Martina Kubitová. Přehrada na kopci aneb Dlouhé Stráněpo dvaceti letech. " Však jsou plné lesy dřeva, rozhlížíte se po jesenick.ých úbočích; zásoby

Přehrada

na kopci

aneb Dlouhé Stráně po dvaceti letech Martina Kubitová

" Však jsou plné lesy dřeva, rozhlížíte se po jesenick.ých úbočích; záso­ by nevyčerpatelné, dělá to na vás dojem. Ano, na první pohled. Ale Krajina po bitvě kam se poděly bukové stráně, kam kleny, jeřáhy, jež od saxonu !)~lechtily Byla to pro mne bájná, mámivá a tajemná tento kámen? Vše podlehlo sekeře. Pár ostrúvkú ZL/stalo, jako ten po­ hora. Kdykoli jsem jako dítě kráčel s otcem slední na Mravenečníku, bukové Eldorádo, nebo to muzeální zákoutí či strýcem po pěšince z Pecného přes Břidlič­ mezi Vozkou a Keprníkem, prales ve vitrině. Tož ne tak s tím slovem nou a kolem Jelení studánky dále na M~j, Kamzičník a Vysokou holi, po travnaté pč­ "nevyčerpateln.ý (( a pozor na sekeru! Protože potom ... (( (Jaromír To­ šince. na níž bylo nutno klást pečlivč jednu meček, 1964)

šlépěj před druhou jak byla úzká - má malá kdy vznikaly předchozí řádky, se. už delší dobu uvažovalo o stavbě

vodní elektrárny (PVE) právě na jednom z těchto posledních

ostrůvků. Podle svého umístění, na kopci Dlouhé Stráně patřícímu k masivu

Mravenečníku, získala letos v létě do provozu uvedená elektrárna své jméno.

První studie o možnosti vý~avby elektrárny Dlouhé Stráně sahají až do 50.

a 60. let. A nejednalo se pouze o studii a lokalitu jedinou . Další elektrárny

byly plánovány na Břidličné a Žárovém vrchu .

Ještě podle staré klasifikace byly dřív v CHKO vyčleněny tzv. zóny klidu.

Jedna z nich zahrnovala právě masiv Mravenečníku a údolí Desné, čili oblas­

ti, kde se dnes nachází obě přečerpávací nádrže.

"DalH dvě klidové oblasti hyly Šerák a Orlík. Na Šerák dnes vede lanovka

a k Orlíku se váže nechvalně zmím)í plán Videl.l'kého lyžarského areálll," do­

dává odborný pracovník Správy Chráněné krajinné oblasti Jeseníky ing. Ka­

rel Kavalec a dokresluje tak skutečnost, že ani dnes se megalomanské pro­

jekty na využívání hor nevyhýbají nejci~livějším oblastem.

V

době,

přečerpávací

Historie a technické parametry První projektový úkol řešící výstabu Dlouhých Strání nese datum 1969. O rok později byla také pro potřeby výstavby ministerstvem kultury udělena výjimka umožňující výstavbu přečerpávací elektrárny v jedné z nejcennějších oblastí CHKO Jeseníky.

\ýGS!:r(]DUunCB~

sestra jí kdysi prošla celou bosá, tak byla ta stezička hebká - vystupoval její masiv, vábi­ vč se odděluje úzkým hřbetem od hlavního jesenického hřebenu, tu blíže, tu dále , neoclo­ latelnč vždy přitahuje můj zrak. ,.To je Mra­ venečník," pOllčoval mne ujec, Cl já jsem pod dojmem toho podivného jména, které jsem mčl tehdy vlivem dobrodružné cestopisné . četby spíše spojené s oním pozoruhodným

Dlouhé Stráně kdysi

tvořily společně

s Mrave­ jesenické dvojvrší. VySl/nuty z lllavm1/O hřebene, nepřístupny po turistické značce byly refi/giem klidu, ende­ mických dm/lll a jedillečných výllledll. Dlles zde, l'e výšce 1350 lIIet/'l1 nad mořem, zeJe za­ plavený umělý kráter (hodný Jihoamerických And), z něhož a do něhož je čerpána voda z údolí bývalé Divoké Desné, pohánějící pod­ zemlll~ turbíny o výkonu 650 MW. .Jeden z dal­ ších reliktll socialistické megalománie byluve­ den do provoZil v červnu letošního roku. V po­ zadí, "ozdoben" lIevkuSllou věží, slllíží lIa no­ voty ve svém !/{íjelllství Praděll (Ilejvyšší IllO­ ravský vrch - 1492 111 11.111.), zcela vpravo pak b4;IIé Petrovy kameny ... Foto archiv Veroniky nečníkem

nejmalelměj.lií

REPORTÁŽ

1

Samotná výstavba na ploše 95 hektarll byla zahájena na konci 70. let, v roce 1978. Následující 80. léta jsou ale obdobím útlumu. Během této doby došlo

ke změně koncepce - v roce 1981 byl vyhotoven nový projekt, v roce 1985

byl k tomuto novému projektu vypracován dodatek. Podstatnou změnou,

k níž došlo, byla náhrada pllvodních 4 soustrojí, o celkovém výkonu 600

MW, dvěma reverzními turbogenerátory s celkovým výkonem 650 MW. Re­

verzní turbogenerátor má tu výhodu, že podle potřeby může sloužit střídavě

jako čerpadlo nebo turbína.

Nicméně dnes je v nejcitlivější vysokohorské oblasti, ležící v samém srdci

CHKO, v provozu největší vodní elektrárna u nás. Výkon jednoho soustrojí

(325 MW) je největší svého druhu v Evropě. Elektrárna svým maximálním

výkonem 650 MW zaujímá prvenství i mezi ostatními elektrárnami naší re­

publiky. Jedině Temelín by ji předpokládaným výkonem 2 000 MW předčil.

Projektovaná roční výroba díla činí 997,8 GWh.

Horní nádrž o objemu 2,7 nlil. m 3 byla vybudována přímo na vrcholu kopce

Dlouhé Stráně ve výšce 1350 metrll nad hladinou moře. Voda z ní je vedena

k turbinám dvěma přivaděči o prllměru 3,6 m a délce.1,5 km a zachycována

v dolní nádrži, jejíž objem činí 3,4 mil. m 3 a nadmořská výška koruny hráze

825 metdL Voda tedy překonává přirozené převýšení větší než 500 metrú.

Obě' reverzní soustrojí, každé o výkonu 325 MW, jsou umístěna v podzemní

kaverně turbín o délce 87 ol, šířce 25,5 m a výšce 50 m, blokové transformá­

tory pak v komoře o délce 117 ol, šířce 16 m a výšce 21,5 m. V podzemí se

dále nacházejí komunikační, technologické a větrncí štoly o celkové délce 8,5

km. Podzemní elektrárna je spojena s dolní nádrží dvěma odpadními tunely

o vnitřním průměru 5,2 m. Výkon je z podzemí veden kabelovými vodiči o napětí 400 kV na zapouzdřené vývodové pole a odtud venkovním vedením délky 52 km do rozvodny v Krasíkově. Při ražení štol a tunelú bylo vyrubáno 290000 mj přírodního materiálu, který se následně použil v sypané hrázi dolní nádrže. V elektrárně bylo uloženo celkem 175 000 kubíků betonové směsi, vytěženy a přemístěny byly téměř 3 miliony kubíkú zeminy. Elektrárna spotřebo vala 17 600 tun oceli. V době

2

Dnes již bohužel historický snímek masiv II Mravellečlll1m Z úbočí Vy.wké hole fotografo ­ val Otto Hauck. Při srovllání tohoto s/límku s /lovým "pojetím" Dlouhých Strání o to více vY/likne tvrzení z [ll"Opagačm1/O materidlu CEZ, kde se píše: "Aby při výstavhě díla byla minimálně narušena kraji/la, jsou hlav/lí vý­ robllí zařízellí umístěna do podzemí. Objekly, které jsoll umístěllY na povrchu, jsou svým ar­ chitektollickým ře.l:ením a provedellím přizp/i­ sobeny okolní přírodě... " tvorem s dlouhým čumákem, požírajícím za pomoci svého mrštnéhojazyka nebohé mra­ vence, ještč více zatoužil ono rozložité dvojvrší navštívit. Kupodivu jsme tam nikdy nezamířili. Až později jsem pochopil, že to bylo ze st rachu mých dospělých průvodců , aby, neznajíce cesty. nezbloudi li a nedošla tak úhony do té doby v mých očích neotřesi­ telná autorita neomylných horalli. Na Mrave­ nečník totiž žádná značená cesta ncvedla. I můj tehdy již dávno zvěčnělý prauěd, slo­ vutný rýmařovský barvíř (žil v tomto pod­ horském městečku clo konce první války jako jediný Čech), zakladatel a předseda prvore­ publikového rýmařovského Klubu českých turistů , byl na tomto kopci . který se tenkrát ovšem jmenoval Ameisenhugel, údajně pou­ Le jednou. Od něho také strýc vědčl. že z Františkovy myslivny Je nutno jít střední cestou. O tom, jak ošidná to byla informace, .Jsem se m~l přesvčdČit za pár let, při svém první m pokusu o zdolání tajemné hory. Tehcly totiž. jako jinoch třináctiletý, jsem·, s rodícím se in· stinktem horského vlidce, přesvědčil strýce. abychom se na Mravenečník konečně vydali.

REPORTAŽ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ \;)'(i)Úl100nD®t1

největšího

stavebn ího ruchu tu pracovalo až I 100 lidLStavbu elektrárny tvo­ 190 stavebníCh objektú a 50 provozních souború. Dnes tu stojí koneč­ ných pět provozních objektú. Na konci první poloviny 90. let se stavba začala chýlit ke konci . První před­ komplexní zkoušky na díle ale byly přerušeny poškozením prvního turboge­ nerátoru (TG I) v červnu 1994. Púlroční šetření vyústilo v závěr, že příčinou byla technická závada a následně bylo provedeno více než dvacet konstrukč­ ních změn na obou generátorech. Samotný zkušební pro voz probíhal od za­ čátku roku 1996. Zařízení TG 2 bylo uvedeno do zkušebního provozu 6. 2. 1996, TG I pak 20. 6. 1996. Provoz elektrárny byl oficiálně zahájen 28. 6. řilo

1996.

Vlastní fungování elektrárny Princip přečerpávací elektrárny je zřejmý.: Elektrárna využívá přebytku elek­ trické energ.ie. zpravidla v nočních hodinách a mezi špičkami, k čerpání vody z dolní do horní nádrže . V době zvýšené spotřeby se pak v turbínovém reži­ mu elektrická energie vyrábí. Ředitel výstavby ing. Miroslav Kopřiva upřes­ ňuje:

"Když spotřeba prudce roste, spultěním turbínového režimu ji ponnižeme po­ krýt, a naopak když spotřeba energie v soustavě klesá, je poti":'eba ji ze sousta­ vy v krátkém čase odebrat, než se podatl zregu [ovatsoLlstrojí v parních nebo

jaderných elektrárnách. Zatížení v soustavě se mění v rozpětí púl hodiny až

hodiny a my j sme schopni dostat se Z nuly až na 650 MW za J 00 sekund. "

Elektrárna sama o sobě však v celkové bilanci energii nevyrábí, ale naopak Údolí Divoké Desné pFed započetím výstavby vodlll11O dzla. Foto Josef Ptáček spotřebová vá. "Přec."erpáváním se čtvrtina energie ztrácí, ale prodejní cena J MWh vyrobe­ né a dodané do sítěje zhruba 2,7x vět§í než energie spotřebované přečerpá ­ V sedle pod Májem jsme neznatelným stez­ ním. Ekonomicky vZllikne asi jedenaplilnásobek," vysvětluje ing. Kopřiva níkem odbočili k Františkově myslivně. Do­ dnes si vzpomínám , jak hlubokým dojmem ekonomickou přínosnost díla. na mne tato lepá , šindelem obitá dřevěn;1 V této sou vislosti nejsou bez zajímavosti náklady na výstavbu celého díla. stavba, schovaná uprostřed rozvolnčného horského lesa na širokém hřebínku , zapúso­ Předpokládaný rozpočet 6,3 mld . Kč s největší pravděpod obností překročen Ticho zde bylo tajemné a témčř absolut­ bila. nebude, neboť nyní očekávané náklady činí 5,8 mld. Kč . Jejich návratnost se ní. Jen občas jej lehýnce porušil šum jemným údajně pohybuje mezi 6 až 10 lety. vánkem zčeřelých IisLÚ nevelké horské buči­ ny - posledního to zbytku kdysi bohatých je­ senických bukových hvozdú. Cesty, lépe p č ­ šinky, se odtud ovšem rozbíhaly čtyři. Onu prostřední jsme vybrali špatnč. Nu což, ales­ poň jsem se podíval do lehdyještč malebn é horské vísky Vernýřovic, kam jsme po dlou­ hém úsilí nakonec sestoupili . Druhý pokus, následující pochopitelně · témčř vzápčtí, již byl úspěšný. Stezník rovný jak podle pravítka se po dvou kiiometrcch od Františkovy myslivny lomí v pravém úhlu . A již stojíme u vyhlášeného rašeliništč pod Mravenečníkem. Tajuplná pláňka náhle roz­ jasní příšeří již řídnoucího smrkového poros­ lu. Púda se mírně houpá pod nohama. V pře-

Jako ~JOdivllhodllý pHzrak vystl/pl/je z il/verze "tabulová" hora DlOl/Id Strállě. Foto Josef Ptáček

\)'ClSIl\!OOmC82!1

REPORTÁŽ

3

Často se také hovoří o Dlouhých Stráních v souvislosti s JE Temelín:

míře květů se snaZlll1 rozpoznat rosnatku okrouhlolistou ... A odtud pak dále. stálc ncu­ " Vazba s Temelínem není n!jak těsná. nebot' v době, kdy se rozhodovalo o v)í ­ věřitelně přímo . Krátký výstup na vrchnlové stavbě pFečerpávClcí vodní elektrárny. se vycházelo z pniběhu denních dia­ louky, střídmě porostlé zakrslými horskými gram~i zatížení Cl Z potFeby zabezpečit reF,ulac~ní v.ýkol/ v soustavě, což. tehdej­ smrky . Při most cesty opticky klamc - na te­ ší zdroje neul11oŽiíovaly. Zárovdí se hodnotil stav, kter.V nastane po spuštění meno vytouženého Mravenečníku je nutno překon:1[ ještě dvě sedélka. Po pravé straně JE Temelín. Tato hodl/ocení vyústila v závě!; že po uvedení JE Temelín do zůstává vrchol Dlouhých Strání. Konečnč! proV(JZll bude využití PVE Dlouhé Stráně efektivnější. Tyto úvahy vznikaly TUl Stařičký polorozopadlý triangl 'určitě pama­ poc~átku 80. let, ovšem dnes je stav takov.V, že během dne se zatížení v sousta­ tuje návštěvu mého pradědečka ... vě v.ýrazně mění, v rozpětí 600 až 1000 MW, a tyto změny je pot/'1:eba uregulo­ Výhled je nepopsatelný - celý hlavní hřeben , vat. Změny jsou velmi náhlé, a zejména po phpojení na západoevropskou Praděd. Červenohorské ~edlo, masiv Keprní­ energetickou soustavu je ,potFeba dodržet urtité chování naší soustavy vzhle­ ku a v dáli monumentální Králický Sněžník. Odnikud jinud v celých Jeseníkách toto vše dem k ní, tzn. uregulovat ji, " upřesňuje ing. Kopřiva vztah Dlouhých 'S trání nelze spatřit. Nad vrcholem hravě dovádčli a Temelína. skřivánci. Ano, tehdy jsem včděl, že jscm na­ lezl krajinu svého srdce, krajinunávratLI. Elektrárna a krajina Kolikrát jsem zde poté byl'l V třeskutém Jaké vlivy na okolní krajinu měla a bude mít více než 18 let trvající stavba mrazu a mlze mne zde na bčžkách od 7,tr;ity přečerpávací vodní elektrárny, navÍC situované do púvodně jedné z nejhod­

kurá~e uchránila pouze placaticc rumu, na mčkkém ťirnu v hřejivých paprscích předjar­ notnějších částí Jeseníkú? :

ního slunce jsem uchvácen pozoroval přelet " Byla to oblast nezaSi:LŽená civilizačními vlivy," říká o ní Martin Míček,

divokých husí k jihu, polibek své první velké předseda nevládní ekologické organizace Přátelé Jesenikú - SOJKA. Ještě la­

lásky , zvláštní setkání se zbloudilým kočím ­ pidárněji to vyjadřuje místní rodák a turista: "Tady za mostkem liŽ začínal les,

bůhví jak se sem s vozcm a pCtrem koní vů­ ž,ádné široké značené cesty, jen lesní chodní"-)'. Těch je největ:H s"koda. "

bec dostal - jelení říje. podzim plný pavučin Mravenečník přece jen ležel mimo hlavní hřeben, z nějž značené cesty přímo a rudých horských jeřabin ... sem nevedly, a pokud už do těchto míst někdo zavítal, pak lidé, kteří znali Jednou jsem našel celý travnatý hřbet pojež­ děný koly terénních automobilů. Na vrcholu v horách každý kámen.

Dlouhých Strání stály jakési podivné zemč­ "Než. Jady by/a pFehrada, nacházely se ~de IOzsáhlé lesy. Tam, kde je ted' hor­ měřičské konstrukce. Dole v Loučné . o osm ní nádr~, byl charakter lesa stejT1'ýjako l'edle na Mravenečníku: vysokohorské set metrll míž, jsem v hospodě sewal od mu­ ::,okrslé smrčiny, kt er.ým se někdy také Nká vysokohorské parkos)', " popisuje žů v montérkách. že již zabli. Samozřejmč,

stav tehdejších porostú ing, Pavel Jonák z Lesní správy Loučná, do jejíhož

polesí Dlouhé Stľáně patří.

-Počátek mýcení Ila Dlouhých stráních I' roce Jak to, že v době, kdy byl les chápán pi'edevším jako producent dřeva (a snad 1978. Foto Josef Ptáček ještě zvěře), zústaly porosty na Dlouhých Stráních a v okolí nedotčené? Od­

pověď na tuto otázku nám dává ing. Jonák:

" Nehospodm':i/o se zde hlavně z. dlll'odu, kter.v už částečně napovídá název

přehrady: svahy byly dlouhé a nepřístupné. Les)' se nacház.ely na skalních su­ tích. Vedly sem pou::.e Lo~ecké chodníky. "

V údolí Divoké Desné, kde je teď zátopa dolní přehrady, rostly porosty pra­

lesního charakteru . Nejbližší lokalita uznaná pľo odběr semenného materiálu,

kde se ještě vyskytuje pl1vodní hOľský smrk. je v Divokém Dole, necelé tři

kilometry odtud .

Bývalý hajný na Dlouhých Stráních, dnes dl1chodce, Josef Pelikán mluví

o Mravenečníku a Dlouhých Stráních jako o nejkrásnějším jesenickém pra­ meništi. A opravdu, když se podíváte na mapu, uvidíte hustou síť modrých ži­ lek rozbíhajících se do všech stran. Samotná stavba a následující odlesnění má pro hajného jednoznačný dopad : byly "přetrhány" prameny. Odlesnění

- jeden z nejhorších

dopadů

Zástupci Správy CHKOJ, SOJKY i LS Loučná vidí jako jednoznačně nejhoľ­

ší skutečnost mnohahektaľové odlesnění. Samotná stavba jistě púsobila jako

jeden z faktorú, kteľé se na něm podílely, ale které, jak už tomu obvykle bý­

vá. se nesčítaly. ale násobily.

4

REPORTÁŽ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ VCíSll'(]DU1lflC8~~

,. p redevším vlivem v.ýstavby komunikace mezi dolní a horní nádrží do§lo

k neprirozenému otevFení do té doby kompaktních porostil. Také kVL/li elektro­ VOdIl se jenom v polesí Louc'[ná vykácelo 40 ll{{ lesa," říká lesní správce.

Tyto zásahy usnadnily přístup větrům, které se tak mohly dos tat novými, a tu­

díž nechráněným i a nezavětvenými okraji lesa dovnitř do porostlI. V zimě

1980 tak došlo na masivu Mravenečníku k velkoplošné větmé kalamitě.

"Bylo to 2. nebo 4. prosince, neděle, 14 stupiíti mrazu. Stromy padaly. Láma­ ly se nebo se vyvrátily i s koFeny," vypráví o prosincovém polomu hajný Peli­

kán. No a zde se už přidává další z neblaze působících faktorů - tehdejší zpúsob hospodaření v lese: především nevhodně umisťovaná a nev h odně prováděná těžba .

.,Závod podhodnoti/l11nožství kalamitní /zmoty, " tvrdí pan Pelikán. Prakticky

to znamenalo, že neodtěžené dřevo se stalo rájem pro kihovce, který v těchto

letech púsobil obrovské škody i na mnoha jiných místech .

Současný lesní správce charakterizuje tehdejší způsob hospodaření takto :

Kdysi malelmé údolí Divoké Desné (druhdy "Lesy, což si myslím j~ velký hF{ch hlavně v těchto podmínkách, byly posuzo­ přísnou rezervaci) zaplavila voda údolní nádr­ že .. vol/nr11O dr1a Dlollhé Stráně". Foto orchil' vúny podle toho, kolik dodají pilaFské kulatili)'. Ještě dnes je možno ve vrcho­ lových partiích vidět mizející mačky, které mamenaly, že porost se má vytěžit Veroniky naholo - a holoseče by se v těchto polohách neměly vzibec provúdět. Ani ob­ nova se neprováděla přímo tak, jak by měla, tzn. proti směru pi"'evládajících věděl jsem o tom, co se v hlavě jakýchsi so­ větrú. V této době se tak položily základy problémúm, které se nyní vyskytL(jí cialislických projeklantLI zrodilo, ale cclý tcn plán mi připadal naprosto absurdní a nereali­ v souvislosti s pFehradou. "

zovatelný. Ovšem - mýlil jsem se. Od té doby jsem tam nahoře nebyl. Jcsení­ .Jak se projeví nové vodní plochy? kúm se vyhýbám. A když již náhodou jdu Mnoho dohadú se objevuje také okolo púsobení vodních ploch.

tím hřebenem z Pecného přes Břidličnou Horní, vyasfaltovaná nádrž ve třech srpnových týdnech zela prázdnotou z dů­ a kolcm Jelení studánky dále na Máj, Kam­ zičník a Vysokou holi. po cestě. která jil. vodu kontroly a údržby, zatímco hladina údolní nádrže dosahovala svého ma­

dávno není pěšinkou a vúbecjiž ne travnatou xima a se svými přirozenými břehy nepúsobila v krajině nijak nepatřičně, což a hebkou , raději sc nalevo, tam, kde tuším se o napuštěné horní nádrži říct nedá.

a vím. že se rozkládá ono mám ivé dvou vrší Jak ale budou vypadat stavy vody za normálního provozu po zbytek roku? vábivě se oddělující úzkým hřbetem od hlav­ Velmi rozšířenou představu o nočním čerpání vody naho ru a jejím denním ního hřebenu, vúbec nedívám. Aby mi la kra­ pouštění dolú, a tedy neustálém přečerpávání veškeré vody, uvádí na pravou jina zústala v srdci taková, jakou jsem ji po­ znal a jakou ji znal mLlj dávno zvěčnělý pra­ míru ing. Kopřiva:

děd v době, kdy byl v R)'mařově jediným

.

,Nejdelší jízdy jsou asi pětihodi11Ovéjední111 strojem, ta"kže pn plném V.ýk0J111 Čechem. je to zhruba polovina objemu, což na horní nádrži znamená zmen.fení plochy

Václav Stěpánek nádrže maximálně o 20 %, a stejně tak je tomll i Ll nádrže spodnÍ."

Ve dne se čerpání a turbínování přizpůsobuje momentálním potřebám, tzn. že

Povrchové objekty přečel]Jávocí elektrámy se chvilku čerpá a chvilk u turbínuje. Podle hlavního 'hrázného dochází na dol­

Dlollhé stráně /la dně LÍdolí bývalé Divoké ní nádrži ke kolísání hladiny přibližně v rozpětí dvou melrll.

Desné. Foto archiv Veroniky .. Nádrže změní v této oblasti klimatické ukazatele jako JSOLl výpar a odrazi ­ vost, v létě sehrc!jí roli (Jclzlazovacího prvku, v zimě naopak," popisuje vliv

vodních ploch ing. Kavalec.

Lesní inženýr Pavel Jonák pak vidí hlavní nebezpečí ve zvýšeném výparu

a následném zvýšení námrazy, která mLlže být příčinou lámání vrcholú stro­

mů.

Tyto vodní plochy nejsou z největších a proto by se jejich vliv, podle pracov­

níkú Správy CH KOJ, měl projevit jen v nejbližším okolí, tzn. v údolí Divoké

Desné.

Přímé měření výparu se neprovádí. Podle odhadú ředite l e výstavby ing. Kop-

~~Srr()Du1lfi
REPORTÁŽ

5

Plavebný kanál Morava ­ v nadčasovom horizonte? Andrea Viceníková

Na

místě

lesa pod

Zámčiskemje

dlles pouze erO{IOvall.'Ý svah. Sllímek

pořídil

v roce 1977 J osef

Ptáček

řivy,

vycházejících z měření litr za sekundu .

přečerpan ých

objemú a

průs akú

z nádrží, výpar

nepřesahuje

Došlo ke ·znečištěnÍ ropnými látkami?

Z několika míst také zaznívají hlasy o údajných únicích ropných látek, pře de­

vším strojních olejů, ke kterým m ě l o dojít pře v áž n ě v mí stech stavby ObOLl nádrží. Tyto dohady koment uje ing. Kopřiva takto: " Vznikla určitá obava ze znečištění ropn.ými látkami, zejména v zát op ě dolní nádrže, kde bylo staveniště Subterry Tišnov a nacházela se zde těžká mecha­ ni:::.ace. Než došlo k /lapuště/lí do ln í nádrže, provedlo se v těchto místech 20 sond, ve kter)ích žádný výskyt ropných látek zjištěn nebyl. Na horní nádrži, v::.hledem k jejímu asfaltovému povrchu, už zde nebylo možno žádné sondy provádět. Nicméně výskyt ropných látek by se projevil na pri'-tsacích do dolili nádrže, na výtoku drenážního systému a zde také žádn é ropné látky zatím zjiš­ těny nebyly. "

Umíraj í okolní lesy? Problematika D lo uhých Strání se dnes ale so učas ný stav shrnuje ing. Pavel Jonák: 6

st áčí předev š ím

k

les ům,

jejichž

Koncom februára sa na Ministerstvc životné­ ho prostredia Slovenskej republiky uskutoč­ nila prezentácia návrhu Územného plánu vc­ fkého územného celku bratislavského regió­ nu - úzell1ia s rozlohou I 786 km 2 zahfňajú­ eeho okrem hlavného Illesta Bratislavy aj časl Podunajskej a Zúhorskej nížiny a Ma­ lých Karpát. Ako je z uokumentu jasné a ako bolo aj orici­ álne proklalllované, zlllyslom nie je ohmed­ zovnnie rozvojn, ale jeho podporovanie. Ten­ to rozvoj je však chápaný predovšetkým ako rozvoj ckonomickej sféry, aj ked sa v hlav­ ných cieIoch dokumentu hovod o jeho zosú­ ladení s environmentálnYllli požiadavkami uplatnením prin ípov ochrany a tvorby kraji­ ny, zachovania kul tú rneho dedičst va a trvalo udržatefného vývoja. Do akcj Illiery sn illl podarilo naplnit (ieto hlavné ciele, mažeme si zdokumentoval na oblasti Záhoria. V návrhu sa uvažuje o vybudovaní plavebného kanál a Morava ako integrujúceho prvku európskych vodných ciest na eur6pskom prepojení Du­ naj-Odra-Labe. PodIa odporúčaného scenára plavebný kanál holandského typu bude akti­ vizovať oblasť Záhoria a Moravskéhopofa a poskytne ekologickú a encrgetickú výhod­ nost s atraktivitami pre cestovný ruch . Autori navrhovaného scenára si asi neuvedumujú, že úzell1ie, kto ré by bolo dotknuté výstavbou a prevádzkou kanála, predstavuje jediný ve­ I'ký komplex zachovaných mokraďných eko­ systémov na Slovensku. Aluviálne lúky , kto­ ré sa tu rozprestierajú, nemajú v strednej Eu­ rópe obdobu po stránke vysokej druhovej ro zmanitosti. Takmer 100 rasllinných dru hov pripadaj úcich na lO ml, vinc ako 10 000 mi­ gruj(lcich vtač í ch jedincov zahfňajúcic h eu­ r6psky i svetovo ohrozené druhy, to sú hlav­ né davody na vyhlásenie nivy Moravy za mokracf chránenú v rámci Ramsarskej ko n­ vencie. Od vedenic vody navrhovaným kaná­ lom znalllená vážnc narušenie stabil ity a vy­ sušen ie tohto vzácneho územia drastickým ovply vne ním vodného režimu. V súvislosti s rozvojom dopravnej sllstavy bratislavs kého regiónu nav rhuje sa v závaz­ nej ča st i územného plánu vy budovanie prie­ myselnéilo prí stavu Devínska Nová Ves, kto­ rý vo vazbe na nosné závody - Volkswagen Brati slava - vý razne podporí dopravn ú vyba­ venost a ako altern ativa cestnej dopravy má p reds ta v ov ať ekologicky výhodnejšie rieše­ nie. O bl a sť, ktorej sa týka výstavba priell1Y­ selného prístavu, leží na území chránenolll Ramsarskou konvenciou, a preto je neprí­ pustné z hradi ska ochrany prírody a medzin á­ rod ných zá vazko v, ktoré na seba prija la vl á­ da Slovenskej republiky podpisom Ramsar-

REPORTÁŽ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ \Y(E3U'()DUmCBťl

J~

/

­

~22!l(o

0

~

----­ Kresba Jana Sleklíka

., V současné

dob ě je

v okoií horní nádrže

prováděna

pouze

těžba

nahodilá.

skej konvcncie, aby sa na tomto území rozvi­ jali podobné hospodárske aktivity. Tretím bodom, ktorý sa c10týka územia nivy těžba pFedepsána není, pouze se zde provádí zásahy z [/LI vodil ochrany lesa. Moravy, je plánované rozšírenie ťažby štrko­ Chodíme tam bohužel každý rok. n eboť ka ždý rok část porostu spadne. DT'evo pieskov v oblasti Vysokej pri Morave, preto­ se vytěží, odkorní Cl na mn oha místech zůstává ležet. Je t 0111 11 tak ze dvou dL'J ­ že sa tu nachádzajú najperspektívnejšie loži s­ ká štrkopieskov (spolu s Vefkým Grobom) vodú: buď je nemožné dFevo odtud dostat, anebo náklady na odtěžení pFesa­ hují jeho cenu. Do určité m fry to není §patné z d~lvodu obohacení lokality v oblasti VÚC bratislavského regiónu . Vzniknuté vodné plochy po vyťažení sa navr­ rozpadem biologického materiálu, ale na druhé stran ě nám zákon ukládá do hUJú využiť na rekreačné účely. Rozšírenie dvou let zalesnit holinu pi~esahující 0,04 ha. V současné době v§ak žádáme ťažby sa opať týka Ramsarskej lokality o odklad za lesnění, neboť j e na těch to lokalitách velký p]:'irozený nálet seme­ a ok rem iného si treba položiť otázku, či zis­ ky z ťažby a vzniknuté vodné plochy pOlenci­ míčků. Přirozená obnova j e jistě ideální, ale zárovdí v nás toto nečekané álne vyu žívané na rekrcáeiu sú schopné na­ množství semenáčků vzbuzuje i určité obavy. Porosty ve vrcholových partiích hradiť stratu sp6sobenú zničením druhovo dlouho neplodily. Plodné roky se v těchto vy§lích polohách opakuji po 4 až 8 bohatých mokradí, kloré plnia v krajine letech a nyní následovaly krátce po sobě, v letech j 993 a 1995. Do ufá/l1e, že množstvo nenahraditerných funkcií. Spomínané lri plánované aktivity vzťahujúcc se nejedná o tzv. 1I10rtálnífruktifikaci (vysoká tvorba semen iěsně před odu­ mlením), což by mohlo znamenat, že by tisíce hektarú lesa ode§lo prakticky sa na územic ni vy Moravy chránené Ramsar­ skou konvenciou, a aj Zákonom o oehranc naráz. " prírody SR - vybudovanie plavebného kanál a Bohužel v těchto partiích jde, právě z dúvodu j iž zmi ň ov an é nepřístupnosti, Morava, pricmyselného prístavu Devínska o porosty přes tárlé, na hranici nebo i za hrani cí jejich fy ziologického věku, Nová Ves a rozšírenie ražby štrkopicskov který se v těchto podmínkách pohybuje zhruba mezi 200 až 250 lety. Už tak v oblasti Vysokej pri Morave - boli predmc­ dost nepřízn i vou situaci ještě zhoršují sucha opakující se v pos led ních třech tom ostrej kritiky zainteresovaných zástup­ cov štálnej správy i mimovládnych ochranár­ letech. Na těchto skalnatých svazích se větši n a srážkové vody ztrácí v pukl i­

skyeh organizáeií. Pripomienky k navrhova­ núch a stromy se svým povrchovým koře n o v ý m systémem k ní nemaji pří­ nému územnému plánu bratislavského regió­ stup .

nu boli zároveň zaslané na MŽP a mali byť po prerokovaní pat ri čne zahfadnené v návrhu Obnova porostú v těc hto podmínkách také není jednoduchá :

" Když nastalo velkoplolné odlesnění v suťových oblastech, do§lo ke splachu deťinitívnej verzie územného plánu. Zalial' sme sa dozvcdeli torko. že návrh na vybuclo­ surového humusLl. Tyto lokality se zatim zale.!díují tzv. přípravnvmi dj-:evinal71i, vanie plavebného kanál a ZáhorÍm bol vypu­ Z nichžje nejvíce zastoupena bFíza. Obnovu porostLI dnes ov§em také Z velké stcný za závaznej časti dokumcnlu. Je otáz­ míry ovliv/íuje nadměrné množstvi zvěře. V současné době jsou nonnol'ané ka, či budú spomínané návrhy. ktoré vyvolali vlnu opodslatnenýeh námietok tých, ktorým ide o zachovanie vysokej prírodnej atraktivi­ ty úzcmia, vypustené z celého návrhu. aleho budú zakomponované do návrhu s ví-hrado­ VOlt {lerspektívoll V Iladtasovo/ll horizonte. Tento pojem sa totiž vermi často vyskytoval v slovných prejavoch spracovatcrov navrho­ vaného plánu. Na otázku, čo znamená nadča­ sový horizont sme Sl dozvedeli len to, že to je niečo, ČO každý inlUitívne chJpe, ale ncvi­ CIne to definoval. DMam však. že v návrhu, ktorý pojde na prerokovanic do vlády bude jasne definovaný budliei rozvoj rcgiónu. prc­ dovšetkým s ohradoIn na životné prostrcdie. Veď to je v hlavncj kompeteneii zadávatcra ­ ministerstva životného prostredia .

Část těchto svažitých lokalit je zahrnuta do lesa ochranného, kde už žádná

V samém centru Ch rá1lě1lé kraji1l1lé oblasti Je­ Se/llKy - doko//čoJ!ací práce //(/ "dlollhostráií­ ském" komplexu. Foto Marti//a Kubitová

~'G)il'\lj)iJTJŮC8~

REPORTÁŽ

7

stavy zvěře překročeny 2x až 3x. Nejmarkantněji se to projew!ie především ve

vyšších poLohách, kde je skladba potravy nepoměrně chud§í," popisuje nej­

Rozloučení s ministrem větší problémy znovuzalesií.ování ing. Jonák.

Nyní dochází také k navracení ploch dočasně vyňatých z lesního pi:tdního Když jsme se před čtyřmi léty loučili s našimi fondu, mezi které patří i kopec Zámčisko, jenž byl z více než poloviny odtě­ prvními ministry životního prostředí. s Ivanem Dejmalem, Bedřichem Moldánem i Josefem žen a kámen z něj získaný použit na sypanou hráz dolní nádrže.

Vavrouškem, vyslovili jsme naději, že jejich ná­ " V současnosti je tam holá skála. Uvidíme, jak se nám to podaFí zaLesnit," stupcc bude pokračovat v prosazování nadstra­ dodává k nynějšímu stavu Zámčiska lesní inženýr.

nických principli ekologické ctiky v naší poli­

tické praxi (Veronica 1992. č.3. sir. 1-2). Fran­ tišek Benda ani zdaleka toto očekávání nesplnil. Na Dlouhých Stráních jako v par ku?

Zanechal po sobě ministerstvo ži votn íh o pro­ V současné době probíhají poslední terénní úpravy a ČEZ se na svých 9S středí zbavené pravomocí v územním plánování hektarech snaží ozelenit co se dá, i když na svazích bez hlíny se to daří jen a výkonu státní sprúvy v lesích, s výhledem velice těžce. O rekultivacích prováděných INGSTAVEM Brno se ing. Jonák ztráty pravomocí v oblasti vodního hospodář­ ství. nedokázal ve vládě prosadit vyhlášení ani vyjadřuje nepříliš pochvalně:

jediného velkoplošného chráněného úLemí ­ "Z lesnického hlediska je ozelenění horní nádrže prováděno diletantsky.

připomeňme dlouho připravovaný národní park Spon, čili rozestup sazenic, je 40 až 50 cm, cožje hustota asi 6x vy§§í než je Labské pískovce. návrh CHKO Novohradské v těchto polohách u smrku obvyklá. Zdůvodnění, že v těchto extrémních pod­ hory a rozšíření biosférické rezervace a CHKO Pálava. Ve výčtu Bendových negativ by bylo mínkách bude vysoká mortalita, popírá samo sebe. Smrk nennlže /"LIst v tako­ možné pokračovat dlouho. Za jedno z nejhor­ vém sponu a zápoji. protože by ho sníh uválel. V budoucnu bl/de potřeba ten­ ších dědictví po F. Bendovi považuji odstranční to počet upravit. Je to obrovská škoda sadebního materiálu, z vláště pak, jed­ odborníkli z vedení odborného pracovištč české ná-li se o opravdu lnlvodní horskou odrúdlt smrku, což už jsem dFíve zpo­ státní ochrany přírody (nyní Agentura ochrany chybiíoval, kdyžjsem viděl, jak se ty stromky chovaly. Ale to ukáže čas. "

přírody a krajiny). Mliže skutečnč koncepčně "Jde o jakýsi parkový zp[lsob výsadby, kter.ý v horách nemá co dělat, " dopl­

vést a řídit toto špičkové pracoviště kdokoli? Bez jakékoli odborné kvaliľikace v ochraně pří­ iíuje ing. Jonáka vedoucí Správy CHKOJ mgr. Karel Kočí.

rody? Stejně. jako bych se těžko smiřoval s tím. aby někdo z ochranářll, třeba Mojmír Vlašín ne­ Turistika ano či ne?

bo Ivan Dejmal byl jmenován guvernércm Čes­ Elektrárna je tedy v provozu, v jejím bezprostředním okolí probíhají poslední ké národní banky. nemohu se smířit ani s tím. aby v čele vrcholného pracoviště české státní dokončovací práce, v okolí širším se jedná o obnovení a tvorbu nových turis­

ochrany přírody byl člověk bez jakékoli ochra­ tických cest.

nářské erudice, praxe a vzdčlání. Dalším špa t­ Nynější vlastník elektrárny - ČEZ - sám pořádá organizované autobusové ex­

ným dědictvím po F. Bendovi je narušený kon­ kurze až na horní nádrž.

takt ministerstva s nevládními ochranářskými Tady se střetávají dva naprosto odlišné přístupy a pohledy na celou proble­

a ekologickými organ izacemi a hnutími. Benda matiku. Zatímco jedni nedokážou pochopit návštěvnickou atraktivnost Dlou­

osobnč je považoval spíše za protivníky než za hých Strání, druzí přistavují autobusy a s patřičnou hrdostí, jak se na tvi:trce přiroze n é spojence. Jiří Skalický. nový ministr životního prostředí sluší, ukazují své dílo.

A tak se zde objevují názory jako je temo: "Davy turistů jezdí ohdivovat ně­ české vlády rozhodnč nebude mít jednoduchou úlohu. Stačí ovšem. aby byl pravdomluvný mi­ co, co v horách nikdy neměLo hýl. a co ani obdivu hodno není, " jak se o pořá­ nislr a dobrý. dlisledný úředník a rozhodně ne­ daných exkurzích vyjádřil Martin Míče k . Tyto názory pak dop l ňuje pohled mliže být horší než předchlldce. Volební pro­ pamětníki:t: "Už jsem na Mravenečníku dlouho nebyl, vyhýbám se jemu sa­ gram jeho strany (Občanské demokratické ali­ ance) pro životní prostředí nc!porně patří k nej­ motnému i pohledům ~a něj. Nechci to vidět. " Ale v neposlední řadě je tu ta­

lepším předvolebním dokumenlLlm. Ocilujme ké nadšená odezva většiny čers tvých účastníki:t exkurze: "Je to opravdu krás­ alespoň dvě věly: .. Ve v.fe/ll na.fem konáni IIlUJÍ né", " Vl/bec to není zdevastované" a ,. Škoda, že se tam nedá koupat."

b.\'t pNlOnllla pokora vycházejíc( z vědo/llí. že pNroda je proslI"edílll pro život nejeno/ll pro Zpřístupnění Dlouhých Strání s sebou nese i další rizika, o kterých mluví Jan tfol'ěka. ale i os/{{tních lradi{ních obyvi/leln({· .ficlz krajti. Na .fí snahou bude udržet a ob1loVII Beneš ze SOJKY:

.. Pokud povede turistická značka a~ na horní nádrž, mám obavu, že se lidé životní podmínky i pro co největ.fí počet rostlin · n)'ch a Živoči.fnýc!z dru/lli. které do na.fí phrodl budoll chtít dostat přes kopec Vřesník na hlavní jesen ický hřeben . A právě na patIY. " V naplnční takového programu budeme Vřesníku, a takéještě na Mravenečníku, se například vyskytují endemic"tí mo­ jistč všichni no vého ministra podporoval. týli rodu Erebia a hrozilo by zde naru§ellí těchto lokalit. "

Antonín Buček

8

REPORTÁŽ _ _ _ _ _ _ _ __

_ __ _ _ __ __ __ _ _ _ \)'G~ÚilDll1ÍlC8~J

Martin Míček k tomu dodává:

" Pokud dojde k obnovení znače k přerušených sta vbou, byli bychom rádi,

kdyby se j ednalo o značky vedoucí Z hlavního hřebene do údolí Desné. Nemě­

ly by se zde vést značky do vrcholových partii, které jsou velmi narušené

a II kterých bude trvat velmi d.louho, než se n ějakým zp ~"tso bem alespoií. čás­

tečn ě zacelí. "

Stálo to za to? Ekonomická životnost e lektrárny je 47 let.

Pro mě osobně to znamená, že budu mít téměř do sedmdesáti vystaráno, ales­

poň co se týče regul ace energie. (Ovšem za předpokladu , že její sp otřeb a ne­

poroste dnešním tempem .)

Kopec Zámč isko si m ů žu bu ď představi t , což jsem před tou rovnou plochou

zkoušela, ale moc mi to nešlo, nebo pátrat po starých fotografiích.

Při znám se, že v nej ran ější m dětském v ěku j sem ze sedačky na tátových zá­

dech pří lišný zájem o kraj inu nejevil a, a tak mám po hled na Mrave n eč ník

spojený až s uřízn utý m kopcem .

Tichými ch odníčky táhnoucími se hlubokými lesy v údolí Desné se už asi ta­

ky neprojdu.

A můžu jen doufat, že pokud se n ěkdy, jako dnešní autobu soví turi sté, budu

dívat z horní nádrže na okolní "nezdevastované" kopce, nebudu si muset

představovat, že tady někdy by ly něj aké lesy.

Martina Kubitová, studentka ochrany a tvorby životní ho

p rostřed í

na

Univerzitě

Z Břidličné, vrchu prostírajícím se lIa Mavním jesellickém hřeben u, lze za dobré viditelllosti přehlédllout jak hřbet spojl(jící masiv Mrave­ nečlllKu s hla vilím hřebenem. tak sam otné dvojvrší - MravenečlIIK a Dlouhé Stráně, ba i v dálce se tyčící majestátllí vrchol KrálickéllO S n ěŽil/Kil s jeho předn ím hře b en em. Seřezaný vrchol Dlouhých Sh'ání, pravda; na historic­ kém Sllílllku Josefa Ptáčka ještě před zásadním odlesn ěním, viditelný z daleka, však toto [Jano­ ráma zásadll ím zpllsobem zllehodnocuje. Zde nepol1lliže sebelépe provedená rekultivace. Jiz­ va /Za tváři lI ejvyšších m oravských hor je trva­ lá.

Palackého

v Olo mouci. Použitá li teratura: Vodní hospodářsl ví 6/96, Zpravodaj ČEZ /?6

~'G)Il'QDUTJflCB~'}

REPORTÁŽ

9

Fórum názorů

Stabilizovaný rezort



"Zallechdwí/ll s{{/biliml"CllI.Ý rezor{" , pravil do roz­ rozloučenou s minist~rstvem životního jeho bývalý lídr František Benda. Bohu­ žt:I, je třeba konstat()vat. že tentokrát věděl. o čem mluví. Ihned po svém nástupu do funkCI! se bez nejmenší­ ho odporu vzdal kompetencí v územnim plánování. Tyto si přivlastnilo ministers tvo hospodářství. Že se jednalo o opatření krátkozraké a nt:koncepční doka­ zuje vznik nového ministerstva stavebnictví (s ofici­ álním názvem zřejmč min islerstvo pro rozvoj regio­ nil, měst a obcí), které má nějaký čas územní pláno­ vání zastřešovat. Pozdi:ji přišlo ministerstvo o další kompetence, ten­ lokrát v lesním hospodářství. Lesním zákonem pře­ šla zbývající část stá tní správy v lesích na minisler­ stvo zemědělství. Pro MŽP zbyla inspekce (zaplať pánbu za ni) a zákonnč" téměř nedefinovaný" vrchn í dozor" v lesích. Z rezortu odešli nebo byli přímo vyhozeni erudova­ ní pracovníci, kteří zajišťovali odbornou úrovcií prá­ ce ministerstva ajeho ústavů. Jednalo se např, o pá­ ny Dejmala, Mlčocha, Kužvarta, Vlašína. Personál­ ní změny jsou j i stě běžnou součástí života. Nicmé­ ně, ti:žko vzpomenout byfjedi něho odborliíka, který by někoho z jmenovaných adekvátně nahradil. Na náměstkovských poslech se objevili nevýrazn6 po­ stavy, ze kterých přímo čišela obava z jejich šéfa, obava z toho, že by za svůj výkon se slali námčtem kritického monologu ministra na nekonečných mi­ nisterských poradách. Ukázkovým fiaskem ministerstva bylo představení zvan~ "Státní politika životního prostředí", Vláda tento dokument několikrát smetla ze stolu a přijala ho až v okamžiku. kdy už téměř nebylo co smetat. Vrtochem pana premiéra se v něm poslušnč neobje­ vuje ..Ievicový"' či ,.bezobsažný'· termín .,trvale udr­ žitelný rozvoj". Většina kapitol obsahuje sice nčko­ likeré obecně uznávané pravdy, ale tčžko mÍlie slou ­ žit jako itinerář pro ozuravování životního prostředí. Vyjmenovávat všechny kauzy, v nichž ministerstvo pana Bendy sehrúlo svoji smutnou roli by zabralo z n ačně prostoru. Zminit se o Tlnani, po které mčl býti ministr mrtvolou') Či lepěji připomenout trap­ nou snahu privatizace jes kyní v Moravském krasu? Někoho možná více zaujalo couváni mlllisterstva před národním parkem Labské pískovce (kde že jsou mu hranice '). Nebo račte Temelín - magnet na peníze daňových poplatníkll, u něhol. ministerstvo zaujalo strategi ckou poziCi mrtvého brouka? Slabost ministra, v tisku často decentnč zvaná .,ne­ výraznos t", se stala častým námětem kn:slených vti­ pů ~i fotomontáží. Pořad eské lelevize, zabývající se palčivými ekologickými kauzami, "Nedej se!" na­ šel v ministrovi vděčný objekt kritiky. Pohříchu a povětšinč oprávněné. Jediným významným protita­ hem ministra bylo vyplakání se na rameni Rady pro tdevizní vysí láni. která hezky přičinlivč a po socia­ Jisticku tVllree pořadu pokárala. O{\le nemožno ne­ vzpomenout. že se ministr Benda slal dosavadním přeborníkem v ceně Ropúka. Čtvrté, prvé a druhé místo ve třech po sobě jdoucích ročnicích se bude (doufejme) tčžko překonával. Obraz ministra před českou veřejností dokresluje šetření Střediska empi­ rických výzkumil Na konci vládního období dostal Benda od respondentlt témčř čtyřku a zaujal posled­ ní místo v pořad i ministrlt. Vraťme se však k sebereflexi F. Bendy z počátku článku a přehlédnčme rezort v polovin':: roku 1996. Zhodnoťme jeho kompetence, kredit a ideový po­ tenciál. Zjistíme. že se ministerstvo skutečně stabili­ zo valo, leč II dna svých možností. V době Vyjití to­ ho článku by mčlo končit stodcnní hájeni nového min istra. Jeden z úhelných kúmenů jeho vlády se zřejmě bude jmenovat "kompetence ve vodnim hos­ podářství" . které podlc koaliční dohody mají přejít na ministerstvo zemědčlství. Jaký on, na konci své­ ho období, předá rezort svému následovníku? Michal Franek

hlasu na prostředí

Životní prostředí pod novou vládou Odchod ministra Františka Bendy uvítal každý. Co bude řečeno na příchod Jiřího Skalického? Ekologičtí aktivisté stěží registrovali zpllsob hlasování jednotlivých poslancll ve vztahu k ži­ vo tnímu prostředí, aby teď mohli dokumentovat ekologický profil navrženého ministra. Jeho strana ODA se přílišnou starostí v tomto směru nevyznačovala. V předvolebním dopise Jana Kalvody občanllm najdeme řadu sympatických myšlenek, např. boj proti ekonomickým lobby (bude to platit i o automobilové?), o životním prostředí tam však není ztraceno jediné slovo. Jak se měl na poradách ekonomických mil1lstrů J. Skalický k postojům svého vládního j stranic­ kého kolegy V. Dlouhého ve věci Tmani? Ne­ zbývá než čekat na konkrétní kroky nového mi­ nistra. Koaliční dohoda ve výčtu dosavadních úspěchů nelení připomenout, že v oblasti životního pro­ středí je rychlost zlepšování výjimečná i v ev­ ropském kontextu . Pokračuje se v demagogic­ kém srovnávání země s nejhorším životním pro­ středím v Evropě s těmi, kdo tak hluboce ne­ klesli, a nemohou proto ani dosahovat tak vel­ kých změn. Že bychom se současně také dozvě ­ děli , jak mnoho nám při vší naší rychlosti k do­ sažení jejich úrovně stále ještě chybí? Navíc znečištění se zmenšilo současně s propadem ekonomiky. Jakmile začal náš HDP opět rúst, emise škodlivin ze stacionárních zdrojú v letech 1994 a 1995 zústaly již na stejné úrovni, zlepšo­ vání se zastavilo (Hospodářské noviny, 19. 6. 1996). Jestliže po letošní zimě hyne v Krušných horách 20 % smrklI ztepilých (Mladá fronta Dnes, 17. 6. 1996), pak citovaná věta z koaliční dohody nepříjemně připomíná propagandu L dob diktatury jedné strany. Premiér Klaus i ministr Benda několikrát uvá­ děli, že J{d{ vě1luje ročJ/ě J/O ekologii a: 3,5 o/t flOP... SlII/J(( 35 miliard korulI wL'lIěje {{si 1fI(/­ xi/lwlIl. co IIlLi;,e Ilyllí s{dl Ila {lilO olJ/aJ{ (Hospodářské

věllo­

noviny, 19. 6. 1996). Jak k této sumě došli, se již nevysvětluje. Objektiv­ ní posouzení úlohy odcházející vlúdy při ovliv­ ňování ži votního prostředí je prvým úkolem, který před ekologickou politikou stojí. Me/i osm priorit pro následující čtyři léta koa­ liční dohoda životní prostředí nezařadila. Nej­ pozitivněji se ho dotýká partie věnovaná zemč~ dělství. Horší je to již s dopravou. Má se zlepšit I' okrajových oblastech, na rozdíl od opakova­ ných prohlášení ministra Budinského mú zajiš­ (ovat i dopravu do zaměstnání a do úřadl!. Ani slovo o tom, že jde o hromadnou osobní dopra­ vu vúbec, na celém území, že jde o zvrat od do­ savadního krátkozrakého preťerování silniční dopravy, o záchranu českých železnic, dosavad ­ nímI ministry ponechávaných napospas. Z in­ vestic na dopravu připadalo 75 % na silnice a ministr Budinský ohlásil, že do roku 2000 se vat.

10

má podíl železnic zvýšit na 30 %. (Právo, 14.5. 1996). Co znamená jeho výměna za nového mi­ nistra Martina Římana, se teprve dovíme. Po­ známka 1. Stráského (ČT I, 30. 6.) o tom, jak dlouho daňoví poplatníci budou ochotni dívat se na vlaky, na nčž platí, ale jimiž nejezdí, mlIže , také znamenat, že ODS pokládala jeho nástupce za ne dostatečně rasantního pn kopníka auto­ mobilové lobby. PřipomeJ'íme, že naše dotace Leleznicím či ní pouhou 1/34 německých (272 mld. Kč proti 8 mld. Kč - Hospodářské noviny, 5. 6. 1996) ačkoliv náš HDP před s t avoval roku 1993 více než 1/8 německého. Jinak se koaliční dohoda zabývá životním pro­ středím ve dvo u zmínkách. V péči o ně bude preferovat tržní nástroje a zavede náhrady za ekonomická omezení v chrá n čnýc h .oblastech. Pokud jde o opozici, sociillní demokraté se ve svém programu zaváza li prosazovat: - zajištění pravidelné a včasné informovanosti o stavu a vývoji životního prostředí, - návrat kompetencí ministerstvu životního pro­ středí (územní plánování, stavební řád, státní správa lesního hospodářství), - koordinaci orgánú ži votního pros t řed í s hygie­ nickou službou ve věci hlučnost i , znečištění ovzduší dopravou a kvality potravin. - systém ekologických daní penal izující škodli­ vé technologie a podporující pře c h od k bezod­ padovým technologiím, rec yklaci odpadú a snižování energeti cké n á ročnos t i, - státní vlastnictví nerostných zdrojů . - posílení inspekce životního prostředí při za­ mezení obcházení zákona při dovozu odpadlI, - novelizaci zákona o lesích, kde by mčla převá­ žit mimoprodukční funkce lesa, - nepovo lování dev astace chrá n ěný ch oblastí. Bude na ekologických aktivitách, aby bed li v ě sledovaly, jak vehementně bude nejsilnější opo­ ziční strana tyto své závazky prosazovat a co se jí z toho podaří. Nové rozložení politických sil dávil občanúm vLlbec větší šance ke zjednání sluchu. Byty, zdravotnictví, doprava na venkovč, jsou nyní uznávány za vážná témata i tčmi, kdo je ještě nedávno bagateli zova li . Záleží na veřejnosti sa­ mé, zda prosadí pozornost i tomu, co je ve sku ­ tečnosti pro nás všechny nejdú l ežitčjší. Kdo to již yědí, jsou dlužni promyšleným postupem k tomu přispívat. Mimo jiné i stanovením priorit. Pro kadidáty se­ nátních voleb by mčly být připraveny konkrétní otázky, jak se míní o živo tní prostředí starat. Pro jednání o rozpočtu na rok 1997 je naléhavý apel na omezení stavby dálnic. Pro probíhající jednání o novém hran ičním přec h odu na plúno­ vané dálnici Praha-Drážďa n y (ministr Budinský zakázal svým ltředníkúm podávat informace no­ vinářll m - Mlad á fron ta Dnes, 22 . 6. 1996) je nutno nepřestávat v protestech. Jaromír Pl"Ocházka

FORŮM NÁZORŮ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ __

_ __

_

_ _ _ _ _ 'YGS[[l,]DU1ID
Proč

jsem byl v

Temelíně

Daniel Vondrouš

Zlé

dědictví

Závody v rabování surovin, měsíční krajina s haldami hlu šiny, uranová ruda rozpouštěná v zemi tisíci tunami kyseliny sírové, pyšné pomníky mega lomá­ nie u Gabčíkova, Nových Mlýnú, v Temelíně. Zvúle moci, která nepřipouští diskusi, zatajuje informace, lže a mlátí obušky. Prostředí, které desítky let formovalo naši společnost. Po odeznění revolučního nadšení se ukázalo, jak nepříjemné je probouzet se ze sna o social istickém ráji, kde pracovat budou jen stroje a věda vyřeší všechny problémy. Vláda pragmatikú, která nahradila vládu porevoluční, zti­ šila hlas či úplně zmlkla v těch případech, kde je podle ní lépe nechat lidi snít. ledním z příkladú je problém jaderné energetiky . . Každoročllě pořádají starousedlíci Z KNě/lova (lépe s/lad d/les VY~'ídlellci) bohoslužbu II svého kos­ tela. Fresku Posled1l111O souclu sl/pll/jí chladicí věže v pozadí. Foto Petr Vozák

\)''a9fN DUTJfiC8~

Může

600 MW ohrozit Zemi? Koncem srpna představi I na tiskové konfe ­ renci v Praze Bedřich Moldan závčreťnoll zprávu Územní studie změny klimatu ČR. kterou zpracoval Národní klimatický pro­ gram. Tato studie shrnUje rizika, která pro Českou republiku vyplývají ze změny klima­ tu; ohrožení stabi lity vodních zdrojCI, snížení výnosu v zemčdělství vlivem sucha, či ohro­ žení lesních porostCI. Zpráva také shrnuje možnosti, jak snižovat emise skJeníkových plynCI - jako jednoznačně nejvýhodnější se jeví úspory energie. Y této souvis losti Pro­ gram energetických úspor, který je součástí Climate Network EUI'ope, kritizoval na konci července zveřejnčný z;Jmčr ČEZ na výstavbu nové uhelné elektrárny o kapacitě 600 MW, protože by zvýšila emise CO, o zhruba 4 mi­ liony lUn ročnč. ČEZ takto reagovaly na nht spot řeby ektřiny v ČR. Tento rCIst byl vyvo­ lán především nově instalovanými elektric­ kými přímotopy, cOl je dCIsledkelll umčle udržovaných nízkých cen elektřiny pro do­ mácnosti. Křížové dotace totiž budou mistra­ nčny až v roce 1999. Spuštční nové 600 MW uhelné elektrárny by podle hrubých odhadli zvýšilo emise o 4,2 milionu tun COl za rok. Podle scénářů pro Českou republiku se prl1­ mčrná teplota v roce 2030 zvýší o 1.4--2 °C, přičem ž se předpokládú, že včtší oteplení na­ stane v zimč a menší v létč. Zároveň vzros­ tou srážky o 3-8 %, a to především v zim­ ních mčsících. Při nejménč příznivém scén,ír-i by se odtok vody snížilo 30-50 %. Na zemčdělství by mohlo mít vliv několik ťaktorll; rCIst koncentrace oxidu uhličitého spolu s prodloužením vegetačního období by mčl vést k zvýšení produkce biomasy. Na druhé stranč urych lená vegetace bude na jaře vystavena riziku pozdních mrazů. Zárovcií budou ohro7.eny suchem včtší část střední a jižní Moravy, střední a severozápadní Če­ chy. dolní a střední Polabí a Povltaví. To by mohlo mít negativní dopady na výnosy v tčchto oblastech. Změna klimatu bude mít také velmi nepříznivý vliv na slav našich le­ Sll, které jsou již teď vystaveny dlouhodobé zátěž i ze znečištění ovzduší. Ohroženy jsou především smrkové a borové monokultury. Pravděpodobně se rozšíří i noví hmyzí ški'ld­ ci, houby atp. Y rám ci této studie byla navrhnuta i opatření ke snížení emisí skleníkových plynu, většina z nich směřovala do úspor energie. Y modelu

JE TEMELÍN

11

čemu je chcete ! Č tyřicet let jednostranně vedené propagandy vytvořil o u nás image dokona­

Informace? K

losti mnoha "obje vům so v ětské vědy" , mj. také jaderným elektrámám. Svý mi haváriemi a problémy s radioakti vním i odpady se nechlubila žádná z jader-' ný~ h zemí, natožpak So větský svaz a jeho satelity. Přesto se našli lidé, kteří se v mi nu lém režimu odváži li protestovat proti stav­ bě j aderné elektrárny v Te me lín ě (JETE). Neby la to jen ekolog ická část d i­ sentu , ozvali se i vesničané z postižených obcí apod. Rok 1989 mě l ono don ­ kichotské snažení převést do otevře n é diskuse . To se vš ak n ezd ařilo. O JETE dokonce dodnes ani nejednal parl ament. Více než šest let se Hnutí DUHA a další ekologické organizace snaží prosadit veřej n o u diskusi o dostavbě JETE. Naš i práci komplikuje ne příjemn á a v de­ mokratické zemi neuvěřite ln á sku teč nos t. Přestože ministr prům y sl u a obcho­ du V. Dlouhý slíbil, že všechny info rmace o JETE budou pHstupny veřej n os­ ti, odmítají je odpo vědné ú řady poskytnou t (Zpráva o vlivu JETE na jednotli­ vé složky životního prostřed í, Bezpečn os tní dokumentace k JETE aj .).

Volný trh - jak kdy a jak pro koho Jaderná energeti ka je příl iš drahá na to, aby přežila v trž ních podmí nkách. Přesvědčila se o tom i Margaret Thatcherová, když se ve své zemi pokusila jaderné elektrárny privatizovat. Znamenal o to konec britského jaderného pro­ gramu. V něko l ika zem ích, kde j aderné ele ktrárny do sud prac ují, je proto vlastní (a dotuje) stát. Největší část francouzského státního dluhu je zp ůsobe­ na právě provozem jaderných elektráren. Také u nás je stát majori tním vlast­ níkem ČEZ - výrobce s mon opolním postavením na trhu s energií. V drtivé většině těch zemí, kde jaderné programy začal y, byly již u kon čeny. Zastavovány jsou také téměř či zcela dokončené projekty (v minulém roce např. Watts Bar II v USA, Stendhal ve východn í části Německa, Zarnowiec v Polsku - pos l edně jmenovaná jaderná e lektrárna bude upravena na plynový pohon). Hlavn í d úvody byl y ekonomické, v zavedených demokraciích hraje podstatnou roli také neso uhlas veřejnos ti.

bylo zahrnu to 30 úsporných technologií, kte­ ré byly porovnány s běž ný mi zdroji podle celkových n ák l adů. Tento scé nář by vedl k ú s p oře 7-8 % k on eč n é spo třeby encrgie (ve srovnání se Základ ní m scén~íře m ) . Pro ilu straci, v maximálním scénáři dosá hl y úspory energic 30--45 % . N apř . jen psycho­ logický vliv z dřívc povin ného měření spo­ t řeby tepla vedl k jejímu sní žení až o 15 % a instalace termostatických ventilů v kombi­ naci s m ěře ním až o 20 %. Nicméně mi nisterstvo prúm yslu namísto to­ ho , aby ury ch l eně předlož il o zákon o hospo­ daření s energií, který p řip ravuje už třetím

rokem, a pře d loži l o vlád ě energetickou poli­

tik u podporující úspory energie, souhlasí

s výstavbou novýc h zdroj ů. Jestliže tedy ne­

chceme, aby se na pl nil y katast roťické scéná­

ře, které nám p ředkl ád aj í věd c i . pak ncsmímc stavbu dalších uhelných elekt ráren př i pustit. Malý zájem vlády o úspory dok umentuje i program zateplování bytů, ktcrý ročnč po­ kryje jen 0,33 % bytů v ČR .a při tom pro­ středky vy nakládané do dotací na teplo jsou padesátkrát vy'š:í.

Pohnulo se něco?

Poznámky k v)ívoji mezinárodn í a Ilárod­ ní klimatické politiky Bě h cm sumi tu v Rio de Janeiru v roce 1992 byl a podepsána Rámcová úmluva o změně kli matu, jejímž hlavním cílcm je stabi lizovat "koncentraci skleníkových plynů v atmosféře na úrovni , která zabrání, aby antropogenn í čin no s t ohrozi la klima na Zcmi". Na tomto základě navrhlo Sdru žení malých ostrovních Rizika dostavby států (AOSIS) snížení emisí oxidu uhličitého (C0 2) o 20 % do roku 2005 oproti úrovni 1'0­ vývoj stavby lETE probíhá přes ně podle scé n áře typického pro jadernou ku 1990. Tento návrh zaznčl na Berlínském energetiku. Rozpočet stavby neustále roste (od roku 1988 se zvýši l čtyřnásumitu - První konferenci signatářll (COP-I) sobně), termín dokončen í j e neustále odsouván: již mnoho let nejprve komu na jaře 1995. Navíc zazněl i požadavek na nisté a nyní i premiér so u časné vlády Vác lav Klaus opakovaně uj išťují veřej vznik rámcové dohody o snížení ostatních nost, že elektráma bude doko n čena za tři roky. sklcn íkovýc h plynll - metanu , oxidu dusného DLlvěrné zdroje z okruhu vládn ích úředn íkú přizn ávaj í , že vláda ví, že JETE (NzO) a d81 ších. Na Berl íns kém kl imatickém sumi tu vznikly bude stát nejméně 100 mld. (zhruba dvoj násobek toho, co bylo dosud in ve­ dv ě nové pracovní skupiny, ktcré se scházejí stováno) a nebude hotová před rokem 2000. pod záštitou OSN . První z nich , AGBM (Ad K těmto nákladům ovšem musíme přičíst další stovky miliard, o kterých se Hoc Group on the Bcrlin Mandate) , má za již to lik nemluví. Likvidace jaderné elek trárny po ukončení doby život nosti úkol připravit protokol o snižování emisí (maximálně 30 let, v USA v prúměr u 12,5 roku) stála u dosud ve svě t ě likviskleníkových plynů. Tcnto protokol by mčl dovaných zařízení obvykle více než jejich výstavba. Ministerstvo průmyslu být přijat na Třetí konferenci signatářú a obchodu odhaduje, že dalších nejméně 130 mld bude stát výstavba mezi(COP-3) v japonském Kjótó. Druhá pracovní ~ ~ ~ ( ~ ~ k ~ skupina, SBSTA (Subsid iary Body for ScienI I sk adu a trva ého úloziste zatím vsak netusí, de a jak by me ly bý t postave- ­ tiľic and Technological Advice). se předc­ ny). Především tyto tzv. vyvolané investice dělají z jaderné energetiky absovším zabývá Společnými realizovanými pro­ lutně nejdražší zpúsob výroby energie (v USA stojí energie z jádra dvakrát jekty (AIJ-Activities Jmplemented Jointly), tolik co plyn nebo větrná energie a sedmkrát tolik co program úspor). což je metoda, při níž jedcn stát se podílí n3

12

JE TEMELÍN _ _ _ _ _ _---'-_ __

_ __ _ _ _ __ _ __

_ _ W(fsJl'(] DUuflCB~J

Blokáda. Foto Petr Vozák

Není divu, že nám všemožné studie (Světová banka, Evropská banka pro ob­ novu a rozvoj, Tractebel, SEVEn, Power lnternational...) doporučují investo­ vat především do úspor a modernizace těžkého prltmyslu, kde lze dosáhnout většího zisku energie mnohem levněji a rychleji. Možností, jak získat mno­ hem více energie než slibuje Temelín, je však celá řada. Pouze rozšířením kombinované výroby energie Uednoduchou instalací turbín v existujících vý­ topnách) na podil ve světě obvyklý, bychom mohli během pěti až deseti let získat cca 20 000 MW elektrického výkonu. Tuto možnost potvrzuje předse­ da Sdružení pro centralizované zásobování teplem. Další možnosti jsou v roz­ šíření malých vodních elektráren alespoň na předválečný počet (s využitím moderních turbín odhadovaný výkon cca 800 MW), využití větrné energie, bioplynu apod.

v~srr:qDilufiC8~J

projektu snížení emisí v jiné zemi. a za to si může započítat tyto snížené emise do své ná­ rodní bilance. Společně realizované projekty jsou zatím v pilotní ťázi. Vědci i politici se postupně blíží ke kon-sen­ zu, ktet'Ý' se dá označit slovy " musíme jednat". Druhá zpráva Mezivládní skupiny pro změnu klimatu (IPPC) je toho dokladcm. Tuto studii. publikovanou v prosinci 1995, zpracovalo ví­ ce než 2 000 vědců, kteří tvoří poradní org~1n OSN pro klimatickou zmčnu. Závčry této Slll­ die, které podtrhují vážné nebezpečí klimatic­ ké změny, jsou všeobecnč přijímány, a to i mezi těmi, kteří byli dosud k riziku klimatic­ ké zmčny skeptiční . Bohužel toto včdomí se zatím nepromčnilo v konkrétní činy. Během třetí schůzky AGBM (v březnu 1996) navrhly státy EU protokol , který by zavazo­ val k udržení koncentrace CO, v atmosféře pod úrovní 550 ppm (předindustriální kon­ cetrace CO, byla 270 ppm) a zároveň by se dnešní emise měly snížil'o víc než 50 %. Přes tyto poziti vní kroky tento' návrh neobsa­ hoval pevný časový plán , což snižuje jeho pou;í.i telnost. Další schůzka AGBM se uskutečnila bčhem Druhé konference signatářů (COP-2) v L.ene­ vč , která proběhla v červenci 1996. Na této konferenci bylo většino u státli přijato minis­ terské prohlášení, tzv. L.enevská deklarace. které uznává Druhou zprúvu IPPC jako "Vč­ decký základ pro urychlení rozhodnějších krokLl ... k omezení a snížení emi sí skleníko­ vých plynú". Zárovell zmiňuje roky 2005, 2010 a 2020, které by měly tvořit časový rú­ mec pro postupné snižování emisí. K dekla­ raci se nepřipojily pouze zemč vyvážející ro­ pu (státy OPEC a Rusko). Jednáníje navíc zpomalováno nevyřešenými procedurálními problémy - nevyřešená je například otázka kvalifikované většiny při hlasování, tak'l.e veškerá rozhodnutí musí být přijímána kon­ senzem všech stran. Y prúběho této konťerence představila SVčto­ vá zdravotnická organizace (WHO) svoji no­ vou studii o dopadech klimatické změny na lidské zdraví. Extrémní klimatické stavy jako jsou sucha, povodně, bouře , vlny veder - ma­ jí nepochybnč přímý vliv na lidské zdraví. Zárovcll vzrústá riziko šíření tropických cho ­ rob jako je malárie, horečka dengue a další. Při zvyšování teploty je vysoce pravděpo­ dobné. že se tyto choroby rozšíří do nových oblastí a zasáhnou tak vclkou část svčtové populace. Pokud nebudou přijata opatření ke

JE TEMELÍN

13

To vše vláda prý věděla již na jaře 1993, přesto se tehdy rozhodla pro dostav­ bu JETE. Při té příležitosti označil min.istr Dlouhý (ve zprávě pro jednáni vlá­ dy) úsporný program, alternativní zpúsoby získávání energie, zavedeni trhu v energetice apod. za "rizika dostavby JETE". Tomu, o co jinde pracně usilu­ jí, se česká vláda rozhodla aktivně bránil. Dál se tedy plýtvá ve velkém, energetická náročnost naší výroby nejméně dvakrát převyšuje evropský průměr. Stát uměle udržuje nízké ceny a dokonce podporuje vytápění elektřinou (!). Elektrickou energii vyvážíme v podobě energeticky nejnáročnějších výrobků (cement, železo, zbraně) i přímo (vývoz do Itálie a Švýcarska odpovídá výkonu zhruba 250 MW). I přes ohromný propad výroby se tak díky vládním úředníkům zvedla křivka spotřeby elektři­ ny.

snížení emisí, pak podle zprávy EC vzrostou emise CO 2 v Evropské onii o 6 % do roku 2000. Evropská komise zatím neúspěšnč hle­ dá cesty. pro přijetí tzv. daně z uhlíku . Také legislativní opatření pro snížení spotřeby energie jsou př ijímána pomaleji. než se pů­ vodnč očekávalo, což brzdí i některé progre­ sivnější státy v přijímání jejich vlastní legis­ lati vy . Nízké ceny energie ve většině státlJ jsou hlavním dlJvodem, proč se nedaří snižovat obrovskou nadspotřebu fosilních paliv a upravit životní sty l tak, aby nezhoršoval skleníkový efekt. Na druhé straně nčkolik .státlJ již přijalo Národní klimatickou politiku, která obsahuje konkrétní kroky ke snížení emisí skleníkových plynLI. I v ekonomické sféře lze již pozorovat pozitivní vývoj. Např. European Business Coul1l:il for Sustainable Energy Future identifikoval celou řadu oblas­ . tí, které mohou přinést nové pracovní přílcži­ tosti a zároveň chránil životní prostředí . Nevládní organizacc z celého světa, které sc zabývají ochranou životního prostředí, poža­ dují přijetí závazného protokolu k Rámcové úmluvč o změně klimatu. Z lOhoto hlcdiska je zatím nejlepší návrh, který předložilo Sdružení malých ostrovních státlJ (AOSIS). Navíc by kroky ke snižování emisí měly být zúvazné, přesně vymezené a jejich termíny by měly být co ncjkratší. Prúmyslově rozvi­ nuté země musí začít snižovat emise okamži­ tě a státy rozvojové by je mčly následovat co nejdříve . Úmluva by mčla požadovat, aby se jednotlivé státy zavázaly k nčkolika málo opatřením, která ale budou ověřitelná a crck­ tivní. Tato opatření by měla I.ahrnovat: - ekologické danč . - zrušení a zákaz všech (prímých i nepří­ mých) dotací na uhlí a ropu , - podporu využití technologií , které šcti'í energie, - prosazování obnovitelných zdrojlJ encrgie. Ceská republika v roce 1990 vyprodukovala 163.5 milionu tun (Mt) CO:! (71 % skleníko­ vých plynú). 0,94 Ml CH.! (.10 %) a 0,03 Mt N 20 (4 ,%) a 0,01 Mt rreonLI (15 %). Nejvčtší mčrou se na cmisích sklcníkových plynlJ po­ dílí energetika (59 9'n). Zbytek připadá na průmysl 14 %, domácnosti I I %, služby 8 %. dopravu 5 % a zemědčlství 3 "!c. Ministersvo prúmyslu odhadujc, že pokud se využije pOlenciál úspor energie, pak jsme schopni snížit emise CO:! o 54.6 milionu tun. To je přibližně 30 % našich současných cllli-

Talll, kde vyn/stali, žili a hospodařili, již bydlel lIelllo/IOl/. Fofo Petr Vozák

14

JE TEMELÍN

_ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ ~'Cl)U:qDunnce~

Někteří

vládní ekonomové si

průšvih. Veřejnému vyjádření

přesto uvědomují,

k

do stavbě

jaký je JETE ekonomický

JETE se proto každý politik raději

vyhne.

Co kdyby

přišli

teroristé

,

@

~

Jaderná elektrárna není ledajaká stavba, přesto tu panují poměry dobře známé

z dob socialistické hromadné výstavby: díry v plotech, kudy si zaměstnanci

vynášejí nakradený materiál, hromady zrezivělého náčiní (JETE se staví už

10 let), "zašívací".koUly pro dělníky i ochranku.

Už před dvěma lety se skupinka občanú pokusila upozornit na nebezpečí ply­

Kresba Jana Sleklíka noucí z volného přístupu kohokoliv k bezpečnostně velmi citlivým objektLlm.

Aniž by si jich kdokoliv všiml, prošli v místě, kde chybí oplocení, do areálu

a z jeřábu přímo nad rozestavěným reaktorem pověsili tľansparent. Ostraha sí. Ani ministerstvo životního prostředí ani JETE demonstranty zadržela až poté, co na sebe sami upozornili. Představite­ ministerstvo průmyslu a obchodu však dosud lé ČEZ reagovali tvrzením, že takové selhání se již nebude opakovat. Přispět nepřijalo dostatečná opatření k využití tohoto k tomu mělo zvláštní posílení ostrahy, za něž údajně ČEZ platí 70000 korun potenciálu. Nevyužití úspor, křížové dotace denně.

Ukázalo se, že jsou to vyhozené peníze. Nespočetné neohlášené návštěvy de­

monstrantlI uvnitř areálu během letošní blokády vyvrcholily dokonce třičtvr­

těhodinovým nočním ohňostrojem na jedné z chladicích věží.

Blokáda JETE O osud JETE se zajímají především mladí Iiqé. Je to logické, oni budou platit otevřený účet za jaderný experiment v Temelíně - zvýšenou cenou energie, daněmi, zdravím. Jak se totiž ukázalo, ČEZ klidně znovu zprovozní i neodsí­ řené bloky v severních Čechách, aby mohl přidat do bezedného rozpočtu JE­ TE. A tak jsme se sešli u staven iště . Studenti, úředníci, knihovníci , zemědělci, fi­ losofové i politici, asi deset cizincú (USA, Finsko, Rakousko, Slovinsko), ně­ kolik Slovákú, starší nústní občané a traktorista s vlekem, který zablokoval jednu z bran. Bylo nás dobře ke třem stovkám, navíc pak jihočeští policisté, zmatená ostľaha JETE, novináři a dělníci. Těch jsme se trochu obávali, sku­ pinka opilých zaměstnanců JETE nás totiž v noci navštívila v nedalekém tá­ boře a chystala se jej zničit. Naštěstí se nakonec nechali přesvědčit k odcho­

du ..

Tiskový mluvčí elektrárny tu byl pľoto, aby neustále strnule opakoval, že blo­

káda stavbě nijak nevadí. Přesto představitelé JETE neustále poháněli policis­ ty k zákrokúm . Hned jeden z prvních provedli policisté nelegálně, u jedné z bran vyběhli z autobusu a s výkřikem: "Berte je!" začali bez jakékoli výzvy zadržovat de­ monstranty, kteří přemisťovali vlastní materiál a nic neblokovali. Policejní mluvčí tvrdila novinářúm (s většinou z nich si tykala), že byl zadržen pouze materiál (barely), který bránil v průjezdu automobilLlm. Po konfrontaci se skutečností, že na místě byli zadrženi a odvezeni čtyři lidé, reagoval jeden z policistú absurdním zdúvodněním, podle kterého výzvu provedl již včera (!) "pověřený pracovník elektrárny" (!). Třetí vaľiantou, kterou policisté pre­ zentovali, bylo tvrzení, že k výzvě došlo (měli zřejmě na mysli výše uvedený bojový pokřik). V nejkritičtěj ší situaci se paradoxně ocitli policisté společně s demonstranty. Ve chvíli, kdy opouštěl bránu staveniště autobus a před odbočením na silnici

'\)'GiJJli1 DUun
u elektřiny a snížené daně na těžbu a zpraco­ vání uhlí vedly k tomu , že od roku 1995 za­ čala stoupat sp otřeba elektřiny. Přesto že má Česká republika výhodnou pozici pro mezi­ národní jednání (vzhledem k prudkému po­ klesu spotřeby energie po roce 1989 a k ob­ rovskému potenciálu úspor), vůbec ji nevyu­ žívá a neprojevila zatím ochotu zavázat se ke snížení emisí (např. Slovensko se zavázalo ke 20 % snížení emisí do roku 2005). Protože se Česká republika stala členským státem OECD a tím se jasně zařadila mezi rozvinuté země, měli bychom požádat o přesunutí mczi tzv. země Dodatku II. v rámci Úmluvy. Ze­ mě Dodatku ll. se zavazují nejen k snižování emisí na svém území, ale i k podpoře projek­ tů v rozvojových zemích. OpatřenÍ. k nimž by se Česká republika měla zavázat, aby dále snížila své emise skleníko­ vých plynů, by měla z::thrnovat: - odbourání zvýhodněné daně na těžbu a zpracování uhlí, - odstranění křížových dotací na teplo a plyn. - posílení programu zateplování obytných budov na úkor dotací na teplo, - přijetí zákona o hospodaření s energií, který by zahrnoval štítkování a standardy pro spotřebiče, energetické audity a zvýhodnění kogenerace při rekonstrukci stávajících zdrojů tepla, . - podporu kombinované nákladní dopravě . - přijetí energetické politiky, která bude pre­ ferovat úspory a vyu ži tí obnovitelných zdrojli a bránit výstavbě elektráren na uhlí a ropu, - podporu zalesňovacího programu.

Petr Hlobil

JE TEMELÍN

15

zastavil, vstoupila mu do cesty skupina protestujících a pol i c i stů, kteří se je

pokoušeli odstranit. Řidič chvíli počkal, ale pak ztratil trpěl i vost a do skupiny

najel. Přitom byl z raněn jeden z demonstrantů, na ~těstí utrpěl jen tržnou ránu

na hlavě a otřes.

Vykloubení palců dvěma aktivistům v samém závěru blokády bylo zcela zby­

tečné a policisté, kteří se jej dopusti li, mají na krku žalobu. Některé zákroky

byly opravdu zbytečně neurvalé. Ve své většině se však policisté chovali ko­

rektně. Vědí , že nikdy nepoužijeme násilí a mnozí z nich s námi v názoru na

dostavbu JETE souhlasí.

Osobně jsou mi akce podobného druhu velmi nepříjemné. Znám daleko zají­

Kresba Jalla S/ekhka mavější zpi:lsoby trávení dovolené , než mrznout několik dní a nocí v dešti

pod igelitem. Daleko horší je ale vydržet psychický nápor vyplývající z mož­

ného střetu s nervózním policistou či opilým dělníkem.

Díky těmto akcím, se ale o JETE úplně nemlčí a to je velmi di:t1ežité. Zvyšuje

se tím množství lidí, kteří se o problém zajímají, roste počet lidí, kteří se

stavbou nesouhlasí, ~ těch, kteří jsou ochotni říci to nahlas.

Přidávají se také známé osobnosti. Úvodní demonstraci podpořila svou účastí

Smlouva novopečená místopředsedkyně parlamentu Petra Buzková. Souhlasila s tím,

Jana Stroblová že JETE nemúže pomoci severním Čechám, naopak jim fakticky škodí, neboť

odčerpává finance, tolik potřebné pro investice do úspor. Slíbila, že se pokusí

Odpllsl.

zasadit o to, aby se parlament dostavbou JETE zabýval. Přišel filosof Milan že pro /11l1e-Ze/ll

Znoj, zazpívali si s námi písničkáři Jaroslav Hutka, Dáša Andrtová- Voňková j e pod!.Í'.

atd. Komentáři v tisku nás podpořil např. Bedřich Moldan, Ivan Dejmal, Petr kdo kletí (tak ::.bo Žně) pri svíčce

Pithart či Ludvík Vaculík.

a za tlllelTáFskoll lad' se /IIodlí

pFed IváN tvé rvoucí vichnce.

Tl' víš. kdo je Clo věk pnšl.\' :: lodi:

Co nám zbývá

/lliž.. knipěje tvé krve na usních ...

Na univerzitě mě naučili, že řešení se nejlépe hledá v diskusi . Vláda ale ni­

Když py.\:ně vybíjel tvé t\'Or)' chodí.

kdy diskusi nepřipustila, dokonce ani v parlamentu. Nesouhlasu obcí či pro­

tvou krví mění v mdoll valil SlIí",

testní petici padesáti tisíců občanů se premiér vysmál.

A sá/ll chce b.\'uklyt v !V.Í'ch dlaních -

Mí profesoři mě učili věcně argumentovat. Neřekli ale, jak argumentovat pro­

Božích.

ti demagogii. Mohutné propagační akce ČEZ doprovází plakáty s nahou sleč­

Nad j eho modlitboll se nesmilllj:

nou a nápisem I tělo se skládá z a/ol1ui, naopak tiše a vskrytu ČEZ obchází Cll' je mu teplo v jejich '·ožich.

odbojné starosty v okolí JETE s otázkou: "CI~cete milion na vodovod, kanali­ ať v noci /JIII svítí jejich hij. ... - nevyslyJ ho.

zaci,fotbalový klub, nebo nechcete ? ".

Znáš svatou vdlkll:

Už v dětství mě naučili , ctít společenská pravidla. Co dělat, přestanou- I i pla­

Jak o skálll apretl o S/JIIOIIVII

tit? Zatímco přestavbu vepřína na kravín je potřeba ze zákona podrobit přís­ (pr.Í' s/Illouvu s leboll! J.

nému hodnocení vlivu na životní prostředí (EIA), kompletní změna projektu ta/n do Krovcíkú

a technologií v JETE neprošla žádným posouzením. Zatímco na jakoukoliv a zde zas do zvdecích dO/llOVII

větší úpravu svého bytu potřebujete stavební povolení, JETE je nepotřebuje šlape a stNlí. Úctll j en 0111 k sobě.

na vavNnech se klcule do rakví.

(prý je dostane až při kolaudaci).

PI'edtí/lljde světem (at lpí l1a flodo b ě

Přízračné staveniště v Temelíně nás každým dnem okrádá o peníze, o klid,

své) vcizí kli ži. v l1íž.ješcě poFád tkví

o možnost okamžitě ulevit severním Čechám, o naději na věcná koncepční

bolesl.

řešení a především o víru v demokracii a právo.

- a Oll chce slasl: Oll rcíd by

Proto jsem přišel k Temelínu a bude-Ii to nutné, přijdu zase.

Mcíl se. a kjiuÝ/ll shlížel sludeně. ..

mgr. Daniel Vondrouš, biolog, odborný garant kampaní Hnutí Duha. Praha

16

Bože. neprosím za koráby.

Jen cllI'arT be::.brallllé tlllell ě.

JE TEMELÍN _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ VdSff~Dil11flC8~j

Posezení s Jaromírem

Tomečkem

K devadesátinám Mistra přírodní prózy Věra

Fojtová

S Jaromírem Tomečkem jsem se v přírodě nikdy nesetkala. Tedy ne fyz icky, Jaromír Tomeček p ros třednictvím j eho knih a vyprávění ano. Měla jsem a mám možnost potká­ (1906) vat ho na různých kultum ích a spisovatelských akcíc h, na kterých je vždy očekávaným, oblíbeným a vzácným hostem. Um í vyprávět. Nej en o přírodě, Nej významnější představitel současné české literatury s přírodní tematikou, publikující ví­ ale i o svých přátelích, kteří jsou pro nás později narozené už jen čítan kovou ce než padesát let. Autor pěti desítek žánrově legendou či maturitní otázkou - o Ivanu O lbrac htovi, Vladislavu Vančurovi č i rozmani tých knih , které zachycují především Vladimíru Holanovi a mnoha dalších. Prostřednicvím To mečka tak máme přírodu někdejší Podkarpatské Rusi a růz­ ných ·končin Moravy. Jejich adresáty jsou do­ možnost dotknout se j ej ich lidské podoby, oprostit je od literámě kritických spělí čtenáři i děti a mládež. a historických pohledů a hodnocení a vidět je jeho očima . Narodil se 30. září 1906 v Kromčříži, kde S Jaromírem Tomečkem jsem se seš la také jednoho červe n co vého odpoledne, prožil dětství a absovova! klasické gymnázi­ . abychom si popovídali. Přeprchalo a bylo ch ladno, ale posezení s ním bylo um. Po maturitě (1925) začal studovat na br: příjemné. Jaromír je k ženám velmi galantní a troufám si tvrd it, že se k nim něnské právnické fakultě. V listopadu 1926 odjel na Podkarpatskou Rus: zpočátku praco­ chová stejně jako k přírodě: pozorně a s pokorou. Vyprávělo svých přátelíc h, val na notariátě v Dercenu, poté absolvoval o rodné Kroměřiži i o Podkarpatské Rusi, kde púsobil jako notář.

notářský kurs v Bratislavě a jako notář půso­ "Nejménějednou v týdnu jsem spal na htebel1l1 poloniny s pastevci. Nejdtív bil v Lalově (1928-34) a ve Volovém (J 934­ 39). Důvěrně tak poznal přírodu nížiny ležící jsem ale hoNcím chvojím vymetl boudu, abych vyhnal mravence. Spací pytel, mezi Slánskými vrchy a Dunajem a divočinu jednoho psa v nohách, druhého pod hlavou a koně, na kterém jsem vyvezl své Karpat. Ve Volovém se seznámil i s řadou věci, to bylo všechno, co jsem potřeboval. Tehdy byla Podkarpatská Rus plná spisovatelů - Ivanem Olbrachtem, Vladisla­ vem Vančlll'ou, Karlem Novým, S.K. Neu­ ryb a zvěte, ale já jsem si bral jenom tolik, kolik bylo nutno k životu. "

manem či Karlem Čapkem. V březnu 1939 Potom jsme hovořili o Vančurovi a Olbrachtovi, kterým Podkarpatská Rus ta­

byl nucen Podkarpatskou Rus opustit. Kr:itce pobýval ve svém rodišti a v roce 1940 se usa­ ké učarovala a promítla se v jejich literární tvorbě.

dil v Brně. Pracoval zde jako úředník a záro­ " Vladimír Holanje v poezii největším z básníkú. Bude mi chybět.. ., " řekl To­

veň dokončil studium práv, jež završil dokto­ meček při vzpomínání s trochou smutku, aby vzápětí vzdal hold a lásku živo­

rátem (1947) . V dalš ích letech byl mj. redak­ torem časopisu Host do domu (1953-62). Po tu: "Život je krátký, ale já ho mám rád. Jsem člověk n(wvsost sYastný. Mys­ odchodu z jeho redakce se stal spisovatelem lím, že nemám na světě nepi"ítele. A když j e nejlnlt, mám kousek od bytu Lu­ z povolání, ale vedle literatlll'Y se věnoval žánky a svoji smuteční vrbu, pod kterouje mi dobte. "

i mnoha jiným činnostem (cesty, spolupráce Když nechceme, čas chvátá jako splašený. Vypršel téměř doslova a Tomeček s rozhlasem a televizí. publicistika) a zálibám (hudba, výtvarné umění) . spěchal na setkání s básníkem Zdeňkem Rotreklem. Na rozloučenou mi polí­

Počátky jeho literární tvorby spadají do polo­ bi l ruku s tejn ě jako při setkání.

viny třicátých let a jsou spjaly hlavně s Lido­ A potom jsem ho viděla, jak svižně uhání přes si lni ci na zastávku tramvaje vými novinami (v dalších desetiletích Tome­ ček přispíval například do Literárních novin, a říkala jsem si: "Pane Tomečku, mít tak p%vinu Vaší vitality a lásky k živo­ Nového života, Hosta do domu, Kultlll'Y , fu, bylo by mi podstatně líp.. . "

;:?'

..:?'

Kresba Jal/a Steklt'ka

vaSrrQDlluD<8~

.

Tvorby, Zlatého máje, Rovnosti, Práce, Mla­ dé I'ronty, revue ROK i do Veroniky). Před­ stavují je povídky, črty a I'ejetony pojednáva­ jící o přírodě a lidech Podkarpatské Rusi. což lze říci i o prvních Tomečkových knížkách Vuí se směje (1944). Stříbrný lipan (1944), Divní (1946) a Zemč zaslíbená (1947). K "zemi bez jména" (Ivan Olbracht) se To­ meček vracel i v pozdějších dílech - Smarag­ dové stopy (1966), Marko (1967), Mezi dvč­ ma výstřely (1972), Divotvorné lovy (1974), Zlatá mandragora (1990) . Jeho další knihy přibližují přírodu Jeseníkll (Věčný hvozd. 1956) a rozličných jiných ob­ lastí Moravy - Admirál na Dyji (1962), Je­ nom vteřiny (1962), Zemí révového listu (1964), Neklid (1965). Od šedesátých let To­ meček svoji tvorbu ťilozoficky prohlubuje a více zdůrazfíuje nlltno~t ochrany přírodního

KULTURNÍ

...

VÝROČÍ

17

Zákon

přírody

Jaromír Tomeček

Mám několik stanovišť, odkud mohu, sám skryt, pohodlně pozorovat krmelec a veškerou srstnatou chasu, která baží po krmi a soli. Kolikrát nevycházím Z rJ/~ekvapení nad tou ses"-:loslÍ, kdejaké vrabčisko se lakomí na sLil, kdejaký mátěj na přehršli suché jetelinky. Mezi spárkatci poutala mou pozornost čip­ lenka, srnka útlá jako gazelka, vybarvená do slámova: i ve stínu vypadala ja­ .ko zalitá slunečním jasem. Mohljsem .oči nechat na tom výkvětu přírody. Loňského léta, právě když Margita hodila srp do žita a zača ly žně, čip lenka se ztratila, nebylo jí, jedině sojky všudybylky a vševědky by mohly dosvědčit, co se s ní odehrávalo. Popadla ji totiž touha - ani nevěděla po čem, a výsled­ kem té touhy bylo, že z čiplenky se stala srnou a letos, hned po ledových mu­ žích, když slunce na své pomyslné pouti zvěrokruhem vstoupilo do znamení Blížencú, položila na Zadních Plástkách dvojici srnčátek dvojčátek. Přišel jsem tam na ně, když jsem si vyšlápl na travní jahody, co se jim říká truskavec: kolem výsadby borovic se to jimi v kostřavách hemžilo, chutnají mnohem pikantněji než obyc':e.jné jahody mě..,íc'rní. Právě tam. měla srnčí rodin­ ka lože, uprostřed kostra v a jahod. V dalekohledu jsem měl celou tu idylku jako na dlani: mladičká matka svá robata, právě tak slámově s větlá, sluníč­ ková, neustále lízákem přičesávala a šlechtila ajá byl scénou mateřské lásky tak zaujat, že jsem zapomněl nejen na vOlfavé jahody, nýbrž i na svatojánskou \'igilii, v níž se to odehrávalo, na magick_ý svět noci: neboť není vznešenost lIlaterství nad všechny magie? Potom se těžba na Zadních Plástkách přiblížila těsně k výsadbě borovic. Hluk najednou vyrostl a začal tvorstvo strašit. Čiplenka zvedla své d va krasavečky a Plástky opustila. Vrátila se zpátky ke krmelci, kde měla své rodiště. Sedíme s hajným na lavici pod jasanem a střídavě hledíme na lesní rozcestí a /la /11.vtinu, zvedající se pFed númi. Na linii na cestě se to hemží životem: setkaly se tam dva pnlvody mravendt, obojí jsou jednoho druhu, říkám jim podle latinského jména nifové, tedy obyčejní lesní mravenci. Ani hajný, ani já jsme dosud nehlesli, ale jako bychom rušně debatovati, za ta léta víme, co

Kresba Jana Stek/{ka

18

KULTURNí VÝRočí' - - - - - -- - -_

_

_

světa.

Je to patrné v souborech drobných tex­ Kameje (1970), Doteky ticha (1971), Zá­ važí času (1972) a Zastav se na chvíli (1974), ale i v mnohých pozdějších dílech, jejichž řa­ du uzavírá trojice Budiž světlo (1994), Ne ohněm a mečem (1994) a Záhady divočiny (1996). Z knih vydaných v uplynulém dvace­ tiletí je nutno ještě uvést nčkolik titulů urče­ ných mládeži - Labutí oblaka (1980), Když padají hvězdy (1980) , S nebem !lad hlavou (1985), soubor povídek Psí hlas (1979) a ro­ mán o divočákovi zvaném křížový král (Hora hoří, 1984), jakož i svazky č rt Zázraky v pří­ rodě ( 1978) a Živly a osudy (1985) . Tomečkova tvorba je přístupná i ve výborech - Zelená ozvěna (1959), Vlka živí nohy (1965), Prales nekvete rlIžemi (1967), Lovy beze zbraní (1976). Patří do ní též převyprá­ vě ní Brehmova Života zvířat (1974) a bezpo­ čet textů k nhným region álním tiskllln a vý­ stavám či pub likacím b lízkých výtvarníků a fot ografů (V il éma Reichmanna, K. O. Hru ­ bého, Rudolfa Štursy, Jaroslava Hol ečka , Rudolfa Gajdoše). Nedí lnou součástí Tomeč­ kových knih jsou ilustrace Mirko Han áka, Vilmy Lejskové, Dagmar Černé, Jiřího Krás ­ la, Viléma M užíka, Evy Haškové či Heleny Konstantinové. tů

.Jiří Poláček

Toulky moravskou

přírodou

Jaromír Tomeček: Záhady divočiny. JOTA, Brno 1996, 128 stran, ilustrace Eva Hašková_ Nes toru českých spisov atelú Jaromíru Tomeč­ kovi přibývají nejenom roky, ale i knihy. V roce svých devadesátin vydal už dvaapadesátou knížku, nazvanou atraktivně, leč málo přiléhavě - ZÁHADY DIVOČINY. ·Navazuje jí na své dvě předchozí práce, to jest na sbírky prozaic­ kých miniatur Blldif. světlo a Ohllěm {/ metelll (obč vyšly v roce 1994). 1 zde zachycuje své toulky moravskou přírodou, a to ve všech roč ­ ních obdobích . Prostřednictvím padesátky drob­ ných textll zavádí své čtenáře do okolí Brna, na Pálavu, Hanoll, Vysoč i nu a do Moravského kra­ Sll, přičemž jim přibližuje spoustu zvířat . ptákCI . stromú a rostlin.

Je nasnadě, že tato setkání s naší faunou a 116­ rou mají rozličnou peče( vzácnosti, avšak To­

meček tyto rozdíly stírá svým jedinečným podá­ ním. Zaujatě a působivč vypráví o jelenech, di­ vočácích, liškách, divokých husách či o krkav­ cích, opěvuje lužní lesy u dolní Dyje, vzdává hold všem barvám a vůním letní paseky ... Svá vyprávění a básnivá líčení prokládá úvahami , odbornými poznatky a vzpomínkami. Opč t pro ­ jevuje svoji hlubokou lásku k přírodnímu světu, jakož i moudré smíření s řádem života. A jak reaguje na současné ničení přírody? Zčásti ne-

_ _ _ __ _ __ W
si kdo z nás myslí. Teďjsem zjistil, že výpravy nepatří k sobě a že nevypadají jako loupeživé, že putují každá zvlášť a každá za pokojným cílen1. A mýtina? Když na ni pohlédnu, udělá se mi dobl'e u srdce. Je plná slunce, pl­ ná léta. Zatoulala se sem slunečnice, jedna jediná, a ta svým úborem, velk.Vm jako žernov, vzhlíží k slunci, vládci oblohy. Těsně vedle ní se košatí mohutný trs rulíku: oproti fenoménu života fenomén zkázy, zdroj otravy. Kolem, kam oko pohlédne, rozhozené zlato, naplno rozkvetlí motýlkové kručinek Cl čilil11l1í­ kú. Právě ve chvíli mravenčího putování nám oběma na horním konci mýtiny, kde to patří divým nižím Cl ostružiní, nahlásily sojky pohyb: vynol'ila se tam divná společnost. Moje stará známá čiplenka se srnčaty, leč ne sama, dotíral ria ni srnec, na paroží perlení jako na výstavě a choval se značně nerudně, jako by mu patřil celý revír i s mýtinkou. Ve své drzosti se pouštěl do robat, trkal je a tloukl. Zatracenec jeden, zaklel hajný a zamířil kfamílii brokovnicí. Podíval jsem se na něho udiveně a on se honem začal krotit. Uvědomil si, že není dobré plést se někomu do rodiny, I když se jedná o spárkatce, jimž věnujeme svou péči. Nicméně i mně bylo drobků líto, i já jsem se horšil na přírodu, že dopustila, aby ve dnech říje ustoupila mateřská láska pohlavnímu pudu, vždyť srnčata právě v tuto dobu bezmoci potřebují ochrannou náruč nejvíce! Podívali jsme se s hajným na sebe a přikývli. Ve ;;,jéře selekce, přírodního--v.ý­ běru, nám věčná moudrost zeleného světa nepřipadá jednoznačně přijatelná. Ale příroda čerta dbá toho, co se c'flověku líbí či nelíbí, spěje do budoucna podle svého jízdního l'ádu. Posmutněl jsem, ani ta slunečnice s úsměvem od ucha k uchu nebyla s to mě vytrhnout ze zasmušilosti. Když pak hajný hluboce vzdychl, rozuměl jsem mu, že říká: takový je život!

~'t[~lr()DíJufkr.21

Jižní Morava a zejmélla Pálava patří k mís­ t/lm, které tvoří krajinu srdce Jaromíra To­ mečka, jenž se 30. září dožívá požeb llallé deva­ desátky. Foto Jindřich Grepl primo, sázeje na účinnost evokací jejích krás , a zčásti přímou kritikou její devastace a výzvami k její ochraně. Dokládá to i následující ukázka: "Nav.ftěvuji témě!' plil stolelí tLi,zku lIvnill' leso. Míva/jsem /ady své privální ZOO. V:'.dyjsem SI! roz/ofi/na v)'vý.feněj.fí breh a Irebas jenom po ­ ZIJ/"ol'a l. jak se sluneť1l1 paprsek honí 110 I'odě za vodoměrkami. Nej{a,\'lěji vlak jsem hleděl pod hladin Ll a s/edoval rej kle.fánek a korJ'.fkti. v.fech lěch ble.fivcLÍ. buchanek. perloo{ek. U dna se pova/ovali jako l'cpN(:i kamsi. a i gnl/ldule jsem zahlédl. V poloslepovanÍ'cli krunýNcli se tam balolily larvy chrostíkli a /1ad nimi d ravé larvy vážek úI061y 110 v.fe :ivé. Hlavními tí6nkrejícími v.fak byly žáby. 11Iled ::ja­ rci coby pulci, pak jako drobOLlllké žabiťky, kle­ ré pr-,~ napr.fí na zem s de.ftěm. Nic v !'.ivotě jsem neoplakával lak moc a lak (asro jako tUfo lIi/iku. Jak se město lUl svém ob­ vodě roznisw/o ven do krajiny. ve.fkerlÍ divo6­ /10 za{ala masově COllval. také z tLiiíky mi::.el je­ den I!'or za druh)'m. Ohoj!'.ive/níci zmizeli prvnl. V.fichni hmyzové a kOI)í.fi prchli. solva byla ro~­ .fílena silnice. nakonec v)'nll'ely i ryb.\'. Tliii byla sice plná, leť vody neživé, mrlvé.. . Tahleta skute6/Ost krl':e mou mysl jako (er\' ja­ blko a plám se spolu s vámi: copak II1LÍže technic­ ký Jlokrokjít dopFedu jinak než pFes mrtvoly 1 " Jiří Poláček

KULTURNÍ

VÝROČÍ

19

Vycházky s Jaromírem

Krajina před bitvou? Tomečkem

Zcela pochopitelně nebylo nikdy nutné pobí­ zet Jaromíra Tomečka k nějaké vycházce do přírody. Mohlo to být za pevným cílem. mohlo to být i za cílem nejistým, nebo to mohlo být i k nějakému známému, který po­ skytoval jistotu znalostí o přírodě hlubší ne7. mohli poskytnout jiní. Jaromírúv zájem o děje přírodní není nikdy formální a povrchní. Jeho nerozlučný zápis­ ník je vždy po ruce, aby zaznamenal nejen viděné a slyšené, ale aby se v otázkách do­ pátral k Jejich smyslu. A otázky jsou formu­ lovány přesně a rozhodně, jak se na doktora práv sluší. Proč ti špačci létají nad nocovištní rákosinou tak dlouho, co je vúdčím elemen­ tem celého hejna, hly zasednou, proč zased­ nou právě tam, proč se trvale ozývají Cl jaký je smysl této komunikace, kteří ptáci tam ješ­ tč s nimi nocují, jak ti vnímají špaččí hlasy ­ prostě pokud odborník nechce "s přehledem kecat", jak se ve vědě říká, mnohdy musí říci spíše "no cdhlment'". Což je vždy pro tázané­ ho inspirativní. Stejně inspirativní jako znalosti přírody jsou Jaromírovy znalosti kultury moderního i mi­ nulého světa a nem~ně i znalosti lidí a jejich osudů, lidí známých i méně známých. A ne­ bylo by ani vhodné při všech těch cestách a potulkách nebýt informován O tom, kde je dobré až nejlepší víno a kde vaří vynika.Jící guláš. Zřetelně velkou zálibu má Jaromír v objek­ tech, které byly součástí jeho podkarpatorus­ kého mládí. Nebyl jsem s ním nikdy na vI­ cích nebo na jelení říji, ale soudím tak podle občasného setkání u dropú. V archivu brněn­ ského rozhlasu je uložen záznam besedy, kte­ rou s námi na znojemském hnízdišti dropú natáčel před více lety redaktor V. Simanov. Před nedlouhou dobou jsme opět projížděli toto (bohužel asi již bývalé) hnízdiště a o pr­ chání dropll před obrovskými postřikovači a bitevními vrtulníky jsme besedovali několi­ král. Zejména při rozhlasovém natáčení jsem musel zaznamenat obrovský rozdíl mezi chladnou objektivitou čbelných řad a jejit:h transľormací v Jaromírových postřezích a slovech. které i v kabině auta chránícího mikroľon před nárazy větru vyvolávaly v myslI horkou vůni kvetoucího tabákového pole na okraji ťaty morgany nedozírné potis­ ké nížiny. Jan Lacina ve vůbec prvním čísle Veroniky napsal o Jaromíru Tomečkovi věčně zele­ ném. A já bych mu přál, ač nekuřák, věčné vnímání této jemné tabákové vúně, jak ji po­ ciťoval mladý právník kdesi u Serněnských močálú, kde po pastvinách dústojně kráčejí desítky dropů.

Tak jsem se konečně dostal do Tvé Země za­ slíbené, Jaromíre! Před desítkami let, opojen a váben Tvými knihami o Podkarpatské Rusi, posedlý tou ­ hou uniknout od civil izace, stáhl jsem se po vysokoškolských studiích rovněž na východ, jak to tehdy nejdál šlo. Ano, i na Vihorlatě byla skvostná a vzrušující divočina. Ale já přesto chodíval po hraničních hřebenech Po­ pričného, Stinky a Kremence a toužebně hle­ dČI ještč dále na východ do krajiny hlubo­ kých údolí a vzdušných polonin, ve které jsem tušil dosud pobíhat Tvoji Vuí a v bystři­ nách plout Tvoje stříbrné lipany. Moci se tam toulat, ale nikoliv po přesně vytyčených trasách turistického záj.ezdu, ale svobodně, ba bezbřeze, cesta nccesta, jako kdysi Ty! Z Tvé reportážc Krajina po bitvě, kterou jsi před pár lety uveřejnil v Revue otevřené kul­ tury Rok, vyplývá, že jsi byl návratem na Podkarpatskou Rus po více než padesáti le­ tech zklamán. Vím. [já, ač málem o dvě ge­ nerace mladší, se už vracívám po desítkách let do někdejších krajin svého srdce, abych byl jimi zklamán a rozčarován. Ale na Pod­ karpatskou Rus jsem putoval letos s přáteli poprvé a mohl jsem ji srovnávat nikoliv se svou zkušeností, ale s Tvou uměleckou vizí a s vědeckými elaboráty " velikého ekologa přírodního lesa" profesora A. Zlatníka. Tvé východokarpatské příběhy i Zlatníkovy vý­ zkumy pocházejí ze stejné doby. Nebyl jsem zklamán, naopak. Jen těžko se po návratu oprošťuji z ohromujícího sevření bu­ kovým pralesem a nelehko přivykám naší

prostorné kulturní krajině. Jsem v duchu stále tam, kde se po dešti ve vlhkém listí plíží mloci ohnižilové a za jasných nocí kloužou po kmenech bukLI a jedlí, paprsky Lu ny, ob­ nažující v jejich kůře taJemllé znaky a sym­ boly, abych pak mohl plně vychutnat chvil­ kový útčk do oslunčných polonin s modro­ modrými hořci. rúžovými hadími mordy, zla­ tistými prasetníky. Bukový prales tě pak po n,ívratu za odmčnu vítá pozdními kvítky vonné Lunarie ... Ano, právě II ukrajinských Karpatech se mi konečně opět podařilo vžít se do "duše" lesa, pociťovat les jako svúj ne­ zbytný a nenahraditelný domov. Ne desítky, ale stovky, možná tisíce hektaľll přirozeného lesa jsme spatřili na západním okraji Podkarpatské Rusi. Bez zásahu člově­ ka se zde v neustálém koloběhu střídají sta­ dia rústu, zralosti a rozpadu, i na padlý.ch tle­ jících kmenech se zelená hustý nárllst nové generace buků. byť zde bukvice požíd pře­ kvapivě početná populace lesních myšic. Ne­ jen s buky a javory, ale i s jedlemi zde hos­ podaří pouze příroda, zejména vichr, neboť již před desítkami let přestali vybírat dohře štěpné jedlové kmeny šindeláři. Ne, tady ne­ hrozí. že .,z Luny vyhostí harťu krále Davida a postaví tam Dehtocheimi", připomínal jsem si TVLlj nezapomenutelný výrok.

PolonillY - velká láska spisovatelova, se od do­ by jeho pllsobel/í I/a Podkarpatské Rl/si změni­ ly nemnoho. SI/ad jen těch ltllllí a vybgallých opaskll je mezi pastevci méllě. Foto d,.. Petr Vitl/la ... ~

Karel Hudec

20

KULTURNÍ VýROČÍ _ _ _ _ __ _ __ _ __ __ __ _ _ __ _

~'CI5il"(jDUTJfiCB~.}

Zapomenuté texty

Nehrozí? Nádherná příroda v horách ostře kontrastova­ la se stavem civi li zace v údolích. Místy zpustlá polc, opuštěné továrny, zarllstající náletem bří zy . Všechno se polámalo, svčři l se nám vstřícný mu ž, čpějící vodkou, v zane­ dbaném vl ak u z Kos triny do Užhorodu . A zdejší lesy prý koupil nějaký "Ameriká­ nec", budou se těžit. Nikoliv krajina po b it vě, ale p řed bitvou ! ­ uvědomoval jsem si . Když se téh le nádherné krajině nepomůže , když, se nepomůže zavčas jejím lidem, zanikne! VždyC ukraj inské Kar­ paty mají na to, aby se staly evropskou chrá­ něnou krajino u prv ního řádu, tou zemí zaslí ­ benou, do které by mo hl i s úžasem putovat všich ni , k t eří nechtějí přírodu koř i stit, ale ob­ divovat Vždyť sotva j iná evropská kraj ina v takové rozloze mliže sloužit jako j e d i nečná labo ratoř přírodě vyhovuj ícího hospodaření, jako citl ivý barometr lidského vztahu k pří­ rodním hodnotám, Cožpak není povinností a koneckoncli i zájmem bo hatých ev ropskýc h zemí, aby takovou krajin u po máhaly udržo­ vat a přispívaly na ni? Ano, potkalo mě veliké štěstí, že jsem př i své letmé návštčvě zažil východokarpatské prale­ sy a poloniny ve stej né nádheře, jakou j~em vytušil z Tvýeh knih. Vrátil jsem se opojen, ale i pln obav, A přeji zejména Tobě, Jaromí­ re , který js i o Polon inských Karpatech vydal nejobšírnější a nejv zru ši včjší svěd ectví , aby tam lidé zůstali navždy ro zu mnč spj ati s p ří ­ rodou.

.lan Lacina

WCí311:qDllTJikr;~

Tomečkovo

Purpurové slunce

V některýc h ochra n ářskýc h kruzích se Jaro­ mí ru Tomečkovi o b čas vyčítá, že se vzhle­ dem k svém u vě h lasu jen poměrně má lo otevřen ě s t avě l pro ti nepromyšleným zása­ Mm č l ově ka do přírody , že moh l být kritič­ t ější. Při pomeňme však, že se Jaromír Tome­ ček nikdy n ep ropůjčil k psaní "budovatel­ ských" romá nů , kterými se naše literatura ze­ jména v letech padesátýc h a šedesátých do­ slova he mžila. Vždycky se snažil zůstat ob­ jektivním obdi vovatelem přírody a pokud nč­ komu stran il, tak právč jí. Nelze zamlčet , že právč jeho kni hy vychovaly nejednu generac i nadšených oc h rá n ců přírody. Publicistice se spisovatel vě n o v al j en výji m ečně. O tom, že i pub licislieké útvary uměl - a výtečně ­ svědtí výňatek z eseje "Purpurové slunce", kterou u veřejnil v Literárn ích novinách roku 1966,

Jan Lacina

Purpurové slunce Jaromír Tomeček Kteréhosi rokll flO osvobození se.fla se kO/l/i­ se lIa nejvyšší lÍrol'lli a já /l/ěl tll čest se ji lÍčaslTli t jako 71 ejlliž.~~i orgán, Jednalo se o in­ dustrializaci jednoho Nčn iho lÍdolí, neoby­ čejně velko rvse, lII iliony létaly nad poradním stole/l/ jako mouch.\', jil71ala mě z toho po­ svát/Hí bázdí: II závěl'll jednání, během něhož rostly II lícloLi pni11lyslové giganty s ohrom.u ­ jící snadností, odvážil jsem se skro11l ě namit ­ noUl: "A co Feka ?" Nejvy!íší z jednajicích,

tedy líFední orgáll, podíval se IICI mě jako hl­ ternacionálna IIlladlího dorostence a proho­ d il sllOvivavě: "Á, rvbičky!" S ním pohlédli na mě stejně blahosklonně i ostatní porade//­ šlí a jeden z nich, nllij jakoby pritel, cítil se povinován něco dodat a Fekl: .. Nes11lÍš se hned na 1l.fec/ulO dívat objektivisticky!" Od těch dob se snažilll diva I na I'§echno zdár­ něji, ale pFiznám se, lIejsem s to vidět II Fece čisto II vodu, at' se dívám objektivisticky lIebo ne. Nál společfl.\' praotec jménem Cech. ph­ !ied kdvsi do hpsk)'ch končin, lI zFel rek.\'. jimiž teklo mléko a strdí, Dnes konstatujeme, že Fe­ ky Bílina a Bělá jsoll l71akrobielllě i mikrobi­ elně sterilni. Prahli jsme II dávl/ll po l71ysleri­ ÓZI1Í živé vodě, ačkoliv jsme měli tu pc'kllOU Nční a dopracovali jsme se vody mrtvé, Nat nám ledy civilizace? Obmdíme sice všechlly hvězdy, jak pral'i básník, lIicméllě pije/l/e vlastní exkremellty, a toho se nedopusti Clni dobytte. Chce-Ii mě někdo pl'esvědčit o opa­ kll, ať mi llamlllví, že II Bmě nepoživám se svrateckou vodoll tišnovské kanálv, byť voda byla čistěn a sebelépe. Je 10 phnejlllenHm ne­ estetické, myslím. Ale daleko horšíl1l hoste11l než tyto organické pri/l/íseniny jsou v našich vodách anorganické jedy, jejichž pouhé IJO­ jmellovdní nahání tlověkovi Imizu, nebot' vv­ volává pledstavll zla sOlllněFitelného jeli s peklell1 mom a cholery - ::.Ia rakoviny. Kdy ž byla ve čtyricdtém roce minulého stole­ tí v kalllellol/hleném dehtu objevena karbolo­ vá kyselina neboli fenol, llevědělo se jeltě, že dehet bude první Zlld11l01l látkou, která vyvo­ lává onem ocn ění zhoubn.\'11! nddorem. Tyto fenoly se po továmicku vvrábějí pFesně SlO lest let, JSOlL pnrdce jedovaté a lLžívá se jich II p dlmyslu takě k impregnaci dl'eva a lepe­ nek: pokud se p h v:~robě úzkostlivě nedbá dokonalého zneškodňování odpadli, prolliká fenol do vody Cl do ovzduší a ohrožuje nově­ ka rakovinou. Mdm-Ii volného času jeli nemlloho, vypravím se jakoby do hor na Hrad, /fa Špilberk. Vl'­ jdll-li na sálll vrch, do altánll pod starobyl.ý­ mi děly miNcíllli k Vídni, OCIIIIl se někdy pět, lIěkdy deset metn i /lad pNkrovem lakzvané prů/l/yslové IIllhy, Tehdy lili pFic/uízi na IIIvsl vidina polO/úny MaguJ'iče,- pas!.ýFská koliba, stádo ovcí, nnij pes a konik, star.Í' pastucha GelebClnič, který v životě neviděl vlak a vy­ kFesríval oher'í do fajf6čky ocílkoll Cl krem e­ nem, GelelJaničova píJťalka, sestra kláves Johan/la Sebastiana, a /lad polo/linoll libeZ/lé shll/ ce, zhlížející se II tváričkách arnik; a je lili /láhle do pláče . Co jSllle dosáhli SVOll k,v­ berneticky llspěcharlOll tech/likoll? Ano, ob­ sadíme všechny hvězd\', 7/ložná, ale fJozbvli jsme sll/dán ku, pozbyli pramellit.l' vdllek, ztratili všeosvobowjící chrámové ticho lesa Cl obklopili se stokami, tmollde/l/ a Feve/l/ /la-

KULTURNÍ VÝROČÍ

21

šich mašin. A posléze i z luny vyhostíme har­ fil krále Davida a postavíme lam Dehtoche­ mll. Scházím potom se špilberské horl' dohi do toho atomického inferna, cel); zlomený. Slllneční deska tam u altánku vyžhavená do běla, má hrozivý kolor nachu; allo, viděl ./sem liŽ něco takového, /ZCl obraze, kterv mohl b.vt ilustrací k ThomaSlt Mannovi, k ,. Tod in Venedig": na zemi leží /zroll/ady zemrel.Vch morem a /lad nimi nCl telllnll oblohv temné slllnce, p/lrpurové slUl/ce ~káz}'. Už ve člyhapadesátém roce rozhodl minist/' dobré pečenát:e a zavináče a hlavnč kyselé

Krajina mého srdce ~dravotnicl\'í, že podniky jako Dehtochema zelí ze sudu, které jsme kradl i.

Jiří Just mllsejí b.ýt od ob)'tl/ých částí komunálních Naproti hyl švec Šváb, ktery mne přinesl

celkli vzdáleny n ejméně pět set metrú. Město domú se zlomenou nohou, když jsem ne­

Bmo protestuje velmi dLlrazně. sám jsem se chtě l před klukama vypadat jako srab

těchlo prote.wijako městsk:v poslal/ec zúčast­ Co se týče krajiny mého srd ce zj i šťuji, že a skočil ze zídky u Š p anělské synagogy.

nil. Proč tedy setrvává I/a pOllhých protes ­ jsem don Juan: bylo jich víc, všec hny mn e Vedle krejčí Sládek, slavistický fundamen­

tech, namítnete, proč zkrálka a dobre neza­ okouzlily a u žádné jsem nezllstal. Nebylo talista, kte rý by za Pepiho Bicana kdykoli

kročí radikáll/ěji? jich zase a le tolik, la láska by la jen z mé Poněvadž I/emá pravol/loc. položil život. A o u lici dál holič Apetauer,

strany a všechny byl y české - řekněme tedy Stalo se \' některém ÚI/oru toto. Nějaký děda který mi, dodnes nevím prot:, dal jednoLl

měl zahrádku a v ni budkll; pěstoval cibuli spíš malý český don Honza. dvě ko ru ny, abych se šel dát os tříhat nč­

a kmfiol a hrálo ho vědomí, že v této idyle Vyrú tal jsem ve městě, takže kraj inami ka m jinam.

str1Íví nerušeně ce(v zbytek {,ivota. Tel/to ope­ srdce v malířském slova smyslu byla místa, Vidím, že jsem se z krajináře stal poznená­

lichanÍ' vrabec Všllk lLevěděl, že jsou lIa lIěho kam jsem jezdil na prázd ni ny Uak bych to hl u ri gu rkářem a nevěděl bych , kdy skon­

IIprel/)' bedlivé Medy tN podnikl!, jimiž byl tam nemiloval, když byly prázdn iny): Tá­ čit. Ale tehdy, možná až do začátku pade­

doslova obkolesell: podnik vojensky dúlef.iI,Ý, borsko, údolí Lužnice, le Pintovka, břehy sátých let, ulice mč l y ještč cosi jako duši

podl/ikzdravotně I/e;:.bytn.\; a podnik obchod­ Jordánu se smutečním i vrbam i, stavidlem a proto je dnes snad múžu nazývat kraji­

I/ě pottebl/i Co následovalo? lednoho krús ­ a vodopádem, Klokoty, Zárybničná Lhota ného dne poc/fval se vedollcí prvního a tretí­ nou.

a rybník KnížecÍ. A na druhé m konci Čech ho podniku pres vysokou zed' svého pmcovi.\:­ Doksy u Máchova jezera, borovicové lesy , tě II zkoprněli: Z dědovy zahrádky vyn/stala suchá tráva, písek, všude, v botách, ve v la­ jakási budova. Zatimco oni p)íltledově plál/o­ sech, v očích, v posteli, pískovcové skály vati, vedení závodu číslo dvě udělalo s dědou Řeka a ska lky , kde se bud ovaly bunkry a skrýše, dohodu a pl/stilo se do stavby. Vzplál boj I/e­ Zdeněk Spilka rybník Břeh'yně. Když jsem pak po prvé jen dole, \' sOllsedsll'í bvvalého kmfiolu, s lyšel ve škole Máchllv Máj, oka m žitě nl'brž i nahoře: tam se dali do sebe sami mi­ jsem si situoval tu skálu, kde "dí včina krás­ nistr!. lenom - jel/om městsk.l' plánovač o I/i­ čem lIeměl potuchy, prece my, podnik Nzen); Pt'ichcízíš, proudíš. reko, tvtij tok nemá stcíní ná, andě l padlý sedí a daleko přes jezero Praho ll, neblldeme se bavit s nějak.ým mi's­ hledí": je to ta skála ve Starých Splavech, tl'mna tíro\'11i SOlidního okresu! jak mrt vá je hrázI

nalevo od hlavní pláže a pří t avi štč, stojí­ Kdybych dovedl býl zlomysln:Í!, poznamenal Jsi pohyb, jsi spěch , jsi věčné uplývání

me-li čelem k jezeru. bych, že by si Baťa, a to bvlnějakv velkopod­ lIIimo nás.

Ale první krajinou mého srdce byla ulice. nik, nedovolil takhle neviděll1lěstsk.v úrad ve Ulice na Starém Městč v Praze po válce. Zlíně, proto tolik usi/oval, aby na čele města V hukotu jezu, v hovoru s balvany, v klapotu

Stálo tam jedno. dvě au ta (někdy i míň) slanili čipem.v Čipera, jeho člověk. lenomže IIIl.ýna

hráli jsme tam fo tb aly a ho kej e (bez brus­ siwace ;:0 Bati a si/llace dnešní JSOll prece žije tvLij hlas.

lí), a rúzné dnes už zapomenuté hry jako nesolllně6telné. presto vlak ponechávám \'e­ lak lečeš, jak rosteš, jak pádí.f, jak mizí.f.

od bíjená, Nebe peklo ráj, Škatule škatu le lejné úvaze mÍltkll, zda primátor druhého jsijako tas.

hejhejte se, Král vysí lá své vojsko a to ... nejl'ětšího československého města, v němž Na ohrubnících chodníkú probíhalo rallye žije či prawje celkem ke čtyrem stům tisíctim Do hlubin oblázky házím, skákavé žabky v/')'­ závodních traktorú ze š pulek na nitč, gu­ lidí, města mezinárodllí/tO V.ÝZ/talllll, zda tell­ vám

mičky . a špej le. Občas j sme se přitom ocitli to primátor nemá mít pravomoc odpovídající v klid !tIadin)',

v hromádce koňských kob lih, nebOL po vál­ jeho ohromné odpovědnosti, to jest Ha tírol'l/i mllllslra, a nikoliv jako predseda MNV ce (druhé světo vé), jezd ily ještč s balíky jež čeN se v kmhy.

::. Do!níclt Horních. V "rehršli spěněn é vody mi vvkouzluje slu11ce

modré kočárové vozy česko s l ovenské poš­ Nepléduji tady pro 10, abych vymáhal pro ty . pás barevné duhy.

pFedsedu Městského národního výboru v Br­ Ale hlavně: ulice, či n žá ky a krámky byly lIě prestol, nýbrž právo vyslovit veto proti zalidněny jmény. Pro mléko j sem chodi l Na dn ě v písku se §keble lklebí, st Nb 1'11 ě kmi­ podnikli, který rozsévá mezi lidmi děs rakovi­ tá

k paní Spurné, pro noviny k paní Vlčkové, ny. i kdyby to byl podnik Nzen.Í' sebecellfrál­ pro deset deka šunkového salámu k Neu ­ lesk rybích bNšek.

něji a sebevládněji. A /III/síme věrit, že člo ­ manovi . Vedle byl zámečn ík Ba ťka, který V zrcadle vodní hlati se koupá nept'etržitě

věk. jehož jsme pro takový honor vybrali, v květnu pětač tyřice t vytá hl na N ěmce 1II0dF oblač//.Í'ch v'Í'Šek.

svých práv nezneužije. Ponecháme-li vše pri vzduchovku a střílel na tank hroky , až starém, blldeme honit spisy Z ministerstva do osádce SS doš la t r pčlivost a vysl al a tanko­ Vrbový proutečkll, nesell.Í' proudem, odklld

ministerstva jako z pohádky do pohádky a za­ vali stře l u do Nc umanova lahl'ldkářs t ví, plvneš

::'ívat v Brně dehtomor na pokračování. Pro­ pod nímž bylo osaze nstvo celé ho našeho a kam?

lOže vždy Sl' hudou be;:. konce objevovat baráku schováno vc skle p ě. Pan Neuma n Vplynout s tebotl do neZ/ld/ll)'ch maN, b:Í't ži­ a ::.nOVl/ nanistat - coby hlav.)' pohádkové sa­ pak v osmačtyřicáté m utekl do Palestiny , vlem tl/lá.fen

ně - objektivní pi"ičiny. Caveant cO/Jsulesl jak se tehdy říkal o, a já už nikdy nejed l tak sám I

22

UMĚNí A PŘíRODA - - - --

_

_ __

_ __ __

_ _ _ _ __

_ W([Sll:qOOufj([3ťl

-~

( ~'r:-)

,(\ '­

A pak od prvního lI.ahoz;ení, rozech vělého zi­ mOll a n ep rim ěl'enými n adějem i, p ostupn é Jiří Just slevo vání z ra/lních ideáhi: když liŽ ne životní kap r dneska, ať má aSfi01/ míru ... Aspo,-í lí­ Až pří§tě n ějak.ý úsp ěšně usp ěchaný známý nek ..cejnek.. okollnek..b ělička .. Poražení si mi s vnill'IlíllI pocitem pravého Am eričana na jdo ll vždycky dOSl tasil, aby se mohli obe­ sděl{, že vydělává ledesdt m ěs íhl ě a dělá Ill i­ lhal a vytvoFit si teorie: neJel jse11l lJl'ece jen \. nim áln ě pat/1áctku den n ě, zeptálll se, zda kvúli IÍlovkll. k večeFi. Není snad dost p rag­ chodí taky na I)'by. lIla tisll lU a obchodního duchovna všude jin ­ Na rybách j e času haba děj. Doba, kdy se de? P ro č l1.epob)it j en tak? Pozorovat, p okoFiI splá vek an.i nehne je vžd v delJí než doba, kdy se Jired nevypočitatelností ? Pro č chtíl vlas/ ­ Kresba la /la Stekllka se //l l/sí praco vat: zasekávat, táhnollt, povo ­ Hit vědění o v:rem ? Vidět v§ude až na dllo? loval, vz rušoval se... Vzniká tak ča so vý pre ­ Nestrká lI ám sll.ad zpra vodajsk.ý byznvs den­ vis, ve kterém člove"K pozná, zda se utopí n ě pod /1.05 obraz s věta, aby Hás utvrdil v na­ v nu dě a ve sv.vch horších vlastnostech, nebo myšleném sebevědomí, že jsme infol111ováni ? zda se naučí prožít dlo uhou chvíli tak, aby A j e s,wd sv ět od té doby lep.fí? Stále větší IIIll n estačila. MistFi lohoto obOl"!t/rpí neuro ­ armáda zpravodajsk)íclz do našečli ' nám j en tick.Í'1/! nedostalkem taSIl i když j en sedí a ču ­ Jiří Najmo1l stále víc nahrazu.je nál jedine čný živo t svým i 111 í do vody. senza čn ím i zprávami. Múže pC/k jednorli v.li Voda j e vynikající partner p /"(} dialog . Neská­ člo věk vědět to svoje ? Chm)'r léra

če do rěči, nechá domyslet, je- Ii co, inspiruje. Vlolll p ic ho - záběr a ž pnu j de do vodyl Že uvízlnCl holých stromech

Ne každá. Mllj jihočesk.ý p úvod mne táhne by úradek vyšší lI1 oci, abych n edospěl k žád­ Zlehounka dýchám do dlemí

spíš k rybl/íbím. I u rek a potoklÍ. vyhledávám némll závěru v této otázce? Na háčkll je víc li.finy a tlÍně. By.rtrina se mi libí jako slo ­ ovšem, jako vždycky, kap Nk, sotva pár cen ti ­ Doléhá na mne

vo. A le jinak j e to nezlelilé tleštidlo, jemuž metn i. Hu ba od če /Hých zásekLi rozpíchaná llukot ptáklÍ

vlastní mělkos t nedovolí Ilikde vteFinll spo či­ a kN v ě srostlá, v)'fwdá jako ZOllfa/)' klaun. /lOllt. S telecím optimismem se žene pryt, Jeseli je tady v rybníku ll ěkde kapFí Fellini, V naprasklé VLi/li každoll kapkou p Fe sv ědčena, že jinde j e to llrči tě ho obsadí do zdej.fího A marcord ll, ai hláskuji tvé jllléno lepší. Chvíli jí to potrvá, než se trochu uJpiní bude vypovídat o staVit kapN společn osti let Cl ztěžkne, než p res PlIbertální zm alky a víry devadesát.)'ch. "Kdo s věta požitkti j e IClčell znaven.ý uléhám

točící se kolel1l své osy, dospěje do klidné do­ /te ll za chvilku je na udici v láčen .., " POUČill 1 spělosli nížin. Teprve tam, v širokém toku pod ~íloll závějí

nenažral/ce a házím ho zpálky do vody. začn e IllJiI vlastní nepa/m ost, s níž se nevy­ P roč 10 dělají? Proe' dávají do sportovních IIIlUlelně rozplyne v m on. Jako vlec/1Il o in­ rybníkti zása dn ě kapNky pod m ím? Aby se spirující je nejlepší ta voda, kte rá balancuje jilll rozpíchaly huby a házeli se zpátky ? A ž se ll(! hraně protiklachi: ani lekutá, ani stojatá. ozvou Spolky proti llirání zvíhll, budou mít Ani pnizračná, ani nepni./z/edl/á. AI/i smrdu ­ s/oproce17 l1l ě p ravdu . p restane se ilO ryby tá, ·alli steri/ti í. Voda s tajemsevím , která do ­ chodil vlÍbec. Kdo br se s velklimi kapry pě­ Jiří Najmoll káže. prekvapil. stoval? Nejsou peníze, mám e v.ýmluvll, tak co Povede-Ii se obzvlált ě den a nic nebere, nic ještě? Ostaln ě lIejde o úlovek, ale o 10, aby se (Sob otce a Karlu Sal/lšiňákovi) nebrání člověku, aby ho nenapadaly věci, pán tvorstva u vody náhodou nenlldil. v lakové1ll1l1nolství a sortimentu, že by mohl Když začínám balit, ptijíždí nablýskané auto. Na stromech nezLÍstal

s nimi hl/ed na trh, vědět kalii. Prodal by Zákaz vjezdu, nezákaz vjezdu, až k vodě. Prv­ liŽ ani lisl

i pod cen l/, Z čiré radosti o projevell.ý zájem . ní Z Ilěj vyrazí doga, za ní panička v plážovém Kdesi v hlol/bi dopoledn e dospívám nad kOll/p ietu a I/.a konec on : bermlldy, bílé trie'ko prdzdn.ýnl vezÍrkem k urěšen éml/. závěru, že lI ějaké ,.of university ", rozepnlltd rybáJ'ská Hll/boko zap uštěllé kal/leny

čas n esp ln ěn.ých práni a tužeb je užitečnější vesta s desítkami kapsiček. Zapálí si a pres zahazují slova

než čas, kdy se všechno samo od sebe datY zrcadlové brýle profesionálně obzírá vodu. Život, v němž by prestala být radost vzácnos­ Pak se ověsí tí/ll n ejnllln ějifím : velkl' trallÚs­ Krajina s chocholel/l

tí, by byl živol bez radosli. Zdrivé lÍsm ěvy pl­ tor, ve lk:~ bafoh, 4 1i/·lI ty, velká taška, kvbl, k.ýve se

né svěžesli nad dokonal.Í'mi v.ýrobky náll1 /zo čeren, skládací kreslo, rozkládad stolek,

už pNblílily 17a dosah. ch/adicí láhev, oh Nvad láhev. Zatímco doze

Slojím nad městem

V poledním s lun ci mile ospale napadá: není zavoll ěly . neodolateln ě 1II0je kalhoty od za­ Sám a sám l/lezi sV)'lIli

cel.ý ten den od rána obrazem živola v hlllné schlého rybího s/iZll, těsta a §rotu, až jí tečou

tady hledál/l l/líslO

zkra tce? Jak se n echlělo z hilla vyhhíté 1'0­ sliny z hubl', její pán Ilm e z/(//.;;eně odhadne: "

slele do n ev lídn ě mlhavého rozb Fesku. A ž T y j seš //I ístn í, co? Kde rady hOlil štika?"

Kamínky drobné

touha ulovit s votll)'bll a strach, že by ji mohl Než ho pošlu dozadu do rákosí, prožiju Mej i­ dávám pod jazyk

vÍ' pocit loho, jen ž byl obdarován odborn}m

chylil někdo j ill.ý, PI'ill1 ěly savce, aby se vzty­ dotaze1l1. Nepamatllji se, kdy by se mi to stalo

čil na obě zadn í. V hospodě vlichni l/lístní Takjako v básních

naposled. Už jenom lady II I)'bn íka j se/ll n ě­

Heming lvayové pFece Nkali, že velcí kaph berou jen do pěli ráno. kdo. Užjenom lady /.I I)'bnika jsem...

rýmy

U vody

Podzim v Sobotce

Krajina mého srdce

'YasJl~D!.mfiCB~

UMĚNÍ A PŘÍRODA

23

Mají ekologické organizace podporu veřej nosti ?

Podle p růzkumu veřejného m ínění provedeného Institute m pro výzkum trhu GfK - Praha v lednu 1996 sy mpatizuje s ekologickým i organ izacem i v Č R 67 % lidí. Za z bytečné až škodli vé je po­ važuje pouhých 5 % obyvatel. To jsou výsledky vel ice zaj ímavé a nutno říc i , že pro eko logicky zaměřen é orga ni zace i překvap i vě př í z ni vé . Ta­ to podpora veřej n os ti se odráží i v sympatiíc h s cíly těc h to organ izací, s nimi ž souhlasí až 74 % občanů , naopak nesouhlas proj evilo 13 %. Nic m éně uvedený p r ůzkum nedal od po věď na otázku, ko mu tyto výsledky vlas tn ě lichotí. Je totiž nesm írně zajímavé, že plných 62 % res­ po n dentů vúbec nezná takové organ izace j ako je Hnutí Du ha , Dčt i Ze m ě nebo Gree npeace. S jakými cíli a s kterými organizacemi tedy ob­ čané vlas tnč sympatizují? Mnohem nepřízn i věji pro ekologické organiza­ ce vyznívá část studie za m ěřenú na ochotu lidí veřejně se angažovat ve pros p ěc h ži vot ního pro­ středí. Drtivá větši n a obyvatel se nijak veřejně nea ngažuje a nezapoj uje se do protes tních akcí ekologických hnutí. Oproti tom u je až 30 % ochotn o zapojit se např . do protestní demons tra­ ce! Tato vysoká ochota účastn i t se veř jn ě pro­ testních akcí je výrazem stá le z n ačné nes poko­ jenosti se stavem životního prostředí. Proč se tedy tento vysoký potenci:il v praxi nerealizuje? Jednou z příčin je jistě uzav řenost nebo nedo­ stupnost prostoru, který pro využití tohoto po­ tenciálu vytváří ekologické organizace. Na dru­ hou stranu je třeba pochybova t o u p římnos ti vy­ jádření těch, kteří projevili zájem o ú čas t na ekologických akcích, když 67 % nezná název žádné ekologické organizace a ani nezná ales­ poň jednu osobu reprezentující ekologické hnu ­ tí. Je škoda, že si studie všímá pouze protestních akcí a nezajímá se o pos toj občan ů k jiným, po­ zitivněji laděným akcím ekologických organiza­ cí. S názory a výzvami ekologických hnutí se lidé nejčastěji setkávají v televizi, rozhlase nebo tis­ ku (alespoií jednou se s nimi setkalo 53 % oby­ vatel). Na lokální úrovn i se terčem mobilizační kampaně stává jenom zlomek populace (do osob ního kontaktu s ekologickými aktivisty se dostala pouze 4 % obyvatel) . Nedostatečná na-

Grafické wázol'1lě/lí typu p ostoj/I k problé­ I/I/I m život1/l71O prostředí

.,vyh ra n čný

tradicionalista" II 'P

,.Cklllogil:ký ign oraltt" ()r;,

.. vIJiný tradicillnalbta"

73'"4

24

ro~--------------------------------------------------------------------,

óD

50

30

10

nezná

Greenpeace

Duha

D ěti Ze m ě

bídka akcí pořád aný c h ekologickým i organi za­ cemi a nedostatek informací o ni ch se i samot­ ným obča nú m jeví jako nej v ý z n a m n ějš í bariéra v jejich účas t i na řeš en í problémII životního prostředí. A l . 53 % občan ú si s těŽ LJoje. že v místě svého bydliště nemají dostatek příleži tostí k účasti na akcích ze lených hnutí anebo jim chybí informace o těch t o akcích (62 %). Na ř í d­ kou lokáln í síť eko logických organizací pouka­ zuje i zj i š t ění, že jenom 7 % obyvatel mú ve své obci alespO!l jednoho známého, který je členem n ějakého ekologického hnut í. Význam nou bariérou, která brá ní účast i ob anů angažovat se v řešeních ekologických problé­ mů, jsou obavy ze zapletení s policií (až 34 % obyvatel). Kromě zvidite l ně ní rad ikálníc h akcí ekologických-organizací ( na př . blokády) k této obavě j i stě přispě l o i zařazen í něk terých ekolo­ gických hnutí na seznam ex tremis tických orga­ nizací ministerst vem vnitra. V závě ru shrn uje studie hodnocení postojll oby­ vatel k životn ímu prostředí. Plných 73 % obča­ nl! je hodnoceno jako "vlažný tr adicionalista", Tento typ reprezentuje v n itřně rozporný postoj většiny občanů opřený na jedné stranč o ..tra­ diční " , technokrat icko-optimistickou viz i řešen í problémú životn ího pros t ředí, která předpok l á­ dá, že atomová energie spolu s ro zvojem vědy a techniky dokáže eliminovat negativní vlivy eko nomického rústu . Na druhé st ra n č jsou pro tento typ postoje charak teristické značné sym­ patie k c í lům i aktivitám ekologických hnutí, které mají právě největší výhrady k technokra­ tickým přís tu pllm k rúzným ekologickým pro­ blémLlm. Na jednom konci pomyslného spektra ekologic­ kého smýšlení obyvatelstva stojí tzv. "ekologič­ tí radikálové", kteří se vyznačují ekologicky citlivější m vidě n ím problematiky životního pro­ středí a pl n ě se identifikují se snahami a záměry zelených hnutí. Sem lze řadi t 10 % populace. Svoje osob ní potřeby však tito "radikálové" ne­ míní nějak výrazněj í omezovat a odmítají i ta

Brontosaurus Strana zelených

CSOP

Anirnal SOS

Grafick é wáz om ě1lí odp o vědi lIa otázku: " Z/l áte 1I ěktero u z ek ologických 1Ievlád1lích orgallizací p llsobícícfl v České republice?

problémll, která by znamenala snížení ž.i­ Jejich "radikalismus" se projevuje především ve výrazně nadprLlIllěrné ochotě zmob il izovat se do rúzných protes tních akc í na ­ mířenýc h proti poškozování životního p rostředí. Nos ite li tohoto typ u jsou mladí lidé ve věku 14- 25 lel. Čas t ěj š í výskyt byl zaznamenán ve městec h s více než 100000 obyvateli. Protip61em ..radikálního" postoje je tzv. "vy­ h raněný tr adicion alista" (II %), který věří, že problém životn íh o pro s třed í se podaří vyřešit tím, že se vrátíme k hodnotá m a tradicím našich předkú. Nejsc h ůd n ější ces tu k tomuto cíl i vidí v úpravě právního systému a ve zvýšení pra vo­ mocí stálLI . Ekologickou citlivost demonstruje vlastním ekologicky šetrným chováním. Nesou­ .hlasí s cíl i an i zpúsoby jejich dosahování, které používaj í ekologická hnutí. Pouze 6 % obyvatel lze považovat podle studie za "ekologické ign orant)''', kteří o ekologické prob lematice v ů bec neuvažují! Zajímavé (a snad i překva piv é) je, že v této skupině vyso­ ce pře va žuj í ženy nad muži a ve zvýšené míře jsuu zastoupe ni staří lidé nad 66 let. Zm í něná stud ie GfK předkládá zajímavé vý­ sled ky o postojích obyvatel ČR k ekologickým organizacím a ochotě občanů osobně se zapojit do řešení problémú životního prostředí. Při po­ rovnávání dílč í c h výsledkú slLIdie je ovšem ně­ kdy patrný rozpor ve vyjádřeních respondentl\. V této souvislosti je na místě otázka, do jaké míry odpo vídali dotazovan í upřímně a zda vý­ sledky studie nejsou do určité míry spíše obra­ zem lidských přání než skutečných životních postojú obyvatel této zemč . Podle I/latericíhi GfK Praha zpmcoval Tomáš R ůži čka , Nadace Partllerství řešen í

votní

úrovně.

NEVLÁDNÍ ORGANIZACE _ _ _ _ _ __ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ __

\/([~fi~Dllun®~

Milí spotřebitelé ! aneb Fosfáty v roce 1996

)

S následky eutrofizace povrc hový ch vod, ji mi ž je především letní "kvetení" přehra d a nádrží, se potýkáme v této republice již. řad u let. Čas od čas u se vlivem ch l a d n ěj ší­ ho a vlhčí h o počasí stan e, že nád rže n ěk te­ rý rok (např íklad ten to) bujně nekvetou , to však neznamen á, že nadbytek živin , který masivn í rozvoj řas a sinic u m ožňuj e, v nich nadále neexis tuj e. Podívejme se však, jak se u nás potýkám e s jednou z význam ných příč in o u tohoto jevu. To u je přísun živ in, zej ména fosforu do p ovľc h ovýeh vod, a to jed nak splaškovými vodami, jednak spl a­ chy z polí. Řada prací dokazuje, že p ľo horní toky našich řek , které jsou pro ľekre­ ační a vodárenské účely nej více využí vány, je podstatnější vliv fosforu ze splaškových vod, kde zase nejméně z poloviny pochází z fos[oľečnanových (fosfátových) pracích a čis t icích pľostředků. Přesto, že je e utľofi­ zace považována za jeden z nejvážnějších vodo hospodá řkých problémů , byly dop o­ sud všechny ad m inis tľ a t ivn í snahy o Oll1e­ zení obsahu fosforu v pracích prostředcích

-~

i~\

~

neúspěšné.

Kresba Jall a Sfekllka

Jaký j e tedy sou časný stav legisla­ tivy vztahující se k výrobě a zn ače­ ní pracích pros tředků?

1

Složení pracích a č i sticích prostředků u nás neomezuje žádný zákon, tyto výrobky ľOV ­ něž nejso u na seznamu zboží. které musí před uvedení m na trh projí t ověřen ím v n ě­ které ze státních zkušeben. PľO distribuci je nutný pouze soublas ministeľstva zdravot­ nictví , který v pod statě říká, žc výrobek při užití pod le návodu nepoš kodí lidské zdraví. Protože však tyto výrobky mají vii v na slo­ žení odpadní vody z domácností a následně na k.yalitu povrchových vod , objevují se snahy limitovat obsah některých problema­ tických látek. Jejich počátek sahá ještě k činnosti Federálního výb oru pro životn í prostředí, odkud přeš l y na Mini s teľstv o ži­ votního prostředí ČR . Již v ľoce 1993 byl pracovní skupinou při MŽP při p raven ná­ vrh zákona o pracích prostředcích, který omezoval č i zakazoval použití některých chemikálií.(Viz Veronica 1993 , 4, s. 40). Bohužel - patrně v důs l edku vlivu výrobcú - nebyl tento návrh ministerstvem ani před­ ložen k mezirezortnímu projednávání. V březnu loiíského roku však ministerstvo podepsalo s Českým sdružením výrobcú mýdla, čis t icích a pracích prostředkú doho­ du, ve které se Sdružení zavazuje snižovat nežádoucí vliv prostředkú na životní pro­ středí. Členové Sdružení jsou SET UZA (dříve Severočeské tukové závody , Ústí n. Labem), UNILEVER, PROCTER and GAMB LE, HENKEL. BENCKIESER.(V iz Veronica 1995, 2, s. 42). Tato dohoda

\)'(íSÚ"\!DU1lfKB~J

byla často ministerstvem prezentována jako krok k progresivnějším vztahClm mezi výrobc i a ochrano u prostředí, n eb oť dobrovolná dohoda j e ze strany výrobcú mnohem nadše n ěji pl n ěna i p ľopa gována než dodržování norem daných zákonem. Tak je tomu i v Rakousku a Německu, kde díky podobným do hodám v podstatě z trhu zmizely pľací prostředky s fosforem. Doho­ da se však shoduje s požadavky navrhova­ ného zákona jen částečn ě. Bohužel prá vě omezování obsahu fosforu, které stále považuj eme za klíčo vé v hodnocení do­ pad u p oužívání pracích prosředků na p rost ř edí , je v doh odě podch yceno zcela ne d os t a t e čn ě. Výrobci se zavázali, že ob­ sah fosforu omezí na 5,5 %, což proti stavu před dohodou není nijak podstatné zlepše­ nÍ. V dohodě nejsou rovněž stanoveny žád­ né zpLIsoby ko ntroly jejího dodržování ani možné sankce za její neplnční. Takže jsme po roce působení slavné dohody zjistili, že v regálech obchodú převažují výrobky s fosforem, firma Lever dokonce změnila recepturu a dříve bezfosfátové 01110 je nyní s fosforem. Mnohé z výrobkú signatářú do­ hody se v obsahu rosforu pohybují na hra­ nici 5,5 %, některé ji stále překračují. Kompaktní výrobky , které jsou nejen bez­ úspěšný

fosfá tové, ale i zbavené některých dalš ích nad b y tečnýc h příměsí a k jejichž propagaci a zvýšené dis tri buci se výrobci v doho d ě rov n čž zavaz uj í, nel ze až na ř íd ké výjimky v běžné m obcho d ě seh nal. Bezťosfosfátové i fosfátové mod ifikace stejné značky jsou v regálech pomíchány, p rodavači často ani n evědí , č ím se tyto výrobky liší. Zdá se te­ dy , že vý robci svůj podpis dohody neberou příliš váž ně. (Tato skuteč n ost je velmi va­ rující, protože bez podrobné analýzy pre­ ze ntovan á dohoda je jako vzor vhodný ná­ sledování nabízena podunajským státLIm v rá mci programll prevence eutrofizace v povodí Du naje.) Jiným úskalím je na­ prostá bezmocnost stát u vLIči výrobcilm a dovozcům, kteří nejsou účastníky Doho­ dy . Obsah ľosfoľu v jimi nabízených vý­ ľobdch je v současné době mimo jakoukoli ko ntro lu.

Jaké možnosti zbývají? Při MŽP byla ustanovena skupina k hodno­ cení dohody, ve kteľé máme rovněž mož­ nost pracovat. Pochopitelně se budeme sna­ žit, aby se v praxi napl nil hlavní smysl do­ hody - tj. skutečné omezení negativních vlivú pracích a čisticích prostředkú na pro­ středí, Zdá se však, že bez masivní podpory s p otřeb i telCl se to nemúže podařiL Jeden ze z á stupců Sdružení se na jednání svolaném k hodnocení dohody velice neuctivě vyjád­ řil o českém spotřebiteli jako zcela neinfor­ movaném a lhostejném k životnímu pro­ středí. Čtyři z pěti členú Sdružení jsou fir­ my púsobící v zahraničí a mají tudíž zkuše­ nosti nejen s výrobou bezfosfátových pra­ cích prostředků, ale i s jiným typem spotře­ bitelského chovánÍ. Bohužel velmi rychle vycítili, že u nás si vzhledem k neexistenci konkurence (předpokládá se, že členové sdružení pokrývají přes 90 % výroby pro Českou republiku) a malých aktivit spotřebi t elských hnutí mohou dovolit téměř vše.

Tolik tedy na vysvětlení názvu tohoto přís­ pěvku, milí spotřebitelé, pradláci a pradle­ ny, tak-zvaní řadoví občané. Snad jste po­ chopil i, že tam, kam plynou naše daně a odkud čekáme rozhodné jednání ve pro­ spěch °l.ivotního prostředí, ani tam, kde se rodí nové receptury a reklamy na prací pro­ s t ředky, se spotřebitelé a spotřebi t elky, pradláci a pradleny . lidé žádostiví dobré pitné vody a vykoupání v čisté tu'zemské přehradě asi nevyskytují. Záleží tedy na nás "ostatních", zda strávíme pár minut luštěním titěrných nápisů na obalech pra­ cích prostředků. Ale vězte, že i tomu se lze a je "třeba se n aučit. Yvonna GailJyová, Vladimíra Hejzla r ová

FOSFÁTY

25

Jak

Hradiště

ke

spalovně

přišlo

Tomuto m ěsteč ku v úvalu řeky Moravy na úpatí Chři b ú i Karpat pyšnící mu se svým folklorem i dobrým vínem v okolí, přib yla kro m ě desítek nových fasád a budov poti chu a nenáp adně i stavba da l í: spalovna nemoc­ ni čního odpadu, situovaná přímo v n e moc ni č ­ ním areál u. snad 300 metrů od n ejvětšíh o měs tského sídli š tě Stěpnice . Stavbou se nikdo moc nech lubí a s eč síly stač ily všem zaintere­ sovaným, drželi informace pod pokli č k ou a h radi šťská veřejnos t o sta vb ě ajej ím dokon­ čen í neví vlastn ě dohromady nic ani dn es. O ob čan ské diskusi neby lo ani řeči. Proč asi? Počátkem spalovny je žádost nemocnice s poli kli n ikou v Uherském Hradi šti ze dne 25. dubn a 1994 zaslaná na odbor úze mních roz p oč tú MF o dotaci na stavbu. Povš imn č­ me si, že v žádos ti se praví , že "nemocni ce by řeši l a i lik vi dac i odpadú zbývají cích zdra­ vo tních zařízen í a sociálních zařízení " - tedy nespalova l by se pouze odpad ne m o cni č ní, ale i j in ý z jiných zaří zen í v okrese . O kres ní úřad požeh nal žádost velm i rychle a stavbu j iž 28 . dubna dopo ru či l a prostředky ve výši asi 40 mi l. Kč se nako nec zaj istily s pože­ hnáním Výboru pro sociální a zdravotní po­ litiku parlamentu ČR a Ko mise pro poskyto­ vání investičních dotací do zd ravotnictví. Peníze by nebyly bez zce la mim ořádné an­ gažovanosti vedení nemocni ce a č l ovčk nad vynaloženým úsilím (šlo třeb a i o schítzky se členy městského zastupi te lstva) žasne, proto­ že ve stejném období má tatáž nemocnice a so u časně i investor milionové (nebo snad desetimilionové) dluhy a v místním tisku do­ slova škemrá o podporu na nákup diagno ­ tických a l éčebných přístrojít. Na ty peníze nejsou, na spalovnu však ano. Si tu ace se spalovnami v okolí je přitom následujíc í: v Otrokovicích (vzdá lených 20 km ) spalovna Ekobarumu s kapacitou přes 1000 t/rok, ve Zlínč -Mal enovicích (25km) spalovna Emse­ ko s kapacitou dvojnásobnou , další spa lovna v Chropyni. ve stavbě obrovská spa lo vna v Oslava\1ech (40 000 t/rok). Všechny tyto spalovny stojí před spo l ečným problémem: př i investicích do dal ích stupM čištění spa­ lin jsou poměrně drahé (10 - 17 Kč/kg) a producenti odpadli hledají vše možné j iné cesty, jak se odpadít zbavi t. Ka pac ity těchto okolních spaloven nejsou využity na více než 60-80 % a stavčt v této si tuaci novou spalovn u lze tedy jen ze státních prostředkú, tedy z peněz daňových poplatn íkli . Ale vraťme se k Hradišti. Ticho po pěš ině tr­ valo až do 25. května 1995 (tedy více než je­ den rok), kdy byla o stavbě spa lovny infor­ mována komise ŽP M ěÚ . Zdá se, že ani rad­ nice do té doby nic nevěděla. Komise se po­ stavi la proti stejně jako odbor ŽP města (ten ovšem později názor změnil), se stavbou so u­ hlasil odbor výstavby. Mezitím si totiž in ves­

26

tor u v ědo m il , že myšlen ka spalovny stoj ící v nemocnic i (či li podle úze mníh o plánu v zó­ n ě ob ča n ské ho vybavení) a spalující cizí od­ pad je nep rú chodná a tak " pružně" zača l t vr­ c1it, že se bucle spalovat jen odpad vlastn í. V tom p řípadě se totiž spalovna stává funkční č ástí nemocnice, může stát v jejím areálu, ne­ ní nutná zm ě na územního plánu a ani projed­ nání v zas tupitelstvu, pře s které by as i spa­ lovna neprošla . Za tě chto podmínek bylo zís­ ká no povol ení ke stavbě a na věci ni c nemě­ ní, že již dnes nem oc nice nabízí (v rozporu s povolením) spalování odpadu da lším sub­ jektítm! Snaha o jeho získání je pochopitelná - vl astního odpadu nemocni ce vyprodukuje na trva lý chod spalovny málo. I postavila se spalovna: v nové hale 13x 19 m v n e mo c ni č ním parku vedle kote ln y tri'lní technologie Hoval Multizone s kap aci ­ tou 280 t/280 pracovníc h dní tj .. l ttelen ne­ bol i 40 kg odpadu za hodinu - s malou nad­ sázko u spálené množství odpovídá kotlíku pro větší rodinný domek, spaliny se budou č istil suchou i mokrou ces tou, odpad se bude spalovat ve dvou st upních , z komín a vyl etí 1400 m 3 spali n za hodinu údajn ě v či stotě

od povídající všem normám, a to vše obslou­

ží 7 praco vn íkít .

Zamysleme se nyní nad i n ves ti čním nák la­

dem spa lovn y a po rovnejme:

I

'---

Kresba

Blud O to

JUlW

Stekl/ka

n ebezp eč n ěj š í,

že je živený jakoby rozhodnutím o zákazu man ipu la­ náklad kapacila jednotkový ce a pře pravy nemo cničního odpadu mimo in v.náklad areál zdravotnic ké ho zaří zení. A nakonec ­ v KČ!I toužíte tf'eba pf'i po hl edu z okn a in terny coby pacient patři t na komín spalovny? spalovna I' Uh.HraclišiI 40 mil. 280 lir 143000 Porovnání provozních nákladll vych áz í po­ rozestavěná spalovna dobně jako i nv es ti č ní c h - č ím je spalovna nClI1ocn .odpadu menší, tím je i provoz dražší. Podle mých vý­ v Budapešti 159 mil. 7000 tll' 22 700 počt ít mu sí stát spálení I kg odpadu v maličké průmyslová spal spalo vn ě kq lem 18 Kč proti 11- 12 Kč ve sra­ Oslavany 2000 mil. 40000 tll' 50000 lovnách v okolí. Nepochybuji ovšem, že vede­ ní nemocnice skutečné provozní náklady ni­ I nves t i č n í jednotkový nák lad spalov ny (nebo kdy nepřiz n á (lím by konec ko ncú zpochybni­ lépe s pal ovničk y) v Hrad išti je 7x vyšš í než lo vlastní úsilí) a rozpustí je v režij ních nák la­ u moderní spalovny ne m ocni č níh o odpad u dech celého pro vozu . Proč také by stální pod­ rozestavěné v Budapešti a 3x vyšš í než . nik, jakým nemocnice je. měl mít na zřeteli u (pravclěpodo b ě) v ČR nejmodernější spa­ práv hlediska ekonomi cká? 1 13ik však po­ lovny prllln yslového od padu, která se má po ­ chop í, že když zkrachovala niodern í spalovna stavit v Oslavanech. Přirozeně, investiční v Pros lějovč a vážné ekonomické problémy a také provozní nák lady so uvi sí úzce s kapa­ mají i spalovny v okolí, provozované samo­ citou. Tec hnologie s kapacitou 40 kg odpa­ zřejm ě podle všec h ekonomických pravidel du/hod je v za h raničí zcela neprodejná a pro­ a bez dotací, nemohl a by hradišťská nemoc­ to přirozená snah a rak ouského vý robce je niční spalovna existovat za stejných podmínek proniknout s použitím všech pro středkú na česk ý trh. Varující a scestné jsou před s tav y ani hodinu. Na závěr pak zústávají nezodpo­ ně kte rýc h státních úředníkít o tom, že malé vězen y i další otázky: proč se vlast nč spalovna spalov ny by měly být součás t í všech vč tších pos tav ila, když nemocnici, jako os t atně všem nemocnic (spalovna podobná té hradiš tsk é jiným zdravotn ický m zaříze n ím, scházejí pe­ Sloj í také v nem ocnici Bře c lav ) - jde o blud níze na investice mnohem dů l ež itější? Proč eko nomi cký a palrně také eko logický, proto­ nová ka pacita za státní peníze, když spalovny že malá spalovn a nikdy nebude mít čiště ní v okolí mají volné kapacity dost? a sledování spali n na úrovni velkospaJo vny. Z d eněk Kadlčík oč ek áv n ý m

ODPADY_ _ _ _ _ __ __ _ _ __ _ __ _ __ _ _ __ _ _ ~'Cl911~DU®
Sloupy smrti

"

Vedení vysokého napětí není v přírodě žád­ nou ozdobou, ale dnešní krajinu si bez nich lze, boh užel, jen stěží představit. Estetické aspekty ale nejsou jejich jediným nedostat­ kem. Na sloupech vedení vysokého n a p ětí hyne totiž také značné množství ptá ku. Nej­ nebezpečnější jsou ty sloupy vysokého n apě­ tí, které mají tři vzhůru postavené izolátory na vodorovné ocelové konzole. Tyto sloupy mají v oc h ra n ářs ké praxi přezdívku " sloupy smrti". Hlavní příčiny úhynů ptáků na vede­ ních vysokého napětí bývají dvě. Tou prvn í, méně častou, je mechanické poraněn í ptáka nárazem do drátli v letu . Druhou příčinou , je zkrat (elektrický výboj), ke kterému dojde při dosednutí dravce na konzolu a dotyku jeho křídla o vodič, a to zejména za deště a vlhké­ ho počasí. Největší nebezpečí představ ují sloupy vysokého napětí v otevřen é bezlesé krajině s pol i, loukami nebo úhory, pří p adně v blízkosti vod a vodních toků , zvláště chy­ bějí-Ii zde vysoké stromy nebo jiné dominan­ ty, na které ptáci s oblibou usedají. Od podzi­ mu do jara se v tomto prostředí mohou shro­ maŽĎovat káně, poštolky i jiné druhy dravcú a dalších ptákú , kteří zde nacházejí dostatek své hlavní potravy, především drobných hlo­ davcl!. K mnoha úrazům ptákú doc hází také podél silnic, kde dravci i sovy často sedávají a čekají na zvěř sraženou vozidly, případ n ě v oblastech hlavních tahových cest ptákli přes naše území. Během jarního i podzimní­ ho tahu tak zahyne značné mn ožství ptákú na ces tách údolími velkých řek , oblastmi s vět­ šími vodními plochami, prllsmyky a horský­ mi údolími , podél horských pásem ap. O nebe z p eč n osti slo upli smrt i svědčí i pře­ hledy zraněných ptákli . V období 1977-1987 bylo přijato do péče Stanice pro záchranu ži ­ vočichů v Bartošovicích na Moravě 45 ptákll prokazatelně zraněných elektrickým pro u­ dem na sloupech, p opř. nárazem do vo di čll (3 I draveú - z toho I luiíák čer v e n ý, I v čelo ­ jed lesní , 2 jestřáb i , II kání, I sokol stěhova­ vý a 15 poštolek; 7 sov - 2 sovy pálené, 2 puštíci obécn í a 3 výři velcí; 7 ostatních - 2 čápi bílí, 2 čápi černí /oba uhynu li! a 3 l ab u tě velké). U dalších 48 ptákú s frakturami kon­ čet in zůstává sice příč i na zraně n í blíže neur­ čena , ale podle charakteru fraktur a míst ná­ . lezů lze předpok l ádat, že pře v ážná část úra zú vznikla nárazem do d rátú elektrického vede­ ní. Jednalo se 033 dravcú (5 krahujcll . 2 jest­ řáhy, 9 kánI, 2 motáky pochopy a 15 pošto ­ lek) , 8 sov (2 pušlíky, I výra a 5 kalousú) a 7 ostatn ích (I volavku popelavou, 5 čápú bí­ lých a I havrana). Tito ptáci jsou ve stanici běžně léčeni se značně nejistým výsledkem, neboť popáleni­ ny elektric ký m proudem mají čas to za násle­

~~)rr:qDllunC8~

dek rozpad tká ní , odumření končet i n a smrt. I v případě ú s p ěšné léčby zlistávají n ezř ídk a trvalé nás ledky v p o €lobě chy b ěj ící c h nebo deformovaných per, o mezení pohyb livosti či amputaci končetin. V období 1979-1983 na 1,7 km dlouhé trase s 26 "sloupy s mrti" v okolí Senného na Slovensku byli nalezeni tito pl{lCi uhyn ul í násled kem elek trického vý­ boje: 19 krkavcú, 13 strak, 13 kání, 12 vran , 7 jestřábů, 6 čápll bílých, 3 poštolky , 2 hav­ rani a I čáp černý. Vážněji se toulo problematikou zač.ali ochra­ n áři zabývat v roce 1978. Prvn í zkušenosti s ochranou dravcú dosedajících na sloupy elektrického veden í přebírali ze zahraničí a již v roce 1977 navrhovali instalaci tzv. do­ sedacích sto l i ček , které by dravce uch ránily pře d kontakte m s elektrickým vedením . Kon­ strukci dosedací stoličky pro ptáky, ktero u lze instalovat na naše typy sloupú, se díky spolupráci se Severomoravskými energetic­ kými závody podař il o pokusně instalovat na jednu tras u vysokého napětí v Poodří. Po ro­ ce sledování bylo zřejmé, že tento typ je zce­ la vyhovující , za celou tu dobu nebyl nalezen žádný elektrickým proudem usmrcený dra­ vec. Jak taková dosedací s tolička vypadá, je zřejmé z našeho ·nákre su. Jiným možným ře­ šením, které se v mnoha ohledech jeví vý­ hodnější, je použití jediné trubky PVC o prli­ mč r u 3,6 cm a délce 275 cm, místo nakresle­ ného použi tí dvou trubek. Konstrukce s jedi­ nou truhkou je vcelku jak stabilnější. tak vhodnější pro dosedání ptákli.

Na přelomu 70. a 80. let hylo tehdejší Česko­

slovensko jednou z prvníc h evropských ze­ mí, které se problematikou úhynú ptákCl na sloupech elektrického vedení začaly zabývat a řešit ji. Dnes je Č R naopak jednou z po­ sledních zem í, kde dosud sloupy vysokého napětí stále představují pro ptáky sm rtelné nebezpečí. A to i přesto, že pod le zákona "O och ranč přírody a krajiny" § 5, odst. 3 ­ jsou fyzické i právnické osoby v energetice povinny postupovat tak, aby nedocházelo ke zraňování nebo úhynu ž i voč i chli, lze-I i tom u zabránit technicky nebo ekonomicky dostup­ nými prostřed k y. Orgánem přísl u š n ý m uložit takové opatření je okresní úr-ad , na území chráněné krajinné oblasti pak správa CH KO a na území národ-

Oběti elektřiny. Mohly by Jim zabrállit imtalo­ vané dosedací stoličky. Foto archiv

ního parku ředitelství NP. V obecné rovině to mClže uložit ministerstvo prlimyslu a obcho­ du. Konkrétně se jedná o to , aby při každé výstavbě nové trasy vedení VN 22 kV a při všech jejich rekonstrukcích byly tyto ľirmy povin ny na každý sloup s podpěrnými izolá­ tory instalovat dosedací stoličku pro dravce a clalší ptáky. Jsou samozřejmě i důležitější problémy ochrany přírody, než je úhyn ptákú na slou­ pech vysokého n apětí. Od ostatních problé­ mLI se liší především tím, že je známo a do­ konce vyzkoušeno řešení. Neliší se však tím. že se stejnč neřeší. Moj mír Vlašín

Nárys dosedací stoličky pro sloupy vysokého Ilapětí. 1 - llosllá tyč, 2 - šro ub s maticí, 3 - la­ minátová konzola, 4 - rohový třmell. Rozmě/y jsou uvedellY v milimetrech

.3 L"' MIN"T. KONWLA - 1200

OCHRANA PTÁKŮ

27

Den jako každý jiný Veronika Vachková

,

Obloha v okně seníku šedne, slepice dopro­ vází naléhavé kykyríkání rozmrzelým hhh. Lezu dolú po vratkém žebříku . Jako ta drú­ bež. Komu tím pomúžeš, když utečeš do hor, zabedníš se před světem; budeš si namlouvat. že neexistují žádné roboty, tanky, mrakoclra­ py, dálnice, skládky, chemičky . jaderné elek­ trárny, když je neuvidíš? Takhle hory neza­ chráníš, jenom si zničíš život. A nebo jinak: To nemúžeš vydržet, práce od rána do veče­ ra, orat, kopat, dříví štípat, vodu nosit. Ani koupelna tam není, ani normální záchod. Y zimě čtyři měsíce sněhu. Z toho žita a brambor se pořádně nenajíš. Zahrabeš se někde, zničíš si život, mohla jsi studovat. sto­ jí ti to vúbec za to? Však ona tě ta roman ti ka rychle přejde! Kdybychom všichni takhl e utekli. .. , ty, ty vlastně myslíš jen na sebe, na ' svoje štěstí. Odešla jsem do hor hledat svúj úděl. Úděl, nikoli štěstí. Otázku po smyslu toho všeho si musím klást každý den. Tváří v tvář zbyteč­ ným holorubúm, černým skládkám, plánova­ né vodní nádrži ... Blázni si rozsévají obilí z chatrné bílé plachtičky, žnou je srpy a ko­ sami, mlátí cepem a melou na ka menném ručním mlýnku. Blázni si pečou černý chléb v peci, lámou ho rukama a jedí such ý. Dnes. Jedné noci prostě přišel a začal se mne ptát: Jak múžeš žít bez hor, stromú, vody, slunce, bouřky, sněhu? Jak múžeš zapomenout? Tak dal jméno mému dávnému nejas né mu smut­ ku. Měl pevné tělo a oči mu sví tily . Zažehl oheií a řekl, že mě zapřísahá. Ten oheň mi zústal, hřeje i pálí. občas dokonce otevírám dvířka sporáku a tiše se dívám. Múj démon. Všechno ostatní, rozumování, myšlenky, ide­ ály. to je pouhý přívažek, slepé střívko vzniklé z potřeby vysvětl i t si n ěja k děje a touhy příliš prapodivné. Tři čtvrt na pět . Ranní světlo je silné, uka­ zuje věci tohoto světa přesnč a ostře. Slunce ry chle vychází, ráz na ráz protne bučinu

28

a postaví se nad obzor. Není třeba svítit a je škoda spát. Ledová stud ni ční voda, hrubá ko­ šile z ručně tk aného plátna, jakých se po tnl ­ hlách zdejších domi'I povalují stovky, žlout­ nou a chytají za tuch linou, řem í nky krpci'I, obuvi. jež byla zázrakem pro ty, kteří by ji­ nak museli chodit po sněh u a kamení bosky, roz vzpomínání , čas přemýšlení o tajemných náznacích včerejších sn l!. Dobrý kosec sráží trávu v ši rokém pi'llkruhu a měkce, bez námahy ji kosiskem sbírá do řádkl!. Stojí téměř rovn ě , v pase se malinko otáčí a pravidelnými kroky postupuj e vpřed . Mokrá stébla trav rozezvuče l a blýskavý kov, ja mám kosičku nakovanCI, ja mám kosičku ostrCI, netrpě livě uhryzávám svůj díl. Žádné řádky za mnou nezi'lstávají, jen pocuchané chomáče a vy soké strn i ště. Spičku kosy, kte­ rou j sem vší silou zarazila do hlíny, musím vytahovat pomal u a opatrnč. A nepořezat se. Zívám a nadávám. Al e vždy ť všude kolem voní sko ré léto. Vteři nu , dvě , tři , čtyři se mi'l­ žu tčši l z té krásy. hodinu, dv ě, t ři mi bude po zjdech stékat tep lý pot. Kosa v rukách těžk n e a tčžkne, udržet patku při zemi, víc doleva a dokosit tcn řádek! Kdyby mi tak mohl jít konec louky naproti , a naj ednou chytám vítr, ostří samo létá vlahým vzdu­ che m, zachtělo se mi zp ívat. Podojiť kozu, jaj, to j e nic (ažko. Umyješ ce­ cíčke aj vemeno tep lou vodo u, dva tri razy odcvrkneš na stranu ~ dojíš, medzi dvoma prstami a ťaháš nado!. Keď má cecke vefkie, dajli sa aj ako krave v dlani d ržať . To se leh­ ko poví, ale když koza, stvora jedna, ne ane postát. slupky z brambor, vodnice. če rviv é ředkvičky a rež jí asi dneska nevoní. A cecíč­ ke se mačkají tak těžko. z vemena lezou ch lupy, ale přece jen, zázraky se ději a Já j en nevěřícně stojím nad jedn ím z nich . Zázra­ kem mléka st řík ajícího pod mýma rukama do hrnku. Časem zevšední, musí zevšedně t , ale stopu té chvíle už z nás nic nevymaže. Saša

si le hla do vysoké trávy, má nevyzpytatelné je nál ad ová, ncp o s lu šn~í, tru­ cov itá, ale přece jen cosi jako charakter. Tou­ ží po volnosti stejně jako lidé. Nebo aspoň po její iluzi. V ohradě nevydrží. Prohryže. přele­ ze, proleze. podleze č i povalí každou sebedú­ myslnější ko nstrukci. P rovaz se oklamat ne­ pokouší. Nasnídám se vlažného mléka a nekvašené placky . Ulamuji a žvýkám pomalu, učím se vychutnávat okamžik nicnedělání. K nudě má hodně, hodně daleko. Tiché š těstí: Za na­ ší ma humny orech malovaný, i když mne loupe v zádech. Tuším už, co je to hlad a zi­ ma, jak bolí mozol a jak smrdí hni'Ij. Kočky se hřejí na zápraží a mňoukají aspoň o dro­ bečky. Micka má za uchem hnědé klíště. Vy­ točilo si jamku v srst i a pije a pije, dokud ne­ odpadne... Zanechá po sobě strup a lysinku. Tak jako dřevorubci na tčle protějšího kopce. Minula desátá, pi'ljdeme rozhodit trávu. Pře­ hradit konečně ten veletok zbytečných Cl zmatenýc h myšlenek v mé hlavě . která pří ­ li š četla, p říl iš poslouchala, příliš mluvila a příliš se u či la n az p aměť. Vnímat jen jen tu­ hle chvíli, vlnění ještě nepokosených luk. rozběhnout se tam a skočit do toho moře, za­ pomenout na rozum, jeho věčné rozkazování: neblázni a rob. Jen se podívám do oblak, pak se zas poslušně zvednu, vez mu vidle a dodč­ lám , co je třeba. Pámboh pomáhaj!, zdraví mne sousedka v černé nabírané sukn i, černé bl úzce a čer­ ném pleteném svetru, truchlivých pozllstat­ cíc h kroj e. Pámboh us lyš, vykročím jí vstříc. Popovídá me si, jak jde život, kolik nadojím, co budu rob i ť zítra, bude-li tento týden pršet. Žije sama. Roky a roky od mužovy smrti, na opuštěných lazech téměř hodinu pěší chůze od dědi n y. Jednou potr"Cbovala pobránit ž lutohn ědé oč i ,

Foto .Jarmila Kocourková

PESTŘÍ A ZELENÍ _ __ _ _ _ _ _ _ __ _ __ _ _ __ _ _ _ _ _ ~'([31Y(]DU~~J

brambořiště. Kůň nebyl nikde k mání , tak jsme se spolu zapřáhly. S pomocou Božou, požehnala se. Ostny želez sotva pošimraly ubitou zem. Kůň nemá lehký živol. Teta byla celá červená, pot z ní lil crčkem, tak jsem dva razy pobránila sama. Pak jsme to vzdaly. Dojdem po toho koiía, bárs aj v nedělu. Keby moje ručky nerubali bučky, vedeli by pekne hrae, konečne je to pravda pravdoucí, polední muzika, vrchárska trojka, dvoje housle, basa, skřípavá , živelná hudba, neuče­ saný zpěv, samá hlina, zemiaky a kyslá ka­ pusta. Najednou se v otevřeném oknč zjeví tři hlavy. Kolébajíce se přesně v pomalém rytmu táhlé Čo to za veselie, súseda v květo­ vaném šátku, kočiš v zeleném klobouku a hnědý koník s černou hřívou. Ne, není to jako ve filmu, je to krásnější, je to dooprav­ dy. Lehko věřit, že nám tu chví li nepřinesla pouhá náhoda. Společný oběd, to je utajený obřad, zvlášľ když budou halušky. Šest nás sedá ke stolu, šest nás tu přečkalo první zimu, na gruntě. který by uživil tři velké rodiny, v ohromném kamenném domě, každou chvíli bez kouska soukromÍ. Lidé se k nám jezdili učit příst, tkát, dlabat misky a koryta, vyl'ezávat lžičky , plést kapce anebo jen pobýt, odpočinout si od města , podívat se, jak se dá žít jinak. Po­ hřbili jsme psa, kterého nám omylem zastře­ lil místní bača, kozlátko sotva narozené, co se zapletlo do latěk vnitřní branky chléva a přes noc zmrzlo, kopu iluzí a kopu nadějí. Na lazy nás přivedly ideály o trvale udržitel­ ném životě, přesvědčení, že živý příklad je ta nejlepší výchova. víra, láska. Prý co nás mll­ že čeka t za štěstí ve vesničce rozházené po kopcích až do výšky osm set metrů, která ne­ má ani kostel, ani hospodu a z níž mladí Qd­ cházejí do Pliešoviec a do Zvolena a staří už jen do nebe? Řídké těsto propadá přes veliké síto, svírám jeho rukojeľ a vzpomínám na chvíle, kdy by­ la obyčejnou hrubou větví. Za chviličku ha­

\>'CIS[(]DuuD
lušky vyplavou, budeme je jíst dřevěnými lžícemi z obrovské mísy a nikomu na tom nepřijde nic zvláštního. Po obědě si posedá­ me na zápraží, ruce položené na klíně budou tíhnout k zemi, dlanč se začnou svírat, jako by stále držely kosu, motyku, hrábě, vidle. Povíme si, co jsme si ještě nepověděli a nebo budeme mlčet a dívat se do doliny, na stromy a na nebe. Ale, bože. vždyť je celé černé! Od jihu se hr­ nou mraky a tma. Kdo má ruce a nohy ven I Pohrabat, odnosit do stodoly, prvních pět mi­ nut lijáku senu neuškodí I To asi bude ten drs­ ný boj člověka s přírodou, žito vymrzlo, brambory vyhnijí. seno zmokne. Jsme vrženi do kraj iny, obklopuje nás ze všech stran, sho­ ra i zdola, její přítomnost jc nám s a mozřej­ mostí, a přece nás znova a znova rozechvív,1. Jak krásně to prší. Vzduch se plní novou vú­ ní. Teď ještě vyházet nezralé scno pod střechu na prkna, aby tam pomalu doschlo. Vyběh­ nout tak znova do očišťujícího moře a vykou­ pat se, tentorkát doopravdy, cítit údery těž­ kých kapek rovnou na kůži, ve vlasech. od­ plavit prach a pot, vyválet se s divokou rado­ stí v mokré trávě. Vrátit se aspoň na chvíli do pravěkých časú k bezbranné nahotě a pos vát­ né hrúze z bouřky , vdechovat její Vlllli celým tělem a s údivem pozorovat, jak se nebe otev­ řelo a Slih Zemč promlouvá, jak rve bílé okvětní lístky z jabloní a dává vzpomínat na časy. kdy Jsme se brodili do hory pro kousek dřeva a posedávali u praskajících kamen. Na koledování a slzy, co stály starkým v očích, to jak se vraceli do dob svého dětství. Na fašan­ kové obchúzky, do kterých se nám tolik ne­ chtělo, že už je to mrtvý zvyk a nic nám neří­ ká, a nakonec jsme se váleli smíchy z našich vlastních maškar. dýchali si do rudých dlaní a přem l ouvali housle, aby byly tak dobré a vydaly aspoií nějaký zvuk; přiopili se rež­ nou , již jsme už neměl i sílu odmítat...

Foto Jarmila Kocourková

Dám si horký čaj s medem a přečtu si něco o tradičním salašnictví. Zase si budu s okouzlením prohlížet Plickovy fotografic a nechápat, kde se ve mně bere ta ukrutná touha octnout se v nich, v tom světě neko­ nečných stád , zadýmených salaší, velkých dřevorubeckých dlanÍ. nezakrývaných vrá­ sek. Starý otec v hrubé halen ě, širáku a vlněných nohavicích svírá rozpraskanýma rukama va­ lašku. V očích má zelený prales. Kdybych si mohla sednout vedle něho. určitě by nepro­ mluvil víc než dvč, t ři věty. Bylo by v nich všechno. A já bych mu přišla říct. že jsem se vréÍtila po stopách svých, svých rodiNI a pra­ rodičll až k němu . Pro ten velký vak starostí, bázně před všemocnou přírodou. mozolnaté­ ho , nevyčteného poznání a pokory, který si opřelo kolena. Je večer. Hlava fujary púlí polední světlo . Stačí tenký proud vzduchu, aby vzešel nej­ hlubší tón. Hory mu dají zesílit tisíckrát. Mo­ je modlitba, splynutí s krajinou, posvěcení dlouhého dne, jeho drobných nekonečných robot. těžkých sedláckých jídel , útržků písni­ ček, myšlenek beze slov . Uložím se do sena a nechám si zdát o jabloni plné zralých pl 0­ dú, žlutých a těžkých, jak jscm pod ní odpo­ čívala při kopání jam na další a další jabloně. Anebo o prvním zeleném bučku, znamení volnosti, vždyť co jiného nás přivádí do hor než věčná touha po volnosti? Volnosti naše­ ho nitra i našich krokú? Někoho na dny, ně­ koho na týdny , jiného na roky . Veronika Vachková (Psállo pro Veronikll a Posledllí generaci). Veroni ka Vachková (* 1974), studovala Janáčko­ vu akademii múzických umění v Brně , z druhého ročníku odešla na lazy na střední Slovt!nsko (Zaje­ žová). kde hospodJří

PESTŘÍ A ZELENÍ 29

Alternativní zdroje • energie II.

Větrné

kilowatty

část povídání o možnostcch vyul.ití jako jednoho z alternativních zdrojú energie jsme zakončili konstatováním , že dří­ vější režim ve své gigantománii malé encrge­ tice nepřál , i když bylo na co navazovat: na historii výroby větrných čerpadel už ze za­ čátku 20. století nebo na výrobu větrných elcktrárniček ze 40. - 50. let. Prostor pro vyu­ žití včtru zbyl jen amatérÍlm s jejich omeze­ nými možnostmi a ti leckdy dokázali tvrzení o šikovnosti našich rukou a nápaditosti lam. kde se nedostávalo zkušeností, materiálu či tinancí. Amtérismus však stěží múže překro­ čit svúj vlastní stín a profesionální zařízení, využívající cnergie větru, si vybojovala prá­ vo na cxistenci v našich krajích až s přícho­ dem "nového větru" společenskýcha ekono­ mických přeměn po rocc 1989. Ovšem ani profesionální zařízení samo o so­ bě nezaručuje l1spěch, pokud při jeho instala­ ci dojde k chybám; opět se tu projevila pauza ve využívání větru a nezkušenostech těch, ktcří přinesli svou kúži na trh jako první. To je případ větrné elektrárny u Bánova u Uher­ ského Brodu. Dovczená dánská větrná elekt­ rárna Windone 12-30 kW zde byla postavena na zcela nevhodném místč, snad jako příklad, jak se stavba větrné elektrárny situoVal ne­ má? Lokalita, viditelná i z hlavní silnice z Uherského Brodu do Trenčína, je v závětří za vyvýšeninou vzhledem k převládajícím včtrúm, okolí je dokonce částečnč zalesnčné a prom otáčejícího se rotoru je částečnč stí­ něn právě porostem. To vedlo brzy po uvede-

První větru

IlIzerát z rokli 1948 dokaZl/je, že sériová výro­ ba malých větrných elektráren /I nás dms zas tak moc velkou /lovinkou /lellí. .. SPOLEHLIVÉ. VÝ KONNÉ A REZPEt.NE

pf1] KAZnÉM VÉTIHI JSOl:

větrné

elektrárny

CYKLON

ELEKTROSLUŽBA Praha XII, Anglickll 28 (\'AlDEKI

30

Větmá

elektráma V Boršicích Foto Břetislav Koč

/I

Uherského

Hradiště.

ní do provozu k havárii rotoru, jehož lis ty se vylomily z nosných čepú a uletěly sto metrú daleko. Nové listy byly zkráceny o metr, (s tím ovšem klesl i možný výkon clektrárny) - ale pak se objevila nová závada: nerovno­ měrné namáhání, větrné llIrbulence jako dú­ sledek nevhodného výběru lokality zpúsobily praskání ocelových šroubú, spojujících příru­ bu otočné hlavy se stožárem. I na příkladu té­ to malé elektrárny je patrné, jaké síly jsou ve hře a jak dúležitý jc kvalifikovaný přístup ­ už od výběru vhodné lokality. Běžně dostup­ né meteorologické údaje jsou zpravidla dost málo použitelné, nejsou totiž získávány pří­ mo na místě, které je i z dalš ích hledisek pro stavbu včtrné elektrárny vhodné. Prostým . "prlllněrováním" nebo i plošnou interpolací se také nedá dojít k reálným výsledkúm. vč­ trné poměry je třeba dlouhodobě měřit na vy­ hlédnutých lokalitách. Dnes ovšem již exis­ tují přístroje. které tuto činnost vykonají bez další stálé obsluhy, včetně příslušných zázna­ mů nebo dálkového přenosu dat na stálé pra­ coviště i s případným propojením na počítač. Větrná elektrárna vyžaduje nejen vysokou roční prúměrnou rychlost větru (kolem 6-7 m.s- I ), ale i n·ízkou turbulenci, zpúsobcnou "drsností povrchu" (překážky, stavby , stro­ my, lcs) . Dánové nebo Holanďané nemusejí ve své ploché a větrúm od moře zcela otevřc­ né krajině nad těmito otázkami tak hluboce bádat, jak to u nás dělá odborné pracovištč

Ústavu fyziky atmosféry Akademie včd ČR. Zde vznikla "včtrná mapa ČR" jako z~íkladní podklad pro výběr lokalit, vhodných pro vě­ trné elektrárny, ale také originální programy , které dokážou pomocí počítačového zpraco­ vání graficky zobrazit větrné poměry v men­ ších tcrénních lokal itách. Zkrátka - nouze (o vítr) naučila u nás Dalibora housti ... Jaký je dnes stav "větrné elektrifikace" v České republice? První "velká" větrná elektrárna byla u nás postavena v roce 1990 u Kuželova na Hodo­ nínsku, jen nedaleko známého větrného mlý­ na. Elektrárna je dánské výroby (DWT-I 50), s výkonem ISO kW. Ani její umístění není zcela ideální. Hřbet, na němž elektrárna stojí, byl v padesátých letech osázen " včtrola­ mem", dosahujícím dnes už dvacetimetrové výšky a nevclká vzdálenost elektrárny od to­ hoto porostu není zrovna nejšťastnějším řeše­ ním, stejně jako první zkušenosti s dodávka­ mi vyrobené elektrické energie do sítč a od­ běrem cnergie pro potřebu majitele elektrár­ ny (zemědělské družstvo Hrubá Vrbka) z té­ že sítč za nčkolikanásobnou cenu. Že by­ chom byli v Kocourkově? V roce 1992 zača la otáčet na Bílém Kříži v Beskydech svým rotorem 60 kW elektrárna Tacke Windtechnik z Německa , která hyla napřed instalována jako exponát na jubilcjní

Větmcí elektníma VE 315-1 II Strabellic Ila Krom ěřtžsku () výko/lll 315 k W - prv/lI prototyp větrné elektrárny z Vítkovic . Foto Břetislav KOLr

ALTERNATIVNÍ ZDROJE ENERGIE _ _ _ _ _ __ _ __ _ _ _ _ _ _ _ \)'Cl~lli1DU1lfi®~

výstavč

v Praze. Na její stavbě se stožárem podílely Vítkovické železárny. Své vlastní dvě konstrukce po 75 kW pak Vítkovice po­ stavi ly v témže roce v Božím Daru a u Jeni šo­ va na Karlovarsku . Elektrárna na Božím Daru se však doposud potýká s technickými potíže­ mi. V roce 1993 byl uveden do provozu první prototyp vítkovické elektrárny VE-315-1 s výkonem 315 kW u S trabenic na Kroměříž­ sku a dru hý pak v Ml adoňově u Šu mperka. V témže roce při by l a v Jeseníkách i větrná elekt rúna na Mraven ečníku (typ Wind Worl d 220 kW z Dánska) a na Dlouhé Louce u Te­ pl ic pak byla postavena první větrná e lektrár­ na a.s. ČEZ a současnč prototy p firmy Ener­ govars z Frýdku-Místku - EWT 315 s výko­ nem 315 kW . Tato elektrárna slouží k demon­ stračním a vývojovým úče l ů m a jsou na ní ovčřo vána některá nová řešení otázek hluč­ nosti. Lokalita současně slouží. k měřením a zkouškám, prováděným již zmíněným Ústa­ vem fyziky atmosféry A V ČR. V roCe 1994 přibyly elekt rárny na Strážném vrchu u Mostu v Krušných horách (typ Medit 320 rinny Wes z Itál ie, výko n 320 kW), prv­ ní elektrárna české firmy Ekov E 400 (400 kW) v Boršicích u Uherského H radiš t ě, ale ta se víc net očí, než to čí... Dánsk á el ek t rárň a Vestas s výkonem 225 kW "vyrostla" na Hostýně .

Ve svčtě bčžná praxe sta vby více vět rných elektráren na vhodné lo k alitě v po d obě tzv . "vě t rných farem" nebo . ,vě trný c h pa rkú" na­ šla svou premiérovou lokalitu i u nás . Na podzim roku 1994 se stavbo u 6 dánských elektráren Vestas s výko nem po 500 kW u Ostružné v Jeseníkách rázem insta lovaný

výkon naší .,vč t rné energetiky" zdvojnásobil, na celkových 5,5 MW.

Je však vý roba elektrické energie ve velkých

větrných elektrárnách a její dodávka ke spo­ třebč prostřednictvím veřejné rozvod né sítč jedi ným možným zpúsobem , jak využít včtr­ né energie? Už byla řeč o tom , že současná legislativa a ekonomika to muto zpúsobu pří­ liš nepřejí. Jiným i slovy: vy robí m ve včtrné elektrárnč I kW h energie, kterou sám přes síť spotřebuji - a rozdílem mezi nákupní a prodej ní cenou zaplatím vý robn í nák lady a náklady d istrib uce j iným órganizacím (ČEZ, rozvodné podni ky).

Řešení nabízí vyu žití větrných elektráren jen

pro vl astní spotřeb u vyrobené energie jejich majitelem bez pros tře dnic t ví sítě. Nepújde v tomto případě o z ař í zení s výkony desítek a stovek kW, ale o malé elektrá rny s výkony stovek wattů až několi k a kilowaltú. V tomto případě je pak otázka vhodného vy­ užití vyrobené energie klíčová. Není vhodné a ekonomické e nergi i akumulovat v púvodní podobě, ceny akumulátorú, j ejich kapacita a živo tn ost by opě t celý záměr ekono micky zvrátily. Cestou všakje ohřev užitkové vody, p ří pad n ě o hřev vody k topenÍ. Zde j iž existu­ je možnost ak u mul ace,. o h ře v pomocí odpo­ rových tělísek j e navíc m nohe m ménč nároč­ ný na regulaci kval ity vyrobeného proud u, než je případ n é využíván í v elektrické m roz­ vodu n apř. rodin ného domku při svícení a chodu spotřeb i č ů . V ětrných elektráren je tak možno využí vat např í kl a d i k lopení ve sklení cích, k o h ře v ú m užitko vé vody na ze­ mědčlských h osp o dářs t vích a perspektivně se uvažuje o akum ulaci energie pomocí "vodí­

Větrný /Ilotor lUl ploše listll svéllo rotoru "koncentrl(;e" energii, která - i v případě věh'u - /Ilá SV l~; pltVOti v dopadající energii slllll ečlIíllo záře n í. Zatímco f otovoltaick é k olektory dovedou " vytěžit" z I /ll l ploclly fotočlállkll O,l k W elektrické energie, nese s. sebou vítl' p/'lllllěm ě 0, 7 kW na 1m' pro/ilu p roudící vzducllové Il /llo~V . Ki'ídla modemí větm é elektrárny " koncentr/!;í" tllto ellergii tak, že výsledný výkon větmé elektrámy IIlllže dosáhnollt až 20 k W lili každý metl' čtvereční ploclly listtl /'OtOrll. Kresba: Statells ellergiverk, Švédsko

~>z1m2 0,1 kW

Z

1m2

Podomácku vyrobellá větmá elektráma (st(~;í II cllaty v blízkosti Lull ačovic) pOl/Ullá dy"ama z motocyklu - Foto Břetislav Koč

kového cyklu": vyrobená elektrická energie je využívána k výrob ě vodíku elektrolýzou vody , vodík je jímán, uskladnčn a v případě potřeby využíván ve spalovacím motoru k pohonu dynam nebo ve vodíkových člán­ cích k přímé výrobě energie. V současnosti však jde přece jen spíš o hudbu budoucnosti , vodíková technologie není, zejména z bez­ pečn os t ních hledisek, ještě zcela zvládnuta.

Elektrárny, vhodné k místnímu využití, se

u nás již vyrábějí. Taková elektrárna s výko­

nem I 200 W , vyvinutá firmou Agro­

plast Liberec v závodě Olešnice na Moravč ,

přijde záj emce na 22 tisíc Kč.

Časem jistě i v tomto oboru u nás vznikne

konkurence - ať už z domácích zdrojů, či do­

vozem zaříze n í od výrobcll v zahraničí. Sa­ motná větrná elektrárna však bude v každém případě obdobou toho. čemu vyznavači počí­ tačlI říkají "hardware". Protěj š kem - tedy "software" - bude způsob. jak vyrobenou energii využít a jak ji akumulovat. Ale o tom příŠtČ.

Břetis lav Koč

\)'CIS1Y(jDUunC8~J

ALTERN ATIVNÍ ZDROJE ENERGIE

31

Mušov v roce 1996

Zhruba od června letošního roku byla hladin a střední novomlýnské nádrže 'na základě dohody mezi státní ochranou přírody a správcem povodí snížena o 85 cm, aby tak byla umožněna částečnč přirozená revitalizace nádrže a zá roveň tak vytvo­ řeny podmínky pro vybudování no vých os trltvkú v rámci plánovaného biokoridoru. V souvislosti se snížením hladiny ovšem vyvstaly jiné problé­ my - jak známo, zejména včstonická nádržje vel­ mi mělká , takže po opadnutí vody byla zpřístup ­ něna mnohá místa , jež by, s ohledem na to, že ná­ drž je vyhlášena ptačí rezervací, měla zústat radč­ ji nepřístupná. Jedním z takovýchto neuralgic­ kých bodú je i ostrov s posledním pozústatkem zaplavené vesnice Mušov - románským kostelem sv. Linharta. Bývalá si lni ce totiž prakticky vy­ stoupila z vody a téměř suchou nohou lze přejít až ke kostelu. To je, samozřejmě, pro početné ná­ vštěvníky blízkého kempu na katastru Pasohlávek u horní nádrže vítaným zpestřením jej ich letní do ­ volenkové nudy. A zde se návštčvnický zájem dostává do nesouladu s ochran ou přírody, neboť kostelní ostrov je také dúležilým hnízdištěm ptac­ lva. Na názor o vhodnosti návštěv kostelíka jsme se zeptali několika zoologú a ochráncú pří;'ody. No itel ceny Jana $mardy za ochranu přírody a domoviny na Moravč za roku 1995. zoolog Mo­ ravského zemského muzea dr . Miroslav Sebela, k tomu poznamenal: SamozFejmě, v době hnízdění je i jeden člověk :a hodinu nes1l1fmě ru.fiv)'m elemelltem. ZvfÍ'e­ ná lIáv.ftěv/10S1 lelO.fního léta, kdy oslrov nav.flě­ vovalo dellně J00-300 lidí, měla t/OpF. La lIlí­ sledek, že prakticky horkelll wh)'nula věl.fina 1I11d(ľal I ' hllí:dtlí kolollii Ila sllchém akátě vedle kostela. Probag ro vállí cest)'. které se v létě uskutetllilo, v Iláv.ftěvě o.l·trova wbrállit Ilerlo­ káže - za teplého potasi lIení problémem pFe­ brodit. Cestou je nWllo Ilavíc je.ftě 111 ill oW o,~t/'li­ vek, no lIělll Ž, jako {loslední ze v,fech, hnízdí vzácní rybáci ... Nicméně za dohodlllll)'ch a pFe­ dem dan.'Í'ch podll/íllek. tedy I'e skupindch s p/'li­ I'odcem. r[(ji:' atraktivllě na lodi 6 pěRy, by hy­ 10 1/10Ž)/O od srplla do kOlice roku ostrov nllvitě­ vovat. Soudim podle lelO.~ního zájmu, !e by tok bylo 1/10Ž)/O 1/0 vSlllptlém vydělat fJomémě ?1I0(­ 1/011 ((Ístku pel/ér.. již by bylo útell/é vložit do [fI­ bezpe(ellÍ phl'1lé ochrany mÍsW I' době hnízděni. Musím \'.fak Nci, že za .\'outa,mého stm'u POI/1(Ít­ ky jsoll /(/kovéto lívahy v podstatě zbytetné. Dr, Mojmír Vlašín, zoolog, v současné době pracovník Ekologického centra Veronica: Území, o kterém je ret,je pFírodní rez.ervací (/ :ároveiíje zap,~d/lo I' Rat/l,wrském sez/lall/u mezi/l(Írodllě 1'.1'­ :l/a/ll/l)'cl1 mokradli. Kostel, pallllÍtkově jistě cen­ ny, leží 1/vl/i[F tohoto li:emí, lIikoliv opat/lě. Tedy ochrana pNrody je v 1011110 I'Nl'adě prioritní ~dle­ ;
32

-! ř

(

~.

t .... ,..

~r " /~

Románskogotický "ostromí" k ustel sv. Lillharto - poslední stojící stavba vesnice Ml/šov, jlž před lety zatopily vody dmhé IlOVO/lllýllSké lládrŽe. Má být v určitých měsících zphstuPllěll veFejllosti, Ilebo ma být ostrov, na /lěmž stojí, trvale vyčleně/l pouze zde h n ízdícím a žijícím ptákIÍI11? Otázka, Ila /líž Ilení lehké odpovědět. Foto Miroslav Šebela nerství a předseda redakční rady časopisu Vero­ nica: Sníže/lílll hlodill}' lIastává Ila slred/lí lIádr­ ži I/ová situace. Cehi plocha se stwlOvi,flllě di­ verzifikovola a pn udržení snížellé hladillY bude rozmallilOst nÍ.lt. Vzhledem k lélO skutetnosti je reálná .fance k roz.''írení hnízdních možností lIa dal.fích vynoretlJ'ch plochách. PFikláním se pro­ to k tolerantněj.fímll pN.Hupu ve vyuSti ostrova ,I' nll/.fovským kostelem. Už prof!!. že novo/1/lýll ' ské nqdrže /lejsou jen hFbitovem ullikátního lu· hu, ale také tisícilet.l'ch ku lili r. A lCIké proto, že ochrana pFírody hodně dluží budovlÍní vzwhu s verejtlOstí a její pasíVl/í, zaslCIrale krJ/lzerva­ tivní pFístup k velejnosti nemá obdoby v celé Evropě.

Doc. RNDr. Karel Hudec, Dr Sc., zoolog: Mu­ ,Í'ovského kostela je skwettlě ,fkoda nevyužít, Kostel by v§ak neměl bÝI pouze Iláhradním bo­ de1l7 vycházek nudících se Ilciv.flěvníkli ke1l7pu, jak je pFi své unikrílllí II nápadné poloze dnes. V\'lI::ít b)' se dal sal/lo?,Fejmě jak pro kulturní lÍtel)'. napr /lkázat historii obce Mu,fo\' a celé problémy kolel/l wídrže Nové Mlýny, ole i 17ro :Jí::ellí I'o:orovalelny žil'o/(/ Ila ,uídr! i z věže. PodmínkrJ/l toho by v,fak bylo restaurovciní kos­ tela, i kdy:: velebný dojem /'Omállských .fresek zdiva již asi není možné obnovit. Nciv§těvnost II pNstupnost b\' se sanllJzlejmě musela regulo­ Val podle podmínek vYL/živání oslrova ptciky. Doprava k němu by měla bý! asi pouze po vo­ dě, neboť pohyb lidí Jio poměrně dlouhé odkl)'­ té Iillii staré silnice je velmi ru,fivý. Ale i nepN­ sfLl{J/lý koslel bych na ostrově asi nechal - je to skwetllě výrazné obohacení zatí1l7 preváŽ1ur

ploché a málo Nkající hladillY. Je ovšem smutnou pravdou, že kostel na ostrově se nachází ve stavu naprosto nedlIslOjném svého významu, srovnat by jej bylo možno snad pouze s chrámem v Dobré Vodě (vojenský výcvikový prostor Libavá) po odchodu sovětských vojsk. Za této situace se skutečně nabízí otázka smyslu další existence této památky, jejíž zachování by­ lo kdysi skup in ou sLUdentll a historikll brněnské filozofické ťaku Ity tvrdč vyvzdorováno na ko­ munistické moci. Uvědomují si to již i patřičné orgány - ještě v letošním roce by chtěl okresní úřad v Břeclavi ve spolupráci s mikulovským muzeem včnovat do základních sa načních prací 2 milióny korun (oprava střechy a zabezpečení vchodů), což však , vz hi edem k celkové zchátra­ losti objektu, je čás tka dostačující pouze nejnut­ nější údržbě, nikoliv systémové rekonstrukci. Kostel bez lidí ztrácí svůj smysl, tím více pak kul turní památka stojící na nepřístupném ostro­ vě. Řešení se přímo nabízí - v prostorách restau­ rovaného kostela zřídit například výstavu o mi­ nulosti zdejšího kraje spojenou s výkladem o je­ ho přírodních pozoruhodnostech (např. i s mo7.­ ností dalekohledy pozorovat ptáky), kam by, v dobč vymezené zoology, Jezdily i:i chodily ex­ kurze návštěvníklI s odborným prllvodcem. vše samozřejmč za součinnosti s ochranou přírody . V případě, že by památka měla i nadále nii:emu nesloužit a zústávat v onom žalostném stavu, který ji dnes charakterizuje, bylo by možná lep­ ší, kdyby ji potkal osud její vesnice. Pak by se alespoň nebylo o co spořit. Václav Stěp,ínek

NOVOMLÝNSKÉ NÁDRŽE _ _ _ _ _ _ _ _ __ __ _ _ _ __ _-'-VCíS1NDU1lflcB~J

Hledejte plazy

Plazi a zejména hadi nebyli v Evropč ani v na­ šich zemích nikdy příliš oblíbeni. Chápání hada jako symbolu zla a jeho potírání či zabíjení jako projev hrdinství se již stalo součástí naší kultu­ ry, Biblický had je již po tisíce let zosobněním zla. V pohádkách býv{\ často symbolem zúkeřnosti, vychytralosti nebo tajemna (pohádkoví draci. had pod kořeny jabloně v pohádce o Plaváčko­ vi, Malý princ). Tvůrci anglického televizního seriálu Claudius symbolizují zlo a špatnost řím­ ského císařství zmijí. Ta se, pomalu lezoucí, ob­ jevila před začátkem každého dílu seriálu. Ti­ tulní hrdina dětské knihy Školák Kája Mařík "bacil" zmiji kamenem do hlavy a je za tento čin obdivovún a oslavován nejen spolužáky, alc i samotným panem řídícím učitelem. Tato nechuť k plazům se patrnč dlouho projevo­ vala i u zoologů. Studiu plazú (herpetologii) se donedávna věnovalo málo lidí. Z toho důvodu je dodnes nedostatek údajů a znalostí o jejich výskylll a rozšíření. Protože není v silách nčkolika málo heqJetologll zmapovat území celé republiky. využívají /00­ logové často i údajú zájemcú o přírodu . Před časem např. dr. Anděra z Národního muzea po­ žádal čtenáře časopisu Naší přírodou o spolu­ práci při mapování výskytu některých nápad­ ných druhú živočichů (např. mloka, zmije). vý­ sledky celé akce byly pozdčji využity při ochra­ ně zmíněných živočichů. Chtčli bychom na prá­ ci dr. Anděry navázat, proto se obracíme na vás, čtenáře časopisu Veronica s žádostí o pomoc. Budeme rádi, když nám o svých pozorovúních plazú napíšete. Čím přesnčjší a podrobnější údaje o místč a okolnostech nálezu uvedete. tím budou pozorování cennější a využitelnější. Ale i stručný zápis je využitelný. pokud obsahuje alespoň tyto údaje: .Jméno druhu: Počet jedincíl: Datum nálezu : Uvedeme den, mčsíc a rok ná­ leZlI. Pokud neznáme přesné datum, uvedeme časový interval, v nčmž bylo pozorování usku­ tečnčno (např. 3.-7.7.1996) nebo alespoň rok pozorování. Popis lokality: Název nejbližší obce nebo její části (např. Horní Jelení, Brno - Bystrc). Tuto základní lokalizaci zpřesníme dalšími údaji (na­ př. severní břeh rybníka Bubák 0.5 km od ob­ ce). Uvedeme také základní charakteristiku mís­ ta nálezu (kamenitá stráíí nacW'ybníkem, pod­ máčená louka, smetiště apod I. Okres: pOpiS lokality je vhodné doplnit názvem okresu. Mnoho vesnic se totiž Jmenuje stejně nebo hodně podobně (Ořechov, Lhota, Záll10stí atd.) a bez bližšího určení by mohlo snadno do­ jít k nepřesnostem a zámčnám. takže by údaje musely být vyřazeny. Autor pozorování: uvedeme jméno pozorova­ tele i s adresou. Je dobré (avšak není nutné) napsat i další údaje. např. zda se jedná o mládě nebo dospělého je­ dince, jak byl druh určen a kdo jej určil apod. Vhodné je doložit pozorování fotograrií. Nejdůležitčjšími a velmi málo prozkoumanými druhy v České republice jsou následující dva,

V'1S11i] DilufiC8~}

Mládě/eštěrky

zelellé. Foto archiv

živí. Jsou to předevšíli1 suchá stanovištč , oslu­ nčné stránč bez souvislého porostu stromú. skalnaté a suťovité svahy. Na rozdíl od zmije, se kterou je často zaměňována, nemiluje mokré Ještěrka zelen.í (Lacerta viridis)

je naše největší ještěrka. v dospčlosli dlouhá až louky a okolí vod. 40 cm '(asi 65 % připadá na ocas). Samci tčchto Je většinou světlehnčdé až pískově .zbarvená s tmavými šachovnicovitými skvrnami na hřbe­ ještčrek vypadají opravdu jako malí pohádkoví

tě. které někdy mohou připomínat klikatou čáll.l draci. Jsou zelení, ale jejich hrdélko je intenziv­

zmije. Není to náhoda - tak jako pestřenka ­ ně modré. Samičky jsou ménč nápadné - jejich

zbarvení je matněji zelené nebo zelenohnědé zcela bezbranná moucha se "maskuje" za žiha­ dlem opatřenou vosu, lak se hladká užovka II nemají modře zbarvené hrdlo. Mláďata jsou

zbarvením vydává za zmiji. aby budila respekt hn6dá.

V Čechách je tento druh ještčrky dosti vzácný. u nepřátel. Od zmije se liší především tím, že je štíhlejší a má kruhovitou zorničku. Zmije, a 10 vyskytuje se ostrllvkovitě v teplejších oblastech,

je vidět i na vzdálenost několika metrll. má zor­ na jižní Moravě se s ní mllžeme setkat častěji.

ničku v oku svisle štčrbinovitou, podobně jako Ještěrka zelená obývá suché, slunečné křovinaté

kočky. Při bližším ohledání se užovka hladká stránč. údolí okolo velkých řek. skály. Dává

pozná i podle. toho, že všechny její šupiny jsou přednost lokalitám. jejichž terén nebo vegetace

hladké. jak její název napovídá - tj. nemají takt.­ jsou členité. Velmi hbitč šplhá po stromech vaný kýl. Toto je dobrým pOll1{\vacÍm znakem i keřích a v nebezpečí se často I:achraňuje útč­

i \I svlcčky - tedy staré kllže. kterou hadi svléka­ kem do koruny stromu.

jí vcelku. Pokud ji naleznete - pošlete ji - my Stejně jako ostatní naše ještěrky je ještěrka I.e­ vám ji určíme, a budete-Ii chtít. i vrátíme. lená aktivní bčhem cine. Živí se hmyzem a dal­

Užovka hladká je ohrožena především mizením šími bezobratlými. Pokud nejsou ještčrky ruše­

vhodných míst pro její výskyt (biotopll), ale ny. tráví značnou část dne vyhříváním na vhod­

i přímým zabíjením zejména pro snadnou zámč­ ných místech (keře, kanwny apod.).

nu se zmijí. . Nejčastčji je ještěrka ohrožena změnami a z.áni­

Spolehlivé údaje o výskytu živočichu (přede­ kem míst výskytu. Základem její ochrany je vším tčeh zvláštč chránčných a ohro/.ených) proto znalost výskytu a územní ochrana vý­

mají v ochraně přírody své nezastupitelné mís­ znamných lokalit.

to. Jsou využívány při fadč rúzných aktivit. jako jsou projekty záchrany genofondu, správní říl,e­ Užovka hladká (Coronella austriaca)

ní , aktivní péče o zvlúštč chránčná území apod. je náš nejmenší had (slepýš je menší, ale jak Údaje prosím ;así/ej/e ll{{ adresll redakce. kde známo není to had). Žije na podobných místech si jl! mllori IO//IJ((} ndnkll vY::.I'edno/(. Blanka J\I~kátov<Í, Mojmír Vlašín jako ještčrka obecná a zelená, také se jimi občas

o kterých zde uvádíme podrobnější údaje. Zprá­ vy o nich budou mít zvlášť velký význam .

OCHRANA PLAZŮ

33

Místo nejen k zastavení Věra

Fojtová

Když vystoupíte na konečné tramvaje v Brnč

- Obřanech a dáte se podél řeky nahoru , do­

stanete se k železničnímu mostu , projdete

pod ním a stojíte před symbolickoLI bránou ,

která vám otevírá cestu do významného kra­

jinného prostoru údolí Svitavy a Moravského

krasu. Ale ještě než vejdete na lesní cestu,

která vede až do Bílovic, zaujme vás obřan­

ský lom , zbytky jehož skal ční k obloze, i je­

ho bezprostřední púvabné okolí.

Sochař Jan Šimek zde totiž vytvořil s ohle­

dem na zvláštní terénní modelaci odpočiva­

dia a zákoutí, vybízející člověka k zastavení,

odpočinutí i zamyšlení.

Na levé straně cesty, ještě než vyjdete do lo­ mu, jsou umístěna tři odpočívadla vytvořená z opraeovaných, do zemč zasazených kame­ nú, sestavených do púlkruhu . Celý komplex nese název "Znamení bm'abú" jako připomín ­ ka italských kameníkl\ kteří se podíleli zhru­ ba před sto lety na stavbč dráhy, která pro­ cházela sklanatým masivem smčrem k Bílo­ vicím. Náročný terén hyl spojován mosty a tunely a italští kameníci, kterým se přezdí­ valo barabové, zručné opracovanými kameny dotvářeli jejich estetický vzhled. Při součas ­ né rekonstrukci části tratě byly kameny na­ hrazeny hetonem a vyvezeny na skládku. A právě nčkteré z nich byly póužity pro so­ chařské objekty odpočívadel. Další odpočívadlo podobného charakteru je lačlenčno na mýtinu před samotným vstu­ pem do lomu a je doplněno zpracovaným dřevem.

Samotný bývalý obřanský lom je vysazen vysoko nad cestu díky částečnému zasypání

Pravda, i lom je dílem lidských rukou. NebOL člověk to byl, kdo si vzal, co potřeboval. Od­ krojil kus kály, ahy po sobč zanechal cosi ja­ . ko hlubokou jizvu. A odešel. To prázdné mís­ to, které tu zbylo. mohlo potkat i jiný osud. Tak jako mnohá místa mnohých lomú , která jsou zavezena horou nevzhledných odpadkú. Mohlo nás dčs i t i odpuzovat. Ale je potčšují­ cí, že sochař Jan Šimek citlivé, k potřebě své i ublížené krajiny, vrátil tomu mí1;tu , podle možností a svých představ, důstojnost.

stavebním odpadem. Úpravu, které se mu do­ stalo, lze nazvat i rekultivací skládky. Přírod­ ními balvany je zde tvořeno odpočívadlo s názvem "Slunce a stín". U temene svahu na ohnovené louce' vytvářejí kameny kruhový prostor, v jehož středu stojí vysoký dřevěný opracovaný sloup. V létě symbolizuje jeho stín dopadající postupné na kameny časovou poslotipnost a jak říká Šimek, "cell' proslOr novoz[(je i mOŽ/lOsl ZOlllvšlení o vzáje/7/né/7/ vZlohu pNrody a člověka ".

Les Zdena Bratl'šovská Zašlěkallla

//llle Ila/l1o/l sjehlitka/l1i,

i když jsem šla jeli mlázím, po leml/.

V omoklém šeru Zlistali jsme sallli:

.Id a houjjedllo/loln'ch golenlli.

ROZlImím. Chce m/le Sl'llzil /10 kolena,

:'.lIlíllallidy, zaklíl do kaliH.

SOllhlasí",. Má",-Ii kdy bl'l pakatel/a,

ly 10 bud' lese. PO:-'/lej, že jsem IN§(.

Bzučel/í myšlenek, co chlějí k čeS/III,

nedá mi lIsnOl/I. Bud' mi \'ětrolam.

/ za lelokmh v kOSIech dík li hleSl/li.

Až pnjde čas, líp vráskám odo/álll,

jako jsem odolala mladVIII vírám. Tak v lobě tkvill/e. f)Q/Ttí parohy jill'í mi bok. SlI/etanlt Pllnkev sbírám. VI){íldi cítím doulncík oblohy.

34

UMĚNÍ A PŘIRODA _

_

_ __

_

_

_

_ __

_ __

_

_

_

_

_ _ _ VCIS!l~DUufi
o dohledové činnosti nad objektem jazyka Petr Jokeš

Jak známo jazyk, jímž se dorozumívá­ me, je živým organismem, systémem, . který se neustále proměňuje. Je to po­ chopitelné - právč díky tomu si totiž udržuje schopnost označovat stále nové jevy měnícího se světa. Že to funguje i v dnešní češtině, si můžeme snadno ovčřit - každý si jistě všiml, kolik no­ vých slova obratů se v ní objevilo po roce 1989. K lidem, kteří v tomto směru tak říkajíc drží prst na pulzu doby a mu­ sejí se s tím vším nějak vyrovnat, patří i redaktoři časopisů. Příspěvky přitom často prozradí o povaze doby leccos za­ jímavého; mohu smčle potvrdit, že ani Veronica není výjimkou. Co tedy prozrazuje jazyk textů; přichá­ zejících na náš redakční stůl? Příspěvky jsou rozmanité, mnohé nadprůměrnč ja­ zykově kultivované (Veronica se za de­ set let existence dokázala obklopit okru­ hem zkušených a jazykově zběhlých přispěvatelů), jiné méně. Jedna tendence se ovšem projevuje velmi výraznč: dala by se nazvat tendencí úřednickou. Prvky úřednického jazykového stylu, projevu­ jícího se někdy až přehnanou snahou o neosobnost, pronikají do příspěvků ja­ ko lavina. Tato tendence se ovšem pro­ jevuje všeobecně: pokud bychom soudi­ li podle jazykových projevů, snadno do­ jdeme k závčru, že v české společnosti . má nejvyšší možnou prestiž právě úřed­ ník. Není to bez příčiny: doba je posedlá snahou po objektivitě, racionalitč, slovo "emoce" již funguje témčř jako nadávka - již zminčná neosobnost a šroubovanost úřednického stylu těmto náladám zna­ menitč vycházejí vstříc. To se nemohlo neprojevit ani ve Veroni­ ce, tím spíše, že ekologickou ohec právě nedávno zasáhla důležitá promčna: eko­ log se stal úředníkem. Mám na mysli přesun části pravomocí státní správy na správy chránčných krajinný<;h oblastí, ale i vznik řady dalších ekologických úřadů. Bohužel se zdá. že zmčna prosté­ ho smrtelníka v úředníka se až příliš často neobejde bez následků na jeho ja­ lykovém projevu. Ten se náhle stává komplikovaným, jeho autor jako by pro­ padl pocitu, že pro státního úředníka již obyčejná čeština, byť spisovná, není dost vznešená, a vymýšlí neuvčřitelné fonnulace, rádoby "odborné", často však spíše směšné a nesrozumitelné. Za­ časté to vychází právč z již zmíněné

•

Odpočívadla

Jalla Šimka v rekultivova/lém oh­ Foto Petr Damll.

řallskémlol/lll.

\fCísrr'\lDuuflC8~J ­

snahy o neosobnost. Protože slova jako "já", nebo "my" ztělesňují nežádoucí subjektivismus, vyjadřuje se úředník velmi často v trpném rodu čili pasivu, kde lze podmět zamlčet. Nanapíše tedy "udělali jsme to a to", nýbrž .,bylo udě­ láno to a to", p řípadnč "udělalo se to a to". Nadměrné užívání podobných tva­ n\ v mluvené češtině spíše vzácných, ovšem text zpravidla jen zašmodrchává a nepředstav uje pro něj žádný zvláštní přínos. To se projevuje zejména v přípa­ dech, kdy pisatel vytvoří obrat typu "na území našeho státu se vypouštějí uměle odchovaní dravci. " Vypouš tějí se snad sami navzájem? To asi ne ... Úředničina se projevuje i ve slovní zá­ sobč . Zde nabízí řadu slov, která nemají v textu žádný smysl (nic nesdělují), úředníkovi by se však zřejmě bez nich zdál jazyk málo důstojný. Jsou to slova jako "přistoupit", "realizace" . "objekt", ,.subjekt", "činnost" a tak dále. Úředníci - tak to alespoň vyplývá z jejich jazyko­ vých projevů - totiž zásadně nic nedčla­ jí, ale výhradně "přistupují k realizaci", na nic nedohlížejí, ale "provádějí dohle­ dovou činnost" , myslivna pro ně není prostě myslivna, ale jedinč "objekt mys­ Iivny", do lesa o víkendu nechodí turisté a výletníci, ale "návštčvnické subjekty" a tak podobně. Pak ovšem není divu, že redaktor objeví i takovou perlu, jako je včta "bylo přistoupeno k realizaci přibití objektu ptačí budky." Pro6 autor jedno­ duše nenapsal, že pracovníci CHKO při­ tloukli na strom budku pro ptáky? Ne­ vím; snad se takto naplňuje známé rčení "proč to dělat jednoduše, když to jde složitě", možná je to proto, aby se za­ smál redaktor, jemuž se podobné formu­ lace dostanou do rukou. Čtenář je ovšem může ocenit jen málokdy: redak­ torský subjekt má totiž za úkol vykoná­ val dohledovou činnost nad objektem jazyka a proto je jim zpravidla přistou­ peno k realizaci vyškrtnutí podobných obratů a jejich nahrazení jinými, vhod­ nějšími. Našim spolupracovníkúm, jimž jsem takto zasáhl nebo ještě zasáhnu do jejich článků, bych chtěl vzkázat: každé­ mu z nás byl dán vzácný dar - na vysoké úrovni ovládat jeden krásný jazyk, češti­ nu. Nenechte si ji zničit kostrbatým sty­ lem, vhodným snad do úřednických ša­ nonú, ale nikam jinam! Za svoje zásahy, zpravidla nekonzultované s autory, se tímto omlouvám; v zájmu srozumitel­ nosti a jazykové kultivovanosti Veroni­ ky to' ale skutečnč jinak nešlo.

Kresba Jalla StekHko

Jak český ekolog amerického houmlesáka na ještě větší mizinu přivedl To bylo tak. V Massachussets na východě USA sídlí Atlantické centrum pro životní prostředí. na jehož pozvání jSIl}e se dostali s několika českými a slovenskými kolegy na stáž do Státí!. A protože co Čech to muzikant, o Slovácích ani nemluvč, požádali nás naši hostitelé o večer českých a slo­ venských neboli moravských písní. Byli jsme tehdá nedaleko Concordu (rodiště známého filo­ sofa Thoreaua) a protože naše kapela sestávala z jedné mandolíny a pěti vokálú, snažili jsme se ji doplnit o bicí či štčrchaci nástroje. Nejlepší způ­ sob - piksla od coca-coly naplněná štěrkem. Jako z udělání v malém obchodě u benzinové pumpy měli kolu jen ve skle nebo plastu. Vyšel jsem před kvclb a milj ,-rak ulpčl na veli­ kém igelitovém žoku plném hliníkových plecho­ vek od nápojů. O žok se nonšalatně vleže ormul typický americký .houmlesák (v minulém slOleu bychom řekli tremp) a snad podřimoval. To mne samozřejmě nemohlo odradit od toho. ahych se začal v pytli prohraboval. Rachocení plechu pro­ bralo bezdomovce z letargie a bedlivě mne poz\l­ rova!. Vybral jsem si krúsnoll velkou znělou ple­ chovku laděnou do G a strčil jsem si ji do kapsy. V té chvíli se ležící bytost mrštně vztyčila, s de­ spektem mne změřila od hlavy k pati: a popad­ nuvši pytel zmizela, jak když bi:ží liška k Táboru. Byl jsem samozřejmě překvapen a v průběhu ve­ černí hudební produkcc jsem naše hostitele poča­ stoval touto příhodou. Od nich až jscm se do~vč­ dě!. že ve státč Massachussets jsou všechny "cans" a další nádoby do nápoj II povinně zúloho­ vané na 10 centll a 7.ejejich sběrcm si bezdomov­ ci přivydělávají na živobytí. V tLi chvíli ml došlo. proč se nikde neváleji prázdné láhve, plechovky ani petnašky a taky mi došlo, že Jsem nevybíral z odpadového koše, ale ze soukromého saku ame­ rického houmlesáka a nic jsem mu za to nezapla­ til. Skoro to mohlo vypadat, že češU ekologové jsou tak chudí, že obírají i bezdomovce. To, jestli se všude válejí prázdné obaly anebo jestli se vracejí prostřednictvím obchodní síti:. není sice zásadní, ale velmi dobře viditelný envi­ ronmentální problém. Vyřešila ho neviditelnú ru­ ka Irhu vedená viditelným zábradlím zákonll stú­ tu Massachussets. Co Vy na to, pane Klausi? Mojmír Vlašín

JAZYK A OCHRANA PŘÍRODY

35

Diskuse

Objektivní fakta o rysovi Bez nadsázky lze říci, že ostrovid se stal hitem le­ tošního roku. Trourám si tvrdit. že jen málo našich savců má tak početnou skupinu nepřátel, ale také na slovo vzatých odborníkll. kteří jsou obdařeni encyklopedickými znalostmi o všem. co se rysa tý­ ká. Z bulvárních deníkll. importovaných vědec­ kých časopisll . národních. lokálních. významných i naprosto bezvýznamných seminářů a kulatých ~tolll, publ icistických pořadú státních i soukro­ mých televizních a rozhlasových stan ic se·dozvídá­ me zaručené zprávy o množství rysÍ!. jejich potra­ vč a jeho vlivu na lovnou zvěř a nutnosti jeho ah­ solutní ochrany nebo vyhubení. Rlllných schizor­ renních informací lze získat desítky. Většina l nich má jeden významný společný zn;]k. Je poplatná té skupině. její2 zájmy hájí. Lesníci vidí v rysovi jed­ nu z posledních možností. jak zachránit lesy od přemnožení spárkaté zvěře. kterou s takovým ús­ pčchem většina" nich celá poslední desetilelí cho­ vala. Myslivci (ti obyčejní lidoví) považují rysa za šelmu. halící jejich chovatelské záměry a připravu­ jící jt: o prostřt:dky na úhradu n{\jcmného za honit­ bu . A pak je zde skupina "proresionálních ochrán­ Cll přírody". která samozřejmč zná optimální řeše­ ní. odsoudí vše. co není v souladu s jejich předsta­ vou. celou záležitost pokud možno co nejrychleji Lpolitizuje a neopolllene připolllenout jedné skupi­ ně obyvatel (postižené zhoubným vztahem k příro­ dě a společnosti projevuj íeím se mimo jiné přitlou­ káním posedll k živým stromům. budováním rllz­ ných ohyzdných chat nebo dokonce postřelením či zas třelením lidí!), kde je její místo ve společnosti. Pokud jsou účelově prczentovdny jen ty informace. které jsou pro určitou skupinu lidí přijatelné. posta­ vení a úloha rysa v ekosystému jsou glorifikovány a záměrně jsou zamlčovana určitá fakta. pak pro ry­ sa vykonáme službu vpravdě " medvčdí" . Díky ab­ senci tolerance a aroganci vůči určité skupině opo­ nentů zcela programově zabráníme jakékoliv snaze o dohodu a hledání kompromisního řešení. Typic­ kým příkladem jsou I nčkteré pastí/.e l čldnku " Kladné rysy záporného rysa" (\'i~ Vemlliw 2196). Rys je šelma (nikoli dravce. jak jsme se měli 11101.­ nost několikrút v poslední době dozvčdčt) a s tro­ chounad úzky lze říci. Ze i krvežíll1ivá. a na tomto konstatování ncní nutné nic mčnit ani není třeba podsouvat někomu. že to není pravda. Lov a zabí­ jení kořisti je přirozeným projevem jeho chování vedoucím k nasycení. Vzhledem k tolllU. že je rys velmi výkonný lovec. je naprosto běžné. že za ur­ čitých okolností je schopen zdecimovat (vylovit) určitý druh zvěře. DÍlkazem mou hou být zlikvido­ vané populace muflona v některýclt oblastech. kde se rys vyskytuJe (to je konstatovúní, nikoli po­ stesknuti. k tomu mám v případč muflona velmi daleko!). nebo radikální sníženi početnosti srnčí zvčře. V místech. kde dochází kc kontaktu rysa s kořistí poprvé (na hranici areálu rozšíření). 10vI rys podstatně více než spotřebuje. Zvěř není na je­ ho přítomnost zvyklá. nedovede se účinnč bránit. stává se snadnou kořisti. Ke kořisti se vrací jen vý­ jimečnč. a to i tehdy. když u ní ncní .. zavěšen" žádný myslivec! V oblastech. kde dochátí k určité­ mu vyváženému vztahu mezi predátorem a kořistí. jc návrat ke kořisti téměř pravidlem. Plýtvavý Zpll­

36

sob ho spodaření s kořistí je charakteristický v lo­ kalitách. které rys teprve obsazuje. Také zde je ty­ pické, že z ulovené kořisti konzumuje jen mini má­ ní mnoL.ství masa a často se omezí pouze na kon­ zumaci malých částí svaloviny a obla, ti krku a hla­ vy (velmi často konzumuje jen uši I). To není žád­ ná myslivecká latina. jak vtipně konstatuje autor. to je výsledek vyšt:tření a zdokumentování více než 500 kořistí ulovených rysem v oblasti jihozá­ padních Čech. Zcela zbytečně zd(lrazňujeme. že rys preferuje jako kořist zvčř poraněno II. nemoc­ nou a slabou. Nevidím jediný dúvod proč neříci. že to není pravda. Jistě . pokud na takovou kořist nara­ zí. uloví ji. ale stejně tak uloví jedince silné. ryzic­ ky zdravé. alc z hlediska dalšího soužití s rysem ncpřizpÍ!sobivé.

Bylo prokúzáno, že rys mllže být rezervoárovým nositelem vztekliny. a v tom případě je úplně jed­ no. zda zhusta nebo zřídka. Ani tato nepříliš populární fakta však nic nemění na skutečnosti. že rys je ozdobou naší přírody a pro mnohé z nás je i více než korunovační klenoty a různé jiné světské statky. Nicméně to nemůže být dúvodem pro absenci racionálního uvažování. Od dob. kdy byl v Čechách uloven poslední rys. došlo k významným zmčnám v krajinč. Zcela se zmčnilo lesní hospodářství. poklesla lesnatost. zmčnila se skladba lesních dřevin. o spektru živočišné složky ani nemluvě. I za této situacc jsme svědky obrov­ ské schopnosti rysa přizPllsobit se novým poumín-

Rys je bezespo/'ll ozdobou Jlaší přírody. leho výskyt v přírodě (žije dnes trvale na 20 % naše­ /to lízemz) však vyvolává ZIlačllé kontroverze, takže jeli málo našich saVCII má II mís tak po­ četnou skupil/u nepřátel, ale také na slovo vza­ tých o(lbomfků obdařených encyklopedickými znalostmi o všem, co se rysa týká". Foto L. Kunc

kám a osíd lit prostředí. která jsou nahony vzdálena představám o hustých karpatských lesích. Expanzi rysa v jihozápadních Čechách jednoznačně prospě ­ la sit uace v době. kdy zde byl rys reintrodukován . Rozlehlost velmi řídce obydleného území , zalesnč ­ ní. členitost terénu. ženijní zátarasy a omezená možnost pohybu, to byly hlavní raktory. pozitivnč ovlivňující rychlost a úspěšnost rozvoje rysí popu­ lace. Nemalou roli zde také hrála neobyčejně pest ­ rá a bohatá potravní nabídka. Je pochopi[elné. že s rostoucí početností rysú dochází k jejich šíření do dalších oblastí. Tak sc I.včtšuje možnost konfliktll s rllznými zájmovými skupinami, a to tím rychleji. čím dříve jsou odčerpávány přirozené potravní I.droje. Je pravděpodobné. že se k myslivcllm při­ dají chovatelé ovcí a drllbeže, která se v poslední době stává v určitých ob lastech trvalou součástí potravy rysa. A nyní se podívejmc. jak jsme se na tuto eventuali­ tu připravili. Rys je zařalen mezi kriticky ohrožené druhy naší rauny (přesto. že se trvale vyskytuje na vícc ncž 20 % území). so u časně je řazen mezi lo­ vnou zvčř. u které je stanovena doba lovu od I. ledna do konce února (Vyhláška MZ 134) bez možnosti jeho realizace (v iz Zákon CNR Č. 114/1992 Sb). Otázku náhrady škod rysem na hospodářském zvířectvu není třeba po zkušenos­ tech s beskydskými ..vlky" rozebírat. K tomu vše­ mu stát, který by měl mít cminentní zájem na za­ chování diverzity púvodních druhú obratlovcll, pronajll1e prostřednictvím svého s.p. honitby a výši nájmu vypočítá podle vysokých stavll napl·. srnčí zvěře. Pokud se do takove honitby. kdc se nájem pohybuje v desítkách nebo dokonce stovkách tisíc korun. dostane rys a způsobem. jaký jsem popsal , začne hospodařit se zvěří. jež je zpravidla jediným rinančním zdrojem slouL.ícím k úhradě nájemného. je výslcdek zřejmý. V případě rysa jsmc se zacho­ vali (a dosud to trvá) jako pověstný pštros. Rysa chrání Lákony, tak se mu ncmllžc nic stftt! Bohužel opak je pravdou. Je nepochybné. že ročně le na u/emí CR uloveno blíže neodhadnutelné. ale podle mého soudu. pomčrnt! ve lké množství ry II (10­ 20 ks'?). Díky neochotě k ústupkllm a snaze kon­ zervovat současný stav se chovúme stejně jako ně­ které jiné evropské země. kde absolutní zákonem hlásaná ochrana nebyla překú7.kou pro likvidaci ry­ sích populací. Ncchápu. jaké dúvody nás nutí opa­ kovat tyto chyby. aniž bychom si vzali příklad z ji­ ných zemí. kde zás luhou limitovaného lovu . za velmi striktně specifikovaných podmínek . k tomu­ to jevu nedošlo. V roce 1995 jsme pro MZP vypra­ covali studii s návrhy. které jsou do jisté míry kon­ troverzní a je nutné o nich diskutovat. alc žádný z nich nemčl za cíl pomoci likvidovat rysí popula­ ce u nás. Byli jsme přesvědčeni (přesvědčení do­ sud trvá) , že realizace tčchto návrhů bude prvním podstatným krokem k managementu rysa v CR. umo žňujícím jak rozvoj rysích populací v určitých oblastech (NI'. CHKO a oblasti přiléhající). tak I jeho omezenou možnost lovu. Místo toho se set­ kúvám stále častěji s nesmiřitelnými postoji obou stran. které. pokud bude tento stav trvat i nadálc. jednoznačně vylučují jakoukoliv možnost kompro­ misu . Uvědolllme si. že takový soubOj nebude míl vítěze. prohraje rys. Pell' Koubek

DISKUSE _ _ __ _ _ _ _ _ _ _ _ __ _ _ __ _ _ __ _ \J'G9fi:qDUunCB~

Jak chránit m otýly a brou ky zároveň : několik poznámek Ve Veronice 1996. č.2 byl uvereJncn čiánek M. Konvičky a A. Bezděka ,,Jak chránit motýly a brou­ ky zároveň". Nejsem entomolog, ale jako specialis­ ta v ji né živočišné skupině a člověk angažující se dloubá léta neprofesionálně v ochraně přírody bych rád k článku připojil několik poznámek. Pokud jsem obsah článku dobře pochopil, dosud tradované pojetí ochrany hmyzu jako ochrany především územní (tedy ochrana stanovišť) nep řináš í dos ta teč­ né výsledky a některé druhy, pro něž je zachováno zdán li vě vhodné prostředí, přesto mi zejí. Východis­ ko by př i nesly studie o hrožených druhů, z nichž každý m á své specific ké nClroky na prostředí: tyto studie by umožnily poznal přesné příčiny ubývání a na základě toho aplikovat cílený management sta­ novišť. Z tradiční ho pojetí ochrany cntomafauny ta­ ké vyplývá nedostatečný seznam druhll v Cervené knize. zaměře n ý na dru hy nápadné. atrakt ivní tl všeobec n ě známé . Nové poj<.:tí ochrany en tomo­ fauny musí vycházet ze "současnc teOl'etické ekolo­ gie. zásadně se lišící od pohledu na dění v pří rodě. v němž byla vychována většina našich ochranářll". Podle nového paradigmatu se rov novážný pohled na přírodu mýlí, dlouhodobá stabili taje mýtem , při ­ rozenou přírodu ovládají pravděpodobnost a chaos. "Přirozený vegetační kryt by ani v nepřítomnosti člověka nesestával z neměnných , stabilních, v n i třně uspořádaných klimaxlI , by l by spíše pohyblivou mozaikou nejrllznějších sukcesních stndií. kaleido­ skopickým obrazcem, který by se neustále promč­ ňoval".

Nelze mít nic proti tomu, uvaluje-Ii nčkdo v kate­ goriích postmodernismu nebo jakýchkol iv ji ných. Poněkud však, při těchto teoretických východis­ cích, zůstává nejasné. proč by se měl a jak by se moh l chaos a pravděpodobnost vládnoucí v pří rodě změnit v kaleidoskopu chránč n ých částí přírod y v systém z;yiš!'ující (quasi)stabi li lll populací chrá­ něných druhll. Proč na dalších šesti řádcích tvrdit , že "výzkum v ochraně přírody .. se m us í soustředit na jednotlivé taxony" . "aktivní opatření se musej í opírat o rigorózní O) ekologické poznatky" a "ma­ nagement lesll ... musí být provádčn tak a tak ... ". Ani s t aří ekologové a ochra n áři včetnč ctitelll kli­ maxu nepovažovali - snad až na mně neznámé vý ­ jimky - přírodu za strnulý a nem ěn n ý ce lek. Zji št'o­ vali, že dynamická rovnováha rllzných abiotických a biotických vlivll vytváří určitá společen stva nebo­ li systémy živých organis m ů, které zllstávají do značné míry a na různou. n čkdy i dlouhou dobu ví­ ceménč stabilní. Zj išt'ovali také. že jednotl ivé druhy živých organisl11l1mají od li šné nároky na prostředí. čili různo u autekologickou niku . A že druhy nemo­ hou žít v prostředí, které nevykazuje vhodné para­ metry jednotlivých složek této niky. A že zabl:zpe­ čení těchto parametrů je cestou k udrž<.:ní jednotli­ vých druhú v přírodě. Že u někte rýc h druhú lze exi­ stenci těchto parametrel řešit specificky druhovou ochranou, u jiných druhll či celých skupin je vhod­ nější cestou územní ochrana, zabezpečuj ící zpravi­ dla možnost existence vě t ším u počtu d ru hů - ne všem! K tomu ovšem přistupují i praktické, zejména ad­ mi ni strativní a finanční stránky věci: kdo. za co a v jakém časovém horizontu bude zpracovávat stu­ die všech d eset i t i síců taxonú hmyzu, kdo bude de­ terminovat všechny ohrožené druhy, jež by eventu ­ álně měly být po tisících jmenovány v Červené kni­ ze nebo ještě spíše v příslušné vyhlášce, kdo bude plánovat a provádět při známých pomčrech v naší ochraně přírody cílený management chráněných územl s ohledem na potřeby každého ohroženého druhu. který v nčm ještě přežívá . A kdo bude dohlí­ žet na to. aby navržený management byl real izován a dodržován a jeho nedodržování penalizováno? Vycházím přitom především ze zkušeností s ochra­ nou ptáků, jejichž druhů je u nás nesrovnatelně mé­

WClSrr(jDUlJflC8~

ně než druhů hmyzu. I př i vší kritičnosti k dosavad­ ní silllaci v ochraně živočichú u nás se domnívám , že není na mís tě odvrhovat ve jménu jakéhokoliv nového či spíše módního paradigmatu vše, co do­ sud bylo v naší ochra n č pří rody a tedy i hmyzu vy­ konáno. Jedinou cestuu je být si vědom cílll celé práce a kritizovat a odstraňova t to, co jejich usku­ tečiíování brání. Proč ale celá tato polemika? Do velké míry z toho dClvodu. že jakkoliv, zejména paradigmaticky zdll­ vodněná pochybnost O stabili l č v přírodě př i náší především nebo výhradně ekonomicky myslícím kru hlllll další argumenty pro jejich uvažován í a ze­ jména jednání. Vždy!' ..ekologicky nově" myslící biologové prokazují . že eko logická stabi lita krajiny a tím ze zákona realizované vyhrazení určité plochy v ní pro chránčné části, významné krajinné prvky, biocentra a biokoridory je zcela retardačním a na­ prosto proti samotné přírodě jsoucím jevem . A tlak na "t:konomické" využívání . ,zb yteč n ých" území zná každý. zejména pracov níci v orgánec h státní ochrany přírody. Proto by si au t oři mč l i rozvážit, zda skutečně trV
P řiroze né

lesy kolem

S k ařin

ohr oženy! Na stránkách Veroni ky jsme se moh li dočíst o na­ nejvýš záslužném či nu jihomoravských lesákil. kte­ ří v lužních lesích rozkládajících se na soutoku Mo­ ravy a Dyje zajišťují již po několik let pravidelné jarní zavodňování poros t ů. O mnohem mén č šťast­ ném příst u pu lesních hos pod ářú k oc1l1'anč naš ich nížinných lesů bych rád čte n áře Veron iky inťonno­ val pros t řed n ictvím následujícího článku. Dne 18. k větn a le tošního roku jsem s několika svý­ mi kamarády navštívi l p řekrásno u přírod n í rezerva­ ci Skařiny nedaleko Hodonína. Pro n ezasvčcené čtenáře uvádím, že se jedná o unikátní pozltstatek přirozeného lužního lesa s kolonií hnízd čápel bí­ lých a volavek popelavých. Kole m př í rod n í rezer­ vace Skař i ny se však rozkládá mnohem včtší dos ud n echráněný komplex přiroze n é h o lužního lesa, kte­ rý je charakteristický nesmírnou bohatostí živoč i š ­ ných a rostlinných druhÍl, věkovou různorodostí stromú i dokonale vyv inutou patrovitostí porostil. Slo i víceletí jedinci dubll letních nejsou vílbec žád­ nou vzácností stejně tak, jako do nebe čnící štíhlé kmeny jasanll či roz ložité koruny li p anebo topoly mamutích rozměrLI. Jedním slovem nádhera' Vydáte- Ii se však ze že l ezniční stanice Lul.iee po modře mačené turis ti cké cestě ved oucí do této úchvatné d i vočiny. bud<.:tc před vstupem do rezer­ vace zkhmáni pat rn ě stejně , jako jsem byl zklamán já a mí kamarádi . Přirozené lesy jsou totiž kolem rezervace nemilosrdně káceny a nahrazovány ne­ smyslnou topolovou monokulturou. Obrovské paře ­ zy po od kácených dubech , j ilmcch, jasanech a ji ­ ných stromech a mezi nimi v řadě vysázené topoly dávají tušil. že tu ne ní nčco v pořádku. Větve stro­ IIlŮ uložené v hromadách jsou plné zaschlých listll, ktc rc lesní hospodá ře usvčdč ují z letních těžeb. což v době šířících se tracheomykóz rovněž není v po­ řádku. Navíc ve spoušt i. kterou po sobě dřevorubci zanechali, se nám ztrati la i modrá značka, takže jsme delší dobu bloudi l i. Je sku tečně nutné přetvářet přirozené lesy. kterých už i v povodí Moravy moc nezbylo, na topolové monokultury? Vždyť i dítko školního věku dnes už ví. že monokultury vykazují mnohem nižší ekolo­ gick
krajiny zničené v uvedené oblasti velkoplošným ze­ m ěděls t ví m. Nechce se mi včřit, že by zmínčné skutečnost i lesáci neznali! Je-Ii opravdu tak velká poptávka po dřevě, pak v době relativního nadbytku zemědělské peldy by ji by lo možno využít k pěstování rychle rostoucích dřevin. Zbytečky přirozených lesů však chnulme ja­ ko oko v h l avě! Bez nich je myšlenka revitalizace říčních ni v pat rně odsouzena k zániku. Snad by pomohlo urychlené jednání ve věci rozši­ ření rezervace Skařiny o celý dosud stojící komplex přirozeného lužního lesa obklopujícího rezervaci. Ovše m dřív. než bude pozdě nebo!' zásoby topolo­ vých sazeniček jsou velké a bude je třeba někde up íchnout! Jan Smola m L, Hav í řov

Topoly nepreferujeme Odpověd' /la článek Jal/CI

SII/oly

Clánek Jana Smoly z Havířova je v několika bo­ dech pozoruhodný. Pi-edně si cením jeho smyslu pro krásu lužních lesll. Zmínky o věkové rltznoro­ dosti a patrovitosti porostlI. znalosti o rozdílu mezi letn í a zimní těžbou nebo o stavu lužních lesl! v CR naznač ují. že autor není laik a že o lesnictví něco ví. Včřím, že tím lépe porozumí následujícím argu­ mentCl m. Rezervace Skařin y. jak uvádí elaborát lesního hos­ podářského plúnu, zahrnuje porost 906 E na polesí Tvrdonice. Tento porost má výmčru 6.81 ha. pod­ statná část je nyní ve věku 144 let se zastoupením 70 % jasan, 30 % dub. Reze rvace Skařiny je Jako briliant do prstenu zasa­ zena do lesních poros tÍt v odděleních 904 - 908 . Na celé ploše těchto pěti oddě l e n í (celkem 307,27 ha) by ly za šest a plti roku platnosti hospodářského pltl­ nu vysazeny pouze dva porosty topolu. Jeden z nich. porost 905 C 10, lemuje Tčšickou hráz, to jest cestu. po které autor výtky se svými přáteli pravděpodobně přicházel. Tento porost byl skuteč­ ně zalesnčn v květnu 1996. Druhý porost sousedí s rezervací. má označení 906 D 3 a datum zalesnění je březen 1995. To jsou jediné dva porosty topolu za poslední roky, které vznik ly v okolí Skařin. Na­ neštěs t í právě tudy skupina z Havířova prošla a vznikl myl ný dojem. že lesáci při zaJesňování preferují topo l. Pro informaci uvádím, že od počát­ ku platnosti lesního hospodářského plánu bylo v uvedených oddělen í ch zalesnčno celkem 41.39 ha, z toho topolem pouze 8.0 I ha, zatímco dubem 23,62 ha, jasanem 2,87 ha. dalšími dřevinami (jilm. lípa . ořešák ) 6,89 ha . Při pohledu do minulosti zjis­ tíme. l.e topol je třetí nejčastěji zastoupenou dřevi ­ nou v uvedené oblasti. proto se nelze divit. jestliže

se používá při zalesnění.

Z tohoto po n ěkud suchého přehledu lesní hospodář­

ské evidence vidíme, že o přetváření "přirozených

lesll" na topo lové monokultury nemllL.e b)'t řeči . Je tře b a si uvědomit, že výběr vhodných dřevin pro zalesnční. umístění a výše těžby dříví. apod. ncní aktem libovltle lesního závodu. Všechny tyto zása­ hy do budoucí podoby lesa jsou na deset let dopře ­ du projektovány odborníky - taxátory. Ti zpracová­ vají lesní hospodářský plán, který je dále oponován orgány státní správy, eventuálně správami CHKO. I v případě, že se některý zásah v lese nčkomu nelí­ bí. je třeba: se obrátit spíše na zpracovatele plánu než na toho. kdo jej naplňuje.

Zúvěrem můžeme jak autora připomínky, tak i čte­

náře VERONIKY ujistit, že si velmi dobře uvědo­

mujeme. jakou hod notu mají námi obhospodařova­

né lužní lesy. V naší společnosti by mčl skončit za­

žitý a zkreslený pohled na lesníky coby bezohledné

ničitele lesa. Nehodláme lesy ,.nemilosrdně káct:t".

ani je nahrazovat nesmyslnými monokulturrulli. To­

pol rozhodně nebude dřevinou, kterou bychom pro­

telovali na úkor jiných .

Ing. Karel Káňa , Lesllí 7.ávod Židlochovice

DISKUSE

37

Představujeme

nevládní ekologické • organIzace VITA - sdružení pro ekologickou výchovu a poradenstvÍ v Ostravě Latinské slovo vita znamená česky život. V kru­ zích environmentálních je slovo Vita (ovšemže s velkým písmenem) již řadu let synonymem ostravského sdružení pro ekologickou výchovu a poradenství. O aktivitách sdružení si v Ostra­ vě povídáme s jeho výkonnou ředitelkou - Vě­ rou Jakubkovou. První otázka směřuje samo­ zřejmě k tomu, jaké že je vlastně poslání Vi­ ty? To, oč se snažíme především, je živý kontakt s lidmi. Snažíme se je oslovit prostřednictvím pozitivně orientovaných akcí a obrátit tak jejich pozornost k problematice životního prostředí. Snažíme se získat jejich zájem, jejich aktivní účast na řešení věcí veřejných. Chtěli bychom hrát roli prostředníka mezi institucemi, úřady i odborníky a veřejností. Pomoci oběma stra­ nám při vzájemné komunikaci . Zejména pak zdůrazňujeme potřebu komunikaci vyvolat. Snažíme se také o pozitivní přístup k úřadům. Pozitivní přístup k úřadům - neznamená to podlézání nebo vemlouvání se ? To rozhodně nehrozí. Pozitivní přístup nezna­ mená závislost, ale partnerství. Myslím si, že úřad nemusí být vždy nepřítel. Myslím si také, že mnoho konfliktů vzniká zbytečně z nedoro­ zumění. Už mnohokrát jsem se přesvědčila o tom, že i zcela samozřejmou věc může každý pochopit úplně jinak. Proto je pro mě důležité s úředníky, kteří se navíc často mění, udržovat stálý kontakt a svůj pohled, případně zájem ne­ ustále vysvětlovat a prosazovat. Tedy dobrá. A co děti? Dětem patří velká část naší pozornosti, připra­ vujeme pro ně hry, pomůcky, programy pod ši­ rým nebem ... Vůbec první akcí VITY byl eko­ výchovný program pro děti mateřských škol. Snad si mohu dovolit říci, že v dnešní době pat­ říme ke špičce v oblasti ekologické výchovy v MŠ. Není trochu brzo začínat s ekologickou vý­ chovou v tomto věku? Naopak. Vidím to na svých dětech. Malé děti jsou připraveny vnímat krásu světa, dokážou ji také chránit a získat za ni pocit zodpovědnosti, pokud jsou k tomu vedeny. A navíc bývají málo zatíženy předsudky. Jak ses k takové práci vlastně dostala? Já i můj muž jsme vedli přírodovědně zaměřené turistické oddíly dětí, muž studoval ochranu a tvorbu životního prostředí a já krátce pracova­ la na CHKO Poodří. Přátelili jsme se s lidmi stejné krve a protože plány, které jsme měli, ne­ bylo možné bez organizace uskutečnit , založili jsme VHU. Daří se? Nutká mě říci že ano, ale nechci přehlížet ně­ které problémy, s nimiž se potýkáme, např. ne­ dostatek sil na kvalitní práci s dobrovolníky. Se kterými dalšími environmentálními orga­ nizacemi se vám dobře spolupracuje? Odpovědí je členství VITY v několika sítích or­ ganizací (střediska ekologické výchovy, ekopo-

38

STUŽ - Společnost pro trvale udržitelný život

VITA

Spo l ečnost

radny, Další odpad). A protože záběr zájmů vr­

TY je hodně široký, udržujeme kontakty s mno­

ha dalšími organizacemi, např. DUHOU, Dětmi

Země, lidmi kolem ekodomů a energie, atd.

Snažíme se také neztratit kontakty na Sloven­

sko, v současnosti jsou nejživější s Františkem

Kasayem z Humanity a zdraví pro všechny.

Přízemní, ale důležitá otázka: kde berete pe­

níze?

Největší část našich příjmů tvoří granty, hlavně

ze zahraničních zdrojů (The Rockefeller Brot­

hers Fund, Nadace Partnerství, Nadace pro ob­

čanskou společnost, N ROS, REC) . Dalším

zdrojem je státní rozpočet, z něhož čerpáme pe­

níze prostřednictvím ministerstva školství, mi ­

nisterstva životního prostředí a také prostřed ­

nictvím grantů pocházejících z města Ostravy .

Uplynulý rok byl ve znamení příprav na částeč­

né samofinancování.

Casto se tvrdí, že společenské klima je velmi

nepříznivé k environmentálním problémům

vcelku a k nevládním organizacím zvláště.

Jak to vidíš ty?

Setkávám se s pestrou paletou názorů na NGO,

od zatracování až po obdiv. V poslední době

však mám pocit, že kladného hodnocení přibý­

vá a že to úzce souvisí se schopností stále větší­

ho počtu organizací oslovit veřejnost a samo­

zřejmě s faktickým stavem životního prostředí.

Máš nějaké tajné přání do budoucnosti

v souvislosti s VITOU?

Přála bych si, abychom bez vážnější újmy doká­

zali proplout změnami, které připravujeme jak

ve způsobu řízení i financování VHY, tak v zá­

běru činnosti, abychom se dokázali vyhnout sta­

rým chybám a abychom měli štěstí na lidi, kteří

pracují vyváženě srdcem i hlavou.

Za odpovědi poděkoval Mojmír Vlašín

pro trvale udržitelný život je občan­ ské sdružení, které vzniklo v září 1992 z ini ciati­ vy Josefa Vavrouška. Jak název prozrazuje, jed­ notícím prvkem aktivit STUŽ je trvale udržitel­ ný způsob života, hledání způsobů, jak by lidská společnost mohla dosáhnout odpovídajícího ži ­ votního stylu, který by harmonizoval vzlah mezi člo v ěkem a přírodou. Jak stojí v informačním le­ táku společnosti: "PFechod na trvalou udržitel­ nost chápeme jako jedinou alternativu k tren­ dlim prohlubujícím ekologickou krizi, jež by v místním a posléze i globálním měřítku deva­ stovala biosféru i společnost. Zároveň nezastírá­ me, že plechod společnosti na trvale udržitelný zplisob života si v budoucích několika destiletích v\'žádá zásadní a mnohostranné společenské z;něny. ledním z našich cíili je proto i sludill/Il spoldenslc}ch aspeklli a rizik pl~edpokládaných budoucích změn. " STUŽ má dnes kolem pěti set členů, většinou odborníkíJ. V jejich řadách jsou zastoupeny nej­ různější profese od ekologíl a přírodovědců po architekty, ekonomy nebo sociology. K výraz­ ným osobnostem mezi členy STUZ patří napří­ klad Ivan Dejmal, Eva Vavroušková, Jaroslav Stoklasa, Martin Bursík, Miloš a Pelr Kužvarto­ vi, Martin Říha, Pavel Nováček, Igor Míchal ne­ bo Fedor Gál. V čestném předsednictvu STUŽ jsou známé osobnosti kulturního života, mimo jiné Erazim Kohák, Jaroslav Hutka nebo Blanka Bohdanová. Zajímá-Ii vás akce STUŽ, přijďle se podívat na některé z pravidelných diskusních odpolední. Ta se konají každé první úterý v měsíci v Praze I v Klubu techniků , Novotného lávka č. 5, vždy od 16 hodin, a jsou přístupná veřejnosti. Témata diskusí, kterým se také říká "besídky", se pečli­ vě vybírají tak, aby byla aktuální a aby na ně by­ lo možné pozvat naše přední odborníky v da­ ných oblastech. Na jaře 1996 proběhla například zajímavá kontroverzní debata mezi přívrženci a odpůrci jaderné energetiky, dále diskuse o pražském územním plánu nebo předvolební debata o postojích politických stran k živOlnímu prostředí.

"Denním chlebem" práce STUŽ je vydávání sta­ novisek k aktuálním problémům v naší společ­ nosti. Stanoviska se rozesílají na příslušné úřady a vládní orgány a dávají se k dispozici tisku, tak­ že existuje šance, že tyto vysoce fundované in­ formace a postoje ovlivní rozhodování o daných otázkách. Zda je jim nasloucháno, to je ovšem jiný problém. Pro představu si uveďme témata několika stanovisek STUŽ z jara 1996: stanovis­ ko ke kampani proti televiznímu pořadu Nedej se, k vládnímu návrhu novely stavebního záko­ na, k situaci ve státní ochraně přírody, k vyhlá­ šení národního parku České Švýcarsko, k priva­ tizaci ložisek zlata v České republ ice. Kromě toho STul řeší dlouhodobé projekty , například "Trvale udržitelné hospodaření ve venkovské krajině", "Registr úniku toxických látek", Právní podpora nevládních ekologických organizací a aktivit", "Lidské hodnoty pro trvale

PŘEDSTAVUJEME NEVLÁDNí ORGANIZACE. _ _ _ _ _ _ _ __ _ _ _ _

W(p;rr~Dilutmť:l

Zajímavosti z .moravské přírody

udržitelný život" a "Trvale udržitelná budouc­ nost pro ČR a Slovensko". STUŽ také vydala knihy Ozónová vrstva Země a čítanku z globální problematiky Šok z prospe­ rity. V roce 1994 uspořádala STUŽ v Praze meziná­ rodní konferenci s názvem Perspektivy trvale udržitelného života v Evropě, Japonsku a Sever­ ní Amer ice. Další obdobná konference se chystá na příští rok. V poslední době se začaly slibně rozvíjet regio ­ nální pobočky STUŽ. Zatím je j ich d evět: Olo­ moucká, Brn ěnská, Bělokarpatská , Ostravská, Východočeská, Jihočeská, Českolipská, Severo­ česká a Prácheňská (ta je také v jižních Čech ách ). Pobočka v Hradci Králové byla v počátcích své práce ov li vněna lékařem profesorem Srbem a zaměřovala se hlavně na zdraví obyvatel. Ny ní ke zdravotní sekci přibyly další tři sekce: příro­ dovědná a výchovná, informatiky a územního plánu a kulturnÍ. Pobočka Bílé Karpaty, jejímž vůdčím duchem je architektka Jana Hajduchová, pracuje na projek­ tech "Turistické inťormační centrum Starý Hro­ zenkov" a ,,[nformační systém pro cestovní ruch, podnikání a zemědělství". [ da lší pobočky se zabývají problémy svých regionů, například Jizerskohorská pobočka se chce soustřed it na za­ moření ovzduší e lektrárnami z Polska a na plá­ nované mistrovství světa v klas ickém lyžování v Harrachově. Ostravská pobočka se podílí na přípravě fi lmové přehlídky Ekofilm. Pokud přijedete clo Prahy, určitě se zajdě te podí­ vat do Centra Josefa Vav rouška pro trvale udrži­ telný život (CETUŽ) v Podolí (adresa: Praha 4, U podolského sanatoria 3). Je to krásný barokní domek, který STUŽ dostala do pronájmu II adaptovala. Lví podíl na tomto díle má přede­ vším Jiřina Juláková, která vás v domku také pravděpodobně uvítá. V centru je k dispozici en ­ vironmentální knihovna (vypÍljčovat si lze pou­ ze prezenčně, ale je tu unikátní soubor primár­ ních pramenů, který využívá veřej n ost, vysoko­ školští studenti i odborníci, najdete tu například celou Encyklopedii Britannicu z roku 1995). Otevřeno je kaž.dé pondělí, s tředu a čtvrtek od 14 do [8 hodin. Dále se v CETUŽ rozbíhá ekolog ická porad na pro veřej n ost, posky tující právní a jiné odborné konzultace. Každou středu od 14 do 15 ,3 0 hodin tu naleznete poradnu z environmentálního práva, kterou zajišťuje JUDr. Petr Kužvart. Každé první pondělí v mčsíci tu je poradna EIA (vliv inves­ tičních akcí na životní prostředí), kterou zajišťu ­ je Miros lav Martiš. Kromě poradny CETUŽ hostí kursy anglické konverzace (ve s třed u od 17 do 19 hodin), semináře pro st uden ty právnic­ kých fakult z oboru environmentálního práva, schúze předsednictva STUŽ a schůzky jednotli­ vých pracovních odborných skupin, ve kterých se sdružuj í odborníci podle svých zájmů. Jde na­ příklad o skupi nu pro ekologickou výchovu, EIA, pro problémy Prahy. skupinu geologickou, ekozemědělskou, ekonomickou, podnikatelskou, energeticko u nebo dopravní. V domku není bohužel zaveden tele ron, ale když se tam vypravíte v otvíracích hodi nách knihov­ ny, někoho tam j i stě zastih nete.

Eva Hauserová

~ZE1Y(]DUunCB~J

StrašnÍk dalmatský znovuobjeven na Pálavě Příspěvek je Věl lOVáll památce v)ízna{né­ ho lIloravského omilOloga a zoologa Emila Hachlera

Jediný údaj o výskytu této význačné evropské sto­ nožky na Pálavě (v Evropě žije pouze tento zástup­ ce řádu strašníci) pocháú z roku 1934, kdy byl na Svatém Kopečku u Mikulova sbírán akademikem Kratochvílem. Několik dalších ojedinělých nálezll z této doby pocházelo z obytných místností v Brně a z okolí Slavkova a Kyjova (Hachler 1934). Další známé nálezy pocházejí všechny až z 90. let - nale­ zen byl na Spilbc rku v roce 1993 (Kou tn ý - viz Veronica 211993) a také v NP Podyjí (Skorpík ­ viz Vero nica 2/1996). Náhodný nález tohoto typického mediterClIlního druhu se lili podaři I 3. června 199'6. Při sběru su­ chozemských stejnonožcÍI na jižním úpatí přírodní rezervace Sv. Kopeček u Mikulovajsem na spodní straně náhodně obráceného kamene spatřil rychle se pohybujícího tvora na růžovělé barvy. Prakticky okam7. i t ě jsem poznal, že se jedná o slrašníka. Slo o n edos pělého jedincc o délce těla pouze 7 mm (velikost těla u do spělých jedi n ců mllže být až 4 cm). Z hlediska zoogeograťie se jedná o mimořád­ n ě vzácn)' nález, potvrzující zřejm ě přirozený vý­ skyt této jihoevropské stonožky na území CHKO Pálava po vke než 60 letech. P.s. Clállekjiž byl sepsáll, lIachystán k odesldnl do redakce. když lili vedoucí Sprdvy CHKO Pála\'{{ dr. Motll.fka se slOl')' " .. . já mám vět.fíllV" lIkaw\'{{1 snij úl(}\·ck. Tentokrát se jedl/olo o ndle: do.I·IJělé­ ho jedince strafllíka. a to ilO témě!' symbolickém místě - ptímo v blldově Sprdl'.)' CHKO Pálava na h!avllílllmiklllovském lIáměstí. Jedinec bylllalezell v p/'I'ním pa/)'e blldol·)'. pFi úklidu těchto prostor pro pril'/'{/vovanou expo:ici. a to v na zemi ležícím skleněném krytu no ždrovky .. .Josef Chytil

Nová naučná stezka ve Ždánicích V pMi srpna byla slavnostně otevřena na učná

stezka mezi Ždánicemi a Lovčice mi . Mčstský

úřad tak pokračuje v ekologických aktivitách

zahájených v roce 1990, směřujících k ochraně

místních překrásných lesů.

Ve spolu práci z ás tupce starosty, pana Mgr.

Františka Markuse, projekční firmy Low a spol.

z Brn a, zástupců RŽP OkÚ Hodonín a hlavně

díky nezměrnému nadšení místních občanl!

(především ředi tele DD M Ždánice, pana Mgr.

Josefa Chví ly a jeho spol upracovníkll) tak

vznikla v rekordně krátké době přibližně deseti­

kilometrová trasa . která seznamuje návštěvníky

s přírodními a vlas t i v ědnými zajímavostmi ždá­

nického regionu .

Naučná stezka si k lade dv a základní cíle:

1. Výchovu především školní mládeže k lásce

a úctč k přírodním hodnotám. Nemúže hýt po­ chyb o tom, že je k tomuto účelu jako stvořená. Vždyť j iž nyní je jasné, že ji každoročnč múže navštívit na dva tisíce dětí ze škol v přírodě, které mají své centrum na dětské základnč v há­ jence u Haluzic. Dále je možno počítat se škol­ ními výlety. 2. Zvýšení atraktivity regionu pro návštěvníky , kteří jistě rádi přivítají možnost zpestření svého pobytu a příležitosti dozvčdět sc něco bližšího o zdejších zachovalých přírodních hodnotách.

Naučná stezka prochází lesními komplexy Ždá­

nického lesa , který je znám především pro své

zachovalé dubové a bukové porosty. O nich, ale

také o botanických, mykologických a entomolo­

gických zajímavostech oblasti. stejnč jako

o hydrolog ii , geologii, myslivosti, rybářství,

historii a současnosti Ždánic a Lovčic se mllžc

návštčvník dočíst na čtrnácti inrormačních tabu­

lích, které kromě textú obsahují i bohaté obra­

zové materiály.

Mčsto Ždánice vydalo o naučné stezce infor­

mační brožuru, která je zdarma k dispozici pří­

padným záje(TIcům.

V současnosti se připravuje v oblasti Ždánické­

ho lesa vyhlášení Přírodního parku. Ždáničtí

patří opět k jedněm z hlavních iniciátorú tohoto

projektu. Doufejme, že je nadšení neopustí

a budou si moci připsat další úspěch v aktivi ­

tách , které slouží ke zvelebení jedné části naší

rozmani té kraj iny.

Darek Lacina TůI'í

v bývalé Iíšeiíské

cihelně

Ve staré části brněnského předměstí Líšně je na bývalé cihelny nevelká vodní plocha. Pro­ hlubeň. na jejímž dnč .Jl: tato vodní hladina, je zbytkem někd ejší jámy líšeňské cihelny. Ze tří stran je ohraničena svahem z navážky zeminy a ru­ mem ze stavenišť. Na jižní straně vyúsťuje na dvÍlr skládky železného odpadu . Tllň l1)á v současné době rozlohu okolo 0,05 ha, je­ jí hloubka je více než 3 metry. Na okrajích mÍl že­ me vidět porosty bahenních rostlin, kde převažuje rákos obecný (Phragmites communis). místy je za­ stoupen i orobinec širokolistý (Typha lati folia) a žabník jitrocelový (Alisma plantago-aquatica). Ponořené porosty rostlin tvoří převážně r ůžkatcc ponořený (Ceratophylum demersum). méně zde roste rd est kadeřavý (Potamogeton crispus). Z ži ­ voč i chú jsou bezesporu nejvýznamnější obojživel­ níci. kteří se zde na jaře shromažďují k rozmnožo­ vánÍ. Čolek obecný (Triturus vulgaris) zde byl zjiš­ těn v počtu více než 100 jcdincli, ropucha obecná (Buťo bufo) a ropucha zelená (Bufo viridis) každá v počtu okolo 50 jedinců. Dále se zde z obratJovcÍl vyskytují ryby, a to kapr obecný (Cyprinus carpio). karas obecný (Carassius carassius), plotice obecná (Rutilus rutilus), perlín ostrobřichý (Scardiniu,> erythrophthalmus), lín obecný (Tinca tlllca) a okoun říční (Perea nuviatilis); u některých zde dochází í k rozmnožovánÍ. Ryby. jejichž početnost je dost nízká. jsou předmětem zájmu mladých ry­ báři!. Bezobratlých živoč i chl! se ve vodě vyskytuje celá řada. Na ponořených předmětech rostou po­ místě

ZAJÍMAVOSTI Z MORAVSKÉ PŘÍRODY

39

kdy jsem v polovině svah u v NPR Tabulová (Klentnice. CHKO Pálava) narazil na podlc Illne stejný druh žížaly I Tentokrát byl jedinec celý roz­ vinutý, pomocí "palcové" míry jsem odhadl jeho délku na 53 cm! I tato žížala skončila jako doklad ve sbírkách Správy CHKO Pálava. Obajedinci by­ li zasláni na určení dr. V. Pižlovi z Ústavu plldní biologie A V CR , který oba jedince rozpoZllal jako druh IIlIo[obol'/wl'(( hraběi. Jedná se o překvapivý nález: tyto žížaly byly prozatím vždy nacházeny pouze v hlubokých sprašových púdách , kde žijí v hloubkách okolo 50- IOU CI11 , a na povrchu se prakticky v(lbec neobjevují. Současné ncíkzy na ú7emí CHKO Pálava poeháLejí z odlišných bioto­ pli, především núlez z NPR Tabulová byl učinčn na kamcnitém svahu, kde hloubka pudy dosahuje maximálně nčkolik cm. Oba nálezy byly také umožněny nezvykle vlhkým jarel11 s vysokými hodnotami srážek. které donutily tyto ží7.aly výji­ mečně vylézt na povrch púdy . Pro úzelllí CHKO Pcílava se jedná o vúbec první údaje o výskytu to­ horo vzácného druhu žíl.aly. J oser Chytil

Setkání -

vlaky hub (Porifera), z měkkýšCI je hojná plovatka nadmutá (Lymnaca auricularia), ve volné vodě žijí drobní korýši buchanky (Copepoda) . Z hmyzu je možné pod hladinou zastihnout kleš(anky (Corixi­ dae), larvy šidélek (Coenagrion idae), Šíde) (AeschnidaeJ, vážek (Libellulidae), střec hatek (Megaloptera), pakom:'u'Í1 (Chironomidae) aj. Na hladině loví vodoměrky (Hydrometridae) a brus­ lařky (Gerridae), nad hladinou létají šidélka, šíd la a vážky. Vegetace v nejbližším okolí má ruderální charakter, významnými prvky jsou kopřiva dvou­ domá (Urtica dioica), pelyněk černobýl (Al1emisia vulgari s), zlatobýl kanadský (Solidago canaden­ sis), třtina křovištní (Calamagrostis epigeos), bez černý (Sambucus nigra) aj. Jinak je okolí tůn č bez

Tlljí /I bývalé li'šejíské ciltelllY. Fofo M. Ho­ molka

významnějších dřevin.

"H1ubinné žížaly" na

ve staré cihelně je ze zoologického pohledu velmi významnou lokalitou. která vytváří dliležité biocentrum pro živočichy vázané svým životním cyklem na vodní prostředí. Je to jedin á lokalita v zastavěné části Líšně, kde mohou žít ž i vočichové stojatých vod, kde se mohou chráněné druhy oboj­ živelníkll s h romažďovat v době rozmnožován í a kde dochází k jejich vývoji. Proto si tato unikátní lokalita zasluhuje pozornos ti a urč i té oc hrany, na­ př. v podobě vyhlášení c hráně n ého naleziště nebo zanesení do ÚSES. DCiležité je. aby zde nedošlo k výrazným zásahům člověka , které by z mě nil y je­ jí charakter a uč i nily ji bezcennou. Ohrozit by j i mohlo vysušení (byt jen částečné). nevhodná úpra­ va břehll. likvidace rákosových pOrostli, další zne­ čišťování odpadky s obsahem toxických látek aj . Trvá akutní nebezpečí prllll iku olejll a ropnýc h lá­ tek z přilehlé sk ládky kovového odpadu a zavážení bezprostředního okolí nejroz m an i tějším materiá­ lem. Naproti tomu úpravy na vylepšení esteti ckého vzhledu tůně, její vyč i štěn! a minim ální údržba. případně i vysázení vhodných dřevin na horním okraji srázu by přispěly ke zvýšení jej í hodnoty ja-

ko významného krajinného prvku. Pokud by se na­ šla organizace, která by si vzala tuto túií na starost (mladí ochránci pří rody. záj mový kroužek ve ško­ le, skauti) a p rovádč la zde a les poň minimální údrž­ bu (vyčištění. drobné úpravy okolí), mohl::! by se tato tllll stát místem poučení pro místní obyvatele i cí lem pří rodovědných vycházek v rámci výuky na míst ních základních ško lách.

Miloslav Homo lka, Evžen Wohlgemuth

Pálavč

Tůň

40

V roce 1935 popsal clr. Cernosv it ov ve své zásadní publikaci týkaj ící se českos l ovenských žíža l zcela nový druh žíža ly pro vě d u, který nazval podle prof. S. Hraběte z přírodovědecké fakulty Masarykovy Un ivers ity v Brn č II //o[ob opho/'O hroběi. Dru h byl popsán pod le jedincll sbíraných ve sprašových pú­ dách v okolí Po u zdřa n . Od té doby by lo nalezeno více jed i nců předevš ím právě v okolí Pouzdřan , ojed in ě lý nález pocház í i z Pod ivína. Př i kvantitativním sč ítá n í pták li I' Milovickém lese (C HKO Pálava) dne 13. k v ětn a 1996 jse m narazi l na vrcholku kopce u Bulhar na pod ivnou žížal u. M llj počáteční dojem byl, že se jed ná o dvě pod iv­ ně zas ukované žížaly . Po dotyku se ale do mn ě lí dva jedinci rozv inu li do jedince jediného - a já s úžasem hled ě l na (od hadem) pill metrovou žížalu ! Na jedinci byla nápadná tmavší hlavo vá část, a vzhlede m k délce i dost i te nké tě l o. Protože jsem se s podobným tvorem ni kdy nesetkal. vzal jsem j ej s sebou do Mikul ova. Hned d ruhý den jsem provádě l stejné sčítání pt ákú na vlastním bradlo­ vém h řebeni Pálavy. Jaké bylo moje překvapení ,

ZAJÍMAVOSTI Z MORAVSKÉ PŘÍRODY_ ' _

drvopleň

obecný

\3ylo to slunné odpoledne 3. června, když jsem při odpolední procházce Údolím oddechu v BrnL' pot­ kala nečekaného turistu. Hrnul se proti mč po ces­ tičce mezi listnantými stromy, nedíval se vpravo vlevo a podvčdom~ něco hledal. Chtěla jselll se s ním zastavit na kus řeči. ale moc hovorný nebyl, neustále se nervóznč rozhlížel a rozhovoru věnoval pramalou pozornost. Pochopila jsem . Takovú hou­ senka drvopleně obecného , skoro 7 cm dlouhá, krásllě masovč růžovú s oranžovým lemovánílll. má po svém dvou až tříletéll1 prokousávání se kmenem listnatého stromu, jen jedinou starost. Rádně a bezpečně se zakuklit a učinit tím tcn bá­ ječný krok do úplně jiného svčta, světa barev. vzdušných proudCI a motýlích křídel. Pozvalajsclll poutníčka k sobě a nabídla mu nocleh v prostorné sklenici s vrstvou hlíny. hrabankou a listím. Váhal jen jeden den. Pak se ztratil pou povrchem hlíny. kde si umnč zhotovil pevný vláknitý zámotek. ve kterém více než lOdní čekal, a2 se z něj stane kuk­ la. Byla lesklá. tmavč Imčdá s řadami krátkých ost­ rýc h u'n it na bři šních článcích. s jejichž pomocí se před líhn utím vysouvá z hlíny. Celé to zašmodr­ chané proměňování trvalo dohromady I měsíc, pak mě jedné noci probudilo ze sna bouřlivé a naléhavé vrčení. Ze svého bytečku v hlíně se právě pf'ed chvílí narodil nový motýl. Opu štěnou kuklu nechal opřenou o stč nu sklen icc. Když jsem jej objevila. mč l již napnutá křídla a jejich neúprosným vrči ­ vým chvěním hlásil celému světu: ..Já jsem tady a chci do svě l a. tak se na mě pěk n é pouíveJte a po­ tom rychle ote v ře t e okno a pu s ťte m ě ven:' A rak se i stalo. Dobře jsem si one n tisíc iodstínový hnědě mra morovaný zázrak prohlédla a otevřela mu cest u k noční mu nebi. Zamával. Toho dne byla hvězdná noc. Drvop l e ři obecný (Cossus cossus L. 1758) patří úo rozsáhl é če l e di drvopleňovitých (Cossidae) z níž na území Čes k é republiky a Slovenska žije 6 druhli (Ponec , 1982). Jsou to zpravidla střední a velcí motý li. kieré v pří ro dě potkáme jen zříd ka, protožc se ukrývaj í. Drvop l eň obecný je z našich d ruhll nejvě tší. v rozpětí mllže měřit až 9 cm. Dospělci se zdržuj í v blízkosti potokli . na okrajích lesú. kde lé­ tají v če rvnu a v červenci . Housenky dorilstající až do ve likosti 10 cm žijí v kmenech starých vrb. 10­ po lú, jírovců, bříz i ovocných stroml!. Jsou pova­ žováni za tech nické škůdce listnatých stromll. pro­ tože vy hlodávaj í do dřeva dlouhé a široké c hodbič­ ky. Kuklí se ve dřevě nebo v zem i.

Eva Hohausová

_ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ \)'CfSl1:qOOm21

Z dluhů Vít Slíva

Recenze

Dolnorakouský bodovací systém ekologického stavu lesa (WOPS) Jako odpověď na požadavky ver-cjnosti na stav lesll vypracovali rakouští lesníci G. Frank a F. Hinter­ leitner Wald-Ůko-Punkt-System - WŮPS , bodo­ vací systém ekologického stavu lesa, jehož metodi­ ku vydala zemská vláda v Dolním Rakousku. Po­ něvadž přírodní podmínky Dolního Rakouska jsou velmi podobné podmínkám České republiky a zvláště přírodnim podmínkám jižní Moravy, je vhodné seznámit s tímto systémem i českou odbor­ nou veřejnost. Hodnocení ekologického stavu lesa pozlistává ze

4

částí:

I ) Posouzení dřevinné skladby současného lesa 2) Posouzení sklaclhy přirozeného omlazení 3) Zhodnocení struktury lesa 4) Vyjádření rušivých vlivll Zájem společnosti na stavu lesa je vyjádf'en pomo­ ci multiplikátorl!. Základem posouzení dřevinné skladby současného lesa je porovnání jeho dnešní skladby s potenciální přirozenou skladbou (ve smyslu Tlixena 1956). Přirozená skladba je uvedena v katalogu, který za ­ hrnuje tato spo l ečenstva: I. Modřínový les, 2. Smrčiny, 3. Smrkové jedliny, 4. Smrko-jedlové lIčiny. 5. Bučiny. 6. Klenové bučiny. 7. Doubravy, 8. Smíšené listnaté lesy. 9. Mokřadní olšiny. 10. l30řiny a I I. Lužní les. Celkem je uvedeno 60 lt:s­ ních společenstev . Vyjádření přirozené sk ladby je značně široké a rozlišeny jsou tři skupiny dřevin: dominantní se zastoupením větším než 50 %, sub­ dominantní s 25-50 % a dřeviny při míšené do 25 % zastoupení. K dí'evinám při míšeným se také počítají stanovištně vhodné "pionýrské" dřeviny borovice lesní, borovice černá a modřín. Za stano­ vištně cizí druh se považuje smrk v dubohabrovém a na zamokřených stanovi štích. Porovnání aktuálního a přirozeného stavu dle po­ rostil se děje pomocí matrice : Přirozená

skladba dominantní subdominantní

30 20

20 30

přimíšená

10 O

20 10

nezastoup
.#

V současnosti

dominantní subdominantní přimišcná chybí

10

O

20 30

10

20

20

30

Zakroužkováním příslušných hodnot v jednotli­

vých sloupc ích a součtem průměrů sloupců se zís­

ká součet ekobodů. Od součtu nutno odečíst 40

(z metodických dll vodil jak je uvádí matricový po­

čet) , a tak maximální hodnota ocenční dřevinné

skladby porostu je 80 bodlI.

Přimíšené dřeviny (většinou se jedná o větší počet)

se plně hodnotí. je-Ii zasto upena více než po lovina

těchto dřevin. Není-li tomu tak. projeví se toto ve sloupci "chybí". Podobná matrice se používá pro ocenění dřevinné­ ho složení přiro zeného zmlazení. Hodnota bodli je však poloviční a od celko vého součtu nutno ode­ číst 20 bodů. Maximální ohodnocení přirozeného lIlllazení může dosáhnout 40 bodlI. Jako přirozené lmlazení se uvaZují stromky od 10 cm do výšky

2 m.

VG3rC(!Dmlr!CB~

Při hodnocení struktury lesa, porostli, se uvažují tato hlediska: I. Věková rozrůznčnost s maximálním ohodnoce­ ním 6 bodli 2. Vertikální členění s maximálním ohodnocením 15 bodú 3. Horizontální text ura s maximálním ohodnoce­ ním 7 bodil 4. Podíl přirozeného 71nlazení s maximálním ohod­ nocením 14 bodů 5. Zvláštní strukturní prvky a) počet výstavků s maximálním ohodnocením 2 bodů b) stav lesního okraje s maximálním ohodnoce­ ním 8 bodů cl malé biotopy s maximálním ohodnocením

5 bodů d) zbytky starých porostli s maximálním ohod­ nocením 3 bodli e) odumřelé stromy s maximálním ohodnoce­ ním 12 bodli t) vzácné stromy a keře s maximálním ohodno­ cením 4 bodli g) stanovištnč vhodné pionýrské druhy s maxi­ málním ohodnocením 4 bodli Struktura lesa či porostli múze být tudíž oceněna

maximálně 80 body.

Zhodnocení současné dřevinné skladby. přirolené­

ho zmlazení a struktury lesa znamená v dolnora­

kouském bodovacím systému ekologického stavu

lesa kladné body. Záporné body vyjadřují hodno­

cení rušivých vlivll na les. a to:

I. Škody na lesní púdě a) vzniklé dopravou s maximálním ohodnoce­ ním 15 bodli b) šlapáním s maximálním ohodnocením 6 bodil 2. Škody na lesních porostech a) zpúsobené zvěří s maximálním ohodnocením 6 bodli b) přibližováním di-eva s maximálním ohodno­ cením 6 bodli 3. Škody budováním dopravní sítě s maximálním ohodnoccním 25 bodli 4. Ostatní škody (herbicidy) s maximálním ohod­ nocením 2 bodil Maximální počet záporných bodů je tedy 60 bodlI. V této kapitole největší od por lesnické vcřejnosti vzbudilo záporné ocenění dopravní sítě. Autoři n{l­ mitky připouští a na svou obranu uvádí. že na dru ­ hé straně zpřís tupn ění lesa se projeví větší mož­ ností přirozeného zmlazení. čímž se bodová ztráta vyrovnává. Posléze uvažuje dolnorakouský bonitační systém ekologického stavu lesa s požadavky veřejnosti na les. V Dolním Rakousku existuje pro všechny lesy plán rozvoje lesú, kde jsou oceněnyy funkce kaž­ dého lesa. Rozlišeny jsou tři skupiny: funkce ochranné. ekologické a rekreační. Každá z uvede­ ných funkcí má hodnotu I jako základní. 2 pro střední význam a 3 při velkém významu dané funkce. Maximální hodnota funkcí lesa múžc být 333 a z toho je odvozen multiplikátor 12 (dvojná­ sobek so u čtu cifer po jeho snížení o 3). V tomto hodnocení se neuvažuje produkční funkce lesa. Přihlíží se také k lesnatosti území obce. Podíl lesů nad 50 % se nezohledňuje, území s lesnatostí men-

VN: I/ ejse/ll rybál'.

lá se jeli dívám po vodě.

A kdykoli na I/í zahlhll/u měsíc,

zdá se lili, že je 10 zelená Ilall1a JllI1lce.

_ Když. pO/OIll král/u lIléhám ke Spállku,

jako bych k tobě pFilehl do hrobu.

lako bych užjedl/oplI lopa/kol/nabíral pískli

z brehll Acherollllt - pOllomé I'eky Mol'tI\'ice,

k fe rd se věG'1I é/l1l1 Rybcír;

posledllím slNbm.Ý/Il pSlmhem

vyplatila z dll/lili. (Ze sbírky Nepokoj hodin, 1984)

ší než 3 % má multuplikátor 18, při podílu lesa

31-50 % je multiplikátor I .

Podle auto rll je výše multiplikátorú otázkou poli­

tickou a navržené hodnoty považují za minim{llní.

Součet multiplikátorů tvoří setiny koeficientu. kte­

rým sc násobí celkový počet bodů. Maximální

hodnota multiplikátorů jc UO.

Navržený bodovací systém by mčl v budoucnu

sloužit jako základ pro poskytování dotací dolnora­

kouským Icsúm. V současnosti se přcLkušuje na

třiceti lesních majetcích m:jrůznější velikosti.

Je nepochybné, že s podobnými problémy, jaké ře­

ší dolnorakouští lesníci. se budou muset vyrovnat

i naši lesníci. A proto testovaný bodovací systém

ekologického stavu lesa WŮPS zaslouží pOl0ll10St

nejen našich lesníkli, ale i ochránců přírody. Jeho

východiska i metodika jsou velmi podnětná.

Zdeněk Prudič

Rudolf

Rozkošný,

Jaromír

Vaiíhara

(eds.),1995-1996: Terrestrial Invertebratcs

ol' the Pálava Biosphere Reserve of UNE­ SCO_

Folia Fac.Sci.Nal. Unil'.A1asarykia/1ae IJrLI/1e/1.1'i.l'. Bi"logia. /:92: /-208. 1/:93:209-408. 1//:9-1:409­ 630. Každá biosférická rezervace má svá speciľika. každá IllllŽe být na ni:co pyšná . Od roku 1996 mllžc být CilKO Pálava pyšná na ojedinělé dílo zde recenzované, které zřejmě nemá ve světě ob­ doby: pro toto území byl pořízen za rcdakce prof. RNDr. Rudolfa Rozkošného. DrSc., a doe. ing. Jaromíra Vaiíhary, CSc.. kompletní seznam tere­ strických (suchozemských) bezobratlých živoči­ chll. Oběma autorllm se podařilo v rámci grantu od Grantové agentury ČR dát dohromady monu­ mentální dílo, které přináší ucelené inľormace o 88 systcmatických skupinách rLlzných úrovní. zpracovaných více než 50 autory. Zájmovou ob­ lastí celé publikace je území navrhovaného rOlší­ ření CHKO a BR Pálava. tzn. včetni! lednicko­ valtického areálu a oblasti soutoku Moravy a Dy­ je pod Lanžhotem. V prvním díle předcháLi přehledu jednotlivých skupin poměrně podrobný úvod. osvětlující jak zrod díla, dllvody a podmínky jeho vzniku, tak především ucelenou informaci o přírodních pod ­ mínkách sledované oblasti. Součástí tohoto úvo­ du je i přehled monitorovacích projektil, přehled

RECENZE

41

používaných zkratek. dvě přehledné mapky uvá­ katastry obcí, hran ice, vymezení zvláště chráněných území a místních názvú, přehled jed­ notlivých eko ystémú a biotopů . ekologické cha­ rakteristiky výskytu jednotlivých druhll. jejich potravní vztahy. abundanci, frekvenci . rozšíření a případnou speciální ochranu z hlediska naší le­ gislativy. Všechny tyto informace jsou poskytnu ­ ty i čtenářlllll Ir. a nI. dílu for mou vložené karty s mapkou a tímto textem . U všech zpracovaných taxonomických skupi n jsoll uvedeny následuj ící kapitoly: - úvodní část zahrnuje st up eň poznání sk upin y. počet druhl! zj i štěnýc h pro celou ČR a pro s le­ dované území, ekologické požadavky dospělcCI a larválních stadií, postavení v ekosystémech, základní výzkumné metody, - historie výzkul11ll podává přehled dosavadních výzkumú vc sledovaném území včetně literúr­ ních odkazú. - v)lznačná pozorování zmiííují druhy popsané pro vědu ze zkoum aného území, druhy vyskytu­ jící se pouze na tomto území, druhy typické pro charakteristické biotopy (s tepi , skály. luhy apod .) nebo druhy výz načné ze zoogeograficke ­ ho hlediska. - v kapi tole monitoring jsou uvedeny možnosti využití skupiny pro dlouhodobý monitoring, možné metodiky sledování, možnost využití his­ torických údajel a jejich srovn:íní se současnou úrovní znalostí, . - ochranářská část zahrnuje údaje o výskytu zvláště chráněných druhíl živočichú. údaje o uvedení v Červené knize a případné návrhy dalších druhú k zařazení. Součástí jsou i dopo­ ručení k ochraně význačných ekosystémú, - publikované zdroje uvádí v chronologickém po­ řadí všechny tituly zabývající se předmětnou oblastí. - přehled zdrojů je seznamem zkoumaných sbírek a dalších neopublikovaných excerpovaných dějící

údajů .

- literatura je závěrečnou částí přehlcdú u všech skupin a podává základní seznam pfedevším

současných biosystematických monografií 1<5 kten~ skupiny. Hlavní součástí u všech taxonomických skupin je vlastní přehled druhú. Ty jsou seřazeny systema­ ticky podle čeledí. v rámci čeledí potom druhy podle abecedy. Všechny další údaje za plným Vč­ deckým jménem druhu jsou uváděny ve zkrat­ kách: lokalita(-y). zdroj(e) informací, biotop(y), ekologická charakteristika. abundance. frekvence a rozšíření. U mnoha skupin potom přistupují dal­ ší speciální údaje (např . přezimující stadia. hosli­

tel<5. doba výskytu. hostitelské rostliny a pod .).

Veškeré tyto informace zabírají díky promyšlené­

mu. logickému systému zkratek jedcn, maximál­

nč dva řádky textu.

Dílo prozatím sestává ze tří svazkll. čtvrtý hude publikován v průběhu dvou let a bude samostatnč yěnován řádu dvoukřídlí. Již dříve vyšel samo­

statně také řád motýlú (autor Zdeněk Laštúvka). kterému je proto v tomto přehledu věnována jen

obecná informace. bez výčlu druhú.

Na tomto díle je fascinujících více vČcÍ. Za prvé

42

to. že se někdo do realizace tak šíleného nápadu pusti l. Za dru hé to. že jej dokázal dokonči t. Za t ře t í to, že nas tavená lať ka kvality zpracování byla nekompromisně dod ržena u všech skupi n a autorÍl. Osobně si nedokáž i představ it kontakto­ vat n ěko l ik desí tek špičko vých odborníků a bez j akýchkoli v nárokú na h o nor ář jc pře svědčit o nutnosti zpracovat právě svou skup inu. Zde je­

nom ma l ičkou ilustraci : když nebylo možné pře­ s v ědčit dr.. B oučka z Briti sh Museum o nutnosti

zpracovat skup inu chalcidek j ako jednu z nejvý­

značnějších sk upi n b l anokříd l ýc h , se psal j i na zá­

kladě li terárních údajú prof. Rozkošný sá m. Na

recenzi ji pos lal právě svému příte l i Z . Boučkovi . a 'ten ncjenže již neváha l a pus til se do práce, ale na víc zkoumané území i několikráte navštívil : u řady druhll totiž pře d pokláda l , že na Pá l avě mu­ sí ží t. jen je zde nikdo nes bíral .... Dílo zce la j istě přispčj e k další mu intenzivnímu výzku mu této o blasti (bí lá mís ta určitě ještě exis­ tují), již v prllběhu vydávání publikace byla podá­ na žádost o grant na zpracování vodních bezo­ bratlých téže ob lasti stejný m zpÍlsobem, reál n ě se j eví i úvaha během 2-3 let zpracovat pro toto úze­ mí i kompletní seznam všec h obratlovců. Pokud se navíc podaří vydat během násl eduj ících tří let i flóru a vegetaci tohoto území. neb ude témčř jis­ tě na této planetě jiná biosférická rezervace s tak­ to zpracovaným přehledem o biodiverzitě území. Snad nejvíce fascinující část í díla je závěreč ná čúst ve třetím svazku. Před evším základní tabulka vypov íd á o neu v ěřitel n ém bohatství tohoto malič­ kého území (současný náv rh rozšíření C HKO Pá­ lava předs tavuje jen 0,35% území České republi­ ky). Pro její z:ísadní význ am ji zde přctiskujeme v plné podobč : ve s loupku I je uveden počet dru­ hll zjištčný v celé ČR, ve sloupku 2 počet druhÍl zjištčných ve zkoumaném území. ve sloupku 3 potom tento údaj vyjádřený v procentech. Slou­ pek 4 udává počet nově popsaných druhÍl pro vě­ du z tohoto území (pop isú p latných). sloupek 5 potom počet druhů. které žijí v rámci ČR pouze na území rozšiřované CHKO Pálava. Lze samo­ zřejmě dlouze diskutovat o tom. proč jsou tato čísla tak fascinující; existují faktory objcktivní

vůbec

(poloha na rozhraní dvou evropských zoogeogra­

fických provincií) i subjektivní (ve srovnání

s vě tšinou dalších CHKO i NP je předmětné úze­

mí prozkoumáno nesrovnatelně lépe) . Faktem zú­

stává, že srovnatelné území z hlediska druhového

bohatství živoč i chů u nás zřejmě nikde neex istu­

je.

Systcmati cb skupina

46 1-18 786 25 31 730 52 21 90 32 10 400 8
Žižalovití Plži Pavouci Stírci Sekúči

Roztoči (část)

Stínky Mnohonožky Stonožky Hmyzenky Štětinatky a škvorovky Chvostoskoci Chvostnatky Rybenky Švábi Kudlanky Kobylky a saranče

I

91 6 70 230 790

Škvoři

Pisivky Třásnokřídlí

Ploštice

m

Křísi

965 10 70 9 3200 5679 6369 56-18 19

Sternorrhyncha Dlouhošíjky Siťokřídlí

Srpice ,vlotýli Dvoukřídlí

(* odhad)

Blanokřidli

Brouci Rásnokřidl í

CELKEM

2

I

2612~

3

.)

5

19 41J

67 45,3 I I

356 ,)5.3 :1 16 5 20.0 2 16 51,6 229 31,4 2 4 12 23.1 I 5 32.3 2 12 13.3 I I 2 6.2 ­ 3 30.0 I 112 28,0 12 18 2 25.0 .j 100,0 I I .) 80,0 I 100,0 .) 56 60.2 6 100,0 28 40.0 1,)5 63.0 3 .5 291 36,8 1 6 180 33.8 2 4 8 378 39.2 7 70,0 .j2 60,0 2 7 77,8 ­ 2264 70,7 6 29 *1800 -'1.7 18 1571 25.3 42 59 2861 50.6 -I 53 I 5 26..1 10506

,)0.2 100 213

.J oset' Chytil

~ ~

\,

.' - - - - - - - - - - - - - - ­

--~.,

Kresba .lana Steklíka

RECENZE _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ \)'([;Ú~DUmCl?~}

Kronika

/~~

•

Infor/llace v kronice zacllycují událoSli a ndz.ory, ktere byly tollo kteréllo dne publiko\'állY \' dennílll nskll me:i uzá\'ěrka/lli čísel 2/96 a 3/96 (tj. 15.5.­ 20.8.) naJfello časopisu. K excerpci byly \')'ufily ze­ jll/éna noviny Mladá fronla Dne.I·, Lidové noviny, Rovnl)'st, Respekl (( T)'den. It!/árll/ace IJlH/ep.wné lIIo('kou red pocllází z "'aslních zdroj/i.

~ ...

L";"~~~

Kresba lal1a Slekh1m

16. S. Unie pro řeku Moravu uspořádala spolu s Obecním úřadem v Lanžhotě s místními zájmový­ mi sdruženími diskusní vc~er o místních problé­ mech ve spojitosti s řekou Moravou. Pozvúni byli odhorníci z řad hydrobiologl\, rybáři!. lesníkl\ a vo­

29.5. Dozorčí raclč ČEZ se nepodařilo nashromál.­ dit důkazy o zmanipulovúní strategických zakázek tohoto energetického gigantu, a proto ukončila své více ncž týdenní vyšetřování.

dohospodářú.

Zatímco dříve se v Moravském krasu přeli místní podnikatelé s ochránci přírody o lo. kdo a jak)'m způsobem bude tamní chráněnou oblast využívat. letos se dohodli na společných oslavách čtyřicáté­ ho výročí jejího vzniku. Nezávislí ekologové i ochr{lI1ci přírody ze správy jeskyní se tak nyní spojili se soukromou SpolečnosLí pro Moravský kras, kterou dříve vinili ze snahy ovládnutí krasu.

17. S. Řeka Labe je podle saského ministra životní­ ho prostředí Arnolda Vaatzc několikanásobnč čistší než před pčti lety. Ředitel odboru ochrany vod ministerstva životního prostředí

Jaroslav Kinkor uvedl , že hlavní příčinou záplav, postihujících v této době mnohé oblasti. jsou vydatné srážky. Zásahy človčka do přírody, ja­ ko je například usměriíování vodních tokll nebo vy­ kácení lesll, jsou podle nčho v tuto chvíli druhotné. Někteří vodohospodáři však tvrdí, že záplavy by nebyly tak drastické, kdyby se člověk tolik nesnažil mčnit krajinu. V pátek 17. a v sobotu 18. kvi!tna se konalo ve Va­ lašských Kloboukách I. národní finále ekologické olympiády žáků středních škol. Akce se v tomto rozsahu a na takové úrovni uskutečnila díky spolu­ práci gymnázia a obchodní akademie a ČSOP "Ko­ senka" z Va.lašských Klobouk. Některé firmy podle referátu životního pro­ Okresního úřadu v Teplicích maskují skládky nebezpečného odpadu terénními úpravami. Úřední­ ci v současné době registruj í .i iž jedenáct případll samoúčelných terénních úprav, které měly zamas­ kovat černé skládky.

25. 5. středí

o

Děli Zellli! spolu s Občan­ skou společností mčsta ÚSlí nad Labem a občan­ skou iniciativou z Libouchce doporučily minister­ stvu životního prostředí zastavit další projednávání výstavby dálnice 08 v úseku od Trmic u Ústí nad Labem ke státní hranici.

30.5. Ekologické hnutí

Ministerstvo životního prostředí přcdpokláUú. že se do deseti let podaří odstranit největší ekologické škody. které zpllsobily podniky ještě pr-ed svou pri­ vatizacL a s lun ečnice by mohly být použity a méně náročném čištění znečištěné a radioaktivní půdy a vody. Podobné ndradiční rostlinn'; metody testují odborníci z Rutgcrsovy nadace a společnosti Phytotech.

31. 5.

Hořčice

při levnějším

30. a 31. 5. se Podniky v oblastech, kde je nejvícc poškozeno ži­ votní prostředí, musely bčhem uplynulé zimy ome­ zovat kvllli smogu provoz častěji než loni. Minis­ terstvo životního prostřed í však tvrdí, že škodlivi n v ovzd uší při zimních inverzích ubývá.

27. 5. Vítězem ekolog ické soutěže Brno 2000 se

stala rodina Vlašínll s projektem Redukce a separa­

ce odpadlI.

V soutěži, do níž bylo p ř ihlášeno sedm projektll,

Vlašínovi navrhli jednoduché t řídění odpadkll v do­

mácnosti do několika košll a záro veň jejich redukci

tak, aby se snížilo i cel kové množství domovn ích

odpadů . Vlašínovi podlc tohoto systému zvláš ť

ukládají napřík lad papír, u mčl é hmoty. sk lo a také

kovy.

28. 5. Městečko Měčín u Kl atov patří mezi nemno­ ho obcí v zemi . které souh lasí s tím, aby se na je­ jich pozemcích zkoumalo ložisko zlata. Chemická společ nos t Synthcsia Pardubi ce, kt erá má z m inulosti několik š pat n ě zaj i š těn ých skládek n ebe zpeč n ého chemické ho odpadu, usiluj e o to, aby jí stát na jejich likv idaci př i spě l daleko v ě t ší částko u , než původně sl íbil. Vláda s~ h váli l a 96 mi­ lionli korun . odborné firmy však ná klady na likvi­ daci skládek vy č ís l ily na té měř 690 mil ionú ko run. Ministerstvo životního p rostředí uvažuje o tom, že by lidé mohli dostávat pen ěž itou od m ě n u, pokud svěří likvidaci staré l edničky odborné fi nn č . Jedi­ nou zemí v Evro pě. kde stát za vy řaze n é ledni čky lidem platí, je zatím Dán sko. Nao pak v jin ých ze­ míc h musí občan é na likvidaci sami př ispět. V tu­ zemsku by za li kvidaci starých l edni če k m ě ly pl ati t pouze pod ni ky.

~'(!~lliJDilTIflCB~}

\

uskutečnila

ve

Stupavč

u Bratislavy

2. trilaterální konference "Trva.le udržitelné hospo­ dářství v nivi! Moravy a Dyje". Organizačně se na této akci podílely: Nadace DAPHNE - Bratislava (S lovensko). D rSTELVEREIN - 011h (Rakousko), Un ie pro řeku Moravu - Brno (Česká repub lika) reci a WWF (Rakousko).

Lidé z Drahenického Málkova u Blatné si stěžují na nedaleký lom, kte rý jim zn cpříj em lluj e živol. Firma Gralom tam t ěží žulu a kam iony ji odvCižejí k dalšímu zpracování do Německa. Strakonický okresní úřad se navíc dOlllnívá, že firma nem á po­ třebnú povolení k dobývání kamene, a požádal mi­ n isterstvo hospo dářs t ví. aby tčžbu v lomu zastavi­ lo.

1. 6. Správa C hrán čné krajinné obl asti Broumov ­ sko se obává, že plá nované rozš íře n í a narovnán í jedné z hlavních spoj ovac íc h siln ic z Náchod a do Broulllova váž ně poškodí okolní pří rodu. 5. 6. Letos již p O JlÚťé zorgani zoval Český svaz ochrá ncú přírody ve S l avíč í ně akci Žába a zac hrá­ nil při ní 43 3 vzácných ro puch obec ných . 7.6. Na mezinárodním fes ti val u fil m ů , televi zn ích prog ramll a vidcoprogramlL s te mati ko u oc hra ny přírody a životního pros tře dí , který se u skutečn il v Banské Bystri ci , by l prvn í cenou oce n ě n čes k ý film Napoj me prame ny. in spirovaný stej nojme n­ no u kn iho u Vlad imíra Úlehly . Do kument se zabý­ vá změ nam i v kraj in ě . kte ré o vl ivn ily vodní režim. F ilm pochází z autors ké dílny Veroni ky (nám ě t , scé n ář a komentář Mi ros lav Kundrata), n at oče n byl Ivanem Stříte ský m (SKYFILM ). red

8.6. Společnost ČEZ předpokládá. že letos na pod­ zim začne převážet vyhořelé jaderné palivo IC slo­ venské elektrárny v Jaslovských Bohunicích do ji­ homoravských Dukovan v modcrnčjškh kontcjne­ rech Castor. Města Rožmitál pod Třcmešíncm a Hvožďa­ ny vedou s Okresním úřadem v Příbrami nekoncč­ ný spor o obecních vyhláškách. které zabraňují tč­ žebním firmám zkoumat 102iska zlata.

12. 6.

rozšíření Chráněné krajinné oblasU Pálava se vleče již od roku 1994. Zaseklo se na mi­ nisterstvu zemědělství a na odporu obcí Bulhary a Hlohovec. Hlavní příčina v průtazích je však v přístupu ministerstva životního prostředí.

13. 6. Úsilí o

Ve Starém

Hrozenkově

v Bílých Karpatech se

uskutečnila za účasti 70 odborníků z ČR, SR. Ra­

kouska. Bulharska, Velké Británie a USA 4. mezinárodní konference včnovanú problematice obnovy venkovských sídel a krajiny v Bílých Kar­ patech. V závěrech konference se zejména konsta­ tuje. že v obou státech, na jejichž teritoriu se poho­ ří nachází. chybí ochota změkčit dopady novl! vzniklé státní hranice pro místní obyvatele, stávají­ cí centralizace státní moci nepříznivč ovlivňUje možnosti rozvoje venkovské krajiny v obou stált!ch a v obou státech chybí systematická podpora trvale udržitelného a organického zell1čdělství a rozvoje hospodaření a podnikání v chráněných oblastech i v horských a podhorských oblastech. red

14. 6. Nové turistické informační centrum vzniká v prostorách bývalé prodejny ve Starém Hrozenko­ vě na Uherskohradišťsku. Centrum má zajistit kompletní nabídku služeb pro návštěvníky Kopa­ nic, propagovat krásy Bílých Karpat a nabízet možnosti pro agroturistiku. Okresní úřad v Příbrallli pozastavil platnost obec. ních vyhlášek Rožmitálu (lod Třelllešínelll. Včšína. Hvožcl'an a Volenic. které na začátku roku zakázaly těžební Iirmč Gľeenwich Resources, aby zkoumala na jejich území ložiska zlata. Radnice v Rožmitále a okolních obcích se s tím však nechti!jí smířit. 17.6. - 21. 6. Jižní Moravu navštívilo šedesát čle­ nů fran couzské Asociace bývalých starostll z Bur­ gundska. Jejich pobyt organizačně zajiš(ovala CK PALA VA TOURS. Veronica připravila pro účast­ níky tři d iskusní vcčery - sc starosty v Tvrdoni ­ cích. s vinaři v Pavlovi! a s ekologickými sdružení­ ret! mi ve Valti cích. 18 . 6. Dostav ba jaderné e lektrárny Temelín se do­ stává do závěrečné fáze. ale zase trochu jinak, než sl ibovali její stav itelé i vládní představitel~. Stavba se stále prodražuje a te rmín spuštění do provozu sc opě t odso uvá. O dhaluj e se tím mj. i to, že premiér Václav Klaus a m ini str prllmys lu Vladimír Dlouhý ncjsou v jaderné energeti ce dob rými prognostiky. Více k IoIJlU \'iz aánek Dana Vli/ldmu.fe Pro!' jselll by/ v Telllelítl'ě I' (()11l1" as/e Veroniky. Při b l ižni!

ti síc li trú chem ikálie, která se používá při ša mpon u. un iklo z poškoze né ho zásob níku firmy Bell azi Kosmetik v H eřmanově Městci. Lát­ ka ochrom il a na ně k o l i k hodit provoz biologické čis t írny odpadních vod v Kleš icích a zpúsobila úhyn stovek ry b v Podolském potoce. výro bě

KRONIKA

43

19. 6. Výpadek proudu v okolí jaderné elektrárny Dukovany by mohl způsobit, že lidé při možné ha­ várii neuslyší varovné houkání sirén. Elektrárna si­ c~ za víc než deset milionll korun zrekonstruovala výstražný systém ve dvacetikilometrovém havarij ­ ním pásmu kolem závodu. ale záložní zdroje ovlá­ dají jen radiove přijímače. nikoliv samotné . irény. Bolševník velkolepý je natolik nebezpečnou rostli­ nou. že majitelé. na jejichž pozemku se objeví. jsou povinni tohoto jedovatého vetřdce hubit. Kro­ mě lokalit na Vysočinč. nyní ohrožuje i vegetaci v Chráněn~ krajinné oblasti Litovelské Pomoraví. Tamní ekologo'vé soudí. že přemnožení až čtyř­ metrového kvetoucího obra mají na svědomí letoš­ ní rozsáhlé záplavy. 20. 6. V lesích mezi Druhotušemi a vojenským prostorem Libavá na Přcrovsku se potuluje dospč­ lý medvěd. Zvíře už dalo o své existenci znát dvč­ ma včelařům. jill1ž rozbilo několik úlú a scžralo l nich všechny' medové plásty. Medvědí stopy ob­ jevili vesničané i v obilí na poli. 21. 6. Hlavně . starší obyvatele Podlesí u Kuřimi postihnc pomalý postup Medníků okresního Madu Brno-venkov. kteří blokují vyd:íní povolení ke stavbč čističky u zamOl'ené studny. Stovky lidí mll­ sí kvuli byrokratické mašinerii nosit vodu zc stov­ ky metrů vzdálených cisteren. 22. 6. Do Labe unikla nad střekovskými zdymadly u Ústí nad Labem ropa nebo její deriváty . Vodo­ hospodúři a hasiči museli na řeku položit nčkolik norných stěn. aby nečistotu zadrželi. Spolkové ministerstvo dopravy rozhodlo. kudy po- . vede nčmecká část dálnice z Prahy do Drážďan . Trasa dálnice, proti jejíž výstavbč protestují ekolo­ gičtí aktivisté zejména /. organizace Dčti Zemč (\'i2 Vero/lica 2/95. .1". 10J. je tak hotova. protože její česká část dostala konkrétní podobu už před púl rokem. Prahu a Drážďany by komunikace mčla spojit po roce 2002. 26. 6. Protože v Brnč neexistuje celoměstsl:ý pro­ gram úklidu psích výkalll z ulic, radnice jednotli­ vých brnčnských čtvrtí si musí s tímto problémem poradit zatím samy. Například radní v Zidenicích se dohodli. že: nechají rozmístit zvláštní odpadkové ko­ še s pytlíky. tamní ulice navíc čistí pracovník speci­ álním vysavačem na upraveném horském kok. 28. 6. Obce a některé organizace. kten! sídlí ve dvacetikilometrovém havarijním pásmu dukovan­ ské jaderné elektrárny, dostávají nyní od elektr,í­ renské společnosti ČEZ méně dotací než dříve. 28. 6. - 8. 7. Sedmičlenná skupina ze ZO ČSOP Kosenka z Valašských Klobouk a Veroniky Brno navštívila. na pozvání Křes(anského hnutí venkov­ ské mládeže. Bretaň. První část pobytu byla včno­ vána poznávání aktivit tohoto hnutí v oblasti seve­ rovýchodní části Bretaně. ve druhé části se čeští hosté spolu s francouzsk)'mi přáteli zúčastnili cclo­ státního sjezdu Křesianského hnutí. který se konal ve městč MarveJols, ležícího na úpatí Centrálního masi vu . ret! 29. 6. Nedá se vLlbec domyslet. jaké dllsledky by mělo připravované spalování odpadkú v Cementár­ nč Mokrá. řekl Tristan Jorde L Ekologického insti­ tutu ve Vídni.

1. 7. Tisíce lidí z okolí Mokré u Brna nesouhlasí. aby se v tamní cementárnč spalovaly odpady. Počí­ naje letoškem by se tam ročnč měly likvidovat tisí­ covky tun opotřebených olejir a dalších odpadli z celé republiky. Zústupci Kašperských Hor podali u klatovského soudu návrh, aby byly násilně vyklizeny pozcmky , na kterých společnost TV X Bohemia dúlní zkoulllá šumavská ložiska zlata. Firma totiž nedávno od­ mília předbčžné opatření Okresního úřadu v Klato­ vech. podle kterého měla pozemky opustit.

44

2. 7. Společnost Cemcnt Bohemia II1Ú větší šanci. že se jí podaří prosadit cementárny u obce Tmaň ve středních Čechách. Odplirci stavby se sice od­ volali proti rozho"nutí Okresního úřadu v Berou­ ně. který souhlasil s umístěním stavhy na hranici Chráněné krajinné oblasti Český kras, odbor regio­ nálních pracoviš( ministerstva hospodářství však rozhodnutí bcrounského úřadu potvrdil. Nyní fir­ mO:: stačí získat už jcn stavební povolení. Dvacet mladých lidí zahájilo dvoutýdenní .,Tábor u Temelína". který je již tradiční formou protestu proti dostavbě této jaderné elektrárny . \líce () /(J/l1 \'il čldllek " 10/1110 tí.~/e Verolliky. 3. 7. Bezpečnostní služba, která střeží jadernou elektrárnu v Temelíně. zadržela v jejím areálu šest ekologických aktivistl!. Policejní hlídka pak ekolo­ gy odvezla zpět za brány staveniště. 8. 7. Účastníci prázdninového Túbora u Temelína. kteřl nesouhlasí s výstavbou jaderných elektráren, zahájili 7. 7. časově neomezenou blokádu temelín­ ského staveništč. Přibližně 150 mladých lidí poža­ duje zastavit práce v Temelínč a ustavit nczávislou parlanlentní vyšetřovací komisi, která by prošetřila kontrakty mezi firmami ČEZ a Wcstinghouse. 9. 7. Obce a ekologickú hnutí, které bojují proti prllzkumu a případné těžbč zlata. se mohou spoleh­ nout na podporu veřejnosti. Většina občanll je totiž podle výzkumu agentury Factull1 přesvědčena, že těžha zlata hy mohla zpúsobit velké škody na ži­ votním prostředí. Společnost ČEZ poprvé oficiálně přiznala. že kvlili prodloužení stavby jaderné elektrárny Temelín bu­ de delší dobu provozovat čtyři bloky severočes­ kých uhelných elektráren. Znamená to. že ČEZ vy­ pustí v roce 1998 do ovzduší více škodlivin, než púvodnč zamýšlel.

10. 7. Dramatické klimatické změny by si mohly p<>dlc nejnovčjší studie Světové zdravotnické orga­ nizace (WIIO) v příštím století vy2ádat miliony lidsk)'ch životú. Podle odborníkll by totiž pokraču­ jící oteplování I.emské atmosréry a následn:í klima­ tickú katastrofa s sebou přincsly i rozšíření čct­ ných. zejména tropických nákaz a chorob a životy mnohých by ohrozily také narůstající vlny veder ve velkomčstech a přibývající záp lavy . Přesně po třech dnech ukončili ekologičtí aktivisté hlokádu staveništč jaderné elektrárny Temelín. Dvčma stovkám mladých lidí s~ podařilo blokovat brány areálu déle než při předcházejících akcích a nčkolikrát pronikli přímo na staveniště.

16.7. Parlament patrně brzy ratifikuje mezinárodní protokol, podle nčhož by se mčlo do roku 20 IO vý­ raznč snížit množství sloučenin síry. které do ovzduší vypouštějí podniky. Podle Protokolu o dalším snížení emisí síry. které vypracovala ko­ mise Organizace spojených národú. by do tohoto roku mčly firmy omezit emise škodlivin o vícc ncž scdmdesát procent oprot i roku 1980. UL 7. Podnikatelé z okolí Temelína si stčžují na pozústatky barikád, jimiž ekologičt1 aktivisté blo­ kovali vstup na staveniště jaderné elektrárny .

22. 7. V Přízřenicích mají vÍCe než púl roku pro­ blémy s pitnou vodoll. Bývalý státní podnik ElF vypouštčl škodlivé látky do plldy a podzemních vod přes čtyřicet let. 23.7. Ministr dopravy Martin Říman obdržel další petice proti výstavbě dálnice D X L Prahy do Dráž­ l1"<1I1. Celkem ji podepsalo 4110 občanú z celé re­ publiky.

24. 7. Do ovzduší unikú z území republiky stále méně oxidu uhličitého a dalších plynLI, které v at­ mosféře zpúsobují skleníkový efekt. V roce 1990 se dostalo do ovzduší asi šestnáct tun těchto plynL!. před dvěma lety to bylo dvanáct tUIl. Prlllnčr vy­ spělých evropských zemí je zhruba devčt tun. Správa Národního parku a Chráněné krajinné ob­ lasti Sumava se snaží zabr{lIlit případné tčžbi: zlata v blízkosti Kašperských Hor. a proto chce prosadit. aby bylo ložisko drahého kovu odcpsúno. 25.7. Dvouleté sčítání labutí ukončili letos ornito­ logové přehledem hnízdících párů a jejich mláďat. Na Moravě a ve Slezsku letos napočítali pouze 153 labutí. z toho 76 dospělých a 77 mlálfat. Je to asi o pět kusú ménč než loni. 26. 7. Státní úřad pro jadernou bezpečnost otevřel Krizové koordinační centrum. které má v případě radiační havírie napomoci k ochraně občanú. Deset let po Jaderné katastrofč v Černobylu obsa­ hují houby v českých lesích cesium le spadu radio­ aktivního mraku. který se tehdy pohyboval nad Ev­ ropou. Státní úřad pro jadernou hezpečnost však tvrdí. že se ani vášniví milovníci huh nemusí bát o své zdraví. 27. 7. Zhruba dvacet let poté, co byla v zemi do­ končena poslední uhelná elektrárna v Prunéřovč. hrozí. že se severní Čechy budou muset smířit s další. ČEZ vážnč uvažuje o výstavbě dvou no­ vých elektráren. Tvruí. že spotřeba elektřiny roste tak rychle, že ji počátkem příštího století nepokryje ani jaderná elektrárna v Temelínč (sic'). Desítky ekologii z tuzemska i zahralllčí kosili v průbčhu července v Chrúnčné krajinné oblasti Bílé Karpaty. rozklúdající se na úl.emí okresLI Ho­ donín. Uherské Hradištč a Zlín. stovky hektarll tamních květnatých luk. které pam mezi nejzají­ mavější přírodní útvary ve střední Evropě. 30.7. Okresní úřad v Rychnově nad Knčžnou vy­ hlásil pobřežní zóny v povodí řeky Orlice přírod­ níll1 parkem. Chcc se tak pokusit zachovat a chrá­ nit současný stav krajiny kolem Orlice. Páchnoucí olejové laguny. které se rozprostírají v těsné blízkosti ostravského sídliště Fifejdy. stúlc patří majiteli rirmy Ostramo Vítčzslavu Vlčkovi. Premiér Václav Klaus přitom v dubnu tvrdil, že stát brzy od Vlčka laguny koupí a začne je likvido­ vat. 31. 7. Potc. co společnost CEZ oznámila plán po­ stavit dal,í tepelnou elektrárnu. zveřejnily společnč podobný zámčr Karvinské teplárny, Severomorav­ ská energetika a Ostravsko-karvinské doly.

1. 8. Obec Tmaií požádala ministra pro rozvoj regi­ onll. mčst a obcí Jaromíra Schneidcra, aby znovu přezkoumal. zdaje souhlas Okresního úřadu v Bc­ rouně s umístčním nové cementárny na hranici Chránčné krajinn~ oblasti Český kras právoplatné. 8. 8. Správa Chráněné krajinné oblasti Moravský kras a jeskyňáři nechtčjí dopustit. aby dobývúní v lomech u Mokré poškodilo blízkou jižní čúst chráněného území. 10.8. Ministerstvo hospodářství, které je v likvida­ ci, nepovolilo britské společnosti RTZ-Mindev. ahy prozkoumalo ložisko zlata v Mokrsku ve středních Čechách. Je to poprvé. co ministerstvo rozhodlo, že tčžaři nedostanou licenci k prlizku1l1u cenného kovu. . 12. 8. Zhruba dvě stovky aktivistli nejen z České republiky blokovalo hodinovým pochodem dva jízdní pruhy čtyřproudé silnice Ústí nau Labcm ­

KRONIKA _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ WCI91r(]Du1lflC8~1

»1([~ll~ DllrnCBťl

Teplice na protest proti plánované výstavbě dálni · ce D 8 Praha - Drál.ďany, jcjíZ trasa je doposud, i přes četné protesty ochráncú přírody, podložené odbornyml studiemi (viz Verflll;ca 2/!995, s. 5-10, 4//995, s. 14- 15), plánována přes Chránčnou kra­ jinnou oblast České středohoří. 13: 8, Více než dva roky stará privatizace podniklI povodí pěti největších tuzemských řek Vltavy, La­ be. Moravy. Ohře a Odry a jejich povodí. jejichž hodnota přesahuje částku osmnácti miliard korun. se nyní ocitla na pokraji skandálu. Ministcrstvo 7.i­ votního prostředí, které tčchto pět podnikli správ povodí v rocc 1994 proměnilo na akciové společ­ nosti. se totiž dostalo do podezření, že obešlo zá­ kon o velké privatizaci.

14.8. Nadace pro rozvoj Vysočiny a jihlavská rad­ nice připravují pro cyklisty stezku. která by v příš­ tím roce spojila Vysočinu přes Třebíč a Náměš( nad Oslavou s Rakouskem. V jediné tuzemské račí líhni v centru Olomouce se rodí stovky ráčkll. Po čtyřech měsících. které raci stráví v odchovně, část z nich ochránci přírody pustí i do řeky Moravy.

15. 8. Vláda chce po ministerstvu životního pro­ středí. aby napravilo privatizaci podnikil správ po­ vodí pěti největších zdejších řek Vltavy. Lahe, Moravy, Ohře a Odry a jejich povodí. které v roce 1994 zřejmč nelegálnč přešly do správy pěti nově vl.l1iklých akciových společností 5.-18. 8. Tříčlenná skupina francouzských studen­ tll z Ústavu geoarchitektury university západní Bretaně v rámci programu TEMPUS řešila zapoje­ ní obcc Rakvice do struktury turistických aktivit jižní Moravy. Jejich práce je součástí probíhajícího projektu "Strategie trvale udržitelného rozvoJe v biosférické rezervaci púlava". který koordinuje Veronica. red V posledních měsících pijí ohyvatelé mčsta Brna kvalitní pitnou vodu z břclOvského vodovodu. Březovsk,í voda je podzelllní, nijak se neupravuje. pouze dezinfikuje chlórem. Úpravna vody·v Pisúr­ kúch. ktcrú prošla dlouhodobou a nákladnou re­ konstrukcí. slouží pouze jako doplňkový zdroj vo­ dy a v \cUlích měsících byla zcela odstavena. red

5.-16.8. M. šestým rokem se podařilo uspořádat ZO eSOp Vcronica, za' podpory Nauacc Juna Husa letní kurs angličtiny. Letos se konal v Lipnici nad Sázavou. Dopolední program byl včnován výuce. Odpoledne se každý mohl připojit ke společným hrám a výle­ túm: nebo využít pestrých možností ke koupání. Po večerech jsme se naučili nčco málo irských, dán­ ských i českých tancll a hodnl: písniček. Vzhledem k profesní pestrosti účastníkú se velkým přínosem pro vzájemné poznávání i vlastní znalost angličt iny ukázaly večcry stráwné vzájcmným představová­ ním pracovního ,-amčření jednotl ivých (lčastníkil kursu. Asi nejvčtší úspěch pak měly závěrečné pn:­ zelllflce projcktll (scének. písní ap.). které si jedno­ tlivé studijní skupiny prúběžnč připravovaly v prú­ běhu celého kursu. 11111 Připravila Věra Fojtová

\)-{l9Jl'\!DU1llJ<e~J

Obec Hostětíll11a Uherskobrodsku vybudovala s nemat.Vmi starostmi jako prvnív regionu odpadních vod. Foto Jaros!{/)' Bo[eček _

kořenll­

VOLI čistímll

Kořenovka V Hostětíně

V červenci zahájila zkušební provoz první kOI'cno­ vá čistírna na Uherskohradišťsku. v malé obci Hos­ tětín (250 obyvatel) na sevcrovýchodní výspě okresu (povodí Olšavy) . Pod vesnicí hyl a \' šedesá­ tých Ictech postavena vodárenská nádrž Ko\clač. Následovala stavební uzúvčra. připojení k sousední střediskové obci Pitín a postupné vylidňování do­ pravně dobře situovaného Hostětína. protože mla­ dé rodiny nedostaly povolení k výstavbč nebo re­ konstrukci rodinných domll. Po roce 1989 obec obnovila samosprávu a nové za­ stupitelstvo čekal úkol. s níml se dosud nevyrov­ naly včtší ohcc - postavit čistírnu odpadních I'od a odstranit tak stavebni uzávčru jako hlavní hariéru rozvoje. Tady pomohla VERONICA a Nadace PartnCľství. Seminář za1l1ěřený na čistotu ~ody v horním povo­ dí Olšavy pořádaný v roce 1993 Veronikou a grant Nadace Partnerství na předprojektovou přípravu přispěly k nalezení optimálnímu řešení - kořenové čistírny odpadních vod. Po tčmčř dvouletém váhání hygIeničky a okresního llřadu dostal projekt zelenou a čistírna dnes stojí. Má všechny atributy kvalitního biologického pro­ jektu. včClnč dočišťovacího rybníčku. který se už ni:kolik ml!síců po naplněni st,ívá rcfuglem pro vzácné druhy živočichll. Bohužel váhání úřcdníkl1 stavbu prodražilo a dnes na obci leíí lnilionov)' dluh A k tomu zbývá jcště dokončit 11lenší část kanalizut:e. Vzhkdem k IOIllU. že vodárenská nádrž Kolelač zásobuje asi 15 000 obyvatel Bojkovicka a Uherskobrodska. není to jen věcí 250 obyvatel Illalé příhruniční dědiny. Nikdo se jich toliž před lety neptal na to. za jakých pod­ mínek ponesou důsledky obecně prospčšného roz­

hodnutí. Proto by dilCS ti větší. kdo I vodúrenské nádrže profitují. měli iniciativnímu Hostětínu po­ moci. Nejen okres. region. či stál. Ale také města Bojkovice či Uherský Brod zahleděné do svých vlastních problémll a ignorující potřeby svých ma­ lých satelitů. mik Město

jako organismus

Konferenci tohoto jména připravila na začátek le­ tošního léta dánská "organif.ace pro ohnovitelnou energii" OVE a věnovala ji tzv. městské ekologii . Záměrem pol-adatelit \' čele s Niclscm Lyckcm hy­ lo uspořád,iní cvropskeho fóra místních aktivistu z:lměřených na ekologické problémy mčst V ho­ hatém programu cca dvaceti dílen nechybělo jedi­ né ze známých témat - energie. ovzduší. oupady. doprava. úzcmní plún. zeleíi, obnova města, bydle­ ní a stavění, místní ekonomie, zaměstnanost, SP()­ třebitelství. Mnohé se uu~íval() pou vděčným mot­ tcm Lokální agendy 2 I. Samotné nas(ínční progra­ IllU však je pro skutcčný prúběh konfen!nce témčř nepodstatné. Co ji odlišilo od jakékoli mezinárodní akce. jichž jsem v poslední době zažila cclou řadu. byla zvolená metou a i jednotlivé detail) konferen­ ce. které z ní udělaly jedinečnou a jedním slovc111 chytrou kon f'erellcl. pr-cdně věnovali orga1l1zjtoři velk.ou pozornost in­ fraslruktuh: konference. Většinč z nás (cca dvou stovek) účastníků z celé Evropy umožnili zÚČaSl11lt se vskutku nízkocncrgetické konfcrence. Celé jed­ nání se odehrúvalo v sy11lpatlcké buuově gymnal1
KRONIKA

45

Epif?ramy :

JitíZáček

Jádro problému Vědí idioti nebo nevědí, že jsoll hlavllí mel/oll živomího prostledí?

Samotný program byl slož"en z rozumného počtu včtšinou velmi dobrých plenárních přednášek (ko­ naly se v tělocvičně školy) a práce jednotlivých dí­ len. Pro dční v dílnách vymysleli pořadatelé velmi neobvyklou Illetodu , která budila zpočátku obavy nejen moderátorll. ale i dalších účastníkll, kteří za dční v dífnách nenesli ronnálnč žádnou zodpověd­ nost. Kromě výměny zkušeností jsme měli během čtyř dnll připravit exponát a poster pro putovní vý­ stavu . Tento úkol zpúsobil, že většina díkn pro­ padla nesmírně intenzlvlll společné práci, při níž zamýšlená výměna zkušeností probíhala v míře opravdu nezvyklé. Myslím. že většina účastníků konference odjížděla obohacena o poznatky o zapojení občanú do dění ve mčstech. K tomu přispěla i prohlídka řady obča­ ny iniciovaných i realizovaných projektú v samot­ né Kodani, kterou jsme uskutečnili na dvou stov­ kách půjčených bicyklú. Podobnou funkci mčl i závěrečný d\!n konference, kdy bylo naplánováno několik exkurzí po úspčšných lokálních projek­ tech. Dalším obohacením konference bylo setkání s projektem SET (Sustainable Europe Tour) . Jedná se o dvouměsíční cestu Evropo u, kterou uskutečni ­ la skupina ekologických aktivistú, hudebníkll a umělcú ajcjímž cílem je formou putovní výstavy i pouličního divadla upoutat pozornost lidí na dú\c­ žitá rozhodnutí, která musejí učinit jak evropští po­ litikové, tak i všichni občané. Zastavení v Kodani bylo konkrétně věnováno problému budování nové silniční a dálniční sítě v Evropě, již pod názvem TEN (Trans European Network) masivně podporu­ je Evropská linie pramálo se přitom ohlížejíc na strategii trvale udržitelného života.

YVOlll1a Gaillyová

EIA

V Rajchéřově

Hned po volbách, 4. června 1996, se konalo vcřejné projcdnávání Posudku posuzování vlivll výstavby rekreačního parku Rajchéřov (viz Veronica 3/1995, s. 20-24) na životní prostředí (EIA). 1 přesto . že Referát ŽP OkÚ Jindřichllv I-Iradec ujistil Asociaci Rajchéřov (sdružující 46 občanských organizací), že v rámci objektivity veřejného projednávání se budou veřejná slyšení konat ve čtyřech obcích. je­ diné veřejné projednávání posudku se konalo ve Starém Městě pod LandŠtejnem. Místní kinosál je zcela zaplněn. Asi 200-220 lidí se tísní v ponuré místnosti bez oken . Sál i pódiulll je osvčtleno renektory České televize . Na vyvýšené podium zasedají starostové Starého Mčsta. Slavo­ nic a Český Rudolec, ing. Vimr - zástupce investo­ ra (oznamovatel). ing. Ilczina - zpracovatel doku ­ llIentace, ing. Chmelík - vedoucí Referátu ŽP OkÚ Jindřichllv I-lradec, ing. Chour - zpracovatel posud ­ ku. Jako moderátor přijel ředitel Odboru posuzová­ ní vlivll na ŽP (EIA) MŽP ČR ing. Václav Obluk osobně. Veřejné slyšení začíná v 17 hod. Původní Dokumentace EIA byla vrácena pro znač­ né nedostaky k doplnění ing. Hezinovi . Kvalita to­ hoto doplňku ovšem vyvolala ještě výraznější kriti­ ku odborné veřejnosti. Závěr Dokumcntace EIA včetnč doplňku neshledává záměr výstavby rckre­ ačního parku v oblasti Rajchéřova z hlediska naru ­ šení životního prostřcdí významným. Posudek ing. Choura konstatujc totéž. Celkem 13 občanských sdružení podalo své při po­

46

mínky k Dokumentaci EIA. Řada z nich upozorňo­ vala na porušení zákona č.244/92 Sb. a na pochybe­ ní zpracovate le dokumentace , který opatři l tento vcřejný dokument protizákonnou poznámkou, že veškeré kopie je možné pořizovat jen se souh lasem zpracovatelc dokumentacc. Tým 8 odborníků (z ni­ chž 6 má oprávnění zpracovávat dokumcntace a po­ • sudky ve smyslu zákona 244/92 Sb.) z Ús tavu apli­ kované ekologie ČZU a soukromých osob vypraco­ val zhodnocení kvality Dokumentace EIA a došel k rřesně opačnému názoru než oficiální posudek ing . Choura. Tedy, že zpracovaná Dokumentace EIA je zcela ncdostatečná a že reali zace zámčru vý­ stavby rekreačního parku by významně. narušila ži­ votní prostředí. Ing. Obluk řídí diskusi k.orektně a dbá na dodržení čistoty projednávání. Po krátkých vstupech investo­ ra. starostů a zástupce okres u vznášejí své připo­ mínky Česká inspekce ŽP (CIŽP) a, zástupci ne­ vládních organ izací a přítomných občanll. Nejvíce připomínek je vznúšello k části dokumentace a po­ sudku týkající se rauny a nóry. Chourllv posudek hodnotí úroveií zpracování Do­ kumentace EIA stupněm ,.C". což je hodnocení průměrné, ale ještě přijatelné. Osoby oprávněné ke zpracování posudkll a dokumentací EIA jako ing. Macháček nebo ing. Nováková z Ústavu aplikova­ né ekolog ie ČZU či RNDr. Skála z ÚVR ČSOP ovšem považují zejména část Dokumentace EIA včnovanou ochraně přírody za nedostatečnou, tedy hodnocení "E'" Mgr. Pon'd ěliček z Agentury Ko níklec vznáší připo­ mínku týkající se tektoniky a se izmické aktivity v dané oblasti. Zpracovatel dokumentace i zpraco­ vatel posudku uvád ějí ob last R,\jchéřova jako sciz­ micky bezproblémovou. Podle seizlllologické ro­ čenky bylo ovšem v této oblasti v minulosti několi­ krát zaznamenáno zelllětřesení. Zatím nejsilnější v roce 1933, kdy docházelo k praskání zdí, s epi­ centrelll přímo v Rajchéřovč . Hezina ani Chour ne­ lIlají o těchto informacích ponět í . V průběhu vznášení připomínek padl nčkolikrát po­ žadavek na přerušení veřejn ého projednávání a vrá­ ce ní dokumentace k přepracování z dílvodíl její ne ­ dostatečnosti a neúplnosti (např. úplně chybí IlO­ souzení vlivll na jednotlivé ohrožené druhy živoči ­ chll a rostlin a možnosti jejich vyloučení či zmírně­ ní, posouzení vlivll na krajinný ráz, ncnÍ jasné, zda zámčr počítá s vybudováním pláže na okraji rybní­ ka Kačer, není posuzován vliv novč budovaných inženýrských sítí na ŽP, atd.). Též zaznčl požada­ vek na zpracování nového a nezávislého posudku , který by skutečně odborně posoudil Dokulllentaci EIA zejména z hlediska vlivů na ohrožené druhy rostlin a živočichl!. Právě tato část dokumentace i posudku svědčí o absolutní nekompetentnosti a neprofesionálním přístupu Inžcnyru Heziny i Choura. Jak jinak komentovat výroky, že výstav­ bou rckeačního parku dojde ke zlepšení biodiverzi­ ty a zlepšení potravní nabídky pro nčkteré ohrožené druhy. Jako příklad zmínčného zlepšení biodiveriz­ ty uvádí ing. Chour např. výskyt kosa černého a na přímý dotaz, které nové druhy se na lokalitě budou vyskytovat, mlčí. "Nalepfil "olrov/li /ll/bidku diky v.Í'sIOl'bě parku bude mofné IFeba krulihlavu obec­ nému," argumentuje Chouro načež s podivem rea­ guje RNDr.. Musil z Ústavu aplikované ekologie ČZU a katedry zoo logie PřF UK .. Krutililav je /IIY"'/leko{ágoi dmli. Z/ll/olená 10 ledy. fe budete

KRONIKA_ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ __

I' rá/llci 1'-,\
'j()

Okre.mi úrod l' .!indriclltlvě Hradci neslihl {lili VY­ dar stano\'isko k dokulllelllaci a posudku. llIvestor tolif požádal () zastal'elli procesll EIA. Podle (hh'ě­ ryllOdn.Í'ch zdrojI; ~ holalldského velvY.1'lallecrvi v.vak investor 1J1~;pr(1l ll1je 110\!Of{ variolJltI rekrea{n;­ ho parku . Celllrulll park" by se mělo /)(J.
_ _ _ _ _ _ __

_ _ W(l9rr'\!DU1lfice~.)

Triumf chemizace

Věda /riwlIfL(je. Dneska nenl kdysi.

Vvll/lbíme šklidce ­ plevel hlllyz [[ krvsy. A co polom?

To se I/I·jdi ­ poul/íllle se právě do lidí.

Z činnosti

ZOČSOP

Rochůs Našc ZO CSOP .63/8 Rochús v Uherském Hradišti odebírá časopis Veronica již řadu let. Obsah Vero­ niky nám slouží -jako zdroj informaci a námětú v naší činnosti. Dovolte mi proto. abych na oplátku napsal také několik řádek o dění v naší organizaci. Fungujeme od roku 1984 a zpočátku jsme hodně tápali a hledali smčr a zamčření. Odrazovým múst­ kem se nám stala oprava základll kostela z doby Velkoll1oravské říše v lokalitě Špitálky ve Starém Měs tě. Tato akce prověřila naše schopnosti. Kromč opravy základú samotných jsme rekultivovali celé okolí včetně výsadby okrasných dřevin. Protože akce dopadla dobře. přesunula se naše činnost do státní přírodní rezervace Holý kopec ve Chřibech. V této dosti zanedbané rezervaci bylo nutné obno­ vit značení hranic a vyrobit nové označníky k pří­ stupovým cestám. Provádělo se zde i zalesňování po kalamitní těžbě, když rezervaci zasáhl polom . U zalesněných ploch jsme budovali oplocenky . a tak časem vznikla dobrá spolupráce s Lesním zá­ vodem v Buchlovicích. Tcn nám poskytl k už.ívání malou chatku, kterou se nám daří za podpory této lesní společnosti v dnešní době rekonstruovat. Vzniká nám tak terénní základna, kterou využívá­ me pro odpočinek i další práci. Přes zimu vy rábí­ me a rozmisťujeme ptačí budky do rezervace i mi­ mo ni. podle dohody s ·lesáky . Dalším naším výrazným ú s pěchem je obnova, údržba i budování nových studánek . V našem pro­ jektu "S tudánky" jsme se zaměřili na čtyři zane­ OZlIačellí rezervace, přichystaná ČSOP ROc/Il/s

dbané a neudržované vývčry vod v klidové oblasti Chřiby. Podařilo se nám tři z nich upravit natolik. aby mohly slou7.it veřejnost i . Nejvčtší naší pýc hou je Kamenná studánka, jež je nyní vyhledávaným zdrojem pitné vody. Samostatnou kapitolou naší práce je Rochils. Je to malá kaple nad našílllmt:stem. kterou se snažíme udržovat v dobrém stavu. zejména ale pečujeme O park přilehlý ke kapli. Ten se mim podařilo do­ slova vysvobodit t. kopřiv. divokých náletů a do­ konce i skládek. Celý pozemek je dnes udržovaný , a přestože je malý. využili jsme jeho polohu a zhu­ dovalí zde krátkou naučnou stezku. Její jednotlivt! zastávky podají navštěvníkúm základní informace o Uherském Hradišti , výskytu rostlin, ptactva. o nedalekých Chřibech a Bílých Karpatech, o řece Moravě tl historii kaple samotné. Kromč tčchto našich sall)ostatných akcí spolupra­ cujeme s Městským a Okresním úřadem v Uher­ ském Hradišti. Nemalý byl núš podíl na ochranář­ ském mapování okresu a nejrllznějších inventarí ­ začních prllzkumech. Po zpracování jsou výsledky využívány při práci územních orgánll. Již tradičně pomáháme dle svých možností při organizování celostátní přehlídky amatérských ekofilmll TSTTT - Týká se to také tebe. Protože nejen prací živ je člověk, musím dodat, že jsme pro členy uspořádali celou řadu exkurzi. Je­ jich cílem byla například Malá Fatra, Pálava, Čes­ ký ráj. Jeseníky. Se svou činností a nejr(lznějšími ekologickými problémy seznamujeme spoluobča­ ny pomocí naší vývěsky, kterou máme díky mčst­ skému úřadu umístěnu v centru mčsta. Můžeme tak nenásilnč spolupracovat se všemi. kdo mají o ekologickou činnost zájem.

Poslední dobou nás však trápí velký úbytek členil.

Z původních šestnácti jich dnes pracuje jen kolem

šesti, kteří se snaží udržet chod o rganizace a dál

napomáhat při ochranč pří rody.

Vítězslav Šilha

k illsta/aci před základllou ZO ČSOP Roclll/s. Foto archiv ZO

Oznámení Centrum pro děti :J mládež Ceského svazu přírody oznamuje zájemcům o práci s dětmi a s mládeZí, že od října roku 1996 zahajuje po úspěšném završení ročníku pokusného (18 fre­ kventantů z 23 zdárně završilo své snažení) již dru­ hý ročník kvalilikačního kursu pro vedoucí ochra­ nářských kolektivll. Kurs je určen zájemcům od 16 let výše, je doporučov;ín zejména začínajícím ve­ doucím, kteří nemají jinou kvalifikaci . Obsahem kursu jsou bezpečnost při práCI s dětmi. zdravotnické minimum, hospodaření. melOdika a pedagogi ka . Zpllsoby jak ke vzdělání přijíti jsou následující ­ studijní litcratura, pětidenní seminúř v listopadu 96 (nebo bloky podvečerních přednášek v Praze). sa­ mostudium a domácí práce. Kurs bude zakončen v lednu 1997 zkouškami a absolvent bude do další činnosti vyzbrojen mimo jiné i potvrzením o jejich zdárném složení. Cena kursu je 500,- Kč , při ús­ pčšném složení zkoušek bude polovina navrácena. Podrobnosti sdělí .Toh1l1a NovákllV<í, COM CSOP, p,přihr. 447, 111 21 Praha 1, tel. 02/66313206. rcd. ochránců

Regionální sdružení CSOP v Brnč a OEV Lipka pořádají od ledna do března 1997'Kurz praktické ochrany přírody a :ŽP. Zájemci nechť se přihlásí v Domč ochránců přírody Panská 9 nebo na Lipce. Li pová 20 (red)

Cena Jana Šmardy za rok 1996 Do konce roku je možno podávat Radě regionální­ ho sdružení CSOP Brno návrhy na udělení Ceny Jana Šmardy za ochranu pr-írody a domoviny na Moravě a ve Slezsku. Poprvé byla tato cena uděle­ na za rok 1995 Miroslavu Šebelovi La dlouholetou péči o mokřadní lokalitu Betlém v zázcmí střední novomlýnské nádrže. Rada regionálního sdružení uděluje cenu na základč písemných návrh ll. doplnč­ ných stručným zdůvodněním. Cena je udělována za konkrétní výsledky v ochrunč přírody a péČI o kra­ jinu a je spojena s finanční odmčnou 10000 Kč. Antonín Buček

Nadace Veronica V roce 1995 bylo v Ceské republice registrováno 4523 nadací. Pevný řúd do jejich činnosti l11čl při­ nést dlouho očekávaný a di~kutovaný zákon o na­ dacích. Jeho návrh ovšel11 skonči I v koši ne-schvá­ lených zákonů. které na konci funkčního období již minulý parlament nestači I prOJednat. Dllvěryhod­ nost nadace je tedy stále závislá pouze na členech správní rady, rozhodujících o hospodaření se svě ­ řenými prostředky . Z:íkladní zásadou činnosti správní rady nadace Veronica je to, že její činnost je bezplatná. že všechny získanc prostředky jsou věnovány na naplIlování základního cíle nadace, tedy podporu šíření l11yšlenek šetrného vztahu k přírodě projektú na zachování přírodních hod­ nol. Na svél11 posledním zasedání v květnu 1996

a

\),([Sll'\!DUunCB~

Z ČINNOSTI ČSOP, OZNÁMENÍ

47

Chvz1e Vít Slíva .JSOll sotva VlCI/elné chvíle, kdy sllInce nehnlllě Sfane v jelením paroží a káni se pod křídly vyváží stíll.

Tehdy i ty se náhle zas/a víš, úlekem, žes mdlem pFekročil zdkoll /'O\'/lo\'o hdhy. mohla správní rada s potěšením konstatovat. že na­ daci podpořilo již více než 90 přispčvateli! a že v roce 1996 se základní jmční nadace zvýšilo o 122 443 Kč. Cílem správní rady je především shromáždit nadační kapitál. který Veronice pomll­ že překlenout případná krizová obdob í a také pod­ pořit aktivity, na nčž není možné získat jiné zdroje. V roce 1996 podpoří nadace Veronica jednak do­ provodné akce k 10. výročí založení Veroniky. jednak dokončení výstavních prostor v renesanč­ ním domě manželíl Klimešových v Pouzdřanech, kde se budou každoročně pořádat výstavy a další akce s tcmatikou péče o přírodu a krajinu v jiho­ moravském rcgionu. .. Chcete-Ii nadaci podpořit, zašlete příspčvek najejí účet. Použijte zelenou složenku a na ni do kolonky Název účtu adresáta vepište Nadace Veronica, Panská 9. 602 00 Brno, do kolonky Název a sídlo peněžního ústavu - MOBA Brno. číslo účtu ­ 0-205881-20/4500, do kolonky variabilní symbol pak poznačte 9631. Al)tonín Buč.ck

Krajina jako

znamení doby

Vážení čtenáři časopisu Veronica. Jistě jste si již povšimli. že celý letošní ročník našeho časopisu je ve znamcní oslav desátého výročí j e ho založemí. Jistč. deset let není v životě liuském doba dlouhá . deset let časopisu o ochraně přírody je však zatím v našich podmínkách výkon dosti ojedinělý. O tom. jak vše lačínalo, jste si měli možnost pře­ číst v prvním čísle letošního ročníku . Nyní Vám nabízíme nčkolik akcí. kterými program oslav de­ setiletí našeho časopisu vyvrcholí. Ve spolupráci s Moravským zemským muzeem a Centrem expe­ rimentálního divadla Husa na prová7ku poř,idú Ve­ ronica pud záštitou primátorky města Brna JUOr. Dagmar Lastovecké a ředitele odboru kOlllunikací Brnčnských vclctrhÍl a výstav PhDr. Václava Svo­ body výstavu svých fotografll a výtvarníků nazva­ nou Krajina jako znamení dohy. Představí se na ní fotografov': krajináři, kteří od počátku s časopi ­ sem spolupracují či spolupracovali - Rudolf Janua. 'f Vilém Reichmann. -j- Miloš Spurný, K.O. Hrubý. Tomislav Pivečka. Lubomír Zelinka. Miro­ slav Sebela. Antonín Kostka. Pavd Kuča. Josef Ptáček. Jarmila Kocourková. Petr Macháček. Míla Urban. Petr Baran, Bohumil Proků ek, Jan Zahrad­ niček a výtvarníci. s jejichl tvorbou se na strán­ kách Veroniky múžctc setkávat - Jan Steklík. Ros­ tislav Pospíšil. Jan Dungel, Vladimír Kokolia, M. S. Halas. Jan Simek. Milivoj Husák. Václav Houf. Z výstavy bude vydán katalog ve formě kalendáře s reprodukcemi dčl všech vystavujících a s výbě­ rem zají mavých textu ze všech deseti ročníkll ča­ SOp iSU, který S I mllžete objednat na adrese redakce. Věříme. že si z akcí.'ktl!ré Veronica připraVila. vy­ berete. Václav Stcpánck

48

OZNÁMENÍ

Doprovodné akce k výstavě Krajina jako znamení doby Brno, 26. září-20 . října 1996 26.

září,

od 16.30 - vernisáž výstavy Krajina jako

malllel1( dob)' OFiciální zahájení v Dietrichsteinském paláci-Mo­ ravského muzea (Fotografie) v 16.30, předtím od 15.30 možnost prohlídky výstavy a poté pokračo­

vání v Divadle Husa na provázku (obrazy. sochy.

gralika). kde bude vernisáž doprovázet divadelní

improvizace souboru Husa na provázku a cimbálo­

vá muzika VERONICA bez cimbálu.

září, od 14.00 - Dčti a krajina

Odpoledne s Domem ekologické výchovy LIPKA

a sdružením Rezekvítek. (Koná se v proSlorách vý­

stavy v Dietrichsteinském paláci).

.Jako by bylo u:: dávno napsáno: ".JesliŽe

v jehličí zasyčí jelení //IOČ, káně slétne CI Ol/lOtí peN

I'e vodě pramen i té.. . "

(Ze shí/'k\' Nepokoj hodin, 1984)

října, 14.00 - O krajině města Brna - chyhí nám "izc'? Kulatý stlil k současným zlll\!nám a budoucnosti brněnské krajiny (v Domč ochránci! přírody na Panské ulici č. 9).

16.

30.

1. října, od 17.00 - Móravská krajina 'v lidové

písni

Procházka s lidovou písní po moravském kr~i ­ beseda o vztahu lidové písnč a krajiny (Petr Ul­

rych, Jaromír Nečas, Jiří Pavlica a další - v prosto­

rách výstavy v Dietrichsteinském paláci).

3. října, od 17.00 - "Brnčnské studánky"

Vernisál výstavy ve vestibulu Dietrichs!einského

paláce Moravského zemského muzea.

4. října, 10.00-17.00 - Binjarmark

Celostátní prodejní přehlídka produktů ekologické­

ho 7eměděl tví na Zelném trhu pod Domem pánú

z Fanalu. (Navazuje odborný seminář k ekologic­

kému zemčdělství na ENVfBRNO).

5.

října,

17. října, J5.00· - Zahájení prodejní "ýstavy pro­ dukec VERONICA a vernisáž minivýstavy Jana Stcklíka Modré knihkupectví u Mendclovy zemč­ dělské a lesnické univerzity, Zemědělská ulice 9. 19. října. 15.00 - Derniéra sezonní ťotogralické výstavy Josefa Ptáčka v galerii rcnesančního domu u Klimešll " Pouzdřancch . S cimbálovou lIluzikou VERONICA bez cimbálu. Akci bude předcházet výlet do luhu a na střední novomlýn­ skou zdrž.. Sraz v 8.30 na vlakovém nádraží v Pouzdřanech. října pořádá BVV a.S. v pavilonech A a C mezinárodní vclctdl ENVIBRNO 96 s do­ provodným odborným programem (výšková buuo­ va brněnského výstaviště. konferenční sály v I. a III. poschodí)

L až 5.

1.

října,

mentálnímu managemen ­ tu prúmyslových podnikli - Nástroje ochrany životní ­ ho prosti'cd í

7.00 až 15.00 - pokračujc Biojarmark

října, 13.30 - Proč chránit ráz krajiny Kulatý stůl s odborníky o aktuúlním problému ochrany hodnot)' . která ustupuje rozvojovým tla­ kÚIl1 i přesto, že na ni legislativa pamatuje (v Do­ mě ochráncÍl pi'írody na Panské 9).

7.

,_. ."flJna,

října,

17.00 - Lidé, kultura a

října,

příroda

října, 18.00 - Tisková bcscda Premiéra a derniéra přcdstave ní Akademického In­ sitního Divadelního Studia VERONICA ve sklepní sccnč divadla Husa na provázku - CED. Vstupenky v divadle Husa na provúzku.

10.

2(69). října, 15.00 - Vyhlídka na Brno

Vycházka do brněnské přírody s odborníky - pro­

gram obnovy vyhlídkových bodú na město. (Čer­

vený kopce. sraz v I ~.O() před menzou VUT za

mostem Poříčí)

U.

9.00-13.00 - Vyhodnocování environ­ mentálního profilu a in­ formační systémy pro EMS 9.30-13.30 - Hodnocení životního cyk­ lu (LCA) - Ekologické označování

Beseda s umi:lci a přírodovčdci o našem vztahu ke krajin~ (v divadh: Husa na provázku).

ll. až 13. října - Přírodní a kulturní hodnoty krajiny Mezioborové di sk usní setkání mladých ekologú vc Valašských Kloboukách (dřevčnice ZO ČSOP KOSENKA. Brumovská II. tel. 0636­

9.30-12.30 - Ekologické audity v EMS aEMAS

3. 9.

13.00-15.00 - Kulatý stÍl! k environ­

(EU 13.00-16.00 - Aktuální problémy vodá­ renství a čislÍ rcn s tví ČR aSR

4.

října,

9.30-13.00 - lIarmonizace

s Evrop­ skou unií v oblasti che­ micky nebezpečných lá­ tek - Ekologické zemědělství - Recyklační technologie v odpauovém hospodúřství

V_"s/a\'a .. Krajina jako l lllllllell( dllby" a dllp/'ll­ mdllé akce jsou LI"'1)(II"dddIlY :a pľispčlII progralllu PHARE. BVVa Nadace VERON/CA.

_ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ ~~SIli]DU1JíJcp~}