Mediální systém a průmysly. Média a komunikace, JAMU 2014 Vít Kouřil

Mediální systém a průmysly Média a komunikace, JAMU 2014 Vít Kouřil

Mocenské role v průmyslech (dle Joseph Turow, 1992)

– PRODUCENT – řídí organizaci práce, hledá investora a jiné zajišťovatele díla – INVESTOR – fyzická či právnická osoba poskytující finance či jiný typ investice – TVŮRCE – dnes čím dál více kolektivní, logika „ratingu“ – KLIENT – provádí nákupy pro producenta – DODAVATEL – dodává materiály, např. na stavbu filmových interiérů a exteriérů

Mocenské role v průmyslech (dle J. Turow 1992)

– DISTRIBUTOR – zprostředkuje dílo od producenta k vystavovateli či prodejci – VYSTAVOVATEL – např. majitel kinosálu, hudebního obchodu či webového portálu – SPOJOVATEL – přemísťuje produkt nebo lidi z jednoho průmyslu do jiného – ZAŘIZOVATEL – pomáhá prosadit a zhodnotit dílo, často PR agentura

Mocenské role v průmyslech (dle J. Turow, 1992)

– ODBORY – mají různě silnou pozici, vyjednávají dlouhodobé kolektivní smlouvy – VEŘEJNOST – příjemci výrobků s mocí vyhnout se jim, či nevyhnout – OBHÁJCE VEŘEJNOSTI – např. spotřebitelské organizace nebo tzv. media watchdogs – AUTORITA – státní či samosprávní úřady, určují zákony, vyhlášky a jiná pravidla hry

Mediální systém = suma médií v daném státu od nejmenšího mediálního titulu (např. obecní noviny na vesnici) až po celý mediální sektor, např. rozhlasový trh.

Globální mediální systém • vzniká od 60. let 19. století • jeho určujícími faktory byly: celosvětové kabelové telegrafické sítě  tiskové agentury Havas, Reuters, AP …  kolonialismus podporující tvorbu světového trhu  NICT – nové komunikační a informační technologie 

• kritika tzv. komunikačního imperialismu (H. Schiller atd.)

Modely mediálních systémů • 4 TEORIE TISKU (Four Theories of the Press, Siebert a kol. 1956): 1) libertariánský, 2) sovětský komunistický, 3) sociálně odpovědný, 4) autoritativní; od té doby řada revizí tohoto modelu, např.:

Modely mediálních systémů • revize Lowenstein 1971: + 5. tisk: sociálně-centristický; • revize Hachten 1981: 6. tisk: rozvojový = kombinace angloamerického, sociálně odpovědného a komunistického; • revize Akhavan-Majid + Wolf (1991): v USA není libertariánský, ale spíše model elitních mocenských skupin (viz srovnání s modelem propagandy Hermana a Chomského 1988); • revize Alltschull 1984/1995: existují trojí média: tržní, komunitární a „posunující“ (co chtějí zlepšovat svět) • revize Ostini + Fung 2002: liberální a konzervativní média (ve vztahu k upevňování, nebo reformě sociálního statu quo)

zdroj: www.mediaact.eu

Modely mediálních systémů •

revize Mancini + Hallin (2004) na základě čtyř kritérií –

(1) struktura mediálních trhů, (2) politický paralelismus (propojení mezi médii a politikou), (3) profesionalizace žurnalistiky a (4) role státu (vlastnictví, subvencování a legislativa) rozlišili tři ideální modely:

A. polarizovaně pluralistický (středomořský, Řecko, Port, Španělsko, Itálie) B. demokraticko-korporativistický (severo/středoevropský): Rakousko, Německo, Švýcarsko, Belgie, Nizozemí: relativně silná pozice tištěných médií, profesních organizací i státu C. liberální (severoatlantický): USA, Británie, Kanada, Irsko: dominují komerční média s interním pluralismem

Mediální instituce Média fungují jako instituce • • • •

ekonomické politické sociální kulturní

Mediální cyklus Potter 1998 rozlišuje 5 fází přijetí každého nového média:

1) 2) 3) 4) 5)

nástup inovace rozšíření vrchol částečný ústup přizpůsobení se nové mediální inovaci

Produkční systém •

kulturně-průmyslové organizace vytvářejí společný produkční systém, ve kterém společně soutěží, protože (Nicholas Garnham: Capitalism and Communication, 1990: 158):

1) 2) 3) 4)

je limitovaný objem příjmu spotřebitelů limitovaný objem zisků z inzerce limitovaný objem spotřebitelského času je omezený počet profesionálních a kreativních pracujících

Mediální průmysly • • • • • • •

vysílací tištěný hudební filmový internetový reklamy a marketingu video a počítačových her (viz Hesmondhalgh 2001)

Jaké druhy M zboží rozlišujeme? (takzvaný proces komodifikace = „zezbožnění“)

•

mediální produkt jakožto zboží (noviny na stánku)

 mediální trh •

mediální publikum jakožto zboží (majitel média nabízí inzerentům vlastní publikum)

 reklamní trh •

mediální výzkumy jakožto zboží (bez výzkumů sledovanosti a trhu velmi obtížné uspět v mediálním podnikání)

 výzkumný trh (viz Mosco 1996)

Základní trendy v ekonomice médií •

růst (počtu titulů, objemu inzerce – ČR 30mld)

Základní trendy v ekonomice médií • •

růst (počtu titulů, objemu inzerce – ČR 30mld) privatizace / deregulace (odstátnění, křížení vlastnic.)

Základní trendy v ekonomice médií • • •

růst (počtu titulů, objemu inzerce – ČR 30mld) privatizace / deregulace (odstátnění, křížení vlastnic.) integrace (vertikální, horizontální, diagonální)

Základní trendy v ekonomice médií • • • •

růst (počtu titulů, objemu inzerce – ČR 30mld) privatizace / deregulace (odstátnění, křížení vlastnic.) integrace (vertikální, horizontální, diagonální) koncentrace (koeficienty CR4, CR8, HH index…)

Koeficienty koncentrace Co je ještě společensky žádoucí koncentrace? • • •

Picard: 4 firmy < 50% trhu, 8 firem < 70% Albarran a Dimmick: 4 firmy < 50% trhu, 8 fir < 75% Herfindahl – Hirschmannův index (HHI): tržní podíl každé firmy umocněn na druhou a když je skóre > 1800 = vysoce koncentrovaný trh; když je skóre < 1000 = nekoncentrovaný trh

Základní trendy v ekonomice médií • • • • •

růst (počtu titulů, objemu inzerce – ČR 30mld) privatizace / deregulace (odstátnění, křížení vlastnic.) integrace (vertikální, horizontální, diagonální) koncentrace (koeficienty CR4, CR8, HH index…) konglomerizace (Sony, GE, Philips, Westinghouse…)

Základní trendy v ekonomice médií • • • • • •

růst (počtu titulů, objemu inzerce – ČR 30mld) privatizace / deregulace (odstátnění, křížení vlastnic.) integrace (vertikální, horizontální, diagonální) koncentrace (koeficienty CR4, CR8, HH index…) konglomerizace (Sony, GE, Philips, Westinghouse…) diverzifikace (produktů v rámci firmy)

Diverzifikace produktů hudební průmysl hud, nosiče rozlišujeme nejen dle formátů (CD, DVD, mp3…), ale i dle typů • • • •

• • • •

řadové album (většinou sestavené z nových skladeb, odtud novinkové album) greatest hits/best of album (výběr skladeb zpravidla ze 3 a více řadových alb obohacený o nevydaný či nový materiál; často též kolektivní alba největších hitů) živé (live) album (buď jako záznam z jednoho, anebo více koncertů; často dodatečně zvukově upravené a remixované) unplagged (akustické) album (podskupina živých desek, „bezproudovou“ formu iniciovala na počátku 90. let MTV a časem se z ní stala prestižní událost vhodná pro oživení prodejnosti) A-stran (sides) album (kolekce skladeb z A stran singlů, v případě CD singlů pilotních skladeb) B-stran (sides) album (totéž z B stran singlů; jen u nejslavnějších interpretů) album rarit (dosud nevydané, tj. previously unreleased, či nealbové skladby, často demoverze, remixy či živé záznamy; rozsáhlé archivní fondy) vzpomínkové album (tribute), coververze na počest jubilujícího, zpravidla velmi slavného interpreta, ať už žijícího, zemřelého, anebo – v případě kapel – právě rozpadlého

Diverzifikace produktů hudební průmysl •

• •

• •

sampler/kompilace (album vybraných skladeb různých interpretů, sestavené dle různých klíčů – např. pravidelná či jubilejní prezentace labelu, hitparádové série, propagační příloha k tiskovinám, dobové, stylové, místní aj. průřezy nebo též benefiční a dobročinné projekty) album/singl remixů (sada odlišných verzí, často tanečních či elektronických, původně vydaných skladeb; alba často realizují DJs na žádost původních tvůrců či jejich nahrávacích firem) soundtrack (kompilace doprovázející premiérový film; slouží pro zviditelnění začínajících jmen či udržení pozornosti fanoušků právě netvořících hvězd mezidobí; ačkoliv mnohé písně se samotným filmem nesouvisí, jedna či dvě slouží v promo-kampani jako reklamní poutač) videoalbum (sebrané videoklipy, někdy v rozšířené podobě, s dokumentem ze zákulisí, s rozhovory, ukázkami z koncertů atp., dnes na DVD) exkluzívní album/krabice (tzv. Box Sets ve formě několika nosičů, často vydávaná k jubileím a určená nejvěrnějšímu okruhu fanoušků konkrétní hvězdy; někdy obsahuje všechna dosavadní alba plus raritní materiál ve zlepšené zvukové kvalitě a s výpravným bookletem)

Základní trendy v ekonomice médií • • • • • • •

růst (počtu titulů, objemu inzerce – ČR 30mld) privatizace / deregulace (odstátnění, křížení vlastnic.) integrace (vertikální, horizontální, diagonální) koncentrace (koeficienty CR4, CR8, HH index…) konglomerizace (Sony, GE, Philips, Westinghouse…) diverzifikace (produktů v rámci firmy) strategická spolupráce (joint venture, kartely)

Základní trendy v ekonomice médií • • • • • • • •

růst (počtu titulů, objemu inzerce – ČR 30mld) privatizace / deregulace (odstátnění, křížení vlastnic.) integrace (vertikální, horizontální, diagonální) koncentrace (koeficienty CR4, CR8, HH index…) konglomerizace (Sony, GE, Philips, Westinghouse…) diverzifikace (produktů v rámci firmy) strategická spolupráce (joint venture, kartely) globalizace (zisky plánovány na globální úrovni)

Největší mediální firmy •

The Walt Disney Company 42 mld. USD, Disney Pictures, ABC TV, ESPN, zábavní parky…



•

News Corporation 34 mld. USD, vl. R. Murdoch, 20th Century Fox, Fox News, HarperCollins…



•


•

Time Warner 30 mld. USD, př. Turner BS (HBO, CNN), Time Inc (př. Fortune), Warner Bros.



•


•


•

CBS / Viacom 28 mld, USD, vl. Sumner Redstone, př. MTV, Paramount, BET, CBS TV...



•


•


•


•

Vivendi SA 29 mld. USD, Canal+ Group, Universal Music, Activision Blizzard, SFR, Havas



•


•


•


•

Vivendi SA 29 mld. USD, Canal+ Group, Universal Music, Activision Blizzard, SFR, Havas

•

NBCUniversal 24 mld. USD, Comcast (51%) + GE (49%), Universal Studios, NBC, MSNBC,


Bertelsmann AG 16mld.USD, RTLGroup, Random House, Grunen + Jahr př. Stern, GEO…

•

Sony Entertainment přes 13 mld. USD, Sony Music, Columbia Pictures, + PlayStation…

•

Hearst Corporation 9 mld. USD, Cosmopolitan, Esquire, Elle, Harper´s Bazaar, Lifetime Ent.

•

Lagardère Group 7 mld. USD, Virgin Radio & Stores, Europe 1, RELAY, Hachette

•

Globo Organization 7 mld. USD, Brazílie a Jižní Amerika, TV Rede Globo, deník O Globo, rádio…

Největší mediální firmy - ČR • •

•

•

• • •

CME – americká firma kontrolující 100 % TV Nova MAFRA – patřila dlouhodobě pod německou firmu RBDV, takzvané „Rýnské“, v roce 2013 koupil Agrofert Andreje Babiše, patří například Mladá Fronta DNES, Lidové noviny, Metro, TV Óčko, Expresrádio, Rádio Classic FM, idnes.cz, lidovky.cz, Daniel Křetínský, Patrik Tkáč – Blesk, Aha!, Sport, Reflex, ABC, AutoTip, Blesk TV, Blesk pro ženy, GEO, Svět motorů, do konce roku 2013 patřila skupina pod hlavičku Ringier Axel Springer ČR, patřící půl na půl švýcarské firmě Ringier a německé Axel Springer Vltava-Labe-Press – patří pod německou firmu Verlagsgruppe Passau, např. Deníky Bohemia a Moravia a řadu regionální týdeníků, od Sanoma Media převzala v roce 2014 časopisy Vlasta, Ring Květy, Praktická žena, Story, National Geographic, Strategie, Marie Claire, Kraus či Dům a zahrada Economia – patří Zdeňku Bakalovi (jakožto vlastníku mateřské firmy Respect Media), např. Hospodářské noviny, Respekt, Ekonom, Aktuálně.cz, Centrum.cz Lagardère Active ČR – patří pod Lagardère Group, vlastní rádio Evropa 2 a Frekvence 1 nebo síť trafik RELAY Eurocast – německá firma vlastníci dvě třetiny v ČR nejposlouchanějšího Rádia Impuls i rádio RockZone, v roce 2013 smlouva o prodeji stanic Babišovu Agrofertu

Největší mediální firmy - ČR • •

•

• •

Borgis – patří Zdeňku Porybnému, např. Právo nebo podíl na serveru Novinky.cz (většinu vlastní Seznam), 30 % Borgisu patří majiteli Seznamu.cz Ivo Lukačovičovi Bauer Media – vlastník německý Bauer Media Group, přes 30 časopisů, v roce 2012 prodalo 61 mil. Výtisků pro 3 mil. čtenářů, např. Rytmus života, Bravo, Dívka, Chvilka pro tebe, Tina, TV MAX, TV Revue, též internetové servery pro mládež; v roce 2012 založeno Bauer Media Praha, které je nástupkyní Stratosféry – největšího vydavatele lifestyle časopisů, patří do něj např. Cosmopolitan, Esquire, Harper´s Bazaar, Spy, Style, Redhot, Jackie, Speed čiTop Gear Burda – Burda Praha a Burda Media 2000 patří pod německou Hubert Burda Media, např. Elle, Marianne, Marianne Bydlení, Maxim, Apetit, Katka, Burda, Svět ženy, Betynka, Joy… Empresa Media – podnikatel Jaromír Soukup spojil inzertní agenturu Médea s nákupem časopisů Týden, Impuls, Sedmička, Profit, Popcorn či Top dívky či TV Barrandov Mladá fronta – vydavatelství i knižní nakladatelství vlastněné Františkem Savovem (neplést s deníkem MF DNES, který se po listopadu 1989 oddělil), do skupiny mj. patří Euro, Mateřídouška, Sluníčko, Moje psychologie, Lidé a Země či bezplatný deník E15

Zdroje příjmů médií • • • •

• •

Vysílání: inzerce, vys. práva, pronájem, merchandising, koprodukce, publikace Tisk: předplatné, volný prodej, reklama, inzerce Film: soukromí producenti, granty, státní podpora Hudba: prodej, lístky, sponzoři turné, práva, reklamní portál, merchandising Knihy: prodej, granty, stát, překlady, multimedializace, Internet: předplatné, reklama, e-business

Důsledky pro mediální sféru • • • • • • •

masová produkce mediálního zboží marketingově zacílené produkty opakování – serializace výrobků (žánry) synergické strategie (z jednoho průmyslu do druhého) vylučování okrajových skupin příjemců zdánlivé rozšiřování nabídky a výběru omezená konkurence na některých trzích

Mediální systém a průmysly. Média a komunikace, JAMU 2014 Vít Kouřil

Recommend Documents