JANÁČKOVA AKADEMIE MÚZICKÝCH UMĚNÍ V BRNĚ Divadelní fakulta Ateliér Divadlo a výchova Divadlo a výchova
MARUŠA aneb Z ohryzku štrúdl neuděláš Dokumentace magisterského absolventského projektu
Autorka projektu: BcA. Lucie Prouzová Vedoucí projektu: prof. PhDr. Silva Macková Oponent projektu: MgA. Jonáš Konývka BRNO 2016
1
Klíčová slova Inscenace, amatérské divadlo, ochotnický divadelní spolek, tvůrčí proces, práce s hercem, dramaturgie, režie, Maryša. Keywords Performance, amateur theatre, creative process, work with the actor, dramaturgy, directing, Maryša.
2
Anotace Divadelní inscenace a proces jejího vzniku ve spolupráci s amatérským divadelním souborem - Ochotnický divadelní spolek OCHOS Smiřice. Inscenace vznikla na motivy Maryši bratří Mrštíků. Výklad a zpracování tohoto klasického českého dramatu je výsledkem režijněpedagogického vedení amatérských herců. Inscenace Maruša aneb Z ohryzku štrúdl neuděláš je činoherní veselohra z prostředí východočeské vesnice. Příběh Maryši se dostává do rukou východočeského Ochotnického divadelního spolku OCHOS Smiřice, jenž vypráví o nenaplněné lásce, smluveném sňatku a komičnosti vesnických postav, kterým se nic nikam neodkutálí. Annotation The theatre performance and the creative proces with the amateur theater group – OCHOS Smiřice. The performace is inspirate by Maryša, which was written by brothers Mrštíkovi. The interpretation and processing of this classical czech drama is product of directorpedagogy work with the amateur actor´s. The performance Maruša aneb Z ohryzku štrúdl neuděláš is comedy drama from East Bohemian village of environment. The story about Maryša is in the hands of amateur theater group OCHOS Smiřice, who tells about unfulfilled love, arranged marriage and comic characters from village.
3
Obsah Obsah ............................................................................................... Chyba! Záložka není definována. Úvod...................................................................................................................................................5 Téma projektu ................................................................................................................................6 Forma projektu ...............................................................................................................................6 Cílová skupina .................................................................................................................................6 Cíle projektu ...................................................................................................................................7 Obsah projektu ...............................................................................................................................7 Časový plán projektu.......................................................................................................................8 Popis inscenace a jejích složek ...........................................................................................................9 Dramaturgie....................................................................................................................................9 Režie ...............................................................................................................................................9 Herectví ........................................................................................................................................ 10 Scénografie ................................................................................................................................... 10 Scénická hudba ............................................................................................................................. 10 Jednotlivá představení a jejich srovnání .......................................................................................... 12 Vlastní zhodnocení režijní práce a vedení souboru .......................................................................... 15 Projekt dále ovlivnili ...................................................................................................................... 17 Finanční zhodnocení ..................................................................................................................... 17 Závěr............................................................................................................................................. 18 Přílohy .............................................................................................................................................. 19
4
Úvod Cílem
magisterského
absolventského
projektu
je,
vytvořit
divadelní
inscenaci
s neprofesionální skupinou. V případě tohoto projektu je neprofesionální skupina specifikována významným fenoménem amatérského divadla u nás, ochotnickým divadlem. Dokumentace projektu popisuje a reflektuje proces vzniku inscenace a její jednotlivá uvedení. Během toho si, jako autor projektu, všímám vývoje nejen samotné inscenace, ale i skupiny ochotníků, se kterými spolupracuji. V prostředí venkovského ochotnického divadla, které má po desetiletí stále stejný ráz, se jedná o ojedinělý projekt. Nepolíbení herci a divadelníci, kteří jsou zvyklí na dekorativní scénografii a hereckou deklamaci, nyní tvoří vlastní divadelní adaptaci pomocí postupů autorského divadla. Dlouho to však netuší. Chtějí dělat divadlo. Chtějí dělat komedie.
5
Téma projektu Vytvoření plnohodnotné divadelní inscenace s neprofesionální skupinou.
Forma projektu Divadelní inscenace.
Cílová skupina Mnou vybraná skupina - členové Ochotnického divadelního spolku OCHOS Smiřice.
6
Cíle projektu -
Vytvořit divadelní inscenaci s neprofesionální skupinou.
-
Zprostředkovat účastníkům – hercům tvůrčí a umělecký zážitek během procesu vzniku inscenace i její prezentace.
-
Vytvořit umělecky kvalitní inscenaci s plnohodnotným sdělením divákovi.
-
Zpracovat klasické české drama tak, aby bylo pro účastníky – herce výzvou k práci, ale i zábavou.
-
Zpracovat klasické české drama tak, aby inscenace oslovila co nejširší pole diváků a především diváky východočeských vesnic a menších měst.
Obsah projektu Předem připravená dramaturgicko – režijní koncepce je zároveň vodítkem, pro systematickou
inscenační
práci.
Vznik
inscenace
probíhal
v neustálém
kontaktu
se souborem. Při samotné práci na inscenaci tak přirozeně docházelo i k herecké průpravě. Účastníci – herci byli svědky toho, jakým způsobem lze zpracovávat a upravovat dramatické texty. Seznámili se s inscenačními postupy, které vedou k autorskému pojetí a výpovědi. Inscenace je výsledkem snahy o rozšíření povědomí o možnostech divadla. Po vytvoření inscenace, její premiéře a několika reprízách nyní dochází k závěrečné reflexi a shrnutí.
7
Časový plán projektu -
Leden – únor 2015: přípravná fáze (herecká průprava vedoucí k přípravě souboru na téma a formu inscenace; zkoušení a ověřování režijních principů; sběr materiálu pro inscenaci).
-
Březen – červen 2015: tvůrčí a zkušební proces (pravidelné zkoušky).
-
25. září 2015: Premiéra v hostinci U Škaldů.
-
Říjen 2015 – červen 2016: jednotlivá představení (včetně festivalu Sítko). Realizace: 14. 11. 2015 festival Lathife Lanškroun; 4. 3. 2016 Kulturní středisko Dvorana Smiřice; 18. 3. 2016 Miletínské divadelní jaro; 10. 4. 2016 Pivovar Lindr Mžany; 22. 4. 2016 Kulturní dům Černožice; 20. 5. 2016 Kulturní dům Nový Hrádek; 3. 6. 2016 Festival Sítko.
-
Červen 2016: porealizační fáze (reflexe a dokumentace projektu, obhajoba projektu).
8
Popis inscenace a jejích složek Maruša aneb Z ohryzku štrúdl neuděláš je činoherní veselohra, která je odrazem nejen současných vesnických postav. Téma se zaměřuje na soužití lidí na vesnici, kteří zapomínají na lidské a upřímné city a zabývají se pouze tím, co si o nich lidé myslí. Povrchnost, pýcha a hloupost jsou stále živé vlastnosti. Pod jejich tíhou někdo vzdá svou vlastní osobnost, ale někdo začne bojovat. Maruša je po vzoru Maryši dívkou, která má svou hlavu a nese vlastní osud, nesvobodně rozhodnutý, jako zrcadlo ostatním lidem, vedle kterých žije. Maruša je věnována těm, kteří si neumí zamést před vlastním prahem, ale stále mají dostatek sil na to, aby špinili všechny okolo. Důsledek činu, nebo i neuváženého slova si musí nést každý sám.
Dramaturgie Při zpracování Maryši bratří Mrštíků byl nejdůležitější vstupní klíč, se kterým byla původní předloha dál upravovaná. Tímto klíčem je fakt, že inscenace měla vzniknout se souborem ochotnických divadelníků, kteří pochází a scházejí se ve východočeském maloměstě. Prvotně jsem
změnila
reálie
příběhu (z
moravské dědiny
na
českou vesnici; z mlýna
do jablečného sadu), a tím se dále ujasňovala podoba dalších složek. Text upravovaný do scénáře se odvíjel od toho, jaké herce jsem měla k dispozici. Díky nim jsem hledala postavy z Maryši, které budou přínosné pro mou koncepci. Postavy, se základní charakteristikou a jejich vzájemnými vztahy, byly pojítkem herců s hlavní příběhovou linií. Vytvořila jsem scénosled na základě původního textu. Tento scénosled měl dopomoci tomu, abych ctila původní text bratří Mrštíků, a abych měla oporu v dramatickém příběhu. Na základě scénosledu jsem dopisovala jednotlivé situace. Zde jsem jednak přepisovala původní text do východočeského hovorového jazyka, ale také jsem situace tvořila tak, aby mohly být zpracovány jako dramatické situace vedoucí k logice celku inscenace.
Režie Inscenace vznikala pod pevným režijním vedením. Měla jsem připravené aranže jednotlivých situací a věděla jsem, že se chci co nejvíce opřít o jednání a herecké možnosti souboru. Text byl pro mě spíše podpůrnou silou pro to, co herci na jevišti dělají. Na základě režijně aranžovaných situací jsem dále přesněji režírovala jednání a především motivace postav. 9
Po celou dobu jsem však komunikovala se souborem a snažila jsem se o to, aby přemýšleli nad jednáním svých postav. Díky tomu se postupně stále více objevovaly nápady ze strany souboru na scénické řešení situací. Neustálou snahou o dialog se souborem jsme tak dospěli k tomu, že inscenace je společným výsledkem. Vytvořili jsme inscenaci se sdělením, které nesou jednotlivé postavy. Hlavní režijní principy se týkají vedení herců: důraz na mizanscénu v jednotlivých situacích; vytváření pozadí a motivací postav; vedení herectví směrem k civilnímu jednání, nadsázce ale také stylizaci.
Herectví Hlavním úkolem bylo, probudit v hercích jejich přirozené jednání na jevišti. Museli jsme se dlouho zaměřovat na to, aby příliš „nehráli“. Herectví je tak postavené plně na jednotlivých osobnostech herců. Jejich jednání je podpořeno narežírovaným jednáním, které je vedeno k nadsázce a stylizaci. Pomocnou rukou jim je také scénografie.
Scénografie Scéna byla tvořena tak, aby byla plnohodnotnou součástí inscenace, ale zároveň aby hercům pomohla v pohybu na jevišti. Jednoduché objekty na scéně (praktikábly a dřevěné bedny na ovoce) jdou dotvořeny rekvizitami, které postavy využívají ve svém jednání. Některé rekvizity jsou primárně vizuálním prvkem, který ale samozřejmě hraje roli i v jednání postav – jablka. Kostýmy mají dvě funkce: barevně dotvořit celkový vizuál inscenace; dotvořit univerzálnost dějiště inscenace (vesnice jakéhokoliv času – my jsme si pro lepší představu herců definovali 50.-90. léta 20. století).
Scénická hudba Instrumentální hudba byla vybrána do situací, kde hercům pomáhá s časováním jejich akce a také s předěly některých situací. Důležitou součástí scénické hudby jsou ale také skladby dechové hudby, které jsou pouštěny megafonem, jako doprovod rozhlasu. Ten je velice důležitým zvukovým i významotvorným prvkem inscenace. Zvukovou stránku inscenace dotváří také zvuky a ruchy, které jsou rovněž plnohodnotnou součástí. Zvuky z portálů dotváří situace, které divák vidí (například pravidelný vojenský 10
dupot z portálů v situaci, kdy František odchází na vojnu). Ruchy způsobené manipulací se scénografií dodávají jednání postav živosti. Jsou v celku inscenace zcela přirozenou součástí.
Myslím, že hlavní úkol mého projektu je splněn. Vznikla inscenace, která je kooperací všech složek kvalitní formou pro její obsah.
11
Jednotlivá představení a jejich srovnání -
25. 9. 2015 premiéra Premiéra proběhla v obci Vrchoviny v hostinci U Škaldů. Toto místo bylo pro mě při tvorbě inscenace velmi zásadní už při torbě koncepce, protože jsem vycházela právě z prostředí této vesnice, kde jsem žila. Jablečný sad, sousedské vztahy, rozhlas. To jsou hlavní hesla snad všech vesnic v našem okolí. V prostředí krásného vesnického sálu v pozadí hospody (foto viz přílohy), kde se moc nevětrá, působilo vyznění inscenace tak, jako by bylo do hostince U Škaldů přímo vytvářeno. K našemu představení byl sál hospody zcela naplněný. Místní obyvatelé nejsou na divadelní představení zvyklí, a tak s nadšením a očekáváním přišly celé rodiny. Samotné provedení mělo samozřejmě rezervy. Herci byli nervózní. Jednak ze samotné premiéry. Také si ale stále nebyli jisti formou, která je pro ně díky divadelním nezkušenostem alternativní. Ohlasy publika nás však všechny uklidnily. Velmi zásadní a silné bylo to, že se většina diváků, soubor a jejich rodiny všichni v hospodě zdrželi a mohli jsme si tak o představení a jeho vyznění popovídat. Jediná zásadní věc je ta, že se lidé sami poznávají, že se usmívají nad tím, jak postavy hloupě jednají. Některé z reakcí diváků: „Ten Dostál je uplněstejnej jako…, no nic, však to všichni víme. Ještě že nepřišel, ještě by se urazil. Bylo to přesný.“ „To je jak u nás.“ „To je pořád stejný, jak sou ty lidi blbý no.“
-
14. 11. 2015 Lathife Lanškroun První repríza proběhla na festivale amatérského divadla. Tento festival zde má již pětiletou tradici a také své stálé diváky, kteří tak každý rok vidí mnoho zajímavých představení. Ze strany souboru představení bylo jistější. Reakce diváků během představení byly dost hlasité, a tak i herci získali sebevědomí pro velkou energii, se kterou nakonec představení odehráli.
12
Při této repríze bylo zásadní, že zde byli diváci většinou znalí původní předlohy, Maryši. Z bezprostředních reakcí po představení nás těšilo to, že diváci přemýšleli nad vyzněním Maryši v našem zpracování. „Ta babička Marušky, není to ta původní Maryša? To by bylo skvělý, kdyby jo!“ -
4. 3. 2016 Smiřice Repríza na domácí scéně byla pro soubor velkou zkouškou. Po premiéře a první repríze jsem vytvořila nějaké změny, které nyní herci museli zpracovat před diváky. Větším oříškem však je domácí diváctvo, zvyklé na zájezdová představení konverzačních komedií s realistickou dekorací. Představení však bylo důstojnou a živou reprízou. Diváci vřele přijali, pro ně netradiční, naše pojetí a zpracování. Sama jsem však po této repríza měla pocit, že konec inscenace potřebuje vymyslet lepší tečku, která by šla naproti i divákům „ To bylo fajn, konečně dělá OCHOS divadlo.“ „Ty drbny jsou jasný. Do Smiřic to teda fakt sedí.“
-
18. 3. 2016 Miletínské jaro Na představení na divadelní postupové přehlídce jsem se moc těšila. Zajímalo mě, jak se Maruša setká s více divadelně zkušenými diváky a s lektorským sborem. Představení mělo i přes malý počet diváků vřelé ohlasy i během představení, kdy se ne jednou ozval potlesk na otevřeném jevišti. V tomto představení, stejně jako v těch předchozích, se samozřejmě objevily chyby, které jako režisér řeším. Pro oko diváka má však inscenace stále své kvality. Debata s lektorským sborem byla velice zajímavá a přínosná. Naše inscenace v nich vyvolala řadu otázek, hlavně na průběh zkoušení inscenace. Jak jsme přicházeli na inscenační klíč a proč jsme se od Maryši odklonili tolik. Naší inscenaci přijali jako zcela samostatné (spíše bez vlivu Maryši) autorské dílo, které respektuje zákony divadla i práci s amatérským souborem. Z Miletína jsme si odvezli doporučení na Krakonošův divadelní podzim 2017, čestné uznání za inscenaci a další čestná uznání: -Petru Hlušičkovi za roli Dostála v inscenaci hry MARUŠA ANEB Z OHRYZKU ŠTRŮDL NEUDĚLÁŠ Divadelní ho ochotnického spolku OCHOS Smiřice. -Tereze Tomkové za roli Marušky v inscenaci hry MARUŠA ANEB Z OHRYZKU ŠTRŮDL NEUDĚLÁŠ Divadelní ho ochotnického spolku OCHOS Smiřice. 13
-Lucii Prouzové za scénu, kostýmy a režii inscenace hry MARUŠA ANEB Z OHRYZKU ŠTRŮDL NEUDĚLÁŠ Divadelního ochotnického spolku OCHOS Smiřice s přihlédnutím k tvořivé práci se souborem. -
10. 4. 2016 Pivovar Lindr Mžany Představení v sále pivovarské restaurace na velmi malém prostoru bylo jedno z největších zkoušek. Zacházení mimo jeviště jsme řešili operativně – herci byli mimo jeviště, ale museli poprat s tím, že je diváci stále mohou vidět. Mimo stísněný prostor krásného, ale malého jeviště nám ještě situaci stěžovala světla, která nebyla divadelní. Ač jsem je měla slíbené. Přestavby už tak vždy napínavé, byly nyní při plném světle. Tmu jsem mohla vykouzlit tlačítkem 0 – 1. S podobným prostorem se soubor zatím ještě nesetkal, ale prostor nakonec nebyl tím hlavním problémem. Nervozita díky nedostatečně zařízené technice a nezvyklý prostor způsobila těžší atmosféru souboru. Nálada těsně před představením byla rozpačitá a herci se během představení nesoustředili na to, co dělají na jevišti. Z této reprízy jsem si odnesla velké poučení v tom, že si vždy musím nechat dostatek času na to, abych se společně se souborem pokusila o společné naladění a soustředění.
-
22. 4. 2016 Kulturní dům Černožice Hraní ve vesnici, která je pro některé členy souboru místem bydliště, velice připomínala premiéru ve Vrchovinách. Představení bylo příjemným odlehčením. Diváci se pobavili a společné posezení po představení dalo příležitost ke sbírání zpětné vazby. Představení působilo energicky, oslovovalo diváky tím, co sami znají a zažívají. Se souborem hodnotíme toto představení jako jedno z těch zdařilejších.
-
20. 5. 2016 Kino Nový Hrádek Městys v podorlické oblasti nás překvapil počtem diváků, kteří se přišli podívat. Marušu přijímali s hlasitými ohlasy. Z mého pohledu je jednalo o velmi podařenou reprízu. Herci dokázali zpracovat mé připomínky a drobné změny, které jsme zkoušeli. Díky dostatku času jsme se věnovali společnému soustředění a přípravě na představení. V průběhu představení došlo k několika „kiksům“, ale všichni vše zvládli vzít do hry a navíc v logice situací. Zatím neuskutečněné reprízy:
-
Festival Sítko. 14
Vlastní zhodnocení režijní práce a vedení souboru Zpětně hodnotím projekt – inscenaci jako velmi úspěšný. Důkazem jsou jednotlivá uvedení inscenace a zpětné reakce diváků, které jsou pro mě hlavním důvodem k takovému hodnocení. Inscenace diváky oslovuje, baví je, vyvolává v nich otázky a nastavuje jim zrcadlo. A to vše díky tomu, že se mi podařilo vytvořit divadelně kvalitní inscenaci, která nepostrádá ani kvality obsahové – sdělení. Během procesu tvorby byly v mé pozici velmi důležité dvě funkce: pevné režijní vedení a vedoucí souboru – divadelní lektor. Pevné režijní vedení: soubor ochotnických divadelníků bez divadelních zkušeností je ztracen jednak v zákonech divadla, ale i na jevišti. Mým úkolem proto bylo vytvářet konkrétní podmínky pro to, aby se po jevišti pohybovali přirozeně a měli důvody k jednání, které jsem jim režírovala. V počátcích jsem se snažila o to, aby i sami herci pracovali na situacích a dávala jsem jim konkrétní zadání pro improvizace. Naprosto nedivadelní přemýšlení mě však velmi brzo navedlo na to, že herci potřebují pevné režijní vedení. Stále jsem však dbala na to, aby všechny kroky mé režie chápali. Stále jsme se vraceli k postavám, které jsem s nimi důsledně vytvářela. Byla jsem režisérem, který důsledně dbá na každý hercův pohyb, ovšem se souborem jsme vytvářeli bohaté pozadí pro tento pohyb. Vedoucí souboru – divadelní lektor: spolu s tvorbou inscenace a režií bylo nezbytné, abych se věnovala herecké práci. V inscenaci přirozeně využívám divadelního znaku a metafory. Něco takového je ochotníkům cizí. Proto když jsem v tomto duchu zrežírovala situaci, vyložila jsem, pomocí praktické zkušenosti a vlastně i trochu teoretického výkladu, jak takové zákony divadla fungují. Jak je jako diváci přirozeně čteme a jak je můžeme jako tvůrci využívat. Abych byla konkrétní, uvedu příklad: narežírovala jsem úvodní situaci, která je založená pouze na pohybu dvou postav po jevišti a manipulaci se scénografií. Divadelně vyjádřena rivalita dvou postav a boj o jablečný sad. Musela jsem se po vytvoření této situace společně se souborem zastavit nad tím, co se na jevišti děje, co to znamená a co to znamená pro celek naší inscenace. Během procesu docházelo k různým problémům, které jsou z mého pohledu přirozenými jevy v případě, že pracujete se souborem amatérských divadelníků. Máte jistou představu, kterou chcete naplnit, protože vám zkrátka připadá správná. Na druhé straně máte herce, 15
kteří na vás někdy koukají jako na zjevení. Podstatná je však jedna věc. Všem jde o jediné – dělat divadlo a vytvořit divadelní inscenaci. V rámci tvorby inscenace se dotknete i herecké průpravy, rozšíření divadelních vědomostí souboru. Vše ale stačí dělat „pouze“ v rámci tvorby inscenace. Nikoho z řad ochotnických divadelníků nezajímá, co všechno je potřeba udělat pro dobrou dramaturgii, že se herectví od dob Vojana opravdu změnilo, nebo že Ejznštejn měl pravdu. Ochotníky zajímá výsledek a to, jestli je to baví. Naším úkolem pak je, pracovat tak, aby přijali fakt, že divadlo není jenom zábava, že alternativní divadlo není všechno, co nemá malované kulisy a že „nemusí hrát velké divadlo“. Závěrem hodnocení vlastní práce je tedy jeden důležitý závěr: věnovat se opravdu pouze tvorbě inscenace primárně jako režisér.
16
Projekt dále ovlivnili Prof. PhDr. Silva Macková – vedoucí projektu a konzultace. MgA. Jitka Vrbková – zadání k vytvoření dramaturgicko-režijní koncepce na základě Maryši bratří Mrštíků. MgA. Jan Motal, Ph.D. – konzultace projektu v rámci Interpretačního semináře. Mgr. Matěj T. Růžička – konzultace k inscenaci.
Finanční zhodnocení -
Materiál na kostýmy (látky, stuhy): 1246,- Kč
-
Rekvizity (ošatky, košík): 330,- Kč
-
Celkem: 1576,- Kč
Finální náklady Celkem 1574,- Kč
17
Závěr Magisterský absolventský projekt Maruša aneb Z ohryzku štrůdl neuděláš - divadelní inscenace je důkazem toho, že požadavky na projekt byly splněny. Inscenace vznikla dlouhodobější a systematicky vedenou prací s neprofesionálním souborem. Zpracovaný byl dramatický text klasické české literatury druhé poloviny 19. století, a jeho výklad je v pojetí naší inscenace aktuální. Inscenace je činoherním divadlem, které plně využívá všech složek. Díky srovnání několika repríz a neustálým vyvíjením inscenace můžu soudit, že kvalita inscenace se stále zvyšuje. Dostáváme se stále blíž ke kvalitnímu divadlu i k divákům. Reakce široké veřejnosti složené z divadlem nepolíbených diváků, divadelně vzdělaných diváků, rodinných příslušníků i dětí jsou nejlepší reflexí. Říkají nám, že inscenace své kvality má, a že má cenu jí dále hrát.
18
Přílohy Příloha č. 1: plakát 1. verze Příloha č. 2: plakát 2. verze Příloha č. 3: Foto z představení Příloha č. 4: Scénář
19
Příloha č. 1: plakát 1. Verze
20
Příloha č. 2: plakát 2. Verze
21
Příloha č. 3: Foto z představení Premiéra v hostinci U Škaldů
22
První repríza na festivale amatérského divadla Lathife Lanškroun
Třetí repríza na Miletínském divadelním jaru
23
Příloha č. 4: Scénář
MARUŠA aneb Z ohryzku štrůdl neuděláš
Maruša: Tereza Tomková František: Jan Kotěra Dostál: Petr Hlušička Šubrt: Pavel Bednář Šubrtová: Stáňa Barnetová Babička: Lída Bartoňová Michková: Jaroslava Kozová Strouhalová: Leona Rousková Hospodská: Šárka Kučerová Rozhlas čte: Lenka Simonová
Dramaturgie a režie: Lucie Prouzová
24
Dějství první
(při příchodu diváků je vidět scéna/tlumené světlo – na scéně poházené dřevěné bedny na ovoce, jedna v centru jeviště před diváky, na ní jablko)
1. situace: PROLOG
(celek tma + boďák na střed)
ROZHLAS 1: Pozor, hlášení. Dne – ve středu 5. září, bude probíhat výkup padaných jablek. Opakuji. Ve středu 5. září, bude probíhat výkup padaných jablek. Výkup bude probíhat na návsi u, u pana, u.... Aha, tak nebude. Opakuji hlášení. Ve středu 5. září, nebude probíhat výkup padaných jablek. Na návsi. Konec hlášení.
(hudba Úvodní 1) (světlo)
2. situace: KONKURZ NA JABLEČNÝ SAD
Příchod Šubrta a Dostála ze stran. Jejich střetnutí uprostřed jeviště – snaha být v jedné linii s jablkem – nedaří se. Kámen, nůžky, papír. Šubrt vyhrává a může začít boj – začne stavět věž z beden. 25
Dostál se přidává chvilku po něm. Věže jsou stejné. Dostál bere bednu, na které je jablko - vyšší věž, Dostál je vítěz.
(konec hudby)
DOSTÁL: Hahaaaaa! (bere si jablko a provokativně před očima Šubrta si do něj kousne)
Šubrt rezignovaně, unaveně.
3. situace: NOVINA NA NÁVSI
STROUHALOVÁ: Taková komedie s tim sadem fakt jako. Dostál beztak podplatil kde koho. BABIČKA: Ale kdepak, ten dluží i v hospodě. MICHKOVÁ: Kdo se válel na sadě? STROUHALOVÁ: V hospodě! BABIČKA: No hlavně že dělá důležitýho na všechny strany.. vo ten sad se rval a teď mu jabkahnijou. STROUHALOVÁ: Důležitej až na půdu, to jo no. Všechny: Jo no, no jo... MICHKOVÁ: Ale holky, Šubrt to by taky nebyla žádná výhra teda. BABIČKA: Myslíš?
26
Všechny: No jo no, jojo...
ŠUBRTOVÁ: (nejprve je slyšet) Šubrte! (vychází z pravé strany, za sebou táhne dceru – přestavba „věže na dům“)
Drbny se přesouvají z centra na forbínu vpravo a štěbetají. Vchází Hospodská s bednou jablek, rozráží drbny – chystá hospodu na forbíně vlevo.
Se začínajícím rozhlasem přichází František, jde směrem za matkou – zastavuje se uprostřed scény a kouká na mladou Šubrtovou.
Ve chvíli kdy začne rozhlas, mají všichni štronzo s pohledem na horu – štronzo během písně.
Marie a František bez štronza – jejich přblížení: zavření očí – hledání stuhy – předání – obejmutí.
ROZHLAS 2: Pozor, hlášení. Dne – ve středu, bude probíhat výkup padaných jablek na návsi. Opakuji. Ve středu bude probíhat výkup padaných jablek. Výkup bude probíhat na návsi u pana Dostála. Opakuji hlášení. Ve středu, bude probíhat výkup padaných jablek u pana Dostála. - Další hlášení. - Knihovna je otevřena dnes od 17 hodin. Konec hlášení.
(konec štronza)
ŠUBRTOVÁ: (na dceru, s fackou) Marušo! - děláš si srandu?! 27
4. situace: POMLUVY
Michková si k sobě přivádí syna, směrem dopředu.
STROUHALOVÁ: Řikám, že sem je viděla včera. FRANTIŠEK: Copak vy ste teta viděla..?! STROUHALOVÁ: Ale kočky se mrouskat, slepice zobat... ?? Michková odvádí Františka dozadu. STROUHALOVÁ: Normálně se muchlali vzadu za tim, za tim no, za.... Za Michkovic barákem byli. BABIČKA: No krinda pána, to bude náš Ludva vyvádět. STROUHALOVÁ: Copak Šubrt, ale ta jeho nádhera bude zase slyšet na celou vesnici. BABIČKA: No Franta to je taky pěknej pacholek, dyť on už naháněl kde koho. STROUHALOVÁ: I mně normálně. BABIČKA: No neřikej... STROUHALOVÁ: Bodejť řikám. Vobšourník je to. BABIČKA: Ale já ti si nemůžu pomoct, když na něj koukám.. Pořád mi někoho ten kluk připomíná. STROUHALOVÁ: Ale dyť vy prd pamatujete, coak se vám zase zdá..Vobšourník je to! BABIČKA: Šak on za chvíli vodtáhne a bude pokoj.
(během rozhovoru drben – Šubrtová posílá Šubrta do hospody, potom s dcerou do levého portálu) 28
5. situace: OBCHOD V HOSPODĚ
Dostál přichází z pravé strany a rozráží si cestu mezi drbnama – jde do hospody. Drbny s brbláním odchází.
Dostál vstupuje do hospody, jak uvidí Šubrta, chce si sednout co nejdál o něj. Šubrt mu to opětuje. Hospodská se snaží o opak.
HOSPODSKÁ: (na Dostála) Sem si řikala, že by vám tady pan Šubrt mohl poradit. Ten se vyzná v těhlech věcech. DOSTÁL: Hříbě je nějaký chcíplí. ŠUBRT: Tak tomu už nepomůžeme. DOSTÁL: Ale...... kulhá furt na jednu nohu. ŠUBRT: Tak mu tu nohu třeba zavaž a vyplachuj to vlažnou vodou. Zas bude do tejdne skákat. DOSTÁL: (pro sebe) No, to víš že jo.... Nejsem žádnej debil. (pauza, trapné ticho) HOSPODSKÁ: A japak se má Maruška pane Šubrt? DOSTÁL: - Copak dělá dcera? ŠUBRT: Já nevim. DOSTÁL: Člověk aby se vod tý pakáže nehnul, aby mu nezřídili všechno co má. ŠUBRT: Co si řikal? DOSTÁL: Že ten blbec, kterej se mi stará vo koně všechno zřídí. Jak sem řek. 29
ŠUBRT: No jasný, člověk co si neudělá sám to nemá. A všichni jen, aby se na tobě nažrali. DOSTÁL: Přesně. – A co ta...(nemůže se vymáčknout) No ta... Ta vaše..za barákem.. ŠUBRT: Dcera? DOSTÁL: Ne, no ta, dcera ne.. ŠUBRT: Myslíš jako pastvina? DOSTÁL: Ne, ta... jo vaše pastvina.. Prázdná pořád..? ŠUBRT: Co jako? DOSTÁL: No nic no. Jak sem řek. - A co ta vaše dcera? HOSPODSKÁ: To je tak pěkná holka ta holka. Postavičku má. Jako já za mlada říká táta. ŠUBRT: Co jako? DOSTÁL: No co asi.
(hudba Úvodní – od 00:41 )
Dostál se Šubrtem si připíjí a podávají si přátelsky ruku. Námluvy dohodnuty.
(hudba dolu)
DOSTÁL: Já jsem Václav. ŠUBRT: Ludvík. DOSTÁL: A bude Maruška ráda? 30
ŠUBRT: To rozhodně.
6. situace: ODCHOD FRANTIŠKA NA VOJNU
Blíží se zvuk vojáků. Do předního plánu jde František s matkou.
MICHKOVÁ: Dej na sebe prosimtě pozor! FRANTIŠEK: Neboj se pořád, dyť sem za dva roky zpátky. MICHKOVÁ: Ne že vlítneš do nějakýho průšvihu Franto....atd...
Kolem prochází Šubrt s Dostálem, pomalu v přátelském obětí, František nespouští Dostála z očí. Dostál prochází vítězně.
MICHKOVÁ: Franto! FRANTIŠEK: No jo. Tak čau mámo! (odstrkuje matku) Jojo tak už běž. Neboj se. Nebreč.
František míří směrem k Šubrtovu baráku. Vyběhne Šubrt.
ŠUBRT: A František, kampak? (se Šubretm konec dupotu) FRANTIŠEK: Za Maruškou se du rozloučit.
31
ŠUBRT: (podiveně) To víš že jo ty smrade.. Stará pocem! ŠUBRTOVÁ: Co na mě...! Co ty tady chceš?! FRANTIŠEK: Jdu se rozloučit s vaší dcerou paní Šubrtová. ŠUBRTOVÁ: To víš že jo, na tebe sme tak zvědaví. FRANTIŠEK: Promluvit si s ní snad můžu né? ŠUBRT: No, tak.... ŠUBRTOVÁ: Ne! ŠUBRT: No tak ne no. FRANTIŠEK: A toho starýhojabkáře k ní pustíte?! ŠUBRTOVÁ: No tě vůbec nemusí zajímat! ŠUBRT: Jo, po tom ti je houby!
Šubrtovi odchází pryč. Za nimi prochází Maruška.
7. situace: ROZLOUČENÍ
MARIE: Ahoj.. tak už to, odcházíš? FRANTIŠEK: Jo, já sem.. Jen, to.. Se přišel rozloučit..
Maruška nejdřív uražená, ale přistoupí F. na hru.
32
ROZHLAS 3: Pozor hlášení. Jablka k moštování můžete nosit od třinácti do sedmnácti hodin. Opakuji hlášení. Od třinácti do sedmnácti hodin, můžete nosit jablka k moštování. Zakoupit můžete i hotový mošt, jablkový. Cena za litr - dohodou. - Další hlášení. - Ztratil se pes, Haryk. Konec hlášení.
(dupot vojáků do hudby rozhlasu)
Nesmělá, něžná hra přes stuhu. František chce roztrhnout – nejde mu to, Maruška vytáhne kudlu a přeřízne to. Každej má kousek stuhy. Končí naproti sobě, drží se za ruce.
ŠUBRTOVÁ: (z portálu) Marušo! - Maruško! - Marušeno!!!!!!
Maruška odchází do levého portálu. Hlasitější zvuk vojáků. František odchází do pravého portálu.
F a M se vrátí na rychlou pusu.
S234 – konec dupotu.
33
8. situace: STALO SE Cestou do hospody. STROUHALOVÁ: A tak si nakonec pekla: MICHKOVÁ: No to víš že sem se lekala když na mě čučel ve vokně.. STROUHALOVÁ: Co?! Ptám se esi si pekla! MICHKOVÁ: A no jo pekla sem, taky. Škoda mluvit. STROUHALOVÁ: A copak? MICHKOVÁ: No jabka nějaký špatný.. STROUHALOVÁ: Od Dostála že jo, no jo no. VŠICHNI: Dobrý den.
STROUHALOVÁ: Už ste to slyšeli? Šubrt a Dostál prej se spolu nějak vybavovali. MICHKOVÁ: No prosimtebe, zrouna ty dva. Doví co ty dva spolu vymejšlej. HOSPODSKÁ: Taková pěkná holka ta mladá Šubrtová, chudák. STROUHALOVÁ: To jako myslíte že ten starej jabkář myslí na jejich mladou jo? Taková mladá a pěkná... MICHKOVÁ: Leklá? STROUHALOVÁ: Co?! Řikám pěkná! S tebou taky radost pokecat vopravdu.. MICHKOVÁ: Pěkná.. Pěkná to vona je. Ale chudák teda. No ale on je dost bohatej, že.. STROUHALOVÁA: No jo, bohatej.. Ale starej vo proti ní a chlastá.. 34
MICHKOVÁ: A kdo ne že?
9. situace: RODINNÁ
MARIE: (hlasitě se směje) To je dobrý, to jo, to určitě. Toho starýho, vožralýhojabkáře. ŠUBRTOVÁ: Buď ráda, víš co von všecko má?! ŠUBRT: Dyť něni tak starej. BABIČKA: A..... ŠUBRTOVÁ: (na babičku)Ticho! Budeš se mít líp než my! ŠUBRT: No a pozemky zůstanou v rodině. ŠUBRTOVÁ: Všechno děláme jen pro tebe. MARIE: Pro mně? Pro sebe to děláte! ŠUBRTOVÁ: Nebuď drzá! Pro sebe...teda... pro Tebe a basta! MARIE: To mě chcete provdat pro peníze? ŠUBRT: No.. ŠUBRTOVÁ: No! ŠUBRT: No pro peníze ale z lásky. ŠUBRTOVÁ: Tos řek dobře táto. MARIE: To myslíte vážně?! BABIČKA: T...... ŠUBRTOVÁ: (na babičku) Ticho! No coak myslíš? Má peníze! MARIE: No a? 35
ŠUBRT: Pozemky. ŠUBRTOVÁ: Peníze! Vdáš se a hotovo! U Šubrtů ticho, ale NE štronzo. Dostál vchází a pobrukuje si píseň. Míří do hospody, DRBNY spustí chválu. DOSTÁL: Dobrej, panáka. DRBNY: To je fešák pane. Jako novej. To je partie Bohatej a pohlednej.... Dostál odchází k Šubrtům, propěvuje píseň. Drbny sledují z okna. Šubrtovi čekají ve dveřích s nadšením, Marie je u babičky.
10. situace: RADA
ŠUBRTOVI: (Dostálovi) Aaaa dobrý den sousede. Jen poďte, dáme si skleničku. (odchází ze scény vlevo) DRBNY: (brblaj, jdou z hospody ze scény) HOSPODSKÁ: (pro sebe)Nono… samá sláva.. Samý štěstí.. Tak já du taky no.
Pauza.
36
MARIE: (nevěřícně, naštvaně) To snad nemyslíte vážně.. (babičce) Co tomu řikáte? BABIČKA: Já ti sama nevim, jsem z toho celá vedle. Doma tě čeká jen nadávání.. Ten Dostál je takovej kocour divnej.. A víš že se nám ztratil ten mourovatej? MARIE: Co? BABIČKA: Je fuč... I když do člověka nikdo nevidí no... A ty máš toho Františka ráda? MARIE: Jo! PORTÁL: (cink) Na zdraví! BABIČKA: No ale oni mu tě stejně nedaj.. Slepice sem nezavřela hergot. A má to bejt Dostál, nebo někdo jinej.. MARIE: Cože? BABIČKA: - A má to bejt Dostál, nebo někdo jinej.. MARIE: Ale babi... BABIČKA: Někoho ti vrazej a vdáš se ať chceš nebo ne, ale za Františka těžko. Petr nebo Pavel.. MARIE: Co to, co to řikáte? BABIČKA: Já ti nemůžu říct, uteč... Můžu jen...
Šubrtová posílá Strouhalovou domluvit Marušce, Šubrtka všechno poslouchá schovaná za bednou.
STROUHALOVÁ: Co tu řveš prosimtě, buď ráda! Takovejpěknejmužskej. (k babičce) Otevřela ste slepicím?
Strouhalová bere Marušku, chce jí česat, Marie se pořád nepouští ruky babičky. 37
STROUHALOVÁ: Nakonec budeš spokojená paní. MARIE: To radši uteču..! Hned! (pokusí se utéct, babky jí zarazej) STROUHALOVÁ: A jdi ke všem kozlům s takovejmařečma. BABIČKA: (drží Marušku pevně) Poslouchej, teta za to nemůže. STROUHALOVÁ: Zvykneš si, taky sem si zvykla. Vdej se dokud seš mladá. MARIE: To si myslíte že sem uplně blbá?! Malujte si to jak chcete. S NIM stárnout nebudu! BABIČKA: Šak stárnout s nim nemusíš... STROUHALOVÁ: Starou přezrálou hrušku žádnej chlap nechce. A když už o nějakou zavadí, tak mu je po ní leda pořádně špatně. Jen si ho vem, hned. PORTÁL: (cink)Táák. MARIE: Ale....to snad... BABIČKA: Petr nebo Pavel... MARIE: Tak to ani náhodou! (vyrve se, dolu z prakťáku kde jí čapne Šubrtka) ŠUBRTOVÁ: Maruško!!!
11. situace: SVATBA
Strouhalová/Šubrtová podává bednu, na kterou Šubrtová postaví Marušu – zdobení nevěsty, všechny ženy okolo s popěvky. Marie postavena na bednu, ženami zdobena na svatbu. Muži napravo, forbína.
38
Dostál a Marie jsou vystrčeni z hloučků. Ostatní RYCHLE na bedny do zadního plánu jeviště – přihlížejí.
Marie a Dostál: napětí, oční kontakt, Marie uhne 1. – Marie uhne 2. – ruce – na zem – dup! Ostatní přehnané reakce na svatební „bitku“.
DUP! (hudba Předělová) (světlo na 50)
Dostál odnáší Marii vpravo. Přestavba (interiér Dostála, Šubrtův interiér pryč, Hospoda). V hospodě František, Hospodská, Drbny.
39
Dějství druhé 1. Situace: VŠE JE V POŘÁDKU
(světlo na plno) (hudba dolu)
ROZHLAS 4: Pozor, hlášení. Dne – ve středu 7. září, bude probíhat výkup padaných jablek. Opakuji. Ve středu 7. září, bude probíhat výkup padaných jablek. Výkup bude probíhat na návsi u Dostálů. Opakuji hlášení. Výkup jablek bude probíhat na návsi - u Dostálů. Další hlášení. - Na zájezd do Pelhřimova se hlaste na obecním úřadě. Konec hlášení.
2. situace:FRANTIŠEK JE ZPĚT
HOSPODSKÁ: Jak říká táta – tak na zdraví a dlouhý žití. DRBNY: No jak pro koho. Bodejď. Chudera vypadá jak boží umučení. Holka bez lásky, to víte no.. MARIE: (přichází na střed, na písknutí se otočí a chytá bednu s jabkama) HOSPODSKÁ: Upečem to s hruškama. DRBNY: Dostál se naparuje a přitom jí drží doma jako vězně. Šak je jeho žena. A všude rozhlašuje jak je šťastná. No ale s jinym by byla možná víc spokojená... Že jo, no jo no.. FRANTIŠEK: (sedí ke všem zády, na narážky na něj se znechuceně otáčí) 40
Vchází Marie Dostálová, v první chvíli si Františka nevšimne. Drbny a Hospodská utichnou a pozorují. Dostálová mění bednu jablek za bednu piv.
Pohled Marie a Františka.
HOSPODSKÁ: (všimne si F. a M., vyruší pohled)- No tak bude pečená zase na jabkách no, že paní Dostálová.. MARIE: Na shledanou. František vstává, Marie odchází.
DRBNY: Je to smutný, dyžsou mladý smutný. Bodejť... Copak my, nám už je to jedno že jo. Jojo, ale tady František je z toho celej nesvůj. No jo no, jo jo...
František se zvedá a odchází za Marií. Drbny i hospodští se nalepí na okno.
Přichází Šubrt a snaží se dostat do hospody přes drbny.
41
3. situace: ŠUBRT A MICHKOVÁ U SKLENICE PRAVDY
ŠUBRT: Dobrej den. HOSPODSKÁ: Dobrej pane Šubrt, copak dělaj prasátka?
Drbny odchází se štěbetáním z hospody (pozorovat). Hospodská dává jablka do ošatky.
ŠUBRT: Nevim. HOSPODSKÁ: A copak vaše Maruška pane Šubrt, japak se má? ŠUBRT: Tady teď byla né? HOSPODSKÁ: No ale copak se jí můžu zeptat, vypadala utrápeně chuděra. Smutně docela. MICHKOVÁ: (hledá Frantu už s příchodem se rozhlíží) Dobrý den. HOSPODSKÁ: Dobrý den. MICHKOVÁ: (prochází každý kout hospody) Nebyl tady František? HOSPODSKÁ: Ale jo, zrovna odešel. Pomáhal paní Dostálový.
Šubrt a Michková pohled na sebe.
MICHKOVÁ: No to není dobrý teda. HOSPODSKÁ: To je tak hodnej kluk. MICHKOVÁ: No to je no, a blbej taky. Celej dědek. 42
HOSPODSKÁ: Tady pan Šubrt taky dceru nestih, viďte. ŠUBRT: Poďte Michková, dejte si skleničku. MICHKOVÁ: Nene děkuji. ŠUBRT: Nate, dejte si. Zaplatim vám to. HOSPODSKÁ: Já mu to napíšu. MICHKOVÁ: (dotčeně) No jo Šubrte, u Michků není možná moc, ale možná by tam bylo víc štěstí než HOSPODSKÁ: Než u jablek.. - že jo. MICHKOVÁ: Musim najít toho Františka. ŠUBRT: Nate, dejte si. MICHKOVÁ: - A tak jo, pro jednou.
(hudba Úvodní)
Společné pití a svěřování Šubrta a Michkové – ťuk, blíž, nalejt – ťuk, blíž, nalejt – ťuk, blíž, nalejt – skončí připiti těsně u sebe. Během nalejvání shodí Šubrt hospodský ošatku s jabkama.
4. situace: RVAČKA
DOSTÁL: (jeho vstup-konec hudby)Dobrej. Byla tady žena? HOSPODSKÁ: Jojo byla. A odešla úplně sama. DOSTÁL: Jo? Já že sem viděl něco jinýho. S tim malým parchantem šla! 43
MICHKOVÁ: Co? DOSTÁL: (odchází z hospody) Jo! S parchantem! Mrcha nevychovaná! ŠUBRT: Co? (běží za Dostálem, hodí po něm jablko)
Dostál se naštvaně otočí a jdou si se Šubrtem napřed do středu scény. Strhne se rvačka. Drbny nejprve dělají, že nic nevidí, ale pak se přidají. Všichni na kupě. Michková se potácí z hospody.
ROZHLAS 5: Pozor hlášení. Vážení, spoluobčané. Prosíme, nevyhazujte shnilé ovoce do obecních kontejnerů a laskavě si zhotovte si komposty. Opakuji. Nevyhazujte shnilé ovoce do obecních kontejnerů. Konec hlášení.
Všichni štronzo-poslouchají s pohledem nahoru. Během rozhlasu Šubrt nenápadně zdrhá. Po hlášení opět bitka – všichni se všema.
ŠUBRTOVÁ: Šubrte! (za ním)
Všichni postupně odpadávají ze scény – MOTIVACE!
5. scéna: FRANTIŠEK U DOSTÁLŮ
Marie vchází zleva se dvěma! bednama. 44
František za ní – předběhne jí. Vezme jí bedny. U Dostálů. Marie vezme bedny zpět, uklízí, nevšímá si Františka.
FRANTIŠEK: Tak už máš sbalíno? MARIE: Co?! FRANTIŠEK: Co asi.. Sem tady! MARIE: To vidim.. FRANTIŠEK: No tak si sbal věci a deme. MARIE: To víš že jo.. Na to sem tak čekala.. FRANTIŠEK: Ale koukám, že si úplně nezapomněla… (stuha) PORTÁL: PŠT! MARIE: (pomalu se postaví s ironickým pohledem na F.) BABIČKA: (volá z portálu) Maru!
Marie schová Františka.
6. situace: BABIČKA PAMATUJE
Marie nervózní.
MARIE: Dobré odpoledne. 45
BABIČKA: (rozhlíží se, ví o tom, že tam je František) Něco ti nesu. (balíček Marii) Vzpomněla jsem si na tvou tetu, jak říkala jednou... Jejda – králikůmještě.. MARIE: Babi – teta. BABIČKA: Jo.. Já jsem děuče moje dneska pila kafe a vzpomněla sem si na tvou tetu.. jak říkala jednou. Že ze starý přezrálý hrušky se může udělat pěkně blbě. MARIE: To si nepamatuju.. BABIČKA: No já si pamatuju.. Já si všecko pamatuju. MARIE: No a co..?! Petr nebo Pavel... BABIČKA: Stárnout s nim nemusíš.. Však ty už budeš vědět.. (pohladí Marii po tváři, odcház,í ale u toho se ještě podívá, kde je Franta) Kuk! Při odchodu se Babička srazí s Dostálem.
7. situace: DOSTÁL MÁ HLAD
DOSTÁL: Kde ho máš? MARIE: Koho? DOSTÁL: Toho parchanta! (rozhlíží se) MARIE: Babičku? DOSTÁL: (rozzuřeně si sedá, sundává si boty)
46
Marie zády, uklízí balíček do police.
DOSTÁL: Já nejsem žádnej debil.
František se rozesměje, Marie to zamaskuje.
MARIE: Máš hlad? DOSTÁL: Jo, mám hlad. PORTÁL: PŠT!
Dostál dostane roztrhanej štrůdl. DOSTÁL: Dej mi vidličku.
Marie podá, bere jablka a loupe je.
DOSTÁL: Co máš za problém? Proč mě tak nenávidíš? Nechápu co se ti furt nezdá. Furt ti něco nevoní - Pojď ke mně.
Dostál se snaží dostat k manželce, ona se snaží držet si ho od těla.
MARIE: Sedni si. Máš hlad. DOSTÁL: Kdy se na mě konečně hezky podíváš? To to u nás nemůže vypadat jinak?
47
MARIE: Může. DOSTÁL: No vidiš. (pokusí se přiblížit) Jak sem řek. Já ti nebudu nic vyčítat, když se budeš trochu snažit. MARIE: Posaď se. Máš hlad.
DOSTÁL: Jen když uvidim trochu snahy. Už jsem ti řikal, že pro tebe udělám všechno co si budeš přát. Jen jestli se budeš trochu snažit. Jak sem řek. - Trochu vůle jen vidět. Trochu vůle a
bude
nám
dobře.
A můžeme spolu zestárnout.
Marie se zarazí a jde pro hrušku.
DOSTÁL: (stále opakuje repliky) MARIE: Na. DOSTÁL: Co to je? - Jak sem řek. - (na hrušku) To je nějaký ztuchlý či co... Trochu snahy a v klidu spolu zestárneme. Copak.. - (prudce vstane) Mě je blbě.
8. situace: MARIE JE V KLIDU
Dostál se vypotácí ven. Marie si jde sednout tak aby na něj dobře viděla. Celá vesnice se jde kouknout - komentují.
ŠUBRTOVÁ: Zeťáčku! … Copak?... 48
ŠUBRT: Teda ty vypadáš, tys to přehnal dneska že jo? STROUHALOVÁ: Ale vopravdu pane Dostál, není to pěkný.. HOSPODSKÁ: Ale copak, sousede? BABIČKA: Jejej..
Dostál padne k zemi, uvidí Františka.
DOSTÁL: Já jsem debil. Marie se ujistí, že Dostál skončil.
VŠICHNI: To je hrůza! Hrůza! Fuj!
Marie odchází – ticho, ustoupí.
FRANTIŠEK: No počkej! (vylejzá a nepřekročí Dostála)
Marie jde s váháním k Františkovi. Stojí naproti sobě přes Dostála. František se chce dotknout Marie, ta vyndává stuhu a nechá ji padnout na zem –
VŠICHNI: Hrůza! Hrůza! Fuj! Fuj! 49
Marie odchází – ticho, ustoupí. Všichni za ní koukají pak hned na Františka.
FRANTIŠEK: (k Dostálovi s pochopením) Hochu... (odchází) MICHKOVÁ: (za nim) Františku, počkej!
Ticho – pauza
STROUHALOVÁ: To je komedie tohle, to vám povim.. ŠUBRTOVÁ: (na Šubrta) No a za všechno můžeš ty! …..
Všeobecný hluk, pohoršení. Babička je spokojená. Ruch až do tmy a hudby.
(tma) (hudba Přestavba)
Přestavba: - zrušit Dostálův dům, bedny rozházet jako na začátku, jedna uprostřed na forbíně-na ní jablko - Hospodská a Strouhalová do hospody, ostatní ze scény
(hudba do ticha)
50
(světlo)
9. situace: ZAMETEM ČI NEZAMETEM
HOSPODSKÁ+STROUHALOVÁ komentují situaci (Dostál, sad, Maruša...)
A tak funus měl pěknej. No je vod něj pokoj. Co si ty Šubrtovi mysleli? Starýho chlapa nabrnknout tak pěkný holce?!
Přichází Šubrtovi. Dobrý den. Pivo. Panáka. Kořalku. To je hrůza.
A co ta vaše bába se do toho montovala? Já nevim. Je to taková stará ježi- babičko… Přichází Babička Dobrý den!
No ještě že ste jí nedali mladýmu Michkovi. Ten beztak by chlastal po mámě. 51
Přichází Michková A dobrý den paní Michková, zrovna sme na toho vašeho hodnýho kluka mysleli.
Všichni v hospodě, připíjí.
František na scéně vlevo sám. Přichází Dostál a sedá na bednu vpravo.
Chudák Maruška teda. Jakej chudák? My jsme chudáci! Ty mladý si ničeho nevážej.. No a hrozně chlastaj..
10. situace: EPILOG Přichází Maruša, sedá na bednu uprostřed, bere jablko a žere. ROZHLAS 6: Pozor, hlášení. Dne – tuto středu, nebude probíhat výkup padaných jablek. Opakuji. Ve středu, nebude probíhat výkup padaných jablek. Na návsi. Opakuji hlášení. Ve středu 5. září, nebude probíhat výkup padaných jablek. Jabkazatím vyhazujte. Konec hlášení. Vesnice se dostává do veselice, tančí. (hudba Závěrečná) (postupná tma) (konec hudby do tmy)
Konec 52
53
