Malá spalovací zařízení na pevná paliva pro domácnosti

Pevná paliva

Malá spalovací zařízení na pevná paliva pro domácnosti Kamna, krbové vložky, sporáky a teplovodní kotle Výsledky statistických zjišťování za léta 2010–2014

únor 2016

Oddělení analýz a datové podpory koncepcí

•

Obsah

1.

Abstrakt

2.

Úvod

3.

Historický vývoj

4.

Metodika statistického šetření MPO

5.

Teplovodní kotle 5.1. 5.2. 5.3. 5.4.

6.

Výsledky zjišťování APTT Výsledky zjišťování stavební statistiky ČSÚ – hlavní vytápění tuhými palivy Výsledky statistického šetření MPO – teplovodní kotle do 50 kW Celkový odhad počtu dodaných kotlů

Kamna, krbové vložky a sporáky 6.1. 6.2. 6.3. 6.4. 6.5.

Výsledky zjišťování APTT Celní statistika – dovozy a vývozy kamen a krbových vložek Výsledky zjišťování stavební statistiky ČSÚ – vedlejší vytápění biomasou Výsledky statistického šetření MPO – krbové vložky, kamna a sporáky Celkový odhad počtu dodaných krbových vložek a krbových kamen

7.

Stavěná kachlová kamna a sporáky

8.

Závěr

9.

Prameny

10. Příloha

•

Impressum

Ing. Aleš Bufka oddělení analýz a datové podpory koncepcí Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR Na Františku 32, Praha, 110 15 E-mail: [email protected] Tel.: 224 852 389 v: 01-2/01

Malá spalovací zařízení na pevná paliva pro domácnosti 2010–2014

2

1.

Abstrakt

V roce 2014 bylo na tuzemský trh dodáno 110 tisíc malých spalovacích zařízení na pevná paliva. Z toho bylo zhruba 40 tisíc teplovodních kotlů, 16 tisíc krbových vložek, 50 tisíc kamen a 5 tisíc ostatních zařízení. V letech 2010 až 2014 významně stoupl podíl novostaveb rodinných domů, které v době kolaudace měly jako druhý zdroj vytápění krbová kamna nebo krb. V roce 2010 byl tento podíl 38 %, zatímco v roce 2014 činil již 51 %. Zhruba 15 % novostaveb má jako hlavní vytápění uvedena tuhá paliva. Podle hrubého odhadu by mohlo být koncem roku 2014 v provozu až 700 tisíc kotlů a 800 tisíc krbových kamen a krbových vložek, z toho cca 90 tisíc s vodním výměníkem.

2.

Úvod

Předkládaná zpráva je výsledkem zpracování veškerých dostupných statistických zdrojů, které se týkají vývoje dodávky malých spalovacích zařízení na tuzemský trh a jejich struktury. Oddělení analýz a datové podpory koncepcí MPO přistoupilo k tomuto šetření vzhledem k nedostatku souhrnných informací o počtu těchto zařízení a k požadavku uživatelů dat energetické statistiky po této informaci. Je potěšující, že reakce oslovených firem (tedy těch, které na šetření spolupracovaly) byla většinou velmi pozitivní, s tím, že tyto informace jsou pro ně velmi potřebné. Účelem této statistiky je poskytnout nezávislé a objektivní informace o trhu firmám v tomto oboru podnikajícím (stejně jako v případě obdobných statistik solárních kolektorů a tepelných čerpadel), odborné i laické veřejnosti. Zjištěné hodnoty jsou pak důležitým doplňkem pro přípravu struktury vytápění domácností a emisní bilance ČHMÚ i bilance spotřeby pevných paliv pro Energetickou bilanci České republiky a Eurostat. Pro rok 2014 nově zařazujeme i statistiku teplovodních kotlů na tuhá paliva, kterou plánujeme v dalších letech rozšiřovat. Během roku 2016 budou zpracovávána data ze šetření ENERGO 2015. Toto šetření v domácnostech by mělo přinést unikátní data o počtech a typu jednotlivých druhů spalovacích zařízení, jejich využití, stáří a spotřebě paliva podle jednotlivých druhů. Šetření je zaměřeno na obydlené domácnosti, tolik žádané informace o chatách a chalupách budou bohužel jen orientační. Velmi děkujeme za spolupráci Asociaci podniků topenářské techniky a firmám a živnostníkům, kteří se šetření zúčastnili.


3

3.

Historický vývoj

Jakkoliv se může zdát, že teplovodní kotle na pevná paliva patří neodmyslitelně k vytápění rodinných domků našich vesnic, historie jejich využívání je relativně krátká. Rozvoj teplovodního vytápění kotly na tuhá paliva (tzv. etážové, či ústřední vytápění) nastal teprve až od 60 let 20. století. Tehdy začaly být ve větší míře vyráběny teplovodní kotle menších výkonů vhodné i pro rodinné domy, které nahrazovaly vytápění kamny (především Dakon a ŽDB). V roce 1970 již činila výroba pro tuzemsko 56 tisíc kusů. V 70. a 80. letech vyráběla teplovodní kotle na pevná paliva velká řada dalších podniků, specializovaných nebo v přidružené výrobě. V drtivé většině se jednalo o klasické kotle na uhlí a dřevo. Teprve od poloviny 80. let začíná malosériová výroba dřevoplynových kotlů v KS Bělá pod Bezdězem a OPP Bakov nad Jizerou. Vrchol dodávek kotlů nastal v roce 1985, kdy bylo na tuzemský trh dodáno 112 tisíc kotlů. Po roce 1990 vznikla řada dalších firem. Toto období bylo ve znamení kotlů dřevoplynových. Od poloviny 90. let se také vyrábějí a dováží kotle automatické na uhlí, později i na pelety. Poslední léta jsou ve znamení rozšiřujícího se dovozu, vysokého zájmu o automatické kotle a přestavby starých kotlů na automatický režim. Nejvíce rozšířená malá spalovací zařízení na pevná paliva (krbová kamna; stáložárná kamna; krby; stavěná kachlová kamna apod.) se vedle teplovodních kotlů stále častěji uplatňují při vytápění našich domácností a to nejen jako doplňkový zdroj, nýbrž i jako zdroj hlavní. Z historického hlediska jde o návrat k dávné historii, kdy tento typ zdrojů byl prakticky jedinou využívanou technologií pro vytápění. Rozkvět těchto topidel spadá do druhé poloviny devatenáctého a první poloviny století dvacátého. Vedle stavěných kachlových kamen a sporáků, typických pro venkovské stavby, se kamna začala vyrábět průmyslově. Do otevřených krbů byla pro zvýšení účinnosti instalována nová topidla – kamna, tedy od toho i název „krbová kamna“ později rozšířený na všechna podobná topidla. Kuchyňské sporáky, přenosná kachlová, později litinová nebo levnější ocelová kamna se stala standardní výbavou městských domácností. Od poloviny 19. století se z nedostatkového palivového dřeva přecházelo masově na tříděné uhlí a později i uhelné brikety. V meziválečném období bylo nabízeno množství různých topidel, mnohdy z hlediska techniky spalování na vyšší úrovni, než velká část topidel z posledního čtvrtletí 20. století. Mnoho starých kamen z tohoto období je stále funkčních. Po druhé světové válce došlo s rozvojem systémů zásobování teplem, plynofikací a nástupem socialismu k omezení rozmanitosti výroby a užívání lokálních topidel. Nabídka se omezila na několik typů zařízení typu kamen „Petry“. Značně rozšířené byly například výrobky slovenského podniku Kovosmalt Fiľakovo n.p. (Club, Zoraterm aj.). V roce 1983 byla zahájena licenční výroba kamen typu Bullerjan v OPP Příbram a z východního Německa byla dovážena stáložárná kamna (Sirius, Magnus aj.) a kamna lázeňská (VEB Eisenwerk Wittigsthal). S nástupem normalizace, svépomocné stavby rodinných domků a rozvoje chataření a chalupářství, došlo opět k růstu obliby stavby otevřených krbů. Kamna Jotul byla v té době k dostání v síti Tuzex. Počátkem 90. let 20. století nastává opět rozvoj využívání krbů a krbových kamen, který trvá dodnes. Nejprve byly stávající otevřené krby opatřovány dvířky pro zvýšení účinnosti, současně byla však zahájena výroba i dovozy vložek i kamen. První výrobky byly však z dnešního pohledu jednoduché a nepříliš estetické. Tato doba je však dnes již dávno pryč a vývoj se dnes orientuje na ekologii spalování, používání nových materiálů a vysokou estetiku. Pro návrhy topenišť krbových kamen je používáno složitých matematických modelů, velká pozornost je věnována přívodům spalovacího vzduchu i samotné cestě spalin. S rozvojem nízkoenergetické výstavby jsou uplatňovány daleko více akumulační materiály. Renesanci prožívá také individuální stavba kachlových kamen a sporáků.


4

4.

Metodika statistického šetření MPO

Vlastní statistické šetření MPO a následné zpracování dat je rozděleno do několika kroků. 1. Speciálními dotazníky („Teplovodní kotle na pevná paliva do 50 kW“; „Krbové vložky, krbová a kachlová kamna a ostatní malá spalovací zařízení na pevná paliva pro domácnosti“) jsou obesílány všechny nám známé dovozní a výrobní firmy. Toto dobrovolné šetření je zaměřeno na strukturu dodávek malých spalovacích zařízení na český trh v daném roce. Šetřením je oslovováno zhruba 200 firem. Návratnost těchto dotazníků je možno hodnotit jako uspokojivou. Obdobný výkaz pro stavěná kamna a sporáky (členové Cechu kamnářů) měl však návratnost minimální. 2. Zjištěné hodnoty jsou zpracovány jako základní báze dat. Na základě nově zjištěných informací jsou případně zpětně upravovány časové řady pro jednotlivé firmy. 3. Chybějící data jsou doplňována individuálními daty celní a produkční statistiky ČSÚ. 4. Pokud se nepodaří získat statistická data za jednotlivé firmy jsou použity odborné odhady na základě dat o státních podporách, finančních ukazatelích, referencích a informací odborných sdružení. 5. Dodatečně je případně prováděna korekce na základě sekundárních dat o vývozech z jednotlivých zemí do ČR ze statistiky Eurostatu; dat APTT a stavební statistiky ČSÚ. 6. V případě klasického sortimentu (standardní kotle, krbová kamna, vložky), kde je hlavní část dovozů realizována ve větších počtech, resp. dodávka je krytá tuzemskou výrobou, je statistická chyba šetření minimální. 7. Problematické je však kvantifikování dodávek okrajového sortimentu dováženým množstvím menších firem (typicky krbová kamna na pelety). 8. Další zpřesnění této statistiky lze provést pouze jednou cestou a tím je vyšší účast firem v dobrovolném šetření. Na druhou stranu je třeba předpokládat, že s rostoucím počtem dovozních firem bude přibývat i těch, které se dobrovolného šetření nebudou účastnit, nebo v případě minimálních dovozů nebudou vyplňovat celní statistiku.


5

5.

Teplovodní kotle

5.1.

Výsledky zjišťování APTT

Asociace podniků topenářské techniky (APTT) připravuje každoročně přehled prodeje kotlů na pevná paliva o výkonu do výkonu 50 kW vyrobených a prodaných v České republice. Statistika APTT pokrývá naše nejvýznamnější výrobce kotlů. Dříve dominantní podíl těchto firem na tuzemském trhu se v posledních letech mírně snižuje a v roce 2014 podle odhadu MPO činil cca 80 %. Prodeje kotlů na pevná paliva vybraných tuzemských výrobců (dle APTT) Rok

Ocelové

Litinové

Automatické

Speciální na dřevo

Automatické na biomasu

Celkem

2000

22 500

7 955

500

4 888

0

35 843

2001

23 350

7 015

600

3 400

0

34 365

2002

18 054

6 602

600

3 860

100

29 216

2003

22 130

18 426

850

4 837

100

46 343

2004

18 457

17 484

875

4 220

300

41 336

2005

17 872

17 096

875

4 796

484

41 123

2006

21 415

21 109

900

6 349

652

50 425

2007

14 776

16 432

1 298

6 675

809

39 990

2008

14 848

17 122

1 532

7 583

1 094

42 179

2009

15 911

16 437

1 239

4 198

2 510

40 295

2010

16 063

14 454

1 014

4 226

3 514

39 271

2011

14 542

11 874

1 667

3 710

1 986

33 779

2012

13 382

10 603

1 774

3 463

2 091

31 313

2013

13 116

10 246

3 637

7 819

2 424

37 242

2014

12 454

7 673

5 488

4 704

1 200

31 519

Zdroj: APTT, úprava a dopočty MPO


6

5.2.

Výsledky zjišťování stavební statistiky ČSÚ – hlavní vytápění tuhými palivy

Od roku 2010 je k dispozici statistika ČSÚ o rozdělení zdrojů vytápění v nově kolaudovaných bytech. V níže uvedených tabulkách je přehled počtu nově kolaudovaných bytů v rodinných domech s hlavním vytápěním uhlím, dřevem, nebo peletami. Tyto hodnoty prakticky reprezentují jednotlivé teplovodní kotle, pomineme-li fakt, že část zde vykázaných rodinných domů může mít pro hlavní vytápění instalována kamna nebo krb. Je poměrně překvapující, že podíl novostaveb s hlavním (individuálním) vytápěním pevnými palivy se dlouhodobě drží na hodnotě 15-16 %. Srovnáme-li tuto statistiku s daty o vedlejším vytápění pevnými palivy, tak lze konstatovat, že tento způsob vytápění rozhodně není na ústupu. Počet nově kolaudovaných bytů v rodinných domech – hlavní vytápění tuhými palivy Hlavní vytápění

2010

2011

2012

2013

2014

Uhlí

1 326

1 054

1 019

904

810

Dřevo

1 537

1 528

1607

1 349

1 233

Pelety

160

167

155

116

131

Celkem pevná paliva

3 023

2749

2 781

2 369

2 174

Celkem podíl v RD

15%

16%

16%

15%

16%


7

5.3.

Výsledky statistického šetření MPO – teplovodní kotle do 50 kW

Zpracováním došlých dotazníků, doplněném daty z celní a produkční statistiky a doplňujícími odhady byly zjištěny následující souhrnné hodnoty. Dodávka teplovodních kotlů na pevná paliva do 50 kW na český trh v roce 2014 Prohořívací s ručním přikládáním (včetně horního odhořívání) Odhořívací s ručním přikládáním (spodní odhořívání do samostatné komory) Zplyňovací (pyrolitické) Automatické – neumožňující bez výměny roštu ruční přikládání Z toho automatické – pouze biomasa Kombinované – automatické s pevným roštem pro ruční přikládání Kombinované zplyňovací a automatické Speciální - dvě kotlová tělesa pro automatický a ruční provoz Přestavbové sady pro automatický provoz Celkem z toho automatické kotle z toho kotle s výhradně ručním přikládáním z toho pouze na biomasu

11 800 12 738 4 023 7 832 1 738 2 129 524 44 2 392 41 482 12 921 28 561 6 285

Jedná se o minimální odhad provedený na základě dostupných informací. Je velmi pravděpodobné, že skutečná dodávka včetně nezapočtených drobných dovozců může být až 45 tisíc kusů. Velmi problematické je také rozdělení automatických kotlů do kategorie kombinované s možností ručního přikládání, neboť právě v roce 2014 došlo u řady výrobků k předefinování ručního přikládání z „možnosti“ na „nouzové“. Tyto kotle jsou pak vedeny jako čistě automatické. Proto doporučujeme pracovat se daty o automatických kotlích raději souhrnně. Pro srovnání dále uvádíme strukturu prodejů členů APTT, aby bylo možné tato data křížově porovnat s kategoriemi vykazovanými APTT (litina, ocel, speciální na biomasu). Drobný rozdíl může být způsoben případným ne/zařazením některé firmy oproti aktuálnímu seznamu APTT, resp. je způsoben přestavbovými sadami. Členové APTT – prodej kotlů do 50 kW v roce 2014 Prohořívací s ručním přikládáním (včetně horního odhořívání) Odhořívací s ručním přikládáním (spodní odhořívání do samostatné komory) Zplyňovací (pyrolitické) Automatické – neumožňující bez výměny roštu ruční přikládání Z toho automatické – pouze biomasa Kombinované – automatické s pevným roštem pro ruční přikládání Kombinované zplyňovací a automatické Speciální - dvě kotlová tělesa pro automatický a ruční provoz Přestavbové sady pro automatický provoz Celkem z toho automatické kotle z toho kotle s výhradně ručním přikládáním z toho pouze na biomasu


11 793 11 902 3 387 5 502 1 567 901 500 0 1 159 35 144 8 062 27 082 5 454

8

5.4.

Celkový odhad počtu dodaných kotlů

Jen velmi orientačně lze stanovit celkový počet kotlů prodaných za posledních 25 let na necelý 1 milion kusů, respektive 750 tisíc za posledních 20 let a 650 tisíc za posledních 15 let. Pokud budeme uvažovat průměrnou životnost kotlů od 10 (dřevoplyn) do 25 let (litina), pak by mohlo být v provozu až 700 tisíc teplovodních kotlů o výkonu do 25 kW. Tento výpočet samozřejmě nezahrnuje úplný přechod na jinou technologii (např. plyn, krbová kamna, tepelné čerpadlo) s likvidací starého kotle na pevná paliva, skutečný počet funkčních kotlů by tedy měl být nižší. Současně je třeba předpokládat, že 10-15 % kotlů je umístěno mimo domácnosti. Obvykle se jako počet kotlů v domácnostech uvádí hodnota 621 462 kusů zjištěných v SLBD 2011. Bohužel tato hodnota reprezentuje pouze hlavní vytápění tuhými palivy. Současně je celý odhad zatížen mimořádnou chybou, kdy cca 440 tisíc domácností nebylo rozděleno podle paliva. Na základě dalších výběrových šetření ČSÚ, je pravděpodobnější hodnota 730 tisíc domácností s hlavním vytápěním na tuhá paliva, z toho 640 tisíc kotlů (kamen s výměníkem). To odpovídá i šetření ENERGO 2003, kdy bylo v domácnostech evidováno celkem 635 tisíc kotlů na tuhá paliva (kamen s výměníkem). Celkový počet kotlů v domácnostech by měl být stanoven v rámci šetření domácností ENERGO 2015. V zásadě je to jediná možnost, jak požadovaná data získat.

Vývoj dodávek teplovodních kotlů na tuzemský trh (kusy) 120000

100000

80000

60000

40000

20000


9

2014

2013

2012

2011

2010

2009

2008

2007

2006

2005

2004

2003

2002

2001

2000

1999

1998

1997

1996

1995

1994

1993

1992

1991

1990

1989

1988

1987

1986

1985

1984

1983

1982

1981

1980

1979

1978

1977

1976

1975

1974

1973

1972

1971

1970

0

6.

Kamna, krbové vložky a sporáky

6.1.

Výsledky zjišťování APTT

Statistika APTT sleduje mimo jiné také položku „krby na dřevo“ do výkonu 50 kW. Pod pojmem „krby na dřevo“ se rozumí krbová kamna a krbové vložky. Prodeje krbových vložek a krbových kamen vybraných tuzemských výrobců (dle APTT) Rok „Krby na dřevo celkem“ „Z toho s teplovodní vložkou“ 1994 4 300 – 1995 7 400 – 1996 8 934 – 1997 12 819 – 1998 15 189 – 1999 15 390 – 2000 12 372 – 2001 12 042 – 2002 12 512 – 2003 14 903 – 2004 15 916 – 2005 16 643 – 2006 14 946 – 2007 14 100 – 2008 20 067 – 2009 19 979 – 2010 21 166 – 2011 19 158 – 2012 18 345 6 531 2013 22 137 5 327 2014 20 324 4 675 Ačkoliv statistika APTT nepokrývá všechny tuzemské výrobce (a hlavně dovozní firmy), z dlouhodobého hlediska však poskytuje mimořádně hodnotnou časovou řadu vývoje prodeje hlavních výrobců krbových vložek a kamen.


10

Tuzemské prodeje krbových vložek a krbových kamen podle statistiky APTT 25 000

20 000

15 000

10 000

5 000

0

1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014

6.2.

Celní statistika – dovozy a vývozy kamen a krbových vložek

Agregovaná data předmětného kódu celního sazebníku, která jsou k dispozici na webu ČSÚ nelze bez verifikace použít, neboť obsahují např. dovozy zahradních grilů apod. Po odfiltrování těchto dat však celní statistika ČSÚ poskytuje poměrně kvalitní data o dovozech a vývozech malých spalovacích zařízení pro pevná paliva. Nicméně i zde je nutno počítat s tím, že řada firem z různých důvodů dovozy a vývozy v celní statistice nevykazuje. Autoři této publikace neměli k dispozici podrobnou databázi celní statistiky pro období do roku 2009, nicméně z agregovaných dat a znalostí podrobné databáze po roce 2010 bylo možno dovodit níže uvedené orientační hodnoty dovozů kamen v letech 1999–2009. Po roce 2010 jsou již k dispozici verifikovaná data. V tabulce jsou uvedeny vykázané dovozy (tedy i včetně případných reexportů). Struktura dovozů – nabídka zahraničních výrobků je vskutku pestrá a umožňuje výběr od nejjednodušších velmi levných zařízení až po atypická spalovací zařízení s cenou mnohonásobně vyšší. Kuchyňské sporáky jsou dováženy především ze Srbska a Slovenska, v menší míře i z Itálie, Bulharska a dalších zemí. Krbová kamna a krbové vložky jsou dováženy ze široké škály zemí. Rozhodující podíl tvoří dovozy ze Slovenska, Srbska, Bulharska, Maďarska, Francie, Německa, Norska, Itálie, přes řadu dalších zemí až k těm nejvzdálenějším, jako je na jedné straně Kanada a na straně druhé Čína. Lázeňská kamna jsou v menší míře dovážena z Německa a Itálie. Hodnoty v níže uvedené tabulce potvrzují skutečnost, že dovozy krbových kamen a krbových vložek jsou masivní a dlouhodobé. Vývozy krbových vložek a kamen se minimálně v posledních letech pohybují na úrovni 110 tisíc kusů. Mezi hlavní vývozní země, kam směřují česká kamna a vložky, patří Německo, Rakousko, Francie, Slovensko, Polsko, Velká Británie a Švýcarsko.


11

Dovoz a vývoz malých topidel na tuhá paliva (vyjma kotlů) Kamna na tuhá paliva (kusy) Rok Dovoz Vývoz 1999 17 635 – 2000 17 261 – 2001 23 071 – 2002 29 658 – 2003 26 334 – 2004 20 031 – 2005 21 251 – 2006 29 915 – 2007 38 967 – 2008 34 809 – 2009 42 356 – 2010 44 755 123 311 2011 49 452 123 052 2012 42 822 113 176 2013 38 594 122 052 2014 40 203 107 121

Kuchyňské sporáky (kusy) Dovoz Vývoz – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – 1 896 2 462 4 041 2 447 3 875 2 857 4 289 2 499 2 162 2 240

Orientační odhad dovozu krbových vložek a krbových kamen 60 000

50 000

40 000

30 000

20 000

10 000

0

1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014


12

6.3.

Výsledky zjišťování stavební statistiky ČSÚ – vedlejší vytápění biomasou

V níže uvedených tabulkách jsou specifikovány dřevo a pelety jako paliva pro vedlejší vytápění. V drtivé většině se bude jednat o krbová kamna a krby. Pouze v případě kombinace hlavního vytápění na uhlí a vedlejšího na dřevo se může z části jednat o spalování druhého paliva v kotli hlavního vytápění. V letech 2010 až 2014 významně stoupl podíl novostaveb rodinných domů, které již v době kolaudace měly jako druhý zdroj vytápění krbová kamna nebo krb. V roce 2010 činil tento podíl 38 %, zatímco v roce 2014 činil již 51 %. Ročně je takto nainstalováno 7–8 tisíc těchto zařízení. Je nepochybné, že další kamna a krby si majitelé budou instalovat později. V letech 2010 až 2014 také stabilně rostl počet krbových kamen na pelety instalovaných v novostavbách. Počet nově kolaudovaných bytů v rodinných domech – vedlejší vytápění dřevem Hlavní vytápění

2010

2011

2012

2013

2014

Zemní plyn

4 137

3 935

3 875

3 232

2 667

Elektřina

1 614

1 956

2 406

2 436

2 543

(Uhlí)

997

764

697

507

450

Dřevo

408

398

310

328

270

Tepelné čerpadlo

297

417

559

791

874

Pelety

20

30

31

41

57

Ostatní

18

46

52

27

34

Celkem

7 491

7 546

7 930

7 362

6 895

Počet nově kolaudovaných bytů v rodinných domech – vedlejší vytápění dřevem Hlavní vytápění

2010

2011

2012

2013

2014

Zemní plyn

55%

52%

49%

44%

39%

Elektřina

22%

26%

30%

33%

37%

(Uhlí)

13%

10%

9%

7%

7%

Dřevo

5%

5%

4%

4%

4%

Tepelné čerpadlo

4%

6%

7%

11%

13%

Pelety

0%

0%

0%

1%

1%

Ostatní

0%

1%

1%

0%

0%

Celkem

100%

100%

100%

100%

100%


13

Počet nově kolaudovaných bytů v rodinných domech – vedlejší vytápění peletami Hlavní vytápění

2010

2011

2012

2013

2014

Zemní plyn

9

20

29

66

76

Elektřina

42

25

48

79

80

(Uhlí)

5

1

3

4

7

Dřevo

7

17

32

24

26

Tepelné čerpadlo

9

10

15

24

25

Pelety

2

3

4

9

9

Ostatní

2

1

2

5

4

Celkem

76

77

133

211

227

Počet nově kolaudovaných bytů v rodinných domech – vedlejší vytápění biomasou celkem Hlavní vytápění

2010

2011

2012

2013

2014

Zemní plyn

4 146

3 955

3 904

3 298

2 743

Elektřina

1 656

1 981

2 454

2 515

2 623

(Uhlí)

1 002

765

700

511

457

Dřevo

415

415

342

352

296

Tepelné čerpadlo

306

427

574

815

899

Pelety

22

33

35

50

66

Ostatní

20

47

54

32

38

Celkem

7 567

7 623

8 063

7 573

7 122


14

6.4.

Výsledky statistického šetření MPO – krbové vložky, kamna a sporáky

Zpracováním došlých dotazníků, doplněném daty z celní a produkční statistiky a doplňujícími odhady byly zjištěny následující souhrnné statistiky. Hodnoty jsou zpětně upravovány, tak jak jsou k dispozici další doplňující data. Dodávka spalovacích zařízení na pevná paliva na český trh podle typu celkem Typ

Vložky na dřevo a brikety

Vložky na pelety

Kamna na dřevo a brikety

Kamna na pelety

Kamna na Kuchyňské pelety a sporáky dřevo

2010

18 682

–

52 215

554

–

2011

19 611

–

54 888

372

2012

15 548

–

56 493

2013

16 321

–

54 741

2014

16 009

–

49 919

Lázeňská kamna

Celkem

5 030

1 178

77 659

–

7 322

901

83 094

400

–

6 397

910

79 747

500

–

6 697

903

79 162

500

–

4 643

493

71 564

Lázeňská kamna

Celkem

Z toho s teplovodním výměníkem Typ


Vložky na pelety


Kamna na pelety


2010

3 409

–

6 366

538

–

107

x

10 421

2011

5 308

–

7 702

323

–

157

x

13 490

2012

4 313

–

7 332

140

–

193

x

11 978

2013

4 331

–

6 927

150

–

176

x

11 584

2014

3 149

–

5 593

150

–

194

x

9 087

Lázeňská kamna

Celkem

Z toho bez teplovodního výměníku Typ


Vložky na pelety


Kamna na pelety


2010

15 273

–

45 849

16

–

4 923

x

66 060

2011

14 303

–

47 186

49

–

7 165

x

68 703

2012

11 234

–

49 160

260

–

6 204

x

66 859

2013

11 990

–

47 814

350

–

6 521

x

66 675

2014

12 860

–

44 326

350

–

4 449

x

61 984

Lázeňská kamna

Celkem

Podíl zařízení s teplovodním výměníkem na celku Typ


Vložky na pelety


Kamna na pelety


2010

18 %

–

12 %

97 %

–

2%

x

13 %

2011

27 %

–

14 %

87 %

–

2%

x

16 %

2012

28 %

–

13 %

35 %

–

3%

x

15 %

2013

27 %

–

13 %

30 %

–

3%

x

15 %

2014

20 %

–

11 %

30 %

–

4%

x

13 %


15

Podíl teplovodních krbových vložek a krbových kamen. Teplovodními výměníky bylo osazeno zhruba 15 % prodaných topidel. Vyšší podíl zaujímají vložky, kde je s teplovodním výměníkem instalováno 20–25 % topidel. V případě krbových kamen je podíl nižší vzhledem k vysokému podílu prodejů jednoduchých „levnějších“ výrobků. Krbová kamna na pelety. Krbová kamna na pelety se na tuzemském trhu objevila ve větší míře až v roce 2009, přičemž teprve rok 2010 je možno považovat ze „startovní“ rok tohoto typu spalovacích zařízení. Nepochybně to bylo také zapříčiněno programem Zelená úsporám, kde byla stanovena možnost jejich podpory. Lze předpokládat, že do budoucna prodej těchto zařízení dále poroste. Odhad počtu dodaných krbových kamen na pelety byl připraven konzervativně, ve spolupráci s klastrem Česká peleta. Předpokládáme však, že bylo dodáno ještě více teplovzdušných zařízení, než je uvedeno v tabulce. Pro srovnání je vhodné porovnat vývoj vedlejšího vytápění v novostavbách. Prodeje krbových kamen na pelety budou upraveny podle výsledků šetření ENERGO 2015 a velmi pravděpodobně budou příští rok navýšeny. Kombinovaná krbová kamna (vložky) na pelety a dřevo se objevila na trhu prakticky až v roce 2011, statistickým šetřením však zjištěna nebyla. Odhad prodeje „Krbových kamen na pelety“ byl připraven. Kuchyňské sporáky. Vzhledem k příkladné spolupráci hlavních tuzemských výrobců kuchyňských sporáků na pevná paliva a existenci samostatného kódu celní statistiky je připravený odhad relativně přesný. Nezapočítána (až na výjimky) nebyla spíše kusová výroba přenosných kachlových sporáků a část dovozu z Itálie. Opět je možno konstatovat, že roční prodej 4 000–7 000 kuchyňských sporáků na pevná paliva je poměrně překvapující. Tuto hodnotu bude třeba srovnat s celkovým počtem kuchyňských sporáků na pevná paliva ve zjištěným v rámci šetření ENERGO 2015 v domácnostech. Celkový pokles dodávky v roce 2014 lze jen částečně vysvětlit statistickou chybou, nepochybně dalšími faktory bude teplejší zima, částečné nasycení trhu a snad i masivními nákupy teplovodních kotlů domácnostmi, které využívají tuhá paliva a kamna mají jako doplňkové vytápění. Je zajímavé, že v roce 2014 byl pokles prodejů zaznamenán i v Německu.


16

6.5.

Celkový odhad počtu dodaných krbových vložek a krbových kamen

Nejdůležitější informací je odhad celkového počtu zdrojů určených primárně k vytápění, tedy počet krbových vložek a krbových kamen. Jen velmi orientačně lze stanovit, že se jich za posledních 20 let prodalo zhruba 900 tisíc kusů prodaných. Za posledních 15 let to bylo 820 tisíc kusů a za posledních 10 let 630 tisíc kusů. Pokud budeme uvažovat životnost kamen a vložek na 15 let (s vodním výměníkem 10 let), pak by mohlo být v provozu až 800 tisíc krbových kamen a krbových vložek, z toho necelých 90 tisíc s vodním výměníkem. Pokud bychom tuto hodnotu přímo aplikovali na počet domácností, je to to číslo velmi vysoké. Je však jisté, že kamna musela být někde nainstalována. Celkový počet malých spalovacích zařízení používaných v domácnostech by měl být upřesněn v rámci šetření domácností ENERGO 2015.

Orientační odhad dodávky krbových vložek a krbových kamen na tuzemský trh 80 000

70 000

60 000

50 000

40 000

30 000

20 000

10 000

0

1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014


17

7.

Stavěná kachlová kamna a sporáky

Bohužel nejsou v současné době k dispozici statistická data o celkovém počtu ani aktuální výstavbě stavěných individuálních krbových, kamnových a sporákových topenišť (stavěná kachlová kamna a sporáky). Šetření v tomto směru prováděná v letech 2010 a 2011 po dohodě se zástupci Cechu kamnářů České republiky, nebyla úspěšná vzhledem k minimální návratnosti dotazníků. Alespoň částečné orientační informace poskytlo zpracování došlých dotazníků pro kamnářské práce za data pro rok 2010. Na základě zjištěných dat byl tehdy proveden hrubý odhad kamnářských prací: V roce 2010 bylo v ČR realizováno nejméně:  450 stavěných krbových a kamnových topenišť individuálních  z toho 7 % s teplovodním výměníkem – tj. 32 kusů  750 stavěných kachlových sporákových topenišť individuálních  z toho 20 % s teplovodním výměníkem – tj. 150 kusů Data pro další roky nejsou z výše uvedených důvodů k dispozici. Celkový počet stavěných kachlových kamen a sporáků v bytech určených k trvalému bydlení by měl být upřesněn v rámci šetření domácností ENERGO 2015. Problémem však zůstane odhad počtu stavěných kamen a sporáků na chalupách a mimo domácnosti. Bohužel není způsob, jak tuto informaci získat. Pokud však budeme předpokládat minimální výstavbu 1000 kamen ročně, pak se bude jednat o desítky tisíc stavěných kamen a sporáků.

8.

Závěr

Jakkoliv se stále nepodařilo získat veškeré požadované informace, ve větší části této statistiky je možno předložené odhady považovat za věrohodné. Pevně věříme, že tato naše statistika bude pro uživatele zajímavá.

9.          

Prameny Vlastní šetření a propočty MPO. APTT – Asociace podniků topenářské techniky Česká peleta Cech kamnářů České republiky ČSÚ – Český statistický úřad SFŽP – Státní fond životního prostředí MŽP – Ministerstvo životního prostředí Eurostat HKI Industrieverband Haus-, Heiz- und Küchentechnik e.V. (Německo) Bundesministerium für Verkehr, Innovation und Technologie (Rakousko)


18

10.

Příloha

Pro srovnání by byla zajímavá data o dodávkách malých spalovacích zařízení v okolních státech. Tato informace by byla jistě zajímavá i pro naše tuzemské vývozce. Pokud je nám známo, tak kvalitní statistiku prodejů těchto spalovacích zařízení však připravuje pouze Německo. Bohužel i pro tento stát nemáme k dispozici data za kotle do 50 kW na uhlí, dřevo a štěpky. Obdobná statistika rakouská podle nás není kompletní.

Dodávka vybraných spalovacích zařízení na pevná paliva na NĚMECKÝ trh podle typu (tisíce kusů) Typ

Krbová a stáložárná kamna

Krbové a kamnové vložky

Kuchyňské sporáky

Kotle na pelety

Kamna na pelety

Celkem

1990

38

66

33

–

–

137

1991

76

78

36

–

–

190

1992

77

80

80

–

–

237

1993

88

87

63

–

–

238

1994

81

86

46

–

–

213

1995

87

78

40

–

–

205

1996

110

72

42

–

–

224

1997

104

72

38

–

–

214

1998

105

69

34

–

–

208

1999

110

66

27

–

–

203

2000

212

74

27

–

–

313

2001

225

71

30

–

–

326

2002

214

72

23

–

–

309

2003

288

71

22

–

–

381

2004

297

68

20

–

–

385

2005

393

65

22

–

9

489

2006

555

89

25

24

15

708

2007

328

66

24

13

14

445

2008

301

66

21

22

21

431

2009

334

65

22

20

24

465

2010

309

60

24

15

13

421

2011

315

60

23

24

15

437

2012

334

61

24

24

20

463

2013

333

59

21

29

29

471

2014

297

56

18

17

25

413


19

Malá spalovací zařízení na pevná paliva pro domácnosti

Recommend Documents