Magazín o městech, ve kterých chceme žít. Energetika

01–16

Magazín o městech, ve kterých chceme žít

Energetika

Vize Rozhovor s Ladislavem Chlupáčem, starostou města Litoměřice Litoměřice se v kontextu ČR profilují jako velmi progresivní město. Čím je to způsobeno a jaká je dlouhodobá vize města? Dlouhodobá vize města je definována ve Strategickém plánu rozvoje do roku 2030 „Litoměřice – energeticky nezávislé město s vysokou kvalitou života a slibnou budoucností“. Litoměřice se profilují jako město udržitelné energetiky s důrazem na úspory energie a obnovitelné zdroje s cílem dlouhodobě snižovat podíl konvenčních neobnovitelných zdrojů. Tato profilace byla prvotně způsobena zájmem o zvyšování kvality životního prostředí, postupem času se udržitelná energetika promítla i do dalších oblastí kvality života, kde umožňuje udržovat sociálně přijatelnou cenu energie, udržuje peníze v regionu či zvyšuje kvalitu vnitřního prostředí budov. Za významnou složku úspěchu lze považovat i činnost Strategického týmu města, který vyhodnocuje rozvojové projekty a doporučuje k realizaci ty, které největší měrou napomohou k uskutečnění vize města. Stejně významné je i členství v mezinárodních asociacích nebo účast na iniciativách jakými jsou Energy Cities, resp. Pakt starostů a primátorů. Město také v roce 2014 iniciovalo založení Sdružení energetických manažerů měst a obcí, tedy odborné platformy, jejímž cílem je výměna zkušeností a rozvoj projektů dle principů udržitelné energetiky. Jaká konkrétní opatření jste zavedli či zavádíte pro naplnění vize? V současné době máme v rámci městského úřadu dvě pozice, které se zabývají výhradně energetikou, a jednu pozici pro přípravu geotermálního projektu. Tento tým připravuje národní i mezinárodní projekty, které dané téma rozvíjí. V roce 2013 zastupitelstvo schválilo Energetický plán města s cílem snížení spotřeby energie o 20 % do roku 2030. Od roku 2012 má město zavedený systematický energetický management s pravidelným monitoringem a vyhodnocováním spotřeby energie majetku města. Revitalizujeme majetek města v nízkoenergetickém standardu. Využíváme solární energii, městské organizace provozují tři fotovoltaické elektrárny a každoročně od roku 2000 podporujeme z rozpočtu města domácnosti, které si chtějí pořídit solární termické kolektory, dotací 40 000 Kč.

Jaké jsou největší výzvy/problémy, které z pozice starosty ve městě vidíte? Městská samospráva má značný prostor a silnou motivaci rozvíjet projekty udržitelné energetiky v rámci majetku města. Významnou výzvou zůstává i možnost výroby a dodávky energie v rámci lokálních autonomních sítí, kdy město již není pouhým spotřebitelem, ale plní i funkci dodavatele, který není motivován maximalizací zisku, ale stabilní dodávkou při zachování sociálně únosných cen a dlouhodobé prosperity. Další výzvou je i dlouhodobá motivace a osvěta mezi občany na poli udržitelné energetiky, z toho důvodu město zřídilo Fond úspor energie a uskutečňuje ve spolupráci s podnikatelským sektorem významné osvětové akce, např. mezinárodní konference o energetice či Dny udržitelné energetiky. Koncept Smart Cities se opírá o občanské aktivity a zapojování veřejnosti do správy města. Máte nějaké konkrétní nástroje? Město Litoměřice je členem Národní sítě Zdravých měst ČR od r. 2002. Díky svému aktivnímu přístupu k zapojování veřejnosti do rozvoje města prostřednictvím mezinárodního programu místní Agenda 21 (MA21) a za významný pokrok ve všech oblastech udržitelného rozvoje dle Aalborských závazků obhájilo město v roce 2015 nejvyšší kategorii „A“ MA 21 jako druhé město v ČR po Chrudimi. Město každoročně pořádá veřejnou diskuzi „Desatero problémů města Litoměřice“, v níž lidé definují TOP 10 problémů, k vybraným tématům jsou pořádány diskuzní kulaté stoly, významné investiční projekty jsou standardně projednávány s veřejností a v roce 2015 začalo s pořádáním podnikatelských fór. Pro nejširší veřejnost jsou pak určeny pravidelné osvětové akce na téma energetiky, dopravy, zdraví, kvality životního prostředí, atd. Koncept SC také staví na moderních technologiích. Mohl byste uvést již použité konkrétní technologie či ty, které plánujete zavést? Město provozuje prostřednictvím svých organizací vlastní fotovoltaické elektrárny na střechách škol a školek, v tomto roce plánujeme tyto elektrárny doplnit o prvky akumulace energie, využitelné pro elektromobilitu. Používáme na 15 budovách tzv. smart metering, tj. dálkové odečty spotřeby energie propojené se softwarem energetického managementu. Město rozvíjí též elektromobilitu, v rámci Technických služeb města se již elektrovozidlo používá. Letos bude vozový park města doplněn o elektromobily společně se stavbou dobíjecích stanic, z nichž některé by měly být přímo napojené na lokální obnovitelné zdroje energie, počítá se i s pořízením elektrokol pro základní školy, městský úřad a městskou policii. V rámci revitalizace budov v majetku města zateplujeme na nízkoenergetický standard, využíváme systémy řízeného větrání s rekuperací ve školách a školkách a v novém projektu startovacích bytů v bývalých kasárnách zvažujeme využití odpadního tepla a dalších inovací. Toto číslo je věnováno energetice, ve které jsou Litoměřice silné. Dokázal byste si představit, že by se město do budoucna mohlo stát výrobcem a poskytovatelem energií za finanční spoluúčasti občanů (komunitní energetika)?

Výrobcem energie se město plánuje stát v rámci geotermálního projektu, neboť by mohlo v budoucnu provozovat svou vlastní geotermální teplárnu a dodávat teplo, případně i elektřinu, občanům. Projekty komunálních elektráren, či drobných tepláren nejsou v ČR zatím rozvinuty především z důvodu nízké podpory ze strany státu, neboť nejsou dlouhodobě garantovány výkupní ceny, či koncepčně nastavená finanční podpora OZE. S ohledem na nedávno vyhlášený návrh nového tarifního systému (NTS) ze strany Energetického regulačního úřadu, který přímo nemotivuje k úsporám elektřiny, či vyššímu využití OZE, se prostor pro komunální elektrárny ještě více zmenšuje. Nicméně v ČR existují iniciativy, jakými je např. sdružení organizací Hnutí DUHA, Komory OZE a právníků Frank Bold, které se snaží o prosazení systémové podpory komunálních elektráren využívajících OZE, což je jistě pro města výhodný a do budoucna zajímavý koncept, o nějž má zájem i město Litoměřice s ohledem na svoji vizi energeticky nezávislého města. Je o Vás známo, že jdete občanům příkladem, jezdíte na kole, bydlíte v nízkoenergetickém domě a investujete svůj čas do života ve veřejném prostoru. Co byste s ohledem na úspěchy Litoměřic doporučil svým kolegům jako dobré řešení/opatření? Jako bývalý kantor velmi dobře vím, že pozitivní příklady táhnou a že musí zapadat do celkové mozaiky a nesmí být pouze nahodilé. Jako bezpochyby dobré

řešení se osvědčil náš systémový přístup, kdy jednotlivé projekty, např. v energetice, neřešíme jen na základě aktuálních národních, či evropských výzev, ale máme jasně definovaný dlouhodobý cíl v Energetickém plánu města a Strategickém plánu rozvoje, který je v rámci Strategického týmu města každoročně vyhodnocován a jsou navrhována další opatření a nástroje pro jeho dosažení. Za velmi důležité považuji i řádnou přípravu projektů, kde je vhodné investovat více času či i finančních prostředků do projektové dokumentace, studií proveditelnosti či oponentských posudků, které mohou v rámci realizace ušetřit milióny korun. Důležité je projednávat významné investice s veřejností a získat její podporu, a to již v počátku přípravy projektů, které lze poté ještě „na papíře“ jednoduše upravovat. Je také třeba posuzovat projekty ve vztahu k opatřením a projektům z jiných oblastí, energetická opatření mohou mít pozitivní sociální a zdravotní dopady a zlepšovat životní prostředí. Vždy je třeba hledat synergie a kontext, tak připravíte kvalitnější projekt s větším dopadem na společnost. V neposlední řadě je to kvalitní odborný tým města, který dané projekty připravuje, přenáší do běžné praxe nové a inovativní přístupy z akademické sféry, mezinárodních projektů či příklady dobré praxe ze zahraničí. V tomto směru má město Litoměřice bezpochyby výhodu, protože se mu v posledních letech podařilo získat a udržet klíčové pracovníky, kteří tyto inovace do běžné praxe města přinášejí a dbají na jejich dlouhodobou udržitelnost.

„Že mi ukradli nápad? Spíš mi vadí, že nemají žádné vlastní.“

1–2016 Vize Rozhovor s Ladislavem Chlupáčem, starostou města Litoměřice

Nikola Tesla 02 Konferencia Smart Cities Trnava 2016

Úvodník Letošní první číslo ukazuje, v čem tkví úspěch chytrého řešení energetiky ve městech. Žádné převratné inovace a objevy nemohou dosavadní běh věcí výrazně ovlivnit, pokud město neprovede potřebná organizační opatření, jimiž jsou vytyčení dlouhodobých cílů (cílového stavu za 10–15 let), vytvoření pozice odpovědného městského energetika (energetického manažera), nastavení grantových schémat pro podporu výstavby energeticky soběstačných budov a zapojení občanů/ komunit do investic do městského „elektrárenského“ podniku. Progresivní zahraniční města, jako je například Bristol, sází na energetickou (i ekonomickou) soběstačnost celého města, nejen jednotlivých budov. Prokazují, že radikální změnu lze provést v řádu jednotek let a že vše závisí na postoji, odvaze a kompetencích vedení radnice. I u nás lze nalézt obce, které vnímají energetiku jako zásadní politické a ekonomické téma a konají. Litoměřice ukazují, že i v našich domácích podmínkách lze postupnými kroky snížit výdaje za energie a koncepčně přecházet na obnovitelné zdroje. Energetika ale není izolovaným oborem; významně souvisí s kondicí lokální ekonomiky, kvalitou života a bydlení, životním prostředím, dopravou. Při správném pojetí energetiky se města stávají stimulantem investic do progresivních energetických řešení ze strany soukromých investorů, kteří jsou motivováni jak dotacemi, tak i nastavenými energetickými standardy města. Město může výrazně ovlivnit cenu energií koncových uživatelů, efektivitu její spotřeby i ekologické dopady její výroby. Při aktuálních globálních cenách energií (nyní už výrazně pod 30 eur za MWh) je jasné, že dosavadní koncepce ČR směřující k centralizované výrobě i dodávkám energií je neudržitelná a ekonomicky nesmyslná. Je potřeba významně změnit kurz investičních záměrů směrem k lokální decentralizované malovýrobě a v tomto ohledu budou hrát města velmi důležitou roli. Ta, která budou reagovat na trendy v duchu článků v tomto čísle, zajistí lokálním podnikům konkurenceschopnost a svým domácnostem slušnou kvalitu života a stanou se atraktivními místy pro život; tj. budou růst. Není nutné vymýšlet něco nového, ale poučit se ze zahraničních úspěšných řešení a „pouze“ replikovat jejich potenciál. Čím dříve se nám to podaří, tím lépe se nám všem povede. Úspěšný přechod však vyžaduje změnu našeho myšlení a odvahu politiků tuto změnu provést. K dispozici na

NYNÍ NA

David Bárta, šéfredaktor Smart Cities

energetika 06 Energetický management měst 10 Metodika pro energeticky velmi úsporné domy 14 Na podporu energetických úspor veřejných budov je připraveno přes 15 miliard 16 Zkušenosti z Bruselu 20 Urbanistický rozvoj v pasivním standardu 23 ČOV jako zelená elektrárna 25 Větrání škol 27 Živé senzory kvality ovzduší 29 Komunitní energetika 31 Dánsko: 3 projekty udržitelného plánování 34 Britská energie 36 Vzorový Bristol umění ve veřejném prostoru 38 Martin Kochan, Zateplenie zastávky Smart 40 Smart Cities v roce 2020 mobilita 42 Města s elektromobilitou 48 Kvalita služeb v dopravě arch 52 Zelená úsporám – červená památkové péči 58 Inventura urbanismu 2015 61 Města směřují k energeticky úsporné výstavbě 64 Česká cena za architekturu brand 70 Fotoreport kreativních center 74 Hostětín – Chytrá vesnice v Bílých Karpatech Life 76 Symbios: sdílené bydlení 78 Participativní rozpočtování v Ostravě komerční prezentace 2 ob MasterCard 09 E.ON 12 ČEZ 18 E.ON 41 Sinfin 45 Camea 46 Camea 49 Cross 50 MasterCard 57 Studio21 67 reSITE 68 mmcité 3 ob mmcité

www.scmagazine.cz

02

Konferencia Smart Cities Trnava 2016 Vladimír Jurík, zástupca šéfredaktora Smart Cities

Pred rokom sme zorganizovali prvú konferenciu časopisu Smart Cities na Slovensku. Bola v Trnave a hovorili sme o víziách a stratégiách miest, hovorili sme o tom, aké je pre mestá dôležité mať víziu, prečo je potrebné uvažovať strategicky a následne pripravovať rozvojové projekty. Konferencia sa stretla s nečakaným ohlasom po celom Slovensku. Celoslovenská konferencia Smart Cities 2016 preto na základe dobrých skúseností a tiež odporúčaní účastníkov tematicky nadviazala na minuloročnú konferenciu. Venovala sa financovaniu mestského rozvoja.

03

Prvý príspevok bol zameraný na tému Integrovaných územných stratégií – v minulom programovom období sme boli zvyknutí na schému financovania prostredníctvom tzv. dopytovo orientovaných projektov. Nie celkom sa osvedčil tento prístup – predovšetkým jeho regionálny prínos bol malý. V súčasnosti sa pri príprave, financovaní a realizácii projektov kladie dôraz na zvyšovanie efektívnosti investícií – a to aj prostredníctvom hodnotenia investícií z hľadiska regionálnej efektívnosti.

Účastníkov konferencie privítala vôňa zrekonštruovanej Trnavskej synagógy na Halenárskej ulici. Jej zvláštna priateľská duchovná atmosféra sa spolu s ranným slnečným svitom premietla do slávnostného pocitu pri vstupe do budovy. Bola to prvá celoslovenská akcia, ktorá sa tu konala a vďaka ústretovosti Trnavského samosprávneho kraja sme si mohli spolu so 120 účastníkmi vychutnať zrodenie nového života tohto kultového miesta v strede historickej Trnavy. Čo potrebujú chytré mestá, smart cities? Ako je to so zapájaním čo najväčšieho počtu ľudí a firiem do rozvoja miest? Ako môžu významné inovácie vplývať na zvyšovanie kvality života v mestách a ako môžu obnoviť dôveru obyvateľov a formovať ich vzťah k mestu?

Renata Kaščáková, manažérka projektu Trenčín Si Ty

Preto, aby bol proces integrovaných územných stratégií vnímaný a rozpracúvaný aj v rámci krajov a aby nebol chápaný formálne, sme vybrali príspevok z Trenčianskeho samosprávneho kraja. Problematiku z pohľadu kraja a krajského mesta nám priblížila p. Renata Kaščáková, manažérka projektu Trenčín Si Ty. Výhodou je, že naše spoločné stretnutia s primátormi a starostami už majú svoju históriu a môžeme porovnávať. Naša skúsenosť z minulého programového obdobia bola predmetom samostatnej analýzy – zhrnuli sme dôvody neefektívneho čerpania eurofondov a popísali sme príčiny na strane jednotlivých aktérov tohto procesu.

David Bárta, šéfredaktor Smart Cities. Fota: foto4f.sk

To bola úvodná téma konferencie, prednesená šéfredaktorom časopisu Smart Cities Davidom Bártom – oboznámenie účastníkov s konceptom smart cities, s ich významom, vplyvom na rast zamestnanosti, na zvyšovanie kvality života, zlepšovanie povesti mesta. V krátkom úvode povedal, čo majú mestá urobiť pre to, aby dokázali začať s prípravou konceptu chytrého mesta.

Financovanie mestského rozvoja

Prvý programový blok konferencie bol venovaný financovaniu mestského rozvoja. Na Slovensku máme už dva roky nové programové obdobie, očakávame masívnejšie vyhlásenie výziev na čerpanie eurofondov a záleží nám na tom, aby proces ich čerpania bol efektívny a plynulý. Pracujú na tom úradníci na ministerstvách prostredníctvom prípravných výborov a odborných komisií, aj odborná verejnosť. Snahou konferencie bolo prispieť názormi ľudí z praxe v tomto – stále ešte prípravnom období – k správnemu nastaveniu výziev, odstráneniu administratívnych nedorozumení alebo prekážok. K tomu nás oprávňovali skúsenosti z minulého programového obdobia, ktoré neboli najlepšie.

Navrhli sme niektoré inovatívne riešenia – napríklad dvojkolový spôsob podávania žiadostí. Navrhli sme aj nové témy – napríklad revitalizáciu vnútroblokov sídlisk. Mnohé z týchto opatrení sa zrodili v spoločnej diskusii s mestami a obcami a sú výsledkom našej spolupráce. V minulosti pri tvorbe vízií a stratégií sme hovorili, že je neskoro začať na strane miest a obcí s prípravou projektov v polovici programového obdobia. To sa teraz zlepšilo – mestá aj obce sa pripravujú, aj vďaka tvorbe RIUS. Teraz je potrebná akcelerácia na strane ministerstiev, aby už vyšli výzvy, ale aby aj na strane ministerstiev sa proces prípravy a realizácie čerpania robil efektívne tak, aby sa odstránili administratívne nedostatky a vecné chyby, ktoré by mohli brániť realizácii projektov. Informáciu k aktuálnemu stavu financovania komunálnych investícií prostredníctvom IROP uviedli v druhom príspevku programového bloku Financovanie páni Emil Pícha a Jozef Roško z MPRV. Ich vystúpenie malo prispieť k diskusii informovaných partnerov. Bolo zamerané na pripravované výzvy, na podávanie projektových zámerov, na informácie o alokáciách, o podmienkach čerpania eurofondov spolu s informáciou o stave prípravy Regionálnych integrovaných územných stratégií/ RIUS/.

04

Cieľom diskusie bolo nielen upresnenie prednesených informácií, ale aj vysvetlenie nejasností okolo potreby vypracúvania Plánov udržateľnej mobility pre podávanie žiadostí na realizáciu projektov cyklotrás. Na priamu otázku primátora Malaciek p. Říhu sa účastníci od predstaviteľa MPRV dozvedeli, že mestá budú môcť podávať a pripravovať projekty na realizáciu cyklotrás v rámci IROP bez Plánov udržateľnej mobility. To ich však nezbavuje povinnosti do budúcnosti tieto plány tvoriť, pretože projektov na tému dopravy bude v rámci nového programového obdobia viac a tie už existenciou Plánov udržateľnej mobility podmienené budú. Bolo zrejmé, že primátori si po tejto informácii vydýchli – veď mnohí schvaľovali nemalé finančné prostriedky v rozpočtoch na majetkovo-právne vysporiadanie cyklotrás. Šéfredaktor David Bárta potom prispel informáciou o českej metodike Plánov udržateľnej mobility, ktorou je možné sa s úspechom inšpirovať v podmienkach našich miest. Dokonca v špeciálnom vydaní časopisu Smart Cities je metodika tvorby PUM podrobne popísaná. Stačí si ju prečítať… Zdroje Ministerstva kultúry boli vždy vnímané ako zdroje dotačného charakteru – a ani sa nikto nezamýšľal nad ich návratnosťou. Debata bola o tom, či ich je dosť.

V úvodnej prezentácii David Bárta zhrnul základy budovania chytrého mesta prostredníctvom digitalizácie procesov a tvorbou rôznych druhov máp (pocitových máp, máp nevyužívaných objektov apod.) na podporu lokálnej ekonomiky i občianskych aktivít. V prvej časti bloku venovanému doprave generálny riaditeľ spoločnosti MasterCard Miroslav Lukeš popísal aplikáciu týchto princípov v aktuálnych projektoch v Českej republike. Projektoch, ktoré prispievajú k digitalizácii odbavenia cestujúcich vo verejnej doprave a tým otvárajú možnosti rôznych motivačných stimulov zameraných na zmenu dopravného správania. Vo svojom vystúpení vyzdvihol predovšetkým skutočnosť, že ľudia v Českej republike, ale aj na Slovensku, už celkom bežne používajú bezkontaktné platby ako jednoduchý spôsob platby a preto je vhodné tento potenciál zhodnotiť aj v iných oblastiach, napríklad na platby cestujúcich v dopravných prostriedkoch. Martina Kirchrathová zo spoločnosti Ingenico predstavila inovatívne produkty, ktoré vyriešia technickú stránku platieb (bezdotykové platobné terminály a čítačky). Široký produktový rad pokrýva všetky možné riešenia – od jednoduchého „pípnutia“, až po zadávanie PIN a v blízkej budúcnosti nimi budú vybavené miesta, poskytujúce služby cez rôzne automaty, napríklad kávomaty, parkovacie automaty, elektro – nabíjacie stanice a pod.

Kreatívny priemysel, ktorý je novým zdrojom financovania IROP prostredníctvom Ministerstva kultúry, je nový aj v tom, že je založený na návratnosti investícií. V európskych štátoch kreatívny priemysel neustále zvyšuje svoj percentuálny podiel na tvorbe HDP štátu, je zároveň akcelerátorom malého a stredného podnikania – v jeho najsofistikovanejšej forme. Centrami kreatívneho priemyslu v Európe sú dnes najmä mestá ako Londýn, Miláno, Paríž, Madrid, Varšava, Mníchov, Štokholm, Amsterdam, Berlín a Kodaň. Kreatívny priemysel zamestnáva v Európe vyše 6,7 milióna ľudí a je pre nás veľkou inšpiráciou. U nás je v rámci IROP nositeľom kreatívnych aktivít MKSR. Príspevok na túto tému predniesla Denisa Zlatá, zástupkyňa riaditeľa sprostredkovateľského orgánu pre IROP, prioritná os 3.

Inovácia v správe mesta

V druhom programovom bloku sa problematike aktívneho uplatňovania sofistikovaných technológií a organizačných riešení v rámci hospodárenia samospráv venovali zástupcovia dodávateľskej sféry, ako aj zástupcovia miest.

Miroslav Lukeš, generálny riaditeľ spoločnosti MasterCard

05

návrhov – kde návrhy posudzujú odborníci na obstarávanú problematiku. Dobre obstaraná projektová dokumentácia vie investorovi ušetriť nemalé finančné zdroje – väčšie, ako súťaž na dodávateľa stavby. To v prípade, ak náklady na investíciu posudzujeme korektne – ako náklady na investíciu počas celej dĺžky životnosti investície. To potvrdil vo svojom vystúpení aj zástupca dodávateľa p. Bakoš zo spoločnosti mmcité, ktorý konkrétnymi ukážkami a vtipnými komentármi jasným spôsobom – na príkladoch inštalácií mestského mobiliáru z nedávnej praxe – poukázal na výsledky kvalitného a nekvalitného obstarávania.

Jaroslav Kacer, predseda komisie Smart Cities mesta Brna

Verejné obstarávanie

Za minulé obdobie sa nahromadilo veľké množstvo problémov súvisiacich s verejným obstarávaním. Preto mu bol na konferencii venovaný samostatný – tretí programový blok. Hoci je to téma, ktorá by vydala na samotnú konferenciu. Problémy s verejným obstarávaním sú na strane investorov, na strane projektantov, problémy dopadajú aj na dodávateľov prác. Preto sme sa rozhodli formou diskusie zainteresovaných identifikovať problémy a ich príčiny, ktoré mnohokrát nie sú ani tak spôsobené legislatívou, ako skôr aplikačnou praxou.

Z diskusie vyplynuli závery, ktoré by sme radi prostredníctvom časopisu dali na vedomie komunálnej sfére v niektorom z budúcich čísel časopisu, pretože téma je stále živá. V nadväznosti na diskusné príspevky ponúkol zástupca šéfredaktora Vladimír Jurík možnosť usporiadať k jednotlivým tematickým okruhom odborné diskusie. Diskusie plánuje redakcia organizovať formou seminárov v rámci Smart Cities klubov. Za účasti primátorov, špecialistov na jednotlivé témy, ako aj pracovníkov z decíznej sféry budú nielen do hĺbky posúdené jednotlivé témy, ale budú k nim navrhnuté aj riešenia a závery. Takto chce časopis, spolu s poskytnutím mediálneho priestoru na diskusiu, prispieť k odbornej diskusii pri témach ako udržateľná mobilita, parkovanie v mestách, projektovanie, organizácia a financovanie cyklotrás, ale tiež bytová výstavba, regenerácia vnútroblokov sídlisk, či rozvoj regionálneho turizmu.

Boli sme radi, že na moderovanie tohto bloku prijala pozvanie p. Zita Táborská, predsedníčka Úradu pre verejné obstarávanie. Bolo to dobré rozhodnutie – ako vyplynulo z príspevkov aj so záverečnej diskusie – vznikla odborná platforma, ktorej spoločnou snahou bude hľadať riešenia, nie iba výklad legislatívy.

Jaroslav Klusák, energetický manažér mesta Litoměřice

V druhej časti bloku Jaroslav Klusák z Litoměřic doložil zo svojej praxe potrebu a prínosy práce energetického manažéra. Litoměřice sa profilujú ako jeden z lídrov energeticky úspešného mesta (viď následný článok) a dosahujú významné energetické a finančné úspory. Z jeho vystúpenia celkom jasne vyplynulo, že pozícia energetického manažéra sa mestám vyplatí. Marek Beneš z Hedviga Group sa, žiaľ, na konferenciu nedostavil, a preto jeho avizovanú prednášku na tému uplatnenia revolučnej technológie pomalého termického rozkladu odpadu predstavil David Bárta. Popísal súčasné nešváry odpadového hospodárstva postaveného na masívnom prevážaní odpadov, či prostého spaľovania tak cennej suroviny akou odpad celkom určite je. Technológia umožňuje efektívne energeticky vyťažiť odpad v podobe elektrickej energie, plynu a biopaliva druhej generácie. Programový blok zakončilo vystúpenie predsedu komisie Smart Cities mesta Brna Jaroslava Kacera. Ukázal výsledky prvého roku práce tejto komisie ako aj celkové poňatie SC konceptu, ktorý je postavený na vytvorení pravidiel pre mestský ekosystém, do ktorého sa môžu zapojiť občania, spolky a asociácie, ako aj komerčné subjekty. Koncept je založený na digitalizácii procesov, transparentnosti a otvorenosti pre všetkých záujemcov o rozvoj mesta Brna.

Investor – mal by byť pánom verejného obstarávania, mal by obstarávať a nemalo by mu byť „obstarávané“. Je tomu skutočne tak? Je naozaj potrebné obstarávať iba podľa kritéria „najnižšia cena“? A čo so škodami, ktoré takto vzniknú – nekvalitou, nedokončením stavieb, nedodržaním lehôt – kto ich má znášať? Toto sú otázky, ktoré si najčastejšie kladú predstavitelia komunálnej sféry. Prečo majú prichádzať o peniaze z nezrealizovaných investícií iba pre nekonečné množstvá námietok, alebo zdĺhavé kontrolovanie verejných obstarávaní? Podpredseda Združenia miest a obcí, primátor mesta Spišská Belá Štefan Bieľak takto kládol otázky za všetky mestá a obce na Slovensku. Je to logické – ak sa chceme a máme pripraviť na nové programové obdobie, chceme mať jasno v spôsobe obstarávania, ale aj v administratívnych postupoch, ktoré s verejným obstarávaním súvisia. Osobitnou otázkou sú potom zvláštne postupy pri uplatňovaní korekcií pri projektoch s finančnou podporou EÚ – pričom ku korekciám sa pristupuje tak, ako keby neboli žiadnym ministerstvom schvaľované. Sporný je aj spôsob uzatvárania dodatkov k zmluvám o NFP (automatické povinné pristúpenie k dodatku). V podobnom kritickom duchu sa nieslo aj vystúpenie predsedu Slovenskej komory architektov Imricha Pleidela. Obstarávanie projektovej dokumentácie – ako výsledku duševnej činnosti – prostredníctvom elektronickej aukcie so zameraním na najnižšiu cenu môže vymyslieť iba ten, kto nikdy neprojektoval, nestaval a neniesol zodpovednosť za vykonané dielo. Riešením je široké uplatňovanie súťaží

Štefan Bieľak, podpredseda Združenia miest a obcí, primátor mesta Spišská Belá Zita Táborská, predsedníčka Úradu pre verejné obstarávanie

Záver: snahou organizátorov konferencie je trvale poskytovať priestor na výmenu informácií a získanie nových poznatkov. Čím sa táto konferencia líši od podobných podujatí je prístup k záverom – snahou o ich rozpracovanie do opatrení, ktorých cieľom je dosiahnuť pozitívnu zmenu v prospech miest a obcí. Náš časopis a naše konferencie poskytujú nezávislý a odborný pohľad na odborné témy. Vytvárame platformu na výmenu skúseností, poskytujeme informácie o zahraničných skúsenostiach, rozvíjame diskusiu, navrhujeme zmeny. V súčasnosti neexistuje na Slovensku a v Čechách médium s podobným typom transféru poznatkov a skúseností. Preto sme radi, že na našu konferenciu si našlo čas vyše 120 účastníkov z prostredia slovenských miest. Je našou snahou do budúcnosti koncept Smart Cities konferencií vylepšovať tak, aby naši primátori mohli čerpať nové poznatky a použiť ich pri zvyšovaní kvality života v mestách a približovať ich k štandardu toho najlepšieho, čo v Európe existuje.

energetika

energetika

Energetický management měst ??????

Neustálé zlepšování

Energetický management podle ISO 50001

Od roku 2011 se energetický management stal součástí rodiny norem kvality a v podobě ČSN EN ISO 50001 tak dostal jasné vymezení a systematické zakotvení i u nás. Systém je charakterizován především principem neustálého zlepšování.

Jedním ze zásadních přístupů, který norma vyžaduje, je plánovitost. Zároveň ale nespecifikuje, jak má takové plánování vypadat. Energetický plán by měl poskytnout ucelený a průběžně aktualizovaný přehled o stavu a potřebách objektů a jeho nedílnou součástí by měla být i predikce spotřeby, vyhodnocení realizovaných opatření, průběžná kontrola energetické náročnosti a plnění legislativních požadavků pomocí předem stanovených indikátorů.

Energetické plánování Přezkoumání systému managementu Zavádění a provoz

Interní audit EnMS

Stále více měst znovu zavádí dříve celkem běžnou pozici městského energetika, v současné terminologii energetického manažera. Novodobá historie této pozice se začala psát zejména v souvislosti se sdruženým nákupem energie. Z dříve dosahovaných úspor zůstala především povinnost nákup energie pravidelně opakovat. Současně přibylo legislativních povinností, narostla potřeba vyhodnocování dotačních akcí a příprava projektů apod. Agenda městského energetika tak narůstá a liší se podle úrovně správy a hodnoty svěřeného majetku. Je možné, že se postupně i u nás tato funkce rozšíří na „smart manažera“ tak, jak budou narůstat projekty a požadavky na propojení různých systémů ve městě v rámci konceptu smart cities. Základním kritériem by však vždy měla zůstat provozní nákladová přiměřenost. Města mají ze zákona postupovat s péčí řádného hospodáře, což pozice a činnost energetického manažera zcela naplňuje.

Plánování umožňuje objektivní rozhodování a motivaci

Energetická politika

Jednou z výhod, které plánování představuje, je rozhodování na základě objektivních kritérií, která zohledňují nejen technický stav, ale také budoucí provozní náklady i širší souvislosti (environmentální, sociální apod.). Samozřejmostí je také přepočet spotřeby energie pomocí místních klimatických dat.

Monitorování, měření a analýza

Objektivizující posuzování projektů působí motivačně. Každý pracovník by si měl být vědom, že je součástí tohoto procesu a svým chováním ovlivňuje výsledek. Stále častěji tak lze najít případy, kdy například příspěvkovým organizacím část dosažených úspor zůstává v rozpočtu.

Efektivní rozhodování o investicích

Správná příprava projektů je zcela klíčová ve vztahu k budoucím provozním nákladům. V rámci projektové přípravy je obvyklé možné ovlivnit více než 60 % budoucích provozních nákladů novostavby i renovace a účast energického manažera (případně facility manažera) v tomto procesu je zcela zásadní a zatím stále nedoceněná.

Neshody, nápravy, nápravná a preventivní opatření

07

Benchmarking – systematické měření a analýza dat

Miroslav Šafařík, PORSENNA o.p.s.

Od ledna 2016 se větší veřejné budovy musejí dle zákona stavět ve standardu „TNB“, tj. budov s téměř nulovou spotřebou. Současně však mají i možnost získání dotace jak na novostavby a renovace stávajících budov, tak na využití obnovitelných zdrojů. To by mělo také vést k tomu, aby veřejný investor do konceptů nových domů a renovací starších zakomponoval opatření na snížení spotřeby vody, využití dešťové, odpadní a „šedé“ vody.

Postupným zlepšováním systému vyhodnocování spotřeb lze docílit úspor i v případech, kdy by jinak taková možnost v běžném provozu zanikla. Jako příklad lze uvést průběžné porovnávání měrných spotřeb energie a vody (na m2, na osobu apod.) u budov s podobným provozem, což pomůže včas odhalit případné nesrovnalosti. V detailu spotřeby je postupně vhodné odlišit spotřebu tepla od teplé vody, spotřebu energie na osvětlení od ostatních elektrických spotřebičů apod. V grafu je naznačena jedna z možností využití benchmarkingu, kterou lze využít již v případě, kdy jsou k dispozici pouze roční data. Každý z bodů představuje jednu budovu (zde základní školy) a jeho umístění odpovídá měrné spotřebě energie a měrným nákladům na tuto energii. Toto zobrazení lze použít i pro plánování strategie dalšího postupu rozdělením do kvadrantů, jejichž hranice si každé město může nastavit dle vlastního uvážení. Velikost bubliny v grafu vyjadřuje celkovou spotřebu energie v budově.

měrná provozní náročnsot (Kč/m2/rok)

06

450 400 350 300

2

1

3

4

250 200 150 100 50 0

0

50

100

150

200

250

měrná energetická náročnost (kWh/m2/rok)

Monitoring nebo management?

Základem energetického managementu je monitoring spotřeby energie (a vody). Přičemž je dostatečné sledování v měsíční periodě, v případě tepla v topné sezóně pak v týdenní. Energetický management ale bývá občas zjednodušován a zaměňován za monitoring. Na počátku zavádění energetického managementu je vhodné si na základě přezkumu spotřeby definovat priority. Naše doporučení je do základního (obvykle ručně prováděného) monitoringu zahrnout všechny objekty s významnou spotřebou. Teprve na základě vyhodnocení tohoto základního monitoringu lze objektivně rozhodnout, u kterých budov se vyplatí zavést podrobnější monitoring a to třeba jen na vybraných měřidlech. Graf: Data z průběhového měření obvykle nelze účinně využít bez nastaveného systému, cílů a pravidel. Současně je potřeba vždy zvážit, kdy jsou náklady na podrobný monitoring oprávněné (ve vztahu k potenciálu dosažené úspory energie, prevence škod z havárií apod.). Centrální dispečink, který umožňuje dálkové ovládání spotřebičů a zařízení – IRC, vypínání spotřebičů, ovládání světel apod. představuje nejvyšší úroveň energetického managementu a je potřeba vždy zvážit, kde se jeho nasazení vyplatí. Obdobně, jako u zavádění „smart“ technologií.

08

energetika

komerční prezentace

Energetický management v konceptu smart cities

E.ON a Smart City si rozumějí

e-manažer: systém energetického managementu nejen pro města a obce

Být „smart“ znamená především hledání chytrých řešení a nemělo by se jednat o soutěž v instalaci „chytrých krabiček“ čidel, indikátorů, centrálních ovládacích pultů apod. Zůstaneme-li pouze u energetického managementu jakožto malého výseku konceptu smart cities, pak by na začátku měla být základní koncepce rozvoje, která se může s rozvojem nových technologií přizpůsobovat. Kontrolním ukazatelem je vždy výše provozních nákladů na celkové řešení.

On-line softwarová aplikace e-manažer je určena pro sledování, vyhodnocování a plánování spotřeby energie a vody ve městech a obcích, pro jejichž potřeby je vyvíjena. Tento systém současně plně respektuje požadavky normy ČSN EN ISO 50001. Aplikace je průběžně vyvíjena společností PORSENNA o.p.s. na základě požadavků měst, která aplikaci využívají a tak, jak postupně zdokonalují svůj systém energetického řízení. Aplikace je současně uzpůsobena i pro využití v rámci sdružení obcí (mikroregionů, MAS apod.). Další informace viz: www.e-manazer.cz

Města, která příležitostně nasazují různé technologie a různé úrovně měření a vyhodnocování, postupně zjišťují, že je vhodné zastřešit tyto akce sjednocujícím konceptem. Tím může být právě výše popsané zavedení ISO 50001.

Společnost E.ON Česká republika, s.r.o. přichází s projektem Smart City, jehož cílem je spolupráce s městy na jednotlivých rozvojových projektech Smart City. V současné době bylo memorandum o spolupráci podepsáno již s 12 městy napříč distribučním územím E.ON. Rozsah problematiky Smart City je velice široký a dotýká se v podstatě všech oblastí města. Z tohoto důvodu se společnost E.ON Česká republika, s.r.o. stala i jedním ze zakládajících členů nové platformy pro rozvoj a podporu inteligentních měst v Česku. Sdružení nese název Czech Smart City Cluster a spojuje zástupce byznysu, akademického světa a odborné veřejnosti. Cílem skupiny je propagovat koncept Smart City jako východisko při hledání energeticky úsporných opatření, snížení ekologické zátěže, nebo řešení dopravních problémů. Společnost E.ON tak klade v projektech Smart City, vzhledem ke svému know-how, zejména důraz na témata související s inteligentní energetikou. Do této oblasti se dá zahrnout velké množství dílčích projektů, u kterých je nutné respektovat vzájemné synergie.

Adaptace na změnu klimatu – výzva i pro energetický management?

Propojení technologií s pozicí energetika nelze ničím nahradit. Příkladem může být optimalizace odběrných míst (aktuální téma v souvislosti s novým tarifním systémem). Základní optimalizaci lze provádět na základě algoritmu automaticky, ale teprve osoba znalá zohlední budoucí využití budovy, změny v provozu a případně navrhne rozložení zátěže a regulace spotřebičů, ať už bude TNS jakýkoliv.

Loňské léto názorně ukázalo, kde mají naše současná sídla slabá místa a limity ve vztahu k negativním důsledkům změny klimatu. Vlivem projevů změny klimatu budou narůstat i nároky na provádění energetického managementu. Dojde nejspíše ke snížení absolutní spotřeby energie na vytápění, na významu však nabydou další otázky, zejména pak vyšší podíl fixních nákladů v ceně tepla, tlak na vyšší potřebu energie na chlazení a klimatizaci budov a potřeba lépe hospodařit s vodou.

Koncept smart cities může energetickému managementu kromě podrobnějšího monitoringu díky M2M technologii přinést také postupné řízení spotřeby podle zátěže a pobytu osob v budovách, podle předpovědi počasí apod. Propojení energetického managementu s konceptem SC může být synergické v mnoha ohledech, ale vždy je potřeba předem vyhodnotit poměr přínosů a nákladů technologických řešení.

Narůstající potřeba města adaptovat budovy ruku v ruce s energetickou soběstačností a příprava a provoz projektů využívajících obnovitelné zdroje budou vyžadovat více přípravy a koordinovanosti. Role energetického manažera bude i zde nabývat na významu.

Jako jeden ze základních projektů v rámci inteligentní energetiky se nabízí využívání moderních, ekologických a vysoce účinných technologií, zaměřených na úsporné a efektivní využívání různých zdrojů energie, jako jsou například kogenerační jednotky v oblasti vytápění objektů ve vlastnictví či správě města.

ZŠ Havlíčkova > elektrická energie > prosinec 2015 40,00

35,00

30,00

25,00

20,00

Kogenerační jednotka je zařízení určené pro souběžnou výrobu elektřiny a tepla. Elektrická energie v nich vzniká stejným způsobem jako v jiných elektrárnách, a to roztočením elektrického generátoru, konkrétně pomocí spalovacího motoru. Palivem je nejčastěji zemní plyn. V běžných elektrárnách je ale elektřina vyráběna jen s účinností do 40 %, neboť se významná část tepla maří v chladicích věžích. Princip kogenerace řeší tuto problematiku tím, že odpadní teplo vzniklé při výrobě elektřiny je využíváno. Právě díky své vysoké celkové účinnosti a produkci tepla v místě spotřeby

Kogenerační jednotka – Oslavany

je kogenerace zajímavou příležitostí k výrobě tepla pro vytápění a ohřev vody ve větších objektech jako jsou průmyslové podniky, nemocnice, rekreační a hotelové komplexy, bytové a kancelářské komplexy, lázeňské a sportovní areály, obchodní centra a městská tepelná hospodářství.

15,00

10,00

5,00

01.01.2016

31.12.2015

30.12.2015

29.12.2015

28.12.2015

27.12.2015

26.12.2015

25.12.2015

24.12.2015

23.12.2015

22.12.2015

21.12.2015

21.12.2015

20.12.2015

19.12.2015

18.12.2015

17.12.2015

16.12.2015

15.12.2015

14.12.2015

13.12.2015

12.12.2015

11.12.2015

10.12.2015

09.12.2015

09.12.2015

08.12.2015

07.12.2015

06.12.2015

05.12.2015

04.12.2015

03.12.2015

02.12.2015

01.12.2015

0,00

• • • • •

Výhody kogeneračních jednotek jsou tedy následující: efektivní využití potenciálu paliva (účinnost až 95 %) úspora nákladů na výrobu tepla a pořízení elektrické energie optimalizace nákupu paliva ekologický způsob výroby možnost výroby chladu (Trigenerace)

09

10

energetika

energetika

Metodika pro kontrolu kvality energeticky velmi úsporných domů Ladislav Bukovský, spoluautor materiálu Metodika pro kontrolu kvality energeticky velmi úsporných domů se zaměřením na velké novostavby

V roce 2015 zpracovali odborníci Centra pasivního domu metodiku pro kontrolu kvality energeticky úsporných domů. Podnětem byly z části negativní zkušenosti z odborné činnosti a zejména na stavbách, které byly financovány z veřejných prostředků. Cílovou skupinou metodiky jsou veřejní zadavatelé projektových dokumentací i zadavatelé realizací, dále odborná veřejnost, tj. zástupci stavebníků, projektanti, architekti, pracovníci prováděcích firem a stavbyvedoucí, rovněž osoby vykonávající autorský dozor, technický dozor stavebníka i další kontrolní činnosti. Účelem bylo vytvoření pracovní pomůcky pro cílovou skupinu zejména z hlediska kontrolní činnosti přípravy, realizace, přejímání, ale i provozu energeticky velmi úsporných domů – zvláště velkých novostaveb. Povinnosti vyplývající ze směrnice Evropského parlamentu a Rady Evropy 2010/31/EU o energetické náročnosti budov (tzv. EPBD II) jsou implementované do českého právního řádu zákonem č. 406/2000 Sb. o hospodaření energií ve znění pozdějších předpisů. Tyto povinnosti mění přístup ke stavbám počínaje zpracováním projektové dokumentace ve všech stupních, při realizaci i při přejímání staveb. Vzhledem ke zpřísnění požadavků na detailní a plně funkční řešení konstrukcí je kladen velmi vysoký důraz na kvalifikované provádění dozoru objednatele (investora) od zadání a přípravy projektové dokumentace, přes předávání jednotlivých dílčích projektových dokumentací, ale i důraz na technickou část zadávacího řízení až po průběžnou kontrolu realizace stavby.

Ze zkušeností vyplývá, že při přípravě i zadávání staveb se vyskytují rizika, která nejsou včas identifikována a řešena. Často se objednatel stavby dostává do situace, kterou nový občanský zákoník č. 89/2012 Sb. hodnotí jako vady zadání s následnými (i finančními) dopady pouze na objednatele díla.

Kontrolní činnost ve stavebnictví

Kontrolní činnost ve stavebnictví je svým charakterem jednou z nejnáročnějších. V podmínkách ČR je dosud podceňovaná, přestože její řádný výkon dokáže ušetřit nemalé částky (pokud je zájem). Osoby provádějící kontrolu by měly mít vyšší úroveň znalostí, než kontrolovaný subjekt. Musí mít znalosti navrhování a realizace konstrukčních řešení, ale i postupů správného a bezpečného provádění, údržby a užívání energeticky efektivní stavby, obecných právních předpisů, vyznat se v dokladech a vlastnostech výrobků. Z toho vyplývá jejich vysoká míra odpovědnosti. Předpokladem je vzdělání a praktické zkušenosti. Doporučujeme, aby osoby vykonávající kontrolní činnost splňovaly minimálně tyto požadavky: vysokoškolské vzdělání, autorizace dle zákona č. 360/1992 Sb. a nezbytná praxe. V ČR je s navrhováním, realizací a provozem energeticky efektivních budov dosud málo zkušeností, resp. někteří tento cíl přímo zavrhují. Jedná se o novou specializaci našeho stavebnictví. V této souvislosti vnímáme kriticky marketingové hodnoticí nástroje v rámci posuzování životního cyklu budovy (LCA) – například LEED, SB Tool.cz, apod., kde je energetické efektivitě stavby věnován, v rámci hodnoticích kritérií, pouze zlomek celkového bodového hodnocení a některá hodnocení jsou spíše pouze formální, ale tím větší mají reklamu.

Zdůrazněny jsou požadavky na přesné, jednoznačné a odborně zpracované zadání, které musí obsahovat všechny požadované (zejména funkční) vlastnosti s důrazem na využití obnovitelných zdrojů energie, optimalizaci stavby s ohledem na tepelné ztráty i tepelnou stabilitu, tedy i na podmínky bezpečného a zdravého užívání stavby. V metodice jsou popsány všechny části přípravné projektové dokumentace. Je zde zdůrazněno, že k zadání nepostačuje pouze právní zadání, ale je nezbytné odborně zpracované technické zadání, které specifikuje jednoznačné funkční a kvalitativní požadavky. V textu je i upozornění na časté nedostatky průkazů energetické náročnosti budovy (PENB) i na skutečnost, že energetické hodnocení neodpovídá skutečné spotřebě energie. Velmi podrobně je zpracována kapitola Projektová dokumentace pro provádění stavby s požadavky na konstrukční detaily včetně podrobného tepelně technického řešení a popisu kvalitativních požadavků na výslednou stavbu. Je zdůrazněna i péče při zpracování dodavatelské dokumentace. Jsou zde uvedena i doporučení k vedení stavebního deníku i k nezbytným skutečnostem, které je nutno zapisovat pro případ neshod či podrobného dodatečného hodnocení. Dozory ve stavbě – autorský, technický i finanční – jsou popsány včetně doporučeného rozsahu jejich činnosti, který je pochopitelně větší než u zákona č. 138/2006 Sb. stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů požadovaný. V metodice je rovněž podrobně popsána přejímka stavby, postupy přejímání, nezbytná dokumentace, požadavky na dokumentaci skutečného provedení stavby z hlediska potřeb budoucího užívání a údržby, kterou je nezbytné zpracovávat průběžně při realizaci stavby. Jsou zmíněny i požadavky na budoucí správu budovy, plánování a evidenci údržby. Požadavky na užívání a údržbu stavby jsou popsány tak, aby si zástupci vlastníků uvědomili, že i údržbu a provoz je nutno řešit profesionálně a zejména od počátku užívání stavby.

Případové studie

Dvanáct případových studií popisuje vady zejména veřejných staveb z posledních let. Často se jedná o vady, které jsou zjevné

Součásti metodiky kontroly kvality energeticky úsporných staveb:

Dopravní terminál v Hradci Králové, kde dochází v létě k výraznému přehřívání interiéru. Foto: Josef Smola

a musely být tolerovány všemi účastníky výstavby. Prezentované vady zejména zvyšují tepelné ztráty a často způsobují hygienické závady staveb.

Příloha 1

Obsahuje popis dokumentů z přípravy, při zpracování projektové dokumentace, při realizaci stavby, jejím přejímání a provozu. Je zde rámcově vymezen i popis nezbytných dokumentů a prezentace hlavních údajů.

Závěr

Analýza vývoje a postupu stavby Zde jsou popsány detailně jednotlivé vývojové fáze stavby od přípravy až po její realizaci, převzetí a užívání. Rámcově je popsán obsah a rozsah nezbytné dokumentace, připomenuty požadavky na vlastnosti, které by měl objednatel uvádět v zadání a následně i kontrolovat ve všech stupních přejímání. Metodické pokyny V části metodické pokyny jsou podrobně rozebrány všechny nezbytné charakteristiky a požadavky, které se uplatňují v jednotlivých etapách přípravy a realizace i užívání stavby. Jsou popsány obvyklé charakteristiky a požadavky na provedení a udržovatelnost, které jsou rozebrány podrobněji.

11

Pasivní bytový dům, provádění kontaktního zateplení (ETICS) z desek 300 mm silného šedého polystyrénu (EPS). Foto: Josef Smola

Metodika kontroly kvality energeticky velmi úsporných domů je zaměřena na dvě stěžení témata. Obsahuje detailní analýzu kontroly kvality ve všech postupových bodech od přípravy až po převzetí stavby včetně nástinu tezí o užívání a údržbě. Případové studie uvádějí správné i chybné postupy při realizaci staveb. Metodika je určena zejména osobám zastupujícím veřejné zadavatele, které při respektování nastíněných pravidel mohou dosáhnout snížení investičních nákladů, snížení provozních nákladů i zvýšení životnosti. Cílem je odstranit formální a alibistický přístup a dosáhnout energeticky efektivních a zdravotně nezávadných staveb zejména veřejných budov. Dílo bylo zpracováno za finanční podpory Státního programu na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů energie pro rok 2015 – Program EFEKT.

12


Skupina ČEZ jako partner řešení pro udržitelnou energetiku měst Udržitelná energetika v konceptu Smart City je tématem, kterému se Skupina ČEZ dlouhodobě věnuje a nabízí městům strategické partnerství. Naší ambicí je být systémovým integrátorem a poskytovatelem řešení postavených na nejmodernějších technologiích vedoucích k udržitelnému energetickému hospodaření měst. V budovaném partnerství s městy se zaměřujeme na zvýšení kvality života občanů, řešení pro snížení emisního zatížení, pokles energetické náročnosti a úspory nákladů a také na zvýšení efektivity řízení. Nabídka ČEZ cílí na celé spektrum oblastí a činností, které ovlivňují rozhodování měst o současné i budoucí spotřebě, zdrojích, investicích do renovací, elektromobilitě. Máme také bohaté zkušenosti s využíváním inteligentních sítí a inteligentního měření.

Energetický management a vize městské energetiky

Příkladem systematizovaného přístupu k řešení energetických potřeb měst je SW nástroj EnergoManager, který kombinuje prvky energetického auditu s on-line monitoringem energií a důrazem na nalezení ekonomicky efektivních opatření pro snížení nákladů na energie a tvorbu strategického plánu investic. Unikátní on-line aplikace, která je dostupná přes internet nejen v počítači, ale i v tabletu nebo chytrém telefonu, jednoduše ukáže, jak využívat energie co nejefektivněji a jak zabránit jejich ztrátám. Systém umožňuje přehled o tocích energií, identifikaci ztrát a neefektivních technologií a kontrolu dodržování nastavených plánů.

Optimalizací k úsporám

Na straně spotřeby jsme schopni nabídnout městům řešení optimalizace odběrových diagramů, renovace budov formou EPC projektů a zvyšování energetické účinnosti. Příkladem je komplexní modernizace energetického hospodářství krajské nemocnice Jihlava, kde naše dceřiná společnost ENESA realizovala přechod od centrálního zásobování párou na lokální systém, změnu zapojení a zprovoznění kogenerační jednotky, zpětné získávání odpadního tepla, osvětlení a další. Přínosy opatření realizované metodou EPC přinášejí garantovanou roční úsporu ve výši 13,5 mil. Kč.

Ekologická výroba s úsporami

Na straně výrobních zdrojů jsme schopni městům nabídnout komplexní služby v dodávce, provozu i servisu kogeneračních jednotek, fotovoltaických výroben a obecně obnovitelných zdrojů energie. Naší předností jsou také nástroje dispečerského sledování stavu výroben i energetických hospodářství nebo služby přenesení odpovědnosti za zajištění bezporuchového provozu. Příkladem je kogenerační jednotka pro systém zásobování teplem v Bystřici nad Pernštejnem o výkonu 2000 kWe a 2254 kWt. Přínosem této instalace je levnější teplo, příjem z nájmu za prostory kotelny, nižší emise tuhých znečišťujících látek a také důležitý záložní zdroj pro případ plánovaných odstávek. „Propojením současného biomasového zdroje na výrobu tepelné energie s kogenerační technologií na zemní plyn došlo k diverzifikaci rizika nárůstu ceny paliva a ke stabilizaci ceny tepla pro koncové spotřebitele. Kogenerační jednotka je pro nás dalším zdrojem na výrobu tepelné energie, a tedy přináší vyšší bezpečnost dodávek tepla. Pro tyto cíle jsme si vybrali spolehlivého partnera, společnost ČEZ Energo,“ říká J. Vojta, místostarosta města Bystřice nad Pernštejnem.

Nejen světlo

V našem portfoliu pro kvalitní rozvoj měst se zaměřujeme také na technologie inteligentního veřejného osvětlení. Starostům a primátorům jsme schopni nabídnout modernizaci a energetickou optimalizaci veřejného osvětlení. Osvědčeným provozním modelem vedoucím k optimalizaci nákladů je převzetí zodpovědnosti za správu veřejného osvětlení, kde v případě potřeby zajistíme také financování. K moderním městům patří také dodávky moderních technologií a systému pro dozor a řízení veřejného osvětlení a také nejnověji instalace systému bezdrátové komunikace. Díky centrálnímu dispečinku s nepřetržitým provozem jsme schopni městům zajistit spolehlivé a kvalitní služby na špičkové úrovni. Příkladem optimalizace je výměna 66 rozvaděčů veřejného osvětlení města Teplic uskutečněná v roce 2014. Cílem spolupráce s městem byla nejen modernizace, ale také nově realizace funkce dozoru a bezdrátové komunikace. Nové technologie tak umožňují


možnost dálkového spínání rozvaděčů, sledování stavu hlavního jističe, hlavního stykače, dveřního kontaktu, spotřeby elektrické energie apod.

Naše energie Vás posouvá vpřed

Nové technologie, které rozvíjíme, zapadají do oblasti Energetiky v konceptu inteligentních měst a jsou také spojeny s elektromobilitou. Spolu s městy, obcemi a infrastrukturními partnery budujeme síť dobíjecích stanic normálního i rychlého dobíjení. S mnohými městy máme uzavřená memoranda a poskytujeme služby spojené s provozem, pronájmem, financováním elektromobilů, stejně jako s výstavbou a provozem dobíjecích stanic. Těch v tuto chvíli provozujeme více než 50, z toho v 10 lokalitách jsou k dispozici rychlodobíjecí stanice. http://www.elektromobilita.cz/

Spolehlivost a bezpečnost dodávek

V oblasti inteligentních sítí (Smart Grids) realizujeme řadu projektů i s mezinárodním přesahem. Cílem je adaptace distribuční sítě na nové způsoby využívání sítí, např. kdy se spotřebitelé stávají také výrobci (tzv. prosumers) nebo využívají obchodního tarifu odložené spotřeby v čase (tzv. Demand Side Response). Jedním z realizovaných projektů zapadajících do konceptu inteligentních měst je Smart Region realizovaný ve Vrchlabí, kde testujeme nové technologie v reálných podmínkách města. Smart Region je součástí největšího demonstračního projektu inteligentních sítí v Evropě, který je realizován v 6 zemích pod názvem Grid4EU (http://grid4eu.eu/) a je spolufinancován z evropských fondů pro výzkum a vývoj. Jedním z klíčových výstupů byla realizace tzv. ostrovního provozu, při kterém lokální výrobní zdroj aktivně spolupra-

cuje s distribuční sítí a umožňuje napájení i v mimořádných stavech distribuční soustavy (např. kalamity, neočekávané výpadky, apod.). Tímto způsobem může být řešena spolehlivost a napájení subjektů kritické infrastruktury měst. Automatizační, řídicí a ochranné funkce technologií testované v projektu také umožňují zkrátit doby výpadku na hladině vysokého i nízkého napětí, a tím zvýšit spolehlivost dodávek zákazníkům. http://virtualniprohlidky.cez.cz/cez-vrchlabi/

Závěr

Skupina ČEZ má pro města, která chtějí zvýšit kvalitu života a zároveň využít efektivního způsobu řízení prostřednictvím moderních technologií, připravené řešení včetně optimálního způsobu financování. Známe potřeby měst a umíme nabídnout řešení, které komplexně integruje technologie a vede k udržitelnému hospodaření a ke snížení energetické náročnosti.

13

14

energetika

energetika

Na podporu energetických úspor veřejných budov je připraveno přes 15 miliard Jan Charvát, autor působí jako mediální koordinátor v alianci Šance pro budovy

Právě teď je pravá příležitost k získání peněz na energeticky úsporná opatření ve veřejných budovách. Vhodné dotační tituly jsou otevřené žadatelům a je v nich na toto programové období přes 15 miliard korun. Najít ten správný dotační program nemusí být vždy úplně jednoduché. Je totiž rozdíl, zda je žadatel z Prahy, či nikoliv, zda chce nemovitost renovovat, nebo stavět zcela od základů a v dalších mnoha faktorech. A peníze na energeticky úsporné renovace jsou v Česku rozmístěny do celkem osmi národních i evropských dotačních titulů. Správci veřejných budov, tedy města, obce, stát apod., mají situaci o něco jednodušší. Vybírají „jen“ ze čtyř programů.

Operační program Praha – pól růstu ČR

Žadatelům z Prahy je tak nyní k dispozici Operační program Praha – pól růstu ČR (OP P–PR), konkrétně prioritní osa 2: Udržitelná mobilita a energetické úspory. Žádat může Hlavní město Praha, městské části a městem zřizované organizace. Cílem je přeměna energeticky náročných městských budov na budovy s téměř nulovou spotřebou energie (příp. na budovy v pasivním energetickém standardu) s integrovanými inteligentními systémy, které umožní centralizaci plnohodnotného sledování, ovládání a plánování funkcí zařízení budov. Mezi podporované aktivity tak patří například příprava konceptu inteligentní budovy, zateplení obálky budov (fasády, střechy, podlahy, stropní konstrukce atd.), využití izolační zeleně, zelených střech, výměna nebo renovace oken a dveří, instalace systému nuceného větrání s rekuperací, instalace fotovoltaických panelů apod. Výzva by měla být otevřena každým dnem.

Operační program životní prostředí (OPŽP)

Kromě toho mohou žadatelé z Prahy využít i Operační program životní prostředí (OPŽP), prioritní osu 5: Energetické úspory. Tato osa je pak určena i pro žadatele mimo Prahu. Ve specifickém cíli 5.1 budou podpořeny projekty na realizaci úspor energie v budovách veřejného sektoru, jako jsou školy, nemocnice, domovy s pečovatelskou službou, úřady apod. Od projektů bude vyžadováno dosažení určité úrovně energetické náročnosti a dále budou projekty hodnoceny podle dosažené míry úspory energie, úspory emisí CO2, dosažených tepelně-izolačních vlastností obálky budovy a měrné finanční náročnosti renovace. Čím kvalitnější renovace bude a čím vyšší budou dosažené úspory energie, tím vyšší bodové hodnocení žadatel za projekt obdrží. Bodově zvýhodněny budou také projekty kombinující využití metody Energy Performance Contracting pro realizaci technologických opatření. Míra podpory bude maximálně 40 % dotace, do budoucna se připravuje možnost také zažádat o zvýhodněný úvěr na dofinancování až 90 % opodstatněných výdajů projektu. Pro celé programové období je v OPŽP na podporu úspor energie vymezena částka 13,5 miliardy korun. Mezi podporované aktivity patří například zateplení obvodového pláště budovy, výměna a renovace (repase) otvorových výplní, instalace systémů nuceného větrání s rekuperací odpadního tepla, ale i výměna zdroje tepla pro vytápění, podobně jako je tomu u rodinných domů v rámci oblíbených kotlíkových dotací. Program podporuje i nákup tepelných čerpadel nebo solárních systémů. Mezi příjemci podpory mohou být kraje, obce, dobrovolné svazky obcí, organizační složky státu, státní organizace, veřejné výzkumné instituce, veřejnoprávní instituce, příspěvkové organizace, vysoké školy, školy a školská zařízení, nestátní neziskové organizace, nadační fondy, ústavy, spolky nebo církve a náboženské společnosti a jejich svazy. Aktuální první výzva je právě vyhlášená a na příjemce čeká celkem 5,9 miliardy korun. Je třeba dodat, že existuje také Národní program životní prostředí spravovaný přímo Ministerstvem životního prostředí, jehož cílem je posílení vlastních zdrojů na realizaci projektů podpořených právě v rámci OPŽP. Příjem žádostí je otevřen až do konce roku 2016 a celkem v něm je 500 milionů korun.

Muzeum v Ravensburgu (Německo) – pozitivní příklad energeticky úsporné veřejné budovy

Podpora novostaveb v pasivním standardu

Pro novou výstavbu veřejných budov je možno rovněž sáhnout do osy 5 OPŽP, odpovídá jí specifický cíl 5.2. V tomto cíli budou podpořeny novostavby veřejných budov v pasivním standardu. Podpora vícenákladů na výstavbu je ve výši 2 500 Kč/ m2 energeticky vztažné plochy. Celková alokace na programové období je zhruba 0,5 miliardy Kč. Mezi příjemci mohou být kraje, obce, dobrovolné svazky obcí, organizační složky státu, veřejné výzkumné instituce, veřejnoprávní instituce, příspěvkové organizace, vysoké školy, školy a školská zařízení. Peníze lze použít na zaplacení vícenákladů na dosažení pasivního energetického standardu při výstavbě nových budov. Zvýhodnění bude poskytnuto projektům v oblastech se zhoršenou kvalitou ovzduší. Aktuální výzva byla vyhlášena 15. října 2015, příjem žádostí bude ukončen 14. října 2016. Veřejné budovy je také možné financovat v rámci programu EFEKT, který spravuje Ministerstvo průmyslu a obchodu. Program podporuje realizaci úspor energie ve veřejném osvětlení, rekonstrukce otopné soustavy, energetický management a metodu EPC, poradenství EKIS, vzdělávání, propagaci a pilotní projekty. Dotace z programu EFEKT může byt poskytnuta různým subjektům, přípustný typ žadatele je specifikován u jednotlivých

aktivit. Rozpočet programu EFEKT pro rok 2016 je 80 milionů korun a vyhlášení výzvy se očekává brzy. Veškeré informace o energetických úsporách nejen veřejných budov, ale i všech ostatních typů budov, lze jednoduše najít na právě dokončených internetových stránkách www.renovujdum.cz. Stránka funguje tak, že uživatel nejprve zaškrtne typ nemovitosti (rodinný dům, bytový dům, veřejná budova, komerční budova) a poté zaškrtne, co s nemovitostí zamýšlí, tedy jestli chce renovovat, či stavět novou a jestli je z Prahy, či odjinud. Portál nakonec nabídne vhodný dotační titul s kompletním popisem, podmínkami, výší alokace apod. Dále pak odkáže na podrobné informace na stránkách příslušného programu. Jde o jediný web, který nabízí informace o podpoře energetických úspor takto uceleně, dosud bylo třeba je pracně hledat na stránkách jednotlivých resortů a úřadů. Internetové stránky nechala naprogramovat aliance Šance pro budovy, která sdružuje více než 300 firem z oboru energeticky úsporného stavebnictví. Stránky vznikly po konzultacích a za podpory ministerstev průmyslu, životního prostředí a ministerstva pro místní rozvoj. Tyto resorty také přislíbily dodávat na web aktuality. Spravovat ho zatím bude zdarma aliance Šance pro budovy s příslibem, že jej nikdy nepoužije k reklamním účelům či k propagaci konkrétní firmy či technologie.

15

16

energetika

energetika

Zkušenosti z Bruselu můžou být inspirací i pro Česko Jan Morkes, Centrum pasivního domu

Díky vhodně nastavenému legislativnímu rámci a úspěšné strategii se v Bruselu podařilo výrazně snížit energetickou náročnost budov. A to jak u novostaveb, tak i rekonstrukcí. Úspěšná strategie lokálních politiků v belgickém hlavním městě může být vzorem také pro Česko.

Sídlo vlámské vlády bude po svém dokončení v roce 2017 největší budovou v pasivním standardu v Belgii. Kromě kanceláří jsou součástí budovy také restaurace, galerie a prosklená dvorana s vegetací. Zdroj: Archdaily.com

Ještě v roce 2001 patřila Belgie v čele s hlavním městem mezi země s největšími energetickými ztrátami ve stavebnictví. V průměru dosahovaly budovy výrazně horších hodnot než u jejich sousedů, energetické ztráty byly dokonce vyšší než například v Česku. V roce 2015 je Brusel přesně na opačném konci žebříčku: jeho region je od roku 2015 prvním v Evropě, kde se všechny budovy staví v pasivním standardu. Jak se to povedlo?

Od stimulace k regulaci

Grégoire Clerfayt, ředitel pro energie regionální bruselské vlády, mluví o promyšleném přechodu od stimulace k regulaci. Dlouhodobá strategie, nejdřív vytvořila pobídky pro stovky pilotních projektů a na základě pozitivních zkušeností nastavila podmínky další výstavby. Program fungoval, protože byl dlouhodobý a podařilo se do něj zapojit všechny zainteresované strany. Stavebníci si na prvních projektech vyzkoušeli práci s novými technologiemi, překonali společně s investory nedůvěru a stabilitu prostředí zvýraznily veřejné instituce, které se zapojily do projektu a dokumentovaly prospěšnost energeticky úsporných budov na vlastních objektech.

Bruselský zázrak

Z tuzemského pohledu jsou zajímavé i podmínky, které rozhodovaly o podpoře konkrétního projektu. Cíle se nesoustředily pouze na co nejnižší energetickou náročnost objektu. Hledaly se projekty s nejnižšími environmentálními náklady a zároveň s dobrou finanční návratností a možností podobnou stavbu replikovat někde jinde. Podporovány byly pouze stavby, které respektovaly architektonický charakter okolí a městskou zástavbu. Nyní disponuje bruselský region 243 projekty, z nichž 39 % tvoří renovace. Zajímavá je celková rozmanitost. V rámci programu vzniklo 621 000 m2 energeticky úsporné plochy. Postaveny byly rodinné a bytové domy a kromě toho také kanceláře, školy, jesle, nemocnice nebo dokonce i mešita. Podpořené projekty mají 15 272 m2 fotovoltaických panelů a další 4 000 solárně termických článků. Program ale neskončil samotným postavením domů. Stavby a zkušenosti uživatelů byly vyhodnoceny a výsledkem jsou tvrdá data, která například dokazují, že mezi energetickou náročností budovy a náklady na její stavbu nebo rekonstrukci není přímá úměra. Jinými slovy, i energeticky úsporné, pasivní domy můžou být levné, pokud se dobře navrhnou.

17

náročnosti budov, důraz na ekologické stavební prvky, svou roli hrála také podpora a osvěta o nových technologiích. Jako základ pro příslušné místní předpisy přitom posloužily normy pro pasivní výstavbu, i když ty zde byly interpretovány trochu tvořivě. Na základě prvních reálných projektů se pak ukázalo, že výstavba domů v pasivním standardu projekty neprodražuje nad přijatelnou úroveň. Jako nezbytné se ukázaly také zmíněné finanční pobídky hlavně ve formě daňových úlev a dotací. Ty sloužily zejména k pokrytí dodatečných investic spojených se splněním přísnějších norem energetické náročnosti budov a ekologických stavebních materiálů. Osvědčil se rovněž koncept ukázkových budov, tedy projektů, které byly za pomocí finančních pobídek a dotací na území města realizovány. Celkem bylo v roce 2012 (Bâtiments Exemplaires neboli BatEx) postaveno 44 ukázkových budov. To umožnilo jednak motivovat stavební sektor k větší adopci energeticky úsporných a ekologických technologií a také díky pozitivnímu příkladu více stimulovat poptávku po stavbách v pasivním standardu. Město při podpoře nízkoenergetické výstavby pracuje na třech frontách: • financování – finanční pobídky pro výstavbu v pasivním standardu rekonstrukce • technické poradenství – asistence expertů na nízkoenergetickou výstavbu • public relations – zviditelňování a medializace úspěšných projektů i všech zainteresovaných subjektů (architektů, projektantů, stavebních firem i investorů)

Stavby v pasivním standardu jsou normou

Díky ukázkovým projektům (BatEx) a dobré strategii bylo možné po dohodě s odborníky připravit pravidla, na jejichž základě se všechny stavby od roku 2015 realizují v pasivním standardu. Vzhledem k tomu, že dlouhodobá propagace programu ovlivnila nejen přímé příjemce podpory (asi 7 % všech nových objektů v Bruselu v daném období), ale celý trh s realitami, který se posunul směrem k nízkoenergetickým a pasivním domům, nastavení odpovídajících pravidel celý proces logicky završilo. Soustavná podpora zajistila, že jen v Bruselu klesla spotřeba energie mezi roky 2004 a 2011 o 15 %, přestože zároveň vzrostl počet obyvatel o 12 %. Program se tedy prezentuje nejen podpořenými objekty, ale také konkrétním ovlivněním situace na makroúrovni. I tato inspirace se může České republice hodit, pokud myslí vážně svůj závazek snížit energetickou náročnost budov o 30 % do roku 2030.

Bruselská cesta k úspornější výstavbě

Rezidenční projekt Brutopia byl postaven s důrazem na ekologickou udržitelnost, nízké energetické nároky a co největší sociální diverzitu obyvatel. Součástí jsou obytné domy v pasivním a velmi nízkoenergetickém standardu. Zdroj: Archdaily.com

Strategie bruselských politiků spočívala hlavně v promyšlené kombinaci finančních pobídek, daňových úlev a regulace. Jednalo se hlavně o zavedení místních předpisů o energetické

Kancelářský komplex Treurenberg byl projektován s důrazem na co největší úspory energií. Jde o nulovou budovu s velkým využitím solární energie. Zdroj: Treurenberg.be

18



Smart Cities soutěží o ekologického oskara Poprvé v historii mohou obce a města usilovat o prestižní ocenění ekologický oskar v kontextu Smart Cities. Národní kolo soutěže Energy Globe Award, která paralelně probíhá ve 177 zemích světa, se v České republice uskuteční již po osmé. Česká verze soutěže energeticky úsporných řešení nyní startuje registrací projektů. Až do 15. dubna se může přihlásit každý, jehož projekt přispívá k úsporám energií či ochraně životního prostředí. Prestižní novinkou letošního ročníku soutěže E.ON Energy Globe Award ČR, známé jako „ekologický oskar“, je rozšíření kategorie Obec o projekty zaměřené na chytrá řešení českých měst a obcí, která směřují ke konceptu Smart Cities. „Jsme přesvědčeni, že vzhledem k současnému trendu je chytrým řešením realizovaným v obcích potřeba věnovat daleko větší pozornost. Soutěž „ekologický oskar“ je také velkou příležitostí pro obce a města, dát o sobě vědět a inspirovat ostatní. Proto jsme letos pro chytrá města vytvořili speciální skupinu v rámci kategorie Obec,“ vysvětluje Michael Fehn z energetické společnosti E.ON, která soutěž v České republice pořádá. Hlásit se do soutěže v kategorii „chytrá Obec“ mohou všechny obce a města směřující ke konceptu Smart Cities, která aplikovala inovativní řešení při hledání energeticky úsporných opatření, snížení ekologické zátěže nebo řešení dopravních problémů. Své konkrétní projekty mohou obce přihlašovat do soutěže od 1. března 2016. Kromě prestižního ocenění a národního uznání čeká na vítěze soutěže také možnost zúčastnit se světového finále. Podat přihlášku je možné na webu www.ekologickyoskar.cz/prihlaska.

E.ON Energy Globe Award ČR Soutěž E.ON Energy Globe Award ČR je nejvýznamnější české ocenění v oblasti úspor energií a ekologie. Mezi odbornou i laickou veřejností je známá jako ekologický oskar. Jedná se o mezinárodní soutěž, kterou v České republice již po několik let iniciuje a pořádá energetická společnost E.ON. Za dobu své existence soutěž přilákala přes 1 500 projektů. Řada z nich přitom ovlivnila životy stovek tisíc obyvatel České republiky: do iniciativy Ukliďme Česko se již zapojily desítky tisíc lidí, ekologické programy TEREZA zase každoročně pomáhají vzdělávat přes 90 000 dětí. Více informací o soutěži najdete na webu www.ekologickyoskar.cz.

..Nová kategorie, nové možnosti

Letošní ročník soutěže ekologických oskarů se rozrůstá v počtu základních kategorií. Kromě speciálního důrazu na projekty Smart Cities v kategorii Obec přibude i zcela nová kategorie Stavba, která je určena všem stavebním projektům. Celkový počet základních kategorií soutěže díky tomu narostl na šest. Zatímco kategorie Obec, Firma, Mládež, Kutil a Stavba jsou určeny již dokončeným projektům, do kategorie Nápad budou zařazeny všechny rozpracované projekty či myšlenky. Vítěznému projektu této kategorie pomůže společnost E.ON a její partneři s realizací. Záštitu 8. ročníku soutěže převzala stejně jako v minulých letech Akademie věd ČR. „Naším cílem je pomoci při výběru nejlepších ekologických projektů. Na hodnocení se proto podílí řada odborných pracovišť Akademie věd, univerzit a dalších institucí,“ vysvětluje za Akademii věd ČR Bedřich Moldan z Univerzity Karlovy. Nejlepší projekty z kategorie „chytrá Obec“ bude pomáhat vybírat kromě odborníků z Akademie věd ČR také zástupce časopisu Smart Cities, který se rovněž podílel i na tvorbě přihlášky.

Ceny pro vítěze: zlatý glóbus a nová Škoda

Autor nejlepšího projektu letošního ročníku soutěže odjede ekologickým vozem značky ŠKODA. „Jde o vůz Octavia Combi G-TEC s pohonem na stlačený zemní plyn (CNG) v provedení s automatickou převodovkou DSG, která je u modelu Octavia G-TEC novinkou v nabídce značky a na trhu se objeví ve druhé polovině letošního roku,“ říká Michal Pres, vedoucí marketingu ŠKODA AUTO Česká republika. „Vítězům dílčích kategorií dále zapůjčíme k ročnímu bezplatnému užívání náš nejekologičtější a nejhospodárnější model Citigo, rovněž s pohonem na stlačený zemní plyn,“ doplňuje Michal Pres.

V loňském roce si tuto cenu za vítězný projekt v kategorii Obec užívali zástupci obce Holice. Odbornou porotu oslovili s projektem Základní umělecké školy v Holicích postavené v pasivním standardu. Objekt školy zaujal nejen nízkými investičními náklady, ale také jedinečným architektonickým pojetím. „Základní umělecká škola Karla Malicha v centru města Holice vznikla jako první veřejná budova v pasivním standardu v České republice. Inspirací pro výstavbu byla jedna administrativní budova v Ostravě. Jeli jsme se na ni podívat s vybranými zastupiteli města a stavba na nás udělala velmi dobrý dojem. Výsledkem bylo rozhodnutí o výstavbě pasivní budovy ZUŠ Holice,“ vysvětluje starosta obce Holice Ladislav Effenberk. Při stavbě budovy byly využity nejmodernější technologie, které umožnily dosažení nízké třídy energetické náročnosti A. Škola disponuje dvěma systémy vytápění, které pohánějí tepelná čerpadla umístěná jak uvnitř objektu, tak na jeho střeše. Samozřejmostí je přítomnost vzduchotechniky s rekuperací tepla.

Starosta města Holice, Ladislav Effenberk, před budovou ZUŠ Karla Malicha

Přihlaste svůj Smart projekt! • Soutěžte se svým projektem chytrého města o ekologického oskara a přihlaste se do soutěže E.ON Energy Globe Award ČR v kategorii Obec. • Vítězné projekty posuzují odborníci Akademie věd ČR ve spolupráci se zástupci časopisu Smart Cities. • Přihlášku vyplňte do 15. dubna 2016 na webových stránkách www.ekologickyoskar.cz • Po uzavření přihlášek proběhne v polovině června tisková konference, na níž budou představeny vítězné projekty jednotlivých kategorií, které postoupí do finále a zúčastní se slavnostního vyhlášení vítězů.

19

20

energetika

energetika

21

V podobě městské části Bahnstadt vzniká v Heidelbergu v areálu bývalého nákladového a překladového nádraží první městská část, v níž budou kompletně po celé ploše budovy všech typů realizovány v pasivním standardu. Svou plochou 116 hektarů patří projekt městské části Bahnstadt k největším projektům urbanistického rozvoje v Německu a je – podle našich informací – celosvětově největším stavebním celkem v pasivním standardu. Výstavba probíhá dynamicky, o hodně rychleji než se v projektu počítalo a ve vysoké kvalitě. První základní kámen byl položen v roce 2010 v rámci výstavby hypermarketu pro stavebníky. Mezitím bylo dobudováno 57 000 metrů čtverečních vytápěné podlahové plochy – obytné budovy, mateřské školky, obchody, administrativní a laboratorní budovy. Ve výstavbě nebo v kolaudaci se v současnosti nacházejí budovy o velikosti 102 000 metrů čtverečních – bytové domy, studentské koleje, kanceláře a také jeden hotel. Městská část Bahnstadt je však unikátní také svou koncepcí hospodaření s energií, která zahrnuje kromě technických standardů projekčně právní a smluvní závazky, energetické poradenství, zajištění kvality, vztahy s veřejností a finanční pobídky. Díky kombinované dodávce elektřiny a tepla pro dálkové vytápění vyráběné v kogenerační jednotce na dřevoplyn se ze čtvrti Bahnstadt stala městská část s nulovými emisemi.

Plošně uplatňovaný pasivní standard budov

Urbanistický rozvoj v pasivním standardu – dynamický růst nové části Heidelbergu Bahnstadt Ralf Bermich, Kancelář pro ochranu životního prostředí a energetiku města Heidelberg, redakčně upraveno Moderní městská čtvrť Bahnstadt v Heidebergu vyrostla na místě starého nákladového nádraží, které bylo zrušeno v roce 1997. Všechny domy jsou v pasivním standardu. Zdroj: Heidelberg-bahnstadt.de

Za účelem rozvoje a komerčního uplatnění čtvrti Bahnstadt byla založena Rozvojová společnost Heidelberg (EGH). Akcionáři jsou spořitelna Sparkasse Heidelberg, Městská společnost pro vlastnictví pozemků a domů a banka Landesbank Baden-Württemberg. Na základě současného územního plánu města pro exemplárně vybrané stavební plochy provedla projekční kancelář zaměřená na energetické poradenství TZB ekologické projekty Ebök pro čtvrť Bahnstadt variantní výpočty stavební náročnosti a ekonomičnosti různých energetických standardů. Při posuzování ekonomičnosti se vycházelo z časového horizontu 40 let, který je považován za realistický předpoklad délky jednoho životního cyklu do první velké rekonstrukce. U všech budov bylo možno dosáhnout pasivního standardu s použitím izolací běžné tloušťky a toto řešení se ukázalo ekonomicky nejvýhodnější. Na základě studie kanceláře Ebök a těchto kritérií rozhodujících pro realizaci byl standard pasivního domu stanoven jako závazný pro komplexní zástavbu.

Dálkové vytápění z obnovitelných zdrojů

Podle výpočtů ohledně hospodárnosti a emisí CO2 pro různé varianty dodávání tepla se vzhledem k hustotě zástavby čtvrti Bahnstadt jako nejefektivnější řešení ukázalo dálkové vytápění. A to i přes pasivní standard budov.

Inovativní část návrhu vyvinutou společně s kanceláří Ebök, představují tzv. minisítě, v nichž je každý pozemek zásobován z jediné výměníkové stanice napojené na dálkový rozvod tepla. Sekundární minisítě mohou být provozovány při nižších teplotách, což snižuje ztráty při přenosu. Z ekonomického hlediska je mnohem důležitější, že větší počet spotřebitelů v minisíti snižuje faktor současného požadavku na tepelný příkon oproti individuálnímu zásobování jednotlivých budov. Snížením požadovaného tepelného příkonu příslušné přípojky CZT se následně redukují i náklady na poskytování tepla pro zákazníky. Klíčovým argumentem pro dálkové vytápění je, že síť dálkového vytápění je jakožto distribuční infrastruktura otevřená pro postupné zvyšování podílu obnovitelných zdrojů energie. Jako první krok směrem k ekologickému dálkovému vytápění buduje městský podnik veřejných služeb v Heidelbergu na okraji čtvrti Bahnstadt kogenerační jednotku na dřevoplyn.

Politické rozhodnutí a právní předpisy pro plánování

Rada města Heidelberg odsouhlasila pro čtvrť Bahnstadt energetickou strategii s následujícími klíčovými požadavky: Dodávka tepla bude ve čtvrti Bahnstadt realizována dálkovým vytápěním s optimalizovanou variantou minisítí, ve střednědobém horizontu se 100% podílem obnovitelné energie. Zástavba bude ve čtvrti Bahnstadt realizována kompletně v pasivním standardu. Výjimky z pasivního standardu jsou možné tam, kde je technicky nedosažitelný nebo neekonomický. V těchto případech se má srovnatelné ekologické bilance dosáhnout využitím energeticky účinných koncepcí specifických pro konkrétní případy. Energetická koncepce je součástí smlouvy o urbanistickém rozvoji města s Rozvojovou společností Heidelberg (EGH). EGH předává požadavky energetické koncepce, zejména povinnost výstavby v pasivním standardu, investorům v rámci kupních smluv.

Řešení v pasivním standardu pro nebytové budovy

Jako první stavební projekt ve čtvrti Bahnstadt byl v roce 2010 realizován hypermarket pro stavebníky s vyhřívanou podlahovou plochou 12 000 m2. Nejprve se zdálo, že pasivní standard bude u této budovy nedosažitelný z důvodu častého otevírání dveří a vrat a kvůli standardizované průmyslové stavební technologii.

22

energetika

energetika

23

ČOV jako zelená elektrárna Petr Dolejš, projektant a doktorand na Ústavu technologie vody a prostředí VŠCHT

Čištění městských odpadních vod již neznamená pouze sanitaci urbanizovaných území, likvidaci splašků, a tedy cosi trpěného někde na okraji města nejlépe z dohledu všech občanů. V posledních několika dekádách si naštěstí už i iniciativy schopné rozhodnutí napříč obory uvědomují fakt, že čistírny odpadních vod (ČOV) patří do konceptů městských rozvojových plánů stejně neodmyslitelně jako zelené zóny či veřejné prostory. Městské odpadní vody jsou nevyčerpatelným zdrojem energie, cenných chemických látek a koneckonců i vody samotné. Vzrůstající cena energií ruku v ruce s rostoucí spotřebou zdrojů umocňuje nutnost hledat alternativní řešení energetické závislosti v oblastech, které donedávna zdroje pouze spotřebovávaly. Městské ČOV jsou potenciálními zásobárnami pitné (ano, skutečně pitné) vody, generátory energie a v osvícené literatuře lze narazit již na pojem „recyklovna odpadních vod“ namísto obyčejné čistírny. S rozvojem veřejných staveb začala ve čtvrti Bahnstadt růst poptávka také po rezidenčním bydlení. Plánováno je zde celkem 2000 - 2500 bytových jednotek. Zdroj: Heidelberg-bahnstadt.de

To se ale nepotvrdilo a podařilo se najít efektivní řešení, aniž by došlo k podstatnému odchýlení od standardních systémů průmyslové výstavby. Také druhý komerční projekt, kancelářská a laboratorní budova SkyLabs, o rozloze 22 000 m², si vyžádal individuální řešení energetické koncepce. Obálka budovy byla zhotovena v kvalitě pasivního standardu a hodnocení standardu PD bylo provedeno s ventilačním systémem navrženým a provozovaným pro kancelářské využití. Budova SkyLabs byla dokončena koncem roku 2012 a první nájemník, soukromá mezinárodní univerzita, se již nastěhoval. První školka byla uvedena do provozu na podzim roku 2012. Byla jako dosud jediná budova ve čtvrti Bahnstadt realizována jako lehká montovaná dřevostavba. Další stavební pozemky jsou ve fázi projektu, mimo jiné obchodní centrum s diskonty, hypermarketem a drogerií, dále prodejna automobilů, velké kino a stavební pozemek pro veřejné instituce se školou, druhou školkou a komunitním centrem.

Bydlení ve čtvrti Bahnstadt

Ve čtvrti Bahnstadt roste obzvláště rychle zejména poptávka po obytných domech. Z plánovaného počtu 2 000 až 2 500 bytových jednotek bylo v roce 2013 dokončeno 226 bytových jednotek o celkové obytné ploše 22 500 m². Dalších 80 000 m² obytné plochy je v současnosti ve výstavbě. Podobně velké plochy se nyní nacházejí v různých fázích plánování od předběžného návrhu, až po projekt pro stavební povolení.

Energetický potenciál odpadní vody je ukotven (kromě energie kinetické a tepelné, které zatím neumíme efektivně zhodnotit) v organických látkách, přesněji v chemických vazbách mezi molekulami představující dané znečištění – splašky. Toto znečištění lze pak jednoduchou technologií anaerobního mikrobiálního rozkladu přeměnit na energeticky bohatý bioplyn. Obsah této energie je v odpadní vodě několikanásobně vyšší, než je její spotřeba na samotné čištění. Co to pro provozovatele ČOV znamená?

Zkušenosti jsou pozitivní: Čtvrť Bahnstadt je pro zákazníky vysoce atraktivní a investoři i projektanti se angažovaně ujímají úlohy výstavby pasivních domů.

Tabulka uvádí reálné příklady energetické bilance větších městských ČOV v Evropě (Česko, Skandinávie, Rakousko). Je patrné, že Ústřední ČOV v Praze je blízko energetické soběstačnosti (v současnosti je schopna z cca 75 % pokrýt své energetické náklady produkcí bioplynu ze splašků). Takto nadprůměrných specifických produkcí bioplynu bylo dosaženo intenzifikačními kroky v kalovém hospodářství aplikovanými během posledních 15 let ve spolupráci s experty z akademické sféry. Toto částečné uspokojení ale nebude trvat věčně, konkrétně se již rozplývá ve světle největší rekonstrukce ČOV v historii ČR, jejíž zahájení proběhlo loni v listopa-

POROVNÁNÍ SPOTŘEBY A PRODUKCE ENERGIE PROCESU ČIŠTĚNÍ OV PRO VYBRANÉ EVROPSKÉ METROPOLE A PRAHU; Udáváno v: kWh/ekvivalentní obyvatel za rok

Shrnutí

Klíčem k úspěchu pro městskou část Heidelberg-Bahnstadt, budovanou v pasivním standardu s nulovými emisemi, je komplexní balík, který sdružuje koherentní energetickou strategii, závazné projekčně právní a smluvní požadavky, vytváření pozitivního dojmu, odborné energetické poradenství, finanční podporu a diferencované zajištění kvality.

Pokud jsou k tomu vhodné podmínky (zpravidla ve městech nad 50 tis. obyvatel), lze volbou adekvátní technologie dosáhnout energetické soběstačnosti ČOV, či dokonce energii z OV získávat a prodávat do distribuční sítě nebo zhodnotit přímo v místě čištění. Taková čistírna je pak vlastně zelenou elektrárnou, přičemž její původní smysl je zcela zachován – čistí odpadní vodu.

ČOV

Praha

Skandinávie

Strass

Wolfgangsee

Míchání a aerace

18,9

NA

9,1

11,5

Jiná spotřeba

11,3

NA

10,8

7,7

Specifická spotřeba el. energie

30,2

31 – 47

19,9

19,2

Specifická produkce el. energie

23,5

19 – 20

21,4

20,6

Celková bilance

-6,7

-16 až -28

+1,6

+1,4

Zdroj: Jeníček et al., 2013; Water Sci Technol 68(8)

24

energetika

energetika

Větrání škol: problémy vedou k nové vyhlášce Roman Šubrt, sdružení Energy Consulting

Nově připravovaná vyhláška bude jednoznačně definovat maximální přípustnou koncentraci oxidu uhličitého ve školách. Hodnota bude stejná, jako je nyní uvedena ve vyhlášce o technických požadavcích na stavby, tedy maximálně 1500 ppm. Je to nutné, i když pro zřizovatele to bude znamenat náklady na investice do větracích zařízení a do čidel na měření CO2. Naše měření prokázala, že většina tříd překračuje veškeré zdravotní limity. To se bohužel odráží na dětech, přestože dosud neexistuje žádná studie, která by porovnávala větší skupinu dětí učící 11 000

Ústřední čistírna odpadních vod Praha

10 500

du. Projekt za bezmála 6 mld. (údaje PVS a.s.) řeší vybudování nové mechanicko-biologické linky čištění odpadních vod s chemickým srážením tak, aby společně s následnou úpravou stávající vodní linky ÚČOV bylo možné splnit emisní limity nařízení vlády 61/2003 Sb. a směrnice Rady EU 91/271/EHS pro citlivé oblasti, což znamená zejména udržení ukazatele celkového obsahu dusíku v odtoku pod koncentrací 10 mg/l. Tento projekt je však v principu „opět“ konzervativní a neaplikuje moderní technologie, které by největší České ČOV přinejmenším slušely (a dle zahraničních zkušeností by se i přinejmenším uživily).

Čistírna odpadních vod ve Washingtonu, USA; zdroj: www.dcwater.com

Těmi technologiemi se naopak mohou pochlubit sousedi v Rakousku, kde implementovali state-of-the-art metodu na odstranění dusíku z kalové vody plně autotrofní cestou, tzv. technologii DEMON® využívající červené bakterie ANAMMOX. Doslova výkladní skříní udržitelnosti v čistírenství je pak Washington DC, kde jsou schopni při zachování energetické soběstačnosti odstraňovat dusík z OV až na koncentraci nepřekračující 3 mg/l. Podíváme-li se ale zpět domů, zářným příkladem úspěšného provozování ČOV s aplikací inteligentních řídicích systémů (řízená aerace systémem WTOS) je čistírna v Plzni, která od roku 2012 osciluje okolo 100 % energetické soběstačnosti.

10 000

Na závěr nutno zmínit, že udržitelné nakládání s odpadními vodami neřeší pouze energii, stále více se zejména v Nizozemí zaměřuje aplikovaný výzkum na těžbu surovin z OV, jako jsou například celulóza, polyhydroxymáselná kyselina (na výrobu plastů) anebo recyklace nutrientů (dusík, fosfor). Zásadní oblast, kde české čistírenství zaostává o generace, je recyklace vody samotné, zušlechťování odpadní vody na vodu pitnou, popřípadě užitkovou. Technologií pro tzv. 3R (Reduce–Reuse–Recycle; tedy snížit spotřebu, recyklovat a znovu využít) jsou na stole desítky, jen velmi pozvolna se však daří je správně uchopit a povýšit danou technologii na smart level, tzn. ekonomicky a s měřitelným přínosem pro udržitelný rozvoj. Příčinou toho je zřejmě i skutečnost, že je v našem středoevropském regionu zatím kvalitní vody dostatek, a je velmi levná.

5 000

9 500 9 000 8 500 8 000 7500 7 000 6 500 6 000 5 500

4 500 4 000 3 500 3 000 2 500 2 000 1 500 1 000 500 0 Koncentrace CO2 ve všech měřených třídách v průběhu vyučovací hodiny

se ve škole s přijatelnými limity koncentrace oxidu uhličitého a s nadlimitními hodnotami. Lze tedy pouze tvrdit, že zvýšená koncentrace CO2 působí na děti obdobně jako na dospělé. Způsobuje nižší soustředěnost, nižší psychické výkony, neklid, při dlouhodobém pobytu ve znečištěném prostředí pak bolest hlavy (častá příčina ranní bolesti hlavy, neboť dle měření velká část českých ložnic není dostatečně větraná). Důsledkem je i snížená imunita, a tím pochopitelně i zvýšená nemocnost. Nedostatečné větrání se projeví i neodváděním mikrobů, a tím intenzivnějším šířením kapénkové infekce. Bylo provedeno měření koncentrace CO2 na vzorku 70 tříd v různých školách, od škol starých s původními okny, přes novější, až po zateplené s vyměněnými okny. Souhrn výsledků je uveden v grafu 1, kde je zaznamenána koncentrace oxidu uhličitého v průběhu jedné vyučovací hodiny v 70 třídách. Důvod, proč někde jsou na začátku měření nízké koncentrace, je jednoduchý – měření bylo prováděno první vyučovací hodinu. V průběhu vyučování koncentrace vždy vzrostla nad hygienické limity. V jednom extrémním případě se dokonce ukázalo, že naše měřicí zařízení nemá dostatečný rozsah, neboť ten je omezen na 10 300 ppm.

25

26

energetika

Téměř ve všech třídách bylo zaznamenáno v průběhu vyučování překročení hranice koncentrace 1500 ppm, a to bez rozdílu, zda se jednalo o již zateplenou, či dosud nezateplenou školu. Jedinou výjimkou jsou školy postavené za Rakousko-Uherska, které neprošly renovací a „vylepšeními“. To proto, že existovalo „Nařízení ministerstva kultury a vyučování z 12. III. 1888 číslo 40 zemského zákoníku českého“, v němž byly předepsány povinnosti při stavbě škol. Celý jeden odstavec zde byl věnován větrání a stanovoval mimo jiné, že ve všech projektech škol musí být také zakresleno vzduchotechnické zařízení pro větrání škol. Tyto školy byly vybaveny obvykle větracími sopouchy, což spolu s tehdejším vytápěním v kamnech přímo ve třídách stačilo pro dostatečné větrání.

Otevřete okna

Jako příčina nedostatečného větrání se obvykle skloňuje „zateplování“ či „výměna oken“ a doporučovaným řešením je otevřít okna. Příčina je však jinde a i řešení musí být jiné. Je potřeba si uvědomit, že větrání se děje pouze na základě tlakového rozdílu, který musí být dostatečný. Graf ukazuje záznam z koncentrace CO2 v jedné měřené třídě. Celou měřenou vyučovací hodinu bylo otevřeno okno, uprostřed hodiny pak došlo k otevření druhého okna. To však na grafu koncentrace CO2 není znát, neboť nebyl dostatečný tlakový rozdíl. Přitom se jednalo o třídu s dřevěnými zdvojenými (panelákovými) okny, nešlo tedy o žádná nová plastová okna. A jak je patrné z časů uvedených na vodorovné ose, jednalo se o první vyučovací hodinu.

Naměřené hodnoty koncetrace CO2 během vyučování

Vybraný příklad

Jak již bylo řečeno v úvodu, tento článek vychází z obsáhlé studie, která je k dispozici na stránkách sdružení Energy Consulting: http://www.e-c.cz/download1.php?id=131 Příklad protokolu z měření je uveden níže a demonstruje třídu, kde jsou dřevěná zdvojená okna (tzv. paneláková). Tedy nejde o školu, která by byla zateplená či měla vyměněná okna. I tak je patrné, že po celou dobu sledované vyučovací hodiny byly překročeny limity pro maximální koncentraci CO2. Přitom první třetinu této vyučovací hodiny byla pootevřená 2 okna.

popis učebny C celkový objem vzduchu

191,6 m3

typ oken

dřevěná zdvojená

větrání

od začátku hodiny pootevřená 2 okna, v 10:39 obě zavřena

počet osob

17 osob

objem vzduchu na 1 osobu

11,3 m3

věk osob

12 let

teplota

20,4°C

poznámky

škola na okraji obce

15,8 ° C

polojasno

vlhkost v exteriéru 2000

Koncentrace CO2 [ppm]

2000

47,8 %

koncentrace CO2 v exteriéru 1750

1750 1500 1250

404 ppm

1500 1250

výsledky měření

1000

1000

koncentrace CO2 v interiéru 750

Otevírání oken s sebou však často nese problém, že v případě otevření nesplňuje okno základní požadavky na něj kladené, tedy Naměřené hodnoty koncetrace CO2 během vyučování ochranu interiéru před hlukem a případně jinými nežádoucími vlivy 2500 z exteriéru.

8: 4

8:

8:

25

8:

8: 2

10 8:

2250

1750 1500 1250 1000 750

čas

2 :4 10

7 :3 10

2 10

:3

7 :2 10

2 :2 10

:17 10

:12 10

7

500

:0


2000

10

2

:4

10

7

:3

10

2

:3

10

7

:2

10

2

:2

10

:17

10

:12

10

10

:0

7


54,5 %

Naměřené hodnoty koncetrace CO2 během vyučování

Dotace na řešení

Řešení existuje a je jím řízené větrání. Lze říci, že nechuť lidí 1750 k tomuto řešení větrání pomalu ustupuje, neboť se ukazuje, že obavy z možného šíření mikrobů vzduchotechnikou se nenaplňují, pokud 1500 se jedná pouze o větrání, které není spojené s chlazením. A tak, jak 1250 se dnes již u velké části novostaveb rodinných domů stává řízené 1000 s rekuperací běžnou záležitostí, postupně upadají obavy ze větrání zavádění řízeného větrání. Problémem jsou však finance. Naštěstí se 750 nově otevřela pro zřizovatele škol možnost požádat o dotaci na říze500 né větrání s rekuperací v rámci dotačního programu OPŽP. Zde lze žádat o dotace na zateplení a řízené větrání s rekuperací nebo u škol, které jsou již zatepleny, pouze na větrání. čas

čas

2500

2250 2000

8:

vlhkost v interiéru

čas

0

2206 ppm 35

2390 ppm

30

2081 ppm

0

Ø

8: 15

maximum 05

minimum 500 00

40 8:

5

0

8: 3

8:

8: 3

25

20 8:

15 8:

8: 10

05 8:

8: 0

0

500

8:

750

Koncept Smart City staví na nových technologiích a senzorech. V přetechnizovaném pojetí se často zapomíná na již existující přirozené senzory, tzv. biomonitoring.

Druhy stromů a životnost jehlic

Jehličnaté stromy jsou popisované jako vždy zelené a vzácněji opadavé. Jehličí má životnost déle než jednu vegetační sezónu a je druhově specifické. Matricemi vhodnými ke vzorkování v našich zeměpisných šířkách jsou jehlice borovice, neboť jsou delší a lépe se s nimi pracuje. Běžně vyskytující se druhy: Borovice černá (Pinus nigra) je středně až rychle rostoucí strom velikosti 12–20 metrů. Disponuje dlouhým tmavě zeleným jehličím s délkou 10–15 cm, které roste ve svazku po dvou. Životnost jehličí je 4–5 let.

Naměřené okolnosti měření hodnoty koncetrace CO2 během vyučování počasí 2250

2250

27

Živé senzory kvality ovzduší Pavlína Karásková, Mária Chropeňová, Centrum pro výzkum toxických látek v prostředí, RECETOX

2500

2500


energetika

Princip:

Biomonitoring je velice účinným způsobem vzorkování ovzduší, ke kterému jsou ve velké míře využívány rostlinné indikátory. Představuje finančně nenáročnou a nejlépe dostupnou metodu i v hůř dostupných a vzdálených místech a je vhodným nástrojem odhadu úrovně kontaminace atmosféry. Jehličí jako pasivní vzorkovač nese na svém povrchu voskovou vrstvu, která je vysoce lipofilní (schopná vázat látky rozpustné v tucích). Na rozdíl od listí opadajícího každý podzim má delší životnost, jehličnany jsou rostliny vždy zelené, a proto efektivně hromadí persistentní organické polutanty (látky vykazující toxické vlastnosti schopné setrvávat v životním prostředí po dlouhou dobu a akumulovat se v živých organismech) během dlouhých časových období. Předmětem laboratorních analýz jsou pak látky širokého spektra. Jehličí se používá konkrétně k hodnocení kontaminace polycyklickými aromatickými uhlovodíky (PAHs), polychlorovanými bifenyly (PCBs), organochlorovými pesticidy (OCPs), polybromovanými difenylethery (PBDEs), polychlorovaných dibenzo-p-dioxiny a dibenzofurany (PCDDs/Fs), perfluorovanými látkami (PFCs) a těžkými kovy (např. olovo, arsen, rtuť, měď, zinek apod.). Jehličnany jsou matricí, která je schopna indikovat také genotoxicitu prostředí pomocí pylových zrn zrajících v květnu až červenci), samčí šišky vidíte na obrázku vpravo dole. Samotný proces vzorkování probíhá v případě dlouhodobých studií v pravidelných měsíčních intervalech po 28 dnech. V případě jednorázového odběru je potřeba myslet na typ látek, které jsou předmětem laboratorní analýzy. Navíc i meteorologické podmínky (teplota, atmosférická depozice, sluneční záření) výrazně ovlivňují jehličí jako vzorkovací matrici.

Borovice lesní (Pinus sylvestris) – je mohutně stavěný strom, který roste do délky 40 metrů. Jehličí je dlouhé 4–8 cm, roste z jednoho místa a jeho životnost je 2–3 roky.

28

energetika

energetika

Konkrétní případ: Z pohledu městské lokality jsou nejvýznamněj-

29

Komunitní energetika

šími kontaminanty polycyklické aromatické uhlovodíky (PAHs), jež zahrnují širokou škálu sloučenin tvořených dvěma a více kondenzovanými jádry v molekule. Velikost molekuly je pak určující vzhledem k distribuci těchto látek mezi plynnou a pevnou fázi ovzduší. Přiro-

1

2

3

4

5

Rozlišení věku jehlic

zenými zdroji PAHs jsou zejména lesní požáry a sopečné erupce. Významným zdrojem je však lidská činnost. PAHs vznikají jako vedlejší produkty při nedokonalém spalování, pyrolýzou organických sloučenin, při spalo-

Borovice disponují rovněž brachyblasty, což jsou malé krátké výhonky, které dosahují velikosti jen několik milimetrů a umožňují udržení jehlic na větvích. Jako vzorkovací matrice jsou důležité, protože jejich schopnost sorpce organických látek je taktéž vysoká.

vání fosilních paliv a zpracování ropy. Jako jejich zdroj

Jak poznat věk jehličí? Jedná se o jednoduchou věc, protože každý ročník jehličí je oddělen na větvi novým přeslenem. U mohutného stromu je nejjednodušší najít nejmenší větvičku a postupovat k větším. Rozlišení věku jehlic je patrné na obrázku výše.

znečištění benzo[a]pyrenem, který často překračuje

Odběr vzorku:

Před začátkem vzorkování je potřebné zvolit si věk jehličí, který bude cílem odběru. Nejvhodnější je věk jehlic v půlce jejich životnosti (přibližně 2.–3. ročník), jelikož jehličí je již fyziologicky vyvinuté a na straně druhé má stále schopnost sorpce cílových analytů, která klesá na konci životnosti. Zelené jehličí se sbírá v jednorázových rukavicích odtrhnutím, aby se zabezpečil odběr jehličí i s brachyblasty. Je potřebné realizovat sběr jehlic – ze všech světových stran a různých výšek stromu (max. 1,5–2 m – naší dýchací zóny), aby se získal reprezentativní směsný vzorek.

v městské aglomeraci se tak nabízí i emise z motorových vozidel, domácí lokální topeniště a spalování odpadů.

Mikuláš Černík, environmentalista

Kromě zavádění různých inovací se koncept chytrého města dotýká i zcela nových obchodních modelů. Elektrárny ve vlastnictví občanů již nejsou v dnešní době ojedinělými případy – jejich počty neustále rostou.

K hlavním problémům zajištění kvality ovzduší patří imisní limity (dle Zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší Příl. 1–1 ng.m-3)

Pro monitoring benzo[a]pyrenu se běžně využívají aktivní vzorkovače ovzduší, které vyžadují k obsluze odborný personál, je nutné k nim dovést elektrickou energii, jejich pořizovací a provozní náklady šplhají do řádů tisíců a navíc mohou se stát terčem pozornosti nenechavců z řad obyvatelstva. Výhodnější je jednoznačně pasivní vzorkování, u kterého tyto problémy odpadají.

Využijme tedy jehličí. koncentrace [ng.m-3] ≤ 0,4 21,3 % > 0,4–0,6 24,6 % > 0,6–0,8 21,6 % > 0,8–1,0 17,5 % > 1,0–2,0 12,9 % > 2,0 2,1 %

Pro kvalitu života odpovídající našim současným požadavkům potřebujeme významné množství energie. Takřka všechny naše každodenní činnosti jsou závislé na elektrickém proudu – od systému dopravní infrastruktury, který je vybudován na předpokladu dostupných pohonných hmot, až po pokojovou teplotu v našich domovech, již zajišťujeme rovněž především spalováním energetických zdrojů. Již od 70. let vyvstávají zřetelně problémy spojené se spotřebou fosilních energetických zdrojů. Ať už mluvíme o jejich omezených zásobách, negativních zdravotních a ekologických dopadech jejich využívání nebo rostoucích nákladech. Jsou to problémy zásadního rázu nejen pro jednotlivé státy, ale i pro obce a komunity, které se s konkrétními důsledky musí potýkat. Vzhledem k nerovnoměrnému rozložení fosilních zdrojů energie po povrchu země byla energetická infrastruktura budována od počátku pro potřeby center, odkud se posléze rozšiřuje. Díky tomu je využívání energie závislé na velkých celcích, především státu. Konečný spotřebitel má tak omezené možnosti ovlivnit to, jakou energii bude spotřebovávat a kolik za ní bude platit. Na tyto problémy upozorňovalo v západních zemích environmentální hnutí mimo jiné i v případě využívání jaderné energie. Kromě toho probíhaly paralelně pokusy o nalezení cesty k řešení těchto problémů při zachování srovnatelné životní úrovně. V západních zemích byla dekádou vzestupu zájmu o udržitelný rozvoj devadesátá léta. To se projevilo i v legislativě Evropské unie, například liberalizací energetického trhu v roce 1998, která mimo jiné umožnila volbu dodavatele energie. Právě v té době se dvě menší evropská města – německé Schönau a švédské Växjö – odhodlala vzít energetické zásobování občanů do svých rukou.

Energetické družstvo z malé obce zásobuje zákazníky po celém Německu

Pětiletý průměr ročních průměrných koncentrací benzo[a]pyrenu 2010–2014. Zdroj: http://portal.chmi.cz

Německé Schönau leží nedaleko Freiburku v německé spolkové zemi Bádensko-Württenbersko. Obyvatelé tohoto dvou a půl tisícového městečka byli v roce 1986 hluboce zasaženi černobylskou havárií. Tato událost byla ostatně zásadním milníkem pro hnutí proti atomové energii, které je do dnešních dní nejen v Německu velmi významné. Proto ještě tentýž rok založili občané Schönau iniciativu „Rodiče pro budoucnost bez atomu“ (Eltern für Zukunft). Její cíl byl nemalý: zbavit malé město závislosti na elektrickém proudu vyráběného atomovou elektrárnou.

Rebelové proti proudu

Primárním důvodem byl strach rodičů o budoucnost svých dětí. Také proto první aktivity iniciativy mířily na zapojení dětí do citlivého uvažování o spotřebě energie. S tímto ohledem vznikla například kabaretní skupina „Wattkiller“ (vrah wattů). Kromě toho občané založili malou firmu na výrobu energie – nejprve ve vodní elektrárně a poté pomocí kogeneračních a fotovoltaických zařízení, na něž si mezi sebou sami vybrali peníze. Tehdejší provozovatel energetického zásobování tyto aktivity logicky nepodporoval, což v roce 1990 vyústilo v zásadní politickou otázku: zda prodloužit koncese pro energetické zásobování. Provozovatel nabídl obci sto tisíc marek, pokud kontrakt prodlouží. Angažovaní občané kontrovali stejnou sumou. Tehdejší vedení města přistoupilo na návrh provozovatele a občané zareagovali vyhlášením referenda. Rozhodnutí o rok později zvrátili těsným vítězstvím. V roce 1994 potom vznikla společnost s ručením omezeným Elektrické závody Schönau (EWS), kterou vlastnilo družstvo šesti set padesáti občanů. Rok na to získal podnik koncesi na energetické zásobování města. Od samého počátku téma obec politicky rozdělovalo, proto občané uspořádali nové referendum o koncesi pro energetické zásobování, tentokrát s cílem zamezit jeho převzetí od EWS. I v druhém referendu v roce 1996 zvítězili zastánci energetického zásobování v rukou EWS. Kromě otázky koncese bylo problémem také vlastnictví infrastruktury, kterého se tehdejší vlastník chtěl vzdát za tržní cenu 6,5 milionu marek. Finanční prostředky pro tuto koupi pocházely z velké části z fondu schönauské energie, který

30

energetika

Ich bin ein Störfall

ale sám o sobě nestačil. Schönauští proto oslovili s žádostí o pomoc ekologické organizace a reklamní agentury. S jejich pomocí se jim podařilo zorganizovat nyní již legendární celoněmeckou sbírku, která jim vynesla více než dva miliony marek. Její podtitul byl „Ich bin ein Störfall“, který můžeme volně přeložit jako „Jsem energetická porucha“. Kampaň rámovala snahu iniciativy jako rebelské úsilí, což aktivistům ze Schönau zůstalo v přezdívce „rebelové proti proudu“ (Stromrebellen). Od doby převzetí rozvodné sítě se družstvo EWS významně rozrostlo. Kromě samotného Schönau spravuje energetickou síť dalších osmi obcí, zaměstnává přes devadesát zaměstnanců a v roce 2013 hospodařilo se ziskem téměř dva miliony eur. Díky liberalizaci energetického trhu, která umožňuje spotřebitelům zvolit si dodavatele proudu, může EWS dodávat proud zákazníkům po celém Německu. Počet odběratelů proudu je tak mnohonásobně vyšší než počet obyvatel města a vyšplhal se na sto padesát tisíc. Ursula Sladek, ředitelka a jedna ze zakladatelek EWS, získala v roce 2013 ocenění německé nadace životního prostředí. Energetický podnik se stal již neodmyslitelnou součástí života obce, což nejlépe dokládají výroky současného starosty. Ten byl zpočátku skeptický, nicméně na základě nejen ekonomických výsledků družstva přijal příběh energetického přechodu Schönau za svůj. Zdá se, že politické spory v obci jsou již minulostí.

energetika

VAEB, jak se tento podnik jmenuje, provozuje kogenerační elektrárnu na biomasu. Tato elektrárna vytváří polovinu veškeré energie spotřebované v obci. Území obce tvoří z poloviny lesy, ze kterých pochází štěpka pro výrobu elektrické energie a tepla. Podle vyjádření podniku i městské samosprávy je kladen důraz na uzavřený cyklus výroby energie, při němž se neprodukuje odpad. Popel ze spalování se navrací do lesa jako hnojivo. Udržitelnost těžby dřeva dokládají relativně malou transportní vzdáleností (do 90 kilometrů) a velkou rozlohou lesů, které tím pádem mají možnost se znovu obnovovat. Podoba energetického zásobování se projevuje v ekonomické rovině. HDP na obyvatele ve městě stále roste, od roku 1993 do roku 2012 o 92 %. Ceny energie ve Växjö jsou zároveň jedny z nejnižších ve Švédsku, město je na žebříčku v první dvacítce. Elektrárna na biomasu přináší občanům také zaměstnání a to nejen uvnitř samotné továrny, ale také v rámci dřevozpracujícího a lesnického průmyslu. Město si na udržitelnosti staví svou image, prezentuje se jako nejzelenější město Evropy. Zájem médií se pak jeví jako jeden ze způsobů, jímž město láká turisty, ale i podnikatele. Takovým příkladem je například tamní továrna firmy Volvo, která je první továrnou zásobovanou pouze energií z obnovitelných zdrojů. Sousloví komunitní energetika označuje přístup k energetickému zásobování, který mění obvyklé schéma zákazník – dodavatel. Vychází z potřeby samosprávně rozhodovat o způsobu produkce a distribuce elektrické energie a tepla, jež jsou zásadními podmínkami důstojného života. To, co se nám může zdát samozřejmé a dané, komunitní energetika problematizuje. Občan je zapojen do vytváření podoby spotřeby i výroby energie. Oba výše uvedené příklady ukazují, že energetická otázka je otázkou politickou. Důležitá je i kontinuita jejího prosazování. Jak Schönau, tak i Växjö na dosažených změnách vydělávají ve více ohledech. Energetické podniky těchto měst šetří životní prostředí, jsou ekonomicky životaschopné a vytvářejí pracovní místa. Výsledky, kterých tato města dosahují, mohou být příkladem pro další města a samosprávy, obzvláště když technologie úspory a výroby energie z obnovitelných zdrojů začínají být dostupnější a jsou podporovány dotačními programy.

Dánsko: 3 projekty udržitelného městského plánování Karel Bařinka, nezávislý architekt, člen IURS-Institutu pro udržitelný rozvoj sídel, z. s., partner projektu SUSREG v ČR

Dánsko – stejně jako řada dalších zemí EU – řeší v současné době projekty rozvoje měst z pohledu udržitelnosti. Udržitelnost znamená efektivní využití energií, různá úsporná opatření, intenzivnější využití v místě dostupných obnovitelných zdrojů energie, a následně také snížení emisí CO2.

Image nejzelenějšího města v Evropě láká turisty i podnikatele

Odlišný příklad ze stejného období můžeme vidět ve švédském městě Växjö. Samospráva tohoto 89 tisícového města si na počátku devadesátých let vytyčila cíl stát se do roku 2030 uhlíkově neutrálním městem. To znamená výrazné změny týkající se nejen energetiky, ale také dopravy, spotřeby a odpadového hospodářství. Město svůj ambiciózní plán již naplňuje: minulý rok byly naměřeny emise na hlavu o 48 % nižší než v roce 1993. Zásadní podíl na tom má hlavně energetické zásobování, které pochází z naprosté většiny z obnovitelných zdrojů. Växjö zásobuje elektřinou a teplem městský podnik, který ale na rozdíl od německého Schönau není družstvem. Ačkoli občané Växjö jsou teoreticky vlastníky podniku, jejich rozhodovací pravomoci jsou pouze nepřímé. Jediný způsob, jakým mohou rozhodovat o jeho chodu, jsou volby do zastupitelstva, které následně volí členy rady podniku.

Jsem energetická porucha

Nízkopodlažní bytové domy sídliště Albertslund-jih. Foto: archiv autora

31

32

energetika

Iniciátoři těchto projektů mohli využít na podporu těchto záměrů např. projekty programu Intelligent Energy Europe / IEE, 2013–2015. Jedním z těchto projektů byl SUSREG – „Stimulace udržitelného regionálního rozvoje pomocí strukturovaných přístupů“.

a soukromé konzultační společnosti. Velká Kodaň by tak měla být nejvíce energeticky efektivním regionem Dánska, s koncepcí založenou na spolupráci veřejného a soukromého sektoru. Velká Kodaň by také měla být do r. 2025 CO2 neutrálním regionem.

Dánská případová studie projektu SUSREG řešila zejména organizačně energetickou koncepci rozvoje oblasti tzv. Velké Kodaně. Celé území zahrnuje 2 568 km2 a má 29 měst a obcí. V nich žije 1 718 418 obyvatel (údaj z r. 2012). Do r. 2040 se předpokládá zvýšení na více než 2 miliony. Cílem projektu byl návrh koncepce rozvoje regionu zaměřený na realizaci energetického systému bez využití fosilních paliv do r. 2035 a systému dopravy bez využití fosilních paliv do r. 2050. Základním principem této vize je využití obnovitelných zdrojů energie, energetických úspor, řešení koncepce odpadového hospodářství a podpory energeticky šetrné dopravy. Do procesu energetického strategického plánování jsou zapojeny všechny municipality regionu, 9 dodavatelů energií resp. správců sítí technické infrastruktury, 2 národní a regionální poskytovatelé veřejné dopravy, vysoké školy

Konkrétním příkladem praktické aplikace výše uvedené vize je revitalizace obytné zóny, sídliště Albertslund-jih. Předmětem revitalizace je sídliště pro 5 200 obyvatel postavené v letech 1963–1968 jihozápadně od centra Kodaně. Sídliště má velmi dobrou vazbu na hromadnou dopravu, zastávku příměstských vlaků s přímými spoji do centra Kodaně. Zástavba je velmi intenzivní, sídliště zabírá pouze 77 ha. Důvodem obnovy byly kromě rostoucích nákladů na provoz a údržbu také narůstající sociální problémy. Bylo žádoucí kvalitativně pozdvihnout celou lokalitu. Revitalizace probíhá postupně. Jedná se o jedno z prvních prefabrikovaných sídlišť, takže demolice původních objektů až na úroveň základové desky s ponecháním dělicích železobetonových stěn nebyla až takovým problémem. Bydlení je zde nyní řešeno v rekonstruovaných nízkopodlažních bytových domech o max. 3 podlažích s vybaveností v úrovni parteru, dále v řadových dvoupodlažních rodinných domech a přízemních atriových domech. Parkování je řešeno centrálně vždy pro obytnou skupinu. K vchodům do jednotlivých domů vedou již jen chodníky. Plošný standard je poměrně velmi skromný, což souvisí s cenami rekonstrukcí a provozními náklady. Navrženo je 6 modelových typů rekonstrukce. Cílový stav se liší v kvalitě tepelně technických vlastností pláště budov a tedy potenciálních úsporách v provozu. Posuzována je také adekvátnost investičních nákladů ve vztahu k potenciálním úsporám a finančním možnostem cílových skupin obyvatel. Koncepce sídliště je zajímavá, hustota zástavby na naše poměry velmi vysoká, ale jak se vyjádřil kolega z Nizozemí, v jejich zemi by tento model bydlení pravděpodobně moc úspěšný nebyl. Většina domů je totiž orientovaná do soukromých zahrad, směrem do ulice téměř bez oken. Je patrné, že nelze kopírovat různé zahraniční příklady,

Sídliště Albertslund-jih, átriový rodinný dům po rekonstrukci. Foto: archiv autora

Sídliště Albertslund-jih, řadové rodinné domy po rekonstrukci. Foto: archiv autora

energetika

Vinge, celkový pohled na nové město. Zdroj: Gate21 a výstupy projektu SUSREG, IEE.

ale je vždy nutné uvažovat v souvislostech s domácími podmínkami a zvyklostmi. Což by ale na druhou stranu nemělo vylučovat různá inovativní řešení. Součástí revitalizace sídliště je rovněž změna systému centrálního zásobování teplem zaměřená na snížení emisí CO2 a využití obnovitelných zdrojů energie. Rozvojovým projektem na „zelené louce“ je město Vinge severozápadně od Kodaně, přibližně 30 minut vlakem od centra metropole. Oblast tzv. Velké Kodaně s 1,2 milionem obyvatel ročně zaznamenává přírůstek 20 000 nových obyvatel, vzniká tak potřeba nových rezidenčních projektů přímo v Kodani, nebo spíše podél hlavních rozvojových os směrem na západ od centra. Koncepce rozvoje města z r. 1947 je řešena na principu „dlaně s pěti prsty“, kdy pomyslná dlaň je centrum, a prsty jsou osy rozvoje s páteřní infrastrukturou. Na jedné z prostředních os směrem do vnitrozemí bude postaveno město Vinge. Plán nového města byl navržen společnostmi EFFEKT + Henning Larson Architects ve spolupráci s Marianne Levinsen Landscape a Moe consulting engineers. Projekt je iniciován municipální správou města Frederikssund a jde o jeden z největších rozvojových městských projektů v Dánsku. Na ploše 370 ha vznikne domov pro 20 000 obyvatel, ve městě bude k dispozici také 4 000 nových pracovních příležitostí. Centrem města bude nová železniční stanice a navazující „zelená“ centrální zóna, tzv. The Green Heart. Celé centrum je koncipováno především pro pěší, najdeme zde občanskou vybavenost, ale také prostory pro sportovní aktivity a rekreaci. Základní koncepcí rozvoje města je harmonie s přírodou, součástí zelené zóny je tak kromě veřejné zeleně několik vodních ploch. Tyto vodní plochy a vodoteče jsou součástí systému nakládání s dešťovou vodou. Současně již rozvojové koncepty počítají s různými scénáři zvýšení hladiny na vodních plochách. Nový typ urbánních prostor je koncipován především pro chodce s kvalitní vazbou na hromadnou dopravu. Preferovány jsou rovněž cyklostezky se systémem bezpečných cest, včetně infrastruktury parkovacích zařízení pro kola. Předpokládá se rovněž upřednostňování elektromobilů na úkor běžných vozidel se spalovacími motory. Nejhustší a zároveň

nejvyšší zástavba je v centru kolem železniční stanice. Jak se zástavba vzdaluje od centra, postupně se také snižuje. Město je rozděleno na několik částí, z nichž každá může být dál rozvíjena dle potřeby. Zástavba je koncipována poměrně organicky, předpokládá se pestrá skladba nízkopodlažních bytových domů o 3–4 podlažích, řadových rodinných domů a vil. V severní části je plánována komerční výstavba typu technologického parku a větrné elektrárny. Co se týká energií, počítáno je výhradně s čistou elektrickou energií z větrných a solárních elektráren, dále rovněž s centrálním zásobováním nízkoteplotního vytápění. Zástavba bude výhradně ve standardu pasivních nebo aktivních domů. Jelikož je město budováno podle principů SMART CITY, samozřejmostí budou vysokorychlostní sítě přenosu dat, všude dostupná wifi apod. Zahájení prací na projektu, resp. realizace první části, tzv. Delta District, je plánováno na r. 2016, následovat by měla v r. 2017 výstavba železniční stanice a centra města s vybaveností. Postupná realizace je plánována až do r. 2040. Z prezentací k projektu SUSREG, Intelligent Energy Europe, informace poskytla společnost Gate21, Dánsko.

Vinge, železniční stanice, vizualizace návrhu. Zdroj: Gate21 a výstupy projektu SUSREG, IEE.

33

34

energetika

Britská energie Mark Cartwright, britský konzultant časopisu Smart Cities

V Británii se energetika a její dopad na životní prostředí bere velmi vážně. Dokonce jsme proto ustanovili i odbor vlády pro energetiku a změny klimatu (DECC). Prvním krokem k řešení problému je jeho správné chápání. Proto je jedním z hlavních úkolů DECC sbírat a analyzovat data o spotřebě energií. Existuje velmi rozsáhlá datová sada, která je veřejně dostupná na jejich webových stránkách a je tam i něco zábavného na čtení před usnutím. Bohužel údaje nejsou moc podrobné, a navíc neobsahuje žádný aktivní mechanismus na zlepšení. Existují zde tři široké přístupy k provedení změny: • • •

pomoc lidem snížit jejich energetickou spotřebu, pomoc výrobkům, aby se staly energeticky efektivní pomoc dekarbonizovat výrobu a distribuci energie.

První přístup (snížení spotřeby) začíná zlepšováním dostupnosti informací o spotřebě pro koncové uživatele a dosažení zlepšení skrze automatizaci. Jinými slovy se tím označuje smart metering („on-line” měření spotřeby energie) spojený s dalšími systémy „chytrého konzumenta (chytré domácnosti)”. Británie má svůj národní Implementační plán pro smart metering, který činí poskytovatele povinnými „všemi rozumnými kroky“ zavést chytré měřiče plošně do roku 2020. Úřady již vystavily licenci všem jednotlivým produktům, které systém vyžaduje (nedávný bulletin představil 36 komerčně dostupných „domácích displejů“). „Chytré měřiče," jak uvádí jejich program v informačním letáku z roku 2010, „budou hrát důležitou úlohu v britském přechodu na nízkouhlíkovou ekonomiku… Zákazníci budou mít k dispozici informaci o téměř aktuální spotřebě energie, která jim usnadní dohled nad jejich spotřebou, úsporou peněz a snížením emisí. Chytré měřiče také poskytnou svým uživatelům přesnější informace, a ukončí tak dosavadní zálohový platební systém postavený na odhadu spotřeby.“ Dokonce k tomu existuje i nezávislá technická dokumentace, jak by měly být měřiče navrženy (http://www.rica. org.uk). Doposud byly instalovány asi 2 miliony chytrých měřičů z celkově plánovaných 50 milionů, mírně převažují měřiče plynu nad měřiči elektrické energie.

Systémů chytrého domu lze nalézt několik druhů – některé zviditelňují naměřené hodnoty, některé se zabývají detailnějším managementem elektrických spotřebičů v domácnosti: například načasování startu některých náročnějších spotřebičů jako jsou ledničky a pračky do části dne s nižším tarifem s asistencí uživatele, asi nejpopulárnější je produktová řada Hive (https://www.hivehome. com), kterou distribuuje energetický gigant British Gas. Nicméně diskuze nad tím, zda to funguje, není zcela jednoznačná. Časopis Computer Weekly uveřejnil článek o výzvách v roce 2012, který stojí za přečtení. Pokud připustíme, že to byl v době spuštění správný směr, nedávno při parlamentním hlasování zazněly také znepokojivé hlasy: „Bez výrazné a okamžité změny aktuální politiky hrozí programu, že skončí daleko od plánovaných cílů.“ Nedávno se totiž vyskytla nová nebezpečí jako hackování, softwarové problémy, vyšší účty za energie, jejichž navýšení je důsledkem „chytré“ regulace atp. Mám podezření, že oba přístupy (chytré měřiče a alternativní zdroje) jsou přeceňovány. V realitě si většina lidí zvykne na existenci chytrých měřičů a postupně si jich přestanou všímat. Protože se většina spotřeby elektrické energie váže k vytápění, následovaném vařením a zábavou, bude se spotřeba energie odvíjet od teploty, kterou lidé považují za komfortní, dále od toho, jak se lidé stravují a kolik elektroniky doma mají. Ale snížení spotřeby energie není jednoduché a ne vždy je moudré. Až doposud byla schopnost lidstva využívat vyrobenou energii základním mechanismem růstu a rozvoje. Na lidské úrovni je nedostatek energetických zdrojů největší problém: nikdo nechce, aby chudí staří lidé umírali, protože si nemohou dovolit platit vysoké účty za energie. Druhým přístupem je tudíž zlepšení účinnosti výrobků kvůli nižší spotřebě energií. To je pro veřejnou sféru velmi těžko uchopitelné téma, protože se tento směr odvíjí od technických možností výrobků nabízených komerční sférou, ale i zde již existují určité zásahy. Jednou z úspěšných intervencí Evropské komise je regulace spotřeby energie v pohotovostním stavu a stavu vypnuto, která platí od roku 2010. Touto regulací se výrazně limituje objem spotřeby elektrických a elektronických spotřebičů, když nejsou zapnuty. Odhady hovořily o energetických úsporách v rámci EU ve výši 4 miliard eur ročně. Nicméně pohotovostní stav znamená asi 1 % spotřeby energie. Pro dosažení reálného dopadu, například pro vytápění domácností, je nutné zavést něco většího. A to není nová politika. Británie měla dlouholeté programy na zlepšení izolace bytové zástavby, od zateplení půd, přes zateplení stěn, výměnu oken atp. Nedávno bylo zařazeno i centrální vytápění, což vyvolalo nákup kondenzačních a kombinovaných bojlerů, fotovoltaických a termálních systémů. Tyto programy byly dotovány velkými sumami z veřejných prostředků v podobě grantů či dotací. Nový přístup je nazýván „Green Deal” (a je obdobou českému programu Zelená úsporám, byť je více zaměřen na zasažení nízkopříjmové skupiny obyvatelstva, pozn. redakce).

energetika

V roce 2006 Britská vláda vyhlásila cíl, že všechny nové domácnosti budou s nulovými emisemi (zero-carbon) do roku 2016. I když byla tato politika (se změnou vládnoucí politické strany) zmírněna, stále existuje program na přísnější regulace výstavby budov. Existuje mnoho organizací pro podporu komunit (http://zero-carbon-house.co.uk). A také ukázkových projektů, například v Birminghamu.

Také existují města, která se posunula blíže k výrobě energie, jako například Bristolská společná energie (http://www.bristolenergy.coop), která je společností vlastněnou občanskou komunitou a provozovanou na principech kooperativnosti již od roku 2011. Jejím primárním zaměřením jsou solární instalace v komunitních budovách, ale zabývá se i větrnými elektrárnami. Financování pochází z veřejných dluhopisů, jejichž výše již přesáhla 1 milion liber.

Ještě před schválením tohoto politického cíle však byl uvedený přístup kritizován jako příliš pomalý: nová výstavba se pohybuje kolem jednoho procenta všech budov v Británii. Například aktivisté změny klimatu volají po mnohem rychlejší změně dosavadních forem energetické spotřeby.

Také se rozvíjí poskytování energetických dodávek napřímo, tj. některé obce podporují společnou aktivitu svých rezidentů. Většina z nich primárně cílí na snížení účtů za elektřinu, nikoli na zlepšení elektrických spotřebičů. A jsou také schopny tyto aktivity propojit s širší podporou služeb zabývajících se odběrem.

Asi ty nejúžasnější projekty jsou nové městské energetické společnosti. V Británii je jich už několik. Poslední oblastí pro energeticky chytré projekty je výroba a distribuce energie. Velké projekty samozřejmě vyžadují národní či i mezinárodní investice a jsou předmětem politických debat. Řeší se nové atomové elektrárny, ale i schémata jako je přílivová elektrárna (Severn Estuary tidal energy project), o níž se diskutuje již od počátku osmdesátých let, ale teprve v roce 2015 získala politickou podporu a je stále ve fázi řešení environmentálních dopadů. Ale na nižší úrovni se toho děje mnohem víc. Asi ty nejúžasnější projekty jsou nové městské energetické společnosti. V Británii je jich už několik a každá je jiná. Některé, jako například skotská Naše energie (http://our-power.co.uk) nebo Nottinghamská Robin Hood Energy (https://www.robinhoodenergy.co.uk), se staly dodavateli, kteří nakupují energii na velkoobchodním trhu a poskytují na neziskové bázi svým občanům mnohem levnější tarify.

Soukromý sektor tyto inovace podporuje. Ovo Energy (https://www.ovoenergy.com) není jen obyčejným dodavatelem energií, ale spolupracuje skrze komunitní program i s místními obcemi jako Cheshire East, Peterborough a Southend. Ovo poskytuje „hotové řešení pro místní organizace, které se chtějí zbavit mezičlánků (zprostředkovatelů) a stát se energetickými společnostmi; tj. od dodávky a výroby, až po chytré technologie a energetickou efektivitu.“ Energetická politika je velké a komplexní téma a ne něco, co města mohou řešit sama. Je stále evidentnější, že změna je možná, neboť již existují některé nosné příklady. Trh je však stále nezralý, i když se vyvíjí velmi rychle. Jsou to úžasné časy.

35

36

energetika

energetika

Vzorový Bristol

2015 a již vyrábí elektřinu. To znamená, že neexistuje žádné stavební riziko a jsou řádně nastaveny smlouvy o údržbě i pojištění.

Důvod k investování do 29. února A je tu důvod, proč investovat do poledne dne 29. února 2016, neboť můžete počítat zisk již od 1. března 2016. Máte nějaké dotazy? Podívejte se na naši nabídku, nebo nám zavolejte, abyste se dozvěděli více.

4.

Úrokové sazby 6 % Investice do této nabídky dluhopisů jsou úročeny 6 % ročně, vyplacenými po třech letech. Po třech letech investoři mají možnost nechat si své dluhopisy proplatit nebo prodloužit fixaci se sazbou 5 % ročně. Minimální investice je 500 britských liber.

Takto končí marketingová kampaň města Bristol, která staví na jednoduché pozitivní motivaci občanů s veškerým zajištěním a servisem. Pro ty z Vás, kteří uvažují o podobném modelu ve Vašich městech, doporučuji si projít jejich 36stránkovou brožuru, viz https:// www.ethex.org.uk/medialibrary/2015/12/09/21431e59/BEC%20 LF%20Bond%20Offer%201115.pdf.

5.

Doložené úspěšné realizace Bristol Energy Co-operative je zavedená kooperativní energetická komunita se dvěma úspěšnými nabídkami akcií. Naši ředitelé mají bohaté zkušenosti v řadě odborných služeb, včetně projektového řízení, financování, udržitelnosti, architektury, vzdělávání a zkušeností na úrovni ředitele společnosti.

7. Zdroj: lulu2626 / Shutterstock.com

Město Bristol je britským lídrem v oblasti inovací v energetice. Je příkladem toho, kdy je správná organizace energetického trhu základem chytrého řešení, ve kterém kromě úspor město dosáhne i zapojení občanů. Jedním z klíčových parametrů každého chytrého řešení města je zapojení občanů. K dosažení energetických cílů jsou město i tradiční dodavatel energií příliš slabí a pomalí. Motivace lidí ke změně přece nemusí být vždy spojena s dotací.

„Hledáte způsob, jak učinit etické investice v letošním roce? Naše nabídka dluhopisů je v současné době otevřená, takže lidé v celé Velké Británii mají příležitost podílet se na rozvoji obnovitelných zdrojů energie.“ Tak začíná výzva města směrem ke všem Britům. „Investujeme 2.662.000 britských liber z dluhopisů do obnovitelných zdrojů stejně úspěšně jako do našich nedávno nakoupených solárních panelů o výkonu 4.6 MWp, které již vyrábějí elektřinu.“ Co to znamená pro investory, komunity a místní ekonomiku? Město uvádí 11 dobrých důvodů, proč investovat do této nabídky dluhopisů. 1.

2.

„Už jsem investoval v nabídce do akcií této městské firmy a do dluhopisů dám ještě více. Dává velký smysl investovat své peníze, aby dělaly něco pozitivního, pomáhaly skutečným lidem a zároveň snižovaly emise uhlíku.“

Nezávisle schválená Nabídka dluhopisů byla nezávisle schválena v souladu s pravidly Finančního úřadu pro finanční pobídky Bates Wells & Braithwaite London LLP, advokátní kanceláří s autorizací dle Ministerstva financí (registrovaná FCA číslo 466148)

3.

6.

David Bárta, šéfredaktor Smart Cities

37

Přínosy pro komunitu Bristol Energy Cooperative je nezisková organizace a všechny přebytečné zisky z nabídky dluhopisů vrací zpět do komunity. K dispozici tak bude i speciální fond na podporu projektů v lokální komunitě. Partnerství s Mongoose Energy Úzce spolupracujeme s Mongoose Energy. Mongoose pracuje s komunitními skupinami, komerčními developery a investory při identifikaci, vývoji, financování, realizaci a údržbě vlastnictví komunity postavené na zdrojích čisté energie ve Velké Británii. Mají dobrou pověst s projekty výroby energie, úspěšného řízení podniků a zapojení komunit, neboť dokázaly vybrat investice ve výši 20 milionů liber na projekty obnovitelné energie.

8.

Spolupráce s experty na pozitivních investicích Žádosti k naší nabídce dluhopisů jsou spravovány Ethex, odborníky na pozitivní investice. K investování použijte jejich webových stránek (https://www.ethex.org.uk/BristolBond).

9.

Víte, co dělají Vaše peníze S dluhopisy víte, co vaše peníze dělají – dávají investorům finanční návratnost, pomáhají komunitě rozvíjet místní, čistou energii přes existující solární panely.

Pomoci zavést solární farmu do vlastnictví komunit Nabízíme investorům příležitost zavést solární farmu do vlastnictví komunity. Je to způsob, jak pomoci místním lidem převzít kontrolu nad dodávkami energií s ohledem na jejich rostoucí ceny. V současné době získává Velká Británie většinu energie (69 %) z fosilních paliv, ale má jedny z nejvyšších nákladů na ni v porovnání s podobnými vyspělými zeměmi.

10. Přispějete k zmírnění dopadů změny klimatu Prostřednictvím tohoto etického investování budete pomáhat k většímu využití sluneční energie ve Velké Británii a navíc ke snížení CO2. Stále více měst, jako je Bristol, si stanovuje cíl stát se uhlíkově neutrální. Naše nabídka dluhopisů Vám poskytuje snadný způsob, jak k tomu přispět.

Solární farma již vyrábí elektřinu Solární farma o výkonu 4.568 MWp je provozována blízko Puritonu v Somersetu. Stavba byla dokončena koncem roku

11. Přidejte se ke komunitě inovátorů Investoři se připojují ke stejně smýšlejícím jednotlivcům, kteří chtějí změnu. Investoři jako Mike Simpson, který řekl:

Čím to, že zrovna Bristol?

Bristol byl oceněn v roce 2015 titulem „Evropské zelené město“ za zlepšení svého životního prostředí se „smyslem pro humor“. Jeho první zvolený starosta George Ferguson je kvalifikovaný architekt, který studoval na University of Bristol a od té doby se zapojuje do kampaní na udržitelnost. Jako student protestoval proti výstavbě hotelu v údolí Avony a proti výstavbě vnitřního okruhu města Bristol. „Svůj politický program jsem představil ještě dlouho předtím, než jsem stanul ve vedení města,“ říká o sobě Ferguson. Jako architekt preferuje „vždy budovy znovu použít“. Ferguson žije v bytě v budově staré tabákové továrny, která má střechu ze solárních panelů. Obyvatelé recyklují vodu přes sběrače dešťové vody. „Nemám vanu, tak si dávám jen sprchu a snažím se topit co nejméně. Vlastně si takové žití velmi užívám. Posuzuji všechno, co dělám s ohledem na dopad na životní prostředí, který spojuji se sociálním a ekonomickým dopadem.“ Fergusonův plat starosty je vyplácen v bristolských librách – měně, kterou povzbudil lokální podnikání. „Mám-li jíst někde mimo domov, pak je to vždy v místním nezávislém podniku; a kolo mám také od místní nezávislé společnosti, která spoluvytváří cirkulární ekonomiku, jež je zdrojem pracovních míst a lepší komunity.“ Ale Ferguson říká, že není „zeleným hippie“. Je místním podnikatelem a má svůj pivovar, aby podtrhnul, že chce dělat věci lokálně.

Lokální měna města Bristolu. Zdroj: bristolpound.org

38

umění ve veřejném prostoru

umění ve veřejném prostoru

Martin Kochan, Zateplenie zastávky, 2014 Zatepľovaním panelákov na našich sídliskách sa snažíme aspoň vizuálne opraviť zdedené nedostatky a šeď bývalého režimu. Zateplením pomerne novej čakárne na zastávke MHD dochádza k absurdnej situácii, keď samotná funkčnosť stráca v otvorenom priestore význam. Martin Kochan cynicky reaguje na zmysel platenej práce vytvorením nezmyselnej nadpráce. Dielo však odhaľuje aj ďalšie roviny, ktoré sú bežnému pohľadu skryté. Vďaka sklu máme možnosť vidieť zvnútra „maľbu“ vytvorenú lepením izolačného materiálu, čo dodáva dielu anonymného stavebného majstra priam umeleckú kvalitu. Zdroj: martinkochan.com

39

40

Smart

Smart Cities v roce 2020 David Bárta, šéfredaktor Smart Cities Již třetí ročník Summitu měst konaného v Londýně pod názvem RE-WORK (předělej) ve dnech 16–17. 3. 2016 může shromáždit perspektivní vize toho, kam se jako civilizace posouváme. Vystoupí na něm spousta těch, kteří se pohybují na poli technologií a vědí, co je již dnes možné, což běžného občana ani nenapadne. Různé názory vybraných respektovaných spíkrů na to, kde se koncept Smart Cities bude nacházet v roce 2020, jsem shledal zajímavé s ohledem na jejich znalost místních poměrů. David Correa, výzkumný pracovník Ústavu počítačového designu: Nejsem si jistý, čeho bude dosaženo v příštích 5 letech, ale zdá se, že roste zájem o změnu statutu quo. Velmi to závisí na předvídavosti a flexibilitě vedení města, jeho ochotě přijmout na určitou míru rizika, a toleranci veřejnosti k „testování“ nových nápadů. Hledání správného řešení může přinášet i dílčí neúspěchy, což je dle mého názoru stále mnohem lepší než pokračovat v dělání věcí, o kterých víme, že nefungují. Alar Vork, CEO Cityntel: Jsme stále dost na počátku vývoje inteligentního města, ale vidím, že bude docházet k mnohem vyšší integraci různých systémů ve městě. V současné době existuje příliš mnoho roztříštěných řešení, která z jedné strany neumožňují odemknout plný potenciál města a jeho lokální ekonomiky, a na druhou stranu navyšují náklady, neboť se duplikuje mnoho věcí, které by mohly být provozovány jako sdílená řešení nebo platformy. Lola Fernandez-Redondo, Koordinátorka programu Digitální Greenwich: Pokroky v digitální infrastruktuře a nové technologie umožní rozvoj inteligentní technologické vrstvy, která bude nabízet informace na živo o aktuální situaci ve městě, spotřebě zdrojů, osob, zboží a dopravních toků, chování a potřeb občanů, atd. To změní způsob, jakým žijeme a pracujeme, a v reakci na to musíme upravit životní/prostorové uspořádání města, aby i nadále plnilo naše potřeby. Územní plánování v této transformaci povede. Úplné zavedení BIM úrovně 2 a další rozvoj a zavádění BIM úrovně 3 umožní stavebnictví uskutečnit změnu svého vlastního paradigmatu a přinést značné ekonomické, provozní, řídicí a finanční výhody pro průmysl. Rozšířené používání inteligentních zařízení a rozhraní API (narážka na otevřená data v Londýně, která už jsou několik let masivně využívána v praxi, pozn. redakce) již mění způsob, jakým jsou občané zapojeni do služeb, jako je doprava, energetika a zdravotní péče. Další vývoj nástrojů sociálních médií také způsobuje převrat v tom, jak se veřejné a soukromé organizace propojují s občany i ve formálních procesech, jako je plánování a tvorba strategie. Digitální infrastruktura a nové technologie umožní větší inteligentní kontrolu a řízení zdrojů. Sběr dat, integrace a otevřená dostupnost (otevřená data) umožní zúčastněným stranám město činit informovanější a aktivněji rozhodovat ve prospěch našeho životního prostředí a komunit. Allison Dring, spoluzakladatel Elegantní výzdoby: Architektura bude upřednostňovat funkční charakteristiky od konstrukčních prvků a stavebních materiálů se zabudovaným

internetem věcí k výrobě energie, k tomu, že fasády domů budou interagovat s městským prostředím. Namísto řešení vyrovnané energetické bilance či bilance CO2 budou budovy produkovat přebytky a budou fungovat jako činidla pro zlepšení města. Uvidíme akt stavění jako katalyzátor pro pozitivní změnu, která dalece překonává představu udržitelnosti. Enrico Motta, ředitel projektu Smart britského města Milton Keynes a profesor znalostních technologií na Open University: To opravdu záleží na úrovni investic, ale určitě bychom měli být svědky nasazení senzorických technologií v širším měřítku – například na zlepšení mobility, díky níž mohou lidé jet rovnou na volné parkovací místo bez klasického kroužení, což má dopad na dopravní zácpy. Kombinace elektrických vozidel, solárních panelů (nebo jiných udržitelných energetických řešení), levných baterií a inteligentních řídicích systémů by mohla umožnit jednotlivcům i městům snížit závislost na neobnovitelných zdrojích, což by naplnilo národní i lokální cíle. Nic z toho není ve skutečnosti science fiction. Jedná se o řešení, která jsou právě vyvíjena v MK: Smart. Výzvou je zajistit rozsáhlé nasazení těchto technologií. Niraj Dattani, vedoucí oddělení komunikace na Spacehive (crowdfundingový portál): Můžete již nyní vidět, že se to děje, ale za 5 let budou naše budovy, ulice, památky a další fyzický majetek mnohem „chytřejší“. Tím mám na mysli, že budou připojeny k nám nebo k sobě navzájem a budou pracovat pro nás spíše, než abychom pracovali pro ně. Začnou hrát aktivní roli při ovlivňování naší komunikace s městem zcela mimo stávající fyzické místo. Například by mohly shromažďovat a distribuovat informace nebo energii, nebo reagovat na naše chování či na podmínky kolem nich. Thorsten Klaus – ředitel Building Systems, AlphaEOS: Mnohé národní stavební předpisy nyní vyžadují nové projekty, které by dosahovaly standardu nulové spotřeby. Dalším logickým krokem je, aby další budovy byly stavěny v aktivním standardu. To znamená, že budou stavěny budovy, které mohou produkovat více energie, než dokáží spotřebovat a tuto poskytovat sousedním domům (což snižuje potřebu nákladných a na zdroje náročných rekonstrukcí). Aby bylo možné řídit složité toky energie, které vzniknou, jakmile se další budovy stanou těmito „mikroelektrárnami“, budou systémy pro automatizaci budov a systémy pro hospodaření s energiemi všudypřítomné. Infrastruktura pro elektromobily se pravděpodobně stane prominentnějším prvkem v těchto nových projektech, neboť umožní nové inovativní scénáře pro městské uživatele – například možnost nabíjet auta a motorky na pracovišti ve výrobních špičkách solárních elektráren a odvážet si část z této energie domů pro pokrytí spotřebních špiček v domácnosti. Bude možné integrovat i systémy sdílení kol a aut, které nabídnout alternativní formy dopravy a rozšíří tak škálu možností městské mobility. A jak to vidíte Vy? Budeme za 5 let schopni plošně stavět alespoň v pasivním standardu? A už máte u Vás ve městě nějakou senzorickou síť? Jak říká v úvodu David Correa, pokrok se odvíjí od otevřenosti a flexibility vedení města a ochotě veřejnosti zkoušet nové věci.

Smart

41

42

mobilita

Města s elektromobilitou

mobilita

43

David Bárta, šéfredaktor Smart Cities. Zdroj: evropský projekt TIDE

Všichni mluví o elektromobilitě, ale příklad dobré praxe s koncepčním uchopením tématu na úrovni města v ČR či SR stále chybí. Evropský projekt TIDE nabízí hned 5 příkladů dobré praxe evropských měst s kontaktem na příslušnou osobu. Určitě zde naleznete inspirativní opatření, jak může město napomoci elektromobilitě. Dortmund (Německo) – Přechod na e-mobilitu

Město Dortmund (576 tis. obyv.) je jedním z nejmodernějších v oblasti e-mobility v Evropě. Realizuje širokou škálu opatření v úzké spolupráci s občany s cílem urychlit zavádění elektrických vozidel. V roce 2014 byl uveden do platnosti hlavní energetický plán „Energy Transition“. Více než 150 zúčastněných stran vypracovalo 240 opatření v tématech energie, zdroje, mobilita a klima se zvláštním zaměřením na logistiky udržitelné město. V této souvislosti byly analyzovány příležitosti ke snižování emisí v dopravě a byly identifikovány oblasti pro potenciální úspory CO2. Na základě těchto zjištění učinila městská rada e-mobilitu prioritou. Dortmund začal tím, že koupil 20 elektrických vozidel a elektrokol pro komunální flotily. Město navíc zavedlo novou úpravu zadávání veřejných zakázek, podle které je možnost se rozhodnout pro nákup elektrických vozidel posouzena při každém nákupu služebního vozidla. Aby se novinka rychle zavedla, byli zaměstnanci města zapojeni hned na začátku a byla jim dána možnost využívat elektromobily v jejich volném čase. Koordinátorem e-mobility se stala speciální skupina vedená samotným starostou města. V úzké spolupráci s občany již Dortmund nainstaloval více než 180 veřejných dobíjecích míst, čímž se stal městem s jednou z nejhustších sítí dobíjecích stanic v Německu. Od roku 2011 se počet elektromobilů v Dortmundu se zvýšil o 300 %, ačkoli nebyly městem zakoupeny žádné větší flotily vozidel. Kromě toho skupina logistických společností začala realizovat flotilu elektrických kamionů s bateriovým napájením (o celkové hmotnosti 7,5 až 12 t) na transport zboží v širší aglomeraci města. První výsledky dokazují, že tato vozidla mohou ušetřit až 15 % nákladů ve svém každodenním provozu v porovnání s ekvivalentními kamiony s dieselovým motorem. Kontakt: Kurt Pommerenke, projektový manažer e-mobility, email: [email protected], nebo na www.projekt-elmo.de Foto: Matej Kastelic / Shutterstock.com

44

mobilita

Koprivnica, (Chorvatsko)

Koprivnica (30 854 obyv.) je město v severozápadním Chorvatsku. Aktivní politiky udržitelné městské mobility přinesly vysoké procento cyklistů a chodců v centru města. Největším současným problémem města z pohledu udržitelnosti dopravy je nedostačující veřejná doprava. Ambicí Koprivnice je, aby jedna třetina městského vozového parku byla elektrická a zaměstnanci města sdílená. Klíčovými součástmi opatření jsou nasazení pěti elektrických a dvou hybridních vozidel, pěti dobíjecích stanic, webová platforma, která systém sdílení organizuje, a školení pro zaměstnance. Dvě stě zaměstnanců města již elektromobily využívá. Očekává se snížení emisí CO2 o 27 % a provozních nákladů na městský vozový park o 24 %. Kromě zavedení systému sdílení elektrických vozidel pro zaměstnance město integrovalo do systému městských kol (bike sharing) schéma sdílení elektrokol pro uživatele kampusu i pracovníky univerzity. To jsou jen některá z opatření vyvinutých v rámci prvního plánu udržitelného městské mobility (SUMP) v Chorvatsku, který byl představen v roce 2015 spolu s Centrem SUMP pro jihovýchodní Evropu, které se nachází právě ve městě Koprivnica. Kontakt: Marko Stancec, odbor městské mobility a územního plánování, Koprivnica, [email protected]

Rostock (Německo) – systém městských elektrokol

Hanzovní město Rostock (203 tis. obyv.) sestavilo strategii a akční plán pro elektromobilitu 2030 s cílem podpořit elektromobilitu na místní a regionální úrovni. Město si stanovilo za cíl pomocí nových forem elektromobility podporovat intermodální a multimodální dopravu v Rostocké aglomeraci. Rostock Straßenbahn AG, místní dopravní podnik, zřídil flotilu 34 elektrokol k pronájmu, které si lze půjčit ze tří plně automatizovaných stanic umístěných na městských uzlech a dvou stanic v příměstských centrech, elektronicky rezervovat i zaplatit. Nové služby elektrické mobility byly úspěšné již po jejich zavedení v roce 2014. Veřejná elektrokola doplňují služby poskytované dopravním podnikem a prodlužují jejich dosah. Hlavními cílovými skupinami jsou dojíždějící, ale také každodenní či rekreační cyklisté. Automatické půjčovací stanice nabízejí: • efektivitu, neboť jsou administrovány a řízeny on-line, • bezpečnost, protože systém informuje uživatele o stavu baterie, řidičských datech a o případných závadách • pohodlí, a to díky nabídce on-line rezervací nebo vyzvednutí přímo na stanici. Pilotní projekt Elros (elektrická mobilita v Rostocku) byl spuštěn v průběhu řešení projektu EU ELMOS, do kterého bylo město zapojeno. Inovační projekt mobility je považován v celé Evropě za průkopníka veřejné infrastruktury na bázi standardu EnergyBus. Kontakt: Janette Heidenreich, projektová manažerka Rostocker Straßenbahn AG, [email protected], www.elros-leihen.de


Rotterdam (Nizozemí) – nabíjecí infrastruktura pro kola

Inteligentní dopravní systémy

Do konce roku 2014 postavil Rotterdam (610 tis. obyv.) více než 1 200 veřejných a soukromých nabíjecích stanic na strategických místech po celém městě v kombinaci s vyhrazenými parkovacími místy pro soukromé a firemní elektromobily. V nadcházejících letech si Rotterdam klade za cíl rozšířit síť nabíjení o dalších 2 000 veřejných stanic. Realizace bude probíhat ve třech oblastech: na soukromých pozemcích, na veřejných parkovištích a na ulici. Majitelům soukromých pozemků, kteří investovali do elektronabíječek, byly městem uhrazeny veškeré náklady s tím spojené (až do roku 2014). Město navíc sponzorovalo jeden rok nabíjení. Pro majitele elektrických vozidel město poskytuje nabíjecí stanice a patřičná parkovací místa na městských parkovištích i na ulicích. Cílem je poskytnout občanům v krátkodobém horizontu spolehlivou, rozpoznatelnou a jednotnou síť veřejných, poloveřejných a soukromých dobíjecích stanic po celém městě. Řidiči mohou napájet svá vozidla ve všech cílech svých cest. Platební systém je přístupný všem a je založen na platebních terminálech umístěných na ulicích i v parkovacích domech. Všechny dobíjecí stanice jsou opatřeny naprosto jasnými a srozumitelnými vysvětlujícími symboly, lze je uzamknout a jsou uživatelsky velmi přívětivé. Kontakt: Wynanda Babb, Vedoucí projektu udržitelné mobility Rotterdamu, [email protected]

Sunderland (Velká Británie) – infrastruktura pro mobilitu Městská rada v Sunderlandu (175tis. obyv.) se snaží poskytovat lidem snadnější přístup k městu a jeho podnikům. Sunderland patří mezi přední britská města ve vytváření komfortních podmínek pro řidiče elektrických vozidel, aby je mohli snadno používat a nabíjet.

» Měření úsekové rychlosti

» Vážení vozidel za jízdy

» Měření okamžité rychlosti

» Omezení nežádoucího tranzitu

» Detekce jízdy na červenou

» Monitorování jízdních pruhů

» Sběr dopravních dat

» Pátrání po odcizených vozidlech

» Detekce přepravy nebezpečných nákladů

» Kabelové a bezdrátové parkovací senzory

» Výpočet dojezdových dob

» Mobilní kamerové systémy

V současné době existuje více než 50 dobíjecích míst po celém Sunderlandu. Infrastruktura sestává ze sítě dobíjecích míst po celém centru města těm instalovány v místech, jako jsou Herrington Country Park (1 km za městem, pozn. redakce). Aby více řidičů volilo elektromobilitu, město zřídilo aktualizované webové stránky s uživatelsky přívětivými informacemi o elektromotorismu a mapkou stanic v rámci kraje Sutherland, kde si mohou své vozy dobít. Elektromobilisti se také mohou zaregistrovat on-line, aby se stali členem schématu „Nabij své auto (Charge Your Car)“, které poskytuje přístup k této síti nabíjecích stanic po celém Spojeném Království. Nejnovější vládní investice bude poskytovat finanční pomoc mezi roky 2015 a 2020 městům, která mají v úmyslu pobízet motoristy, aby přešli na elektrická vozidla. Tyto plány zahrnují celou řadu opatření na podporu nákupu elektrických vozidel a doplnění stávající nabíjecí infrastruktury, jehož cílem je eliminovat jednu z hlavních překážek pro obecné přijetí tohoto nového konceptu městské mobility – strach z nedobití. Kontakt: Paul Muir, technický ředitel Jack Crawford House, Sunderland, [email protected]

www.camea.cz

45

46


Chytrá dopravní telematika Mezi hlavní oblasti dopravy, které mají významný dopad na život ve městech a obcích, patří bezpečnost a plynulost silničního provozu, ochrana vozovek před nadměrným zatížením, snížení škodlivých emisí a dobrá dopravní obslužnost. Monitorování a ovlivňování dopravy v pohybu i klidu k tomu přispívá. Dopravní telematika využívá různých dopravních senzorů, výpočetních prostředků a přenosu dat pro tvorbu inteligentních dopravních systémů. S ohledem na budování chytrých řešení pro města a obce se objevuje potřeba vytvářet vzájemně kooperující dopravní systémy, které zajistí sledování dopravní situace v širším kontextu, a tím umožní výrazné zvýšení užitné hodnoty jednotlivých systémů díky synergickému efektu. Informace získané jednotlivými systémy lze využít pro zlepšení dopravní situace v celé oblasti. Vzájemně propojená zařízení také otevírají prostor pro komplexní systémový přístup k dané problematice pomocí softwarových nadstaveb pro cílený přístup k datům, a to jak pro potřeby kompetentních institucí, tak i široké veřejnosti. Mezi příklady chytrých dopravně-telematických systémů patří kombinace rychloměrů pro měření úsekové a okamžité rychlosti a systémů pro detekci jízdy na červenou, vzájemně propojené parkovací senzory pro monitorování rozsáhlých parkovacích ploch, systémy pro vážení vozidel za jízdy a pro ochranu obcí před tranzitní nákladní dopravou či komplexní systémy pro dohled a sběr dopravních dat.

Bezpečnost silničního provozu

Bezpečnost dopravy ve městech a obcích je bezesporu prioritou. Účinným a efektivním nástrojem pro zlepšení bezpečnosti dopravy je použití multifunkčních automatizovaných systémů pro detekci a dokumentaci dopravních přestupků.

Měření úsekové rychlosti je moderním přístupem k řešení problematiky dodržování rychlosti na komunikacích. Hlavní přidanou užitnou vlastností, oproti „klasickým“ rychloměrům, které měří rychlost jen v jednom místě/řezu vozovky, je skutečnost, že se měří a dokumentuje průměrná rychlost jízdy vozidla na celém sledovaném úseku komunikace. Tím se významně eliminuje tendence řidičů po průjezdu kolem měřiče okamžité rychlosti opět zvýšit rychlost svého vozidla. V případě měření úsekové rychlosti musí řidič dodržovat předepsanou rychlost v celém měřeném úseku, což má vynikající účinky na stabilizaci a homogenitu dopravního proudu a na minimalizaci dopravní nehodovosti a narušení plynulosti silničního provozu v obci. Ze zkušeností s používáním systémů pro měření rychlosti plyne, že v lokalitách, ve kterých byly nainstalovány, došlo k výraznému poklesu rychle jedoucích vozidel (o 50–70 %). Úměrně tomu klesly také emise a hluk. Měření okamžité rychlosti v konkrétním řezu komunikace radikálně přispívá ke snížení rychlosti přijíždějícího proudu vozidel na vjezdu do obce a v místech vyžadujících zvýšenou ochranu (u škol, sportovišť, zatížených přechodů pro chodce). Účinnost vynucení odpovídajícího chování řidičů je při důsledném vymáhání zjištěných dopravních přestupků velmi vysoká. Kombinované měření úsekové a okamžité rychlosti v sobě kumuluje výhody obou předchozích systémů pro měření rychlosti. V rámci jednoho komplexního systému je využito všech pozitivních vlastností obou principů měření. Obvykle se instalace koncipuje tak, že na začátku měřeného úseku pro úsekovou rychlost se instaluje i měření okamžité rychlosti. To působí na řidiče, aby ihned v místě začátku měření zpomalili na nejvyšší dovolenou rychlost v úseku. Potom obvykle již řidiči dodržují nejvyšší povolenou rychlost v celém úseku, resp. celé obci. Dochází k vyšší homogenizaci dopravního proudu, eliminují se vlivy zrychlení či zpomalení vozidel, provoz se zklidňuje a plynulost zvyšuje. Dokumentace jízdy na červenou na signalizovaných křižovatkách, přechodech či zpomalovacích světelných signalizačních zařízeních je dalším významným telematickým prvkem spolupůsobícím při zvyšování bezpečnosti provozu v obcích. Instalací těchto přestupkových systémů rapidně vzroste účinnost a respektovanost světelného řízení dopravy. S nadstavbou pro automatizované zpracování dopravních přestupků se z tohoto systému stává velmi efektivní nástroj pro vynucení dodržování pravidel silničního provozu. Jeho využitelnost se projevuje především tam, kde není z důvodu přerušení homogenity dopravy při instalaci vhodné instalovat úsekové měření rychlosti. Systém lze také s výhodou spojit s okamžitým měřením rychlosti a dosáhnout tak významného zvýšení bezpečnosti dopravy v prostoru křižovatky.


Doprava v klidu

Problematika parkování je v současné době stále aktuálnější, a to jak v rovině řešení nedostatku parkovacích míst, tak i pro minimalizaci marných cest při hledání volných míst k parkování. Komplexní přístup k řešení parkování je jedinou cestou k jeho úspěšné optimalizaci. Kromě odpovídající parkovací politiky a vyváženého platebního systému je nezbytné pro podporu systému zajistit i odpovídající parkovací senzory. Bezdrátové parkovací senzory jsou využívány především na vyznačených parkovacích místech a slouží k jednoznačné detekci jejich obsazenosti. Senzor poskytuje získávaná data do koncentrátorů, odkud jsou získané informace přenášeny do centrály. Kontinuální parkovací kabely jsou nejnovější možností pro detekci nevyznačených parkovacích míst, které naleznou své uplatnění především v rámci detekce uličního parkování všech typů (podélné, příčné i šikmé). Lze je navzájem propojovat a vytvářet ucelená plošná řešení. Integrované systémy inteligentního parkování s odpovídající softwarovou nadstavbou vytvářejí komplexní řešení dopravy v klidu. Do systémů lze integrovat organizačně-provozní a platební nástroje, významnou roli pak plní i kontrolní mechanismy a systém dozoru a dohledu nad dodržováním pravidel parkování. Mobilní kontrolní kamerové systémy realizované s využitím inteligentních kamer instalovaných ve vozidlech, které automaticky čtou registrační značky, umožňují účinný a efektivní dohled i nad rozsáhlými, z hlediska parkovací politiky i vzájemně nehomogenními parkovacími zónami a oblastmi.

Ochrana vozovek

Těžká nákladní a zvláště tranzitní doprava dlouhodobě způsobuje nemalé problémy především na silnicích nižších tříd, kde díky průjezdům obcemi a městskými aglomeracemi dochází k významnému negativnímu ovlivnění životního prostředí, bezpečnosti a plynulosti silničního provozu. V neposlední řadě též dochází k výraznému negativnímu vlivu na technický a provozní stav komunikací, k deformacím povrchu vozovek, narušování statiky mostních konstrukcí, zvýšeným otřesům, prašnosti, hlučnosti, vibracím apod. Tím je omezován jak komfort a životní úroveň obyvatel zasažených obcí, tak i ekonomika vlastníka či správce komunikací, pozemků, budov, areálů atd. Systémy pro vážení vozidel za jízdy jsou účinným řešením pro zvýšení efektivity vynucení dodržování maximálního povoleného zatížení nákladních vozidel resp. jejich jednotlivých náprav. Instalované kamerové jednotky poskytují odpovídající obrazovou dokumentaci vozidla. Veškerá měření probíhají při běžných rychlostech, takže lze kompletní vážení provést bez dopadu na plynulost provozu. Případné rozšíření systému vážení vozidel za jízdy o měření rychlosti též výrazně přispívá ke zvýšení bezpečnosti silničního provozu. Systémy pro ochranu obcí před nežádoucí tranzitní nákladní dopravou jsou alternativním řešením na ochranu obcí před nadměrnou nebo neoprávněnou nákladní dopravou přizpůsobeným skladbou senzorů a finanční náročností pro instalaci. Obvykle se tyto systémy instalují na příjezdu k obcím, případně na vjezdech do obce, a typicky se skládají z kamer pro dokumentaci vozidla a detekci jeho registrační značky a sady doplňkových senzorů, které ve sledova-

ném dopravním pruhu dokáží identifikovat nežádoucí vozidla (tzn. nákladní vozidla s větší než stanovenou limitní hmotností – obvykle 12/6 tun). Systém může být rozšířen o proměnné dopravní značení či jiné zařízení pro provozní informace, které online upozorňuje řidiče na jeho protiprávní jednání. Po několika měsících provozu systému se obvykle výrazným způsobem redukuje počet nežádoucích vozidel projíždějících obcí. Systém bývá doplněn i seznamem vozidel, která mohou mít průjezd obcí povolen, a jejich průjezd tak nebude opakovaně detekován systémem jako přestupek.

Dohled a sběr dopravních dat

Pro některé obce může být za odpovídajících dopravních a provozních podmínek efektivní instalovat dopravní kamerový dohledový systém. Ten tvoří sada kamer pro potřeby sledování vybraných úseků komunikací často včetně detekce různých dopravních jevů. Snímky z kamer jsou pak automaticky vyhodnocovány videodetekčním softwarem za účelem detekce kolon, stojících vozidel, překážek v silničním provozu, detekce jízdy v protisměru, nedovoleného stání vozidel apod. Doplňkovou funkcí těchto systémů bývá i získávání vybraných dopravních dat (např. sčítání vozidel, klasifikace vozidel, orientační rychlost dopravního proudu, výpočet dojezdových dob atp.). V rámci komplexního přístupu a systémové práce s dostupnými dopravními daty bývá v případě použití více dopravních telematických systémů obvykle vytvořena centrální databáze pro ukládání a zpracování dat včetně nadstavbového analytického a vyhodnocovacího softwaru. V těchto případech je zároveň zajištěno poskytování relevantních dat do nadřazených regionálních či celostátních systémů a datových struktur. Instalací a provozováním telematických systémů v obcích lze účinně regulovat a ovlivňovat negativní vlivy stále vzrůstající silniční dopravy. Počáteční investice do pořízení těchto systémů není zanedbatelná, ale na druhou stranu je to v současnosti nejrychlejší, nejdostupnější a nejefektivnější způsob, jak v krátkém čase bez velkých zásahů do dopravní infrastruktury alespoň částečně eliminovat negativní vlivy dopravy v dané oblasti. Ze všech chytrých řešení lze získávat statistická dopravně-inženýrská data, která mohou být využita pro plánování dopravy, dopravních opatření i jinak. www.camea.cz

47

48

mobilita


Kvalita služeb v dopravě David Bárta, šéfredaktor Smart Cities

Nové technologie umožňují vznik nových služeb, které cestujícím nabízí lepší informované volby. Jak ale měřit jejich přínos hodnotou za peníze?

•

• Dopravní telematika je oborem, ve kterém se informační a komunikační technologie používají k lepšímu řízení dopravy na základě zpracovaných dat z různých zdrojů, jakými jsou senzory ve vozidle, na silnici, senzory životního prostředí, mobilní telefony atd. Plánované investice do těchto systémů jsou v nadcházejícím dotačním období nemalé, proto je na místě hovořit o metrice, kterou by je bylo možné vyhodnotit jak ze strany státu, tak v některých indikátorech i měst.

•

•

•

Ředitelství Evropské komise pro oblast dopravy (DG MOVE) publikovalo v roce 2015 studii o hlavních měřitelných indikátorech (KPI), které vyplynuly jak z výzkumu, tak i z průzkumu mínění mezi profesionály v dopravě a technologiích. Výsledná metrika slouží pro naplnění požadavků na inteligentní dopravní systémy, které zavedla směrnice ITS (2010/40/EU). Ta cílí na několik oblastí v dopravě, od dostupnosti včasných dopravních informací, zvýšení bezpečnosti až po například parkování kamionů na dálniční síti. Téměř 200 stránková studie kromě výsledků obsahuje i podrobný popis dotazníkového šetření, které odhalilo, že největším současným problémem je nedostatek příkladů dobré praxe, nedostatek dat a řešení vlastnických vztahů a značné rozdíly v zavádění dopravní telematiky mezi členskými státy. Pro překonání těchto bariér studie doporučuje silnější harmonizaci předpisů a zlepšení spolupráce na úrovni EU spojené s finančními pobídkami a zavedením měřitelných indikátorů (KPI) pro posuzování těchto investic. Studie také odhalila pokročilost jednotlivých členských států v systematickém posuzování investic do dopravní infrastruktury a technologií. Česká republika i Slovensko se umístily na chvostu žebříčku, ve střední Evropě jsou lídři Rakušané, Slovinci a Maďaři.

•

•

Doporučené KPI pro zavádění telematických systémů

Délka a podíl silniční sítě pokryté webovými či vysílanými službami nabízejícími dopravní a cestovní informace. Zde je nutné rozlišit cestovní informace, dopravní informace, integrované dopravní a cestovní informace a informace o specifickém nákladu. Evidence by měla být vedena odděleně podle kategorie pozemních komunikací či typu oblasti (zóny). Počet a podíl zastávek MHD poskytujících cestujícím

•

•

•

cestovní informace v reálném čase (např. skrze informační panely). Je vhodné evidovat odděleně podle druhu dopravy. Délka a podíl silniční sítě, která je pokryta následujícími službami: 1. sběr dopravních informací ze zařízení na infrastruktuře, 2. služby dopravních informací, 3. dopravní plány včetně plánů přeshraniční dopravy, 4. opatření a vybavení pro management a řízení dopravy, 5. infrastruktura či vybavení komunikace umožňující kooperativní ITS a 6. inteligentní služby pro vyšší bezpečnost hendikepovaných a zranitelných účastníků dopravního provozu. Je nutné evidovat odděleně podle kategorie pozemních komunikací či typu oblasti (zóny). Počet a podíl světelně řízených křižovatek používajících adaptivní řízení nebo preferenci, eviduje se odděleně podle kategorie pozemních komunikací či typu oblasti (zóny). Délka a podíl silniční sítě pokryté detekcí nehod a jejich managementem, eviduje se odděleně podle kategorie pozemních komunikací či typu oblasti (zóny). Délka a podíl silniční sítě pokryté automatickou detekcí překročení rychlosti, eviduje se odděleně podle kategorie pozemních komunikací či typu oblasti (zóny). Poskytování inteligentních služeb na hlavní síti TEN-T a páteřních sítích, které spadají pod delegovaná nařízení směrnice ITS: • Délka a podíl silniční sítě TEN-T pokryté službami dopravních informací v reálném čase, které odpovídají požadavkům delegovaného nařízení 962/2015. • Délka a podíl silniční sítě TEN-T pokryté službami dopravních informací souvisejících s bezpečností provozu zdarma, které odpovídají požadavkům delegovaného nařízení 886/2013. • Délka a podíl silniční sítě TEN-T pokryté službami pro bezpečné parkování kamionů, které odpovídají požadavkům delegovaného nařízení 885/2013. • Počet a podíl nových vozidel, které mají následující znaky inteligentního vozidla: 1. bezpečnostního asistenta, 2. automatický provoz, 3. kooperativní systémy, 4. veřejnou tísňovou linku (112), 5. privátní tísňové volání (eCall).

Doporučené KPI na posouzení přínosů telematických systémů

Procentuální změna dojezdového času a plynulosti dopravy v úsecích, kde byly ITS systémy nainstalovány. Je vhodné evidovat podle typu vozidla. Procentuální změna ve variabilitě dojezdového času v úsecích, kde byly ITS systémy nainstalovány, měřeno koeficientem variace (standardní odchylka od průměrného času). Je vhodné evidovat podle typu vozidla. Procentuální změna podílů dopravních prostředků (modal split) v dopravních koridorech, v počtu nahlášených nehod a v ročních objemech CO2 v tunách) v úsecích, kde byly ITS systémy nainstalovány. Je vhodné evidovat zvlášť pro jednotlivé druhy dopravy.

49

50



V České republice dochází v posledních letech k revoluci ve veřejné hromadné dopravě. S masovým rozšířením chytrých telefonů a mobilních aplikací se automatizovaný předprodej jízdenek pomalu přesouvá z předprodejních kanceláří na internet či přímo do vozidel. Jízdenku pro cestu vlakem nebo autobusem si cestující mohou koupit ve kteroukoliv denní či noční dobu, a to za stejnou nebo dokonce nižší cenu než v klasické distribuční síti. Další inovativní novinkou, která zjednodušuje lidem cestování veřejnou dopravou, je zavedení bezkontaktního placení na městských a příměstských autobusových linkách. V posledních měsících a letech došlo k velkému posunu díky technologickým řešením společnosti MasterCard.

Bezkontaktní placení ve veřejné dopravě využívá stále více měst

Hromadné dopravní prostředky představují ve větších městech jeho páteř a jsou nezbytnou součástí každodenního života v jeho hustě obydlených částech. V mnoha případech tvoří i jediné spojení mezi centrální obcí a přidruženými obcemi a satelity. Některá sousedící města dokonce zavedla linky spojující vedlejší obec s jejich centrem, aby zefektivnila mobilitu svých obyvatel a zvýšila jejich pracovní i volnočasové možnosti. Dochází tak ke zvýšení konkurenceschopnosti města a ke spokojenosti obyvatel s místní samosprávou. V dnešní době je aktuálním tématem, v rámci příjemného cestování a navýšení počtu přepravených osob, také trend zavedení bezkontaktního placení v hromadné dopravě. Průkopníkem v zavádění této technologie se stala společnost MasterCard, která ji instaluje v západoevropských městech již od roku 2005. Do regionu střední Evropy však pronikla tato inovativní novinka až později, a to v roce 2010. Příkladem může být nedávné zavedení bezkontaktních platebních terminálů ve Varšavě, v metru a na autobusových zastávkách kolem města. V České republice se objevilo hned několik zajímavých projektů bezkontaktního placení jízdenek, které zvyšují komfort a uživatelskou přívětivost veřejné dopravy. Prvním městský dopravní prostředek v České republice, ve kterém se na podzim 2014 objevil bezkontaktní vozidlový automat, se stala tramvajová linka v Liberci. Po ukončení pilotního provozu zde byla možnost platit bezkontaktní platební kartou rozšířena na všech zhruba 30 tramvajových vozidel na lince Lidové Sady – Horní Hanychov. Aktuální statistky Dopravního podniku města Liberec ukazují, že si cestující tuto platební metodu velmi

rychle oblíbili. Během roku 2015 provedli liberečtí obyvatelé více než 35 000 nákupů jízdenek bezkontaktním způsobem, na konci roku se průměrný měsíční počet plateb pohyboval kolem 5 500. Dalším městem, které spustilo pilotní projekt s automaty s možností bezkontaktní platby, se stalo Brno. Na podzim 2014 rozmístil brněnský dopravní podnik na zastávkách Hlavní nádraží a Malinovského náměstí celkem tři automaty. Od června 2015 pak cestující mohou bezkontaktně platit na lince 76 (Hlavní nádraží – Letiště a zpět), kde byly nainstalovány tzv. validátory. Prvním městem České republiky, které cestujícím umožnilo platit bezkontaktně ve všech vozech MHD, se stala západočeská metropole Plzeň. Tamější městské dopravní podniky vyvinuly ve spolupráci se společnostmi MasterCard, ČSOB a Mikroelektronika systém, jenž pomocí 372 validátorů plně konkuruje zahraničním moderním dopravním řešením. Celkový počet bezkontaktních transakcí od dubna do konce roku 2015 dosáhl více než 367 000 plateb, kdy více než 27 000 držitelů bezkontaktních platebních karet nakoupilo jízdenky za 5,3 milionu korun. Důležitým milníkem pro bezkontaktní platbu ve veřejné dopravě bylo září 2015. Autobusová linka 381 z Prahy do Kutné Hory se stala první příměstskou linkou v České republice, kde cestující mohou zaplatit za jízdenku pohodlně bezkontaktní kartou přímo v autobuse. Na oblíbené pražské příměstské lince, kterou denně využívá až 3 600 lidí, přispěla bezkontaktní platba ke zrychlení odbavení. Novou možnost platby si oblíbili i zahraniční turisté, kteří se do města na seznamu UNESCO hojně vydávají nejen v průběhu letních prázdnin, ale celoročně. Na začátku letošního roku přestavila společnost MasterCard, ve spolupráci s Koordinátorem Integrovaného dopravního systému Olomouckého kraje (KIDSOK), technologickou novinku v odbavení cestujících na Jesenicku. Na 14 autobusových linkách spojujících město Jeseník s přilehlými obcemi je nyní možné ve vozidle nejen platit jednotlivé jízdné bezkontaktní platební kartou, nýbrž si i přiřadit k této kartě časový kupón. Jesenicko se stalo prvním regionem v České republice, kde je podobný způsob odbavení zaváděn. Zdejší metoda elektronického odbavení přináší cestujícím řadu výhod, jelikož veškeré úkony spojené s platbou či nahráním kupónu mohou realizovat se svojí stávající bezkontaktní platební kartou. Stačí si ji zaregistrovat v kanceláři či na webu dopravce a následně si k této kartě přiřadit časový kupón. Uživatelé jesenického systému mohou nákupy časových kupónů rovněž provést v e-shopu nebo v předprodeji v kanceláři. Pro budoucí nákupy kupónů již cestující mohou využít pouze e-shop dopravce. Celý systém je nastavený tak, že návštěva prodejního místa je poté vyžadována pouze při prokazování nároku na slevu, například u žákovských jízdenek. Rodič také může ze své karty zaplatit jízdné celé rodině, stačí jen, aby děti měly registrované vlastní platební karty, třeba předplacené, a rodič k těmto kartám pak přiřadí časový kupón. Příkladů využití inovativních technologií MasterCard pro bezkontaktní placení na městských nebo příměstských autobusových linkách je celá řada. Dynamický rozvoj bezkontaktního placení v hromadné dopravě potvrzuje i průzkum MasterIndex 2015, podle kterého chce tímto způsobem platit 45 procent Čechů. Bezkontaktní veřejná doprava má proto významný potenciál.

51

52

arch

Zelená úsporám –

červená památkové péči „Zaoblené“ okno arkýře – Dotace je dotace, nějaké to zhoršení se musí při vylepšování strpět. Fota: archiv redakce

arch

53

Roman Čerbák, architekt, urbanista a památkář NPÚ Brno

Nacházíme se v paradoxní situaci: stát omezuje vlastnické právo majitelů kulturních památek z důvodu veřejného zájmu, a zároveň nabízí finanční příspěvky na tzv. revitalizace, úpravy snižující energetickou náročnost budovy. Památky je z logiky věci žádoucí měnit co nejméně, dosažení energetických úspor je ale spojeno právě s výraznou změnou jejich podoby. Při pohledu na výsledky Zelené úsporám a obdobných programů se nabízejí mnohé otázky: Jaké energetické a finanční nároky z hlediska výroby i likvidace nové materiály (plastová okna, izolace atd.) představují? Jaká je jejich životnost a jakou mají schopnost technicky, ale i esteticky stárnout? Nemůže dojít aplikací nových materiálů k poškození stavby, například posunutím rosného bodu k degradaci dřevěných prvků konstrukce? Nepředstavují tyto změny v dlouhodobém časovém horizontu z ekologického a ekonomického hlediska rizika? Je nahrazování historických dřevěných oken opravdu ekologické a nutné? Není leckdy dostačující a izolačně dokonce výhodnější původní okno repasovat? Předmětem úvahy není zpochybňovat práci inženýrů, naopak je žádoucí, i z pohledu památkové péče, aby se materiály vyvíjely a aby měla společnost co nejvíce relevantních informací k rozhodování, v případě památek často nevratnému. Někdy nejde jen o dostatek informací, občas se zdá, že chyběl i obyčejný selský rozum. Ochrana památek a snižování energetické náročnosti jsou často bohužel protikladné činnosti. Stejně tak platí banální pravda, že ke každému objektu je nutno přistupovat individuálně a k řešení přistoupit až po důkladném zhodnocení konkrétních možností a hodnot objektu. Chronologicky lze námi sledovaný stavební fond, památky i „nepamátky“, rozdělit do několika skupin: 1.

Nejpočetnější skupinu památek tvoří nájemní městské domy z přelomu 19. a 20. století. Ty jsou kvůli svým bohatě plasticky zdobeným fasádám pro Zelenou úsporám nevhodné; pozitivní výsledek zateplení je vyloučen. Z obecně-kulturního hlediska může k tomuto kroku přistoupit pouze jedinec značně otrlý. Vzhledem k tloušťce obvodových

stěn to ale není nejpalčivější problém. Potenciální možnost představují alespoň dvorní fasády (i když v některých případech může být zateplení kontraproduktivní i z technického hlediska). Naopak kastlová okna těchto domů jsou dobrou příležitostí k úspoře, ať už se je rozhodneme repasovat (s možností vložení dvojskla), nebo vyměnit za kopie. Ve výsledku dostáváme trojsklo (a splňujeme dokonce požadavek normy). 2.

Z hlediska úprav nejproblematičtější stavby, meziválečné, představují také relativně početnou skupinu. Jde o rodinné i činžovní domy a mnohé veřejné budovy (kostely, kina, sokolovny, školy, nemocnice atp.). Tehdejší stavebně-technický pokrok spolu s progresivní architekturou samostatného Československa přinesl změny nosného systému, a tím možnost ztenčit obvodové stěny a zvětšit okenní otvory, což ale znamená větší tepelné ztráty. Tyto domy mají ještě jednu nevýhodu – uznání jejich architektonických kvalit není v široké veřejnosti zdaleka běžné. S jistotou se jim ho dostává mezi historiky umění, architekty, ale teprve pomalu mezi samotnými památkáři. Málokterý z těchto domů je prohlášen za kulturní památku, zároveň nás dnes jejich hladké fasády svádějí k zbrklým a nevhodným úpravám. Meziváleční architekti většinou promýšleli všechny detaily a usilovali o elegantní, až minimalistická řešení, o subtilní prvky a kvalitní pohledové materiály. Úpravy snižující energetickou náročnost často představují přesný opak. Uveďme alespoň základní výčet činností a rozhodnutí, jež není při rekonstrukci dobré opomenout, aby revitalizace („oživení“) ve výsledku neznamenala „umrtvení“. Platí jak pro soukromé subjekty, tak pro státní či místní samosprávu. Při obecně nižší stavební kultuře, jež v Česku panuje, je potřeba, aby šel veřejný sektor příkladem. Pokud se přistupuje k úpravám, měly by se zvážit především tyto možnosti: • Vstupní dveře ideálně repasovat, pokud možno nevyměňovat. Většinou to jde, když se chce. Jsou-li opravdu technicky dožilé a zároveň hodnotné, měli bychom přistoupit k výrobě kopií. U takto vizuálně exponovaného prvku, často navíc v architektonicky zvýrazněném portálu, jsou plastové výrobky zcela nevhodné. Žádoucí nejsou ani unifikované europrofily či hliníkové profily, zde ovšem záleží na konkrétním návrhu, detailech a provedení. •

Pro okna platí obdobné, jejich záchrana a technické zlepšení je jednodušší než by se zdálo: optimální je z pohledu památkové péče důkladná (v praxi málokdy provedená) repase a vložení dvojskla, případně výroba kopie. Nahradit hluboká kastlová okna jednoduchými, jakkoli kvalitními, bude i při zachování dělení vždy zhoršením vzhledu objektu. I při výrobě kopie je samozřejmě nutné nepodcenit žádný detail, od výběru kování po výběr barvy.

•

Fasáda těchto staveb je většinou hladká, což ale neznamená, že může být bez ztráty nahrazena izolací s probarvenou tenkovrstvou omítkou se zrnem 2 mm.

54

arch

arch

55

Relativně zdařilý výsledek úprav: parter – část, kterou chodec vnímá nejvíce, zůstal beze změny. Nová okna sice již nejsou ze dřeva a tak subtilní, alespoň mají stejné členění a posunula se k líci fasády. Ta je zateplená, ale respektuje původní návrh, barevnost i materiál. Čas prověří schopnost materiálů „kvalitně“ stárnout.

„Historické stavby jsou součástí zažitého obrazu našich měst a vesnic, naší kulturní krajiny. Jsou postaveny z jiných materiálů než současné stavby. Mají jiné formy. Právě to je na nich cenné“.

56

arch

arch

proti tektonice domu? Regulace, stejně jako zdrženlivost, nepředstavují negativum, ač se tak dnes často vnímají. I když může vybírat barvu nové fasády kdokoli z nás, neznamená to, že by měl. Panelové domy jsou leckdy architektonicky a často dispozičně kvalitnější, než mnohá současná „stavební produkce“.

Tzv. bílý funkcionalismus v zářivých barvách. Až se nám to přejí, začneme vše znovu natírat na bílo?

Opak je pravdou, půjde o zcela jinou fasádu. Je-li přistoupeno k zateplení, je žádoucí volit optimální tloušťku, tu nelze určit odhadem, ale pouze kvalifikovaným výpočtem. Na izolaci by měla být nanesena štuková omítka s jemným zrnem, např. 1,3 mm a na tu krycí nátěr. Často jsou u těchto staveb sokly, portály či ostění oken zvýrazněny keramickým či opaxitovým obkladem. Jde o detaily, které spoluutváří výslednou kvalitu a není možné je odstraňovat. V případě zateplení fasády a výměny oken je nutné okna posunout k líci fasády, aby bylo výsledné zapuštění stejné jako před zateplením. Stejně jako u dveří a oken by se i zde dalo pokračovat do většího a většího detailu, ale předepsat univerzální postup prací není možné. Každý objekt je třeba řešit individuálně, k čemuž by mělo být samozřejmostí přizvat architekta. Ten totiž ručí kromě technické správnosti i za estetickou kvalitu (kompozici, barevnost, provedení detailů, atd.) a měl by být schopen nového návrhu bez poškození památky, ať už jí je de jure nebo „jen“ de facto. Architektura, tedy i revitalizace domů, není pouze technická disciplína. 3.

Následující období by šlo nazvat poválečnou architekturou a představuje značně heterogenní skupinu. Od sorely, pro kterou platí víceméně výše napsané, přes početnou skupinu nájemních domů, tzv. paneláků, až po nepočetnou skupinu kvalitativně výrazně nadprůměrných staveb, které snesou celoevropské srovnání a zaujímají v dějinách architektury důležité místo. Co se týče pochopení jejich významu a respektování jejich podoby, jsou na tom tyto stavby ještě hůře než meziválečná architektura. Jejich docenění teprve přijde, pokud se ho dožijí (obchodní dům Ještěd či hotel Praha jsou již zbourány, bezprostředně ohroženo je nádraží v Havířově a další). Zřejmě nejakceptovatelnější je po technické i architektonické stránce revitalizace panelových domů, protože pravidelná a monumentální fasáda je na vrstvu izolace díky svým jednoduchým detailům lépe připravena. I v tomto případě ale existují dobrá a špatná řešení, ta druhá bohužel vítězí. Až by se mohlo zdát, že co projektant, to zneuznaný malíř mstící se společnosti svým obřím „plátnem“. Kdo vymýšlí nepochopitelné barevné a geometrické vzory jdoucí

osttotalitní společnost je na všemožné regulace citlivější, P ale podoba měst a staveb, především na „západě“, není náhodná. Kromě tradice soukromého vlastnictví, a tedy zřejmě i respektu k odkazu předků, za tím většinou stojí jasná pravidla. A ochota je dodržovat. Opak je vidět u nás: mylně vykládaná nedotknutelnost svobody jednotlivce přináší výsledky obtížně akceptovatelné pro celek. Čím více absentuje tradice, kultivovanost a zvyk zapojit architekta, tím více pravidel společnost potřebuje. I s vědomím toho, že architekt není spásonosný a dobrých je stejně jako u jiných profesí méně než špatných. Při rekonstrukcích jde zdánlivě „o detail“, ale právě na jeho provedení se pozná kultivovanost majitele. Potvrzuje se tak rčení, že architektura je obrazem společnosti? Program Zelená úsporám by měl ve výsledku zlepšovat naše životní prostředí, ale podobu našich sídel, našeho „životního prostředí“ často zhoršuje.

„Najděte 10 rozdílů.“ Jiná barva, jiný formát, jiný materiál, jiný návrh. Ale proč vlastně?

Vybavenie telocviční Kompletný sortiment športového vybavenia telocviční pre základné a stredné školy*

vyrobené v Nemecku

*Financovateľné z aktuálnych podporných programov MŠVVaŠ SR

A přitom to mohl být obyčejný důstojný dům. Foto: Samuello Szabo

píšte nám na [email protected]

57

58

arch

arch

59

Inventura urbanismu 2015 Jak učit architekty venkovu? Vít Rýpar, architekt „Průšvih není romantismus, ten ďábel se jmenuje sentiment.“ Slova přírodovědce Jiřího Sádla, která v krátkém vstupu zazněla na Inventuře urbanismu dne 27. 11. 2015, nastiňují dynamickou atmosféru již šestého ročníku konference, které se tradičně účastní mnoho špičkových českých architektů a urbanistů. Konference se konala na půdě Fakulty architektury ČVUT, tentokrát pod názvem Jak učit architekty venkovu? Zdánlivě jednoduché téma však odkazuje k mnohem hlubším problémům, ke kterým setkání směřovalo:

Čím je vlastně současný venkov? Kam směřuje? Co potřebuje? V čem se dnes jeho prostředí odlišuje od měst? A v neposlední řadě, pro koho, s kým a zejména jak jej vlastně mají architekti-urbanisté svou činností vytvářet?

a porozumění v místě, ve kterém žijí? Celé spektrum odpovědí na tyto a mnohé další otázky bylo představeno na konferenci, jejíž videozáznam je veřejně přístupný na internetových stránkách: www.inventuraurbanismu.cz Přestože architekti bývají vnímáni jako městští intelektuálové, mají na utváření dnešního venkova nezanedbatelný podíl. Ať se nám to líbí, nebo ne, konkrétními realizacemi i formou územních studií a plánů se jejich vlastní názor a vůle v určité míře propisuje do podoby krajiny, ve které žijeme. Tvorba takových plánů sice není činností jednotlivce a vždy zahrnuje spolupráci s dalšími odborníky, správou i veřejností, ale kvalita výsledného dokumentu závisí především na schopnostech jejího zhotovitele. A právě na venkově, kde je nízká institucionální kapacita, právě tam závisí úspěch plánu mnohem více na schopnostech architekta – zpracovatele, než kdekoliv jinde. Je-li plán špatný, v lepším případě se nic nestane, v horším případě jsou následky viditelné ještě desítky let. Energie na venkově je vzácná a chybná rozhodnutí není snadné napravit. Je-li péče o plánování ve městech svěřena profesionálům z řad místní samosprávy, pak na venkově bývá plán svěřen starostovi, který jeho jazyk nemusí vždy ovládat a nadto má mnoho dalších a naléhavějších starostí. Na projektanta plánu v takovém prostředí připadá vysoká odpovědnost. Je pouze na něm, do jaké míry překročí rámec toho, co od něj bývá očekáváno (za co bývá zaplacen), a zhostí se role zprostředkovatele, který umožní obyvatelům obce vytvořit společenskou smlouvu se sebou, se svými dětmi i se svou krajinou, a navíc ji vytvořit tak, aby byla administrativně bezchybná a přitom každému srozumitelná.

Oproti předchozím ročníkům konference, které byly zaměřeny především na tvorbu prostředí velkých měst, i na různé přístupy k urbanismu a územnímu plánování, vystoupila na tom letošním kromě urbanistů i celá řada specialistů z nearchitektonických oborů (přírodních a sociálních věd, oborů historických, uměleckých i zástupců samosprávy). Různé přístupy k výuce architektury byly představeny přednášejícími z vysokých škol v Praze, Liberci a Brně. Jaký je vztah venkova a města v době, kdy se vzdálenost k nejvzdálenějším vesnicím udává v desítkách minut, v době, kdy je možné vyřizovat pracovní maily během chůze po polní cestě, v době, kdy se jen jedenáct procent venkovanů živí zemědělstvím? Je skutečně ještě dnešní venkov místem, které staví na svých vlastních tradicích a selském rozumu? Lze se ještě při péči o krajinu a obraz venkova spoléhat jen na jeho obyvatele tak, jako se kdysi spoléhalo na moudrost hospodářů? Mají vůbec dnešní venkované schopnost a především moc uplatnit svou péči

Výstup Ivana Plicky, předsedy České komory architektů, v přednáškovém sále Fakulty architektury ČVUT v Praze na konferenci Inventura urbanismu 2015. Foto: Jan Jaroš

Posilování kvality venkovského charakteru obce drobnými zásahy do uspořádání veřejného prostranství vybrané vesnice. Ukázka jedné z mnoha studentských prací, prezentovaných během Inventury urbanismu 2015. Autor: Boris Kaňka

60

arch

Přestože téma územního plánování stojí v pozadí všech ročníků této konference, hlavní důraz byl tentokrát kladen právě na hledání společných hodnot venkovského prostředí – očima architektů, přírodovědců, sociologů, historiků a mnoha dalších profesí. Shoda panovala v tom, že pojem venkovského charakteru není prázdný. Naopak velká různorodost příspěvků se projevila v přikládání různé důležitosti vzájemným vztahům společenství, kultury, přírody a krajiny, ve kterých byly tyto hodnoty hledány. Jeden vztah však měl zcela evidentní klíčovou roli v mnoha příspěvcích: vztah současného venkova a města. Architekt ve své práci nezhmotňuje pouze různá přání a potřeby klientů – jednotlivce či

obce. Jeho etickou povinností je rovněž posilování hodnot společenských, tedy kulturních. Zde je však nezbytná shoda a sdílení, a právě cíle a zájmy dnešních obyvatel venkova jsou velmi heterogenní. Kontinuita zemědělské tradice a vztahu k půdě je přerušená a samotní venkované se nedokáží shodnout na podstatě toho, čím by se vystavěné prostředí dnešní vesnice mělo lišit od prostředí města. Nejsou-li určité hodnoty zřejmé, neznamená to, že neexistují. Právě proto je nezbytné konání takových setkání, jakým byla i Inventura urbanismu 2015. Co jiného je hodnota, nežli sdílený názor? Navíc je velmi pravděpodobné, že právě kvalitní prostředí venkova je jednou z největších hodnot prostředí našich měst.

Rozhovor s architektem Janem Jehlíkem, vedoucím ústavu urbanismu FA ČVUT a hlavním iniciátorem konferencí Inventura urbanismu: Inventura urbanismu 2015 má název Jak učit architekty venkovu? Proč právě venkov současné architekty zajímá? Architekti bývají při své práci velmi často pověřeni hledáním toho společného, komunikací, hledáním dohody. Srozumitelnost je nezbytná a je třeba najít společný jazyk, kterým lze srozumitelně sdělovat složité věci. Přitom vyvstává mnoho otázek. A my musíme hledat odpovědi, nemůžeme si je vymýšlet. Z toho důvodu se také konají inventury urbanismu. Dnes si často nejsme jisti, jaká jsou vlastně kritéria pro stavění a plánování na venkově. Nejen při výuce a při hodnocení soutěží, ale i v praxi. My se tomu musíme snažit porozumět – nesmíme být ti romantici, co na venkov přinášejí pohádku – Josefa Ladu. Lidé si nás najímají jako profesionály.

Architekt na venkově by tedy měl být vždy lokální, tedy někdo, kdo dlouhodobě žije právě v tom prostředí, ve kterém i navrhuje? Na našem venkově se nemůžeme spolehnout pouze na lokálního architekta, který pracuje mimo rozsah honorářového řádu, někoho, kdo dlouhodobě žije přímo v místě s lidmi. Takové exkluzivní situace mohou nastávat, je to však jen jeden z důležitých prvků souhvězdí, který sám o sobě nevytváří vesmír. I tehdy, kdy mluvíme o architektovi na venkově jako o někom s hlubokým poznáním jednoho místa, stále mluvíme o člověku, který má nějakou obecnou znalost – vzdělání, po kterém následuje cesta jak nalézt to poznání ke konkrétnímu úkolu. A to je téma. Existuje nějaká obecná metoda, jak tu věc poznat?

Co je podle vás venkovský charakter? Na vesnici žiju už čtyřicet let, ale nejsem venkovan. Venkov je pro mě to, co je venku. A také souvisí se zemědělstvím. I když sami obyvatelé nemusí být přímo zemědělci, nějakým způsobem se na tu obdělávanou krajinu vážou. Také je to měkkost, neurčitost a samodělnost, určitý druh nepořádku. Na konferenci zaznělo, že dnešní vesnice se již odpojila od zemědělství a nemusí být nezbytně zemědělská. Já si ale myslím, že musí, a že je to dokonce dnes jen přechodné období. Ty měkké přechody trávy a mlatu, to co máme na vesnici rádi, přitom vlastně už dnes úplně neplatí. Čím byly kdysi kamenné zídky, to by byl dnes KB-Blok. Pokud na nich lpíme, vyvstává otázka, do jaké míry je to jen estétství, zda bychom neměli přijmout to, jak se to dnes dělá. Je to podobný problém, jako s hodnotami u památek. Odhalení kvality, kterou chceme podržet dál. A také jak tyto hodnoty vysvětlit lidem?

Náleží však takové úsilí o porozumění jednotlivým venkovským komunitám k profesi architekta? Participativní procesy v plánování by tuto část jeho činnosti přece mohly zastoupit. Myslím, že spolupráce s obyvateli nespočívá jen v tom, že přijdu a řeknu: pojďme si povídat. Od architekta se očekává, že je poučený. Kvalita z těchto přístupů automaticky neplyne. Ti lidé nevědí, co mám jako architekt chtít. Jako architekt mám za svou profesi zodpovědnost – nejsem výš, ale umím to. Oni zase umějí něco jiného. Odkrývat jak věci poznávat je důležitější než hesla. Existuje určitá hrozba: spoléhání na to, že z analýzy samotné vyjde výsledek – něco jako skript, algoritmus. Analýza je základ vědění, ale to rozhodnutí – někde udělat čáru – to není na jejím konci. Mezi tím leží mezera a ta je vyplněná schopností – někdo to umí a někdo neumí. Na druhé straně leží jiný extrém – rozhodování se pouze „podle citu“. Každý dům i územní plán se dá alespoň z 80 % vysvětlit. Ten zbytek třeba ne, tam už musíme architektovi důvěřovat. Schází-li důvěra, je lépe vyměnit architekta.

Zemědělství, měkké přechody trávy a mlatu… není to jen pouhý sentiment? Nesnáším sentiment. Je však mou povinností jako odborníka ptát se. Když architekt něco vnímá skrze svou odbornost, pak tam má hledat. Je to podobné jako u památek – k čemu jsou dobré šambrány u oken? Existuje něco jako venkovská zástavba? Často slyším názor, že stačí hlídat sklon a orientaci střechy. Jenže takovou regulací se kompletně zastaví vývoj. Je to nějaká kvalita a priori? Žádná „venkovská zástavba“ neexistuje. Existuje pouze lokální zástavba, existuje něco, co je charakteristické, identické. Venkovská zástavba – jako že to jsou chaloupky se šikmými střechami? To je nesmysl.

Několik příspěvků na konferenci ukázalo hloubku, do které by bylo třeba jít pro kvalitní porozumění prostředí. Je to z časového hlediska v současné praxi vůbec možné? Když chci vydat více energie, musím chtít více peněz. Když chci spolupracovat, tak musím vysvětlit investorovi, že to má smysl. U domu je to to samé. Chybou na naší straně je, že jsme asi nedokázali sdělit, v čem je hodnota architektury. I protože si jako profese podkopáváme vlastní nohy. Proto je třeba nalézt a říct, co jsou ty hodnoty. Říct to navenek – srozumitelně komunikovat s lidmi z obcí a krajů.

arch

Municipality směřují k energeticky úsporné výstavbě Josef Chybík, stavební inženýr a vysokoškolský pedagog

Po zahraničních zkušenostech a po letech rozpačitého přešlapování, vstoupily energeticky úsporné domy také do investičních záměrů českých municipalit – městských a obecních správ. Předpokladem pro jejich realizaci je promyšlený projekt a precizní práce stavebních firem. Ochrana životního prostředí

Významnou složkou optimální funkce budovy je teplotní stav vnitřního prostředí. Zajistí jej energetické zdroje, které dělíme na obnovitelné a neobnovitelné. Neobnovitelnými jsou fosilní paliva – uhlí, zemní plyn a ropa. V přírodě se vytvářejí velmi dlouhou dobu; např. uhlí až 100 miliónu let. Z neobnovitelného zdroje rovněž pochází elektřina vyrobená štěpením jader v atomových reaktorech. Obnovitelné zdroje, např. sluneční záření, vítr, energie vody nebo biomasa ve formě štěpek, peletek, briket a kusového dřeva závisí na aktivitě naší nejbližší hvězdy. Za obnovitelný zdroj je považován i energetický potenciál termických dějů nitra Země. Vzhledem k existenci člověka se kontinuálně obnovují a jsou prakticky nevyčerpatelné. Obnovitelné zdroje jsou k životnímu prostředí šetrnější, než zdroje neobnovitelné. Ty produkcí nežádoucích emisí vytvářejí ekologickou zátěž a jsou příčinou klimatických změn. Jejich řešení je možné jen za předpokladu globálního konsensu, hledaného např. na jednáních světových konferencí. První se konala v roce 1992 v Rio de Janeiru. Další v roce 1995 v Berlíně. Zásadní byla v roce 1997 v japonském Kjótu, jejíž úmluvu ratifikovalo 187 států. Zatím poslední světová „klimatická“ konference se uskutečnila na sklonku roku 2015 v Paříži. Deklarovala dohodu, která má vést k zamezení klimatické změny

se zastavením růstu teploty planety, který nepřekročí 1,5 °C. Jednání se podařilo dovést k tomu, aby se závazky týkaly i největších producentů emisí skleníkových plynů, kterými jsou Čína, Indie a USA. Důležité je, že dohoda bude každých pět let procházet revizí a signatáře zavazuje k miliardovým investicím na pomoc rozvojovým zemím. Před zahájením konference zazněla k tématu životního prostředí vážná slova papeže Františka. Jsou obsahem encykliky Laudato Si. Papež v ní vyzývá k akci proti změně klimatu. V úvodu cituje svého předchůdce Benedikta XVI., který prohlásil, že „je třeba, aby technicky vyspělé společnosti byly ochotné podporovat střídmější postoje tím, že budou zmenšovat spotřebu energie a zlepšovat podmínky jejího využití.“ František však šel ještě dál, když uvedl: „Větší část globálního oteplování posledních desetiletí je způsobena velkou koncentrací skleníkových plynů (CO2 , CH4 , N2O) vznikajících především lidskou činností. Umocňuje to zvláště model rozvoje, založený na intenzivním používání fosilních paliv, která jsou středem světového energetického systému.“ Papež se dotkl i dobrých příkladů výstavby k přírodě šetrných a energeticky úsporných budov. Poznamenal: „Došlo také k některým investicím do způsobů produkce a dopravy, které spotřebovávají méně energie a vyžadují menší množství surovin, jakož i do metod stavebnictví či restrukturalizace budov se zlepšenou energetickou účinností.“ Přitom v budoucnu se podle něj musí dbát na to, aby „technologie výstavby či přestavby domů redukovaly spotřebu energie a stupeň znečištění“. Františkovi neušla častá nefunkčnost měst : „Mnohá města jsou obrovské neefektivní struktury, které spotřebovávají nadměrně množství vody a energie. Jsou čtvrti, které byly sice vybudovány nedávno, ale jsou zahlcené a neuspořádané a postrádají dostatečné prostory zeleně.“ Perspektivu vidí takto: „Zatímco lidstvo postindustriální doby bude možná historicky připomínáno

Mojmír Hudec a Stanislav Hrazdíra, Sluneční penzion ve Svitavách (1993). Fota: Josef Chybík

61

62

arch

arch

63

Příklady energeticky úsporných budov budovaných municipalitami

První velký nízkoenergetický objekt financovaný municipalitou byl v ČR uveden do provozu již v roce 1993. Jednalo se o Sluneční penzion ve Svitavách od architektů Mojmíra Hudce a Stanislava Hrazdíry. Z posledních let uvedeme tři úspěšné příklady energeticky úsporných – pasivních budov. Jedná se o pasivní bytový dům pro seniory v Modřicích (PBDS), Základní uměleckou školu Karla Malicha v Holicích (ZUŠ) a Mateřskou školu v Praze-Slivenci (MŠ). Všechny splňují podmínky pasivního domu. Jejich měrná spotřeba tepla je nejvýše 15 kWh/(m2·a), prodyšnost obvodového pláště při přetlaku nebo podtlaku v úrovni Δp = 50 Pa nepřekročí hodnotu n = 0,6 1/h a celková spotřeba primární energie je nižší než PEA = 120 kWh/(m2·a). O PBDS v Modřicích jsme již na stránkách časopisu referovali (Smart Cities 03 – 14). Architekti Josef Smola a Aleš Brotánek vytvořili architektonicky, urbanisticky a energeticky zajímavý komplex se 41 byty sloužících nejstarším občanům. Novostavbu ZUŠ v Holicích navrhli Helena a Dalibor Borákovi. Svým výrazem a hmotou se dobře začlenila do stávající městské zástavby. Čtyřpodlažní budova kubického tvaru má konstrukce vytvořené z materiálů s nízkou energetickou náročností výroby a transportu. V dispozici budovy se nacházejí učebny, malý sál pro 50 osob a víceúčelový sál pro 250 osob. Měrná spotřeba energie na vytápění byla výpočtem stanovena na 8 kWh/(m2·a). Josef Smola a Aleš Brotánek, Pasivní bytový dům pro seniory v Modřicích (2012–2014).

jako nejvíce nezodpovědné, je žádoucí, aby lidstvo počátku jednadvacátého století mohlo být připomínáno proto, že velkodušně přijalo svoji závažnou zodpovědnost.“

Legislativní rámec k výstavbě energeticky úsporných domů

Druhým vydáním směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/31/EU ze dne 19. května 2010 o energetické náročnosti budov, známé pod označením EPBD II (Energy Performance of Buildings Directive), byly před členské země EU postaveny dva termínované úkoly: • zajistit, aby po 31. prosinci 2018 měly nové budovy užívané a vlastněné orgány veřejné správy téměř nulovou spotřebu energie, • zajistit, aby do 31. prosince 2020, všechny nové budovy splňovaly požadavek téměř nulové spotřeby energie.

K zajištění těchto cílů, které se týkají plánovaných investičních počinů municipalit, bylo potřeba poměrně radikálně vstoupit do českého legislativního prostředí. Z podnětu evropské směrnice byl 19. července 2012 přijat zákon č. 318/2012 Sb., kterým se změnil zákon č. 406/2000 Sb. o hospodaření s energií. Na něj 22. března 2013 navázala vyhláška č. 78/2013 Sb. o energetické náročnosti budov a 26. srpna 2015 její novela. V ní je zapracován evropský předpis EPBD II a v jejím záhlaví je citován. Prostřednictvím vyhlášky byla stanovena nákladově optimální úroveň požadavků na energetickou náročnost pro nové budovy, větší změny dokončených budov, jiné než větší změny dokončených budov a pro budovy s téměř nulovou spotřebou energie. Stanovuje metodu výpočtu energetické náročnosti budovy, definuje referenční budovu, představuje posouzení

technické, ekonomické a ekologické proveditelnosti alternativních systémů dodávek energie, předkládá vzor pro stanovení doporučených opatření ke snížení energetické náročnosti, definuje obsah průkazu o energetické náročnosti budovy, způsob jeho zpracování a umístění. K 1. červenci 2015 vešel v platnost zákon č. 103/2015 Sb., který v souladu s EPBD II legislativně ukotvil již existující trend, spojený se zvyšováním energetických standardů budov. Upravil a doplnil některé povinnosti při zpracování průkazů energetické náročnosti týkající se například prodejů či pronájmů nemovitostí. Podmínkou, která vytváří předpoklady pro každodenní práci projektantů a stavebních firem, jsou technické normy. V návaznosti na EPBD II byla v roce 2011 revidována ČSN 73 0540-2, která hodnotami požadovanými a doporučenými pro pasivní domy stanovila míru tepelné ochrany stavebních konstrukcí nacházejících se na systémové hranici budovy. Je příznivé, že se do normy, která má závaznou platnost, zavedla kritéria pro pasivní domy a stranou nezůstalo ani kritérium pro definování domu nulového nebo blízkého nule. Budova s téměř nulovou spotřebou energie, ke které v současnosti směřujeme, vykazuje velmi nízkou energetickou náročnost. Přitom téměř nulová nebo nízká spotřeba požadované energie by měla být ve značném rozsahu pokryta z obnovitelných zdrojů, nejlépe získávaných v místě výstavby či v jejím okolí. Za takovou budovu je možno chápat pasivní dům s potřebou tepla na vytápění, která podle ČSN 73 0540-2 u rodinných domů dosahuje nejvýše 20 kWh/(m2·a) a u domů bytových 15 kWh/(m2·a). U budov bez funkce bydlení má být nižší než 30 kWh/(m2·a).

Helena a Dalibor Borákovi, Základní umělecká škola Karla Malicha v Holicích (2014).

Aleš Brotánek, Mateřská škola ve Slivenci (2014).

MŠ ve Slivenci postavená podle projektu Aleše Brotánka je v pasivním standardu a slouží 118 dětem. Jedná se o dvoupodlažní budovu se spotřebou tepla na vytápění do 15 kWh/(m2·a). Při její výstavbě byly použity přírodní materiály – nepálená hlína ve stěnách a vnitřních omítkách, které zajistily minimální ekologickou stopu. Konstrukce ozeleněné střechy a obvodového pláště je z dřevěných nosníků s tepelnou izolací z foukané celulózy a dřevovláknitých desek.

Závěr

Z článku je zřejmé, že energeticky úsporným stavbám se v České republice daří. Představují přesvědčivé výsledky, které v naší zemi mohou dobře reprezentovat energeticky úspornou výstavbu. A zvláště potěšitelné je, že municipality nezůstávají stranou.

64

česká komora architektů informuje

Česká cena za architekturu ukáže kvalitní výsledky práce architektů i ve vašem městě či obci Česká komora architektů (ČKA) na konci ledna 2016 vyhlásila 1. ročník České ceny za architekturu (ČCA). Nové oborové ocenění má za úkol sledovat domácí architektonickou produkci, stavět na kvalitních příkladech architektury a propagovat je směrem k veřejnosti. ČKA si od ocenění slibuje také vzbuzení širšího zájmu o architekturu u zástupců měst a obcí, kteří mají na rozhodování o veřejném prostoru podstatný vliv.

letošního roku. Prvního ročníku ceny se mohou zúčastnit jednotlivci nebo kanceláře s projekty realizovanými na území ČR a dokončenými mezi lety 2011 až 2015. O výsledcích bude rozhodovat mezinárodní odborná porota, která do užšího okruhu vybere cca 50 děl, jež budou prezentována v katalogu přehlídky a na doprovodných akcích ČCA. Z tohoto okruhu porota následně vybere zhruba 5 až 10 děl, kterým bude uděleno čestné označení Finalista ČCA. Statut ČCA současně umožňuje udělení ceny za výjimečný počin, kterou provádí Grémium ČCA a Akademie ČCA, a mimořádné ceny, jež mohou být uděleny na základě nominací od partnerů ceny.


Mezinárodní odborná porota

Česká komora architektů je velmi hrdá na to, že se již pro první ročník ČCA podařilo získat sedm erudovaných zahraničních expertů, kteří budou hodnotit díla českých kolegů.

Specialistou na architektonické soutěže je architekt slovinského původu Boris Bežan, který působí ve studiu MX_SI v Barceloně.

Joe Morris, britský architekt z londýnské kanceláře Duggan Morris Architects, držitel několika prestižních ocenění RIBA Award.

Kulturní centrum Federico García Lorca, Grenada. Foto: Pedro Pegenaute

Jan De Vylder, belgický architekt, držitel několika národních ocenění Belgian Building Award a také nominací na Evropskou cenu za architekturu. Vzdělávací pavilon Ortus. Foto: Duggan Morris Architects

Miriam Lišková, slovenská architektka ze studia SLLA, které za Komunitní centrum Máj v Českých Budějovicích (mimochodem vzniklé na základě architektonické soutěže) získalo cenu Slovenské komory architektů CE·ZA·AR a nominaci na Evropskou cenu za architekturu.

Zázemí stabilní stavovské organizace zřízené zákonem

Vyhlášením ceny Komora logicky navazuje na své další aktivity směrem k veřejnosti, jimiž propaguje kvalitní výsledky práce jak etablovaných, tak začínajících architektů. Připomeňme například úspěšné projekty Poctu České komory architektů či Přehlídku diplomových prací, která objevuje vycházející hvězdy mezi studenty architektury a jejích příbuzných oborů. Obě akce má ČKA v portfoliu již od roku 2000 a cílí jimi především na veřejnost. Od roku 2011 pak pořádá neformální akci Architekti na jedné lodi, která letos vstoupí již do 6. roku své existence. Společenské akci předchází panelová diskuse na závažná témata, jakými jsou např. veřejné zakázky, architektonické soutěže, ochrana kulturního dědictví apod. Pořádáním České ceny za architekturu chce ČKA prezentovat kvalitní architektonickou produkci nejen odborné či laické veřejnosti, ale také svým partnerům z řad státní správy a samosprávy. Na základě soutěže bude ČKA dále medializovat své priority, jakými jsou architektonické soutěže a veřejné zakázky na projektové práce či téma městského architekta apod.

Les Ballets C de la B & Lod. Foto: Filip Dujardin

Český architekt Ivan Koleček žije a projektuje ve švýcarském Lausanne, současně dlouhá léta působil na Fakultě architektury VUT v Brně.

Akademie České ceny za architekturu

Kvalitní architektura by rozhodně měla být cílem nás všech. Podporuje sounáležitost občanů s danou lokalitou a podílí se na pozitivním vnímání sídla mnohdy nejen v rámci České republiky, ale i ve světě. Prezentací zdařilých realizací chce Česká komora architektů tuto její pozici ještě více upevnit. Architekti mohou svá díla do České ceny za architekturu přihlašovat do poloviny dubna 2016. Vítězové přehlídky kvalitních architektonických realizací budou představeni na slavnostním galavečeru na konci

Důležitým aspektem je i působení odborné Akademie České ceny za architekturu, která bude kromě děl, jež přihlásí autoři sami, také aktivně vyhledávat a přihlašovat další díla a zajímavé architektonické počiny. Z tohoto důvodu ČCA pokryje celou šíři domácí architektonické produkce za dané období. V gesci Akademie budou také nominace na výjimečný počin v oblasti architektury. S nabídkou členství v odborné akademii bylo osloveno zhruba 650 osobností z různých regionů České republiky. Akademie je složená z českých architektů, teoretiků a publicistů.

Komunitní centrum Máj. Foto: SLLA

Požární stanice v Sainte Croix. Foto: archiv Ivana Kolečka

65

66


Kees Kaan, nizozemský architekt, který se kromě architektonické praxe věnuje i přednášení a propagaci architektury. Jeho dílu bylo věnováno velké množství knih a výstav.


5. mezinárodní konference reSITE 2016 vyzvedne žhavé téma: Města a migrace

Celoroční propagace architektury

Stěžejním motivem soutěžní přehlídky Česká cena za architekturu je prezentace architektury široké veřejnosti, a to nejen z hlediska její estetické a technické kvality, ale především v souvislostech jejího vzniku, vztahu k okolí a společenského přínosu. Z tohoto důvodu bude toto ocenění během celého kalendářního roku provázet řada doprovodných akcí. Cena bude architekturu propagovat průběžně po celý rok a ve všech regionech České republiky. V návaznosti na užší okruh cca 50 děl, která budou veřejnosti představena v červnu na tzv. nominačním večeru, bude cena propagovat tento užší výběr formou exteriérových výstav či intervencemi do veřejného prostoru. Zástupci mezinárodní odborné poroty složené z držitelů prestižních světových ocenění za architekturu budou české veřejnosti prezentováni formou přednášek či workshopů.

16.-17. června 2016 Forum Karlín Praha

„Otázka migrace a jejího dopadu na prostor měst je jedna z největších výzev naší generace. Postavíme se jí čelem. reSITE 2016 odpoví jak. Migrace je přirozený proces a zdroj nových příležitostí. Klíčem k úspěchu je připravit se na ni a znát úspěšná řešení,“ zve na letošní konferenci zakladatel a ředitel reSITE, krajinný architekt Martin Barry.

Rovná šance pro všechny

Vzdělávací centrum Erasmus v Rotterdamu. Foto: KAAN Architecten

Martin Rein-Cano, krajinářský architekt argentinského původu z berlínské kanceláře TOPOTEK 1, která se v roce 2013 dostala s realizací náměstí Superkilen v Kodani do finále Mies van der Rohe Award – Evropské ceny za architekturu.

Česká komora architektů si klade za cíl z České ceny za architekturu vybudovat prestižní, nikoliv však elitní ocenění. Z tohoto důvodu cena zavádí nulový poplatek za registraci do soutěže. ČKA si od tohoto kroku slibuje zejména přístup mladých architektů a začínajících ateliérů, pro něž by registrační poplatek mohl představovat nemalou překážku prezentace jejich děl, a v neposlední řadě také objevení nových a kreativních tvůrců. ČCA přichází také s jednoduchým přihlašovacím systémem. Architekti mohou své realizace vložit do jednoduchého on-line formuláře, jehož vyplnění zabere pár minut. Elektronickou evidencí staveb rovněž zanikají další případné náklady soutěžících architektů na tisk panelů apod.

Mezioborová spolupráce kreativců

Cena rovněž posílí spolupráci mezi odborníky napříč oblastmi. V souvislosti s novou cenou ČKA např. souběžně vyhlašuje výběrové řízení na atribut ceny (sošku). Podmínky výběrového řízení budou zveřejněny na stránkách projektu Česká cena za architekturu (www.ceskacenazaarchitekturu.cz) a na webu Komory (www.cka.cz). V dalších ročních plánujeme tuto spolupráci s příbuznými oblastmi ještě více posílit, např. formou moderovaných diskusí či workshopů.

O české komoře architektů

Náměstí Superkilen. Foto: Iwan Baan

ČKA je samosprávným profesním sdružením s přeneseným výkonem státní správy, které bylo zřízeno zákonem č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě. ČKA nese odpovědnost za profesionální, odborný a etický výkon profese architektů v ČR. Od konce roku 2014 je oficiálním připomínkovým místem pro zákony, právní úpravy a předpisy, které se týkají profese architekta.

Města nám leží na srdci. A proto zveme do srdce Evropy globální špičky architektury, urbanismu a starosty významných metropolí. Posláním reSITE je vytvářet odolná a konkurenceschopná města příjemná k životu. Mezinárodní konference reSITE 2016 proběhne popáté 16. -17. června ve Foru Karlín a nabídne úspěšná řešení pro města, stojící dnes více než kdy jindy před výzvami spojenými s přílivem nových obyvatel.

reSITE 2016

Města a migrace

Co od konference světového střihu očekávat? Příliv inspirace, osvědčená řešení, nové kontakty z České republiky i z ciziny a konečně platformu pro spolupráci a porozumění mezi příbuznými obory. reSITE přináší nenahraditelný kontakt s posledními trendy, které hýbou světem. Posláním reSITE je zanechat města našim potomkům a dalším generacím v lepším stavu, než v jakém jsme je převzali my. Letošní konference je pořádaná ve spolupráci s Institutem plánování a rozvoje Hlavního města Prahy.

Program konference, vstupenky a klub Friends of reSITE resite.cz

www.ceskacenazaarchitekturu.cz www.facebook.com/CeskaCenaZaArchitekturu

Spolupořadatel

reSITE se koná za podpory Revitalizace okolí kláštera Lorsch, Německo. Foto: Hanns Joosten

67

Je vaše město originál nebo kopie? Kvalitní městský mobiliář je zárukou kultivovaného a atraktivního veřejného prostoru. O jeho výběru však rozhodují ti, co často volí kritérium nejnižší ceny. Výsledkem jsou nekvalitní realizace a plagiáty výrobků seriózních firem. Ty nejenže v důsledku způsobí větší výdaje na údržbu výrobků, ale také negativně ovlivňují i každodenní život nás všech. Ti, co mají veřejný prostor v popisu práce, si často neuvědomují význam veřejných prostranství, které mají zásadní vliv na kvalitu života lidí ve městě. V honbě za vidinou voličsky atraktivního „hlavně levně“ nakupují veřejní investoři nevzhledné věci bez estetické, ergonomické a technické kvality. Investice do kvality a designu je však dlouhodobý proces, který se v krátkých volebních obdobích zatím v našich vodách ve vztahu k udržitelnosti praktikuje málo. David Karásek, designér, zakladatel a majitel společnosti dodávající městský mobiliář mmcité věří, že veřejný prostor by měl být kultivovaný. „Věřím, že kvalita veřejného prostoru ovlivňuje chování lidí, jak pozitivně, tak i negativně. Lidé kvalitní věci ve veřejném prostoru vždycky ocení. Je to pro ně skryté poselství: udělali jsme to hezké pro vás a věříme, že to oceníte. Dává jim to pocit respektu a důvěry. Navíc krásné věci nebudou ničit.“

Kde se chybuje?

Při provádění veřejných zakázek se často setkáváme s nekvalitními realizacemi, které plynou nejenom z nekalých korupčních praktik, o kterých se často mluví, ale většinou kvůli odbyté přípravy veřejné zakázky. Pokud není popis v zadávací dokumentaci precizní a detailní, stává se, že soutěžící s nejnižší cenou jdou do soutěže s produkty, které jsou už v tu chvíli „příslibem“ špatné investice. A jak to v praxi chodí? Odolné tropické dřevo nahradí horším materiálem, práškové lakování supluje obyčejný nátěr, čímž

odsuzuje konstrukci k rychlému znehodnocení (v krátkém čase popraská a olupuje se), nebo se pro jistotu nedodá ani nádoba do odpadkového koše, protože v popisu nezazněla. „Představte si vypsaný tendr, který vyhrála společnost s nejnižší cenou na dodávku automobilu. V zadávací dokumentaci byl uveden pouze vůz, který by měl mít benzínový motor, kožená sedadla v interiéru a čtyři kola. O barvě či počtu dveří se nezmiňuje. Ilustrační fotka pak napovídá, jaký by měl být výsledek – ideálně bílá Škoda Octavia RS Wagon. Co dostanete? Bílý Trabant 601S.“ vysvětluje Aleš Bakoš, ředitel mmcité.

Plagiát nic neřeší

Splnit kritérium nejnižší ceny lze bohužel i jinými cestami jako je nechvalné plagiátorství. Okopírovaný design je výsměchem nejenom mezinárodním zákonům o průmyslových vzorech, ale i práci seriózního soutěžícího, který léta věnuje vývoji, tak aby produkty splnily ty nejnáročnější podmínky kladené samotným veřejným prostorem, ať už je to klima či časté užívání. Dovedeno do důsledků, budou-li systematicky upřednostňovány firmy, které jen kopírují, kdo bude nakonec dělat vývoj? Pokud má výrobce skutečně garantovat šedesát měsíců obvyklé záruky na městský mobiliář, výrobek musí být vytvořen profesionálními postupy z odolných materiálů s promyšleným designem. Podstatně horší je situace na Slovensku, kterou objasňuje Aleš Bakoš. „S plagiátorstvím jako je na Slovensku, jsme se nikde ve světě nesetkali. Firmám, co dodávají nekvalitní plagiáty, je jasné že soudní spor, který v důsledku vyplyne v demontáž mobiliáře, je nakonec nebolí. Do řetězce nepříjemností se totiž dostane obec. Musí vrátit peníze do eurofondů a znovu shánět prostředky na kvalitnější výrobky. Nejvíce to pak odnesou občané, kteří by museli být nějakou dobu bez vybavení. My ale chceme být společně prospěšní pro všechny, kterým jsou výrobky určené. Jsme na straně těch, kteří souzní s naším posláním zkvalitňovat veřejné prostranství, na straně férových investorů a architektů.“

Existuje řešení?

Aby se zvolila ekonomicky nejvýhodnější nabídka ve vypsaných tendrech, je potřeba vytvořit fungující tým kvalitních lidí. V přípravě soutěžních podkladů se musí jasně definovat daný produkt či služba, aby taková věc mohla vůbec existovat. Investor a autor projektu by měli mít možnost prosazovat svůj výběr a ten by měl být respektován. Týká se to celého procesu, který často bývá i víceletý. Aby pak byly samotné investice udržitelné, měly by se náležitě sledovat možné změny, které mohou nastat v garantovaných parametrech a také včas v rámci záruční lhůty řešit veškeré reklamace. „Zákon není dokonalý, ale dává široký prostor na obstarávání kvalitního produktu či služby. Je však žádoucí, aby se po celou dobu věnovalo procesu dostatek pozornosti. Pokud přípravě podkladů věnujeme dostatek času, zjistíme na závěr, že celkově trval kratší dobu a v důsledku máme i méně problému s udržitelností.“ Doporučuje Aleš Bakoš.


nekvalitní kopie


originál mmcité

68

69

Okopírovaný design nezaručující technickou kvalitu, méně odolné dřevo lavičky, bez stínění, tenčí skla, bez bezpečnostních prvků

Viditelné přikotvení, nepromyšlená ergonomie, disproporční stavba, nízká životnost povrchové úpravy

Levnější materiál, výrazně méně odolná antikorozní povrchová úprava, pokleslé tvarové řešení

Méně odolné dřevo, primitivní detaily

70

brand

Fotoreport

brand

The Mill (Riga)

Co-working space pro designery, vývojáře a začínající podnikatele byl založen před dvěma lety v historické budově v centru města. K dispozici jsou tu prostory na schůzky, přednášky, konference, formální i neformální akce.

kreativních center západní a severní Evropy Veronika Zelezníková, Michal Jakubec a Lucia Plevová, studenti doktorského studia ateliéru Produktový design Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně

http://millriga.com/

Telliskivi Loomelinnak Creative City (Tallinn)

Příklad dobře využitého starého továrenského prostoru v málo navštevované části města. Creative City tvoří 10 budov na ploše 25 000 m2. Vzniklo tu doslova nezávislé kreatívní městečko, plné nájemníků ze všech sfér designu a umění. Prázdné budovy bývalé průmyslové zóny se postupně zaplňují ateliéry, studii, dílnami, obchůdky, restauracemi a kavárnami, galeriemi či novou divadelní scénou, která Tallinnu dlouho chyběla. Odehrávají se tu i větší akce jako Tallinn Street Festival.

S cílem zřídit pod Univerzitou Tomáše Bati ve Zlíně tzv. UP – Centrum kreativních průmyslů se na podzim loňského roku vypravila skupinka studentů této instituce sbírat inspiraci a mapovat již existující kreativní centra v Evropě. Výběr padl na Německo a Skandinávii jako na oblasti s dlouhodobější zkušeností s kreativními průmysly. Pobaltské státy či Polsko zase mohou poskytnout řadu aktuálních zkušeností a řešení s podporou kreativců, byť některé jsou teprve na začátku takového procesu. Hlavní motivací k cestě byla jasná idea vzniku kreativního prostoru pro tvorbu a prezentaci současných zlínských studentů a absolventů. To by mělo zajistit podmínky, kvůli kterým stojí za to ve Zlíně i po studiích zůstat anebo se do něj opět vrátit. Předmětem mapování se proto stala i vhodná lokace kreativních center vůči jádru města, podoba uspořádání a fungování jednotlivých provozů takového coworkingového prostoru, stejně jako možnosti dramaturgie společného programu za účelem etablování skutečné komunity kreativců. Problém odchodu talentovaných lidí, kteří potřebují svobodný prostor k tvorbě a práci, by tak měl vyřešit nově založený sdílený pracovní prostor s dílnami, ateliéry, ale i společnými mítnostmi jako kuchyně, odpočinková zóna nebo zasedací sál. V založení kreativního centra a vybudování všech jeho součástí studenti vidí příležitost na znovuzrození Zlína jako města kultury, umění a designu.

http://telliskivi.eu/

71

72

brand

brand

Centrum Artystyczne Fabryka Trzciny (Varšava)

Aalto University Design Factory (Helsinky)

http://www.fabrykatrzciny.pl/

http://www.aaltodesignfactory.fi/

Betahaus (Berlín)

Transit Kultur Inkubator (Stockholm)

http://www.betahaus.com/berlin/

http://www.transitkulturinkubator.se/

Soukromé umělecké centrum z roku 2003 se nachází ve zrekonstruované továrně. Nabízí řadu uměleckých aktivít, od divadelních představení, výstav, festivalů, koncertů a přednášek. Centrum nese název po svém zakladateli, hudebním skladateli a producentovi, Wojciechu Trzcińském.

Betahaus vznikl v roce 2009 v bývalých státních budovách čtvrti Kreuzberg. Obsahuje vše, co si lze pod pojmem kreativní centrum představit – několik co-workingů, osobní ateliéry, samostatné konferenční místnosti, kavárnu, přístup k technickému vybavení (tiskárny, skenery atd). Kdokoli se tu může zúčastnit seminářů, kurzů a využívat pod dohledem odborníka několik pracovních dílen.

Design Factory byla otevřená v roce 2008 jako jeden z projektů Aalto University. K dispozici je zde výborné technologické zázemí, kde mohou studenti, učitelé, i partneři z reálné praxe spolupracovat. Mají možnost tvořit a účastnit se otevřených výzkumných iniciativ, získat nové kontakty, zlepšit svou zručnost i schopnosti a prosadit se. Společně hledají novátorské způsoby práce, ale zaměřují se i na filozofické či společenské otázky designu.

Prostor určený pro podnikatele v oblasti umění, designu, filmu, hudby a řemesla. Nabízí co-working s možností poradenství v oblasti rozvíjení nápadů a motivace, ale i v oblasti účetnictví a podnikatelské činnosti. Na základě spolupráce s oborovou radou města a jejich finanční podpoře poskytuje mladým tvůrcům prostor i služby na dva roky zdarma.

73

74

brand

brand

Hostětín – Chytrá vesnice v Bílých Karpatech Helena Továrková, ředitelka Nadace Veronica Před pětadvaceti lety byl Hostětín jednou ze skomírajících obcí v Bílých Karpatech. Dnes je známý jako ekovesnice a z tradičních sadů a odrůd jablek si obec udělala svou značku díky místní moštárně. Každoročně sem přilákají 2000 lidí na Jablečnou slavnost a dalších několik tisíc na dovolenou a vzdělávací kurzy do pasivního domu Centrum Veronica. Jak se stala vesnička se sotva 250 obyvateli chytrým ekologickým vzorem pro lidi z celé republiky i ze zahraničí? Bílé Karpaty nebyly nikdy bohatým regionem a vznik česko-slovenské hranice je ještě víc izoloval. Silný zbrojařský a obuvnický průmysl ztratil po revoluci v místní ekonomice svou roli. Proměnilo se i zemědělství – ntenzivní socialistické hospodaření nahradila extenzivní pastva dobytka. To se pak projevilo růstem nezaměstnanosti. Výjimkou nebyl ani Hostětín, malá obec na pomezí Slovácka a Valašska. Chybějící čistírna odpadních vod zatížila vesnici od 70. let stavební uzávěrou. A právě výstavbou nové čistírny započal Hostětín svou „ekologickou cestu“. V roce 1996 tu vznikla první kořenová čistírna na východní Moravě. Kořenové čištění vyhrálo díky menším nákladům na budování, provoz i údržbu. Nepotřebuje elektřinu, umělý mokřad čistí vodu díky bakteriím na kořenech rostlin. Ojedinělý počin obec proslavil, což pak usnadnilo prosazení dalších inovací. Stavba „kořenovky“ překonala v obci prvotní nedůvěru k ekologickým technologiím. Do roku 2000 zde zvládli instalovat svépomocně na střechy několik termických kolektorů pro ohřev vody. A protože je třeba opírat se na cestě do budoucnosti i o minulost, dočkala se obnovy poslední původní sušárna na ovoce, dnes jediná funkční původní bělokarpatská sušárna, kde se ještě pořád suší dřevem. Ovoce a konkrétně jablka měly být tím, co obec proslaví daleko za hranicemi. Z bělokarpatských svahů se ztrácely tradiční sady a s nimi původní odrůdy, například Jadernička moravská nebo Smiřické vzácné, protože pro ně nebylo využití. Řešením byla stavba moštárny, podobně jako u řady dalších projektů vznikla i moštárna ve spolupráci s nevládními organizacemi – Českým svazem ochránců přírody Veronica a Bílé Karpaty, Nadací Veronica a Tradicí Bílých Karpat. V roce 2000 začala první sezóna první biomoštárny u nás. A obnova sadů získala zpět smysl, po jablcích byla sháňka. Známost jablečné značky obce se raketově rozšířila po roce 2002, kdy se poprvé konala Jablečná slavnost, dnes na ni jezdí lidé zdaleka a sejde se jich tu kolem 2000. Hostětínský mošt přímo od zdroje ochutnal mezi jinými britský princ Charles nebo americký velvyslanec Schapiro při návštěvě ukázkové ekovesnice.

S topením uhlím a nedýchatelným vzduchem hostětínští zatočili stavbou obecní výtopny na dřevní štěpku. Dřevo kupují z okolních lesů a pil, peníze za něj tak zůstanou v regionu a platby za teplo zase v obci. S elektřinou si v Hostětíně poradili díky instalaci úspornějšího veřejného osvětlení, které navíc svítí tam, kde je to třeba. Díky podpoře Nadace Veronica, Nadace Partnerství a Nadace české architektury se přidala ještě fotovoltaická elektrárna, která dodává elektřinu domácnostem. Doplnění hostětínské ekologické trojice čistírna-moštárna-výtopna zajistila v roce 2006 stavba prvního veřejně přístupného pasivního domu u nás – vzdělávacího Centra Veronica a ekopenzionu s 28 lůžky. Na pokoji vás přivítá lahev moštu a místním ovocem i přírodou inspirované grafiky od Rostislava Pospíšila. Ze seminářů, konferencí, workshopů i programů centra pro školy odjíždějí děti a dospělí s nakoupenými mošty a regionálními výrobky. Okno do minulosti a krásnou procházku nabízí naučná stezka se sochami Rostislava Pospíšila, která přináší příběhy jednotlivých míst v okolí. Energetická nezávislost a podpora místní ekonomiky vynesla Hostětínu mezinárodní ocenění Climate Star a národní ceny jako Energy Globe, Českou solární cenu nebo Zelenou stuhu v soutěži Vesnice roku. Hostětín v praxi ukazuje, že ekologické technologie a sázka na obnovitelné zdroje šetří uhlíkové emise, podporují místní ekonomiku a sociální rozvoj obce a ještě jí budují zajímavou značku. A tato podpora a rozvoj jsou velmi vyvážené – moštárna, výtopna i provoz ekopenzionu nabízí práci s nízkou kvalifikací, programy Ekologického institutu Veronica v pasivním domě a přilehlé přírodní zahradě a sadu zaměstnají vysokoškoláky. Moštárna prodává do kaváren a zdravých výživ ve městech, místní si zde ale mohou levně moštovat do vakuově uzavřených pytlů. Hostětín je rovnoměrně ukotven i v čase – v tradicích minulosti, potřebách současnosti a s dobrým výhledem do budoucnosti. Modelové projekty v Hostětíně nevznikly z nějakého vnějšího popudu. Jsou výsledkem hledání vyváženého řešení, které odpovídá místním podmínkám. Vesnice tak ukazuje, jak mohou vypadat budoucí udržitelná sídla a místní nízkouhlíková ekonomika. Obce na cestě k energetické soběstačnosti, se silnou a fungující místní ekonomikou, nezatěžující životní prostředí. Vrostlé do krajiny, vědomé si své kulturní historie a přívětivé ke svým občanům i přírodě. Projekty v Hostětíně vznikaly cíleně jako opakovatelné: jejich realizace je možná i na dalších místech. Podrobné studie i možnost objednání exkurze najdete na hostetin.veronica.cz.

V Hostětínské moštárně vyrobili za minulý rok 226 000 litrů moštu. Zdroj: www.mostarna.bio

75

76

Symbios: Life

sdílené bydlení a předávání zkušeností Gaby Khazalová, redaktorka Smart Cities

Life

Podnětné a následováníhodné iniciativy, o nichž píšeme v našem časopisu jako o pozitivních příkladech praxe ze zahraničí, vznikají často zespodu – na základě občanské aktivity a přímé sdílené zkušenosti. Jejich realizace pak mnohdy závisí na ochotě městských samospráv nebo na vstřícnosti soukromých dárců. Někdy také na obojím. Jedním z takových příkladů je i vídeňský projekt VinziRast, který poskytuje důstojné bydlení lidem bez domova a těm, kteří se octnou v krizových situacích. Představuje se jednoduchým, ale výstižným heslem „místo pro lidskost“. Iniciativa financovaná soukromými zdroji vznikla během studentských protestů z roku 2009 podobných těm českým proti zavádění školného, kdy studenti okupovali univerzity, aby vyjádřili nesouhlas s navyšováním poplatků a podfinancováním školství. K protestu se připojili i lidé bez domova a právě v té době se část studentů rozhodla, že chce spolupráci a sdílené zkušenosti nadále rozvíjet. Za pomoci soukromých nadací a dobrovolníků vytvořili projekt sdíleného bydlení. Projekt VinziRast zahrnuje čtyři různé typy aktivit: ubytovnu sloužící k jednorázovému přenocování, šestnáct bytových jednotek určených k přechodnému bydlení, prostor pro lidi, kteří se chtějí vymanit ze závislosti na omamných látkách a sdílené bydlení studentů a lidí bez domova. Studenti s lidmi, kteří předtím neměli střechu nad hlavou, obývají byty o velikosti 2+1. Na každém patře domu je společná kuchyň a obývací pokoj. V přízemí objektu se nachází kavárna, kterou spravují sami obyvatelé domu. Lidé usilující o návrat k bydlení pracují také v tamější truhlářské a šicí dílně – projekt jim tak poskytuje i možnost zaměstnání. V budově se pořádají workshopy, semináře a kulturní akce.

Brněnská verze VinziRast

Za iniciativou leží myšlenka rovného přístupu a přijetí všech lidí bez rozdílu, vzájemného respektu a tolerance. Obyvatelé se rozhodují kolektivně a bez hierarchické struktury tak, aby byl každému dán stejný prostor se vyjádřit. A právě projekt VinziRast se stal inspirací brněnského pilotu s příhodným názvem Symbios. Iniciovali jej akademici z katedry Environmentálních studií Fakulty sociálních studií, kteří v rámci katederního projektu Ekoinkubátor navštívili spolu s brněnskými politiky v minulém roce Vídeň, kde se s fungováním sdíleného bydlení seznámili. Symbios nyní podporuje celá fakulta, spolupracovat na něm budou i další katedry, konkrétně Sociální práce a Speciální pedagogiky.

Poskytnout mladým lidem z dětských domovů bydlení, ulehčit jim start do běžného života a vytvořit komunitní prostor pro předávání zkušeností se studenty Masarykovy univerzity. To jsou cíle brněnského projektu Symbios, který vychází z úspěchu vídeňského VinziRast. VinziRast ve Vídni zahrnuje sdílené byty i kavárnu, kterou spravují sami obyvatelé domu. Foto: Kurt Kubal

77

Oproti VinziRast se brněnský projekt liší převážně dvěma věcmi. Nevznikl spontánně a zezdola, neiniciovali jej samotní studenti a lidé bez domova, kteří už se v případě Vídně dopředu znali a chtěli své zkušenosti nadále rozvíjet. Druhým rozdílem je, že ohroženou skupinou jsou prozatím v případě brněnského projektu mladí lidé, kteří na prahu dospělosti opouští dětské domovy. Symbios tak chce proces seznamování ulehčit společným intenzivním pobytem, který by měl samotnému zabydlení předcházet. Oba projekty ale pracují se stejnými idejemi: chtějí poskytnout prostor pro vzájemné předávání zkušeností a sdílení životních osudů, chtějí vytvořit tolerantní komunitu, v níž se může každý cítit bezpečně, a chtějí také pomoci lidem ve složité životní situaci začlenit se do normálního způsobu života. Vznikající Symbios tak má za cíl pomoci mladým lidem se zvládnutím procesu přechodu z dětského domova k nalezení vlastního bydlení či zaměstnání.

VinziRast, Vídeň. Foto: Sebastian Schubert

Symbios podpořili občané i město

Během podzimu organizátoři rozjeli na serveru HitHit crowdfundingovou kampaň s cílem zrealizovat pilotní projekt, který bude vycházet právě z vídeňských zkušeností. Stanovený cíl padesát tisíc korun, jež bylo třeba získat během pětačtyřicetidenní lhůty, byl splněn dokonce dvakrát – lidé projekt podpořili částkou 103 tisíc. Ta má být využita na zajištění organizace celého pilotu. Co je ale důležitější, projekt si nezískal podporu jen od občanů, ale i ze strany města. Vůbec první podobnou iniciativu tohoto typu v České republice podpořila radnice Brna-střed. Pro projekt přislíbila poskytnout čtyři až pět městských bytů, kde by měli studenti s mladými lidmi opouštějícími dětské domovy bydlet. Jeho realizace je ale podmíněna schválením žádosti podané do programu Evropské unie pro zaměstnanost a sociální inovace. V případě úspěchu koordinátoři počítají s tím, že by sdílené bydlení mohlo začít fungovat od ledna příštího roku. Městská část Brno-střed by jim v tom případě pronajala ony byty, na dobu dvacet let – jejich lokalita zatím není jasná, ale bytové jednotky se mají nacházet v jedné budově v souladu s cílem vytvořit komunitní způsob bydlení. Na projektu by měli participovat i sociální pracovníci a psycholog. Město vyšlo iniciativě vstříc i v dalším ohledu: Symbios zařadilo do širšího projektu s názvem Koordinovaný přístup k sociálně vyloučeným lokalitám – komplexní strategie sociálního začleňování, o níž bude zastupitelstvo jednat v březnu. Jejím prvním úspěchem bylo v Brně únorové schválení projektu na zabydlení padesáti rodin bez domova, který je rovněž součástí KPSVL. Projekt Symbios nemá lidem z dětských domovů poskytovat jen bydlení, ale také pomoci s nalezením zaměstnání, aby byli schopni platit nájem. Koordinátoři v současné době jednají s brněnskými kavárnami a restauracemi, které by měly lidem nabídnout práci, a ulehčit jim tak vstup na pracovní trh. Tak jako ve Vídni je zaměstnání považováno za neoddělitelnou součást politiky bydlení – bez pomoci s překonáním systémových překážek, se kterými se mladí z dětských domovů potýkají, mohou vlastní bydlení i práci získat a následně udržet jen těžko. O tom, kdo bude do projektu konkrétně začleněn, není dosud jasno. Spolupráce s dětskými domovy je v současné době teprve ve fázi prvních jednání. Studenti, kteří se chtějí zapojit, již mají možnost vyplnit dotazník, na jehož základě chtějí koordinátoři zmapovat míru jejich zájmu. Rozhodovat má potom především osobní vnitřní motivace konkrétních lidí, v potaz se bude brát i studovaný obor. Symbios je jen jednou ze součástí strategie, jak pomáhat ohroženým skupinám obyvatelstva. Je ale ukazatelem toho, že Brno postupně přijímá politiku, která vychází z uvědomění si těžkých životních situací, v nichž se mnoho lidí nachází, a z potřeby jim pomoci systémové bariéry, jež mnohdy nemohou sami ovlivnit, překonávat.

78

Life

Life

Participativní rozpočtování v Ostravě Rozhovor s ostravskou političkou Hanou Tichánkovou vedla Kateřina Vojtíšková. Hana Tichánková je místostarostkou městského obvodu Ostrava-Jih. Do politiky vstoupila po komunálních volbách v roce 2014, ve kterých kandidovala za politické hnutí ANO 2011. Jako místostarostka má v kompetenci oblast financí, rozpočtu a majetku. Jejím záměrem je, aby se participativní rozpočtování stalo součástí rozpočtu jejího městského obvodu. Participativní rozpočtování (PR) označuje několikastupňový proces, ve kterém občané rozhodují o vyčleněné části veřejného, typicky městského rozpočtu (participativní část rozpočtu). Obyvatelé diskutují o problémech a možnostech jejich řešení, navrhují projekty a následně hlasují o tom, jaké projekty nebo priority má město podpořit. PR je tak transparentním způsobem, jak do řešení konkrétních problémů města účinně zapojit obyvatele, kterých se bezprostředně týkají. V Brazilském Porto Alegre má za sebou PR již čtvrt století existence, dnes se realizuje již v tisícovkách měst po celém světě. Participativní rozpočtování (PR) je v České republice zatím novinkou, která se od loňského roku začíná rozvíjet na úrovni místních samospráv. Jakým způsobem jste se Vy osobně s participativním rozpočtem poprvé seznámila a kdy se tak stalo? V létě roku 2014 jsme s kolegy z volební kandidátky hledali vhodné téma pro kampaň, téma, které by oslovilo a zaujalo obyvatele našeho stotisícového městského obvodu. Chtěli jsme přijít s něčím novým a přitom smysluplným, něčím co by nám pomohlo zapojit naše obyvatele do chodu obvodu. Vzhledem k jeho velikosti to nebyl lehký úkol, ale když jsem se dověděla, že existuje projekt občanského rozpočtování, nastudovala jsem na internetu dostupné informace a hned jsem věděla, že je to ono. Co pro vás jako občanku a političku PR především znamená? Mohla byste krátce charakterizovat, v čem vidíte hlavní přínos a co vás přesvědčilo, že se zasadíte o realizaci PR ve vašem městském obvodu? Jednoznačně úžasný nástroj přímé demokracie. Jak více už můžete občanům přiblížit rozhodování o veřejných financích než tímto projektem. Zjednodušeně jim říkáte: tady máte peníze a nám na radnici řekněte, za co je utratíme. Víte to lépe, než my politici. Předáváme Vám kus našich pravomocí a pomůžeme Vám vaše nápady zpracovat, prosadit a realizovat. S touto myšlenkou jsem vstupovala na naši radnici po volbách na podzim roku 2014 a od té doby na projektu participativního rozpočtu intenzivně pracuji. Odkud, z jakých zdrojů či od koho čerpáte inspiraci? Jak by měl proces vypadat, aby co nejvíce naplnil očekávání?

Největší inspirací pro mě byla pracovní cesta do Polska, kterou pořádala nezisková organizace Agora. Zajímavá setkání s nesmírně profesionálními a nadšenými lidmi, konkrétní výsledky vzešlé z projektu participativního rozpočtu a množství cenných zkušeností mě přesvědčily o tom, že je to ten správný projekt i pro náš obvod. A naplnění očekávání? Z dlouhodobého hlediska bych ráda viděla participativní rozpočet napříč celou Ostravou. Celoměstské projekty financované magistrátem, obvodní projekty jednotlivých městských obvodů. To je ale zatím pouze odvážná vize. V letošním roce budu spokojena, přihlásí-li naši obyvatelé několik desítek nápadů v rámci PR a několik tisíc našich obyvatel vybere ten nejlepší. PR a zapojení občanů do rozhodování o části rozpočtu bylo zakotveno přímo do programového prohlášení koaličních stran ANO 2011, ČSSD A KDU-ČSL. Prozradila byste, jak se Vám podařilo a daří přesvědčovat o přínosech PR vaše kolegy z hnutí ANO v radě a v zastupitelstvu městského obvodu Ostrava-Jih? Připravila jsem velice pečlivě ve spolupráci s Agorou a pracovní participační skupinou, kterou tvořili dobrovolníci z řad občanů a úředníků, Metodiku a zásady participativního rozpočtu pro městský obvod Ostrava-Jih. Na podzim loňského roku jsme uspořádali veřejný seminář na téma participativního rozpočtu pro občany a byli přizváni i kolegové z rady a zastupitelstva. Zde jsem celý projekt představila a společně jsme diskutovali nejen o kladech, ale i o případných úskalích celého projektu. Proces schválení projektu na zastupitelstvu už byl pak rychlý a bezproblémový. Mohla byste říct, v jaké fázi se nyní nacházíte a co Vás tento rok čeká? V letošním roce proběhne první realizace projektu participativního rozpočtu. Od února do dubna proběhne informační kampaň mezi občany obvodu, v květnu a červnu budou obyvatelé podávat své návrhy nápadů, jejichž realizovatelnost v průběhu letních prázdnin vyhodnotí naší úředníci. V září a říjnu proběhnou veřejná setkání a diskuze nad předloženými návrhy. Celý projekt vyvrcholí v listopadu hlasováním a výběrem vítězného projektu. Vyčlenili jsme pět milionů korun, jsem zvědavá na odezvu našich obyvatel. V loňském roce jste vyzvali aktivní občany, aby se přímo zapojili do přípravy PR a založili jste participační skupinu. Mohla byste říci více o tom, jak fungovala, zda se osvědčila a bude pokračovat v činnosti i nadále? Participační skupina se scházela průběžně nad jednotlivými body Metodiky a zásad PR. Byla tvořena občany, kteří se přihlásili na mou výzvu, a úředníky naší radnice. Diskutovali jsme nad jednotlivými body metodiky a zásad, doplňovali, rušili, přidávali nové. Chtěla jsem, aby se především občané vyjádřili a prosadili své myšlenky, neboť celý projekt vnímám jako projekt občanský a já zastupuji

pouze politickou podporu celého projektu. Role úředníků byla také nezastupitelná, protože oni nejlépe znají veškeré procesy úřadu a oni se budou předloženými projekty zabývat a posuzovat jejich realizovatelnost. Naše společná práce zdaleka nekončí, skupina bude i nadále nápomocna v průběhu celého roku a pomůže nám už zcela prakticky projekt realizovat. Například účastí na veřejných setkáních, poskytováním informací, předzpracováním dat atd.

79

Velice úzce spolupracujeme s Agorou, která nám poskytla neocenitelnou pomoc. Je to ale jen jedna vlaštovka. Pro všeobecný úspěch tohoto projektu je potřeba zapojit velké množství organizací a občanů. Povědomí o této novince se zatím nedaří šířit tak, jak si celý projekt zaslouží. Už děti na základních školách by v rámci výuky měly dostat informace o participativním rozpočtu. Je třeba zaujmout i média, tak aby dostatečně informovala o zdařilých projektech. Je třeba ukázat občanům, že jim politické reprezentace měst a obcí umí naslouchat. Že můžou ovlivnit, co se bude v místě, kde žijí, dít.

Nejhorší jsou zábrany v našich hlavách, protože to ještě nikdo nikdy nedělal. Překvapily vás nějaké reakce na participativní rozpočet od občanů? Čím? Největším překvapením byla asi skutečnost, že lidé si prostě vůbec nedokázali představit, že něco takového existuje a že je možné projekt realizovat i v našem městě. Nejhorší jsou zábrany v našich hlavách. Protože to ještě nikdo nikdy nedělal. Jak se do procesu PR zapojil úřad? Máte už nějakou zpětnou vazbu od úředníků, kteří jsou velmi důležití ve fázi posuzování návrhů z hlediska realizovatelnosti? Úředníci měli již možnost se zapojit do tvorby metodiky a zásad, nejtěžší zkouška je ale čeká až ve fázi posuzování návrhů. Takže zpětnou vazbu budu mít na podzim letošního roku. Věřím, že výsledek bude příznivý. Spolupracujete na provádění procesu PR s nějakými organizacemi? Uvítali byste větší zapojení organizací a občanů? Jak se podle vás daří šířit povědomí o této novince mezi občany?

Jaká jsou vaše střednědobá očekávání? Co budete považovat za úspěch? Podaří-li se nám v prvním roce projektu participativního rozpočtu našeho obvodu pod heslem „Spolu tvoříme Jih!“ oslovit naše obyvatele tak, aby přihlásili své nápady a vybrali ten nejlepší. A až v roce 2017 budeme ten nejlepší předávat občanům, aby se i ti, kteří nevěřili, že je to možné, zapojili. Podali návrhy, hlasovali. S rostoucí tendencí a se zvyšující se částkou, o které budou rozhodovat. A na závěr, doporučila byste proces PR ostatním představitelům obcí a městských částí? Měla byste pro ně radu, na co by si měli dát pozor, co neopomenout, pokud mají zájem o větší zapojování občanů do rozhodování o městských financích? Určitě, pro mě osobně to byla inspirace ke vstupu do politiky. Jsem ráda, že jsem uspěla a že můžu projekt realizovat. Jděte do toho s nadšením, zvažte místní specifika, připravte realizace, inspirujte se u nás i v zahraničí. Nebojte se záporných reakcí a zvažte případná úskalí. Najděte lidi, kteří vám pomohou.

TÉMATA A HARMONOGRAM

Smart Cities 2016

02–16 Internet věcí a smart cities

termín vydání 1. 6. 2016 Zavádění technologických smart city konceptů s sebou nese i širokou senzorickou síť, jejíž pomocí budou zjištěné jevy a naměřené hodnoty přenášeny k centrálnímu zpracování a vyhodnocení. Taková komunikace strojů je nazývána internetem věcí a města budou dříve či později vystavena volbě vhodných komunikačních sítí. Proto se budeme věnovat tématům, jak nakládat se senzory obsazenosti parkovacích míst či nově budovaných napájecích stanic, senzory v kontejnerech na odpadky, veřejném osvětlení, ve vozidlech a na zastávkách veřejné dopravy atp. a jak efektivně i z pohledu provozních nákladů tyto informace přenášet.

03–16 Veřejné zakázky

termín vydání 1. 9. 2016 Rychlost a komplexita zavedení inovací do praxe rozhodují o dlouhodobé konkurenceschopnosti domácí ekonomiky. Investicím veřejného sektoru do inovativních konceptů brání mnoho faktorů, počínaje legislativou přes složitou administrativu až po chybějící komplexní technické podmínky. V tomto čísle se budeme věnovat příkladům dobré praxe ze zahraničí či podmínkám pro výběrová řízení v několika vybraných oborech.

04–16 Reuse – recyklace

termín vydání 1. 12. 2016 Koncept chytrých měst současnosti je založen na uvědomění si již existujících kvalit a jejich opětovné a smysluplné navrácení do hry. Recyklace, nová funkční využití, kreativní znovuzhodnocení a další podobné principy pomáhají nejen ušetřit finance, energii a zdroje, ale mohou se stát významnou součástí identity měst a obcí.

01–17 Městská IT infrastruktura a služby

termín vydání 1. 3. 2017 Každý systém, který si město či člověk pořídí, přináší požadavky na jeho správu a údržbu, personální kompetence obsluhy a také zřetelné a měřitelné výsledky v podobě nových služeb. Digitální infrastruktura je předpokladem rozvoje lokální ekonomiky a investice ze strany měst i občanů do různých systémů a služeb budou narůstat. Nakupovat chytře tak bude vyžadovat jasnou vizi koncové podoby nových služeb nad jednotlivými agendami města a využití již existujících komunikačních sítí. IT správu měst tak čeká revoluce a nehovořme jen o e-Govermentu.

1 – 2016

Energetika MK ČR E 21390 ISSN 2336-1786 vychází čtyřikrát ročně náklad 4000 ks Tento časopis je zdarma distribuován zástupcům měst a obcí České a Slovenské republiky nad 5 tisíc obyvatel. Vydavatel Ondřej Doležal – Nakladatelství Pixl-e Nálepkova 113, 637 00 Brno, CZ ičo: 70433526 dič: CZ7405133791 [email protected] +420 777 853 429 Adresa redakce Smart Cities Kalvodova 10, 602 00 Brno, CZ [email protected] +420 543 330 545 +420 777 853 429 www.scmagazine.cz

V postní době z Velehradu parková lavička Miela

Šéfredaktor David Bárta ([email protected]) Redakce ENERGETIKA / Michal Doležel SMART / David Bárta ([email protected]) MOBILITA / David Bárta ([email protected]) ARCH / Jaroslav Sedlák ([email protected]), Šárka Svobodová ([email protected]) BRAND / Tereza Chrástová ([email protected]) LIFE / Gaby Khazalová ([email protected]) Zástupce šéfredaktora, Slovensko Vladimír Jurík ([email protected]) Jazyková korektura Vít Novák Inzerce Ondřej Doležal ([email protected]) Na technické dotazy odpoví a inzertní podklady přijme Filip Mond ([email protected]) Grafický design www.pixl-e.cz Datum vydání 01. 03. 2016 Obálka pixl-e

Periodikum ani jeho části nesmějí být publikovány, ani šířeny jakýmkoli způsobem a v jakékoli podobě bez výslovného svolení vydavatelství.

mmcite.com

Magazín o městech, ve kterých chceme žít. Energetika

Recommend Documents