MANUÁL PRO PŘÍPRAVU SOUTĚŽE ŠKOLNÍCH KOLEKTIVŮ V PŘÍRODOVĚDNÝCH OBORECH
RNDr. Ludmila Zajoncová Ph.D.
Olomouc 2008
MANUÁL PRO PŘÍPRAVU SOUTĚŽE ŠKOLNÍCH KOLEKTIVŮ V PŘÍRODOVĚDNÝCH OBORECH
1. Úvod 2. Oslovení školních kolektivů 3. Harmonogram soutěže 4. Témata soutěže 5. Praktické experimenty a materiál 6. Kolektivní zpracování získaných teoretických znalostí a výsledků experimentů 7. Prezentace výsledků na veřejnosti - konference 8. Odměny 9. Spojení vyhlašovatelů soutěže se soutěžícími - webové stránky 10. Exkurze a praktická činnost na půdě VŠ 11. Závěr - budoucnost soutěže
1. Úvod Jedním ze způsobů jak motivovat mládež ke studiu přírodních věd je její zapojení do různých druhů soutěží. V současné době existují soutěže různých typů olympiád, které se orientují na nadané jedince, u nichž je již zaměření na přírodní vědy dokončeno. Řešení těchto soutěží bývá většinou velmi náročné a řadu zájemců o přírodní vědy spíše od studia odradí. Navíc při řešení bývá soutěžící sám a může využít rady pouze svého učitele. Soutěž školních kolektivů, kterou v tomto manuálu nabízíme k rozšíření, se zaměřuje na školní kolektivy. Obvykle se nejedná o soutěž tříd, ale v rámci školy se vytvoří přírodovědný kroužek, který mohou navštěvovat žáci a studenti z více ročníků. Do soutěže se tak zapojuje školní kolektiv - přírodovědný kroužek - vědecký tým. Soutěž školních kolektivů napodobuje proces vědeckého bádání v prostředí základní či střední školy. Školní kolektiv pracuje jako vědecký tým a stejně tak si v průběhu soutěže mohou jednotliví členové vybrat svou roli v tomto týmu. Někdo je šikovný na práci s internetem, dobře se orientuje ve vyhledávačích, někdo je více manuálně zručný a lépe provádí experimenty, jiný rád fotografuje a může zaznamenávat výsledky pokusů. Někdo rád píše, jiný tvoří grafy a třetí to umí vysvětlit na veřejnosti.
Navenek působí kolektiv jako vědecký tým, jehož výsledkem je vědecká písemná práce na zadané téma a vystoupení na veřejnosti formou posteru či přednášky na konferenci.
2. Oslovení školních kolektivů Tento typ soutěže není běžný v České republice ani v Evropské unii, ale organizuje se v různých obměnách experimentálně v rámci činnosti některých vysokých škol. Přírodovědecká fakulta UP Olomouc zorganizovala dvě kola této soutěže v rámci grantu STM Morava, v současné době probíhá třetí již grantem nefinancované kolo soutěže z důvodu přetrvávajícího zájmů pedagogů základních a středních škol a jejich žáků a studentů o tento způsob soutěže. Soutěž může zorganizovat konkrétní vysoká škola, která chce ve své oblasti motivovat mladou generaci ke zvýšení zájmu o přírodní vědy. Tento typ soutěže by bylo možné vyhlásit také celostátně, zapojit do ní vysoké školy z různých částí republiky, které by pak zorganizovaly soutěž vždy v určité oblasti. Vítězné kolektivy v jednotlivých oblastech vzešlé ze studentské konference na dané vysoké škole by pak postoupily do celostátní konference, kterou by byla pověřena některá ze zapojených vysokých škol. Velmi důležitou činností při organizování tohoto typu soutěží je oslovení soutěžních kolektivů. Aby mohla soutěž probíhat od začátku školního roku, je vhodné informovat potencionální zájemce tj. základní a střední školy o této soutěži již na konci školního roku (v průběhu června), aby se na ni škola mohla v průběhu prázdnin připravit a zahrnout ji do programu zájmové činnosti školy. Oslovení škol v rámci našeho grantu probíhalo několika způsoby. Byly vytvořeny webové stránky soutěže, kde byly uveřejněny veškeré informace k soutěži. Na jednotlivé školy byl mailem i poštou zaslán leták soutěže, který se odkazuje na webové stránky. Soutěž byla zveřejněna také prostřednictvím školských odborů (Olomoucký a Moravskoslezský kraj). Největší úspěch však mělo osobní jednání, které zabezpečovaly dvě naše řešitelky grantu, které osobně prezentovaly soutěž na jednotlivých školách v Olomouckém a Moravskoslezském kraji. Úspěšné bylo také osobní jednání s pedagogy - absolventy Přírodovědecké fakulty UP Olomouc, kteří učí na základních a středních školách v daném regionu. Při řešení grantu STM-Morava jsme soutěže připravili nejen pro studenty středních škol, které jsme chtěli motivovat ke studiu přírodovědných předmětů, ale také
pro žáky základních škol, neboť jak je známo z dřívějších výzkumů a z literatury k výběru oboru a pozdější profesní orientaci dochází obvykle již v raném školním věku. Období mezi 11. a 15. rokem života je označované jako to, kdy už bývá profesní orientace na konkrétní obor dokončena.
3. Harmonogram soutěže Optimální doba soutěže souvisí s průběhem školního roku. V září je soutěž oficiálně vyhlášena, jsou připraveny webové stránky, kde vedle základních informací se nacházejí elektronické formuláře pro přihlášení školních kolektivů. Na konci září jsou známy počty přihlášených přírodovědných kroužků, alespoň přibližné počty členů v těchto kroužcích a jména pedagogů, kteří dané kroužky na školách povedou. Od října jsou na přihlášené školy distribuovány manuály pro učitele, pracovní sešity pro žáky a další materiál potřebný pro experimentální činnost. Do konce kalendářního roku probíhá praktická činnost v kroužcích doplněná hledáním teoretických informací k danému tématu. Studenti středních škol hledají v literatuře a především na internetu nejen teoretické informace, ale také další experimenty k danému tématu, které by mohli prakticky provádět. Organizátoři soutěže jsou připraveni poradit metodicky při řešení daného tématu, popřípadě materiálně pomoci s konkrétním experimentem. Od ledna do konce března nastává druhá etapa soutěže, kdy vědecký tým - přírodovědný kroužek tvoří kolektivně svou písemnou práci. Dávají dohromady teoretické poznatky s experimentálními, získané poznatky jsou doplněny přehlednými grafy, tabulkami, fotografiemi z experimentů. Písemná práce je vypracována ve dvou tištěných vydáních a odevzdává se také v elektronické formě. Během dubna se kolektivy připravují na studentskou vědeckou konferenci. Přes webové stránky se kolektivy přihlašují na konferenci a zároveň zasílají abstrakt své práce, který bude součástí připravovaného sborníku. Kolektiv zároveň tvoří poster své vědecké práce. Postery mohou být vypracovány v elektronické formě a vytištěny jako celek, nebo mohou být různě výtvarně zpracovány ( zvláště v případě účasti žáků základních škol). Studenti středních škol budou na konferenci prezentovat také formou přednášky. Kolektiv si zvolí svého zástupce, případně to může být také větší počet přednášejících, kteří vypracují v powerpointu svou prezentaci. Pro organizátory soutěže nastává náročná etapa, neboť musí vyhodnotit nejlepší písemné práce, musí sestavit ze zaslaných abstraktů sborník a také program konference. Kromě toho musí organizátoři soutěže zajistit veškeré náležitost pro uskutečnění konference (pronájem prostor, občerstvení, jmenovky, odměny pro
vítěze, panely pro postery, společenský program atd.). Pro pořádání konference je nejvhodnější doba polovina měsíce května. Do konce měsíce května jsou pak aktualizovány webové stránky, kde se zveřejňují vítězné školní kolektivy, práce všech přírodovědných kroužků v elektronické formě a také fotogalerie z práce přírodovědných kroužků v průběhu soutěže a z konference. Během června organizátoři soutěže připravují další kolo soutěže a provádějí informační kampaň pro další školní rok v jednotlivých školách v daném regionu.
4. Témata soutěže Velkou pozornost je třeba věnovat zvolení vhodného tématu pro soutěž školních kolektivů. Klasické téma „Voda“ z různých úhlů pohledu je už dnes obehrané a málokterý kolektiv by se v této oblasti angažoval. Téma musí splňovat řadu požadavků. Téma musí být dostatečně široké, aby si každý školní kolektiv v něm mohl najít svou vlastní cestu. Zároveň řešená oblast musí umožnit provést řadu levných a bezpečných experimentů, které budou zároveň názorné a přesvědčivé. Řešení tématu musí být pro mladou generaci lákavé, dostatečně zajímavé a hlavně aktuální. Vedle těchto požadavků je třeba brát ohled na věk mladých vědců. Jiné téma je třeba volit pro žáky základních škol a jiné pro středoškoláky. Během tří let soutěží školních kolektivů bylo úspěšně prověřeno několik témat, která jsou uvedena v tabulce 1. Výsledné písemné práce jednotlivých přírodovědných kroužků dokazují, že v případě těchto témat si každý kroužek dokázal v zadaném tématu najít svou cestu, kterou zpracoval vždy originálním způsobem. Z vystoupení studentů na konferenci bylo patrné, že studenty většinou téma zaujalo a každý kolektiv svým specifickým způsobem k řešení přistupoval. Tabulka 1. Témata pro soutěž školních kolektivů. Témata pro základní školy Voda, mléko a jiné nápoje Energie hýbe světem Med, pokrm bohů Člověk a výživa Témata pro nižší ročníky víceletých gymnázií a střední školy Rostliny, léčivé látky, drogy Stromy okolo nás Člověk a zdraví Chemie životního prostředí
Výživa lidstva Čistota našich vod
5. Praktické experimenty a materiál Z anket, které proběhly po každém kole soutěže bylo zjištěno, že na celé soutěži žáky i studenty nejvíce bavily experimenty. Při vyučování přírodovědných předmětů je praktické činnosti vymezeno velmi málo prostoru. Je to způsobeno tím, že množství teorie v těchto předmětech je rozsáhlé a nezbývá moc času pro praktické pokusy. Také příprava experimentů je pro pedagoga náročná na čas, ale hlavně dnes díky přísné legislativě není možné většinu experimentů ve školách provádět. Další z příčin je nedostatečné vybavení laboratoří na školách. Na některých základních školách dokonce laboratoře pro fyziku nebo chemii ani nemají. Experimentální činnost je pro žáky a studenty velmi přitažlivá, zvláště pokud mohou experimenty sami provádět. Proto při organizování tohoto typu soutěže je velká pozornost soustředěna na provádění různých experimentů, které přitom nejsou nebezpečné, většinou se zaměřujeme na látky a činidla, se kterými se mohou žáci také setkat doma nebo ve škole. Jedná se o různé čistící prostředky, potraviny či rostlinný nebo živočišný materiál. Lehce dostupný materiál je zároveň levný. Aby bylo možné experimenty provádět, je třeba školní laboratoře dovybavit základními laboratorními pomůckami. Většinou se jedná o běžné chemické sklo a drobné laboratorní pomůcky. Na prvním stupni základních škol je vhodnější a bezpečnější nahradit v řadě případů chemické sklo plastem, který je cenově náročnější, ale zase vydrží déle, neboť je téměř nerozbitný. Řada pomůcek může být zakoupena v běžných obchodech např. Domácí potřeby či Drogerie. V každém kole soutěže byly k danému tématu vybrány vhodné experimenty pro žáky základních škol, které byly podrobně vysvětleny v manuálu pro učitele a také v pracovních sešitech pro žáky. Studentům středních škol byly k vybraným tématickým celkům nabídnuty experimenty, které byly zveřejněny na webových stránkách. Kromě toho pro každého pedagoga zapojeného do soutěže existovala možnost získání či zapůjčení materiálu a pomůcek pro provedení navržených experimentů, ale také metodická pomoc ze strany fakulty. V případě zapojení středních škol bylo možné metodicky a také materiálně pomoci s provedením experimentů, které si studenti našli v literatuře či na internetu.
6. Kolektivní zpracování získaných teoretických znalostí a výsledků experimentů Základem pro hodnocení činnosti přírodovědných kroužků jsou písemné práce. Písemnou práci odevzdávají jak kroužky na středních školách, tak na základních. Jen způsob zpracování se poněkud liší. Zatímco středoškoláci vytvářejí písemnou práci na počítači a tím se zároveň zdokonalují v počítačové gramotnosti, tak žáci základních škol mohou práci tvořit ručně, psaní, kresba apod. Výsledná práce kroužku na základní škole je jistým originálem, je ji však možné naskenovat a tím ji převést do elektronické formy. Na prvním stupni mohou být výstupem také pouhé pracovní listy žáků. Jak víme z anket, tvorba písemné práce přírodovědného kroužku nepatří mezi oblíbené činnosti členů kroužku. Ze 177 studentů, kteří odpovídali na otázku, která činnost je v kroužku nejvíce bavila, odpověděl pouze jeden, že sepisování práce. Deset studentů nejraději provádělo grafické zpracování (tvorba grafů, fotografování, kreslení). Studenti si totiž vybírali z různých činností, ale většina volila jako nejoblíbenější provádění experimentů. Pro vypracování písemné práce byla dána přesná pravidla, která byla zveřejněna na webových stránkách soutěže. Řada odevzdaných prací byla na velmi dobré úrovni a mohla by být dobře srovnávána s kvalitou některých bakalářských prací, které jsou na PřF UP produkovány. Aby mohly být práce vyhodnoceny, byla vytvořena komise, v které byli jednak zástupci organizátorů soutěže, ale také pedagogové se středních škol, samozřejmě z těch, které se do soutěže nezapojily. Každý člen komise bodoval práci podle daných kritérií a podle počtu získaných bodů, bylo vytvořeno pořadí prací. Výsledky byly utajovány až do konference, kde byly slavnostně vyhlášeny.
7. Prezentace výsledků na veřejnosti - konference Každý vědecký tým po ukončení určité etapy výzkumu zveřejňuje výsledky své vědecké práce na veřejnosti. Vědečtí pracovníci publikují výsledky svého bádání v různých vědeckých časopisech. Nejnovější, někdy předběžné výsledky výzkumu jsou zveřejňovány na vědeckých konferencích, sympóziích či sjezdech. Tak se obvykle setkávají vědečtí odborníci zaměření na úzkou vědeckou oblast, aby ostatní seznámili se svými úspěchy, ale také, aby mohli navázat spolupráci, v diskuzích si vyměnit své zkušenosti. Proto také pro naše mladé vědecké týmy byla organizována studentská vědecká konference, která jim umožnila setkání s ostatními výzkumnými týmy. Při organizování
studentské vědecké konference pro soutěžní kolektivy byla snaha napodobit ji skutečným vědeckým konferencím. Konference byla pořádána pro všechny věkové kategorie, to je od žáků 1. stupně ZŠ až po středoškoláky. Pro každou věkovou kategorii byla však zvolena jiná forma. Nejmladší soutěžící ze základních škol se zúčastnili slavnostního zahájení konference a na konferenci se prezentovali formou posterů. Poté byli vyhlášeni vítězové soutěží o nejlepší písemnou práci a nejlepší poster. Ještě během dopoledne odjeli tito nejmladší účastníci soutěže na přírodovědně zaměřené výlety. Zde byly voleny dva typy výletů podle věku žáků. Žáci 1. stupně ZŠ během dvou soutěžních kol byli odměněni výletem „Netradiční ZOO“ či pobytem v ekologickém domě Sluňákov. Pro žáky 2. stupně základních škol byly připraveny výlety do skláren Květná či na Přečerpávací elektrárnu Dlouhé Stráně. Pro studenty nižších ročníků víceletých gymnázií a studenty středních škol byla připravena vědecká konference, která obsahovala prvky skutečné vědecké konference. Na konferenci vystupovali zástupci jednotlivých školních kolektivů s přednáškami, které byly připraveny v power-pointu. Bloky přednášek byly od sebe odděleny tzv. coffee-breaky, kde měli studenti, ale také jejich pedagogové možnost vzájemné diskuse. Každý soutěžní kolektiv se zároveň prezentoval písemným sdělením - posterem. Po skončení přednášek byli vyhlášeni vítězové soutěže o nejlepší písemnou práci, nejlepší prezentaci a také nejlepší poster. Poté následovala společenská část konference, společenský večer s hudbou a rautem. Tato část umožňovala neformální setkání studentů z různých škol, ale také jejich pedagogů navzájem či setkání učitelů základních a středních škol s vysokoškolskými odborníky. Konference měla svůj vlastní program a sborník, kde byly prezentovány abstrakty všech vědeckých prací jednotlivých školních kolektivů. Každý účastník konference obdržel jmenovku, tašku s logem konference, sborník a různé propagační předměty. Studentská vědecká konference byla propagována na veřejnosti formou tiskových zpráv, rozhlasem a regionální televizí. Prostory pro konání konference byly zvoleny reprezentativní - Umělecké centrum UP Olomouc Konvikt, které umocňují slavnostní chvíli pro všechny soutěžící kolektivy. Pro konání konference je možné též zvolit větší místnosti na vysoké škole, jako je například aula či větší přednášková místnost. Volba prostor je odvislá od finančního zabezpečení akce.
8. Odměny Vědečtí pracovníci jsou odměňování za svou vědeckou práci finančně, ale také se zvyšuje jejich prestiž, získávají vědecké hodnosti, soutěží o získání grantových prostředků. Naši mladí vědci, kteří se zúčastnili soutěže, museli být k této činnosti nějakým způsobem motivováni. Velkou motivací byla účast na studentské vědecké konferenci. Zpočátku jsme chtěli pozvat na konferenci jen zástupce kolektivů (maximálně 3-5 studentů z kroužku). Vzhledem k dostatku finančních prostředků byli na konferenci nakonec pozváni všichni soutěžící. V dalších letech, kdy soutěž nebude tak bohatě finančně zabezpečena, bude nutné slevit a pořádat konferenci jen pro vybrané členy soutěžních kolektivů. Pro soutěžící ze základních škol byl velkou motivací přírodovědně zaměřený výlet. I tato forma odměny není cenově zanedbatelná. Je třeba počítat se zaplacením autobusu, občerstvení, ale také vstupu na určitou atrakci (sklárna, elektrárna, ZOO atd.). Celé školní kolektivy byly odměněny společnou cenou pro celý kolektiv, která pravděpodobně zůstane v majetku školy (např. elektronické předvážky, pH-metr, inkoustová tiskárna, digitální fotoaparát). Každý člen vítězného soutěžního týmu byl odměněn drobným dárkem (flashdisky, kalkulačky, knihy apod.). Odměny jsou odvislé od finančních prostředků organizátorů soutěže. Pokud byla soutěž organizována v rámci výzkumu, byly finanční prostředky dostatečné pro zakoupení hodnotných cen. Pokud se bude soutěž organizovat v dalších letech bez finanční podpory grantu, bude třeba získat alespoň minimální částku na odměny z fondů fakulty či od určitých sponzorů. Důležitou formou odměny jsou diplomy, které byly vydány jak pro celý školní kolektiv, tak také pro jednotlivé soutěžící. Soutěž školních kolektivů prezentovaná pod názvem „Věda je zábava“ má také své razítko, takže všechny diplomy jsou pro větší věrohodnost orazítkovány. Uvedení seznamů soutěžích a seznamu vítězných kolektivů na webových stránkách soutěže, je také forma odměny.
9. Spojení vyhlašovatelů soutěže se soutěžícími - webové stránky Nejdůležitější komunikační spojnicí mezi vyhlašovateli soutěže a soutěžícími jsou webové stránky. V době řešení grantu bylo k dispozici auto a také osoby, které zajišťovaly kontakt mezi organizátory soutěže a soutěžícími. Po skončení grantu tyto možnosti zmizely a hlavním prostředníkem kontaktu je email a naše webové stránky. I
v době grantu jsme se snažili soutěžící kolektivy naučit využívat webové stránky pro zjištění potřebných informací o soutěži. Prostřednictvím webových stránek se soutěžní kolektivy do soutěže přihlašují, posílají abstrakt do sborníku konference, přihlašují se na konferenci, ale také získávají potřebné informace jako návody k jednotlivým experimentům, jak napsat písemnou práci a jak napsat abstrakt. Webové stránky obsahují také fotografie jednotlivých účastníků soutěže z činnosti kroužku na škole či z návštěvy na vysoké škole nebo z konference. Po vyhodnocení jsou na webových stránkách zveřejněny jednotlivé písemné práce v elektronické formě (pdf. formát) a také pořadí soutěžních kolektivů. Abychom získali co nejvíc informací o návštěvnících našich webových stránek, využili jsme službu vyhledávače google.com/analytics . Pomocí této služby jsou naše stránky analyzovány. Za dva roky fungování těchto stránek máme víc jak 17000 přístupů. Pomocí této služby bylo zjištěno, že během prvního půlroku 2008 navštívilo naše stránky 2450 lidí. Z těchto přístupů 37,41% tvoří noví návštěvníci, zbytek jsou přístupy vracejících se návštěvníků. Průměrná doba strávená na těchto stránkách byla 2 minuty 36 sekund a v průměru si návštěvníci prohlédli 6,18 stránky. 19,11% návštěv okamžitě tyto stránky opustilo. Nejdelší přístupy kolem 16 minut proběhly 14.3.2008 a 12.4.2008, což jistě souvisí s vyhledáváním pokynů pro vypracování písemné práce a napsání abstraktu na konferenci. Na obrázku č. 1 je uveden graf závislosti počtu návštěv na čase. Návštěvnost na stránkách se významně zvyšuje v termínech, kdy soutěžící potřebují zjistit důležité informace. Vysoká návštěvnost se projevuje v období kolem 14.2., kdy soutěžící hledali přesné pokyny pro vypracování písemné práce a koncem března, kdy se blížil termín odevzdání práce. Vysoká návštěvnost se také projevila začátkem dubna, kdy se kroužky přihlašovaly na konferenci a zasílaly abstrakty. Nejvyšší návštěvnost na stránkách byla před konferencí, kdy 14.5. bylo 60 přístupů a 15.5. bylo 71 přístupů (konference se konala 16.5.2008). Protože stránky zatím fungují jen v českém jazyce, byla většina přístupů z České republiky (2434). Dvacet šest přístupů je ze sedmi zahraničních zemí. Nejvíce přístupů je ze USA z Texasu (12 z Grand Praine, 2 z Hurst a 1 z Kalifornie West Hollywood). Z Francie jsou 4 přístupy, ze Slovenska 3, z Polska 2 a Velké Británie a Srbska 1. Některé přístupy jsou velmi krátké, ale řada z nich se zdržela na našich stránkách alespoň průměrnou dobu a navštívila hned několik našich stránek. Na webové stránky se k nám návštěvníci dostávají přímo (53,86%) z odkazujících stránek (24,59%) nebo pomocí vyhledávačů (21,54%).
Velmi důležité je pravidelné aktualizování stránek, doplňování novými informacemi a zároveň mazání neaktuálních zpráv.
Obr. 1. Návštěvnost webových stránek www.vedajezabava.upol.cz v prvním pololetí roku 2008 Návštěvnost 80 70 počet přístupů
60 50 40 30 20 10 29.6.
17.6.
5.6.
24.5.
12.5.
30.4.
18.4.
6.4.
25.3.
1.3.
13.3.
6.2.
18.2.
25.1.
1.1.
13.1.
0
datum
10. Exkurze a praktická činnost na půdě VŠ Hlavní význam, proč se pořádají tyto přírodovědné soutěže, spočívá ve zvýšení počtu zájemců o studium přírodovědných oborů. Proto součástí tohoto typu soutěže je také návštěva vysoké školy přírodovědného charakteru v průběhu soutěže. Cílem je ukázat studentům prostředí vysoké školy, laboratoře, učebny, ale také vědecké pracovníky a současný způsob výzkumu na vysoké škole. Protože z anket je známo, že studenti nejvíce touží po praktických experimentech, je tato exkurze doplněna praktickou činností v laboratořích vysoké školy. Obvykle provádějí studenti takové experimenty, které nelze provést v laboratoři střední školy. Obvykle také využívají některé náročnější laboratorní vybavení. Během výzkumného grantu proběhlo několik takovýchto praktických kurzů, jejichž seznam je v tabulce 2. Během praktického kurzu provedli studenti několik zajímavých experimentů a zároveň si prohlédli výzkumná a výuková pracoviště vysoké školy. Většina kurzů proběhla v areálu Biocentra PřF UP Olomouc, takže studenti navštívili výzkumná pracoviště katedry biochemie, botaniky, Centrum výzkumu nanomateriálů, laboratoř mikrobiologie, laboratoř tkáňových kultur a skleníky.
Tabulka 2. Praktické kurzy pro studenty na vysoké škole Téma
Název praktického kurzu
Rostliny, léčivé látky drogy
Práce s rostlinným materiálem (katedra biochemie, 2007)
Člověk a zdraví
Kurz analýzy látek v potravinách (katedra biochemie, 2008)
Chemie životního prostředí
Chemie životního prostředí (luminiscence) (katedra organické chemie, 2008)
Stromy okolo nás
Stromy okolo nás (katedra botaniky, 2008)
Při exkurzi měli studenti možnost zeptat se na podmínky studia, výzkumu a vidět vědecké pracovníky při práci. Řada z nich byla v doktorandském studiu, tudíž ve věkové kategorii, ke které mají studenti poměrně blízko. Většina laboratoří v areálu Biocentra je nově vybavena jak nábytkem, tak také špičkovým zařízením. Zařazení praktických kurzů do soutěže kolektivů je velmi významné pro vysokou školu přírodovědného charakteru v daném regionu. Zájem ze strany středních škol byl velký, v podstatě se těchto kurzů zúčastnily všechny přihlášené přírodovědné kroužky ze středních škol. Často totiž studenti získají zájem studovat přírodovědné obory, ale protože mají málo informací o studiu v místě bydliště anebo jsou tyto informace zkreslené, tak pak míří studovat přírodní vědy do Prahy, popřípadě do Brna.
11. Závěr - budoucnost soutěže Princip této soutěže je znám a požíván již velmi dlouho. Zpočátku řešily jednotné téma školní kolektivy ze středních škol. Obvyklým tématem byla „Voda“, která se zkoumala z různých úhlů pohledu. V rámci grantu STM-Morava se soutěž školních kolektivů vypracovala do nejmenších podrobností. Během dvou let projektu bylo vytvořeno několik tématických okruhů. Vzhledem k tomu, že žáci i studenti průběžně procházejí školou, lze říci, že po 3 letech je možné téma i experimentální náplň soutěže použít znovu, neboť v té době, budou v kroužcích zcela jiní soutěžící. Není třeba každým rokem vytvářet úplně nová témata a experimenty, ale stačí vytvořit zásobu 3-4 témat pro dvě hlavní věkové skupiny (ZŠ a SŠ), které lze už jen jemně modifikovat. Většina škol v regionu, která se do těchto soutěží zapojila, získala během výzkumného grantu potřebné základní laboratorní vybavení. Praktické experimenty
byly pro soutěž navrženy tak, aby materiál a chemikálie byly běžně dostupné, nebyly nebezpečné, hlavně co se týká experimentální činnosti na základních školách. Střední školy zapojené do soutěže měly obvykle dostatečné vybavení pro činnost přírodovědného kroužku a další pokračování v soutěži lze lehce zabezpečit. Osobní styk organizátorů ze strany vysoké školy lze ve většině případů nahradit elektronickou poštou či webovými stránkami soutěže. Pro organizování závěrečné konference bude třeba získat sponzory, kteří by přispěli na vlastní průběh konference a také odměny pro vítěze. Z reakcí žáků a studentů, ale také jejich pedagogů, je zřejmé, že tento typ soutěže vítají a mají zájem na dalším jejím pokračování. Pedagogové zvláště oceňují úzký kontakt a spolupráci s odpovídajícím pracovištěm vysoké školy, kde mohou získat cenné metodické rady, popřípadě drobnou materiální pomoc pro zabezpečení své výuky. V letošním roce bylo zahájeno již třetí nefinancované kolo soutěže, do soutěže se přihlásily kolektivy, které se účastnily 2. kola soutěže, ale kromě nich i některé nové kolektivy, které se o této soutěži doslechly. Soutěže školních kolektivů lze realizovat v rámci určitých regionů, ve kterých působí konkrétní vysoká škola přírodovědného zaměření, ale také celostátním zapojením několika vysokých škol z regionů ČR. V takovém případě po regionálních konferencích by se konala další celostátní konference, které by se zúčastnili vítězné školní kolektivy z regionů. Nezájem o přírodní vědy je však pozorován v celé Evropě i ve Spojených státech amerických, takže pořádání tohoto typu soutěže může zvýšit zájem mladé generace o přírodní vědy kdekoliv na světě.
