Mže Rakousko pežít bez jaderné energetiky?

M že Rakousko p ežít bez jaderné energetiky? Otmar Promper, Helmuth Böck Technická univerzita Víde Stadionallee 2, A-1020 Wien, Austria [email protected], [email protected] P eklad: Miroslav Kawalec, eská nukleární spole nost ABSTRAKT Jednou z nejv tších výzev z hlediska budoucnosti energetického sektoru v Rakousku je snížení emisí skleníkových plyn , které Rakousko odsouhlasilo v Kjótu ve výši 13% oproti roku 1990. Vzhledem k rostoucím požadavk m na spot ebu elektrické energie je zapot ebí postavit v blízké budoucnosti nové elektrárny. V dnešní dob je v Rakousku využití jaderné energie pro výrobu elekt iny zakázáno zákonem. Cílem tohoto p ísp vku je analyzovat budoucnost energetického sektoru v Rakousku s ohledem na emise skleníkových plyn a bezpe nost dodávek energií. Jsou zde provedeny výpo ty pro r zné scéná e, které berou do úvahy výše uvedené podmínky a r zné technologie. Uvažované technologie zahrnují fosilní paliva, obnovitelné zdroje a jadernou energii. Cílem je analyzovat dopad r zných scéná na emise skleníkových plyn a energetickou bezpe nost. Klí ová slova Požadavky na elektrickou energii, emise skleníkových plyn , CO2, jaderná energie, fosilní paliva, energetická bezpe nost. 1

ÚVOD

V polovin šedesátých let energetické plánování v Rakousku p edpokládalo, že do konce 20. století bude postaveno p t jaderných elektráren, aby byla uspokojena poptávka po elektické energii. Rozhodnutí vybudovat v Rakousku první jadernou elektrárnu (varný reaktor o výkonu 723 Mwe od spole nosti AEG/KWU) u inila v roce was taken 1971 státem vlastn ná energetická spole nost Gemeinschaftskernkraftwerk Tullnerfeld GmbH. Elektrárna se nachází na b ehu Dunaje asi 60 km na severozápad od Vídn . Stavba byla zahájena v roce 1972 a zahájení provozu bylo plánováno v lét 1976. Po dvouletém skluzu ve výstavb byla elektrárna prakticky dokon ena v roce 1978 a zahájení provozu bylo naplánováno na podzim. Dva roky p edtím, v roce 1976, za ala velmi intenzívní ve ejná a politická diskuze o využití jaderné energie pro výrobu elekt iny. Na základ této diskuse rakouská vláda vyhlásila referendum o využití jaderné energie. V tomto referendu se 5. listopadu 1978 vyjád ilo 50.47% voli proti využívání jaderné energie k výrob elekt iny v Rakousku. Od tto doby je používání jaderné energie pr výrobu elekt iny v Rakousku zákonem zakázáno.

Str.1

Str.2

Místo jaderné elektrárny byly postaveny dv elektrárny na uhlí. Ale v posledních 25 letech se energetika v mnoha aspektech zm nila a dnes stojí p ed energetickým odv tvím zcela nové výzvy. Rakousko vyrábí v tšinu své elektrické energie ve vodních elektrárnách. V roce 2005 podíl vodních elektráren (pr to né a p e erpávací) inil 57%. 33% elekt iny bylo vyrobeno v tepelných elektrárnách, 6% z obnovitelných zdroj v etn biomasy jako je odpad a istírenské kaly, 0.2% z jiných zdroj a 4% byl istý dovoz (Obr. 1).

run of river=pr to né vodní elektrárny, water storage=p e erpávací vodní elektrárny, thermal=tepelné elektrárny, renewables=obnovitelné zdroje energie, others=jiné, net import= istý dovoz Obr. 1: Podíl r zných zdroj na výrob elekt iny v Rakousku v roce 2005 (zdroj: vlastní výpo et na základ [1])

Na po átku devadesátých let byl podíl vodních elektráren tak ka 70%. V d sledku toho, že spot eba elektické energie rostla v posledních deseti letech o více než 2% za rok (viz obr. 2), podíl vodních elektráren poklesl na 57% a tepelných vzrostl na 33%. Rakousko se rovn ž od roku 2001 zm nilo z istého vývozce elekt iny na istého dovozce. Na obrázku 2 jsou rovn ž znázorn ny t i varianty možného vzr stu požadavk na spot ebu elektrické energie v p íštích 25 letech. Projektovaná spot eba zahrnuje nízký scéná s r stem pouze 1.5% ro n , referen ní scéná s r stema 2% a vysoký scéná s r stem 2.5% za rok [2].

Obr. 2: Spot eba elektrické energie v minulosti a projekce budoucí spot eby (zdroj: vlastní výpo et na základ [1])

Proceedings of the International Conference Nuclear Energy for New Europe, Portorož, Slovenia, Sept. 10-13, 2007

Str.3

Potenciál vodních elektráren je již využíván z více než 70% a není zde žádná možnost pro další r st v tomto sektoru. Pro vypln ní mezery mezi výrobou a spot ebou, která bude init 18,7 TWh v roce 2021 a 38,6 TWh v roce 2030, zbývají Rakousku t i možné volbycesty: 1. Tepelné elektrárny na fosilní paliva 2. Zvýšení dovozu elektrické energie 3. Jaderné elektrárny Obnovitelné zdroje energie, které jsou hlavním favoritem politik a médií, nep edstavují žádné možné ešení, protože jejich potenciál v Rakousku je tak malý, že od nich nelze o ekávat významn jší podíl na výrob elekt iny v m ítku celého státu. V tší podíl mohou dosáhnout jen v rámci velmi malých oblastí Rakouska. Z d vodu zajišt ní spolehlivé dodávky musí být v trné a solární elektrárny zálohovány jinými zdroji energie (bu fosilními, nebo vodními i jadernými elektrárnami), aby nahradily v trné a solární elektrárny v dob , kdy nejsou schopny vyráb t elektrickou energii. Vzr st výroby elektrické energie v tepelných elektrárnách vytvá í následující problémy v energetickém sektoru: 1. Rakousko má pouze velmi omezené zásoby fosilních paliv. 80% zemního plynu a 100% uhlí se musí dovážet. 2. Rostoucí výroba elekt ické energie v tepelných elektrárnách znamená, že v Rakousku roste množství emisí skleníkových plyn . 3. Dovoz elektrické energie velmi siln zvyšuje závislost Rakouska na zahrani ních zdrojích. Dalším technickým problémem je kapacita p enosových sítí a kone n dovoz p edstavuje pouze p esunutí problému s emisemi skleníkových plyn do zahrani í. Oslední možnou volbou je tudíž využití jaderné energie. Jaderné elektrárny mohou vyráb t požadované množství elektrické energie, mají velmi nízké emise skleníkových plyn a palivo na adu let provozu m že být snadno uskladn no na území elektrárny. Cílem tohoto p ísp vku a nejd ležit jší otázkou je zjistit, zda zákaz výroby elektrické energie v Rakousku v jaderných elektrárnách je stále ješt aktuální a odpovídá novým skute nostem, které nastaly od referenda v roce 1978. Politici by nem li myslet pouze na své znovuzvolení a podléhat tlaku médií a ve ejnosti, nýbrž musí si uv domit, že mají zodpov dnost za zajišt ní energetické bezpe nosti a za energetickou politiku p átelskou k životnímu prost edí. Musí proto iniciovat zm nu v jaderné politice Rakouska, aby umožnili reagovat na nové výzvy energetického sektoru v budoucnosti. 2

METODOLOGIE

Abychom ilustrovali dopad r zných zp sob pokrytí budoucí spot eby elektrické energie na emise CO2 a zabezpe ení dodávky této energie, vypracovali jsme n kolik scéná a porovnali r zné technologie. V tomto p ípad není nutné po ítat s p esnými absolutními hodnotami (nap . emisí skleníkových plyn ), nýbrž pouze porovnat dv r zné technologie. Taková metoda je tudíž velmi vhodná pro analýzy r zných scéná . Modelový p ístup p edpokládá vybudování virtuálních nových elektráren s r znými technologiemi a primárními energetickými zdroji v období, které modelujeme. Cílem každého z model je pokrýt poptávku po elektrické energii s odchylkou maximáln ±5%.


Str.4

2.1

Analyzované scéná e

V této práci byly analyzovány t i scéná e v minimáln 25 technologických variantách. Uvažované období sahá od roku 2005 do roku 2030. Hlavní scéná e se liší tempem r stu spot eby elektrické energie. Detaily analyzovaných scéná jsou následující: Scéná A0 (referen ní scéná )/A1 • • •

Vzr st spot eby elektrické energie iní 2% ro n . Vyšší využití existujících velkých tepelných elektráren než v roce 2005 ve scéná i A0. Využití velkých existujících elektráren stejné jako v roce 2005 ve scéná i A1.

Scéná B0/B1 • • •

Vzr st spot eby elektrické energie 1.5% ro n . Vyšší využití existujících velkých tepelných elektráren než v roce 2005 ve scéná i B0. Využití velkých tepelných elektráren stejné jako v roce 2005 ve scéná i B1.

Scéná C0/C1 • • • • 2.2

Vzr st spot eby elektrické energie 1.5% ro n . Vyšší využití existujících velkých tepelných elektráren než v roce 2005 ve scéná i C0. Ukon ení provozu všech existujících velkých tepelných elektráreren v roce 2015 p ed uplynutím jejich životnosti. C11, C12- dva scéná e s nižším r stem spot eby elektrické energie ve výšit 1% a 0.5% za rok. Použité technologie

Technologie použité p i modelování jsou uvedeny v Tabulce 1. V této tabulce jsou uvedeny pouze ty primární energetické zdroje, které mohou být reáln v budoucnosti v Rakousku využity pro výrobu elektrické energie. Rozdílné ú innosti jednotlivých technologií závisí na stavu v dy a techniky v dob zahájení výstavby. V rámci každého scéná e byly zpracovány a analyzovány varianty s následujícími typy elektráren: • • • • •

GTCC se zemním plynem jako palivem CCT a ernouhelné elektrárny (práškové uhlí) Jaderné elektrárny Jaderné elektrárny a ernouhelné elektrárny (práškové uhlí) GTCC a isté uhelné technologie

Pro všechny technologie, s výjimkou jaderných elektráren, se pžedpokládá ro ní využití 6500 hodin, zatímco u jaderných elektráren se uvažuje vyšší využití 7500 hodin za rok vzhledem k jejich speciální schopnosti využití pro základní zatížení. 2.3

Okrajové podmínky •

Existují ur ité okrajové podmínky pro výpo ty jednotlivých scéná , které platí pro všechny modely.

•

Výroba elektrické energie ve vodních elektrárnách je konstantní ve výši 40 TWh za rok v celém uvažovaném asovém intervalu. Proceedings of the International Conference Nuclear Energy for New Europe, Portorož, Slovenia, Sept. 10-13, 2007

Str.5

•

Podíl obnovitelných zdroj poroste až do úrovn 10% z celkové výroby elektrické energie v roce 2015. Od roku 2015 do rokut 2030 z stane podíl obnovitelných zdroj konstantní a bude se pohybovat mezi 10% až 12% celkové výroby elektrické energie. Tato hodnota je v sou asné dob považována za velmi optimistický odhad [3].

•

Všechny velké (PN > 100MWel) tepelné elektrárny budou odstaveny po uplynutí doby životnosti 35 let [2].

•

Uvažovány jsou pouze elektrárny, které pokrají požadavky na spot ebu bez jakékoliv rezervy výkonu a sníženého využití vlivem poruch.

•

Všechny p edpoklady jsou konzervativní. To znamená nap . minimální po et elektráren, žádné rezervy, nejvyšší dosažitelnou ú innost. Tabulka 1: Použité technologie pro nové elektrárny p i modelových výpo tech Technologie práškové uhlí CCT GTCC GTCC LWR LWR

3

Výkon[MWel] 750 750 400 850 1200 1600

Palivo erné uhlí erné uhlí plyn plyn uran uran

Ú innost 48%, 50%, 52% 40%, 45% 60%, 65% 60%, 65% 35% 35%

VÝSLEDKY

Není možné ukázat výsledky všech scéná a variant použitých technologií elektáren v tomto p ísp vku, proto jsou zde uvedeny pouze nejd ležit jší výsledky, zejména scéná e s využitím jaderných elektráren. 3.1

Vývoj výroby elektrické energie

Na obrázku 3 je znázorn n energetický mix v roce 2030 p i použití jaderné varianty ve scéná i A0. Spot eba zahrnující elektrickou energii pro pohon erpadel p e erpávacích elektráren vzroste z hodnoty 57 584 GWh v roce 2005 na hodnotu 92 620 GWh v roce 2030. V tomto scéná i jsou uvažovány dv GTCC elektrárny, které jsou v sou asné dob již ve výstavb a mají být uvedeny do provozu v letech 2008 a 2009. V roce 2018 zahájí provoz první jaderná elektrárna s výkonem 1200MWel a v roce 2030 budou v provozu t i jaderné elektrárny s celkovým výkonem minimáln 3600MWel are.

Obrázek 3: Jaderná varianta scéná e A0, r st spot eby 2% ro n (zdroj: vlastní výpo et) Proceedings of the International Conference Nuclear Energy for New Europe, Portorož, Slovenia, Sept. 10-13, 2007

Str.6

Vysv tlivky k obr. 3: run of river=pr to né vodní elektrárny, storage=p e erpávací vodní elektrárny, renewables=obnovitelné zdroje, new GTCC=nové plynové elektrárny,nuclear=jaderné elektrárny, import/export=dovoz/vývoz, demand=požadavky na spot ebu

Podíl jaderných elektráren na výrob elektrické energie bude 12% v roce 2020 a 29% v roce 2030. Podíl vodních elektráren na výrob bude v roce 2030 init 38%, obnovitelných zdroj 11%, existujících tepelných elektráren 8%, nových plynových elektráren (GTCC) 9% a dovoz 5%. Na obrázku 4 je znázorn na stejná situace jako v jaderné variant scéná e A0. Hlavní rozdíl je ale v rozdílném r stu spot eby elektrické energie, který je v této variant scéná e B0 pouze 1.5%. Za íná na hodnot 57 584 GWh v roce 2005 a dosahuje hodnoty 82 316 GWh v roce 2030. Vzhledem k nižším požadavk m na spot ebu první jaderná elektrárna s výkonem 1200 MWel nemusí zahájit provoz d íve než v roce 2019. V roce 2030 musí být v provozu nejmén dv jaderné elektrárny s celkovým výkonem 2400 MWel. Podíl jaderných elektráren na celkové výrob elektrické energie bude v roce 2030 init 21%, vodních elektráren 43%, obnovitelných zdroj 11%, existujících tepelných elektráren 9%, nových plynových elektráren (GTCC) 10% a dovoz 6%. Pro srovnání s ob ma jadernými scéná i je na obrázku 5 znázorn n energetický mix pro plynovou variantu (GTCC) scéná e A01 s r stem spot eby 2% za rok.

Obrázek 4: Jaderná varianta scéná e B0, r st Spot eby 1.5% ro n (zdroj: vlastní výpo et)

Obrázek 5: Plynová varianta scéná e A0, r st spot eby 2% ro n (zdroj: vlastní výpo et)

V tomto scéná i jsou všechny nov vybudované elektrárny na zemní plyn s použitím technologie GTCC. Výrobní mix pro elektrickou energii v roce 2030 tvo í z 39% nové plynové (GTCC) elektrárny, 38% p edstavují vodní elektrárny, 11% obnovitelné zdroje, 8% existující tepelné elektrárny a 4% dovoz. Velký podíl (47%) výroby elektrické energie v Rakousku v roce 2030 je závislý na zemním plynu, potože všechny v této dob existující tepelné elektrárny budou jako palivo používat zemní plyn. Na záv r je možno konstatovat, že výroba elektrické energie v Rakousku bude v budoucnosti stále více a více záviset na tepelných elektrárnách, a již s fosilním nebo jaderným palivem. Podíl vodních elektráren bude klesat podle všech scéná z dnešních 57% na mén než 45%. Dokonce i kdyby požadavky na r st spot eby byly redukovány na 1% nebo dokonce 0.5% , podíl výroby ve vodních elektrárnách bude 45% (p i r stu spot eby o 1% za rok) nebo 50% (p i r stu spot eby o 0.5% ro n ). Podle vybraného scéná e bude zapot ebí zajistit v nových elektrárnách výkon minimáln 2400 MWel nebo dokonc až 4600 Mwel. To jsou p itom minimální hodnoty, protože ve výpo tech byly použity vysoké hodnoty ro ního využití nových elektráren. Pokud


Str.7

budeme uvažovat pot ebu záložních kapacit a nižší reálné ro ní využití, hodnoty pot ebného výkonu nových elektráren budou mnohem vyšší. 3.2

Vývoj požadavk na paliva

R st výroby v tepelných elektrárnách na fosilní paliva znamená, že rovn ž porostou požadavky na spot ebu t chto paliv. Jak již bylo d íve zmín no, Rakousko má jen velmi malé zásoby fosilních paliv. Jenom 19.7% spot eby zemního plynu se získává t žbou v Rakousku. V tšina zemního plynu spot ebovaného v Rakousku p ichází z Ruska (58.6%), menší ást z N mecka (12.6%) a z Norska (9.1%) [1]. Také všechno spot ebované erné uhlí musí být dováženo, hlavn z Polska a eské republiky (88%). Rakousko rovn ž nemá žádné nalezišt lignitu. Lignit má navíc velmi malou výh evnost a jeho spalováním vzniká velké množství emisí CO2 na jednotku vyrobené energie. Y t chto d vod nebyl lignit brán v vahu jako palivo pro tepelné elektrárny v Rakousku. Obrázek 6 ukazuje vývoj spot eby zemního plynu v p ípad refern ního scéná e A0. Hodnoty v % jsou vztaženy k roku 2005 (spot eba v roce 2005=100%). Ve scéná i A01 se zemním plynem (GTCC) je r st jeho spot eby, jak se dalo o ekávat, velmi silný. Spot eba zemního plynu se prakticky ztrojnísobí z 3.6 Gm3 na 9.66 Gm3 za rok b hem období do roku 2030. U scéná e A02 s využitím erného uhlí a scéná e A05 s využitím istých uhelných technologií sou asn s plynovými elektrárnami (technologie GTCC) není vzr st spot eby zemního plynu tak silný. U scéná e A02 se spot eba zemního plynu skoro zdvojnábí na 6.6 Gm3 a u scéná e A05 vzroste na 6.27 Gm3 za rok. U jaderných scéná A03 a A04 spot eba zemního plynu krátce vzr stá do roku 2011 a potom klesá do roku 2030 zp t na hodnotu spot eby v roce 2005.

Obrázek 6: Vývoj spot eby zemního plynu v Rakousku do roku 2030 (zdroj: vlastní výpo et)

Obrázek 7: Vývoj spot eby erného uhlí v Rakousku do roku 2030 (zdroj: vlastní výpo et)

Na obrázkuIn 7 je znázorn na spot eba erného uhlí pro refern ní scéná A0. Jak bylo možno o ekávat, vzr st spot eby v p ípad uhelných scéná A02 a A05 bude nejv tší. V p ípad scéná e A05 s využitím isté uhelné technologie bude spot eba erného uhlí tak ka ty násobná, vzroste z 1.65 Mt za rok (2005) na 6.2 Mt za rok (2030). V p ípad scéná e A02 vzroste spot eba na 5 Mt v roce 2030. U jaderného scéná e A03 a plynového (GTCC) scéná e A01 spot eba poklesne na nulu po ukon ení provozu existujícíh tepelných elektráren, které spalují erné uhlí, v roce 2021. U scéná e A04 s jadernými elektrárnami a jednou novou elektrárnou na erné uhlí spot eba klesne na 80% úrovn spot eby erného uhlí v roce 2005. Proceedings of the International Conference Nuclear Energy for New Europe, Portorož, Slovenia, Sept. 10-13, 2007

Str.8

Spot eba fosilních paliv v p ípad dalších scéná (B,C) je obdobná nebo trochu nižší. Je z ejmé, více tepelných elektráren (a již na zemní plyn nebo na uhlí) zvýší v budoucnosti významn závislost na dodávkách primárních energetických surovin. Transportovaná množství fosilních paliv budou proto v budoucnu velmi vysoká. To má záporný vliv na bezpe nost dodávek pro energetický sektor Rakouska. Spot eba jaderných elektráren p edstavuje oproti tomu pouze n kolik set tun p írodního uranu za rok. Nalezišt uranu jsou na ad míst po celém sv t a to navíc v politicky satbilních oblastech. Uran tak má v Rakousku dv výhody ve srovnání se zemním plynem a erným uhlím:

3.3

•

Transportovaná množství uranu jsou mnohem nižší (o n kolik ád ).

•

Možnost skladování uranového paliva dokonce na n kolikaletý provoz jaderné elektrárny je velm jednoduchá a vyžaduje velmi malý prostor. Vývoj emisí skleníkových plyn

Dalším d ležitým bodem je vývoj emisí skleníkových plyn produkovaných energetickým sektorem v Rakousku. Rakousko podepsalo Kjótský protokol a zavázalo se redukovat emise skleníkových plyn (hlavn emise CO2) o 13% oproti roku úrovni v roce 1990. Základní úrove emisí CO2 v roce 1990 inila v energetickém sektoru 10.89 Mt a Rakousko se zavázalo snížit tyto emise na hodnotu 9.47 Mt do roku 2012. Podíl energetického sektoru na celkovém množství emisí CO2 v Rakousku iní 14%. Obrázek 8 ukazuje vývoj emisí CO2 v p ípad referen ního scéná e A0. Fialová ára p edstavuje základní úrove roku 1990 a zelená ára pak reduk ní cíl pro rok 2012 (9.47Mt). Nejsiln jší vzr st emisí je u ernouhelné varianty scéná e A02. Emise podle tohoto scéná e vzrostou více než dvojnásobn z 11.3 Mt v roce 2005 na 23 Mt v roce 2030. Silný r st emisí nastává rovn ž u scéná e A01 s plynovými elektrárnami (GTCC). Emise CO2 v p ípad tohoto scéná e vzrostou na 16.2 Mt v roce 2030. V p ípad scéná e A05 s využitím istého uhlí a scéná e A04 s kombinací jaderných a moderní uhelné elektrárny emise porostou do roku 2021, kdy dosáhnouna 13.15 Mt. Po ukon ení provozu existujících tepelných elektráren na erné uhlí emise CO2 poklesnou na úrove roku 1990. Pouze u jaderného scéná e A03 klesnou emise pod úrove závazku z Kjótského protokolu. Emise u tohoto scéná e v roce 2030 iní 6.1 Mt.

Obrázek 8: Vývoj emisí CO2 v Rakousku do roku 2030 (zdroj: vlastní výpo et)

Ostatní scéná e vykazují podobné hodnoty emisí CO2. Ve scéná i B s nižším r stem spot eby elektrické energie vychází r st emisí CO2 rovn ž nižší, p esto však p esahuje úrove roku 1990 a reduk ního cíle dle Kjótského protokolu (výjimkou je jaderná varianta scéná e Proceedings of the International Conference Nuclear Energy for New Europe, Portorož, Slovenia, Sept. 10-13, 2007

Str.9

B0 , tj. scéná B03). Záv rem této ásti je možné konstatovat, že emise CO2 v energetickém sektoru Rakouska porostou u všech scéná s výjimkou jaderného. 4.

ZÁV R

Na záv r je nutno íci, že analýza ukázala vysoké požadavky na kapacitu nových elektráren, které mají budoucnosti zajistit pokrytí vzr stajících požadavk na spot ebu elektrické energie v Rakousku. Dalším výsledkem analýzy je zjišt ní, že budoucnost energetického sektoru v Rakousku p edstavuje bu výroba elektrické energie v tepelných elektrárnách nebo rostoucí dovoz. Vodní elektrárny a obnovitelné zdroje mají p íliš malý potenciál na to, aby pokryly budoucí poptávku po elektrické energii. P ímý dovoz elektrické energie vede bezprost edn k vysokému stupni závislosti na cizích státech z hlediska dodávek, nebo elektrickou energii nelze ve v tším množství skladovat. Pokud jde o výrobu elektrické energie v tepelných elektrárnách, jsou zde pouze dv možnosti, a to fosilní paliva nebo jaderná energie. Jak bylo výše uvedeno, jaderná energie je schopna splnit všechny požadavky na uspokojení rostoucí poptávky po elektrické energii v budoucnosti a to jak s ohledem na bezpe nost dodávky elektrické energie, tak na snížení emisí CO2 . Spot eba fosilních paliv jako je zemní plyn nebo erné uhlí bude vzr stat v rámci všech scéná s výjimkou jaderného a proto poroste i dovoz primárních energetických zdroj . Skladování zemního plynu ve velkém množství je obtížné a drahé. Proto nadm rný r st spot eby zemního plynu rovn ž povede k silné závislosti na cizízch státech a bude mít záporný vliv na bezpe nost dodávek. Pokud jde o emise CO2, jaderný céná je jediný, který zajistí spln ní závazk , které Rakouska p ijalo podpisem Kjótského protokolu. Ve všech scéná ích s využitím fosilních paliv jsou emise CO2 více než dvakrát vyšší, než odpovídá cíl m dle protokolu z Kjóta. Existuje pouze jediný nejaderný scéná , který umož ujedosáhnout cíl z Kjóta, a to ten, kdy r st požadavk na spot ebu elektrické energie bude do 0.5% za rok. To je však s vzhledem k sou asnému vývoji nerálný p edpoklad, pat ící do íše sn a pohádek. Pokud Rakousko chce i nadále p sobit ve St ední Evrop jako modelový stát z hlediska ochrany životního prost edí, m lo by zm nit svou anti-jadernou politiku, aby bylo schopno elit budoucím výzvám, p ed kterými stojí energetický sektor. ODKAZY [1] E-Control GmbH, www.e-control.at. [2] G. Brauner, “Entwicklung der österreichischen Erzeugungskapazitäten bis 2015“, Int. Energiewirtschaftliche Tagung IEWT, Vienna 2005. [3] R. Haas, “Perspektiven der österreichischen Stromversorgung im liberalisierten Strommarkt“, Int. Energiewirtschaftliche Tagung IEWT, Vienna 2005. [4] S. Böhmer et al., “Stand der Technik bei kalorischen Kraftwerken und Referenzanlagen in Österreich“, Umweltbundesamt, Wien 2003. [5] K. Kugeler, P. W. Philippen, Energietechnik, Springer, Berlin, 1990.


Mže Rakousko pežít bez jaderné energetiky?

Recommend Documents