MATURITNÍ PRÁCE dokumentace
Dálkové IR ovládání motoru s MCU Lukáš Němec
školní rok: 2012/2013
obor: třída:
Elektronické počítačové systémy PS4B
Tímto bych rád poděkoval vedoucímu práce panu Ing. Františku Kandrnálovi za pomoc a rady při realizování maturitní práci. Dále bych chtěl poděkovat panu Ing. Bohumilu Fedrmannovi a panu Bohumilu Vajdíkovi za kontrolu a doporučení při návrhu plošného spoje. Na závěr děkuji za pomoc při výroby plošného spoje panu Petru Minolovi.
Prohlašuji, ţe odevzdaná verze dokumentace maturitní práce a verze elektronická, nahraná do systému MATPRAC, jsou totoţné. Při zpracování jsem vycházel z informačních zdrojů uvedených v seznamu na konci dokumentace a také prohlašuji, ţe je tato práce původní. ------------------------podpis ţáka
ABSTRAKT Dokumentace se zabývá návrhem a následnou realizací maturitního výrobku. Výsledkem by měl být vysílač infračerveného (IR) signálu. Jedná se pouze o část celkového výrobku, protoţe na přijímači, pracoval můj kolega Michal Hodaň. První část dokumentace se zabývá cíli práce a teorií mikrokontroléru AT89C2051. Dále teoretickým zpracováním vysílače a vysíláním IR signálu a jeho kódováním. Druhá část dokumentace se zabývá návrhem elektronického zapojení vysílače a následně vytvořením plošného spoje z tohoto návrhu a následnou fyzickou realizací. Třetí část dokumentace se zabývá vytvořením algoritmů pro program v jazyce ASM51. Následováno popisem funkce programu Na závěr dokumentace je připojena uţivatelská příručka, zhodnocení a shrnutí maturitního výrobku.
OBSAH ÚVOD .................................................................................................................................... 6 1
CÍLE PRÁCE ............................................................................................................. 7
2
VÝBĚR TECHNOLOGIÍ PRO ŘEŠENÍ ................................................................ 8 2.1
MIKROKONTROLÉR ................................................................................................. 8
2.2 PRINCIP INFRAČERVENÉ KOMUNIKACE ................................................................. 10 2.2.1 Teorie vysílání .............................................................................................. 11 2.2.2 Blokové schéma vysílače ............................................................................. 12 2.2.3 Činnost vysílače ........................................................................................... 12 2.2.4 Přijímaní INFRA záření ............................................................................... 12 2.2.5 Charakteristika obvodu TSOP348-36 .......................................................... 13 2.2.6 Činnost obvodu ............................................................................................ 14 2.2.7 Průběh vysílaných dat na vstupu A výstupu přijímače ................................ 14 2.2.8 Zapojení IR přijímače k uC .......................................................................... 15 2.2.9 Závislost reaktivní spektrální citlivosti na vlnové délce tepelného záření ............................................................................................................ 15 2.2.10 Závislost reaktivní spektrální citlivosti na úhlu dopadu tepelného záření ............................................................................................................ 16 3 ZPŮSOBY ŘEŠENÍ A POUŢITÉ POSTUPY ....................................................... 17 3.1
ELEKTRONICKÉHO ZAPOJENÍ A NÁVRH PLOŠNÉHO SPOJE ...................................... 17
3.2 DESKA PLOŠNÉHO SPOJE (DPS) ............................................................................ 19 3.2.1 Výroba deska plošného spoje ....................................................................... 20 3.2.2 Zapojení DPS na stavebnici ......................................................................... 21 3.3 PROGRAMOVÁNÍ MIKROKONTROLÉRU .................................................................. 22 3.3.1 Vysílací algoritmus ...................................................................................... 22 3.3.2 Přijímací algoritmus ..................................................................................... 23 3.3.3 Konečný program pro vysílač ...................................................................... 24 3.3.4 Konečný program pro přijímač .................................................................... 24 4 ZHODNOCENÍ DOSAŢENÝCH VÝSLEDKŮ .................................................... 25 5
6
PŘÍRUČKA UŢIVATELE ...................................................................................... 26 5.1
SOUČÁSTI ............................................................................................................. 26
5.2
POUŢITÍ ................................................................................................................ 28
SHRNUTÍ .................................................................................................................. 29
SEZNAM POUŢITÝCH INFORMAČNÍCH ZDROJŮ ................................................ 30 SEZNAM POUŢITÝCH SYMBOLŮ A ZKRATEK ..................................................... 31 SEZNAM OBRÁZKŮ ....................................................................................................... 32
ÚVOD O přenos informací se člověk snaţí jiţ od prvních kmenových společenství. Nejdříve tu byli poslové a kouřové signály, které nahradili holubi. Poté co člověk potřeboval přenášet veliké mnoţství informací co nejrychleji, vytvořil poštovní úřady. To jiţ časem také nestačilo a vytvořil telegraf, který byl výborný pro tyto účely, ale byl vázáný na drátové propojení, aţ pan Markóni odstranil drátové propojení. My jsme jiţ ve dvacátém prvním století a přenášíme informace pomocí elektromagnetických vln. Já si pro svůj maturitní výrobek vybral tedy přenos pomocí elektromagnetického záření v infračerveném spektru, které je našemu oku neviditelné. Komunikace probíhá mezi vysílačem a přijímačem pomocí IR LED. Ta to speciální led dioda vysílá infračervené (tepelné) záření. Vlnová délka elektromagnetické vlny naší diody je 950nm. Pomocí programu to to záření modulujeme, aby nedocházelo k rušení (zaslepení přijímač jinými tepelnými zdroji). Nevýhodou IR signálu je neschopnost překonávat překáţky, proto musíme mířit vysílačem přímo na přijímač, jinak nedojde ke správnému přenosu.
1 CÍLE PRÁCE Cílem práce je vyrobit vysílač IR signálu, který bude ovládat periférie připojené k přijímači Michala Hodaňe. To znamená vyhotovení návrhu elektronického zapojení vysílače, vyrobení desky plošného spoje z tohoto návrhu. Zvolit nejlepší moţnou modulaci signálu, aby nedocházelo ke ztrátě dat nebo rušní vnějšími jevy. Naprogramování této modulace v jazyku symbolických adres (JSA). Naučit se teorii elektromagnetického vysílání a následné pochopení modulací. Tento teoretický princip převést do podoby funkčního programu. Seznámit se se specifickým programováním mikrokontroléru v jazyce C nebo JSA. Tu to softwarovou část vyuţít k provedení modulace a následný přenos programu do mikrokontrolér. Na závěr uzavření desky plošného spoje s naprogramovaným mikrokontrolérem do plastového pouzdra.
2 VÝBĚR TECHNOLOGIÍ PRO ŘEŠENÍ 2.1
Mikrokontrolér
Mikrokontroléry jsou zapojeny v mnoha zařízeních kde je nutno mít obsaţené specifické instrukce či program. Mikrokontroléry se vyvíjely pospolu s procesory a jsou tedy téměř stejně dlouho pouţívány. Rozdíl je pouze ve vyuţití a architektuře, v níţ jsou postaveny. Mikrokkotroléry jsou vyuţívány ve spotřebičích všeho druhu, procesory se hlavně pouţívají do počítačů. Mikrokontrolér je vystaven v Harvardské architektuře, PC procesory mají Fon Neumanové architekturu. Rozdíl je pouze v paměti, Fon Neuman má paměť dat a paměť programu vjednom bloku. Harvardská koncepce tyto paměti rozdělil do dvou bloků. Kaţdý výrobce má pro svůj mikrokontrolér specifický programovací jazyk. Mirokontroléry se programovaly především jazykem symbolických adres (JSA), někdy přezdívané „Asembler“, nyní se jiţ dají programovat i v jazyku C.
Obrázek 1: Architektury [3]
V odborném předmětu, v němţ jsme byli uvedeni do problematiky mikrokontrolérů (MIT), jsme pracovali s mikrokontrolérem 8051, který je 40 vstupový. Pro náš maturitní výrobek by tento mikrokontrolér byl zbytečně veliký a mnoho výstupů by bylo nezapojeno a celkově by zvětšil návrh plošného spoje. Pro mé účely stačí mikrokontrolér AT89C2051, jenţ je kompatibilní s mikrokontrolérem. Je pouze dvaceti vývodový. Díky kompatibilitě mohu vyuţít znalostí z oboru mikrokontrolérů. AT89C2051 je 8b, má 2KB flash paměti pro program a 128B datovou RAM (Random Access Memory). Je schopen pracovat s napětí 5V. Hodinový kmitočet je 12-24MHz. Má integrované dva čítače kaţdý po 16b. Analogový komparátor s vnitřním vývodem na vývodu (pinu) P3.6 a sériovou linku. Dále má dva vývody (piny XTAL1, XTAL2) pro připojení oscilátoru. Pracovní teplota udávaná výrobcem je -55 – 125°C.
Obrázek 2: Blokové schéma AT89C2051 [4]
2.2
Princip infračervené komunikace
Infračervená, dále (IR) komunikace vyuţívá pro přenos informace od vysílaček k přijímači elektromagnetické záření o vlnové délce 950nm. Jedná se o neviditelné tepelné záření. Zdrojem infračerveného záření je Infra LED, aby nedocházelo k rušení od jiných tepelných zdrojů (ţárovek, tepelných těles) je nutná amplitudová modulace jasu vysílané elektromagnetické vlny. Signál je vysílán jako pulz elektromagnetického vlnění.
Obrázek 3: Pulz Elektromagnetického vlnění
Světelné pulzy jsou vysílány s frekvencí 36KHz. Délka pulzů: T0 = 1/f = 1/ (36*1000) = 28us Činitel plnění: Čp = Ti/T0 = 0,25 Pulzní vlnění má výhodu většího krátkodobého vybuzení vysílacího zdroje (IR LED). Proti vysílání trvalé úrovně. Tím se zvýší vysílací dosah.
2.2.1 Teorie vysílání Data jsou posílány jako posloupnost datových bitů. Bit má délku 64 period (TL) nosného signálu. Při kmitočtu 36KHz je délka datového bitu 64*24us = 1536us. Datový bit je tvořen stavem, kdy jsou světelné impulzy vysílány a chvílí kdy nejsou.
Obrázek 4: Logické stavy Volbou akce provádíme stiskem tlačítka a generováním 12 bit. Modulace. Z důvodů rozšíření akce, je kaţdému tlačítku přiřazen více bitový kód. V našem ovladači jsme pouţili 12 bitový kód YOKO. Přiřazení kódu tlačítkům bylo nastaveno takto.
Tlačítko T1 – rozsvícení (zhasnutí) modrá LED 001011011111 Tlačítko T2 – rozsvícení (zhasnutí) červené LED 001011101111 Tlačítko T3 – spuštění (zastavení) motoru 001101101111 Tlačítko T4 – rozsvícení (sepnutí) zelená LED 001101011111
2.2.2 Blokové schéma vysílače
Obrázek 5: Zapojení vysílače
2.2.3 Činnost vysílače Čtyři tlačítka jsou připojena na piny mikrokontroléru P1.7 aţ P1.4. V rozepnutém stavu je na příslušném portu tlačítka logická 1. Stiskem tlačítka uzemníme daný pin portu, tudíţ nastane logická 0. Dále na pinech P3.4 a P3.5 jsou připojeny přes odpory 4k7 na bázi dva spínací PNP tranzistory. Tranzistor Q1 slouţí pro povolení, nebo zákaz vysílání. Kondenzátor C1 je zde pro vyhlazení proudových nárazů a odpor R6 pro samotné doladění proudu procházejícího infračervenými LED diodami a tím i jejich vyzařovaného výkonu neboli dosahu vysílače. Vysílání poté probíhá tak, ţe na bázi tranzistoru Q2 posíláme z příslušného portu střídavě logické 1 a logické 0. Na pinu P3.5 je frekvenci 36kHz. Tím se nám také střídavě otevírá a zavírá tranzistor Q3 a infračervené LED diody generují elektromagnetickou vlnu o délce 950nm přerušovanou frekvencí 36kHz. Pro zvětšení vyzařovacího úhlu jsou pouţity dvě infračervené LED diody. Signalizaci vysílání zajišťuje LED diody umístěna v pravém horním rohu vysílače.
2.2.4 Přijímaní INFRA záření Pro příjem tepelné elektromagnetické vlny je nutné pouţít hybridní IO typu TSOP348-36. Jeho výstup je kompatibilní s TTL i CMOS logikou. Činitel plnění přijímaných impulzů musí být menší nebo roven 0,4(Čp<=0). Jiţ od výrobce je vyladěna na nosný kmitočet 36KHz.
2.2.5 Charakteristika obvodu TSOP348-36 Vnitřní zapojení obvodů
Obrázek 6: TSOP348-36
Výstupní pin dioda převádí elektromagnetické vlny na skutečné napětí Vstup zesilovač AGC Automatické Řízení Zisku Pásmový frekvenční filtr Výstupní zesilovač
2.2.6 Činnost obvodu
Obrázek 7: Činnost obvodu
Při započetí vysílání tepelných impulzů přejde výstup přijímače do stavu LOG. 0 se zpoţděním asi 10 T0. Při ukončení vysílání tepelných impulzů půjde výstup do stavu LOG. 1 se zpoţděním asi 5 T0. 2.2.7 Průběh vysílaných dat na vstupu A výstupu přijímače
Obrázek 8: Převod vstupu a výstupu přijímače
2.2.8 Zapojení IR přijímače k uC
Obrázek 9: Zapojení přijímače k uC
Při připojení IR přijímače k uC je nutné jeho napájecí napětí chránit kondenzátorem, aby nedošlo při kolísání napětí ke ztrátě signálu. Při příjmu signálu se mu mění logická hodnota na výstupu. 2.2.9 Závislost reaktivní spektrální citlivosti na vlnové délce tepelného záření
Obrázek 10: Závislost citlivosti na vlnové délce
Náš přijímač je nastaven na příjem signálu o vlnové délce 950 nm. Díky jeho spektru citlivosti je moţné pouţít pro jeho ovládání IR diody asi o rozsahu vlnové délky 920 – 970 nm.
2.2.10 Závislost reaktivní spektrální citlivosti na úhlu dopadu tepelného záření
Obrázek 11: Rozptyl vysílací INFRA LED
Vysílač se musí přímo namířit na přijímač, aby byl přenos co nejúčinnější. Můţe nastat moţnost, ţe vysílané signály budou dopadat na přijímač i z odrazu. Díky tomu nemusíme mířit přímo, ale je zde moţnost ztráty signálu.
3 ZPŮSOBY ŘEŠENÍ A POUŢITÉ POSTUPY 3.1
Elektronického zapojení a návrh plošného spoje
Elektrotechnické zapojení bylo vytvořeno v návrhovém prostřední Eagle 6.0. Tento program je přímo vytvořen pro realizace propojení zapojení. Je nutno připomenout, ţe základní verze tohoto programu obsahuje pouze základní součástky, některé součástky jsou ve speciálních knihovnách, které jsou zdarma ke stáhnutí. Některé knihovny je nutno zakoupit. Freewarová verze Eaglu 6.0 pro náš maturitní výrobek byla dostačující. Prvotní návrhy byly velice jednoduché a pro naše vyuţití nedostačující, po konzultacích s vedoucím maturitní práce jsme, vytvořili návrh, který je dostačující. Postup návrhu probíhal od základního napájení mikrokontroléru, dále k zapojení tlačítek a oscilátoru. Závěr návrhu bylo zapojení vysílacích diod.
Obrázek 12: Zapojení vysílače EAGLE
V programu Eagle 6.0 jsme nejdříve museli vybrat součástky, které pouţijeme. Po ověřování hodnot na internetu jsme vybírali vhodná pouzdra a velikosti, které jsme následně našli a pouţili. Následný postup byl, jiţ jednoduchý pouze jsme vybrané součástky nakopírovali, zapojil podle zadání a propojil dráty. Všechny součástky označené jako GND jsou propojeny pomocí tohoto znaku. Totéţ platí pro znak šipky s názvem +5V. Propojení součástek s mikrokontrolérem bylo omezeno názvy, kaţdý pin má svůj význam, museli jsme brát v potaz speciální piny popsané v kapitole Mikrokontrolér. Nadále napájení mikrokontroléru, dle standartu, je vedeno s paralelním kondenzátorem, který chrání mikrokontrolér před kolísáním napětí.
Obrázek 13: Zapojení krystalu, resetu a napájení na uC
3.2
Deska plošného spoje (DPS)
Pomocí funkce Eagle propojíme elektronické zapojení s deskou plošného spoje. Převedením mám, na pracovní ploše, vznikne základní velikost desky a vytvoří obraz součástek ve velikosti 1:1. Součástky byly propojeny vektory, abychom věděli kam, který pin zapojit. Tyto vektory usnadňují velice práci, neboť spojují součástky. Další funkce automaticky vyhledává nejlepší moţné zapojení a vytvoření spojů, po několika pokusech dostaneme finální verzi. Od automaticky vygenerované desky jsme, díky minimalizaci a skládaní součástek, došli k rozměrům, které jsou jiţ adekvátně veliké tj. 8.3x6 cm.
Obrázek 14: DPS návrh
3.2.1 Výroba deska plošného spoje Postup výroby desky plošného spoje je tvořen několika jednoduchými kroky. Jako první se navrhne plošný spoj (např. v EAGLE) a vytiskne se na průsvitný papír, samozřejmě pouze spoje ne součástky. Tento vytištěný návrh se přiloţí k desce, která je pokrytá mědí. Na desku se nanese fotocitlivý lak. Poté se na desku přiloţí propustný papír s návrhem a osvítí se UV světlem. Pod světlem je asi třicet minut. Dále se deska omyje v připraveném nálevu. Tím se odhalí osvícený návrh, pokud je deska správně osvícená pokračuje se s deskou do dalšího nálevu a zde se smyje měď z desky a zůstanou pouze neosvícené části čili náš spoj.
Obrázek 15: DPS vysílače a přijímače
3.2.2 Zapojení DPS na stavebnici Před samotným zapojením na plošný spoj jsme celé elektrotechnické zapojení provedli na nečisto. Pomocí součástek a stavebnice s univerzálním plošným spojem jsme zkoumali funkčnost. Tato činnost nám pomohla ověřit funkčnost a díky ní započala naše programová část dříve.
Obrázek 16: Zapojení vysílače na stavebnici
Obrázek 17: Zapojení přijímače na stavebnici
3.3
Programování mikrokontroléru
Kaţdý výrobce má pro svůj mikrokntrolér svůj vlastní specifický nástroj. Jazyk symbolických adres. Jelikoţ my pracujeme s mikrokntrolérem AT80C02051 pouţijeme stejný programovací jazyk jak pro mikrokontrolér 8051. Tento jazyk zapisuje přímou komunikací mezi hardwarem a programátorem. Jazyk symbolických adres je proto vhodný pro programování mikrokontrolérů. Ten to jazyk je jiţ překonaný a pouţívá pro pochopení základu programování na mikrokontroléru. Vyšším programovacím jazykem, kterým se dá programovat mikrokontrolér je jazyk C. Jazyk C je nyní jeden z nejpouţívanějších programovacích jazyků. Jazyk C se pro programování mikrokontrolérů pouţívá v konzolovém rozhraní. Naše maturitní práce je naprogramována v jazyku symbolických, protoţe kvůli problémům s kompilací jazyku C do mikrokontroléru nebylo moţné programovat tím to jazykem. Postup při psaní programu byl následující pochopení vysílání IR diodami, vytvoření vhodného algoritmu pro tuto modulaci a převedení algoritmů do kódu. 3.3.1 Vysílací algoritmus
Obrázek 18: Algoritmus pro tlačítko vysílače Program funguje tak, ţe po stisku tlačítka je vyslán jeden impulz. Impulz jsme vytvořili pomocí dekrematace registru sedm a změnou logické hodnoty na portu P3.5.
Tento program byl vytvořen jako testovací. Jednotlivé příkazy byly počítány na mikrosekundy, tak aby vznikla frekvence vysílání 36KHz. Dosáhli jsme frekvence 35.71KHz. 3.3.2 Přijímací algoritmus
Obrázek 19: Algoritmus programu pro přijímač
Program funguje tak, ţe v nečinnosti svítí LED diody na portu P1.4. Při přijetí impulzu se LED diody na P1.4 zhasnou a rozsvítí se LED diody na portu P1.5. Impulz musí být stále přijímán jinak, se svit LED diod vrátí do původního nastavení.
3.3.3 Konečný program pro vysílač Konečný program pro vysílač funguje tak, ţe čeká na stisk tlačítka. Tlačítko je zakódováno. Kód je vyslán jako posloupnost nul a jedniček dříve definovaného tvaru. Kód se vysílá několikrát za sebou, kvůli vyloučení přijetí chybového signálu. Pak program opět čeká na stisk dalšího tlačítka.
Obrázek 20: Algoritmus vysílače
3.3.4 Konečný program pro přijímač Program přijme signál z vysílače. Tomu to signálu přiřadí činnost podle kódu, jenţ byl přijat. Tuto činnost vykoná a vrací se na začátek programu a čeká na další kód.
Obrázek 21: Algoritmus přijímače
4 ZHODNOCENÍ DOSAŢENÝCH VÝSLEDKŮ Po dokončení modulu přijímač a vysílače byla otestována jejich funkčnost, pomocí testovacích programů. Vysílačem je nutno mířit přímo na přijímač. Při testování vysílač byl dosah pro vysílání asi 5m, ale na tuto vzdálenost je přenos částečně rušen. Ve vzdálenosti čtyř metrů je jiţ funkčnost jistá, tato vzdálenost je dostačující.
5 PŘÍRUČKA UŢIVATELE 5.1
Součásti
Tento vysílač s IR ovládáním slouţí jako ovladač periferií na maturitním výrobku Michala Hodaně, kde zapíná a vypíná periferie. Celkový výrobek se skládá z: Modul vysílače obrázek 20 9V baterie Modul přijímače obrázek 21 Externí periferie motor Externí periferie kódový zámek Vysílač má čtyři tlačítka, kterými ovládáme čtyři periferie na modulu přijímače. Číslované od vysílacích IR diody.
Obrázek 22: Vysílač zapojen na DPS Modul vysílače je napájen z 9V baterie. Napájení na vysílači se nedá vypnout, proto je vysílač neustále v provozu.
Periferie přijímače: 1. LED diody modré 2. LED diody červené 3. Elektro motor 4. Kódový zámek
Obrázek 23: Přijímač zapojen na DPS
Na modulu přijímače se připojují dvě periferie. Pokud nejsou připojeny, vysílač dokáţe ovládat pouze LED periferie.
5.2
Pouţití
Při prvním stisknutí tlačítka se periferie zapne a při druhém stisknutí téhoţ tlačítka se periferie vypne. Při vysílání se na modulu vysílače rozsvítí červená LED dioda. V případě ţe LED dioda nesvíti je baterie vybitá. Modul vysílače při vysílání přímo namíříme na modul přijímače, zobrazeno na obrázku 24. Vysílání započne po stisku tlačítka. Testování vysílání bylo zkoušeno na vzdálenost čtyř metrů, při delší vzdálenosti je pravděpodobnost ztráty signálu. Mezi modulem přijímače a vysílače nesmí být ţádná větší překáţka, zobrazeno na obrázku 25, nejlepší je kdyby mezi moduly nebyla ţádná překáţka.
Obrázek 24: Vhodné vysílání
Obrázek 25: Nevhodné vysílání
6 SHRNUTÍ Cílem maturitní práce bylo sestavit modul vysílače, který bude komunikovat s modulem přijímače Michala Hodaně. Modul vysílače byl realizován v daném termínu. Práce byla velice vytěţující z pohledu času a odbornosti. Nutnost naučit se a pochopit vysílání IR signálu a jeho následné zakomponování do programu přesáhla můj odhad náročnosti a časové vytíţenosti. V softwarové části bylo nejtěţší zajistit komunikaci mezi vysílačem a přijímače. Praktické vyuţití nabytých znalostí je moţné v oblasti elektroniky, mikrokontrolérů a programování. Díky náročnosti práce jsem musel zuţitkovat nabyté informace a doplnit si další, jeto nejlepší metoda učení. Na výrobku a na jeho modifikacích má zájem nadále pracovat, hlavně bych chtěl upravit napájení přijímače, aby se dalo zapnout a vypnout. Základ, jenţ byl nabyt při maturitní práci, mám v úmyslu zuţitkovat. Má vize pro vyuţití výrobku je ovládání zařízení, které se budou moci pohybovat. Před poţití výrobku v praxi by bylo vhodné převést klasické zapojení přijímače a vysílače do zapojení s SMD součástkami. Zlepšení napájení vysílače a zvětšení počtu periferií na přijímači. V praxi se můţe pomocí ovladače ovládat motor, který můţe například otevírat bránu do objektů nebo zamykání dveří. Modifikace výrobku není sloţitá a díky tomu by se dal poţít i jinými způsoby. Dálkové odemykání a zamykání vozidla. Pomocí motorů na kaţdé periferii by se dala ovládat dálkově kamera, nebo hračka na dálkové ovládaní.
SEZNAM POUŢITÝCH INFORMAČNÍCH ZDROJŮ [1]Komunikace mikrokontroléru s okolím, Jiří Hrabáček, BEN [2] Práce s mikrokontroléry ATMEL AT89C2051, David Matoušek, BEN [3] Picinfoforu.blogspot.cz : Citace [online]. c2010 [citováno 28. 03. 2013]. Dostupný z http://picinfoforu.blogspot.cz/2009/03/this-diagram-shows-comparison-between.html [4] Seekic: Citace [online]. c2010 [citováno 28. 03. 2013]. Dostupný z http://sounet.member.seekic.com/product_center/AT89C2051_24PU.html
SEZNAM POUŢITÝCH SYMBOLŮ A ZKRATEK JSA
Jazyk symbolických adres
IR
Infra red.
DPS
Deska plošného spoje.
uC
Mikrokontrolér.
SEZNAM OBRÁZKŮ Obrázek 1: Architektury [3] ................................................................................................... 8 Obrázek 2: Blokové schéma AT89C2051 [4]........................................................................ 9 Obrázek 3: Pulz Elektromagnetického vlnění ..................................................................... 10 Obrázek 4: Logické stavy .................................................................................................... 11 Obrázek 5: Zapojení vysílače............................................................................................... 12 Obrázek 6: TSOP348-36 ...................................................................................................... 13 Obrázek 7: Činnost obvodu ................................................................................................. 14 Obrázek 8: Převod vstupu a výstupu přijímače ................................................................... 14 Obrázek 9: Zapojení přijímače k uC .................................................................................... 15 Obrázek 10: Závislost citlivosti na vlnové délce ................................................................. 15 Obrázek 11: Rozptyl vysílací INFRA LED ......................................................................... 16 Obrázek 12: Zapojení vysílače EAGLE ............................................................................... 17 Obrázek 13: Zapojení krystalu, resetu a napájení na uC...................................................... 18 Obrázek 14: DPS návrh ....................................................................................................... 19 Obrázek 15: DPS vysílače a přijímače................................................................................. 20 Obrázek 16: Zapojení vysílače na stavebnici ....................................................................... 21 Obrázek 17: Zapojení přijímače na stavebnici..................................................................... 21 Obrázek 18: Algoritmus pro tlačítko vysílače ..................................................................... 22 Obrázek 19: Algoritmus programu pro přijímač ................................................................. 23 Obrázek 20: Algoritmus vysílače......................................................................................... 24 Obrázek 21: Algoritmus přijímače ...................................................................................... 24 Obrázek 22: Vysílač zapojen na DPS .................................................................................. 26 Obrázek 23: Přijímač zapojen na DPS ................................................................................. 27 Obrázek 24: Vhodné vysílání............................................................................................... 28 Obrázek 25: Nevhodné vysílání ........................................................................................... 28
