Homiletický seminář, ved. Prof. Pavel Filipi
Tomáš Živný
1.1. Překlad textu z řečtiny
Magnificat: Lukáš 1, 46 – 55 v. 46
řecký text Καὶ εἶπεν Μαριάμ·
český překlad I řekla Maria:
Μεγαλύνει ἡ ψυχή μου τὸν κύριον, καὶ ἠγαλλίασεν τὸ πνεῦμά μου ἐπὶ τῷ 47 θεῷ τῷ σωτῆρί μου· ὅτι ἐ πέβλεψεν ἐπὶ τὴν ταπείνωσιν τῆς 48 δούλης αὐτοῦ,
„Velebí má duše Pána a veselí se duch můj v Bohu, Spasiteli mém, že ujal se [postaral se o, shlédl] na ponížení [pokoření] otrokyně své.
ἰδοὺ γὰρ ἀπὸ τοῦ νῦν μακαριοῦσίν με Hle, od nynějška mne totiž πᾶσαι αἱ γενεαί· blahoslavit všechna pokolení,
budou
protože učinil mi [se mnou] veliké (věci) Mocný καὶ ἅγιον τὸ ὄνομα αὐτοῦ, a svaté jméno jeho καὶ τὸ ἔλεος αὐτοῦ εἰς γενεὰς ⸂καὶ a milosrdenství jeho k pokolením a 50 γενεὰς⸃ τοῖς φοβουμένοις αὐτόν. pokolením bojících se jeho. 49
ὅτι ἐποίησέν μοι ⸀μεγάλα ὁ δυνατός,
51
Ἐποίησεν κράτος ἐν βραχίονι αὐτοῦ, Učinil moc v rameni jeho, διεσκόρπισεν ὑπερηφάνους διανοί ᾳ rozptýlil pyšné [domýšlivé] smýšlením καρδίας αὐτῶν· [rozumem, myslí] srdcí jejich, svrhl mocné z trůnů [:: Vyčistil trůny od καθεῖλεν δυνάστας ἀπὸ θρόνων mocných] καὶ ὕψωσεν ταπεινούς, a povýšil ponížené [pokořené], πεινῶντας ἐνέπλησεν ἀγαθ ῶν hladové nasytil dobrými (věcmi) καὶ πλουτοῦντας ἐξαπέστειλεν κενούς. a bohaté odeslal prázdné. ἀντελάβετο Ἰσραὴλ παιδὸς αὐτοῦ, Ujal se Izraele, služebníka svého, μνησθῆναι ἐλέους, pamětliv milosrdenství, καθὼς ἐλάλησεν πρὸς τοὺς πατέρας jakož řekl k otcům našim, ἡμῶν, τῷ Ἀβραὰμ καὶ τῷ σπέρματι αὐτοῦ εἰς Abrahámovi a potomkům jeho na věky.“ τὸν αἰῶνα.
52 53 54 55
1
Homiletický seminář, ved. Prof. Pavel Filipi
Tomáš Živný
1.2. Překlad textu z latiny
Magnificat: Lukáš 1, 46 – 55 v.
latinský text 46 et ait Maria
český překlad I řekla Maria:
magnificat anima mea Dominum et exultavit spiritus meus in Deo 47 salutari meo quia respexit humilitatem ancillae 48 suae
„Velebí má duše Pána a veselí se duch můj v Bohu, Spasiteli mém, že shlédl na ponížení služebnice své.
ecce enim ex hoc beatam me dicent Hle, neboť z toho blahoslavená mi řeknou omnes generationes všechny genarace. protože učinil mi veliké (věci) ten, který jest mocný. et sanctum nomen eius a svaté jméno jeho et misericordia eius in progenies et a milosrdenství jeho do pokolení a 50 progenies timentibus eum pokolení bojících se jeho. 49
quia fecit mihi magna qui potens est
51
fecit potentiam in brachio suo dispersit superbos mente cordis sui deposuit potentes de sede et exaltavit humiles esurientes implevit bonis et divites dimisit inanes suscepit Israhel puerum suum memorari misericordiae sicut locutus est ad patres nostros Abraham et semini eius in saecula
52 53 54 55
Učinil moc v rameni svém, rozptýlil pyšné pyšné myslí srdcí jejich, svrhl mocné [vladaře] z trůnů a povýšil ponížené hladové naplnil [nasytil] dobrým a bohaté odeslal prázdné. Přijal Izraele, služebníka svého, pamětliv na milosrdenství, jakož mluvil k otcům našim Abrahámovi a potomkům jeho na věky.“
2
Homiletický seminář, ved. Prof. Pavel Filipi 1.3.
Tomáš Živný
Synopse překladů
3
Homiletický seminář, ved. Prof. Pavel Filipi
Tomáš Živný
1.4. Různočtení a textové varianty Verš 46.: - Několik latinských rukopisů a někteří církevní otcové uvádějí, že chvalozpěv pronáší Alžběta, jež ostatně mluvila již předtím. Verš 48.: - Rukopis D dodává aktéra shlédnutí: „Pán“ Verš 49: - Mnohé rukopisy čtou místo „veliké (věci)“ údaj „velkolepé (věci)“. Verš 50: - Problém jak číst údaj o pokoleních: „z pokolení pokolení“, „z pokolení a pokolení“ či „od pokolení do pokolení“? Verš 55: - Místo „na věky“ čtou mnohé rukopisy „až do věků“. Text, ač je velmi známým církevním hymnem, nemá, kupodivu, velké množství různočtení, ta, jenž má, navíc zásadně nemění jeho smysl, s výjimkou různočtení ve verši 46, které mění může zásadně změnit osobu mluvčího. 1.5. Členění – můj návrh a) verš 46a: Úvod: Kdo recituje? - není vlastní součástí hymnu; b) verše 46b-48a: Vlastní úvod hymnu: Maria velebí Boha a popisuje svůj předchozí a současný stav. c) verš 48b: Makrosyntaktický signál: Od teď již nikoli ponížená, nýbrž blahoslavený – zlom v hymnu. d) verše 49-50: Proč je Maria blahoslavená? e) verše 51-55: Závěr: Co vše učinil Bůh. 2.1. Kontext Hymnus Magnificat je Lukášovým specifikem a nenajdeme ho u žádného jiného evangelisty, náleží k prvním dvěma kapitolám Lukášova evangelia, které vyprávějí o Ježíšově (a Křtitelově) narození a jeho okolnostech. Náš text je zde součástí širšího celku, jež bychom mohli nazvat Mariina návštěva u Alžběty (kap. 1, verše 39-46). V předchozích úsecích 1. kapitoly jsou obě ženy vyvoleny, aby se jim narodily „zvláštní potomci“ - Alžbětina muže Zachariáše osloví hlas od oltáře a Marii navštíví anděl (dobře ve starozákonní linii). Po těchto líčeních, nyní následuje vylíčení setkání obou těchto podivně otěhotnělých žen. Během svého setkání velebí obě ženy Boha: Alžeběta za Mariinu silnou víru, Maria zase za Boží jednání s ní. 2.2. Vlastní výklad To, že po úseku prozaického textu následuje text hymnický – žalm, se v Novém zákoně objevuje dvakrát, ač je to v židovské literatuře novozákonní doby běžným jevem (Bultmann, Geschichte der synoptischen Tradition, str. 322n.): farizejské (apokryfní) Šalamounovy žalmy a děkovné a chválící žalmy z Kumránu. Zůstává otevřenou otázkou, zpívá-li tento žalm Maria anebo Alžběta. Tím, že říká své Magnificat, recituje Maria hymnus, který má jak děkovný tak eschatologický náboj a obsahuje četné aluze, zejména na Chanin chvalozpěv (Chanina píseň z 1 S, 2,1-10, o jejichž synopsi se také níže pokusíme.);hymnus sám má podobu děkovného mesiášského žalmu a jazyk LXX, patrně se však jedná o dílo evangelistovo (Malý stuttgartský 4
Homiletický seminář, ved. Prof. Pavel Filipi
Tomáš Živný
komentář: Lukáš, str. 33). Hymnus oslavuje Boží spásné působení jak retrospektivně tak i s očima upřenýma k eschatologické budoucnosti. Důležitým motivem tohoto hymnu je „ponížení“ či „pokožení“, které představuje postoj věřícího vůči Hospodinu, vůči Boží moci a moudrosti. V tomto stavu se nacházejí „chudí, ponížení a hladoví“ a právě tak „služebnice“, přičemž jsou všichni tito stavěny do kontrastu s „mocnými a bohatými“, kteří svou závislost na Bohu nepociťují a nekoří se před Hospodinem. Všechny lidské generace mají dle slov hymnu blahoslavit Marii pro její „příkladnou víru“, jelikož si Bůh ve své milosti vybral právě ji, aby „s ní učinil veliké věci“. V Marii a jejím zázračném těhotenství, ano, v dítěti, které se z něj narodí, se uskutečňuje Boží plán spásy „k těm, kdo se ho bojí“. Celý hymnus tak vlastně oslavuje Boží milosrdenství vůči celému světu a hlavně vůči Izraeli. 46: Celý hymnus je reakcí na Alžbětin pozdrav. Maria tedy reaguje písní, kdy její ψυχη – celý vnitřní člověk, což je paralelismem k πνευμα (v. 47), oslavuje Boha. 47: Jelikož je Maria příznivě naladěna, dává se do eschatologického jásání. Bůh je zde popisován, jakožto Zachránce či Spasitel (Ž 23, 5; Ž 24, 5; Sir 51,1 etc.). Možná tu jde o aluzi na Ježíšovo jméno - „Hospodin je spása“ (W. Grundmann, Das Evangelium nach Lukas, str. 64). 48: Jako důvod eschatologické radosti je prvně uvedeno Boží vyvýšení ponížených, přičemž se má zato, že výraz ταπεινωσις odkazuje k Alžbětině dosavadní bezdětnosti, která byla v Izraeli vnímána jako ponížení; může to však být narážka i na vlastní stav Mariin. 49-50: Narážka na Ž 125, 2n a Dt 10, 21, kde se mluví o svatosti Božího jména. 51-54: Veliké Boží skutky, jsou zároveň skutky Božího milosrdenství, které je ovocem svatostí Božího jména. 55: Odkaz na Boží smlouvu s Abrahámem, která je na věky.
5
Homiletický seminář, ved. Prof. Pavel Filipi
Tomáš Živný
4. Synopse
Synopse Mariina a Chanina chvalozpěvu Lukáš 1, 46 - 55 v. 46 I řekla Maria:
~
„Velebí má duše Pána 47 a veselí se duch můj v Bohu, Spasiteli mém, 48 že ujal se [postaral se o, shlédl] na ponížení [pokoření] otrokyně své. Hle, od nynějška mne totiž budou blahoslavit všechna pokolení, 49 protože učinil mi [se mnou] veliké (věci) Mocný
raduji se ze tvé spásy.
a povýšil ponížené [pokořené], 53 hladové nasytil dobrými (věcmi) a bohaté odeslal prázdné. 54 Ujal se Izraele, služebníka svého, pamětliv milosrdenství, 55 jakož řekl k otcům našim, Abrahámovi a potomkům jeho na věky.“
1e
Nikdo není svatý mimo Hospodina, 2a není nikoho krom tebe,
a svaté jméno jeho 50 a milosrdenství jeho k pokolením a pokolením bojících se jeho. 51 Učinil moc v rameni jeho, rozptýlil pyšné [domýšlivé] smýšlením [rozumem, myslí] srdcí jejich, 52 svrhl mocné z trůnů [:: Vyčistil trůny od mocných]
1. Samuelova 2, 1 - 10 v. Chana se takto modlila: 1a "Mé srdce jásotem oslavuje 1b Hospodina,
Nechte už těch povýšených řečí, Zlomen je luk bohatýrů, ale ti, kdo klesali, jsou opásáni statečností. Nuzného pozvedá z prachu, z kalu vytahuje ubožáka; posadí je v kruhu knížat... hladoví přestali lačnět. X Sytí se dávají najmout za chléb, On střeží nohy svých věrných,
6
3a 4a 4b 8a 5b 5a 9a
