MAX
ŠVABINSKÝ. STAV.
F
X. ŠALDA:
většina
Největší si
9
ně
pro z
předu
ne
poznali
že
Lebka, ty
promítají
stínu
otravují
Tato život
ho
než
dříve,
Tato
nohách,
rozumářství
Nic a
bez
jiného
vzdělaná
chátra,
skutečného neboť
Její nebo
Jiní
marný
hrubé
do
nich
jimi
je
domnívají
a
stěnami.
živými
přehazují
vrazí,
věcmi, těmito
je že
bláhově,
se
toho
utvořené
špinavými
skutečnými,
přímo
podle
lhostejné pojmy
čtyřmi
věcmi,
s
vzpomíná
si
vybírá
a
a
mezi
života:
a
tím
je
přeplněna
zalidňují
a
Tito
jej.
studny
jeho
literárními
bezkrevnými lidé
stravují
než
dříve,
se
život
zabíjejí
a
nich
z
strašidly,
lidé
napili:
která
život
vztýčené
hlavy
ochuzený:
a
než
hrubá
a
bydlí
vzdálenější
schémata,
poznání
mozku, tyči,
proběhne
kterými
země,
před
ptáků,
věci
a
umění
vědění
živého,
a
větrníku
prázdného
trav,
a
vzduchoprázdného
odloučeném
pustém
na
cizejší
a
abstraktní
poznání,
mrtvé
všeobecného
hrubého,
sice
na
plnosti
a
pouhého
klassifikaci
logickou
má
šablony
vždy
sítí.
souvislosti
ze
není
uměleckého
je
všecky
mrzácký
a
suché
poznání
sluncem
pod
život
otravují
rybářskou
hotovou
svoji
věci
bytosti,
v
jen
umělý
vykrojeném
Přinášejí
jejich
a
zná
život
jalový,
pokoji,
setkat
slyšela
hluché
suché,
a
zabílí
a
nebo
světa
stínem.
řídkou
logiky,
život
se
že
se,
čtla
temném
musí
a
zalhou
sebou
vysušují
žije
nich
o
věcí
z
zmocnili.
samy
svým
většina
co
představy
stane-li
orgán
většina
řeka
abstraktní
trávu,
již
největší
jako
jim
žili,
vyhnutí
nic
naprosto
zavřeném
v
abstrakce,
horký
se
šedé
a
knih,
takto
jich
jediný
není
a
logické se
případu,
zásoby
že
mozku
pytly a
do
ZRAK.
nevidí
k
kalné
bledé,
jim,
se
lidí
případu
ušité
strašidly
hrubými
a
jen
doma,
Přihodí-Ii a
od
paměti
v
HRDINNÝ
vášně,
spásají
protivnější
bohatého,
mu
malomocného
a
brav
učená
luza
druhu. tato
je neschopna
přece
určitého
jednotlivého,
úžasu.
a
jako skot
než
ale
dřevěných
na
krásy
poznání
logiky,
a
hrůzy,
surově
je
hromadného
paměti
ostrově
rozumu,
a
nového
nevidí.
jsou
smysly
hluché,
umění,
uložila
viděli
jednou,
v
mužství,
a
na
a
uměle
tuto
ale
bedlivě
dvakrát,
přestali
představu
násobí
si
němé,
vidět
tupé
oči
do
mají
vzpomínají
sevšeobecňující
a
dříve
než
se
postavila
před
život,
lety,
v
přírodu
zásuvky.
několikrát a
okoralé:
a
v
v
paměti
tuto
logikou,
ale
životě, jen
mrtvou
kdykoli
71
dávno,
otisk, a
se
kdysi,
představu,
hotovou octnou
před
dojem
představu
před
mládí
nebo
někdejšího
zření
mechanicky
podobným
druhem
opakují věcí.
Ale o
vidět
ně
zrakem
den
svět
To
je
nestárne
Dávno
bídný,
nevěří
úmyslech
člověk
tomto
žije
krunýř
odtud
morových soustav,
a
Vidí
svět
bijí
než
a
novou,
Věčný
schémat
genius,
a
prostředek
kdy
lepenkou,
Jen na
ne
a
v
a
celého Do
do
dá
skřivaní
z
skutečný
umělec
jako
zraku,
ale
které
nelze
zjišťuje
vyvrátit
a
této
übohé
nejstarší
vesmíru,
tisíckrát
věčného
do
již
bláto
vyssáté,
vyžité
propadla
všech
krysami
planety,
nejnudnější
a
nebo
ledu
hnusu
okoralé
se
do
filosofických
voní
perlí
a
svítí
trávy,
slunce,
celá
země
neviděl
nikdo
se
práší celé
a
se
rosa,
nebe
jako
vínem.
věci,
včera
jak
jich
zrozené,
svatě,
a
kouřícími
neboť
ale
právě
jakoby
barvami,
se
svět
celý
zrcadla
stále
skal
umělec
jen
nejtišších
světa
ním
před
vystouplé
právě
vyšlo
z
a
nevidí
lázně
krásy
slunce
první
prýští
jako
měřické
a
vidí
krápajícími
jakoby
svým
nejlaskavějších
a
z
těchto a
po
zdroj
novým, vibrací
krvácí
a
početní
a
věcí
ran
z
tvary
užaslým,
soucitu,
jako
nejsou
dětským
jeho
stále
na
dob
a
se
se
se
osením,
epigonství,
stohy literatury, theorií a
dusí
sluchu,
se
hyne
a
ohňů,
dob
z
učených,
kommentářů,
účel
kdy
malovaných
u
kdy
všetečností
kdy
se
nikdo
literárních
vtrhuje
v
se
malosti,
nakupenými
dob
se
kdy
život,
stal
poesie
prostředkem divadelní
žije
se
kritiky,
úvěr.
ceremoniellu
pompy
a
očí
srdce,
ale
bez
jeho
navršenými
stálosti,
obraznosti,
zrak.
takový
strnulých
a
zahřívají
znuděnou a
je
pravidel
bez
ruce
baletního
rétoriky
zatřese
pod
papír,
života
zavlnit
kornatých
virtuosity,
věrnosti
lenivé
života
a
kdy
pro
mlsnou
propaluje
jara
křídlo
lži
tvář.
jejich
setrvačností
a
dojmy
dob
měst, jí
do
studené
tradicí
a
vidí
užasle
krev
a
hlavy
podrobného
takových
a
z
kdy
hry
i
suchých,
ze
obdivu,
city
toho
shnilých
půdu se
k
dnešní
a
čekají
jako
do
síla
čerstvým
mramorová
omladitel
odkrývány
nejrafinovanější
základnější
skutečně,
hrdinného
a
jedině
povrch
dětí
vody,
se
čerstvé,
bytí:
abstrakce
píše
pění
vlhkými,
zladěným
osvobození
je
schopnosti
jen
muku.
nás
klamem,
vzduchu,
nich
o
poznává
a
pravdy
kostí
a
ale
znova
ohlodaná
znova:
jeho
přecivilisovaných,
se
a
jejích
plynou
stejně
hrany,
a
účelem,
něm
věci
stuhlá
a
a
šablon,
a
kdysi
pravda.
ví
nich,
o
žije
včerejší
debattovat,
lze
zamrzla
byla
právě
mladé,
mukou
vlhkou
vykupuje
a
člověk
cév
celého
odpadků
radost,
svět
polilo
a
ustydlá
alexandrinských,
do
jsou,
stále
většina
louky,
hoří
hlubokými,
osvoboditel
on
ani
ruky.
tradice,
jádra,
němž
kostnice
a
celý
krystaly,
a
lesy
den
zjemněným živou
jen
už
podvod,
a
kteří
lidech,
to
není
a
hoře
lež,
o
nejlepších
a
umělec.
opravdy
o
dávno
již
nové,
vášní
jeho
zrakem,
do
největší
naplněný
den
čerstvý
ani
než
vůli
člověku.
zraku.
srdce,
prvně
a
svého
obrozuje
a
opuštěná
kalich
každý
rozboíavěných zraněný,
jinak
ještě
něho
světa
nic
slyšel
jediný
konvence,
poznáním,
šlape
omlazujícího
Vidí
do
nepotřebných
a
by
každý
vedle
životě
reálně:
a
jaké
přetvořuje
jako
křišťálový
stvoření
Jen
jež
hvězdy,
slávy.
nic
a
věci,
o
mrzutě
kvetou
vzniká
podlém
života:
dvacáté
nejlepší
vypravovat
dávno
to
je
při
všednímu
duše.
jediný
a
jím
se
nikdo
jemuž
a
činem.
orgán
močálů
nebýt
Jedině
Jím
každý
klamu.
a
nestárne
život
a
něho
z
mládí
v
věci a
svět
je
Nepoznal
Ale
jazyka
a
věci
hotově
a
nejhoršřch
z
žili.
zbabělosti,
se
stále
se
zrak
přehnětené,
jediný
se
vysekal.
a
určitě
unaveně
smetené
jiskří
milosti
které
dítěte,
vybledla,
slyšel
vůbec
nezvratně
nově,
že
horami,
desátého
z
skryly
tvůrčím
Hrdinný
a
svátečního
vychudlý
a
prsty.
jen,
nepoznává
a
nánosem
dobyl
tvůrčí
je
kterou
stvořit
znamená
chleba
ucházet
jinak,
a
zrakem.
hádají
novým
Zrak
znova
znovu,
plesnivého
vyvanula,
mezi
písek
a
prolhaném
a
hradby
rozhodně,
leda
stále
života:
devíti
a
doslechu,
jen
a
Všichni to
den
každý a
tohoto
hluchý
vzpomíná
nezná
špinavým
Pokryty
je
žít:
sestaralém,
činem,
on
aby
jich
předměty
básníkem.
umělce,
krásu
a
řekami
povídání,
hotově,
za
tytéž
okoralého
a
nudný,
jako voda
možno
sedmi
Všední
A
slávu
v
je
za
řeči,
sláva
a
opakovaný,
proběhla
že
nevěří, kdesi,
moc
získat
a
umělcem
opravdu
smysl,
jich
včerejšího
z
den
každý
svět.
žasně
V
být
dobýt
a
nežít
a
vidět
nové,
a
den
sebe
pro
tom
znova
každý
znamená
V
z
stále
72
po
churavé
zvědavostí, a
silně
narážek,
point,
sešlých
zrak
mrtvoty věcích
jako k
kořeny
kdy
obšírně
nedovede
starých
vrstvami
zpěv.
a
snadně
hrdinný
kterém,
hluboce
všeho
popisují
povědět
vadnou
je dost,
jen
nejsložitější
nejčistší
mythologického
a
nej-
aparátu
dvorů.
dobyvatel,
oheň
živnému jádru,
zase
života
na
těch
nebo
pomrvuje
místech,
mor
jimi
zablýskne
Do
takové
nosti
lesních
stých,
stepních
a
ostrých
tonem
zykem
a
barbar
dravců,
položí
sičních
pravidel
nerozředěných
A bez
vtipů,
a
dráždivého
a
to
sebe
slavných
šírých
bez
bez
gradace, bez
sujetu,
rýmu
literární
věcnosti
zdánlivě A
kuchyně!
i
svým
!
několik
A
plným
technickým
bez
všech
jaká
ja-
kompo-
bez
formy,
a
pro-
krajinných
spolehlivých,
a
rytmu
báseň
společ-
ve
velkých
anekdoty,
bez
přece
skladu
a
všecko
bez
zrak
svůj
několik
obzorů,
pointy,
a
ladu
bez
neseslabených
strašné
v
cvičil
který
zdánlivě
nezavedených,
a
koření
Whitman,
vedle
pojmenuje
pudů,
báseň!
Walt
několik
dojmů,
znících
ejhle,
malicherného
sladký
zrakových
několik
panoramat, hrudním
vrazí
doby
síla,
všeho
velikost,
vysvobození! Nebo celou
přijdou
uměle
náře
literární
vaných
nebo
filosofický
dvanáckrát
pravdu
je
penou
zatvrzelostí
historie
stylu
a
podezírají
není
subtilní
ale
sice,
a
ušlechtile
a
soustavou
improvisující vášnivé,
Osvobození
ckým věčně
umělce, je
v
V Tato
který
ani
by
umění
a
stylu
návodů
může
necítí
Císařem a
k
poctivost, nale-
jen
a
pouhému
tvrdošíjností
duší,
snad
a
tradice, právem
jež
soudu
po
vý-
rozto-
a
obraznosti,
nižšímu
destillovanou kokettování
které
filo-
celé
logické
metafysiku s
methodou
něho
A vedle
temné,
svojí
látce
všecku
k
jádru
jen
ještě
propalovalo
se
dobyvatel? a
odvrhl
že
tom,
v
všecko
oku,
a
že
kulturní
zdá
svojí
nevyzpytné,
hlubší
jiné,
řebříčky
a
spo-
knížkách
v
a
zraku
poctivého
apelloval mít
a
umělecké
poctivý
setrvačnost
prů-
z
umění
odvodit
ne
dobýt,
ale
A
dovedu
poctivé
histori-
a
jalové
tradici
zraku,
který
si
i
představit osvobození
hmatu:
primitivnosti
době
v
složitosti. sluha
k
nekonečně
stojí a
talentů
paměti,
a
pravdivého
poctivému
odvahu
samozřejmá
silných
intellektu
a
chvíle. k
kulturním
stylovým,
spráhlému
plnosti
se
orgánů
že
se
krásných
dá
se
přístupného,
a
platí,
zkaženým
logice,
oddává
hierarchii
a
především
dosazuje
dobýt,
musí
se
krásně a
několik
kráse,
a
pustou se
smysl
Jejich
přísnou
ale
kupu
přece
spotřebuje
tomu, aby ji lidstvu
logiky soustava
rozumářství,
a
pouček
a
než
výš
falešný král.
příroda
opakovali víra,
pravidel
a
že
každém
v
a
obnovili.
lze
sestavit
se
na-
soubor
rad.
a
Umění
vidí
zabíjí
věčně
zkaženého
nejprve
a
banalně
vypadá
umění
učit
zdánlivé
proti
se
abstraktní
povolně
od
převrátit
jen
a
ale
případě
se
věku jednoho genia V
průkaznost
tutéž
maluje
orgánů
paprsky
samé
v
tragickou
spalovaného,
a
obraz.
logiky,
právě
jako
měla
velikou,
neklamnému.
a
rapsodii
která
papírová
filosofii,
učícího,
se
především
pravda
duši,
dovolat
tom,
v
život,
po
nebát
falešné
jsou
prázdné
věčně
věci
tom,
zvrhlé,
vždycky
proti
mladého,
neznásilňuje
než
básnické
a
trávené
síly
a
života
žádný lite-
!
je
orgánům,
umělecké
hodnot
vložen
který nový
odvozených
orlímu
pronikavému
hierarchii
chvíle,
pravdy
filosofů
měrných
svému
neretušo-
komposice,
Utíkají
korrekturu
zahodil
že
konvencí.
hrdinskou
měsíčními
předchůdců,
všecko
to
rozumovou
asketicky
umění.
Nietzschovy stokrát
z
základnímu,
a
A
výlučným
otíraného
chocholatou,
spolehlivému
moci
svých
jen
převracelo
záruky
lehlivější
věrnému,
éthiku
krásy
jedinému
k
-
a
dostávají
ní
jistotu,
a
pro-
diváky.
dobude
každou
a
smyslových
ryzím
není
Monet,
omezenectvím, a
nichž
proto
svoje
hodnot
a
druhotných
nevýživnou,
a
se
plnosti
mukou
to
za
řídkou
a
všech
osvobozující
svěřil
a
oheň
jako
ale
neživotnou
mocností
zkaženosti,
ze
kus
veliký
od
se
do
Claude
imposantnější,
úmyslným
s
i
malou
a
umělé
hněteného,
pokaždé
a
nebo
čte-
rozuzlených
oka.
viděno
a
nit
na
právě
oběti
jako
spolupracovnictví
odvracejí
akademiků,
sofujících
všech
zavrhují
chvíli
daleko
času
střídaných
leptaných
sítnici
triky,
zaskakovali
později
na
logickou
bolavého,
úzkou
raději
než
synthesu
všechno
a
té
v
chtějí
nebo
svoje
hodinách
různých
v
a
to
jádře
v
ůtoků
tokem
vnější
různě
ostrých,
osamocených,
a
impressionisté
vteřiny
oka
dojmu
už
že
vnějškovou
lučnému
věcí
okouzlujícího
nejprchavější a
milou
tím
a
malých,
bolestných
přes
a
stále
tom,
v
holých
hrdinsky
scén
hádanek
a
nenavlékaných
a
apriorismus
denně
nápovědí
všecky komposiční
předchůdci
napínavost
a
plynoucím
a
nesešívaných
malbě
v
volným
pracích
romanopisečtí
mosaiku
především
a
života,
a
přijdou
význam
A
visi
pikantnost
nezprostředkováno
a
dojmů
hořícího
taky
Nebo
a
než
jich
pestrost
poctivě
a
křečí
a
rétorikou,
rozkošnickou
sena
věrně
jen
ničím
sled
jen
dojem:
překvapení,
nepřizpůsobeno
Podávají
ale
umělecký
svých
nejlepších
v
kterou
strategiku,
chvějů
sebou
za
zrakem,
i
toho
nervových
neřáděno
rární
z
místo
rovnají
dojmů,
něho
dramatičnost
plétaných, a
vypěstovanou
dobývali
a
zahodí
Goncourtové,
malovat tak
a
stále
vládcem
na
něj
ani a
a
krásně
kdo
nevidí
a
stále
necítí
a
každý
směle,
den
znova.
odvážně
a
Nikdo
hrdinsky
a
ne-
ne-
pořád.
světa
jiné,
psát,
dobývat
je
a
života,
hrdinský
který
stále
zrak.
73
sesazuje
s
trůnu
krásy
a
tradice
jedny
věci
On
vede
Poussin
druhdy svěcené
od
věků
celé
barviv,
zastřené
On
On
tvoří
tragiky
těžiště
se
hnutelně
posvěcuje
učí
všecko
zbývá,
jádřeno Ve musí A
který ne
a
zbrojit
by
všeho,
svého nic
teprve
celý jej ale
svět, na
naše
celý
ně
alespoň
zrak
jen a
krajině
předměstskou
churavými nebo
po-
syrovou,
stromy
zbytky
pracujících
as
vy>-
chemických smísenou
strojů,
skutálí
a
milosti
v
a
dokazuje
přepíší
a
absurdní
za
velký styl.
ve
karrikaturisty. lásce
dříve
také,
se
neboť
pokládány
přelijí
fraškáře
čem
sankce
věky
po
přecítí,
svoje
na
tam
a
byly
komice,
nekonečných
a
ještě
tout
či
tam
spočine,
ale
později,
stále
hotovo a
přenevyže
nevývratně,
a
přelití,
že
ano
faire
přepsání
jsou
tout a
ještě
je
Každý
nedotčeny. á
reste
přemalování.
zrak.
Nic
Každý
refaire. není
jeho po-
Všecko
definitivně
vy-
uzavřeno.
a
stále
á
možností
uměleckých
vyčerpány,
reste
přecítění,
leží
samých
věky
vnější
a
nejsou
opakuje:
čeká
jiné
dotkne.
nejlepší
vysloveno,
věcech
věci,
že
velkosti
tradice se
tvůrci
je
a
celé
které
látky,
genrové
a
po
nesmírných
nám
srdnatě
hled
čeho
nových, nás,
světa
že
tomu,
měli
krásy
titulu,
všecko,
Zárukou
pohled
zájmu,
koruna
k
episodách
v
epik
těžkých
a
k
přistupoval
oleje.
kteří
lidí,
páru
s
škváry
vyhořelými
smutných
ze
bere
velkoměsta
jakou
s
nebo
Campagni
legendy,
a
okolí
vyleptaných
obřadností,
a
klassické
historie
ztvrdlé
trávníků
básníky
jen
královský
Jediný lije
možné
římské
šlechtictvím
unavenou
nebo
dnešní
přivede
profánní,
a
v
dehtu
zápachem
se
zelení
k
nebo
zbožností
stejnou
se
Lorrain
ulici
skropenou
že
tomu,
datovaným
úzkostlivou
chudlou,
k
Claude
nebo
sazemi
rusými
umělce
dnes
z
nich
se
prýští
chvěje,
vlny,
tóny
a
odstíny,
na
něž
se
oko. život
upřel
čekají
jako
jedné
z
dělo
stále na
nesčetných
a
velkého
dychtivě
pevnost jeho
74
bran
aby a
mu
umělce
vynesly
chodeb.
s
hrdinským
klíče
svého
zrakem, tajemství,
MAX TYP
ŠVABINSKÝ. SEDLÁKA.
A.
SLAVÍČEK.
ORÁNÍ.
M.
ŠVABINSKÝ.
PŘED
BOUŘÍ.
76
ANT.
SLAVÍČEK.
MÁK.
77
MAX.
ŠVABINSKÝ.
PARADISEA
APÓDA.
SLAVÍČEK. ANT.
STŘECHY. ČERVENÉ
RESTAUROVÁNÍ Z Florencie, odevšad
památek.
starých na
Na
novo.
a
officielní ozvati
kdož
svět
ať
bdí
Otcem antické
pod
nim,
kteří
nad
bylo
je
našich
neznámo.
se
pojímání, a
označiti
starých
obrazy,
Hrozila-li
a
na
dílo
původní veřejné
restaurátorů teď
stále
zachovati
prostý zdravý
Violet-le-Duc.
přemalovávaly
hlodají
novo
je
něhož
nové
proti
líčí
cti-
pokolením chladnou lichotí
jim
žádné
niti
se
četněji
ledově
mínění
z
Německa,
z
pohasl
proto opominouti
falešné
nebo
Belgie,
hlasy
nutno
mocné,
restaurátorů,
zachováním
restaurátorů
je
nahražují
Nesmíme
esthetické
trochu
škrabou, že
je
vyložiti
oheň
z
horlivostí
novou
autorisované
záminkou,
„umění"
nad
jich
se
skutečnosti
ve
důvody
sochy,
vitelských
zdvihají
je jim přízniv.
záhubné už
že
se,
restaurátorů
proti
se
stokrát
mají
zatím
Pokolení
kopií.
Doufalo
PAMÁTEK.
Fontainebleau,
z
nepokoj
se
architektům,
zříceniny
příštím,
Versailles,
ozývá
štěstí
cizopasnickým hodné
z
STARÝCH
a
příležitosti se
cesty,
vyvinulo na
které
smysl přivésti všechny,
památek.
Před ale
některá
ním sic
už
byly
restaurování
ěást
doplňovány
památek
budovy zkázou,
sta-
zbourala
M.
ŠVABINSKÝ.
VEČER.
79
M.
ŠVABINSKÝ.
U KOLOVRATU.
se
nahradila
a
ke
přistaviti
stavbou
se
kostelu
sakristii
nebo
nebo ale
poklesky; struktérů
period
tím
vábeni
k
čím
a
napodobení.
románského
a
dál
gothického autoritu.
použil
tak
svých
architektuře.
vždy „dnes
však
jen kopistou
dost
na
celé
většině
Kdyby
moderní
o
v
tom
své
theorií slávě
na
tak
díla
Můžeme
znalost
úžasné
originální,
archeologa,
80
přídavky
Naši
dějin
mohl
dáti
tohoto
cítili
ideje
o
se
logice
popud
omylu
jeho
umění
propůjčovaly
nesmírný v
dále
mimoděk
tvůrčímu,
a
kon-
čím
ideálu
theoretika,
ovšem
uměleckých
architekti,
stavitelství k
to
naopak.
stavitelských, znamenité
připojiti
schopnost
různých
právě
schopnosti
učence,
jen litovati
architektuře.
Jeho
byly
těchto
v
neostýchal
tvůrčí
třeba
bylo-li
nikdo
se
vkusu
slovu,
proměnu.
formách
díla;
se
Ve
památek
tom
starších
ke
původní
staletých
obdivuhodná
byl upjal
prostředním.
případů
Nikdo
gothické.
předcházel příkladem.
jako
přednost
při
sloh
nenamáhal
budovy.
stavbě
způsobila
původní
pavillon,
přišla
krásu
lip poučeni
stejně
správných
Dal
valně
tím
Violet-le-Duc
nepopiratelnou
byl
ve
doba
archeologická
a
tvůrčí
a
výmluvnou
nepoškozovaly
kritická
méně
dále,
se
ku
architektonická
obrazotvornost
paláci
o
nedohotovené
slohu"
„jezovitském
v
rozvinovala
nijak
Naše
oltář
k
kapli,
staral
kdo
se
stavitelů
přídavcích kopírováním původních svítilnu
aniž
novou,
kdyby
moderní
provádění
ducha;
mu
zůstal
tíží
ještě
M.
ŠVABINSKY.
NOC. K.
H.
K
„MÁJI"
MÁCHY.
M.
ŠVABINSKÝ.
PODODIZNA.
(J.
HILBERT.)
Violet-le-Duc umělců
ckým, jich
prvotní
starých snaha
původní podobení hodlali v
Chtěli
potřebami;
byla
duchu
jeho
otvírala,
se
ježto
a
rekonstruovati
se
Carcassoně,
namáhali
celé
se
triumfovala.
budovy v
obdržela
osmnácté
a
vrátiti
sen
všech
uvésti
jakousi
že
jako
jejich
stavěli
Pierrefonds,
v
středověkém
vkusu
ke
chladnou
a
býti
kolem
zcela
znova
kostelům,
města
jako
v
na-
od-
spolehlivé,
mrtvá
do
Jakákoli
Vláda
kopírovati.
gothickým
jiným
a
harmonii
archeologem.
jsou
gothi-
nahromadily
se
znamenalo
vědomosti
romantických
stavbám
středověkým
které
musil
ku
přidalo
nemožnou
Restaurátor
vkusu
ve
stavbám
přístavků,
Rekonstruovati
domnívali,
sakristie
přidávali
vznikl
kostely
zakázána.
se
Gothika
sedmnácté
Tehdy
zbaviti
Abstrakce
památek.
středověk.
století
co
odsuzováno.
a
„jednotu".
různými
vyvolány
odkryli
Všechno,
litováno
bylo
doba
jeho
místo.
první
vnitřku
a
jako Notre
Dame.
Výsledky A
mimo
cházíte
to
byly
archeologie
dekoraci
v
kostumované se
dnes
strašlivé.
od
nad
omyly
nad
dvacet
potřebují
fotografiemi
a
r.
některého
Devěnie.
vznešena let
z
Malebná
a
všechnu
Pro
1830
revise?
nesčetnými
notně
románu děti
fantasiemi kritiku.
krása,
to
této
Jenom
sestárla.
Dumase
je
Což
historická
architekti
dokumenty
Pierrefonds
každou
zábavné.
rekonstrukce, nevíme,
V
otce;
velmi
výmluvnost
že
o
níž
se
nejpřesnější
restaurátoři
domnívají
Ale
se,
že
se
chvíli
věcí zdá
se
čekáte,
poslední
žák
soudilo
svého
vědecké
považují
mohou
že
vám, že
zabita. se
pro-
potkáte-osoby
Akademie
práce
za
dnes
tím často
byla
že
času, za
usměje
deset
neomylné.
je
po-
nebo
Obklopeni
rekonstruovati
staré
A.
SLAVÍČEK.
KLJTER ANEŽKY
83
V
SV.
PRAZE.
památky i
nejmensí
lidé
To,
se
mu
místo
učená
Je
stavby máme-li
se
A.
křiklavých
žádá
všechny
jako
se
dvacet
Za
budou
let
se
Violet-le-
smějeme
dneska
my
odkryli
abychom
nás,
vyzývají
a
napodobeninách.
nutno,
Ale
směšný
se, co
který
jsou
plagiat,
dojmem stupně,
Myslí
schodiště
ohromná
naše
jenom
památek,
budovy.
domnělé
tyto
jiného jaký
tyto
ale
sestárnutí;
starých
Ta
urážlivým
rekonstruovati
k
staré
zahaluje
sedadel?
svých hanebně
působí
říká
představení".
absurdnost,
půvab,
odsouzeny
Restaurování
vkusu.
rekonstrukcí
vzezřením
bylo
nevyhnutelně
otázka
bezpečně
získalo
křídovým Ovšem
jsou
Ty
v
těch
aby
ginich
na
rekonstrukce
neplodná
a
příliš
vymyslit? formulovati
obtížno
si
zvláštního
nejméně.
vyvarovati
přepjaté
jenž
oškrabovati
To
má
na
kameny,
přesná
rozboru.
by
arci
horlivosti starosti které
příliš
restaurátorů,
dříve
U
STRÁNĚ.
84
té
pro
pravidlo
základ
byl
zachování
byly
pravidla
Základní
SLAVÍČEK. DĚDINA
fagady
stejně
jiné
zcela
divadlo
zase
zřejmě
architekta,
dovoleno
as
než
možno
co
a
neomylnosti
ničí
rozumí,
„antických
mohla
případ
celé
Obnovují
restaurátorů.
ovládati
Oranžské
dramat
ovšem
kročení
dnes
diváci
doba
Každý
musí
zříceninách.
gantických
řeckých
vědomostí
hranami
čerstvými
našli
že
někdo,
vyzývavých
archeologické
týče
se
přesností.
žákům.
případě
jak
snad s
co
jich
v
jich
jeho
a
tomto
tak.
omyl
posmívat
Ducovi
v
mathematíckou
s
neupraveny;
nikdy
být:
spolehlivý
určiti,
památky.
starých
ovšem
má
málo
přesněji
které
opravování
kam
až
Nikdy
by
se
a
památek.
dotýkati bude
smí
by
nemělo
se
nutno,
sáhati
nemělo
za-
býti
schvalovati
SLAVÍČEK. ANT.
KOUT
P R A Z E . ODLEHLÝ V
nahražování
zruinovány. nebo
je a
znamenitý budova
upevněna
shodnou říci
kde
strádali
zříceniny případu
neoddá
by
se
(Revue
U
přítelem
byly
dosti
nich
nutným
snům
urážlivými
Universelle,
z
14.
a
újmy, žijí
kde
je
opravám
nebude
chtíti
kterou
zůstaly
nebo
moderních; více
dílem
taktu
a
upřímně
netknuty.
vedla
jich
pustoší
se
vždycky cesta,
docela.
jistěji
od
Co
pastiše.
Architekti
nebo
jich. minuli
věkovitá
doba.
obyčejného
řemeslníka.
nahražovati
dojemné
nich
než se
Začněme
nežli
Díry
A
dílo
s
jich
ani
potom
kamenné
příjsem
jediný
mírou
malebná
tím,
ne-
originelní,
zřícenin,
Neznám
tedy
ucpány
kostelu,
týče
a
Caristie,
náboženských
Jednoduchý
trosky
moderním
kopisti;
se
jakkoli
byly
renaissančnímu
vkusu
jsou
restauroval
kdysi
žádejme
Nedotýkejme
nezmizela-li a
je
ať
kameni,
v
příčin administrativních
jakékoliv
diskrétně.
Všude,
části
mají
než
Hallaysem:
utrpěla
kteří k
použijme
a
André
smyslu.
památníků
šíleným
starými
restaurovány
architektů,
pedantickými
M.
s
se
umělci
částmi
nahražte
gothickému
rozhodně
Tvůrčí
doby.
z
prací
Oranži,
v
Staré
nutno ku
sakristii
pomoci architektů
lip
se
Je-li
zřícením,
brána
příklad.
kvádry.
radnici,
naší
esthetického
zpustošených
k
se
ornamentálních
hrozí
Triumfální
hodný
velkými
nebo
dekorace
osekanými.
staré
nutnosti
pokušení
případ,
k
křídlo
podrobené
nebo
následování
dovolávati
váhejme
stavky
sochy
prostě a
soch
opravování
Jestli
kameny
přistavěti
v
nebo
a
po-
poesie
že
zbavíme
od
případu
člověk
jistě
paradoxními,
napodobeninami. srpna
1901.)
H.
ŠVABINSKÝ. KLAVÍRU.
86
FIERENS-GEVAERT.
MAX
ŠVABINSKÝ.
JOSEF
MÁNES.
MANES.
JOSEF ZEMŘEL TŘICÁTÉMU
KU
konec
„Jeho méně
tělem
duch,
nějších,
avšak
duch
do
nedávná
Chodil mořícího
zde
chodí
ním.
s
zastavil
Ale
léta
Dvě
byl
neumřel
Ne
jako
si
šťastnému
k
lehl
hledal
a
!
jak
opravdovost
čení
třiceti
po
dozírna
letech
účelem
oceniti
mínkou
museli
okolí
jeho,
j.
a
manequinů
vrátil
se
mnohem
dýchal
Schwind
jako
změněno.
jen
romantickému,
proudu
romantik?
duši
lidskou.
ži-
Mánes
žil
velké
umělec
vnitřního,
málo
jeho
těšiti!
příliš
kdož
ti,
donucen Tak
po
než
prosté, si
byl
stránce
aby
se
v
Mánes vnitřní
ně
o
byl
drobné dobou tak
se
nesl
vost
těmto
i
—
jsou
rozbředlé sílu
prvně
jich
lásky, celém
v
lidi
zase
v
touhách, která
vlastnost,
přítomnost
v
Dnes
i
budoucnost.
produkty „v
duchu
ochrannou
přímo
že
výš
ceněn.*)
materielní.
jich za
žádný
jiní
chápání
si
umění
slova
intrády, obchod
velkou
j
s
drží
e
dnes
n
uka-
hoc
opravdogestem laciné
různé
a
pravé
umění
nad
svými
objevy
ochotně
a
národní
vážným
české
—
jsou
ad
prohlašujíce
Mánesově" ruku
a
Máne-
umění
tak
jen
znalosti,
jediné
„kritiky",
představují
opět
pathosu
za
ráz
„národní
řadě
A
divadelního
drali
ještě možno najít
znamenité
své
zují
minci.
svojí
lidi
ty
ohromné
nejsou
A to je
bolech.
první
v
kostýmy.
pompésní
Mánes
vší
při
nich
v
jsou také
mnohdy
nacházíme
skutečné
slovech
při
sova"
umění
Byloť
soudobé,
na
Poměry
rozdávati
málo
nikdo.
se
A
nás
zajišťuje
A dnes?!
kteří
tragika. Neboť
mohli
hluboko
a
bohatství a
tom
všichni,
velikou
prostotě
u
a
Mánesovi
Člověk
otevřený
vězí
kdož
Skorém
zvykli
byl
právě
těch,
historické.
scény
Jak
tu
Než
bylo
knížecího
a
který
člověk,
darů.
darům
duše
práci
lásce,
celému
a
všem
sobě
které
nikdy
výrazu.
a
Opravdové
onen
člověk!
Ne,
vší
při
přesvědčení
*)
Tedy
jak
mají
a
valně
j.,
odcho-
tak
jistě
je
které
a
citovosti
a
století
a
1871.
disposice
při
o
samy
známe
krásné
pláči
měkkosti
dýchal.
mnoho
k
až
snad
malířštějšímu
!
duši,
půdě
Mánesovy,
práce
lidmi
němž
v
drobné
pří-
mezi
že
v
"
jaké
této
domácí
v
A
kde
tom,
byly
nejdrobnější
ty
a
Mnichova,
v
!
mnohé ty drobné nežehrejme. Vždyť
vrcholnými.
kostýmech.
a
Swertse
pak
věci
oce-
prostředí
trochu
ustoupil
Rubena,
za
byl
svými
A
romantismem,
rozpjatým
Ostatně
bezduchých
vzduch
nebylo
j.,
a
z
tělo.
tkvící!
Berglerova,
to
pcsách
smrti,
pomalu
XII.
13.
Neruda
věcem
velkým
vzpo-
onoho
dobu
Mánes
Rozdíl
klassicismus votu
si
příznivější
k
načrtati
trochu
dobu
antických
v
jen
plnému
klassicismu
nás,
u
K
aspoň
smrt
také
nikdy'
tříštit.
musel
se
vané
ne-
probrati
plně Jsou
umělce.
připomenouti
Tkadlíkova
pak
řádků
bychom
Proto
kořeny
Mánesův.
bezduchého
šerného,
do
jistě
a
budou.
velkého
na
nění
Když
přibližují
těchto
význam
dnes
Manesa
nám
jež
tak
přibližovati
Není a
vlastnosti,
jsou
jiskry,
že
zároveň
neumře
,ušlechtilý
odpočinku
přesvěd-
hloubka
a
jako
anděl
jakoby
se
vzdychnul
pomalu, zoufale
Jan
Prostota,
ani
viděli,
my
nám,
drobí,
rámec
se
a
odstranit
nemohl
byl
tou,
oku
zastavil,
se
smrt,
Bylo
Chodil
v
na
děje
její
váhavosti.
Někdy
zachvění.
nejmuž-
podívání
zázrak
zdřevěnělý,
byl
jazyk
bylo
dojemné
strašné
při
a
v
jehož
dál!
tajuplný
oponou,
chodil
viděli,
a
děsně
bleskorychlým"
prací
živořilo
starcem, letech
umřel.
nyní
mrtev,
jen
obrazu
bez
slunci
nejlehčí
„jezdcem
přemožen
a
černou
nebyl
mužem
byl
ještě
jak
ducha
nebohý
Mánes
elegií.
dlouho
klesalo,
ani
ten
by
smrt
jeho
rámec
hliněný
jsme
tělo
úst
tělo
za
ÚMRTÍ.
JEHO
rozpoutává,
se
bílém
v
mrtvola,
ta
nebyla
ducha
hodiny
Viděli
bylo,
bez
smrt
její
práci
kolem
zášlehu,
Člověku
hluboká.
z
viděli
když
tělo
pracuje
Jinde
1871.
VÝROČÍ
volněji
zhuben,
městem,
posouvaná
žádného
čele
po
již
byl
XII.
nejtruchlivější
byl tím
tísněný,
ještě
jsme
mocí
démonickou
jeho
muže!
toho
se
úkrytu
v
méně
a
10.
slova,
obvyklé,
nám
ukazují,
hodící
se
bez
nichž
neobejde. V.
87
nej-
S.
se
ANT.
nostech
SLAVÍČEK.
XII. FRANT.
vídeň-
výstava
KLJTER ské
V
Rudolfina
BECHYNI.
ná
„Secesse", počátkem
prosince,
kolekce
obsahuje ní
zaháje
uměšvéd-
švýcarského,
norvéžského,
ského, ruského
Výstava kusá,
finského.
a
sic
je
hodně však
poskytuje
přec vzácnou příležitost seznámit nám
se
málo
přístupným.
Švédů
Ze
uměním
s
Fjaestad,
Švýcarů
ze
Hodler,
Boertsoen,
Norů
z
Werenskijeld, Krogh, lén
Korovin,
Nesterov
a
seznámení
SOUTĚŽE.
Mi-
C. K.
H
a
vyu-
soutěž
vypisuje
návrhů
získání
na
vábí
se.
kultu
nisterium čováni
Sor-
Golovin,
Wrubel, mov
ze
a
ko-
slabé
Rusů
lekce
Gal-
kolekcí,
celou
Edelfeldt,
k
Munch,
Finnů
z
pro
jednoduché-
postavení
římsko-katolického
ho
kostela
venkovské
ve
v
obci.
Žádají
typické,
karakterisující
kraj
přizpůsobující
a
materiálu
se
okolí.
dodání
žádné
K
divadlo
Národní
autorem
zesnulým zemským
Vídni.
SCHNIRCHOVÝCH
PROVEDENÍ
pro
POZNÁMKY.
výborem
dle
Praze,
v
zanechaných,
runách,
návrhů
sochaři
kostela ku
návrhy se
pp.
tři
ministerstvo
a
stavby
byli
vyzváni
Českého
Král.
TRIG
budou
Uděleny
15.
únor
soutěž
na
doporučí
vhodná
relikviář
na
při
ko-
potřebě
místo
ostatků
ve
1000
poctěné
Dále
provedení.
1902,
kultu
po
ceny
ša-
návrhy. Lhůta
ministerstvu
A
terainu
a
Tedy
blonovité
ZPRÁVY
návrhy
se
vypisuje Ur-
papeže
v
L.
Šaloun,
20.000
E.
umění
ni
svěřeno, funkci
ni
komise,
svoji
1.
výstava cha
Z!
v
prací
otevřena
ČESKÉHO
1901
r.
Do
povolil
dnes
které
není
u
obvyklou
vánoční
budově.
zesnulého 15.
prosince
PRŮMYSLOVÉ
sochaře v
výstavu
—
se
dne
Posmrtná B.
mostů
břehů.
grafie
míst-
dopíše.
88
soutěž a
a
dále
vypisuje
objekty. lze
Ku
úpravu
říjnem
podmínky německém
potřebné profily Ve Vídni
v
podmínky městský
ruském,
městský francouz-
jakož
každému,
vypsána
Něw-
připojujících
zasílá
jazyku,
těmto
dvou
projekty terainu
sama
všem
podrobné
na
Vídni,
ve
Petrohradský
Počínaje
veškeré
a
1.
t.
vypisuje
anglickém
Schnir-
přízemních
obdržeti
redaktora
úřad
tři
Štěpána
sv.
„Leo"
další
na
ských
UMĚLECKO
musejní
společnost
úřad
komise
chrám
pro
soutěžím
bude
zakupování
I.
soutěž
zemský
však
bude
a
provádět.
otevřelo
prosince
bana
Rous.
řád, jakým způsobem
VÝSTAVY. museum
na
Českého.
Král.
známa
F.
a
PODPORU
NA
KOR.
výtvarného sněm
Hallman
byla
i
kdož
fotoo
soutěž
ně na
městského
návrhy
ctěno Pro
umělců.
35
prací
užší
soutěž,
dení.
V
k
poměrům
naším
moderní
i
se
se
je
oboru
z
prům.
elektrickým
kultu
večerní
doby
nové
zařízení
stát
Galerie
chová
cení
znalci
7 9
staveb
mistrů
výši
hořejší
mnohé
a
lír.
nich
z
jeho,
publikace
Karel
Soudě dílo
dle
takový
Než
vraťme
na
monografii
tuto
Veřejnost naše,
které
denníků,
doporučování Jak
věcí
Již
před
chvalozpěvy
byly
Volných Směrů,
se
jinde.
k
Bylo
ale
niky
mistra
že
—
dnešní
může
nám
choulostivějších
tak
díla
až
nikoli
teď
vyspělost podat
z
příčin
to
žiny a
které
produkovaly překreslováním.
i
Kdo
věc
se
jindy
znal
v
zeny
tuovanými,
nej-
vají že
re-
Manesa
u
svojí
našimi
bez
lidí
který
stě-
nadané silou
dru-
talentu
svého
době
v
Umění
záhodno,
jejich
znovu
dokumenty válely
re-
českého
poho-
se
Pražském.
stávají ano
vlivnými kultu
našeho
dnes
si
svým,
prací
prvními,
otevřených aby
tyto
něm
probíjení
snaha
úspěchu
v
chlebě,
jaké
na
Museu
předmětem
autorovo,
89
sami
a
desetiletí.
údělem
nedávná
postavenými, se
i
do
vše
bodem
divadlo.
oceniti
že
trpkém
jednou
by
Městském
Umělci
soce
a
které
umění,
již
Národní
bylo
a
gistrovati
techv
o
prohlídce
proto,
proto,
než
se
Do-
tvorbou,
rozmachem
dodělává
došel
zobrazenou
houževnatá
ale
mládí
o
umělce,
bychom
byl
horšími,
velikým
vítězí,
jubilejních,
věrně
se
seznáme,
a
práci
posledního
dozvíte
umění
že
typickým
se
života
úvodu
soutěže
letech
reprodukční
Manesa
náčrtech,
celá
se
třiceti
po
—
snad
že
stalo
se
a
sledujme
důkladné
ale
textem,
psaným
k
nejvzdálenější.
snad
ne
plně snášeli,
žujeme
stran
konaly
studiu
poměry
se
vydavatelstvo
se
cizině
generaci Myslbekově
mono-
různých i
Z
Avšak práce té podjaly.
dobře,
dokonce
právě
z
tohoto
vydání
uskutečnila úmrtí
by
byl
se
ním
i
největšího
českých
k
předu
díla
třicetiletou
toto
dílo
uměleckého
špatných.
Mánesovu
vydati
Mánes
i
s
ku
uka-
vítána.
jádru
o
iv
nás
obsažené
vřelého
a
řečeno,
správně
urgovány jak spolek
přípravy
obdivu tak
i
znač-
klamána
jak dobrých
lety
ve
nákladných
z
se
jakýchkoli
přehledu
všech
bedlivému
důrazem.
z
ze
poručujeme
upozorniti
se
nevychází
národa
dluh
grafii.
často
prospektu
v
dávný
tak
jest
publikací,
které
vrstvy,
to
vážnosti
zvláštním
se
objevujících
množství
bude
místa,
dostatečného
příčin nemají ném
ony
od
který u
však
to
dobytá vyznamenání
zde
daleko
obrazy
umělci
vždy
k
se
se
uznání
odpovídající
snad
Nebude
obsahu.
sešitů
i
prací
bude
listů,
Kaunitzovy,
krok k
piety
čin
podob-
s
bronzových
z
přes
šťastný
jedná
PJE
Topiče.
dvou
vyšlých
důkladnosti,
vzácné
F.
Nákladem
Mádl.
B.
DÍLO.
A
listy
jako
že
jichž
se
která
a
vadných
podobizny
originály
za
jsme
měřítkem
reprodukce
Hlávkovy,
celá
sumy.
ŽIVOT
JEHO
MÁNES,
i
po-
vytýkat!
se
zvykli
řadu
Václava,
sv.
mnohé
seznam
JOSEF
tvrdé
příliš
krok
Je pravda,
konkurovat!
se
publi-
chudých
v
by
kterou
ciziny,
zují
a
LITERATURA.
nebojí
nej-
pochopení
a
ženeme.
daly
na
tuto
skrovnější
kterým
se
Dílo
činnosti
umění
nejpřísnějším
také
zůstávají
sbírku
soukromou
tím
obraz
sebe
úpravy
reprodukční,
Smetanovy
zakoupil
při
„UNIE"
Mádla.
Vítáme
každý
před
v
produkcí
děl
3,600.000
cenu
stránce
zejména
JEDNU
století
16.
nejbohatší
ve
ŘÍMĚ,
že
po
má
skutek,
B.
K.
povznesení
našich
nou
opatřeno.
V
ku
měrech
ostatně
celé
zby-
dílu
k
se
NÁKLADEM
A
našeho.
vítáme
každý
-
dívati
Dojde-li
bude
interesu,
-
formě
kruhům
PÉČÍ
sochaře
jako
jeho
pří-
být
hodin.
světlem
děl starých
znamenitých
mohla
přetrvá
bezvýznamných
vrátíme
podávati
vydané
směřující
před-
a
he-
s
méně
více
umění
pro
díle
obsahem
záplavu
doprovodem
slovným
většího
ministra
návrh
dělnickým
nepatrnou
za
114
českém
v
svým
Obšírněji
MYSLBEK.
právě
koryfe-
a
reprodukční,
ukončení.
V.
se
NĚMECKU
V
na
GALERII
ncjnádhernějších
nás
UMĚLECKO-
by
náležitého
BORGHESSKOU
italský
od
drahých
kaci,
bude
elektrickým
museum
z
to
a
J.
umění.
hlavně
dnešní
jeho
riskovat,
semestru
světlem,
nejširším,
stupna za
osvětlena
musea
tu
publikací.
honorář.
výtvarných
Celek
listy
Jednotlivými
zde
se
liogravurou.
tečně
jeho
U
setkáváme
bude
dřevorytem,
techniky
všechny
se
všechnu
spokojil
naši
BERLÍNSKÉHO
DVORANA
poprvé
a
nemohou
příštím
v
bude
průkopník
ale
nemožné,
soutěži,
střídají
reprodukcí
překvapen.
příjemně
kor.
Mezi
žáci.
UNIVERSITÁCH
DVACETI
projektováno
známý
dřívějších
z
dnes
po-
vzhledem
se
jeho
jen
prove-
Wagner
jako
zvláštní
za
nášek
k
bude
konkuroval,
podobného
leda NA
Otto
cenou,
nesníží
též
2000
moment.
zajímavý
že
nejen
stejnou
jové
objevil
38
návrhů
vypsána
této
architektury
něco
je
návrhů
byl
došlo
po
zadáno
autory
Týž
žáci.
cenami
vítězi
soutěži
poctěnými
téže
nejlepsích
poctěných
autory
další
Osm
stejnými
bylo
K
musea.
se
lépe
společensky
osobami
tak
stačí
rozmyslu
a
sivy-
stá-
hyperbolického,
pak pouhé každá
jméno
práce
jeho
podle
ceněna Pro
účastenství
ostatním
zvláštní
chytrá
a
jen
Směry A
do
to
obdivu, ným
kých
ba
lidí
takového
zmítá,
své
svůj
cemi
a
je
svého
na
veliká
visím
do
bylo
Péčí
a
že
pravda, nad
celé
A
medailní.
i
cítí,
a
rozšířenou
Myslbek okolí
tomu
také
snese-li
ještě
favoriso-
Německa,
nesnese
co
duší
své
pracemi
známnější
jen
Klingra porovnání
mistrů
Ro-
a
že
sílu
ducha
konkurenčních
stačilo,
spolku
To,
aby
výrazu, stavíc
jaká
übíjí
řemeslněji
vše,
co
v
velice
Je
době
v
dílo
vytvořiti
A
My-
správnost,
dokonalosti,
právě
Myslbekovi
jeho
dobře
více,
Praze
opravdu
přáli
staletí
znějící.
Bohužel
pokud
byly
a
ke
zase
nestačí
kteří
a
bychom
kus
této
do
nás
obavami.
uchýlil
se
Myslbek
své
máme
umění
naplňují
alespoň
všem
proti
poněvadž
z
souborná
vzletným textem,
věnoval.
ukázky
modelu
prvotního
Václava,
života
takový
uveřejněny,
Sv.
vlastní,
ne-
umělecké
největší
svého
ze
tím
toho
Litujeme
tu
vy-
dílem
někdy
svoje
mnoho
tak
jemuž
a
vším
zárodku
že
litovali,
dopřáno
šíře,
Od
a
Síla skizzy
prováděni.
formální
po
duše,
a
úzkostlivá
jistá
snaha
ty
provedení,
výrazu
pak
se
Ale
myšleno.
statovati
Myslbek
most
jeho
~MÁNES.''
se
podvložil
Palackého,
jméno
Zodp.
v
Přímo
a
bohatýrským
věnovalo
co
na
a
dílo,
těmto
názor,
tekstu.
nákladem
vzletu
přítomné
tvořícího v
taková
úpadek
pra-
s
všude
úžasná
zase
nesnese
pel
vá-
škodě
umělecké čísla ne
Zlaté
odvahu
Prahy
kteříž
nám, jej
práce,
cítíme
veřejně
kon-
hlasům
pochlebným
se
ve-
řejnosti.
svoji
ustálený
úplně
by
tuší
další
zaměnilo
táhnou
si
poprsí Kau-
pilovanosti
přesnosti,
v
známky
tyto
bylo
dojmem
velice
broušenějším správnějším vnějškem. umdlela
bylo
vel-
u
setřelo
největší.
jmenovati.
jich
ne
hodnotu
jich
tu
kterých
můžeme
především, bohužel
úlohu
ještě Oddanost,
nich
Kolárovo
a
vnitřní
zúplna
co
drtivým
Německu,
Vídně
měl
místo
skizz
To,
a
získa-
jeho
nejste
se
s
úcty
skizzy,
tyto
slbekovým,
začátku.
jeho
řízené
je
porovnání
škoda,
běžný
co
i
smutnější
Myslbek
k
Mysl-
pracemi velkých současných
s
co
Volné
Myslbeka
světové
celou
není.
úspěch
jmenujeme
dina,
kritická,
dílu
vám
čekali,
něco,
plastiků
porovnání
odchylný,
jakou
na
by
vystoupil
úspěšné
vaných
a
prvním
Rakousku
v
děkuje
ať
zde
době
nás,
že
marně.
hltáte
co
toho
svou,
dnes
světových
nitzovo
hrálo
plastiky
Vedle
které
vzhledem
hledáte
žíme.
skizzy
velice
to
jsou
vnitřní
široké
cizině
v
A
stylisace,
tomuto
co
byste
úspěchům
působí, vámi
celému
takové
co
spokojeni,
se
české
storii
úžasně
equilibristika
hledáte-li,
postavilo
u
k
hledíte-li a
vytváří
psaná,
vyvinula
se
soutěžích
příležitost již vícekráte poukázati.
měly
bekovu
ve
taková
nás
u
tak
mnohdy
a
neprojeví:
jaká
kritická
cenou.
příležitosti
veřejných
veřejnost
soud,
mnohé
při
uměleckým,
kruhem
pro
vlastní
svojí
ne
ve
filosoficko
upřímný se
a
kteří
povýšené,
tyto
odmítají s
marky
hi-
redaktor
Reprodukce fotozinkografie
díla
bolestně tak
a
zpět
tam
a
několika
malých
lujeme
které
kém
byl
JAN
a
kdysi
dotkl
se
nám,
nezbylo textu
v
sochaři
poslední než
zadívati
obrázků, dodnes
nás
jež
se
do
našem
tak
do
těch
dnes
mi-
o
jak V.
milý.
IvOTĚRA.
„UNIE-VILÍM"
listovati
nám
vyprávějí
Tiskem v
Praze.
Dra
ED.
GRÉGRA
v
list
Praze.
vel-
nám S.
