pro předškolní
vzdělávání
předkladatel ŠVP:
Mateřská škola Štěpánkovice, Zahradní 10,747 28 tel:553 609 962 Název školy:
Základní škola a mateřská škola Štěpánkovice, příspěvková organizace Adresa: Zahradní ul. 10, 747 28 IZO:600 142 949 IČO: 70984565 tel. 553 675 129 e-mail :
[email protected] webové stránky: www.zsstepankovice.cz Ředitel školy:
Mgr. Michael Pavlásek Zahradní 10, Štěpánkovice 747 28 tel. 553 675 129 e-mail:
[email protected]
Vedoucí učitelka MŠ:
Ivana Lihotská Zahradní 10, Štěpánkovice 747 28 tel. 553 609 962 e-mail:
[email protected]
Zřizovatel Adresa:
Obec Štěpánkovice Slezská 13, Štěpánkovice 747 28 tel: 553 675 122
čj/mš
72/2012
ŠVP zpracován dle:
Rámcového programu výchovné práce pro předškolní vzdělávání čj. 32 405/2044-22 (RVP PV). Vedoucí učitelka MŠ Štěpánkovice předkládá „Školní vzdělávací program pro předškolní vzdělávání“, který je vytvořen pedagogickými pracovnicemi našeho předškolního zařízení k datu 1. 9. 2014 na 4 roky. “ŠVP“ byl projednán pedagogickou radou konanou 28. 8. 2014. Platnost ŠVP od 1. září 2014 ve Štěpánkovicích: 28. 8. 2014
Ivana Lihotská vedoucí učitelka MŠ Mgr. Michael Pavlásek ředitel školy
OBSAH -------------------------------------------------------------------------------------
1.
Charakteristika MŠ a její historie /historie MŠ, charakter budovy a jejího okolí, velikost školy, počty tříd /
2.
Podmínky vzdělávání / životospráva, psychohygiena a psychosociální podmínky, podmínky k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví dětí, materiální a hygienické podmínky organizace/
3.
Organizace vzdělání / organizace a provoz MŠ, personální obsazení, charakteristika jednotlivých tříd, přijímání dětí do MŠ, spolupráce s rodiči a jinými organizacemi /
4.
Charakteristika vzdělávacího programu /vize, dlouhodobé a specifické cíle vzdělávání/
5. Vzdělávací obsah / integrované bloky, formy a metody vzdělávací práce a konkretizované očekávané výstupy znalostí dětí propracovány v jednotlivých integrovaných blocích /. 6. Pravidla vnitřní evaluace a hodnocení MŠ/ kritéria evaluačních podmínek/.
přílohy: Integrované bloky /podtémata/ ŠVP Kritéria přijetí dítěte k předškolnímu vzdělávání Konkretizace provozu a akcí naší MŠ pro daný školní rok /plánované akce s konkrétní odpovědností a nadstandartní činností naší MŠ/ Projekt kroužku malí hasiči-Floriánci Projekt zobcová flétnička Projekt kroužku mažoretky Logopedická prevence v MŠ Evaluační formuláře Individuální diagnostika ŠVP
příloha č. 1 příloha č. 2 příloha č. 3 příloha č. 4 příloha č. 5 příloha č. 6 příloha č. 7 příloha č. 8 příloha č. 9
Mateřská škola Štěpánkovice
Naše Mateřská škola se nachází ve středové části obce Štěpánkovice a je pavilónovou součástí Základní školy. Od 1. ledna 2003 je součástí právního subjektu:
Základní škola a mateřská škola Štěpánkovice příspěvková organizace Zahradní 10,747 28 IČO: 70984565, tel.553609962 www.zsstepankovice.cz
Charakteristika MŠ a její historie /historie MŠ, charakter budovy a jejího okolí, velikost školy, počty tříd /
Historie školy: Působení předškolního zařízení ve Štěpánkovicích podle místních kronik eviduje od roku 1928, kdy jednotlivé budovy mateřské školy byly v soukromých domech v obci Štěpánkovice. Největší rozkvět předškolního zařízení bylo zaznamenáno v 70. letech 20. století. Jednotlivé třídy byly umístěny v budově kulturního domu a ve vilce „Na Pinkavce“ ve Štěpánkovicích. Protože budovy nesplňovaly podmínky pro předškolní zařízení, byla zahájená výstavba nové budovy mateřské školy, která je samostatným, levým křídlem Základní školy. 2. února 1989 byla nová budova mateřské školy s kapacitou 120 dětí na Zahradní ulici, č. 10 otevřena. V pozdějších letech byla její kapacita upravena na celkový počet 100 dětí. V roce 2012 byla kapacita školy upravena na počet 112 dětí – tj. v každé třídě maximálně 28 dětí / počet dětí dle výjimky/.
Budova a okolí MŠ: V budově mateřské školy se nachází 4 třídy s celkovou kapacitou 112 dětí. Na základě souhlasu zřizovatele a daných hygienických podmínek lze v každé třídě umístit až 28 dětí. Prostředí a celkové postavení školy je v klidném zákoutí Štěpánkovic. Budovu MŠ obklopuje spousta zeleně, ze tří čtvrtin ji obepíná velká a prostorná zahrada mateřské školy. Na zahradě se nachází čtyři dětská pískoviště, dětské průlezky, zahradní domečky, dvě dřevěné pergoly, v terénu je uměle vytvořen kopec a velké plochy trávníků. Součástí budovy jsou dvě terasy, na které lze vstoupit z přízemních tříd MŠ na zahradu. Na zahradě MŠ i v celém okolí MŠ jsou vysázeny stromy a keře. Mateřská škola je jednopatrovou budovou s hlavní vchodem a dvěma schodišti. V celé budově se nachází čtyři třídy s hernami, sociálním zařízením, šatnami pro děti i dospělé, kabinety pro pomůcky a vybavenými kuchyňkami pro výdej stravy, které splňují dané hygienické podmínky. Jednotlivé třídy jsou spojeny spojovací chodbou a schodišti. Kancelář vedoucí učitelky, sklady prádla a hygienických potřeb se nachází v budově ZŠ. Tyto místnosti mají svůj vlastní vchod. Celá budova MŠ navazuje na objekt základní školy a je spojen spojovací chodbou. V běžném školním roce pracuje v naší MŠ 8 pedagogických pracovnic, školnice MŠ, čtyři pracovnice provozu s nižším pracovním úvazkem a s vedlejší činnosti pro expedici stravy. V provozu jsou všechny čtyři třídy s kapacitou 28 míst pro děti předškolního roku. Stravovací podmínky: Stravování dětí i dospělých zajišťuje školní jídelna, ze které v přenosných „termo“ nádobách přivážejí pracovnice výdejny stravy ze školní jídelny stravu. Děti mají ve třídách k dispozici neustále pitný režim, který mohou v průběhu dne kdykoliv využít. Jídelní lístky jsou vždy včas vyvěšeny a nemáme evidovaného žádného strávníka se zvláštním dietním požadavkem stravy. Charakteristika dětí, pedagogického sboru a správních zaměstnanců: Do mateřské školy se scházejí děti bydlící ve Štěpánkovicích, Albertovci a děti ze Svobody. Pro školní rok 2014/20115 je v našem předškolním zařízení evidováno 111 dětí 66 chlapců a 45 dívek. Pedagogický sbor má 8 pedagogů, 1 pracovnice s plným pracovním úvazkem, 7 se sníženým úvazkem. Všechny pracovnice splňují odbornou způsobilost pro vykonávání profese učitelky MŠ a jsou pravidelně zařazovány do vzdělávacích akcí v rámci DVPP, tím se podílí na sebevzdělávání a kariérním růstu. Dvě pedagogické pracovnice jsou proškoleny kurzem zdravotníka. Pedagogové spolu s nepedagogickými pracovníky jsou součásti volitelných kroužků, do kterých naše děti dochází: sportovní gymnastika, angličtina, hasičský kroužek, mažoretky, zobcová flétna a přípravný sboreček. V mateřské škole pracuje 5 správních pracovnic, školnice s plným pracovním úvazkem a 4 pracovnice se sníženým úvazkem pro úklid a sníženým úvazkem pro expedici stravy.
Podmínky vzdělávání / životospráva, psychohygiena a psychosociální podmínky, podmínky k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví dětí, materiální a hygienické podmínky školy, organizace a provoz MŠ, personální podmínky, spoluúčast rodičů a jiných organizací / Životospráva: Dětem je podávána strava, kterou zajišťuje “Školní jídelna“ při Základní škole a mateřské škole ve Štěpánkovicích. Dětem i celému personálu je poskytována plnohodnotná a vyvážená strava podle příslušných norem. Dbáme, aby byla vždy zachována vhodná skladba jídelníčku, aby byly dodržovány technologie přípravy pokrmů a nápojů. Po celý den je zajištěn pitný režim a děti se mohou kdykoliv napít. Alespoň dvakrát týdně jsou zařazeny tzv. „Vitamínové bomby“- talíře zeleniny a čerstvé ovoce. Mezi jednotlivými pokrmy je dostatečný interval, který zaručuje správné trávení dětí. Děti do jídla nenutíme, dbáme však, aby alespoň ochutnaly a naučily se tak zdravému stravování. V průběhu stravování dbáme na správné stolování. Nejmladší děti jedí pouze velkou lžíci, příbor je jim nabídnut. Děti středního a předškolního věku používají celý příbor. Po stolování učíme děti si své nádobí odnést na dané místo a vštěpujeme jim základy hygieny stolování. Pedagogové se chovají podle zásad zdravého životního stylu a jsou dětem přirozeným vzorem.
Psychohygiena: V průběhu celého pobytu dítěte v MŠ je zajištěn pravidelný denní řád, který je možno změnit a to z důvodů organizačních. Při vhodném počasí lze různé aktivity přesunout na zahradu naší MŠ. Rodiče mají možnost přivádět své děti do MŠ kdykoliv dle svých potřeb. Děti mají dostatek volného pobytu venku a to na zahradě MŠ nebo při vycházkách do okolí MŠ. Neustále sledujeme stav ovzduší, inverzi i teplotní relace. Na pobyt nechodíme při deštivém počasí, vysoké inverzi ovzduší, teplotách nižších více než – 8° C a při větším větrném počasí. Odpočinkové a relaxační odpolední aktivity jsou upraveny na jednotlivých třídách a jsou přizpůsobeny individualitě dítěte /odpočinek bez spaní, relaxace, klidné činnosti na lehátku a u stolečků/.V případě neusne-li dítě do jedné hodiny klidové a relaxační činnosti, dostává individuální činnost na lehátku, popř. u stolečku/. Učitelky a všichni zaměstnanci respektují individuální potřeby dětí, reagují na ně. Děti do spaní nenutíme, dbáme pouze na jejich relaxační odpočinek. Psychosociální podmínky: Všechny pracovnice naší MŠ vytváří pro naše děti takové prostředí, ve kterém se cítí dobře, jsou spokojené, jisté a bezpečné. Všechny děti ve školce mají stejná práva a povinnosti. Žádné dítě není zvýhodňováno či neznevýhodňováno, není neúměrně zatěžováno či neurotizováno spěchem a chvatem. Jakékoliv projevy nerovností, podceňování a zesměšňování dětí jsou nepřípustné! Pedagogové i správní zaměstnanci se snaží o nenásilnou komunikaci mezi dospělým a dítětem, a tak navazují mezi sebou kladný vztah důvěry a porozumění. V průběhu všech činností a aktivit probouzíme v dětech zdravou soutěživost. Respektujeme nejen osobní potřeby dětí, ale též jejich vývojové a individuální potřeby. Při jejich uspokojování jednáme nenásilně, přirozeně a citlivě, navozujeme situace pohody, klidu, relaxace . Vždy dbáme, aby převládala pochvala nad pokáráním, podporujeme v dětech pracovat samostatně a věřit sami sobě. Snažíme se jim vštípit vzájemnou toleranci mezi sebou i ve vztahu k dospělému, učíme děti ohleduplnosti, vzájemnou podporu a pomoc. Víme, že toto je první krůček k e správnému kamarádství a přátelství. Pomocí sociálních her se snažíme o to, aby děti věděly, že se máme navzájem rádi. Volnost a osobní svoboda dětí je dobře vyvážená s nezbytnou mírou omezení, která vyplývá z nutnosti dodržovat v mateřské škole potřebný řád a snažit se dětem vštípit správná pravidla soužití. Dítěti jsou podávány jasné a srozumitelné pokyny, které je dle svých schopností a dovednosti schopno splnit. Pedagog zvolí vždy takový způsob práce, který je podporující, sympatizující, projevuje se přímou, vstřícnou, a vzájemnou komunikací pedagoga s dítětem. Je vyloučeno manipulování s dítětem, zbytečné organizování dětí z obavy o časové prostoje. Komunikace s dítětem, kterou dítě pociťuje jako násilí, je nepřípustná! Uplatňujeme pedagogický způsob činnosti s nabídkou, který počítá s aktivní spoluúčastí a samostatným rozhodováním dítěte, jeho potřebám a mentalitě.
Velkou pozornost věnujeme vztahům ve třídě a upozorňujeme na některé prvky šikany a jiných sociálně patologických jevů. Nově příchozí dítě má možnost postupně se adaptovat na nové prostředí i situaci . Je – li dítě v MŠ spokojené, či nespokojené, dá nám to vždy jakoukoliv formou najevo. Podmínky k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví dětí: Za bezpečnost dětí v mateřské škole odpovídají po celou dobu práce s dětmi pedagogické pracovnice školy. Zodpovědnost nabíhá od převzetí dětí od jejich zákonného zástupce nebo jiné pověřené osoby, až do doby jejich předání zástupci při odchodu domů. Pedagogický pracovník odpovídá při pobytu mimo území školy za bezpečnost nejvýše: - dvaceti dětí smyslově, tělesně a duševně zdravých dětí starších tří let. Bezpečnost dětí na pobytu venku je v našich podmínkách zajištěna překrýváním služeb pedagogů tak, aby vždy byly obě učitelky s dětmi venku, v případě, že je tomu jinak, jsou děti děleny do jiných tříd. Vedoucí učitelka MŠ, určuje při vyšším počtu dětí nebo při specifických činnostech / plavání, výletech, kulturních akcích, apod./kdo v danou chvíli za jejich bezpečnost zodpovídá. Jedná se o správní zaměstnance předškolního zařízení a to pouze při doprovodu s pedagogem. Nikdy nezodpovídá za dítě samotný správní zaměstnanec. Pedagogický pracovník předá dítě domů pouze pověřené osobě na základě písemného prohlášení zákonného zástupce dítěte. V době realizace kroužků, zodpovídá za děti, které se činnosti účastní vždy vedoucí zájmového kroužku / učitelka /, a to od doby převzetí od třídní učitelky do doby jejich předání zpět. Při sportovní gymnastice za bezpečnost zodpovídá odborná cvičitelka gymnastiky. V hasičském kroužku zodpovídá za bezpečnost dětí učitelka. V pěveckém kroužku zodpovídá za děti učitelka ZŠ, která kroužek sborečku „Sedmihlásek“ vede. Děti si v MŠ vyzvedává a zpět předává učitelkám na kmenové třídě. V oblasti sociálně patologických jevů se soustavně zaměřujeme na oblast šikany a vandalismu. Dětem ukazujeme jejich zápory. Ukazujeme vliv nesprávného prostředí – alkoholismus, drogová závislost. Děti v mateřské škole jsou pojištěny proti úrazu u pojišťovny Generali. V případě úrazu rodiče obdrží od vedoucí učitelky MŠ formulář k čerpání pojistné události. Toto pojištění je platné pro všechny akce, které škola pořádá. Budova mateřské školy je k zajištění bezpečnosti zamykána a to vždy od 8. 30 do 11. 15 hodin, po vydání obědů se opět zamyká od 12. 30 do 14. 30 hodin. Kdokoliv přijde do MŠ v době uzamčení, musí použít zvonek u hlavního vchodu a vyčká příchodu personálu. Opatření při úraze: --------------------------------------1. Všichni zaměstnanci jsou povinni okamžitě poskytnout první pomoc. Při jakémkoliv úrazu, přivolají rychlou lékařskou pomoc. Jejich povinností je ihned informovat vedoucí učitelku, vedení školy a zákonného zástupce dítěte. Každý i drobný úraz je zaznamenán v ranním filtru v jednotlivých třídách a v knize úrazů. U úrazů, kde bylo nutné ošetření lékařem, vyplní učitelka společně s vedoucí učitelkou MŠ „ Protokol o úrazu “. Kurz zdravotníka s pravidelným proškolením mají dvě pedagogické pracovnice, které pracují na rozlišných směnách. Telefonní čísla:
Hasiči Záchranná služba Policie ČR Integrační středisko
150 155 158 112
Materiální a hygienické podmínky školy: Budova MŠ je jednopatrová, v přízemí částečně bezbariérová. V celé budově MŠ se nachází čtyři jednotlivé třídy s hernami a hygienickým zařízením. V přízemí je vstupní chodba, ze které vedou dveře do jednotlivých tříd prvního patra. Schodiště je zajištěno madly na přidržování při chůzi po schodech. Každá třída má šatnu pro děti, šatnu pro pedagogy a správní zaměstnance. Z dětské šatny vedou dveře do třídy, která je propojena stahovacími dveřmi s hernou. Děti mají vlastní umývárnu s pěti umývadly, WC místnost s pěti toaletami, oddělenými plechovými zástěnami. K jednotlivé třídě patří kuchyňka pro expedici stravy. Ve všech třídách a hernách jsou vyměněny dřevěné okna za okna plastová. Obě třídy v přízemí i v 1. podlaží jsou spojeny chodbou pro personál, ve kterém je sklad pro potravinový výtah. Na východní a jižní stranu MŠ se rozléhá velká zahrada pro pobyt dětí venku. Na naší zahradě máme čtyři pískoviště opatřeny krycími plachtami, několik průlezek, houpaček, které jsou pravidelně kontrolovány bezpečnostním technikem. Na zahradě se nachází dvě terasy, které navazují na MŠ a balkónovými dveřmi lze na ně vstoupit z herny přízemních tříd. Naše mateřská škola má veškeré prostory, dětský nábytek, tělocvičné nářadí, hygienická zařízení odpovídající hygienickým normám a potřebám daného počtu dětí, jsou zdravotně nezávadná a bezpečná. Hračkami, didaktickými pomůckami a výtvarným materiálem je MŠ vybavovaná průběžně dle potřeb jednotlivých tříd. Hračky se snažíme umísťovat tak, aby byly v dosahu dětí. Naše děti se podílejí na úpravě a výzdobě prostředí, ve kterém se nacházíme. Dbáme na to, aby všechny prostory naší MŠ byly vkusně a esteticky vyzdobeny, aby vhodně působili na estetický rozvoj a vývoj našich dětí. V jednotlivých třídách jsou pokojové květiny, které nejsou zdravotně závadné. Prostory MŠ se pravidelně malují a interiér se upravuje podle potřeby. Jsou prováděny pravidelné kontroly dodržování bezpečnosti prostředí a hygienických předpisů předškolního zařízení.
Organizace vzdělávání / organizace a provoz MŠ, personální obsazení, charakteristika jednotlivých tříd, spolupráce s rodiči a jinými organizacemi/ Organizace a provoz MŠ: Denní řád je dostatečně pružný, umožňuje reagovat na individuální možnosti dětí a na jejich aktuálně změněné potřeby. Do denního programu jsou pravidelně zařazovány řízené zdravotně preventivní pohybové aktivity. Pedagogové se plně věnují dětem a jejich vzdělávání. Děti nacházejí potřebné zázemí, klid, bezpečí i soukromí. Při vstupu dítěte do mateřské školy je uplatňován individuálně přizpůsobený adaptační režim. Poměr spontánních a řízených činností je v denním programu vyvážený, a to včetně aktivit, které mateřská škola organizuje nad rámec běžného programu. Děti mají dostatek času i prostoru pro spontánní hru, aby ji mohly dokončit nebo v ní později pokračovat. Veškeré aktivity jsou organizovány tak, aby děti byly podněcovány k vlastní aktivitě a experimentování, aby se zapojovaly do organizace činností, pracovaly svým tempem. Jsou vytvářeny podmínky pro individuální, skupinové i frontální činnosti, děti mají možnost účastnit se společných činností v malých, středně velkých i velkých skupinách. Je dostatečně dbáno na osobní soukromí dětí. Pokud to děti potřebují, mají možnost uchýlit se do klidného koutku a neúčastnit se společných činností, stejně tak i možnost soukromí při osobní hygieně apod. Plánování činností vychází z potřeb a zájmů dětí, vyhovuje individuálním vzdělávacím potřebám a možnostem dětí. Pro realizaci plánovaných činností jsou vytvářeny vhodné materiální podmínky (věcné vybavení prostředí je dostatečné a kvalitní, pomůcky jsou připravovány včas). Nejsou překračovány stanovené počty dětí ve třídě max. 28 dětí, spojování tříd probíhá dle provozních potřeb MŠ. Provoz mateřské školy: od 6. 30 do 16. 00 hodin V každém školním roce jsou otevřeny čtyři třídy s celodenním provozem. Všechny čtyři třídy jsou heterogenní s různým počtem dětí. Ráno se děti scházejí ve třídě „Kuřátek“ /kde péči o děti zajišťuje do 7,15 hod. jedna učitelka/. Provoz ve třídách „Berušek, Sluníček, začíná v 7.15 hodin, ve třídě Motýlků v 7,30 hodin. Odpolední provoz u Berušek a Sluníček je do 15.30 hodin, ve třídě Motýlků je provoz pouze do 15.15 hodin. Zbylé děti budou převedeny do třídy Kuřátek, kde je provoz do 16,00 hodiny. Tento provoz je upraven z důvodu sníženého pracovního úvazku pedagogického personálu.
provoz všech tříd 6. 30 - 7. 15 - scházení dětí ve třídě „ Kuřátek“ 7. 30 – 9,00 - spontánní činnost na kmenových třídách, činnosti jsou dány s didaktickým cílem, provádí se činnost ve skupinách i individuální, rozvoj daného vzdělávacího bloku, jazykové chvilky, smyslové hry, ranní cvičení /relaxační chvilky, jóga/ 9. 00 - 9. 20 - hygiena, dopolední svačinka 9. 20 – 10. 00 - řízené činnosti s didaktickým cílem, které doplňují spontánní činnost, a které jsou rozvrženy do delšího časového období /nadstandardní činnost – gymnastika dětí / 10. 00 – 11. 30 - pobyt dětí venku /pobyt na zahradě MŠ, vycházky do okolí MŠ/ 11. 30 - 12. 15 - hygiena, oběd 12. 15 – 14. 15 - hygiena, odpočinek / u dětí, které nespávají – klidové aktivity, zobcová flétna, individuální práce učitelky s dítětem, individuální činnosti s dětmi / 14. 15 – 14. 45 – hygiena, odpolední svačinka 14. 45 – 16. 00 – odpolední zájmové aktivity / pokračování tematicky cílených činností a hry dle vlastního výběru dětí / hasičský kroužek „Floriánci“, mažoretky, přípravný sboreček/ Všechny pedagogické pracovnice dbají na to, aby denní řád a režim byl dostatečně pružný, aby umožňoval reagovat na individuální možnosti dětí, na jejich aktuální či aktuálně změněné potřeby. Pravidelně zařazujeme zdravotně pohybové aktivity spojené s relaxací. Všechny učitelky se plně věnují všem dětem a dbají na jejich vzdělávání a zdravý rozvoj jejich osobnosti. V době zájmových kroužků dbají na rozvoj jejich osobnosti, schopnosti, dovednosti i nadání. Podmínky chodu MŠ mimo pravidelný denní režim: V průběhu celého školního roku bývá upraven provoz MŠ jen z organizačních i provozních důvodů. V době prázdnin ZŠ je v MŠ denní docházka nižší. Z tohoto důvodu je upraven provoz na jednu, popř. dvě třídy. Děti jsou v toto období slučovány v k tomu určených třídách. Provoz této spojené třídy nikdy nepřesahuje danou kapacitu třídy. O změně provozu jsou zákonní zástupci vždy předem informováni a své dítě mohou stvrzením svého podpisu na dané dny do MŠ přihlásit, popř. z MŠ odhlásit. MŠ je uzavřena pouze v době zimních /vánočních/ prázdnin a šest týdnu v době letních prázdnin /zpravidla od 3 týdne v červenci do konce 3 týdne v měsíci srpnu/. Personální obsazení: viz příloha č. 3 Všechny třídy MŠ jsou registrovány bez konkrétního zaměření / všeobecné/ 1. třída „Berušky“ – heterogenní třída kapacita 28 dětí 2. třída „Kuřátka“ – heterogenní třída kapacita 28 dětí 3. třída „Sluníčka“ – heterogenní třída kapacita 28 dětí 4. třída „Motýlci“ – heterogenní třída kapacita 28 dětí Pedagogický personál: vedoucí učitelka Ivana Lihotská učitelky Anna Jonešová Monika Kočnarová Michaela Michalíková Hana Osmančíková Ivana Pekařová Danuše Slaná Jarmila Šímová Správní zaměstnanci: Ludmila Kolková Ludmila Königová Pavlína Nováková Irena Přeučilová školnice: Věra Václavíková
Povinnosti, pravomoc mají všichni zaměstnanci vymezeny ve svých pracovních povinnostech. Společně se podílíme na spoluúčasti při rozhodování a zásadních otázkách školního vzdělávacího programu. Celý pedagogický sbor pracuje jako tým a ke vzájemné spolupráci zve rodiče dětí, SRPŠ, zřizovatele, ZŠ, různé zájmové složky. Personální obsazení „Školní jídelna“ Vedoucí ŠJ Dagmar Hartmanová Spolupracovníci MŠ: Sportovní gymnastika Opava Hasičský kroužek Mažoretky Zobcová flétna Přípravný sboreček Speciální spolupracovníci: Pedagogicko-psychologická poradna Speciální pedagogické centrum “Srdce“ Logopedická prevence Kravaře Logopedická prevence Chuchelná Logopedická prevence Opava
- p. Špičková, Langrová - p. Vybrančík Bohumil, Lihotská, Šímová - p. Jonešová - p. Pekařová - p. Czudková, Kučejová
- Mgr. Pavelová -PhDr. Odstrčilová - PhDr. Kopřivová - Mgr. Lucie Vavrečková
Přijímání dětí do MŠ: Do naší mateřské školy jsou přijímány nové děti pro následující školní rok na základě přijímacího řízení /Zápis do MŠ/, který probíhá vždy v měsíci květnu. Přijímací řízení k předškolnímu vzdělávání probíhá dle zákonu 561/2004 Sb. § 34 o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělání a dle správního řízení. Podmínky přijetí dětí do mateřské školy jsou podrobně propracovány a sděleny ve „Školním řádu MŠ Štěpánkovice “ a dle “Kritérií přijetí dítěte do MŠ“ – viz příloha č. 2. Spolupráce s rodiči a jinými organizacemi: Snažíme se, aby ve vztazích mezi pedagogy a rodiči vždy vládla oboustranná důvěra a otevřenost, vstřícnost, porozumění, respekt a ochota spolupracovat. Spolupráce funguje na základě partnerství. Všichni pedagogové sledují konkrétní potřeby jednotlivých dětí, resp. rodin, snaží se jim porozumět a vyhovět. Zákonní zástupci se mají možnost podílet na dění v mateřské škole, účastnit se různých programů, dle svého zájmu vstupovat do her svých dětí. Jsou pravidelně a dostatečně informováni o všem, co se v mateřské škole děje. Projevíli zájem, mohou se spolupodílet při plánování programu mateřské školy, při řešení vzniklých problémů apod. Pedagogové pravidelně informují rodiče o prospívání jejich dítěte i o jeho individuálních pokrocích v rozvoji i učení. Domlouvají se s rodiči o společném postupu při jeho výchově a vzdělávání. Všichni pracovnici předškolního zařízení chrání soukromí rodiny a zachovávají diskrétnost v jejích svěřených vnitřních záležitostech. Jednají s rodiči ohleduplně, taktně, s vědomím, že pracují s důvěrnými informacemi. Nezasahují do života a soukromí rodiny. Naše MŠ staví a podporuje rodinnou výchovu a pomáhá rodičům v péči o dítě. Nabízí rodičům poradenský servis i nejrůznější osvětové aktivity v otázkách výchovy a vzdělávání předškolních dětí. Zákonní zástupci jsou o činnosti mateřské školy informováni formou schůzky rodičů pro daný nový školní rok. Zákonným zástupcům jsou nabídnuty konzultační hodiny dle zájmu a potřeby rodičů. O všech organizačních, provozních změnách a akcích jsou rodiče informováni nejen formou „Školičkového informáčku“, který naše MŠ vydává již 12. rokem, ale informacemi na plakátech umístěných na centrální nástěnce ve vstupu MŠ a na webových stránkách školy.Veřejnost se může seznámit o naši činnosti prostřednictvím obecního „Zpravodaje“ a bulletinu, který byl vydán u příležitosti 20. výročí otevření budovy MŠ. MŠ úzce spolupracuje se „Sdružením rodičů a přátel školy“, které se podílí na organizaci při různých akcích pořádaných pro děti. SRPŠ finančně přispívá na různé kulturní akce, na knihy pro předškoláky a vánoční dárky pod stromeček. Na mnoha akcích se podílejí i samotní rodiče a tím se stávají nedílnou součástí naši vzájemné spolupráce.
Velmi dobrá je spolupráce se Základní školou, především s 1. třídou a nižším stupněm ZŠ. Pořádáme společné vzdělávací projekty a vzájemné návštěvy s ukázkami našich činností a aktivit. Využíváme počítačové učebny a učebny s interaktivní tabuli. Spolupracujeme s Obecním úřadem - jeho vedením a s některými zájmovými složkami obce. Spolupodílíme se na kulturním dění v obci - vystoupení při vítání občánků, setkání s důchodci. Velice dobrá je spolupráce s obecní knihovnou. Spolu pořádáme pravidelné návštěvy místní knihovny, kde jsou děti seznámeny s jejím provozem a významem. Provozujeme v rámci TVP – literární výchovy pravidelné čtení pohádek a příběhů. Knihovnice pro děti MŠ pořádají čtvrtletně pohádkový program /dle vlastního projektu – viz příloha/ pod názvem „Krteček dětem“. Jejich programy jsou vždy velmi pěkné a nápadité. Velmi dobrá je spolupráce se“ Sborem dobrovolných hasičů“ a „TJ Sokol Štěpánkovice“, pořádáme společné akce pro širokou veřejnost a všechny děti obce.
Charakteristika vzdělávacího programu /vize, dlouhodobé cíle vzdělávání, formy a metody vzdělávací práce/ Program naší mateřské školy je stavěn na základech „Rámcového vzdělávacího programu pro předškolní děti“ a vychází z níže uvedených obecných, dlouhodobých i specifických cílů a konkretizovaných výstupů. Modul našeho „Školního vzdělávacího programu“ je komponován na základech rodinné výchovy. Staví na individualitě dítěte, jeho schopnosti a dovednosti. Jednotlivé oblasti vzdělávání jsou rozšířeny na základě vztahů, které si dítě postupně vytváří k sobě samému, k druhým lidem a k okolnímu světu. Veškeré činnosti jsou stavěny na prožitcích a zážitcích dítěte. Posláním naší mateřské školy, je rozvíjet samostatné a zdravě sebevědomé dítě. Snažíme se dětem vštípit základy celoživotního vzdělávání, které jsou stavěny na jeho individuálních schopnostech, dovednostech a zvláštnostech. Snažíme se seznámit naše děti s prostředím, které je obklopuje, s lidmi, s živou a neživou přírodou. Náš program zaměřujeme na seznámení dětí s negativními a patologickými jevy a neustále upozorňujeme na jejich nebezpečí. Chceme v dětech vzbudit zdravou zvídavost, vyprovokovat je k samostatnosti a prohlubovat jejich vlohy či nadání. Budeme se podílet na zdravém a nenáročném rozvoji jejich individuality a specifických schopností a dovednosti. Neustále u dítěte prohlubovat v učení jednotlivé činnosti sebeobsluhy, osobní hygieny, hygieny prostředí, bezpečnost dítěte, základy chování a nezbytné vlastní hodnocení - evaluace. Je nutné naučit děti vlastního hodnocení tzv. autoevaluace. V průběhu podporovat v dětech zdravou soutěživost, umění vyhrávat, ale i prohrávat a přijímat nejen pochvalu, ale i kritiku. Zde je nutné myslet na způsob podání kritiky a jeho poučení. Vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami a děti mimořádně nadaných: Podmínky pro vzdělávání dětí se zdravotním znevýhodněním, zdravotním postižením budou dle potřeby vypracovány jako přílohy ŠVP pro daný rok dítěte, které bude MŠ navštěvovat. V každém školním roce bude vypracován speciální program a projekt pro děti mimořádně nadané a pro integrované děti jejich speciální vzdělávací program. Tyto speciální vzdělávací programy je třeba přizpůsobit potřebám dítěte, je nutné brát na vědomí specifika jedince. Jednotlivé vzdělávací oblasti se navzájem propojují a fungují jako celek a tím jsou účinnější a hodnotnější. Celý program vychází z obecných a dlouhodobých cílů našeho vzdělávacího programu, stavěného pro naše předškolní zařízení.
Obecné cíle:
Rozvíjení dítěte a jeho schopnosti učení. Osvojení si základů hodnot, na nichž je založena naše společnost. Získání osobní samostatnosti a schopnosti projevovat se jako samostatná osobnost působící na své okolí.
Dlouhodobé a specifické cíle předškolního vzdělávání:
Vzdělávání přizpůsobit sociálním potřebám dané věkové skupiny a dbát, aby tato vývojová specifika byla při vzdělávání dětí v plné míře respektována. Vytvářet ve škole prostředí z mnohostranných a přiměřených podnětů k aktivnímu rozvoji učení dětí. Vzdělávání musí být vázáno nejen k obecným potřebám dětí, ale i k individuálním možnostem jedince. Je nutné, aby se každému dítěti dostalo podpory, péče, která mu vyhovuje. Vzdělávání zasahuje celou osobnost dítěte, a proto je potřeba nerozlišovat jednotlivé činnosti. Vzdělávání musí být ucelené, vzájemně a vhodně propojené ve vztahu mezi dítětem a pedagogem. Dítě se učí na základě prožitku a dosavadních zkušeností. Učitelka využívá dětské znalosti a předává nové poznatky o dané věci či činnosti. Musí však zvážit individualitu dítěte.
Vytvářet vhodné prostředí, které je pro dítě podnětné, zajímavé a obsahově bohaté. Veškeré činnosti musí obsahovat prvky hry a tvořivosti, podněcovat radost z učení, zájem dítěte poznávat nové, ovládat další dovednosti i návyky. Dítě musí mít možnost prožívat uspokojení z úspěchu a z překonávání překážek, aby samo sebe vnímalo jako plnohodnotného a schopného jedince, který je svým okolím uznáván a přijímán. Při práci s dětmi zařazovat didakticky cílenou činnost, která je pedagogem přímo i nepřímo motivována a v němž je nabízeno spontánní i záměrné učení. Vytvořit metodu tvořivé improvizace, pružné reagování na okamžitou situaci. Vést děti na konci jeho předškolního období k tomu, aby v rozsahu svých osobních předpokladů získalo přiměřenou fyzickou, psychickou i sociální samostatnost a základní schopnost pro jeho další rozvoj učení. Vychovávat naše děti s jejich specifickými vzdělávacími potřebami. Vést děti ke zdravému životnímu stylu, vyvarovat je před negativními jevy, které na mohou působit, upozorňovat je na jejich závažnost. Vyprovokovat děti k pohybu a sportovním aktivitám. Neustále při všech činnostech podporovat duševní pohodu, klid, lásku mezi dětmi i ve vztahu dítě – učitelka i správní zaměstnanec. Být dítěti každého věku velkým vzorem. Naučit a neustále v nich upevňovat správné sociálně – kulturní postoje, přátelství, kamarádství, samostatnost, a to při vyjadřování i manuálních činnostech. Vyhledávat v dětech jejich individuální schopnosti a naučit je jejich nadání uplatňovat a běžně používat. Smyslem výuku a výchovy v předškolním zařízení je probouzet v dětech aktivní zájem a chuť dívat se kolem sebe, naslouchat, objevovat a ukázat co všechno umí samo, co zvládne a dokáže.
Vzdělávací obsah /integrované bloky/. Jednotlivé činnosti a aktivity jsou vypracovaný formou integrovaných bloků /témat a podtémat/, které vycházejí z charakteristiky prioritních, námi vytvořených záměrech. Obsah třídních vzdělávacích programů je stavěn na základě integrovaných bloků, zpracovaných pro danou věkovou kategorii dětí. Témata jsou motivována ročními obdobími, slavnostmi a tradicemi a podle věcí a činností, které nás denně v běžném životě obklopují. Vše je vhodné motivovat postavičkou malé zvídavého chlapečka Štěpánka, který poznává svět kolem sebe. Poznává nejen jeho krásy, ale i záludnosti a nebezpečí, které ho mohou kdykoliv a kdekoliv potkat. Nové poznatky stavíme na předešlých znalostech, vědomostech a dovednostech. Celý kolektiv pracovnic se snaží připravit naše děti ke zdárnému odchodu do 1. třídy ZŠ, který se v jejich životě stane druhým mezníkem vzdělávacího programu. Integrované bloky /témata a podtémata / jsou dále propracovány v týdenních plánech v „Třídních vzdělávacích programech“, které vytvářejí učitelky v jednotlivých třídách a ty jsou stavěny na základních i věkových schopnostech. „ŠVP“ obsahuje celkem 25 integrovaných bloků, které se v „TVP“ propracovávají do týdenních či 14 denních cyklů / dle vzdělávací potřeby/. Integrované bloky – viz příloha ŠVP Samostatně je zpracována metodika jazykově-vzdělávací činnosti v příloze č. 7 „Logopedická prevence v MŠ“. Učitelka s ní pracuje při každé tvorbě TVP a své záměry a cíle přizpůsobuje věku dětí. Specifika vzdělávání metody a formy práce Předškolní vzdělávání se plně přizpůsobuje vývojovým fyziologickým, sociálním potřebám dětí této věkové skupiny a dbá, aby tato vývojová specifika byla při vzdělávání dětí v plné míře respektována. Nabízíme vhodné vzdělávací prostředí, pro dítě vstřícné, podnětné, zajímavé a obsahově bohaté, v němž se dítě může cítit jistě, bezpečně, radostně a spokojeně, a které mu zajišťuje možnost projevovat se. Vždy se zaměřujeme na individuální potřeby a možností jednotlivých dětí. Veškerá činnost pedagoga se musí stavět na zdravotním stavu, individuálních potřebách a schopnostech dítěte. Každé dítě je stimulováno k učení a motivováno. V naší MŠ jsou vytvářeny třídy, v nichž si děti mohou být věkově blízké a nevykazovat příliš velké rozdílné vzdělávací možnosti a potřeby.
Nejvíce používanou metodou je metoda prožitkového učení hrou a činnostmi dětí, které jsou založeny na přímých zážitcích dítěte, podporují dětskou zvídavost, fantazii a představivost. Projevují zájem poznávat něco nové, neznámé. Při vzdělávání je nutné využívat dětských myšlenek a spontánních nápadů a poskytovat dítěti dostatek prostoru pro spontánní aktivity a jeho vlastní plány. Učební aktivity by proto měly probíhat především formou nezávazné dětské hry, kterou se dítě zabývá na základě svého zájmu a vlastní volby. Další metodou a formou práce je situační učení, které vyplývá z navozené a dané situace. Založené na vytváření a využívání situací, které poskytují dítěti. Ty musí být dítěti nastoleny vždy srozumitelné, aby chápalo jejich význam a smysl. Významnou metodou je metoda spontánního sociálního učení, založené na principu přirozené nápodoby. Tu je potřeba rozvinout ve všech činnostech a situacích, které se v průběhu dne v mateřské škole vyskytnou, nejen v didakticky zaměřených činnostech, ale neustále poskytovat dítěti vzory chování a postojů, které jsou k nápodobě a přejímání vhodné. V naší MŠ máme spontánní i řízené aktivity vzájemně provázané a to tak, aby odpovídaly potřebám a možnostem dítěte. Formou, vhodnou pro předškolní vzdělávání v podmínkách mateřské školy, je didakticky zacílená činnost, která je pedagogem přímo nebo nepřímo motivovaná, která je dítěti nabízena a v spontánní a řízené činnosti. Tyto činnosti mohou probíhat zpravidla v menší skupině či individuálně. Veškerou vzdělávací i výchovnou činnost je dítěti předkládaná formou nabídky, dále pak na individuální volbě a aktivní účasti dítěte. Pedagog musí dítě naslouchat a objevovat a nikdy není tím, kdo dítě „úkoluje“. K vzdělávání dětí nám pomáhá integrovaný přístup stavěný na integrovaných blocích, které nerozlišují „vzdělávací oblasti““, ale které nabízejí dítěti vzdělávací obsah v přirozených souvislostech, vazbách. Obsah bloků vychází ze života dítěte, je pro ně smysluplný, zajímavý a užitečný – tím mu nabízí hlubší prožitek.
Konkretizované očekávané výstupy
Konkretizované výstupy rozpracovávají a zpřesňují jednotlivé výstupy v rámci vzdělávacích oblastí v ŠVP a upřesňují požadavky na jednotlivé výstupy v podobě činností tak, aby bylo zcela jasné, co by mělo dítě ke konci školního vzdělávání umět, znát a dokázat. S pomocí očekávaných výstupů, nastíní pedagog v rámci integrovaných bloků cílenou vzdělávací nabídku, která je pro naplňování výstupů účelná. Konkretizované výstupy je nutno přizpůsobit daným individuálním a věkovým schopnostem dětí. Specifické vzdělávací cíle, záměry, formy a metody hlavní činnosti, které vytváříme a očekávané znalosti vypracované podle jednotlivých oblastí:
Dítě a jeho tělo Důležitým záměrem našeho programu je v dětech vzbudit zájem o pohyb, který nabude při sportovních činnostech a aktivitách. S dětmi budeme často zařazovat delší pobyty v přírodě, tím myslíme vycházky do širokého okolí. Zdravý pobyt na čerstvém vzduchu chceme více prohlubovat v pobytu v zahradě MŠ a to v průběhu téměř celého dne. Chceme dětem zajistit vhodné zastínění teras a pískovišť. Nespornou součástí zdravého životního stylu je i otužování a to buď vzduchem, nebo vodou. Pravidelně veškeré prostory MŠ větráme a dbáme na zdravé prostředí, které dítě celý den obklopuje. V průběhu dne a veškerých činnosti zařazujeme relaxační chvilky s odpočinkem a uvolněním fyzické i psychické stránky osobnosti dítěte, v jednotlivých třídách chceme procvičovat cvičební prvky jógy. Odpolední relaxační odpočinek bude v každé třídě závislé na potřebách dětí. Malé a střední děti mají klidové relaxační odpočívání spojené s poslechem literární četby a vyprávění. Nejstarší třídy / předškoláci/ mají krátkodobou klidovou činnost časem spojenou s klidovými činnostmi na lehátku, posléze individuální činnosti u stolečku. V této době bude prováděná s dětmi individuální jazyková cvičení – logopedické chvilky, jazyková cvičení, rozvoj grafomotoriky a jiné.
Fyzický rozvoj, pohybová koordinace Specifické vzdělávací cíle, očekávané výstupy: uvědomění si vlastního těla a zachovávat jeho správné držení zvládnout základní pohybové dovednosti a prostorovou orientaci pravidelně zařazovat lokomoční cviky, napodobit vědomě jednoduchý pohyb podle vzoru rozvoj pohybových dovedností v oblasti hrubé i jemné motoriky, koordinace pohybu, rovnováha, ovládat celý svůj pohybový aparát rozvoj a užívání všech smyslů dbát na rozvoj fyzické i psychické zdatnosti osvojit si poznatky o těle, prevenci jeho zdravého vývoje, podpoře zdraví, bezpečí, ovládat dechové svalstvo, sladit pohyb se zpěvem osvojit si zdravý životní styl a správné společenské návyky
Konkretizované výstupy: zvládnout základní pohybové dovednosti, orientovat se v prostoru, zvládat běžné překážky v různém prostředí zvládat překážky – klády apod. házet a chytat míč používat a znát různé druhy náčiní a nářadí pohybovat se ve skupině dětí dokázat se pohybovat ve sněhu, ve vodě, v písku koordinovat polohy a pohyby vykonávaných činností, dokázat sladit pohyb s rytmem a hudbou dokázat napodobit pohyb podle vzoru vnímat a rozlišovat podle smyslů /sluchově-rozlišovat zvuky a tóny, zrakově rozlišovat tvary předmětů, vnímat hmatem – prožitkové učení/ postavit se zpříma a udržet správné držení těla, udržovat rovnováhu na jedné noze, vyrovnávat svalové dysbalance a to v pohybu, v otočce čelem vzad bez ztráty rovnováhy a orientace být pohybově aktivní po delší dobu (10 minut a více) v řízené i spontánní aktivitě
Jemná motorika, koordinace ruky a oka Specifické vzdělávací cíle, očekávané výstupy: ovládat koordinaci ruky a oka rozvíjet jemnou motoriku (grafomorické cviky) zacházet s běžnými předměty denní potřeby, hračkami, pomůckami, nástroji a různými materiály, přírodninami
Konkretizované výstupy: ovládat správnou koordinaci ruky a očí, zvládat jemnou motoriku /zacházet správně s předměty denní potřeby, naučit se zacházet s drobnými pomůckami stavebnic, práce s nůžkami, zacházet s rytmickými hudebními nástroji/ upřednostňovat používání pravé či levé ruky při kreslení či v jiných činnostech, kde se preference ruky uplatňuje správně držet tužku (dvěma prsty, třetí podložený, s uvolněným zápěstím) napodobit a znát základní geometrické tvary, obrazce, popř. písmena pracovat se stavebnicemi, skládankami (stavět z kostek, navlékat korálky, skládat mozaiky a puzzle, učit děti zavazovat uzel a kličku) zvládat výtvarné činnosti, provádět jednoduché úkony s výtvarnými pomůckami, tužkou, pastelem, štětcem, nůžkami, materiálem kreslit, malovat, modelovat, vytrhávat, stříhat, lepit, vytvářet objekty dle vlastní fantazie z přírodnin a různých materiálů zacházet správně s rytmickými a hudebními nástroji (triangl, hůlky, bubínek, xylofon) Sebeobsluha Specifické vzdělávací cíle, očekávané výstupy: zvládat sebeobsluhu, umět uplatnit základní hygienické a zdravotní návyky zvládat jednoduchou sebeobsluhu a pracovní úkony Konkretizované výstupy: pečovat o osobní hygienu, samostatně zvládat běžné hygienické úkony (používat toaletní papír, splachovací zařízení, mýt si a utírat ruce, umět používat kapesník) zvládnout sebeobsluhu a uplatňovat hygienické návyky/ zvládat osobní hygienu a zdravotně preventivní návyky, postarat se o své věci a dbát na čistotu a pořádek, dokázat se správně obléknout a obout/ dokázat zvládnout jednoduché pracovní úkony /uklidit si hračky, pomůcky/ Zdraví, bezpečí Specifické vzdělávací cíle, očekávané výstupy: pojmenovat části těla a některé orgány, vnímat pojmy užívat pojmy spojované se zdravím, pohybem a sportem rozlišovat, co zdraví prospívá a co mu škodí vnímat význam péče o čistotu a zdraví, aktivního pohybu a zdravé výživy vnímat způsoby ochrany zdraví, bezpečného prostředí, seznámit se s negativními a patologickými jevy chovat se obezřetně při setkání s cizími a neznámými lidmi Konkretizované výstupy: pojmenovat části těla, znát některé orgány, jejich funkci a význam, mít správnou představu o zdravém rozvoji těla po stránce psychické i fyzické mít poznatky o narození, růstu těla a jeho základních proměnách znát zásady zdravého životního stylu (pohyb, sport, hygiena, zdravá výživa, odpočinek, pohyb v přírodě, otužování) a o faktorech poškozujících zdraví včetně návykových látek umět rozlišovat rozdíly pozitivní od negativních, uvědomit si bezpečnost prostředí i bezpečnost v dopravním ruchu dbát na chování k ostatním - kamarádství, tolerance, dokázat přivolat pomoc dospělého při jakémkoliv nebezpečí
projevovat bezpečný odstup vůči cizím osobám bránit se projevům násilí
Dítě a jeho psychika Záměrem vzdělávání v oblasti psychologické je podporovat zdravou duševní pohodu, psychickou odolnost, rozvoj intelektu a individuálních schopností a nadání, rozvoj řeči a jazyka, poznávání a učení nových poznatků, myšlenkové operace, představivost a fantazie, city, vůle a jistota. Jazyk a řeč Specifické vzdělávací cíle, očekávané výstupy: rozvoj řečových schopností, mluvního projevu a jazykových dovedností /vnímání, porozumění poslechu/ rozvoj zájmu o psanou podobu jazyka, písma, číslic/umět napsat své jméno-tiskací podoba/ pojmenovat většinu toho, čím je dítě obklopeno vyjadřovat samostatně své myšlenky, nápady a pocity a to ve větách vést rozhovor, formulovat otázky, odpovídat celou větou, umět slovně reagovat na daný dotaz sledovat a vyprávět příběh, krátkou pohádku
Konkretizované výstupy: správně vyslovovat, dodržovat tempo a intonaci v řeči vyjadřovat samostatně své myšlenky, nápady, dojmy a pocity dokázat vnímat sluchově děj v příběhu či pohádkách, umět mu rozumět a reprodukovat v krátkých větách umět se ptát, formulovat dotaz, umět sebehodnotit naučit se z paměti krátké texty, klasické pohádky dokázat popisovat děj podle obrázku sluchově rozlišovat začáteční a koncové slabiky a hlásky ve slovech poznat a rozlišit jednoduchá synonyma, homonyma umět vést rozhovor, sledovat řečníka a nevstupovat mu do řeči vyslovovat všechny hlásky správně a zřetelně, gramaticky správně, v přiměřeném tempu, umět ovládat sílu a intonaci hlasu znát základní výrazy běžně používaných v prostředí dítěte (umět sdělit své jméno a příjmení, adresu, jména rodičů, sourozenců, kamarádů, učitelek) používat jednoduchá souvětí, vyjádřit myšlenku, nápad, popsat situaci, událost, vyjádřit své pocity a prožitky dorozumět se verbálně i neverbálně (používat gesta, udržet oční kontakt) předat vzkaz chápat jednoduché hádanky a vtipy rozlišit krátké a dlouhé samohlásky vnímat jednotlivé rýmy, písně i popěvky a i to v cizím
Vnímání Specifické vzdělávací cíle, očekávané výstupy:
vnímat a rozlišovat pomocí všech smyslů rozvoj smyslového vnímání, přechod slovně-logickému myšlení, rozvoj pozornosti, představivosti a fantazie rozvoj tvořivosti posilování zájmů, radosti z objevování podporovat kladný vztah k učení vytvářet základy pro práci s počítačem a s interaktivní tabuli zaměřovat se na to, co je z hlediska poznávacího důležité
Konkretizované výstupy: zaregistrovat změny ve svém okolí (rozpoznat co se změnilo ve třídě na kamarádovi, na obrázku)
rozlišit tvary předmětů, základní geometrické tvary, základní barvy, barvy složené, odstíny a jejich vlastnosti (lesk, hladkost) reagovat na světelné a akustické signály vnímat všemi svými smysly rozlišit známé chutě a vůně i zápachy, slané a sladké, kyselé a hořké, vůni koření a různých pochutin rozlišit hmatem vlastnosti předmětů (struktura povrchu, tvar, materiál, počet, velikost) soustředit se na činnost, udržet pozornost pojmenovat své okolí, přemýšlet o něm uvědomit si nové poznatky a umět je používat chápat základní číselné a matematické pojmy, prakticky je využívat orientovat se v počtu do šesti, číselné řadě do desíti, rozlišit pojmy více, méně, stejně, první, poslední třídit předměty souboru, stavebnice podle určitého pravidla, předlohy chápat prostorové pojmy v prostoru i v rovině, orientovat se v čase vymýšlet nápady, umět okamžitě řešit své nápady a úkoly zapamatovat a vybavit si krátké texty, básně, pohádky svou fantazii uplatnit v konstruktivních, výtvarných, pracovních, pohybových a hudebních činnostech
Pozornost, soustředěnost, paměť Specifické vzdělávací cíle, očekávané výstupy: záměrně se soustředit a udržet pozornost soustředit se na činnost a její dokončení naučit se na zpaměť krátké texty, zapamatovat si je a časem je umět vyjádřit Konkretizované výstupy: soustředěně poslouchat a vnímat pohádkový děj a následně jej produkovat dokončit hru či rozdělanou činnost udržet pozornost při méně atraktivních činnostech vnímat v textu i nepříjemné pocity pamatovat si postup řešení, pravidla her, řešení labyrintů zapamatovat si různé zvuky zvířat nebo běžně užívaných předmětů (sklo, dřevo, papír, ale i události – tekoucí voda, kroky, dveře, déšť apod.) uplatňovat postřeh a rychlost
Tvořivost, vynalézavost, fantazie Specifické vzdělávací cíle, očekávané výstupy: vyjadřovat svou představivost a fantazii v tvořivých činnostech (konstruktivních, výtvarných, hudebních, pohybový, dramatických Konkretizované výstupy: rozvíjet a obohacovat hru podle své představivosti a fantazie spontálně vyprávět zážitky ze svého okolí vnímat požitky příjemné i nepříjemné vyjadřovat své fantazijní představy dokončit příběh (vymyslet konec nebo jinou variantu) vyjádřit vlastní jednoduché pohybové představy, scénky, pantomimu experimentovat s materiály při výtvarných a pracovních činnostech využívat různé výtvarné techniky k výzdobě improvizovat a hledat náhradní řešení
Rozlišování obrazných znaků a symbolů, grafické vyjadřování
Specifické vzdělávací cíle, očekávané výstupy: zaměřovat se na to, co je z poznávacího hlediska důležité rozlišovat některé symboly a porozumět jejich významu a funkci
Konkretizované výstupy: rozlišit jednoduché symboly – značky, piktogramy poznávat některé grafické znaky (elektřina, zákaz koupání apod.) sledovat očima zleva doprava, pojmenovávat objekty zleva doprava, vést čáru zleva doprava poznat napsané své jméno a tiskacím písmem se podepsat poznat některé hudební znaky napodobit základní geometrické tvary a znaky (čára svislá a vodorovná, křížek, vlnovka, kruh, čtverec, trojúhelník, obdélník)
Časoprostorová orientace Specifické vzdělávací cíle, očekávané výstupy: chápat prostorové, časové pojmy orientovat se v prostoru i v rovině částečně se orientovat v čase Konkretizované výstupy: rozlišovat vpravo – vlevo na vlastním těle i v prostoru rozlišovat základní prostorové pojmy (dole, nahoře, uprostřed, před, za, pod, nad, uvnitř, vně, u, vedle, mezi, nízko, vysoko, vpředu, vzadu, na kraji, na konci, na začátku, daleko, blízko, nahoru, dolů apod.) rozlišovat vzájemnou polohu dvou objektů orientovat se v řadě (první, poslední, uprostřed) orientovat se v časových údajích v rámci dne (ráno, v poledne, odpoledne, večer, v noci apod.) rozlišovat základní časové údaje, uvědomit si plynutí v čase (noc, den, ráno, večer, zítra, včera, dny v týdnu) rozlišovat roční období i jejich typické znaky
Základní matematické, početní a číselné pojmy a operace Specifické vzdělávací cíle, očekávané výstupy: chápat základní číselné a matematické pojmy, elementární matematické souvislosti a dle potřeby je využívat přemýšlet, uvažovat, a své myšlenky i úvahy vyjádřit Konkretizované výstupy: rozpoznat geometrické tvary používat základní pojmy označující velikost (malý, velký, větší, menší) používat základní pojmy označující hmotnost (lehký, těžký, nejlehčí, nejtěžší) uspořádat předměty dle stanoveného pravidla (od nejmenšího k největšímu, nebo podle barvy, tvaru) orientovat se v číselné řadě 1-10, vyjmenovat ji, porovnávat a určovat pojmy více a méně rozlišovat společné i rozdílné znaky, řešit labyrinty
Řešení problémů, učení
Specifické vzdělávací cíle, očekávané výstupy: řešit problémy, úkoly a situace, myslet kreativně nalézat nová řešení projevovat zájem o knihy, soustředěně poslouchat četbu, hudbu, filmový děj vnímat nové věci, využívat jejich zkušeností k učení postupovat a učit se podle pokynů a instrukcí prožívat radost z nových poznatků
Konkretizované výstupy: slovně, výtvarně vyjádřit své jednoduché nápady, experimentovat, některé problémy řešit cestou pokus – omyl samostatně se rozhodnout v daných činnostech problém řešit samostatně i s kamarády, umět požádat o radu vymýšlet nová řešení problému (jak by to šlo udělat jinak, co by se stalo, kdyby …) přicházet s novými nápady zacházet s předměty digitální technologie (práce na PC, interaktivní tabuli) Sebevědomí a sebeuplatnění Specifické vzdělávací cíle, očekávané výstupy: odloučit se na určitou dobu od rodičů a blízkých, být aktivní i bez jejich opory uvědomovat si svou samostatnost, umět se včlenit do skupiny vyjádřit svůj souhlas a dokázat řeči „ne“ ve skupině podílet se na organizaci a činnosti hry¨ Konkretizované výstupy: přijímat pobyt v MŠ, umět se brzy adaptovat zapojovat se do činností, komunikovat s dětmi a známými dospělými odmítnout neznámé dospělé samostatně splnit jednoduchý úkol, být samostatný, hrdý sám na sebe respektovat a přijímat přirozenou autoritu dospělých vnímat postavení ve skupině, která je postavena na určitých pravidlech rozhodovat se o svých činnostech snažit se uplatnit své přání a obhájit si svůj názor umět přijmout roli ve hře (hlavní vedoucí, velitel, organizátor, spoluhráč) nebát se požádat o pomoc, radu Sebeovládání a přizpůsobivost Specifické vzdělávací cíle, očekávané výstupy umět ovládat svoje city a přizpůsobovat jim své chování uvědomovat si své možnosti a hranice přijímat pozitivní ocenění, popř. neúspěch, vyrovnat se s ním a hodnotit své osobní pokroky
Konkretizované výstupy: reagovat přiměřeně na danou situaci (odmítat agresi, přijímat vzor slušného společenského chování) odhadnout na co stačí, co je pro něj obtížné umět hodnotit druhé, sebehodnotit vzhledem k situaci a k možnostem přijímat drobný neúspěch, umět se z něj poučit přizpůsobit se skupině, projevovat zájem o spolupráci
umět se přizpůsobit změnám
Vůle, vytrvalost, city a jejich projevy Specifické vzdělávací cíle, očekávané výstupy uvědomění si svého ega, získat sebevědomí, upevnit citovou samostatnost umět vytvářet citové vztahy k okolí, vyjadřovat své dojmy, prožitky a pocity učit se estetický vnímat prostředí, podporovat mravní zásady ovládat svou vůli
Konkretizované výstupy: odložit splnění svých přání na pozdější dobu uvědomovat si, co neumí a co se chce naučit přijmout povinnost, soustředit se na činnost a samostatně ji dokončit přijímat pokyny, plnit činnosti podle instrukcí přiměřeně reagovat v různých situacích (umět se zklidnit, ovládnout se, potlačit agresi) projevovat se citlivě k živé a neživé přírodě, pomáhat druhým přirozeně projevovat pozitivní i negativní emoce (soucit, radost, spokojenost, strach, smutek projevovat radost z nově poznaného a zvládnutého (radovat se, že umí píseň, předvádí taneček, výrobek apod.) umět vyjádřit co prožívá slovně, výtvarně, pohybově, mimikou sám rozhodovat o sobě a svém chování
Dítě a ten druhý Záměrem v této oblasti je podporovat utváření vztahů k jinému dítěti či dospělému, posilovat vzájemnou komunikaci a ve vzájemných vztazích zajišťovat pohodu, klid, radost, a spokojenost. Komunikace s dospělým Specifické vzdělávací cíle, očekávané výstupy rozvíjet schopností a dovedností při rozvíjení nových vztahů k druhým lidem posilovat chování ve vztahu k rodině, rodičům, k mateřské škole, kamarádům apod. učit děti toleranci a chránit si své bezpečí a soukromí Konkretizované výstupy: navazovat kontakty s dospělými, kteří jsou v jeho blízkosti, umět odhadnout lidi s negativními jevy respektovat dospělého, komunikovat s ním vhodným způsobem obracet se na dospělého s prosbou o pomoc a radu rozlišovat vhodnost oslovování – tykání a vykání vzájemné neskákání si do řeči Komunikace s dětmi, spolupráce při činnostech Specifické vzdělávací cíle, očekávané výstupy přirozeně a bez zábran komunikovat s jiným dítětem dokázat se včlenit do rozjeté činnosti spolupracovat s ostatními Konkretizované výstupy: bez zábran umět komunikovat se sobě rovným kamarádem, udržovat dětská přátelství být tolerantní k názoru druhého, uplatňovat svá přání, respektovat odlišnosti mezi sebou / psychické i fyzické/ umět se spravedlivě rozdělit, odbourat prvky sobeckosti, pomáhat mladšímu a slabšímu
aktivně komunikovat s druhými dětmi bez vážnějších problémů (povídat, poslouchat, naslouchat druhému) chápat a respektovat názory jiného dítěte, vzájemně se domlouvat umět rozdělit herní role, spolupracovat při hrách a být ostatním dětem partnerem využívat neverbální komunikaci (úsměv, gesta, řeč těla)
Sociabilita Specifické vzdělávací cíle, očekávané výstupy uvědomovat si svá práva ve vztahu k druhému, respektovat práva druhých uplatňovat své individuální potřeby, přání učit se přijímat a uzavírat kompromisy, řešit konflikt dohodou respektovat potřeby ostatních odmítnout komunikaci, která je dítěti nepříjemná
Konkretizované výstupy: obhajovat svoje potřeby, svůj postoj či přání přijímat názor druhého dohodnout se na kompromisu všímat si co potřebuje on i druhý chápat, že každý je jiný, jinak se chová, něco jiného umí či neumí a že je to přirozené k mladšímu, slabšímu či postiženému dítěti se chovat citlivě a ohleduplně (neposmívat se mu, pomáhat mu, chránit ho) porozumět běžným projevům emocí a nálad (vnímat, že je dítě smutné, zklamané nebo naopak má radost) nepříjemný kontakt a komunikaci dokázat odmítnout chránit se před násilím jiného dítěte (nenechat si ubližovat, šidit se, ohradit se proti tomu) uvědomit si vztahy mezi lidmi (přátelství, kamarádství, vztahy mezi pohlavími, úcta ke stáří) důvěřovat vlastním schopnostem vnímat sounáležitost s ostatními a nabídnout pomoc
Dítě a společnost Záměrem vzdělávání v oblasti sociálně - kulturní je vést dítě do společnosti lidí, do světa kultury a umění učit děti přijmout a osvojit si základy mravní a morální výchovy.
Sociabilita Specifické vzdělávací cíle, očekávané výstupy
rozvíjet schopnost dětí žít ve společenství lidí různých ras, spolupracovat s nimi, vnímat a přijímat jejich hodnoty a kulturu vytvářet v dětech povědomí o mezilidských morálních hodnotách rozvíjet estetické dovednosti a znalosti, seznámit děti s pojmy /výstava, divadlo apod./ pečovat o přírodu a chránit ji před vandalstvím učit je chápat a cítit kladné estetické cítění vést je ke zdravému životnímu stylu upevňovat v dětech sebevědomí, že se jejich práce zdařilá, upevňovat pocit hrdosti nad svou prací uplatňovat základní návyky společenského chování ve styku dospělý a dítě uvědomit si respektování pravidel chování, učit se odmítat nežádoucí vlivy
Konkretizované výstupy: uplatňovat základní společenské návyky /zdravit, poděkovat…./ pochopit jakou hraje roli ve společnosti dětí ve třídě, podle něj se chovat vhodně se začlenit mezi své vrstevníky a brát je takové, jací jsou vnímat změny estetického prostředí v MŠ odmítat nežádoucí chování chovat se slušně, zdvořile, vážit si práce druhých vnímat společensky nežádoucí chování, vnímat co je lež, nespravedlivost, lhostejnost, agresivita a vulgarismy pojmenovávat povahové vlastnosti pochopit funkci rodiny a jejich členů
Zařazení do třídy (do skupiny) Specifické vzdělávací cíle, očekávané výstupy pochopit, že každý má ve společnosti svou roli – dítě, matka, otec = rodina začlenit se do třídy a zařadit se mezi své vrstevníky respektovat jejich rozdílné vlastnosti, dovednosti a schopnosti kladně se adaptovat v novém prostředí
Konkretizované výstupy: orientovat se v rolích a pravidlech různých společenských skupin (rodina, třída, MŠ), umět jim přizpůsobit své chování reagovat na sociální kontakty druhých dětí a zařazovat se mezi ně (vlídné přijetí, akceptování, spolupráce) navazovat s dětmi kamarádské vztahy, udržovat je a rozvíjet s nimi přátelství cítit se plnohodnotným členem skupiny projevovat kladné kamarádské vztahy být schopné přistoupit na jiný názor, porozumět potřebám druhých
Kultura, umění Specifické vzdělávací cíle, očekávané výstupy vnímat umělecké a kulturní prostředí a hodnotit své zážitky zážitky ze svého okolí vyjadřovat pomocí různých výtvarných činností, dovedností a technik vyjadřovat se prostřednictvím hudebních činností
Konkretizované výstupy: pozorně poslouchat uměleckou produkci (literární, výtvarnou, dramatickou a hudební) vyjádřit a zhodnotit prožitky (co se mi líbilo a co ne apod.) v kulturních místech respektovat pravidla a nerušit ostatní při vnímání umění (ticho v divadle) všímat si kulturních památek mezi námi (zámek, pomník, zajímavá stavba) výtvarně zobrazovat objekty reálné i fantazijní
Dítě a svět Záměrem vzdělávání v environmentální oblasti je položit dítěti kladné povědomí o přírodě, která jej obklopuje, o vlivu člověka na životní prostředí, vytvářet v dětech pozitivní postoj k přírodě a celému okolí. Poznatky a sociální informovanost
Specifické vzdělávací cíle, očekávané výstupy vytvářet kladný vztah k prostředí, ve kterém žije osvojovat si poznatky o světě, o životě různých národností, vytvářet povědomí o přírodě a její proměně vštípit dětem své životní prostředí chránit, ošetřovat osvojit dovednosti k vykonávání jednoduchých činností v péči o okolí a přírodu vštípit dětem znalost, jak se chránit před nebezpečnými vlivy prostředí vštípit pocit sounáležitosti mezi živou a neživou přírodou, lidmi, společnosti, planetou Zemi
Konkretizované výstupy: osvojit si základní poznatky o sobě, rodině, o vývoji a činnostech člověka o živé a neživé přírodě, o přírodních jevech, o zvycích, tradicích doma i v blízkém okolí rozumět běžným dějům a jevům, s nimiž se běžně setkává (rozumět tomu, co se ve známém prostředí děje) mít poznatky o své zemi (název státu, vlajky, hymna, prezident, hlavní město, významné budovy) orientovat se bezpečně v prostředí, ve kterém dítě žije, znát základní instituce osvojit si poznatky o zeměkouli, vesmíru vnímat rozmanitost světa, přírody, lidí, flóry a fauny /rostliny, živočichové, lidé –tělesné rozdíly, barvy pleti apod./ uvědomit si důležitý význam přírody a umět se v ní chovat podporovat zdravý růst a vývoj jedince, chránit si své zdraví
chránit se před nebezpečnými jevy /manipulace s předměty, kontakt se zvířaty, s látkami ohrožující zdraví dítěte, přírodními jevy mít poznatky o zvycích a tradicích okolí a kraje
Adaptabilita ke změnám Specifické vzdělávací cíle, očekávané výstupy všímat si změn a dění v nejbližším okolí přizpůsobovat se změnám Konkretizované výstupy: zajímat se co se děje v okolí všímat si změn v přírodě (teplotní změny) vnímat oslavy svátků, slavnosti a ctít oslavy narozenin dítěte
Vztah k životnímu prostředí Specifické vzdělávací cíle, očekávané výstupy rozlišovat aktivity, které mohou okolní prostředí zkrášlovat nebo poškozovat mít povědomí o významu životního prostředí pro člověka uvědomovat si, jakým způsobem žijí lidé a životní prostředí tím ovlivňují pomáhat pečovat o životní prostředí Konkretizované výstupy: znát, co je škodlivé a nebezpečné, co může ohrožovat zdravé životní prostředí (déšť, záplavy, sucho, velké teplo, velké mrazy) uvědomovat si, že člověk a příroda se navzájem ovlivňují všímat si nepořádku, dbát o čistotu, starat se o rostliny, zvládat drobné úklidové práce, chápat význam třídění odpadu spoluvytvářet pěkné životní prostředí a být k přírodě velmi citlivý
Pravidla vnitřní evaluace a hodnocení MŚ /kritéria evaluačních podmínek/. Evaluace je nezbytnou součástí vzdělávacího procesu. Jejím cílem je ověřovat neustále vylepšovat činnosti v mateřské škole. Hodnocení činnosti bude zpracováno ve „Vlastním hodnocení MŠ“, které bude mít 3 letý cyklus. Každoročně bude zpracována výroční zpráva. Jednotlivé formy evaluační činnosti: Hodnotíme ve vtahu k dítěti – hodnotíme především kvalitu individuálního učení a rozvoje vědomosti u dětí / každý den, celkově pak po ukončení integrovaného celku/ Hodnotíme ve vztahu k pedagogům – hodnotíme kvalitu práce pedagoga a připravenost na ni /hospitační činnost/ Hodnotíme ve vztahu k sobě/ autoevaluace/ - sebehodnocení, naší provedené práce / leden, červen/ Závěrečná evaluace – vyhodnocujeme veškerou činnost třídy, školy evaluace tříd autoevaluace“ ŠVP“ autoevaluace “Psychosociální podmínky“ autoevaluace „Organizace vzdělávání“ autoevaluace „Životospráva dětí v MŠ“ autoevaluace „Věcné podmínky MŠ“ dotazník pro rodiče/
/leden, červen/ /červen/ /červen/ /červen/ /červen/ /červen/ / co 2 roky/
Individuální diagnostika dítěte – portfolio /výtvarné práce, grafomotorika/
/pravidelně dle potřeby/
Každý pedagog hodnotí svoji práci, jak se mu podařilo splnit své vytýčené cíle a záměry. Evaluuje svůj třídní vzdělávací program a poté celý proces ročního, třídního vzdělávání. Velmi důležité je individuální hodnocení dětí, je nutné přihlížet na věk dítěte, jeho schopností a na jeho anamnézu. Individuální diagnostika dítěte – portfolio dítěte, musí vždy respektovat možnosti, schopnosti dítěte, jeho zdravotní stav a rodinnou anamnézu. Je nutné, aby učitelky vždy správně zmapovaly, k čemu má dítě vlohy, pro co je nadané v čem vázne, má určité nedostatky a je nutné mu více pomoci. Na nich pak učitelka staví a provokuje
dítě k hlubšímu vzdělávání. Individuální diagnostika, evaluace je důvěrným materiálem a dokumentem, který postupuje s dítětem do další třídy a jeho úspěchy, či neúspěchy jsou do něj vpisovány a doplňovány. Tento materiál slouží učitelkám k optimalizaci rozvoje dítěte. Individuální diagnostika dítěte – viz příloha ŠVP Metody, kterými evalueme: - pozorování dítěte, vedení rozhovoru s nim, rozhovor s rodiči o daném problému, konzultace s odborníky, budeme provádět herní aktivity dítěte, rozvoj jazykového projevu, analýzu kresby, přihlížet na rodinnou anamnézu, pozorovat chování a jednání dítěte samostatně vystupující ve skupině. Kritéria evaluačních podmínek: Zásada úcty ke každému člověku Učitelka: vytváří prostředí, ve kterém se dítě cítí bezpečně, jistě a spokojené zajišťuje všem dětem stejné postavení, žádné není zvýhodňováno ani neznevýhodňováno nikoho nepodceňuje, nezesměšňuje, ani to neumožňuje ostatním zbytečně děti neorganizuje a nechává jim prostor pro vlastní realizaci ve vztazích mezi sebou a dětmi pěstuje vzájemnou důvěru, toleranci a ohleduplnost, zdvořilost, vzájemnou pomoc a podporu vytváří dětem prostředí klidu, bezpečí i soukromí Zásada ohledu na věkové a individuální zvláštnosti dítěte Učitelka: zajišťuje pravidelný rytmus a řád, který je dostatečně flexibilní, respektuje potřeby dětí respektuje individuální potřebu aktivity, spánku a odpočinku jednotlivých dětí, nenutí je k spánku na lehátku, motivuje jej relaxaci umožňuje nově příchozím dětem postupnou adaptaci respektuje potřeby dětí / obecně lidské, vývojové i individuální/, reaguje na ně a pomáhá v jejich uspokojování podporuje zdravou soutěživost pečuje o to, aby děti měly dostatek tekutin v průběhu celého dne – pitný režim při plánování činností vychází z potřeb a zájmů dětí, vyhovuje individuálním vzdělávacím potřebám dětí sleduje konkrétní potřeby jednotlivých dětí – rodin a snaží se jim porozumět Zásada opory o kladné rysy dítěte Učitelka: vyhýbá se negativním komentářům podporuje děti v samostatnosti dostatečně chválí a pozitivně hodnotí Zásada aktivity dětí Učitelka: pedagogický styl učitelky je podporující a počítá s aktivní spoluúčasti dítěte poměr spontánních a řízených činností je v denním programu vyvážený nabízí dětem dostatek řízených pohybových aktivit vedoucích k osvojení nových pohybových dovedností je s dětmi každodenně dostatečně dlouho venku / podle počasí/ umožňuje dětem dostatečný pohyb na zahradě MŠ pro činnost vytváří dětem vhodné prostředí věnuje dětem dostačující prostor i čas pro spontánní hru vytváří podmínky pro individuální, frontální i skupinové činnosti poskytuje dětem dostatek prostoru pro rozvoj představivosti a fantazie
Zásada vztahu mezi učitelkou a dítětem Učitelka: sama se chová podle zásad zdravého životného stylu, je dětem vhodným vzorem zajišťuje vhodný režim, vyplývající z nutnosti dodržovat v MŠ potřebný řád a daná pravidla dává dětem jasné a srozumitelné pokyny, vede třídu ke vzájemnému přátelství systematicky se věnuje vztahům dětí ve třídě a nenásilně je ovlivňuje /šikana a vandalismus/ věnuje dostatek pozornosti konfliktním situacím mezi dětmi ve třídě přiměřeně využívá zdravé autority
Zásada všestranného rozvoje osobnosti učitelky Učitelka: dbá o svůj odborný růst a soustavně se sebevzdělává jedná a chová se profesionálním způsobem v souladu se společenskými pravidly a metodami výchovy pro vzdělávání předškolních dětí evaluační činnost učitelky je užitečná a z jejich výsledků vyvozuje pro svou další práci závěry ve vztahu s rodiči se snaží o oboustrannou důvěru a otevřenost
Zásada názornosti Učitelka: upřednostňuje aktivity, při kterých jsou děti aktivní, účastní se nabízených činností snaží se o to, aby děti k poznatkům docházely vlastní aktivitou, dedukcí, pozorováním Zásada cílevědomosti Učitelka: dostatečně naplňuje cíle školy dané ročním plánem dostatečně naplňuje rámcové a specifické vzdělávací cíle dané ŠVP Zásada nových znalostí Učitelka: se plně věnuje dětem a jejich vzdělávání, využívá moderní formy a metody práce obsah vzdělávací práce / témata / je v souladu se současnými poznatky a chápáním okolního světa zajímá se o novou odbornou literaturu rozšiřující její pedagogickou odbornost __________________________________________________________________________________________
oslavy Dne matek v MŠ
Celý kolektiv pedagogických i provozních pracovnic naší MŠ se staví za naše motto MŠ.
„ Ten, kdo má děti rád, ten si umí s nimi hrát. A ten, kdo to neumí, málo lásce rozumí. “
„ Vše, co děláme pro naše děti v naší mateřské škole, děláme pro jejich spokojenost, radost, pocit bezpečí a pro jejich všestranný rozvoj osobnosti. Takovou práci jsme všichni dělali doposud a takto budeme činit nadále“. Kolektiv MŠ
Použitá literatura a zdroj informací: Rámcový program pro předškolní vzdělávání čj. 32 405/2004-22 - PhDr. Smolíková a kol. MŠMT ČR Rámcový vzdělávací program v praxi mateřských škol – M. Bourová „ Atre“ Nový Bydžov Informátor č. 7 /2001/ Informátor č.4/2002/ Informace o Manuálu - PhDr. Smolíková Manuál pro tvorbu školního vzdělávacího programu -PhDr. Smolíková Evaluace a hodnocení v mateřské škole - M. Bourová Vyhláška MŠMT ČR č. 14/2005 o mateřských školách, Vyhláška MŠMT ČR č. 43/2006 o mateřských školách Zákon 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělání /Školský zákon/ Fotodokumentace – školní kronika MŠ Štěpánkovice
PŘÍLOHY „ŠVP“ MŠ Štěpánkovice:
přílohy: Integrované bloky /podtémata/ ŠVP Kritéria přijetí dítěte k předškolnímu vzdělávání Konkretizace provozu a akcí naší MŠ pro daný školní rok /plánované akce s konkrétní odpovědností a nadstandartní činností naší MŠ/ Projekt kroužku malí hasiči-Floriánci Projekt zobcová flétnička Projekt kroužku mažoretky Logopedická prevence v MŠ Evaluační formuláře Individuální diagnostika ŠVP
příloha č. 1 příloha č. 2 příloha č. 3 příloha č. 4 příloha č. 5 příloha č. 6 příloha č. 7 příloha č. 8 příloha č. 9
Logopedická prevence v MŠ Příloha č. 7 „Logopedická prevence v MŠ“ je zpracována jako metodický materiál k logopedické prevenci v předškolním zařízení. Tento metodický materiál je vypracován na podnět grantu Ministerstva školství vyhlášeného k této problematice, který naše MŠ získala v lednu 2014. Jeho platnost nabývá účinnosti 1. 9. 2014 a stává se součástí Školního vzdělávacícho programu /je metodickým souborem pro všechny pedagogické pracovníky naší MŠ/. příloha ŠVP č. 7 zpracovala Ivana Lihotská červenec 2014
OBSAH: 1. Vývoj komunikačních schopností 2. Vývoj dítěte předškolního věku / tělesný vývoj, vývoj poznávacích procesů, vnímání, paměť, fantazie, myšlení, chápání prostoru a času, školní zralost 3. Přehled stádií v ontogenezi dětské řeči 4. Jazykové roviny v ontogenezi dětské řeči 5. Kategorie narušené komunikační schopnosti a její poruchy 6. Orientační normy vývoje hlásek, dělení hlásek českého jazyka 7. Organizace logopedické intervence v ČR 8. Logopedická prevence v předškolním zařízení 9. Metodika her a činností logopedické prevence, artikulační cvičení, dechová cvičení, sluchové a zrakové hry 10. Odborná literatura, didaktické pomůcky v MŠ 11. Čerpána literatura
1. Vývoj komunikačních schopností Vývoj řeči a komunikace je jedním z nejdůležitějších momentů v rámci ontogeneze. Začíná novorozeneckým křikem, který nemusí být projevem nespokojenosti, je však jenom určitou reflexní činnosti. Následné zvukové projevy slouží k uspokojení základních potřeb dítěte. Postupně se řeč stává prostředkem komunikace, vztahů, spolupráce a zároveň nástrojem myšlení / kolem dvou let se řeč a myšlení začínají prolínat a vzájemně se ovlivňují/.
Nejdůležitější období pro vývoj řeči je období do šesti až sedmi let, nejprudší tempo růstu je od tří do čtyř let. Raný vývoj řeči je podmíněn a ovlivněn: motorikou Mezi první znaky motoriky mluvidel patří polykací pohyby, vyšpulování rtů, škytání. Prvními aktivitami se stávají např. sání, dumlání, žvýkání, broukání a napodobivé žvatlání. Velký význam má vyzrávání hrubé motoriky / sedy, lezení a chůze dítěte/. Rovněž jemná motorika / obratnost rukou, uchopování drobných předmětů/ podporuje vývoj řeči. Obecně lze říci, že u dětí s narušeným a opožděným vývojem hrubé i jemné motoriky častěji nastávají problémy ve vývoji řeči. vnímáním Důležitý faktor na rozvoj řeči je zrak / dítě reaguje na hračku, blízkou osobu- dítě automaticky reaguje hlasem /. Zrakem dítě odezírá pohyb mluvidel /osvojování artikulace – nápodoba pro žvatlání/. Odezírá neverbální komunikaci / mimika obličeje, gesta blízkého člověka/. První slova jsou spojena se zrakovými vjemy / nejprve slovo spojuje s předmětem, poté si předmět dokáže představit prostřednictvím slova/. Nezastupitelný je pro řečový vývoj sluch. Brzy rozpozná matčin hlas, ve čtvrtém měsíci rozpozná zdroj zvuku a rozvíjí se schopnost aktivního záměrného poslouchání. Spolu se zrakem má sluch zásadní význam ve fázi napodobivého žvatlání, osvojení správné artikulace při přednesené řeči. sociálním prostředím vnějším vlivem, který ovlivňují řeč, je sociální prostředí. Nevhodné výchovné styly, nedostatek podnětů mohou mít za následek pomalejší vyzrávání řeči / k neurotickým projevům, k zadrhování/. V raném věku má hlavní úlohu rodina / výchovný styl, podnětnost, mluvní vzor/.
2. Vývoj dítěte předškolního věku / tělesný vývoj, vývoj poznávacích procesů, vnímání, paměť, fantazie, myšlení, chápání prostoru a času, školní zralost Vývoj dítěte psychických, poznávacích, motorických a řečových schopností je rozdělován na určitá vývojová období. Psychický vývoj je ovlivněn dědičnými i vnějšími vlivy. Předškolní věk zahrnuje období od 3 roku života dítěte do 6 – 7 let, kdy vstupuje do základní školy. Toto období je označováno jako věk iniciativy. U dítěte v předškolním věku sledujeme: tělesný vývoj – Mění se tělesná konstituce dítěte, pohyby se zdokonalují. V předškolním věku by mělo již dítě zvládat veškeré sebeobslužné činnosti. Rozvíjí se jeho jemná motorika, rozvoj drobného svalstva prstů. V předškolním věku dochází k rozvoji tělesného vývoje. vývoj poznávacích procesů – V předškolním věku se intenzivně rozvíjejí všechny poznávací procesy a tím může dítě důkladněji poznávat okolní svět. vnímání – Je pro tento věk nejdůležitější. Můžeme jej rozdělit na zrakové, sluchové, dotykové, chuťové, čichové a vnímání prostoru a času. Nejvíce se rozvíjí vlastními prožitky. paměť – Jde o schopnost vštípit si nové vjemy, uvědomovat si je a dle představ a potřeby si je vybavovat. Fixují se zvláště konkrétní a názorné jevy. U dítěte předškolního věku funguje více mechanická paměť (dítě si pamatuje verše). fantazie – Fantazie se rozvíjí v průběhu celého předškolního věku, na základě individuálních schopností dítěte a vlivem prostředí, které jej obklopuje. Dítě uplatňuje svou fantazii při hře, vyprávění, v každodenních situacích. myšlení – Proti útlému věku dochází u dítěte předškolního věku k významu rozvoji všech forem myšlení. Mladší dítě je fixováno jen na viditelné znaky. Předškolní dítě má tendenci si upravovat realitu tak, aby pro něj byla srozumitelná a přijatelná. Myšlení v tomto období je útržkovité, nekoordinované, chaotické. Je nutné rozvoj myšlení neustále prohlubovat – chápání prostoru a času. Každý jedinec má svůj vlastní názor na svět, který vyjadřuje prostřednictvím různých her a činností. Nejtypičtější forma je kresba, vyprávění nebo hra. Tyto činnosti jsou pro dítě předškolního věku přirozené.
školní zralost – Jsou dána určitá kritéria, která musí dítě před vstupem do školy zvládnout (Desatero pro rodiče, konkretizované výstupy našeho ŠVP, Diagnostika předškoláka). Jedná se o soubor požadavků v oblasti tělesné, duševní i sociální. Školní zralost je ovlivněna individuálními dovednostmi a schopnostmi dítěte. Může ji posoudit psycholog (Pedagogicko – psychologická poradna), který doporučí odklad školní docházky.
3. Přehled stádií v ontogenezi dětské řeči Období, kdy si dítě osvojuje mateřský jazyk, sahá až do období prenatálního (před narozením). Každý jedinec ve vývoji musí projít všemi stádii řeči. Nelze však určit, kdy které období nastoupí. Musíme tedy brát na zřetel, že může u dítěte dojít k určitému zrychlení nebo naopak zpomalení ve vývoji. Tento vývoj je ovlivňován vrozenými dispozicemi, zdravotním stavem a sociálním prostředím. V ontogenezi dětské řeči rozlišujeme následující stádia vývoje řeči: předřečové období - přípravné 1. stádium křiku toto ještě není stádium komunikace 2. stádium broukání - 6. týden jsou to první znaky řeči, vyjádření libosti a nelibosti. Libost projevujeme měkkým hlasovým začátkem (hekání ááá), nelibost projevujeme tvrdým hlasovým začátkem. 3. stádium žvatlání - 2. - 3. měsíc hra s mluvidly, není vyvinuta sluchová kontrola. Prostupuje zraková sluchová percepce. Dítě vnímá rytmus, výšku hlasu => vědomá komunikace. 4. stádium rozumění řeči - 10. – 12. měsíc nechápe význam slov – spojuje je s projevem motoriky. Dítě začíná ukazovat, používá gesta.
vlastní vývoj řeči 1 – 2 roky - první smysluplná slova - nápodoba melodie a přízvuku slov - onomatopoia / pi, pa, po, mu,ko, …/ - zdvojené slabiky /baba, mama, tata, …./ - později holé věty /Mama pa. apod./ - pojmenovávání konkrétních předmětů, osob a činností /Pa pa, Kukuč, Haf, apod./ - slovní zásoba v 18. měsících – 50 výrazů - ve 2 letech – 400 slov
2 - 3 roky - nárůst slovní zásoby (je nerovnoměrný) - holé věty se postupně rozrůstají o další větné členy - řazení větných členů není ještě správné (Auto viděl já.) - počátky skloňování a časování - pamatuje si krátkou říkanku, doplňuje jednotlivá slova (Skákal –„ pes“)
3 - 4 roky - období vývojových obtíží (rozvoj psychiky, myšlení je na vyšší úrovni než vyjadřovací schopnosti - přechod od konkrétního myšlení k abstraktnímu - pojmenuje předměty, osoby, činnosti, začíná užívat pojmy - tvoří 3 – 4 členné věty - lépe skloňuje i časuje, začíná rozlišovat časy (minulý a budoucí) - období otázek – Co to je?, Proč? - pamatuje si krátkou říkanku - artikulace je nepřesná, nestabilní, řeč není ještě srozumitelná - v oblasti sluchového rozlišování: rozpozná hlasy známých osob, známé technické a přírodní zvuky, nerozlišuje nesprávnou výslovnost u sebe ani u známých osob - v oblasti motoriky mluvidel: pohyby nejsou přesné 4 – 5 let - období intelektualizace řeči - dítě chápe obsah slov, rozliší konkrétní od abstraktního - slovní zásoba je bohatá - tvoří rozvinuté věty a souvětí - časuje a skloňuje – ještě se může vyskytovat fyziologický agramatismus - užívá konkrétní i abstraktní pojmy, rozlišuje časy - vypráví podle obrázku známou pohádku - rytmizuje slova a říkanky (rozklad slov na slabiky) - rozliší slova podle první slabiky (při vhodné motivaci) - řeč by již měla být srozumitelná, artikulace ještě není správná 5 – 6 let - dítě mluví ve větách bez nápadných gramatických chyb - pamatuje si básničku, je schopno vyprávět krátký příběh - řeč by již měla být srozumitelná, může váznout artikulace u pár hlásek - v oblasti sluchového rozlišování: rozloží slovo na slabiky, rozlišuje ve slově první a poslední slabiku, začíná rozlišovat první a poslední hlásku, rozpozná u sebe i druhého chybu ve výslovnosti - mluví plynně, bez dysgramatismu - vymýšlí vlastní příběhy, zapojuje fantazii, rozumí jednoduchým vtipům - umí tvořit rýmy - orientuje se a zná svou základní anamnestickou informaci (bydliště, jména sourozenců, rodičů i prarodičů) - sociální vyzrálost a dovednost (vyřízení krátkého vzkazu, ohlášení se do telefonu, apod.) po 7 roce - řeč se rozvíjí i nadále, především slovní zásoba - vyvíjí se vyjadřovací schopnosti, mluvní pohotovost - hlubší rozvoj přízvuku, melodie a tempa komunikačních schopností
Úskalí dětské řeči: vnitřní vliv - (vrozené dispozice, vývoj sluchu, vývoj zraku, vývoj řečové motoriky, zóny mozku, mluvního aparátu, nosní mandle) vnější vliv - (rodinný vliv, prostředí množství a přiměřenosti podnětů, správný řečový vzor)
průměrný počet slov u správného rozvoje komunikačních dovedností věk dítěte 1 1,5 2,0 2,5 3,0 3,5 4,0 5,0 6,0
průměrný počet slov 5 70 270-300 300-450 1000 1200 1500 2000 2500-3000
Jazykové roviny v ontogenezi dětské řeči Řeč dělíme do čtyř rovin: Foneticko-fonologická rovina Morfologicko-syntaktická rovina Lexikálně-sémantická rovina Pragmatická rovina
4.
Foneticko-fonologická rovina Jde o sluchové rozlišování hlásek a jejich výslovnost. Dítě ze zvuků, které ho obklopují, postupně dokáže vyčleňovat hlásky mateřského jazyka. Tato schopnost se začíná projevovat okolo 6 až 8 měsíce a její vývoj je poměrně zdlouhavý. Sluchové rozlišování je v úzkém vztahu k výslovnosti, protože dítě pro správnou výslovnost potřebuje rozlišovat nejen hlásky, ale mezi správným a nesprávným zněním. Mluvidla splňují všechny předpoklady pro artikulaci ve 2 až 3 letech. Vývoj výslovnosti se řídí od nejlehčích samohlásek A, E, I, O, U, dvojhlásek, dále pak hlásek – P, B, M , T, D, N, K, G, F, H, CH, V, J, měkčení, až po hlásky artikulačně nejobtíženější R, Ř, C, S, Z, Č, Š, Ž. Do 5 let považujeme dyslálií /nesprávná výslovnost/ za fyziologickou, od 5 do 7 za prodlouženou fyziologickou formu. Po 7 letech je málo pravděpodobné, že se výslovnost upraví spontánně. Morfologicko-syntaktická rovina Tato rovina zahrnuje užívání slovních druhů, tvarosloví a větosloví. S věkem se mění zastoupení jednotlivých slovních druhů, obvykle dítě nejprve používá podstatná jména, potom slovesa, přídavná jména, osobní zájmena a číslovky. Po 4 roce by již mělo používat všechny druhy slov. Mezi 2 a až 2,5 roky pozvolna začíná časovat a skloňovat. Nejprve se ustaluje rod, potom číslo, nakonec pád. Mezi 3 a 4 rokem používá souvětí. Do 4 let považujeme dysgramatismy /neobratnosti/ za fyziologické. Pokud přetrvávají ve větším rozsahu i nadále, potom signalizují opoždění v řečovém nebo intelektovém vývoji. Lexikálně-sémantická rovina Jedná se o aktivní a pasivní slovník, tj. o porozumění řeči a vyjadřování. Kolem 10 měsíců hovoříme o tzv. porozumění řeči. Pochopení poznáme podle toho, že dítě na pokyn reaguje motorickou reakcí. Aktivní slovní zásoba se zažíná rozvíjet v roce. Dítě se učí, že pomocí slov může označovat osoby a předměty, slova začínají nahrazovat reálné předměty. Pro rozvoj řeči je velice důležité vše pojmenovávat / vše, co dítě vidí, slyší, dělá, prožívá, rovněž to, co děláme my/. Tím dochází k pevnému, jasnému spojení mezi předmětem, činností a slovem. Není tedy náhodné, že dítě mezi 1,5 – 2 roky začíná klást otázky “Kdo to je?“, „Co to je?“. Mezi 3 – 4 roky je druhý věk otázek typu – „Proč?“, „Kdy?. Pragmatická rovina Touto rovinou rozumíme užití řeči v praxi. Zahrnuje takové dovednosti, jako je vyžádání či oznámení informace, Vyjádření vztahů, pocitů, události. Kolem 2 – 2,5 let dítě upřednostňuje slovní formu komunikace. Mezi 2,5 – 3 lety se pomocí řeči učí dosahovat cíle. Dalším projevem pragmatické roviny jsou konverzační schopnosti / výměna rolí v dialogu, udržování tématu. Mezi 3 – 4 lety dítě projevuje schopnost konverzaci nejen navázat, ale také ji udržet, rozvíjet, pokračovat v ní. Kromě řeči nutné
připomenout i neverbální prvky komunikace. Jednota verbálních i neverbálních prvků komunikace je pro malé dítě velmi důležité. Kategorie narušené komunikační schopnosti a její poruchy Jestliže dítě výrazně zaostává ve svém řečovém vývoji ještě ve třech letech, pak se zřejmě jedná o opožděný vývoj řeči, který může mít různé příčiny a pravděpodobně již vyžaduje speciální logopedickou péči. Narušený vývoj řeči se může projevovat až úplnou nemluvností (hluboká mentální retardace). Lehčí případy při narušeném vývoji řeči, označujeme jako lehké odchylky od normy. Klasifikace průběhu vývoje řeči: Opožděný vývoj řeči – příčinou může být dědičnost, opožděný vývoj centrální nervové soustavy (CNS), nedoslýchavost, nepodnětné prostředí - mluví-li dítě ve třech letech méně ostatní, jedná se zřejmě o opožděný vývoj řeči – je nutno provést diferenciální diagnostiku a zajistit odborná vyšetření, která vyloučí: sluchovou vadu (nedoslýchavost), vadu zraku (nedostatky ve zrakové percepci), poruchu intelektu, vady mluvních orgánů, orofaciální rozštěpy, akustickou dysgnozii (neschopnost zapamatovat si slova a porozumět smyslu slov) a autismus (prostředí, genetické vlivy, lehká mozková dysfunkce) nejčastější poruchou komunikační schopnosti je dyslálie Opožděný vývoj řeči prostý - prostý opožděný vývoj řeči je ovlivněn genetickými faktory, dítě dobře rozumí řeči a má rozvinutou motoriku, nutné odborné vedení logopedem Opožděný vývoj řeči na podkladě sluchové vady - děti, které se se sluchovou vadou již narodí nebo ji získají v raném věku, mají vždy ovlivněn a deformován vývoj řeči, nutné včasné diagnostikování sluchové vady je důležitým předpokladem zahájení cílené logopedické terapie Opožděný vývoj řeči na podkladě nedostačujících rozumových schopností - objevuje se u dětí s nižším intelektem a celkovým opožděním se řeč pomaleji rozvíjí, projevuje se malou slovní zásobou, vada řeči je obsáhlá – dlouhodobá logopedická pomoc Opožděný vývoj řeči na podkladě orgánových poruch mluvidel - s vrozeným rozštěpem patra rtu - s narušeným vývojem chrupu - s výrazně zkrácenou podjazykovou uzdičkou s deformací jazyka Omezený vývoj řeči – příčinou je mentální retardace, těžší poruchy sluchu, špatné sociální prostředí Přerušený vývoj řeči - příčinou přerušení vývoje mohou být úrazy, duševní onemocnění, psychická traumata Odchylný (zcestný) vývoj řeči – příčinou jsou např. rozštěpy patra, kdy se odchylka od normy objeví pouze v některé z rovin (vývoj artikulace, modulace řeči) Fyziologická nemluvnost trvá do jednoho roku života dítěte, poté začíná vlastní vývoj řeči. Mezi druhým a třetím rokem mluví aktivní dítě již ve větách. Jestliže se vývoj řeči opozdí a dítě je zdravé, není postižena motorika, nejsou porušeny mluvní orgány, prostředí jej stimuluje pro vývoj řeči a dítě přiměřeně, i když ne řeči, reaguje na podněty z prostředí, mluvíme o prodloužení fyziologické nemluvnosti. 5.
Poruchy řeči a narušené komunikační schopnosti Logoped popř. odborný lékař na základě vyšetření označí, zda se jedná o prosté opoždění ve vývoji řeči nebo o poruchu komunikačních schopností – vývojová dysfázie. Vývojová dysfázie se projevuje tak, že dítě není schopno slovně komunikovat, i když podmínky pro vytvoření řeči jsou dobré, dítě nemá žádné závažné onemocnění, přiměřená inteligence, nevyskytuje se porucha sluchu a prostředí je podnětné. Vývojová dysfázie zasahuje rozumění
řeči i řečovou produkci. Děti bývají často neobratné, obtížně se soustředí, je lehce unavitelné, citově strádá a jejich nálady se rychle střídají. Terapie vývojové dysfázie: ve spolupráci s logopedem rozvíjení jednotlivých oblastí – nelze provádět izolovaně, ale je třeba všechny rehabilitační a edukační postupy kombinovat nutná spolupráce dítě, zákonný zástupce a předškolní zařízení Huhňavost (rhynolália). Jde o poruchu zvuku řeči, jejíž příčinou v předškolním věku bývá nejčastěji zbytnělá nosní mandle (odstranění nosní mandle se nazývá adenotomie). S huhňavostí se setkáváme také u dětí, které se narodily s vývojovou vadou – rozštěpem patra. Terapie huhňavosti: zaměřit se správné dýchání pro odstranění nosní mandle cvičit správný směr výdechového proudu vzduchu dechová cvičení Koktavost (balbuties). Jde o jednu z nejtěžších poruch, která se projevuje přerušováním řečového projevu křečovými stahy orgánů, které se na mluvě podílejí (svaly dýchací, hlasotvorné, artikulační). U koktavého se objevuje strach z projevu řeči, vyskytují se poruchy mimoslovního chování (grimasy, tiky, žvýkání, mrkání, celkový neklid) a změny v oblasti emocionální (pocení, napětí, pomočování). Terapie koktavosti: zaměřit se na správnou artikulaci, uvolnit znaky svalového napětí, šeptání, pomalé tempo řeči Breptavost (tumultus sermonis). Pro ni je charakteristická porucha tempa řeči. Řeč je překotná, dochází k vynechávání slabik a k deformaci slov. Mluva se stává nesrozumitelná, je narušeno dýchání, dochází k hlasovým poruchám, výslovnost hlásek je nepřesná. Breptavé děti bývají amuzikální, melodie a rytmus řeči jsou narušeny. Projevují se i poruchy mimoslovního chování (v mimice). Terapie breptavosti: dbát na pomalost řečového projevu, správné dýchání, artikulaci a používání mimických a obličejových svalů (gymnastika mluvidel) zaměřit se na pravidelné tempo řeči, prodlužování hlásek a melodii slov Patlavost (dyslálie). Nejčastější porucha řeči a její artikulace. Dítě neumí správně tvořit hlásky – nutná konzultace s logopedem. Jedná se o přirozenou vývojovou odchylku nebo vadu výslovnosti. Terapie dyslálie: zásadou je krátkodobé cvičení – procvičovat výslovnost krátce, ale co nejčastěji zásada využití sluchové kontroly- klade se důraz na sluchové vnímání nově vytvořené hlásky zásada používání pomocných hlásek – lze použít hlásky, které již dyslálik umí správně artikulovat – je nutné postupovat tak, aby si dítě neuvědomovalo, že nacvičuje hlásku, kterou neumí dobře vyslovit zásada minimální akce – cvičení provádíme bez přehnaného úsilí a napětí artikulačních orgánů, cvičení provádíme nenásilně hravou formou na vyvození nové hlásky spolupracuje dítě pouze s logopedem a cvičení provádí s rodiči
Stručný popis vývoje artikulace v závislosti na věku dítěte: věk dítěte
v v
věk dítěte do 1 roku
do 3 let
do 4,5 let
do 6,5 let
vývoj výslovnosti A, E, I, O, U M, B, P D, T, N, J zvládá D, T, N, L, K, G (i artikulačně) Bě, Pě, Mě, Vě N, D, T zvládá, L používá ve všech slovech, vyvíjí se Č Š Ž C S Z R Ř zvládá, kombinace hlásek ČŠŽ a CSZ
Mutismus - Je ztráta schopnosti verbálně komunikovat. Příčinou jsou určité neurotické bariéry, aby se dítě projevovalo verbálně. Terapie mutismu: nepřemlouvat a nenutit dítě k řečovému projevu, netrestat dítě za absenci řečového projevu, neizolovat ho a neignorovat, nebránit mu, když se snaží o komunikaci jednat s dítětem jako s rovnocenným partnerem, jednat s ním jako s ostatními dětmi, dovolit dítěti používat jakýkoliv způsob možné komunikace, zachovávat trpělivost a klid a brát na zřetel, že celý proces může být dlouhodobý
Orofaciální rozštěp (palatolálie). Rozlišujeme: obličejový rozštěp a ústní rozštěp. Nutná lékařská pomoc – pediatr, neurolog, foniatr, logoped, stomatolog. Bývá narušena funkce patrohltanového mechanismu. Je to vývojová vada. Jedná se o orgánové postižení, které postihuje pevné útvary oddělující dutinu ústní od dutiny nosní, popř. patro hltanového uzávěru. Charakteristickým znakem je změna rezonance, porušená artikulace, otevřená huhňavost a poruchy sluchu. Terapie palatolálie: jedinci postižení touto vývojovou vadou jsou hned po narození v ošetřování specialistů nutné dechové cvičení, artikulace, gymnastika mluvidel, cvičení mimických a obličejových svalů dbát na uzavření úst při výdechu nosem 6. Orientační normy vývoje hlásek, dělení hlásek českého jazyka Z fonetického hlediska se hlásky dělí na samohlásky (vokály) a souhlásky (konsonanty). Systém českých samohlásek je tvořen pěti samohláskami. Při artikulaci prochází výdechový proud volně – nenaráží na překážku. Postavení jazyka v dutině ústní při tvorbě vokálu znázorňuje Hellwagův trojúhelník. tabulka Hellwagův trojúhelník
Dělení svislé jazyka
podle polohy
Dělení podle vodorovné polohy jazyka Přední Střední Zadní Vysoké
I
U
Středové
E
O
Nízké
A
Diftongy (dvojhlásky) je těsné spojení dvou samohlásek v jedné slabice – OU, AU, EU. Souhlásky jsou nepravidelné šelesty, šumy a výbuchy, které se tvoří na různých artikulačních místech. Českých konsonant je 25 a dělíme je: Podle místa tvorby Tvorba hlásek probíhá na artikulačních okrscích. I. artikulační okrsek: hlásky obouretné – tvořené oběma rty p, b, m hlásky retozubné – tvořené překážkou, kterou vytvořil spodní ret a horní řezáky f, v II. artikulační okrsek: hlásky dásňové – vznikají překážkou, kterou výdechovému proudu tvoří hrot jazyka na horní dásni předodásňové t, d, n, c, s, z, zadodásňové č, š, ž III. artikulační okrsek: hlásky tvrdopatrové – tvořené přiblížením hřbetu jazyka k tvrdému patru, které nazýváme měkké ť, ď, ň, j IV. artikulační okrsek: hlásky měkkopatrové – souhlásky tvořené na měkkém patře k, g, ch V. artikulační okrsek: hlásky hrtanové – je tvořena přímo v hrtanu h Podle způsobu tvorby hlásky výbuchové – při vytváření hlásky vznikne na určitý okamžik úplný závěr, který je pak prudce zrušen (slyšíme jako výbuch) p, b, m, t, d, n, ť, ď, ň, k, g hlásky třené – překážka pro výdechový proud není úplný a výdechový proud se „tře“ f, v, s, z, š, ž, j, h, ch, l, r, ř
hlásky R a Ř jsou kmitné tabulka Postavení mluvidel při tvorbě hlásek
O
P, B, M
C, S, Z
A
U
V,F
I
D, T, N, L, R,
E
Č, Š, Ž
Vývoj gramatického systému u dětí předškolního věku: 1. Citoslovce zvukomalebná slova tvoří se z nich podstatná jména, slovesa (PIPI-PIPINKA-PÍPÁ) jednoduché věty 2. Podstatná jména období intelekualizace řeči, převaha nad citoslovci pojmenovávání činností a vlastností (koupání) gramatická kategorie: ROD – v nejranějších stádiích rody dítě neuplatňuje – souvisí s rozvojem slovní zásoby ČÍSLO – nejdříve jednotné, pak množné, zdrobněliny PÁD – 1., 4., 2., 3., 5., 6., 7. 3. Slovesa gramatická kategorie ZPŮSOB – nejdříve infinitiv (rozkaz, přání, zvolání – např. „Papat“) OSOBA – 3. j. č. , 3. mn. č., pak teprve 1., 2., os.j. a mn.č. ČAS - přítomný, minulý (bez pomocného slovesa být – např. „Spinkal“ VID - nejprve nedokonavý (hačat, hajat) 4. Přídavná jména Stupňování přídavných jmen (odchylky – např. Velký – velkejší – nejvelkejší) 5. Zájmena tázací, ukazovací, osobní 6. Příslovce času (kdy), místa (kde), způsobu (jak) 7. Předložky skladba předložkových vazeb (nad stolem) použití pádové koncovky (panenka v kočárku) 8. Číslovky základní, řadové 9. Spojky poslední osvojená kategorie důležité používání spojky A (Byl jsem venku a štěkal pes.)
7.
Organizace logopedické intervence v ČR, logopedické ambulance v okolí V České republice je organizace poskytování logopedických služeb v kompetenci tří resortů. Logopedická intervence v resortu zdravotnictví (klinický logoped /složí atestaci/ – zajišťuje logopedickou péči v nemocnicích na speciálních odděleních, na klinikách neurologie, foniatrie, v léčebnách a rehabilitačních centrech), v logopedických poradnách, ambulancích, soukromých klinikách (logoped s magisterským titulem) Logopedická intervence v resortu školství (speciální pedagogové se státní zkouškou logopedie, surdopedie, logopedičtí asistenti a preventisté s certifikátem zajišťují logopedickou péči v předškolních zařízeních, základních školách, speciálních vzdělávacích centrech). Logopedická intervence v rezortu práce a sociálních věcí ( je logopedická péče součástí komplexní rehabilitace v ústavech sociální péče pro děti a mládež)
Logopedické ambulance v okolí: Zařízení klinické logopedie, Stratilova 11, 74601 Opava, Mgr. Siwková Hana Logopedická ambulance, Partyzánská 4/1525, 747 05 Opava, Mgr. Kavanová Ludmila, tel. 553 730 121 Ambulance klinické logopedie, Ostrožná 27, 746 01 Opava, Mgr. Siwková Hana, tel. 552 301 566 Rehabilitační ústav Hrabyně, Hrabyně 204, 747 67, Mgr. Bakešová Veronika, tel. 553 603 168 Rehabilitační ústav Hrabyně, Hrabyně 204, 747 67, Mgr. Bc. Konečná Vendula, tel. 553 603 149 Klinická logopedie, Opavská 57, 747 21 Kravaře, PaedDr. Odstrčilová Magda, tel. 553 672 296 Dětské centrum Čtyřlístek, p. o., Nákladní 29, 746 01 Opava, Mgr. Lukešová Pavlína, tel. 553 621 548,kl.240 Dětské centrum Čtyřlístek, p. o., Nákladní 29, 746 01 Opava, Mgr. Ottová Zuzana, tel. 553 621 548 Logopedická ambulance, Partyzánská 4/1525, 747 05 Opava, Mgr. Dostálová Anna, tel. 553 730 121 Klinická logopedie, E. Krásnohorské 8, 746 01 Opava, PaeDr. Křížová Eva Rehabilitační ústav Hrabyně – Chuchelná, Komenského 14, 747 24 Chuchelná, PaeDr. Kopřivová Irena, tel. 553 683 360 Slezská nemocnice Opava, Olomoucká 86, 746 01 Opava Klinická ambulance, Pekařská 358/85 , 747 05 Opava, Mgr. Vavrečková Lucie, tel. 553 733 053 Logopedická prevence v předškolním zařízení Logopedickou prevenci lze chápat jako mezioborově podmíněný proces, který se realizuje v zájmu dosažení co nejlepších výsledků v logopedické nápravě. Dělíme ji: 1. Logopedickou diagnostiku – provádí ji logoped v resortu zdravotnictví a školství. 2. Logopedickou intervenci /nápravu/ - logoped, spec. pedagogové, asistenti a preventisté. 3. Logopedickou prevenci – logoped, pedagogové, asistenti, preventisté, pod odborným dohledem zákonní zástupci. 8.
V předškolním zařízení provádí screening a depistáž logopedický asistent a preventista. V našem předškolním zařízení to jsou: Bc. Anna Jonešová
- učitelka /logopedický asistent, preventista/
Ivana Lihotská
- učitelka /logopedický asistent, preventista/
Michaela Michalíková
- učitelka /logopedický preventista/
Monika Kočnarová
- učitelka /logopedický preventista/
O hlubší a rozšířenou depistáž lze požádat SPC v Opavě s vadami narušené komunikační schopnosti, logopeda.
Diagnostika dítěte s narušenou komunikační schopností součást „Individuální diagnostiky dítěte“ Jméno dítěte
nar.
Lexikálně - sémantická rovina
věk
1.
Pojmenuje běžné věci na obrázku
3
2.
Ukáže na obrázku činnost
3
3.
Chápe pojmy „já, moje“
4.
Správně používá slov „ano, ne“
5. 6.
Odpovídá na otázky „Co děláš?“, „Kde jsi?“ Má zájem o obrázkové knížky, příběhy
3 3 3
7.
Ukáže obrázek věci podle použití
3
8.
Ukáže obrázek podle podstatného znaku
3,5
9.
Klade otázky „Proč?“, „Kdy?“
3,5
10.
Řekne, co je na obrázku
3,5
11.
Reprodukuje jednoduchou říkanku
3,5
12.
Chápe a vnímá jednoduché protiklady
3,5
13.
Identifikuje věci podle společných znaků
3,5
14.
Zařazuje obrázky pod nadřazené pojmy
4
15.
Ukáže obrázek podle aktuální situace
4
16.
Vysvětlí, na co máme oči, knihy, auta
4
17.
Poslouchá pohádky, chápe děj
4
18.
Spontálně vypráví podle obrázků
4
19.
Doplní protiklady s vlastním názorem
4
20.
Některé pojmy vysvětlí
5
21.
Chápe jednoduché vtipy a hádanky
5
22.
Sestaví dějovou posloupnost a popíše ji
5
23.
Pojmenuje, co dělá určitá profese
5
24.
Přiřadí, co k sobě patří a vysvětlí to
5
25.
Umí zpaměti
5-6
26.
Tvoří nadřazené pojmy
5-6
27.
Tvoří protiklady (antonyma)
5-6
28.
Tvoří slova, podobného významu (synonyma) Pozná a vymyslí slova stejného zvuku, ale různého významu (homonyma) Pozná a vyjmenuje nesmysl na obrázku
5-6
5-6
32.
Správně posoudí pravdu a nepravdu v tvrzení Interpretuje pohádky bez podpory obrázků
33.
Chápe a realizuje i dlouhé pokyny
5-6
29. 30. 31.
3
5-6 5-6
5-6
nezvládá
zvládá s dopomocí
zvládá samostatně
Poznámky:
Morfologicko – syntaktická rovina
věk 3
3.
Mluví ve větách, používá podstatná jména a slovesa, přidává přídavná jména a zájmena Rozlišuje jednotné (Plurál) a množné (Singulár) číslo Užívá správné koncovky podstatných jmen
4.
Tvoří souvětí souřadná
5.
Tvoří souvětí podřadná
6.
Čas minulý, přítomný a budoucí užívá ve správném tvaru
7.
4–5
8.
Užívá všechny slovní druhy a správně chápe jejich použití Mluví ve větách se správným slovosledem
9.
Pozná nesprávně utvořenou větu
5–6
10.
Do příběhu doplní slovo ve správném tvaru (malované pohádky)
5-6
Pragmatická rovina
věk
1.
Upřednostňuje verbální komunikaci
3
2.
Pomocí řeči dosahuje cíle
3
3.
3, 5
4.
Řekne své jméno, jména sourozenců, kamarádů Pokouší se o konverzaci
5.
Mluví nenuceně
6.
Informuje o zážitcích, pocitech, přáních
3,5 4 4
7.
Předá krátký vzkaz
4
8.
Aktivně navazuje spontánně řečový kontakt s dospělými i dětmi Dodržuje pravidla konverzace a společenského kontaktu (neskáče do řeči) Dokáže zformulovat otázku
5
6
12.
Dokáže adekvátně odpovídat na položené otázky Vyjádří myšlenku, nápad, názor
13.
Vyjádří své pocity, prožitky
6
14.
Řekne své jméno, příjmení, jména rodičů a sourozenců, prarodičů, kamarádů a učitelek Zná adresu, povolání svých rodičů
6
1.
2.
9. 10. 11.
15.
nezvládá
zvládá s dopomocí
zvládá samostatně
3
3-4 3– 4 3– 4 4– 5 5
5–6 5- 6
6
6
nezvládá
zvládá s dopomocí
zvládá samostatně
1.
Foneticko - fonologická rovina
věk
Výslovnost
3–4
2.
4–5
3.
5-6
4.
Artikulační obratnost
4–5
6.
5-6 Naslouchání
věk
1.
Lokalizuje zvuk (ukazuje směr)
3
2.
Pozná předměty bez zvuku
3–4
3.
Pozná písně podle melodie
4
4.
Naslouchá krátkému příběhu, pohádce
4
Sluchové rozlišování (sluchová diferenciace) Rozliší slova s vizuálním podnětem (změna hlásky) hodinky – holínky tráva – kráva nota – bota Rozliší slova bez vizuálního podnětu most – kost hrady – brady vločka – vločka udice – ulice konec – kopec Rozliší slova s vizuálním podnětem (změna samohlásky) kapr – kopr perník – parník Rozliší slova bez vizuálního podnětu (změna samohlásky) les – les plot – plat sud – sad slavit – slevit drak – drak kus – kos Rozliší slova s vizuálním podnětem (znělé a neznělé hlásky, sykavky) kos – koš kosa – koza Rozliší slova bez vizuálního podnětu (znělé a neznělé hlásky, sykavky) tělo – dělo hrad – hrad myš – myš zem – sem ples – pleš vozy – vosy noc – nos Rozliší slova s vizuálním podnětem (změna délky) lyže – líže páni – paní Rozliší slova bez vizuálního podnětu (změna délky) dráha – drahá kára – kárá mává – mává žila – žíla lak – lák síla – síla pára – párá vila – víla Rozliší slova s vizuálním podnětem (změna měkčení) nemá – němá hrozny – hrozní
věk
2.
3.
4.
5.
6.
7.
8.
9.
zvládá s dopomocí
zvládá samostatně
nezvládá
zvládá s dopomocí
zvládá samostatně
nezvládá
zvládá s dopomocí
zvládá samostatně
3–4
5.
1.
nezvládá
4
5
4
4,5
4,5
5
5
5,5
5,5
Rozliší slova bez vizuálního podnětu (změna měkčení) čistí – čistý dýky – díky mladý – mladý lety – letí hrady – hradí psaní – psaní tyká – tiká Rozliší bezvýznamové slabiky tam – dam čil – žil díl – dýl Sluchová paměť
5–6
1.
Zopakuje větu ze tří slov
3
2.
Zopakuje tři nesouvisející slova
4
3.
Zopakuje větu ze čtyř slov
4
4.
Zopakuje čtyři nesouvisející slova
5
5.
Zopakuje větu z pěti slov
5
6.
Zopakuje větu z více slov
6
7.
Zopakuje pět nesouvisejících slov
6
Sluchová analýza a syntéza
věk
1.
Roztleská slovo na slabiky
4
2.
Zvládá rozpočítadla
4
3.
Z trojice slov najde rýmující se dvojici
4,5
4.
Určí, zda se dvě slova rýmují
4,5
5.
Vyhledá rýmující se dvojice
5
6.
Určí počet slabik
5
7.
Určí počáteční hlásku slova
5
8.
Určí slova začínající danou hláskou
5
9.
Určí poslední hlásku ve slově
5
10.
Slovní kopaná
6
11.
Určí, zda slovo obsahuje danou hlásku
12.
Z hlásek složí slovo (uzavřenou slabiku: p – e – s) Jednoslabičné slovo analyzuje na hlásky (m yš) Z hlásek složí dvouslabičné slovo (k – o – l – o) Dvouslabičné slovo analyzuje na hlásky (voda) Vnímání rytmu
6
4
3.
Určí, zda dvě krátké rytmické struktury jsou shodné Určí, za dvě delší rytmické struktury jsou shodné Napodobí rytmus (2 – 4 tóny, více)
4.
Zvládá záznam krátké rytmické struktury
5,5
5.
Zvládá záznam delší rytmické struktury
6
10.
11.
13. 14. 15.
1. 2.
6 věk
nezvládá
zvládá s dopomocí
zvládá samostatně
nezvládá
zvládá s dopomocí
zvládá samostatně
nezvládá
zvládá s dopomocí
zvládá samostatně
6 6,5 6,5 věk
5 5,5
1.
Prvky neverbální komunikace
věk
Oční kontakt
3–4
2.
4-5
3.
5-6
9.
nezvládá
zvládá s dopomocí
zvládá samostatně
Metodika her a činností logopedické prevence, artikulační cvičení, dechová cvičení, sluchové a zrakové hry
V našem vzdělávacím programu nabízíme dětem logopedickou prevenci při všech činnostech, které dětem předkládáme. Jednotlivé činnosti máme propracovány v ŠVP v blocích témat a podtémat, které vychází z RVP pro předškolní vzdělávání. Veškeré záměry vzdělávání a konkretizované výstupy jsou rozpracovány v jednotlivých částech ŠVP. Pracujeme s dětmi různými formami práce – individuální, skupinovou, frontální. Jazyková výchova prolíná veškeré vzdělávací činnosti dětí. Pravidelně zařazujeme jazykovou výchovu jako hlavní řízenou činnost, logopedické a artikulační chvilky dle možnosti a potřeb vzdělávání. Zaměřujeme se především na rozvoj a cvičení: obličejových svalů procvičení mimiky artikulační cvičení pro správnou výslovnost jednotlivých hlásek dechové cvičení sluchové vnímání zrakové vnímání hrubou motoriku jemnou motoriku grafomotoriku rozvoj kresby rytmizaci řeči zpěv Do našeho vzdělávacího programu jazykové výchovy jsou včleněny všechny děti i ty, které nemají žádnou vadu komunikačních schopností. Činnosti provádíme formou hry a zábavy. V mateřské škole neprovádíme žádnou úpravu vad řeči, pouze klademe důraz na prevenci procvičování výše uvedených činností. Je velmi nutná spolupráce se zákonnými zástupci a odbornými lékaři / logoped, neurolog, pediatr, odborný lékař/. Navštěvuje- li dítě logopedickou ambulanci je nutné tuto skutečnost v předškolním zařízení oznámit učitelkám /oznámení činí zákonný zástupce/. Pravidelně též seznamuje učitelky s postupem nápravy řeči u logopeda /snazší návaznost na logopedickou prevenci/. Dítěti je průběžně zpracována „Individuální diagnostika dítěte“, ve které jsou všechny jeho úspěchy či neúspěchy zaznamenávány. Metodická činnost je zpracována pro jednotlivé oblasti logopedické prevence. Mnohé náměty činnosti jsou uvedeny v odborné literatuře, která je uvedena v bodě 10. a dále dle vlastní fantazie pedagoga. Nesmíme opomenout na individuální schopnosti a dovednosti jednotlivého dítěte. Dítě nikdy nepřetěžujeme a neklademe na něj vysoké požadavky.
MOTORIKA: Hry pro rozvoj motoriky předpokládají přiměřený a rovnoměrný rozvoj všeobecné obratnosti. Náměty ke cvičení jemné motoriky ruky Abychom dosáhli co nejlepšího uvolnění ruky s problematickou uvolněnou rukou a grafomotorickými potížemi, můžeme cvičit následující cviky. Cvičíme pokud možno několikrát denně a jen krátkou dobu, maximálně 3 – 5 minut. Při cvičení jemné motoriky ruky provázíme cvičení říkankou, využíváme rytmus, zpíváme. Cvičíme nejprve ruku vedoucí, potom ruce vystřídáme a nakonec oběma současně. Využíváme velkých formátů papírů, houbičky a tabule. Cviky provádíme se zrakovou kontrolou a bez zrakové kontroly. Cvičení pro aktivní i pasivní uvolnění paže let ptáků zahříváme se pohyb hodinového kyvadla hoblování vzpažení obou rukou se záklonem střídavé mávání paží s dotykem stehen údery předpaženými pažemi spojenými v pěst „dřevorubec“ mávání celou paží pokrčenou v lokti „Pá, pá“ plavání „prsa, kraul, motýlek“ napodobení pohybu při setí, kosení trávy střídavé upažení soustředěné vnitřní čelní kruhy celou paží – jednou, oběma soustředěné vnitřní čelní kruhy předloktím – jednou, oběma soustředěné vnitřní čelní kruhy zápěstím – jednou, oběma navíjení klubka pravou, levou rukou píšeme sousedovi na záda Cvičení pro koordinaci pohybu a orientaci v tělesném schématu dlaně na podložce, otevírání a zavírání dlaně v pěst, současně i střídavě dlaně na podložce na stehno, současně i střídavě nohy – chodidla – špička – pata – celá noha – ve stoje i v sedě, obě nohy pravá ruka a pravé koleno levá ruka a levé koleno levá ruka a pravé koleno pravá ruka a levé koleno podáváme si ruku – pozdrav pravá ruka a pravé rameno levá ruka a levé rameno levá ruka a pravé rameno pravá ruka a levé rameno dotyky ramene ve dvojicích proti sobě – stejné ramena, opačné ramena pravá ruka a pravé ucho levá ruka a levé ucho pravá ruka a levé ucho levá ruka a pravé ucho špičky nohou kreslí daný grafický tvar – v sedě na židličkách, na zemi, ve stoje „kruh“ lechtání
Cvičení pro uvolnění zápěstí a dlaní mávání dlaní nahoru – dolů, vlevo – vpravo kroužíme dlaněmi podél vodorovné osy – mlýnek tleskání dlaněmi ruka v pěst, postupně natahujeme a krčíme každý prst zvlášť střídavě ťukneme o stůl dlaní a pěstí jedna ruka na podložce dlaní a druhá je hřbetem – střídavě obracíme mnutí rukou – „myjeme se“ bušení pěstí o sebe ruce v pěst – mačkání vaty slaně obou rukou u sebe – hnízdo dotyky dlaní nad hlavou – stříška dlaně u hlavy – zajíc postupné stavění pyramidy z pěstí dotyky prstů „špička lodi“ cvičení s míčky – mačkání míčků v levé a v pravé ruce hnětení míčků mezi dlaněmi nahoru, dolů kroužíme dlaní s míčkem a dotýkáme se podložky Cvičení jemné motoriky ruky postavení palce proti všem prsům „dalekohled“ solení, drobení (sůl, krupice, čočka) postupné dotyky palce s ostatními prsty tam i zpět „kuřátko“ přibližování a oddalování prstů obou rukou postupné dotyky stejných prstů obou rukou „hvězda“ spojení palce a ukazováčku „trhání jahod“ protřepávání prstů kývání ukazovákem vpravo i vlevo „ty, ty, ty“ kývání ukazovákem „pojď sem“ dirigování dotyky prsů o stůl „psaní na počítači“ každým prstem postupně jednou ťuknout o stůl tam i zpět každým prstem několikrát ťuknout o stůl tam i zpět hra na klavír kreslení kruhů ukazovákem na stůl, na podložku vysypanou sypkým materiálem postupné ohýbání prstů luskání prsty pohyby prstů „hra na klavír“ pohyby prstů „dlouhý nos“ postupné vysouvání prstů z pěstí na podložce otevřít a zavřít dlaň „vějíř“ otevřít dlaň a udělat špetku Náměty grafomotorických cvičení pohyby spojené s říkankou provádět nejprve ve vzduchu později zvolit velkou plochu (balicí papír), na kterou bude dítě kreslit ve stoje – houba, křídy, psací náčiní se širokou stopou pohyby nesmí být křečovité, mají být plynulé, paže se pohybují v rytmu říkadel děti malují oběma rukama současně od středu do stran a zpět – později jen vedoucí rukou viz „Grafomotorika“, I. Lihotská
Motorika ruky při hře s předměty úzce souvisí s hmatem a koordinací pohybů. jakákoliv manipulace s předměty, postupně stále menšími (skládání, rozebírání, třídění, sestavování) výroba z papíru a textilu, z přírodnin šroubování prsty nářadím, zatloukání hřebíčku navlékání na tyčku, silnější drát, silon, pomocí plastové jehly, provlékání tkaniček modelování z různých materiálů veškeré činností související s kreslením, malováním, lepením, modelováním, stříháním hry s míčem (nejprve velkým, menším, malým, tenisovým míčkem a pingpongovým míčkem) Motorika /oromotorika/ mluvidel pro děti 3 - 4 let používáme napodobovacího reflexu, neklademe žádné vysoké nároky na přesnost nebo rychlost provedení. pohyb jazyka dopředu a dozadu, z pusy a zpět – „čertík“ pohyb jazyka z pravého koutku do levého a zpět – „čertík se rozhlíží, ještěrka mává ocáskem“ pohyb jazyka nahoru a dolů – olíznout si špičku nosu, bradu, horní ret, dolní ret pohyb jazyka do kruhu – olíznout si rty kolem dokola jednou, poté vícekrát pohyb rtů – našpulit rty “dáváme pusinku, foukáme, olizujeme si prst např. do jogurtu, pískáme“ pohyb rtů – roztáhnout rty do široka „ úsměv, pejsek cení zoubky“ jazyk se stočí špičkou nahoru a dozadu po horním patře a rychle se natáhne „klapání koňských podkov“ uvolnit rty a brnkat prstem o dolní ret „brm, brm“ klepat jazykem o horní patro „D, T, N“ kloktání – procvičujeme patrohltanový uzávěr nafouknout obě tváře a prsty píchnout „Nafukujeme balonek a prásk!“ horními zoubky stahovat z dolního rtu jogurt, marmeládu Motorika mluvidel pro děti 4 – 6 leté cviky předpokládají zvládnutí předchozích cviků, postupně využíváme cíleného nácviku, směřovaného na určitou skupinu hlásek, cvičení musí být přesné a důsledné, nutná koordinace pohybů a obratnost
pro správnou artikulaci hlásek T, D, N, L, R, Ř pohyb jazyka po horní i dolí alveole (dásňový výstupek u horních i dolních zubů) – olizovat dáseň těsně za horními a pod dolními zuby, ze strany na stranu „počítáme zoubky, největší zoubek“ - snažíme se o největší čelistní úhel, aby byl pohyb vydatný ťukat jazykem na horní alveoly „datel klepe, někdo ťuká“ špička jazyka se opře o horní alveoly a klesne k dolní – bez pohybu do stran „lezeme na půdu a rychle se schováme do sklepa, zvedneme nahoru kamínek a pustíme ho rovně domů“ vibrace volných, k sobě přiložených rtů při výdechu „koníček frká“ stáhnout jazyk dozadu, potom ho vést vpřed „malíř maluje“ v ústech vytvořit jazykem mističku mističku zvednout a klepat s ní o horní patro „mlaskání“ zvednout jazyk za horní řezáky a plácnou s ním dolů (nevyplazovat) „L“ rozplácnout jazyk a stáhnout rty – vytvořit ruličku
pro správnou artikulaci hlásek P, B, M, F, V nafouknout obě tváře a pouštět vzduch po troškách ven přes pevný závěr „děda kouří fajfku, mašinka se rozjíždí a zvyšuje rychlost PBPB“, popř. ucpávat nos držet horní zuby proti dolnímu rtu „fouká vítr fííííííí“ udělat kapříka – vysát vzduch z tváří – vymáčknout je, rty tvoří osmičku „králíček“ pro správnou artikulaci hlásek C, S, Z, Č, Š, Ž, Ť, Ď, Ň přitisknout špičku jazyka za dolní zuby a trochu otvírat a zavírat pusu „klíček dáme do zámku, otevřeme a zavřeme dveře“
roztáhnout jazyk do placičky a okrajem ho přitisknout ke všem dolním zubům“ máma dělá placku z těsta a zoubky jsou formička“ – totéž nahoře zvednout okraje jazyka nahoru „udělej mističku, ruličku“ špičkou jazyka jet po horním patře zezadu dopředu a zastavit se na ploše zubů – nevypláznout „malujeme strop“ dát do pusy ukazováček a špičkou jazyka ho zkusit vytlačit ven: jazyk se ohne do oblouku a přimáčkne se na patro „prst je zvědavý, ale nepatří do pusy, musíme ho vyhnat“ Cviky se začleňují do hry, procvičujeme mimické svaly, dítě může ležet na zemi, sedět na židli a dospělý vypráví příběh, který provází vhodným pohybem. Např. jsme na louce, sluníčko nám svítí do očí (pevně sevřít), trochu fouká vítr (fíí), po cestě jede koníček a klape podkovami, cestou domů potkáme dědu s fajfkou (PPP), koupíme si zmrzlinu (olizování), někdo si rozbil koleno (foukání -fíííí), bolí ho to – vhodná grimasa. DÝCHÁNÍ: Dýchání nosem - hluboký nádech pouze nosem, vydechovat nosem i ústy vědomé vnímání vůně květin, posekané trávy (pozor na alergiky), jablíčka foukání brčkem do vody, pouštění bublinek foukání do bublifuku pití brčkem (sledovat, zda dítě nedýchá ústními štěrbinkami) pískání na píšťalky, flétničky, frkačky z pouti, nafukovací balónky foukání do papírového kapesníčku foukaná kopaná (smotek vaty, míček z polystyrénu, peříčko se snažíme udržet na povrchu stolu a dopravit je foukáním do brány, hráči se ve hře střídají) foukáním udržet ve vzduchu peříčko, semínka odkvetlé pampelišky ohýbat plamen svíčky, aniž ji uhasíme jedním dlouhým fouknutím sfouknout více svíček hra na zobcovou flétnu hry ve vodě (vypouštění bublinek) – nádech, ucpat nos a do mísy z vodou vydechnout recitace, zpěv při výdechu – vokalizace s pohybem stoj mírně rozkročený, na špičkách, výdechem vyslovujeme dlouze samohlásku
A Á
E É
I Í
O Ó
při výdechu vokalizace diftongů AO, AU, AE, AI apod. onomatopoické zvuky Mé, Bé, Bim – bam, Tú – tú apod.
U Ú
MLUVNÍ DOVEDNOSTI Rozumění řeči - děti opakují po učitelce, co udělá „Dal jsem tužku na knížku apod.,“ dáme na stůl knížku a tužku, dítě podle pokynů pokládá tužku nad knížku, pod, vedle, na ni – různé rekvizity a předměty – dbát na správné pořadí pro starší děti - čtvrtku papíru přeložíme na čtyři díly a podle pokynu dítě pokládá předmět na čtvrtku Slovní zásoba – všeobecně zaměřené hry hry typu „Šla babička do městečka a koupila tam ..“ – slova na doplnění volíme podle tématu, další dítě přidá další slovo „Šla babička do městečka a koupila tam jablíčko.“, „Šla babička do městečka a koupila tam jablíčko a hrušku.“ – používáme podstatná jména stejná hra se slovesy „Moje maminka vaří“. „Moje maminka vaří a pere“. stejná hra s přídavnými jmény Pastelka v krabičce je červená“. „Pastelka v krabičce je červená a zelená.“
Hry se slovy protiklady – dospělý nabízí slovo, dítě hledá nejvhodnější protiklad velký – malý, vysoký – nízký, světlo – tma, často se narazí na obsahové nepřesnosti typu vysoký – malý nutné vysvětlit rozdíly mezi slovy přirovnání – vysoký jako … (komín), velký jako ---(obr) synonyma – „Řekni to jinak.“ – obměňujeme větu vymýšlením jiných slov se stejným významem „Honzík jedl jablko.“ „Honzík papal jablko.“ „Honzík baštil jablko.“ hledání významu – k čemu je to dobré, co se s tím dělá, kdo to potřebuje, např. koš . na houby, na prádlo, na odpadky, na basketbal hledání přechylování slov – prodavač – prodavačka, učitel – učitelka, kuchař – kuchařka hledání souvislostí – k čemu to patří (ucho k tašce, k hrnečku, na hlavu) hledání rýmů – podle obrázku, pexesa hraček: kočička – Anička, lavička – židlička, rýč – míč, pes – ves hledání slov na danou slabiku, hlásku (lze napovídat opisem) – pa – je to zelenina, je zelená; po – je to ovoce, je to oranžové třídění slov podle určitého hlediska – např. co jezdí, co létá, co roste na záhoně, co roste na stromě stupňování – velký, větší, největší; volá, křičí, řve slova neutrální a citově zabarvená – pes, pejsánek, hafánek; dům, domek, chalupa hledání nadřazeného pojmu – lžíce, vidlička, nůž – příbor; kalhoty, košile, bunda – oblečení Vyjadřovací schopnost větný rozbor naruby, natahovaná věta – určíme si výchozí slovo, obvykle podstatné jméno – pomocí otázek přidáváme další slovo – věta pomalu narůstá (Auto – Co dělá? Jede. Auto jede. Kam? Auto jede na výlet. Kam na výlet? Auto jede na výlet do hor.) hádanka – dospělý popisuje nějaký předmět – vzhled, vlastnosti – dítě hádá, např. je to dřevěné – stůl, židle skříň; co je na zdi – obraz, polička popis podle děje – hra na raráška – děti mají uhádnout pohyb, činnost vymýšlení příběhu – každý z účastníků přidá větu, např. „Co bys dělal, kdybys…“ lze použít fantasii („….kdybys chytil zlatou rybku.“) vyprávění příběhu – čteme pohádku, při tlesknutí pokračuje druhý (vybrat klasickou pohádku bez detailů, lze použít i obrázkový materiál
ROZVOJ ZRAKOVÉ PERCEPCE – ZRAKOVÉ VNÍMÁNÍ: Motorika očních pohybů zahrnuje následující cviky: koulet očima, dívat se doleva, doprava, nahoru, dolů (pokud děti neznají pojmy vlevo, vpravo používáme dané předměty) koulení očima v prostoru (děti hledají v prostoru daný předmět, ale smějí hýbat jen očima, ne hlavou) sledovat pouze očima pohyb prstů nebo ruky (sledujeme hračkou, kterou učitelka posunuje) sledovat obrázky na tabuli podle popisu učitelky (co je nahoře, dole apod.) Třídění předmětů podle různých kritérií třídění velkých, výrazně odlišných předmětů – 2 a více prvků třídění malých předmětů - 2 a více prvků třídění výrazně odlišných předmětů (jablíčka, hrušky a švestky) třídění menších předmětů
Rozlišování barev nácvik rozlišování čtyř základních barev a jejich pojmenovávání (žlutá, červená, zelená, modrá) přiřazování prvků stejných barev, hra „Čáp ztratil čepičku“ nácvik rozlišování šesti základních barev a jejich odstíny, doplňkové barvy Cvičení zrakové paměti Co se změnilo? pamatování 3 a více předmětů třídění podle dvou vlastností (barva, tvar nebo velikost) třídění podle tří vlastnosti (malé červené jablíčko, zelená velká hruška) třídění podle tvaru a barvy (malé žluté kolečko) třídění na základě vnímání tvarů zrakem i hmatem třídění na základě vnímání hmatem bez zrakové kontroly jmenování předmětů zleva doprava, co je v řadě první hledání odlišností a stejných prvků na obrázku Vizuomotorická cvičení nápodoba poloh a pohybů předvedených učitelkou – stoupající obtížnost napodobování polohy 3 předmětů na ploše napodobování polohy předmětu v prostoru cvičení zaměřená na koordinaci pohybů ruky a oka – spojování dvou předmětů čárou řazení předmětů zleva doprava do dvou a více řádků stavění kostek podle předlohy stavění ze stavebnic drobných dílků podle předlohy HRY A CVIČENÍ PRO ROZVOJ SLUCHOVÉHO VNÍMÁNÍ: U dětí předškolního věku rozvíjíme smysl pro melodii, tempo řeči, vlastnosti tónu a rytmus. Učíme děti vnímat a rozlišovat zvuky kolem sebe. básničky a písničky – poslouchat, recitovat a zpívat hra na slepou bábu - sluchová orientace v prostoru hra „Na kukačku“ hra „Kočičko, zamňoukej!“ hra „Pepíku, pípni“ – orientace podle barvy hlasu
hra “Všechno lítá, co má peří“ obměna „Všechno jede co má kola“ – sluchová pozornost, chápání obsahu slov hra „Kdo tě volá?“ děti chodí v kruhu v rytmu říkanky: “V kruhu jsme se zatočili, k tomu ještě poskočili. Teď Alenko,…. pozor dej, kdo tě volá, poslouchej.“ „Alenko“ volá, šeptá vybrané dítě učitelkou – dítě, které stojí uprostřed kruhu, se zavřenýma očima musí rozpoznat volající dítě hra „Kočičko, kde jsi?“ – děti dostanou různé obrázky zvířátek, zvuky pro zvířata typické, budou na požádání předvádět, hráč uprostřed se ptá „Kočičko, kde jsi?“, dítě s obrázkem kočky zamňouká – hráč musí poznat, kdo to byl hledání budíku v místnosti – sluchová orientace v prostoru hledání hracího mobilního telefonu v místnosti – sluchová orientace v prostoru „Uhodni, kdo nás budí“ – nápodoba zvuku zvířat stoupání a klesání zvuku tonu/melodie „stupnice“ – znázornit pohybem ruky, chaos krátký a dlouhý tón – pípání ptáků, znázornění dítětem + grafický záznam „Pip, pip, pip… píp, píp, píp///“ – píšťalky, bručák hudební hádanky – poznat píseň podle melodie zpívané na la, le, li, lo, lu cvičení lokomočních cviků – motivace zvířátka rozlišování hlasitosti – zesilování a zeslabování CD rozlišování modulačních faktorů – barva hlasů, tempo „Mňoukej jako malé kotě – starý kocour“ hledání schovaného předmětu – hra „Zima, zima, teplo, teplo, přihořívá, hoří“ dítě hádá zvuky z okolí – zavírání dveří, zasunutí židle dítě hádá zvuky různých materiálů – chrastění klíčů, šustění papírů, cinkání sklenic dítě rozeznává zvuky Orffova instrumentária hra „Na ozvěnu“ – dítě opakuje jednoduchý rytmus hrou „na tělo“ sluchové pexesa – hledání dvou stejných zvuků sluchové kostky kolikrát klepnu, tolikrát tleskni předvádíme různé zvuky – dítě zareaguje na dohodnutý pohyb jako odezva Akustická paměť učit se zpaměti básničky, říkadla, rozpočítadla a písně vyprávění pohádek zapamatování si role v pohádkovém představení hra na „Otázku a odpověď“ – učitelka „Jak se jmenuješ?“, dítě zazpívá „Jmenuji se …“, popř. vytleská písničková štafeta – každý zazpívá kousek známé písně slovní hry typu „Šla babička do městečka, koupila tam …“ dítěti dáme obrázek, název vyjmenuje, vytleská ze sady obrázků dítě vybírá slova, začínající na vybranou hlásku na stole leží sada obrázků, kde se vyskytují slova na dvě různé hlásky – dítě třídí obrázky na dvě hromádky podle počátečních hlásek dáme na stůl obrázky (počet podle schopností dětí, podle věku – 4 roky, 4 obrázky), dítě poslouchá, v jakém pořadí je jmenujeme, pak je vybere a složí v tom pořadí, v jakém je slyšelo – diagnostická hra Akustická pozornost vymýšlíme slova od jednoho slovního základu, počítáme, kolik jich najdeme; později, když dítě pochopí princip, říkáme sami slova se společným slovním základem a dítě hledá, co mají společného hra „na řetěz“: děti říkají slova, jejíchž poslední slabika tvoří první slabiku dalšího následujícího slova, mohou si pomáhat vytleskáváním slov, např.: va – ří, ří – ká
slovní kopaná na poslední slabiku, později hlásku b – složitější varianta na „na“ vymýšlíme slova na první slabiku, později hlásku hra „na básníky“ hledají rým – ke svému jménu, ke slovům z obrázků (Alenka – halenka, Drak – mrak, Ves – les, Bije – pije, Liška – šiška) hra „na jména“ Letí ptáček, letá, ptá se našich dětí: děti, kdo se jmenuje na ..L..M..O „Děti, kdo je tady, kdo se na M.. jmenuje?“ obměna „Děti, co tady je, co se na M.. jmenuje? dohodneme se na jedné hlásce a pak říkáme slova, pokuj je hláska ve slově obsažena, dítě zareaguje – tleskne, vyskočí, sedne z lehu atp. Určíme si slovo nebo jméno, které budeme hledat. Učitelka říká dost rychlou řadu slov nebo krátké věty, používá i slova podobná – zdrobněliny jména, slova se stejným slovním základem. Jakmile dítě dohodnuté slovo zaslechne, zareaguje – udělá krok dopředu (len – Alenka, Milenka, halenka, Lenka, Helenka, válenka…) Dospělý říká výroky a dítě dává pozor, zda jsou pravdivé: kočka mňouká, pes štěká, kráva mečí, ryba běhá… Děti reagují podle dohody buď na pravdivé výroky, nebo nepravdivé – většinou vzbuzují smích při vyprávění pohádky děláme chyby, dítě má chybu opravit – zelená Karkulka šla k babičce a v košíčku nesla boty a kočku, Budulínka odnesla do lesa strakatá koza…. hra „Na tichou poštu“ – pošeptáme jednoduché slovo prvnímu dítěti do ucha a ten to pošeptá dál Akustická diference (odlišení) hra „Na ozvěnu“ – učitelka říká slova a děti je opakují po slabikách – mohou vytleskávat děti vytleskávají počet slabik ve slově a určují, které je krátké a dlouhé, následně počítají počet vytleskaných slabik – les delší lesík nejdelší lesíček – pozor princip Fenomén uvědomování – mohou si ze začátku skládat slabiky z kostek, žetonů, kreslit tečky… Jakou hlásku slyšíš na začátku slova? myš –M Jakou hlásku slyšíš na konci slova? olej – J vymysli co nejvíce slov na hlásku T, M, N, K, V.. ukaž správný obrázek – učitelka předkládá dvojice obrázků, které se liší jedním fonémem, např. kosa – koza, pec – pes, myje – vije, líce – lžíce, mrak – drak předříkáváme slova ve dvojicích a dítě má poznat, zda jsou stejná: auto – auto, skála – láska, vlek – vlak, klas – hlas hra „Na Marťany“: „Na roboty“: - prosíme děti, aby pomohly lidem z vesmíru, kteří neví, co to je: l – e – d, u – ch – o, r – u – k – a, motivujeme např. jmény dětí, zvířátky apod. – slova říkají po hláskách; postupně vybíráme delší slova – u dětí s problémem syntézy slov si pomáháme kostkami nebo barevnými žetony Rytmizace řeči lidská řeč je rytmická, je zároveň přípravou na čtení a psaní formují se tak modulační faktory řeči dítě učíme rozpočítadla: 1. Jede jehla po potoce, jmenuje se klíč, na koho to slovo padne, ten musí jít pryč. 2. Jeden, dva, tři, my jsme bratři, který je to mezi námi, co si zalez do té slámy? Tu je tuhle ten, vyhoďme ho z kola ven! 3. U našeho lesíka, starý ježek naříká. Ztratil tam prý nové boty, když šel včera do roboty. Nenaříkej ježku náš, mezi námi boty máš. Ať je vzal ten, nebo ten, vypíchej ho z kola ven.
ČASOVÁ A PROSTOROVÁ ORIENTACE: Orientace v čase: řazení zvuků (dva zvuky ordd. instrumentáře, která byl první, druhý) řazení činností - napodobování činností řazení každodenních činností, událostí a rituálů (ranní cesta do školky, oblékání, režim v MŠ atd.) řazení scén z pohádek (O veliké řepě – kdo byl první) řazení dnů v týdnu roční období určování dnů a měsíců (který sen je před nedělí, který následuje po středě apod., dnes, včera, zítra), v počátečních fázích nácviku je nutná zraková opora postavení prvků v řadě (Jak se jmenuje poslední zvířátko v řadě?) Prostorová orientace: než se začnete věnovat nácviku prostorové orientace, ujistěte se, zda dítě dobře ovládá své tělesné schéma, protože se v prostoru orientuje pomocí svého těla dítě zjišťuje svoji pozici, kterou zaujímá vzhledem k předmětům, jež ho obklopují a vytváří si soubor vztahů mezi vlastními pohyby a pohyby okolního prostředí dítě rozeznává prostorové pojmy před, za, vedle, nahoře, dole, nad, pod, blízko, daleko dítě se pohybuje okolo různých předmětů v místnosti - může se plazit, lézt po čtyřech, chodit vzpřímeně rozmístěte několik hraček po místnosti – jakmile tlesknete, dítě jednu zvedne a volně se prochází okolo ostatních hraček – na druhé znamení dítě položí hračku na stejné místo, ze kterého ji sebralo – pokračujte v této činnosti s ostatními hračkami na vaši žádost se dítě posadí na židli, proleze pod stolem dítě se schovává za dveře, za pohovku, před stůl umisťování předmětů na ploše podle diktátu (polož nahoru, dej dolů, polož za, polož před) řazení předmětů podle polohy procvičování pojmů vpravo, vlevo, uprostřed, předložkové vazby DOPLŇKOVÉ PŘEDMĚTY: Cvičení hmatu poznávání předmětů podle hmatu rozlišování předmětů podle opačných vlastností: mokré – suché, tvrdé – měkké, kulaté – hranaté, hladké – drsné, teplé – studené hmatové pytlíky hmatové dřevěné kostky Cvičení čichu a chuti rozlišování podle chuti: sladké – slané, kyselé – hořké rozlišování podle vůně: co voní – co páchne poznávání předmětů podle chuti – chléb, rohlík, čokoláda poznávání předmětů podle vůně
10.
Odborná literatura, didaktické pomůcky v MŠ „Logopedie“, J. Klenková „Diagnostika dítěte předškolního věku“, J. Bednářová, V. Šmardová „Diagnostika předškoláka“, J. Klenková, H. Kohlábková „ Průvodce vývojem dětské řeči“, D. Kutálková „Vývoj dětské řeči krok za krokem“, D. Kutálková
„Rozvoj výslovnosti dětí v předškolním věku“, D. Kutálková „Logopedie žežicha se neříká“, E. Stará „Školní zralost“, J. Bednářová, V. Šmardová „Jazyk a řeč“, K. Svobodová „Správná řeč – Předpoklad úspěšného školáka“ – V. Kazdová „Hrajeme si spolu aneb společná výchova řeči dětí a rodičů“, V. Kazdová „Zrakové vnímání – Optická vnímání II.“, J. Bednářová „Dyslexie v předškolním věku?“, O. Zelinková „Rozvoj grafomotoriky“, J. Bednářová, V. Šmardová „Pohádky k povídání“, Š. Jechová „Nové Hráškovy nejoblíbenější úkoly pro předškoláky“, T. Vargová „Jak se pastelky učily kreslit“, J. Bednářová „Kreslíme si každý den“, Z. Michalová „Rozvoj zrakového vnímání“, J. Bednářová „Šimonovy pracovní listy 10 – Rozvoj obratnosti mluvidel a nácvik dýchání“, M. Mlčochová „Šimonovy pracovní listy 3 – Dokreslování, uvolňovací cviky“, M. Mlčochová „Šimonovy pracovní listy 22 – Celkový rozvoj s důrazem na přípravu do školy“, E. Štanclová, R. Frančíková „Šimonovy pracovní listy 17 – Hrajeme si, kreslíme a počítáme s pohádkami“, E. Štanclová, R. Frančíková „Šimonovy pracovní listy 2 – Obrázky, geometrické tvary “, M. Mlčochová „Šimonovy pracovní listy 6 – Logopedická cvičení I.“ – V. Charvátová – Kopicová, Š. Boháčková „Logopedie – listy pro nácvik výslovnosti“, J. Štěpán „Co si tužky povídaly“, J. Bednářová „Jedním tajem“, J. Bednářová, R. Šmarda „Sluchové vnímání“, J. Bednářová „Logopedická cvičení“, I. Novotná
Didaktické pomůcky brčka, foukačky tabulky Logico Primo tabulky Logico Picollo stavebnice pro rozvoj jemné motoriky námětové mazací tabulky geometrické tvary I. geometrické tvary II. manipulační obrázky – hračky manipulační obrázky – domácí zvířata soubor obrázků – podstatná jména soubor obrázků – slovesa trojhranné voskovky oboustranné fixy prstové barvy olejové pastely malování vodou Obrázkový a metodický soubor pro rozvoj a vývoj řeči Jazyk a řeč „1. Rozlišování slov ve větě“, K. Svobodová „2. Rozlišování slabik“, K. Svobodová „3. Rozlišování hlásek ve slově“, K. Svobodová
„Výukové obrázkové kvarteta“, K. Svobodová „Protiklady“, K. Svobodová „Pohádky I.“, D. Kutálková, V. Michnová
„Logopedický soubor – vokály, onomatopoia, citoslovce“
zábavné hry „Sokolí oko“ „Rozhýbej svůj jazýček“ Tato příloha je vytvořena pouze pro potřebu našeho vzdělávacího programu, který je zpracován pro naše podmínky. Pro správný rozvoj komunikace a vývoj řeči, je nezbytně nutná spolupráce dítě – zákonný zástupce – odborný lékař – předškolní zařízení. Všechny tyto strany se musí podílet na společném vzdělávacím procesu pro zdárný rozvoj dítě: jeho schopností, dovedností, nadání a talentu.
11.
Čerpaná literatura: „Logopedie“, Jiřina Klenková „Diagnostika dítěte předškolního věku“, Jiřina Bednářová, Vlasta Šmardová „Diagnostika předškoláka“, Jiřina Klenková, Helena Kohlábková„ „ Průvodce vývojem dětské řeči“, Dana Kutálková „Náměty pro hry a cvičení v logopedické prevenci“, Mgr. Milena Dvořáková
„Projekt
kroužku malí hasiči-Floriánci“
příloha č. 5
Děti jsou v průběhu roku seznámeny s hasičským sportem. Hravou formou jsou seznámeni s prevenci požární ochrany. Naučí se hasičskému útoku se stříkáním vody na daný cíl, štafetu s předáváním proudnice, zdolávání malých překážek. Děti tohoto kroužku se zúčastní okresního přeboru mládeže a dorostu v kategorii přípravek. Kroužek probíhá 1x týdně /1 hod. za příznivého počasí na zahradě MŠ, za nepříznivého počasí v tělocvičně ZŠ. Odborný dozor vede p. Bohumil Vybrančík /hasič z povolání/ a pedagogický dozor zajišťuje p. Lihotská, Šímová. Hasičský kroužek je bezplatný. Září, říjen
Listopad, prosinec
- seznámení s hasičským sportem, zhlédnutí DVD „Floriánci 2011“, Kondiční cvičení v tělocvičně ZŠ – procvičení všech lokomočních cviků, zaměřit se na průpravné cviky pro hasičský sport, protahovací cviky, běh, lezení - procvičení lokomočních cviků, nácvik štafety s předáváním proudnice, seznámení s náčiním a nářadím, hasičské hadice- nácvik rozhozu a motání, základy teorie jak ohlásit požár, 1. pomoc při záchraně
Leden, únor
- nácvik hasičského útoku s rozhozem a motáním hasičských hadic, zábavné odpoledne s mladšími žáky /mladšími hasiči, maškarní karneval pro malé hasiče
Březen, duben
- nácvik hasičského útoku se záchranou zraněného a hasičským autem, nácvik stříkání s vodou / dle počasí/,příprava na různá vystoupení a Festival přípravek hasičského sportu. Hasičský den v MŠ – ukázka hasičské techniky, nářadí, náčiní, návštěva profesního hasiče v MŠ
Květen, červen – různá vystoupení dle nabídky – - okresní liga hasičského sportu dorostu, - Festival přípravek Moravsko-slezského kraje - Den dětí - Den obce - Okresní kolo hasičského sportu dospělí,
Projekt kroužku mažoretky“
pro děvčata od 4 – 5 let Říjen
Listopad Prosinec Leden Únor Březen Duben Květen Červen -
-
seznámení dětí s celoroční náplní zájmového kroužku ukázka tanečního vystoupení „Starší mažoretky“ nácvik chůze v rytmu bubínku pochodová chůze se správným držením těla seznámení s cvičební hůlkou správné držení hůlky upevňovat rytmickou chůzi s pohyby rukou na místě, na značce chůze v zástupu za vedoucím dítětem procvičování správného úchopu hůlky chůze ve dvojicích zvedání hůlky nad hlavu, mávání pravidelná rytmická chůze dle hudby s hůlkou podél těla „míchání“ – točení hůlky oběma rukama nácvik točení jednou rukou chůze v zástupu nácvik přendávání hůlky z levé do pravé ruky chůze v zástupu dle hudby “vláček“ zvedání hůlky jednou rukou výskoky – držení hůlky oběma rukama pochodová chůze – zvedání kolen na místě chůze ve dvojicích, hůlka podél těla chůze ve dvojicích proti sobě,správné držení hůlky točení ve dvojicích otáčení kolem vlastní osy procvičování točení hůlky v jedné ruce chůze dle hudby na místě s hůlkou podél těla klek na jedné noze – předávání hůlky pod kolenem do druhé ruky točení, “Míchání“ chůze kolem hůlky chůze, pochod na místě, z místa nácvik rozestupů na značky „Vláček“ – chůze za sebou s hůlkou, před sebou s držením hůlky zvedání hůlky „Deštník“ rytmická chůze v rytmu hudby zvedání kolem podle hudby procvičování otáčení hůlky učit děti vyhazovat hůlku cvičit úkroky stranou vlevo, vpravo mávání hůlkou nad hlavou pochod na místě nácvik tanečního vystoupení pochodová chůze podle hudby v zástupu, ve dvojicích „Hvězdice“ – chůze po kruhu s hůlkou v předpažení otáčení hůlky podél těla mávání, držení hůlky před sebou taneční vystoupení na různých kulturních akcích
příloha č.7
„Projekt zobcová flétnička“
příloha č. 6
Plán práce kroužku hry na zobcovou flétnu „Veselé pískání – zdravé dýchání“ Říjen - seznámení s nástrojem - nácvik správného dýchání do flétny (hry: siréna, sanitka, indiáni) - nasazení tónu (říkadlo: Dudek) - správné držení flétny - dech. cvičení (Mraveneček) - tón h1 (Honzík) - seznámení s grafickým záznamem rytmu říkadla a jeho rytmizace - hra „Na ozvěnu“ Listopad - dech. cvičení „Balónek v bříšku“ - opakování říkadla „Dudek“ - procvičení tónu h1 pomocí říkadel, kontrola nádechů - tón a1 (Amálka) - dech. cvičení „Hvězda“ (správné držení těla) - grafický záznam a rytmizace říkadla - kombinace tónů h1 - a1 (Houpy, houpy, Pekař peče housky) - dech. cvičení „List ve větru“ - tón g1 (Gustík) - grafický záznam a rytmizace říkadel (Koťata štěňata spí, Krtek leze) - kombinace tónů h1 - g1 (Žlutá hruška, Jablíčko v košíčku) Prosinec - kombinace tónů h1 - a1 - g1 (Koleda, koleda Štěpáne) - dech. cvičení „Sněhová vločka“ - tón e1 (Emílek) - grafický záznam a rytmizace říkadla - seznámení s pomlkou (písnička „Courálek“) - seznámení s technikou hry Legato (Halí, belí) - písnička „Zlatá brána“ - dech. cvičení „Svíčka“ - říkadlo „Stromečku vstávej“ (melodický motiv g1 - a1 - g1 - e1) Leden - opakování a procvičování učiva do 8. lekce vč. - dech. cvičení „Slunce“ - nácvik tónu c2 - kombinace tónů c2 - g1, c2 - a1, c2 - h1 (Kampak kukačko, Vařila myšička) - hry s tóny „ Na šikovné prstíky, Flétnová abeceda“ - dech. cvičení „Sluneční hodiny“ Únor - řada tónů g1 – c2 (píseň „Běžela ovečka“) - dech. cvičení „Měsíc“ - tón d2 (Davídek) - říkadlo „Davídek a jeho kamarádi“, kombinace tónů d2 - h1, d2 - e2, d2 - a1,
-
d2 – g1 píseň „ Sedí liška pod dubem“, řada tónů g1 – d2, d2 - g1 píseň „Maličká su“ (využití pomlky hrou na triangl)
Březen -
-
dech. cvičení „Štěně čichá“ (procvičení přerušovaného nádechu) staccato – tenuto (vysvětlit a nacvičit na písni „Sedí liška pod dubem“) druhý hmat h 1 (Velký Honza) nácvik a procvičení na říkadlech „Jedna dvě, Honza jde, Šnečku, šnečku“ dýchání do brčka procvičení kombinace d2 – h 1 upevnění druhého hmatu h 1 na písních „ Travička zelená, Ovčáci čtveráci“
Duben -
-
další procvičování druhého hmatu h 1 na písni „Šel tudy“ dýchání do sklenice s vodou „ Bublinka“ tón d1 (Dášenka) říkadlo „ O Dáše“ (kombinace g1 – e1 - d2) kombinace g1 – d1 na říkadle „ Bum, bum na vrata“ píseň „Černé oči, jděte spát“
Květen
-
dech. cvičení „Strom“ opakování a procvičování všech nacvičených písní píseň „Jede, jede poštovský panáček“ hra sólo, duo a trio
Červen - souhrnné opakování a procvičování Použitá literatura: Kateřina Koutníková „Hrajeme na zobcovou flétnu“
