MARTIN OUHRABKA This study utilizes the processed operative on-site survey

Materiálie

Peripheral house nr. 739 in Lomnice nad Popelkou Extensive loss of popular architecture in the context of the nonexistent large area survey

ABSTRACT

MARTIN OUHRABKA | This study utilizes the processed operative on-site survey

report and documentation, summarizes existing findings to the building history of the house nr. 739 in Lomnice nad Popelkou. Conditions of the survey and its subsequent results should draw attention to the importance of old building documentation and particularly urgency to conduct the basic area surveys of larger residential units. A provincial curbed single-storied house from the end of the 18th century became the subject of the survey. This typical example of foothill town house-building was despite its good structural condition and original frame demolished in 2012 to make place for a new building.

78

Fontes_sazba_02_0212_fin.indd 78

KEY WORDS

K L Í Č O VÁ S L O VA

Lomnice nad Popelkou

Lomnice nad Popelkou

Podkrkonoší Foothills

Podkrkonoší

vernacular architecture

lidová architektura

large area survey

plošný průzkum

operative on-site survey and documentation

operativní průzkum a dokumentace

FONTES NISSAE | PRAMENY NISY

11.12.2012 23:29:11

Předměstský dům čp. 739 v Lomnici nad Popelkou četné ztráty staveb lidové architektury v kontextu chybějících plošných průzkumů MARTIN OUHRABKA

Celkový pohled na JZ průčelí, březen 2012 Foto T. Konvalinková

Následující text vycházející z nálezové zprávy operativního průzkumu a dokumentace1 shrnuje dosavadní poznatky ke stavební historii domu čp. 739, který je součástí historického předměstí Lomnice nad Popelkou. Okolnosti průzkumu a jeho následné výsledky by měly upozornit na důležitost dokumentace jednotlivých historických objektů a především na nutnost provádění základních plošných průzkumů sídelních celků.2 Ty by umožnily nejen podchytit potenciál jednotlivých obcí ve vztahu kvality a kvantity dochované historické zástavby, ale i vytipovat objekty pro podrobný průzkum a eventuální památkovou ochranu na základě jak vysoké míry dochování památkových hodnot, tak i jejich potenciálního zániku. Výsledky této činnosti by posloužily jako komplexní podklad pro podrobné poznání vývoje a souvislostí osídlení a stavebních zvyklostí v regionu. Podkrkonošská oblast disponuje jedním z nejbohatších fondů dochované lidové architektury. Teoretické stránce stavebního vývoje a typologii staveb v regionu byla v minulosti věnována poměrně velká pozornost. XIII 2012 2


Přesto v současné době, kdy se radikálně mění tradiční struktura zástavby a velká část dochovaných objektů z různých důvodů zaniká, zjišťujeme, že o jednotlivých stavbách, ale i celých sídelních útvarech víme relativně málo. Průzkum velkého množství ohrožených objektů není možné při současných personálních kapacitách pokrýt a dokumentace se většinou soustřeďuje alespoň na část zanikajících staveb. Dům čp. 739, který byl charakteristickým zástupcem historické zástavby podhorského města, stál mimo městskou památkovou zónu a nebyl chráněn jako kulturní památka. Přes relativně dobrý stavební stav a autentické dochování konstrukcí byl zdemolován, aby uvolnil místo chystané novostavbě.

1_Článek využívá textu nálezové zprávy viz NPÚ ÚOP v Liberci, Sbírka operativních průzkumů a dokumentace, Martin Ouhrabka, Lomnice nad Popelkou čp. 739, 209, sign. OPD 0059 vzniklé v rámci úkolu Národního památkového ústavu č. 301 Vědecký výzkum a aplikace operativního zpracování stavebně historických a umělecko-historických průzkumů prováděných při obnově kulturních památek a nemovitostí z památkově chráněných území. 2_Metodika spolu s jednotlivými plošnými průzkumy vzniká v rámci výzkumného cíle Ministerstva kultury: Podpory na dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumné organizace 2012 (DKRVO).

DŮM ČP. 739 Objekt, reprezentující řemeslnický dům bez zemědělského zázemí, stojí při nároží frekventované ulice 5. května a ulice Lidické severozápadně od středu města na někdejším předměstí zvaném Račana. Dům pochá79

11.12.2012 23:29:11

Martin Ouhrabka | Předměstský dům čp. 739 v Lomnici nad Popelkou

MATERIÁLIE

zí z konce 18. století a byl postaven na úzké obdélné parcele. Na tu navazují obdobně rozměrné parcely sousedních objektů vytvářejících sevřenou zástavbu se štíty orientovanými k silnici. Na mapě císařského otisku stabilního katastru jsou dobře patrné navazující úzké parcely zahrad rozkládající se za jednotlivými domy. Předměstí Račana, jehož je zkoumaný objekt součástí, vzniklo v roce 17803 na části rozdělených pozemků panského dvora. Jedná se o maloměstský roubený přízemní dům se sedlovou střechou situovaný na obdélném půdorysu. V rámci trojdílné dispozice navazuje na světnici neprůchozí síň a dvoutraktový komorový díl. Vaznicový krov s jednou úrovní hambalků podpírá dvojice stojatých stolic.

3_FUČÍK, Josef Jan. Popis a dějiny okresu lomnického n./P. Díl IV. Sv. 1, Lomnice nad Popelkou: Učitelská jednota Komenský, 1926, s. 251.

80


Výřez z Mapy císařského otisku stabilního katastru z r. 1843 (Ústřední archív zeměměřičství a katastru, fond Stabilní katastr (povinný císařský otisk), http:// historickemapy.cuzk.cz/, k. ú. Lomnice nad Popelkou)

EXTERIÉR Jihozápadní štítové průčelí s dobře patrným přesahem střechy nad zápraží při jihovýchodním průčelí se obrací do ulice 5. května. Mírný sklon pozemku vyrovnává podezdívka z pískovcových štuků doplněných cihelnými plombami. Líc podezdívky v celém rozsahu předstupuje novodobá plenta z litého betonu, která je přetažená přes spodní trám roubení. Roubení složené z hraněných trámů na nárožích, provázaných rybinovými pláty, ztužuje trojice vertikálních kleštin sešroubovaných závitovými tyčemi s čtyřhrannými matkami. Řezbářsky zdobené zhlaví trámů v posledních dvou řadách roubení vytváří na nárožích odstupňované přesahy. V podélném směru vytváří přesah konzolu vynášející konstrukci štítu. V příčném směru přesah v šířce zápraží tvoří stropní trám nesoucí okapovou vaznici. Nárožní přesahy jsou dodatečně podepřeny svislými trámky, které plně zakrývají rybinové spoje roubení. Povrch trámů je přes mnoho starších vrstev natřen červenohnědou syntetickou barvou. Spáry roubení vycpané mechem a koudelí překrývá červená mazanina s vrstvou bílých vápenných nátěrů. Roubenou stěnu prolamuje trojice symetricky rozmístěných okenních otvorů s trámkovým ostěním překrytým profilovanou pravoúhlou obložkou a parapetem. Dvojitá, dvoukřídlá a ven otvíravá okna, dělená v ploše do pravidelného kříže, nesou jednoduché válcové závěsy. Před průčelí předstupuje bohatě členěný štít, jehož rámová konstrukce spočívá na profilované římse FONTES NISSAE | PRAMENY NISY

11.12.2012 23:29:12

MATERIÁLIE

vynášené přesahy trámu roubení. Plocha štítu je dělena do tří horizontálních pásů, přičemž vrchní pás mírně přesahuje zbylou plochu štítu. Tento pás je vertikálně členěn do dvou polí s klasovitým bedněním. Střední užší pás s dvojicí obdélných okének vertikálně rozdělují čtyři pole, přičemž krajní jsou diagonálně bedněná po směru sklonu střechy. Obdélná prosklená okénka s hákovými závěsy rámují profilované lišty. Třetí pás štítu je rozdělen do šesti polí, z nichž středová jsou bedněna klasovitě a krajní vodorovně. Spodní hranu štítu ukončuje lišta s vyřezávanými trojlístky. Shodně řešené listy lemují štít po stranách a nalezneme je i na hraně přesahu horního pásu. Vrchol štítu je osazen zbytkem vyřezávané makovice. Mezeru mezi štítem a roubením kryje jednoduchý prkenný záklop. Jihovýchodní podélné vstupní průčelí směřuje do Lidické ulice. Na roubený blok světnice a síně navazuje částečně předsazená hmota roubeného komorového dílu. V úrovni světnice jsou trámy roubení vyztuženy dvojicí vertikálních kleštin. Mezi nimi je situované okno provedené shodně s okny na jihozápadním průčelí. Rozsah světnice je v ploše obvodové stěny opticky ohraničen zabílenými čely trámů vnitřní roubené příčky přiléhající k síni. Těsně k průniku příčky obvodovou stěnou přiléhá vstup do síně. Pravoúhlému trámkovému ostění s obdélným nadprahovým okénkem předchází profilovaný pískovcový stupeň. Svlakové dveře nese čtveřice kovaných zdobných závěsů. Dveře jsou horizontálně rozdělené na dvě samostatně otvíravé poloviny. Vnější stranu zdobí čtveřice kazet a profilované lišty. Vnitřní strana je osazena kovaným otevřeným zámkem a menšími kovanými zástrčkami. Předstupující roubení komorového dílu kryje svislé bednění s přelištováním. Přesahy stropních trámů s profilovaným zhlavím nesou podélnou okapovou vaznici, na které spočívají jednotlivé krokve. Pro velkou zátěž jsou přesahy stropních trámů zesíleny příložkami v podobě jednoduchých trámků. Severovýchodní štítové průčelí směřuje na úzký pruh pozemku u sousedního domu. Roubení stojí na podezdívce opatřené betonovou plentou. Hraněné trámy, propojené rybinovými pláty, jsou doplněny hliněnou vymazávkou spár. Nehraněné konce horních dvojic trámů vytvářejí na nárožích krátké přesahy. Z plochy stěny vystupují konce vnitřní podélné příčky zakončené opět XIII 2012 2


Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Liberci

Celkový pohled na JV průčelí, březen 2012 Foto T. Konvalinková

nehraněnými přesahy dvou horních trámů. Při pohledu od severovýchodu je v levé menší komoře osazeno mladší jednoduché dvoukřídlé okno a vpravo sdružené čtyřkřídlé okno vedoucí do větší komory. Sdružené okno doprovází po stranách pásy vyzdívky kryté vápennou omítkou. Část spodního trámu roubení je překryta betonovou plentou. Štít dělený na dva vodorovné pásy kryje ve spodní části svislé bednění s přelištováním. Horní pás je diagonálně pobitý ve směru sklonu střechy. Dvojici obdélných okének doprovázejí obslužná půdní vrata, umístěná vlevo od středu štítu. Severozápadní průčelí je obráceno do úzkého pruhu pozemku před sousedním domem. Podezdívka je betonovou plentou spojena s vyzdívkou nahrazující v prostoru komory spodní dvě řady trámů. Tato plenta sahá v šířce síně až na úroveň horních dvou trámů roubení. Dále navazuje vnější část bloku někdejší pece procházející stěnou světnice. Vyzdívka ze štukových kvádrů je hladce omítnuta. Navazující trámy roubení jsou začepovány do přilehlého svislého sloupku. Z plochy roubení vystupují přesahy zhlaví dvou horních trámů štítových průčelí a příčky mezi světnicí a síní. Kratší přesahy stropních trámů procházející stěnou mezi horní dvojicí trámů roubení vynášejí okapovou vaznici. Průčelí je bez oken. 81

11.12.2012 23:29:12


Vstupní dveře Nákres M. Ouhrabka

INTERIÉR Dům má klasickou trojdílnou dispozici s plochostropou světnicí, neprůchozí síní a dvoutraktovým komorovým dílem. Do síně se vstupuje dveřmi z jihovýchodního průčelí. Z převážně roubeného plochostropého prostoru je v zadní části v místech někdejší černé kuchyně oddělena příčkou vestavba sociálního zařízení. Roubené stěny jsou v prostoru odpovídajícím rozsahu někdejší černé

Půdorys přízemí a sklepa Nákres M. Ouhrabka a T. Kesner

Půdorys krovu Nákres M. Ouhrabka

82


MATERIÁLIE

kuchyně doplněny zdivem z menších pískovcových kvádrů, které jsou doprovázeny pálenými cihlami a menšími pískovcovými šíbry pocházejícími z mladších úprav prostoru. Zdivo je opatřeno bílenou vápennou omítkou a prostupují jím otvory po mladších kouřovodech vedoucí do tahového komína situovaného v místech soudobého sociálního zařízení. Povalový strop tvoří podélně ložené nehraněné kuláče nesené příčnými hraněnými stropními trámy (v prostoru síně nalezneme tři stropní trámy). Ty jsou navíc podepřeny podélným středovým průvlakem. Spáry mezi jednotlivými kuláči jsou vyplněny hliněnou vymazávkou s vápenným nátěrem. V místě průchodu někdejšího dymníkového tělesa je otvor zaklopen prkenným omítaným podhledem. Od vstupních dveří vlevo se prochází dále do světnice. Na protější straně nalezneme dvojici vstupů vedoucích do jednotlivých komor. Těsně u hlavního vstupu jsou vpravo vysazeny žebříkové schody kryté svislým bedněním. Konstrukce schodů, vynášená částečně hraněným sloupkem, zasahuje do dveřního otvoru přední komory (od jihovýchodního průčelí). Podlaha síně je krytá cementovými dlaždicemi s iluzivním trojrozměrným rastrem. Před dveřmi vedoucími do zadní komory je v podlaze umístěn jednoduchý svlakový poklop kryjící schodiště do sklepa. Světnice je přístupná dveřmi rámové konstrukce z meziválečného období osazenými v jednoduchém ostění s obložkami. Dveře jsou prakticky dvoukřídlé, přičemž jejich hlavní křídlo doplňuje druhé, výrazně užší. Roubené stěny doplňuje omítaná vyzdívka v severním koutě, tedy v místech někdejší pece a kamen. Zdivo z menších pískovcových kvádrů doprovázejí pálené cihly a drobnější materiál pocházející z mladších úprav prostoru. Povalový strop podpírají čtyři příčné stropní trámy (dva volné a dva v rámci obvodových stěn). Trámy zdobené okosením s tvarovanými výběhy na koncích doprovázejí při jihovýchodní stěně příložky zesilující nosnost přesahů nad zápražím. Stropní trám při jihozápadní stěně je doplněn profilovanou římsou. Okna s válcovými závěsy lemují profilované obložky. Spodní část roubené příčky přilehající k síni je opatřena hliněnou omazávkou vyztuženou roštem z tenkých latí. Podlahu tvoří široká podélně ložená prkna na trámkových polštářích situovaných na zásypu podlahy. FONTES NISSAE | PRAMENY NISY

11.12.2012 23:29:12

MATERIÁLIE

Do zadní komory (v druhém traktu) vedou rámové dveře v trámkovém ostění obloženém profilovanými obložkami. Roubené stěny komory jsou ve spodní části podezděné a omítané. Roubení severovýchodní stěny, ve které je osazené sdružené okno, doprovází nepravidelná omítaná vyzdívka. Příčka přilehající k síni, respektive k současnému sociálnímu zařízení, je do výše čtyř horních trámů vyzděna a opatřena hladkou omítkou. V horní části prochází roubením otvor po kouřovodu vedoucím do sneseného tahového komína. Povalový strop podpírají tři stropní trámy (jeden volný, dva v rámci obvodových stěn). Podlahu tvoří podélně ložená prkna na trámových polštářích. Přední komora (menší v prvním traktu domu) má jednoduché svlakové dveře upevněné přes kované závěsy do trámkového ostění, načepovaného do roubené stěny. Spodní část světle hnědě natřených roubených stěn je částečně vyzdívaná a dílem omítaná. V čelní jihozápadní stěně nalezneme konce zhlaví trámu obvodové roubené stěny síně, čímž je opticky vymezen přesah hmoty komory vůči půdorysu domu. Povalový strop podpírají tři stropní trámy (jeden volný, dva v rámci obvodových stěn). Podlahu tvoří podélně ložená prkna na trámových polštářích. Do prostoru krovu se vstupuje žebříkovými schody. Ty jsou nasazeny na menší vyvýšenou podestu, která je oddělena od síně třemi prkennými stupni a svlakovými dveřmi. Prostor krovu osvětlují pouze štítová okénka. Naproti vyústění schodů nalezneme konec torza sejmutého tahového komína, který se částečně nachází v místech dobře patrného průchodu staršího dymníkového tělesa stropem síně. Pochozí vrstvu podkroví tvoří vrstva hliněné mazaniny. Hambalkový krov o devíti vazbách s jednou úrovní hambalků nasedá přes krokve na okapní vaznice, které spočívají na přesazích stropních trámů. Hambalky jsou s krokvemi spojeny přes rybinové pláty jištěné kolíkem. Vrcholovou vaznici tvoří vložená tenká kulatina. Podélné zavětrování obstarávají dvě vzpěry situované na jihovýchodní straně krovu. Vzpěry vzájemně vytvářejí ondřejský kříž vedoucí od okapové vaznice přes jednotlivé krokve až do krajních vazeb. Hambalky podpírají dvě subtilní stojaté stolice. Jednotlivé prvky stolic nesou ryté tesařské značky v podobě příslušného počtu svislých rýh. Řídké laťování nese štípaný šindel, XIII 2012 2



Příčný řez krovu – pohled od JZ, podélný řez krovu – pohled od JV Nákres M. Ouhrabka

na který jsou přímo kladeny eternitové šablony. Sklep, rozkládající se částečně pod prostorem síně a světnice, je přístupný po pěti kamenných stupních ústících do valeně klenutého krčku, který přechází v samotný valeně zaklenutý sklep. Nad ústím krčku je do plochy klenby vetknuta trojboká výseč. Částečně omítané a bílené stěny i klenby jsou vyzděny z lomového kamene a částečně opracovaných kvádrů. Podlahu kryjí keramické dlaždice.

Krov po sejmutí krytiny a laťování, pohled od JZ, březen 2012 Foto T. Konvalinková

83

11.12.2012 23:29:12


STUDIE

JZ průčelí, detail odstrojeného okenního otvoru, březen 2012 Foto T. Konvalinková

4_FUČÍK, Josef Jan. cit. v pozn. 3, s. 251. 5_Tamtéž, s. 267. 6_Vzorky odebral Ivan Peřina a Martin Ouhrabka, datoval Ing. Tomaš Kyncl v roce 2012. 7_Dveře i s ostěním byly deponovány v Městském muzeu Lomnice nad Popelkou.

84


STAVEBNÍ VÝVOJ Počátky výstavby předměstí Račany jsou osvětleny v historickém sborníku Popis a dějiny okresu Lomnického, který čerpá údaje z pozemkových knih. Předměstí vzniklo na pozemcích panského dvora, které byly v roce 1780 rozděleny mezi poddané obyvatele města4. Při těchto uvolněných pozemcích vznikla zástavba zaplňující prostor mezi městem a tzv. Malou Stranou. Přízemní roubené domy štítově orientované k silnici byly postavené v pravidelné struktuře navázané na úzké pozemky. Zkoumaný objekt nesl původně číslo popisné 37 a později 43. Výše zmíněný sborník uvádí pod heslem Domek č. 37 (43) krátký abstrakt týkající se historie stavby.5 Jde o zápis z pozemkové knihy města Lomnice 1783 – 1815, kde se uvádí, že v roce 1790 koupil Josef Tichý od Ferdinanda Doubravského kus pole (na stavbu) pro syna Antonína Tichého. V rustikální pozemkové knize města Lomnice z let 1810–1850 nalezneme záznam z roku 1831, kde je již zmiňován domek s polem, tkalcovským stavem a kolečníkem pro snování v hrubé světnici. Pro užší vymezení časových horizontů výstavby domu a navazujících etap byly z dřevěných konstrukcí odebrány vzorky pro dendrochronologickou analýzu.6 Ta z relevantních odběrů datovala kácení konstrukčního, převážně smrkového dřeva v rozmezí let 1795 až 1798. V kombinaci těchto informací lze předpokládat, že většina konstrukcí, tedy roubených stěn,

povalových stropů a krovu, pochází z výstavby domu realizované v posledním desetiletí 18. století. Následné zásahy a úpravy se projevily především ve způsobu vytápění a výměně části okenních a dveřních výplní. Během přesněji nedatovaných úprav (pravděpodobně v druhé polovině 19. století) došlo k výstavbě tahového komína, který umožnil přímé vytápění světnice a zadního traktu komorového dílu. V souvislosti s touto změnou bylo odstraněno nepřímo obsluhované vytápění, a to zřejmě včetně chlebové pece. Pozůstatky po nejstarší etapě vytápění představuje vnější zachovaná stěna pece, prostupující roubením, a část záklenku manipulačního otvoru patrného po otlučení omítek příčky světnice, která se přimyká ke komínu. Rozměry někdejšího dymníku kopíruje dodatečně zaklopený otvor prostupující stropem síně. Místo někdejší černé kuchyně, nacházející se v zadní části síně, bylo odděleno příčkou. Tento prostor prošel ve druhé polovině 20. století úpravou pro sociální zařízení. V té samé době došlo k instalaci plynových kamen a následně k odstranění ostatních historických otopných zařízení a snesení tahového komína na úroveň stropu. Další významný zásah, pocházející ze stejného období, představuje osazení velkoformátových oken severovýchodního průčelí a částečné vyzdívky s cementovými plentami nahrazující narušené části roubení. Poslední desetiletí nebyl dům obydlen a udržován a v roce 2012 ustoupil budoucí novostavbě.

FONTES NISSAE | PRAMENY NISY

11.12.2012 23:29:13

STUDIE


Přední trakt komorového dílu, prosinec 2010 Foto M. Ouhrabka Příčka mezi světnicí a síní, pohled ze světnice, březen 2011 Foto M. Ouhrabka Detail rubu povalového stropu komorového dílu, březen 2012 Foto T. Konvalinková Detail nekapotovaného zámku na vnitřní straně vstupních dveří, prosinec 2010 Foto M. Ouhrabka

ZÁVĚR Ačkoliv se podoba města od druhé poloviny 19. století začala pod vlivem postupující industrializace výrazně měnit, zůstala velká část zástavby složena z maloměstských roubených domů. Ty se v relativně hojném počtu a nenarušené urbanistické struktuře dochovaly především v rámci jednotlivých předměstí prakticky po celé 20. století. Během posledních desetiletí však právě v tomto prostoru dochází nejčastěji k zániku historických objektů a nivelizaci zástavby současnou banální architekturou. Přestože část města je plošně chráněna v rámci městské památkové zóny a vesnické památkové rezervace, nebyl doposud realizován základní plošný průzkum hodnotící a mapující fond historické zástavby. Dosavadní dokumentace prováděná v operativní podobě podchytila pouze marginální část zanikajících nebo radikálně upravovaných objektů představujících zlomek možného poznání vývoje města. Takovým případem je i průzkum demolovaného domu čp. 739. Ten se dochoval bez výrazných novodobých zásahů do stavebních konstrukcí a dispozice. Stavba byla nositelem řady detailů, které jsou dokladem vysoké řemeslné úrovně nejen konkrétního stavitele, ale i podkrkonošského lidového stavitelství obecně. Především je nutné zmínit bohatě ztvárněnou lomenici a barokně pojednané vstupní dveře.7 Vysokou mírou autenticity představoval objekt zároveň i unikátní doklad stavebního vývoje roubeného domu a je tak další výraznou ztrátou historické zástavby charakteristické pro podkrkonošská města. XIII 2012 2


85

11.12.2012 23:29:13

MARTIN OUHRABKA This study utilizes the processed operative on-site survey

Recommend Documents