Magazín pro uživatele zemního plynu ročník 4. zima 2007

Magazín pro uživatele zemního plynu | ročník 4. | zima 2007 | www.zijemenaplnyplyn.cz

2


Aktuálně

VÁŽENÍ

Liberalizace trhu se zemním plynem pro domácnosti

ZÁKAZNÍCI , MILÍ ČTENÁŘI ,

dostáváte do svých rukou první číslo časopisu Žijeme na plný plyn v roce 2007. Věřím, že i letos bude pro Vás zdrojem cenných informací a že v něm najdete novinky a zajímavosti, které obohatí Vaše znalosti a vědomosti z oblasti plynárenství.

K 1. lednu 2007 došlo k otevření dosud regulovaného trhu se zemním plynem i pro kategorii Domácnost. Znamená to, že od nového roku se stali všichni odběratelé zemního plynu v České republice tzv. oprávněnými zákazníky, a mají tedy možnost vybrat si z nabídky různých obchodníků.

Co je to vlastně ta „liberalizace“ trhu se zemním plynem? Pojem liberalizace znamená uvolňování, zmírnění omezení. V říjnu loňského roku obdrželi zákazníci kategorie Domácnost informativní dopis a nové obchodní podmínky. Od 1. ledna 2007 se stali oprávněnými zákazníky, jejichž postavení určuje Energetický zákon. Energetický zákon upravuje nově některá práva a povinnosti oprávněných zákazníků a nové obchodní podmínky sdružených služeb dodávky zemního plynu v sobě tato práva a povinnosti obsahují. Co se nyní stane se smlouvou? Smlouva zůstane nadále v platnosti a podle ustanovení Energetického zákona se stává „Smlouvou o sdružených službách dodávky plynu“. Plynárenská společnost bude i nadále zajišťovat distribuci i dodávku zemního plynu na základě tohoto smluvního vztahu. Zákazníci plynárenských distribučních společností skupiny RWE v České republice nebudou mít v souvislosti se zmíněnými změnami na trhu se zemním plynem žádné starosti. Vše za naše zákazníky vyřídíme. Pravidelné dodávky zemního plynu do domácností zůstanou také beze změny. Jakým způsobem bude zajištěna stabilita dodávek zemního plynu? Kdo bude za ně zodpovědný? Za dodávku zemního plynu bude odpovědný obchodník, který bude nabízet zákazníkům zemní plyn prostřednictvím smlouvy o sdružených službách dodávky zemního plynu. V tomto případě bude obchodník zajišťovat i distribuci zemního plynu pro zákazníka u společnosti zajišťující distribuci. Zákazníkovi tedy stabilitu garantuje jeho obchodník, dodavatel. Jsou někde doplňující informace o liberalizaci trhu se zemním plynem

Jsem velice ráda, že i v tomto čísle Vám můžeme přinést informace o snížení ceny zemního plynu, ke kterému došlo k 1. lednu 2007. V topné sezoně 2006/2007 se tak cena snížila již podruhé. Toto téma jsme proto zvolili jako hlavní pro první číslo letošního vydání časopisu ŽNPP.

a kde lze najít plné znění Energetického zákona? Doplňující informace je možné najít především v Energetickém zákoně, v pravidlech trhu se zemním plynem a v pravidlech provozovatele přepravní a distribuční soustavy. Aktuální znění těchto dokumentů je možné získat na internetových stránkách Energetického regulačního úřadu (www.eru.cz). Energetický zákon = zákon 458/2000 Sb. ve znění pozdějších předpisů.

Pokud byste rádi nakoukli pod pokličku přípravy dalších letošních čísel ŽNPP, mohu už nyní prozradit, že pro Vás chystáme spoustu zajímavých informací. Druhé číslo vyjde v červnu a bude zaměřeno na rady, tipy a údržbu před novou topnou sezonou. Ve třetím čísle, na které se můžete těšit v říjnu, pak najdete témata týkající se bezpečného používání zemního plynu.

Co znamená pojem unbundling? Unbundling znamená legislativní oddělení distribuce a obchodu se zemním plynem. Obchod od distribuce musel být oddělen do 31. prosince 2006. Provozovatel distribuční soustavy nesmí být od 1. ledna 2007 držitelem licence na obchod s plynem a distribuci.

Pokud Vám nějaké téma nebo informace v našem časopise chybí, napište si o ně. Bude-li to možné, zařadíme ho do některého z příštích vydání. Vždyť časopis tvoříme pro Vás, naše zákazníky. A vy byste v něm měli nacházet to, co Vás nejvíce zajímá. Přejeme Vám příjemné čtení a těšíme se na Vaše ohlasy a podněty.

Jak dlouhé bude fakturační období? Fakturační období zůstává i nadále 12 měsíců. Ve výjimečných případech může být zkráceno nebo prodlouženo v souladu s vyhláškou 251/2001 Sb., a to 1x za 18 měsíců. Kolik faktur budou zákazníci při vyúčtování spotřeby plynu dostávat, když dochází k rozdělení ceny plynu na cenu za distribuci a cenu za dodaný plyn? Smlouva se stává smlouvou o sdružených službách dodávky plynu. Tyto služby budou fakturovány jednou fakturou, která bude obsahovat obě složky ceny, tedy jak obchodní, tak distribuční. Zákazníci tak budou i nadále dostávat jednu fakturu.

Šárka Dvořáková členka redakční rady

OBSAH Propan Lehký topný olej ELTO Elektřina přímotop Elektřina akumulace Centrální zásobování teplem Koks Zemní plyn Dřevěné brikety Černé uhlí Štěpka Dřevěné pelety Hnědé uhlí Tepelné čerpadlo Dřevo

60 000 Kč 50 000 Kč

Srovnání cen paliv

40 000 Kč 30 000 Kč 20 000 Kč

str. 3

10 000 Kč 0 Kč

11/2005

3/2006

10/2006

Jak pracuje kondenzační kotel str. 4 Cena zemního plynu pro domácnosti s roční spotřebou do 8,37 GJ 900 Kč

Srovnání cen ZP se sousedními zeměmi str. 5

800 Kč

Kč/GJ k 1.1.2006 Kč/GJ k 1.7.2006

700 Kč 600 Kč 500 Kč 400 Kč 300 Kč 200 Kč 100 Kč 0 Kč EU25

EU15

Německo

Rakousko

Česká republika

Slovensko

Polsko

Mad‘arsko

Z regionu

Plynárenské společnosti skupiny RWE Vám zaručují bezpečné pravidelné dodávky zemního plynu a profesionální služby. Naši zákazníci jsou v těch nejlepších rukou. Redakce

str. 6 RWE – energie českého lyžování odstartovala svou druhou zimní sezonu str. 7

Hlavní téma


Srovnání cen paliv

V případě používání uhlí pro centrální zásobování teplem je nevýhodou omezená možnost regulace a velká zátěž pro životní prostředí.

Ceny paliv a energií nás zajímají během celého roku. Tento zájem ovšem nabývá na intenzitě zejména v topné sezoně.

Pro porovnání cen jednotlivých paliv je počítáno s roční spotřebou 90 GJ, což představuje spotřebu energie na vytápění menšího rodinného domu. Opomeneme-li cenu dřeva, tak je zřejmé, že mezi nejlevnější zdroje patří hnědé uhlí, o jehož neekologičnosti je však zbytečné hovořit. Pokud hnědým uhlím topí většina obyvatel menší obce, stává se z ní, obzvláště v období inverzí, oblast s nedýchatelným ovzduším. Podobný, i když o něco menší efekt, má spalování černého uhlí a koksu, které jsou však již významně dražším palivem. Další nevýhodou výše uvedených tuhých fosilních paliv je skutečnost, že jejich používání je nepohodlné. S uhlím je mj. spojena také vysoká prašnost, nutnost skladování a pravidelné přikládání do kotle. Dalším významným zdrojem energie je zemní plyn, který nemusí na první pohled vypadat jako nejlevnější varianta na vytápění. Ovšem, jak již bylo řečeno, je kromě ceny potřeba zohledňovat i ostatní hlediska, jako mj. šetrnost k životnímu prostředí. Zemní plyn se může pyšnit tím, že je nejekologičtější fosilní palivo s nízkou úrovní emisí. Kromě toho zemní plyn svým uživatelům zaručuje bezstarostný, pohodlný a čistý provoz.

Uvažujeme-li roční spotřebu 90 GJ, potom si musíme v průměru připravit něco málo přes 30 000 Kč. Budeme-li srovnávat další konkurenční zdroje k vytápění, zemní plyn vítězí na celé čáře svou cenou, ale i ostatními atributy, jako je např. šetrnost k životnímu prostředí a spolehlivost. Používáme-li k vytápění elektřinu, máme možnost využívat buď akumulační kamna nebo přímotop, který je ještě o něco nákladnější. Ve srovnání s cenou zemního plynu je elektřina zhruba o 40 % dražší. Kromě toho stále značná část elektrické energie pochází ze spalování fosilních paliv, a to především uhlí. Z tohoto důvodu nelze říci, že výroba elektrické energie je příliš šetrná k životnímu prostředí. Lehké topné oleje (LTO) jsou na podobné cenové hladině jako elektřina a mají větší negativní dopad na čistotu ovzduší díky vysokým emisím. Centrální zásobování teplem (CZT) je pohodlný způsob vytápění. Je však v průměru zhruba o 10 % dražší než zemní plyn. Může být i o něco málo levnější, a to v závislosti na médiu, které se využívá k výrobě tepla. Například v případě použití hnědého uhlí může být cena nižší nežli v případě použití zemního plynu.

Nejdražším médiem, které se běžně používá, je jednoznačně propan. Jeho cena je téměř dvojnásobná oproti ceně zemního plynu. Alternativním zdrojem tepla je tepelné čerpadlo, které má velice nízké provozní náklady, je vysoce ekologické a řadí se mezi obnovitelné zdroje energie. Kromě toho umožňuje pohodlný a čistý provoz spotřebičů. Do budoucna lze počítat s jeho rozšířením, a to zejména u majitelů rodinných domů. Jeho jedinou nevýhodou je vysoká pořizovací cena, která se pohybuje ve stovkách tisíc, a to podle typu a výkonu. Na závěr uvádím tabulku srovnání paliv a energií, z níž je patrné, že cena zemního plynu, na rozdíl od většiny ostatních médií, za poslední dobu poklesla. Martin Pól, RWE Transgas, a.s.

SLOVNÍČEK POJMŮ FOSILNÍ PALIVO = nerostná surovina, která vznikla před miliony let přeměnou odumřelých rostlin a těl bez přístupu vzduchu. Řadíme sem ropu, zemní plyn a uhlí.

VÝVOJ PALIVOVÝCH NÁKLADŮ PŘI SPOTŘEBĚ 90 GJ/ROK Propan Lehký topný olej ELTO Elektřina přímotop Elektřina akumulace Centrální zásobování teplem Koks Zemní plyn Dřevěné brikety Černé uhlí Štěpka Dřevěné pelety Hnědé uhlí Tepelné čerpadlo Dřevo

60 000 Kč 50 000 Kč 40 000 Kč 30 000 Kč 20 000 Kč 10 000 Kč 0 Kč 11/2005

3/2006

3

10/2006

4


Rady, tipy

Jak pracuje kondenzační kotel Topná sezona je již v plném proudu a každého z nás napadne otázka, jakou cenu za teplo v domácnosti zaplatíme. Jedním ze způsobů, jak snížit tyto náklady, je instalace moderní technologie výroby tepla v kondenzačním kotli.

Zemní plyn (metan CH4) při hoření, tedy slučování s kyslíkem, vytvoří oxid uhličitý (CO2) a vodu (H2O). Spalováním zemního plynu vzniká na výrobu stejného množství tepla přibližně desetkrát více vody než při spalování hnědého uhlí. Spálením 1 m3 zemního plynu vznikne 1,36 litru vody, která většinou ve formě vodní páry s teplotou přes 100 °C odchází komínovým průduchem do atmosféry. Kouřové plyny z atmosférických kotlů vybavených přerušovačem tahu mají na kouřovém hrdle před tímto zařízením teplotu okolo 150 °C a přebytek vzduchu cca 3,2. To znamená, že místo cca 10 m3 vzduchu potřebného ke spálení 1 m3 zemního plynu prochází naším kotlem 32 m3 vzduchu. Těch 10 m3 se podílí na spalování (okysličování). Zbylých 22 m3 se ohřeje z 20 °C na přibližně 150 °C, projde spalovacím prostorem a odejde odkouřením do okolí. Teplo na ohřátí tohoto přebytečného vzduchu je hlavní podíl komínové ztráty a našich peněz, které přes kotel tečou do oblohy. Kondenzační kotel vybavený směšovacím zařízením udržujícím stálý optimální poměr vzduchu a plynu s přebytkem 1,3 spotřebuje ke spálení stejného množství plynu mnohem méně vzduchu. Tím kondenzační kotel snižuje komínovou ztrátu na minimální hodnotu. Teplota kondenzace kouřových

plynů (rosný bod spalin) je závislá na přebytku vzduchu ve spalinách. Při přebytku 1,3 je přibližně 55 °C, ale při přebytku 3,2 je již 65 °C. Proto je v našem zájmu mít kotel, který pracuje s minimálním přebytkem vzduchu, protože nejen komínová ztráta je malá, ale i stupeň kondenzace je při nízkém rosném bodu spalin větší. Při provozu kotle v kondenzačním režimu pod teplotou rosného bodu kondenzuje vodní pára v kouřových plynech a stéká po stěnách kotle do nejnižšího místa. Množství kondenzátu není při provozu kotle stejné, liší se podle stupně kondenzace v závislosti na teplotě zpětné vody z topného systému. Čím je vratná voda chladnější, tím více kondenzátu a naopak. Kondenzát je kyselý díky obsahu CO2 ve spalinách. Stupeň kyselosti se pohybuje v rozmezí pH 3,8 – 5,4. U kotlů s výkonem do 25 kW je napojení odvodu kondenzátu možné provést přímo do kanalizačního potrubí, bez dalšího opatření. Při výkonu v rozmezí od 25 kW do 200 kW je napojení možné bez neutralizace. Kondenzát je zachycován v jímce, ze které je během dne postupně vypouštěn do kanalizace v malých množstvích spolu se splaškovými vodami, aby nebyl tak

Dotazy čtenářů - odpovídá projektant vytápění

Jak vytápět zemním plynem co nejlevněji? Nejlevnější je teplo, které nespotřebujeme. Proto se v odpovědi nejprve soustředím na tepelně technické vlastnosti obydlí. Pro lepší představu uvádím příklad rodinného domu pro čtyřčlennou rodinu. Předpokládaná vytápěná plocha je 160 m2 a obvodový plášť domu zabírá 450 m2 včetně oken a dveří. Tepelná ztráta u našeho modelového rodinného domu se liší významně podle data výstavby. Stavba z osmdesátých let tak má tepelnou ztrátu 32 319 kWh za rok, současná stavba rodinného domu, postavená po roce 2000, má tepelnou ztrátu 9 246 kWh ročně. Při ceně tepla získaného ze zemního plynu cca 1,152 Kč/kWh činí náklady na vytápění u rodinného domu z osmdesátých let 37 231 korun za rok, u současné stavby domu pouze 10 651 korun. Srovnání ročních nákladů dokazuje, že dobrou kvalitou stavebních prvků ušetříme více než dvě třetiny nákladů na vytápění našeho obydlí. Ing. Václav Šolc

prudký náraz kyselých vod. U zařízení s výkonem nad 200 kW je odvod kondenzátu do kanalizační sítě možný až po jeho neutralizaci. Instalace kondenzačního kotle tedy nevyžaduje velké stavební úpravy a vzhledem k podmínkám a vlastnostem provozu nám pomůže snížit náklady na vytápění. V případě zařízení s výkonem kotle 15 kW a roční spotřebou na vytápění 26 850 kWh činí roční úspora cca 5 600 korun. Je-li navýšení ceny kondenzační technologie asi 20 tisíc korun, je návratnost investice 3,6 roku. Od té chvíle se nám instalace moderního kondenzačního kotle začíná každým dnem vyplácet. Redakce

Z plynárenství


Srovnání cen ZP se sousedními zeměmi Většina obyvatelstva hořekuje nad cenami energií v České republice. Ano, většinou se jedná o opodstatněné výhrady. Kdyby existovala silná konkurence na energetických trzích, dalo by se předpokládat, že cena energií by byla tlačena dolů. Když ale pohlédneme na naše sousedy a porovnáme tamní ceny zemního plynu s kupní silou, zjistíme, že Česká republika si zase tak špatně nestojí, spíše naopak.

Zaměříme se na srovnání cen podle ročního odběru, a to do 8,37 GJ, což odpovídá spotřebě zákazníků kategorie Domácnost, která zemní plyn využívá pouze pro vaření (dále jen DOM1) a ročního odběru

Ceny v Německu a Rakousku jsou zhruba na dvojnásobku cen v České republice a v Polsku. V tomto segmentu zastává velice zajímavou pozici Slovensko, které při tomto odběru stanovilo cenu ve výši

Jak všichni víme, ekonomická síla našich sousedů je různá, proto nás asi nepřekvapí, že v Německu a Rakousku je zemní plyn dražší než v transformovaných postkomunistických zemích. Vezmeme-li v úvahu HDP na hlavu v paritě kupní síly, potom můžeme říci následující: v Polsku by měla být cena za 1 GJ zemního plynu přibližně 197 Kč a na Slovensku 217 Kč. Tak tomu ale není, a proto si obyvatelé v Polsku a na Slovensku při podobných cenách jako v ČR ukrojí větší krajíc ze svého rodinného rozpočtu. Je to z důvodu, že jejich životní úroveň je nižší než ta naše. Jak vidíme v přiložených grafech, uživatelé zemního plynu v České republice nejsou zatěžováni při platbě za energii o nic více než občané sousedních států, vyjma obyvatel Maďarska.

VÝVOJ V HDP NA HLAVU V PARITĚ KUPNÍ SÍLY VE VZTAHU K EU 25 EU 25

130 % 120 % 110 % 100 %

Martin Pól, RWE Transgas, a.s.

Rakousko

Německo

90 % 80 %

��

70 % 60 % 50 %

Maďarsko

40 %

5

SLOVNÍČEK POJMŮ

Slovensko 2000

2001

2002

2003

do 83,7 GJ, což odpovídá spotřebě zákazníků kategorie Domácnost, která zemní plyn využívá k vaření, ohřevu vody a vytápění bytu či domu (dále jen DOM4). Pro každý segment je cena stanovena rozdílně. Čím větší odběr, tím nižší cena za 1 GJ. Porovnáme-li vývoj cen v čase, zjistíme, že od začátku do poloviny roku 2006 došlo ve většině případů k mírnému nárůstu cen zemního plynu. Výjimku tvoří Maďarsko a Slovensko, kde došlo k nepatrnému snížení. Ceny pro zákazníky DOM1 jsou stanoveny na vyšší úrovni vzhledem k malému odběru.

2004

SEGMENT

Polsko

2005

= Skupina zákazníků se stejným charakteristickým rysem

EU 25, EU 15

blížící se cenám v Německu a Rakousku a nad průměrem cen zemí Evropské unie. Specifické postavení má ve všech segmentech domácností Maďarsko, kde se cena zemního plynu pohybuje zhruba na polovině. Je to způsobeno dotací pro domácnosti ze strany státu. Ceny zemního plynu pro průmyslové podniky jsou přibližně na stejné úrovni jako v České republice, Polsku a na Slovensku. V případě zákazníků DOM4 je situace podobná. V Německu a Rakousku je cena zemního plynu asi o třetinu vyšší než v Polsku, České republice a na Slovensku. Maďarsko je opět asi na polovině naší ceny.

CENA ZEMNÍHO PLYNU PRO DOMÁCNOSTI S ROČNÍ SPOTŘEBOU DO 8,37 GJ

= EU 25 znamená 25 členských států Evropské unie, EU 15 znamená 15 původních členských států Evropské unie ještě před jejím rozšířením o ČR, Polsko atd.

PARITA KUPNÍ SÍLY = Parita kupní síly měny X vyjadřuje počet jednotek národní měny, za který lze koupit stejné množství výrobků a služeb na vnitrostátním trhu jako za jednotku měny X na vnitrostátním trhu měny X. Základem výpočtu parit je porovnání cen v národních měnách u dostatečného počtu shodných výrobků a služeb na vnitrostátních trzích.

CENA ZEMNÍHO PLYNU PRO DOMÁCNOSTI S ROČNÍ SPOTŘEBOU DO 83,7 GJ Cena zemního plynu pro domácnosti s roční spotřebou do 83,7 GJ

Cena zemního plynu pro domácnosti s roční spotřebou do 8,37 GJ

500 Kč 900 Kč

450 Kč

800 Kč Kč/GJ k 1.1.2006 Kč/GJ k 1.7.2006

700 Kč 600 Kč 500 Kč

Kč/GJ k 1.1.2006 Kč/GJ k 1.7.2006

400 Kč 350 Kč 300 Kč 250 Kč

400 Kč

200 Kč

300 Kč

150 Kč

200 Kč

100 Kč

100 Kč

50 Kč

0 Kč EU25

EU15

Německo

Rakousko

Česká republika

Slovensko

Polsko

Mad‘arsko

0 Kč EU25

EU15

Německo

Rakousko

Česká republika

Slovensko

Polsko

Mad‘arsko

6


Zemní plyn je opět levnější Po říjnovém snížení ceny zemního plynu o více než 5 % došlo k 1. 1. 2007 k dalšímu poklesu ceny. Ke snížení ceny došlo tedy nejen při zahájení topné sezony, ale i v jejím průběhu, což bude mít pozitivní dopad v oblasti finančních úspor u zákazníků. Na základě cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu č. 11/2006 se ceny zemního plynu od 1. 1. 2007 dále

snížily u všech zákaznických kategorií v průměru o 10,20 %. Pro zákazníky z řad domácností je snížení v průměru o 5,60 %. Průměrná domácnost s roční spotřebou plynu 3 000 m3 ušetří cca 1 950 Kč/rok. Průměrné snížení ceny u ostatních zákaznických kategorií: Maloodběratel 9,60 %, Střední odběratel 10,60 %, Velkoodběratel 13,10 %.

ORIENTAČNÍ CENY ZEMNÍHO PLYNU PRO ZÁKAZNÍKY ZÁPADOČESKÉ PLYNÁRENSKÉ, A.S.

do 1,89

Cena za odebraný zemní plyn Kč/MWh

55 tisíc korun a za elektřinu do přímotopů 43 tisíc korun. Rychle stoupající cena elektřiny zdražuje i dříve úsporná akumulační kamna. Ještě vloni byly akumulačky stejně výhodné jako kotel na zemní plyn, ale letos se náklady průměrné domácnosti vyšplhaly na 42 tisíc korun za rok. Zemní plyn vyjde jen na 32 tisíc korun a po zlevnění od 1. ledna 2007 to bude ještě méně.

Domácnostem Jak ušetřit? se vyplatí topit zemním plynem Topení v domácnostech je nejlevnější na zemní plyn. Nejdráž vyjde elektřina. Zdánlivě levněji se dá topit uhlím, dřevem nebo pomocí tepelného čerpadla. Uhlí a dřevo ovšem nepatří mezi ušlechtilá paliva a je proto nutné počítat se špínou, obtížnou manipulací, velkými skladovacími prostory a častým úklidem. Jednoduše řečeno: topení dřevem a uhlím zhltne váš čas a práci. Tepelné čerpadlo sice nevyžaduje tolik naší pozornosti, ale zato jeho instalace vyjde na desetinásobek ceny plynového kotle. Při průměrné spotřebě 90 gigajoulů za rok utratí domácnost za propan-butan

Roční odběr v odběrném místě MWh/rok

Z regionu

Cena za kapacitu Kč/tis. m3

Stálý měsíční plat v Kč

1 168,59

42,72

nad 1,89 do 9,45

934,21

63,78

nad 9,45 do 15

871,47

87,94

nad 15 do 20

871,47

104,24

nad 20 do 25

871,47

120,67

nad 25 do 30

871,47

136,97

nad 30 do 35

866,38

153,27

nad 35 do 40

866,38

169,69

nad 40 do 45

866,38

186,00

nad 45 do 50

866,38

202,42

nad 50 do 55

866,38

220,39

nad 55 do 63

866,38

243,24

nad 63

782,54

Orientační ceny pro kategorii Domácnost, platné od 1. 1. 2007. Všechny ceny jsou uvedeny včetně daně z přidané hodnoty ve výši 19 %. 1 MWh = 1 000 kWh; 1m3 = cca 10,5 kWh

124 819,10

V místnosti stačí 21 stupňů V první řadě zamezíme přetápění obytných prostor. Každý stupeň Celsia navíc znamená v celoročním provozu zvýšení spotřeby zemního plynu o 6 - 7 %. Stačí-li nám v místnosti teplota 21 °C, vytápěním na 24 °C bychom zvýšili rozpočet na vytápění o 18 - 21 %. Příliš horká voda je zbytečná Příliš horká voda spotřebovává příliš plynu na ohřátí. Mnohdy ji potom v kohoutcích mícháme se studenou, abychom si v ní mohli umýt ruce, nebo se osprchovat. Stačí nastavit její teplotu na přijatelnou hodnotu, proto neohříváme teplou vodu nad 55 °C. Byt nemá vychladnout Dům či byt by nikdy neměl vychladnout pod 15 °C, protože všechny stavební konstrukce se musí následně znovu ohřát a to stojí velké peníze. Zároveň tím zamezíme vzniku plísní, které vznikají při překročení rosného bodu (teplota pod cca 12 °C při relativní vlhkosti vnitřního vzduchu okolo 60 %). Děje se to obzvláště v rozích bytů v nejvyšších patrech a za nábytkem bez nožiček přistaveným blízko obvodové zdi. Prověření stavu rozvodů a spotřebičů Před zahájením topné sezony necháme odborným servisem prověřit a zkontrolovat stav všech plynových spotřebičů. V činžovních domech je nejvýhodnější takovou službu objednat společně pro všechny domácnosti. Můžeme tak nejen snížit jejich spotřebu, ale zamezit i případnému úniku plynu. Teplo uniká okny a dveřmi Netěsnícími okny a dveřmi proletí každý rok tisíce korun za topení. Zvláště starší zdvojená okna opatřená zavíracími kličkami bývají pokroucená a odstávají v horních partiích. Netěsné vstupní dveře bytu ve vysokých domech mohou být díky komínovému efektu schodiště spolu s netěsnými okny zdrojem proudění chladného vzduchu bytem. Redakce

Zajímavosti


7

Plynové potrubí RWE – energie českého lyžování odstartovala svou a středověk druhou zimní sezonu

Na katastrálním území Mikulčic při hloubení výkopů pro uložení plynového potrubí došlo k narušení sídlištních objektů z období raného středověku a doby laténské.

Společný sponzorský projekt společností skupiny RWE v ČR zaměřený na podporu českého lyžování vstoupil do své druhé sezony. I letos skupina RWE finančně podporuje vybavení a bezpečnost lyžařských areálů, pomáhá lyžařským školám či handicapovaným lyžařům. Stranou nezůstalo ani vrcholové akrobatické lyžování. Počet sponzorovaných areálů se v letošní sezoně rozšířil o Rokytnici nad Jizerou na 12 a lyžaři v Čechách i na Moravě mohou za podpory RWE opět využívat komfortu nových bezpečnostních prvků, orientačního systému a informačního servisu, které přispívají ke zkvalitnění českých lyžařských center. Jejich úroveň se i díky RWE – energii českého lyžování přiblížila mezinárodním standardům. Skupina RWE v ČR i nadále pomáhá Centru handicapovaných lyžařů a také přispívá na výchovu mladých lyžařských talentů

ve Sportovní akademii ve Špindlerově Mlýně a v lyžařských školách v partnerských střediscích. V barvách RWE tuto sezonu nově závodí česká paralympijská reprezentantka ve sjezdu Anna Kulíšková, která se tak stala dalším členem týmu RWE, vedle úspěšných českých reprezentantů v akrobatickém lyžování - Nikoly Sudové a Tomáše Krause. RWE – energie českého lyžování se již druhým rokem podílí na informování o lyžařských podmínkách na českých horách prostřednictvím ranního pořadu Panorama v České televizi, sněhového servisu na webových stránkách www.holidayinfo.cz a teletextu ČT 2. Partnerství s informačními médii se letos rozšířilo také o spolupráci na pořadech týkajících se lyžování a českých hor, které od prosince 2006 vysílá ČRo 1 – Radiožurnál. Redakce

Slovanské sídliště asi 2500 let staré

MAPKA LYŽAŘSKÝCH AREÁLŮ

Dohled nad výkopovými pracemi prováděli pracovníci Archeologického ústavu AV ČR Brno, expozitura Mikulčice, kteří zdokumentovali a částečně prozkoumali 15 objektů. Mezi nejzajímavější nálezy patřila bronzová spona nalezená na podlaze laténského (keltského) domu a dvě jámy hruškovitého tvaru, tzv. zásobnice, v nichž naši slovanští předkové uchovávali obilí. V jedné ze zásobnic byla mimo četných obilek nalezena i keramická pražnice, původně sloužící k úpravě obilí a kamenný žernov, na němž bylo obilí mleto. Na základě těchto nálezů byl v říjnu zahájen plošný výzkum, financovaný OÚ Mikulčice, který umožní prozkoumat sídliště v místech budoucí výstavby rodinných domů. Do dnešního dne bylo prozkoumáno 44 objektů, jak laténského (2. stol. př. n. l.), tak raně středověkého stáří (7.-9. stol.).

Paralympijská reprezentantka ve sjezdu Anna Kulíšková se stala dalším členem týmu RWE

Jaroslav Škojec (AÚ AV ČR Brno)

8


Najdeš deset rozdílů?

Křížovka o ceny

Pro volný čas

Jména výherců z minulého čísla: V. Herelová, Kolín 7; B. Malechová, Týnec nad Sázavou; L. Novák, Český Brod; J. Dočkal, Poděbrady; O. Vacková, Komárov; M. Morávková, Kolín 4; J. Šarounová, Mladá Boleslav; J. Pfeffer, Adamov; D. Strnadová, Kolín 5; J. Vojáček, Žleby; J. Švábová, Unhošť; M. Kučerová, Lysá nad Labem; B. Černá, Beroun 2; K. Kučera, Brandýs nad Labem; L. Šilhavá, Hořovice; A. Chovančíková, Mělník; J. Fialová, Čelákovice; J. Brandejský, Neratovice; S. Cabicarová, Hradec Králové; L. Zvěřinová, Pardubice; A. Včeláková, Hradec Králové; A. Nováková, Havlíčkův Brod; I. Motalová, Chrudim 1; J. Justová, Pardubice; R. Havlíčková, Svitavy; J. Rybáriková, Choceň; J. Červený, Svitavy; B. Hampl, Dobruška; M. Fučíková, Moravská Třebová; M. Kožešníková, Hronov 1; J. Novotný, Jaroměř; A. Jindrová, Trutnov; J. Hnik, Chrudim; Z. Martincová, Broumov; L. Sedláček, Vrchlabí 1; Z. Štěrba, Opatovice nad Labem; H. Špinerová, Roudnice nad Labem; E. Holubová, Děčín 2; Z. Vondráčková, Hodkovice nad Mohelkou; M. Stříbrná, Železný brod; J. Zídek, Žatec; R. Jahůdková, Liberec; B. Lněničková, Teplice; G. Filková, Nový Bor; Z. Mrňák, Liberec 8; H. Hutařová, Liberec; S. Selingerová, Rumburk; M. Honzová, Jablonec n. Nisou; M. Radová, Velký Šenov; H. Bednářová, Děčín 6; M. Fau, Litvínov 1; M. Kratochvílová, Teplice; M. Vlrichová, Most; E. Truxová, Česká Lípa; S. Hanuš, Ústí n. Labem - Svádov; V. Kučera, Brno; J. Fikar, Jihlava; I. Ševiolová, Třebíč; L. Kubů, Velké Opatovice; J. Honsárková, Batelov; J. Nutil, Jihlava; M. Ehrlich, Jihlava; J. Hrobařová, Jihlava; J. Kuchař, Jihlava; M. Vašíček, Dušejov; J. Klabalová, Roštín; I. Hodáčová, Třebíč; E. Bílková, Zlín; L. Štěpánková, Prostějov; M. Doležalová, Plumlov; F. Souček, Blansko; M. Přidalová, Hulín; J. Škoda, Jihlava; A. Petráček, Jihlava; V. Šapov, Mariánské Lázně; V. Pechová, Plzeň; M. Mišáková, Bor; L. Hobl, Blovice; Z. Mrva, Karlovy Vary; M. Šuch, Švihov u Klatov; L. Vrbová, Kralovice; H. Jílková, Chlumčany; J. Brada, Rokycany; L. Horárová, Sokolov; B. Kryllová, Abertamy; Vaňkovi, Domažlice; T. Maňáková, Sokolov; A. Munzarová, Mariánské Lázně; S. Kodýtková, Hrádek; R. Valková, Janovice; P. Krátký, Plzeň; M. Švácha, Klatovy; M. Bastlová, Přeštice; J. Dobrovodská, Ostrava - Zábřeh; A. Velecká, Rýmařov; M. Zachová, Ostrava 30; J. Verzichová, Vsetín; E. Kandusová, Ostrava 1; J. Madenský, Ostrava - Poruba; J. Hipšr, Ostrava - Hrabůvka;

Vyluštěnou tajenku zašlete do 28. 2. 2007 na adresu: Žijeme na plný plyn, Rantířovská 497, 586 05 Jihlava, nebo: [email protected]. 100 vylosovaných luštitelů odměníme cestovní jídelní soupravou s logem časopisu. Slosování správných odpovědí bude dne 15. 3. 2007. Soutěžící bere na vědomí a souhlasí pro případ výhry v soutěži s uveřejněním svého jména, příjmení a názvu obce bydliště v příštím vydání časopisu.

01

Žijeme na plný plyn

Magazín pro uživatele zemního plynu Vychází 3 x ročně Číslo: 1/2007 Uzávěrka čísla: 10. 1. 2007 Pro společnosti skupiny RWE v ČR vydává: Visual Agency s.r.o. Rantířovská 497, 586 05 Jihlava, IČ 25322401 Evidenční číslo: MK ČR E 15134 Redakční rada: Martin Pól, RWE Transgas, Marcela Havlíčková, JMP, Šárka Dvořáková, SČP, Šárka Želinská, SMP, Alena Petrlíková, STP, Lenka Samková, VČP, Alena Srbová, ZČP Adresy redakce v jednotlivých regionech: Jihomoravská plynárenská, a. s., Plynárenská 499/1, 657 02 Brno Severočeská plynárenská, a. s., Klíšská 940, 401 17 Ústí nad Labem Severomoravská plynárenská, a.s., Plynární 2748/6, 702 72 Ostrava - Moravská Ostrava Středočeská plynárenská, a. s., Novodvorská 803/82, 142 01 Praha 4 Východočeská plynárenská, a. s., Pražská 702, 500 04 Hradec Králové Západočeská plynárenská, a. s., Ed. Beneše 2439/70 - 2438/72, 304 77 Plzeň Foto: Archiv JMP, RWE Transgas, SČP, SMP, STP, VČP, ZČP; Visual Agency, Bosch Tisk: Visual Agency s.r.o. Distribuce: Česká pošta a soukromí distributoři Náměty, připomínky a dotazy rádi přivítáme na e-mailové adrese: [email protected]

Magazín pro uživatele zemního plynu ročník 4. zima 2007

Recommend Documents