MALOSTRANSKÁ MOSTECKÁ VĚŽ A PRAHA HUSITSKÁ Komentovaná prohlídka pro II. stupeň ZŠ a SŠ
STUDIJNÍ MATERIÁL PRO PEDAGOGY KE KOMENTOVANÝM PROHLÍDKÁM PRAŽSKÝCH VĚŽÍ
DŮLEŽITÁ DATA – PŘEHLED 1379 teolog Jan z Jenštejna je jmenován pražským arcibiskupem a nejvyšším zemským kancléřem 1391 24. 5. založena kaple Neviňátek betlémských, původně jako kazatelský dům 1393 20. 3. umučen generální vikář Jan z Pomuku 1402 14. 3. se stává správcem Betlémské kaple M. Jan Hus 1403 pražský m arcibiskupem jmenován Zbyněk Zajíc z Hazmburka 1410 16. července spálil Zbyněk Zajíc z Hazmburka v Biskupském dvoře zabavené Viklefovy spisy
1414 1. listopadu zahájen v Kostnici u Bodamského jezera církevní koncil, který usiloval o ukončení papežského schizmatu a reformu církve; na jeho svolání měl výraznou zásluhu Zikmund Lucemburský 1415 6. července předán k potrestání světskému rameni Jan Hus jako zatvrzelý kacíř a upálen za městskými hradbami města Kostnice 1419 30. července došlo na Novém Městě pražském k I. pražské defenestraci ‐ 16. srpna umírá na hradě v Kunratickém lese Václav IV. (Nový Hrádek u Kunratic) 1420 17. března vyhlásil papežský legát ve Vratislavi I. křížovou výpravu proti Čechům ‐ 8. května vypálena na Malé Straně komenda johanitů i Biskupský dvůr ‐ 8. července byly definitivně zformulovány tzv. čtyři artikuly pražské, jež hlásaly svobodu kázat slovo boží, právo přijímat „pod obojí způsobou“, požadavek odnětí církevního majetku a požadavek trestání „všech hříchů smrtelných“ ‐ 14. července 1420 se odehrála bitva na Vítkově, křižácké vojsko bylo poraženo 1421 v květnu byla vyhlášena II. křížová výprava proti husitům (následovala ještě III., IV. a V. křížová výprava) ‐ 3. června byl zahájen sněm v Čáslavi, který vyhlásil zemským zákonem čtyři artikuly pražské, zbavil královského titulu Zikmunda Lucemburského a do přijetí nového krále měla řídit zemi dvacetičlenná Rada Království českého 1424 7. června se odehrála bitva u Malešova, ve které se střetlo vojsko Panského svazu a vojsko Jana Žižky z Trocnova, které zvítězilo ‐ 11. října skonal Jan Žižka z Trocnova 1433 16. ledna – 8. dubna zasedal Basilejský koncil, na němž probíhaly disputace o pražských artikulech, další jednání dále probíhala v Praze 1434 30. května se v bitvě u Lipan střetla vojska radikálních husitů a Panské jednoty, jež zvítězila
1435 21. října byl univerzitní mistr a kališnický kněz Jan Rokycana zvolen pražským arcibiskupem, tato volba však nebyla papežem nikdy potvrzena 1436 5. června byla na zemském sněmu v Jihlavě za přítomnosti císaře Zikmunda vyhlášena kompaktáta a byla tak oficiálně uzákoněna existence „dvojího lidu“ – katolického a kališnického ‐ 14. srpna byl Zikmund Lucemburský v Jihlavě přijat českým králem 1437 9. prosince zemřel král Zikmund 1438 29. června byl českým králem korunován Albrecht II. Habsburský 1439 28. října umírá Albrecht II. Habsburský 1440 vládu v zemi si až do volby nového krále rozdělily tzv. landfrýdy (tj. svazky rytířů, pánů a královských měst) 1448 3. září obsadil Jiří z Kunštátu a Poděbrad Prahu a začal se titulovat zemským správcem 1453 českým králem korunován Ladislav Pohrobek 1457 23. listopadu náhle Ladislav Pohrobek umírá 1458 2. března zvolen Jiří z Kunštátu a Poděbrad českým králem 1465 28. listopadu byla na Zelené Hoře založena tzv. jednota zelenohorská sestávající především z katolického panstva, namířená proti vládě Jiřího z Poděbrad 1467 22. dubna vypověděl Jiří z Kunštátu a Poděbrad odbojnému panstvu (jednota zelenohorská)
válku ‐ vzniká samostatná církev Jednota bratrská; jednalo se o denominaci, která však byla potírána svorně katolíky i utrakvisty 1468 31. března začalo křížové tažení proti Českému království, v jehož čele stanul Matyáš Korvín 1469 Zemský sněm přijal nový Mincovní řád 1471 22. února umírá nepotvrzený pražský arcibiskup Jan Rokycana 22. března umírá Jiří z Kunštátu a Poděbrad; zanechal po sobě mužské potomky, kteří však neměli nárok na nástupnictví; Jiří Poděbradský prosazoval na český trůn rod Jagellonců
SLOVNÍČEK POJMŮ eucharistie ‐ Nejsvětější svátost, pojem, jímž katolická církev označuje již proměněný chléb a víno, který křesťané přijímají při slavení eucharistie ‐ katolická církev považuje eucharistii za reálně přítomné Kristovo tělo a krev (tzv. transsubstanciace), protestantské církve ji naproti tomu chápou jako pouhou připomínku Kristovy Poslední večeře (Když jedli, vzal Ježíš chléb, požehnal, lámal a dával učedníkům se slovy: "Vezměte, jezte, toto jest mé tělo.“ Pak vzal i kalich, vzdal díky a podal jim ho se slovy: "Pijte z něho všichni. Neboť toto jest má krev, která zpečeťuje smlouvu a prolévá se za mnohé na odpuštění hříchů.“ Mat, 26, 26‐28). ‐ ukládá se do tzv. sanktuária (svatostánku) ‐ v 15. století se jednalo zpravidla o zdobný výklenek v levé straně kněžiště, uzavřený mřížkou ‐ v katolické církvi je v současnosti přijímání z kalicha vyhrazeno většinou duchovním, při slavnostních příležitostech i laikům ‐ znovuzavedení přijímání eucharistie podobojí (viz níže) se stalo jedním z hlavních bodů náboženské reformace XV. stol. (pokus o návrat k prvokřesťanské praxi) hostie hostia (lat.) – oběť ‐ v katolické církvi nekvašený chléb ve formě kulaté oplatky, po jeho proměnění mluvíme o Nejsvětější svátosti
komenda comes (lat.) – druh, společník ‐ označuje středověké sídlo rytířského řádu, pro které je charakteristické spojení monastických a obranných prvků: klášter, svatyně, fortifikace, špitál, hospodářské budovy apod. odpovědnictví ‐ organizování kořistných a záškodnických akcí mezi šlechtici i mezi šlechtici a městy ‐ roku 1517 došlo k narovnání mezi šlechtou a městy tzv. Svatováclavskou smlouvou podobojí ‐ sub utraque species (lat.) – pod obojí způsobou, tedy přijímání proměněných hostie a vína (tedy Těla a Krve Páně) během bohoslužby ‐ k prvnímu laickému přijímání z kalicha v rámci husitské reformace u nás došlo na popud Jakoubka ze Stříbra v kostele sv. Martina ve Zdi na Starém Městě pražském roku 1414 ‐ přijímání pod obojí se stalo roku 1420 obsahem jednoho ze čtyř artikulů pražských ‐ toto laické přijímání pod obojí bylo prosazeno do basilejských kompaktát mezi husity a koncilem v Basileji pozdní gotika ‐ na našem území mluvíme o pozdní gotice zhruba mezi lety 1430 – 1520 ‐ až po dobu panování Jiříka z Kunštátu a Poděbrad navazuje gotika na předhusitské vzory, nešlo ani tak o nedostatek invence, ale spíš nedostatek financí ‐ v závěrečné fázi mluvíme o tzv. jagellonské gotice
právo útrpné ‐ neboli mučení bylo v rámci právně vymezeného schématu považováno za legitimní způsob, jak dosáhnout přiznání obviněného během výslechu ‐ na území habsburské monarchie bylo právo útrpné zrušeno r. 1787
INSPIRACE PRO VÝUKU: Období, které předcházelo výstavbě Malostranské mostecké věže, bylo jednou z tíživých epoch naší historie a vepsalo se i do podoby této mostní stavby, která vznikala v 60. letech 15. století, i do podoby jejího bezprostředního okolí
1) Vyzvěte žáky, aby v Praze (příp. v jiném městě či kraji) našli stavby, které zanikly či jejichž výstavba byla přerušena během husitských bouří. Vybídněte je, aby se pokusili přijít na to, z jakého důvodu tomu tak bylo ‐ např.: stavba byla zástupným symbolem katolické církve, stavba byla obranným bodem nepřítele apod. (Na území Prahy můžeme kromě biskupského dvora či johanitské komendy jmenovat např. přerušenou a ve své zamýšlené podobě již nikdy nedostavěnou stavbu kostela P. Marie Sněžné, vypleněnou katedrálu sv. Víta, hrad Vyšehrad či Nový Hrádek u Kunratic) 2) Stavbou, jejíž výzdoba byla také částečně realizována až v době panování Jiříka z Kunštátu a Poděbrad je kostel P. Marie před Týnem (Týnský chrám). Vybídněte žáky, ať zjistí, jak bylo průčelí tohoto kostela vyzdobeno a pokusí se v podobném duchu navrhnout výzdobu Malostranské mostecké věže. Jakou výzdobu navrhnou a proč? 3) Jeden ze státních symbolů České republiky úzce souvisí s epochou, které je věnován tento program (nápis na prezidentské standartě). Vybídněte žáky, ať tento symbol určí a zjistí, z čeho byl převzat a k jaké osobnosti se váže. Vkládáme do onoho hesla stejný význam i dnes nebo je význam tohoto hesla posunut? (Jedná se o heslo na prezidentské standartě, které zní Pravda vítězí a je přejato z nápisu na kalichu, který byl umístěn na Týnském chrámě, jež zněl Veritas Dei vincit – Pravda Páně vítězí. Ten byl zas přejat z listu vězněného M. Jana Husa pražské univerzitě: „… Jinak, nejmilejší v Kristu Ježíši, stůjte v poznané pravdě, která vítězí nade vším a sílu má až na věky. ...“) 4) V Muzeu hl. m. Prahy se nachází exponát Krista Bolestného, který je připisován Mistru Týnské Kalvárie – autorovi, který opustil naše území pravděpodobně po r. 1420. Pokuste se s žáky definovat pohnutky malířů, sochařů či stavitelů, které je vedly k odchodu z Českého království (obavy o vlastní bezpečnost, obrazoborectví, nedostatek zadavatelů, nedostatek materiálu apod.).
DOPORUČENÁ LITERATURA: České země v letech 1437‐1526, Čechura Jaroslav, Libri 2010 Jan Nepomucký, česká legenda, Vít Vlnas, Paseka 2013 Malé dějiny Prahy, Janáček Josef, Orbis 1967 Rytíři svatého Jana Jerusalémského u nás, Skřivánek František, Klub pro českou heraldiku a genealogii, 1998 Svatováclavská smlouva, Francek Jindřich, Havran 2006 Ze zpráv a kronik doby husitské, Hlaváček Ivan, Svoboda 1981
INFORMACE: Program připravilo lektorské oddělení Muzea hlavního města Prahy ve spolupráci s oddělením historických sbírek Muzea hlavního města Prahy, Na Poříčí 52, Praha 8, 180 00 Studijní materiál zpracovala Markéta Gausová Zörnerová, supervizor PhD. Jana Bělová Program vede: Markéta Gausová Zörnerová, 221 709 666, 725 847 752 Programy lektorského oddělení objednávejte na www.muzeumprahy.cz
