Materiály ke gramatice staré perštiny (pracovní verze) Petr Vavroušek

Materiály ke gramatice staré perštiny (pracovní verze) Petr Vavroušek STAROPERSKÁ SUBSTANTIVA 1. Staroperské substantivum rozlišuje gramatické kategorie rodu (maskulinum, femininum a neutrum), pádu (nominativ, akuzativ, vokativ, genitiv, ablativ, lokativ a instrumentál) a cˇ ísla (singulár, plurál a dochovaly se též zbytky duálu) 2. Z celé ˇrady kmen˚u, doložených ve staré perštinˇe, jsou produktívní zejména vokalické kmeny. Podobnˇe jako napˇr. ve védském jazyce, i ve staré perštinˇe pˇrecházejí nˇekteré konsonantní kmeny ke kmen˚um vokalickým: srv. DNb tuunu-va /tunuu¯a/ "silný" (nom.sg.< *ov¯ants) proti gen.sg. v DNb 9 tuunuuvthya /tunuvantahy¯a/ (místo írán. ovat-as). ˘

3. Ve staré perštinˇe mizí indoírán. dativ a jeho funkci pˇrebírá genitiv. Rovnˇež se ztrácejí v r˚uzných paradigmatech formální odlišnosti mezi pádovými gramémy. Napˇr. kmeny na -¯a mají v paradigmatu pouze tˇri gramémy: −¯a (nom. a vok.), -¯am (ak.) a -¯ay¯a (gen., abl., lok. a instr.). PÁDOVÉ KONCOVKY 1. NOMINATIV SINGULÁRU 1.1. P˚uvodní indoírán. koncovka *-s bud’mizí (u kmen˚u na krátké -a, srv. mrtiy /martiya/ "ˇclovˇek", stejnˇe u kmen˚u na -¯a a na -¯ı: tuma /taum¯a/ "rodina" nebo uva-zmiiy /uv¯arazm¯ı/ "Chórézm") nebo se realizuje jako -š (kmeny na krátké -i resp. -u), srv. šiyatiš /šiy¯atiš/ "štˇestí" nebo mg uuš /maguš/ "mág". ˘

1.2. Shodnˇe s íránským stavem se dlouží v nom.sg. sufix u heteroklitických kmen˚u: pita /pit¯a/ "otec". Podobnˇe se dlouží sufix v nom.sg. u mask. kmen˚u na -s, srv. aspˇcna /aspaˇcan¯a/ (tj. z p˚uvodního *on¯as) "Aspaˇcana" (OJ). 2. VOKATIV SINGULÁRU Doklady vokativu jsou ve stper. korpusu velmi ˇrídké. Tvar vokativu je kmen, kde je bud’ dlouhý vokál (DNa 56: mrtiya /mrtiy¯a/ "ˇclovˇecˇ e!") nebo vokál krátký (DNb 50, 55: mrika /mar¯ık¯a/ "mladíˇce!" (< írán. *-˘a). To je analogické pˇrípad˚um jako uta /ut¯a/ tj. av. uta nebo véd. utá, kde zápis oKa-a > oK¯a. Problémem je, jde-li o záležitost jen grafickou, nebo skuteˇcné zdloužení vokálu (K. Hoffmann). ˙

3. AKUZATIV SINGULÁRU Stará íránská koncovka *-m se realizuje u vokalických kmen˚u jako -m (mrtiym /martiyam/ "ˇclovˇeka", mguum /magum/ "mága" atd.), u kmen˚u zakonˇcených na diftong nebo na konsonant je gramém -am < *-m (dhyavm /dahy¯avam/ "zemi", kmen dahyau- doplnit) nebo asmanm /asm¯anam/ "nebe", kmen asm¯an-). ˙

4. NOMINATIV A AKUZATIV SINGULÁRU NEUTRA 4.1. Kmeny zakonˇcené na -a mají pádový morf v obou pádech -m (< írán. *-m): xšçm /xšaçam/ "ˇríše, ˇríši". 4.2. Jiné kmeny mají v tˇechto pádech bezkoncovkové tvary: ruˇc /rauˇca/ "den" (tj. p˚uv. írán. *rauˇcas); mnšˇca /manaš-ˇca¯ / "mysl" (rozšíˇreno o enkl. partikuli -ˇca). ˘

˘

5. GENITIV SINGULÁRU 5.1. Konsonantní kmeny mají koncovku -a (< *-as), graficky oKa-Ø, napˇr. piç /piça/ < írán. *pi\ras "otce". 5.2. Vokalické kmeny zakonˇcené na -i, -¯ı, -u -¯ı/y¯a mají bud’koncovku -š (< *-s) s ablautem (napˇr. k uuruš /kurauš/, kmen kuru- "Kýros") nebo koncovku -Ø (h-u-vtiya /harauatiy¯a/ (< *oy¯a-s), kmen harauatiy¯a-) "Arachósie". ˘

˘

˘

Materiály ke gramatice staré perštiny (pracovní verze) — Petr Vavroušek

2

5.3. Specifická indoírán. koncovka *-sia (pro kmeny zakonˇcené na -a) se dochovala ve staré perštinˇe jako hya /hy¯a/, napˇr. mrtiyhya /martiyahy¯a/. ˘

5.4. Také koncovka *-¯ai¯as je indoírán. inovací, která je ve staré perštinˇe doložena jako -aya /-ay¯a/, napˇr. tumaya /taum¯ay¯a/, kmen taum¯a- "rod". ˘

˘

6. ABLATIV SINGULÁRU 6.1. Vlastní ablativní tvar mˇely p˚uvodnˇe pouze kmeny zakonˇcené na -a; oproti ide. koncovce *-˘o byla v indoíránštinˇe koncovka *-¯at, která se ve staré perštinˇe dochovala jako -a /-¯a/: parsa /p¯ars¯a/ "z Persie". 6.2. V jiných paradigmatech je ablativ stejný s genitivem: hruvtiya /harauvatiy¯a/ "z Arachósie" nebo babiruš /b¯abirauš/ "z Babylónie". ˘

˘

6.3. Nejasné jsou tvary babiruv /b¯abirau/ a hiduv /hindau/, které fungují jako ablativy. Jejich p˚uvod lze snad spatˇrovat v ablativní koncovce *-au-t (srv. av. mainiiaot). ˘

˘ ˘

˜

7. INSTRUMENTÁL SINGULÁRU 7.1. Rozšíˇrený je zejm. gramém -a /-¯a/, který se vyskytuje prakticky u všech kmen˚u s vyjímkou tˇech, které jsou zakonˇceny na -¯a. Napˇr. kara /k¯ar¯a/ "s vojskem" (kmen kara-), ufratuuva /ufr¯atuu¯a/ "s Eufratem" (kmen ufr¯atu-) nebo mnh- /manah¯a/ "se smyslem" (konsonantní kmen manah-). ˘

7.2. Inovací v paradigmatu kmen˚u zakonˇcených na -¯a je koncovka se zdlouženým vokálem aya /-¯ay¯a/, napˇr. frmanaya /fram¯an¯ay¯a/ "s rozkazem". V avestˇe i ve védském jazyce jsou naproti tomu koncovky aii¯a, resp. -ay¯a, které vycházejí z indoírán. *-ai¯a. ˘

8. LOKATIV SINGULÁRU 8.1. Kromˇe kontinuantu írán. lokativního morfu *-i (> stp. i) je ve staré perštinˇe doložen i bezkoncovkový lokativ. V obou pˇrípadˇech m˚uže být, podobnˇe jako v avestˇe, morf lokativu zesílen postpozicí -a /-¯a/. Pˇríklady: parsiy /p¯arsai/ (tj. kmen zakonˇcený na -a a morf lokativu -i: p¯arsa-i) "v Persii"; a\uraya /a\ur¯ay¯a/ "v Asýrii" (a\ur¯a-i-¯a, tj. kmen zakonˇcený na -¯a, morf lokativu -i a zesilující postpozice -¯a). ˘

˘

˘

8.2. Bezkoncovkový lokativ je doložen pomˇernˇe ˇrídce: hruvtiya /harauvatiy¯a/ "v Arachósii" (tj. kmen zakonˇcený na -¯ı/y¯a s koncovkou -Ø) nebo dhyuva /dahyauv¯a/ "v zemi" (tj. diftongický kmen -au, koncovka lokativu -Ø a zesilující partikule -¯a). ˘

˘

˘

9. NOMINATIV PLURÁLU 9.1. Kontinuantem p˚uvodního íránského *-as u kmen˚u zakonˇcených na -¯ı (typ vrk´¯ı) a u kmen˚u konˇcících na diftong je ve staré perštinˇe -a (graficky oKa): dahy-v /dahy¯ava/ "zemˇe". ˙

9.2. U kmen˚u zakonˇcených na -˘a nebo na -¯a splývá tento stper. morf nom.pl. s kmenovým vokálem. Výsledkem je tvar nom.pl. na -¯a (graficky oKa-a): mrtiya /martiy¯a/ "lidé" nebo stuuna /st¯un¯a/ "sloupy". 9.3. Kontinuant starého indoírán. morfu nom.pl. *-¯asas > stper. -aha, (véd. -a´¯ sah nebo av. −a˚¯ oh¯o) je ve staré perštinˇe doložen jen jednou v DB IV 61-62: aniyah bgah /aniy¯aha bag¯aha/ "jiní bohové". Nˇekteˇrí považují toto místo za doklad archaismu sakrálního jazyka, ménˇe pravdˇepodobnˇejší je argumentovat s výp˚ujˇckou z médštiny. ˙

10. AKUZATIV PLURÁLU 10.1. Akuzativ pl. kmen˚u zakonˇcených na -a má morf -a /-¯a/ (graficky oKa-a), který má sv˚uj p˚uvod v írán. *-¯ans : mrtiya /martiy¯a/ "lidé". Zdá se, že ve staré perštinˇe existoval také pˇrímý kontinuant írán. morfu *a¯ ns > stper. -¯an. Jediným dokladem je (doplnit) skam psav /sak¯am pas¯ava/ "........", které reflektuje p˚uvodní *sak¯an (zmˇena n > m je d˚usledkem vˇetného sandhi, tj. pˇrizp˚usobení n následující labiále).


3

10.2. U kmen˚u zakonˇcených na -¯a nebo na -¯ı se írán. morf *-¯ans realizuje jako -š, napˇr. DSf 26: aršniš "....." (srv. av. gairiš "hory"). 11. NOMINATIV A AKUZATIV PLURÁLU NEUTRA V dochovaném staroperském korpusu jsou pouze dva doklady. Jednak ak.pl. ayd-y /¯ayadan¯a/ "obˇetní místa" (kmen zakonˇcený na -a) a tumni /taumani/ "síly" DNb 25násl.: anuuv tumnišiy /anu taumani-šai/ "podle svých sil" (-šiy /šai/ je gen./dat. enkl. zájmena -ša-/-ši). ˘

˘

˘

˘

12. GENITIV PLURÁLU 12.1. Koncovkou gen.pl. vokalických kmen˚u je -anam /-¯an¯am/, které odpovídá p˚uvodnímu írán. *-¯an¯am: mrtiyanam /martiy¯an¯am/ "lidí". 12.2. Na cˇ tyˇrech místech se vyskytuje nesprávný tvar xš¯ay\iy˘an¯am (resp. XŠiy˘an¯am (tedy s krátkým a˘ ), který je správnˇe považován ze nepeˇclivý zápis. 13. INSTRUMENTÁL PLURÁLU 13.1. Kmeny zakonˇcené na -a mají pronominální koncovku -ibiš /-aibiš/ (grafický zápis oKaibiš), napˇr. mrtiybiš /martiyaibiš/ "s lidmi". ˘

˘

13.2. Konsonantní kmeny mají morf -biš /-biš/, které je kontinuantem írán. *-biš: ruˇcbiš /rauˇcabiš/ "se dny" nebo vii\biš /vi\biš/ "s domy". ˘

13.3. Další dva tvary instr.pl. doložené v DPh 5 a v DH 4 skibiš /sakaibiš/ mají v tamních kontextech syntaktický význam ablativu: "od Sak˚u". ˘

14. LOKATIV PLURÁLU P˚uvodní indoírán. gramém lokativu pl. *-su > stper. -šu je na všech doložených místech rozšíˇren o postponovanou partikuli -a /-¯a/: dhyušuva /dahyušuv¯a/ "v zemích" (tj. ou-šu-¯a). ˘

15. PÁDY DUÁLU 15.1. V staroperském korpusu se dochovaly jen zbytky duálových tvar˚u, výklad nˇekterých míst je stále sporný. Dochovalo se pˇredevším tvary nom., ak. a instr. duálu: nom.du.

uba /ub¯a/ "oba" (DSf 14, XPf 21) ušiy /uš¯ı/ "uši" (DNb 28) ušica /uš¯ı-ˇca¯ / tvar rozšíˇrený o partikuli -ˇca (DNb 32, XPl 36)

ak.du.

guša /gauš¯a/ "uši" (DB II 74,84)

instr.du.

dstibiya /dastaibiy¯a/ "rukama" (DNb 41) padibiya /p¯adaibiy¯a/ "nohama" (DNb 41) ušibiya /uš¯ıbiy¯a/ "ušima" (DNb 37, XPl 44)

˘

˘ ˘

15.2. Kromˇe tvaru ušiy nalézáme v XPl 32 zápis ušiya; problematické tvary jsou rovnˇež v..


4

ˇ ˚ ZAKONCEN ˇ YCH ´ PARADIGMATU KMENU NA -a: 16. PRÍKLAD

Tvary uvádˇené v tomto paradigmatu jsou od tˇechto substantiv: mrtiy /martiya-/ "ˇclovˇek", kar /k¯ara-/ "vojsko" a pars /p¯arsa-/ "Persie". singulár

plurál

nom.

mrtiy /martiya/

vok.

mrtiya /mrtiy¯a/

ak.

mrtiym /martiyam/

mrtiya /martiy¯a/

gen.

mrtiyhya /martiyahy¯a/

mrtiyanam /martiy¯an¯am/

abl.

parsa /p¯ars¯a/

instr.

kara /k¯ar¯a/

lok.

parsiy /p¯arsai/

mrtiya /martiy¯a/

˙

mrtiybiš /martiyaibiš/ ˘

˘

STAROPERSKÁ ZÁJMENA 1. Personalia Podobnˇe jako v dalších ide. jazycích, nerozlišují tato pronomina rod, pro jejich flexi je typická heteroklize mezi nominativem a pˇrímým pádem (casus obliquus). V nˇekterých pádech jsou doloženy rovnˇež enklitické tvary.

JÁ

MY

nom.

a d m /adam/

v y m /vayam/

ak.

m a m /m¯am/ (enkl.) -m a /m¯a/

gen./dat.

m n a /man¯a/ (enkl.) -m i y /mai/

abl.

(enkl.) -m /-ma/

gen. a m a x m /am¯axam/

˘

1.1. Pˇri napojení enklitika má tvar gen./dat. na konci krátké a˘ : m n /mana/, napˇr. m n cˇ a /mana-ˇca¯ /. 1.2. Ablativní tvar je doložen zatím pouze v h cˇ a m /haˇca¯ -ma/ „ode mne“.

TY

VY

nom.

t u u v m /tuvam/

ak.

\ u v a m /\uv¯am/

gen./dat.

(enkl.) - t i y /-tai/

nezachoval se žádný tvar

˘


2. Enklitické „anaforické“ zájmeno 3. osoby Existují dva enklitické deiktické kmeny - š a - / - š i - a - d i - , jejichž distribuce není pˇríliš jasná. -ša-/-šisg.

- dipl.

sg.

ak.

- š i m /šim/

- š i š /-šiš/

gen./dat.

- š i y /-šai/

- š a m /š¯am/

- d i i m /dim/

pl. - d i i š /diš/

˘

3. Demonstrativum vzdálené deixe („onen“) maskulinum h u v /hau/ h u v m /hauam/

h u v /hau/

˘

nom.

˘

Sg.

femininu m

˘

ak.

a v /ava/ a v š cˇ i y /avaš-ˇci/ a v /ava/ a v š cˇ i y /avaš-ˇci/

instr.

a v n a /avan¯a/

nom.

a v i y /avai/

ak.

a v i y /avai/

gen.

a v i š m /avaiš¯am/

a v n a /avan¯a/

˘ ˘

˘

Pl.

neutrum

4. Demonstrativum blízké deixe („tento“) Paradigma je supletivní, jednotlivé pády jsou tvoˇreny od kmem˚u i - , ima- a a - s dalšími rozšíˇreními.

maskulinum nom.

i y m /iyam/

i y m /iyam/

ak. instr.

a n a /an¯a/

instr.

ahyaya /ahy¯ay¯a/ i m i y /imai/ ˘

nom.

i m /ima/ i m /ima/

lok. Pl.

neutrum

imibiš /imaibiš/ ˘

Sg.

femininum

5


gen.

6

imišam /imaiš¯am/ ˘

4.1. Podobnou funkci má demonstrativní kmem a i t - /aita-/ „tento“, který doložen pouze ve dvou tvarech: nom.-ak. n. a i t /aita/, srv. av. a e¯ t a t nebo véd. e t á d , a v ak.pl. f. a i t a /ait¯a/. ˘

˘

˜

˘

5. Relativum V paradigmatu se stˇrídají dva kmeny h y - /haya-/ a t y - /taya-/, z nichž první je pouze v nom.sg. m. a f. Ve všech dalších doložených tvarech je kmen ty-.

maskulinum h y /haya/

h y a /hay¯a/

neutrum t y /taya/

ak.

t y /taya/

inst.

t y n a /tayan¯a/

nom.

t y i y /tayai/

t y a /tay¯a/

ak.

t y i y /tayai/

t y a /tay¯a/ t y i š a m /tyaiš¯am/ ˘

gen.

˘

Pl.

nom.

˘

Sg.

femininum

6. Interrogativa Tato zájmena nejsou ve staroperském korpusu doložena, máme pouze dochovány dva tvary indefinitních pronomin, která jsou od interrogativních odvozena: nom.sg. m. k š cˇ i y /kaš-ˇci/ „nˇejaký“ a n.-akk.sg. n. cˇ i š cˇ i y /ˇciš-ˇci/ „nˇeco“. 7. Nˇekterá adjektiva, která jsou sémanticky blízká pronomin˚um, mají zˇcásti pronominální flexi: pˇríkladem je zejména adj. a n i y - /aniya-/ „jiný“ (srv. av. a i n i i a - nebo véd. a n y á - ) . Další dvˇe adjektiva stejného typu jsou doložena v jediném tvaru: h r u u v h y a y a /haruuahy¯ay¯a/, tj. lok.sg. f. od h r u u v /haruua-„všechen, celý“ (srv. véd. s a r v á - ) a h m h y a y a /hamahy¯ay¯a/, tj. gen.sg. f. od h m /hama/ stejný (srv. av. h a m a - nebo véd. s a m á - ) . ˘

˘

STAROPERSKÉ VERBUM 1. Kategorie staroperského slovesa jsou, oproti stavu íránskému, zˇcásti modifikovány, resp. redukovány. Jde o urˇcitou pˇrechodnou fází, která v dalším vývoji smˇeˇruje k stˇredoíránskému systému (stˇredoperština). ˇ A KMEN 2. KOREN

2.1. Kmen se vytváˇrí od koˇrene nˇekolika základními zp˚usoby, které jsou známé i v dalších starých indoírán. jazycích. 2.2. Dvˇe velké skupiny tvoˇrí pˇredevším tematické a atematické kmeny. 3. TEMPUS 3.1. Rozlišuje se présens (imperfektum), aorist a perfektum. Tvary futura nejsou doloženy. 3.2. Jediný tvar, odvozený od perfektního kmene je DB I,50: cˇ x r i y a /ˇcaxriy¯a/, 3.os. sg. opt. perf. akt. "byl by (to) udˇelal" (tj. slabý tvar reduplikovaného perfektního kmene *ˇca-kr- od koˇrene kar- "ˇcinit"). ˙


7

3.3. P˚uvodní índoíránský sémantický rozdíl mezi imperfektem (minulost s imperfektívním aspektem) a aoristem (minulost s perfektívním aspektem) stará perština stírá. Nˇekdy se pomýšlí na nˇekolik tvar˚u, kde by mohl tento rozdíl z˚ustat zachován. 4. KONCOVKY 4.1. Bohatý reprertoár primárních i sekundárních koncovek, známý z védského nebo avestského jazyka, se ve staré perštinˇe dochoval jen zlomkovitˇe. 4.2. PRIMÁRNÍ KONCOVKY 4.2.1. AKTIVUM SINGULÁR 1.os.

- m i i y /-mi/ - n i i y /-ni/

tematické a atematické kmeny

2.os.

-h y /-hi/

doloženo jen v konjuktívu

3.os.

-t i y /-ti/

4.2.2. AKTIVUM PLURÁL 1.os.

-m h y /-mahi/

3.os.

-t i y /-nti/

4.2.3. MÉDIUM SINGULÁR 1.os.

-C a i y /-ai/ -n i y /-nai/

2.os.

-h i y /-hai/

˘ ˘ ˘

3.os. -t i y /-tai/ 4.3. SEKUNDÁRNÍ KONCOVKY ˘

4.3.1. AKTIVUM SINGULÁRU 1.os.

-m /-m/ -C m /-am/

2.os.

-O/

3.os.

-O/ -š /-š/

tematické kmeny atematické kmeny

4.3.2. AKTIVUM DUÁLU 3.os.

-t m /-tam/

a j i i v t m /aj¯ıvat¯am/ "oni (dva) žili"

4.3.2.1. Koncovka se svým krátkým -˘a- /-t˘am/ liší od véd. -t¯am (srv. ˇrec. thn) a zˇrejmˇe sem byla pˇrenesena ze 2. osoby. Uvedený pˇríklad je jediným stper. dokladem na aktívum duálu.


8

4.3.3. AKTIVUM PLURÁLU -m a /-m¯a/

3.os.

-O/ -h /-ha/ -š /-ša/

a b rh /abaraha/ "pˇrinesli" p t i y a i š /patiy-¯aiša/ "pˇrišli k" ˘

1.os.

2

4.3.3.1. Distribuce tˇrí gramém˚u ve 3.os. není zcela jasná. Zatímco gramém -ha je po kmeni zakonˇceném na -a /abara-ha/, pak gramém -ša je doložen po diftongických kmenech: /patiy-¯ai-ša/ (tj. preverbium, kmen a¯ i-); a k u u n v š /akunauša/ "uˇcinili" (místo a k u n a v a ), ale a d u u r u u j i i y š /adurujiyaša/ "obelhali". ˘

˘

˘

4.3.4. MÉDIUM SINGULÁRU -i y /-i/

2.os.

-š a /-š¯a/

3.os.

-t a /-t¯a/

y d i š a /yadaiš¯a/ "necht’uctíváš" ˘

1.os.

4.3.5. MÉDIUM PLURÁLU 3.os.

-t a /-nt¯a/

4.4. KONCOVKY IMPERATIVU 4.4.1. AKTIVUM SINGULÁRU

-a /-¯a/ -d i i y /-di/

3.os.

-t u u v /-tu/

p r s a /prs¯a/ "ptej se!" p a d i i y /p¯adi/ "ochraˇnuj!" ˙

2.os.

4.4.1.1. Tematická slovesa mají ve 2.os. gramém -a /-¯a/, srv. av. -¯a/˘a nebo véd. -a; naproti tomu u sloves atematických je gramém -d i i y /-di/, srv. av. -d¯ı/-d˘ı, nebo véd. -(d)hi. 4.4.2. AKTIVUM PLURÁLU 2.os.

-t a /-t¯a/

3.os.

-t u u v /-ntu/

4.4.3. MÉDIUM SINGULÁRU 2.os.

-u v a /-uv¯a/ -š u v a /-šuv¯a/

3.os.

-t a m /-t¯am/

p t i p y u v a /pati-paya-uv¯a/ "chraˇn se!" k u u š u v a /kušuv¯a/ "dˇelej!"


9

4.4.3.1. Protože ve 2.os. známe jen dva uvedené doklady, nedá se o distribuci obou gramému uvést nic bližšího. Koncovka -š u v a /-šuv¯a/, tj. < *-sva, odpovídá véd. -sva a av. -huu¯a/˘a. 5. MODUS 5.1. Ve staré perštinˇe je doložen indikativ, injunktiv, konjuktiv, optativ a imperativ, funkce tˇechto mod˚u je podobná mladší fázi avestského jazyka. 6. INDIKATIV PRÉZENTA 6.1. Tvoˇrí se pˇripojením primárních koncovek na prézentní kmen, oznaˇcuje dˇej pˇrítomný. 6.2. Pˇríklady: v i n a m i i y /vain¯ami/ "vidím" (1.sg.akt.); y d t i y /yadatai/ "on uctívá" (3.sg.méd.); h t i y /hanti/ "oni jsou" (3.pl.akt.). ˘

˘

7. INDIKATIV IMPERFEKTA 7.1. Tvoˇrí se pˇripojením sekundárních koncovek na prézentní kmen, který má ještˇe augment a- /a-/. Oznaˇcuje minulý ukonˇcený nebo probíhající dˇej. 7.2. Pˇríklady: a b r m /abaram/ "nesl jsem" (1.sg.akt.); a v a j /av¯aja/, (tj. *ava-a-jan-t) "zabil" (3.sg.akt.); a j i i v t m /aj¯ıvatam/ "(oba) žili" (3.du.akt.); a y d i i y /ayadiia/ "byli uctíváni" (3.pl.pas.). ˘

8. INJUNKTIV IMPERFEKTA (PRÉZENTA) 8.1. Tvoˇrí se napojením sekundárních koncovek na neaugmentovaný prézentní kmen (formálnˇe je, až na augment, tvar shodný s indikativem imperfekta). 8.2. Ve staré perštinˇe je jeho distribuce omezena jen po prohibitivní partikuli m a /m¯a/ a celá konstrukce vyjadˇruje zákaz: m a a p g u d y /m¯a apagaudaya/ "neukrývej (to) !". ˘

9. KONJUKTIV PRÉZENTA 9.1. Tvoˇrí se pˇripojením primárních koncovek na prézentní kmen, jenž je rozšíˇren o morf -a- /-a-/. Slouží k vyjádˇrení pˇrání, eventuality nebo potencionálnosti. 9.2. Pˇríklady: k u u n v a n i y /kunav¯ani/ "chci konat" (1.sg.akt.); a h t i y /ahati/ "necht’ je" (3.sg.akt.); \ d y a t i y /\aday¯ati/ "at’se objeví" (3.sg.akt.). 10. OPTATIV PRÉZENTA 10.1. Tvoˇrí se napojením sekundárních koncovek na kmen, který je u atematických sloves rozšíˇren v singuláru o morf -iya- /-iy¯a-/ (< ide. *-i¯e-), resp. v plurálu o morf. -i- (< ide. *-¯ı-); u tematických sloves je kmen rozšíˇren o morf oCa−i- /-ai-/ (< ide. *-o-¯ı-). ˘

˘

10.2. Pˇríklady: y d i š a /yadaiš¯a/ "necht’ u ctíváš". Ve spojení s prohibitivní partikulí m a /m¯a/ vyjadˇruje zákaz. ˘

10.3. Tvary optativu mají speciální, kontextem podmínˇený význam, cˇ asto s jemnými sémantickými nuancemi, které, s ohledem na mizivou frekvenci tˇechto tvar˚u ve staroperském korpusu, jsou jež tˇežko uchopitelné. Optativ aoristu vyjadˇruje pˇrání: a j m i i y a /¯ajamiy¯a/ "at’pˇrijde"; optativ perfekta má význam irreálného minulého dˇeje: DB I,50: cˇ x r i y a /ˇcaxriy¯a/ "byl by (to) udˇelal".


10

10.4. Urˇcitou morfologickou anomálii pˇredstavují optativní tvary prézenta, které mají navíc augment. Podle Karla Hoffmanna1 oznaˇcují tyto tvary opakovaný minulý dˇej: a v a j n i y a /av¯ajaniy¯a/ (< *ava-ajan-y¯a-t) "stále zabíjel" (DB I,51,52). 11. PERFEKTUM 11.1. Ve staré perštinˇe je nˇekdejší indoírán. perfektum doloženo jen v jednom tvaru: DB I,50: cˇ x r i y a /ˇcaxriy¯a/, 3.os. sg. opt. perf. akt. "byl by (to) udˇelal". 11.2. Jinak je perfektum nahrazováno perifrastickou konstrukcí,2 která se skládá z verbálního adjektiva (perfektního pasivního participia) zakonˇceného na -ta- a z tvaru kopuly "být", která však cˇ asto vypadá a u transitivních sloves je v této konstrukci agens vyjádˇren genitivem. 11.3. Typická je konstrukce (DB I,27) i m t y m n a k r t m /ima taya man¯a krtam/ "co jsem udˇelal" (dosl. "to <je>, co mnou (= genitiv) uˇcinˇeno <jest>")3, která sémanticky zcela odpovídá frázi s urˇcitým tvarem slovesa napˇr. (DB I,72) i m t y a d m a k u u n v m /ima taya adam akunavam/ "to <je>, co jsem uˇcinil".4 Pˇríklad konstrukce, kde se kopula zachovala je napˇr. v DPe 22: y d i i y k a r p a r s p a t a h t i y /yadi k¯ara p¯arsa p¯ata ahati/ "když perské vojsko bylo (= ahati) chránˇeno" ˙

11.4. Tato konstrukce je doložena rovnˇež poté ve stˇrední perštinˇe (mam kart, v novoperštinˇe s osobními koncovkami mam kard-am) a v dalších íránských dialektech.

1

HOFFMANN Karl, Aufsätze, S. 617. Srv. také SKJÆRVØ Prods Oktor, Remarks on the Old Persian verbal system. In: MSS 45,1985, str. 220.

2

Tato konstrukce se v odborné literatuˇre nazývá r˚uznˇe: GEIGER hovoˇrí o pasívní konstrukci, BENVENISTE a další (naposled zˇrejmˇe SKJÆRVØ Prods Oktor, Remarks on the Old Persian verbal system. In: MSS 45,1985, str. 211-218) o posesívní konstrukci. Rüdiger SCHMITT, Compendium, str. používá termín "neoperfektum". 3

Stejná konstrukce je napˇr. v DB II,91-92; DB III,10; DB III,20-21; DB III,53; DB III,76 a jinde.

4

Stejná pasáž je v BD IV,40. V BD IV 1 násl. jsou obˇe fráze za sebou v podobném kontextu: \ a t i y d a r y [ v u š ] x š a y \ i y i m t / y (2) m n a k r t m [ b a b i r u ] v \ a t i y d (3)ary v u š x š [ a y \ i ] y i m t y a d m a k u u n / v m (4) v š n a a u r [ m z d ] a h /\¯ati d¯arayavauš xš¯aya\iya ima taya man¯a krtam b¯abirau. \¯ati d¯arayavauš xš¯aya\iya ima taya adam akunavam vašn¯a auramazd¯aha../ dosl. "Hlásá Darios, král: ’To <je>, co mnou (= gen.) uˇcinˇeno <jest> v Babylónˇe’. Hlásá Darios, král: ’To <je>, co jsem vykonal z v˚ule Auramazdy..’. ˙

˘

Materiály ke gramatice staré perštiny (pracovní verze) Petr Vavroušek

Recommend Documents