Malé vodní nádrže Hlubokého potoka a jejich historický význam Small water reservoirs on the Hluboký brook and its historical role Frajer Jindřich, Mgr. , Pavelková Chmelová Renata, RNDr. , Ph. D. Abstract: Hluboký brook, was one of the most important stream in the Caslav region. As it is said in historical works, it was a „water artery“ of the town Caslav. There were built a huge number of small water reservoirs (mostly fishponds) on this stream for supplying Caslav by water. This role ended by 1931, when new water-conduit from location near Chotěboř was built. Many of fishponds were dried, but we can still find its relicts in the landscape. This article is a historical review of small water reservoirs on the Hluboký brook. Keywords: Hluboký brook, fishpond, small water reservoir
Úvod Hluboký potok, pramenící jihovýchodně od osady Kocanda, je dnes pro obyvatele obcí, kterými protéká, takřka bezvýznamným vodním tokem, o něhož je zájem pouze tehdy, zvýší-li se jeho vodní stav natolik, že se začne rozlévat do přilehlých luk a polí. Ohlédneme-li se však zpět do historie zjistíme, že úloha tohoto vodního toku byla pro řadu obcí, bývalého politického a soudního okresu Čáslav, takřka nepostradatelná. Historici hovoří o Hlubokém potoce jako o „vodní tepně“ (Malina a kol., 1976). V průběhu několika staletí bylo na jeho toku vybudováno 16 rybníků (v povodí pak 21), které však plnily namísto rybochovné funkce především funkci vodárenskou. Hluboký potok, byl nenahraditelným vodním zdrojem zejména pro město Čáslav, jež využívalo vody z nádrží (rybníků) postavených na tomto potoce až do počátku třicátých let dvacátého století. Tehdy byl pro Čáslav vybudován nový vodovod z Malče u Chotěboře (Chmelík, 1931). Většina nádrží tak ztratila svoji původní vodárenskou funkci a byly využívány jako chovné. Opětovná možnost využití vod akumulovaných v malých vodních nádržích Hlubokého potoka, pro zásobování města Čáslav pitnou a užitkovou vodou, se diskutovala v šedesátých letech dvacátého století. V tuto dobu město přišlo o možnost intenzivnějšího využití malečských pramenů, urbanisticky stagnovalo a představitelé města se snažili najít nové vodní zdroje, které by vyvedli Čáslav z „vodní krize“. V této souvislosti bylo použito studie, zhotovené katedrou meliorací FIS ČVUT v Praze, která počítala z revitalizací malých vodních nádrží na Hlubokém potoce, jejich rozšířením a prohloubením1. Z plánované obnovy a rekonstrukce rybníků však sešlo z důvodu vybudování vodní nádrže Vrchlice, která vyřešila problémy města Čáslav se zásobením vodou. Hluboký potok se poté stal předmětem zájmu ochránců přírody. Díky jejich snaze byla v roce 1979 vyhlášena klidová oblast „Rybníky Hlubokého potoka a žacké studánky“, která měla alespoň částečně chránit Tupadelskou bažantnici, coby relikt původního
1
SOkA Kutná Hora, MÚ Čáslav: Hydrologická studie Povodí řeky Brslenky nad městem Čáslav, ČVUT, Praha 1957, kart. č. 446, pol. 3
středočeského lužního lesa s až 400 let starými duby a břehové porosty rybníků Homolka a Jirsák, které jsou dodnes významnými ornitologickými lokalitami.2
Metody výzkumu Tato studie vznikla komparací, konfrontací a kritickým zhodnocením odborné literatury (zejména Skřivánek, 2002), archivních pramenů ze Státního Okresního archivu v Kutné Hoře, Státního oblastního archivu v Zámrsku a Městského muzea v Čáslavi s historickými mapovými díly a vlastním terénním výzkumem. Hluboký potok Hluboký potok je drobným vodním tokem IV. řádu a přísluší k povodí Labe. Je spravován Zemědělskou vodohospodářskou správou Pardubice. Pramen leží v nadmořské výšce 405 m u lokality „Ochoz“ v kat. území obce Přibyslavice na parcele č. 1222 a stéká se s řekou Čáslavkou3 na parcele č. 2134/6 kat. území města Čáslav, v místě bývalého rybníka Svornost, 258 m n. m. Celková délka toku Hlubokého potoka je 12,051 km a plocha povodí činí 62,487 km2 (dle Základní vodohospodářské mapy ČR 1:50000 a DIBAVODu). Na svém toku přijímá Hluboký potok 6 významných přítoků (viz tabulka č. 1). Archivní prameny hovoří o tom, že potok se vyznačoval stálou vodností a dobrou kvalitou vody i v průběhu suchých let. To je způsobeno především dostatečným přísunem vody v pramenné oblasti potoka, na který poukazují i místní toponyma (např. „K Jezerám“ k. ú. Zbudovice , „ Dýmák“ k. ú. Šebestěnice apod.), a zároveň také zásobováním vodou četnými prameny v lese Rejžovka. K narušení vodního režimu Hlubokého potoka došlo až v roce 1972, kdy byla pitná voda od pramene u Nového Dvora4 svedena do JZD v Dolním Štrampouchu, kde sloužila k napájení dobytka (Šindelář, 1972). V současnosti se v povodí potoka nachází 11 malých vodních nádrží, z toho přímo na vodním toku 6. Historické a současné malé vodní nádrže (především rybníky), které byly zbudovány přímo na Hlubokém potoce, jsou hlavním předmětem zájmu tohoto příspěvku. Tabulka č. 1 Přítoky Hlubokého potoka (řazeny od pramene) název přítoku bezejmenný od lokality „U Osiny“
bezejmenný z lesa Rejžovka bezejmenný z lesa Rejžovka bezejmenný z lesa Rejžovka Schořovský potok Štrampoušský potok
2
levostranný/pravostranný levostranný levostranný levostranný pravostranný pravostranný levostranný
délka přítoku (km) 1,245 0,12 0,127 0,709 1,238 1,929 zdroj: DIBAVOD
Městské muzeum Čáslav: Důvodová zpráva k navrhované klidové oblasti „Rybníky Hlobokého potoka a žacké studánky“, Čáslav 1979 3 řeka Čáslavka bývá někdy ztotožňována s Brslenkou (viz Základní vodohospodářská mapa ČR 1:50000, DIBAVOD atd.) historicky je však správnější označení Brslenky až po soutoku Hlubokého potoka s řekou Čáslavkou (Vlček a kol. 1984) 4 zřejmě se jedná o jeden z nejvydatnějších pramenů na Čáslavsku tzv. „Vilímku“, tento pramen v raném novověku sám napájel soustavu sádek a rybník u Nového Dvora
Historické a současné MVN na Hlubokém potoce Rybník Kocanda Nachází se asi 1,5 km od pramene Hlubokého potoka. Je označován jako průtočný, avšak v některých archivních pramenech je uváděn jako rybník pramenný nebo nebeský5. Výtok z tohoto rybníka by v tomto případě mohl být chápán jako pramen Hlubokého potoka. Rybník je situován vedle bývalého zájezdního hostince Kocanda, který sloužil jako přepřažiště koní na tzv. „čáslavské cestě“ jež byla součástí cesty Praha – Vídeň. Jeho primární funkce byla rybochovná a akumulační (zřejmě pro potřeby hostince a přilehlého dvora). Rybník se vyznačoval stálým nadržením i ve velmi suchých letech, k čemuž mu pomáhala voda přitékající z luk od Kozohlod (Skřívánek, 2002). Velikost rybníka se v průběhu staletí neměnila, jeho výměra je 0,3 ha. Rybník je ve vlastnictví obce Vlkaneč. Rybník Beranov Zaniklý rybník o výměře 2,94 ha (dle Skřívánka, 2002). Hráz v terénu již není patrná, břehy lze však bezpečně rozeznat. Dle I. voj. mapování byla hráz tohoto rybníka lomená. Zřejmě se jednalo o rybník průtočný, bezpečně to však potvrdit nemůžeme. Na mapách I. voj. mapování je rybník zobrazen jako průtočný s výpustí ve střední a východní části hráze. Pravděpodobnost, že by Beranov měl kromě výpusti v západní části hráze (odkud vedl přívodní kanál do rybníka Prchala) další dvě výpusti se zdá nepravděpodobná. Lze se tedy domnívat, že rybník byl obtočný, přijímal vodu z Hlubokého potoka a ten ho poté obtékal z východní strany. Rybník by měl tedy pouze dvě výpusti jednu ve středu hráze a druhou v západní části. Proti této hypotéze však mohou stát archivní prameny z fondu velkostatku Žleby, které počátkem 18. století hovoří o „potoku beze jména zvláštního, vytékajícího od vesnice Zbudovic a Březí z rybníka Beranova…. na malé stálé vodě…“6 Z uvedené citace vyplývá nejen, že Hluboký potok skutečně rybníkem protékal, ale také že Beranov sloužil jako významný regulátor odtoku. Vody z tohoto rybníka totiž mohly putovat zpátky do Hlubokého potoka, nebo výpustí v západní části hráze kanálem do rybníků Prchala, Pustého a následně Kořenného, který odváděl svou vodu do Hlubokého potoka kanálem přes les Rejžovku, ale také do níže položených rybníků patřících již k povodí Klejnárky. Rybník byl zrušen z neznámých důvodů, zřejmě na počátku 19. století. Stabilní katastr už ho označuje jako louku. Na císařských otiscích map tohoto katastru již není patrná ani hráz. Kvůli důležité regulační funkci a zajištění trvalého přísunu vody pro rybníky níže na toku Hlubokého potoka, registrujeme snahu čáslavských měšťanů obnovit tento rybník na konci 19. století. Pro velké náklady však bylo od tohoto plánu upuštěno (Skřivánek, 2002). S obnovením Beranova počítala také
5
SOkA Kutná Hora, OÚ Čáslav: Vodohospodářský průzkum obcí 1949 OA Zámrsk, Vs Žleby: kniha č.137, fol. 53b, In: Skřivánek, M. : Rybníky v okolí Čáslavi, Kuttna, Kutná Hora 2002, str. 28 – 29 6
hydrologická studie ČVUT, která plánovala rybník obnovit s výměrou 2 ha a max. objemem zadržované vody 15000 m3 . Hypotetický rybník mezi Beranovem a Prchalem Na mapách I. voj. mapování je mezi rybníky Beranov a Prchal zakreslen další, neznámý rybník. Měl být zásoben kanálem vedoucího od výpusti v západní části hráze Beranova. Ačkoliv je známo, že I. voj. mapování se vyznačuje řadou nepřesností, terénní průzkum potvrdil hypotetickou možnost existence tohoto rybníka, o němž se však nezmiňuje žádný katastr. Rybník se mohl nacházet jižně od Prchala a odvádět do něj své vody. Přívodní kanál k Prchalovi – zřejmě relikt původního kanálu z Beranova, byl objeven při terénním průzkumu v nově vysazeném lese nad Prchalem. Rybník Prchal Tento rybník s výměrou 1,2 ha, přijímal vodu kanálem z rybníka Beranova. Po jeho zrušení byl rybník odkázán na pramenné zdroje v jeho litorálním pásmu. Skřivánek (2002) se domnívá, že po zrušení Beranova byl Prchal zásoben přívodním kanálem vedoucím od Kocandy. Tento kanál skutečně existuje avšak, vzhledem k tomu, že rybník je položen ve vyšší nadmořské výšce, než počátek kanálu z Hlubokého potoka u Kocandy, je bez použití čerpadel takřka nemožné nahánět vodu tímto kanálem do Prchala. Domníváme se, že tento „kanál“ vznikl pro potřeby meliorace přilehlých polí. V současnosti je tedy možné tento rybník označit za nebeský či pramenný7. Rybník odvádí své vody podzemní výpustí do rybníka Popova. V mapách stabilního katastru je tento rybník chybně označen jako “ Kořeni“. Hráz rybníka je sypaná, v koruně široká až 3 m. Rybník slouží jako chovný a vlastnická práva na něj uplatňuje Rybářství Litomyšl a. s. Rybník Popov Rybník Popov byl zásoben vodou z rybníka Prchala a rybníka Pustého. Kromě těchto vodních zdrojů měl z jihu vlastní přítok, který však zanikl pravděpodobně s výstavbou areálu zemědělského družstva Zbudovice v osmdesátých letech 20. století. Rybník má výměru 0,82 ha, je opatřen sypanou hrází, v koruně širokou 1,2 m. Rybník slouží chovným účelům a je ve vlastnictví Rybářství Litomyšl a. s. Z Popova vede přes parcelu č. 380 (k. ú. Březí) odtokový kanál, který se na parcele č. 300 (k. ú. Březí) vlévá do Hlubokého potoka. Rybník Pustý Je rybníkem pramenným, který svými vodami napájí také Popov. V dřívějších dobách byl pravděpodobně propojen s rybníkem Kořenným, který přísluší k povodí řeky Klejnárky . Rybník Pustý sloužil jako významný zdroj vody pro Hluboký potok, město Čáslav si jej proto po několik staletí pronajímalo od velkostatku Žleby. Rybník dostal své jméno podle skutečnosti, že byl při tvorbě josefovského katastru vypuštěn a pozemky, na kterých ležel, byly označeny jako „Pod Pustou hrází“ a „Nad Pustým rybníkem“. Dle stabilního katastru měl rybník rozlohu 0,64 ha (Skřivánek, 2002). Po revitalizaci, provedené v roce 2004 Rybářstvím Litomyšl a. s., se jeho plocha zmenšila na 0,5344 ha. Hráz je sypaná, v koruně široká 3 m. Rybník zadržuje při maximální výšce hladiny 3370 m3 vody. Tůň pod Beranovem 7
jako pramenný označuje tento rybník také Revise vodních děl velkostatku Žleby z roku 1936 (SOkA Kutná Hora, OÚ Čáslav, kart. č. 1484, pol. 181)
Pod bývalým rybníkem Beranov se dodnes nachází na části parcely č. 280 (k. ú. Zbudovice) malá nádrž, z jejíhož charakteru nelze vypovědět, zda je přírodního či antropogenního původu. Přikláníme se k druhé variantě, vzhledem k tomu, že ze západní strany je ohraničena silnicí ZbudoviceŠebestěnice. Tůň není zakreslena na většině historických ani současných map. Odpověď na otázku jejího vzniku a funkce nenalezneme ani v archiváliích. Může se jednat o relikt neznámého rybníka, se kterým bezprostředně sousedila nebo o určitý regulátor přítoku do tohoto rybníka. Neznámý rybník Na parcele č. 300 k. ú. obce Březí se v lokalitě „V Horce“ nachází masivní hráz neznámého rybníka. Jeho název, jakožto funkce se nám nepodařila z žádných historických pramenů dopátrat. Přibližnou výměru tohoto rybníka můžeme pouze odhadovat na 0,5 – 1 ha. Josefovský katastr již tento rybník nezná. Musel být tedy vypuštěn před rokem 1785. Louka, která vznikla vypuštěním tohoto rybníka, je v současnosti většinu roku trvale zamokřená a tudíž špatně obhospodařovatelná. Podlesní rybník a rybník Rejžovka Tyto rybníky ležely na Hlubokém potoce při severním okraji lesa Rejžovky. O lese Rejžovka máme první dochovanou zmínku z roku 15428, stejně jako o kmetcím dvoře s osadou Rajžoky. Kmetcí dvůr i osada zanikly po třicetileté válce. Rybníky byly pravděpodobně vybudovány pro potřeby zásobování hospodářského dvora užitkovou vodou. Jeden z rybníků se zřejmě nacházel při dnešní silnici Schořov – Nový dvůr, na parcele č. 121 k. ú. Schořov. Druhý rybník by pak ležel výše po proudu Hlubokého potoka. Na existenci rybníků v severním cípu lesa Rejžovky poukazují také toponyma. Rybník Rejžovka byl vysušen již v 18. století a Podlesní na poč. 19. století. Výměra rybníků zůstává neznámá. Jelikož se v archivních pramenech nedochovala žádná zmínka o snaze obnovit tyto rybníky, můžeme předpokládat, že se významnou měrou nepodílely na regulaci Hlubokého potoka. Rybník Hluboký Jeden z nejstarších rybníků na Čáslavsku byl vybudován jako pomocná nádrž rybníka Trubného. Nacházel se pravděpodobně na parcele č. 147 k. ú. Schořov. Josefovský katastr uváděl tento rybník s výměrou 0,76 ha, pokud však rybník skutečně ležel na výše uvedené parcele, jeho výměra by mohla být až 2,2 ha. V lese mezi Schořovem a Novým Dvorem lze dohledat ještě zbytky hráze tohoto rybníka. Ta se roku 1834 (Skřivánek, 2002) protrhla v důsledku přívalových srážek a rybník od té doby nebyl obnoven, ačkoliv se o to město Čáslav v roce 1904 snažilo9. Pro neshody se Žlebským panstvím, kterému rybník patřil, však tato nádrž obnovena nebyla. Rybníky Bažantník a Horní Trubný Jedná se o zaniklé průtočné rybníky ležící v Tupadelské bažantnici. Po bývalé hrázi Horního Trubného vede silnice mezi obcemi Tupadly – Žáky. Rybník Bažantník byl situován nad Horním Trubným (parcela č. 326 k. ú. Tupadly). Ten sloužil jako chovný rybník a zároveň jako regulační nádrž pro rybník Trubný. Josefovský katastr tento rybník, na rozdíl od Bažantníka, necituje, dle Skřivánka (2002) se tudíž může jednat o jeden a tentýž rybník s jinými názvy. Terénní průzkum prokázal možnost existence obou rybníků. Rybníky zanikly na počátku 19. století. 8
Městské muzeum Čáslav: Důvodová zpráva k navrhované klidové oblasti „Rybníky Hlubokého potoka a žacké studánky“, str. 2 9 SOkA Kutná Hora: MÚ Čáslav, Pamětní kniha města Čáslavě III. 1898 – 1908, str. 223
Trubný Rybník Trubný je jedním z nejstarších na Čáslavsku. Pro svoji vodárenskou funkci byl pro město také tím nejdůležitějším. Město Čáslav tento rybník odkoupilo od Tupadelského panství v roce 1545 (Skřivánek, 2002). Záhy poté byl z tohoto rybníka vybudován dřevěný vodovod, který přiváděl vodu do čáslavských městských kašen zbudovaných tesařem Matesem z Jihlavy roku 1610 (Malina, 1976). Starý, dřevěný vodovod zásoboval město pitnou vodou až do roku 1884, kdy musel být přebudován, jelikož nestačil pokrývat spotřebu vody obyvatelstva města. Denní spotřeba pro Čáslav byla vypočítána na 2160 hl a téměř celou jí pokrýval právě rybník Trubný10. Aby se zamezilo znečištění vody, byl rybník Trubný v jižní části rozšířen a nová část byla od zbytku rybníka oddělena menší hrázkou (filtrem) a sloužila jako usazovací nádrž, která přiváděla vodu do vodárenské budovy, kde se dále čistila a filtrovala. Po zániku výše jmenovaných rybníků trpěl Trubný v letních měsících nedostatkem vody a vyznačoval se velmi kalnou vodou. Po vybudování vodovodu z Malče u Chotěboře upadla úloha Trubného rybníka pomalu v zapomnění. Jeho vody se přiváděly ještě nějaký čas potrubím do městského koupaliště. Dnes je rybník ve vlastnictví MRO Čáslav, která ho udržuje ve vynikajícím stavu. Jedná se o rybník obtočný, s vlastním přívodním a odtokovým kanálem, jeho výměra činí 1,31 ha, objem zadržované vody 1000 m3 a maximální hloubka je 2 m. Rybníky Malý a Velký Jirsák a Homolka Jedná se o rybníky ležící v těsné blízkosti města Čáslav. Rybník Malý Jirsák byl zaznamenán ještě v josefském katastru (výměra 0,5 ha – dle Skřivánka, 2002), avšak na mapách I. vojenského mapování chybí. Malý Jirsák ležel na Hlubokém potoce pod Velkým Jirsákem. V současnosti je dno Malého Jirsáka neobhospodařováno, jedná se o významné stanoviště ptactva. Rybník Homolka byl vybudován nákladem města Čáslav v letech 1555 – 1558 čistě pro vodárenské účely. Po pobělohorských konfiskacích připadly Velký Jirsák i Homolka Filipovskému panství. Stabilní katastr tyto rybníky nezaznamenává, lze tedy usuzovat, že byly již v polovině 18. století vypuštěny a využívány pro pěstování prosa a zelí. V roce 1866 byl na jejich dnech zřízen ovocný sad11. Město proti takovému využití protestovalo a v roce 1873 si oba rybníky pronajalo a využívalo je k původnímu účelu. Rybníky plnily také důležitou regulační a ochrannou funkci před povodněmi, které často poškozovaly jejich hráze. Rybník Jirsák i Homolka jsou ve vlastnictví města Čáslav a slouží jako chovné. Homolka má výměru 3,14 ha a zadržuje přibližně 15000 m3 vody, Jirsák má výměru 2,26 ha a zadržuje 12000 m3 vody. Závěr Soustava rybníků Hlubokého potoka měla pro město Čáslav nepostradatelný vodárenský význam. Ačkoliv byla řada rybníků z této soustavy v průběhu 18. a 19. století vysušena a přeměněna v louky, relikty jejich hrází a břehové linie jsou dodnes v terénu patrny. Jedná se pravděpodobně o jednu z nejzachovalejších a nejdůležitějších rybničních soustav na Čáslavsku, o čemž svědčí i řada pokusů o obnovu některých rybníků.
10 11
SOkA Kutná Hora: OÚ Čáslav, Vodohospodářství, karton č. 1483, pol. č. 89 SOkA Kutná Hora: MÚ Čáslav, Nová Památní kniha Královského města Čáslavě, str. 65
Obrázek č. 1 : Mapa rybníků Hlubokého potoka
Použité prameny: Městské muzeum Čáslav Cibulka, K. : Vodstvo na Čáslavsku-rukopis, Městské muzeum v Čáslavi, inv. č. 2461 Důvodová zpráva k navrhované klidové oblasti „Rybníky Hlubokého potoka a žacké studánky“, 1979
SOkA Kutná Hora Hydrologická studie Povodí řeky Brslenky nad městem Čáslav, ČVUT, Praha 1957, kart. č. 446, pol. 3 Mapa Čáslavského kraje, Kreybich 1833
Nástěnná mapa hejtmanství Čáslavského (nedatováno) Nová památní kniha královského města Čáslavě Pamětní kniha města Čáslavě III. 1898-1908 Pamětní kniha města Čáslavě IV. 1909 – 1918 Pamětní kniha města Čáslavě VI. 1927 – 1933 Pamětní kniha města Čáslavě XI. 1974 - 1979 Sbírka map stabilního katastru pro politické okresy Kutná Hora a Čáslav 1838 – 1841 Soupis rybníků v okrese Čáslav 1950, ONV Čáslav kart. č. 141, 747 (1) Štumperova Příruční mapa politického okresu Čáslavského 1933 Vodní díla velkostatku Žleby, položka č.181, kart. č.1484 Vodohospodářský průzkum obcí 1949, , kart. č. 141, inv. č. 749 Vodohospodářský průzkum obcí 1954, kart. č. 141, inv. č. 751 Vodohospodářství, kart. č. 1483, pol. č. 89
Laboratoř geoinformatiky UJEP (http://oldmaps.geolab.cz/) I. vojenské mapování, listy c128, c146, c164 II. vojenské mapování, listy O_9_VI, O_9_VII, O_10_VI, O_10_VII III. vojenské mapování, listy 4055_1, 4055_3
VÚV T. G. M. Praha (www.vuv.cz) DIBAVOD Základní vodohospodářská mapa ČR 1:50000
Literatura Culek, A. (1948): Geologická mapa katastru města Čáslavě. knihtiskárna Václava Čepka v Čáslavi. Čáslav Culek, A. : Vodopis Čáslavského okresu. In: Podoubraví č. 5. roč. XII. str. 12 – 24 Frajer, J. (2008): Vývoj vodního hospodářství na Čáslavsku se zaměřením na rybníkářství. Diplomová práce. Univerzita Paleckého v Olomouci Chmelík, V. : Projekt vodovodu pro město Čáslav. In: Podoubraví, č. 6, roč. V. ,str. 89 – 93 Malina, J. a kol. (1976): Čáslav – vývoj města a jeho životního prostředí. UJEP Brno Novák, L. (2007): Pohled do historie vodovodu kutnohorského. uveřejněno na www.vhskh.cz Sedláček, A. (1874): Děje města Čáslavě. Knihtiskárna C. L. Klaudyho. Praha Skřivánek, M. (2002) : Rybníky v okolí Čáslavi. Milan Bartoš. Kutná Hora
Šindelář, M. (1972): Vodní toky Čáslavska. Městské muzeum Čáslav. Čáslav Vlček a kol. (1984): Zeměpisný lexikon ČSSR: Vodní toky a nádrže. Academia. Praha Zeman, V. (1935): Vodovod města Čáslavě, Otto a Růžička, Pardubice
