Jabok – Vyšší odborná škola Sociálně pedagogická a teologická
Absolventská práce
Mediální obraz stáří Názor mladé a staré generace na mediální prezentaci témat spojených se seniorským věkem. Linda Stočesová
Katedra: Sociální pedagogika Vedoucí práce: Mgr. Hana Číţková Studijní program: Sociální pedagogika a teologie Studijní obor: Sociální práce a sociální pedagogika
Praha 2013
Prohlašuji, ţe jsem absolventskou práci Názor mladé a staré generace na mediální prezentaci témat spojených se seniorským věkem zpracovala samostatně
s pouţitím
uvedených
pramenŧ
a
literatury.
Tuto
práci
nepředkládám k obhajobě na jiné škole. Souhlasím s tím, aby uvedená práce byla pro studijní účely zpřístupněna dalším
osobám
nebo
institucím
prostřednictvím
Knihovny
Jabok
a
v elektronické podobě prostřednictvím IS Jabok. V Praze dne 20.4.2013
Linda Stočesová
Podpis:
Toto dílo je licencováno pod licencí Creative Commons Uveďte autora-Neuţívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika licencí. Pro zobrazení kopie této licence, navštivte http://creativecommons.org/licenses/by-ncnd/3.0/cz/ nebo pošlete dopis na adresu: Creative Commons, 171 Second Street, Suite 300, San Francisco, California, 94105, USA.
2
Bibliografická citace Mediální obraz stáří – Názor mladé a staré generace na mediální prezentaci témat spojených se seniorským věkem. Absolventská práce. Linda Stočesová; vedoucí práce: Hana Číţková. Praha, 2013. 61s.
3
Anotace Jméno autora:
Linda Stočesová
Instituce:
Vyšší
odborná
škola
sociálně
pedagogická a teologická Jabok Studijní obor:
Sociální pedagogika a teologie
Název / Cíl práce:
Názor mladé a staré generace na mediální prezentaci témat spojených se seniorským věkem
Téma práce:
Mediální obraz stáří
Vedoucí práce:
Mgr. Hana Číţková
Počet stran:
61
Počet příloh:
2
Počet titulů použité literatury:
10
Rok obhajoby:
2013
Klíčová slova:
senioři, mládeţ, média, mediální výroky, mezigenerační vztahy, volný čas seniorŧ, seniorská tématika v médiích
Absolventská práce si klade za cíl zjistit, jaký je názor mladé a staré generace na mediální prezentaci témat spojených se seniorským věkem. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V první, teoretické části je popsána problematika stáří a médií za pomoci odborné literatury a dalších pramenŧ. V druhé, praktické části je popsáno výzkumné šetření názorŧ seniorŧ a mladé generace na mediální výroky o stáří. K zjištění názoru budou pouţity vybrané výroky z rŧzných druhŧ médií. Celkově z práce vyplývá, ţe názory seniorŧ i mladé generace na mediální výroky o seniorech, jsou z velké části negativní. S některými výroky nesouhlasí a některé seniory i uráţejí.
4
Anotace Author:
Linda Stočesová
Institution:
Vyšší
odborná
škola
sociálně
pedagogická a teologická Jabok Field of study:
Sociální pedagogika a teologie
Thesis title / goal:
The opinion of young and old generation on media presentation of topics connected to the senior age.
Thesis topic:
Media image of old age
Supervisor:
Mgr. Hana Číţková
Page count:
61
Number of attachments:
2
Number of references:
10
Year of the defense:
2013
Keywords:
senior, youth, media, media statements, intergeneration relationships, free time of seniors, senior topics in the media
The goal of the thesis is to obtain the opinion of young and old generation on media presentetion of the topics connected to the senior age. The thesis consists of theoretical part and practical part. The first, theoretical, part describes the problematics of old age and media using specialized literature and other sources. The second, practical, part describes the survey of the opinion of young and old generation on media statements about old age. This opinion will be obtained using selected statements from different types of media. To summarize, the thesis implies that the opinion of both, old and young generation, on the media statements about seniors is in majority negative. Seniors disagree with some statements and some even find offending. 5
Poděkování Ráda bych touto cestou poděkovala Mgr. Haně Číţkové za cenné připomínky, odborné rady a povzbudivá slova, kterými přispěla k vypracování této absolventské práce. Také bych chtěla poděkovat zúčastněným seniorŧm a ţákŧm 9. třídy ZŠ v Borotíně za vyřčení jejich názorŧ, diskutabilnost a za touhu pomoci mi a dát prostředky k vypracování této práce. 6
Obsah Úvod............................................................................................................... 8 1 Senioři ....................................................................................................... 11 1.1 Vymezení seniorského věku ............................................................. 12 1.2 Témata spojená se seniorským věkem .............................................. 13 1.2.1 Mezigenerační vztahy .................................................................... 13 1.2.1.1 Mezigenerační vztahy v rodině ................................................... 13 1.2.1.2 Mezigenerační vztahy ve společnosti.......................................... 16 1.2.2 Sociální zabezpečení seniorŧ ......................................................... 18 1.2.3 Volný čas........................................................................................ 20 1.2.4 Aktivní stárnutí .............................................................................. 22 1.2.5 Bydlení ........................................................................................... 23 2 Stáří versus mládí...................................................................................... 25 3 Média ........................................................................................................ 27 3.1 Co jsou to média ............................................................................... 27 3.2 Média a jednotlivec versus skupina .................................................. 28 3.3 Vliv médií na jednotlivce i na společnost ......................................... 28 4 Seniorská tématika v médiích ................................................................... 31 5 Výzkumné šetření ..................................................................................... 33 5.1 Diskusní skupina seniorŧ .................................................................. 33 5.2 Diskusní skupina ţákŧ 9. třídy .......................................................... 42 Shrnutí.......................................................................................................... 49 Závěr ............................................................................................................ 53 Pouţitá literatura .......................................................................................... 54 Elektronické zdroje ...................................................................................... 56 Přílohy:......................................................................................................... 58 Dotazník pro seniory: .............................................................................. 58 Dotazník pro ţáky ZŠ: ............................................................................ 60
7
Úvod Čas letí, letí, byl jsem líný, podívati se na hodiny. Švarcvaldky moje šly i nešly, kukačka kuká, jenom chceš-li. Hrklo v nich časem, zastavily. Byla to půlnoc, či den bílý? Hodiny ovšem musí tikat, lépe jich rytmu, nepřivykat. Tohle si říkáš do třiceti, rychleji potom roky letí. Švarcvaldky moje, jak jste překrásné, dřív jsem se smával, ale dnes uţ ne. Ó roky, roky, svěste křídla! Dívka se za mnou neohlídla!1 (Jaroslav Seifert)
1
EBR, V. Bonmoty a citáty o seniorech. 2010, s. 86,87
8
Stáří, ta obávaná událost všech. Anebo, doba, na kterou všichni horoucně čekají? Toť otázka. V mládí si člověk říká, ţe do dŧchodu je ještě daleko, ale jak Jaroslav Seifert, český básník, novinář, spisovatel a překladatel, ve své básni zmíněné výše, říká: „Čas letí, letí!“2 Ani se nenadějeme, a uţ jsme v dŧchodu. (I kdyţ naší mladé generaci bude doba do dŧchodu připadat nejspíše velmi dlouhá, kvŧli stále se zvyšujícímu věku odchodu do dŧchodu!) Najednou bychom věci udělali jinak, jinak bychom si váţili nabízených příleţitostí, jinak bychom se v daných situacích chovali. Ale bohuţel, čas uţ zpátky vrátit nejde. Proto je dobré, kdyţ si člověk uvědomí, ţe by ţivot neměl jen tak proţívat, ale ţít. Aby z něj zpětně nebyl smutný. Píseň Jaroslava Seiferta O starých hodinách, viz výše, vyjadřuje vzpomínku na uběhlý ţivot, a dobu stáří, kterou z veršŧ chápu jako něco útrapného, smutného. Nemyslím si ale, ţe by stáří mělo být takové, nebo ţe takové je. Nemyslí si to ani autor německé knihy Eine Rose in deiner Hand, Georg Moser. V kapitole nazvané Perlen des Alters, tedy Perly stáří, uvádí pěknou myšlenku. Myslí si, ţe kaţdá ţivotní fáze přináší své bohatství, ale i smutky3. Nejen mládí je pěkné, ale myslím si, ţe i ve stáří mŧţe být člověk šťastný, coţ se tedy podle mého pozorování moc nevychází veřejnosti najevo. Moţná v rodinách, díky kontaktu s prarodiči, ale to nestačí, pokud pak např. v médiích vychází, jaké všechny trable, bolesti a starosti senioři mají. Proto jsem se rozhodla napsat mou absolventskou práci právě o mediálních výrocích o stáří. Píseň výše je také mediálním výrokem, a po přečtení jsem měla pocit, ţe stáří je chmurnou dobou. I z jiných mediálních výrokŧ (např. z těch, které jsem pouţila v dotaznících k dosaţení mého cíle absolventské práce, který bude uveden níţe), mám dojem, ţe stáří je povaţováno spíše za dobu neaktivní, a společnost zatěţující. Jak problém související s mediálními výroky o stáří, vidí nejen staří lidé, ale naopak i mladá generace, budu právě v této práci zkoumat. Mým cílem práce tedy je zjistit, jaký je názor mladé a staré generace na mediální prezentaci témat spojených se
2
EBR, V. Bonmoty a citáty o seniorech. 2010, s. 86 MOSER, G. Eine Rose in deiner Hand. 1986, s. 15
3
9
seniorským věkem. Jaký na ně obě generace mají názor, jak o nich přemýšlí, jak je řeší a jestli jim přijdou dobré či ne. Z knih, časopisŧ a internetu vyberu pár výrokŧ, kterými se budu zabývat, a o kterých budu diskutovat právě s těmito generacemi. Mým tématem je mediální obraz stáří a připadá mi, ţe právě tím nejčastějším obrazem jsou právě někdy dost nepromyšlené a jen tak nadhozené výroky, kterých se ovšem spousta lidí chytí a přenáší je dál. Čím zvláštnější a zajímavější, tím lepší.
10
1 Senioři První, úvodní kapitola mé práce bude o generaci, kterou se zde budu zabývat nejvíce, tedy o seniorech. Vypíši, koho se jiţ tento pojem týká, tedy vymezím seniorský věk. Dále uvedu nejběţnější témata, která jsou spojena se seniorským věkem, a mírně je rozeberu. Určitě je nám jasné, ţe není senior jako senior, stejně jako není kaţdé dítě stejné, ani všechny matky, studenti, zaměstnavatelé atd. Všechny tyto pojmy jsou definovatelné jen na obecné rovině, dle nějakého kritéria, ale dále v rámci nich najdeme mnoho rozdílŧ. Senior mŧţe být šťastný nebo nešťastný, smířený nebo nesmířený, aktivní či pasivní, nemocný či zdravý, pyšný nebo pokorný, optimistický či pesimistický, a našli bychom jistě další mnoţství charakteristik a jejich antonym. Tyto typy jsem uvedla moţná i k troše zamyšlení se nad rozdílností lidí a tedy i seniorŧ. Individualita je stále více řešeným tématem ve všech oblastech. Kdyţ se zamyslím nad pojmem senior, vybavím si nejprve babičku, dědu, pak staré lidi na ulicích, v seriálech, a nakonec si vzpomenu například i na své praxe a na staré lidi, kteří nejsou vŧbec vidět, jelikoţ jsou například připoutáni na lŧţko v domovech pro seniory nebo ve stacionářích. Všechny tyto v mé hlavě a v mém vnímání vytvořené podskupinky jsou senioři, ale na kaţdou skupinu se dívám jinak a myslím si o nich něco jiného. Mŧţu se umět do nich vţít, představit si, jak se kdo cítí, mŧţe to umět i jejich pečující osoba, jejich blízcí, odborníci, kteří se jim snaţí pomoci v jejich sociální události stáří, ale nikdy se nikdo nedokáţe vţít do starého člověka úplně, pokud sám není starý. Je to zkušeností, ale také tím, ţe dříve nebylo tolik starých lidí, jelikoţ jsme se doţívali niţšího věku neţ dnes, a tedy z historie jsme moc zkušeností se stářím nezískali. Dnes, jak v úvodu knihy Medzigeneračné mosty, píše Monika Ţumárová a
11
Beáta Balogová, starých lidí přibývá, ale stáří a s ním spojené problémy jsou stále málo zmapovanou krajinou.4 Málo zmapované ale nejsou jen problémy stáří, ale i radosti a třeba i výhody. Takovými perlami stáří jsou například jednoduchost a přirozenost, jak píše německý spisovatel Georg Moser v jiţ výše zmiňované knize Eine Rose in deiner Hand.5 Staří lidé, podle této knihy, mají jiný vztah k času a k věcem. Mohou vystoupit ze všedního ţivota a začít znovu. Právě volnost stáří prý mŧţeme přirovnat k ovoci ze stromu s hlubokými kořeny. Proto se tedy alespoň teoreticky a pomocí odborné literatury pokusím vysvětlit, vymezit a rozebrat seniorský věk a jeho okolnosti. 1.1 Vymezení seniorského věku Pro vysvětlení a vymezení seniorského věku mi dopomŧţe diplomová práce Lenky Zdraţilové, nazvaná Determinanty tvořivé činnosti ve stáří obhájená v roce 2007.6 Lenka Zdraţilová v kapitole Periodizace stáří, uvádí pohledy rŧzných odborníkŧ na periodizaci stáří. Ti se moc neshodují jak ve vymezení počátku etapy stáří, tak ani na počtu fází. Uvádí se zde, ţe to mŧţe být i tím, ţe se v prŧběhu historie, s prodluţující délkou ţivota člověka, pojetí stáří změnilo. Podíváme se tedy, jak někteří odborníci stáří vymezují. Časné stáří, tedy počátky stáří, věk, od kterého se člověk označuje za seniora, uvádí např. Václav Příhoda, od 60 let. Etapu stáří rozčleňuje do tří fází: Časné stáří: 60-74 let Vlastní stáří: 75-89 let Dlouhověkost: 90 let a výše
4
ŢUMÁROVÁ, M., BALOGOVÁ, B. Medzigeneračné mosty. 2009, s. 7. MOSER, G. Eine Rose in deiner Hand. 1986, s. 16 6 ZDRAŢILOVÁ, L. Determinanty tvořivé činnosti ve stáří. 2007, s. 8 5
12
Naopak ale Jan Švancara zahrnul stáří jen do jediné etapy začínající v 65 letech věku, přičemţ věk 80 a více označil jako věk vysoký. Jiný názor má také Helena Haškovcová. Ta chápe stáří jako pokročilý věk, který trvá od 75 do 89 let. Jelikoţ ale Lenka Zdraţilová ve své práci uvádí, ţe současná gerontologie uţívá členění stáří podle Neugartenové, tedy: Mladí senioři: 65-74 let Staří senioři: 75-84 let Velmi staří senioři: 85 let a výše, v mé absolventské práci budeme také brát jako seniora člověka od 65 let. Nyní se budu věnovat rŧzným tématŧm, které člověk ve stáří, tedy v seniorském věku, řeší. 1.2 Témata spojená se seniorským věkem Kaţdé období lidského ţivota je velmi rozdílné, a tedy jsou také rozdílné věci a skutečnosti, kterými se člověk v určitých obdobích ţivota zabývá. Já zde nastíním a dále rozeberu některá témata, která se týkají právě období stáří, konkrétněji seniorského věku. Jsou to mezigenerační vztahy, sociální zabezpečení, volný čas, aktivní stárnutí a bydlení. 1.2.1 Mezigenerační vztahy Jak je zřejmé z názvu, mezigenerační vztahy jsou vztahy mezi generacemi. Vztahy všeobecně jsou velkou tématikou a dobré vztahy jsou dŧleţitým předpokladem spokojeného ţivota. Proto se jim, tedy jen těm mezigeneračním, budu v této podkapitole více věnovat. Začnu tedy tím nejdŧleţitějším, a to právě rodinnými vztahy. 1.2.1.1 Mezigenerační vztahy v rodině Rodina je prostředí, kde se realizují naše základní vztahy, které ovšem někdy mohou být dost sloţité. Je všeobecně známé, ţe rodina je základem ţivota a zvláště pro děti, to nejdŧleţitější. A jak je to přímo ve vztahu vnouče, prarodič? Mŧţe být také vnouče přínosem pro prarodiče? Na tyto otázky se nyní pokusím odpovědět. 13
Pro kaţdého člověka, tedy i pro seniora, jsou vztahy nenahraditelným citem, potřebou. A těmi nejsilnějšími, jak jsem jiţ zmiňovala v úvodu této kapitoly, jsou právě ty mezigenerační, tedy vztahy s dcerami, syny, vnoučaty a pravnoučaty, kdy se všichni ovlivňují navzájem. Všechny strany něco získávají a něco vkládají. Je samozřejmě dŧleţité, jaké ty vztahy jsou, jestli v nich je zakomponovaná vzájemná tolerance a porozumění, jestli tam není moţné zneuţívání toho vztahu, a také, mimo jiné, jestli se bere v potaz vzájemná rovnost všech lidí. Samozřejmě nikdo nechce být druhému na obtíţ, natoţ svému bliţnímu, ale v určitém věku či v určité situaci si tak člověk mŧţe připadat, i kdyţ mu to nikdy nikdo neřekl. Věřím, ţe je to nepříjemný pocit, spojený s vlastní nemohoucností a neschopností, ale i s pohledem druhých na danou věc, coţ podkládá tvrzení autorek Moniky Ţumárové, Leony Stašové a Aleny Merkunové z knihy Medzigeneračné mosty, které tvrdí, ţe fyzická soběstačnost je zdrojem uznání ze strany druhých.7 K zmiňované fyzické soběstačnosti bývá připojována také soběstačnost finanční, ale i psychická, která, si myslím, je základem obou předchozích. Beáta Balogová se v knize Medzigeneračné mosty zabývala mimo jiné také demografickými změnami, které reflektoval Návrh usnesení evropského parlamentu 2007/2156 (UNI).8 Ten neopomíná ani mezigenerační politiku, a díky tomu vznikla výzva pro demografickou obnovu Evropy 2007/2156 (UNI), na kterou navazuje také poţadavek Vatikánu z roku 2008, jenţ definuje určitou úlohu starých rodičŧ v rámci rodiny.9 „Staří rodiče jsou radostí a lidským, sociálním, kulturním a náboţenským bohatstvím rodiny, společnosti a Církví.“10 Přestoţe jsou rodiče uţ staří, stále se snaţí plnit své poslání pomáhat a starat se o potomky. Je běţné mít babičku, dědu, často i prababičku a pradědečka. Jsou součástí rodiny, a představa ţivota bez nich je smutná.
7
ŢUMÁROVÁ, M., BALOGOVÁ, B. Medzigeneračné mosty. 2009, s. 17 ŢUMÁROVÁ, M., BALOGOVÁ, B. Medzigeneračné mosty. 2009, s. 68 9 ŢUMÁROVÁ, M., BALOGOVÁ, B. Medzigeneračné mosty. 2009, s. 69 10 ŢUMÁROVÁ, M., BALOGOVÁ, B. Medzigeneračné mosty. 2009, s. 69 8
14
Většina dětí se těší na prázdniny k prarodičŧm. Rodinný výlet za babičkou a dědou je většinou spojován s příjemnými pocity. Přínosŧ mezigeneračních vztahŧ v rodině je mnoho. Pro starší generaci jsou to nové technologie, které jim mladší generace dokáţe zprostředkovat, nový zpŧsob a smysl ţivota, komunikace, obohacení vnesené do poklidného dŧchodu, více akce díky vnoučatŧm a jejich jiný pohled na svět, i moţnost případné ochrany a péče od vlastních dětí. Pro tu mladší jsou to hlavně předávané zkušenosti, moudra a poznatky, poznávání historie formou vyprávění, ochranitelská ruka, trpělivost, laskavost, a spousta dalších pozitivních proţitkŧ. Je zřejmé a známé, ţe ale vţdy tyto vztahy nejsou jen pozitivní. V sociální práci se mŧţeme setkat také s týráním, zneuţíváním, zesměšňováním a se špatným zacházením se seniory, často právě rodinnými příslušníky. Oběť v rámci rodiny je totiţ nejlépe přístupná a jen málo kdy tyto činy vyjdou na povrch. V takových případech pak nějaké přínosy pro seniora jdou úplně mimo, a klidný a pohodový seniorský věk se mění na trpký, neaktivní a stresující. V praxi se většinou setkáme s rodinami, kde je vztah mezi generacemi, který není jen radostný a přínosný, ale také s určitými problémy a stresující. Je to moţná nejčastěji viditelná forma vztahŧ, kdy se generace mezi sebou občas shodnou a jsou v poklidu a míru, a občas mezi sebou vedou rozepři, a jsou ve fázi nepochopení a neklidu, která ale netrvá dlouho. Přece jen je normální, ţe osmdesátiletá seniorka má trošku jiný pohled na ţivot, a také jiné zkušenosti, neţ její dvacetiletá vnučka, ale i její pětačtyřicetiletá dcera. Kaţdá z nich má jiný postoj k ţivotu, k ţivotnímu stylu a k rŧzným událostem, kaţdá zrovna ve svém věku pokládá za dŧleţité něco jiného. Přesto se ale mohou nechat tou druhou ovlivnit. Vnučka babičkou, jelikoţ je starší a tím pádem zkušenější, i babička vnučkou, jelikoţ vnučka má moderní a aktuální pohled na ţivot. Ovlivňovat samozřejmě mŧţe také dcera svou matku i matka svou dceru. K tématu mi přijde dobré uvést výzkum Moniky Ţumárové publikovaný v knize Medzigeneračné mosty, jehoţ cílem šetření bylo zjistit, do jaké míry se rodiče a 15
prarodiče navzájem ovlivňují v současné době a zda nastala změna ve významu prarodičovství oproti dětství generace dnešních prarodičŧ. Pro tento účel byly vyuţity dotazníky. Mimo jiné bylo zjištěno, ţe prarodiče jsou v dnešní době pro děti stejně dŧleţití, jako byli v dětství pro generaci dnešních prarodičŧ. Většina respondentŧ také vnímá své prarodiče pozitivně, a z odpovědí je znát, ţe prarodiče jsou neodmyslitelnou součástí jejich ţivotŧ. Rozdíly mezi vnímáním dětí svých prarodičŧ v současnosti a tím, jak je v dětství vnímali dnešní prarodiče, jsou nepatrné. Prarodičovství nás ovlivňuje např. v tom smyslu, ţe kdyţ se v budoucnosti dostaneme do role prarodičŧ, mohou zafungovat vzpomínky na to, co jsme v dětství proţili právě s našimi prarodiči.11 Mít dobré mezigenerační vztahy v rodině a mít ve svém ţivotě někoho staršího a zkušenějšího, za kým si mohu přijít pro radu, či jen tak si s ním popovídat, je velkou výhodou. Vnoučata si od svých prarodičŧ berou poznatky, které mohou ve svém ţivotě uplatňovat. Mohou je uplatnit třeba i právě v situaci, kdy oni sami se stanou prarodiči. Také ale i sami prarodiče se mohou od svých vnoučat leccos naučit. I vnoučata jsou pro ně velkým přínosem. Podíváme se nyní, jak je to s mezigeneračními vztahy ve společnosti. 1.2.1.2 Mezigenerační vztahy ve společnosti Asi všichni tušíme, ţe vztahy ve společnosti budou jiné, neţ v rodině. V této podkapitole se tím pokusím zabývat. V praktické části této práce bude zařazen i do výzkumu, který bude zjišťovat názory seniorŧ a mladé generace právě na tento následující výrok o seniorech. „Jejich revírem je kaufland, jejich tempo je vraţedné – důchodci! Jejich protivníci jsou mládeţ, vysoké ceny, schody. Důchodci v ČR buzerují, hledají slevy a sedí v autobusech ve dne v noci.“12 Tyto tři věty tvoří název velké Facebookové skupiny, do které se přidala spousta lidí, a ve které tito lidé sdílejí další a další posměšné příspěvky o starých lidech. Tímto výrokem se zabývala také Lenka 11
ŢUMÁROVÁ, M., BALOGOVÁ, B. Medzigeneračné mosty. 2009, s. 86, 88, 89, 90, 91, 92 FACEBOOK, https://www.facebook.com/pages/Jejich-rev%C3%ADrem-je-Kaufland-jejich-tempoje-vra%C5%BEedn%C3%A9-D%C5%AFchodci/192085267588405?fref=ts 12
16
Petrášková ve svém článku pro zprávy www.idnes.cz. Píše, ţe podobné, mnohdy ale i hrubější výroky, zveřejňují většinou děti. A to, ţe právě děti vidí seniory jako velkou přítěţ, mŧţe být mj. příčinou toho, ţe se o seniorech moc nemluví ani nepíše, a kdyţ uţ ano, tak právě jen o tom, jakou jsou přítěţí a jak jsou nemohoucí. K tomu ale Lenka Petrášková dodává, ţe takových seniorŧ je jen desetina. Hned následující myšlenkou jejího článku je, ţe se za stáří prostě stydíme. Je chápáno jako břemeno, coţ ovlivňuje hodnoty mladých lidí. Bohuţel, ale právě v dětství se formují naše stereotypy chování a myšlení. Nenávist ke starým lidem si tak tyto děti s velkou pravděpodobností přenesou i do dalších let. Autorka článku, který nyní popisuji, se zmiňuje také o německém sociologovi Franku Schirrmacherovi, který předvídá válku generací. Jiţ po roce 2020 se podle něj má prohloubit nenávist mezi mladými a starými. Souviset to má se stárnutím obyvatelstva a zmenšování skupiny mladších, ekonomicky aktivních lidí. Naopak socioloţka Renáta Sedláková, která se zabývá přímo seniory, to na válku generací nevidí. Spíše si myslí, ţe celá skupina na Facebooku i hrubé komentáře a výroky dětí jsou spíše projevem puberty. Přiznává ale, ţe za postoje nejen mladých lidí k seniorŧm si mŧţe společnost sama. 13 To, ţe v české společnosti je zakořeněna celá řada předsudkŧ vŧči stárnutí, přiznávají také Zdeněk Kalvach a Eva Hraběnová v publikaci Senior a já……já a senior? Na základě tohoto faktu se Diakonie ČCE rozhodla provést projekt „Senior a já“. Diakonie uskutečnila fotografickou výstavu, filmový dokument a studii monitorující zobrazování stáří a seniorŧ v českých médiích. Studie například ukázala, ţe s ohledem na podíl v populaci jsou senioři značně podreprezentováni, jak jsem jiţ zmiňovala výše, a kdyţ uţ se o nich mluví, tak dominují kriminální a ekonomická témata. Také bylo zjištěno, ţe média propagují seniory jako naivní, snadné oběti a jako chudou ekonomickou přítěţ. Aktivní senior je prezentován jako něco mimořádného.14
13
IDNES.CZ, http://zpravy.idnes.cz/mladez-si-na-internetu-vybiji-zlost-na-duchodcich-hrozi-valkageneraci-1zl-/domaci.aspx?c=A100412_203042_domaci_vel 14 KALVACH, Z., HRABĚTOVÁ, E. Senior a já……já a senior?. 2005, s. 70
17
Z uvedených úryvkŧ článku a studie je zřejmé, ţe dnešní společnost vnímá staré lidi jako nějaký odpad, jako něco, bez čeho by se nám ţilo lépe. Já bych to ale chápala tak, ţe takový názor má skupina „puberťákŧ“, přesně jak uvedla socioloţka Renáta Sedláková v článku Lenky Petráškové o pobuřující skupině na sociální síti Facebook, který jsem jiţ uváděla výše, a celkově se ho chytla také média, jelikoţ je to něco zajímavého, pobuřujícího, něco, nad čím se lidé pozastaví. Snaţí se vyhledat extrémy, a právě jen ty dále publikují. A právě ty pak utváří obraz naší společnosti. Nejsou to názory lidí obecně, dospělých lidí, kteří ví, ţe jednou budou také staří a budou potřebovat pomoc stejně tak, jako stará generace dnes. Jsou to vyhledané a zpracované extrémy mediálních pracovníkŧ, kteří pro uplatnění jejich článkŧ, videí, dokumentŧ, výrokŧ atd., jsou nuceni publikovat co nejzajímavější informace. Takto to vidím já, jelikoţ se mi jen málokdy stane, ţe někdo, s kým jsem se kdy bavila, by měl nějaký podobný názor na seniory, jako zde uvádím. Myslím tím vlastní názor, ne ten, který slyšel někde v médiích. Ale právě ovlivňováním společnosti médii se budu zabývat níţe v této práci. Předvedla jsem tedy značné rozdíly mezi mezigeneračními vztahy v rodině a ve společnosti, a nyní se budu zabývat sociálním zabezpečením seniorŧ.
1.2.2 Sociální zabezpečení seniorů Toto téma je nyní velmi aktuální díky nové dŧchodové reformě, která vznikla hlavně z toho dŧvodu, ţe dosavadní dŧchodový systém by nebyl schopen pokrýt naše potřeby v budoucnosti. Dŧchodový systém má aktuálně 3 pilíře, z nichţ prvního pilíře se musí účastnit všichni a ze zbylých dvou si mohou lidé vybrat. Tato reforma je řešením pro budoucnost, ne pro seniory dnes, čili tyto změny se současných seniorŧ vŧbec netýkají a proto se zde novou dŧchodovou reformou nebudu více zabývat. Spíše tedy přiblíţím to, jak jsou na tom senioři v dnešní době. Zdeněk Kalvach v knize Senior a já……já a senior? uvádí, ţe „Základním finančním zabezpečením seniorů jsou tzv. dávky důchodového pojištění – důchody 18
(starobní důchod, event. je jim souběţně se starobním důchodem poskytován vdovský nebo vdovecký důchod)“.15 „Průměrný starobní důchod činí přibliţně 10 500kč“.16 Z této částky dŧchodci, tak jako ostatní lidé, musí zaplatit bydlení, elektřinu, plyn, vodu, stravování, telefon, dopravu a další výdaje spojené s ţivotními potřebami, coţ jsou u seniorŧ např. léky, za které mnohdy utratí i tisíce korun. Je tedy zřejmé, ţe vyjít s dŧchodem musí být velmi sloţité, pokud si tedy člověk nenašetří na dŧchod během pracovně aktivního ţivota. Finanční situace mŧţe být tedy jeden z dŧvodŧ odchodu do domova pro seniory, kde sice odevzdají za poplatky téměř celý svŧj dŧchod, ale je o ně ve všech ohledech postaráno. Na druhé straně ale, pokud je senior schopen práce, a práce ho těší, mŧţe si ke svému stávajícímu starobnímu dŧchodu ještě přivydělávat. Ke starobnímu nebo k invalidnímu dŧchodu, se mŧţe od roku 2005 pobírat ještě příplatek ke zmírnění některých křivd zpŧsobených komunistickým reţimem, jak uvádí portál veřejné správy.17 Dále senior mŧţe za určitých okolností dostat příplatek a zvláštní příplatek podle zákona č. 357/2005 Sb., o ocenění účastníkŧ národního boje za vznik a osvobození Československa a některých pozŧstalých po nich, o zvláštním příspěvku k dŧchodu některým osobám, o jednorázové peněţní částce některým účastníkŧm národního boje za osvobození v letech 1939 aţ 1945 a o změně některých zákonŧ, ve znění pozdějších předpisŧ.18 K sociálnímu zabezpečení seniorŧ patří také jednorázová peněţní částka, podle zákona č. 108/2009 Sb., nahrazující příplatek k dŧchodu a zvláštní příspěvek k dŧchodu,19 a úprava dŧchodŧ podle zákona č. 262/2011 Sb. O účasti odboje a odporu proti komunismu.20 Všechny tyto moţnosti příspěvkŧ a příplatkŧ ke starobnímu dŧchodu jsou samozřejmě podmíněny dalšími okolnostmi, tedy nemá na ně nárok kaţdý dŧchodce. Stejně tak je to s dalšími moţnými 15
KALVACH, Z., HRABĚTOVÁ, E. Senior a já……já a senior?. 2005, s. 63 INFOMAČNÍ CENTRUM VLÁDY, http://icv.vlada.cz/cz/duchodova-reforma/nejcastejsi-dotazy/ 17 PORTÁL VEŘEJNÉ SPRÁVY, http://portal.gov.cz/portal/obcan/situace/127/137/4099.html#obsah 18 PORTÁL VEŘEJNÉ SPRÁVY, http://portal.gov.cz/portal/obcan/situace/127/137/4089.html#obsah 19 PORTÁL VEŘEJNÉ SPRÁVY, http://portal.gov.cz/portal/obcan/situace/183/184/6022.html#obsah 20 ČESKÁ SPRÁVA SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ, http://www.cssz.cz/cz/ocssz/informace/zivotni-situace/obcan/uprava-duchodu-podle-zakona-c-262-2011-sb-o-ucastnicichodboje-a-odporu-proti-komunismu.htm 16
19
příspěvky a přídavky, o kterých jsem čerpala informace z webových stránek ministerstva práce a sociálních věcí.21 Je to příspěvek na péči, příspěvek na mobilitu, příspěvek na zvláštní pomŧcku, příspěvek na bydlení a pomoc v hmotné nouzi.22 Takto tedy stručně k sociálnímu zabezpečení seniorŧ, a nyní se podíváme, jak senioři mohou trávit svŧj volný čas, kterého, pokud nechodí ještě do práce, mají relativně hodně. 1.2.3 Volný čas Mohlo by se zdát, ţe, skok od sociálního zabezpečení k volnému času je dost velký, ale já myslím, ţe tato dvě témata k sobě určité pouto mají. Vţdyť právě do rozvrhu svého volného času si senior mŧţe zařadit i práci, kterou si ke svému dŧchodu přivydělává, a tím se finančně a tedy i sociálně zabezpečuje. Je jasné, ţe to pak uţ úplně není volný čas, ale je to moţný volný čas v dŧchodu, který si ale dŧchodce zvolil pracovním časem. Nyní zde zkusím nastínit opravdové moţné trávení volného času v dŧchodu. Nejběţnější, myslím, je trávení volného času s rodinou. Být se svými dětmi, vnoučaty, pravnoučaty, příbuznými, je podle mě prioritou většiny seniorŧ. Domnívám se tak z vypozorovaného ţivota seniorŧ, tedy mých babiček, dědečkŧ, tet, strejdŧ, příbuzných i kamarádek a kamarádŧ mých babiček a dědečkŧ. I při oslavě dědových 80. narozenin, kde byla nejen rodina, ale také spousta jeho vrstevníkŧ, byla hlavním tématem rozhovorŧ vnoučata a celkově, rodina. A kdyţ tedy zrovna senioři netráví čas se svými blízkými, je spousta dalších moţností, jak vyuţít volných hodin i dní. Samozřejmě trávení volného času je ovlivněno zdravím, věkem, předchozím i nynějším zaměstnáním, bydlištěm, finančními moţnostmi, vzděláním, ale i informacemi o volnočasových aktivitách pro seniory i vlastním zájmem.
21
MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ, http://portal.mpsv.cz/soc/dzp Pomoc v hmotné nouzi obsahuje příspěvek na ţivobytí, doplatek na bydlení, mimořádnou okamţitou pomoc a ţivotní existenční minimum. 22
20
Právě trávení volného času seniorŧ zkoumala Mgr. Zuzana Číková ve své diplomové práci nazvané Jak tráví volný čas senioři23, obhájené v roce 2008, ve které se zabývala problematikou a moţnostmi trávení volného času seniorŧ ve vlastní domácnosti jako přirozeném sociálním prostředí a v zařízeních sociální péče. Na jejím šetření se podílelo 183 respondentŧ, z čehoţ bylo 38% muţŧ a 62% ţen. Nejčastější odpovědí na otázku zpŧsobu trávení volného času byly domácí práce a zahradničení. Takto odpovědělo 34,4 % (64,32) respondentŧ. 31,50% (57, 65) respondentŧ tráví volný čas sledováním televize, posloucháním rádia a četbou. 15,15% (27,73) dotázaných zase procházkami několikrát týdně. Rŧzné kulturní a společenské nebo i sportovní akce, navštěvuje 5,64% (10,32) respondentŧ. Milovníkŧ nákupŧ v hypermarketech a v obchodních domech se ze 183 respondentŧ objevilo 5,59% (10, 23). Další moţností trávení volného času je podle respondentŧ Zuzany Číkové posezení v restauraci nebo oblíbené hospŧdce, jízda na kole, plavání, účast na aktivitách v klubu dŧchodcŧ, péče o vnoučata, návštěva fotbalových nebo hokejových zápasŧ na stadionu, malování, hra na hudební nástroje, rybaření, myslivost i včelařství. Jak jsme se nyní dočetli, prioritou trávení volného času je domácnost. Mým předpokladem, zmíněným výše, byla rodina, tedy příbuzenstvo. Dle výzkumu Zuzany Číkové, jsem měla pravdu. Uvádí totiţ ještě, s kým volnočasové aktivity senioři tráví. Rodina byla na druhém místě hned po partnerovi, s kterým tráví volný čas 28,96% (53) respondentŧ. S rodinou je to jen o pár desetin procent méně, tedy 28,69% (52,5) dotazovaných.24 Dozvěděli jsme se tedy, jak a jak nejčastěji senioři tráví volný čas, a dále bych se ráda zabývala aktivním stárnutím lidí nad 50 let.
23
ČÍKOVÁ, Z. Jak tráví volný čas senioři. 2008, s. 44, 54, 57, 58, 59 Poznámka: Na druhém místě tabulky Zuzany Číkové pojmenované: S kým tráví senioři volný čas, je partner, dále přátelé a na posledním místě je trávení volného času o samotě. 24
21
1.2.4 Aktivní stárnutí Věková skupina lidí nad 50 let je ohroţena sociálním vyloučením z hlediska minimální moţnosti najít si zaměstnání. Pro tuto skupinu byl vytvořen koncept aktivního stárnutí. Aktivním stárnutím se zabývala Monika Juchelková ve své bakalářské práci nazvané Koncept aktivního stárnutí jako normativu stárnout dobře, v roce 201025. Pro toto téma jsem si, jako zdroj informací vybrala právě její práci. Pomocí bakalářské práce zvané Koncept aktivního stárnutí jako normativu stárnout dobře, se tedy pokusím vysvětlit pojem aktivní stárnutí. Myslí se tím úspěšné, produktivní stárnutí, kdy se jedinec udrţuje v dobrém zdravotním stavu, zapojuje se do veřejného dění a dbá na celoţivotní vzdělávání. Tento přístup je podporován státem. Koncept aktivního stárnutí nabývá na dŧleţitosti hlavně v politických dokumentech. Např. v dokumentech Evropské komise a v dokumentu Kvalita ţivota ve stáří. Tyto dokumenty totiţ stanovují program zahrnující povinnosti jednotlivých vládních resortŧ ve vytváření a praktikování opatření pro aktivní stárnutí. Také, jako odpověď na nadcházející společenskou krizi v České republice a EU, byl vytvořen projekt Aktivní stárnutí.26 Aktivity projektu jsou zaloţeny na spolupráci s lidmi nad 50 let, tedy s těmi, kterým se v těchto letech jiţ těţko hledá zaměstnání. Náplň těchto aktivit je např. vyuţití přenesených poznatkŧ ze zahraniční spolupráce v praxi.27 Doufejme tedy, ţe všechny činnosti pro podporu dobrého ţivota občanŧ nad 50 let, přinesou úspěchy. Nyní bude následovat poslední kapitola Témat spojených se seniorským věkem, a to bydlení.
25
JUCHELKOVÁ, M. Koncept aktivního stárnutí jako normativu stárnout dobře. 2010, s. 8, 9, 10 AKTIVNÍ STÁRNUTÍ, http://aktivne.eracr.cz/?page_id=2 27 AKTIVNÍ STÁRNUTÍ, http://aktivne.eracr.cz/?page_id=2 26
22
1.2.5 Bydlení Podle Evi Grollové, která spolupracuje na projektu Bydlení seniorŧ, jehoţ jedním článkem je film zmíněný níţe, by se na bydlení ve stáří člověk měl připravovat jiţ v době střední generace. Měl by v té době pamatovat na to, co bude jednou, aţ nebudeme tolik pohybliví, jako nyní.28 Bydlení by se vŧbec nemělo zanedbávat, jelikoţ patří do jedné z nejdŧleţitějších základních lidských potřeb pro šťastný ţivot. Toto téma mi tedy přišlo velmi dŧleţité v mé práci zmínit, a nějakým zpŧsobem se jím zabývat. Jak jsem jiţ poznamenala, domov je jeden z nejdŧleţitějších faktorŧ lidských potřeb, coţ je vidět i na Maslowově pyramidě lidských potřeb29. Na první místo Maslow řadí základní tělesné, fyziologické potřeby, tedy základní potřeby lidského organismu. Ale hned na druhém místě, po naplnění fyziologických potřeb, jsou potřeby bezpečí a jistoty, které zajišťuje právě domov. Právě ten vytváří prostor pro rodinný ţivot, pro aktivní odpočinek, pro skladování, přípravu a konzumaci potravy, pro osobní hygienu, pro profesionální přípravu a pro práci doma. Slouţí ale také jako ochrana před nepříznivými povětrnostními vlivy, před rušivými civilizačními vlivy i před neţádoucími kontakty s jinými lidmi. Je tedy zřejmé, ţe cítit se dobře tam, kde bydlí, je pro kaţdého člověka velmi dŧleţité. A tím místem je většinou náš dosavadní domov. Ten ale najednou mŧţe představovat spoustu překáţek, které doposud překáţkami nebyly, anebo se také objevují překáţky, které si vytváříme sami, čímţ myslí Eva Grollová, např. malé koberečky přede dveřmi, či přebytečnost věcí v domě, o které člověk lehko zakopne.30 Prostě najednou přijde doba, kdy se stane pro seniory jejich dosavadní domov nebezpečným či nezdolatelným místem. Kdyţ nastane tento čas, uţ je většinou dost pozdě začít řešit nějakou přestavbu. Tím pádem jsou pak senioři donuceni přestěhovat se do domova s pečovatelskou sluţbou, nebo do domova pro seniory, pokud se o ně ovšem nějakým jiným zpŧsobem nepostará jejich rodina. 28
O bydlení seniorŧ, 2009 WIKIPEDIE, http://cs.wikipedia.org/wiki/Maslowova_pyramida 30 O bydlení seniorŧ, 2009 29
23
Odborníci Ivo Moţný, Zdeněk Kalvach, Eva Grollová a Pavel Rakouš, kteří spolupracovali v roce 2009 na natáčení filmu pro Diakonii Českobratrské církve evangelické s názvem O bydlení seniorŧ, tvrdí, ţe téměř pro všechny z nás je nejlepší zŧstat ve svém dosavadním prostředí, dokud to jde. Máme tam určité sociální vazby i svou rodinu. Vytrţení z tohoto nebývá ničím dobrým. A právě, kdyţ je člověk vytrţen, mnohdy odchází mnohem dříve, neţ kdyby zŧstal tam, kde proţíval celý ţivot.31 Geriatr Zdeněk Kalvach ve filmu uvádí, ţe právě proto by většina křehkých, znevýhodněných starých lidí uvítala moţnost ţít v přirozeném domácím prostředí, ovšem s podporou např. dlouhodobé péče32. Problém je ale zatím v tom, ţe většina sluţeb dlouhodobé péče není přístupna na venkovech.33 Proto pak seniorŧm nezbývá jiná moţnost, neţ si dát ţádost do domova pro seniory nebo do domova s pečovatelskou sluţbou. Poslední mou zmínkou o bydlení seniorŧ je ještě fakt, který nám ve filmu O bydlení seniorŧ prozradil Pavel Rakouš z ministerstva pro místní rozvoj, ţe momentálně není moţné dostat na úpravy svého vlastního bydlení, tedy na přestavbu na bezbariérové prostředí, prostředky ze státního rozpočtu. Tyto prostředky je moţné dostat pouze na stavbu sociálních bytŧ určených k nastěhování fyzicky znevýhodněných občanŧ.34 Otázka bydlení, jak jsme nyní zjistili, je velmi sloţitá, a někdy těţko vyřešitelná. Stejně sloţitá jsou ale i ostatní témata, kterými jsem se zde v rámci témat spojených se seniorským věkem zabývala, ale také ty, které jsem vŧbec nezmínila. Témat spojených se seniory je spousta, a tak jsem vybrala jen ty podle mého nejdŧleţitější a nejvíce vhodné k řešení. K uskutečnění mého cíle práce se musím zabývat také mladou generací, a to právě při srovnávání, nebo lépe při popisování vztahu mezi starou a mladou generací.
31
O bydlení seniorŧ, 2009 Poznámka: Dlouhodobá péče je systém cca. 18 sluţeb, které jsou přizpŧsobeny potřebám pacientŧ. 33 O bydlení seniorŧ, 2009 34 O bydlení seniorŧ, 2009 32
24
2 Stáří versus mládí Je jasné, ţe tyto dvě rŧzné věkové skupiny nemají vţdy stejný názor ani stejné hodnoty, zkušenosti, vzdělání, ţivot. Ţijí ale ve stejném světě, ve stejné době, vedle sebe. Rozdílné názory jsou příčinou rozporu. Ale my bychom se s tím měli rozumě vypořádat a být chápaví a empatičtí. Jak senioři, tak my, mladí. Porovnáváním dvou věkových skupin se zabývali lidé přispívající svými názory do jiţ zmíněné německé knihy Eine Rose in deiner Hand v kapitole Betreut – betraut.35 V jednom z příspěvkŧ se píše, ţe se stáří jiţ od pradávna povaţovalo za poklad, protoţe staří lidé byli pamětí společnosti. Jejich rady a slova byly dŧleţité. Starší generace má podle dávné doby učit mladší. V dnešním světě je to ale mnohdy naopak. Často uţ prarodiče nechápou, co se jejich vnoučata učí ve škole. Starší také pozorují změnu v chování mladších. Dříve stanovené normy jsou tabu. Dnešní doba je čas hlubokých převratŧ norem a hodnot. Všechna tato fakta jsem se dočetla právě z této knihy.36 A jsou zajímavá. Kdyţ se nad tím člověk zamyslí, řekne si, ţe je to opravdu tak. Ţijeme v době velkých převratŧ hlavně v technice. Mladí např. počítačŧm, chytrým telefonŧm i ovládání nové televize jakoby automaticky rozumí. Ti starší se to musí někdy zdlouhavě učit. A kdo jiný je to učí, neţ jejich děti a vnoučata. Najednou děti učí své rodiče a prarodiče. A změny v chování? Ty jsou opravdu také veliké. Vţdyť jaké dítě by si kdy mohlo dovolit odporovat učitelŧm, rodičŧm, autoritě? Jaké dítě by se projevovalo neúctou ke starším? Téměř ţádné. A nyní? Téměř všichni. To si myslím já na základě mého pozorování chování mladších v MHD, na ulici, v obchodním domě. Také ale jeden senior z mé diskusní skupinky zmínil, ţe kdyţ byl mladý, museli mít všichni úctu ke starším lidem a dnes se ve skupině mladistvých cítí nechtěný, odstrčený. Úcta byla normální a ţádaná. A dnes? Nejsem si tak úplně jista, jestli úctu ke starším mladí lidé povaţují za normální a ţádanou. Moţná povaţují, ale nechovají se tak. Usuzuji tak např. z názvu skupiny na facebooku, o které bude v mé 35 36
MOSER, G. Eine Rose in deiner Hand. 1986, s. 30 MOSER, G. Eine Rose in deiner Hand. 1986, s. 31, 32, 33, 34
25
práci ještě řeč a kterou jsem jiţ zmínila výše. Nemohu ovšem říci, ţe mezigenerační problémy
vycházejí
pouze negativity
mladších.
Problém
mŧţe
vzniknout
i
z nepřiměřeného chování seniora. Aby má teoretická část byla úplná, a aby se zabývala opravdu tématy spojenými zase s mým tématem práce, tedy mediálním obrazem stáří, po kapitole Senioři, a po vztazích mezi mladými a staršími, přiblíţím nějaké okolnosti kolem médií.
26
3 Média Kdyţ se řekne slovo média, které se v dnešní době pouţívá velmi často, představím si v první řadě televizi a internet. Z těchto zdrojŧ získávám zrovna já nejvíce informací. To, z jakých mediálních zdrojŧ ale člověk nejvíce přebírá znalosti, postřehy, názory a informace, je myslím, velmi individuální. Ať uţ je to ale jakýkoliv zdroj, má na nás velký vliv, coţ bude potvrzeno níţe v této kapitole. Nejdříve se ale podíváme, co to média vŧbec jsou. 3.1 Co jsou to média Abych mohla začít rozebírat, koho a jak média ovlivňují, a další věci týkající se jak mého cíle práce, tak tématu práce, musíme si nejdříve ujasnit, co to vlastně média jsou a co se do nich řadí. To tedy rozeberu v této úvodní podkapitole pomocí knihy Média a společnost napsané Janem Jirákem a Barbarou Köpplovou. Médii se myslí televize, tisk, rozhlas, internet, dokumenty, seriály a další zdroje, které jsou prostředníkem toku informací, ale slovo média také má i jiné významy. Mŧţe se tím myslet technologie, které zajišťují produkci, přenos a příjem sdělení, jindy se pod výrazem média skrývají např. lidé, kteří produkují mediální obsahy. Někdy se za médium pokládají i kódy, které se pro komunikaci pouţívají, tedy i čeština je médium, stejně jako jsou média obrázky, písmo, kouřové signály, telefon.37 Médium totiţ znamená prostředek, prostředník, zprostředkující činitel. Tedy to, co něco zprostředkovává, zajišťuje.38 A takových věcí je spousta. Já se ale v mé práci, budu zabývat pouze médii, jako je televize, kniha, časopis, internet, rádio, dokumenty a filmy. Tedy pokud napíši slovo médium, myslím tím právě tyto zdroje. Po stručném vysvětlení pojmu médií bych přešla na moţnosti a zpŧsoby ovlivňování jednotlivce a celkové společnosti médii.
37 38
JIRÁK, J., KÖPPLOVÁ, B. Média a společnost. 2003, s. 17 JIRÁK, J., KÖPPLOVÁ, B. Média a společnost. 2003, s. 16
27
3.2 Média a jednotlivec versus skupina Co, nebo kdo, je jednotlivec v oblasti médií, mi pomohou vysvětlit autoři knihy Média a společnost, Jan Jirák a Barbara Köpplová právě prostřednictvím této jejich knihy. Jednotlivec, tedy jednotlivý člen společnosti, je osoba, která přijímá a dekóduje mediální sdělení. Předpokladem uţívání médií je schopnost porozumět jejich obsahŧm, coţ předpokládá určitý stupeň vzdělání. Samo zacházení s médii je kompetencí nutnou k ţivotu a orientaci ve společnosti – „mediální gramotnost“.39 Více jednotlivcŧ dohromady se nazývá publikum. Média mohou jinak ovlivnit jednotlivce jako samotného, a jinak ho mohou ovlivnit v rámci publika, skupiny. Takţe člověk v rámci skupiny mŧţe mít nakonec úplně jiný názor, neţ by měl, kdyby se rozhodoval sám. Je tedy zřejmé, ţe dost záleţí na tom, jestli člověk zpracovává získané informace sám, nebo s někým. A jak nás ty informace, názory, výroky, zkušenosti, mohou ovlivnit, na to se podíváme v následující podkapitole. 3.3 Vliv médií na jednotlivce i na společnost Jaký mají média vliv na jednotlivce a na celou společnost a co všechno mohou média ovlivnit, na to se nyní podíváme, a to opět s pomocí knihy Média a společnost40 a také s knihou MÉDIA a MOC41. V kapitole 5 knihy Média a společnost, je uváděno, ţe média mají významný dopad na jednotlivce i na společnost, a ţe ovlivňují chování, postoje či názory jedincŧ. Dočetla jsem se zde také, ţe mohou rozšiřovat obzory poznání, vzdělávat, pomáhat v politickém i spotřebitelském rozhodování, mohou také ovlivňovat ţivotní styl, ale také naopak děsit, vyvolávat napětí, navádět ke společensky neţádoucímu jednání či uvádět v omyl.
39
JIRÁK, J., KÖPPLOVÁ, B. Média a společnost. 2003, s. 97 JIRÁK, J., KÖPPLOVÁ, B. Média a společnost. 2003, s. 151 41 KNIŢÁK, M. Média a moc. 2000, s. 69 40
28
V knize MÉDIA a MOC se představitelé české politiky, vědy, kultury a jiných společenských oborŧ vyjadřují k tématu médií a moci. Milan Kniţák, výtvarník a hudebník, nám např. připomíná, ţe díky, nebo spíše kvŧli médiím přejímáme traumata osudu jiných lidí, coţ nás zneschopňuje řešit problémy vlastního ţivota. Břetislav J. Mrkoš v této knize uvádí, ţe většina populace si tvoří názor na věci právě skrze média, přestoţe v 99% si tito lidé nemají moţnost ověřit, zda jsou informace, které si zrovna přečetli nebo poslechli, pravdivé či ne.42 Do třetice uvedu jednu všeříkající větu Milana Schulze. „Sdělovací prostředky mají dnes lidi ve své moci“.43 Všechny 3 zmínky autorŧ článkŧ o médiích mají negativní charakter. Tedy se z nich dá pochopit, ţe média mohou být velkým zlem. Podrobnosti bychom se mohli dozvědět v knize Mediální zlo – mýty a realita. Tuto knihu uvádím pouze v kontextu slov média a zlo, nečerpám z ní. Přestoţe nám média umoţňují získávat i potřebné informace, moţná, dle zmíněných příspěvkŧ z knih, i kdyţ si to neuvědomujeme, převládá příjem informací negativních, ne úplně pravdivých, které ale ovlivňují naše jednání, chování, názory, priority. Proto tedy, pokud to jde, není vţdy od věci si získanou informaci ověřit, zamyslet se nad ní a dát do kontextu s dalšími skutečnostmi. Čím nás ale média ovlivňují? Co má tak velkou moc? Podle knihy Média a společnost, je to povaha mediální komunikace spolu s vývojem společenských a ekonomických podmínek i technologickými moţnostmi.44 Jak je z této kapitoly znát, je velice těţké, troufla bych si říci i nemoţné, mediálním výrokŧm odolávat a nenechat se ovlivnit. Ať uţ pozitivně či negativně. Bohuţel ale, pokud média neprezentují určitou věc kladně, pouze se v nich řeší to záporné, ovlivní nás to záporně, negativně. Toto je příklad právě tématu týkajícího se seniorŧ. Dle výzkumu Moniky Kullašové, který uskutečnila v rámci její diplomové práce, a který
42
MRKOŠ, B. Média a moc. 2000, s. 74 SCHULZ, M. Média a moc. 2000, s. 100 44 JIRÁK, J., KÖPPLOVÁ, B. Média a společnost. 2003, s. 152 43
29
bude zmíněn ještě v kapitole Seniorská tématiky v médiích, jsou senioři v médiích prezentováni z 58% negativně.45 Podíváme se nyní tedy na téma Senioři v médiích blíţe.
45
KULLAŠOVÁ, M. Psychologie dnes. 2010, s. 57
30
4 Seniorská tématika v médiích Určitě bychom v rŧzných médiích našli rŧzná témata o seniorech. To ano. Ale zde jde hlavně o otázku nejčastěji frekventovaných témat. Odpověď jsem našla v časopise Psychologie dnes, 12. čísla, 16. ročníku, prosince roku 2010.46
Zde je
vytisknut článek o seniorech. Jeho název zní: Senioři v médiích. Tedy téma, kterým se zabývám v této práci. Autorka článku Monika Kullašová zde uvedla procento článkŧ o seniorech v MF Dnes, Lidových novinách a právu v období září – říjen 2009. Z celkového mnoţství 344 článkŧ bylo seniorŧm věnováno 15%., přičemţ charakter článkŧ byl z většiny negativní (58%). Nejvíce se témata týkala trestné činnosti47 vŧči seniorŧm, ekonomickými otázkami a zdraví. Aktivní ţivot seniorŧ, společenské akce pro seniory a jejich úspěchy se neobjevují téměř vŧbec. Monika Kullašová, autorka článku, který byl zpracováván na základě její diplomové práce, ve které zkoumala roli médií v prezentaci seniorŧ, také zjistila, ţe aţ 43% respondentŧ si myslí, ţe jsou senioři prezentováni v přiměřené míře. Přesto ale mnohým vadí zpŧsob, jakým média o seniorech pojednávají, např. ve smyslu ekonomické zátěţe pro stát. Shodují se ale také, ţe téma „senioři“ není pro mediální svět moc atraktivní. Ve zpravodajském serveru Lidových novin je zveřejněn článek o výroku poslankyně Gabriely Peckové při obhajobě návrhu valorizace dŧchodŧ na rok 2013 – 2015.48 Zmínku o valorizaci zde předkládám jen jako zajímavost. Je to mediální téma, ale ne nejčastější. Spíše bych zde chtěla uvést na povrch zajímavý, přesto, řekla bych 46
KULLAŠOVÁ, M. Psychologie dnes. 2010, s. 57 Poznámka: Toto tvrzení by se dalo podloţit i výzkumem Renáty Sedlákové v Práci nazvané Obraz seniorŧ a stáří v českých médiích aneb přispívají mediální obsahy k vytváření věkově inkluzivní společnosti? Renáta Sedláková zde uvádí tabulku tematického kontextu analyzovaných sdělení o stáří a seniorech, ve které se umístilo u televizních příspěvkŧ jasně na prvním místě téma kriminality. (38%) V novinovém sdělení byla kriminalita na druhém místě s 28%. 48 KACZOR, J. Lidovky.cz. 2013. Dostupné na: http://www.lidovky.cz/poslankyne-gabriela-peckovatvrdi-ze-duchodce-trapi-vice-spolecenske-vylouceni-nez-nedostatek-penez-iug-/zpravydomov.aspx?c=A120504_183609_ln_domov_jkz 47
31
pobuřující, výrok poslankyně TOP 09 ve svém projevu při argumentaci pro sníţení valorizace dŧchodŧ: „Mnozí se narodili za války a svůj ţivot proţili v reţimu, který jim ţádné bohatství nedovolil.“ Prý se tedy jsou schopni přizpŧsobit a daleko více je trápí společenské vyloučení neţ malý dŧchod. Mohlo by se na toto tvrzení zpracovat výzkumné šetření. Na to, ale uţ v mé práci není místo. Raději tedy zde nyní uvedu výsledky mého výzkumného šetření, které mělo za úkol zjistit názor mladé a staré generace na mediální prezentaci témat spojených se seniorským věkem.
32
5 Výzkumné šetření Pro splnění cíle mé absolventské práce jsem uskutečnila dvě výzkumná šetření. Na první jsem si pozvala skupinku devíti seniorŧ bydlících v Borotíně u Tábora a okolí, starších 70 let. Druhé výzkumné šetření jsem provedla na ZŠ v Borotíně s ţáky 9. třídy. Jak diskuse probíhaly, popíši následně. Oběma skupinkám jsem nejprve vysvětlila dŧvod konání těchto diskusí, prŧběh diskusí, uvedla jsem je do tématu, a následně jim rozdala dotazníky obsahující 7 mediálních výrokŧ o stáří a 13 otázek na uvedené výroky, a poprosila jsem zúčastněné, aby mi na ně odpověděli. Čas na odpovědi měli neomezený. Po jejich písemném projevu jsem je poţádala, aby o výrocích diskutovali. Vţdy jsem připomněla výrok a otázku, a kolem ní se uskutečnila diskuse. Někdy krátká, někdy se téma řešilo déle. Pokud nějaký zúčastněný odběhl od tématu, slušně jsem ho na to upozornila, a vrátili jsme se k pŧvodnímu výroku. Tímto stylem jsme spolu diskutovali všechny připravené výroky a otázky. Zpětná vazba, jakoţto následné dotazy a postřehy zúčastněných, se mi jevila jako velmi kladná. Bylo vidět, ţe mi všichni chtěli pomoci při mém šetření a s mojí prací a zajímali se i o další věci spojené s mým studiem. Více se mě tedy po skončení diskuse vyptávali senioři, ale i ţáci ŢŠ odpovídali a reagovali na otázky se zájmem. Pokusím se tedy nyní pomocí textu a tabulek zaznamenat výsledky šetření. 5.1 Diskusní skupina seniorů Diskusní skupinka se skládala z devíti seniorŧ, konkrétněji ze tří muţŧ a šesti ţen. Všichni vyjadřovali velmi pozitivní přístup k vyplňování dotazníkŧ i k následné diskusi. Hned prvním zdrojem mých vybraných výrokŧ byl seriál Ţivot je ples, kde jedna z klientek domova pro seniory pronesla větu, a zároveň výrok, na který jsem chtěla znát reakci mých respondentŧ: V našem věku žijeme už jenom ze vzpomínek. Má otázka na tento výrok zněla: 1) Myslíte si, že žijete už jenom ze vzpomínek?
33
Odpověď
Počet seniorů
Procenta (%)
Ne
3
33,3
Ano
2
22,2
Částečně ano
2
22,2
Rádi vzpomínáme
2
22,2
Zápornou odpověď doprovázely ještě myšlenky, ţe jen ze vzpomínek se ţít nedá, nebo ţe senioři stále ještě čekají na to, co v ţivotě přijde. Při odpovědích Částečně ano ještě bylo přisáno, ţe ţijí částečně ze vzpomínek a částečně přítomností nebo budoucností. Pokud bychom se tedy řídili většinou, došli bychom k tomu, ţe senioři neţijí jenom ze vzpomínek. -Druhý výrok pochází také ze seriálu Ţivot je ples. Pronesla ho ředitelka domova pro seniory, kdyţ jí manaţer domova říkal, ţe lidem by se měla připomínat smrt. Paní ředitelka na jeho názor odpověděla: Ano, lidem ano, ale seniorům? Má otázka na tento výrok zněla: 2) Je pro Vás tato odpověď pobuřující? Odpověď
Počet seniorů
Procenta (%)
Ano
6
66,6
Ne
2
22,2
Bez odpovědi
1
11,1
34
K odpovědi Ano byl připsán komentář: Senioři snad nejsou lidé? Z tabulky se tedy dá vyčíst, ţe pro velkou většinu respondentŧ je odpověď paní ředitelky pobuřující. Další otázka ještě k tomuto výroku je: 3) Přijdete si diskriminovaní? Odpověď
Počet seniorů
Procenta (%)
Ne
5
55,5
Ano
2
22,2
Moţná ano
1
11,1
Bez odpovědi
1
11,1
Jeden komentář k odpovědi Ne byl: Musíme se snaţit a ne uhýbat. K opačnému Ano zas respondent dopsal: Přijde mi to nespravedlivé. Více neţ polovina respondentŧ si tedy diskriminovaná nepřijde. -Další výrok o seniorech jsem vyhledala na sociální síti Facebook. Na této síti je zaloţena skupina (jejímiţ členy jsou povětšinou mladiství) s názvem: Jejich revírem je kaufland, jejich tempo je vražedné – důchodci. Jejich protivníci jsou mládež, vysoké ceny, schody. Důchodci v ČR buzerují, hledají slevy a sedí v autobusech ve dne v noci. Na tento dost výstřední výrok se ptám více otázkami: 4) Myslíte, že za tímto tvrzením stojí nevědomost mladých? Odpověď
Počet seniorů
Procenta (%)
Ano
6
66,6
Nemám názor
1
11,1
Berou si špatné příklady
1
11,1
Nejen mladých, ale i střední generace
1
11,1
35
K odpovědi ano bylo ještě dopsáno: Neuvědomují si, jaké to je být starý. Jeden respondent odpověděl: Ano, ale i skutečnost, ţe to tak skutečně je. Podle většiny tedy mŧţeme utvořit závěr, ţe za tvrzením, ţe dŧchodci v ČR buzerují, hledají slevy a sedí v autobusech ve dne v noci, stojí nevědomost mladých. 5) Kde lidé (děti) na toto tvrzení přišli? Na tuto otázku nemohu pouţít tabulkové vyhodnocení, jelikoţ kaţdá odpověď je jiná. Vyjmenuji tedy všechny vyřčené moţnosti. 3 respondenti neodpověděli. Povrchním pozorováním a malým zájmem Nevím Ve škole, v rodině, celkově ve společnosti V autobusech, v restauracích V médiích Ve filmech, z TV seriálů 6) Kdyby takto vypadala definice stáří, zařadili byste se právě ke starým lidem? Odpověď
Počet seniorů
Procenta (%)
Ne
6
66,6
Ano i ne
1
11,1
Bez odpovědi
2
22,2
Kdyby definice stáří vypadala tak, jako název Facebookové skupiny, nikdo z dotazovaných by se úplně stoprocentně ke starým lidem nezařadil.
36
7) Uráží Vás tento výrok? Odpověď
Počet seniorů
Procenta (%)
Ano
5
55,5
Ne
2
22,2
Z části
1
11,1
Bez odpovědi
1
11,1
Doplnění jedné odpovědi Ne bylo: Neuráţí mě tento výrok, ale není mi příjemný. K jedné odpovědi Ano bylo připsáno: Ano, uráţí, ale někdy je to pravda. Nejvíce tedy převládá fakt, ţe seniory tento výrok uráţí. -V knize Bonmoty a citáty o seniorech jsem objevila další zajímavé výroky o seniorech, které stojí za trochu pozornosti. Lenost, to je nastávající stáří. A já se na základě tohoto výroku ptám: 8) Také to tak cítíte? Odpověď
Počet seniorů
Procenta (%)
Vŧbec ne
6
66,6
Ano
1
11,1
Částečně
1
11,1
Bez odpovědi
1
11,1
K odpovědím Vŧbec ne byly připsány tyto komentáře: Kdo byl líný v mládí, je i ve stáří; Někdo je líný uţ v mládí; Lenost je ve všech věkových skupinách; Naopak, v důchodu není čas být líný.
37
Je tedy vidět, ţe z velké části převládá názor, ţe lenost rozhodně nastávající stáří není a staří lidé si to dokáţou odŧvodnit. Nikdo nemiluje život tak, jako starý člověk. 9) Cítíte nějakou změnu v chápání svého života oproti době např. před 30ti lety? Odpověď
Počet seniorů
Procenta (%)
Ano
6
66,6
Ne
3
33,3
Bez odpovědi
1
11,1
Komentář k odpovědi Ne: Ţivot chápu stejně, i kdyţ zkušenosti ţivot ovlivňují. Komentáře k odpovědi Ano: Mám radost z kaţdého vydařeného dne i hodiny. Před 30ti lety byl ţivot zajímavější. Ve stáří si ţivota váţím více. Uvědomuji si, ţe se mi zkracuje doba mezi ţivotem a smrtí. Dnes o něm více přemýšlím. Kaţdé desetiletí má člověk jiný názor. 6 respondentŧ z 9 tedy nějakou změnu v chápání svého ţivota oproti době před 30ti lety cítí. -Dalším zdrojem mých výrokŧ je publikace Ageismus – Prŧvodce stereotypy a mýty o stáří. Ze spousty moţností jsem vybrala právě pro tuto dobu aktuální výrok: Stáří je ekonomickou zátěží společnosti.
38
10) Myslíte si to také? Odpověď
Počet seniorů
Procenta (%)
Ne
5
55,5
Ano
2
22,2
Z části
1
11,1
Bez odpovědi
1
11,1
Komentáře k této otázce jsou: Stát s tím musel počítat; Nemám velký důchod; Celý ţivot jsme společnosti přispívali podle svých schopností; Mělo se s tím počítat a řádně s vybranými daněmi hospodařit. Dotazovaní senioři si z většiny nemyslí, ţe stáří je zátěţí společnosti. 11) Měli jste stejný názor jaký je vyřčený v tomto výroku, na staré lidi, když jste vy byli mladí? Odpověď
Počet seniorů
Procenta (%)
Ne
5
55,5
Ano
1
11,1
Bez odpovědi
3
33,3
Z těch, co se vyjádřili, je vidět, ţe oni seniory v jejich středním věku neviděli jako ekonomickou zátěţ společnosti. 39
-Posledním mým zdrojem je hudební skupina Šlapeto, která ve své písni Kdyţ člověk přichází do let, zpívá: Když člověk přichází do let, začne ho všechno bolet. 12) Je to tak? Všechno Vás bolí? Odpověď
Počet seniorů
Procenta (%)
Ano
3
33,3
Všechno ne
3
33,3
Občas
2
22,2
Postupně ano
1
11,1
Komentáře: Občas, ale nepodléhám té bolesti. Všechno mě nebolí, ale zdraví ubývá. Všechno ne, jenom něco. Zde u odpovědí Ano a Ne je poprvé shoda hlasŧ. S bolestí je to tedy tak 50% na 50%. -Úplně poslední otázka se týká celkového názoru na mediální výroky. Právě z této otázky budu moţná nejvíce čerpat při odpovědi na mŧj cíl této práce. 13) Jaký máte celkový názor na mediální výroky o stáří? Ne vţdy jsou pravdivé. My staří se musíme více snaţit. S některými výroky samozřejmě nesouhlasím, někdy mě i uráţejí. Někdy s nimi souhlasím, ale jindy ne.
40
Ať si říká, kdo chce, co chce. Kaţdý si musí uvědomit, ţe jednou bude také starý. Podle předchozích výroků na ně nemám dobrý názor. Společnost někdy důchodce poniţuje. Dva respondenti buď neodpověděli k otázce, nebo vŧbec. Většina ale názor má. Po vyplnění dotazníkŧ vznikla diskuse o kaţdém uvedeném výroku. Kdo chtěl, řekl to, co napsal do dotazníku, a ostatní buď souhlasili, nebo řekli jiný názor, nebo zopakovali to prvotní, ale v jiné formě. V názorech se v diskusích většinou celkem shodovali, coţ se ukázalo i ve vyhodnocení dotazníkŧ. Nějaký větší rozpor mezi členy skupiny nevznikl. Spíše společně vzpomínali a vzájemně se doplňovali. Skupina byla opravdu velmi pozitivně naladěna, vznikaly i vtípky na ostatní. Např. u otázky týkající se diskriminace jeden z muţŧ odvětil: „Já jsem diskriminovaný jedině od ţeny, ale to neplatí“. Také se diskutovalo o tom, jak se cítí mezi mladými. Říkali, ţe mladá generace má jiný smysl pro humor a tak si někdy přijdou trochu odstrčeni a nevědí, jestli jsou ve společnosti vítaní. Ale zase vzpomínali na to, ţe kdyţ byli mladí, ţe také chtěli, aby uţ ty „báby“ z plesu odešly, aby potom něco nepovídaly. Řešení výroku a zároveň názvu Facebookové skupiny bylo také velmi zajímavé. Senioři se svěřili, ţe také pozorují, jak se někteří dŧchodci jsou schopni kvŧli pár rohlíkŧm poprat, jak kdyby měl být zítra konec světa. Vyprávěly se historky právě o nenasytnosti lidí. Co se týče dŧchodcŧ sedících v autobusech ve dne v noci, k tomu měl připomínku jeden aktivní pán. Vyjádřil svŧj názor, ţe vlastně dŧchodci si mŧţou tím autobusem jezdit, kdy je zrovna napadne, jelikoţ nemají nic na práci, a tak by si mohli počkat na hodinu, kdy jsou ostatní v zaměstnání nebo ve škole. Kdyţ se řešil výrok říkající, ţe stáří je ekonomickou zátěţí společnosti, přicházely mimo jiné názory, ţe stát s vybranými penězi má hospodařit tak, aby vyšlo
41
na vše potřebné a nestavět luxusní hrady a jiné, nebo také, ţe dříve byly peníze na dŧchody oddělené, ale po roce 1990 se to změnilo. Při řešení celkového názoru na média zazněla věta, která všechny pobavila: To víc kritizují politiky neţ ty důchodce, a ještě málo, syčáky!“ Skupinová diskuse i vyplněné dotazníky mi velmi pomohly k odpovědi na moji otázku v cíli této práce. 5.2 Diskusní skupina žáků 9. třídy Jelikoţ jsem ţákŧm 9. třídy otázky v dotaznících i pro diskusi trochu přeformulovala, a jednu zcela vynechala, jejich odpovědi jsem nevloţila k odpovědím seniorŧ. Kvŧli porovnatelnosti by to bylo lepší, ale pro přehlednost jsem se rozhodla výroky a otázky znovu vypsat a vytvořit nové tabulky zahrnující odpovědi ţákŧ. ZDROJ: SERIÁL ŢIVOT JE PLES: -
Pronesená věta od jedné z klientek domova pro seniory:
V našem věku žijeme už jenom ze vzpomínek. 1) Také si myslíš, že senioři žijí jen ze vzpomínek? Odpověď
Počet žáků
Procenta (%)
Ne
4
40
Částečně
4
40
Ano
2
20
Ţáci 9.třídy si určitě nemyslí, ţe senioři ţijí jen ze vzpomínek anebo projevují názor, ţe jen z části. Myslí si, ţe částečně ano, ale částečně ţijí i přítomností a budoucností. -
Paní ředitelka se baví s manaţerem domova pro seniory o smrti. Manaţer má názor, ţe by se lidem měla připomínat smrt. Ředitelka odpověděla: 42
Ano, lidem ano, ale seniorům? 2) Tato odpověď paní ředitelky zní, jako by senioři nebyli lidé. Vadí ti tato odpověď? -
U této otázky ţáci nepochopili smysl toho, na co jsem se tázala, a odpovídali na téma smrti. Tedy na to, jestli by se seniorŧm měla připomínat smrt nebo ne. Tedy zde jsem nedostala odpovědi nebo názory na pohrdající odpověď p. ředitelky.
3) Myslíš, že by se odpověď p. ředitelky dala považovat za diskriminaci seniorů? Odpověď
-
Počet žáků
Procenta (%)
Ne
6
60
Ano
3
20
Myslím, ţe seniory urazila
1
10
Zde moţná také ţáci neodpovídali na to, co jsem chtěla. Soudím tak z výsledkŧ odpovědí, jelikoţ většina odpovědí je Ne. Těţko ale říci, třeba jim odpověď opravdu nepřijde jako diskriminace.
ZDROJ: SOCIÁLNÍ SÍŤ FACEBOOK -výrokem je název skupiny, do které je přidána spousta lidí. Jejich revírem je kaufland, jejich tempo je vražedné – důchodci. Jejich protivníci jsou mládež, vysoké ceny, schody. Důchodci v ČR buzerují, hledají slevy a sedí v autobusech ve dne v noci.
43
4) Jsi také členem této skupiny na FB? Odpověď
Počet žáků
Procenta (%)
Ne
9
90
Ano
1
10
Zde je výsledek jasný, pouze jeden ţák je členem této skupiny. 5) Kde myslíš, že lidé na toto tvrzení přišli? Všichni ţáci kromě jednoho odpověděli, ţe to lidé mají z vlastní zkušenosti. Pouze jeden názor se lišil a to myšlenkou, ţe to autory výroku mohlo napadnout se seriálu Kobra 11, jen do toho zapojili důchodce. 6) Mohla by podle tebe takto vypadat definice stáří? Odpověď
Počet žáků
Procenta (%)
Ano
8
80
Ne
2
20
Velká většina respondentŧ si myslí, ţe by výrok zmíněný výše mohl být definicí stáří.
44
7) Myslíš, že je tento výrok pro seniory urážející? Odpověď
Počet žáků
Procenta (%)
Ano
6
60
Jak pro koho
3
30
Ne
1
10
K odpovědím někteří ţáci přidali ještě komentáře, a to např. takové, ţe pro seniory uráţející je, ale nepřiznají, ţe se něčeho takového dopouštějí. Nebo jeden z komentářŧ byl: Jak pro koho, někdo se tomu zasměje, jiný se urazí. I odpověď ne byla doloţena myšlenkou. Prý ten výrok nechápou. Podle většiny ale pro seniory tento výrok je uráţející. ZDROJ: KNIHA BONMOTY A CITÁTY O SENIORECH Lenost, to je nastávající stáří. 8) Myslíš si to také? Odpověď
Počet žáků
Procenta (%)
Ne
7
70
Naopak
2
20
Ano
1
10
Ţáci 9. třídy si nemyslí, ţe je lenost nastávající stáří. Říkají, ţe líný člověk můţe být i mladý; Naopak prý někteří senioři jsou velice aktivní a to někdy aţ příliš. Nikdo nemiluje život tak, jako starý člověk.
45
9) Co byste k tomuto výroku řekli? Odpověď
Počet žáků
Procenta (%)
Je to pravda
9
90
Ne vţdy to tak je
1
10
Všichni kromě jednoho ţáka s tímto výrokem souhlasí a přidávají názory. Je to pravda, staří lidí jsou na sebe více opatrní a více si svého ţivota váţí; Snaţí se oproti mladým, kteří si tolik ţivota neváţí, uţít kaţdou chvilku ţivota. ZDROJ: PUBLIKACE AGEISMUS – PRŦVODCE STEREOTYPY A MÝTY O STÁŘÍ Stáří je ekonomickou zátěží společnosti. 10) Myslíš si to také? Odpověď
Počet žáků
Procenta (%)
Nevím
5
50
Ne
4
40
Ano
1
10
Většinou ţáci přiznávali, ţe tuto problematiku vŧbec neřeší, coţ je znát na výsledcích v tabulce. K odpovědi Ano respondent přidal komentář, ţe v našem státě je zátěţ všechno. A komentář k názoru, ţe stáří není ekonomickou zátěţí společnosti, byl stejný jako u jednoho seniora, ţe kdyby si v politice nenahrabali peníze pro sebe, zbylo by na výplaty důchodů. 46
ZDROJ: HUDEBNÍ SKUPINA ŠLAPETO Když člověk přichází do let, začne ho všechno bolet. 11) Myslíš, že to tak je? Že seniory všechno bolí? Odpověď
Počet žáků
Procenta (%)
Některé
4
40
Ano
4
40
Ne
2
20
Podle respondentŧ záleţí na tom, jaké měli mládí, jestli hodně pracovali nebo měli volnější ţivot a podle toho, jak jsou staří, a jestli trpí nějakou nemocí, tedy záleţí na zdravotním stavu. Spíše se ale přiklánějí k názoru, ţe je více částí těla bolí neţ nebolí. 12) Jaký máš celkový názor na mediální výroky o stáří? Myslím, ţe všichni ţáci úplně nepochopili otázku, nebo nevěděli, co jsou to média, přestoţe jsem jim to vysvětlovala, jelikoţ jejich odpovědi nebyly k věci. Odpovídali větami typu: Měli bychom si uvědomit, ţe jednou také budeme staří, nebo ţe mediální výroky nevnímají, coţ samozřejmě nemŧţe být pravda, jelikoţ je nějakým zpŧsobem vnímají, i kdyby nechtěli. Názory, které by se mohly přiřadit jako relevantní k otázce, jsou tyto: -
Nepodávají informace o seniorech slušně, mnohdy by se mohli urazit
-
Jsou na ně opravdu hnusní, uráţejí je
-
Některá média přehání, ale někdy mají pravdu
-
Dělají ze seniorů chudáky
-
Říkají o seniorech ošklivé věci. Chtějí se jich zbavit. Tedy 5 odpovědí z 10 se alespoň trochu ke splnění mého cíle práce pouţít dá. 47
Po vyplnění mých dotazníkŧ, na které si myslím, ţe ţáci odpovídali někdy i zdlouhavě, a na odpovědích si dali záleţet, jsem je ještě poprosila, aby diskutovali o zmíněných výrocích a aby na sebe reagovali. Tak jako u skupinky seniorŧ jsem tedy kaţdý výrok a otázku vyslovila nahlas, a vţdy jsem poprosila některého ţáka, aby se nám svěřil se svojí odpovědí. Musela jsem vyvolávat, sám od sebe se většinou nikdo nepřihlásil. Asi jsou zvyklí na vyvolávání, protoţe potom bez problémŧ svŧj názor řekli. Občas se stalo, ţe se někdo ozval s jiným názorem, ale většinou mlčeli a čekali na dobu, kdy zazvoní, aby mohli běţet na oběd. Kdyţ jsme zrovna probírali výrok z Facebooku, ţák, který jako jediný odpověděl, ţe je členem skupiny, jejíţ název je stejný jako zmíněný výrok v dotaznících, se beze studu přiznal. Nemohla jsem se ho nezeptat proč je členem. Odpověděl, ţe mu ten název přišel vtipný. Jiný dŧvod pro to nemá. Přestoţe jsem v kaţdé otázce nedostala přímo odpovědi k tématu, a ani diskuse nebyla pro mě moc hojná, dokázala jsem z kaţdé otázky vytvořit nějaký závěr a nakonec jsem s aktivitou spokojena.
48
Shrnutí Z vyhodnocení mých dotazníkŧ a diskuze se seniory vyplývá, ţe výroky o seniorech rozhodně vţdy pravdivé nejsou. To si myslí sami senioři. Z vybraných výrokŧ, na které měli účastníci mé skupinové diskuse reagovat, jsem vţdy dle většiny vytvořila takovéto závěry: -
Senioři neţijí jen ze vzpomínek.
-
Pro seniory je pobuřující výrok říkající, ţe se senioři nezařazují mezi lidi.
-
Senioři si nepřijdou diskriminovaní.
-
Většina si myslí, ţe za výstředním výrokem Jejich revírem je kaufland, jejich tempo je vraţedné – dŧchodci. Jejich protivníci jsou mládeţ, vysoké ceny, schody. Dŧchodci v ČR buzerují, hledají slevy a sedí v autobusech ve dne v noci, stojí nevědomost mladých.
-
Senioři si myslí, ţe na tento výrok mladiství, nebo moţná i střední generace, přišli prostřednictvím médií, tedy filmŧ, TV seriálŧ, ale i povrchním pozorováním a malým zájmem o problematiku seniorŧ, ve škole, v rodině, v restauracích, tedy celkově ve společnosti.
-
Nikdo z respondentŧ by se nezařadil ke starým lidem, pokud by takto – viz výrok výše (o tom, ţe senioři buzerují, hledají slevy a sedí v autobusech ve dne v noci), vypadala definice stáří, a většinu je tento výrok uráţí.
-
Respondenti se také shodli na tom, ţe lenost není nastávající stáří.
-
Co se týče jediného kladného výroku v mém dotazníku, tedy toho, ţe nikdo nemiluje ţivot tak, jako starý člověk, dle odpovědí se dá říci, ţe je tomu tak. 6 z 9 respondentŧ totiţ cítí změnu v chápání svého ţivota oproti době, kdy byli ve středním věku. Nyní prý mají radost z kaţdého vydařeného dne i hodiny, více si ţivota váţí a uvědomují si jeho vzácnost.
-
Většina dotazovaných si nemyslí, ţe stáří je ekonomickou zátěţí společnosti
49
-
Polovina respondentŧ uvedla, ţe je všechno bolí, druhá polovina se zas přidávala k opačnému názoru.
Takové jsou tedy závěry seniorŧ o konkrétních výrocích o seniorech. Samozřejmě kvŧli malé diskusní skupince, bydlení na vesnici, věku respondentŧ (75-80), a dalším okolnostem, nemŧţeme tyto závěry brát úplně doslova a váţně. Tyto závěry jsou výsledky diskuse skládající se z devíti členŧ. Pokud bych měla skupinu 50 lidí z vesnic i z měst, věkovou kategorii od 65 let a výše, rŧzně vzdělanou, výsledky by mohly být jiné. Věřím ale tomu, ţe by byly podobné, ţe by zas tak velké rozdíly v odpovědích nebyly. Moţná mě trošku zarazila odpověď většiny dotazovaných seniorŧ, ţe si nepřijdou diskriminováni, jelikoţ v časopise Psychologie dnes 12. čísla roku 201049, jsem se dočetla ne úplně opak, ale skutečnost, ţe spousta seniorŧ nějakou diskriminaci pociťuje. Eva Papeţová v článku nazvaném Je tahle země „pro starý“? uvádí, ţe senioři pociťují diskriminační přístup např. v chování u lékařŧ, u personálu v sociálních sluţbách, v městské dopravě, ve finančním zajištění, v politice i v obchodech. Moţná, ţe kdybych ve svých otázkách uvedla moţnosti, kde by mohli být senioři diskriminováni, tak by se k nějakým přidali. Moţnosti ale nebyly, a tak, kdyţ se nad otázkou zamysleli obecně, celkově, nepřišlo jim, ţe by byli tak moc diskriminováni. Ještě ale zbývá zveřejnit celkové názory seniorŧ na mediální výroky o nich. Jsou většinou negativní, coţ je dŧleţitým zjištěním pro mou práci. Dotazovaní tedy o výrocích o seniorech říkají, ţe: -
ne vţdy jsou pravdivé
-
s některými výroky samozřejmě nesouhlasí, někdy je i uráţejí
-
někdy s nimi souhlasí, ale jindy ne
-
jako staří lidé se musí více snaţit
-
je jim jedno, kdo co říká. Kaţdý si musí jednou uvědomit, ţe bude také starý
49
PAPEŢOVÁ, Eva. Psychologie dnes; 2010, s. 56
50
-
podle uvedených výrokŧ, na které odpovídali, nemají dobrý názor na mediální výroky o seniorech
-
společnost někdy dŧchodce poniţuje
A co si myslí o mediálních výrocích naopak mladá generace? Jaký má názor na uvedené výroky v dotaznících? -
Myslí si, ţe senioři neţijí jen ze vzpomínek, ale také přítomností a budoucností.
-
Výstřední odpověď p. ředitelky nepovaţují za diskriminační.
-
Klidně by výrok Jejich revírem je kaufland, jejich tempo je vraţedné – dŧchodci. Jejich protivníci jsou mládeţ, vysoké ceny, schody. Dŧchodci v ČR buzerují, hledají slevy a sedí v autobusech ve dne v noci, označili za definici stáří.
-
Myslí si ale, ţe tento výrok je pro seniory uráţející.
-
Rozhodně si ale nemyslí, ţe je lenost znakem stáří.
-
Jaký výrok ale povaţují za pravdivý, je ten, který říká, ţe ţivot nikdo nemiluje tak, jako starý člověk.
-
Skutečností, ţe stáří je ekonomickou zátěţí společnosti, se nijak nezabývají, takţe nejčastější odpověď byla Nevím.
-
Nemyslí si, ţe seniory všechno bolí, jen něco. A jaký mají celkový názor na mediální výroky? Myslí si, ţe: -
Nepodávají informace o seniorech slušně, mnohdy by se mohli urazit.
-
Jsou na ně opravdu hnusní, uráţejí je.
-
Některá média přehání, ale někdy mají pravdu.
-
Dělají ze seniorŧ chudáky.
-
Říkají o seniorech ošklivé věci. Chtějí se jich zbavit.
Názory seniorŧ na mediální výroky o nich jsou z velké části negativní, nesouhlasí s nimi a některé je i uráţejí. Negativní názory, co se týče celkového pohledu na výroky, měla i mladá generace. Na jednotlivé zmíněné výroky ale měli 51
dost často opačný názor neţ senioři. Zde byl věkový rozdíl hodně znát. Protoţe třeba otázku ekonomiky, která je v této době pro společnost velmi aktuální, mladá generace zatím neřeší a nezajímá se o ní. Také velkým rozdílem v názorech představoval výrok a zároveň název skupiny na facebooku. (viz výše) Stejně tak by prý podle mladé generace mohla vypadat definice stáří. Senioři ale samozřejmě mají opačný názor. Rozdíl byl také v předposlední otázce, která se ptala na to, jestli seniory všechno bolí. Ti mladší odpověděli, ţe všechno přece ne, jenom něco. Polovina dotazovaných seniorŧ si však na své bolesti stěţovala a odpověděla, ţe je všechno bolí. Celkově ale názory obou generací jsou dost podobné.
52
Závěr Cílem mé absolventské práce bylo zjistit, jaký je názor mladé a staré generace na mediální prezentaci témat spojených se seniorským věkem. Pro uvedení do problematiky jsem v teoretické části přiblíţila témata týkající se seniorŧ, mládeţe a médií. Nejprve jsem se zabývala samotnými seniory, vymezila jejich věk, zmínila moţné typy seniorŧ a také témata spojená se seniorským věkem. Mládeţe jsem se dotkla pouze v kapitole Stáří versus mládí, kde jsem se snaţila popsat moţné rozdíly v ţivotech, chápání a myšlení těchto dvou rozdílných generací. Dále jsem vysvětlila, co jsou to média, jak mŧţe skupina ovlivňovat jednotlivce a jaká mají média vliv na společnost i na jednotlivce. V poslední kapitole jsem se zabývala seniorskou tématikou v médiích, tedy tím, jak a v jaké míře jsou senioři v médiích prezentováni. V druhé části práce, tedy v praktické, jsem popsala prŧběh a výsledky výzkumného šetření se seniory a ţáky základní školy, které mi pomohly k dosaţení mého cíle práce. Ve shrnutí dotazníkŧ a diskusí jsem porovnala názory obou generací. Celkově z mé práce vyplývá, ţe názor mladé i staré generace na mediální prezentaci témat spojených se seniorským věkem, je negativní. Senioři uvádějí, ţe ne vţdy jsou mediální výroky pravdivé, a ne vţdy s nimi souhlasí. Mladá generace zas uvádí, ţe média nepodávají informace o seniorech slušně a někdy je i uráţejí. Z diskusí a dotazníkŧ bylo znát, ţe se ani staré ani mladé generaci nelíbí, jak média seniory prezentují, jelikoţ nevyzdvihují dobré stránky seniorŧ a seniorského věku, ale naopak. To má pak negativní dopad na vnímání seniorŧ společností. Má úvodní myšlenka, ţe stáří je povaţováno spíše za dobu neaktivní a společnosti zatěţující, je pravdivá, pokud bychom brali v úvahu pouze prezentaci stáří v médiích. Samotní senioři ani mladí si to ale podle dotazníkŧ úplně nemyslí. Je tedy naděje, ţe se všichni lidé nedají médii tolik ovlivnit, a ţe se kaţdý, alespoň uvnitř sebe, bude na stáří dívat s autoritou a úctou. Moţná by bylo dobré zjistit ještě názory střední generace na mediální prezentaci témat týkajících se seniorského věku, nebo např. to, jak rŧzná média seniory prezentují.
53
Použitá literatura 1) ČÍKOVÁ, Zuzana. Jak tráví volný čas senioři: Diplomová práce. Brno: Masarykova universita, 2008. 82 s. 2)
EBR, Vráťa. Nejen bonmoty a citáty o seniorech. Praha: Akcent, 2010. 127 s. ISBN 978-80-7268-757-2.
3) JIRÁK, Jan a KÖPPLOVÁ, Barbara. Média a společnost. Praha: Portál, 2003. 206 s. ISBN 80-7178-697-7. 4) JUCHELKOVÁ, Monika. Koncept aktivního stárnutí jako normativu stárnout dobře. Bakalářská práce. Brno: Masarykova universita, 2010. 43 s.
5) KALVACH, Zdeněk a CSc., Mgr. KRABĚTOVÁ, Eva. Senior a já……já a senior? Společnost přátelská všem generacím, 2005. 72 s. 6) KULLAŠOVÁ, M. Psychologie dnes: časopis o lidech a vztazích mezi nimi. Praha: Portál. 2010, roč. 16, č. 12, s. 55-57. ISSN 1212-9607. 7) Média a moc. Votobia. Praha: 2000. 151 s. ISBN 80-7220-085-2. 8) MOSER, Georg. Eine Rose in deiner Hand. Ungekürzte Neuausgabe, 1986. 64 s. ISBN 3-85764-220-3. 9) ZDRAŢILOVÁ, Lenka. Determinanty tvořivé činnosti ve stáří. Diplomová práce. Brno: Masarykova universita, 2007. 128 s.
54
10) ŢUMÁROVÁ, Monika a BALOGOVÁ, Beáta. Medzigeneračné mosty. Tlačiareň svidnická pre MENTA MEDIA, s.r.o., 2009. 112 s. ISBN 978-8089392-08-7.
55
Elektronické zdroje 1) AKTIVNÍ STÁRNUTÍ. O projektu. [on-line]. [cit. 5.dubna 2013]. Dostupné na: http://aktivne.eracr.cz/?page_id=2. 2) ČESKÁ SPRÁVA SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ. Důchodci; informace pro stávajícího
důchodce.
[on-line].
[cit.
5.dubna
2013].
Dostupné
na:
http://www.cssz.cz/cz/o-cssz/informace/zivotni-situace/obcan/uprava-duchodupodle-zakona-c-262-2011-sb-o-ucastnicich-odboje-a-odporu-protikomunismu.htm. 3) FACEBOOK. Jejich revírem je kaufland, jejich tempo je vraţedné – důchodci. Jejich protivníci jsou vysoké ceny, mládeţ, schody. Důchodci v ČR buzerují, hledají slevy a sedí v autobusech ve dne v noci. [on-line]. [cit. 19.dubna 2013]. Dostupné na: https://www.facebook.com/pages/Jejich-rev%C3%ADrem-je-Kauflandjejich-tempo-jvra%C5%BEedn%C3%A9D%C5%AFchodci/192085267588405?fref=ts.
4) iDNES.CZ.
Zprávy.
[on-line].
[cit.
5.dubna
2013].
Dostupné
na:
http://zpravy.idnes.cz/mladez-si-na-internetu-vybiji-zlost-na-duchodcich-hrozi-valkageneraci-1zl-/domaci.aspx?c=A100412_203042_domaci_vel.
5) INFORMAČNÍ CENTRUM VLÁDY. Důchodová reforma. [on-line]. [cit. 5.dubna 2013]. Dostupné na: http://icv.vlada.cz/cz/duchodova-reforma/nejcastejsidotazy/.
56
6) KACZOR, Jan, 2013. Peněţenky dŧchodcŧm nenaplníme, naplňme jim duši. Lidovky.cz.
[on-line].
[cit.
14.dubna
2013].
Dostupné
na:
http://www.lidovky.cz/poslankyne-gabriela-peckova-tvrdi-ze-duchodce-trapi-vicespolecenske-vylouceni-nez-nedostatek-penez-iug-/zpravydomov.aspx?c=A120504_183609_ln_domov_jkz.
7) MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ. Sociální tématika. [on-line]. [cit. 25.dubna 2013]. Dostupné na: http://portal.mpsv.cz/soc
8) O bydlení seniorů [film]. Režie Marek Tichý. Česká republika, 2009. 9) PORTÁL VEŘEJNÉ SPRÁVY. Informace pro občany České republiky. [online]. [cit. 5.dubna 2013]. Dostupné na: http://portal.gov.cz/portal/obcan/situace/127/137/4099.html#obsah.
10) WIKIPEDIE. Maslowova pyramida. [on-line]. [cit. 25.dubna 2013]. Dostupné na: http://cs.wikipedia.org/wiki/Maslowova_pyramida
57
Přílohy: Dotazník pro seniory:
Vybrané výroky a citáty z médií o seniorech ZDROJ: SERIÁL ŢIVOT JE PLES: Pronesená věta od jedné z klientek domova pro seniory: V našem věku žijeme už jenom ze vzpomínek. Také si myslíte, že žijete už jenom ze vzpomínek? Nebo alespoň z větší části?
-Paní ředitelka se baví s manaţerem domova pro seniory o tom, ţe by se lidem měla připomínat smrt. Ředitelka odpověděla: „Ano, lidem ano, ale seniorům?“ Je pro Vás tato odpověď pobuřující?
Připadáte si diskriminovaní?
ZDROJ: SOCIÁLNÍ SÍŤ FACEBOOK - Název skupiny, do které se přidala velká spousta, většinou dětí, má název: Jejich revírem je kaufland, jejich tempo je vražedné – důchodci. Jejich protivníci jsou mládež, vysoké ceny, schody. Důchodci v ČR buzerují, hledají slevy a sedí v autobusech ve dne v noci. Myslíte, že za tímto tvrzením stojí nevědomost mladých?
Kde lidé (děti) na toto tvrzení přišli?
58
Kdyby takto vypadala definice stáří, zařadili byste se právě ke starým lidem?
Uráží Vás tento výrok?
ZDROJ: KNIHA BONMOTY A CITÁTY O SENIORECH Lenost, to je nastávající stáří. Také to tak cítíte?
Nikdo nemiluje život tak, jako starý člověk. Cítíte nějakou změnu v chápání svého života oproti době např. před 30ti lety?
ZDORJ: PUBLIKACE AGEISMUS – Prŧvodce stereotypy a mýty o stáří. Stáří je ekonomickou zátěží společnosti. Myslíte si to také?
Měli jste stejný názor, jaký je vyřčený v tomto výroku, na staré lidi, když jste byli mladí?
ZDROJ: HUDEBNÍ SKUPINA ŠLAPETO Když člověk přichází do let, začne ho všechno bolet. Je to tak? Všechno Vás bolí?
Jaký máte celkový názor na mediální výroky o stáří?
59
Dotazník pro žáky ZŠ:
Vybrané výroky a citáty z médií o seniorech ZDROJ: SERIÁL ŢIVOT JE PLES: Pronesená věta od jedné z klientek domova pro seniory: V našem věku žijeme už jenom ze vzpomínek. Také si myslíš, že senioři žijí už jenom ze vzpomínek?
-Paní ředitelka se baví s manaţerem domova pro seniory o tom, ţe by se lidem měla připomínat smrt. Ředitelka odpověděla: „Ano, lidem ano, ale seniorům?“ Tato odpověď zní, jako by senioři nebyli lidé. Je pro tebe tato odpověď pobuřující?
Myslíš si, že by se odpověď paní ředitelky dala považovat za diskriminaci seniorů?
ZDROJ: SOCIÁLNÍ SÍŤ FACEBOOK - Název skupiny, do které se přidala velká spousta lidí, většinou dětí, má název: Jejich revírem je kaufland, jejich tempo je vražedné – důchodci. Jejich protivníci jsou mládež, vysoké ceny, schody. Důchodci v ČR buzerují, hledají slevy a sedí v autobusech ve dne v noci. Jsi také členem této skupiny na Fb?
Kde myslíš, že lidé (děti) na toto tvrzení přišli?
60
Mohla by, podle tebe, takto vypadat definice stáří?
Myslíš, že tento výrok je pro seniory urážející?
ZDROJ: KNIHA BONMOTY A CITÁTY O SENIORECH Lenost, to je nastávající stáří. Myslíš si to také?
Nikdo nemiluje život tak, jako starý člověk. Co bys k tomuto výroku řekl/a?
ZDROJ: PUBLIKACE AGEISMUS – Prŧvodce stereotypy a mýty o stáří. Stáří je ekonomickou zátěží společnosti. Myslíš si to také?
ZDROJ: HUDEBNÍ SKUPINA ŠLAPETO Když člověk přichází do let, začne ho všechno bolet. Je to tak? Myslíš, že seniory všechno bolí?
Jaký máš celkový názor na mediální výroky o stáří?
61
