Management mokřadů Rašeliniště, slatiniště a ostatní Ochrana rašelinišť

MODULARIZACE VÝUKY EVOLUČNÍ A EKOLOGICKÉ BIOLOGIE CZ.1.07/2.2.00/15.0204

Management mokřadů Rašeliniště, slatiniště a ostatní

Ochrana rašelinišť •

u nás plocha asi 25 000 ha (téměř polovina v CHÚ), hlavně horské Sudety, Třeboňsko, Jeseníky, Bílé Karpaty, Vysočina a j. • řada mokřadů chráněných Ramsarskou úmluvou • zásobárna uhlíku, retence vody v krajině, refugia specifické bioty, biodiverzity • ve vyšších polohách zachovalejší (vrchoviště – bezzásahovost), nižší polohy a slatiniště velmi ohrožené (nutný aktivní management) Historie • vznik především v Atlantiku (nejvlhčí období holocénu) – hlavně vrchoviště, periodické zarůstání (např. olše) a obnova bezlesí • některé vznikly činností člověka odlesněním podmáčených lesů a pramenišť (např. luční prameniště po Valašské kolonizaci) • kromě vrchovišť a hodně zamokřelých půd – do pol. 20. stol. pastva nebo kosení pro méně kvalitní seno • těžba rašeliny (stelivo, topivo) – od 2. pol. 19. stol. více intenzivní (borkování), po 2. svět. válce už výrazně méně (u nás většina rozsáhlých těžisek odtěžena nebo chráněna) • od pol. 20. stol. další výraznější ohrožení

1

Ohrožení rašelinišť Hlavní typy ohrožení dnes: - odvodnění, změny ve vodním režimu, nevhodné lesnické hosp. (meliorace, zalesňování) - opouštění od tradičního hosp. (sečení) – přechod k zarostlým mokřadům (Calthiony), zarůstání dřevinami a travinami – problém světlomilných druhů, příp. přechod od seče k pastvě - degradace, eutrofizace, imise, acidifikace (neg. vliv na dřeviny – rašelinné borovice, např. ztráta jehlic) - těžba rašeliny – dnes jen na vybraných místech (léčebné a zemědělské účely) Obecně velmi těžká obnova (lepší po borkování než po těžbě stroji), zásadní ochrana zachovalých lokalit

Rašeliníky Asi 30 druhů, antiseptické účinky, adsorpce vody – až 8x více než je hmotnost suché rašeliny, huminové kyseliny – nízké pH, neustálé dorůstání, izolace od minerálního podloží, anoxické prostředí (bez dekompozice), udržování mikroklimatu, uchování pylů a makrozbytků, bioindikátory, klíčové organismy pro ekosystémy Zahradnický substrát – neutralizovaná rašelina – vylehčení, provzdušnění a zadržení vody, léčivý materiál pro koupele a zábaly – Lázně Třeboň, Teplice nad Bečvou, Lázně Dubí, Lázně Olomouc atd. Zábaly zvyšují prokrvení, cirkulaci krevního oběhu, regenerační a hojivé účinky, úleva artritických bolestí kloubů a ztuhlosti svalů.

2

Vrchoviště

Ombrotrofní rašeliniště, zdrojem vody srážky, druhově velmi chudé, malá produktivita porostu, velmi kyselé (nedostatek minerálů pro pufrování pH), obvykle na tektonických zlomech, refugium spec. bioty

Významné druhy rostlin Andromeda polifolia (C2) Ledum palustre (C3) Eriophorum vaginatum Carex limosa (C2) Carex pauciflora (C3) Scheuchzeria palustris (C1) Vaccinium uliginosum

3

Významné druhy rostlin Empetrum nigrum (C3) Oxycoccus palustris (C3) Listera cordata (C1) Drosera spp. Rubus chamaemorus (C1) Trichophorum cespitosum (C3) Betula nana (C2)

Management vrchovišť • • • •

• • • • •

horská vrchoviště u nás často dobře zachovalá – bezzásahovost v CHÚ (stabilní ekosystémy při zachování vodního režimu) ohrožení těžbou, odvodněním + zalesněním, budováním přehrad zásadní zachování vodního režimu a podmínek na lokalitách (způsobuje změny ve vegetaci, zarůstání dřevinami či travinami – hlavně bezkolenec) hnojení a imise (hlavně přísun N způsobuje změny ve vegetaci – u nás stále silné zatížení spadem N) – řídnutí porostů rašeliníků, rozpad bultů, uvolňování CO2 , přerůstání játrovkou Gymnocolea inflata a d. vápnění kvůli zvýšení pH lesní půdy (vs. acidofilové – např. hynutí mechů) vhodné ochranné pásmo – lesy s vyhovujícím LHP (bez rizika odvodnění, eutrofizace apod.) obnova vodního režimu – přehrazení odvodňovacích kanálů (přívod cizorodé vody nežádoucí) přezvěření horských oblastí – kaliště jelenů obnova po destrukci velmi náročná, obvykle nemožná

4

Odvodnění vrchovišť Vliv odvodnění na vrchoviště: - pokles a rozkolísání hladiny spodní vody, provzdušnění a mineralizace rašeliny – uvolnění živin a nástup náročnějších druhů, změna povrchových struktur a hydraulických vlastností (snížená schopnost zadržovat vodu), rychlejší odtok vody Změny v odvodněných vrchovištích: - expanze suchomilnějších mechů, expanze konkurenčně silnějších druhů (traviny – bezkolenec, metlička, metlice a d.), expanze keříčků (brusnice), expanze dřevin, změny mikroreliéfu (úbytek šlenků)

nenarušené vrchoviště

středně ovlivněné

silně ovlivněné

5

Hrazení melioračních rýh

- u nás Šumava, Jizerské, Krušné hory (obvykle řešeno v rámci povodí – hl. pramenné oblasti) - účelem je zvýšení a stabilizace hladiny podzemní vody, zpomalení povrchového odtoku a celkové zvýšení retence vody v krajině (hlavně období sucha) - stanovení počtu a umístění hrází (vzdálenost mezi nimi) – vychází ze svažitosti terénu (větší sklon – více hrázek), typu vegetace (např. v kleči přirozeně větší kolísání) – koncept cílové hladiny vody (ta odpovídá přirozenému kolísání vody) - podkladem mapy aktuální vegetace, znalost přir.kolísání hladiny a geodetické zaměření odvodňovacích rýh

6

Geodetické zaměření rýh a mapa vegetace Typ biotopu

Cílová hladina (cm)

Vrchoviště aktivní (centrální část) (Sphagnion medii, Oxycocco-Empetrion hermaphroditi, LeucoScheuchzerion palustris) vrchovištní náběhy do laggu

10-15

Vrchoviště aktivní (okrajová část), vrchoviště stagnující a zarůstající (Pino mugo-Sphagnetum)

20-30

Rašelinné smrčiny (Sphagno-Piceetum)

15-20

Rašelinné a podmáčené smrčiny: (Bazzanio rilobatae-Piceetum, Soldanello-Piceetum)

15-35

Přechodová rašeliniště: (Carici rostratae-Sphagnetum apiculati, typ s Trichophorum cespitosum, Sphagnion medii, aj.)

10-20

Hrazení melioračních rýh •

•

•

instalace přehrádek musí být šetrná (bez těžké mechanizace, doprava materiálu na hřbetě, zatloukání kladivy apod.), přehrážky z prken, z kulatin (s vycpávkou z rašeliny) – nutné přesahy do břehů a do dna, možné použití geotextilií konstrukce hrázek: - hráze z prken (zaražené vodorovně, dvě vrstvy přes spáry, zarážené kůly, přepad) - hráze z fošen (zaražené svisle, spoje na pero a drážku, zpevňující kleštiny, přepad) revitalizace především v horních částech povodí a prameništích

7

Hrazení melioračních rýh •

v další fázi podpora zazemnění přehrazených rýh (spontánní zazemnění cca 20-30 % - hlavně rašeliníky), lepší na světle a v mělkých rýhách – vyplnění segmentů mezi rýhami dřevem, hatěmi, rašelinou, příp. iniciální trsy rašeliníků (hlavně v hlubších kanálech) • monitoring vlivu přehrazení: pozitivní efekt na vodní režim a na chemii vody (nejlépe v porostech podmáčených smrčin), zvýšení hladiny podzemní vody v keříčcích, méně v trávnících; celkově menší kolísání hladiny podzem. vody • horší výsledky u více degradovaných rašelinišť • vhodný monitoring stavu přehrádek a jejich oprava či navyšování (při pokračujícím zazemňování) Odvodnění vrchovišť není způsobeno jen melioračními rýhami, důl. může být také odlesnění okolí Odvodňovací rýhy ovlivňují zřejmě jen bezprostřední okolí (do cca 5 m), jiné příčiny degradace Minimálně pro podporu biodiverzity dobré

Průběh kolísání hladiny podzemní vody před a po revitalizaci rašeliniště přehrazením odtokových rýh (revitalizace proběhla na podzim 2008)

8

Významní živočichové vrchovišť Celá řada motýlů Management pro motýly: zachování či obnova hladiny spodní vody - na zazemňujících se rašeliništích pomístní narušování povrchu (zimní vystřelení tůní, prohnání stáda krav), blokování sukcese dřevin, řízené požáry Žluťásek borůvkový (Colias palaeno) - monofág na vlochyni, pánevní a horská rašeliniště, ohrožení melioracemi, zalesněním, těžbou rašeliny, dnes hlavně zazemňování a zarůstání – vlivem lesnických meliorací v okolí lokalit - původně podpora velkoplošnými disturbancemi (např. kůrovec) – ucpávání koryt potoků, sesuvy apod. – vznik nových ložisek humolitu – populace druhu následovaly otevřené plochy rašelinných substrátů (později obdobně díky imisím) - většinou ZCHÚ, bezzásahovost včetně disturbancí u funkčních, umělé prosvětlení strom. patra s ponecháním dřeva na místě, možná extenzivní pastva Perleťovec severní (Boloria aquilonaris) – klikva, odstranění strom. a keř. patra, zrušení meliorací, narušení povrchových vrstev rašeliny Okáč stříbrooký (Coenonympha tullia) – suchopýry, kompletní narušení bultů s ostřicemi na třetině plochy stanoviště, larvy nesnášejí zaplavení – problém s přehrádkováním Modrásek stříbroskvrnný (Vacciniina optilete) - vlochyně

Významní živočichové vrchovišť Šídlo rašelinné (Aeshna subarctica) – především menší rašelinná jezírka s plovoucí vegetací, břehy s borovicemi, ochrana stávajícího stavu, vyloučení vápnění ad. Mravenec rašelinný (Formica picea) – hnízda v bultech rašeliníků a mechů, trsech ostřic v bezlesí - ohrožení: meliorace, zalesnění, eutrofizace, sukcese - management: zachování trsů a bultů a oslunění hnízd (vysoká hladina spodní vody méně významná)

9

Střevlík Menetriésův (Carabus menetriesi pacholei) • rašelinné bezlesí (důl. vlhkost a přítomnost rašeliníků), případně vlhké louky s dominancí jednoděložných (menší zastínění) navazující na rašeliniště - heliofil • u nás hlavně Šumava, dále Krušhory, Slavkovský les, Novohradské hory • hlavní aktivita květen až červen • ohrožením imise (změna chemismu), odvodnění rašelinišť, zarůstání lesem, fragmentace biotopů (les jako bariéra) • Management: požárování (snáší bez úhony, u nás spíš nereálné), blokování sukcese výřezem dřevin – propojení bezlesí, přehrádkování pro obnovu vodního režimu

Významní obratlovci vrchovišť Grus grus

Glaucidium passerinum Luscinia svecica svecica

Vipera berus

Lyrurus tetrix

Zootoca vivipara

10

Rašeliniště s borovicemi •

• •

• •

• •

rašelinné borovice (kleč, blatka) – při narušení vodního režimu mohou přerůstat otevřená vrchoviště, příp. dále směřovat k jiným porostům (smrk) i za přirozených podmínek může být cyklická sukcese (střídání lesa a bezlesí v závislosti na vod. režimu - rašelinné bory) dnes ale kvůli odvodnění stabilnější lesní fáze (např. blatkové bory na Třeboňsku) – možností zvyšování hladiny spodní vody – jen omezené možnosti ohrožení lesnickým hosp. (hybridizace) blatkové bory – ohrožení odvodňováním, mělké kořeny – příjem vody do 50 cm pod povrchem, opakované poklesy – odumírání porostů, při více odumřelých stromech porost náchylný k vichřicím či požárům např. NPR Červené Blato – regenerace narušených ploch po těžbě rašeliny – pestrá mozaika, dnes často nejcennější partie celá řada ochr. významných taxonů – např. můry (zásadní rojovník, vlochyně a d. – prosvětlení)

Eupithecia gelidata

Přechodová rašeliniště

Minerálně chudé, druhově bohatší než vrchoviště, převažují rašeliníky a ostřice, zdroj vody s vyšší mineralizací, v růz. nadmořských výškách, nejméně ohrožený typ

11

Významné druhy rostlin

Drosera rotundifolia Drosera anglica (C1) Drosera intermedia (C1) Utricularia minor (C2)


Carex chordorrhiza (C1) Hammarbya paludosa (C1) Sedum villosum (C1) Willemetia stipitata

12

Slatiny Vysoké pH, humolit většinou bez rašeliníků, druhově bohaté, vzácně v nižších polohách, závislé na minerálně bohatém spodním prameni (minerotrofní), malá produktivita = opět hmyzožravé rostliny!, často vznik činností člověka, dnes často velmi fragmentární, vysoká biodiverzita

Významné druhy rostlin Carex pulicaris (C2) Menyanthes trifoliata (C2) Parnassia palustris (C2) Pinguicula vulgaris (C2) Pinguicula bohemica (C1)

13


Rhynchospora alba (C2) Rhynchospora fusca (C1) Schoenus ferrugineus (C1) Schoenus nigricans (C1) Cladium mariscus (C1) Primula farinosa (A1)

Významné druhy mechů Hamatocaulis vernicosus Helodium blandowii Drepanocladus revolvens Meesia triquetra Sphagnum subnitens Calliergon trifarium Paludella squarrosa a d.

14

Management slatinišť a přechodových rašelinišť • •

•

přechodová rašeliniště častěji bez zásahu, slatiniště nutný management důležité zachování, příp. obnova vodního režimu – dříve hlavně meliorace, celkově pokles hladiny spodní vody – vhodné zacpání drenáží, přehrádkování - problém také při vyhloubení umělých vodních ploch (např. rybníčky, zahradní jezírka) – hlavně tůně pro obojživelníky často likvidují zbylé zachovalé mokřadní louky (včetně ponechání sedimentu na lokalitě) - podobně problémem výstavba (např. dálnic, chat) v blízkosti apod. přísun živin (vede k přeměně vegetace s dominancí na živiny náročnějších druhů a jejich přerůstání ostatní vegetace) – lze omezit dostatečným ochranným pásmem, zákazem hnojení (vč. leteckého) v okolí, ochrana před přítokem měnícím trofii, obnova jen velmi obtížná (hlavně limitace P)

Management slatinišť a přechodových rašelinišť • • •

• •

• •

zarůstání dřevinami (olše, bříza, smrk) a trávami (bezkolenec, rákos, třtina), hromadění stařiny – nutný aktivní management – pravidelný prořez, kosení přechodová rašeliniště: bez kosení nebo stačí 1x za 2-4 roky slatiniště: kosení každoročně (změny už po 1-2 letech ponechání kvůli stálému přísunu živin – hlavně N – přerůstání širolistými bylinami) - kosení1-2 x za sezonu: červenec (podle lokálních podmínek), říjen; jen jedna seč na podzim nahrává konkurenčně zdatným druhům (většina pramenišť dnes s výskytem potenciálně expanzivních druhů) při větších plochách vhodná mozaika, střídání plošek v průběhu let posečenou vegetaci nutné odstraňovat (ani nenechávat poblíž, udržování nízké koncentrace živin), není vhodné ani pálení (zůstávají některé živiny, v popelu lépe klíčí agresivní druhy), shromažďovací kupy nedělat v cenném společenstvu zarůstání nemusí být vždy – např. ne na hodně podmáčených lokalitách (vždy taková místa bezlesí byla – dlouhodobé udržení ekosystému), v boreální zoně vlajkové druhy často vstavače Dactylorhiza fuchsii a D. majalis

15

Management slatinišť a přechodových rašelinišť •

• • •

• •

často vhodné slabé narušení povrchu – cyklická obnova primární sukcese – šlenková vegetace (rosnatky, plavuňka) – někdy zařídí zvěř odstřel pařezů pastva problematická (živiny, eroze) – někdy extenzivně ochrana před rozdupáváním zvěří nebo dobytkem – oplocení nejcennějších partií (totéž při rozjíždění traktory), zákaz přikrmování a lizů v mokřadech - při pastvě v okolí nutné časté kontrolování oplocení, ochranné zóny omezující splach živin, častější kosení v návaznosti na rybníky problém s vyhrnováním – v případě zásahu by mělo být odbahnění a odvoz sedimentu mimo ochrana před zavážením odpadky, zalesněním

Lycopodiella inundata

Bílé Karpaty Bělokarpatská luční prameniště a rašeliniště (historie hospodaření) • původně lesní porosty, prameniště chudá • s příchodem člověka pastva v lese, pálení, kácení lesa – zvodnění mokřadů, příchod světlomilných druhů • před 300-600 lety valašská kolonizace, s kosou a hosp. postupy (pastva ovcí, kosení pro seno – krmivo, podestýlka) – další nárůst zajímavých druhů • nekvalitní seno – kosení až na konci léta (ostřice, mechy, suchopýry) – většina plochy lučních mokřadů • někdy pohnojení chlévskou mrvou (přímo u stavení) – změna v pcháčové louky (pochoutka pro krávy), když se ale přehnalo často zase nekvalitní seno (např. skřipinové porosty) • při pastvě změny ve vegetaci – ústup mechů, dominance sítin • kolektivizace, plošné hnojení, odvodnění ve 20. stol. – zánik většiny lokalit • dnes obnova kosení pro potřeby biodiverzity, místy ale zůstal tradiční management vlhkých luk

16

Významné druhy živočichů Mokřadní měkkýši pěnovcových pramenišť: • zrnovka alpská (Pupilla alpicola), vrkoč útlý (Vertigo angustior), vrkoč Geyerův (V. geyeri), vrkoč bažinný (V. moulinsiana) – zachování vodního režimu, pravidelné mozaikové kosení (za 2-5 let) s odstraněním biomasy (až po odpadnutí jedinců – několik dnů), odstraňování náletů, vhodné nenarušení pěnovce při pracích, oplocení proti pastvě, příp. extenzivní pastva (koně), ochranné pásmo

Perleťovec mokřadní (Proclossiana eunomia) – rdesno hadí kořen, mozaikové kosení části ploch (od konce července do poloviny srpna se sušením sena na místě), šíření po odsunu Němců ze Sudet

Obnova rašelinišť

17

Těžená rašeliniště Těžba rašeliny vzácně, pouze na několika lokalitách. V minulosti borkování – ruční těžba, sušení Od 1. poloviny 18. století. Dnes – průmyslová strojová těžba – (1) frézování, (2) mokrá těžba bagrem (léčivé vlastnosti zachovány). Rašeliniště – pouze 0,3 % rozlohy ČR, vzácný biotop, věnovat zvýšenou pozornost. Dotěžená místa – zbytková mocnost rašeliny 0,5-1 m Holá rašelina – nehostinný substrát, silně se přehřívá, mrazové narušení, větrná eroze. Obvyklá rekultivace - zalesnění

Těžená rašeliniště Rašelina má své využití. Používá jako palivo, prostředek pro zvýšení úrodnosti půdy, stelivo pro hospodářská zvířata či pro přípravu léčivých lázní. Dříve se rašelina těžila ručně. Borkování – historický způsob dobývání rašeliny – ruční. Rašelina byla původně těžena tzv. borkováním, které bylo k rašeliništi relativně šetrné. Jednalo se o ruční těžbu, která se prováděla v květnu po zakončení jarních prací. Před vlastní těžbou bylo nutné rašeliniště odvodnit vybudováním odvodňovacích kanálů. Poté se odlesnilo a zbavilo povrchové vrstvy, tzv. mourovky. K těžbě rašeliny se používala zvláštní lopatka zvaná želízko. Jednalo se o ostrý nástroj ve tvaru písmene L, kterým se vyrýpla tzv. borka o velikosti cihly (cca 10 x 10 x 45 cm). Borky obsahovaly až 85 % vody, proto bylo nutné, aby vyschly. Nakládaly se na trakaře a odvážely na výkladiště, kde se rovnaly jedna vedle druhé. Asi po 10 dnech se šraňkovaly, tzn. stavěly do kapliček, vždy 3 proti sobě a čtvrtým borkem se zastřešovaly. Po dvou až čtyřech týdnech se stavěly do figur, dutých kopek, ve kterých byly ponechány až do zimy, kdy se z blat odvážely.

18

Těžená rašeliniště Jámy po ruční těžbě zatopila voda a vodní hladina postupně zarostla vegetací. Některá vyrýpaná rašeliniště zůstala trvale zaplavena a vznikly tůňky, které mají díky rašelinnému dnu tmavou barvu. Proces tvorby rašeliny se opakuje. Po určité době, několika set nebo tisíc let, se vytěžené rašeliniště opět změní v původní rašeliniště – spontánní sukcese.

Současná průmyslová těžba – plošné odvodnění, skrývání po několika centimetrech (vysušení, frézování povrchu). Co po následném dotěžení (60 cm nad bázi vrchoviště)?

P. Konvalinková – sukcesní řady obnovy rašelinišť

19

P. Konvalinková – obnova vytěžených rašelinišť


20



21



22



23


24

Management mokřadů Rašeliniště, slatiniště a ostatní Ochrana rašelinišť

Recommend Documents