Rexter – ýasopis pro výzkum radikalismu, extremismu a terorismu Vydání: 01/2011 | Více na www.rexter.cz
Národní garda: krátký pĜíbČh1 National Guard: a short story Autor: Josef Smolík2 Email:
[email protected]
Abstract This article describes history of the National Guard, its activities and particular events. It also describes the structure of the National Guard and the relationship to the National Party. Although the project of the National Guard was a margine one, it gained attention of Czech Republic's security forces, some politicians (f. e. František Bublan, ZdenČk Maršíþek, VojtČch Filip, Ivan Langer, Džamila Stehlíková, Václav Klaus etc.) and especially by Czech media. Their views and interpretations of the National Guard will be mentioned in the article as well. The article draws i.a. from interviews with former members of the National Guard and National Party.
Keywords National Guard, National Party, extreme right-wing, nationalism
3
Média prezentovala vznik Národní gardy (dále jen NG) jako vigilantistický projekt, 1 Tento text byl zpracován v rámci grantového projektu GAýR GPP408/10/P098 „Národní strana 2003 – 2012: obrana národních zájmĤ“. 2 Za poskytnuté materiály a pĜipomínky dČkuji panu Michalu Ševþíkovi. 3 Johnston (dle Kuþera 2010a: 15) definuje 6 základních rysĤ vigilantismu: 1. vigilantismus obsahuje prvek plánování (jako napĜ. pozorování zamýšlené obČti); 2. pĜedstavitelé vigilantismu jsou soukromé osoby, a to jedna nebo celá skupina (nikoliv zástupci státu nebo komerþní subjekty), jejichž úþast je zcela dobrovolná; 3. vigilantismus je autonomní populistické hnutí, které je mobilizováno na základČ racionálního aktivismu; 4. užití nebo hrozba užití násilí, pĜiþemž neznamená, že k danému násilí musí vždy dojít; 5. pĜíþinou vzniku vigilantismu je
16
Rexter – ýasopis pro výzkum radikalismu, extremismu a terorismu Vydání: 01/2011 | Více na www.rexter.cz který mČl sjednat poĜádek a bezpeþí pĜedevším v sociálnČ vylouþených lokalitách (srov. Mareš 2010, Kuþera 2010a). Nevládní organizace považovaly NG za ozbrojenou složku politické strany a požadovaly rázný zásah ze strany státních orgánĤ (k zákazu politické strany srov. ýerný 2008: 74-103, Smolík 2008: 28-29). PĜedseda Výboru pro bezpeþnost Poslanecké snČmovny František Bublan (ýSSD) dokonce pĜirovnal Národní gardu k oddílĤm NSDAP, pĜestože NS jasnČ deklarovala, že NG bude neozbrojenou aktivitou (srov. Smolík, Vejvodová 2010). Tento text se s þasovým odstupem pokusí shrnout projekt NG a popsat struþnČ krátkou historii, aktivity a akce této organizace.
Úvod Po vzestupu nČkterých politických formací v západní EvropČ v prĤbČhu 80. a 90. let 20. století se krajnČ pravicová4 uskupení formovala logicky i v zemích postkomunistických (srov. Kupka, Laryš, Smolík 2009). ZákonitČ tato politická uskupení pĜebírala nejenom rétoriku, programatiku, koncepty, ale i strategie politického aktivismu5 (þi militantního aktivismu), který je (a vždy byl) nezbytnou souþástí i souþasné krajní pravice, která þasto hledá nové formy jak zaujmout potenciální voliþe (srov. Hloušek, Kopeþek 2010: 209, porušení zavedených norem, pĜiþemž dĤvodem vzniku mĤže být i potenciální porušení tČchto norem nebo pouze obvinČní nČkoho (i neopodstatnČné) z jejich porušování; 6. cílem vigilantismu je kontrola þi zamezení kriminality a jiných sociálních deviací prostĜednictvím garancí bezpeþnosti jak své vlastní, tak ostatních (srov. Kuþera 2010b: 27). Kuþera (2010b: 28) na základČ dalších zahraniþních definic uvádí, že 1. „pĜedstavitelé vigilantismu jsou soukromé osoby, a to jedna nebo celá skupina (nikoliv zástupci státu nebo komerþní subjekty), jejichž úþast je zcela dobrovolná, a jež nejsou ochotni být odpovČdni státu, 2. pĜíþinou vzniku vigilantismu je porušení zavedených norem nebo pouze obvinČní nČkoho (i neopodstatnČné) z jejich porušování, pĜiþemž tyto normy mohou mít formu vlastního systému hodnot, jejichž hájení je založeno na subjektivním vnímání spravedlnosti a obecného blaha komunity“. 4 Používáním termínu krajní pravice se lze vyhnout komplikovaným kategoriím, jako jsou napĜ. extrémnČ pravicový, pravicovČ populistický, neofašistický, neonacistický, ultrapravicový, protipĜistČhovalecký, rasistický, xenofobií, radikální atp., které jsou þasto zcela promiskuitnČ užívány, aniž by je bylo možno považovat za synonyma (k tomu srov. Winock 1998: 7-11, Smolík, Vejvodová 2010: 48, Kupka, Laryš, Smolík 2009: 24-26, Hloušek, Kopeþek 2010: 215, Charvát 2007: 9-19, Miller 2003: 385, Bobbio 2003: 101). Danics (2002) tvrdí, že termíny krajní pravice a krajní levice postrádají ono normativní negativní zatížení vyplývající z adjektiva extrémní. 5 Charvát (2007: 27) správnČ poznamenává, že „aktivismus není politickou ideologií, je pouze politickým stylem, který se mĤže spojovat s ideologiemi pravicovými i levicovými“.
17
Rexter – ýasopis pro výzkum radikalismu, extremismu a terorismu Vydání: 01/2011 | Více na www.rexter.cz Nakoneþný 2006: 11). PrávČ tČmito pĜístupy a strategiemi (napĜ. zakládáním domobran þi gard) se krajní pravice ve stĜední EvropČ snažila získat pozornost potenciálních voliþĤ. Tyto aktivistické projevy (demonstrace, pochody atp.) zaujaly média, která ve snaze o exkluzivitu a senzacechtivost þasto utváĜela pohled veĜejnosti na nejrĤznČjší projevy krajní pravice (ale þasto i krajní levice). Jednou z velice diskutovaných forem mediálního zájmu se ve stĜední EvropČ stal i fenomén tzv. (národních) gard. I když jsou projekty národních gard veĜejností vnímány rozporuplnČ, je skuteþností, že alespoĖ þást obþanĤ s tČmito projekty sympatizuje þi se jich pĜímo úþastní. Gardistická uskupení nejsou v prostĜedí krajní pravice novou záležitostí þi nČþím neobvyklým. Projekty nejrĤznČjších národních gard, polovojenských organizací
6
7
þi domobran byly uskuteþĖovány v prĤbČhu 19. i 20. století (blíže viz Mareš 2010). Mareš (2010) také upozorĖuje na fakt, že o zĜízení Vlastenecké gardy se v prĤbČhu 90. let 20. století pokusilo i obþanské sdružení Vlastenecká fronta8 (blíže viz Mareš 2005: 169). Spíše než o skuteþnou aktivitu však šlo o koncept možného vývoje þásti VF. Další podobné aktivity vznikaly v prostĜedí skinheadské subkultury (blíže viz Mareš 2003). PĜesto vČtšina takto koncipovaných projektĤ nemČla dlouhého trvání, resp. nebyly (až na výjimky) realizovány (k tomu srov. Kuþera 2010a). 9 Samotný vznik NG iniciovala Národní strana (dále jen NS), která v programatice
6 Mareš (2010) v souvislosti s Národními gardami upozorĖuje na rok 1848, kdy pĤsobily „jako národní ozbrojené formace“ (blíže viz Mareš 2010: 37). Nakoneþný (2006) v souvislosti s þeským fašismem 30. a 40. let 20. století uvádí napĜíklad Omladinu, Junáka þi Svatoplukovy gardy (srov. Pejþoch 2009). 7 Mareš (2010: 33) upozorĖuje na nejasný obsah termínu „domobrana“, který se vztahuje spíše k organizacím s jistým prvkem bezprostĜedního vztahu k ochranČ subjektivnČ pojaté „domoviny“. 8 Mezi VF a NS probíhala v minulosti personální fluktuace, která tyto dva subjekty do jisté míry pĜibližovala (nejen tematicky) (srov. Rataj 2006: 177). 9 Novodobá NS byla registrována 31. Ĝíjna 2002 na základČ rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 27. záĜí 2002. Nejvyšší soud zrušil pĤvodní rozhodnutí MV ýR o odmítnutí registrace NS. Odmítnutí registrace MV odĤvodnilo poukazem na programové cíle politické strany, které pĜedpokládaly jejich naplnČní prostĜednictvím vĤle národa, což bylo dle ministerstva v rozporu s principy rovnosti a vylouþení diskriminace dle þ. 1, þl. 3 odst.1 LPS, þl. 2 odst. 1 HSKP, þl. 2 odst. 2 HSKP a þl. 2 Všeobecné deklarace lidských práv (blíže ýerný 2008: 89-90, k tomu srov. ýerný 2005: 157-159).
18
Rexter – ýasopis pro výzkum radikalismu, extremismu a terorismu Vydání: 01/2011 | Více na www.rexter.cz vždy kladla dostateþný dĤraz na bezpeþnostní tématiku („tvrdý“ pĜístup prosazovala v oblasti vnitĜní bezpeþnosti10, kde se snažila etnizovat sociální a kriminální problémy), pĜedevším v souvislosti s tematizováním tzv. ekonomického pĜistČhovalectví, drogovou problematikou a pouliþními nepokoji (napĜ. ve Francii þi Holandsku) (srov. Pink, Smolík 2007; Smolík, Vejvodová 2010: 55; Danics 2003: 25-26, NP, prosinec 2005, NP, únor 2006, NP, záĜí 2007, NP, þerven 2008). Rataj (2007) NS Ĝadí k tzv. integrálnČ národnímu proudu. NS se sama charakterizuje jako „konzervativnČ tradicionalistická, na rozdíl od konzervativní ODS. Hlásí se k husitské tradici v pojetí brannČ nacionálním, pokládá se za pĜímého následovníka první novodobé þeské politické strany – Národní strany (staroþeské, která mČla ještČ celonárodní pĤsobnosti“. (Rataj 2007: 268, srov. Rataj 2006: 176, NP, Ĝíjen 2008: 10) Projekt NG se v programatice NS objevil již na konci roku 2005, kdy ve Volebním programu NS pro volby do Poslanecké snČmovny parlamentu (dále PS P) ýR pro rok 2006 bylo v bodČ 14 (Bezpeþnost mezinárodní – armáda, Národní garda) konstatováno, že „armádu v plném slova smyslu nelze v demokratickém státČ, v 21. století, budovat na principech morálních a národoveckých, i když je nutné tyto principy v armádČ podporovat. Na tČchto principech mĤže fungovat pouze propracovaný systém vlastenecké domobrany – Národní gardy. Zde jsme pro kratší, každoroþnČ opakovaný, intenzivní výcvik dobrovolných þlenĤ. NG bude využívána i v pĜípadČ živelných katastrof. NG nesmí být využita proti obþanĤm ýR, pĜi obþanských nepokojích, demonstracích þi zásahových akcích policie. NG bude sloužit plnČ na principech domobrany proti vnČjšímu nepĜíteli.“ (viz NP, listopad 2005: 6, srov. NP, duben, kvČten 2006: 9, Rozhovor s Michalem Kubíkem, 28. 8. 2010) MV bylo nuceno zaregistrovat NS kolem pĜípravného výboru Pavla Sedláþka. NS již 22. listopadu 2002 uspoĜádala na StaromČstském námČstí v Praze demonstraci proti NATO pĜi pĜíležitosti summitu aliance. (Mareš 2003:253, k tomu srov. ýerný 2005: 157-159) 10 NS prosazovala zpĜísnČní trestních sazeb, požadovala zavedení pravidla „tĜikrát a dost“ a tvrdé tresty pro þleny organizovaného zloþinu, drogové dealery atp. (viz Pink, Smolík 2007). V programatice pĜed krajskými volbami v roce 2008 NS považovala zajištČní bezpeþnosti za prioritu programu (s dĤrazem na vzrĤstající kriminalitu a další sociálnČ patologické jevy) (viz NP, srpen 2008: 4).
19
Rexter – ýasopis pro výzkum radikalismu, extremismu a terorismu Vydání: 01/2011 | Více na www.rexter.cz Již od samého poþátku se v rétorice NS objevovalo, že NG nemČla ambice nahrazovat Policii ýR, ani Armádu ýR.11 Vztah k AýR lze rovnČž vysledovat již ve zmiĖovaném Volebním programu NS pro volby do PS P ýR, kde bylo konstatováno, že „vojenský obranný systém ýR je stavČn na pravidelné, profesionální, malé armádČ specialistĤ a dĤstojníkĤ a na dobrovolné NG“. (viz NP, listopad 2005: 6). PozdČjší vznik NG rozpoutal opČt diskusi ohlednČ „extremismu“ NS, která již v prĤbČhu roku 2005 byla oznaþena a vedena Ministerstvem vnitra ýR (dále jen MV ýR) v kategorii „nacionalistické subjekty“ (srov. NP, leden 2006: 7, Tejchmanová 2005: 6).
Vznik NG PĜed samotným vznikem NG bylo založení této organizace popsáno v NP, kdy v úvodním proslovu P. Edelmannové bylo konstatováno, že „od roku 1999 prosazujeme založení NG, od roku 2002 programovČ, jako nedílné souþásti vnitrostátní bezpeþnosti“ (NP, listopad 2007: 1, srov. Danics 2003:25). Michal Ševþík upozornil, že myšlenka na vznik NG vznikla i na základČ katastrofických povodní z let 1997 a 2002 (Rozhovor s Michalem Ševþíkem, 15. 7. 2010). Dále byla NG pĜedstavena jako sbor dobrovolcĤ po vzoru legionáĜĤ, kteĜí za svoji službu vlasti nežádají zisky, odmČny þi platy (srov. NP, listopad 2007: 1). Vznik NG byl avizován na demonstraci Národní strany dne 28. Ĝíjna 2007, kde tento úkol byl svČĜen Michalu Kubíkovi z povČĜení pĜedsedkynČ NS Petry Edelmannové (Rozhovor s Michalem Kubíkem, 28. 7. 2010, srov. Kuþera 2010a: 72, Švec 2010: 33).12 11 PĜesto se problematika AýR nČkolikrát vyskytla v souvislosti s NG na stránkách NP, kde byly mimo jiné opakovány teze z programatiky NS: „Národní strana je pĜesvČdþena, že ýR potĜebuje samostatnou, malou, profesionální armádu, kde megalomanské pĜedstavy nČkterých armádních generálĤ o vlastních leteckých nadzvukových svazech, letadlovém loćstvu a tisícihlavĖových tankových sborech nebudou mít prostor. Kde zrovna tak nebude prostor pro nákup zahraniþní techniky výstroje a výzbroje, pokud, byĢ o kategorii níže, mĤžeme vojáky vybavit prostĜedky z dílen našich vojenských (obnovených) závodĤ. ýR potĜebuje armádu odhodlaných, vČrných a dobĜe pĜipravených vojákĤ-profesionálĤ a sbory dobrovolnické NG“ (NP, bĜezen 2008: 4). 12 Dekret k založení NG byl M. Kubíkovi pĜedán u pĜíležitosti pátého výroþí založení Národní strany, resp. u pĜíležitosti devČtaosmdesátého výroþí vzniku ýeskoslovenské republiky (srov. NG 2008c).
20
Rexter – ýasopis pro výzkum radikalismu, extremismu a terorismu Vydání: 01/2011 | Více na www.rexter.cz Michal Kubík byl následnČ jmenován Zemským velitelem NG, která zaþala pĜijímat zájemce v lednu 2008 v rámci tzv. pĜijímaþe. BČhem následujících mČsícĤ byl vznik NG inzerován a propagován v tiskovinČ NS Národní politika, na webových stránkách NS i NG (srov. NP, þerven 2008: 1). PĜesto by bylo chybné se domnívat, že každý þlen NG musel být i þlenem NS (srov. NP, duben 2008: 7) Obavy ze stran nevládních organizací (napĜ. ýHV, Romea) vyvolala pĜedevším výstroj gardisty, která obsahovala záchranáĜský nĤž, þi hierarchická struktura NG a aktivismus tzv. obþanských hlídek NG (tento politický aktivismus na bázi obþanských hlídek pozdČji vyzkoušela i strana VČci veĜejné) (srov. Rozhovor s Janem Kopalem13, 4. 6. 2010). DĤvody, které vedly þleny NS k vytvoĜení NG byly shrnuty M. Kubíkem do tĜí základních bodĤ, pĜiþemž v preambuli bylo upozornČno, že „NG byla 28. Ĝíjna založena pĜedevším ku pomoci þeskému národu! Bude využívána k nasazení v místech pĜírodních katastrof, na odstraĖování jejich následkĤ, k hlídkovým a zajišĢovacím úkolĤm všude tam, kde o to požádá utlaþovaný a ohrožovaný ýech þi Moravan. DĤvody pro založení NG byly: 1) Destrukce, rozpad republikové policie a neschopnost jejího velení pod taktovkou ministra ODS I.L. zajistit obþanĤm klid, poĜádek a bezpeþí. 2) Tragické rozhodnutí zpČvaþky (t.þ. ministrynČ obrany) V.P., na jehož konci je rušení tolik potĜebných Záchranných praporĤ Armády ýR, které byly urþeny pĜevážnČ pro pomoc obþanĤm v pĜípadČ pĜírodních pohrom! 3) Stále rostoucí strach našich spoluobþanĤ, ýechĤ, MoravanĤ a SlezanĤ z chování nepĜizpĤsobivých menšin a imigrantĤ, které souþasná demoliberální garnitura nadsazuje nad Ĝádné obþany této zemČ!" (NG 2008d, NP, listopad 2007: 2). Již v tomto prohlášení bylo konstatováno, že NS respektuje zákon þ. 424/1991 Sb., § 5, odst. (2) – Strany a hnutí nesmČjí být ozbrojeny a nesmČjí zĜizovat ozbrojené složky. V NP (bĜezen 2008: 2) se argumentace opírala o zákon þ. 240/2000 Sb. o krizovém Ĝízení, kde bylo konstatováno, že „vzhledem k situaci, kdy AZ AýR nemají logického 13 Jan Kopal rovnČž upozornil, že tuto aktivitu þasem pĜebrala a zaþala realizovat DČlnická strana (DS), která založila Ochranné sbory DS (Rozhovor s Janem Kopalem, 4. 6. 2010).
21
Rexter – ýasopis pro výzkum radikalismu, extremismu a terorismu Vydání: 01/2011 | Více na www.rexter.cz ´doplĖovatele´ stavu, neb byla zrušena ZVS, z jejíchž absolventĤ se þerpalo, dá se pĜedpokládat postupný útlum až rozpad (logická likvidace) AZ AýR. Zde bude NG vhodnČ doplĖovat až nahrazovat þinnost zmiĖovaných sborĤ a to plnČ v souladu s tzv. Krizovým zákonem, který vytČžování neziskového sektoru (humanitární, záchranáĜské, pomocné složky) nejen pĜedpokládá, ale plnČ s ním poþítá! Citujeme: Zákon þ. 240/2000 Sb. o krizovém Ĝízení (krizový zákon) - §5 – Poskytování a pĜejímání humanitární pomoci (1) Humanitární pomoc lze poskytovat a pĜijímat k uspokojování základních životních potĜeb obyvatelstva a k obnovČ území postižených mimoĜádnou událostí formou vČcných nebo finanþních prostĜedkĤ, služeb nebo speciálních prací. (2) Humanitární pomoc je poskytována bezplatnČ orgány státní správy a orgány územních samosprávných celkĤ, právnickými osobami, podnikajícími fyzickými osobami, nevládními organizacemi, neziskovými organizacemi a sdruženími obþanĤ.“ NaĜízením velitele NG ze dne 6. 12. 2007 byl pĜijat dokument, který blíže specifikoval strukturu NG a základní definice vertikálního þlenČní a operaþnČ-taktického Ĝízení sboru. NáslednČ byl schválen i ěád NG, kariérní Ĝád NG a Kodex pĜíslušníka NG (NG 2008e, NP, prosinec 2007: 2). 16. 12. 2007 byl Zemským velitelem NG pĜedstaven vítČzný návrh na oficiální znak pomocného a ochranného sboru NG. Znakem NG se stal dvouocasý lev vyvedený v barvČ bílé na þerném pozadí, tĜímající þeský praporec.14 Celý znak byl zasazen do kruhového tvaru, jejž lemovaly lipové listy ve zlaté barvČ. Pod znakem NG byl vyveden na þerném podkladu þervený nápis „Národní garda“15 (blíže viz NG 2008f, NP, prosinec 2007: 2; NP, þerven 2008: 1) Nábor þlenĤ do NG probíhal pĜes webové stránky NG a poštovní box, pĜiþemž zájemce o þlenství pĜedkládal strukturovaný životopis a motivaþní dopis. NG mČla zájem 14 V prĤbČhu realizace NG došlo k posílení identifikace i ve formČ výbČru symbolĤ pro NG. Odborná komise KanceláĜe ZV NG vyhlásila soutČž na oficiální znak NG, pĜiþemž bylo následnČ vybíráno ze dvou návrhĤ. VýbČrové Ĝízení na oficiální znak NG bylo vypsáno dne 8. 11. 2007. Kritériem pro výbČr znaku byla napĜ. jednoduchost. AutoĜi mČli využít i oficiálních hesel NG – „Omnia pro Patria“ a „Sloužíme, pomáháme, chráníme“ (blíže viz srov. NG 2008b). 15 Dle vyjádĜení NG mČl tento distinktivní symbol rovnČž vyjadĜovat pocit skupinové identity a sounáležitosti (srov. NP, prosinec 2007: 2).
22
Rexter – ýasopis pro výzkum radikalismu, extremismu a terorismu Vydání: 01/2011 | Více na www.rexter.cz pĜedevším o dobrovolníky z Ĝad IZS (záchranáĜe, zdravotníky, hasiþe, ale i bývalé vojáky, policisty) (srov. NG 2008a, NP, listopad 2007: 2). NG zahájila koncem roku 2007 nábor nových þlenĤ a brzy poté uvádČla, že se jí hlásí stovky zájemcĤ. Reálný poþet þlenĤ gardy však byl nanejvýše nČkolik desítek. UvádČný poþet vytvoĜených „divizí“ tak nemohla reálnČ naplnit (Mareš 2010: 39, blíže viz schéma þ. 1). Michal Kubík pĜiznává, že „probČhly dvČ slavnostní pĜísahy. První byla kompletní instruktorská, které se zúþastnilo pĜibližnČ 20 osob, druhou pĜísahu absolvovalo pĜibližnČ 40 lidí“. Celkový poþet gardistĤ Kubík odhaduje do sta lidí (Rozhovor s Michalem Kubíkem, 28. 7. 2010). Zemský velitel NG zahájil první PĜijímaþ žadatelĤ o þlenství v NG dne 5. ledna 2008. Na základČ zaslaných informací následoval pĜijímací pohovor se zájemcem o þlenství. Kritérii pro þlenství v NG (od 15 let se þlenové oznaþovali jako „Práþata“, od 18 let mČli status „gardisty“) byly napĜ. loajalita k ýR, zdravotní zpĤsobilost, oddanost Základním principĤm NG a absolvování pĜijímacího pohovoru (viz NG 2008h). ProstĜednictvím právního zástupce JUDr. VoĜíška se zástupci NG obrátili na Ministerstvo obrany (MO) s dotazem ohlednČ nošení uniformy NG („maskáþĤ“). OdpovČć z Tiskové a informaþní služby MO potvrdila, že používání tzv. maskáþĤ neodporuje žádnému zákonu. Zástupci NG deklarovali, že v NG se mohou angažovat všechny skupiny obyvatel, od již výše zmínČných Práþat pĜes ženské sbory tzv. Samaritánek až po pomocné sbory seniorĤ (viz NG 2008a). NG tak chtČla oslovit všechny skupiny obþanĤ, kteĜí by chtČli participovat na aktivitách NG. NG skuteþnČ oslovila nČkolik dobrovolníkĤ, kteĜí dĜíve pĤsobili v AýR þi u Policie ýR (srov. Kuþera 2010a: 72, NP, duben 2008: 7).
Organizaþní struktura Organizaþní struktura NG podle pĜedpokladu vedení NS a NG mČla vypadat následovnČ. V þele NG mČla mít Zemského velitele NG (ZVNG), v jehož pĜímé podĜízenosti mČla fungovat KanceláĜ Zemského velitele, která se mČla skládat ze tĜí
23
Rexter – ýasopis pro výzkum radikalismu, extremismu a terorismu Vydání: 01/2011 | Více na www.rexter.cz odborĤ, právního, tiskového a velitelského. Do organizaþní struktury NG dále patĜil zástupce velitele NG, výkonný náþelník NG a Hlavní štáb NG (HŠNG), který byl urþen k operaþnČ-taktickému rozhodování. PĜedpokládané složení NG na nižších úrovních se mČlo skládat z divizí (na úrovni vojenských okruhĤ), žup (na úrovni krajĤ), praporcĤ (na úrovni okresĤ) a korouhví (na úrovni samostatných obcí) (viz NG 2008g, srov. NP, duben 2008, Kuþera 2010a). Kuþera (2010a:72) na základČ vojenské struktury hodnotí NG jako domobranu, což zĜejmČ nevystihuje úplnou podstatu této organizace (dle jednotlivých realizovaných aktivit). Podrobná organizaþní struktura je uvedena ve schématu16 þ. 1. Schema þ. 1
Aktivity NG Aktivity NG je možné þlenit pĜibližnČ do tČchto skupin: 1. poĜadatelské aktivity pĜi akcích NS, 2. aktivity v sociálnČ vylouþených a problémových lokalitách (v rámci tzv. Spanilých jízd NS) a 3. ochranka pĜedsedkynČ NS Petry Edelmannové (tzv. „Alfa tým NG“) (srov. Mareš 2010: 39, Rozhovor s Michalem Kubíkem, 28. 7. 2010). Michal Kubík 16 Za poskytnutí schématu þ. 1 dČkuji panu Michalu Kubíkovi.
24
Rexter – ýasopis pro výzkum radikalismu, extremismu a terorismu Vydání: 01/2011 | Více na www.rexter.cz pĜedpokládal, že NG by nesloužila primárnČ jako ochranná služba pro úþely NS, resp. že by zajišĢovala pouze poĜadatelskou þinnost na mítincích strany, ale byla by urþena pro aktivní spolupráci lidem, kteĜí dĜíve pĤsobili v IZS (Rozhovor s Michalem Kubíkem, 28. 7. 2010). Elitní útvary NG byly oznaþeny jako tzv. Alfa tým. NG þasto byla prezentována jako osobní ochranka pĜedsedkynČ P. Edelmannové, pĜiþemž hlavním úkolem NG bylo „pomáhat a sloužit vlasti“. Poprvé na sebe NG upozornila v lednu 2008 v JihlavČ v rámci tzv. Spanilé jízdy NS. Z dĤvodĤ množících se útokĤ na místní restauraþní zaĜízení nabídli místopĜedseda NS Michal Ševþík spoleþnČ se Zemským velitelem NG Michalem Kubíkem pomoc místním majitelĤm restaurací. PĜestavitelé NS a NG se sešli s majitelem restaurace a situaci pouze monitorovali (viz Kuþera 2010: 74). V dubnu 2008, tedy nČkolik mČsícĤ po založení NG, byla terezínskému památníku nabídnuta ostraha poté, co byly zcizeny bronzové destiþky z náhrobkĤ. Tuto ochranu však vedení památníku ráznČ odmítlo (Smolík 2010, srov. Kuþera 2010a: 74, Smolík, Vejvodová 2010: 56, Zeman 2008: D6). Dalším vystoupením NG byla úþast na prvomájové komunistické demonstraci v roce 2008. V kvČtnu rovnČž gardisté hlídkovali pĜed karlovarskou školou J. A. Komenského, kde v minulosti docházelo k útokĤm na školáky dospívajícími Romy (srov. NP, þerven 2008: 8, Rozhovor s Janem Skácelem, 25. 6. 2010, Kuþera 2010a: 74, Švec 2010: 34) ýlenové NS i NG se v rámci tzv. Spanilé jízdy (SJ)17 úþastnili i protestní akce pĜi tzv. Queer Parade (Duhová vlna) v BrnČ dne 26. 6. 2008 (srov. Smolík, Vejvodová 2010: 56). Po této akci se NS, resp. NG, distancovala od Ochranných sborĤ DČlnické strany (OS DS) i Národního odporu (NO). PĜedsedkynČ NS Petra Edelmannová situaci zhodnotila tak, že „pĜíslušníci NG slouží, pomáhají a chrání, jsou cviþení k záchranáĜským úkonĤm, ku pomoci tČm, kterým Systém nepomáhá, a dosavadní jejich zákroky tomu plnČ nasvČdþují. Ultralevicové dČlnické bojĤvky (myšleno OS DS, pozn. JS) si našly svoji parketu 17 Hlídky v rámci tzv. SJ byly formálnČ i reálnČ odlišovány od NG, pĜesto þást þlenĤ pĤsobila jak v rámci hlídek SJ, tak i v NG.
25
Rexter – ýasopis pro výzkum radikalismu, extremismu a terorismu Vydání: 01/2011 | Více na www.rexter.cz v napadání lidí, v zastrašování obþanĤ, v primitivním uliþním boji, v násilí.“ (viz NP, þerven 2008: 1) Poté, co Ivan Langer chybnČ obvinil þleny NG z násilností pĜi Queer Parade poblíž námČstí Svobody v BrnČ, dostalo se mu kritických komentáĜĤ na stránkách NP. Jan Skácel popsal i vztah, kdy þlenové IZS odmítali spolupracovat se þleny NG, kteĜí disponovali sonarem (Rozhovor s Janem Skácelem, 25. 6. 2010). KonkrétnČ se jednalo o pĜípad v Oticích, kde bylo pátráno po dvacetimČsíþním chlapci. Ze strany NG bylo nabídnuto využití sonaru, zdravotního materiálu, komunikaþní techniky a lidské zdroje (srov. NP, záĜí 2008: 5). Další aktivity NS a posléze NG se vztahovaly k problematice mezi vČtšinovou spoleþností a romskou menšinou (napĜ. v Ivanovicích na Hané, Teplicích, Karlových Varech) (viz NP, záĜí 2008: 5, srov. Koudelka 2007). PĜesto byly aktivity NG v prĤbČhu roku 2009 ukonþeny. Financování þinnosti gardistĤ podle vyjádĜení NG probíhalo z prostĜedkĤ NS a od sponzorĤ. Každý gardista si však základní výbavu zaopatĜoval sám. K NG však patĜilo i nČkolik záchranáĜĤ, kteĜí již potĜebnou výbavou disponovali (srov. Kuþera 2010a).
Mediální obraz NG I pro NS platilo „existovat znamená být vidČn“. I proto její akce byly þasto nadmíru medializovány18; s témČĜ jistotou lze tvrdit, že strana mČla v pomČru k poþtu svých þlenĤ nejvČtší podíl na mediálním prostoru. Strategicky pĤsobivým poþinem, který byl medializován a probrán mnohými politiky, bylo i založení NG (Smolík 2008, Kyloušek, Smolík 2008). Založení NG jako projektu (pĜedevším, ale ne jenom) þlenĤ NS obrátil zájem médií (ýT1, Nova, Právo, Reflex ad.) k této politické stranČ (srov. Smolík 2010). Vznik NG vzbudil zájem nejenom v ýeské republice, ale i v nČkterých zemích stĜední Evropy (srov. Mareš 2010).19 Mezi prvními reakcemi ze strany politikĤ bylo i prohlášení prezidenta ýR 18 Prozatím nejmedializovanČjší vystoupení NS se uskuteþnilo v roce 2006 v Letech u Písku (Kyloušek, Smolík 2008). 19 Vznik NG odsoudil i slovenský prezident Ivan Gašparoviþ, který upozornil na možný vznik
26
Rexter – ýasopis pro výzkum radikalismu, extremismu a terorismu Vydání: 01/2011 | Více na www.rexter.cz Václava Klause, který prohlásil, že „do demokratické zemČ žádné ozbrojené gardy extremistĤ nepatĜí“, na což reagoval v prohlášení Michal Kubík, který vyjádĜil souhlas a pĜirovnal NG ke Skautské ochranné službČ (viz NP, listopad 2007: 2). Krátce po vzniku NG tento krok NS kritizoval i ministr vnitra Ivan Langer (ODS), který rovnČž upozornil na fakt, že by tyto aktivity mČly být monitorovány Policií ýR (k tomu srov. NP, duben 2008: 3). O NG informovala i ýT v poĜadu ReportéĜi ýT (RýT), který byl zemským velitelem Michalem Kubíkem dostateþnČ okomentován (pĜedevším souþinnost s režisérem Vondráþkem a jeho nadĜízeným Wollnerem) a hodnocen jako „jedenáctimunitová reklama na jedinou sílu v ýR, která bez nároku na úhradu pomáhá – slouží – chrání tČm a ty, kteĜí si to pĜístupem k naší vlasti zaslouží“ (srov. NG 2008a). Další televizní stanice, která si všímala NS i projektu NG, byla televize Prima. Podstatnou pĜi popisu aktivit NG se jeví pĜedevším samotný mediální obraz (viz následující kapitola), který byl prezentován pĜedevším pĜi akci hlídek NG v Karlových Varech pĜed základní školou J. A. Komenského, kde došlo k nČkolika pĜepadením školákĤ ze strany dospívajících RomĤ. VýbavČ a výstroji þlenĤ NG se vČnoval i þasopis Týden, který informoval o možné zámČnČ pĜíslušníkĤ NG s pĜíslušníky AýR. Na tyto informace reagoval Zemský velitel M. Kubík otevĜeným dopisem, ve kterém mj. uvedl, že „gardista není a nemĤže být za nošení výstrojních souþástí AýR vz. 95 nikterak sankcionován, a to nejen proto, že z uniformy gardisty bude více než patrno (výstrojní doplĖky, znaky, jiné hodnostní oznaþení, rozlišovací vesta atd.), že se jedná o gardistu, a ne vojáka AýR; nejen proto, že NG užívá podobných skupin na Slovensku. Na prezidentovu kritiku reagovala Krajská rada Mládeže SNS v trnavském kraji, která vyhlásila, že „vznik NG pĜi partnerské NS je založený na humanitárních principech a proto je vyhlášení prezidenta SR založené na neznalosti problematiky specifik NG“ (Krajská rada Mládeže SNS 2007). NáslednČ byla KR MSNS kritizována za tento postoj vedením SNS. Zajímavostí je fakt, že spolupráce mezi NS a SNS takĜka neprobíhala. Deklarovaná spolupráce se týkala vČtšinou NS a MSNS (viz Okresní rada Mládeže SNS v okrese Skalica 2007).
27
Rexter – ýasopis pro výzkum radikalismu, extremismu a terorismu Vydání: 01/2011 | Více na www.rexter.cz þásti stejnokroje vz. 95 a ne aktuální vz. 97 a nejen proto, že NG deklaruje nezamČnitelnost a vĤli po rozlišení“ (viz srov. NG 2008i).
BezpeþnostnČ-zpravodajský a politický aspekt NG Jak už bylo uvedeno v textu výše, NG od poþátku své existence vstoupila i do prostoru bezpeþnostnČ-zpravodajského a politického. V prvním bodČ je tĜeba pĜedevším vnímat jistou alternativu vĤþi AýR þi Policii ýR, pĜípadnČ zájem ze strany Bezpeþnostní informaþní služby (BIS) þi MV ýR. Akce NG byly þasto medializovány i díky symbióze s mateĜskou NS, pĜedevším se to týkalo tzv. Spanilých jízd do problémových (þasto sociálnČ-vylouþených) lokalit, což lze demonstrovat na pĜíkladech návštČvy krajského mČsta Jihlavy na zaþátku roku 2008 þi návštČvy PĜerova ad. M. Topolánek vyjádĜil na zasedání Bezpeþnostní rady státu, že NG nemá neonacistický charakter (srov. NG 2008a). PĜesto akce NS i NG byly monitorovány BIS a MV ýR, které situaci prĤbČžnČ hodnotilo ve Zprávách o problematice extremismu na území ýR, konkrétnČ v kapitole týkající se ultranacionalistické scény. MV ýR tak ve ZprávČ z roku 2007 hodnotilo založení NG jako „provokativní poþin“, protože ji považovalo za „polovojenskou organizaci“ (MV ýR 2008). MV ýR také konstatovalo, že založení NG nebylo inspirováno situací v Maćarsku, kde došlo k založení Maćarské gardy20, protože tento bod byl obsažen již v politickém programu z roku 2006 (viz MV ýR 2008). O rok pozdČji BIS ve Výroþní zprávČ za rok 2008 uvádí, že „pĜedstavitelé NS pokraþovali ve své strategii z pĜedchozích let – udržet zájem veĜejnosti a médií, pĜiþemž k tomu využívali NG“ (BIS 2009). NG byla oznaþena jako „neozbrojený sbor organizovaný na vojenském principu“ (viz BIS 2009). BIS (2009) také upozorĖovala na fakt, že „projekt NG, vzhledem k možnostem NS, jejíž þlenskou základnu 20 Maćarské gardy byly založeny maćarskou stranou Jobbik (Hnutím za lepší Maćarsko), pĜiþemž se tento kontroverzní krok nesetkal s jednotnou akceptací ani uvnitĜ strany. ýást pĤvodního vedení se od nČj distancovala a Jobbik opustila (Hloušek, Kopeþek 2010: 221, srov. Mareš 2010: 36-37). Významná delegaþní konference (mezinárodní, seznamovací) Národní gardy a Národní strany probČhla 21. 7. 2008 v BratislavČ, v restauraci Ufo, kde se sešli zástupci NS a NG na jedné stranČ a maćarské politické strany Jobbik a Maćarských gard na stranČ druhé. Za Národní stranu Michal Ševþík, za Národní gardu René Langer a za Jobbik a Maćarskou gardu Béla Kovacs (nynČjší poslanec Evropského parlamentu za Jobbik) (ýTK 2008).
28
Rexter – ýasopis pro výzkum radikalismu, extremismu a terorismu Vydání: 01/2011 | Více na www.rexter.cz tvoĜí pouze nČkolik málo desítek osob, je naprosto nerealistický“. BIS charakterizovala NG pouze jako virtuální organizaci, které se pomocí dezinformací a mystifikací daĜilo umČle vytváĜet obraz NG jako masivní a fungující organizace (viz BIS 2009). BIS (2010) rovnČž upozorĖovala na to, že bČhem roku 2009 došlo k útlumu nacionalistických politických stran vþetnČ NS, což se projevilo i v nefunkþnosti NG. Roli BIS na pĜípadném ukonþení þinnosti NG þi ukonþení þlenství nČkterých osob v této organizaci z pochopitelných dĤvodĤ nelze potvrdit. PĜesto je patrné, že BIS se aktivitami NG zabývala, resp. monitorovala jednotlivé akce NG.
ZávČr Hodnocení NG je pomČrnČ obtížné, pĜesto lze konstatovat, že NG nemČla potenciál jakkoli ohrozit demokratický systém ýR (k opaþnému tvrzení srov. Švec 2010: 46). NG lze považovat za komplementární složku NS. Lze souhlasit i s tím, že NG byla pĜedevším mediálním propagaþním tahem NS (srov. Smolík 2008, Zeman 2008). PĜesto nelze souhlasit s Marešem (2010), že tento tah nevyšel. Ba naopak. Je sice skuteþností, že masová pĜísaha NG na Václavském námČstí v Praze se 28. 10. 2008 již neuskuteþnila, nicménČ je nutné dodat, že mediální prostor projekt NG získal. RovnČž lze upozornit na nČkteré akce NG, které mČly upoutat pozornost veĜejnosti k mateĜské NS. Projekt NG tak byl jen krátkým pĜíbČhem, který definitivnČ ukonþil epilog faktické existence NS poté, co v prosinci 2009 z vedení strany odstoupila dlouholetá pĜedsedkynČ Petra Edelmannová a následnČ i celé vedení (srov. Smolík 2010, Smolík, Vejvodová 2010). NG tak nemČla šanci pĜesvČdþit veĜejnost o své užiteþnosti a smysluplnosti. ZpČtnČ lze její roli vnímat pĜedevším jako poĜadatelskou þi monitorovací.
Seznam zkratek AýR – Armáda ýeské republiky AZ AýR – Aktivní zálohy Armády ýeské republiky 29
Rexter – ýasopis pro výzkum radikalismu, extremismu a terorismu Vydání: 01/2011 | Více na www.rexter.cz BIS – Bezpeþnostní informaþní služba ýHV – ýeský helsinský výbor ýR – ýeská republika ýSSD – ýeská strana sociálnČ demokratická ýTK – ýeská tisková kanceláĜ HŠNG – Hlavní štáb Národní gardy IZS – Integrovaný záchranný systém Jobbik – Hnutí za lepší Maćarsko KR MSNS – Krajská rada Mládeže SNS MO ýR – Ministerstvo obrany ýR MV ýR – Ministerstvo vnitra ýR NG – Národní garda NO – Národní odpor NP – Národní politika NS – Národní strana NSDAP – NárodnČ socialistická dČlnická strana NČmecka ODS – Obþanská demokratická strana OS DS – Ochranné sbory DČlnické strany RýT – ReportéĜi ýT SNS – Slovenská národní strana ZVNG – Zemský velitel Národní gardy ZVS – Základní vojenská služba 30
Rexter – ýasopis pro výzkum radikalismu, extremismu a terorismu Vydání: 01/2011 | Více na www.rexter.cz VF – Vlastenecká fronta LZPS – Listina základních práv a svobod HSKP – Vyhláška ministra zahraniþních vČcí o Mezinárodním paktu o obþanských a politických právech a mezinárodním paktu o hospodáĜských, sociálních a kulturních právech þ. 120/1976 Sb.
Literatura a prameny BIS 2008. Výroþní zpráva BIS 2007. On-line text: http://www.bis.cz/n/2008-09-25-vyrocnizprava-2007.html, ovČĜeno k 1. 1. 2011. BIS 2009. Výroþní zpráva BIS 2008. On-line text: http://www.bis.cz/n/2009-08-31-vyrocnizprava-2008.html#1, ovČĜeno k 1. 1. 2011. BIS 2010. Výroþní zpráva BIS 2009. On-line text: http://www.bis.cz/vz2009cz.pdf, ovČĜeno k 1. 1. 2011. Bobbio, N. 2003. Pravice a levice. DĤvod a smysl rozdČlení politické scény. Brno: CDK. ýerný, P. 2005. Politický extremismus a právo. Praha: Eurolex Bohemia. ýerný, P. 2008. Právní ochrana pĜed extremismem. Praha: C. H. Beck. ýTK 2008. Radikáli z ýeska a Maćarska sa stretli v neutrálnej Bratislave. On-line text: http://www.markiza.sk/clanok/471945-radikali-z-ceska-a-madarska-sa-stretli-v-neutralnejbratislave, ovČĜeno k 1. 1. 2011. Danics, Š. 2002. Extremismus – hrozba demokracie. Praha: Police History. Danics, Š. 2003. Extremismus. Praha: Triton. Hloušek, V., Kopeþek, L. 2010. Politické strany. PĤvod, ideologie a transformace politických stran v západní a stĜední EvropČ. Praha: Grada Publishing. Charvát, J. 2007. Souþasný politický extremismus a radikalismus. Praha: Portál.
31
Rexter – ýasopis pro výzkum radikalismu, extremismu a terorismu Vydání: 01/2011 | Více na www.rexter.cz Koudelka, J. 2007. Komise udČlila dvČ pokuty RomĤm. On-line text: http://vyskovsky.denik.cz/zpravy_region/malovec_u_komise20071211.html, ovČĜeno k 1. 1. 2011. Krajská rada Mládeže SNS v kraji Trnava. 2007. Vyhlášení. 4. 11. 2007 Kuþera, M. 2010a. Dobrovolné sdružování osob za úþelem ochrany v ýR. Brno: Masarykova univerzita (diplomová práce). Kuþera, M. 2010b. Antifašistická akce optikou teorie vigilantismu. In Svoboda I. a kol.: Politický extremismus a terorismus jako ohrožení vnitĜní bezpeþnosti státu. Brno: Univerzita obrany, s. 26-38. Kupka, P., Laryš, M., Smolík, J. 2009. Krajní pravice ve vybraných zemích stĜední a východní Evropy: Slovensko, Polsko, Ukrajina, BČlorusko, Rusko. Brno: Mezinárodní politologický ústav. Kyloušek, J., Smolík, J. 2008. Krajní pravice v krajských volbách 2008. StĜedoevropské politické studie. roþ. X, þ. 4, s. 370-388. Mareš, M. 2003. Pravicový extremismus a radikalismus v ýR. Brno: Barrister&Principal, CSS. Mareš, M. 2005. Terorismus v ýR. Brno: Centrum strategických studií. Mareš, M. 2010. Paramilitarismus jako bezpeþnostní hrozba pro ýeskou republiku. Bezpeþnostní teorie a praxe, roþ. XVI., þ. 1, s. 33-46. Miller, D. (ed.). 2003. Blackwellova encyklopedie politického myšlení. Brno: Barrister&Principal, 2. vydání. Nakoneþný, M. 2006. ýeský fašismus. Praha: Nakladatelství VodnáĜ. Národní politika, listy Národní strany, roþ. 63, listopad 2005. Národní politika, listy Národní strany, roþ. 63, prosinec 2005.
32
Rexter – ýasopis pro výzkum radikalismu, extremismu a terorismu Vydání: 01/2011 | Více na www.rexter.cz Národní politika, listy Národní strany, roþ. 64, duben-kvČten, listopad 2006. Národní politika, listy Národní strany, roþ. 64, leden 2006. Národní politika, listy Národní strany, roþ. 64, únor 2006. Národní politika, listy Národní strany, roþ. 65, listopad 2007. Národní politika, listy Národní strany, roþ. 65, prosinec 2007. Národní politika, listy Národní strany, roþ. 65, záĜí 2007. Národní politika, listy Národní strany, roþ. 66, bĜezen 2008. Národní politika, listy Národní strany, roþ. 66, þerven 2008. Národní politika, listy Národní strany, roþ. 66, duben 2008. Národní politika, listy Národní strany, roþ. 66, Ĝíjen 2008. Národní politika, listy Národní strany, roþ. 66, srpen 2008. Národní politika, listy Národní strany, roþ. 66, záĜí 2008. Okresní rada Mládeže SNS v okrese Skalica. 2007. Vyhlášení. 15. 4. 2007. Pejþoch, I. 2009. Armády þeských politikĤ. ýeské polovojenské jednotky 1918-1945. Cheb: SvČt kĜídel. Pink, M., Smolík, J. 2007. Komunální volby a krajnČ pravicové politické strany v ýeské republice. StĜedoevropské politické studie. roþ. IX, þ. 1, on-line text: http://www.cepsr.com/index.php?ID=31, ovČĜeno k 1. 2. 2011. Rataj, J. 2006. Vize þeské nacionální politiky v soudobých konceptech krajní pravice v ýeské republice. In NČmec, J., ŠĤstková, M. (eds.): III. Kongres þeských politologĤ. Olomouc: ýSPV, s. 170-191. Rataj, J. 2007. Návraty radikálního konzervatismu v ýeské republice. In Srb, V., Hirtlová, P. (eds.): Radikalismus a jeho projevy v souþasném svČtČ. Sborník z mezinárodní vČdecké konference. Kolín: ARC-VŠPSV, s. 258 – 273. 33
Rexter – ýasopis pro výzkum radikalismu, extremismu a terorismu Vydání: 01/2011 | Více na www.rexter.cz Smolík, J. 2008. Národní strana v médiích a volbách. Listy, roþ. XXXVIII, þ. 5, s. 27-29. Smolík, J. 2010. KrajnČ pravicové politické strany v ýR: heterogenita, kooperace, konkurence. In Bargel, M., Mühlpachr, P. a kol. Inkluze versus exkluze – dilema sociální patologie. Brno: Institut mezioborových studií, s. 118-127. Smolík, J., Vejvodová, P. 2010. Politický extremismus jako bezpeþnostní hrozba? In Smolík, J., Šmíd, T. a kol.: Vybrané bezpeþnostní hrozby a rizika 21. století. Brno: Mezinárodní politologický ústav, s. 43-67. Švec, M. 2010. Komparace DČlnické strany a Národní strany. Hradec Králové: FF UHK (bakaláĜská práce). Tejchmanová, L. (ed.). 2005. Informace o problematice extremismu na území ýeské republiky v roce 2004. Praha: OBP MV ýR. Winock, M. 1998. Historie extrémní pravice ve Francii. Praha: Academia. Zeman, V. 2008. Kam míĜí þeská ultrapravice. Kavárna Idnes, Sešit D5-D6, dne 24. 5. 2008. Internetové zdroje (ovČĜeno k 8. 1. 2008) NG 2008a. on-line text: http://www.narodni-garda.cz/TS-00001-NG.html NG 2008b. on-line text: http://narodni-garda.cz/TS-00002-NG.html NG 2008c. on-line text: http://www.narodni-garda.cz/N-V-00001-NG-S.html NG 2008d. on-line text: http://www.narodni-garda.cz/N-V-00002-NG-I.html NG 2008e. on-line text: http://www.narodni-garda.cz/N-V-00004-NG-I.html NG 2008f. on-line text: http://www.narodni-garda.cz/N-V-00005-NG-I.html NG 2008g. on-line text: http://www.narodni-garda.cz/struktura.html NG 2008h. on-line text: http://www.narodni-garda.cz/nabor/html NG 2008i. on-line text: http://narodni-garda.cz/TS-00005-NG.html 34
Rexter – ýasopis pro výzkum radikalismu, extremismu a terorismu Vydání: 01/2011 | Více na www.rexter.cz
Rozhovory (nahrávky k dispozici u autora) Rozhovor s Janem Kopalem, 4. þervna 2010. Rozhovor s Michalem Ševþíkem, 15. þervence 2010. Rozhovor s Mgr. Janem Skácelem, 25. þervna 2010. Rozhovor s Michalem Kubíkem, 28. þervence 2010.
35
