Martínek je po úrazu zpět

„Při zablokování sněmovny jsem „Rozdíly mezi kraji budou měl strach o demokracii,“ mizet jen pomalu,“ říká v rozhovoru pro Krajské noviny domnívá se předseda Asociace ministr vnitra Martin Pecina krajů ČR Michal Hašek ROZHOVOR STRANA 7 KOMENTÁŘ STRANA 2

Nezávislý měsíčník pro kraje, města a obce ČR CzechTourism láká Čechy do lázní

Prezentace

www.krajskenoviny.cz

číslo 2 / únor 2010

ročník 9

Martínek je po úrazu zpět

cena 15 Kč

KOMENTÁŘ

strana 20 INZERCE

Rostislav Vondruška, ministr pro místní rozvoj

www.kudyznudy.cz

První místopředseda Asociace krajů ČR a hejtman Pardubického kraje Radko Martínek utrpěl na začátku ledna při lyžování vážný úraz ledvin. Závažné zranění si vyžádalo několikatýdenní hospitalizaci. Zdravotní stav politika se léčbou ve svitavské nemocnici a následně ve Fakultní nemocnici Hradec Králové zlepšil, a tak se v polovině února mohl vrátit zpět do úřadu. Více informací najdete na straně 3. foto: Miloš Spáčil

KOMENTÁŘ Úžasných šestnáct dní, kdy nám může být srdečně jedno, jakými obsedantními sebedestruktivními obstrukcemi se zaobírá náš málo potentní zákonodárný sbor. Co na tom, že jeden den estrády v  poslanecké sněmovně spočívající v hysterickém žvanění (takto se častují poslanci sami) nás stojí tři miliony korun. I kdyby to někomu snad vadilo, nic s tím nenadělá. Alespoň tedy do voleb ne. A že jich letos bude. Olympiáda ve Vancouveru působí jako balzám a vůbec nevadí, že je tam ještě o tři hodiny míň než v Ottawě. Přeházíme si spaní a užijeme si to. Vlastně už si užíváme. Martině Sáblíkové, děvčátku od rybníků, se na krku houpá půlkilová zlatá placka. Gratulujeme! Náš obdiv patří i Lukášovi Bauerovi, který svou bronzovou medaili okomentoval slovy – věděl jsem, že buď umřu, nebo ji získám. Krásná slova. S definitivní platností jsem si na dva týdny zapověděla všechny zpravodajské kanály, vyjma sportovních. Doporučuji totéž. Radujme se z výsledků našich olympioniků, protože zanedlouho si užívat už příliš nebudeme. Kýble špíny politických soupeřů nás bezpochyby také zasáhnou.

Jarmila Kudláčková, šéfredaktorka

Srovnání krajů nepřekvapí: Vládne Praha, ztrácí Karlovarský Jasná první pozice v hodnocení celkové socioekonomické situace regionů patřila vždy Praze. O hlavním městě lze rozhodně říci, že je to ekonomický, politický, ale také například kulturní tahoun celé země. Ostatní regiony se takovou životní úrovní chlubit nemohou. Zatímco některé se však Praze alespoň přibližují, jiné jsou naopak velmi pozadu. Na úvod je vhodné podívat se na celkové hospodaření krajů. Na to, jak si stojí v době ekonomické krize, kdy musí být dobře využita každá koruna v rozpočtu. Podle informací ministerstva financí by daňové výnosy územních samosprávných celků v  roce  2009 měly být nižší zhruba o dvanáct procent oproti předchozímu roku. A na to doplácí nejen kraje, ale také samosprávy obcí, pro které je položka daňových výnosů ještě důležitější. Podle údajů za první polovinu loňského roku se příjmy krajů zvýšily o  4,7  miliardy korun na celkovou částku 83,4 miliardy. Toto navýšení však bylo dale-

ko menší než v minulých letech. Výdaje krajů ovšem také vzrostly, a to dokonce o 5,4 miliardy na částku 67 miliard korun. Největší pokles na příjmové stránce rozpočtů zaznamenaly daňové výnosy, které spadly za první polovinu loňského roku o více než miliardu. Zásadní složkou příjmové stránky krajů jsou dotace a čerpání ze strukturálních fondů. Začátkem ledna byly podle údajů ministerstva pro místní rozvoj schváleny projekty za 255 miliard korun. O desítky procent narůstají i reálně proplacené finance a podle analytiků Česko stihne vyčerpat připravené peníze. Nejlepší v čerpání jsou ROP Severovýchod a Ji-

hovýchod. „Těší mě skutečnost, že právě náš region Jihovýchod patří v rámci České republiky mezi nejúspěšnější v čerpání evropských fondů na velmi kvalitní projekty. Jsem přesvědčen, že tomu tak bude i nadále,“ řekl hejtman Jihomoravského kraje Michal Hašek. „Zlomový však bude pro žadatele letošní rok. V jeho první polovině totiž chceme vyhlásit všechny velké výzvy. Uvažujeme také o přeskupení prostředků, aby se vyhlásila ještě alespoň jedna výzva zaměřená na rozvoj měst,“ dodává za Severovýchod hejtman Pardubického kraje Radko Martínek. Zajímavý je i pohled na narůstání krajského zadlužení. Dluh krajů se totiž vyšplhal už na 18 miliard korun. Což je o 3,1 miliardy více než v roce 2008. Největšími dlužníky jsou kraje Středočeský a kvůli novému dvoumiliardovému úvěru také Jihomoravský. Prakticky bez zadlužení je pouze kraj Plzeňský.

PRAHU NÁSLEDUJÍ STŘEDOČESKÝ A JIHOMORAVSKÝ KRAJ Trojice nejsilnějších regionů České republiky: Praha, Středočeský kraj a Jihomoravský kraj. Výsledky nejsou překvapivé. Středočeský kraj má strategickou polohu, velkou míru investic a vysokou životní úroveň. Jihomoravský kraj pak táhne vzhůru především Brno jako druhé největší a nejvýznamnější město republiky. Středočeský kraj se ve většině statistik umísťuje na druhé místo za Prahu. Za jeho nejslabší stránku lze považovat turistickou atraktivitu. V loňském roce se například ve Středočeském kraji ubytovalo téměř 520 tisíc lidí, a to kraj řadí na šesté místo. Lepší výsledky mají v  této oblasti kromě Prahy také kraje Jihomoravský, Královéhradecký, Liberecký a Jihočeský. (pokračování na straně 2)

CzechInvest: Investuje se do výzkumu a vývoje Společnost Czechinvest zveřejnila míru podpořených či zprostředkovaných investic za loňský rok. A výsledné údaje nejsou nejlepší. Hodnota investic, které Česko prostřednictvím agentury CzechInvest v loňském roce přilákalo, byla nižší o 10 miliard korun oproti roku 2008. Do projektů v České republice tak bylo vloženo přibližně 17 miliard korun. O desetinu se snížil také počet nových investičních projektů. V loňském roce jich bylo 186. Největší část investic za loňský rok byla uskutečněna v  oblasti

výzkumu a vývoje. Druhé místo pak patří strategickým službám.

Výroba, která v minulosti poskytovala největší prostor pro investice, byla v loňském roce silně v  pozadí. Peníze do ní poslal jen každý pátý investor. Může za to samozřejmě i ekonomická krize, která investicím v  oblasti výroby nedává dobré prostředí. „Statistiky potvrzují, že si investoři Českou republiku vybírají pro stále náročnější investice,“ řekla ředitelka

CzechInvestu Alexandra Rudyšarová. „Svědčí o tom i fakt, že nejvíc nových investičních projektů – téměř tři z každých deseti – vloni připravili vývojáři softwaru, což je samozřejmě oblast s nadprůměrnými mzdami i nadprůměrnými požadavky na kvalifikaci zaměstnanců.“ Důležitým prvkem v celém investičním procesu je Evropská unie. (pokračování na straně 19)

Kraje představují v  České republice základní úroveň prostorové diferenciace sociálně ekonomického rozvoje. I když celkové hodnocení je u většiny ukazatelů ovlivněno mimořádně silnou pozicí hlavního města Prahy, je možné podle hlavních ukazatelů rozdělit kraje do tří základních skupin. Do skupiny rozvíjejících se regionů patří Praha jako nejdynamičtěji se rozvíjející region, který představuje významný článek v hierarchii středoevropských metropolí a plní nadnárodní funkce. Lze sem zařadit i podstatnou část Středočeského kraje, který má významný růstový potenciál související s  polohou Prahy uvnitř tohoto regionu. Zařazení Plzeňského kraje do této skupiny je ovlivněno dynamickou změnou sektorové struktury ekonomiky směrem k odvětvím s vysokou přidanou hodnotou. Jihomoravský kraj lze zařadit do této skupiny především díky dominantnímu postavení brněnské aglomerace, zároveň však vykazuje určité problémy především ve svých jižních a jihovýchodních oblastech. Mezi regiony s  průměrnou nebo nižší dynamikou rozvoje patří Jihočeský, Královehradecký, Pardubický, Vysočina, Zlínský a Liberecký kraj. Tyto kraje na jedné straně vykazují velmi dobré výsledky určitých ukazatelů, zároveň však v mnoha dalších ukazatelích nedosahují průměru ČR. Bariérou pro některé kraje je především špatná dopravní dostupnost (Jihočeský a Zlínský kraj), ve všech krajích je problémem existence a dostupnost odlehlých venkovských území. V případě Vysočiny se jedná o nově vytvořený kraj na pomezí Čech a Moravy v méně příznivých přírodních podmínkách. Území kraje sestává z  oblastí bez výrazné tradice průmyslové výroby s výjimkou krajského města Jihlavy a celkově má spíše venkovský charakter. Skrytý potenciál rozvoje cestovního ruchu nebyl prozatím dostatečně využit. V kraji se rovněž negativně projevil útlum zemědělské produkce. Nicméně v posledním období začal vykazovat růst i tento kraj. Zaostávající nebo jinak problémové regiony jsou Karlovarský, Olomoucký, Ústecký a Moravskoslezský kraj. (pokračování na straně 2)

2

TÉMA

KN | únor 2010 |

Srovnání krajů nepřekvapí: Vládne Praha, ztrácí Karlovarský (pokračování ze strany 1)

Výsledky Jihomoravského kraje na třetím místě našeho žebříčku jsou už o něco rozkolísanější. Zatímco regionální HDP i výstavbu si udržuje na třetím místě mezi kraji, velký problém má kraj s nezaměstnaností, která se v lednu vyšplhala už na 11,5 procenta. A to je o necelá dvě procenta víc, než je celonárodní průměr. Na opačném konci srovnání vybraných statistických údajů je trojice krajů: Karlovarský, Pardubický a Vysočina. Nejméně bodů by dostal Karlovarský kraj. V  mnoha statistických ukazatelích je kraj poslední, v tom zbytku pak podprůměrný. Na obranu tohoto regionu je však nutné zdůraznit fakt, že jde o nejmenší a nejméně početný region ze všech. Může se opřít pouze o něco přes 300 tisíc obyvatel, a proto je logické, že HDP či výstavba bytů, což jsou položky s velikostí kraje přímo spjaté, budou velikosti regionu odpovídat. Přesto kraj zaostává i v některých dalších statistikách. Má například nejmenší průměrnou mzdu ze všech krajů a vysokou nezaměstnanost. V počtu ubytovaných turistů za loňský rok je kraj na sedmém místě. Kraj doplácí na špatnou dopravní infrastrukturu, které chybí potřebná dálnice. Proto i míra investic je tu nejnižší v zemi. Na posledních místech ve statistikách se pravidelně umísťuje také Pardubický kraj a kraj Vysočina. Oba dva kraje mají přibližně stejný po-

čet obyvatel (přibližně 515 tisíc), což je řadí k  těm nejmenším krajům v zemi. Nejlépe hodnocená statistika z hlediska srovnání je u obou krajů nezaměstnanost. Pardubický kraj drží s hodnotou 10,53 procenta šestou pozici mezi kraji. Kraj Vysočina je těsně za ním. NEZAMĚSTNANOST: NEJVĚTŠÍ PROBLÉM Stoupající nezaměstnanost je přitom největší aktuální problém krajů. Může za to sezónní propouštění a ekonomická krize, která donutila podniky propouštět. Podle údajů ministerstva práce a sociálních věcí se v lednu vyhoupla míra nezaměstnanosti o šest desetin procenta vzhůru oproti předchozímu měsíci. Její hodnota je tak už 9,8 procenta. V současnosti se tak o jedno volné místo uchází přes 18 lidí. Od vzniku České republiky je to vůbec nejhorší zaznamenaná situace. A jak to vypadá v jednotlivých krajích? Nejlepší situace je v  Praze: Míra nezaměstnanosti tu nepřekročila čtyři procenta. Ostatní kraje na tom jsou daleko hůř. Pod celorepublikovým průměrem jsou pouze kraje Středočeský, Jihočeský, Královéhradecký a Plzeňský. Všechny ostatní kraje mají nezaměstnanost vyšší než 10,5 procenta. Vůbec největší nezaměstnanost má Ústecký kraj. A zatím ho nezachraňuje ani průmyslová zóna Triangle, která

KOMENTÁŘE Základním problémem Karlovarského kraje je jeho odlehlost a nízká úroveň dopravního spojení s ostatními centry v ČR. Dalším problémem je vnitřní heterogenita Karlovarského kraje, jeho území je tvořeno lázeňskými oblastmi a oblastmi výrazně postiženými restrukturalizací, jako je např. Soko-

lovsko. Hospodářství kraje postihla restrukturalizace průmyslových výrob, která se projevuje růstem zaostávání kraje za průměrnými mzdami v ostatních krajích. V důsledku naznačených problémů se kraj potýká s velmi nízkým růstem HDP ve srovnání s ostatními kraji. V  případě Moravskoslezského a Ústeckého kraje se jedná přede-

Bez nadsázky lze konstatovat, že rozdíly mezi kraji jsou všudypřítomné. Podíváme-li se totiž na statistické přehledy různých ukazatelů v regionálním členění našeho státu, najdeme rozdíly ve všech ukazatelích. Na první pohled markantní regionální rozdíly jsou v nezaměstnanosti (všichni víme, že tradičně největšími problémy na trhu práce trpí Ústecký a Moravskoslezský kraj, na opačném pólu naopak stojí Praha), regionální disproporce jsou také mezi poptávkou a nabídkou bytů (cena bytů v Praze je zhruba tři a půl krát vyšší než v Ústeckém kraji), ale i napří-

klad v počtu kojených dětí při propuštění z porodnice (v tomto ohledu k nejhorším regionům s podíly kojených dětí pod 89 % patří kraj Karlovarský). Je potřeba si uvědomit, že regionální rozdíly však u nás doma nejsou, snad jenom s výjimkou Prahy, nijak dramatické. Česká republika je totiž svou rozlohou relativně malá a tudíž ani regionální rozdíly nemohou být příliš velké. A hlavně na rozdíl od tradičně liberálních ekonomik západoevropských států je naše situace ovlivněna komunistickou minulostí, kdy se před sametovou revolucí stát snažil unifi-

Územně správní reforma ČR, jež před deseti lety dala vzniknout třinácti novým krajům, vytvořila regiony značně rozdílné velikosti, lidnatosti i hospodářské síly. Některé z nich se dokonce musely pro potřeby evropského plánování sdružit do takzvaných regionů soudržnosti NUTS II. Samy tyto regiony soudržnosti mnohdy znamenaly spojení dvou krajů s  velmi rozdílnými hospodářskými a sociálně kulturními charakteristikami. Uplynulé desetiletí těchto nových krajů lze bezesporu označit za období hledání a formování nové identity regionů, vymezování a zdůrazňování jejich specifik, ale i úsilí o stírání rozdílů mezi nimi. Tomu měla zejména v  počátečním období přispět podpora kohezních

fondů EU, ale, jak nyní můžeme pozorovat ve zpětném zrcátku, neměla kohezní politika zásadní vliv na vyrovnání regionálních disparit. Těžila z ní především krajská města a velká centra s průmyslovou tradicí, zatímco hospodářsky méně rozvinuté regiony a jejich části si příliš nepomohly. Dobrým příkladem je Jihomoravský kraj, ve kterém můžeme v dlouhodobé perspektivě pozorovat dvojnásobně nižší míru nezaměstnanosti v Brně a přiléhajícím okrese Brno – venkov, než například v okresech Znojmo a Hodonín. Není to přitom důsledek neschopnosti samospráv, jak by se mohlo zdát. Rozhodly o tom především historicky založené rozdíly, zejména nedostatečná infrastruktura. Systémová vládní podpora znevý-

(pokračování ze strany 1)

má být páteří průmyslu v regionu. Porovnání krajů České republiky Začátkem roku zónu opustila firma IPS Alpha, a to znamenalo propuštění dvou stovek zaměstnanců. Podle hejtmanky Jany Vaňhové je nutné zónu co nejrychleji dokončit, aby mohla plnohodnotně sloužit investorům a zaměstnanosti. „S ministerstvem průmyslu a obchodu projednáváme další peníze, které jsou potřeba na dokončení zóny. V  tuhle chvíli se utratila 2,1 miliardy na celou zónu od roku 2007. Půl miliardy zaplatil Ústecký kraj. K úplnému dokončení zóny a k napojení dalšího investora chybí dokončit čističku, která je k plnohodnotnému fungování zóny nezbytná. Náklady na ní činí něco kolem Ve všech porovnávaných aspektech (vyjma počtu obyvatel) vede dle očekávání s přehledem Hlavní město Praha. Na143 milionů korun,“ řekla Jana opak nejhorší výsledky má Karlovarský kraj a to nejen u položek, které souvisí s velikostí, ale také například u průVaňhová. měrné mzdy či v nezaměstnanosti. Na to, že patří k těm menším krajům v zemi, mají dobré výsledky KrálovéhradecVysokou nezaměstnanost mají také ký a Plzeňský kraj. Jihočeský a Jihomoravský kraj získaly stejnou známku. Nutno však zdůraznit fakt, že Jihočeský kraje Olomoucký, Moravskoslezský, kraj je téměř poloviční, v porovnání s Jihomoravským a to se samozřejmě odráží i v HDP či ve výstavbě bytů. Karlovarský a Zlínský. Všechny tyto autor: s využitím údajů ČSÚ Filip Appl kraje jsou vysoko nad celonárodním průměrem. A samosprávy si to uvě- pět set,“ nastínil hejtman Zlínského klesem návštěvnosti veletržních akcí,“ tek kvalitních ubytovacích kapacit. domují. „Nezaměstnanost ve Zlín- kraje Stanislav Mišák, jaká opatření prohlásil hejtman kraje Michal Ha- Klesá také bytová výstavba. šek. V absolutních číslech zazname- V 1. až 3. čtvrtletí loňského roku ském kraji kopíruje ve svém růstu ce- kraj chystá. nala největší úbytek hostů Praha: byla v České republice zahájena výlorepublikovou křivku, je ve své histo251 tisíc. To je však pouze o 7 pro- stavba 26 691 bytu. Pokles zahájerii nejvyšší a zřejmě nejde o konečný MÉNĚ TURISTŮ I BYTŮ cent méně než v roce 2008. Dobře né bytové výstavby byl zaznamestav, což je velmi vážná situace. Plánovanými či již zahájenými investice- Druhým velkým problémem krajů je na tom Plzeňský kraj. Ten totiž nán ve všech krajích s  výjimkou mi do všech oblastí veřejného zájmu ve je úbytek turistů. Potýká se s  ním úbytek hostů zatím nezaznamenal. Pardubického, Karlovarského a Jivýši 1,3 miliardy korun se Zlínský kraj většina krajů. Nejhorší situace je Dlouhodobě je nejméně navštěvo- homoravského. Z  hlediska dokonsnaží, spolu s efektivním využitím ev- v Jihomoravském kraji. Ten je sice vaným regionem Ústecký kraj. Ten čených bytů je situace o něco lepropských peněz, zmírnit dopady krize druhým nejnavštěvovanějším kra- už řadu let válčí s negativním obra- ší. Více bytů než v roce 2008 se do| ale v  prvních třech zem, který kraji vtiskla průmyslová končilo v sedmi krajích. Nejlepší výjem v 2009 zemi, na svém území. Těmito projektyKNdá-| listopad váme v regionu práci, ale také do bu- čtvrtletích loňského roku se v něm činnost minulosti. Jen o něco lep- sledky přitom prokázal Zlínský kraj, doucna vyváříme nová pracovní mís- ubytovalo o 11,5 procenta méně tu- ší návštěvnost má kraj Pardubický. kde se dokončilo o 50 procent více Filip Appl ta, kterých by mělo být vytvořeno na ristů. „Úbytek souvisí převážně s po- Ten doplácí mimo jiné na nedosta- bytů.

TÉMA

2

Rok nových samospráv přinesl úspěchy i problémy

ZDRAVOTNICTVÍ VÉVODÍ (pokračování ze strany 1) Z páteřních komunikací se v le- POPLATKY tošním roce pracovalo na těch nejznámějších. Jde například Vracení zdravotnických poplato opravy a zkapacitnění silnice ků kraji stále trvá. A hejtmani vším o problémy spojené s  útlu- pozitivní trendy spočívající v  ori- ně periferní regiony na severu a nez Brna do Rajhradu. Silnice se má jsou se svým postupem spoentaci progresivní odvětví eko- dostatečné využití růstového pomem dříve dominantních odvětkojeni. „Kraje nadále pokračují v budoucnosti stát součástí R52, na povede z Brna k hranicím v dosavadní praxi a těm občaví a v důsledku toho která vzniklých pro- nomiky, jako je např. sektor infor- tenciálu, který skýtá krajské město s Rakouskem. Jde také o D3 v Ji- nům, kteří o to mají zájem, dále s vysokou úrovní vzdělanosti obylogistiky. V Olomouckém blémů, jako jsou např. vysokákraji, míra nabízejí úhradu poplatků forhočeském kde sematiky rozjela či mouvykazuje daru,“ řekl obdobné Michal Hašek. výstavba důležitého přes byť kraji, pro- vatel, převažující venkovský chanezaměstnanosti, existence soci- mostu Lužnici. V Moravskoslezském V současnosti krajské samodva výše uvedené kra- rakter a dlouhodobě nízkou rozviálně patologických jevů či odchod správy opět kritizuje opozice. kraji letos stát pokračujeblémy v prá- jako Tentokrát kvůli nemalým částci pracovní na Severnímsíly. spoji I/47, je příčiny nutost některých částí jeho území, je,což jsou odlišné. Za základní mladé a kvalifikované důležitá přípojka na dálnici D47. kám, které kraje na poplatky která jsou orientována převážně na důvody současného postavení OloNa druhé straně zejména v MoravStaví se také mezi Hradcem Krá- vydávají. Do konce tohoto roku tato částka totiž vyšplhá lové a zaznamePardubicemi, a tomouckého moder- se kraje lze považovat jeho zemědělství. skoslezském kraji byly Rostislav Vondruška, ní mimoúrovňová křižovatka u daleko přes sto milionů kovýraznou vnitřní heterogenitu, silnány v  posledních letech některé ministr pro místní rozvoj run. V říjnu navíc kraje vyzvaOpatovic nad Labem, která bude lo ministerstvo vnitra, aby se zapadat do budoucí R35. Nové krajské vlády letos pokra- skončilo s vracením poplatků. ny je tak logicky jedním z hlavních ký zázrak, některé italské regiony i kovat vývoj jednotlivých koutů re- ský kraj. čovaly na celé řadě silničních pro- Podle ministerstva kraje totiž Počátek prosince loňského roku a první společná fotografie nových představitelů českých a moravských krajů. Jsou úspěšní? foto cílů Evropské unie. Ta dnes posky- přes desítky let čerpání evropských Zajímavé je, že mnohem větší rozpubliky a usiloval o potírání veškejektů celkem za miliardy korun. vracením poplatků porušují EU BY MOHLO boom v oblasti nepořádek a Velkýna takzvaných nejdražších předseda vlády J stáleČERPÁNÍ zápasí sZekonomickými tujepoplatků 44 % svého rozpočtu zvy-zažívajídotací díly re-nežzákon. mezi„Proplácení tuzemskými regi- hrazení rých rozdílů. Dnes siZ těch naopak mu-lze zmínit konstrukci silnice mezi Březolupy Julínkových poplatků je v soula- nutně musí dojít k nějaké disku- životního prostředí alternativní BÝT EFEKTIVNĚJŠÍ „Čerpání je priorita problémy. Samotné dotace tak rozšování konkurenceschopnosti reony jsou mezi evropskými regiosíme zvyknout na to, že existence zdroje energie a kraje se tuto oba Bílovicemi ve Zlínském kraji za du s ústavou i zákony. Pokud je si, co s tím udělat.“ státní, tak na reg last snaží kvapodpořit svými inves- Důležitou samozřejmě v budoucnu milionů korun do ministerstvo voji regionů nemusí oblastí pomoci,krajských důle- ni. Je však řada p gionů. Projekty nejsou na zvyšování ny. Také země jakovnitra Čína, Rusko a Poplatky rozdílů je přirozenou80součástí trž-nebo silnici České Skalice v Královéhradec- z nějakého důvodu pozastaví, ob- jediným krokem nových vlád ticemi. Naráží však na problémy správ je samozřejmě čerpá- je potřeba naprosto ní ekonomiky. Osobně považuji za Brazílie se rovněž potýkají s velký- lifikace místních pracovníků, po- žité je, jak efektivně se použijí. kém kraji. „Zhruba 88 milionů ko- rátíme se na soud,“ vzkázal mi- v oblasti zdravotnictví. Většina a nepochopení z řad občanů. Tak ní z Regionálních operačních zhodnotit, analyzov je tomu například pracuje na koncep-zlepšování Pecinovi Hašek. V samospráv na tuto stavbu Ev- nistru silování podnikání, in- na Vysočině. programů. Podle hejtmanů přehodnotit,“ proh mizrozdíly mezi svýmiMichal oblastmi. nesmyslné pokoušetrunsejsme rozdíly in- získali ropské unie, zbytek tvoří finance ze S výtkami na téma vracení po- cích zdravotnictví, které usta- „Veřejnost na Vysočině nese velmi jsou v této problematice kraje ér. A Michal Haše frastruktury či na ochranu životEvropské unii je nejbohatší region tervencemi státu léčit. Spíše je žástátního rozpočtu a rozpočtu kraje,“ platků ostře nesouhlasí všichni noví strategii pro ozdravení a nelibě výstavbu větrných elekt- velice úspěšné. „Čerpání z Re- dou vlády souhla ního prostředí by tak ráren,“ měly říká chudVnitřní Londýn přepočtené doucí podporovat rozvojový po-z nejdražších hejtman Běhounek gionálního operačního programu společná inventura krajské zdravotní hejtmani a (HDP svorně označují vra- zkvalitnění komentoval jednu a dodává, že je veřejnost bere máme na nejvyšší úrovni v ČR,“ čerpání evropskýc Velkým problémem navíc cení peněz občanům za úspěch krajských silnic vpodle tomto parity regionům EU sloužit k tomu, kupní síly zde dosa- péče.ším tenciál jednotlivých oprav lokalit, napříroce radní Josef Ješina. Zdaleka svých vlád. „Je tu velký rozruch začíná být odcházení personálu jako prvek, který krajinu ruší a řekl hejtman Vysočiny Jiří Bě- centrální úrovni a m aby sezařízení. přibližovaly huješlo336kolem % evropského průměru), klad investicemi donejvíc infrastruktunikoliv sousedoplňuje. Stejný problém hounek, a i v ostatních krajích reálných informací, To je zřej- svým zákonnosti tohoto postupu z krajských peněz na krajské silnice i jiné kraje. bude samosprá- mají já se ptám, zda zřizování bohatakcio- mě téma, letos v deregulakraji Vysočina. Konkrétně si na dobrém čerpání zakláda- regionu čerpat evro dům.které I o smysluplnosti evropských který je azhruba třináctkrát ry, podporou podnikání, Z hlediska cestovního ruchu jí. Nové krajské vlády přitom prostředky, nabízím šlo o více než dvě miliardy korun vých společností v době platnosti vy zaměstnávat příští rok. dotací se však vedou velké diskuší než nejchudší region, kterým je cí trhu s bydlením apod. Například z krajské a evropské pokladny. zákona o neziskových nestátních Další témata správy jsou jakoby se toho od minulých vlád příliš v této oblasti pokračují v prá- alokovala část pen Nové krajské vlády ci svých předchůdců. Některé nictvím regionů a u dopravní infrastruktuzařízeníPro byl práv„Patrně největšími ak- zdravotnických se. Někteří akademici anezměnilo. politici torumunský severovýchod. srov- v pozadí dokončení dálnice na Hradec Krá-stavebními cemi na silnicích v našem regionu ně v pořádku. Podle mého názoru ry a zdravotnictví. Ale i na nich spíše navázaly na tradici propa- projekty sice byly přehodno- pat z ROPů. Může t tiž správně poukazují na to, že zanání Praha se pohybuje na 162 % lové pomohlo oživitjsou východní Čenyní např. modernizace strope- nebyl, a přesto se tím nikdo ne- se samozřejmě pracuje. Sociální gace prostřednictvím internetu, ceny, ale čerpání jeVlasák, ve své pod- cest jak rychle a efe Oldřich tímco Irsku zapodfinanněkolik let evropské veletrhů cestovního ruchu a pro- statě konzistentní už několik evropské prostředk průměru. Snižování je dlouhodobě chy, zatímco kvůli špatné dopravTento dvojí metr se mi oblast šínského mostu, výstavba evropského obchvatu zabýval. předseda Svazu měst a obcí ČR Oslavičky nebo zásadní re- vůbec nelíbí,“ ohrazuje se proti covaná, přesto hejtmani pova- pagačních materiálů. Za úspěšné let. O úspěšnosti nových kraj- hejtmani to považu ní dostupnosti stálekolem vadne Zlín- ekonomických rozdílů mezi regio- zdroje pomohly zajistit ekonomicpokračo- Evropského konstrukce komunikace II/360 Ště- výtkám hejtman Vysočiny Jiří žují za úspěch svoje vyjednávání považují hejtmani taképoslanec ských vlád v parlamentu, čerpání evrop- ze za jedno z možn pánovice – Vacenovice,“ konstatoval Běhounek. „Na druhou stranu je s ministerstvem o množství pe- vání vztahů se svými zahraniční- ských dotací jednal na nedávné zových opatření.“ partnerskými regiony. této oblasti. že Ústeckém v současnosti je v tom a něz do hejtmana Joukl.nižšípravda, schůzi s Radou Asociace krajů než v  (14,2) hodněných regionů, náměstek zavedená vlá-Liborkrát ní zkušenosti však naznačují, že kových mozků do vědymi a výzkumu

dami ČSSD, byla bohužel Topolán- téměř třikrát nižší než v  Olomouc- na druhé straně. Mají k tomu však mezi vládou a Asociací krajů ČesKOMENTÁŘE kovou vládou bez náhrady zruše- kém a Moravskoslezském kraji. ké republiky může místo někdejší jen velmi omezené prostředky. Právě před rokem začaly pracovat čítalo. Výpadky příjmů ze státního na které je šance získat spolufinan- tu s vládou Jana Fischera. Plodem bylo dosaženo i v hledání možností, na, ačkoli hrubý domácí produkt na studené války z  dob Topolánkova Tak jako Jihomoravský kraj nemůVláda České republiky připravuje nové krajské reprezentace, vzešlé rozpočtu dosáhly již v tomto roce cování z evropských programů, tohoto stavu je především nedávno jak by mohly kraje republice přispět k rychlejšímuplodný čerpání peněz z EU do podepsanésilniMemorandum mezi kraji existovat jsme sevybudovat pro přijetí úvěru Například v Jihoz voleb, kterév vePravšech krajích České mimořádné jednoho obyvatele dosahuje kabinetu dialog, že sám rychlostní v  současné doběvýše. nové určení zne- rozhodli přesvědčivě vyhrála sociál- moravském kraji jde o 900 milionů Evropské investiční banky, který a vládou, podle něhož budou kraje těch nejpotřebnějších oblastí. ze trojnásobku téhožrepubliky ukazatele nakterý má šanci k přiblížení cíle aleci z Brna do Vídně, ukončit dopravvýhodněných regionů pro roky ní demokracie. Po sčítání voličských z předpokládaných pěti miliard da- umožní takové projekty nastartovat dostávat na lokální železniční spoje Rok nových krajských vlád je jen příklad v  Karlovarském či Liberecspoň částečně přispět. V  každém ní „nepřístupnost“ severních čás2010-2013, ministerstvo pro místod státu 2,65 miliardy korun ročně krátkým ohlédnutím na prvním ze a nečekat na dobu „po krizi.“ hlasů některá veřejnoprávní média ňových příjmů v roce 2009. hovořila o oranžové katastrofě, ale Byla to zkouška ve které se plně uká- Bez ohledu na složení krajských koa- po dalších 10 let a tyto prostředky čtyř milníků, vyznačujících celé naše kém kraji. Zatímco v Praze připadá ní rozvoj hodlá podpořit cestovní tí kraje vybudováním silnice R 43 a případě je nyní však zřejmé, že stížádná pohroma nepřišla. V jed- zalo, že nové krajské vlády dovedou lic jsme prokázali, že dovedeme plnit budou každoročně zvyšovány o běž- funkční období. Jsem přesvědčen, na jednoho lékaře 137 a v Jihomorání rozdílů mezi kraji bude zajistit pohraničnímu v regionech částkou mili- své sliby úlohu zvládají krajepro podnás vedenou inflaci. odTak byl odbourán stav svoji dané voličům. Jeden příklad Znojmu rychle reagovat, hledat 100 a nalézat notlivých krajích začaly ruch vládnout ním ČSSD dobře. trať. trvalé nejistoty, hejtmani za-během nejvíce diskutovaný, netradiční řešení. Nejdepodnikání jen o pou- za všechny, nejpestřejší koalice, ravském kraji 215 obyvatel, v  Ús- od oranžovo na velmi dlouhou povídající kapacitníjespojení s  vni-který všechny onů korun a na podporu – červených, až po oranžovo – mod- hé škrty, ale o takové úspory, které ze zdravotnické oblasti. Nabídli jsme žívali v posledních letech. Podobné teckém kraji je to téměř 289koalicích a nase podařilo trozemím, nemohl například přispět milionů. Na roz- občanům, s jednáním o alarmující situaci aby sami neplatili nesmy- byje to se zásadní 20 měrou nedotkly rozsahu ré. V těchto do- částkou v návrhu financování sociálních sluregulační poplatky a sám a kvalit veřejných služeb. O raciosáhnout shodyvysoa účinné spolupráce Vysočině 287 obyvatel. Podíl Moravskoslezský kraj přispět díl od Prahy dostávají ostatní kraje slné Julínkovy nejen v otázkách každodenního pro- nalizační kroky, které nezablokují přijali možnost uskutečnit úhradu žeb na rok 2010. Další vývoj, který koškolsky vzdělanýchvozuosob na celk vybudování automobilky v Nošoi značné sumy na podporu projektů krajů, ale především u témat rozvojové programy. Opět si pomo- těchto částek formou daru od krajů. pro tuto oblast nastartovala předchozí vláda,dálby znamenal zhroucení které tak kraje vydaly, touto hu jihomoravským příkladem, když a Peníze, strategické kové populaci činí v  Praze povahy. téměřKraje z přestaly vicích nebo zajistit dokončení regionálních operačních fondů být v dialogu s vládou bezmocným a připomenu zavedení centralizova- cestou stejně proudily tam, kam jsou sociálních služeb. Kraje společně 26 a v  Jihomoravském kraji té- krajské samosprávy nice D1. Podobné je to i v jiných resamy vyčleňunavrhly realokaci prostředků mezi ného nákupu zdravotnického mate- určeny – do zdravotnictví. slabým partnerem. měř 16 procent, v  Olomouckém a gionech. Bez cílevědomé a soustřejí ze svých rozpočtů podle možnosUplynulý rok však nebyl zdaleka riálu a léků pro krajské nemocnice, Za daleko nejdůležitější považuji fakt, jednotlivými položkami připravovaného státního síla nových vedení krajů proje- podpory přípravuna společných nákupů energií a že seděné jednoduchý. Začali jsme svétíkoaliční Libereckém kraji nedosahuje ani budoucí vládní vy- rozpočtu tak, aby prostředky podporu malého dohody a programová prohlášení pro všechny krajské příspěvkové or- vila v jednání s vládou. Od totálního se na financování sociálních služeb 10 procent a v Ústeckém dokonce jen braným regionům zůstane vyrovstředního podnikání, na dotace zerealizovat v době nástupu hospo- ganizace. Takové opatření přinese nedialogu Topolánkova kabinetu našly tři až čtyři miliardy navíc, aniž to zvýšilo celkový deficit rozpočkterý se blížil studené válce, aby sociálních ve výši dářské krize, za výrazně jiných eko- úspory 6,8 procenta. Míra nezaměstnanosti hospodářských mědělcům, naz množstevních stipendia,slevjež mají s kraji,nání Michal Hašek, Michal Hašek, nomických podmínek než s jakými desítek milionů korun. Aby nedošlo dostali jsme se až ke konstruktivní- tu. I zde se podařilo najít s Fischepředseda Rady Asociace krajů ČR k poslednímu lednu se letošního roku rozdílů mezi kraji ČR ještě dloustimulovat zájem o řemeslné učJihomoravského kraje, společnou řeč.hejtman Shody při formulování programů po- k podvázání rozvojových projektů, mu dialogu a vzájemnému respek- rovou vládou byla v Praze (3,8 %) bezmála čtyři- ňovské obory na jedné a příliv špič- ho jen vzdálenou vidinou. Posledpředseda Asociace krajů ČR Sociálně-demokratické krajské rady mají za sebou první rok své činnosti. Samozřejmě zesílený akcent na ČSSD v předchozí větě je nadsázka a připomenutí zároveň. K prvnímu, ČSSD je v krajích součástí různých koalic, a tak programová prohlášení

dělit do dvou rovin, přičemž první je řekněme politická, druhá programová. Při utváření koalic měly jednotlivé krajské sekretariáty poměrně volnou ruku, takže si ČSSD mohla vyzkoušet levicové spojenectví s komunisty, spolupráci na širší bázi s několika

kladní aspekty si plní a kraje fungují, jak nařizuje zákon. Zatímco volební kampaň před rokem stála na kritice sociálních a zdravotních reforem Topolánkovy vlády (ČSSD), respektive jejich obhajobě (ODS), programová prohlášení v jednotlivých krajích už

nejkontroverznější záležitosti. Třeba myšlenka středočeské univerzity je kritizována poněkud předčasně, protože řada univerzit mimo hlavní města přesahují mnohdy celostátní úroveň. A kamenné i soukromé univerzity konkurenci potřebují.

menty, které se budou týkat hlavně celostátní, nikoliv té krajské politiky.

Fungování AKČ nemohu hodnotit ní době se plně žitostem spojeným Evropském parlam na starost velmi s vodajství ve věci tury řízení proje – největšího proj řízeného Evropsk Odstoupil jsem ze stva Moravskosle je a z médií nezn rozhodování hejtm nemohu objektiv tit činnost novýc samospráv. V něk padech mám poc potvrzena naše sl listických předvo bech jako poplatc votnictví a někte projektech.

PARDUBICKÝ KRAJ

Kraj je na chvostu. Pomalu se ale zlepšuje V porovnání s ostatními regiony naší země si ten Pardubický nestojí právě nejlépe. Podle našeho srovnání se řadí společně s Vysočinou na 12. - 13. místo v žebříčku krajů. Horší už je jen Karlovarský kraj. Na obranu Pardubického kraje je však nutno dodat, že patří mezi kraje s nejnižším počtem obyvatel vůbec.

TÉMA Nezaměstnanost si kraj drží poměrně na uzdě, byť ekonomická krize počty lidí bez práce rapidně zvýšila. V lednu došlo v Pardubickém kraji ke zvýšení míry registrované nezaměstnanosti oproti prosinci o necelé procento. Nezaměstnanost se tak v  lednu vyšplhala na více než 10,5 procenta. Velký meziměsíční nárůst však není způsoben jen ekonomickou krizí, ale také tradičním úbytkem sezónních míst. Oproti lednu 2009 je nezaměstnanost vyšší o 3,6 procenta. Pardubický kraj se tak řadí na šesté místo v pořadí krajů z hlediska nezaměstnanosti. Což je dobrý výsledek na to, že ve většině statistik je Pardubický kraj až na chvostu žebříčku. „V této situaci je klíčové zaměřit se na jednání se stávajícími zaměstnavateli a komunikovat s nimi jejich možnosti dalšího setrvání v odvětví a v Pardubickém kraji. Dalším důležitým krokem je najít způsob, jak přilákat do kraje nové investory. S tím úzce souvisí potřeba dobudovat dopravní a informační infrastrukturu ve strategických místech regionu, nejenom tedy v krajském městě,“ prohlásil už dříve vicehejtman Roman Línek a dodal, že je nutné se zamě-

řit především na regiony, kde je nezaměstnanost nejvyšší. A nejhůře je na tom dlouhodobě okres Svitavy. Tam se ke konci ledna pohybovala míra nezaměstnanosti kolem 13,5 procenta. Naopak nejlepší situací se může logicky pyšnit Pardubicko. Zde je aktuální nezaměstnanost kolem 7,5 procenta. KRAJ BUDE PROPAGOVAT TŘI OBLASTI V  oblasti cestovního ruchu je na tom kraj bídně. Takřka ve všech statistikách je na posledních místech. Například v porovnávání hostů, kteří se v prvních třech čtvrtletích loňského roku v Pardubickém kraji ubytovali, je kraj předposlední. V kraji se ve zmíněném období ubytovalo něco málo přes 282 tisíce hostů. Méně ubytovaných měl už jen Ústecký kraj. Samospráva se s  nedobrou situací nesmiřuje a v  letošním roce přichází s  novou strategií. „Vytipovali jsme tři oblasti, které by se měly stát centrem cestovního ruchu. První oblastí jsou Pardubicko, Chrudimsko a Kladruby. Další lokalitou jsou Litomyšl a Moravská Třebová a třetí oblastí je Králicko. Právě na těchto místech bude založena prezentace Pardubického kraje,“ řekl hejtman kraje Radko Mar-

tínek. Především systém opevnění na Králicku má podle vedení kraje velký potenciál. Kraj například usiluje o to, aby tvrz Bouda přešla pod jeho správu. „Převod ze státu na kraj značně zjednoduší administraci a získávání finančních prostředků na postupnou rekonstrukci,“ dodal Radko Martínek V KRAJI JSOU NÍZKÉ MZDY I MÁLO BYTŮ Hodnota průměrné mzdy v  kraji se naopak neustále mírně zvyšuje. V prvním až třetím čtvrtletí loňského roku vyšplhala na 19 596 korun. To je o téměř dvě procenta více než

Martínek se zranil při lyžování ve Špindlerově Mlýně. „Mám carvingové lyže a ty jsou při rovné jízdě poněkud nebezpečné. Já jsem se věnoval více svému okolí, abych náhodou před vlekem do někoho nevrazil a nesledoval jsem úplně přesně, co ty lyže dělají,“ popsal situaci předcházející zranění Krajským novinám Martínek. „A pravděpodobně tam byl nějaký zmrazek po rolbě, lyže se zasekla a já jsem spadl rovnou na záda, na tu ledvinu a tím se celá záležitost začala.“ Zpočátku se zdálo, že lyžařský pád odnese hejtman pouze modřinami, čtyři dny nato, po příjezdu domů z hor, se ale situace zhoršila. „Ledvina začala masivně krvácet dovnitř,“ vysvětlil hejtman, které-

ho tak čekala cesta do svitavské nemocnice, odkud ho lékaři zakrátko transportovali do Fakultní nemocnice Hradec Králové. Situace pro politika nebyla nijak příznivá především proto, že vzhledem k  rodovým dispozicím nemá ledviny zcela v  pořádku. „Tím úrazem došlo k výraznému omezení činnosti jedné z ledvin, a to byla velká zásadní komplikace,“ řekl hejtman. Na otázku, zda stál před hrozbou chirurgického zákroku a následně nutné dialýzy dodává: „Já bych o tom raději ani nepřemýšlel ani nemluvil… Hrozby tam byly velké.“ Předposlední den před definitivním rozhodnutím lékařů o radikálním řešení se podle hejtmana

foto: KN

vše zázračně uklidnilo. V současné době se Radko Martínek vrátil do úřadu, nicméně prvních čtrnáct dní počítá s poněkud volnějším tempem práce. K  lyžování se ale velmi pravděpodobně už nebude moci vrátit. „Bohužel, to je ta špatná zpráva. Lékaři mi zatím sdělili, že jsem pravděpodobně dolyžoval. Upozornili mě na nebezpečí a druhý takový případ si nemohu dovolit.“ Kromě nepříjemné úrazové zkušenosti poskytla nehoda hejtmanovi ale také jednu pozitivní zkušenost. „Myslím, že v  obou případech (nemocnice ve Svitavách a Fakultní nemocnice Hradec Králové – pozn. red.) postupovali lékaři naprosto profesionálně, i ostatní zdravotnický personál byl naprosto perfektní. Musím složit jen hlubokou poklonu. Je to výtečné a myslím, že se ukazuje i správné to, o čem hovoří koncepce zdravotnictví, že do pardubického zdravotnictví patří i Fakultní nemocnice v  Hradci Králové a spolupráce mezi Pardubickou nemocnicí a Fakultní nemocnicí Hradec Králové musí být velmi úzká, protože to je jediný způsob, jak zajistit všem občanům kraje, nejenom hejtmanovi, ve vážných akutních problémech dostatečnou péči,“ konstatoval Martínek. Hejtman zároveň doufá, že vedení kraje si svou zdravotní smůlu vybralo v prvním roce svého působení a teď se mu budou zdravotní komplikace vyhýbat. Jeho kolegyně z rady, radní Pernicová v uplynulém roce absolvovala dvě operace, další radní Tauberová si koncem loňského roku zlomila nohu. (mes)

STRUČNĚ A JASNĚ

A těch bylo loni dokonce méně než v roce 2008. V mezikrajském srovnání se tak Pardubický kraj zařadil v počtu zahájených bytů v prvních třech čtvrtletích roku 2009 na páté místo a v počtu dokončených bytů obsadil až desáté místo. Vedení kraje si špatnou situaci uvědomuje a snaží se maximálně podporovat stavební firmy a vytvářet pro výstavbu vhodné podmínky. Chybu však hejtman vidí také na celostátní úrovni. „Je třeba si uvědomit, že systém podpory bydlení, který jsem pomáhal budovat, když jsem byl ministrem, Topolánkova vládla rozmetala,“ prohlásil v  diskusi hejtman Martínek. Filip Appl

Úřad práce ve Svitavách má nejvíc starostí. Nezaměstnanost je tu totiž nejvyšší v kraji.

Hejtman je po úrazu zpět v úřadu V polovině února se zpět do svého úřadu vrátil hejtman Pardubického kraje Radko Martínek. Ten proležel tři týdny v nemocnici po úrazu, který si přivodil při lyžování. Přednímu politikovi regionu hrozily vážné zdravotní problémy, zdá se ale, že nejhorší má už za sebou.

tomu bylo ve stejném období roku 2008. Přesto v  porovnání s  ostatními kraji není tato hodnota příliš dobrá. Kraj má třetí nejnižší průměrnou mzdu ze všech. Ve srovnání s  celorepublikovým průměrem je to mzda o 3 300 korun nižší. Je však nutné zdůraznit, že je toto číslo zavádějící, neboť ho zásadní měrou zvyšují mzdy v Praze, které jsou mnohem vyšší než kdekoliv jinde. Také bytová výstavba v  Pardubickém kraji patří mezi nejnižší v zemi. Sice kraj v prvních třech čtvrtletích  loňského roku zahájil výstavbu 1 749 bytů, což bylo o 501 byt více než v roce 2008, ale důležitější je počet dokončených bytů.

3

KN | únor 2010|

Zdroj: regiony.ic.cz

● Primátor krajského města Pardubice Jaroslav Deml už nyní, několik měsíců před komunálními volbami, ví, že jeho první volební období ve funkci bude i posledním. Jeho spolustraníci rozhodli na volebním shromáždění, že lídrem kandidátky ODS, jejímž členem Deml je, bude dosavadní první náměstek primátora Alexandr Krejčíř. ● Stav vozidel krajské záchranné služby není právě ideální. K  řešení špatné situace nyní přispěje Pardubický kraj, který na nákup nových vozidel vyčlenil deset milionů korun. Za tyto prostředky bude možné pořídit čtyři plně vybavená vozidla. Na nákup vozů je nejvyšší čas. Podle odstupujícího ředitele záchranky potřebuje z 38 vozů osm okamžitou výměnu, dvanáct jich dosluhuje a sedmnáct nesplňuje podmínky pro provoz rychlé lékařské či záchranné pomoci. ● Pardubický krajský úřad se ohradil proti výrokům médií, která si všimla neodklizeného sněhu v okolí budovy sídla kraje. Ředitel úřadu konstatoval, že chodník v  okolí budovy patří městu Pardubice, které podle nového zákona za údržbu zodpovídá. Zároveň kosntatoval, že podle svých možností pracovníci úřadu s odklízením sněhu pomáhají.

Krajští silničáři podepsali kolektivní smlouvu

Leden přinesl úspěšné zakončení kolektivního vyjednávání na Správě a údržbě silnic Pardubického kraje. Šéf zdejších odborářů František Weisbauer podepsal s ředitelem společnosti Miroslavem Němcem kolektivní smlouvu na rok 2010. Podpisu byl přítomen i předseda Odborového svazu pracovníků dopravy, silničního hospodářství a autoopravárenství Čech a Moravy Jan Rejský, podle kterého je uzavřená kolektivní smlouva na vysoké úrovni. „Kolektivní smlouva uzavřená na Správě a údržbě silnic Pardubického kraje by mohla být vzorová pro ostatní společnosti v našem oboru,“ konstatoval Rejský. K  jeho slovům se připojil i náměstek hejtmana Pardubického kraje zodpovědný za dopravu, dopravní obslužnost a investice Jan Tichý. „Jsem rád, že se podařilo vedení Správy a údržby silnic Pardubického kraje uzavřít velmi dobrou kolektivní smlouvu se zaměstnanci. Dobré vztahy vedení společnosti s pracovníky se pak odrážejí v  kvalitních výsledcích práce celé organizace,“ řekl náměstek Tichý. Podpisu kolektivní smlouvy předcházelo zhodnocení loňského roku, který byl pro Správu a údržbu silnic Pardubického kraje úspěšný. Jak vyplývá z některých ukazatelů, ve společnosti se například významným způsobem podařilo zvýšit produktivitu práce. S  uplynulým rokem jsou spokojeni podle Weisbauera i odboráři: „Podařilo se splnit kolektivní smlouvu z  hlediska mezd, takže jako zástupce odborů musím být spokojen.“ Součástí setkání, jehož vyvrcholením byl podpis smlouvy, byl také výhled na letošní rok, kte-

rý bude poznamenaný trvající hospodářskou krizí. To si pochopitelně uvědomují i zaměstnanci podniku a odboráři, kteří při kolektivním vyjednávání dali přednost udržení zaměstnanosti v letošním roce před ná-

růstem mezd. „Kolektivní smlouvu se nám podařilo vyjednat na dobré úrovni, zaměstnancům zůstávají i určité výhody, které jsme měli i v minulosti,“ prohlásil František Weisbauer. „Názor odborů je maximálně udržet zaměstnanost oproti tlaku na zvyšování mezd.“ To za rozumné považuje i předseda Odborového svazu Jan Rejský. „Pokud bych měl hodnotit, tak v  rámci vyjednávání, spolupráce odborů se zaměstnavatelem a tak dál, patří krajští silničáři v Pardubickém kraji ke špičce v celé republice,“ řekl Rejský. (red)

foto: KN

4

KN |únor 2010 |

STRUČNĚ A JASNĚ ● Zakladatel firmy ALWIL Software Edvard Kučera získal prestižní ocenění Podnikatel roku 2009 Prahy a Středočeského kraje. Ocenění mu předal primátor hlavního města Pavel Bém a Magdalena Součková ze společnosti Ernst&Young, která soutěž pořádá. ● Fakultní nemocnice Na Bulovce má od začátku února nové oddělení nukleární medicíny. Při slavnostním otevření oddělení byly představeny nejmodernější zobrazovací přístroje nukleární medicíny. „Z hlediska hlavního města je podstatné, že umístění těchto přístrojů přímo na Bulovce umožní jejímu onkologickému centru a dalším oddělením nemocnice zefektivnit náročnou péči o pacienty ze spádové oblasti zejména Prahy 7, 8, 9, 14, ale i z Prahy – východ. Tito pacienti doposud museli absolvovat cestu z Bulovky do Vysočan,“ řekl radní Milan Pešák. ● Kolegové z  MF Dnes se podívali do garáží a na tachometry starostů a starostek v  Praze. A zjistili zajímavé věci – třeba to, že primátor jezdí druhým nejstarším superbem, který je jen o rok mladší než nejstarší limuzína používaná jeho kolegy. Do nejstaršího vozidla sedá kontroverzní starosta Prahy 5 Milan Jančík. Starostové a starostky najezdí ročně průměrně dvanáct set kilometrů, Bém stihne projet více než jednou tolik.

PRAHA

Prahu nejvíce trápí špatné ovzduší a hluk Ze skutečnosti, že Praha je hlavním městem České republiky, vyplývá i její úloha přirozeného centra politiky, mezinárodních vztahů, vzdělávání, kultury a ekonomiky. Praha je centrem pražského regionu a bydlištěm více než milionu obyvatel. Je však také součástí sociálně ekonomické a sídelní struktury celé země. Všechny tyto aspekty se odrážejí ve specifickém charakteru a postavení Prahy jako jednoho z regionů naší republiky.

TÉMA Praha je největším městem České republiky. Rozkládá se na ploše 496 km2, což je pouze 0,6 % území republiky, ale počtem kolem 1,2 milionu obyvatel má 11,4 % obyvatel státu. Leží téměř v centru tohoto kontinentu, vzdušnou čarou vzdálená přibližně stejně od tří moří: Baltského 365 km, Severního 495 km a Jaderského 490 km. Životním prostředím, zejména špatnou kvalitou ovzduší v centru a některých oblastech středních pásů osídlení, se blíží nejvíce postiženým regionům Ústeckého a Moravskoslezského kraje. Krajina byla v minulosti silně odlesněna, vysušena a zastavěna. Navíc po zrušení městských hradeb byl vzniklý prostor na rozdíl od ostatních evropských měst zastavěn, takže Praha má poměrně málo veřejné zeleně. S tím souvisí zejména kvalita ovzduší. Ta je přes významné změny v posledních deseti letech v řadě ukazatelů hodnocena jako nevyhovující. Znečištění ovzduší sice v posledních deseti letech pokleslo, přesto však v centru města a v pro-

storu údolí Vltavy přesahuje platný roční imisní limit. Praha je z hlediska hluku nejvíce zatíženým regionem z celé České republiky. Podíl obyvatelstva, vystaveného nadměrnému hluku je zhruba 30 %. Odhaduje se, že asi 90 % akustické energie ve městě vytváří extrémně dimenzovaná silniční doprava. PŘÍRODNÍ PAMÁTKY STÁLE PŘIBÝVAJÍ Přesto jsou na území Prahy čtyři státní přírodní rezervace: Prokopské údolí, Radotínské údolí, Roztocký háj, Satalická bažantnice, dále dvě chráněné přírodní památky Petřínské skály, Královská obora, dvě chráněná naleziště a sedmdesát pět chráněných přírodních výtvorů. Nový přírodní park vznikl na konci roku 2009 na lokalitě Smetanka. „Okolí Rokytky a vlastní zalesněný hřbet Smetanky a lesnaté svahy mezi Hořejším a Kyjským rybníkem jsou oblíbeným místem krátkodobé rekreace Pražanů. Celá oblast je též významným útočištěm organizmů vázaných na vodní biotopy a les s výskytem mnoha druhů, které jsou zařazeny mezi zvláště chráněné druhy,“ uvedl radní

Prokopské údolí je jednou za čtyř pražských přírodních rezervací.

Zdroj: kudyznudy.cz

dopravou, která je provozována zejména na letišti Praha - Ruzyně. Celková roční přepravní kapacita letiště je 6,2 milionu odbavených cestujících. V současné době operuje na letišti přes 30 leteckých společností, které zajišťují pravidelná přímá spojení do takřka 70 míst celého světa. Z hlediska výkonnosti ekonomiky regionu má Hlavní město Praha zcela výsadní postavení.

Region už v roce 2008 překročil čtvrtinový podíl na celostátním HDP, který si stále uchoval. Zatímco v přepočtu HDP na 1 obyvatele dosahuje ČR přibližně 60 % průměru zemí EU, v případě Prahy objem regionálního HDP na 1 obyvatele už několik let průměr EU přesahuje o více než pětinu, v roce 2009 přesáhla průměrná mzda v Praze 28 tisíc korun. Michal Tillgen

pro životní prostředí Petr Štěpánek. Významu města odpovídá i široká škála dopravních vazeb. Nejbližší jsou oboustranné regionální vazby na Středočeský kraj, kdy v cestě za prací, za nákupy a za kulturou výrazně převládá dojížďka do Prahy, obráceně je tento nejbližší region pro hlavní město především cílem vyjížděk za rekreací. Region je významně ovlivněn i leteckou

STŘEDOČESKÝ KRAJ STRUČNĚ A JASNĚ ● Kraj a policejní prezidium uspořádaly v  polovině února celorepublikový seminář pro policisty, kteří se zabývají etnickými menšinami. Seminář nazvaný Dějiny Romů navštívilo v  budově krajského úřadu skoro padesát policistů z  celé republiky.

Největší kraj má nejpřetíženější silnice Středočeský kraj velikostí, počtem obcí i obyvatel patří mezi největší kraje České republiky. Jeho rozloha přes jedenáct tisíc čtverečních kilometrů zabírá téměř 14 % území ČR a je přibližně 1,9 krát větší než je průměrná rozloha kraje v České republice. Kraj zcela obklopuje hlavní město Prahu a sousedí téměř se všemi českými kraji kromě Karlovarského a moravských krajů. S rozlohou souvisí nejhustší, ale také nejvytíženější silniční síť. Zárověň má kraj jednu z nejvyšších úrovní hrubého domácího produktu na obyvatele.

pastnější rozdíl mezi jednotlivými regiony v kraji a naší snahou je podpořit rozvoj i ekonomicky slabších okresů investicemi do infrastruktury, kultury nebo sociálních služeb,“ dodal hejtman.

Czech Kolín. Několika významnějšími podniky je zastoupeno i sklářství, keramika a polygrafie. Ústup zaznamenaly dříve tradiční obory těžba uhlí, ocelářství a kožedělný průmysl. I tady se ale krajské ekonimiky dotkla hospodářská krize, která zasáhla právě automobilový průmysl. „Zdejší průmysl je výrazně vázán na automobilový sektor a zde bez jakékoli diskuse sehrálo neuvěřitelně pozitivní roli šrotovné v několika západních zemích Evropy, zejména však v Německu. Škoda Auto, která na začátku loňského roku prožívala jedno z nejhorších období ve své novodobé historii, musela zvyšovat objem výroby a opět nabírala agenturní personál,“ řekl hejtman David Rath. Dodal, že krize se vůbec nedotkla firmy TPCA v Kolíně. To s sebou údajně neslo mnoho pozitivních efektů jak v dodavatelském sektoru, který zaměstnává další desetitisíce lidí, tak i v oblasti služeb. „Ve středních Čechách se utrácelo podobně, jako v roce kdy o krizi ještě téměř nikdo nemluvil. Naproti tomu zaznamenáváme stále pro-

Na území Středočeského kraje se nachází množství významných historicky cenných památek a několik chráněných krajinných oblastí. Největší koncentrací památek se vyznačuje město Kutná Hora, kde najdou návštěvníci

TÉMA

● Vzhledem k  poměru sportovců a získaných medailí může být s  účastí na zimní olympiádě dětí a mládeže Středočeský kraj kraj spokojený. Do Libereckého kraje vyslal 67 sportovců, kteří přivezli čtrnáct medailí. V  celkovém hodnocení obsadil kraj už ne tolik lichotivé deváté místo, když získal 58 bodů. ● Problémy kraje s  využitím objektu někdejší choceradské léčebny zřejmě skončí. Zájem o něj projevila zemědělská škola, která by tady chtěla zřídit internát. Tím by si uvolnila kapacitu pro učebny nových oborů. Bývalá choceradská léčebna byla zrušena před čtyřmi lety, když ji zdravotní pojišťovna odmítla prodloužit smlouvu.

Poloha Středočeského kraje ovlivňuje jeho ekonomickou charakteristiku. Úzká vazba s hlavním městem, hustá dopravní síť, činí polohu kraje mimořádně výhodnou. Kraj je pro Prahu významným zdrojem pracovních sil, doplňuje pražský průmysl, zásobuje Prahu potravinami, poskytuje jí svůj rekreační potenciál. Pro Středočeský kraj je charakteristická rozvinutá zemědělská i průmyslová výroba. Zemědělská výroba těží z vynikajících přírodních podmínek v severovýchodní části kraje, kraj vyniká hlavně rostlinnou výrobou, pěstováním pšenice, ječmene, cukrovky, v příměstských částech pěstováním ovoce, zeleniny a květin. Stěžejními průmyslovými odvětvími jsou strojírenství, chemie a potravinářství. Škoda Auto Mladá Boleslav je podnikem celostátního významu, pokračuje výroba malých aut v TPCA

PAMÁTKY JSOU ZAPSÁNY I V UNESCO

chrám sv. Barbory, Vlašský dvůr, Hrádek se stříbrnými doly nebo Kostnici. Město bylo zapsáno do Seznamu světového přírodního a kulturního dědictví UNESCO. V českém seznamu městských památkových rezervací středních Čech kromě Kutné Hory figuruje jen Kolín. Nejproslulejšími hrady jsou Karlštejn a Točník na Berounsku, Křivoklát na Rakovnicku, Český Šternberk na Benešovsku a Kokořín na Mělnicku. Nejvýznamnějšími zámky jsou Konopiště na Benešovsku, Žleby a Kačina na Kutnohorsku, Lány na Rakovnicku, Nelahozeves nebo

Automobilky TPCA v Kolíně se krize nijak nedotkla.

mělnický zámek. Nejzajímavějšími zříceninami jsou Žebrák na Berounsku a Okoř v okrese Praha-západ. Své zastoupení v kraji má i vodní doprava, a to labsko-vltavskou cestou, jejiž tři čtvrtiny vedou právě územím Středočeského kraje. I ta však souvisí spíše s turismem. „Tato cesta má spíše rekreační charakter, bohužel je využívána zcela minimálně. Stát zde musí více investovat a odolat tlaku zelené lobby,“ uvedla tisková mluvčí kraje Berill Mascheková. Michal Tillgen

Ilustrační foto: redakce

ČESKÁ REPUBLIKA

KN | únor 2010 |

5

NIPEZ: efektivita, transparentnost a miliardové úspory Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) pokračuje v  prosazování strategie Smart Administration, tedy využití evropských fondů pro zvýšení transparentnosti a efektivnosti výkonu veřejné správy. Jedná se konkrétně o projekt vytvoření Národní infrastruktury pro elektronické zadávání veřejných zakázek v ČR (NIPEZ). Vytvářená infrastruktura bude nedílnou součástí eGovernmentu. Jednotlivé moduly NIPEZ budou provázány na další infrastrukturu vytvářenou v oblasti eGovernmentu (např. datové schránky) nebo rozpočtových systémů ČR (např. integrovaný systém státní pokladny). Elektronizace veřejných zakázek (VZ) prosazovaná odborem veřejného investování ministerstva pro místní rozvoj představuje výrazný efektivní prvek zajištění veřejného investování. Zvýšení transparentnosti a efektivnosti bylo již potvrzeno u řady dílčích řešení. Hovoříme-li o úsporách, které z tohoto systému vyplývají, jedná se řádově o miliardy korun. Cílem projektu je vyvinout programové řešení, metodickou a technickou podporu při zavedení elektronického zadávání veřejných zakázek na všech úrovních státní i veřejné správy pro všechny kategorie zakázek podle zákona o veřejných zakázkách. Zásadním dokumentem vlády pro tuto oblast je Národní plán zavedení elektronického zadávání veřejných zakázek pro období let 2006 – 2010. Realizace Národního plánu spočívá v naplňování konkrétních opatření a úkolů. Na jejich realizaci se podílí státní instituce mj. ministerstva pro místní rozvoj, financí, vnitra, spravedlnosti a Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Jedním z  úspěšných opatření Národního plánu je Informační systém o veřejných zakázkách (www.isvz.cz). Ten obsahuje užitečné přehledy, statistiky a rejstříky z oblasti veřejných zakázek v České republice. Příkladem může být Uveřejňovací subsystém. Zde zadavatelé naleznou všechny formuláře v souladu se zákonem o veřejných zakázkách nařizující povinné uveřejňování. Součástí jsou podrobné metodické pokyny, jak při jejich vyplňováním postupovat. Formuláře na těchto stránkách lze vyplnit on-line popř. bezplatně stáhnout příslušný software k jejich vyplnění. V tomto systému lze také zakázky vyhledávat, a to podle nejrůznějších kritérií (například podle zadavatele, předmětu či hodnoty veřejné zakázky, apod.). Provozovatel uveřejňovacího subsystému navíc nabízí bezplatně pro uživatele některé služby, které umožňují získat přehled o zakázkách z určitých oblastí. Na stránkách Informačního systému o veřejných zakázkách také naleznete: • Seznam systémů certifikovaných dodavatelů. • Statistické výstupy o veřejných zakázkách - statistické údaje o veřejných zakázkách a koncesích. • Klasifikace a číselníky, které souvisí s metodikou a validací uveřejňovacích formulářů. • Rejstřík koncesních smluv. Užitečná je sekce Seznam kvalifikovaných dodavatelů, což je seznam dodavatelů, kteří splnili základní a profesní kvalifikační kritéria, a to prokázali MMR příslušnými doklady. Výpisem ze seznamu kvalifikovaných dodavatelů může dodavatel v zadávacím řízení nahradit doklady prokazující splnění základních a profesních kvalifikačních kritérií. ZÁKLADNÍ VYMEZENÍ Ministerstvo pro místní rozvoj je nositelem průřezového projektu s názvem Ná-

rodní infrastruktura pro elektronické zadávání veřejných zakázek (NIPEZ). Hlavním cílem NIPEZ je dosáhnout finančních úspor elektronizací zadávání veřejných zakázek v ČR, a to: • Snížením cen nakupovaných komodit. • Snížením transakčních nákladů spojených s procesy zadávání VZ na straně zadavatelů i dodavatelů. Z analytických prací provedených v rámci NIPEZ vyplývá roční úspora v  1. etapě ve výši 12 miliard korun (povinná závaznost na ústřední orgány státní správy a jejich podřízené organizace, dobrovolná participace ostatních veřejných institucí) a v 2. etapě až 30 miliard korun (povinná závaznost na celou zadavatelskou obec). NIPEZ bude modulárně členěná soustava informačních systémů podporujících procesy elektronizace zadávání veřejných zakázek. NIPEZ bude zahrnovat: - Moduly pro plnění zákonné povinnosti 1) zadavatelů v oblasti uveřejňování informací o veřejných zakázkách (viz ustanovení § 146 ZVZ), 2) MMR v oblastech, a) vedení seznamu kvalifikovaných dodavatelů (viz ustanovení § 125 a násl. ZVZ), b) vedení black listu (po novelizaci ZVZ), c) vedení seznamu systémů certifikovaných dodavatelů (viz ustanovení § 135 odst. 5 ZVZ), d) zajištění statistických výstupů o veřejných zakázkách (zejména dle ustanovení zadávacích směrnic ES). - Modul e-tržišť - Elektronické nástroje (národní a individuální), prostřednictvím nichž zadavatelé a dodavatelé provádějí úkony v zadávacím řízení v elektronické podobě. - Rozhraní na jiné interní a externí informační systémy za účelem zajištění vazby na procesy, které předchází či následují po VZ, a za účelem sdílení dat. AKTUÁLNÍ STAV A JIŽ VYTVOŘENÉ VÝSTUPY V současnosti je finalizován projekt pod názvem Návrh modelu fungování národní infrastruktury pro elektronické zadávání veřejných zakázek. Aktivity projektu jsou financovány z Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost (registrační číslo projektu: CZ.1.04/4.1.00/32.00015). V rámci těchto aktivit byly vytvořeny následující dokumenty: Návrh modelu fungování národní infrastruktury pro elektronické zadávání veřejných zakázek. Studie proveditelnosti projektu Národní infrastruktura pro elektronické zadávání veřejných zakázek, která bude přílohou žádosti o dotaci z Integrovaného operačního programu (IOP). V obou dokumentech bylo navrženo řešení NIPEZ v pěti variantách, ze kterých byla na základě kvalitativních a kvantitativních parametrů vybrána varianta nejvhodnější pro realizaci NIPEZ. Vybraná varianta je založena na koexistenci národního elektronického nástroje a řešení jednotlivých zadavatelů/resortů, kteří z nejrůznějších důvodů nebudou mít zájem o používání národního řešení. Na národní úrovni (a tedy centralizovaně) vzniknou, příp. budou provozovány následující prvky NIPEZ: - Jednotný uveřejňovací systém jako jed-

notné místo, na kterém jsou na národní úrovni ČR uveřejňovány informace o VZ - Elektronická tržiště, která naváží na stávající systém e-tržišť pro veřejnou správu (GEM) - Technická specifikace – zadavatelé při vývoji či úpravě elektronických nástrojů zajistí splnění požadavků této technické specifikace (půjde o minimální požadavek) - Národní elektronický nástroj (NEN) pokrývající svou funkcionalitou požadavky Technické specifikace (stěžejní životní cyklus VZ - příprava, administrace) a zajišťující rozhraní na jiné interní a externí informační systémy (vazby na procesy, které předchází či následují po VZ), který bude k dispozici k používání jednotlivým zadavatelům/resortům (tj. národní elektronický nástroj).

Základní struktura NIPEZ

V rámci dokumentu „Návrh modelu fungování národní infrastruktury pro elektronické zadávání veřejných zakázek“ byl podrobně rozpracován Národní elektronický nástroj (NEN) jako klíčový prvek celé infrastruktury NIPEZ, a to formou koncepční, funkční a datové architektury.

provozovatele Uveřejňovacího subsystému IS VZ. - Průřezové aktivity: a) Technický dozor NIPEZ b) Dotační management c) Publicita d) Externí audit - Pilotní provoz e-tržišť. - Provoz e-tržišť. - Provoz NEN. - Provoz IS VZ US.

NÁVRH DALŠÍHO POSTUPU Další aktivity byly rozděleny v závislosti na prioritách nositele projektu a možnostech úpravy legislativního rámce do následujících projektů: Projekt – Vytvoření a spuštění nové verze e-tržišť, NEN a ostatních modulů NIPEZ. V  rámci tohoto projektu budou realizovány následující aktivity: - Zpracování technické specifikace pro e-tržiště. - Zpracování kategorizace a standardizace komodit vhodných pro zadávání prostřednictvím e-tržiště. - Příprava legislativy a metodických pokynů pro e-tržiště. - Příprava podkladů pro části zadávacích podmínek pro výběr provozovatelů e-tržišť. - Zpracování technické specifikace pro NEN (vč. rozhraní), IS VZ US a individuální elektronické nástroje. - Zpracování kategorizace a standardizace pro ostatní komodity. - Příprava/novelizace legislativy v souvislosti s NEN a dalšími částmi NIPEZ (kromě e-tržišť). - Vývoj Národního elektronického nástroje (NEN). - Příprava dalších částí zadávacích podmínek (např. provozní řád apod.) pro výběr dodavatele a provozovatele NEN a

Projekt – Školení uživatelů NIPEZ Nasazení nové verze e-tržišť a NEN bude probíhat ve dvou etapách. V 1. etapě bude používání těchto komponent závazné pro ústřední orgány státní správy (ÚOSS) dle Nařízení vlády ČR. Poté bude fungování komponent vyhodnoceno a bude rozhodnuto o povinném používání všemi zadavateli VZ v ČR po novele zákona o veřejných zakázkách (2. etapa). Financování projektu č. 1 se předpokládá v rámci Integrovaného operačního programu. Žádost je předložena v rámci aktuální výzvy č. 7 (tj. do 15. 2. 2010). Odhadovaná výše způsobilých výdajů činí 300 milionů korun. V rámci průřezového projektu NIPEZ bude jako podpůrná činnost realizováno školení uživatelů NIPEZ. Na tuto činnost bude podána žádost o finanční podporu z Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost (OPLZZ) s odhadovanou výší způsobilých výdajů 40 milionů korun. Celková částka finančních prostředků, které budou součástí žádostí o finanční podporu ze strukturálních fondů EU, činí 340 milionů korun. Ostatní náklady uvedené v rozpočtu, jejichž kumulativní součet do roku 2014 činí 359 milionů korun, jsou provozní náklady, které nelze hradit v rám-

Podpora životního cyklu VZ infrastrukturou NIPEZ

ci operačních programů. Jejich financování musí být zajištěno ze státního rozpočtu. PŘÍNOSY Kromě výše uvedené roční úspory 12 miliard korun v 1. etapě a 30 miliard korun v 2. etapě plynoucí ze snížení cen nakupovaných komodit a snížení transakčních nákladů předpokládá nositel projektu následující přínosy: - Větší transparentnost zadávání – zejména u standardizovaných komodit povinně zadávaných elektronicky v rámci míry závaznosti. - Zjednodušený přehled dodavatelů o nabídkách vůči veřejným institucím. - Zjednodušený přístup Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže k zrealizovaným tendrům v rámci provádění dohledové činnosti. - Zjednodušený přístup kontrolních orgánů k zrealizovaným tendrům v rámci provádění kontrolní činnosti. - Zjednodušené zajištění vazeb v  rámci celého nákupního a investičního procesu. - Snížení počtu námitek proti postupům zadavatele díky zvýšení transparentnosti v rámci elektronického zadávání. - Lepší přehled zadavatelů o veřejných zakázkách v rámci organizace, včetně možnosti lépe provádět výdajové analýzy a optimalizovat nákup. - Procesní kontrola správnosti postupu při výběru dodavatelů v rámci projektů financovaných či spolufinancovaných z fondů EU a eliminace rizika vrácení prostředků z důvodů nedodržení těchto postupů. - Efektivnější výkon agendy odboru veřejného investování MMR. - Zlepšení informovanosti veřejnosti o zadávaných VZ. (mmr)

6

KN |únor 2010 |

STRUČNĚ A JASNĚ ● Ostrý otevřený dopis zaslal hejtman Jihočeského kraje Jiří Zimola policejnímu prezidentovi Oldřichu Martinů. Podle politika podřízení policejního prezidenta vážně pochybili v případě dvojnásobné vraždy, která se stala v Českých Budějovicích. Hejtman žádá policejního prezidenta nejen o okamžitou odpověď, ale také o okamžitou reakci, kterou si představuje tak, že policejní šéf celou záležitost nechá důkladně prošetřit. ● Jihočeský kraj má za sebou účast na dalším veletrhu. Počátkem února se prezentoval na 52. ročníku bruselského veletrhu Salon de vacances 2010. Podle informací kraje byl největší zájem o informace o oblasti Českokrumlovska, Českobudějovicka, Vimperska a Šumavy. ● Investorská společnost Compagnie des chateaux d´Europe centrale se v  kraji pokouší najít vhodný objekt zámeckého typu, který by mohl být přebudován na hotel. Kraj investorům prezentoval celkem osm objektů, které by se Francouzům pro jejich záměry mohly hodit. „Zámky jsou tady krásné, v nádherné krajině a mají dostatečně velkou okolní plochu," řekl Christian Dromard k záměru vybudování sítě osmi luxusních hotelů v historických objektech České republiky.

JIHOČESKÝ KRAJ

Pětina rozlohy regionu je chráněná Jihočeský kraj je dlouhodobě především zemědělskou oblastí s rozvinutým rybníkářstvím a lesnictvím. Rozvoj průmyslu zasáhl do vývoje kraje až v průběhu minulého století, převážně se zaměřením na zpracovatelské činnosti. Není územím bohatým na suroviny, zejména zde nejsou téměř žádné zdroje energetických surovin. Přesto je zde nejvýkonnější zdroj energie, jaderná elektrárna Temelín.

TÉMA Území kraje mělo vždy spíše charakter rekreační než průmyslově vyspělé oblasti. Snaha o zachování přírodního prostředí se odrazila ve zřízení Národního parku Šumava s rozlohou 690 km 2, z něhož skoro polovina leží v Jihočeském kraji. Dále se tady nachází přibližně 300 maloplošných chráněných území a řada chráněných přírodních výtvorů. Celkem je chráněno téměř 20 % území kraje. Ani to ale není konečný stav. „Co se týká zvláště chráněných území v kompetenci krajského úřadu, tedy přírodní památky a přírodní rezervace - chráněné krajinné oblasti a národní parky, tak se postupně připravují podklady na přehlášení stávajících, tedy zpřesnění hranic a uvedení vyhlašovacích předpisů do souladu s platnou legislativou,“ řekl jihočeský hejtman Jiří Zimola. Podstatnou část hranice kraje tvoří státní hranice s Rakouskem a Německem, celková délka hranice je 323 km. Příhraniční charakter kraje poskytuje možnosti přeshraniční spolu-

práce, kde je využívána celková atraktivita kraje s méně narušenou přírodou a množstvím kulturních památek. Jednou z nich je Euroregion Šumava/ Bayerischer Wald/Mühlviertel, který zahrnuje území o celkové rozloze 16 tisíc km2 s 1,3 milionu obyvatel. Sdružuje 111 hornorakouských, 107 bavorských a 128 českých obcí, z nichž 89 obcí je z Jihočeského kraje. Významným přírodním bohatstvím jsou rozsáhlé lesy, zejména na Šumavě a v Novohradských horách. Jedná se především o lesy jehličnaté, smrkové a borové. Největší surovinové bohatství tvoří ložiska písků a štěrkopísků, cihlářské hlíny, kameniva a sklářských písků. Z ostatních surovin je nejvýznamnější rašelina a v některých lokalitách také vápenec, křemelina a grafit. KRAJ MÁ NĚKOLIK ZÁPISŮ V UNESCO I když je životní prostředí považováno za jedno z nejméně poškozených a zatížené emisemi, je i tady řada zdrojů znečištění, hlavně v zemědělství a průmyslu. Přesto jsou lesní porosty ze čtyř pětin hodnoceny jako bez

Jednou z nejnavštěvovanějších památek je zámek Hluboká.

Zdroj: zamky-hrady.eu

Orlík, Blatná, Červená Lhota a hrad Zvíkov. Významná je též lidová architektura, především takzvané selské baroko. Mezi nejznámější památky tohoto druhu patří náves v Holašovicích, která byla v roce 1998 také zařazena mezi památky chráněné UNESCO. Jihočeský kraj je krajem s nejmenší hustotou zalidnění z celé České republiky. Koncem roku 2009 v kraji žilo více než 636 tisíc obyvatel, tedy přibližně 63 obyvatelé na 1 km2. Ze 7 okresů má největší hustotu

obyvatelstva okres České Budějovice, kde žije téměř 30 % obyvatel kraje. Je to dáno především soustředěním do samotného města České Budějovice, v němž bydlí 95 tisíc osob. Na tvorbě hrubého domácího produktu v České republice se kraj podílí pouze 5,4 %, v přepočtu na 1 obyvatele však dosahuje 87,6 % republikového průměru a je mezi kraji na 5. pozici po Hlavním městě Praze, Plzeňském, Jihomoravském a Středočeském kraji. Michal Tillgen

poškození, zbývající část jako mírně poškozené. Kraj také oplývá velkým množstvím kulturních památek. Městskými památkovými rezervacemi jsou historická centra měst České Budějovice, Český Krumlov, který je zařazen mezi památky UNESCO, Jindřichův Hradec, Prachatice, Slavonice, Tábor a Třeboň. Kromě toho je v kraji celá řada historických pamětihodností, například hrad a zámek v Českém Krumlově a Jindřichově Hradci, zámky Hluboká nad Vltavou,

PLZEŇSKÝ KRAJ STRUČNĚ A JASNĚ ● 31 zastupitel hlasoval pro záměr na výstavbu nové budovy Západočeské galerie v Plzni. Podle odhadů výstavba přijde na víc než půl miliardy korun. Plzeňský kraj se pokusí získat na část nákladů finance z programů EU. ● Ve svých funkcích se příliš neohřejí noví členové zastupitelstva v  Kunějovicích v  okrese Plzeň-sever. Tady se konají volby v sobotu 20. března, členové zastupitelstva budou voleni na zbývající část volebního období. Komunální volby se uskuteční na podzim letošního roku. ● Novou podobu má kandidátka Strany zelených do parlamentních voleb v  Plzeňském kraji. Lídrem je student plzeňské právnické fakulty Martin Marek, který patřil mezi studenty, jenž veřejně vystoupili proti poměrům na své škole. Na kandidátce, kterou strana v  kraji připravila pro předčasné volby, byl přitom Marek až na desátém místě. ● Do dvou měsíců by vláda měla rozhodnout, zda pošle dvanácti brdským obcím 600 milionů korun. Tyto peníze obcím slíbila Topolánkova vláda jako kompenzaci za plánovaný americký radar. Američané od záměru sice odstoupili, nicméně obce již s penězi počítaly a zahájily nejrůznější investiční akce.

Plzeňský kraj si oproti ostatním nemá nač stěžovat Pokud hodnotíme jednotlivé kraje České republiky, je na tom Plzeňský kraj poměrně dobře. Jeho krajské město Plzeň je po Praze druhým nejvýznamnějším centrem v Čechách a region je nadprůměrný z hlediska platů i například nízké nezaměstnanosti. Své problémy má ale pochopitelně také.

TÉMA Plzeňský kraj je svou rozlohou 7  561  km2 třetím největším krajem v  České republice, avšak počtem obyvatel je naopak šestým nejmenším. K 30. 9. 2009 žilo v Plzeňském kraji 571 515 obyvatel Plzeň se svými 169 273 obyvateli je po Praze druhým nejvýznamnějším centrem v  Čechách. V roce 2008 představoval podíl Plzeňského kraje na celkovém hrubém domácím produktu v  běžných cenách 4,9 %. V  přepočtu HDP na 1  obyvatele se v  porovnání s  ostatními kraji umístil na čtvrtém místě. „Avšak dle různých časových řad se kraj většinou umísťuje na 2. nebo 3. místě v rámci ČR. Rovněž z pohledu loňské studie MasterCard si Plzeňský kraj stojí v době probíhající recese velmi dobře. Důležitou se jeví míra nezaměstnanosti nebo počet uchazečů na jedno volné pracovní místo,“ upřesňuje údaje Českého statistického úřadu hejtmanka Milada Emmerová. Významné umístění kraje v rámci ČR ovlivňuje vysoká ekonomická výkonnost města Plz-

ně, kde je soustředěna téměř třetina průmyslových subjektů. „Důležité jsou i finanční toky a poptávkové stimuly v  podnikání a celkový podnikatelský potenciál. Náš kraj trochu bodově srazil ukazatel podílu osob s vysokoškolským a doktorským vzděláním na celkovém počtu uchazečů o zaměstnání,“ říká Milada Emmerová. „Z hlediska věkové struktury patří Plzeňský kraj k územím se starším obyvatelstvem v ČR, průměrný věk obyvatel kraje dosáhl v r. 2008 výše 40,8 let. Problémem ovšem stále zůstává oblast Tachovska a Stříbrska, kde se nezaměstnanost pohybuje v  desítkách procent. Právě nárůst nezaměstnanosti na tomto území se v uplynulém roce negativně projevil v souhrnné statistice předložené úřady práce za Plzeňský kraj. V těchto oblastech se vzniklá situace řeší ve spolupráci s obcemi, podnikatelskou sférou a s příslušným úřadem práce. Možností, jak přímo může pomoci PK, je kupříkladu nerušení autobusových spojů.“ NEZAMĚSTNANOST POD PRŮMĚREM Míra registrované nezaměstnanosti v kraji činila ke konci letošního ledna 8,6 %. „Je prav-

dou, že v  rámci registrované nezaměstnanosti patří náš kraj mezi několik, které se v  celorepublikovém měřítku řadí k  těm, kde je situace na trhu práce lepší. K  31. 1. 2010 bylo v  Plzeňském kraji evidováno celkem 28  580 uchazečů o zaměstnání, což je o 9 644 více než ve stejném období loňského roku. Ke stejnému datu bylo evidováno z  celkového počtu 13  889 žen, tj. 48,6 % všech nezaměstnaných. Zároveň bylo v  evidenci 3  389 osob se zdravotním postižením, tedy 11,9 % všech nezaměstnaných. Podporu v nezaměstnanosti pobíralo v lednu t.r. celkem 11 237 uchazečů o zaměstnání, tedy 39,3 % všech nezaměstnaných.Ke stejnému datu byla evidována celkem 1 804 volná pracovní místa, což je o 274 méně než v  minulém měsíci a o 3 515 méně než v lednu předchozího roku. Na jedno pracovní místo připadá 15,8 uchazečů. Od počátku roku byli zařazeni do rekvalifikačních kurzů 282 uchazeči a 5 zájemců o zaměstnání,“ upřesňuje data Milada Emmerová. Mzda v kraji dosáhla výše 21 387 Kč a proti předchozímu období vzrostla o 4,4 %. Ve srovnání s ostatními kraji byla třetí nejvyšší. „Avšak je nutno přihlédnout k tomu, že z hodnocených finančních příjmů vypadávají bývalí zaměstnanci s nižší kvalifikací a tedy i s  nižším finanč-

ním příjmem. Průměrná mzda je pak zkreslována podílem zaměstnanců s  vyšším měsíčním příjmem,“ komentuje statistická data hejtmanka. CÍL PRO INVESTICE „Z  hlediska investiční atraktivnosti jsme považováni za druhý nejlépe postavený kraj hned za Prahou. Jestliže vnímáme Prahu jako fenomén, se kterým v  rámci ČR nelze soutěžit, neboť zaostáváme o 40 %, tak jsme vlastně krajem nejlepším. To však může do budoucna přinést i negativa. V rámci NUTS II nemusíme čerpat maximální možnou výši dotací. Při srovnávání socioekonomické úrovně se náš kraj umístil na čtvrtém místě,“ říká o atraktivnosti kraje Milada Emmerová. Ve zdravotnictví zabezpečuje lůžkovou péči v kraji síť deseti nemocnic. „V  těchto nemocnicích je přibližně 3 435 tzv. akutních lůžek. Počet lůžek v  odborných léčebných ústavech Plzeňského kraje se pohybuje kolem 1 837. Ročně se uskuteční kolem 122  000 hospitalizací, což se od roku 2000 téměř nemění. Celkem pracuje v kraji 1 793 ambulantních lékařů, což ve srovnání s  celorepublikovým průměrem představuje počet na 1 000 obyvatel lehce vyšší (3,15 oproti 3,01). Větší podíl těchto lékařů působí v  krajském městě Plzni Zdravotnická záchranná služba (ZZS) má včetně letecké záchran-

Plzeň je v Čechách po Praze druhým nejvýznamnějším centrem. A to nejenom kvůli pivovarům. Foto: www.prazdroj.cz né služby v Plzni –Líních 23 výjezdní stanovišťě,“ popisuje situaci ve zdravotnictví plzeňská hejtmanka. Síť předškolních a školských zařízení v kraji představuje 258 mateřských škol, 219 základních škol, 14 gymnázií, 49 středních škol. Vysokoškolské vzdělání nabízí v mnoha oborech Západočeská univerzita. Lékařská fakulta v Plzni, která patří pod Univerzitu Karlovu v Praze, vzdělává budoucí lékaře, a to většinu v oboru všeobecného lékařství a daleko méně v oboru zubní lékařství. Jana Bartošová

ROZHOVORY

KN | únor 2010 |

7

„Při zablokování sněmovny, jsem měl strach o demokracii,“ říká v rozhovoru pro Krajské noviny ministr vnitra Martin Pecina Původně se měl rozhovor Krajských novin odehrát jako většina ostatních, tedy osobně. Výlet na ministerstvo vnitra, familiárně přezdívané kachlíkárna, byl už na spadnutí, čáru přes rozpočet nám ale udělaly sněmovní obstrukce. Ministr vnitra Martin Pecina musel sedět ve sněmovně a náš rozhovor se tak uskutečnil elektronickou cestou. To mu ovšem neubírá na zajímavosti, ať už máme na mysli odpovědi ministra na vztah ke krajům, a to nejenom v oblasti proplácení regulačních zdravotnických poplatků, nebo otázku jeho dalšího působení v politice. Pane ministře, rozhovor pro Krajské noviny nemůžeme asi začít jinak než otázkou na řízení ve věci hrazení regulačních poplatků ve zdravotnictví. V  lednu zahájilo vaše ministerstvo správní řízení se čtyřmi kraji, nyní v únoru s dalšími čtyřmi. Jaký konkrétně je v těchto osmi krajích v  systému proplácení regulačních poplatků problém?

o pozastavení výkonu dozorovaného usnesení (zjednodušeně řečeno v případě zamítnutí rozkladu). Pokud se kraje v  průběhu správního řízení obrátí na Ústavní soud, ministerstvo vnitra posoudí, zda zahájení konkrétního řízení u Ústavního soudu není důvodem pro přerušení probíhajících správních řízení (např. z důvodu řešení předběžné otázky).

Důvodem je, že ministerstvo vnitra v průběhu letošního roku podrobně analyzovalo postupy jednotlivých krajů při úhradách regulačních poplatků za pojištěnce nebo jejich zástupce (kraje přebírají povinnost pojištěnců hradit za zákonem určené zdravotnické výkony tzv. regulační poplatky na základě různých právních titulů, zpravidla na základě darovacích smluv). Po podrobné analýze dospělo ministerstvo vnitra k závěru, že úhrada regulačních poplatků za pojištěnce jednotlivými kraji je v rozporu s platným zněním zákona o veřejném zdravotním pojištění především tím, že kraje překračují meze své působnosti a svým postupem zbavují pojištěnce jejich zákonné povinnosti.

Regulační poplatky ve zdravotnictví vyšly z dílny ODS, po krajských volbách a změně krajských vlád se všechny kraje vedené ČSSD rozhodly poplatky proplácet a zároveň tlačit na jejich plošné zrušení. Vy jste, pane ministře, nominován do úřednické vlády sociální demokracií, nevyvolává to spory mezi vámi a stranou, jejímž členem jste byl a která vás nominovala do vlády? Jedna věc je, co si myslím osobně o tom, že lidé mají platit u lékaře. S tím jsem nikdy nesouhlasil a netajím se tím. Jsem ale ministrem vnitra a můj osobní názor není v  této věci rozhodující. Musím dbát na to, aby byla dodržována pravidla a zákony. Pokud se tak neděje, je třeba zasáhnout.

Hejtmané krajů jsou v  otázce proplácení regulačních poplatků poměrně neústupní, stejně jako ministerstvo. Myslíte, že byly učiněny všechny kroky k přiblížení obou stanovisek? Na čem jednání zkrachovala?

Poplatky asi nejsou právě neoblíbenějším tématem ve vztahu vlády a krajů, obecně ale hejtmani spolupráci s vládou hodnotí, přinejmenším v  porovnání s  tou předchozí, jako dobrou. Máte stejný pocit jako představitelé krajů?

Jsem rád, že část krajů systém úhrady regulačních poplatků už uvedla nebo se snaží uvést do souladu s názorem ministerstva vnitra. Postup se vyplatil a mnohé kraje využily šanci svůj postup napravit.

Mám. Jsem rád, že bitva s kraji, kterou vedlo předchozí vedení ministerstva, skončila. Konflikty ničemu nepřispívají.

Všechna správní řízení by měla skončit na začátku března. Co bude následovat poté, co bude výsledkem správního řízení? Nařídíte krajům změnit systém proplácení poplatků, zakážete jim zcela proplácení…? Jelikož se jedná o právně složitý případ, je třeba krajům poskytnout dostatečně dlouhý časový prostor pro plné uplatnění jejich procesních práv. Rozhodnutí ve věci proto bude vydáno do 60 dnů ode dne zahájení řízení, tj. do 2. dubna 2010 (u nově zahajovaných správních řízení). Z téhož důvodu byla nově stanovena i lhůta pro rozhodnutí v  již zahájených správních řízeních s  Ústeckým, Jihočeským, Zlínským a Královéhradeckým krajem. Rozhodnutí v těchto řízeních proto bude vydáno do 8. března 2010 (původně bylo počítáno s  vydáním rozhodnutí do 5. února 2010). Ministerstvo vnitra musí v rozhodnutí o pozastavení výkonu stanovit kraji lhůtu ke zjednání nápravy (předpokládáme 30 dní). Lhůta běží bez ohledu na právní moc rozhodnuti. Po marném uplynutí lhůty pro zjednání nápravy je MV povinno podat do 30 dnů návrh soudu na zrušení dozorovaného usnesení. Pokud byl proti rozhodnutí MV podán rozklad, běží lhůta pro podání návrhu soudu až ode dne právní moci rozhodnutí

Jako ministr vnitra jste byl u zatím poslední velké změny ve struktuře policie, mám konkrétně na mysli vznik nových krajských ředitelství v krajích, kde dosud tato ředitelství nebyla. Proč podle vás na přizpůsobení se novému krajskému členění musely kraje čekat téměř deset let? Změna územního uspořádání Policie ČR (a tedy i vznik šesti nových krajských policejních ředitelství) je jedním z  deseti pilířů probíhající reformy police. Takovou změnu je však třeba řádně připravit, a to není záležitost několika měsíců. My jsme na to měli zákonem stanovenou lhůtu do 1. ledna 2012, šest nových krajských policejních ředitelství (na Vysočině a v Pardubickém, Libereckém, Zlínském, Karlovarském a Olomouckém kraji) však zahájilo svou činnost již 1. ledna letošního roku. Jak se zatím toto nové členění v  rámci policie osvědčilo? Zefektivnilo to práci policie nebo to byl spíš krok, který „zplnohodnotnil“ některé kraje? Vzhledem k tomu, že k dokončení restrukturalizace Policie ČR došlo – jak jsem již řekl – k  1. lednu roku 2010, je na jakékoli hodnocení ještě brzy. Doufám, že existence celkem 14 krajských policejních ředitelství naplní cíl reformy veřejné správy i reformy

policie v  tom smyslu, že se policejní služba přiblíží samosprávě, a že to umožní zefektivnění práce obou složek. Uvidíme, jak se s  novou situací policie popasuje. Letošní rok je supervolební, čekají nás troje volby – do sněmovny, do senátu a komunální. To je v režii ministerstva. Jak se na volby připravujete, jaké budou na volby náklady, jak složitá bude jejich organizace? Volby nejsou pouze v  režii ministerstva vnitra, na nás je sice ta hlavní zátěž, ale spolupracujeme s ministerstvem financí, ministerstvem zahraničních věcí, Českým statistickým úřadem a krajskými a obecními úřady. Jinak by to ani nešlo, jedná se o logisticky, organizačně a personálně náročný projekt, ale věřím, že zúčastněné subjekty odvedou při volbách do sněmovny, obecních zastupitelstev a do senátu skvělou práci. Náklady na volby se pohybují kolem jedné miliardy korun, ale celkové vyčíslení je možné sdělit až po sečtení všech výsledků a po jejich skončení. Je to spíš otázka na politickou úvahu, nicméně vzhledem k  rozložení politických sil – jak dlouho po volbách bude podle vašeho názoru trvat vaše angažmá v  úřednické vládě, jednodušeji řečeno, jak rychle po volbách bude podle vašeho názoru vytvořena politická vláda? Na tuto otázku bohužel neznám odpověď, i když by mě samotného také zajímala. Jasná je už teď jediná věc: čím dřív se podaří funkční vládu utvořit, tím lépe. Pro všechny. Vaše působení na ministerstvu ur-

čitě zůstane spojeno s  bojem proti korupci a také bojem proti extremismu. Častokrát se hovoří o tom, že velká míra korupce je spojena s  úrovní samospráv. Jaká je podle vás reálná situace? Opravdu jsou radnice zkorumpované? Nemám rád „házení do jednoho pytle“, jsem přesvědčen, že přílišné zobecňování nikdy ničemu neprospěje. Jistě, úředníci na některých radnicích zkorumpovaní jsou, na jiných ne. Příklad z  poslední doby: zástupci některých měst a obcí pracují tak dobře, že je ministerstvo vnitra odměnilo za jejich činnost cenami za kvalitu a inovaci ve veřejné správě. Ve třech kategoriích si pro ocenění přišli zástupci celkem čtyřiceti měst a obcí. Udílení těchto cen bylo součástí již 6. národní konference kvality ve veřejné správě, která se konala od 9. do 11. února letošního roku v Táboře. Můžete si být jisti, že i pořádání takových konferencí je součástí našeho tažení proti korupci, rozhodně to však není možnost jediná. Proč se dosud o boji proti korupci především hodně mluví a málo se v této oblasti dělá? Ostatně asi potvrdíte, že ani prosazování některých protikorupčních opatření nejde zrovna hladce. Máte pravdu, prosadit některá opatření proti korupci není jednoduchý proces. Rozhodně s vámi ale nemohu souhlasit v tom, že se v této oblasti málo dělá, naopak ji považuji za jednu z priorit práce své a celého ministerstva vnitra. Předpokládám, že vám neuniklo, že jsme vypracovali návrh na celý komplex ustanovení a postupů, známý jako tzv. protikorupční balíček, který

v druhém únorovém týdnu prošel prvním čtením v poslanecké sněmovně. Pane ministře, vaše působení v politice by teoreticky mělo skončit poté, co po parlamentních volbách bude sestavena nová vláda. Velmi často se ale hovoří o tom, že byste mohl z  úřednické vlády přejít plynule do té politické. Jak reálná je tato možnost? Budete se dál angažovat v politice? Spory politiků o mou možnou kandidaturu ve volbách mě nechávají v  klidu, nikdo mi zatím nic nenabídl. Kdyby ale nabídka přišla, velmi vážně bych ji zvažoval. Za určitých podmínek si pokračování své politické kariéry po volbách umím představit. Jaká by byla vaše další profesní kariéra, pokud by nebyla spojená s politikou? Následoval by návrat na ÚOHS nebo plánujete něco zcela jiného? Už jsem se několikrát říkal, že s návratem do své minulé funkce nepočítám. Ani se do ní jako jediný člen úřednické vlády vrátit nemohu. Pokud bych nepůsobil v politice, rád se vrátím na Moravu, velmi pravděpodobně do soukromého sektoru. Jakou nejdůležitější zkušenost si s  sebou odnesete z  vašeho působení v křesle ministra vnitra? Asi největší zkušenost je, že v  politice je možné všechno. Ještě před měsícem jsem si myslel, že mě překvapí máloco. Když byla ale menšinou poslanců (ODS) zablokována sněmovna, začal jsem mít trochu strach o naši demokracii. Připravil: Miloš Spáčil

8

KN |únor 2010 |

100064_Inz_JARO_EV_276x409.indd 1

INZERCE

15.2.10 10:42

KARLOVARSKÝ KRAJ

KN | únor 2010 |

Nejzápadnější region trápí nízké mzdy a málo práce Karlovarský kraj vznikl rozdělením kraje Západočeského na Plzeňský a Karlovarský. Svou rozlohou (3 314 km2) se Karlovarský kraj řadí k těm nejmenším, zaujímá pouze 4,2 % území ČR. Kraj se na jednu stranu potýká s problémy jako je nejnižší mzda v zemi nebo poměrně vysoká nezaměstnanost. Na druhou stranu se nejzápadnější region republiky může chlubit cestovním ruchem nebo slušným zdravotnictvím.

TÉMA K 30. 9. 2009 žilo v Karlovarském kraji 304 709 obyvatel, proti stavu k 1. 1. 2009 klesl počet obyvatel o 694. Z kraje se za devět měsíců roku 2009 vystěhovalo o 266 obyvatel více než za stejné období roku 2008. Počet přistěhovalých do kraje se také zvýšil, a to o 1 442 osoby. Kladný (+240) byl i přirozený přírůstek - za devět měsíců roku 2009 se narodilo živě 2 576 dětí a zemřelo 2 336 obyvatel. Počet živě narozených dětí byl nižší oproti předchozím devíti měsícům roku 2008, pokles však nebyl výrazný (o 173 děti). Na 1 000 obyvatel středního stavu připadá v kraji 11,2 narozených dětí. „Stejně jako v  ostatních regionech se demografické změny odrážejí i v našem kraji. Celkově populace stárne, dlouhodobě se snižuje počet narozených dětí a ubývá obyvatel v produktivním věku. Nicméně demografové předpokládají pro příští období mírný vzestup počtu narozených dětí, což je pro nás velmi pozitivní zpráva. Proto také připravujeme velké projekty v oblasti školství, například nové Centrum technického vzdělávání v Ostrově či mo-

derně přestavěnou integrovanou školu v  Sokolově. I když jsme rozlohou mezi nejmenšími regiony, významem a zejména turistickou atraktivitou můžeme směle konkurovat největším krajům,“ doplňuje situaci v kraji hejtman Josef Novotný. NEJNIŽŠÍ MZDA Od ledna do září roku 2009 pracovalo v podnicích se sídlem na území kraje 80,3 tisíce zaměstnanců, tj. o 8,8 % méně než ve stejném období předchozího roku. Mzda v kraji dosáhla výše 18 991 Kč a proti předchozímu období vzrostla o 3,4 % . Ve srovnání s ostatními kraji byla nejnižší. „Nízká průměrná měsíční mzda je velmi limitujícím faktorem, který způsobuje odliv lidí z našeho regionu za prací, snažíme se proto vytvářet a modernizovat infrastrukturu, abychom usnadnili působení firem a investorů v  regionu (například v  současnosti intenzivně budovaná rychlostní komunikace R6), čímž by se mohla zvýšit poptávka po pracovních silách i mzda, navíc bychom nabídkou středoškolských oborů a záměrem vybudovat vysokoškolský kampus v  kraji, chtěli posílit počty kvalifikovaných odborníků, po nichž je poptáv-

ka. Spolupracujeme v tomto směru i s  hospodářskými komorami, vytvořili jsme Krajskou radu hospodářské a sociální pomoci – tzv. tripartitu, která řeší otázky týkající se zaměstnanosti a situace na trhu práce,“ říká Josef Novotný. Míra registrované nezaměstnanosti v Karlovarském kraji k 31. 12. 2009 činila 11,07 %. Ve srovnání s prosincem 2008 se míra registrované nezaměstnanosti zvýšila o 3,45 procentních bodů. Karlovarský kraj se řadí mezi kraje s vyšší mírou nezaměstnanosti. K 31. 12. 2009 evidovaly úřady práce v Karlovarském kraji celkem 19 337 uchazečů o zaměstnání a celkem 830 volných pracovních míst. Nejhorší situace byla v rámci Karlovarského kraje v okrese Sokolov. „Patříme k  regionům s  nejvyšší nezaměstnaností, v  současnosti je to okolo 11 procent. V tomto směru je podle mého názoru nutné, aby zaměstnavatelé více využívali možností rekvalifikací pro své zaměstnance a lidé se aktivněji snažili využít možností, které nabízejí úřady práce. V regionu máme dostatečné pedagogické i organizační zkušenosti s těmito druhy vzdělávání. Firmy také mohou získat dotaci na další zvyšování odbornosti svých lidí v  případě, že mají z  důvodu ekonomických problémů nebo nedostatku zakázek zkrácený pracovní týden,“ komentuje situaci hejtman. Zdravotní péči v  Karlovarském kraji v roce 2008 zajišťovalo 5 nemocnic, 620 samostatných ordi-

nací lékařů a  dalších 148 samostatných zdravotnických zařízení. Lékáren a výdejen léků včetně odloučených pracovišť bylo v roce 2008 v  Karlovarském kraji 90. „Chtěl bych především zdůraznit, že kraj pracuje na rozvoji všech svých tří nemocnic v  Karlových Varech, v  Sokolově a v  Chebu a bude usilovat o získání 140 milionové dotace z ROP Severozápad na modernizaci a obnovu lůžek a přístrojového vybavení,“ doplňuje Josef Novotný. V CESTOVNÍM RUCHU KRAJ DOMINUJE Cestovní ruch je v  Karlovarském kraji, proslulém svým lázeňstvím, jedním z  nejvýznamnějších odvětví. Přepočteme-li hosty na  1  000 obyvatel kraje vychází 2  205 hostů, druhá nejvyšší hodnota hned za krajem Hl. m. Praha, který má tradičně nejlepší postavení v cestovním ruchu u nás. „Cestov-

9

STRUČNĚ A JASNĚ

ní ruch posilujeme jednak velkými projekty v této oblasti, ať už je to dokončení nové moderní haly karlovarského letiště, díky němuž kraj v komfortním prostředí odbavuje cestující jak v pravidelných linkách, tak v  letních charterových letech. Vznikne nová interaktivní galerie Becherova vila v Karlových Varech, jednáme o získání dotací na obnovu cenné památky – karlovarských Císařských lázní, které chceme zpřístupnit veřejnosti. Města lázeňského trojúhelníku by chtěla uspět v zápisu na seznam UNESCO, což je pro turisty velmi zajímavá informace. Aktivně prezentujeme kraj na významných veletrzích cestovního ruchu a věřím, že návštěvníky zaujmou i nové 3 národní kulturní památky – kromě zmíněných Císařských lázní jimi byly prohlášeny kostel sv. Maří Magdalény v  Karlových Varech a lázeňská kolonáda v Mariánských Lázních,“ uzavírá komentář ke statistikám hejtman Novotný. Jana Bartošová

foto: CzechTourism

V oblasti turistiky je kraj na čele.

● ZUŠ v Chodově získala grant pro učitele uměleckých škol v kraji. Škole se podařilo uspět s projektem dalšího vzdělávání učitelů základních uměleckých škol v regionu a získat tak finance z Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. ● Cisterny vyjíždějící z chemičky odvede ze Sokolova nový most. Most bude součástí nového kilometrového úseku silnice, která naváže na dokončený severní obchvat Sokolova ve směru na Královské Poříčí. ● Karlovarská krajská nemocnice má ve výkazech za loňský rok šedesát milionů v  červených číslech. Hlavní příčinou ztráty je podle ředitele pokles úhrad od zdravotních pojišťoven a navýšení osobních nákladů. Nemocnice má totiž o devadesát procent víc pracovních úvazků, než v předchozím roce. Karlovarský kraj také v této souvislosti hodlá vyvolat jednání, jehož cílem by bylo odstranit rozdíly v  proplácení výkonů pro fakultní a krajské nemocnice. ● Strana zelených, která v  některých regionech měnila kandidátky pro parlamentní volby, potvrdila svou původní kandidátku sestavenou pro volby předčasné. Tu vedla socioložka Jiřina Šiklová. Krátce nato bylo ale všechno jinak. Republiková rada rozhodla, že zelené v  Karlovarském kraji povede do volebního boje původní dvojka Tomáš Kubát.

ÚSTECKÝ KRAJ

Kraj je mezi nejhoršími v oblasti turismu a nezaměstnanosti Výsledky srovnání Ústeckého kraje s kraji ostatními příliš nepřekvapí. Kraj na tom není ekonomicky špatně, ale trápí ho velká nezaměstnanost a dlouhodobě špatná pověst v  oblasti cestovního ruchu. Kraj totiž doplácí na průmyslovou minulost, která mu dala neoprávněnou nálepku zničené krajiny.

TÉMA Podle údajů Českého statistického úřadu za rok 2008 se na území Ústeckého kraje proinvestovalo v  oblasti ochrany životního prostředí přes 1,5 miliardy korun. To je pátá největší částka ze všech krajů za dané období. Nejvíc peněz přitom šlo na ochranu ovzduší a klimatu nebo na odstraňování starých ekologických zátěží. V Ústeckém kraji je životní prostředí oblastí, do které jde mnoho finančních prostředků už řadu let. Největší obnos byl proinvestován v  roce 2004: 2,4 miliardy korun. Cílem investic je nejen zlepšit životní prostředí, ale také ukázat, že Ústecký kraj má co nabídnout i v oblasti cestovního ruchu. V  prvních třech čtvrtletích loňského roku se v  Ústeckém kraji ubytovalo jen něco přes 278 tisíc návštěvníků. A to je vůbec nejhorší výsledek ze všech krajů. Pro srovnání je to například zhruba třetina návštěvníků Jihomoravského kraje za stejné období. Jen o trochu lepší bilanci mají pouze

kraje Vysočina a Pardubický. S negativní situací se vedení kraje nechce smířit a pro letošní rok tak připravilo úplně novou koncepci propagace. Kraj pro tuto kampaň zatím počítá s rozpočtem přes deset milionů korun. „Chceme neustále pracovat na změně image Ústeckého kraje a k tomu chceme více využít památky, jež jsou spojeny s legendami a počátky české státnosti,“ uvedla hejtmanka kraje Jana Vaňhová. Ke zlepšení povědomí o kraji chce samospráva využívat také e-maily a sociální sítě. Kraj také připravuje webové stránky s  návodem, jak v  oblasti cestovního ruchu podnikat a kde sehnat peníze. Zlepšit chce také čerpání z evropských fondů.

nost je totiž podobně vysoká, jako byla v  polovině roku 2006. Uchazečů, kteří mohou ihned nastoupit do práce, je v  současnosti v  kraji více než 61 tisíc. Nezaměstnanost přitom roste všude a žádný okres není ušetřen. Nejhorší situace je na Děčínsku, kde je nezaměstnaných 16 procent lidí. Propouštění už se dotklo i průmyslové chlouby kraje – zóny Triangle. Na 200 zaměstnanců propustila společnost IPS Alpha. „Zaměstnanci dostali pětiměsíční odstupné a budou přednostně osloveni, pokud bude firma zvyšovat výrobu,“ řekla hejtmanka Vaňhová. Aktuálně probíhají jednání o nových investorech pro Triangle. „Velké investory nemáme, ale zá-

jem by měli drobnější. Žádáme tedy pana ministra, aby se strategie změnila a pozemky se rozčlenily tak, aby do zóny mohli menší investoři, kteří ji zaplní,“ prohlásila hejtmanka. V KRAJI JSOU VYŠŠÍ MZDY, ALE MÁLO SE STAVÍ Jiné statistické údaje jsou pro kraj daleko příznivější. Kraj má například pátý nejvyšší počet obyvatel. S tím souvisí i to, že vykazuje pátou nejvyšší hodnotu HDP v zemi. Také průměrná mzda v  kraji je velmi solidní. Činí 20 579 korun a region se s ní řadí na šesté místo za Moravskoslezský kraj. Pokud se podíváme na statisti-

ku bytové výstavby v kraji, opět nás ale výsledná čísla nepotěší. V  prvním až třetím čtvrtletí loňského roku se v  kraji dokončily 754 byty. Méně jich dokončil jen Karlovarský kraj, který má ovšem o půl milionu méně obyvatel. Při pohledu do domácností v kraji na to, jak jsou vybaveny informačními technologiemi, také nenajdeme potěšující informace. Podle statistiky mělo v  loňském roce osobní počítač pouze 39 procent domácností v  kraji. A to je nejméně v  republice. Pozitivním faktem však zůstává, že toto číslo velmi rychle narůstá. Filip Appl

PROBLÉM DRUHÝ: NEZAMĚSTNANOST O 0,6 procentního bodu vzrostla míra nezaměstnanosti v  kraji od prosince do konce ledna. Celkem se její hodnota vyšplhala už na 14,2 procenta. To je nejhorší výsledek ze všech krajů v zemi a po delší době také špatný výsledek v rámci Ústeckého kraje. Nezaměstna-

Propouští se i v největší průmyslové zóně Triangle. Firma IPS Alpha musela začátkem roku propustit 200 zaměstnanců. Zdroj: www.pselmont.cz

STRUČNĚ A JASNĚ ● Velký tahák pro svůj reprezentační ples získal Ústecký kraj. Hvězdou večera, který se uskuteční 13. března v  Městském divadle Chomutov, bude Karel Gott doprovázený orchestrem Felixe Slováčka. Lístky na ples je možné získat na pokladně krajského úřadu, cena je 300 a 400 korun. ● Na jednu ze svých největších letošních investičních akcí se chystá Ústecký kraj. Už příští rok by měl být hotový nový objekt ústavu sociální péče v Jiříkově. Rozsáhlou rekonstrukci ústavu, ve kterém žije zhruba sto klientů, financuje kraj ze svého rozpočtu částkou více než 200 milionů korun. V ústavu nyní žijí starší lidé s  mentálním postižením, stav několika starších budov je ale nevyhovující. ● Stát drtí severočeský Most. Tomu za pronájem budovy vyměřil trojnásobné nájemné a vzhledem k  tomu, že město nemá kam své úředníky přestěhovat, nezbude mu než od poloviny roku platit nájemné ve výši tři čtvrtě milionu korun. Oplátkou by mohl Most zvýšit nájemné státu v  městské budově, kde sídlí státní úřady, to by mu ale neprošlo. Stát si podmínky nájmu ošetřil smluvně a město cenu zvýšit nemůže.

10

INZERCE

KN |únor 2010 |

OPD

Lépe se vám pojede

Prostřednictvím Operačního programu Doprava (OPD) jsou z fondů EU čerpány prostředky na zkvalitňování naší dopravní infrastruktury.

MODERNIZACE ŽST. KROMĚŘÍŽ

SILNICE I/49 ZLÍN– MALENOVICE, II. ETAPA

Díky projektu Modernizace žst. Kroměříž vzniklo komfortní, bezpečné a bezbariérové nádraží s novým ostrovním nástupištěm, moderním informačním systémem a kvalitním osvětlením. Cestující tak mohou nastupovat a vystupovat mnohem pohodlněji a bezpečněji. Došlo také ke zvýšení technické úrovně sdělovacích a zabezpečovacích zařízení. Nové uspořádání kolejiště přispělo i ke zlepšení bezpečnosti v okolí stanice a díky účinným protihlukovým opatřením se snížila hluková zátěž obyvatel žijících poblíž.

Původní, kapacitně již nevyhovující, silnice byla přebudována na moderní čtyřpruhovou komunikaci, která umožnila jednoznačně zkvalitnit provoz na příjezdu do Zlína od Otrokovic. Výrazně zvýšená dopravní kapacita dovolila zbavit oblast dlouhých kolon automobilů. Došlo zde i ke snížení hlukové zátěže a naopak ke zvýšení bezpečnosti dopravy. Součástí stavby je také pět moderních světelných křižovatek, jejichž provoz je koordinován i se stávajícími křižovatkami na silnici I/49. Současně byly vybudovány i rozsáhlé inženýrské sítě vodovodů, plynovodů, kabelů a také odvodňující komunikace, které slouží zároveň k odvodnění přilehlé zástavby.

REKONSTRUKCE ŽST. NESOVICE, 1. ČÁST

VÝSTAVBA NOVÉHO ÚSEKU SILNICE I/57 SEMETÍN– BYSTŘIČKA, 1. STAVBA

Rekonstrukce železniční stanice Nesovice má za cíl vyřešit dlouholetý problém na železniční trati Brno – Kyjov – Veselí nad Moravou, kterým byl velmi špatný stav celého kolejiště ve stanici, zastaralé zabezpečovací zařízení a z toho plynoucí výrazné omezení rychlosti vlaků při průjezdu stanicí. Dokončením 1. části rekonstrukce byl upraven železniční svršek i spodek, vybudováno bučovické zhlaví, rekonstruovány kolejové spojky a výhybky a stanice získala nové zabezpečovací zařízení.

D1, STAVBA 0135 KROMĚŘÍŽ–ŘÍKOVICE A R55, STAVBA 5503 SKALKA–HULÍN Cílem projektu je dobudování dálničního tahu D1 (celková délka řešeného úseku je 25,47 km), spojujícího hlavní průmyslové oblasti státu v ose Praha–Brno– Ostrava, a také převedení vysokých intenzit silniční dopravy z komunikací vedených zástavbou Kroměříže, Hulína a všech dalších obcí. Převedením dopravy dojde ke zvýšení bezpečnosti a komfortu dopravy s příznivým vlivem na životní prostředí v okolí stávající zástavby. Výstavbou čtyřpruhové komunikace také dojde k podstatnému zkrácení jízdních dob a zvýšení bezpečnosti jízdy.

Dokončením úseku silnice I/57 Semetín–Bystřička, 1. stavba, byl učiněn důležitý krok pro přeložení silnice I/57 na novou trasu, která povede mimo zastavěné území. V oblasti tak vznikne nová dopravní osa, kterou bude možno napojit i na dálnici D47. Provoz po novém úseku silnice I/57 bude plynulejší, bezpečnější a také se výrazně zlepší životní prostředí v oblasti.

www.O P D . c z inzerat 276x409.indd 1

13.1.2010 14:46:02

NUTS II SEVEROVÝCHOD

KN | únor 2010 |

11

O dotace z ROP Severovýchod na rozvoj Informace hledejte cestovního ruchu je obrovský zájem na novém webu Cestovní ruch patří v severovýchodních Čechách k  nejsledovanějším oblastem. Platí to jistě u výzev na předkládání žádostí o dotaci z  Regionálního operačního programu NUTS II Severovýchod. Počty projektů z Královéhradeckého, Pardubického i Libereckého kraje zaregistrované koncem letošního ledna na Úřadu Regionální rady v rámci 14. kola výzvy to opět potvrdily. Na Rozvoj základní infrastruktury a doprovodných aktivit v oblasti cestovního ruchu (oblast podpory 3.1) a také na Marketingové a koordinační aktivity v oblasti cestovního   ruchu (oblast podpory 3.2) bylo zaměřeno i druhé kolo výzvy, ukončené v  loňském roce. Tehdy Úřad Regionální rady zaregistroval v  celém NUTS II Severovýchod 163 projekty. Letošní 14. kolo výzvy tuto bilanci překonalo. Žadatelé o dotaci totiž předložili do 29. ledna 2010, kdy výzva skončila, do obou zmíněných oblastí podpory celkem 269 projektů. Patrné navýšení nastalo zejména u první z  uvedených oblastí podpory, tedy 3.1. Zatímco ve druhém kole výzvy žadatelé z  Libereckého kraje předložili 54 projekty, letos to bylo sedmaosmdesát. V  Královéhradeckém kraji se loni administrovalo 47 projektů, letos to je šestaosmdesát. Loňských čtyřiatřicet

převýšilo také osmapadesát projektů z Pardubického kraje. Letos byl tedy v rámci oblasti podpory 3.1 předložen celkem 231 projekt. „Předkladatelé letos požádali o evropskou dotaci přesahující pět miliard korun, což více než trojnásobně převýšilo vyčleněnou alokaci 1,6 miliardy korun,“ uvedl ředitel Úřadu Regionální rady Zdeněk Semorád. Také celkový počet projektů předložených v oblasti podpory 3.2 se navýšil, i když ne tak výrazně. Loňských osmadvacet předložených projektů se v  rámci 14. kola výzvy navýšilo na osmatřicet – 12 v  Libereckém kraji, 17 v  Královéhradeckém kraji a 9 v Pardubickém kraji. „Předkladatelé letos požádali o 160,6 milionu korun z unijních fondů. Alokace na tuto oblast však představuje částku 125 milionů korun, takže ani tentokrát pravděpodobně neuspokojíme všechny žadatele o dotaci,“ pokračoval Zdeněk Semorád. Ve stejném termínu skončilo také

Pokud vás zajímá, jak se na severovýchodě Čech daří čerpat evropské dotace z Regionálního operačního programu NUTS II Severovýchod, informujte se na webových stránkách Regionální rady www.rada-severovychod.cz. Od února mají novou grafickou podobu. „Po důkladné analýze předchozích www stránek jsme se zaměřili na oblasti, které žadatele i příjemce dotací nejvíce zajímají. Na titulní stránce tak kromě aktualit nyní naleznou aktuální výzvy a s nimi spojené dokumenty. Pozornost upoutá i aktivní banner s fotografiemi  projektů, který odkazuje na sekci realizovaných projektů umístěnou v levém menu,“ říká Zdeněk Semorád, ředitel Úřadu Regionální rady NUTS II Severovýchod, podle něhož by měl každý uživatel nového webu najít potřebné informace snadno a rychle. (ej)

15. kolo výzvy, vyhlášené 9. listopadu předešlého roku. „Tentokrát šlo o řízenou výzvu v rámci oblasti podpory 3.1 a Pardubického kraje. To znamená, že předložené projekty musely prokazatelně navazovat na projekt Revitalizace zámeckého návrší v Litomyšli předložený do Integrovaného operačního programu, a to tematicky, časově i místně,“ vysvětlil Semorád. „Obdrželi jsme tři projekty, požadující evropskou dotaci, která přesahuje 131 milion ko-

run. Na výzvu ale byly ve strukturálních fondech Evropské unie vyčleněny pouze 74  miliony korun,“ řekl Jiří Rozinek, vedoucí pardubického Územního odboru realizace programu z  Úřadu Regionální rady. Všechny zaregistrované projekty z  daných kol výzev čeká nyní hodnocení a jejich seznam ze 14. i 15. kola je zveřejněn na  webových stránkách Regionální rady v sekci Dokumenty a výzvy.  Eva Jouklová

INZERCE

Vyřizujete si hypotéku na vlastní bydlení a je Vám méně než 36 let ?

Státní dotace na pomoc při splácení hypotéky Zařiďte si úrokovou dotaci, která Vám pomůže se splácením hypotéčního úvěru. Využijte programu Podpora hypoték pro mladé lidi na starší byty. Pomocí státní dotace si můžete snížit splátku hypotečního úvěru o 1 procento.

Výhody pro Vás: • snížení úrokové sazby o 1 procento v roce 2010 • úroková dotace je poskytována až po dobu deseti let splácení úvěru

• v případě koupě bytu lze dotaci získat na část hypotéky do 800 000 Kč • v případě koupě domu lze dotaci získat na část hypotéky do 1 500 000 Kč

Rozvoj ve všech oblastech Infolinka MMR (PO, ST do 17h, PÁ do 13h): +420 224 861 282 (138)

Podrobné podmínky pro získání dotace naleznete na www.mmr.cz

12

LIBERECKÝ KRAJ

KN |únor 2010 |

STRUČNĚ A JASNĚ ● Se zajímavým řešením problému dopravních nehod způsobených lesní zvěří přišel Liberecký kraj. Ten se ve spolupráci s  myslivci rozhodl opatřit patníky speciálními protipachovými nátěry. Nyní bude zkoušet, zda je tato metoda účinná. Mimo to chce kraj vyzkoušet také speciální odrazky, které by lesní zvěř v okolí silnic vyplašily, a u některých komunikací chce dokonce vybudovat ploty. ● Na přelomu ledna a února pořádal Liberecký kraj Hry IV. zimní olympiády dětí a mládeže ČR. V devíti zimních sportech, ve výtvarné soutěži a tanci bojovalo o medaile 923 mladých sportovců ze všech regionů republiky. Celkem bylo rozdáno 348 medailí. Nejúspěšnější výpravou se stal domácí Liberecký kraj, který získal 53 medaile. Nejúspěšnější byl také v  zisku zlatých medailí, kterých domácí vybojovali čtyřiadvacet. ● Setkání s  podnikateli a majiteli malých a středních firem plánuje na středu 24. února hejtman Libereckého kraje Stanislav Eichler. Setkat by se s  nimi měl v  multimediálním sále krajského úřadu. Podle hejtmana je hlavním cílem setkání zprostředkování kontaktů mezi podnikateli, zástupci krajské hospodářské komory a místní samosprávou. Dalším tématem je řešení problémů podnikání v regionech.

Malý kraj si turisté oblíbili Liberecký kraj tvoří pouze čtyři procenta území celé České republiky. S výjimkou Hlavního města Prahy je se svými 3 163 km2 nejmenším v republice. Přesto patří v řadě ukazatelů k nejlepším, výborně si vede například v oblasti, která trápí řadu jiných krajů - turismu. Nejvíce turistů přilákalo Centrum Babylon, zoologická zahrada a zámek Sychrov.

TÉMA Celý kraj je převážně hornatý. Jeho výšková členitost odpovídá charakteristikám pahorkatiny. Nejvyšším bodem kraje je 1 435 m vysoký vrchol Kotel nedaleko Harrachova v okrese Semily, nejnižší bod 208 m n.m. leží v okrese Liberec, v místě, kde řeka Smědá opouští území České republiky. Nejznámějším vrcholem kraje je Ještěd, který je se svými 1 012 m n. m. nejvyšším vrcholem Ještědského hřebenu. V severovýchodní části kraje leží Jizerské hory a Krkonoše. Právě hory dělají z Libereckého kraje turisty tolik vyhledávanou oblast. „Rozlohou jsme sice nejmenším krajem České republiky, ale co se turistické nabídky týká, tak se rozhodně řadíme mezi kraje nejbohatší. Jedná se o oblast s dlouhou historií a velkým množstvím přírodních, kulturních i historických památek, která je právem označována jako ráj turistů, lyžařů, milovníků přírody i obdivovatelů historie a vyznavačů regionálních produktů,“ řekl hejtman Stanislav Eichler. Přírodní scenérie skalních měst a hranič-

ní pohoří jsou podle hejtmana důvodem, proč je v Libereckém kraji také nejvíce chráněných přírodních oblastí z  celé České republiky. „Návštěvník zde najde celou řadu zajímavým míst, zejména starobylých hradů a romantických zámků. Na mnoha místech se dochovala unikátní roubená stavení, ojedinělá je i soustava kamenných a kovových rozhleden, která nemá jinde v republice obdoby,“ dodal hejtman. Kromě pohoří krajinu obohacují mnohé vodní plochy, z nichž nejznámější je Máchovo jezero. Pro návštěvníky kraje se nabízí kapacita více než 42 tisíc lůžek v různých kategoriích hromadných ubytovacích zařízení. Kromě toho je na území kraje vysoká koncentrace objektů individuální rekreace, a to zejména v okresech Česká Lípa a Semily. Rozvoji cestovního ruchu napomáhají silniční a železniční hraniční přechody i množství přechodů pro pěší v rámci malého pohraničního styku. Dalším z důvodů pro návštěvu Libereckého kraje může být i zdejší světoznámé sklo a bižuterie, které mají v  tomto regionu opravdu bohatou historii. SKLÁŘSKÉ SUROVINY SE

ZPRACOVÁVAJÍ I TĚŽÍ Území Libereckého kraje náleží z přírodovědeckého hlediska k vysoce významným regionům a vyznačuje se velkou pestrostí přírodních ekosystémů, vysokou koncentrací chráněných území a botanicky a zoologicky významných lokalit. V kraji se nachází 5 chráněných krajinných oblastí: České středohoří, Jizerské hory, Lužické hory, Český ráj a Kokořínsko, dále

7 národních přírodních rezervací, 8 národních přírodních památek, 36 přírodních rezervací, 61 přírodních památek. V surovinové základně Libereckého kraje dominují kvalitní sklářské a slévárenské písky. Již v minulosti byl kraj významný těžbou a zpracováním dekoračních a stavebních kamenů, známá je například liberecká žula, železnobrodská pokrývačská břidlice nebo kvalitní čediče. V současné době je lomová čin-

nost zaměřena na těžbu písků, štěrkopísků a drceného kameniva. Do okresu Semily zasahují zásoby černého uhlí z podkrkonošské pánve. Ke konci roku 2008 měl Liberecký kraj celkem 437 325 obyvatel, což odpovídá i územnímu podílu na ploše republiky. Se sto tisíci obyvatel je hlavním centrem kraje Liberec. Druhým největším městem je Jablonec nad Nisou s více než 45 tisíci obyvateli. Michal Tillgen

Dominantou Libereckého kraje je Ještěd se svou typickou siluetou.

Zdroj: kraj

KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ STRUČNĚ A JASNĚ ● Silničáři v  Královéhradeckém kraji mají posypové soli, která se v  zemi stala nedostatkovým a velmi žádaným zbožím, zatím dostatek. Ve skladech jim leží více než tři tisíce tun, což by mělo stačit na zajištění zimní údržby komunikací do konce letošní zimy, v případě velké kalamity pak na sedm dní. Silničáři zároveň sůl stále dokupují, především z Německa. ● Pokračovat ve slučování středních škol chce vedení Královéhradeckého kraje. Důvodem je skutečnost, že ze základních škol v  kraji každoročně vychází kolem šesti tisíc dětí, míst na středních školách je ale zhruba dvojnásobek. Sloučení se pravděpodobně bude týkat škol v  Úpici, Novém Bydžově a v Hořicích. Některé školy by měly být sloučeny, jiné zrušeny. Některé obce ale chtějí školy zachránit, například převodem na město a pokusem o vlastní financování. ● Přibližně sedmdesát milionů korun letos dá hejtmanství na rekonstrukce a stavební úpravy svých domovů důchodců. Velkou rekonstrukcí projde například Domov pro seniory ve Vrchlabí, do kterého bude investováno 38 milionů korun. Pokračovat bude také modernizace domova v Polici nad Metují, kam letos z krajské kasy poputuje 14 milionů korun.

Královéhradecko kraj je nejlepší v čerpání z EU Královéhradecký kraj je přesně v polovině pomyslného žebříčku ekonomické úspěšnosti a životní úrovně krajů. Přitom dlouhodobě platí, že Hradec Králové patří mezi ekonomicky nejsilnější města České republiky, ale zbytek kraje se na toto velké regionální město dívá se značným odstupem.

TÉMA Přesto, že kraj patří k těm menším, může se pochlubit stabilní ekonomikou a v rámci možností nízkou nezaměstnaností. Podle Českého statistického úřadu bylo ke konci letošního ledna 2010 v  kraji něco přes 25 tisíc neumístěných uchazečů o zaměstnání. Míra registrované nezaměstnanosti vzrostla od prosince z  8 procent na více než 8,6 procenta. Přesto se kraj drží pod průměrem České republiky a v porovnání s ostatními čtrnácti kraji je zde nezaměstnanost čtvrtá nejnižší po Praze, Středočeském a Jihočeském kraji. Největší nezaměstnanost je na Jičínsku – více než 10,2 procenta. Za negativní trend může především ekonomická krize. Vždyť v lednu 2009 byla míra nezaměstnanosti 5,7 procenta a v lednu 2008 činila dokonce jen 4,8 procenta. Nabídka volných míst v kraji se v lednu mírně zvýšila na 1 469 míst z 1 333 míst v prosinci. V celém kraji připadá na jedno volné místo 17 lidí bez práce. Stále solidní výsledky má kraj také v  oblasti cestovního ruchu. „Náš kraj patří mezi nejnavštěvovanější

regiony České republiky a zájem turistů si rozhodně zaslouží,“ prohlásil hejtman kraje Lubomír Franc. I zde se však situace pomalu zhoršuje. Ve 3. čtvrtletí loňského roku se v kraji ubytovalo přes 285 tisíc hostů. To je o 2,6 procenta méně než ve stejném období minulého roku. Na tomto poklesu se podíleli především zahraniční hosté, kterých přijelo o 23 procenta méně. V  porovnání s  jinými je Královéhradecký kraj stále čtvrtým nejnavštěvovanějším regionem. ČERPAT SE DAŘÍ VÝBORNĚ Slabé stránky kraje lze nalézt v  oblasti průmyslu. Podle Českého statistického úřadu sídlily ke konci třetího čtvrtletí loňského roku v kraji celkem 152 průmyslové podniky se 100 a více zaměstnanci, což byl pátý nejnižší počet mezi kraji. Průměrná hrubá měsíční mzda v průmyslu dosáhla v kraji výše 20 767 korun, a to je dokonce třetí nejhorší výsledek. Naopak dobře je na tom kraj v oblasti čerpání dotací z EU. „V čerpání evropské podpory je Královéhradecký kraj nejúspěšnější v rámci regionu soudržnosti NUTS II Severovýchod, který je v tomto

Přestože turistů v kraji pomalu ubývá, kraj je stále čtvrtým nejnavštěvovanějším regionem. Svůj stánek měl i na veletrhu Regiontour. Zdroj: www.kralovehradeckyregion.cz ohledu na špici mezi ostatními kraji. V letošním roce můžeme z Evropské unie získat na krajské projekty až dvě miliardy korun,“ řekla ředitelka Centra evropského projektování Klára Dostálová. A náměstek hejtmana Josef Táborský ji doplňuje: Investice se letos nebudou omezovat. „S přílivem financí na investice by nám měla pomoci Evropská unie. Z tohoto důvodu jsme vyčlenili v letošním rozpočtu na kofinancování evropských projektů 210 milionů korun, což je o sto milionů více než vloni,“ dodal Táborský.

LIDÉ V KRAJI SE DOŽÍVAJÍ VYSOKÉHO VĚKU Zajímavou statistikou, kterou se může kraj pyšnit, je průměrný věk dožití obyvatel. Ten totiž patří mezi nejvyšší z celé země. Lidé se tu dožívají průměrně 75,02 let u mužů a 80,4 let u žen. Číslo přitom zvedá především město Hradec Králové, které se může pyšnit vysokou životní úrovní svých obyvatel. Po Praze, Brně a Plzni je to socioekonomicky nejlépe se rozvíjející město v zemi. K vysokému průměrnému věku dožití obyvatel Hradce přispívá pře-

devším rychlá dostupnost lékařské péče a větší koncentrace sociálních zařízení, než je tomu na zbytku území. Kvalita a dostupnost ústavů sociální péče jsou přitom často odrazem vyspělosti regionu. „Domovy důchodců i ústavy sociální péče se kraj snaží postupně vylepšovat, aby nabízely ještě větší kvalitu péče o seniory i postižené. Kraj každým rokem investuje do vylepšení svých sociálních zařízení desítky milionů korun. V letošním roce se podaří provést stavební úpravy v domovech důchodců asi za 70 milionů,“ řekl krajský radní pro sociální oblast Miroslav Uchytil. Filip Appl

DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA

KN | únor 2010 |

13

Rozpočet Státního fondu dopravní infrastruktury na rok 2010 Střednědobý výhled na roky 2011 a 2012 Rozpočet a střednědobý výhled Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) v letech 2010-2012 vychází z  finančních rámců pro rok 2010 a střednědobého výhledu pro roky 2011 a 2012. Zároveň však reaguje na závazky státu vyplývající z probíhajících programů výstavby dopravní infrastruktury, které vycházejí z původně plánovaných rozpočtových rámců. V  současné době je rozpočet komplikován především snižováním těchto původních výdajových rámců. Usnesení vlády č. 1063 ze dne 19. září 2007 a usnesení Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky (PSP ČR) č. 555 ze dne 5. prosince 2007 určovalo výdajový rámec ve výši 45  000 milionů korun pro roky 2009 a 2010, usnesení vlády č. 736 ze dne 27. června 2008 snižovalo výdajový rámec SFDI pro roky 2009 až 2011 na výši 38  000 milionů korun. Usnesením poslanecké sněmovny č. 967 ze dne 10. prosince 2008 byly příjmy a výdaje Státního fondu dopravní infrastruktury na rok 2009 dále sníženy z 38  000 na 36 650 milionů korun. Usnesením vlády ČR č. 715 ze dne 8.  června 2009 byly schváleny objemy příjmů a výdajů kapitol státního rozpočtu a státních fondů na léta 2010 až 2012, výdajový limit SFDI byl schválen ve výši 36 500 milionů korun, a to jak v  metodice fiskálního cílení, tak i  v  metodice sestavování státního rozpočtu. Tyto úpravy znamenaly faktický propad národních zdrojů SFDI v  jednotlivých letech o 8 500 milionů korun ročně. V roce 2009 byl dodatečně rozpočet SFDI navýšen o 7 150 milionů korun. Návrh limitů příjmů a výdajů na rok 2010 vychází ze  střednědobých výdajových rámců na rok 2010 až 2011 stanovených usnesením PSP ČR č. 966/2008, střednědobého výhledu státního rozpočtu ČR na léta 2010 až 2011 schváleného usnesením vlády č.  1194/2008 a dále z  dopadů vyplývajících z  predikce základních makroekonomických indikátorů do roku 2012, kterou zpracovalo ministerstvo financí (MF) v dubnu 2009. Ministerstvo financí v rámci meziresortního připomínkového řízení rozhodlo o navýšení příjmů SFDI v  roce 2010 o 11  650 milionů korun z  emisí státních dluhopisů dle zákona č. 220/2003 Sb. o státním dluhopisovém programu na úhradu výdajů spojených s výstavbou dálnice D47. Toto navýšení příjmů SFDI bylo do materiálu zapracováno. Následně usnesením vlády ČR č. 1176 ze dne 16. září 2009 byly příjmy i výdaje sníženy o 400 milionů korun na 36  100 milionů korun. Na základě PS PČR schváleného vládního návrhu zákona, kterým se mění některé zákony v  souvislosti s  návrhem zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2010, tzv. „úsporný balíček“, rozhodla vláda ČR usnesením č. 1232 ze dne 29. září 2009 o zvýšení daňových příjmů SFDI o 700 milionů korun v  návaznosti na zvýšení příjmů ze spotřební daně a současně snížila dotaci ze státního rozpočtu na krytí deficitu ve stejném objemu. Tato změna byla do materiálu zapracována, a to jak v  rozpočtu roku 2010 tak i ve střednědobém výhledu. Zároveň v tomto výsledném materiálu je zapracováno i usnesení PS PČR č. 1523 ze dne 11. prosince 2009, kterým došlo ke snížení dotace ze státního rozpočtu na krytí deficitu z  část-

ky 12  600 milionů korun na částku 7  500 milionů korun a současně ke zvýšení položky převody výnosů z  privatizovaného majetku a dividend ze společností se státní účastí o 5  100 milionů korun. Z  hlediska celkových předpokládaných příjmů SFDI pro rok 2010 se tak výsledně jedná o neutrální operaci (tzv. národní výdajový rámec zůstává na úrovni 36 100 milionů korun. Přesto je nutné konstatovat, že navržené limity finančních prostředků v rozpočtu SFDI nebudou do budoucnosti stačit k pokrytí požadavků na rozhodující investice s cílem zajistit kvalitní dopravní infrastrukturu v  oblasti pozemních komunikací, drah a vnitrozemských vodních cest. Strategický rámec sestavení rozpočtu a střednědobého výhledu V rozpočtu a střednědobém výhledu jsou řešeny finanční potřeby a  požadavky výstavby dopravní infrastruktury v  souladu se  základním legislativním rámcem a  zásadami Dopravní politiky České republiky pro léta 2005 – 2013 (schválené usnesením vlády č. 882 ze dne 13. července 2005), Har-

monogramem výstavby dopravní infrastruktury dle usnesení vlády č. 1196/2008 z 22. září 2008 a současně jsou v maximální možné míře zohledněny priority vlády v  oblasti rozvoje dopravní infrastruktury dané usneseními vlády. Mezi prioritní záměry rozvoje dopravní infrastruktury ČR v  současné době obecně patří zejména dobudování sítě dálnic a rychlostních silnic, modernizace železničních koridorů a významných železničních uzlů, u vnitrozemských vodních cest zajištění kvalitních plavebních parametrů. Současně je nutné zlepšit i bezpečnost dopravy a snížit negativní dopady na občany a životní prostředí. Specifikace rozvojových potřeb vyplývá také ze začlenění dopravní infrastruktury ČR do budované transevropské dopravní sítě (TEN-T) včetně napojení na dopravní síť sousedních států. Společný evropský záměr, tj. vytvoření kvalitní dopravní sítě, efektivně fungující z hlediska technických parametrů a dílčí propojitelnosti, vymezuje pro náš stát prioritní projekty a určuje základní rámec alokace zdrojů. Legislativní východiska pro sestavení rozpočtu Rozpočet na rok 2010 a střednědobý výhled na roky 2011 a 2012 je sestaven v  souladu se zákonem č. 104/2000 Sb., ze dne 4. dubna 2000,

o Státním fondu dopravní infrastruktury v platném znění a vyhláškou ministerstva financí č.  165/2008 Sb., kterou se stanoví rozsah a struktura údajů pro vypracování návrhu zákona o státním rozpočtu a vyhláškou č. 415/2008, kterou se stanoví rozsah a struktura podkladů pro vypracování střednědobého výhledu státního rozpočtu. Podle § 2 zákona č. 104/2000 Sb. v novelizovaném znění je účelem SFDI používat svých příjmů ve prospěch rozvoje, výstavby, údržby a modernizace silnic a dálnic, železničních dopravních cest a vnitrozemských vodních cest v tomto rozsahu: - financování výstavby, modernizace, oprav a údržby silnic a dálnic, - poskytování příspěvků na výstavbu a modernizaci průjezdních úseků silnic a dálnic, - financování výstavby, modernizace, oprav a údržby celostátních a regionálních drah, - financování výstavby a modernizace dopravně významných vnitrozemských vodních cest, - úhrada splátek úvěrů a úroků z úvěrů a dalších výdajů spojených se zajištěním dluhové služby, - poskytování příspěvků na průzkumné a projektové práce, studijní a expertní činnosti zaměřené na výstavbu, modernizaci a opravy silnic a dálnic, dopravně významných vodních cest a staveb celostátních a regi-

onálních drah, - poskytování příspěvků pro naplňování programů zaměřených ke zvýšení bezpečnosti dopravy a jejího zpřístupňování osobám s omezenou schopností pohybu a orientace, - poskytování příspěvků na výstavbu a údržbu cyklistických stezek, - financování nákladů na zavedení a provozování systému elektronického mýtného, - financování úhrady koncesionářů na základě uzavřené koncesionářské smlouvy na  výstavbu, provozování a údržbu dopravní infrastruktury a financování nákladů souvisejících s uzavřením koncesionářské smlouvy, - náklady na činnost SFDI. K  naplnění svého účelu může SFDI podle § 4 zákona č. 104/2000 Sb. v platném znění využívat tyto příjmy: - převody výnosů z privatizovaného majetku, které jsou příjmem České republiky a s nimiž přísluší hospodařit ministerstvu financí, - převody výnosů silniční daně, - převody podílu z  výnosů spotřební daně z  uhlovodíkových paliv a maziv (minerálních olejů), - převody výnosů z časového poplatku, - převody výnosů z mýtného, - výnosy z cenných papírů nebo veřejných sbírek organizovaných SFDI, - úvěry, úroky z  vkladů, penále, pojistná plnění a jiné platby od fyzických a právnických osob, (pokračování na straně 15)

Příjmy SFDI na rok 2010 a výhled do roku 2012 Druh příjmu Převody výnosů silniční daně Převody výnosů spotřební daně z minerál. olejů Poplatky za užívání dálnic a rychlostních silnic Výnosy z výkonového zpoplatnění Dotace ze státního rozpočtu na krytí deficitu Převody výnosů z privatizovaného majetku Příjmy SFDI Operační program Doprava - dotace ze státního rozpočtu na projekty EU Komunitární programy - dotace ze státního rozpočtu na projekty EU Příjmy celkem se započtením fondů EU Úvěr EIB zák. č.134/2008 Sb. (včetně předp. nového úvěru 2011-2012) Příjmy se započtením fondů EU a úvěru EIB Emise státních dluhopisů dle zákona č. 220/2003 Sb. Příjmy celkem se započtením fondů EU, úvěru EIB a emisí dluhopisů

schválený rozpočet 2009

schválený rozpočet 2010

Index 2010/2009 v%

výhled rozpočtu 2011

výhled rozpočtu 2012

6 500

5 500

84,6

5 800

6 200

7 900

8 100

102,5

8 200

8 400

2 600

2 600

100,0

2 600

2 800

4 400

7 300

165,9

7 300

5 000

10 850

7 500

69,1

12 200

13 700

4 400

5 100

115,9

0

0

36 650

36 100

98,5

36 100

36 100

26 449

35 906

135,8

28 797

15 942

10

154

1 447,8

92

83

63 109

72 160

114,3

64 889

52 125

10 033

12 211

121,7

10 831

6 929

73 142

84 371

115,4

75 820

59 054

0

11 650

0

0

0

73 142

96 021

131,3

75 820

59 054

Příspěvek v rámci tématického seriálu „Rozvoj dopravní infrastruktury v České republice“.

14

KN |únor 2010 |

STRUČNĚ A JASNĚ ● Připomínky k  chystanému zákonu omezující hazard zaslal na ministerstvo financí také kraj Vysočina. Podle kraje by se měl stát více zaměřit na opatření směřující k prevenci sociálně patologických jevů a závislostí. Herny by měly být umístěny na okrajích měst, aby byly pro zájemce hůř dosažitelné. Kraj také požaduje, aby zákon zprůhlednil odvod části financí z  provozování sázkových a dalších her na veřejně prospěšné účely. ● Starostí nad hlavu má Vysočina s  případným přejmenováním kraje. Jednoslovný název způsobuje problémy, mimo jiné i v  doručování zásilek. Ovšem navržená možnost „Kraj Vysočina“ je podle jazykovědců chybný a zásadám o psaní velkých písmen by odpovídala možnost „kraj Vysočina“. Hejtman Běhounek zatím jazykový problém příliš neřeší a počítá s tím, že se o jazykovou správnost navrhovaného dvouslovného názvu kraje postará parlament. ● Mladí sportovci z  Vysočiny si mohou gratulovat. Na zimní olympiádu dětí a mládeže do Libereckého kraje odjížděli s  cílem zlepšit celkové desáté místo z  předchozí olympiády. Zpět domů se pak vrátili bronzoví, když získali celkem 91 bod. Lepší byli jen sportovci z  Jihomoravského kraje s  rovnou stovkou bodů a domácí Liberecký kraj se 175 body.

KRAJ VYSOČINA

Vysočina chce zabrat v turismu: zaměří se na Čechy Kraj Vysočina nemá při srovnání s  ostatními kraji právě nejlepší výsledky. Ve většině statistických ukazatelů, které se zaměřují na ekonomické otázky, se Vysočina dělí s Pardubickým krajem o předposlední příčku. Přesto si v některých oblastech Vysočina udržuje solidní pozici a neustále se zlepšuje.

TÉMA Český statistický úřad uvádí výsledky komplexních životních podmínek domácností v kraji za rok 2007. Dle těchto výsledků byly v kraji Vysočina hrubé peněžní příjmy za rok 2007 na osobu celkem 143  679 korun a vzrostly ve srovnání s rokem 2006 o více než 12 procent. Z celkového počtu více než 190 tisíc domácností v kraji jich 2,2 procenta pobírala čisté příjmy pod životním minimem. To řadí kraj dokonce mezi tři nejúspěšnější v zemi. Přes tyto dobré výsledky však stále více domácností vnímá jako velkou zátěž výdaje na bydlení. Největší finanční zátěž přitom pro domácnosti představují rostoucí ceny elektřiny, plynu a nájemného. Že životní úroveň stoupá, dokazuje i vývoj HDP. Ten činil za rok 2008 přes 152 miliony korun, a to je zlepšení oproti roku 2004 o více než 30 milionů korun. O vyspělosti kraje může lecos napovědět také hrubá měsíční mzda obyvatel kraje. Ta činí 19  774 koruny. Průměrná mzda se sice v  kraji také každoročně zvyšuje, v po-

rovnání s  ostatními kraji je to však až desáté místo. Oproti průměru za celou Českou republiku navíc kraj zaostává o 3 152 koruny. To je však dáno průměrnou mzdou v  Praze, která je daleko vyšší než kdekoliv jinde. NEZAMĚSTNANOST VZROSTLA Hejtman Vysočiny Jiří Běhounek vnímá jako největší problém života v  kraji nezaměstnanost. „Životní úroveň je v naší zemi i na Vysočině pořád slušná, nežijeme si špatně. Bolestným problémem je, když se živitelé rodin nebo i celá rodina ocitnou bez práce, zvláště u lidí pár let před penzí. Snažíme se i v krizi potřebnými investicemi nezaměstnanost přinejmenším brzdit.“ Stejně jako v celé ČR byl v  prvním až třetím čtvrtletí loňského roku i na Vysočině zaznamenán pokles průměrného evidenčního počtu zaměstnanců, a to o 8,9 procenta. To představuje snížení o více než 4 tisíce osob v přepočtu na plně zaměstnané. Míra registrované nezaměstnanosti v kraji se tak ke konci roku 2009 zvýšila na 10,25 procenta. Pokud bychom měli kraj opět porovnat s ostat-

Památky na Vysočině by v letošním roce mělo navštěvovat především víc Čechů. ními, nebude na tom tak špatně. Nezaměstnanost na Vysočině je sedmá nejnižší ze všech krajů. Nejhorší situace z  hlediska regionů je přitom na Třebíčsku a ve Ždáru nad Sázavou. V  současnosti se však situace ještě zhoršila. S  nástupem nového roku přišlo další propouštění, vypršely smlouvy a nezaměstnanost na Vysočině překročila 11 procent. I tak si kraj stále drží sedmou nejnižší nezaměstnanost ze všech krajů. REZERVY JSOU VE VÝSTAVBĚ BYTŮ I CESTOVNÍM RUCHU Dlouhodobě slabé výsledky má kraj Vysočina v oblasti cestov-

ního ruchu. V loňském roce se například v kraji ubytovalo necelých 300 tisíc lidí. A to řadí kraj, na jehož území je podle údajů z roku 2008 kolem tří stovek hromadných ubytovacích zařízení, až na dvanácté místo. Méně ubytovaných bylo pouze v  Pardubickém a Ústeckém kraji. Negativní situaci se pokusí změnit nová strategie, kterou hejtman Běhounek představil na veletrhu cestovního ruchu Regiontour. „Veletrh byl ideální příležitostí pro veřejnou premiéru našeho nového prezentačního filmu,“ řekl hejtman Běhounek a dodal, že Vysočina se v letošní sezóně soustřeďuje především na do-

Zdroj: CzechTourism

mácí klientelu v rámci České republiky. Další měřitelnou problematikou je bytová výstavba. Vysočina na tom ani v  tomto směru není nejlépe. Podle Českého statistického úřadu počet zahájených bytů v prvních devíti měsících loňského roku v kraji Vysočina meziročně poklesl o 32,9 procent, což je největší zaznamenaný pokles ze všech krajů v České republice. U dokončených bytů je situace jen o málo lepší. V  kraji byla v  prvním až třetím čtvrtletí minulého roku dokončena výstavba 874 bytů, což je o 25 procent méně oproti roku 2008. Filip Appl

OLOMOUCKÝ KRAJ STRUČNĚ A JASNĚ

Olomoucký kraj trápí nedostatek ubytovacích zařízení

● Životní prostředí se dočkalo nového programu. V  Olomouckém kraji byl vyhlášen dotační titul Program podpory environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty (EVVO). Cílem programu je podpora vzdělávání a výchovy k  tzv. trvale udržitelnému rozvoji. Zaměří se přitom na všechny typy vzdělávání od základního po zájmové.Výše částky určené k rozdělení v roce 2010 je přes půl milionu korun. Pro začátek to není špatné.

Z ekonomického hlediska je Olomoucký kraj oblastí průmyslovou s rozvinutými službami. Ekonomika hanáckých okresů je více stabilní a dostatečně rozmanitá, okres Jeseník a severní část okresu Šumperk však bohužel díky své poloze, dopravní dostupnosti i narušení sociálního a hospodářského života po druhé světové válce patří k ekonomicky slabším regionům.

● Začíná dvanáctý ročník soutěže Zlatý erb. Tedy soutěže, která hodnotí webové stránky a elektronické služby měst a obcí. „Chceme touto formou podpořit snahu starostů a dalších představitelů samospráv, kteří využívají moderní komunikační prostředky a zjednodušují kontakt mezi úřady a občany,“ uvedl hejtman Olomouckého kraje Martin Tesařík. ● Začala další fáze rekonstrukce výpravní budovy v  Olomouci. Opravuje se hlavní vestibul a vzniknout má i nový komerční prostor. „Finalizujeme i konečnou podobu interiéru, jako například uspořádání sezení. Rádi bychom cestujícím nabídli moderní a nevšední prostředí,“ dodává Gabriel Jursa, ředitel Regionální správy majetku ČD v Olomouci. Veškeré opravy na olomouckém nádraží mají být hotové do konce května. Už bylo na čase.

TÉMA V současnosti se Olomoucký kraj podílí 5,16 % na hrubém domácím produktu ČR. Olomoucký kraj má vyšší podíl pracujících v zemědělství a průmyslu než je průměrný podíl v ČR, což je zřejmě hlavní příčinou vysoké míry nezaměstnanosti, která dosáhla v lednu letošního roku 13 %. Průměrná měsíční mzda je jedna z nejnižších. Na konci třetího čtvrtletí 2009 dosáhla 18 877 korun. Ekonomika regionu je zaměřena na tradiční zemědělství, zpracovatelský průmysl a služby. Předpokladem pro další rozvoj regionu je strategicky výhodná poloha, dopravní dostupnost, rozvinutá infrastruktura, dostatek kvalifikovaných pracovních sil i vstup zahraničních investorů. Kraj má jedno z nejmenších množství ubytovacích zařízení, což se také projevuje na turistické návštěvnosti. „V ubytovacích kapacitách lze pozorovat zřejmou převahu turistického regionu Jeseníky, kde jsou 234 zařízení, nad regionem Střední Morava,

kde máme 123 zařízení. Nejméně se lůžek nachází v okrese Prostějov, kde máme jen 33 zařízení,“ řekl hejtman Martin Tesařík. Proto sem také směřují aktivity krajské vlády, aby se turistická návštěvnost kraje zvedla. „Dle výstupů z analýzy Aktualizace Programu rozvoje cestovního ruchu Olomouckého kraje na období 2011-2013 se kraj zařadil na jedenácté místo ze všech krajů ČR. Přitom ještě o rok dříve bylo v Olomouckém kraji těchto zařízení nejméně ze všech krajů,“ dodal hejtman.

nářských podniků, z dalších odvětví průmyslu je rozvinutý textilní a oděvní průmysl, výroba strojů a zařízení, průmysl optiky a optických zařízení a mnoho dalších. V roce 2008 v Olomouckém kraji sídlilo 167 průmyslových podniků se 100 a více zaměstnanci. V těchto podnicích pracovalo 54 438 zaměstnanců s průměrnou měsíční mzdou 20 507 Kč. Tržby těchto podniků za prodej vlastních výrobků a služeb průmyslové povahy dosáhly 114 297 milionů ko-

run. Nejvíce přitom táhnou ekonomiku stavební podniky. V roce 2008 v Olomouckém kraji mělo sídlo 138 těchto firem s 20 a více zaměstnanci, v nich pracovalo 6 675 zaměstnanců s průměrnou hrubou měsíční mzdou 22 231 korun. Hodnota výkonů těchto podniků ze stavební činnosti provedená podle dodavatelských smluv dosáhla 13 115 mil. Kč. V roce 2008 byla zahájena stavba 2 280 nových bytů a byla dokončena výstavba 1 839 bytů. Michal Tillgen

Pro turisty jsou v Olomouckém kraji nejpřitažlivější Jeseníky.

Zdroj: wikimedia.cz

kyní - Javoříčské, Mladečské a Zbrašovské aragonitové jeskyně. Centrem vzdělání je druhá nejstarší univerzita v České republice – Univerzita Palackého v Olomouci. Na její přírodovědecké, pedagogické, lékařské, filozofické, právnické, teologické fakultě, fakultě tělesné kultury a fakultě zdravotnických věd studuje necelých 20 tisíc studentů.V Olomouckém kraji působí řada tradičních průmyslových podniků. Na zemědělskou výrobu navazuje množství potravi-

CENTREM ŠKOLSTVÍ JE DRUHÁ NEJSTARŠÍ UNIVERZITA Turisty je i přes zmiňované potíže s ubytovacími kapacitami hojně navštěvovaná Chráněná krajinná oblast Jeseníky s nejrozlehlejším moravským rašeliništěm Rejvíz, s pětačtyřicetimetrovým Vysokým vodopádem, vodní nádrží a elektrárnou Dlouhé Stráně na vrcholu kopce a dalšími přírodními scenériemi. Zajímavé jsou i lužní lesy v Chráněné krajinné oblasti Litovelské Pomoraví s mnohými ohroženými druhy rostlin i živočichů. V Olomouckém kraji leží i řada jes-

DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA

KN | únor 2010 |

15

Rozpočet Státního fondu dopravní infrastruktury na rok 2010 Střednědobý výhled na roky 2011 a 2012 Výdaje SFDI na rok 2010 dle hlavních příjemců SFDI

OPD + KP

EIB

Celkem

VÝDAJE SFDI – celkem

47 750

36 060

12 211

96 021

Ředitelství silnic a dálnic

32 291

23 102

7 176

62 569

Správa železniční dopravní cesty

12 848

11 431

4 656

28 935

Ředitelství vodních cest Ostatní

403 2 208

1 502 25

(pokračování ze strany 13)

- převody výnosů z příjmů vyplývajících pro stát z koncesionářských smluv na  výstavbu, provozování a údržbu dopravní infrastruktury, - příspěvky z Evropské komise poskytované prostřednictvím příslušných Evropských fondů, - dary a dědictví, - dotace ze státního rozpočtu. Od roku 2007 převzal SFDI od ministerstva financí agendu dálničních kupónů. SFDI je k vydávání a prodeji kupónů příslušný na základě zákona č. 13/1997 Sb., o  pozemních komunikacích od 1. ledna 2007. Pro emisi kupónů 2010 (která začíná 1. prosince 2009 a končí jejím vyúčtováním, tj. 15. března 2011) má SFDI potřebné finanční prostředky zahrnuté v návrhu rozpočtu. Z  rozpočtu SFDI jsou také hrazeny náklady na zavedení a provozování systému elektronického mýtného a telematických systémů. Převody výnosů z  výkonového zpoplatnění uživatelů pozemních komunikací jsou součástí příjmů SFDI. V  návrhu rozpočtu na rok 2010 jsou na straně příjmů uvedeny celkové očekávané výnosy a na straně výdajů předpokládané výdaje spojené s úhradou nákladů za dodání a provoz systému. Koncepce sestavení výdajové strany rozpočtu SFDI a identifikované problémy Rozpočet pro rok 2010 a v obou letech střednědobého výhledu je sestaven jako vyrovnaný, s  výhradou, že takto sestavený rozpočet nepokrývá zcela potřeby financování. SFDI nevykazuje žádné pohledávky (mimo předfinancování) a závazky, které by nebyly v  souladu se  schvále-

ným rozpočtem SFDI na rok 2009, a v současné době není příjemcem žádného úvěru. Přijetí úvěru ze strany SFDI se nepředpokládá ani pro budoucí období, SFDI však zajišťuje roli finančního manažera úvěrů přijatých státem. Při sestavení rozpočtu byla provedena prioritizace potřeb podle charakteru výdajů respektive oblastí financování. Sledována byla zejména potřeba zajištění spolufinancování zdrojů EU a alespoň minimální povinný rozsah údržby a oprav stávající sítě. Sestavování rozpočtu sledovalo následující oblasti: Primární oblast A – fondy EU, PPP, mýto – jedná se o oblast, kde vydané prostředky generují další přímé (prostředky z fondů EU, mýto) nebo nepřímé zdroje (PPP) pro dopravní infrastrukturu Primární oblast B – náklady na provoz, opravy a údržbu – jedná se o oblast, která zahrnuje náklady nezbytné na samotné fungování stávající infrastruktury, vzhledem k  rozpočtovým možnostem však byla tato položka minimalizována na spodní mez udržitelnosti. Tato oblast zahrnuje rovněž realizační globální položky. Sekundární oblast – národní akce nespolufinancované z  EU. Jedná se o položky, na které nebylo v rámci disponibilních prostředků možno alokovat žádné finanční prostředky, a proto byly zbylé prostředky z  výdajového rámce uvedeny v položkách konzervace a  zabezpečení rozestavěných staveb. Ministerstvo financí v  rámci meziresortního připomínkového řízení rozhodlo o navýšení příjmů SFDI v  roce 2010 o 11  650 milionů korun z  dluhopisů dle zákona č. 220/2003 Sb. Tyto prostředky jsou navrženy na financování národních

379 0

2 284 2 233

akcí nespolufinancovaných z  EU u pozemních komunikací. Koncepce sestavení příjmové strany rozpočtu SFDI a identifikované problémy Při sestavování příjmové strany rozpočtu SFDI se vycházelo ze směrných čísel ministerstva financí a zároveň predikcí SFDI. Sestavení tohoto rozpočtu a  střednědobého výhledu bylo výrazně ovlivněno volatilitou dat makroekonomického vývoje ekonomiky ČR a legislativně dosud nedokončeným procesem zavádění mýta pro vozidla nad 3,5 t a elektronických vinět. Významnou nejasností v  okamžiku sestavování návrhu rozpočtu (červenec 2009) byl především dopad změn vyplývajících z případného přijetí nyní legislativně projednávaného návrhu zákona o změnách v  oblasti dálničních kuponů. Jedná se o návrh převedení vozidel s hmotností nad 3,5 t do výkonového zpoplatnění od 1. ledna 2010 a následné zavedení tzv. elektronických vinět s účinností od 1. ledna 2011 pro vozidla do hmotnosti 3,5 t včetně doposud nestanovené tarifní politiky. V rozpočtu SFDI na rok 2010 není plánováno s  takto potencionálně vyvolanými příjmy a výdaji. Na základě zásady konzervativnosti při sestavování rozpočtu jsou v  rozpočtu na rok 2010 u dálničních kupónů na straně příjmů rozpočtovány veškeré výnosy a na straně výdajů veškeré související náklady. Dopady výše uvedených změn na rozpočet a střednědobý výhled nelze v  tomto okamžiku kvantifikovat, nicméně lze předpokládat, že zavedení změn navýší z  krátkodobého hlediska výdajovou stranu rozpočtu SFDI, kdežto

NÁRODNÍ ZDROJE SFDI (včetně dluhopisů) Schválený rozpočet roku 2009

Rozpočet roku 2010

Index 2010/2009

36 650

47 750

130,3

18 686

29 599

158,4

12 126

12 948

106,8

367

403

109,8

Výkonové zpoplatnění a telematika Projektové práce

4 350

3 770

86,7

55

100

181,8

Bezpečnost Cyklostezky Ostatní náklady

180 257

190 190

105,5 73,9

629

550

87,4

VÝDAJE SFDI – celkem Pozemní komunikace (úhrn výdajů)

Dráhy

(úhrn výdajů)

Vodní cesty

(úhrn výdajů)

(2010 – sčítání dopravy)

(např. výroba a distribuce dálničních kupónů)

předpokládaný růst příjmů se dostaví s časovým odstupem. Současně značná neurčitost v  oblasti výběru spotřební a silniční daně zvyšuje rizika směrem k nižšímu než předpokládanému příjmu oproti predikovaným hodnotám z úrovně MF. Dle aktualizace predikce SFDI z  prosince 2009 může propad příjmů proti směrným číslům pro rok 2010 dle ministerstva financí činit celkově cca 3 900 milionů korun (mýto 1 900 milionů korun + spotřební daň 1 000 milionů korun + silniční daň 1 000 milionů korun). V rozpočtu nejsou na příjmové stránce zohledněny výše uvedené rizikové faktory. Průběžné financování akcí spolufinancovaných z fondů EU Zajištění dostatečné výše finančních prostředků na financování národního podílu a  předfinancování podílu fondů EU u akcí spolufinancovaných z  těchto fondů bylo prioritou při  sestavování rozpočtu na rok 2010. PROSTŘEDKY SFDI Operační program doprava a komunitární programy EU SFDI financuje národní podíl u akcí realizovaných v těch segmentech dopravní infrastruktury, jejichž financování je v  souladu s účelem SFDI. Pro akce zařazené do  Operačního programu Doprava (OPD), se po dohodě s  ministerstvy financí a dopravy využívá ke krytí národního podílu také úvěr od EIB, jehož příjemcem je ministerstvo financí a SFDI vystupuje v roli finančního manažera úvěrových prostředků. Zbývající disponibilní finanční prostředky z úvěru EIB budou dle současného průběhu čerpání a návrhu rozpočtu a střednědobého výhledu vyčerpány počátkem roku 2011. S  ohledem na nutnost financování akcí v  horizontu dalších let je nutné zajistit nový úvěr EIB v  předpokládané výši 25  000 milionů korun pro dokončení rozestavěných a plánovaných akcí. Tento nový úvěr EIB je nezbytný pro zajištění plného čerpání finančních prostředků z EU v rámci OPD. Z  tohoto důvodu je nutné přijmout rozhodnutí o uzavření nového úvěru EIB ve výši 25 000 milionů korun s  možností jeho čerpání od začátku roku 2011. O přijetí nového úvěru budou vedena jednání s ministerstvem financí. SFDI dále hradí z  vlastních zdrojů podíly u akcí spolufinancovaných z  prostředků komunitárních programů zejména finančního nástroje TEN-T, jejichž financování je v souladu s účelem SFDI. Regionální operační programy a ostatní nástroje EU financované na úrovni regionů soudržnosti NUTS II a III (krajů) SFDI bude nadále v  rámci možností daných svým rozpočtem podporovat výstavbu a  rekonstrukci krajské dopravní infrastruktury. Pro rok 2010 se předpokládá, že SFDI v  závislosti na možnostech disponibil-

ních finančních prostředků, poskytne na předfinancování výdajů, které mají být kryty prostředky z fondů EU u akcí spolufinancovaných z  fondů EU týkajících se silnic II. a III. třídy ve vlastnictví krajů maximálně částku 3 000 milionů korun. Tato částka byla rozdělena mezi jednotlivé kraje a její výše byla projednána se zástupci krajů na jednání na SFDI. Na jednáních s  kraji byly jednotlivé akce krajů projednány a bylo dohodnuto, že jmenovitě budou do návrhu rozpočtu SFDI na rok 2010 a střednědobého výhledu zařazeny pouze akce, u kterých se předpokládá uvolnění finančních prostředků na předfinancování výdajů v roce 2009 a dále se očekává pokračování jejich předfinancování v  roce 2010. Všechny ostatní akce jednotliví žadatelé zahrnuli do globální položky – předfinancování. Použití globální položky bylo shledáno jako vhodnější zejména z důvodů umožnění vyšší flexibility pro žadatele o předfinancování a z  důvodů větší reálnosti seznamu předfinancovávaných akcí. Na začátek roku 2010 je svoláno jednání, na kterém budou projednány konkrétní akce žadatelů o předfinancování. Ti následně dodají k těmto konkrétním akcím všechny potřebné podklady. Do přidělené částky jednotlivým krajům se započítávají i doposud nevrácené finanční prostředky. Zdroje nejsou kryty z příjmové části rozpočtu SFDI a proto nejsou uváděny v  rozpočtu v části příjmů ani výdajů (zdroje jsou přímo závislé na aktuálním vývoji peněžních toků SFDI, proto je nelze plně garantovat). Prioritou je dokončení rozestavěných akcí. Financování národního podílu u těchto akcí je zajišťováno bez účasti rozpočtu SFDI. Podíl fondů EU Způsob řízení finančních prostředků fondů EU na SFDI se řídí platnou Metodikou finančních toků a kontroly strukturálních fondů a Fondu soudržnosti pro programové období 2004-2006 a Metodikou finančních toků a kontroly programů spolufinancovaných ze strukturálních fondů, Fondu soudržnosti a Evropského rybářského fondu na programové období 2007-2013 (materiály MF) a dále manuály příslušných finančních nástrojů. ROZPOČET NA ROK 2010 Rozpočet Státního fondu dopravní infrastruktury na rok 2010 je sestaven jako vyrovnaný s příjmy i výdaji „národního“ výdajového rámce ve výši 36 500 milionů korun. Dále je na straně příjmů i výdajů bilancováno financování akcí spolufinancovaných ze zdrojů Evropské unie v rámci Operačního programu doprava a komunitárních programů ve výši 36 060 milionů korun, úvěr EIB ve výši 12  211 milionů korun a akce financované z  dluhopisů dle zákona č. 220/2003 Sb. ve výši 11 650 milionů korun. Ve smyslu § 5b odst. 5 zákona č. 104/2000 Sb. je hospodaření SFDI rozděleno do dvou účetně oddělených okruhů tak, aby byly sledovány samostatně náklady na vlastní činnost SFDI od ostatních činností.

Příspěvek v rámci tématického seriálu „Rozvoj dopravní infrastruktury v České republice“.

16

DOPRAVA

KN |únor 2010 |

Rychlostní silnice R35 v dalším zdržení? R35 bude po svém dokončení s přibližně 250 kilometry nejdelší tuzemskou rychlostní silnicí. I přes nezpochybnitelný velký význam se její realizace potýká s řadou problémů, které byly hlavním tématem odborné konference „Budoucnost silnice R35 a letiště v Pardubicích“. Záštitu nad pardubickou konferencí převzal ministr dopravy České republiky Gustáv Slamečka. Komunikaci R35 je věnována velká pozornost, protože se po svém dokončení má stát významnou dopravní tepnou mezi Moravou a východem a severem Čech. Na úrovni mezinárodní dopravy umožní kvalitní dálniční spojení se severem Německa a s  Polskem. Ještě v listopadu minulého roku byl výhled na bezproblémovou výstavbu R35 reálný. Koncem listopadu byla otevřena jedna z  největších mimoúrovňových silničních křižovatek v  zemi u Opatovic nad Labem, na kterou má R35 v  budoucnosti navázat a vytvořit třetí unikátní patro. „V letošním roce jednáme o dvou úsecích v  délce 26 kilometrů, ke kterým budeme připravovat dokumentace pro územní rozhodnutí. Dále bude pokračovat výstavba třetího patra křižovatky v  Opatovicích nad Labem. V blízké budoucnosti chceme silnici dostavět alespoň po Vysoké Mýto,“ upřesnil plány výstav-

by Bohumil Vebr, šéf Ředitelství silnic a dálnic Pardubice. PROBLÉMY ŘEŠÍ PARDUBICKÝ I LIBERECKÝ KRAJ Komplikace ovšem nastaly na dalším úseku silnice v okolí Litomyšle a v Libereckém kraji. „Samospráva Libereckého kraje stále neurčila trasování R35. Spory se táhnou již 10 let a je zřejmé, že výstavbu silnice prodlužují, což je velmi smutné. Musíme si uvědomit, že záleží na kompromisu, a pokud se nebudeme chtít dohodnout, silnici nedostavíme nikdy,“ vyjádřil se k problému Ivo Toman, vládní zmocněnec pro projekt silnice R35. Další bolestné místo výstavby R35 je v Pardubickém kraji. Problém se týká obchvatu města Litomyšle. Zastupitelstvo města změnilo názor na původní plány a pro výstavbu silnice byla určena trasa, která je více vzdálena městu. Silnice má tak vést přes pozemky soukromého zemědělce Jana Vaňouse, který se obrátil na soud. Nejvyšší správní soud zrušil na základě Vaňousovy

Výstavba unikátní mimoúrovňové křižovatky, která spojí budoucí rychlostní komunikaci R35 se silnicí I/37 u obce Opatovice nad Labem u Hradce Králové, pokračuje v letošním roce budováním třetího patra. Součástí projektu bylo i rozšíření spojnice I/37 z Hradce Králové do Pardubic v úseku Opatovice – Hrobice. Investorem je Ředitelství silnic a dálnic ČR, finanční prostředky na stavbu poskytl Státní fond dopravní infrastruktury. Projekt výstavby úseku R35 Sedlice – Opatovice je spolufinancován Evropskou unií z prostředků Fondu soudržnosti, v rámci Operačního programu Doprava. Jde o příspěvek v rámci Priority 2 v oblasti podpory „Výstavba a modernizace dálniční a silniční sítě TEN-T“, až do 85 procent způsobilých výdajů. vizualizace: ŘSD

Občanské sdružení Dialog pro Pardubice uspořádalo konferenci zaměřenou na regionální dopravu a věnovanou otázce dostavby rychlostní komunikace R35 po potížích, které nastaly přeložením plánované trasy R35 dále od města Litomyšle a úspěšné žalobě soukromého zemědělce Jana Vaňouse proti územnímu plánu a vedení silnice přes jeho pozemek. foto: KN

žaloby trasování R35 kolem Litomyšle a celá věc se vrátila na začátek. Musí dojít ke změně územního plánu. „Problém je hlavně v dlouhém projednávání a změnách ve schvalování různých variant obchvatu. Neustále se polemizovalo o tom, jestli je severní varianta lepší. Neustále se připravovaly nové podklady a výsledkem bylo to, že do územního plánu byla zavedena jižní varianta, která přišla bez přivaděčů,“ komentoval problém Jan Tichý, náměstek hejtmana Pardubického kraje. Pardubický kraj musí znovu projednat a následně určit kudy R35 povede. Tomuto rozhodnutí se musí město Litomyšl podřídit.

Zemědělec Vaňous se v  průběhu konference kladně vyjádřil ke společnému hledání kompromisu, ale podotkl, že je připraven se opět obrátit na soud. Rozhodnutí by mělo padnout v  horizontu jednoho a půl roku. FINANCÍ JE ZATÍM DOSTATEK Stavba R35 se v letošním roce nezastaví. Bude probíhat zmíněná výstavba třetího patra křižovatky u Opatovic nad Labem a příprava projektové dokumentace pro úsek Opatovice nad Labem – Časy a Časy – Ostrov. „Pro dokončení křižovatky máme v  letošním rozpoč-

tu vyčleněno peněz dost. Třetí patro je financováno z  Operačního programu Doprava v celkové výši 1,4 miliardy korun. Na plánovaný úsek z  Opatovic nad Labem směrem na Vysoké Mýto je vyhrazeno 30 milionů korun, které jsou potřebné na zpracování dokumentace pro územní rozhodnutí,“ reagoval na dotaz Krajských novin Jaroslav Krauter, pověřený řízením Státního fondu dopravní infrastruktury. R35 má tedy svou blízkou budoucnost jasnou. Jak bude její výstavba pokračovat dál a kdy Českou republiku R35 protne, nelze ale jednoznačně určit. (red)

„Výstavba nových komunikací je v naší zemi začarovaný kruh,“ tvrdí náměstek hejtmana Pardubického kraje Jan Tichý Výstavba rychlostní komunikace R35 se na území Pardubického kraje poměrně komplikuje. Vedou se totiž spory o její trasu u Litomyšle. Na základě rozhodnutí soudu je Pardubický kraj nucen přepracovat původní územní plán výstavby. I z těchto důvodů se konference zúčastnil Jan Tichý, člen Rady Pardubického kraje zodpovědný za dopravu, dopravní obslužnost a investice. Jaký má rychlostní silnice R35 význam pro Pardubický kraj? Rychlostní silnice je důležitá především z toho důvodu, aby spojila jednu stranu kraje s druhou. Jejím smyslem je odlehčení a zkvalitnění dopravy, a to nejen skrze Pardubický kraj. Nejvíce diskutovaným úsekem silnice R35 je obchvat kolem města Litomyšle. Jaké kroky kraj v této záležitosti podniká? Pardubický kraj bude v  současné době opravovat územní plán v  sedmi katastrech, nyní se to bude dávat do zásad územního rozvoje tak, aby byl obchvat Litomyšle stabilizovaný. Současně také dořešujeme zasazení přivaděčů do územního plánu. Přivaděče jsou pro komunikaci R35 totiž velmi důležité. Domnívám se, že bez přivaděčů nemá komunikace R35 žádný smysl.

III. třídy opravit. Jestli to takto půjde dál, dokážu si představit, že je to otázka jednoho až dvou volebních období, kdy zažijeme velké nepokoje od lidí, protože nebudou mít po čem jezdit.

Objevují se názory, že stát není schopen zvládat velké dopravní stavby, jakou R35 bezesporu je. Jak se díváte na toto tvrzení?

Při budování nejen komunikace R35 vznikají problémy s vlastníky pozemků. Výstavba komunikací se často odkládá. Jaký máte názor na tento problém?

Stát bohužel nemá dostatek financí na to, aby mohl komunikace rychle a efektivně stavět. To je skutečný problém, a pokud se nám to nepodaří nějakým způsobem vyřešit, bude tato situace stále stejná.Osobně nevylučuji ani spolupráci veřejného a soukromého sektoru. Musí se k tomu ovšem připravit zákony, aby tato spolupráce byla pro soukromého investora výhodná. Nemůže to být tak, aby stát na spolupráci doplatil. Mohlo by se stát, že by vznikly tři nebo čtyři komunikace vysoké kvality a zbytek státních komunikací by byl v zanedbaném stavu. To by samozřejmě nebylo řešení. Podívejme se na fakt, že rok od roku se nám zhoršuje kvalita komunikací II. a III. třídy. Když vidím letošní zimu a vím, kolik máme finančních prostředků, skutečně se obávám, že po zimě nebudeme schopni všechny výtluky třeba na komunikacích

Výstavby nových komunikací jsou velmi zdlouhavé také z toho důvodu, že se nedokážeme inspirovat předpisy a zákony, které platí v  zahraničí. V  okolních státech je prosazován trend přístupu k silničním stavbám jako ke stavbám ve veřejném zájmu a jejich realizace je rychlejší. Komunikace prostě projde, má vydané povolení a začne se stavět. Potom se následně vykupují a doplácejí pozemky. Všechny tyto věci, jako je výkup pozemků, se musí vyřešit dopředu. Podle mne je hlavní problém v legislativě. Pokud budeme čekat na vyvlastnění jako na tu nejhorší variantu, není to dobře. Zákony, které dnes máme, nám prostě nedovolují rychle a efektivně stavět. Za stávající situace se stavba komunikací více urychlit nedá. Pokud se něco nezmění a nezačneme se inspirovat v zahraničí, pokud k tomu par-

lament a senát nepřistoupí a nepůjde to legislativní cestou, tak se zlepšení evidentně nepovede a stavby nebudou rychlejší. Čím déle nám tato příprava bude trvat, tím bude vše dražší, takže tím spíše na to stát nebude mít finanční prostředky, a to není nic jiného než začarovaný kruh. Čili někdo ho musí chtít rozseknout a je otázka: chce ho někdo rozetnout a nebo někomu tento stav vyhovuje? (mah)

JIHOMORAVSKÝ KRAJ

KN | únor 2010 |

Kraj zaostává především v nezaměstnanosti

STRUČNĚ A JASNĚ ● Představitelé Jihomoravského kraje se setkali se starosty obcí, aby se věnovali problematice rychlostních silnic R43 a R52. Na setkání v  Černé hoře a Mikulově hejtman Michal Hašek a radní Anna Procházková a Ivo Polák plánovali další postup. „Jde o to, abychom si vyjasnili postoje a společně se připravili na návštěvu ministra dopravy v kraji, která se uskuteční 23. února,“ vysvětlil důvod setkání hejtman Michal Hašek. To se pořád jenom jedná a jedná...

Jihomoravský kraj je čtvrtým nejpočetnějším krajem v  České republice a tomu také odpovídá porovnání celé řady údajů o tomto kraji s kraji jinými. Takřka ve všem se kraj řadí na třetí nebo čtvrté místo pomyslného žebříčku. Největším problémem kraje je nezaměstnanost, která především kvůli ekonomické krizi neustále stoupá.

TÉMA Stoupající počet lidí bez práce je zřejmě největším socioekonomickým problémem regionu. V Jihomoravském kraji bylo ke konci roku na 70 tisíc nezaměstnaných. Míra nezaměstnanosti dosáhla v  Jihomoravském kraji ke konci loňského roku více než 10,5 procenta. To je o 3,76 procenta víc než v  roce 2008. Jihomoravský kraj se tak v  této statistice řadí spíše k  horšímu průměru mezi českými a moravskými kraji. Podle údajů ČSÚ je na osmém místě. „Ekonomická situace je vážná. Nezaměstnanost navíc roste a například na Znojemsku a Hodonínsku značně převyšuje republikový průměr,“ potvrdil negativní statistiky hejtman kraje Michal Hašek. Znojemsko a Hodonínsko patří přitom mezi okresy s největší nezaměstnaností vůbec. Míra nezaměstnanosti se tu přehoupla dokonce přes 15 procent. Nejlépe si naopak stojí Brno, kde je nezaměstnanost mezi devíti a deseti procenty. V  současnosti (údaje z  31. 1. 2010) se nezaměstnanost v  kraji blíží už k  11,5 procenta. Nárůst na přelomu roku je však způsoben z velké částí vypršením

pracovních smluv. POČET HOSTŮ UBÝVÁ Problém začíná mít kraj také s turistickou atraktivností. V  prvních třech čtvrtinách loňského roku se v  kraji ubytovalo na 853 tisíce návštěvníků, což sice řadí kraj na druhé místo za Prahu, ale znamená to snížení počtu hostů oproti roku 2008 o 12 procent. Kraj chce negativní trend zvrátit celou řadou opatření včetně investic do lázeňství. „Věřím, že kromě památek a přírodních krás brzy také pojmy jako Lednice a Pasohlávky budou něco znamenat v adresáři českých a moravských lázní, kde zatím náš kraj reprezentují jen Lázně Hodonín. Hodně sázíme na to, že rozvíjející se lázeňství pomůže cestovnímu ruchu v kraji. Proto jsme v tomto směru velmi aktivní,“ prohlásil hejtman Hašek na veletrhu cestovního ruchu Regiontour, kde mimo jiné představil novou publikaci pro návštěvníky. KRAJ S DOBROU EKONOMIKOU Pokud bychom měli shrnout celkovou socioekonomickou situaci krajů, Jihomoravský kraj by se zařadil na třetí místo za Prahu a

K Lázním Hodonín by se na turistických mapách měly přidat také lázně v Pasohlávkách a Lednici. Zdroj: www.paulin.cz Středočeský kraj. Nicméně statistická čísla jako je počet obyvatel, HDP, nezaměstnanost, výstavba a investice, které Jihomoravský kraj na tuto pozici řadí, stále nemusí nic vypovídat o tom, jak se v tomto regionu skutečně žije. Stejně tak průměrná mzda, která se svou hodnotou 21  310 korun řadí na čtvrté místo v zemi těsně za Plzeňský kraj, nemusí o opravdové životní úrovni většiny obyvatel příliš vypovídat. K vytvoření obrazu o životní úrovni domácností v kraji může posloužit například údaj o počtu počítačů a in-

ternetového připojení. Podle údajů Českého statistického úřadu je v  současné době vybavena počítačem téměř polovina všech domácností v kraji. Od roku 2006 je to nárůst o téměř 15 procent. Ani s  internetem to není špatné. Téměř každý, kdo má dnes doma počítač, je také vybaven internetem. Celkem jsou napojena na síť 43 procenta všech domácností. Také tento údaj řadí Jihomoravský kraj na třetí až čtvrté místo v pomyslném žebříčku krajů. Problémem, který by kraj mohl v  budoucnosti trápit, je velké

17

zadlužení. To totiž patří k  nejvyšším v  zemi. Je chvályhodné, že se kraj snaží jít cestou maximálních investic, nicméně do budoucna to znamená úvěrovou zátěž. „Půjčku považujeme za šanci pro kraj. Projekty dají práci jihomoravským firmám, udrží zaměstnanost, pomohou regionální ekonomice. Vzniknou nová zařízení, která vytvoří možná stovky nových pracovních míst,“ hájí postup kraje, který si naposledy půjčil dvě miliardy v loňském roce, hejtman Hašek. Filip Appl

● V brněnské Knihovně Jiřího Mahena v Kobližné ulici byla otevřena výstava fotografií z loňské návštěvy papeže Benedikta XVI. Návštěvníci tu ovšem nenajdou pouze snímky z  návštěvy papeže, ale také například dokumenty týkající se přípravy a organizace jeho návštěvy, liturgické předměty a další exponáty, které událost připomínají. ● Jihomoravský kraj vydal důležitou pomůcku pro obce. Ta přináší přehled všech evropských, národních i krajských dotací, které obce mohou čerpat. V letošním roce vychází poprvé formou kompaktního disku. Cílem pomůcky je poskytnout základní informace zástupcům obcí při získávání prostředků z veřejných rozpočtů na spolufinancování investičních i neinvestičních projektů. A určitě to mají ve všech obcích na čem přehrát?

ZLÍNSKÝ KRAJ

Zlínsko dohání ztrátu po rozdělení Rozdělení republiky v roce 1993 se výrazně projevilo na ekonomickém potenciálu Zlínského kraje. "Shodilo nás to v pomyslném žebříčku krajů dolů. Vrátit se do pozice, kterou si tento kraj zaslouží, dá hodně práce," uvedl tiskový mluvčí kraje Milan Plesar.

TÉMA O tom, že se to postupně daří, svědčí podle Plesara fakt, že je Zlínský kraj hodnocen jako nejvíce dynamicky se rozvíjející. „Protože ale vyrovnáváme velký handicap, jsme stále v některých pozicích na spodních příčkách. Šance zajistit našemu kraji perspektivu ekonomického rozvoje je však veliká, díky lidem, kteří zde žijí," dodal tiksový mluvčí. Zlínský kraj má velkou rozlohu chráněného krajinného území. Velkoplošná území zahrnují dvě chráněné krajinné oblasti, Beskydy a Bílé Karpaty, které zahrnují zhruba 30 % území. CHKO Bílé Karpaty patří mezi šest biosférických rezervací UNESCO v republice. Na území kraje se dále nachází 38 přírodních rezervací, z toho 6 národních a 123 přírodní památky, z toho 2 národní. V červenci 2000 bylo založeno sdružení právnických osob Euroregion Bílé - Biele Karpaty, zaměřené na všestranný rozvoj přeshraniční spolupráce regionů na území chráněné kra-

jinné oblasti Bílé Karpaty. Euroregion zahrnuje území působení sdružení Región Biele Karpaty se sídlem v Trenčíně a území působení sdružení Region Bílé Karpaty se sídlem ve Zlíně. Českou část euroregionu tvoří okresy Uherské Hradiště, Zlín a Vsetín a část okresu Kroměříž. Kraj nabízí návštěvníkům zdraví, relaxaci a odpočinek v největších moravských lázních v Luhačovicích. Mají dlouholetou tradici lázeňské léčby dýchacích cest, trávicího ústrojí, diabetu a pohybového aparátu. Proslulé jsou přírodními léčivými prameny, příznivými klimatickými podmínkami a také typickou architekturou.

ál Zlínského kraje tvoří podniky zpracovatelského průmyslu, kterých je 17,2 % z registrovaných subjektů celkem. Zejména jde o podniky průmyslu kovodělného, dřevozpracujícího, elektrotechnického a textilního. Jejich charakteristickou stránkou je však nízká úroveň modernizace výroby ve srovnání se zbytkem České republiky. Kraj také statisticky vykazuje nemalý úbytek obyvatel. „Hovoříme-li o meziročním úbytku obyvatel Zlínského kraje, je to trošku zavádějící, protože v letech předchozích, byla situace

zcela opačná. Tento vývoj je do značné míry způsoben migrací lidí za pracovními příležitostmi, která je zvláště v dnešní ekonomicky složitější době stále častějším a pochopitelným jevem především u osob v aktivním věku," uvedl hejtman Stanislav Myšák. Ve Zlínském kraji se nachází zejména ložiska stavebních materiálů, jako jsou štěrkopísky, které mají celorepublikový význam. Důležitá jsou rovněž naleziště stavebního kamene, cihlářské hlíny, vápence a v omezené míře také ropy a zemního plynu. Ložiska ropy a

STRUČNĚ A JASNĚ zemního plynu jsou situována částečně v jižní části Zlínského kraje v oblasti Slovácka, ale hlavně v sousedním Jihomoravském kraji. Jsou zde však jen v minimální míře a jejich přínos pro ekonomiku Zlínského kraje je zanedbatelný. Právě v Jihomoravském kraji se ale v podzemních prostorách skladuje největší množství zemního plynu v Česku a plynárenské společnosti v současnosti připravují výstavbu dalších podzemních zásobníků. Michal Tillgen

V KRAJI SE TĚŽÍ TAKÉ ROPA Ekonomika v kraji byla už v minulosti a je doposud založena především na zhodnocování vstupních surovin a polotovarů, i když sláva obuvnictví je již pryč. Export v kraji je negativně poznamenán polohou kraje v republice. V tvorbě hrubého domácího produktu se Zlínský kraj řadí na 10. místo mezi kraji v ČR. Průmyslový potenci-

V červenci 2000 bylo založeno sdružení Euroregion Bílé - Biele Karpaty.

Zdroj: wikimedia.cz

● Zlínský kraj má dvě nové kulturní památky. Byly za ně prohlášeny historické objekty barokního hřbitova ve Střílkách na Kroměřížsku a Fojtství Borákov ve Velkých Karlovicích. Tyto objekty se stanou součástí 274 nejvýznamnějších kulturních pamětihodností národa. Co to pro památky znamená? Větší prestiž a především pravděpodobnější zisk dotačních finančních prostředků na jejich obnovu. Hlavně aby vydržely v dobrém stavu.   ● Obsazování Strategické průmyslové zóny Holešov zahájeno. Kraj podepsal se společností POKART „Deklaraci o porozumění,“ která potvrzuje zájem investora realizovat své podnikatelské aktivity v zóně. Kupní smlouva bude uzavřena po kolaudaci výrobních objektů. Společnost je prvním investorem vstupujícím do připravené průmyslové zóny. Ovšem deklarace o porozumění ve světě byznysu? Trochu úsměvné, ale pokud je to začátek, proč ne. ● Bylo slavnostně otevřeno nově vybudované pracoviště magnetické rezonance v uherskohradišťské nemocnici. Dostupnost této moderní diagnostické metody se tak rapidně zvyšuje pro všechny pacienty ve Zlínském kraji. Náklady na celé pracoviště překročily 50 milionů korun. Slavnostního otevření se zúčastnil i hejtman kraje Stanislav Mišák.

18

ČESKÁ REPUBLIKA

KN |únor 2010 |

Na likvidaci povodňových škod je doporučeno 1,1 miliardy korun Ihned po povodních, které v létě loňského roku zasáhly několik krajů České republiky, začalo ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) vyplácet finanční pomoc nejvíce postiženým obcím i jednotlivcům. Následně byl vyhlášen Program obnovy obecního a krajského majetku postiženého živelní nebo jinou pohromou. V přidělování finančních prostředků bude ministerstvo pokračovat i v letošním roce. Hodnotitelská komise MMR na únorovém zasedání projednala dalších 97 žádostí o dotace na obnovu obecního a krajského majetku postiženého loňskými povodněmi. Hodnota těchto žádostí dosáhla 199,1 milionu korun. Následně ministru Rostislavu Vondruškovi doporučila jejich schválení. NEJVÍCE DOTACÍ DO JIHOČESKÉHO KRAJE Celková výše dotací pro doposud 370 schválených a 97 nově doporučených žádostí na likvidaci loňských povodňových škod dosahuje 1 146 milionů korun. Nejvyšší objem finančních prostředků připadá na Jihočeský, Ústecký a Středočeský kraj. Program obnovy obecního a krajského majetku postiženého živelní nebo jinou pohromou, v rámci kterého budou finance vypláceny, má dva dotační tituly. První je určen pro obce a kraje, jejichž území bylo postiženo pohromou a byl zde vyhlášen stav nebezpečí. Zde mohou získat dotace na obnovu majetku obce až do výše 100 % a kraje až do výše 50 % celkových nákladů. V rámci dotačního titulu číslo 1 schválila komise 45 žádostí a doporučila poskytnout dotaci v celkové výši 91,5 milionu korun. Druhý dotační titul mohou využít obce, na jejichž území nebyl vyhlášen stav nebezpečí. Obce mohou získat dotaci do výše 80 %, kraje pak do 50 % celkových nákladů. Doporučených žádostí obcí a krajů z dotačního titulu číslo 2  je 52, a celková výše dotace dosahuje 107,6 milionu korun. „Cílem podpory je přispět prostřednictvím dotace z rozpočtové kapitoly ministerstva pro místní rozvoj k obnově obecního a krajského majetku postiženého živelní nebo jinou pohromou v roce 2009,“ vysvětlil Josef Postránecký, ředitel Odboru rozvoje a strategie regionální politiky ministerstva pro místní rozvoj. JAK PROBÍHÁ SCHVÁLENÍ DOTACE?

hož obnově je požadována dotace, transparentnost vlastnických vztahů obce k předmětnému majetku, možnosti vlastního financování obnovy poškozeného nebo zničeného majetku z pojistného plnění a z jiných dostupných zdrojů, možnosti spolufinancování a řízení obnovy majetku při poskytnutí dotace z programu včetně případných souvisejících rizik, stav připravenosti potřebné stavební a územně plánovací dokumentace. Hodnotitelská komise poté doporučí seznam akcí a výši přidělené podpory a tento návrh bude předložen ke schválení ministrovi pro místní rozvoj. Seznam akcí, jimž byla na základě Rozhodnutí ministra pro místní rozvoj poskytnuta dotace a současně i akcí, kterým nebyla podpora přiznána, bude zveřejněn na webových stránkách ministerstva. DALŠÍ FINANCE POSKYTNE SFRB V loňském roce poskytl na pomoc postiženým povodněmi Státní fond rozvoje bydlení (SFRB) 10 obcím dotace na opravy povodněmi poškozených domů v  objemu 90 milionů korun, 3 obcím úvěry na opravy poškozených domů v objemu cca 6 milionů korun, 29 občanům úvěry na opravy poškozených rodinných domků ve výši 150 000 korun a 1 občanu úvěr na výstavbu nového domku ve výši 850 000 korun. Pro letošní rok jsou k  dispozici na pomoc povodněmi poškozeným obcím a občanům úvěry obcím, úvěry občanům na opravy do 150 000 korun a úvěry občanům na stavbu nových rodinných domků ve výši 850 000 korun.„V pomoci na obnovu bytového majetku poškozeného povodněmi úzce spolupracujeme s ministerstvem pro místní rozvoj. Naše programy a programy ministerstva se navzájem doplňují. Společně se zúčastňujeme seminářů pořádaných pro postižené obce,“ doplnil Jan Wagner, ředitel Státního fondu rozvoje bydlení.

Posouzení žádostí a výběr jednotlivých DOMY VELKÉ VODY UŽ STOJÍ akcí nebo projektů k podpoře provádí hodnotitelská komise jmenovaná minist- Jedním z úspěšných realizovaných projekrem pro místní rozvoj. Hodnotitelská ko- tů byl projekt s názvem Domy velké vody, mise posuzuje především rozsah a závaž- který byl krátce po letních povodních inicinost dopadů živelní nebo jiné pohromy na ován hejtmanem Moravskoslezského kraje obecní nebo krajský majetek, význam po- Jaroslavem Palasem. Jeho smyslem bylo zajistit bydlení pro obyvatele obcí postiškozeného nebo zničeného majetku,Dotační k je- titul č. nové 1 Kraj

Jihočeský Moravskoslezský Olomoucký Ústecký

Počet 26 10 4 5

Suma

66 692 000 16 261 000 5 931 000 2 668 000

První dotační titul je určen pro obce Dotační a kraje, titul jejichž č. 2území bylo postiženo pohromou a byl zde vyhlášen stav nebezpečí. Kraj

Jihočeský Jihomoravský Liberecký Olomoucký Plzeňský Středočeský Ústecký Zlínský

Počet 5 4 1 5 7 14 13 3

Suma

Pár dnů před loňskými vánocemi ministr pro místní rozvoj Rostislav Vondruška spolu s hejtmanem Moravskoslezského kraje Jaroslavem Palasem, za účasti starostů a dalších významných hostů, symbolicky předali nové domky občanům, kteří přišli při povodni v červnu 2009 o střechu nad hlavou. foto: Moravskoslezský kraj žených záplavami, kteří přišli o střechu nad vrchní stavbu byly financovány ze zdrohlavou. Stavba domků byla zahájena počát- jů Moravskoslezského kraje v celkové hodkem měsíce října. Do projektu se zapojily tři notě 16 815 tisíc korun. Vrchní montovaobce: Jeseník nad Odrou, Životice u Nové- ná stavba domků vznikla z posílených výho Jičína a Kunín. Díky společnému úsilí dajů kapitoly ministerstva pro místní rozbylo již v prosinci slavnostně předáno byd- voj účelově určených pro program „Podpora lení 44 rodinám. „I když jsme dnes předali ro- bydlení“. Podmínkou poskytnutí investiční dinám nové domy, a tím jsme ukončili jeden ná- dotace ze státního rozpočtu ve výši 1 miliročný úkol, nejsme zdaleka u konce s obnovou onu korun na jeden rodinný dům je dokonúzemí, které povodeň zasáhla. Budeme pokra- čení stavby do 6 měsíců od data vyhlášení čovat,“ vyjádřil se při předávání hejtman Ja- krizového stavu. Ministerstvo poskytlo doroslav Palas. Celkem bylyrealizovány 32 ro- tace v celkové hodnotě 34 880 tisíc korun. dinné domy, 1 bytový dům s  8 bytovými „Realizací projektu se podařilo zabránit vysídjednotkami a 1 bytový dům se 4 bytovými lení obce. Zajistilo se náhradní bydlení pro osojednotkami v celkové hodnotě 116,306 mi- by postižené povodní. Snížil se počet osob, ktelionu korun. Projekt byl financován z něko- ré by byly případně ohroženy další přírodní kalika zdrojů a v několika fázích. Inženýrské tastrofou. Výstavbou technické infrastruktury sítě včetně komunikací vznikly díky využi- v dané lokalitě se dále umožní postiženým lití zdrojů obcí se zapojením finančních pro- dem přednostně vybudovat nové zázemí,“ okostředků z Regionálního operačního progra- mentoval projekt Tomáš Macháček, starosDotační titul č. 1 Jeseník nad Odrou. ta obce mu za definovaných podmínek (výstavba místních komunikací, dešťové kanalizace, Kraj Počet Suma PŘIDĚLOVÁNÍ DOTACÍ 66 692 000 veřejné osvětlení). Náklady na stavbu dal- 26 Jihočeský NENÍ BEZPROBLÉMOVÉ 16 261 000 ších inženýrských sítí, např. splaškové kana- 10 Moravskoslezský lizace, plynovodu, vodovodu apod. si hradi- 4 Olomoucký 5 931 000 5 žádostech o dotace se často vyskytují 2 668 000 chylyÚstecký obce v plném rozsahu v celkové hodnotě V by, díky kterým není možné je přijmout. 51 948 tisíc korun. Základové desky pro Dotační titul č. 2 Kraj Jihočeský Jihomoravský Liberecký Olomoucký Plzeňský Středočeský Ústecký Zlínský

Počet

Suma

5 4 1 5 7 14 13 3

11 063 000 2 347 000 470 000 5 410 000 11 112 740 26 899 000 45 026 000 5 292 000

Druhý dotační titul mohou využít obce, na jejichž území nebyl vyhlášen stav nebezpečí.

K  nejčastějším patří neúplná dokumentace žádosti, uvedení poškození majetku, které však nebylo způsobeno pouze živelní pohromou, chybné zařazení akce do investic či neinvestic, zahrnování prvotních nákladů na odstraňování bahna, dřevní hmoty apod. do nákladů akce a také požadavek na obnovu majetku, který není předmětem podpory (lesní cesty, čištění příkopů). Nemalé problémy se vyskytují i během realizace akcí. Dochází k pozdnímu zasílání dokumentů pro vydání rozhodnutí o poskytnutí dotace, nehlášení změn, které vyžadují změnu rozhodnutí, během realizace akce, nedodržování parametrů akce uvedených v  rozhodnutí nebo požadování změn rozhodnutí po ukončení realizace akce. Tento fakt je jedním z  důvodů, proč ministerstvo pro místní rozvoj pořádá semináře, na kterých informují zasažené obce možnostech čerpání finančních prostředků na likvidaci povodňových škod. „Po prvním semináři v  Olomouci se toto řešení ukázalo jako velice efektivní, i pozvaní zástupci obcí byli spokojeni,“ uvedl vrchní ředitel Sekce regionální politiky ministerstva pro místní rozvoj Jiří Vačkář. Do poloviny února se další dva semináře uskutečnily v Ústí nad Labem a Českých Budějovicích. Veškeré informace, které se týkají možnosti získat dotace a mnoho dalších praktických informací, které se vážou na likvidaci povodňových škod, jsou k dispozici na oficiálních stránkách ministerstva pro místní rozvoj www.mmr.cz. Magdalena Hándlová

11 063 000 2 347 000 470 000 5 410 000 11 112 740 26 899 000 45 026 000 5 292 000

Evropské peníze mohou zachránit lidské životy Získání prostředků do vylepšování silniční sítě V posledních deseti letech si dopravní nehody v Evropě vyžádaly na dva miliony obětí a finanční náklady ve výši 2 % HDP celé Evropské unie. Bezpečnější silnice by přitom mohly zachránit až 50 000 životů, tvrdí poslední analýza organizace EuroRAP (European Road Assessment Programme). EuroRAP současně vyhlašuje kampaň za bezpečnější silnice, ke které se za Českou republiku připojil třeba ÚAMK. Připojil jsem se k ní i já.  Za celý loňský rok zemřelo kvůli kolizím na našich silnicích 827 lidí, což je nejméně za posledních 20 let. Silnice v Česku jsou mnohem bezpečnější než před několika lety, a rozhodně v lepším stavu než například v sousedním Polsku.  Do značné míry za to vděčíme podpoře z evropských peněz. Zá-

sluhou bývalých představitelů krajských úřadů a především hejtmanů ODS i Svazu měst a obcí ČR se podařilo prosadit peníze na dopravu i do Regionálních operačních programů v jednotlivých krajích, všechny prostředky tedy nedostalo jen ministerstvo dopravy na svůj Operační program Doprava. Ve

srovnání s některými zeměmi západní Evropy jsou naše sil-

nice však ještě stále neúnosně nebezpečné. Podle ÚAMK by opravdu bezpečná silnice měla splňovat tři základní kritéria: musí být bezpečná, pro řidiče srozumitelná a odpouštějící. To znamená, že i pokud se řidič dopustí chyby, silnice i její bezprostřední okolí by mu měly dát ještě šanci chybu napravit. Evropské peníze jsou  nesmírně potřebné i do dalších let, naše silniční síť je stále poměrně zaostalá. Na výstavbu nových rychlostních silnic nebo dálnic se v přetíženém rozpočtu peníze ještě najdou, na nutné opravy a úpravy

stávajících už ale prostředky citelně chybí. Nejbezpečnější jsou u nás relativně nové dálnice, kde umírají jen zhruba tři procenta z celkového počtu mrtvých, naopak nejvíc lidí v Česku umírá na zastaralých silnicích druhé a třetí třídy. Jako člen výborů Evropského parlamentu pro dopravu i regionální rozvoj si samozřejmě tento problém uvědomuji. Ke kampani za bezpečnější silnice, která se zaměřuje také na regionální komunikace, jsem se proto okamžitě připojil. Neznamená to ale, že budu o problému jen mluvit.

V Bruselu se již debatuje o budoucnosti strukturálních fondů po roce 2013 a já se rozhodně zasadím o to, aby Česká republika dostala na další vylepšování své silniční sítě minimálně stejné prostředky jako v tomto období. Ing. Oldřich Vlasák, poslanec Evropského parlamentu, předseda Svazu měst a obcí ČR

MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ

KN | únor 2010 |

Zlepšení prostředí jen za cenu nezaměstnanosti Od 19. století Moravskoslezský kraj patřil, a také v současnosti patří, mezi nejdůležitější průmyslové regiony střední Evropy. Jeho zaměření hospodářské činnosti však dnes přináší nemalé problémy související s restrukturalizací tohoto regionu, s řešením ohniska sociálních problémů zejména spojených s výší nezaměstnanosti související s omezením těžby uhlí a těžkého průmyslu. „Podle mého názoru byl rok 2009 pro náš region úspěšný, i když jsme museli řešit například nečekané povodně a následně likvidaci povodňových škod. Kraj dobře fungoval i přesto, že v průběhu roku jsme zaznamenali strmý pád daňových příjmů,“ řekl hejtman Jaroslav Palas.

TÉMA Moravskoslezský kraj leží na severovýchodě České republiky a tvoří jednu z nejvíce okrajových částí. Příhraniční charakter kraje poskytuje možnosti efektivní spolupráce ve výrobní oblasti, rozvoji infrastruktury, ochrany životního prostředí, kulturně-vzdělávací činnosti a především turistického ruchu. Vedle přírodního bohatství se v kraji vyskytují bohaté zásoby nerostných surovin – především rozhodující domácí zásoby černého uhlí, dále ložiska zemního plynu, vápenec, žula, mramor, břidlice, sádrovec, štěrkopísky, písky a cihlářské jíly. Od počátku devadesátých let dochází podle hejtmana Palase k podstatnému zlepšení stavu životního prostředí vlivem poklesu průmyslové výroby, používání šetrnějších technologií a značným investicím do ekologických opatření. I přes tato

uvedená zlepšení patří kraj nadále mezi nejzatíženější oblasti v České republice, neboť v minulosti byly znečištěny všechny složky životního prostředí. Na druhé straně jsou součástí Moravskoslezského kraje také místa s významnými a cennými přírodními zvláštnostmi, jež jsou chráněny v rámci 3 chráněných krajinných oblastí – Beskydy, Jeseníky a Poodří. K nim pak patří dalších 146 maloplošných chráněných území. NEJLIDNATĚJŠÍ REGION REPUBLIKY Moravskoslezský kraj je počtem přes 1 250 tis. obyvatel nejlidnatější v ČR, se svými 299 obcemi však patří k regionům s nejmenším počtem sídel. V krajské metropoli Ostravě žije přes 307 tisíc obyvatel, což je zhruba čtvrtina obyvatel kraje. Dalšími velkými městy s počtem obyvatel nad 50 tisíc jsou Havířov, Karviná, Frýdek-Místek a Opava. I přes současný útlum těžkého

průmyslu a dobývání nerostných surovin pracuje podle výběrového šetření pracovních sil v průmyslových odvětvích více než třetina osob zaměstnaných v národním hospodářství. Průměrná hrubá mzda v Moravskoslezském kraji byla v roce 2009 o více než 1 900 Kč nižší než republikový průměr, přičemž byla za Prahou, Středočeským, Plzeňským a Jihočeskýmkrajem pátá nejvyšší v ČR a činila na zaměstnance 20 113 Kč. S tím souvisí i rekordní nezaměstnanost regionu, která například v okrese Karviná dosáhla letos v lednu rekordních 14,8 procenta. Region Moravskoslezského kraje je vybaven kvalitním systémem školního vzdělávání. Je tu pět vysokých škol: Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava, Ostravská univerzita, Slezská univerzita v Opavě, Vysoká škola podnikání Ostrava a Vysoká škola sociálně-správní, Institut celoživotního vzdělávání Havířov, které svými 13 fakultami zabezpečují výuku více než 42 tisíc studentů.Tradičními kulturními centry regionu jsou Ostrava, Opava a pro území Těšínska, s významnou polskou menšinou, Český Těšín. V Ostravě například sídlí mezinárodně známá Janáčkova filharmonie. V letním období skýtá region díky rozsáhlé síti turistických tras podmínky pro pěší turistiku a cykloturistiku, v zimě pak

19

STRUČNĚ A JASNĚ ● Jedním z pilířů strategie v oblasti cestovního ruchu, která má název „Kraj mnoha barev a  příležitostí II“, je účast na veletrzích. Naposledy to byl veletrh cestovního ruchu „Holiday World 2010“ v Praze. Moravskoslezský kraj zde prezentoval svých 6 turistických oblastí: Jeseníky, Opavské Slezsko, Poodří, Moravské Kravařsko, Ostravsko, Těšínské Beskydy a Beskydy a jejich novinky pro sezónu 2010. ● Kraj jako první zavádí nový dotační systém s názvem Jessica. Ten funguje na principu využití návratných zdrojů, které jsou formou dlouhodobých úvěrů a  investičního kapitálu poskytovány na investice do městských oblastí. „Největší předností Jessicy je návratnost investic, jejich dlouhodobý charakter. Příjemci peněz těží například z dlouhodobě nastavené splatnosti a nízkých úroků,“ dodal hejtman Jaroslav Palas. Že by závan čerstvého vzduchu do nesrozumitelných dotačních postupů? Jessica bude mít co dělat.

Vysoké pece jsou už jen památkou na někdejší rozvinutý hutní průmysl. Zdroj: perfect-travel jsou horské celky Hrubého Jeseníku a Beskydy vyhledávanými centry běžeckého a sjezdového lyžování. Specifikem regionu jsou podmínky pro průmyslovou turistiku - sem patří

třeba Technické muzeum automobilů v Kopřivnici, Vagonářské muzeum ve Studénce nebo Hornické muzeum v OstravěPetřkovicích. Michal Tillgen

● Za účasti náměstka hejtmana Svatomíra Recmana a  vedoucího odboru sociálních věcí Daniela Rychlika byly slavnostně otevřeny nově zrekonstruované pokoje v Domově Bílá Opava. Projekt je součástí dlouhodobého programu kraje. „Smyslem humanizace těchto zařízení je umožnit uživateli setrvání v  jeho přirozeném prostředí a jeho aktivní účast v  rámci dění v  naší společnosti,“ říká náměstek Svatomír Recman. Celá akce stála kraj 4 miliony korun.

PUBLICISTIKA

CzechInvest: Investuje se do výzkumu a vývoje (pokračování ze strany 1) Projekty v  oblasti softwaru, což byly nejčastěji zastoupené projekty v loňském roce, mohou čerpat dotace z programu Podnikaní a inovace. Unie tak vloni finančně podpořila například programátorskou společnost Asseco, která se rozhodla posílit a rozšířit svoje centrum v Královéhradeckém kraji. Do vývoje softwaru investovala například také firma Siemens. Jedna z  finančně nejnáročnějších investičních akcí v oblasti výroby se

konala ve Středočeském kraji. Škoda Auto investovala v Mladé Boleslavi do rozšíření výroby převodovek 1,5 miliardy korun. Největší objem investic drží stále české firmy. Na druhém a třetím místě jsou podniky od našich sousedů: z Německa a z Rakouska. V KARLOVARSKÉM KRAJI PODPOŘENA JEDINÁ INVESTICE Srovnání investic z hlediska krajů v  podstatě kopíruje celko-

vou ekonomickou situaci regionů. Nejvíc investic zprostředkovaných firmou Czechinvest tak v loňském roce získal Středočeský kraj. Na jeho území se uskutečnila celá pětina všech projektů. „Středočeský kraj při rozhodování investorů často těží z blízkosti hlavního města. Může se pochlubit skvělým dopravním napojením na západní trhy a jelikož zde sídlí Akademie věd a další vědecké a výzkumné instituce, má zvučné jméno i v akademických kruzích. Ob-

rovskou devizou středočeského regionu je pak možnost dosáhnout na finanční podporu ze strukturálních fondů Evropské unie,“ popisuje výhody regionu ředitelka agentury. Druhým nejatraktivnějším regionem byl pro investory Jihomoravský kraj, na třetím místě se umístil Moravskoslezský kraj. Velmi dobré výsledky zaznamenal také Ústecký kraj. Sice se nemůže pyšnit velkým množstvím projektů, zato jde ve většině pří-

padů o velmi nákladné akce. Objem proinvestovaných finančních prostředků je tak po Středočeském kraji druhý nejvyšší: 3,78 miliardy korun. Nejméně investic zprostředkoval CzechInvest do Prahy, Pardubického a Karlovarského kraje. U Prahy je tento údaj možná překvapivý, je však způsoben faktem, že možnost dotací a jiné podpory, kterou lze v hlavním městě získat, je omezenější než v jiných krajích. Vůbec nej-

méně investic bylo zprostředkováno v  Karlovarském kraji: jen jediná. Vývoj počítačového informačního systému Za 1,7 milionu korun. Problémem kraje je především špatná dopravní infrastruktura. „Zejména tu chybí již dlouho plánovaná dálnice. Proto je zájem investorů podnikat v Karlovarském kraji mnohem chladnější než v ostatních regionech,“ uvedla mluvčí agentury Lucie Kocourková. Filip Appl

Kraje chtějí další miliardy pro ROPy Jedním z výstupů lednového zasedání Rady Asociace krajů ČR byla také výzva k vládě. Stát má podle Asociace co nejrychleji provést inventuru jednotlivých operačních programů, které spravují ministerstva. Podle zástupců Asociace by totiž peníze, které chce státu poskytnout Evropská unie, mohly jinak úplně propadnout. Podle předsedy Rady Asociace krajů Michala Haška by peníze, o které může stát přijít, měly být raději využity na projekty v krajích. „Vyzvali jsme vládu, aby udělala inventuru evropských operačních programů. Tam, kde hrozí propadnutí peněz v centrálních operačních programech, chceme, aby vláda požádala Evropskou komisi o převod těchto prostředků do regionálních operačních programů. Ty čerpají evropské peníze nejrychleji a transparentně,“ řekl

Hašek. Podle něj zde dlouhodobě existuje velký převis nabídky regionálních projektů, které jsou kvalitní a mají velkou šanci na dotace. „Tyto projekty neuspějí jen proto, že se v jednotlivých výzvách sešlo více uchazečů, než kolik je v regionálních operačních programech peněz. Vím o stovkách takových projektů,“ dodal Hašek. Jde přitom převážně o akce v oblasti dopravy, cestovního ruchu a rozvoje měst a obcí. Podle Haška jde přitom o rychlost. Kraje

jsou prý schopny velmi rychle vypsat nové výzvy a peníze rozdělit ještě do konce roku. A takovou rychlost vyřizování dotací stát vyvinout nemůže. Podle závěrů Rady nebude mít Evropská komise se změnou směřování dotací problém. Přesměrování financí by totiž pomohlo udržet zaměstnanost a vytvořit nová pracovní místa. A to je právě v této době nejvíc potřeba. Správný čas pro převedení vyhrazených finančních prostředků je i díky aktuální politické situaci. Současná úřednická vláda by totiž měla být ochotnější se vzdát prostředků, které byly původně vyčleněny pro jednotlivá ministerstva. „Nejdůležitější je to, aby se prostředky beze zbytků využily. Nejde ani tak o to, kdo ty pení-

KRAJSKÉ NOVINY Nezávislý měsíčník pro kraje, města a obce ČR Adresa centrální redakce: Evropské vydavatelství s.r.o., Průmyslový park, kancelářská budova P - 8, čp. 80. 533 53 Pardubice - Semtín Centrální telefon a fax: +420 466 611 139. Centrální GSM: +420 777 100 388. E-mail: [email protected]. Web: www.krajskenoviny.cz. Vydavatel: Jan Doležal (IČ: 69168741). Ředitelka vydavatelství a šéfredaktorka: Jarmila Kudláčková. Ředitel zpravodajství a komunikace: Miloš Spáčil. Redakce: Jan Štifter, Filip Appl, Martin Ťopek, Miloš Kolesár, regionální zpravodajové. Produkce: Leona Šolcová. Jazykové korektury: Iva Málková. Layout: Mgr. Pavel Ševčík. Grafika: Tomáš Kocourek Komerční prezentace - příspěvky označené „(kp)“. Nezdrojované fotografie v tomto vydání Krajských novin jsou od agentury CzechTourism.

ze rozdělí,“ dodává Hašek. „Nám je jedno, jestli vláda přidělí peníze regionům přes centrální programy nebo je převede do regionálních programů.“ V současnosti je jisté, že na regionální operační programy půjde v letošním roce 29 miliard korun. Oblasti čerpání jsou různorodé. Od revitalizace zničené krajiny, po investice do zdravotnictví a silnic. V letošním roce půjde největší objem peněz na projekty z oblasti dopravní infrastruktury a na zlepšování služeb v cestovním ruchu. Velké pozornosti se letos dočkají například cyklostezky, které by měly být konečně napojovány i na mezinárodní trasy. Filip Appl

Inzerce: European Media House s.r.o., telefon a fax: +420 466 611 139. E-mail: [email protected]. IČ: 27482855. Tisk: VLTAVA-LABE-PRESS, a.s. Distribuce: ROZŠIŘUJÍ SPOLEČNOSTI PNS, a.s. Předplatné zajišťuje Mediaservis s.r.o., Zákaznické Centrum, Kounicova 2b, 659 51 Brno. Příjem objednávek: telefon: +420 541 233 232, fax: +420 541 616 160, e-mail: [email protected], příjem reklamací: 800 800 890. Cena výtisku: 15,- Kč vč. DPH Evidenční číslo: MK ČR E 13797, ISSN: 1213-9998. Ročník: 9. Číslo: 02. Vychází: 19. února 2010 Názory spolupracovníků nemusejí vždy vyjadřovat stanovisko listu. Nevyžádané materiály nevracíme. Za chyby novinového tisku neručíme.

20

KN |únor 2010 |

ČESKÁ REPUBLIKA

CzechTourism láká Čechy do lázní Nové dělení turistických regionů České lázně nejsou zaměřeny pouze na léčbu nemocí. Lidé se sem mohou vypravit také na různé wellness a relaxační pobyty, zapomenout na starosti a načerpat tu nové síly. Tak by se dalo shrnout hlavní poselství velké mediální kampaně na podporu domácího lázeňského cestovního ruchu, kterou připravila agentura CzechTourism.

Kampaň, která začala v lednu a poběží až do května, vybízí české samoplátce k návštěvě tuzemských lázní. Je zacílena na lidi se středními a vyššími příjmy. „Oslovujeme především ženy ve věkové skupině 35+ a muže a páry starší pětačtyřiceti let. Dámy chceme nalákat na wellness a relaxační pobyty, muže například na manažerské balíčky. Celou oslovenou cílovou skupinu chceme upozornit na fakt, že mohou v lázních absolvovat i nejrůznější preventivní programy,“ říká vedoucí týmu lázeňství agentury CzechTourism Iveta Jakoubková.   Nový web o lázních Do českých lázní bude kampaň postupně lákat téměř všemi komunikačními prostředky. S  kampaní se tak setkáte na internetu, v  tisku, v rozhlase, ale také na billboardech, citylightech a reklamních plochách v MHD. Tuto venkovní reklamu mohou lidé spatřit v sedmi českých městech – v  Praze, Brně, Ostravě, Olomouci, Plzni, Liberci a Hradci Králové. Ve všech zmíněných reklamách se bude po celou dobu kampaně odkazovat na nově vzniklý web http://www.ceskelazenstvi.cz, kde

se lidé dozvědí všechno podstatné o českých lázních.   Soutěž o pobyty Celou kampaň ještě více zatraktivní soutěž o víkendové pobyty pro dvě osoby v lázních, která již teď probíhá na zmíněném webu. Potrvá až do konce této kampaně, přičemž soutěžící budou odpovídat na různé kvízové otázky zaměřené právě na oblast lázeňství. Za zmínku určitě stojí, že ceny věnovalo celkem čtyřiadvacet lázeňských společností z celé České republiky.   Cíl kampaně Smyslem této rozsáhlé propagace je poukázat zejména na to, že návštěvníky lázní nejsou jen pacienti, kterým lázeňskou péči pře-

depsal lékař. „Přestože primární a nezastupitelnou rolí lázeňských zařízení zůstává léčba nejrůznějších onemocnění a rekonvalescence, lázně dnes vycházejí vstříc i požadavkům odlišné klientely,“ zdůrazňuje Iveta Jakoubková.   Medical wellness Kampaň tedy upozorňuje na fakt, že dnešní lázně nabízejí relaxaci pro všechny. Na českých lázních je navíc zajímavá skutečnost, že poskytují wellness procedury i s použitím přírodních léčivých zdrojů a pod dohledem lékaře. Ten zde v  tomto případě vystupuje spíše v roli konzultanta, který klientovi poradí se správným životním stylem (stravování, cvičení, regenerace). Tento tzv. medical wellness je stále populárnější. Nejdůležitější ale je, že lázeňský pobyt není nedostupný. Nabídka ubytování je totiž skutečně široká a ve všech cenových kategoriích.

Česká centrála cestovního ruchu – CzechTourism zveřejnila novou mapu turistických regionů na základě schválení Asociací krajů České republiky. Nové rozdělení turistického potenciálu České republiky se opírá o 17 regionů a 40 oblastí. Aktuální mapu turistických regionů zveřejnila agentura CzechTourism poté, co její podobu schválila na svém lednovém zasedání v Brně Asociace krajů ČR. Původní rozdělení potenciálu turistického ruchu na mapě turistických regionů je z roku 1999 a v současné době již neodpovídá potřebám, proto byla na základě Strategií cestovního ruchu jednotlivých krajů pro léta 2007 až 2013 připravena mapa nová. I přes počáteční úskalí byla nakonec Ministerstvem pro místní rozvoj ČR a Českou centrálou cestovního ruchu – CzechTourism zpracována. Mapu představil ministr pro místní rozvoj Rostislav Vondruška na zasedání Asociace krajů ČR u příležitosti konání veletrhu cestovního ruchu Regiontour a GO 2010. Mapa nově obsahuje 17 turistic-

kých regionů oproti 15 v mapě minulé. Toto navýšení je způsobeno potřebami  regionu Východní Morava a rozdělením turistického regionu Východní Čechy na dva – Východní Čechy (území Pardubického kraje) a Královéhradecko (území Kralovéhradeckého kraje). Dále se mění hranice některých regionů nebo názvy. Rozdělení turistického potenciálu v  nové mapě turistických regionů bude podkladem pro statistické sledování Českého statistického úřadu, dále bude sloužit k marketingovým aktivitám na podporu domácího cestovního ruchu a bude využíváno v rámci realizace projektů In-

tegrovaného operačního programu, které zaštiťuje MMR a CzechTourism. Zástupci jednotlivých turistických regionů popř. oblastí, pokud není region zastřešen jednou organizací, se pravidelně, dvakrát ročně, schází na pracovních setkáních, která organizuje CzechTourism a projednávají se na nich aktuální témata cestovního ruchu. Na posledním jednání v listopadu loňského roku v Olomouci se hovořilo o projektech Intergovaného operačního programu a také potřebě novelizovat zákon o cestovním ruchu. Jednání o legislativních úpravách proběhnou pod záštitou Celostátního kolegia cestovního ruchu, www.kolegiumcr.cz. Magdaléna Dlouhá, manažer komunikace s odbornou veřejností Veronika Váňová, tajemnice Celostátního kolegia CzechTourism

Mediální oddělení,  CzechTourism

INZERCE

Podporujeme rozvoj cestovního ruchu v České republice

Využijte Národní program podpory cestovního ruchu Podnikatelé mají nyní možnost čerpat dotace z Národního programu podpory cestovního ruchu, podprogramu Cestovní ruch pro všechny. Podmínkou pro přidělení dotace je vytvoření produktu, který umožní více cestovat i těm, kteří jsou nějak znevýhodněni – například seniorům, rodinám s dětmi nebo handicapovaným. Dotace může být až 50% z nákladů akce. Celkové náklady na jednu akci se mohou pohybovat v rozmezí od 1 do 5 mil. Kč. Rozvoj ve všech oblastech

Žádosti je možno předkládat do 15. dubna 2010.

Infolinka MMR (PO, ST do 17h, PÁ do 13h): +420 224 861 282 (138)

Podrobné informace najdete na www.mmr.cz