Magazín pro všechny dobré lidi. Rozhovor s Ladislavem Županičem. Srdcem stále v Prostějově. strana 5

Magazín pro všechny dobré lidi

Rozhovor s Ladislavem Županičem

Srdcem stále v Prostějově strana 5

k a n d i d át d o s e n át u z a p r o s t ě j o v s k o , K o j e t í n s k o a   T o va č o v s k o

Ladislav Županič Kandidát do Senátu za Prostějovsko, Kojetínsko a Tovačovsko

ČTK / Stanislav Zbyně k

Český herec a dabér se narodil 9. srpna 1943 v Prostějově. Po maturitě na jedenáctileté střední škole v Prostějově absolvoval Janáčkovu akademii múzických umění v Brně. V roce 1969 byl přijat do Hudebního divadla v Karlíně, kde v letech 1991 až 1993 pracoval jako umělecký šéf a od roku 1993 do roku 2003 jako ředitel. Během jeho působení zaznamenalo divadlo řadu mezinárodních úspěchů zejména na svých turné po západní Evropě a dvakrát až v Japonsku. Podařilo se mu taktéž zvýšit návštěvnost

ze 40 % na přibližně 85 % a v průběhu 10 let pod jeho vedením zamířilo do divadla neuvěřitelných osm Cen Thálie. Uznání si získal také za zvládnutí situace, kdy divadlo zasáhla ničivá povodeň. Navzdory tomuto úspěchu byl krátce potom překvapivě a bez řádného zdůvodnění odvolán z ředitelské funkce pražskými magistrátními politiky.

Oceňovaný umělec

Ve své bohaté umělecké kariéře účinkoval v celé řadě divadelních her a muzikálů. Mezi nezapomenutelné patří zejména jeho dvojrole Albína/Zazy v muzikálu Klec bláz­ nů, za kterou v roce 1999 obdržel Cenu Thálie, či role advokáta Flynna v muzikálu Chicago, která mu vynesla nominaci do nejužšího výběru Ceny Thálie v roce 2004. Z dalších divadelních rolí zazářil například v My Fair Lady, Někdo to rád horké, Vražda ve varieté, Hello, Dol­ ly nebo Nebe na zemi. Ladislav Županič obdrž el cenu Celkem třikrát (v letech Thálie ’98 za dvojroli Alb ína/Zazy 1982, 1984 a 1989) v muzikálu Klec bláznů obdržel cenu Českého

literárního fondu. Srdce filmových fanoušků si získal zejména účinkováním ve filmech Ves­ ničko má středisko­ vá (1985) role v hudební Poprvé v televizi. Hlavní či ve snímJuana (1971). „Hráli komedii 100 dukátů za cích Zdeňka Stellou Zázvorkovou, jsme tehdy společně se Trošky, dvouírem Brabcem Pepíkem Bekem, Vladim dílné Princez­ é obsazení a skvělý asn a spoustou dalších. Úž ně ze mlejna lav Županič. zážitek,“ vzpomíná Ladis (1994 a 2000) a prvních dvou Hollého Na lavici obžalova­ dílech trilogie ných justice (1998). Svůj Kameňák (2003 a 2004). hlas v dabingu propůjčuje Úspěch u publika bez rozdíClintu Eastwoodovi, kterého lu věku potvrdil, když za roli s dvěma výjimkami daboval Žána v Princezně ze mlejna ve všech filmech. Ale napříobdržel cenu dětské poroty Dětského filmového a televiz- klad ve filmu Tajemství hradu v Karpatech daboval i Michaního festivalu Oty Hofmana la Dočolomanského. Namluv Ostrově. Nejnověji se pak diváci mohli s Ladislavem Žu- vil taktéž komentáře k několika dokumentům o historii paničem na stříbrném plátně setkat ve filmu Bastardi 2 a současnosti Prostějovska. Ladislav Županič je čest(2011). ným členem Okrašlovacího Český Clint spolku města Prostějova. Nikdy nebyl členem žádné poEastwood litické strany a jako jeden Z četných seriálových rolí z mála umělců odmítl popřipomeňme zejména účindepsat Antichartu. Je ženakování v pohádkové Arabe­ tý, má syny Jana a Ladislava le (1979) a v krimi Martina a vnučku Elišku.

No neblázni, takové věci se dělají zadarmo Prostějovský výtvarník Tomáš Vincenec o prvním setkání s Ladislavem Županičem Pokud je Ladislav Županič nezávislý kandidát, jsem já nezávislý dvojnásob. Touto vzpomínkou, ale mohu splatit daň, kterou Láďovi dlužím už několik let. A těch let je bezmála deset. Nastoupil jsem

2

tehdy v Olomouci do vlaku směr Praha s knihou o prostějovských hostincích a spolkových domech. Důvod byl jediný. Pár dní před tím jsem totiž zavolal, tehdy panu Županičovi, na te-

lefonní číslo, které jsem sehnal, dnes už ani nevím kde, abych ho poprosil o schůzku. Tím důvodem byl nově se rýsující dokument na totožné téma. Slovo dalo slovo, a já mířil směr hlavní město

a pak „šalinou“ na Národní třídu, abych byl v deset hodin v kavárně Slávie. Usedl jsem pod svým oblíbeným obrazem pijáka absintu, aby se vzápětí objevila postava atleta z Menzelovy

www. facebook.com/

zupanic.cz

Vážení přátelé, občané Prostějovska, Kojetínska a Tovačovska, předstupuji před Vás v roli, kterou jsem nikdy nezkoušel a po které jsem ani nikdy ne­ prahl. Režisér jménem život však tomu tak chtěl. Nejsem politik a ani jsem jím nikdy netoužil být. Tato chvíle je jed­ na z těch, které člověk oprav­ du neplánuje. Už jako malému klukovi mi tatínek s maminkou vyprávěli, jaké to bylo za první republiky. Od strýčka jsem pak slýchal dobrodružné příběhy z dob, kdy jako československý le­ gionář bojoval v Rusku. S při­ bývajícím věkem jsem začal postupně chápat, jak úžasná doba to tehdy byla. Krásná éra, kdy národ miloval svou zem a lidi neváhali obětovat pro dobro vlasti i to nejcen­ nější. Doba, kdy se lidi chovali slušně a zlořád nebyl ve spo­ lečnosti tolerován. S nadějí jsem proto na podzim roku 1989 vítal ko­ nec totality a doufal v návrat k hodnotám, na kterých naše republika vznikla. Dnes, více než 20 let od revoluce, však všichni zažíváme určité zkla­ mání, deziluzi a rozčarování nad tím, kam se naše země ubírá. Věřili jsme, že s přícho­ dem demokracie zmizí z po­ litiky úplatkářství, protekce a klientelismus. Místo toho se dnes a denně dovídáme o nových a nových korupč­

ních aférách a skandá­ lech. Nastal čas pokusit se něco změnit. Vse­ dě jsme již nadávali dost dlouho. Je potřeba vstát, vyhrnout si ruká­ vy, bouchnout do sto­ lu a začít bojovat za to, aby se do politiky vrá­ tila slušnost. Nesmíme totiž nikdy dopustit, aby v politice zvítězili grázlové. I proto vstu­ puji jako nestraník do tohoto volebního sou­ boje. Když jsem přemýš­ lel o možnosti kandi­ dovat do Senátu na rodném Prostějovsku, ovládala mne ještě jedna myšlenka. Na Prostějovsku jsem se narodil, vyrostl, stu­ doval a prožil velkou část svého života. Krásný hanácký kraj mi dal velmi mnoho. V Prostějově nemáme divadlo se souborem, a už vůbec ne divadlo hudební, proto jsem stejně jako třeba vrcholoví sportovci musel za prací ode­ jít ze svého rodiště. Život mne sice odvál jinam, ale domů jsem se nikdy nepřestal pravi­ delně a často vracet. A po ce­ lou dobu jsem si říkal, jednou se do rodného kraje vrátím

natrvalo. Snil jsem, že koupím dům, kde jsem se narodil a žil se svými rodiči. Jenže pak ten dům zbourali… Moje nynější kandidatura je proto i návra­ tem domů. Chci totiž rodné­ mu kraji vrátit alespoň část toho, za co mu vděčím. Kandiduji jako nestraník, chci vrátit do politiky slušnost a pomáhat Prostějovsku, Ko­

vesničky střediskové, která mi hlasem drsného „Harryho“ oznámila, že i jeho den je dobrý. Poručili jsme si ranní dávku kofeinu a já vyrukoval s opatrným návrhem, zda by můj spolustolovník nechtěl být průvodcem

dokumentu po zakouřených a vyhlášených místech, která skrývají zákoutí prostějovské historie, ba i současnosti. Láďa vzal moji knihu do ruky a po chvíli, která maximálně zaznamenala drobný pohyb troleje za okny, mi oznámil, že „do toho jde“.

Moje radost byla obrovská. Nedokázal jsem si představit lepší personu pro téma, které mi tak přirostlo k srdci. Trvalo chvilku a věděl jsem, že jsem se trefil doslova do černého. Ta chvíle přišla při otázce na téma honoráře. „No neblázni, takové věci se dělají zadarmo.“ Zůstal jsem zavrtán v křesle a lapal po dechu. Umělecká branže je

jetínsku a Tovačovsku. Chci Vás požádat o Vaši podporu a hlas. Spolu budeme koneč­ ně v Senátu pořádně slyšet! Váš

Ladislav Županič

navoněná bída a odmítnout honorář se rovná bláznovství. A já toho blázna ještě ten den získal za kamaráda. To, že následné natáčení byla jedna krásná pohádka, ani snad nemusím podotýkat. Rodné město je pro člověka se srdcem na správném místě jediné město ve vesmíru. A myslím, že jsme na tom s Láďou stejně…

3

k a n d i d át d o s e n át u z a p r o s t ě j o v s k o , K o j e t í n s k o a   T o va č o v s k o

Sedmero pro slušnou politiku Program Ladislava Županiče pro práci v Senátu ve volebním období 2012 až 2018 „K vítězství zla stačí, když dobří

lidé budou sedět se založenýma rukama.“

Edmund Burke Přísnější tresty za drobnou kriminalitu 1.  Podpořím přísnější tresty za

drobnou kriminalitu, protože právě ona je podhoubím zločinnosti vyššího rozsahu a zároveň ohrožuje největší procento lidí.

2.  Mou podporu bude také mít

zavedení centrálního Registru přestupků, který umožní ukládat za opakované přestupky vyšší tresty.

3.  Budu prosazovat, aby obce

měly možnost zakázat chronickým „přestupkářům“ pobyt na svém území. Stát musí být vždy na straně slušných. Orgány státu a samospráv proto musí mít k dispozici účinné nástroje pro boj s kriminalitou.

4.  Podpořím návrhy na snížení

věkového limitu pro trestní odpovědnost.

5.  Budu podporovat zpřísnění pravidel pro exekutory. Dluhy se musí platit, ale nemohou se stát „Eldorádem“, kdy za malou dlužnou částku exekutoři inkasují tisícové odměny. Vždy proti zvýšení daní 1.  Stát musí šetřit v prvé řadě

sám na sobě. Není možné, abychom v době všeobecných úspor slýchali o astronomických platech politiků a prominentních státních úředníků či o nesystémovém plýtvání, podezřelých zakázkách a všudypřítomné korupci. To jsou oblasti, na které je potřeba se zaměřit. Nebudu proto váhat s podporou protikorupčních zákonů a opatření.

2.  V Senátu nikdy nepodpořím

žádné zvýšení daní. Nejenže vyšší zdanění nefunguje, ale dokonce přímo škodí, jak ukázalo třeba nesmyslného zvýšení spotřební daně na pohonné hmoty. Benzín a nafta jsou dražší a státní pokladna vlivem masivního tankování v zahraničí prázdnější.

4

3.  Navrhnu takovou změnu au-

torského zákona, která zruší nesmyslné poplatky za prázdná média a nezastupované umělce, část vybraných prostředků nasměruje do Fondu na podporu a rozvoj české kinematografie a zároveň umožní i přímé vyrovnání s autorem. Výsledkem bude menší byrokracie při pořádání kulturních akcí i úspora nesmyslných nákladů každého z nás.

Stop zneužívání sociálních dávek 1.  Sociální systém má sloužit

jako záchranná sít, která zabrání tomu, aby například při ztrátě zaměstnání nebo jiné složité životní situaci padli lidé na samotné dno.

2.  Bohužel zneužívání dobré

vůle státu a daňových poplatníků je u nás více než rozšířené. Lidé, kteří nikdy v životě nepracovali, protože pracovat odmítají, často pobírají od státu na dávkách více, než kolik si jiní vydělají poctivou prací. Stát musí v prvé řadě pomáhat těm, kteří poctivě pracují a platí daně, a ne lidem, pro které je práce sprosté slovo. Budu proto v Senátu navrhovat a prosazovat zpřísňování postihů za zneužívání dávek.

3.  V Senátu taktéž navrhnu ta-

kovou změnu systému sociálních dávek, která zajistí, že lidé na dávkách nebudou brát více peněz než lidé živící se poctivou prací.

Hlas, který bude slyšet 1.  Jednou ze základních povin-

ností senátora musí být důsledné hájení zájmů jeho regionu na celostátní úrovni. Senátoři v dnešním systému mohou svému obvodu nejvíce pomoci jako určití „velvyslanci“ regionu v hlavním městě.

2.  Aby mohl senátor dobře hájit zájmy svého regionu, musí umět naslouchat svým voličům. V rámci senátorské práce proto chci věnovat zvláštní péči a pozornost práci ve volebním obvo-

du a spolupráci s nejrůznějšími spolky a občanskými sdruženími. Každý volič musí vědět, že u svého senátora najde zastání a účinnou pomoc.

3.  Pravidelně budu také svolá-

vat setkání všech starostů ve volebním obvodu, aby svůj hlas v Senátu měli i malé obce a nezávislí starostové.

Co od nás musí v Praze slyšet 1.  Budu v pražských institucích vždy bojovat za vrácení maximální rychlosti na tahu Vyškov – Prostějov – Olomouc zpět na 130 km/h.

2.  Lobbovat budu také za dokončení důležitých dopravních staveb, zejména obchvatů, v našem volebním obvodu. Bez kvalitní dopravní sítě k nám totiž „nepřijede“ žádná práce. 3.  Budu sledovat a aktivně brá-

nit nerozumným snahám omezovat pod pláštíkem různých reforem základní školy na menších a středních obcích. Obec, kde skončí škola, totiž postihne odliv občanů i společenského života.

4.  Zasadím se o propagaci Hané a jejích tradic. 5.  Sílu senátorského mandátu také napřu směrem k zachování a rozšíření programů, které podporují venkov (např. dotační programy pro čističky, opravy škol, budování a rekonstrukce sportovišť). 6.  Prosazovat budu podporu pro dobrovolné hasiče a další spolky a sdružení, které rozvíjejí společenský život v obcích a městech.

7. Budu dohlížet na to, aby se konečně dokončila obnova Plumlovské přehrady. 8.  V Senátu budu sledovat, aby neprocházely podobné nesmysly, jako byl nedávno zavedený a naštěstí později zrušený poplatek z tombol na plesech.

Průhledné platy pro politiky 1.  Chci se zasadit o to, aby si

každý volič mohl snadno a jed-

noduše na internetu dohledat, kolika hlasování se každý senátor a poslanec zúčastnil, jak hlasoval, a vzhledem k tomu, že politici jsou zaměstnanci voličů, i jaký je jeho plat.

2.  V Senátu navrhnu změnu podoby platu politiků tak, aby byly odstraněny neprůhledné koeficienty a paušální náhrady, kterých mnozí zneužívají. Bude jasně stanoven plat, asistenti budou placeni přímo Senátem a budou zrušeny náhrady na reprezentaci. Výsledkem bude transparentní systém, ve kterém nedochází k plýtvání penězi. Nadstranický Senát otevřený veřejnosti 1.  Je potřeba vrátit Senátu ztracenou důstojnost a učinit z něj orgán, který se namísto malicherných stranických hádek bude věnovat hledání řešení, která prospějí všem občanům. Právě nadstranický Senát, který pečlivě posoudí návrhy vzešlé z Poslanecké sněmovny, je ústavní institucí, která má svůj smysl.

2.  Coby senátor proto budu chtít dát příležitost co možná největšímu počtu mladých lidí z Prostějovska, Kojetínska a Tovačovska, aby skrze stáž v Senátu poznali demokratické procedury a nahlédli pod pokličku vysoké politiky. Získaná zkušenost jim pomůže ve studiu a zlepší jejich startovní pozici na trhu práce. 3.  Budu také organizovat a podporovat cesty občanů z Prostějovska, Kojetínska a Tovačovska do Senátu, ať už v podobě exkursí nebo při příležitosti zahájení akcí spojených s naším krajem.

Kandidaturu nestraníka Ladislava Županiče podporuje ODS. www.zupanic.cz Volební magazín ODS, vychází jako příloha Listů ODS, výtisk je zdarma. Vydává ODS Publishing, s. r. o., a Hlavní kancelář ODS, Doudlebská 1699/5, 140 00 Praha 4

www.ods.cz

www. facebook.com/

zupanic.cz

Srdcem stále v Prostějově Rozhovor s Ladislavem Županičem Županič není moc obvyklé jméno. Odkud vlastně pochází? Moji předci pocházeli z Dalmácie z ostrova Hvar, odkud se rozutekli do celého světa, včetně Moravy. Syn Jan, který je docentem historie na Univerzitě Karlově, se naším rodem poměrně podrobně zabýval a zjistil, že jsme měli dokonce i erb.

hou stranu si vždycky vybavím krásné vzpomínky na maminku a tatínka. Člověk tam tak stojí na parkovišti a říká si, tak tady jsme měli kuchyni. A tam, kde stávala maminka a kuch­ti­la svoje dobroty, najednou stojí auto. Opravdu strašně zvláštní pocit.

Co v něm bylo? Dva zelení draci a ozbrojenec se šavlí, který má v ruce useknutou hlavu Turka. A k tomu nádherné heslo: „Pro fide et patria“, což znamená „pro víru a vlast“. Předci byli podle všeho pořádní bojovníci.

Mnoho odborníků často kritizuje urbanistické zásahy z doby minulého režimu. To je pravda. Vezměte si takovou židovskou čtvrť. Naprosto úžasné místo. S neuvěřitelným geniem loci. Romantické uličky tak titěrné, že by se na mnohých mís-

‘

Kde jste v Prostějově vlastně vyrůstal? Bydleli jsme ve Wolkerově ulici číslo 21. Dokonce jsem se přímo u nás i narodil. Jak ale říká můj dobrý kamarád Tomáš Vincenec: „Prostějov je město pauz.“ A bohužel právě jedna taková pauza je dnes i místo našeho domu. Je to hodně zvláštní pocit, když to místo vidím. Na jednu stranu je mi strašně líto, že ten dům už nestojí. Na dru-

v kostele Ladislav Županič: „Tady byl pokřtěn.“ m jse Povýšení sv. Kříže

tech dva lidé neminuli. A tahle nádhera musela ustoupit často i opravdu nepovedeným stavbám. Je to škoda. Tyhle necitlivé zásahy nás připravily o kus našeho dědictví. Navíc uvažte třeba takovou Třebíč, jejíž

Síla tradice zavazuje Ladislav II. s Ladislavem I. Jedna z nejstarších památek Ladislava Županiče na jeho dětství. Společná fotografie s tatínkem. „Tatínek byl ročník 1907. Od svých 19 let až do roku 1938 sloužil u letectva. Nejprve jako výkonný pilot a poté jako instruktor. Ještě jako malého mě s sebou brával nahoru. Jak říkával: ‚Abys na vlastní oči viděl, jak je ten náš kraj seshora krásný,‘“ vzpomíná Ladislav Županič.

‚

židovská čtvrť je dnes na seznamu UNESCO a táhne do města turisty. Měli bychom se pokusit z naší bohaté his-

Člověk tam tak stojí na parkovišti a říká si, tak tady jsme měli kuchyni.

Samozřejmě, dělal jsem řecko-římský zápas, potom box a nakonec i motokros.

torie více těžit. A stejně tak i z naší silné sportovní tradice. Mluvíme-li o sportu, někde jsem četla, že jste zápasil a boxoval. Je to pravda?

Jak jste se k tomu vůbec dostal? Když jsem začal dospívat, tak jsem chtěl balit ženské na postavu. Abych měl bicepsy a byl udělaný. Prostě, aby na mě, jak se říká, letěly. A pak jsem taky jednou zažil šikanu. Chodil jsem do školy v Prostějově v Palackého ulici. Pak mě ale přeložili do Husovy. A tam byli dva kluci, vzpomíná se na to strašně těžce, ale je to pravda, měli jsme jet asi

Tatínek byl pilot Dvouplošníky Letov Š-20 sloužily v Československé armádě od 20. let. Na snímku tatínek Ladislava Županiče se svým strojem. Své umění zvládal s bravurou, jak vypráví Ladislav Županič: „Když byla maminka na táboře v Otaslavicích, nalétával tatínek každý den se svým letadlem na tábor a shazoval jí květiny a psaní.“

5

k a n d i d át d o s e n át u z a p r o s t ě j o v s k o , K o j e t í n s k o a   T o va č o v s k o

v sedmé třídě do školy v přírodě. Já byl tehdy takový chcípáček. No a oni mě přivázali k věšáku a pověsili mi na krk ceduli „Pozor zlý pes“. Vodili mě tak a všichni se mi strašně smáli. Pan učitel, přestože byl strejda jednoho z těch kluků, se strašně naštval. Seřval je a odvázali mě. A já jsem začal kout pomstu. Začal jsem posilovat. A pak mě jeden kamarád, jmenoval se Topinka, dostal do řecko-římského zápasu. Ten trénoval pan Sekanina, několikanásobný mistr republiky. Takže jsem začal zápasit. A celkem mi to šlo. Dokonce jsem vyhrál mis-

trovství Olomouckého kraje a pak i mistrovství Moravy. Kde jste tehdy v Prostějově trénovali? V Sokolovně u zámku. Vždycky jsme měli trénink do osmi a po nás nastupovali

‘

‚

A jak vám to šlo? Celkem dobře. Měl jsem

Tenkrát jsem skončil s boxem, protože se mi přestalo líbit, že tam končí někdo, kdo leží na zemi.

ČTK / René Volfík

boxeři. A takhle jsem se dostal k boxu. Ono totiž nachystat a sklidit halu na zápas nějakou tu chvíli trvá. K tomu navíc i určitá přirozená rivalita. Takže tam vznikaly určité třenice. Prostě jednou jsme

Ladislav Županič se Zd eňkem Troškou během natáčení Princezn y ze mlejna 2

Strýc Otta byl legionář Ladislav Županič starší se k létání dostal díky pomoci svého bratra Otty. Ten byl za první světové války legionářem v Rusku. „Tatínek byl strýci Ottovi nadosmrti vděčný. Jen díky jeho podpoře se mohl stát pilotem,“ přibližuje výjimečný vztah obou bratrů Ladislav Županič.

6

se s těmi boxery porvali. Znáte to, prostě kluci. A trenér boxerů, pan Králíček, mi řekl, abych tam zůstal a zkusil si box.

dobrou průpravu ze zápasu, takže jsem šel poměrně rychle nahoru. Narostla mi ramena. Až jednou, když jsem byl na závodě v Ostravě, tak jsem podcenil soupeře. Dostal jsem strašnou ránu. Byl jsem odpočítávaný, což bych nikdy nikomu nepřál zažít. Ale vstal jsem a za 10 vteřin jsem dostal na zem jeho a on už nevstal. A tenkrát jsem skončil s boxem, protože se mi přestalo líbit, že tam končí někdo, kdo leží na zemi. Sice se pak obejmete a není tam ani stín nepřátelství, ale stejně se mi to už nelíbilo. A taky jsem měl nos jako okurku. Nepřeháním, tam vlezou asi čtyři metry gázy, když to krvácí, tak tam nacpou všechno. Takže jsem začal přemýšlet, co dál. Tak jsem začal jezdit na motocyklu.

To jste měl určitě Jawu. Tu poznám i já. Přesně tak. Měl jsem Jawu 350, řidítka s hrazdičkou a rychlopal. Ale moc úspěšný jsem v tom nebyl. Jednou jsem třeba jel na nějaký přebor – to už jsem studoval na Janáčkově akademii múzických umění v Brně – ale panu profesorovi jsem řekl, že mám něco s babičkou, abych se dostal na ten závod, protože tehdy se vyučovalo i v sobotu. A v tom závodě jsem se strašně rozmlátil. Přijel jsem v pondělí do školy. Chyběly mi některé zuby, měl jsem sešitý ret, bradu zašitou a byl jsem podmínečně vyloučen z JAMU. Můj sportovní život tak ukončila strašlivá rána do brady a do zubů. Potom jsem už jenom posiloval. A to zavinil Radek Brzobohatý. Ten v době, kdy všichni herci byli houžvičky, tak byl udělaný. Měl pořádné bicepsy, tak jsem chtěl být taky jako on. Ale to se mi nikdy nepovedlo. Hlásil jste se krom JAMU ještě někam jinam? Na leteckou školu v Košicích, abych šel ve šlépějích táty. Ale hlavně jsem se chtěl dostat na JAMU, s čímž souvisí jeden hrozně smutný příběh. Přijímací zkoušky na JAMU jsem dělal 1. dubna

Domů přes Sibiř Strýc Otta (na snímku sedící zcela vpravo) prošel těžkými boji v Rusku. Spolu s ostatními legionáři prošel celou Sibiř. Osobně se tak podílel na jednom z největších vojenských úspěchů našeho národa. „Strýc Otta byl nesmírně odvážný a rovný chlap. Skutečný vlastenec, který se nikdy nebál nasadit za naši zem to nejcennější,“ vypráví Ladislav Županič.

a 13. března zemřel tatínek. Bylo to strašně náhlé. Ještě ten den jsem mu nesl nějaké věci do nemocnice. A když jsem se na vrátnici ptal, na kterém je pokoji, zvedl vrátný sluchátko a povídal do něj něco jako: „Uhm…, ano, dobře.“ Pak mě poklepal po rameni a řekl: „Chlapče, buď silný. Tatínek ti umřel.“ Celou dobu u přijímaček nebo když mi nešlo učení, jsem si říkal: „Já to přece musím zvládnout. Už kvůli tátovi.“ Ono to bylo umocněno i tím, že když mi přišla pozvánka na přijímačky, tak mi ji dával táta a říkal: „Synu, máš tady pozdrav.“ No a rozhodnutí o přijetí jsem si četl už sám s maminkou. A po JAMU jste zamířil do Karlína? Ne, ne. Jak říká Immanuel Kant: „Náhoda je konec konců Bůh.“ A to funguje celý můj život. Když jsem skončil JAMU, tak jsem měl nabídky do Olomouce, do Českých Budějovic a ještě někam. Chtěl jsem jít ale někam, kde se hraje a zpívá. A jednou jsem takhle chodil s holkou. Její maminka měla někam odjet a my jsme měli mít celý byt pro sebe. Maminka ale nikam neodjela, a tak jsme čučeli na televizi. A tam byl pořad Stěhujeme se do Smeček. Bylo to o tom, že se divadlo Paravan stěhu-

zupanic.cz ČTK / Libor Zavoral

www. facebook.com/

je z Reduty do Smeček, a zaznělo tam, že mají v souboru místo. Tak jsem tam napsal. Pozvali mě na konkurz a vzali mě. Ale kdyby ta maminka odjela, skončil bych třeba úplně někde jinde. Jaké to vlastně bylo v divadle Paravan? Naprosto úžasné. Spousta skvělých lidí, jako například Jirka Hálek, Milan Neděla, Pepa a Zdena Škvorečtí a spousta dalších. Dlouho jsem tam bohužel nepobyl. Hráli jsme totiž hodně satiru a absurdní humor, což nebylo tehdejšímu režimu zrovna dvakrát pohodlné. Takže nám divadlo zavřeli a já musel na vojnu, kde jsem skončil v Armádním uměleckém souboru Víta Nejedlého.

‘

v Županič Dolly Leviové a Ladisla Daniela Šinkorová v roli , Dolly! llo He álu zik mu generálce Horác Vandergelder při Strašně nás to nebavilo. Tak jsme se jednou v Sabinově domluvili a prohodili jsme si role. Úžasně jsme se bavili,

Tatínek učitelem legend Kolegy a kamarády Ladislava Županiče staršího, který působil v Prostějově jako instruktor, byli hrdinové naší armády Františkové Fajtl a Peřina. „Nejvíce si vážil toho, že učil létat Josefa Františka, otaslavického rodáka a legendárního pilota bitvy o Británii. Často vyprávěl, že Josef František byl divočejší povaha a tatínek ho několikrát musel tahat z problémů,“ vzpomíná Ladislav Županič.

Pak jsem rok zpíval v jaz­ zovém orchestru Pavla Ba­ yer­le­ho, ale chtěl jsem zpátky hrát divadlo. Jednou jsem se měl jít někam představit a potkal jsem spolužáka z JAMU Felixe Slováčka. Ten říkal, že teď zkouší v Karlíně nějakou věc a že jim onemocněl Jirka Štědroň, tak abych to u nich zkusil. Tak jsem se šel představit panu Vlachovi, režisérovi a řediteli. A najednou jsem byl v rozzkoušené komedii. To byl rok 1969 a vůbec by mě tehdy nenapadlo, že v Karlíně zůstanu až do roku 2003 a že tam budu 10 let dělat ředitele.

‚

Celou dobu u přijímaček nebo když mi nešlo učení, jsem si říkal: „Já to přece musím zvládnout. Už kvůli tátovi.“

Co vlastně soubor dělal? To byla obecně hodně zajímavá zkušenost. O svátcích jsme například jezdili na tzv. „vánoční úderky,“ v rámci kterých jsme objížděli vojenské posádky po republice a hráli jsme nějakou neskutečnou blbost.

jako

ale ti chudáci v hledišti moc nadšení nebyli. Po představení vystoupil důstojník přes kulturu a pronesl hlášku, která mě dodnes baví: „Já děkuji soudruhům z Armádního uměleckého souboru Víta Nejedlého a doufám, že mezi nás už nikdy nepřijedou.“

(Rozhovor vedla Alžběta Zelená)

Ladislav II. pilotem? „Letectví jsem nakonec studovat nešel. Pilota jsem si alespoň zahrál ve filmu,“ říká Ladislav Županič. Ve snímku Piloti, který natočil režisér Otakar Fuka, hrál zadního střelce ze Šturmoviku. „Na fotce mám namaskovaný průstřel hlavy. Točila se tehdy scéna, kdy mě vytáhnou polomrtvého z letadla. Já řeknu několik hezkých slov a umřu na křídle,“ vysvětluje krvavou skvrnu na svém obličeji Ladislav Županič.

7

k a n d i d át d o s e n át u z a p r o s t ě j o v s k o , K o j e t í n s k o a   T o va č o v s k o

10 důvodů

,

proč volit Ladislava Županiče

Protože všeobecně známou a respektovanou 1. jeosobností, a to mu ve spojení s jeho nestranickostí pomůže lépe prosazovat zájmy našeho kraje a otvírat dveře na pražských úřadech šanci být hlasem, díky kterému bude 2. má Prostějovsko, Tovačovsko a Kojetínsko v Praze konečně pořádně slyšet člověk, který dosud nebyl v politice, 3. jako může pomoci vrátit do politiky slušnost konečně do Senátu zvolit 4. chceme opravdové osobnosti s profesními úspěchy místo kariérních stranických politiků, pro které se mnohdy volené místo stalo jediným způsobem obživy rodilý Prostějovák chce pomoci svému 5. jako kraji a zviditelnit Hanou a její tradice spojen s žádnou aférou, ale je naopak 6. není oceňován jako dlouholetý úspěšný ředitel největšího hudebního divadla v naší zemi jasný plán pro svou práci 7. předkládá v Senátu, který je postaven na podrobné znalosti problémů našeho kraje a konkrétních návrzích, jak je řešit Županič už vícekrát ve svém 8. Ladislav životě dokázal, že se jako Moravák z Prostějova umí prosadit i v hlavním městě a jeho institucích nestraník nenaslouchá jen názorům 9. jako stran, nemusí poslouchat žádná stranická nařízení a může získat podporu napříč stranami

10.

8

jako oceňovaný herec a dabér přinese do politiky více radosti a úsměvů, udělá ji příjemnější a pochopitelnější pro každého z nás

Podporovatelé Jan Tesař starosta města Prostějov 1998 až 2010 Máme herce, kteří všechno znají, všude byli, někde i dva­ krát, a snad proto nenechají na našem dnešku nit suchou. A máme herce, kteří sebe­ rou odvahu a jdou něco dě­ lat, něco změnit. Mezi ty dru­ hé patří náš kandidát. Ať mu to vyjde! Leon Bouchal starosta města Tovačov Senátor musí být někdo, kdo se umí za náš region postavit. Proto je Ladislav Žu­ panič ta správná volba. Tomáš Vincenec prostějovský výtvarník Rodné město je pro člověka se srdcem na správném místě jediné město ve vesmíru. A myslím, že jsme na tom s Láďou stejně. Milada Sokolová předsedkyně Okrašlovacího spolku Prostějovsko musí být sly­ šet. Proto jedině Ladislav Žu­ panič. JUDr. Filip Melzer, LL.M, Ph.D. vysokoškolský pedagog, UP v Olomouci V Senátu by měli být lidi, kteří už v životě něco dokázali. Proto podporuji Ladislava Županiče.

Ivan Pospíšil ředitel ZŠ Dr. Horáka Pana Župani­ če znám jako herce a dabé­ ra. Podporuji jeho kandidaturu do Senátu. Jiří Pospíšil náměstek primátora Prostějova Prostějov­ sko potřebuje mít v Senátu hlas, který bude slyšet. Proto budu volit Ladislava Županiče. Jiří Pospíšil bývalý ministr spravedlnosti Je potřeba, aby v politice zvítězila sluš­ nost. Proto podporuji Ladislava Županiče. Tomáš Uvízl ředitel Nemocnice Prostějov V politice by se měli anga­ žovat lidé bez­ úhonní, kteří navíc ve svém občanském životě dosáhli ne­ zpochybnitelných úspěchů. Ta­ kovým člověkem pan Županič jistě je! Jiří Dittmann prostějovský dokumentarista Podporuji La­ dislava Žu­ paniče, pro­ tože on opravdu podporuje Prostějov. Velmi ochotně na­ točil komentář k filmovému dokumentu o prostějovských kostelích. Díky jeho hlasu je o toto DVD neustále velký zá­ jem a úspěšně propaguje Pro­ stějov nejen na filmových sou­ těžích, ale i v zahraničí.