Máš problém se zapomínáním své pilulky?

V˘Ïiva

Máš problém se zapomínáním své pilulky?

CZ.06 (květen 2006)

Editorial Vážení čtenáři, toto číslo dostáváte do rukou v nejteplejších měsících roku. A kdo z nás by neměl léto rád. Teplé počasí a slunečné dny s napětím očekáváme většinou už od března, kdy se snad na každém z nás začínají projevovat příznaky dlouhé zimy. Děti se konečně dočkaly svých vytoužených prázdnin a my dospělí dovolených. Málokdo si je ovšem ochoten připustit, že právě v tomto ročním období je naše zdraví vystaveno specifickým nebezpečím, na něž je dobré být připraven. Horké slunce – tolik oceňované návštěvníky koupališť – je pro nemalou část populace dokonce velice nebezpečné. Lidé trpící poruchami kardiovaskulárního systému o tom vědí své. Právě jim je především věnováno toto číslo. Téma srdečních onemocnění je velice široké a obsáhlé, věříme však, že se nám ho s pomocí renomovaných odborníků podařilo zpracovat co možná nejkomplexněji. Ale i výše zmínění milovníci opalování získají v tomto čísle cenné informace. Slunění totiž může mít pro své vyznavače přesně opačné následky, v něž doufali. Místo očekávaného bronzového zbarvení mohou totiž sluneční paprsky na naší kůži napáchat velice vážné škody, a to v podobě smrtelného onemocnění – rakoviny kůže. Kdo se chce těmto nežádoucím následkům vyhnout, neměl by přehlédnout článek věnovaný této problematice. Nikdo z nás pak není ochráněn před štípanci nejrozmanitějších druhů hmyzu a ty mohou mít pro naše zdraví rovněž vážné následky. V tomto čísle se dovíte, jak v případě hmyzího bodnutí postupovat. Čtenáři, chystající se do exotických zemí, by pak neměli opominout článek informující o očkováních proti nemocem, jež nás mohou v těchto zemích ohrožovat. Ale dost už o možných nebezpečích. Léto je především dobou odpočinku, relaxace a sbírání sil pro celý zbytek roku. Věříme však, že dostatek informací a účinná prevence je nejlepší zárukou toho, že léto prožijeme tak, jak bychom si přáli, tedy bez zbytečných zdravotních komplikací. A právě takové léto Vám přeje redakce

3

8

Nemoci srdce patfií k nejãastûj‰ím pfiíãinám úmrtí. Málokdo z nás má ale správnou pfiedstavu o tom, jaká onemocnûní mohou b˘t se srdcem spojena a jak velké riziko pro nás tyto nemoci pfiedstavují.

Léto je roãní období, na které se tû‰í vût‰ina populace. Jak po cel˘ rok, tak bohuÏel i v létû, se v‰ak mohou stát vûci neoãekávané a pfiímo neÏádoucí. Mezi tyto události patfií poranûní a úrazy, které si mÛÏeme zpÛsobit sami svou neopatrností ãi neobratností, nebo nám je ze stejn˘ch pfiíãin zpÛsobí jiní.

32

Pfiíjem potravy patfií k základním lidsk˘m instinktÛm i radostem. BohuÏel, ne vÏdy se obejde bez problémÛ. PodráÏdûn˘ nebo „zkaÏen˘“ Ïaludek poznal na vlastní kÛÏi snad kaÏd˘.

4

38

Obsah

54 Udává se, Ïe v˘skyt oãních vad v populaci je okolo 50 %. Vhodnou a stále populárnûj‰í pomÛckou pfii korekci tûchto vad jsou kontaktní ãoãky.

64 Souãasn˘ svût je posedl˘ fenoménem mládí. ProtoÏe v‰ak vyspûl˘ svût stárne, je spí‰e posedl˘ nestárnutím. Pfiedev‰ím u Ïen se oãekává, Ïe budou vûãnû mladé.

6 8 10 12 14 16 18 21 22 25 26 28 31 32 34 36 37 38 41 42 44 46 48 50 52 54 56 58 60

Srdečních onemocnění přibývá Když onemocní srdce… Srdeční fibrilace Akutní infarkt myokardu Srdeční selhání Méně časté choroby srdce Vzpomínky na Afriku Domácí lékař Očkování před cestou do ciziny Lékárnička na dovolenou Nejsem nepodařený výrobek Zubní implantáty Dodržujeme pitný režim? Trápí vás žaludek? Pozor na salmonelózu Brýle nejen na okrasu Nezapomeňte se připojistit! Léto – doba úrazů Současný pohled na reprodukční zdraví Chraňme se před horkem Pozor na hmyz a klíšťata IKEM – věda a léčba pod jednou střechou Kůže v ohrožení Výhody jednodenní chirurgie Člověka je třeba vidět komplexně Kontaktní čočky – pohodlná pomůcka Správná výživa dětí Když bolí záda Sanatorium Helios SIVF centrum pro léčbu neplodnosti

61 62 64 67 68

Maliník obecný Možnosti lázeňské péče Fenomén jménem wellness Evropská populace mírně vzrostla Kůň jako lék

5

Srdeãních onemocnûní pfiib˘vá V péči o srdce se Česká republika řadí mezi světovou špičku. Protože srdečních onemocnění v důsledku nezdravého životního stylu a stresu stále přibývá, mohou tak díky našim kardiochirurgům kvalitněji žít tisíce lidí. Foto ãísla

KdyÏ onemocní srdce… 8

Nemoci srdce patfií k nejãastûj‰ím pfiíãinám úmrtí. Málokdo z nás má ale správnou pfiedstavu o tom, jaká onemocnûní mohou b˘t se srdcem spojena a jak velké riziko pro nás tyto nemoci pfiedstavují.

Téma ãísla

Pojmem kardiovaskulární nemoci označujeme choroby postihující srdce nebo cévní systém. Výskyt a zastoupení kardiovaskulárních chorob se liší v jednotlivých zemích a odlišné je i jejich spektrum. Dále dochází ke změnám v průběhu času. Proto mají dnes tyto nemoci poněkud jiné zastoupení a význam, než tomu bývalo dříve. Na počátku 20. století byly kardiovaskulární nemoci odpovědné za přibližně10 % všech úmrtí na světě, v roce 2001 to však již bylo něco kolem 30 % – velký podíl zde pochopitelně měly rozvojové země. U nás je v tomto směru hlavní kardiovaskulární chorobou ischemická choroba srdeční, pro níž stále platí výhledy Světové zdravotnické organizace: po dobu následujících dvaceti let a možná i déle bude stále hlavní příčinou smrti. Jiných onemocnění ubývá. Vlivem účinné antibiotické léčby a preventivních opatření klesá například ve vyspělých zemích výskyt chlopenních vad srdce revmatického původu. Některé kardiovaskulární problémy ale naopak své zastoupení zvyšují a budou zvyšovat. Rizikové faktory kardiovaskulárních nemocí se v zásadě nemění: jsou to kouření, vysoký krevní tlak, zvýšená hladina glukózy v krvi, porucha lipidového metabolizmu, nadváha a tělesná inaktivita.

Hlavní srdeãní onemocnûní V poslední době se udává, že je ischemická choroba srdeční příčinou přibližně 7 miliónů úmrtí ročně a 58 milionů ztracených let života vztažených na danou nemoc v celém světě. Přes veškerý medicínský pokrok činí úmrtnost na infarkt myokardu ve světě neuvěřitelných 30 % během prvních třiceti dnů (v zemích s nejmodernějšími metodami léčby, mezi které Česká republika patří, je to kolem 7 %). Z nemocných,

Téma ãísla

obyvatel starších 65 let, ale pouze na 0,7 na 1000 osob mladších než 50 let. Mnohem častěji jsou postiženi muži.

kteří přežijí hospitalizační fázi, jich další 4 % zemřou během prvního roku. Cévní mozkové příhody jsou další významnou oblastí medicíny, která má celospolečenský dopad. Celkově je udáváno asi 6 miliónů úmrtí ve světě za rok ve vztahu k některé z forem cévní mozkové příhody. Embolizace krevních sraženin do mozku může být až v 50 % spojena s fibrilací síní, tedy relativně méně nebezpečnou poruchou srdečního rytmu. Krvácivé mozkové příhody jsou spíše spojeny s neléčeným vysokým krevním tlakem.

V České republice klesá v posledních dvaceti letech celková úmrtnost na kardiovaskulární choroby. Přesto je stále 2 až 3x vyšší, než ve státech jako je Francie, Španělsko nebo Holandsko. Za zvýšený výskyt kardiovaskulárních chorob také platíme větším používáním ekonomicky náročných vyspělých medicínských technologií.

Srdeční selhání bude zřejmě problémem dalších let. Srdečním selháním totiž končí řada srdečních onemocnění. Celosvětový výskyt srdečního selhání se pohybuje mezi 2 až 3 %, s ročním nárůstem mezi 0,1 až 0,2 %. V některých zemích se srdeční selhání objevuje dokonce na prvních místech v žebříčku vstupních diagnóz vztažených na 1 milión hospitalizací. Tento nárůst je důsledkem zlepšené léčby různých srdečních onemocnění, kdy stále více nemocných přežije akutní fází choroby a dožije se vyššího věku. Četnost výskytu srdečního selhání se odhaduje na 27 případů na 1000

V Evropě patříme mezi státy s nejvíce využívanými katetrizačními metodami léčby zejména akutních forem ischemické nemoci, patříme mezi státy s nejvyšší četností implantace trvalých kardiostimulátorů a zvyšujeme i četnost implantací defibrilátorů. Na druhé straně stále patříme i ke státům s nejvyššími hladinami cholesterolu a nejvyšším výskytem kouření. Snad jen ve vztahu k hodnotám krevního tlaku a zastoupení léčené hypertenze se již blýská na lepší časy. MUDr. Jan Šochman, CSc. Klinika kardiologie, IKEM, Praha

Jak jsme na tom u nás?

Osm dní zdraví v Evropû Evropané si v onemocnûních srdce nejsou rovni ěděli jste, že kardiovaskulární nemoci usmrtí každý rok v Evropě dva milióny lidí? A věděli jste, že ve vztahu k onemocněním srdce si Evropané nejsou rovni? V některých zemích je úmrtnost na ně 4–5krát vyšší, než je evropský průměr, zatímco v jiných zemích jsou příslušné statistické údaje velmi nízké. Při průzkumu v jednotlivých evropských zemích převažují jako příčiny kardiovaskulárních onemocnění faktory způsobené životním stylem v té které zemi. Například typický Lotyšan hodně kouří, konzumuje hodně tučných jídel a má nadváhu. Taková situace nevyhnutelně vede k onemocnění srdce. Jinak je tomu paradoxně ve Francii – uzeniny, fazolové ragú s masem, tmavé maso (pokrmy s vysokým obsahem tuku), k tomu červené víno – to je typický jihofrancouzský styl. A přesto je význam kardiovaskulárních chorob ve Francii v porovnání s ostatními evropskými zeměmi výrazně nižší. Tomuto jevu se říká francouzský paradox. Obvykle je teoretiky spojován s ochrannými účinky červeného vína. Ve Švédsku je zase velkým celospolečenským problémem stres. Stres může dokonce způsobit zcela konkrétní nemoc – anginu pectoris. Další díly seriálu Osm dní zdraví v Evropě se budou věnovat tématům: obezita jako epidemie, návrat tuberkulózy, mentální poruchy a jejich problematika, nízká porodnost, stáří a stárnutí, posttraumatický šok, kouření. Více informací najdete na www.ceskatelevize/zdravi.cz. red

V

âeská televize pfiipravuje

V˘skyt srdeãních onemocnûní

9

Víte, že... Vûdci vûfií, Ïe mají lék na následky mrtvice

ědci z Glasgowské univerzity věří, že mají lék na snížení rizika ochrnutí, které následuje po mozkové mrtvici. Lék by měl minimalizovat poškození mozku v prvních hodinách po mozkové příhodě. Test, který byl prováděn na více než 1700 pacientech ve 154 nemocnicích po celém světě probíhal tak, že pacienti po mozkové mrtvici, kteří byli dopraveni do nemocnice méně než šest hodin po události, byli rozděleni do dvou skupin. První polovina dostala typické léky, které se po mrtvici podávají. Druhá polovina dostala k těmto lékům i lék nový, který dostal označení NXY-059. „Pacienti, kterým byl podán experimentální lék, měli větší podíl na počtu těch, kteří se po třech měsících zcela zotavili,“ uvedl profesor Kennedy Lees, podle něhož lék zvýšil šance pacientů na uzdravení red o 20 %.

V

10

F

ibrilace síní je odborný termín, který označuje jednu z nejčastějších poruch srdečního rytmu, postihující téměř 1 % dospělé populace. Výskyt této arytmie stoupá s věkem. Ve věku nad 75 let ji lze diagnostikovat u více než 5 % osob.

Podstata onemocnûní Srdce slouží jako svalová pumpa, která pumpuje krev do celého těla. Činnost srdce je spouštěna elektrickými vzruchy. V normálním srdci vznikají tyto vzruchy v tzv. sinusovém uzlu v horní části pravé srdeční síně. Odtud se elektrické signály šíří svalovinou síní na síňokomorový uzel a dále na komory. Tím je zajištěno pumpování síní a komor podle potřeb organismu. V klidu se frekvence obvykle pohybuje mezi 60 až 80/min. Při fibrilaci síní je potlačena normální funkce srdce a elektrické vzruchy vznikají velmi rychle a šíří se chaoticky. Jejich frekvence dosahuje 300 až 600/min. Síňokomorový uzel dovolí převod signálů na komory o frekvenci přibližně mezi 110 až 180/min. Činnost srdce je proto snížená a nepravidelná.

Pfiíãiny Fibrilace síní sama o sobě není nutně známkou onemocnění srdce a může se vyskytovat i u jinak zcela zdravých lidí. Jindy provází řadu onemocnění srdce a cév nebo i jiných orgánů. Nejčastější příčinou je vysoký krevní tlak, ischemická choroba srdeční, onemocnění chlopní a srdeční selhání. Jindy bývá příčinou nadměrná funkce štítné žlázy. Přechodně vzniká tato arytmie po operaci srdce.

Pfiíznaky Pacient vnímá fibrilaci síní obvykle jako rychlou, nepravidelnou činnost srdce (bušení). Další příznaky zahrnují sníženou výkonnost, únavnost, za-

Fibrilace dýchávání. Někteří z nás arytmii vůbec nevnímají a zjistí se náhodně při záznamu EKG.

Rizika U většiny lidí je fibrilace síní příčinou nepříjemných obtíží, ale nepůsobí trvalejší poškození. U části pacientů však mohou vznikat závažné komplikace. V rychle a nepravidelně se stahujících síních mohou vznikat sraženiny krve (tromby), které narůstají a mohou se uvolnit do krevního oběhu. Tehdy mohou náhle uzavřít přívod krve do důležitých orgánů. Při omezení přívodu krve do mozku vzniká například mozková příhoda („mrtvice“). Nepravidelná a rychlá činnost srdce může vést k srdečnímu selhání nebo k jeho zhoršení. Celkově je u pacientů s fibrilací síní asi dvojnásobná úmrtnost oproti jedincům s normálním sinusovým rytmem.

vence komor, kontrolu (udržení) správného rytmu a prevenci vzniku sraženin krve. Cílem léčby je snížení převodu signálů ze síní na komory, klidová frekvence komor by měla dosahovat 70 až 90/min. Pomalejší akce komor vede ke zmírnění obtíží i při trvající arytmii. K udržení správného rytmu lze používat léky několika skupin. Liší se účinností i mírou nežádoucích účinků. Cílem léčby je snížení četnosti záchvatů arytmie. Prakticky žádný z léků však nedokáže opakování fibrilace síní zabránit úplně. Riziko vzniku sraženin krve snižují tzv. antikoagulační léky. Jejich dávka je individuální a musí se ur-

Léãba Protože jsou příčiny i projevy fibrilace síní rozdílné, může se u jednotlivých nemocných podstatně lišit i léčba. Ta je zaměřená na kontrolu správné frek-

Téma ãísla

ní. Zpočátku se prováděly mnohočetné řezy v síních tak, aby zabránily vzniku a šíření chaotických impulzů. Dnes chirurg místo skalpelu používá speciální sondy, které tkáň buď poškodí teplem nebo naopak hluboce zmrazí. Chirurgická léčba prodlouží celou operaci jen o 10–20 minut a má vysokou úspěšnost.

Víte, že... Káva zvy‰uje riziko infarktu

Katetrizaãní ablace

síní čovat podle pravidelných testů srážlivosti krve (tzv. INR, jehož léčebné rozmezí je obvykle mezi hodnotami 2.0–3.0). Dosažená hodnota je závislá také na užívání ostatních léků a na stravě. Při nízké hodnotě testu je léčba nedostatečně účinná, při vysoké hodnotě testu hrozí naopak krvácivé komplikace. U některých pacientů lze místo antikoagulačních léků podávat aspirin.

Kardiostimulátor Pokud je u pacienta vhodný kardiostimulátor pro poruchu srdečního rytmu s pomalou akcí srdce, lze použít také přístrojů, které mohou současně snížit výskyt fibrilace síní. Tyto přístroje mohou sloužit i ke kontrole léčby, neboť zachytí i krátké, bezpříznakové záchvaty arytmie. Samotná fibrilace síní není důvodem k zavedení kardiostimulátoru.

Kardioverze Kardioverzí označujeme obnovení sinusového rytmu, a to podáním léků nebo elektrickým výbojem. Tento výboj se používá u pacientů v krátkodobém celkovém znecitlivění.

Chirurgická léãba Pokud pacient podstupuje kardiochirurgický výkon (například operace chlopně, „bypass“), lze současně provést i chirurgickou léčbu fibrilace síA. EKG záznam při fibrilaci síní, který ukazuje nepravidelnou srdeční akci při arytmii. B. Trojrozněrný obraz levé síně a plicních žil získaný pomocí CT vyšetření a použitý v průběhu mapování a katetrizační ablace pro fibrilaci síní - červené body znázorňují místa aplikace radiofrekvenčního proudu okolo ústí plicních žil.

Téma ãísla

Při tomto výkonu se v místním znecitlivění z cév v tříslech zavádějí do srdce sondy (katétry). Použitím vysokofrekvenčního elektrického proudu je možné vytvořit linie tepelného poškození tkáně, podobně jako při chirurgické léčbě. Důležité jsou zejména linie kolem ústí žil, přivádějících krev z plic do levé srdeční síně. Ablace zatím může trvat i několik hodin, asi u 30 % nemocných je nutné výkon opakovat. Tato metoda se však velmi rychle rozvíjí a zvyšuje se její úspěšnost. V současné době je výkon indikován zejména při výrazných obtížích a při selhání účinku léků. Pokud má pacient výrazně poškozené srdce, je pravděpodobnost odstranění fibrilace síní mnohem menší. V těchto případech lze katétry úplně přerušit elektrické vedení ze síní na komory a činnost komor řídit pomocí kardiostimulátoru.

PacientÛ pfiib˘vá Pacientů s fibrilací síní každoročně přibývá, neboť stárne celá populace a narůstá počet nemocných, kteří přežili díky zlepšené léčbě jiné kardiovaskulární příhody. Na druhou stranu se velmi rychle rozvíjejí nové léčebné metody a u některých nemocných umíme tuto arytmii zcela vyléčit. Lze očekávat, že procento takto léčených pacientů bude dále narůstat. MUDr Robert Čihák, CSc. Klinika kardiologie, IKEM, Praha

odle kanadských vědců mají někteří lidé gen, který jejich tělu zabraňuje rychle zpracovávat kofein. U těchto lidí pak nadměrné pití kávy způsobuje infarkt. Osoby s touto genovou variací si zvyšují riziko infarktu už tím, že vypijí jen dva šálky kávy denně. U lidí mladších 50 let pijících velké množství kávy docházelo k infarktu čtyřikrát častěji než u těch, kteří vypijí jen jeden šálek denně. U lidí s jinou variací téhož genu je ale pití kávy naopak prospěšné. Když tyto osoby vypijí jen jeden šálek denně, snižuje to u nich riziko infarktu o 50 %, dva až tři šálky denně pak o 40 %. Protože se studie prováděla v Kostarice a všechny osoby, na nichž byly následky pití kávy zkoumány, byly hispánští Jihoameričané, není známo, jak častá je ona nebezpečná genová variace u Evrored panů.

P

11

Ischemická choroba srdeãní je hlavní pfiíãinou úmrtí v âeské republice i ve vût‰inû západních zemí. V fiadû pfiípadÛ je prvním projevem nemoci infarkt myokardu, a to aÏ u 60 % nemocn˘ch.

Akutní infarkt myokardu

S

pektrum klinických projevů infarktu je přitom široké – od náhlého úmrtí v prvních minutách až po naprosto němý průběh.

Pfiíãina akutního infarktu myokardu Příčinou akutního infarktu myokardu je náhlý uzávěr jedné z věnčitých tepen vyživujících srdce krevní sraženinou – tzv. trombem. Náhlé přerušení dodávky kyslíku a živin srdečnímu svalu v oblasti zásobené postiženou tepnou vede nejprve

k přechodné poruše funkce stažlivosti (otázka minut) a následně k odumření svalových buněk s následkem trvalé ztráty funkce. Pokud nedojde k včasné obnově průtoku krve (čím dříve, tím lépe, optimálně do 2 hodin, nejpozději však do 12 hodin od vzniku), stav již nelze upravit a infarkt se hojí vazivovou jizvou. Velikost infarktu záleží na místě, kde dojde k uzávěru věnčité tepny – čím větší povodí postižené tepny (zejména při postižení levé přední sestupné větve), tím větší je rozsah infarktu.

Jak se projevuje? Typická je náhle vzniklá bolest za hrudní kostí, velmi intenzivní, tupého charakteru (obvykle na větší ploše). Vzniká za různých okolností, často v klidu nebo v noci. Bolest vystřeluje typicky do levé paže nebo do dolní čelisti, do obou paží, méně často do zad nebo do břicha. Bolest je stálá, nemění se polohou těla. Projevy však mohou být i méně typické – u starších nemocných a u diabetiků může být bolest méně intenzivní, spojená více s pocitem dušnosti a celkové slabos-

ti, jindy je právě pocit krátkého dechu hlavním příznakem. Obvykle se vyskytují ještě další potíže jako pocit strachu a úzkosti. Dále bývá přítomno pocení a pacient může i zvracet. Vzácně jsou potíže tak malé, že nemocný infarkt tzv. přechodí. Závažným projevem infarktu je prudká bolest či dušnost spojená s náhlou ztrátou vědomí – příčinou je obvykle závažná porucha rytmu (fibrilace komor). Pokud není v takovém případě okamžitě zahájena kardiopulmonální resuscitace (tj. masáž hrudníku a umělé

Historický rentgenový záznam nástřiku kontrastní látky do levé věnčité tepny u prvního nemocného s akutním infarktem myokardu léčeném v roce 1992 v IKEM přímou angioplastikou. Obrázek vlevo ukazuje uzavření hlavní větve tepny před výkonem, obrázek vpravo nález po otevření tepny pomocí angioplastiky.

12

Téma ãísla

dýchání), nemocný umírá náhlou smrtí.

Dá se prokázat? EKG je základní diagnostickou metodou. Již v prvních minutách od vzniku infarktu dochází k rozvoji poměrně charakteristických změn na EKG křivce. Podle jejich charakteru se rozhodujeme o způsobu léčby. EKG také odhalí případné poruchy rytmu, které infarkt myokardu mohou provázet. Druhou diagnostickou metodou je biochemické stanovení určitých látek, které se uvolňují z poškozeného srdečního svalu do krve (např. myoglobin, troponin, kreatinkináza, atd).

stejně ošetřit pomocí angioplastiky. Z těchto i jiných důvodů je přímá angioplastika považována za lepší možnost volby. Podmínky pro její aplikaci samozřejmě závisejí na organizaci péče a vybavení příslušných center.

Jaká je situace v âeské republice? Základní léčebnou metodou akutního infarktu myokardu v České republice je metoda primární angioplastiky. Tento program byl systematicky zahájen na Klinice kardiologie IKEM v roce 1992. Postupně byl vybudován program nepřetržitého zajištění angioplastiky, včetně nočních hodin a víken-

ké republice. Organizací péče i počtem léčených pacientů jsme na prvním místě na světě (přes 6 000 nemocných ročně).

Dal‰í léãba Součástí provedené angioplastiky je i dlouhodobé podávání léků, které brání srážení krevních destiček (kyselina acetylsalicylová v dávce 100 mg denně a clopidogrel v dávce 75 mg denně po dobu nejméně 1 roku). Nemocný je dále poučen o rizikových faktorech ischemické choroby srdeční a možnostech jejich ovlivnění (kouření, diabetes, hypertense, zvýšený cholesterol, fyzická inaktivita). Zejména zákaz kouření je nezbytný. Kromě toho se

Jak se léãí? Základním cílem léčby je zprůchodnění uzavřené infarktové tepny a obnovení průtoku do postižené oblasti (docílení tzv. reperfúze). Toho je možno dosáhnout dvěma způsoby: pomocí léků, které rozpouštějí krevní sraženinu = trombus (tzv. trombolytika), nebo mechanicky – pomocí angioplastiky. Metoda přímé koronární angioplastiky spočívá nejprve v provedení angiografie věnčitých tepen (pomocí katétrů, malým vpichem v třísle nebo předloktí). Tak odhalíme uzavřenou infarktovou tepnu. Místem závěru je protažen speciální velmi tenký drátek – vodič – a po něm je do místa uzávěru zaveden balonkový katetr, který tepnu rozšíří. Následně se do tohoto místa implantuje i speciální výztuha, tzv. stent, který tepnu udržuje v rozšířené poloze. Metoda je použitelná prakticky u všech nemocných s infarktem myokardu a její úspěšnost hodnocená obnovením normálního průtoku je nad 90 %. Naproti tomu má trombolýza řadu kontraindikací (nejméně u 30 % nemocných) a její úspěšnost je nižší (40–70% podle druhu léku a doby podání). Po trombolýze obvykle zůstává v místě původního uzávěru tepny zúžení, které bývá nutno

Téma ãísla

kovaných nemocných je doba pobytu v nemocnici zpravidla 5–7 dní, u nemocných s rozsáhlým infarktem myokardu nebo komplikacemi se úměrně prodlužuje doba pobytu o nezbytná další vyšetření (často velmi náročná). Po propuštění se doporučuje pozvolna zvyšovat fyzickou aktivitu. Celková doba hojení infarktu záleží na jeho velikosti a pohybuje se od 2 do 6 týdnů. Nástup do práce je u nekomplikovaného nevelkého infarktu možný za 2–4 týdny, u rozsáhlého infarktu za 3 měsíce (podle charakteru práce). V případě komplikací infarktu (srdeční selhání) není často návrat do původní práce možný a infarkt je tak častou příčinou dočasné nebo trvalé ztráty pracovní schopnosti i zaměstnání. Každý jednotlivý případ je však vždy nutno posuzovat individuálně.

Co má dûlat pacient pfii podezfiení na infarkt myokardu? Akutní forma infaktu myokardu se řeší formou operace. dů, a byla rovněž propracována organizace transportu a přijímání nemocných s akutním infarktem myokardu. V roce 1995 přibyla další centra v Praze a Brně. Rozšíření programu na celou republiku přinesly výsledky klinických studií PRAGUE 1 a 2, které prokázaly schůdnost transportu nemocných mezi jednotlivými nemocnicemi. Klinika kardiologie IKEM, ve spolupráci se záchrannou službou a nemocnicemi ve Středočeském kraji, byla také průkopníkem prehospitalizační diagnostiky infarktu myokardu a transportu nemocných přímo z místa zásahu záchranné služby do centra (a nikoliv do nejbližší nemocnice). V současnosti zajišťuje nepřetržitý program tzv. primární angioplastiky 20 center rovnoměrně rozložených po celé Čes-

zahajuje léčba, která má bránit dalšímu rozvoji aterosklerózy a opakování infarktu myokardu. Standardně jsou podávány statiny (snižují cholesterol), betablokátory (snižují práci srdečního svalu) a tzv. ACE inhibitory. Doba pobytu v nemocnici a rychlost rehabilitace záleží na rozsahu infarktu myokardu a případných komplikacích. V akutní fázi prvních 24–48 hodin je nemocný hospitalizován na specializovaném lůžku (oddělení akutní kardiologie, koronární jednotka nebo oddělení intezivní péče). Při včasné léčbě pomocí angioplastiky a nevelkém rozsahu infarktu myokardu je rehabilitace zahájena již první den cvičením na lůžku a následně rychlou mobilizací pacienta (vstává 2.–3. den, chodí 4.–5. den). U nekompli-

Rozhodujícím faktorem úspěšnosti léčby akutního infarktu myokardu je čas. Pokud je primární angioplastika provedena do 1 hodiny od prvního pocitu bolesti, může zcela zabránit vzniku infarktu. Pokud je provedena do 3–4 hodin, významně zmenší velikost infarktu, po 6 hodinách je však efekt i úspěšné angioplastiky nevelký a po 12 hodinách již nevede k ovlivnění velikosti infarktu. Víme, že rozhodující zdržení bývá na straně pacienta – pacient váhá v průměru 2 hodiny než zavolá záchrannou službu, někdy dokonce čeká i celou noc. Doba ošetření na místě a transport do nemocnice přitom nepřesahuje 45–90 minut (podle vzdálenosti) a vlastní angioplastika v příslušném centru netrvá obvykle déle než 60 minut. Osud má tedy nemocný často doslova ve svých rukou. MUDr. Michael Želízko, CSc. Klinika kardiologie, IKEM , Praha

13

Víte, že... Mnoho infarktÛ lidé ani nezaregistrují olandští vědci zjistili, že více než 40 % infarktů může u lidí proběhnout bez toho, aby si jich dotyční vůbec povšimli. Podle vědců si infarkt neuvědomí dokonce více než polovina žen a asi třetina mužů. Důvody toho, proč si tak vysoké procento lidí svůj infarkt ani neuvědomí, spočívají podle vědců v tom, že symptomy těchto infarktů bývají méně typické. Nemocný nemusí například pociťovat jinak obvyklé bolesti hrudníku. A proč infarkt neregistrují častěji ženy než muži? „Ženy mohou cítit bolest ramen místo bolesti hrudníku. Někdy si také myslí, že měly silnou chřipku, jejíž rekonvalescence trvá dlouho,“ míní jeden z autorů zmíněné studie. red

H

Infarkt hrozí nejãastûji v pondûlí ačátek pracovního týdne a s ním spojený stres je podle časopisu The European Journal of Epidemiology nejspíše důvodem, proč je riziko úmrtí na infarkt nejvyšší právě začátkem týdne, zatímco o víkendu je daleko nižší. Podle vědců je v pondělí riziko srdečního infarktu u dospělých mužů o 20 % a u dospělých žen o 15 % vyšší než v ostatní dny. O tom, že se stres velkou měrou na infarktu podílí, vědí ovšem vědci už dávno. Také je například prokázáno, že k zhoršení srdečních příhod dochází zpravidla v ranních hodinách. red

Z

14

Srdeãní selhání Odpoãinek, správná Ïivotospráva a vyh˘bání se stresu ochrání organismus pfied srdeãním selháním Co je srdeãní selhání? Srdce je důmyslně uspořádaná pumpa, jejímž hlavním úkolem je udržovat oběh krve tak, aby bylo zajištěno zásobování všech orgánů živinami a kyslíkem. Zdravé srdce dokáže zvýšit výdej krve (minutový oběh) podle nároku organismu až pětinásobně. K tomu má organismus vytvořenu řadu mechanismů týkajících se nejen vlastního srdce. Při vzniku srdečního selhání je tato základní funkce narušena, nedostatečné prokrvení se projevuje nejprve při zátěži. Zadržování tekutin, které je průvodním jevem onemocnění, je obranným mechanismem, kterým se organismus snaží udržet dostatečnou úroveň krevního oběhu. Srdeční selhání může vzniknout náhle (akutní selhání) nebo se stav rozvíjí pozvolna (chronické selhání). Z uvedeného lze dobře odvodit potíže, se kterými pacient přichází k lékaři. Nejčastější jsou únava, dušnost a otoky končetin.

Pfiíãiny srdeãního selhání Onemocnění, která vedou k rozvoji srdečního selhání, je celá řada. Prvotní může být postižení věnčitých tepen zásobujících srdeční sval, srdečních chlopní anebo přímo srdečního svalu. V naší populaci je nejčastější příčinou srdečního selhá-

ní ischemická choroba srdeční a kardiomyopatie.

Jaké jsou pfiíznaky srdeãního selhání? Odlišují se podle toho, zda je postižena levá či pravá srdeční komora. K městnání krve dochází vždy před postiženým oddílem: při levostranné nedostatečnosti se hromadí krev v plicích, zvyšuje se její tlak a nadbytečná tekutina uniká z cév a může vzniknout až plicní otok. Nemocný začne pociťovat dušnost, nejprve při větší námaze, později i při běžných činnostech. V pokročilém stadiu dochází k selhávání i v klidu. Typické jsou stavy noční dušnosti, které nutí pacienta k posazování. Pokud dojde k otoku plic, jde o závažný stav, který vyžaduje rychlé ošetření. Pravostranné selhání se projeví otoky dolních končetin, které začínají v oblasti kotníků. Prvním příznakem je nárůst tělesné hmotnosti, který se projeví často dříve než otoky. Městnání krve v orgánech břišní dutiny je zdrojem častých zažívacích potíží a tlakových bolestí v pravém podžebří. Při snižování srdečního výdeje se organismus snaží zachovat především funkci životně důležitých orgánů. Toho se dosahuje redistribucí krevního průtoku. Za zlepšené zásobení

mozku a srdce se však platí omezením přívodu krve k ostatním orgánům. Z hlediska vývoje příznaků srdečního selhání je důležitá především porucha prokrvení ledvin. Potíže působí i nedostatečné prokrvení kosterních svalů, které je příčinou únavnosti a snížené výkonnosti. Téměř nedílnou součástí srdečního selhání jsou poruchy srdečního rytmu. Nemocný vnímá palpitace („bušení srdce“), může mít závratě nebo i krátkodobé poruchy vědomí.

Jak je moÏné zjistit pfiítomnost srdeãního selhání? Pokud se objeví některé z uvedených potíží a nebo příznaků, je zapotřebí navštívit lékaře. Ten má celou řadu možností, jak srdeční nedostatečnost diagnostikovat a zjistit její příčinu. Základem je rozbor anamnézy, provedení fyzikálního vyšetření, elektrokardiogramu (EKG), rentgenového snímku plic a odběr vzorku krve. Velmi prospěšné je echokardiografické (ultrazvukové) vyšetření, které nám podá důležité informace o velikosti jednotlivých oddílů srdce, funkci i stavu chlopní. Pokud je žádoucí informace o věnčitých tepnách, provádíme selektivní koronarografii (katetrizační vyšetření, při kterém zobrazujeme tepny zásobující srdce přímým vstřikem kontrastní látky). To-

Téma ãísla

muto vyšetření často předchází zátěžový test. Šlapání na bicyklovém ergometru při současném natáčení EKG umožní zjistit nedostatečné prokrvení některé části srdce při námaze.

MÛÏeme vzniku srdeãního selhání pfiedejít? Odpověď je ano – do jisté míry. Jak jsme uvedli, je u nás nejčastější příčinou ateroskleróza věnčitých tepen. Ta je často spojena s hypertenzí (vysokým krevním tlakem), obezitou, diabetem a poruchami metabolizmu cholesterolu. I když sklon k těmto chorobným stavům částečně zdědíme od předků, můžeme je do značné míry ovlivnit způsobem svého života. Typickým příkladem je kouření, které je z hlediska rozvoje aterosklerózy (a řady jiných chorob) rizikovým faktorem zásadního významu. Je nutné si

A. Rentgenový snímek srdce a plic u nemocného s plicním otokem. Tekutina v plicních se projeví jako závojovité zastření plic.

uvědomit, že zdravým životním stylem, jehož zásady jsou dobře známy, ovlivňujeme nejen sebe, ale i své děti, které nás v dospělém věku budou napodobovat více, než bychom čekali. Prevence rozvoje srdečního selhání má zásadní význam i po stanovení diagnózy. Zde se již uplatňuje i užívání léků a v problému se angažuje lékař. Nyní ještě slovo k problematice alkoholu. Zatímco zdravému srdci alkohol v mírných dávkách neškodí nebo dokonce prospívá, při onemocnění srdce je třeba velké opatrnosti. U některých onemocnění (např. prvotní postižení srdečního svalu nebo-li kardiomyopatie) doporučujeme úplnou abstinenci.

Jaké jsou léãebné moÏnosti srdeãního selhání? Především je nezbytné léčit jakoukoliv odstranitelnou příčinu.

B. Echokardiografický obraz selhávající levé komory po infarktu myokardu. Jizva je patrna jako neprokrvená část stěny komory (tmavá oblast označená šipkami).

Téma ãísla

Režimová a dietní opatření jsou volena podle stadia onemocnění, základem je přiměřená strava s omezením příjmu soli a adekvátní fyzická zátěž. Tělesnou zátěž doporučujeme ve všech stadiích onemocnění kromě období přechodného zhoršení (dekompenzace) a velmi pokročilého stadia. Dobrým vodítkem pro volbu intenzity pohybu jsou subjektivní pocity nemocného. Důležitou úlohu má farmakoterapie (užívání léků). Dnes máme k dispozici několik skupin léků, kterými dosáhneme zmírnění obtíží pacientů i zlepšení dlouhodobého průběhu onemocnění. Zde se již není možné řídit pouze subjektivními pocity nemocného – o některých lécích (betablokátory) je známo, že průběh srdečního selhání příznivě ovlivní, aniž by bezprostředně po zahájení léčby zmírnily potíže. Léčba má smysl i v počátečních stadiích, kdy nemocný ještě nemusí mít žádné a nebo má jen malé potíže. Skladbu a dávkování léku musí proto vždy určovat lékař. Jedinou lékovou skupinou, kde si pacient může upravovat dávkování, jsou diuretika (močopudné léky), kde je možné řídit se přítomností otoků a váhovými změnami. Pacient se srdečním selháním musí tedy přijmout fakt, že bude dlouhodobě užívat kombinaci léků. Jen tak lze zabránit rozvoji onemocnění a vět-

šinou i docílit stavu, kdy pacient i přes trvající poruchu funkce srdečních komor může mnoho let žít kvalitním životem. V některých případech ovlivníme vývoj srdečního selhání provedením operace (koronární by-pass, operace chlopní), nebo synchronizací stahování obou srdečních komor speciální kardiostimulační metodou. Chirurgické metody se uplatňují i ve velmi pokročilých stadiích onemocnění, kdy je nutné navrhnout transplantaci srdce. I u nemocných s poruchami rytmu máme k dispozici celou řadu postupů – od podávání léků až po implantaci kardioverteru-defibrilátoru. To je přístroj, který dokáže závažnou poruchu rytmu okamžitě odhalit a sám léčebně zasáhnout, takže je schopen pacientovi zachránit život. Tyto a další metody jsou dostupné ve specializovaných kardiocentrech, na která mají ošetřující lékaři dobrou návaznost.

PfiípadÛ srdeãního selhání pfiib˘vá Tento fakt souvisí se stárnutím populace a také zlepšeným přežíváním nemocných díky lepší léčbě srdečních příhod, jako je infarkt myokardu. Tak jako u jiných nemocí je v případě srdečního selhání důležitá prevence, včasný záchyt onemocnění a správně vedená léčba. Péče o tyto nemocné je u nás především v rukou kardiologů, stále více se budou uplatňovat specializované ambulance, které jsou zakládány v kardiocentrech a ve větších nemocnicích. Bude se zvyšovat i úloha zdravotních sester specializovaných na ošetřování a léčení nemocných se srdečním selháním. Prvním předpokladem úspěšného vedení léčby srdečního selhání je však pozitivní přístup pacienta, který má přiměřené informace o svém onemocnění a důvodech, proč musí přijmout určitá omezení. Doc. MUDr. Ivan Málek, CSc. Klinika kardiologie, IKEM, Praha

15

Arytmie Arytmie je lékařský termín pro poruchy srdečního rytmu, kdy srdce tepe pomalu nebo rychle, případně nepravidelně. Když je srdeční akce pomalá, hovoříme o bradykardii a příčinou bývá pomalá tvorba elektrických vzruchů v síních nebo porucha jejich šíření ze síní do srdečních komor. Obvyklými příznaky bývají únavnost, točení hlavy nebo i krátké bezvědomí. Diagnóza se obvykle stanoví vyšetřením EKG. Častější jsou však případy, kdy je srdeční akce rychlejší než obvykle a pacientovi činí obtíže. Tehdy hovoříme o tachykardii (nebo tachyarytmii). Typickými příznaky bývají pocity bušení srdce (nebo v krku), někdy spojené se slabostí, únavností nebo pocitem krátkého dechu. U závažných tachyarytmií může dojít až ke ztrátě vědomí nebo k srdeční zástavě. O srdeční zástavě mluvíme tehdy, kdy srdce přestane čerpat krev, protože se úplně zastaví (asystolie), nebo (a to mnohem častěji) v případě, kdy vznikne fibrilace komor (tehdy se srdce sice chvěje, ale není schopno čerpat krev). Subjektivní vnímání tachyarytmií je rozdílné. Zcela neškodné arytmie mohou někdy činit velké potíže a naopak, arytmie ohrožující pacienta na životě nemusí být nemocným příliš vnímány. Proto je důležitým krokem v diagnostice opět EKG vyšetření. Dnes existuje celá řada záznamníků EKG, které mohou zaznamenávat křivku EKG i po dobu několik dní. Dokonce máme k dispozici miniaturní záznamník, který se naimplantuje pod kůži na hrudník a může zaznamenat EKG křivku při potížích i po dobu mnoha měsíců. Arytmie se vyskytují velmi často i u zdravého srdce a nejsou tedy nutně příznakem závažného srdečního onemocnění. Někteří z nás mají například někde v srdeční svalovině ložisko buněk, které vytvářejí elektrické impulzy nezávisle na nor-

16

Dostatek pohybu je vhodnou prevencí onemocnění srdce.

Ménû ãasté mální aktivaci srdce. Odstranění takového ložiska přináší úplné uzdravení. Jiní se narodí s nadbytečným elektrickým spojením mezi síněmi a komorami v podobě drobného proužku srdeční svaloviny (přídatná dráha). Tento elektrický zkrat v srdci vytváří podmínky pro to, aby za určitých okolností začal elektrický vzruch kroužit mezi komorami a síněmi a výsledkem je opět bušení srdce nebo jiné potíže. Odstranění zmíněného zkratu přináší vymizení potíží a úplné uzdravení. Na druhé straně existují arytmie, které provázejí závažná srdeční onemocnění. Příkladem mohou být život ohrožující komorové tachykardie, které vycházejí z jizvy po infarktu myokardu. Tam často závisí prognóza pacienta na závažnosti základního onemocnění. U bradykardií je jednou z možností léčby implantace kardiostimulátoru. Moderní kardiostimulátory dovolují přizpůsobit srdeční akci potřebám

organismu a napodobují tak velmi dobře porušenou funkci srdce. Vydrží v provozu několik let (okolo 6 roků) a v případě postupného vybití baterií je nutné přístroj vyměnit. Léčení tachyarytmií je mnohem složitější. V případě některých arytmií zabírají u velké části nemocných účinné léky (antiarytmika). Příkladem je arytmie zvaná fibrilace síní. Řadu ostatních arytmií lze odstranit metodou tzv. katetrizační ablace. V takovém případě se do srdce zavedou tenké katetry, které dokáží snímat elektrické signály a současně srdce stimulovat z různých míst. Po zjištění původu arytmie se toto místo spálí pomocí vysokofrekvenčního elektrického proudu, který se aplikuje jedním ze speciálních katetrů. Nově se tato metoda uplatňuje i při léčbě fibrilace síní v případech, kdy selhávají léky. U komorových arytmií, které mohou člověka ohrožovat na životě, se nyní implantují speciální přístroje podobné větším

kardiostimulátorům, které snímají elektrickou činnost srdce, a v případě záchytu život ohrožující arytmie podají výboj elektrického proudu a arytmii zruší. Nazývají se odborně kardiovertery-defibrilátory a mnoho nemocných vděčí za záchranu svého života právě těmto malým pomocníkům. Jeden takový přístroj stojí okolo jednoho miliónu korun. Méně často může být arytmie léčena chirurgickou cestou.

Chlopenní vady Srdce každého z nás pracuje jako soustava pump, které čerpají krev. K tomu je vybaveno i srdečními chlopněmi, které fungují jako ventily. Porucha funkce chlopní vede k významnému narušení čerpací funkce srdce a nakonec i k jeho selhání. Taková porucha může být vrozená (vrozené zúžení chlopně), nebo mohou chlopně onemocnět v průběhu života. Jednou z příčin bývala revmatická horečka, nyní jde spíše o postižení

Téma ãísla

rurgie. Postiženou chlopeň je někdy možno „opravit“ (plastika chlopně), častěji ale nahradit chlopní umělou (náhrada chlopně). Tato operace odstraní chorobné příznaky a zlepší prognózu většiny nemocných, přičemž některá omezení přetrvávají. Pacienti mají například vyšší riziko, že se v místě našití umělé chlopně může uchytit infekce. Musí proto brát antibiotika i před výkony, jako je vytržení zubu apod. Dále jim musí být podávány léky proti srážení krve, aby nedošlo na umělé chlopni ke vzniku sraženin.

Kardiomyopatie a srdeãní nádory Srdce může trpět i tzv. kardiomyopatií. Jde o různé typy postižení, kdy je buď zasažena čer-

bou, která se odborně nazývá plicní arteriální hypertenze (tj. zvýšený krevní tlak v plicních tepnách). Někdy jde o vrozenou poruchu, jindy toto onemocnění provázejí další choroby (například sklerodermie), nebo je důsledkem opakovaných plicních embolií. Zvýšený tlak v plicních tepnách zatěžuje pravou srdeční komoru, která nakonec začne selhávat a není schopna čerpat krev přicházející z žil do plic. Příznaky jsou často zpočátku lehké a netypické a lze je zaměnit za projevy jiného onemocnění srdce a plic. Typickým příznakem je únavnost a zadýchávání, provázené obvykle i určitým stupněm zmodrání rtů a sliznic. Později se objevují otoky nohou nebo tlakové bo-

choroby srdce z opotřebování, které se projevuje ve vyšším věku. Jindy může být chlopeň postižena akutním zánětem, kdy dochází k odtržení chlopně a okamžité ztrátě její funkce. Poruchy funkce chlopní (chlopenní vady) mají proto různé příznaky, obvykle zadýchávání při námaze, bolest na prsou nebo náhlé ztráty vědomí. V případě infekčního onemocnění chlopně (infekční endokarditida) může být hlavním příznakem postupné slábnutí, mírně zvýšené teploty a únavnost. Při akutnějším průběhu se naopak objevují horečky a rychlé zhoršení celkového stavu. Hlavní vyšetřovací metodou chlopenních vad je v současnosti echokardiografie (tj. ultrazvukové vyšetření srdce). Ta dovede posoudit stupeň zúžení nebo nedomykavosti chlopně, případně ověřit podezření na infekci chlopně. V některých případech lze chlopenní vady léčit katetrizační cestou (např. roztažením zúžené mitrální chlopně), ale hlavní doménou léčby zůstává srdeční chi-

Téma ãísla

pací funkce srdce nebo je srdce v důsledku změn své stavby ohroženo závažnými arytmiemi. Vzácně se může v srdci vyskytnout i srdeční nádor. Častěji jde o nádory, které jsou benigní (tj. nevytvářejí metastázy a nevedou k úmrtí jako jiné formy rakoviny). Svým umístěním v srdci však mohou významně narušovat jeho funkci. Příznaky těchto vzácnějších postižení proto bývají různé: od slabosti a únavnosti přes zadýchávání až po bušení srdce nebo dokonce srdeční zástavu při fibrilaci komor. Diagnózu lze v mnoha případech určit opět kvalitním echokardiografickým vyšetřením, případně vyšetřením pomocí CT nebo magnetické rezonance. Léčba se liší podle typu onemocnění. U srdečních nádorů je nutné odstranění chirurgickou cestou.

Plicní arteriální hypertenze Relativně malé procento nemocných trpí vzácnou choro-

lesti na prsou. Podezření na toto onemocnění lze vyslovit na základě echokardiografického vyšetření srdce a snímku srdce a plic. Nemocní s podezřením na plicní hypertenzi by měli být poté vyšetřeni v jednom ze dvou specializovaných center v ČR. Jedině tak je možné zahájit účinnou léčbu. Díky novým poznatkům o vývoji tohoto onemocnění totiž došlo v posledních letech k rozšíření léčebných možností. Podávají se moderní léky, které snižují krevní tlak v plicních cévách a zabraňují jejich přestavbě. Dále je nutné podávat léky proti srážení krve. Ve výjimečných případech, kdy je příčinou opakovaná plicní embolizace, je možné „vyčistit“ postižené plicní cévy operační cestou (plicní endarterektomie). Prof . MUDr. Josef Kautzner, CSc., MUDr. Tomáš Marek, CSc., MUDr. Hikmet Al-Hiti Klinika kardiologie, IKEM, Praha

A. Echokardiografický záznam znázorňující barevně nedomykavost dvojcípé chlopně (zpátky unikající proud krve se zobrazuje pomocí speciální techniky barevného dopplerovského mapování). B. Echokardiografický obraz ztluštělé a zvápenatělé aortální chlopně (šipka se zkratkou Ao), která vyžaduje náhradu chlopní umělou. C. Echokardiografický nález benigního srdečního nádoru myxomu -, který se nachází v levé síni a vyžaduje odstranění pomocí operace srdce.

A. Rentgenový snímek hrudníku u nemocného s kardioverteremdefibrilátorem a elektrodou zavedenou do pravé srdeční komory. B. Záznam EKG z kardioverteru-defibrilátoru, který ukazuje přerušení fibrilace komor výbojem elektrického proudu, a tak záchranu života nemocného.

17

Vzpomínky na Afriku

P

omáhat druhým lidem je výsostným posláním medicíny. Jsou však oblasti, kde se této pomoci lidem tragicky nedostává. Naštěstí ale existují jedinci i celé organizace, které se snaží nejchudším lidem planety alespoň základní zdravotní péči poskytnout. Jedním z takových lidí je i český chirurg MUDr. Marcel Drlík, který sám navštívil čtyřikrát Středoafrickou republiku. Co Vás vůbec přivedlo k nápadu odjet léčit do Afriky? O vycestování jsem uvažoval už během studií. Lákalo mě poznat něco nového, rozšířit si obzory, ale samozřejmě jsem chtěl také pomoci tam, kde je to potřeba. Takže už po škole, v devadesátých letech, jsem se obracel na různé instituce, ale všechno bylo marné, protože v devadesátých letech si lidé hleděli v prvé řadě sami sebe a projekty týkající se humanitární činnosti neměly moc šanci na úspěch. Náhodou jsem ale narazil na jed-

18

Podle statistik vychází ve Stfiedoafrické republice asi 3,5 lékafie na sto tisíc obyvatel. To máte, jako kdyby v Praze bylo pûtatfiicet doktorÛ...

noho starého italského misionáře, který v Africe pracoval. Dostal jsem na něj kontakt od jedné kamarádky, setkali jsme se a já jsem mu vyprávěl o svých plánech a snech. On mě vyslechl a sdělil mi, že to nebude takový problém. Může mi prý prostřednictvím řádu karmelitánů zajistit v Africe ubytování a stravu, ale ostatní, že je na mně. Karmelitáni byli velice rádi, že tam budou mít lékaře, protože oni se zaměřují především na budování škol a na zdravotnickou činnost nejsou vybaveni. Tak jsem odcestoval jako dobrovolník, tedy bez nároku na plat, ale měl jsem zázemí a to bylo nejdůležitější. Co musí uchazeč o práci ve třetím světě zvládnout, aby mohl vycestovat? Za prvé musí umět alespoň jeden místní jazyk. To byla v mém případě francouzština. Na místě se pak musí zpravidla doučit i domorodý jazyk. Ve Středoafrické republice je to sango. Naštěstí je to jazyk, který je docela jednoduchý, takže

Rozhovor

i ten se mi podařilo zvládnout. Kromě jazyka musíte mít také nějaké odborné zaměření, prostě umět nějaké řemeslo, které můžete předávat ostatním. Přitom nemusíte být zrovna doktor, můžete být opravářem aut nebo třeba zemědělcem, ale například jako filozof tam asi moc platný nebudete. Absolvoval jste před odjezdem nějakou speciální přípravu? Protože jsem věděl, že tam nebudu působit pouze jako chirurg, ale že budu muset dělat všechno, tak jsem se snažil doplnit si vědomosti i z jiných oborů. Jedna z mých bývalých spolužaček, nyní gynekoložka, mi například vysvětlovala, jak se pracuje s porodnickým ultrazvukem. Chodil jsem také na dětské oddělení, abych měl nějakou pediatrickou praxi. Navíc jsem těsně přede odjezdem absolvoval kurs tropické medicíny na univerzitě v Lyonu. Samozřejmě jsem si tam také dopilovával francouzštinu, ale hlavně je to škola, která má ohromnou tradici. Francie má koloniální minulost a spousta jejich lékařů v Africe působila, takže jsou tam lidé, kteří k tomu mají hodně co říci. Ten kurs

MUDr. Marcel Drlík patří u nás k průkopníkům lékařské pomoci Africe.

Rozhovor

mi hodně pomohl. Druhou část mé přípravy pak představovalo shánění zdravotnického materiálu. Sháněl jsem všechno možné včetně léků, abych tam nejel s holýma rukama. To jste si musel shánět i zdravotnický materiál? Ano, ale ten mi pak v průběhu roku začal samozřejmě docházet. Měl jsem však štěstí, protože jsem tam narazil na jednoho Němce z rozvojového programu německé vlády. Měl nějaké zdravotní problémy, já mu pomohl a on mi zase na oplátku nabídl, abych mu sepsal, co všechno potřebuji a on že mi to u nich sežene. Tak jsem si sedl, napsal žádost nejprve na tři přístroje a pak ji drze ještě rozšířil o padesát dalších věcí. Oni mi to pak skutečně poslali. Jak vůbec vypadá zdravotnictví v Africe? Podle statistik vychází ve Středoafrické republice asi 3,5 lékaře na sto tisíc obyvatel. To máte, jako kdyby v Praze bylo pětatřicet doktorů... K tomu si ještě připočtěte, že zde není žádný systém zdravotního pojištění, a tak i ti nejchudší lidé na venkově musí platit hotově. Není divu, že zdravotní personál utíká do hlavního města. Tam působí i většina lékařů. Co se pak postavení lékaře týče, tak tam se na žádné specializace nehraje. Doktor prostě musí dělat všechno. Navíc tam zpravidla platí, že jedna nemocnice rovná se jeden lékař. Naštěstí mu však hodně pomáhají domorodé zdravotní sestry, které základní provoz dobře zvládnou. Ty schopnější tam pracují na místech, které u nás zastávají lékaři s první atestací. Tyto domorodé sestry jsou schopné provést i jednoduchou operaci. Víte, ono to při jednom lékaři v nemocnici ani jinak nejde. Takže zdravotní péče v subsaharské Africe stojí především na středním zdravotnickém personálu.


Operační sál v Bozoumu

Centrální sterilizace

Nemocnice v Bozoumu

19




Neonemocněl jste nějakou exotickou chorobou? Když budete dodržovat základní hygienická pravidla, tak není riziko nákazy nijak vysoké. Statistiky nakonec ukazují, že největším zdravotním problémem humanitárních pracovníků jsou následky autonehod. Z toho je vidět, že největším nepřítelem humanitárního pracovníka je jeho vlastní nekázeň. Malárii jsem tam ale v průběhu ročního pobytu jednou měl. Je to horečnaté onemocnění, které když podchytíte včas, je dobře léčitelné.

pak do Afriky po pár letech znovu přijel, tak mě ten pacient přišel pozdravit, a kdyby se mi znovu nepředstavil, tak bych ho byl vůbec nepoznal. Byl statný, dobře oblečený, plný života a za odměnu mi přinesl kuře. Byl to pro mě moc pěkný zážitek. Váš nejdelší pobyt v Africe trval rok. To je poměrně dlouhá doba. Nechybělo vám tam něco, na co jste byl z Česka zvyklý? Nemáte tam kino, divadlo, televizi, takže tam žijete jakoby ve vyhnanství. Člověk si také

Jak jste v Africe odpočíval? V nemocnici jsme býval dopoledne nebo odpoledne. Noční služby jsem nesloužil. Ale protože jsem bydlel od nemocnice asi jen dvě stě metrů, tak když bylo nutno v noci operovat, prostě si pro mě přišli. Byl jsem tedy ve službě vlastně čtyřiadvacet hodin denně. Takhle to šlo několik týdnů a pak byl člověk tak unavený, že si musel nějak odpočinout. Kdybych ale zůstal ve městě, neunikl bych, protože by mě hned vyhledali s nějakým dalším problémem. Jedinou možností bylo na něja-

Máte nějaký zážitek, na který nerad vzpomínáte? Léčil jsem tam jednu holčičku s těžkou tuberkulózou a naprosto se mi to nedařilo. Ležela v nemocnici už asi čtyři měsíce, a i když jí nebylo dobře, neztrácela optimismus. Každé ráno mě vítala úsměvem, pořád věřila, že se uzdraví, ale bohužel, přes veškerou naši snahu, se to nepodařilo a nakonec zemřela. To mě tehdy hodně vzalo. Na co naopak rád vzpomínáte? Měl jsem jednoho asi pětatřicetiletého pacienta a on si přibližně pět let před tím zlomil nohu. Do rány se mu dostala infekce, a tak trpěl chronickým zánětem kosti. Protože nemohl pořádně chodit, nemohl ani pracovat. Stal se takovým místním bezdomovcem. Protože měl bolesti, pokoušel se je tišit místními rostlinnými drogami, až se na nich stal závislým. Když přišel do nemocnice a viděl jsem ho, tak musím říct, že se mi do operace ani trochu nechtělo. Takový zákrok by byl problematický i u nás. Ale zkusili jsme to, operace se zdařila a on, jak musel dlouho ležet v nemocnici a nemohl si jít hledat ty své rostliny, prošel si nakonec i abstinenčním syndromem. Zkrátka měl to v jednom i s odvykací kůrou, takže se nám ho nakonec podařilo úplně vrátit do normálního života. Když jsem se

20

všichni běloši odešli.Misionáři pak mají v zemi vytvořenu určitou síť center, jimž se právě říká misie. Jsou to vlastně jakési kláštery, které se snaží napomáhat rozvoji té které oblasti. Nenarazil jste na nějaký konflikt způsobený odlišnými kulturami? Každému mohu doporučit, aby v Africe raději co nejméně gestikuloval, protože spousta gest tam má jiný význam než u nás. Navíc jsou tam některé věci tabu, zkrátka se o nich nemluví.Vám se pak může velice snadno stát, že se dostanete do trapné situace. Byl jsem například pozván na oběd k jednomu kolegovi lékaři a ten zrovna podával vařeného varana, což je taková velká ještěrka. Po chvíli jsem si všiml, že jeho žena nejí. Když jsem se zeptal proč, bylo mi vysvětleno, že jde o jídlo, které ženy tradičně nejedí. Byla nějaká jídla, kterým jste se raději vyhýbal? Skončil jsem na úrovni obojživelníků a bezobratlých. Hmyz už jsem nejedl. Ale hady a ještěrky, ty ještě ano.

potřebuje čas od času s někým popovídat, a i když umíte cizí jazyk dobře, chybí vám tam kulturní pozadí, takové to porozumění drobným narážkám v řeči. Zkrátka, čeština vám za ten rok začne chybět. To samé s jídlem. Po nějakých osmi měsících v Africe bych dal veškeré svoje úspory za párek nebo nějakou uzeninu. Ale objektivně musím říct, že jsem tam nikterak nestrádal. Naopak. I když jsem si při odjezdu myslel, že tam jedu „něco dát“, tak teď s odstupem vidím, že jsem nakonec mnohem více dostal.Byla to velká škola života.

kou dobu odjet pryč z města. Zpravidla jsem odjížděl na nějakou sousední misii, která byla třeba sto padesát, tři sta kilometrů vzdálená. Tam jsem chodil na procházky, popovídal si, odreagoval se a za několik dní jsem se odpočinutý zase vrátil zpátky. Co všechno je potřeba si představit pod označením „misie“? Misionáři jsou dnes v podstatě jediní běloši, kteří ve Středoafrické republice působí. V důsledku různých převratů a válek odtamtud prakticky

Plánujete zase někdy cestu do Afriky? Francouzi říkají, že kdo byl jednou v Africe, získá „mal d`Afrique“. Bude se mu stýskat a bude se tam chtít vrátit. Mohu potvrdit, že je to pravda. Jiná otázka ale je, zda to ještě někdy bude možné. Mám rodinu a dlouhodobý pobyt teď nepřichází v úvahu. V každém případě bych ale chtěl pro zemi, kde jsem nechal část svého srdce a která naši pomoc nutně potřebuje, ještě něco udělat. S několika přáteli nyní zakládáme obecně prospěšnou společnost SIRIRI, jejímž úkolem by mělo být shánění finančních prostředků na projekty sloužící k podpoře zdravotnictví a školství v této chudé zemi. Takže uvidíme. Jiří Prinz

Rozhovor

Seriál âeské televize

Domácí lékafi

V

průběhu dubna odvysílala Česká televize další díly populárně naučného pořadu Domácí lékař. V těchto dílech radil MUDr. Jiří Pešina, jak se vypořádat s bércovými vředy, inkontinencí a žloutenkou.

Bércové vfiedy Bércovým vředem nazýváme delší dobu se nehojící ránu dolní končetiny, od kolena níže. Vzniká většinou po menším poranění kůže jako drobná ranka. Bércové vředy jsou jednou z nejtěžších komplikací chronické žilní nedostatečnosti dolních končetin. Problém je způsoben špatnou funkcí žilních chlopní. Pokud tyto chlopně nebrání návratu neokysličené krve, dochází k přetlaku v žilním řečišti. Vznikají varixy – křečové žíly. Neodváděné tekutiny se hromadí v podkoží a vznikají otoky. Následně je omezen průnik kyslíku z cév do tkání. Kůže pak ztrácí schopnost regenerace. Příčinou bércových vředů může být například arterioskleróza či diabetes. Za bércový vřed je nutné považovat chronickou ránu dolní končetiny, která se nehojí po dobu delší než dva až čtyři týdny. Už počáteční fáze tohoto chronického postižení dolní končetiny se projevuje ztrátou ochlupení. Kůže je hladká a lesklá a začínají se na ní tvořit tmavě hnědé skvrny. Vřed se nejčastěji nalézá mezi kotníky a kolenem. Základem léčby je zabránit městnání krve v dolních končetinách. To je třeba přenechat lékaři. Sami můžeme například cvičit cévní gymnastiku. Cviky se skládají z přitáhnutí a propnutí špičky, kroužení

Prevence

v kotnících, skrčení a protažení prstů u nohou. Cvičit bychom měli třikrát denně po dobu pěti minut. Nezapomínejme ani na odpočinek. Tři až pětkrát denně si položme nohy na dobu pěti až deseti minut do zvýšené polohy. Prospěšná je i masáž studenou vodou. Účinné je tzv. vlhké ošetřování ran, kdy se pomocí speciálních obvazů na ráně vytvoří příznivé vlhké mikroklima a hojení rány se urychlí. A co nejvíce škodí? Dlouhé stání a sezení. Škodlivé je ale například i nošení vysokých podpatků.

Inkontinence Močová inkontinence je bezděčný, mimovolný únik moči. Nejčastější příčinou je porucha svěračů. Inkontinecí trpí až polovina mladých zdravých žen. U těchto žen dochází k inkontinenci při mechanickém tlaku na stěnu močového měchýře. K tomuto tlaku dochází i při tak banálních situacích, jako je kýchání, kašel nebo smích. Nejvíce jsou však postiženy starší ženy. Zde bývá nejčastější příčinou ochabnutí svalstva, které již není schopno močovou trubici dostatečně pevně uzavřít.Mnohé ženy řeší potíže zpočátku menstruačními vložkami. Ty však nemohou ženě nijak pomoci. Daleko spolehlivějšími hygienickými pomůckami jsou vložky určené pro záchyt moči.Ty mají absorpční jádro obsahující krystalky, které se při styku s močí promění v želatinu a veškerou tekutinu zadrží. Důležitým pomocníkem v boji s inkontinencí je cvičení. Efekt fyzioterapie pánevního dna je značný. Je také vhodné vést si tzv. mikční diář. Ten spočívá v pravidelném

zapisování denního příjmu tekutin, frekvenci močení a množství vymočených porcí, případně situace, kdy došlo k nechtěnému úniku moči. Pomůže to odborníkovi při léčbě.

Îloutenka Mluvíme-li o hepatitidě, máme většinou na mysli infekční postižení jaterní tkáně virem hepatitidy A, B nebo C. Jednotlivé typy virových hepatitid se vzájemně odlišují.Virus hepatitidy A vniká do těla ústy, přenáší se jídlem a nejčastějším jeho nosičem jsou naše ruce (tomuto typu hepatitidy se také proto říká nemoc špinavých rukou).Virus hepatitidy B a C se naopak přenáší tělními tekutinami, tedy především krví a pohlavním stykem (proto se někdy o tomto typu hepatitidy hovoří jako o nemoci narkomanů a homosexuálů). Nakažení virem hepatitidy se projeví teprve po tzv. inkubační době. V počátcích může choroba připomínat běžné chřipkové onemocnění: schvácenost, zvýšená teplota, nechutenství, zvýšená potivost, bolesti kloubů a svalů. Dále můžeme pozorovat výrazné ztmavnutí moči. Játra se vám zvětší jako nafouklý balón. Někdy s objeví charakteristické žluté zbarvení kůže. Léčba této nemoci nepatří do rukou laiků. Jediné, co můžeme udělat sami je, že plně vyloučíme alkohol a všechna pálivá a tučná jídla. Hlavní těžiště v boji proti virové hepatitidě je tedy v prevenci. Ta spočívá především v hygieně. Je také možné si prostřednictvím očkování zajistit dostatečnou odolnost proti infekci. Očkování se však provádí pouze u onemocnění hepatitidou typu A a B. red

21

Letní dovolená je ãas pro odpoãinek, a tak se mnoho z nás rozhodne strávit ho za hranicemi na‰í republiky. Exotické kraje Asie, Afriky nebo Ameriky nás lákají svou barevností, nev‰edností a odlehlostí.

Oãkování

pfied cestou do ciziny

¤

ada z nás si však už neumí představit i značná rizika spojená s touto lákavou exotikou. Jsou to nejrůznější infekce způsobené viry, bakteriemi, plísněmi nebo parazity, které se v našich zeměpisných šířkách nevyskytují. Proti některým takovým infekčním onemocněním se lze účinně bránit očkováním. Jedná se zejména o japonskou encefalitidu, choleru, břišní tyfus a žlutou zimnici.

Îlutá zimnice Žlutá zimnice je akutní virové infekční onemocnění. Vysky-

22

tuje se především v rovníkové oblasti Jižní Ameriky a Afriky. Zdrojem nákazy je nemocný člověk nebo infikovaná opice a přenos nákazy je zprostředkován bodnutím infikovaného komára nebo moskyta. Onemocnění začíná horečkou, bolestmi hlavy a zad, nevolností, zvracením a dále následuje krvácení a silná žloutenka. Inkubační doba bývá 3 až 6 dní. Úmrtnost způsobená tímto infekčním onemocněním je 25 –50 %. Díky očkování a hubení komárů byla vymýcena zejména městská forma žluté zimnice. Cirkulace nákazy v džungli

však představuje trvalý zdroj infekce lidí. Základní očkování tvoří jediná dávka vakcíny proti žluté zimnici. Očkování je vysoce účinné a zajišťuje dlouhodobou ochranu. Je vyžadováno do všech zemí, kde je prokázán výskyt žluté zimnice. Očkování je hrazeno státem a je zaznamenáváno do očkovacího průkazu očkované osoby. Očkovat lze všechny osoby starší 6 měsíců. Přeočkování se doporučuje každých deset let. Očkování je platné 10 dní po základním očkování nebo jeden den po přeočkování. Právě očkování před-

stavuje také jediný prostředek, jak smrtelnému onemocnění zabránit.

Japonská encefalitida Na opačné straně zeměkoule se můžeme setkat s japonskou encefalitidou, která je obdobou naší klíšťové encefalitidy. Jedná se o akutní zánětlivé virové onemocnění postihující centrální nervový systém. Hlavním zdrojem nákazy je infikovaný komár a k přenosu na člověka dochází po jeho bodnutí. Tato infekce se vyskytuje zejména v jihovýchodní a severovýchodní Asii.

Poradna

ci od podání dvou základních dávek vakcíny. Dětem do 3 let se podává poloviční dávka. Je-li třeba, doporučuje se přeočkování každé 4 roky. Očkování je bezpečné, pouze ojediněle vyvolává mírné nežádoucí účinky lokálního charakteru. Očkování proti japonské encefalitidě se doporučuje těm osobám, které plánují cestu do velmi rizikových oblastí jihovýchodní a severovýchodní Asie, a to zejména v těch případech, kdy cestovatelé předpokládají pobyt na venkově a ve volné přírodě.

Bfii‰ní tyfus

Mírné formy onemocnění se projevují jako zánět mozkových blan, zatímco těžké formy jsou charakterizovány záchvaty, třesem, obrnami až komatem. Inkubační doba bývá 5 až 15 dní a úmrtnost se pohybuje od 5 do 60 % případů. Základní očkování je tvořeno dvěma dávkami vakcíny, které se podávají podkožně v časovém intervalu 1 až 2 týdnů. Nejvhodnější je provádět očkování alespoň jeden měsíc před cestou do oblastí s možným výskytem této infekce. Osobám starším 60 let se doporučuje podat jednu dávku navíc zhruba po měsí-

Poradna

Břišní tyfus je onemocnění, které i nadále zůstává problémem především v Mexiku a v rozvojových zemích Východní a Jižní Asie (včetně Pákistánu a Indie), v Jižní Americe a v Africe. Břišní tyfus je nakažlivé střevní onemocnění vyvolané bakterií Salmonella typhi. Zdrojem nákazy je nemocný člověk nebo bacilonosič. Zhruba 3 až 5 % lidí nemocných břišním tyfem se stávají bacilonosiči. K přenosu dochází buď přímým stykem se stolicí a močí bacilonosiče nebo nemocného v rodinách či v kolektivech nebo nepřímým způsobem pomocí infikovaných potravin či vodou. Břišní tyfus je provázen horečkou, bolestmi hlavy, slabostí, nechutenstvím, únavou, zvětšením sleziny a často i bledě růžovou vyrážkou. Jen zřídka se objeví průjem, častěji se dostaví zácpa. Inkubační doba bývá 5 až 24 dní. Onemocnění může být doprovázeno komplikacemi, jako je např. krvácení do střev, vzácně i protržení střev, dále zánět pobřišnice, zánět kostní dřeně a zánět žlučníku, který se častěji vyskytuje u žen a vede k bacilonosičství. Po tyfu může často dojít k vypadání vlasů, které během půl roku opět dorostou. U dětí je průběh břišního tyfu mírnější, zatímco u starších osob jsou častější komplikace.

Základní očkování je prováděno třemi dávkami, každý druhý den, s živou oslabenou vakcínou, která se podává ústy ve formě kapslí. Očkování vyvolá dostatečnou imunitní ochranu, která přetrvává po dobu 3 let. Očkování se doporučuje provádět každé 3 roky od počátku, a to zejména před cestou do oblastí s vysokým výskytem břišního tyfu. Tuto vakcínu lze podat osobám starším 3 měsíců. Očkovací látka je bezpečná a jen výjimečně může dojít k nežádoucím účinkům: bolest břicha, nevolnost, zvracení, vyrážka, apod.

V České republice máme k dispozici ještě druhou vakcínu, která se podává injekčně. Jedna dávka vakcíny zajišťuje vysokou a dostatečnou ochranu proti břišnímu tyfu. Vakcína se doporučuje podávat osobám starším 2 let. Tato vakcína je vysoce bezpečná a jen ojediněle vyvolává lokální nežádoucí účinky.

Cholera Ve světě se cholera vyskytuje v Indii, v jihovýchodní Asii, Africe, na Středním Východě, v Oceánii, v Jižní Americe a v některých zemích bývalého




23


Sovětského svazu (Ukrajina,

Ázerbájdžán a Arménie). Choleru způsobuje bakterie Vibrio cholerae. Zdrojem nákazy je pouze nemocný člověk a přenos infekce je možný prostřednictvím infikované vody, stolicí nebo zvratky nemocné osoby. Průběh onemocnění je různý, v některých případech se příznaky onemocnění vůbec neprojeví, jindy nemocný trpí velmi silným průjmem, zvracením a oběhovým selháním. Inkubační doba bývá několik hodin až 5 dní. Obvykle dochází k velké ztrátě tekutiny. Při těžkém průběhu bývala úmrtnost až 60%, zatímco dnes při zahájení správné léčby, tj. zejména doplňování tekutin nitrožilní infúzí, je úmrtnost prakticky vyloučena. Základní očkování představují dvě dávky podané v minimálně týdenním intervalu. U nás se používá vakcína tvořená živými geneticky modifikovanými bakteriemi cholery. Podává se perorálně. Vzhledem k zachování dlouhodobé ochrany vůči choleře je nutné provádět posilující očkování každé 2 roky nebo každých 6 měsíců v případě zachování vysoké spolehlivosti tohoto očkování. Očkování proti choleře je vhodné u osob, které vyjíždějí do zemí s vysokým výskytem tohoto infekčního onemocnění, přestože očkování není povinné v žádné zemi.

Vzteklina Vzteklina, která se vyskytuje na všech kontinentech světa vyjma Antarktidy, patří mezi akutní, fatální postižení centrální nervové soustavy způsobené neurotropními viry. První příznaky vztekliny se mohou objevit po 20 až 90 dnech po nakažení. Existují však případy, kdy inkubace proběhla již během jednoho týdne nebo naopak za několik měsíců. K přenosu dochází infikovanými slinami na hostitele (člověka a další savce). Byly prokázány a zdokumentovány přenosy přes

24

i chování člověka v rizikových oblastech.

sliznici (tj. oči, nos, ústa), vzdušnou cestou po vdechnutí aerosolu nebo transplantací rohovky. Nejčastějším způsobem přenosu viru vztekliny je pokousání nakaženým zvířetem. Všichni savci bývají k této nákaze vnímaví, avšak rezervoárem vztekliny se stávají výhradně masožravci a netopýři. V průmyslově vyspělých státech může být virus vztekliny přítomen převážně u divokých zvířat, odkud je dále přenášen na zvířata domácí a případně dále na člověka. V posledních letech byla prokázána přítomnost viru rovněž u netopýrů, kteří se stávají významným rezervoárem vztekliny v některých částech světa (zejména v Americe a Austrálii). Naopak v Africe, Asii a Latinské Americe představují hlavní rezervoár vztekliny psi, kteří mohou způsobovat až endemie. I když očkování proti vzteklině není pro cestovatele povinné před vstupem do žádné ze zemí s endemickým výskytem vztekliny, bývá v řadě případů toto očkování doporučováno, a to hlavně tehdy, je-li plánován dlouhodobý pobyt ve volné přírodě či na venkově, jako např. při táboření, pěší turistice nebo charitativních akcích v postižených oblastech. Dále se toto očkování doporučuje i do těch destinací, kde se používá starý typ vakcín (tj. očkovací látky připravované na bázi kachních vajec), nebo jsou tyto vakcíny obtížně dostupné a lékařská pomoc je na nízké úrovni. Preventivní očkování je prováděno podáním tří dávek vakcíny v 1., 7. a 21. nebo 28. dni.

U osob s onemocněním imunitního systému nebo osob starších 50 let je vhodné provádět imunologické vyšetření a podle zjištěné séroprotekce lze základní očkování rozšířit o jednu dávku navíc. Posilující očkování představují dvě vakcinační dávky. První se aplikuje po 1 roce a druhá dávka se opakuje každé 3 roky.

Malárie Malárie dodnes patří mezi často se vyskytující tropická onemocnění. Riziko přenosu je pouze lokální a často velmi odlišné. To vyplývá jak z geograficko-epidemiologické konstelace, tak i z chování cestovatele. Dosud ani v blízké budoucnosti bohužel nebudeme mít k dispozici žádnou očkovací látku a všechna ostatní léčiva mají vždy vedlejší nežádoucí účinky. Proto by každý, kdo se chystá k pobytu v lokalitách s rizikem této nákazy, měl navštívit lékaře, který zváží riziko a prospěch antimalarické profylaxe, která spočívá na dvou principech, a následně rozhodne: a) Expoziční profylaxe Ochrana před přenašeči – komáry – bývá téměř bez rizika. I dnes má tento způsob velký význam. Jedná se o jednu z typických ochran před malárií. Vede navíc k ochraně nejen před malárií, ale také před dalšími infekcemi přenášenými tímto hmyzem. Tato ochrana je charakteristická fyzickou bariérou mezi přenašečem a člověkem: síť proti komárům, vhodné oblečení, repelenty nebo insekticidy a v neposlední řadě

b) Chemoprofylaxe Zda-li je chemoprofylaxe podáváním léčiv pro cestovatele důležitá, musí zvážit lékař na základě její prospěšnosti a rizik s ohledem na okolnosti místa pobytu cestovatele. Jaké léčivo se užívá pro danou profylaxi, souvisí mimo jiné i s místní rezistencí původce malárie. Antimalarická profylaxe spočívá v užívání antimalarik již před vstupem do rizikové oblasti, během celého pobytu a následně ještě několik týdnů (měsíců) po jejím opuštění. Někdy takové užívání antimalarik představuje pro cestovatele zdravotní zátěž (tj. doprovodné nežádoucí účinky této profylaxe), a proto se před jejím zahájení zvažují všechna její rizika a prospěch. Na základě toho se v některých případech volí tzv. stand-by nebo-li pohotovostní léčba, která se uplatní ve chvíli, kdy cestovatel neužíval antimalarickou profylaxi a dostal se do situace ohrožení malárií. Volba vhodného antimalarika se provádí na základě destinace, rizika expozice (tj. roční období, místo pobytu apod.), charakteru užívání antimalarik a zdravotního stavu (aktuálního stavu i z minulé zkušenosti s daným antimalarikem, pokud existuje). Kromě těchto infekcí, které jsou pro nás exotické, nesmíme zapomenout ani na ty infekce, které se mohou vyskytovat i u nás a způsobit nám nemilé překvapení: virová hepatitida typu A, meningokokové nákazy nebo záškrt, tetanus a přenosná dětská obrna či spalničky. Proto je třeba před cestou do více či méně vzdálených krajin překontrolovat svůj očkovací průkaz i průkaz svého dítěte a případně se nechat očkovat nebo přeočkovat. Více informací získáte na www.vakciny.net. RNDr. Marek Petráš

Poradna

Víte, že... Akupunktura jazyka pomáhá proti slintání

Lékárniãka na dovolenou čkoli na dovolenou jezdíme odpočívat a nikoli marodit, vždy se může stát, že nás i na dovolené postihne nějaký zdravotní problém. Určitě si nezapomeneme vzít kartičku pojištěnce a při balení zavazadel bychom měli přibalit mezi ostatní věci také lékárničku. Co by taková cestovní lékárnička měla obsahovat?

A

 Myslete především na vlastní speciální léky, které berete pra-

videlně, běžné léky seženete většinou všude. Z léků, na něž byste neměli zapomenout, jmenujme především léky proti horečce, kašli, průjmům, alergiím a dále pak oční kapky a kloktadlo.  Nůžky, pinzeta, balíček čtverců, elastické a běžné obinadlo, náplast, krém proti slunci a brýle proti slunci, tablety do vody, teploměr, náhradní brýle, popřípadě přístroj na měření krevního tlaku.

 Do peněženky si nezapomeňte vložit kartičku s označením své krevní skupiny, případných alergií a léků, které pravidelně užíváte.  Neberte si léky ve formě čípků (rozpustí se) a vyhněte se prostředkům ve formě sprayů v tlakových nádobách (při vysokých teplotách mohou explodovat). md

ínští vědci z univerzity v Hongkongu provedli studii účinků akupunkturní techniky na deseti dětech postižených slintáním a zjistili, že tato technika může slinění výrazně snížit. Akupunkturu jazyka děti podstupovaly denně po dobu jednoho měsíce. Speciálními jehlami jim bylo stimulováno pět akupunkturních bodů a výsledky byly povzbudivé – míra slinění poklesla o jednu třetinu. „Akupunktura jazyka funguje jako doplňková léčba v případě problémů s výrazným sliněním a mohla by být integrována do stimulačního programu pro oblasti úst a okolí,“ tvrdí čínští vědci, podle nichž by tato metoda mohla představovat náhradní řešení v případech, kdy lékaři přistupovali k operaci. red

â

Jedineãn˘ obvaz do va‰í lékárniãky Je vûdecky prokázáno, Ïe koÏní rána, která se hojí ve vlhku, má o 40% krat‰í dobu hojení neÏ rána krytá such˘m obvazem. Moderní obvazové materiály právû tuto moÏnost „vlhkého krytí“ nabízejí. Jedním z nich je INADINE, obvaz napu‰tûn˘ antiseptickou mastí.

Poradna

Je urãen k léãbû a prevenci zneãi‰tûn˘ch povrchov˘ch poranûní, odfienin, fiezn˘ch ran, odûrek nebo lehk˘ch popálenin. Chrání koÏní ránu pfied infekcí a napomáhá jejímu rychlému zhojení. Obvaz INADINE je volnû prodejn˘ v lékárnách.

25

Nejsem nepodafien˘ v˘robek

Î

ivot tělesně postiženého člověka je pro nás, kteří můžeme volně hýbat všemi čtyřmi končetinami, sotva představitelný. Většinou ani nevíme, jak se máme s takovým člověkem bavit. Snad proto se jim raději vyhýbáme. Důsledkem toho ale není nic jiného, než že mezi většinovou populací a lidmi tělesně postiženými vyrůstají zbytečné bariéry, které pak tolik potřebnou komunikaci ještě ztěžují. Přitom i mezi vozíčkáři je řada zajímavých osobností, které rozhodně mají o čem vyprávět. Jednou z takových osobností je i farář Evangelické církve metodistické Daniel Hottmar.

26

SebevraÏda nic nefie‰í Když se před sedmatřiceti lety Daniel Hottmar narodil, vážil tisíc gramů a lékaři museli svést boj o jeho život. Kříšení novorozence naštěstí dopadlo dobře, ale nezůstalo bez následků. Po dětské mozkové obrně zůstal Daniel Hottmar ochrnutý. Toto postižení pochopitelně rozhodlo o jeho dalším životě. Po létech strávených po různých ústavech zakotvil nakonec v roce 1977 v Jedličkově ústavu v Praze. Zde vydržel osm let a také tady prožil jednu z rozhodujících krizí svého života. „V roce 1985 mě vyhodili jako nevzdělatelného, nezařaditelné-

ho a nežádoucího pro společnost,“ vzpomíná Daniel Hottmar a pokračuje: „Byl jsem v tu dobu v pubertě a dělali jsme různé klukoviny, jako že jsme si třeba brali holky na pokoj a před vedením ústavu je schovávali ve skříních v domnění, že na to nikdo nepřijde, což byl pochopitelně omyl. Ale hlavní můj tehdejší problém byl, že jsem si připadal úplně zbytečný a bezcenný, jako nějaký nepodařený výrobek, a tak jsem se rozhodl spáchat sebevraždu. To aktivovalo křesťany v mém okolí, jenže křesťanství zase vadilo vedení ústavu, takže mě vyhodili,“ vzpomíná dnes s úsměvem Daniel Hottmar.

Musí‰ mít Ïivotní cíl Odchodem z Jedličkova ústavu skončilo sice jedno období jeho života, když pobyt po ústavech vyměnil za pobyt u rodičů, ale nejdůležitější zlom v jeho životě měl teprve přijít. „Po roce 1988 si můj duchovní všiml, že mi pořád chybí životní cíl. Řekl mi, že musím vzít život do vlastních rukou a že mezi křesťany není tolik lidí, kteří by měli stejnou zkušenost jako já. Najednou jsem pochopil, že za život se člověk bude odpovídat vyšší autoritě, v mém slovníku Bohu, a že tedy musím v životě vydat také nějaké plody. Uvědomil jsem si, že opravdu ne-

Pfiíbûh

jsem jenom nějaký nepodařený výrobek, že i já mám svou hodnotu a že i já mohu druhým něco dát. Tak jsem konečně našel sám sebe.“ Od toho okamžiku se život Daniela Hottmara začal odvíjet novým směrem. Začal studovat v semináři při Evangelické církvi Metodistické, přestěhoval se na Kladno, stal se tamním misijním pracovníkem a postupně kolem sebe shromáždil skupinu podobně smýšlejících lidí. Dnes zde působí jako duchovní. Změna se dostavila i v jeho osobním životě. V novém prostředí našel svou životní partnerku, s níž se v roce 1992 oženil. A jako do své nové profese tak i do manželství vstupoval s elánem sobě vlastním. „Když jsem se ženil, chtěl jsem šestnáct dětí, ale nakonec zůstaneme přece jenom raději při těch třech, které máme,“ směje se farář, podle něhož mu právě děti pomohly definitivně se vyrovnat s jeho postižením. „Děti jsou pro mne důkazem, že jsem se se svým postižením vyrovnal. Jsou totiž spontánní a někdy se může stát, že se člověka něčím dotknou, ale to právě ukazuje na fakt, jak důležití jsou druzí lidé pro sociální začlenění tělesně postižených.“

Mosty se musí stavût z obou stran Právě v těžkostech spojených se sociálním začleněním vidí Daniel Hottmar hlavní problém tělesně postižených. „Ten fyzický handicap se dá zvládnout, ale člověk je bohužel díky tomu zařazený do kolonky „chudáček malej“ a to způsobuje, že lidé neví, jak se mají k postiženému chovat. Mají v sobě blok, ale to naneštěstí platí i pro vozíčkáře. Ten třeba nezvládne určitý projev soucitu, a pak hrubě člověka odbude. Z toho vyplývá, že mosty se musí stavět na obou stranách a bariéry mezi lidmi se musí překonávat. O bariérách ví ostatně své nejen díky svému postižení, ale

Pfiíbûh

„Do politiky se ãlovûk jako já dostane pomûrnû snadno. Staãí, Ïe se zajímáte o svá práva a uÏ jste tam. Myslím, Ïe je dÛleÏité, aby vozíãkáfie bylo vidût a také je tfieba udûlat nûco pro to, aby politika nebyla vnímána jen jako boj o koryta.“

i proto, že jeho manželka je romského původů. „Moje žena se jako Romka cítí také handicapovaná. Narazila třeba při hledání práce. Z toho je vidět, že handicapy mají různou podobu,“ tvrdí D. Hottmar a se šibalským úsměvem poznamenává. „My jsme holt taková rodina, která když si vyjde na ulici, tak okamžitě provokuje.“

Îivot jako sluÏba V práci faráře se Daniel Hottmar našel. Jak říká, práce se mu stala koníčkem. Postupně se také začal veřejně angažovat. Především se snaží odbourávat bariéry, které jsou mezi tělesně postiženými lidmi a většinovou populací. Proto také chodí na různé besedy s veřejností a nevynechá ani příležitost zajít do mateřské školy, neboť má-li se vztah populace k tělesně postiženým změnit, musí se podle jeho názoru začít už u těch nejmenších. Neangažuje se ale jen na tomto poli. Zájem o věci veřejné ho přivedl dokonce i ke vstupu do politiky. „Do politiky se člověk jako já dostane poměrně snadno. Stačí, že se zajímáte o svá práva a už jste tam. Myslím, že je důležité, aby vozíčkáře bylo vidět, a také je třeba udělat něco pro to, aby politika nebyla vnímána jen jako boj o koryta. Proto jsem také kandidoval v komunálních volbách do kladenského zastupitelstva, ale o vstupu do velké politiky zatím neuvažuji, i když jsem také dostal nabídku kandidovat. Na té komunální úrovni je totiž politika ještě o lidech,“ tvrdí farář, který se svým pozitivním přístupem k životu snaží ukázat cestu všem, kteří musí o své místo v životě tvrdě bojovat. „Utrpení má dvě roviny. Buďto vnímáte život jako nespravedlnost a zahořknete, anebo to přijmete jako výzvu. Rád říkám, že mé postižení je dar, který bych nejraději vyhodil z okna, ale když už ho mám, tak ho musím přijmout,“ uzavírá Daniel Hottmar. Jiří Prinz

27

Každému z nás záleží na hezkém úsměvu...

Zubní implantáty?

Nebojme se jich! Z

ubní lékařství má k dispozici kromě všeobecně známých konvenčních metod i moderní netradiční prostředky. Mezi ně patří obnova chrupu pomocí zubních implantátů. Zubní implantáty jsou umělé náhrady chybějících zubů, které jsou upevněné – podobně jako skutečné zuby – přímo v čelisti. Jsou vyrobeny z titanu a nejčastěji mají tvar drobného šroubku nebo destičky. Větší část implantátu je zakotvena v čelistní kosti, menší část tvoří v dutině ústní pilíř, na který je připevněna umělá zubní korunka, můstek nebo speciální zařízení (attachment) sloužící k upevnění snímatelné zubní protézy.

Jaké je pouÏití zubních implantátÛ? Implantáty mají trojí využití: odstraní nutnost broušení zdravých zubů při zhotovení můstku, umožní nahradit snímatelnou protézu pevnou zubní náhradou, připevní snímatelnou protézu tak, že pevně v ústech drží, i když je ji na noc nutno vyjmout. Jestliže chybí jeden zub nebo skupina zubů, implantáty opatřené korunkami nebo můstky chybějící zuby nahradí.

28

Jsou-li zuby viklavé a chrup je ve špatném stavu, nejprve se odstraní nevyužitelné zuby, potom se zubní oblouk v mezerách doplní implantáty a nakonec se všechny zuby i implantáty spojí jediným, tzv. dlahovacím můstkem. Takto do bloku spojené zuby jsou podstatně pevnější a odolávají parodontóze mnohem déle, než kdyby byly ponechány jednotlivě. Pokud již nejsou v čelistech žádné zuby, přichází v úvahu několik řešení. Spokojí-li se pacient se snímatelnou zubní náhradou, k bezzubé dolní čelisti se může tato náhrada pomocí dvou implantátů jednoduchým způsobem upevnit. Zůstane snímatelná, ale pacienta nezradí při jídle ani při mluvení. Ve stejné situaci se v horní čelisti použijí nejméně čtyři implantáty, na které se zhotoví velmi dobře držící snímatelná protéza bez „patra“, což ocení zejména ti, kteří mají silný dávivý reflex. V obou případech se protéza připevňuje k implantátům výše zmíněnými attachmenty – speciálními třmeny nebo tzv. stiskacími knoflíky. Chcete-li se vyhnout snímatelné náhradě a mít zuby napevno, pomocí šesti až osmi implantátů lze na bezzubou čelist vyrobit pevný můstek a chrup tak obnovit.

Jak se zubní implantát zavádí? Zavedení implantátu (implantace) je zákrok, kterého se v žádném případě nemusíte obávat. Provádí se na zubařském křesle v místním znecitlivění, zaručujícím zcela bezbolestný průběh. Implantace jednoho implantátu trvá přibližně 30 minut. Po zákroku odcházíte domů. Pooperační obtíže jsou zejména u menších zákroků překvapivě mírné. Na přání pacienta můžeme vystavit pracovní neschopnost. Implantát se ponechá vhojovat několik týdnů až šest měsíců (podle kvality kosti) a potom je na něj vyrobena zubní náhrada. Až na několikadenní období nezbytné pro klidné hojení rány může pacient po celou dobu léčby nosit provizorní zubní náhradu, která mu usnadní běžný společenský kontakt i příjem potravy.

Jak se o implantát peãuje? Základní podmínkou úspěchu je dokonalá a trvale prováděná ústní hygiena. Podle pokynů lékaře a ústní hygienistky si musíte zuby i implantáty velmi důkladně čistit pomocí zubního kartáčku, mezizubního kar-

Poradna

Dentální klinika Alfadent Vám nabízí revoluční řešení problému chybějících zubů U nás můžete díky implantátům odejít již za hodinu po implantaci s novými vlastními zuby Používáme jak implantáty zahraniční výroby, tak i české, cenově velmi výhodné. Náš implantolog má dlouholeté zkušenosti s různými implantologickými systémy a jeho úspěšnost vhojování implantátů je na špičkové světové úrovni. Kontakt: Tel.: 251 625 056, 777 444 902 E-mail: [email protected]

Více informací na www.alfadent.cz

Jaká je Ïivotnost implantátu? První podmínkou je úspěšné vhojení implantátu. Na našem pracovišti se díky zkušenému týmu pracovníků implantát nevhojí jen zcela výjimečně, méně než v jednom procentu případů. Tento parametr je zcela srovnatelný s výsledky nejlepších zahraničních implantologických pracovišť. Případné odmítnutí implantátu ze strany organizmu je kryto zárukou, o které je pacient předem písemně informován. Životnost implantátu je z dlouhodobého hlediska ovlivněna mnoha faktory, mezi které patří úroveň ústní hygieny, kvalita a objem čelistní kosti, počet a kvalita přirozených zubů, počet zavedených implantátů a řada dalších. V zásadě platí, že délka přežití implantátů v principu omezená není. Ve skutečnosti se však všechny implantáty takto příznivě nezachovají, takže po deseti letech


Implantát připravený k nasazení korunky

INZERCE

12 ZUBNÍCH ORDINACÍ • 2 ORDINACE DENTÁLNÍ HYGIENY • 2 CHIRURGICKÉ SÁLY ZUBNÍ LABORATOŘE • DIGITÁLNÍ RTG SLUŽBY • IMPLANTOLOGICKÉ PRACOVIŠTĚ PRIVÁTNÍ STOMATOLOGICKÉ ZAŘÍZENÍ

...abyste se mohli smát Pštrossova 10 • 110 00 Praha 1 • tel.: +420 221 595 000 • fax: +420 221 595 013 • e-mail: [email protected]

www.erpet.cz

INZERCE

táčku nebo zubní nitě tak, aby dásně nebyly zanícené. V opačném případě se implantát může z organizmu vyloučit. K dokonalému čištění bezprostředního okolí implantátu je tvar zadních umělých zubů uzpůsoben – korunky jsou užší a nepřiléhají k dásni. Tvar předních zubů je z estetických důvodů normální. Aby se riziko neúspěchu snížilo na minimum, budete po celou dobu existence implantátu zváni na pravidelné kontroly.

INZERCE

Pacient, který má zdánlivě chrup jako každý jiný...

... jen rentgenogram ukazuje, že v čelistech není ani jeden přirozený zub – oba zubní oblouky jsou neseny implantáty.

Individuální přístup Mnohaleté zkušenosti v oboru Stovky ošetřených klientů z ČR i zahraničí Standardní ceny Nejnovější typy implantátů Provedení zákroku specialistou v oblasti obličejové chirurgie




zůstává v dolní čelisti ve velmi dobrém stavu přibližně 95 % implantátů a v horní čelisti okolo 85–90 % implantátů. Spolehlivost implantací je do značné míry ovlivněna kvalitou lékařského zákroku. Naše výsledky patří mezi nejlepší. Pokud jsou implantáty spojeny s méně kvalitními zuby v jeden rozsáhlý dlahovací můstek, životnost celé práce je těmito zuby limitována. Z praxe však víme, že takové můstky dokáží při dobré ústní hygieně ochránit i nepříliš kvalitní zuby tak, že slouží spolehlivě po dlouhou řadu let. Lékař posuzuje každou situaci individuálně. Počet, umístění a typ implantátů volí podle svých zkušeností a podle přání pacienta. Ten se může na dlouhodobé funkci implantátů podílet zejména pečlivým prováděním ústní hygieny. Riziko komplikací zřetelně zvyšuje kouření.

Lze provést implantaci u kaÏdého pacienta? Pomocí zubních implantátů dokážeme zacelit jakýkoliv defekt chrupu. Přesto v někte-

Evropské centrum zdraví a krásy Karáskovo nám. 11, Brno www.eczk.cz info : 724 03 02 03

Stomatologické centrum K 11 Karáskovo nám. 11, Brno www.ceskastomatologie.cz info : 731 54 54 54

Vaše nové krásné zuby

rých případech nemůžeme implantaci doporučit. Platí to například pro pacienty trpící těžkou formou cukrovky, při vážné poruše srážlivosti krve (navozené například Varfarinem) nebo při celkové léčbě kortikoidy. Zubní implantáty zavádíme přibližně od 15 let věku u dívek a od 16 let u chlapců, tedy v době, kdy čelisti již přestávají růst. Směrem nahoru není věk omezen a zejména v zahraničí nejsou výjimkou implantace u pacientů starších osmdesáti let. Doposud není možné spolehlivě stanovit stupeň rizika neúspěchu před započetím léčby, a proto žádné laboratorní testy před implantacemi neprovádíme.

Jaká je cena implantace? Cena ošetření se skládá z platby za implantaci a za protetickou náhradu. Na zubní implantáty zdravotní pojišťovny až na nepatrné výjimky nepřispívají. Jeden zubní implantát stojí 6000–8000 Kč (implantát české provenience nebo implantát čepelkový), nebo 17500–23000 Kč v případě implantátu Bra°nemarkova. Počet implantátů lze předem odhadnout jen v nejjednodušších případech, jinak vychází z odborné analýzy a z konzultace mezi lékařem a pacientem. Korunka, můstek nebo zubní protéza jsou zhotoveny specializovaným stomatologem. Zdravotní pojišťovny na tento výrobek přispívají stejně, jako kdyby byl nesen vlastními zuby. Cena zubní náhrady značně závisí na náročnosti provedení a na kvalitě materiálu. Řídí se podobnými zásadami jako při běžné stomatologické péči.

15 let zkušeností v dentální implantologii

dentální implantáty a náhrady kostní tkáně Lasak, spol. s r.o., Papírenská 25, Praha 6, 160 00 Tel.: +420 224 315 663, Fax: +420 224 319 716 email: [email protected], www.lasak.cz

Doc. MUDr. Antonín Šimůnek, CSc., vedoucí Implantologického centra Stomatologické kliniky FN a LF UK v Hradci Králové

Poradna

DodrÏujeme pitn˘ reÏim?

V

teplých letních měsících ztrácí naše tělo více tekutin než v chladnějších částech roku. V extrémních klimatických podmínkách můžeme vypotit až 4 litry vody za den. Proto je třeba právě v této části roku dbát více na zásady pitného režimu.

âemu fiíkáme pitn˘ reÏim? Lidské tělo je tvořeno ze 70 % vodou. Ta je nosičem mnoha prvků, například minerálů či stopových prvků. Tělo však vodu potřebuje i jako chladící kapalinu, která brání přehřátí organismu. Kromě toho odplavuje tělo při metabolických procesech prostřednictvím vody různé zplodiny. Při nedostatku tekutin se proto zhoršuje funkce ledvin a zároveň se pomaleji vyplavují a metabolizují toxické a škodlivé látky. Z těchto důvodů naše tělo vyžaduje, aby při pohybu tekutin v našem organismu byly respektovány jisté zásady. Udržování dostatečného množství tekutin v organis-

Poradna

mu označujeme právě termínem pitný režim. Průměrný člověk vydá denně přibližně 2,5 l vody, z toho 1–1,5 l močí, asi 600 ml pocením a kolem 350 ml je spotřebováno metabolickými pochody. Při ztrátách vody dochází také k úbytku minerálů. Současně s potem odchází především sodík, zatímco s močí hlavně draslík. Aby tedy nedošlo k odvodnění našeho

organismu (dehydrataci), je zapotřebí, abychom ztráty vzniklé provozem našeho těla pravidelně doplňovali.

Pravidla pitného reÏimu Člověk především musí přijímat dostatečné množství tekutin, což znamená vypít denně alespoň 2,5 až 3 litry vody. Právě v letních měsících je ovšem

zapotřebí pít více, podle doby strávené na slunci třeba až 5 litrů. Milovníci kávy, černého či bylinkového čaje, by si přitom měli uvědomit, že tyto nápoje nelze do konečné spotřeby tekutin započítávat, neboť jsou močopudné a podílí se tak naopak na odvodu kapalin z těla. Vhodné je tedy pít minerální vodu, protože doplňuje ionty, které z našeho těla odcházejí. Musíme si přitom ale uvědomit, že každá minerálka má jiné zastoupení iontů a pití převážně jednoho typu minerálky by způsobilo nerovnováhu v zastoupení iontů v organismu, což může vést například k ledvinovým kamenům. Minerální vody bychom proto měli střídat. Nápoje s vysokým zastoupením minerálů by navíc neměly být jediným nápojem, který pijeme. Vysoká koncentrace těchto minerálů totiž opět zatěžuje funkci ledvin a rovněž může vést k ledvinovým onemocněním. Optimální je proto vypít přibližně 1 litr minerálky za den a zbytek doplnit vodou či jinými nápoji. jp

31

Trápí vás Ïaludek?

P

říjem potravy patří k základním lidským instinktům i radostem. Bohužel, ne vždy se obejde bez problémů. Podrážděný nebo „zkažený“ žaludek poznal na vlastní kůži snad každý. Bolesti břicha a nepříjemné pocity v oblasti žaludku patří k nejčastějším steskům, které přivádějí pacienty do lékařských ordinací. Bez nadsázky se jedná o jednu z tzv. civilizačních chorob.

Îaludek – továrna na Ïiviny Žaludek je část trávicí trubice navazující na jícen. Je uložen v levé horní polovině břicha, částečně ukryt pod žebry. Svým tvarem připomíná vak. Obdobně se i chová. Kromě shromažďování potravy má však ještě několik dal-

32

ších důležitých funkcí. K těm hlavním patří natrávení rozmělněné stravy pomocí kyseliny chlorovodíkové a enzymů. Stahováním a povolováním svalů ve stěně žaludku se jeho

Svalovina žaludku

obsah mísí s trávicími šťávami. Vzniká trávenina, která se posunuje dále do dvanáctníku a tenkého střeva. Celý proces je ovládán hormonálně a tzv. vegetativními nervy.

Pfiíãiny bolestí Ïaludku Bezproblémové trávení potravy a získávání živin jsou zajištěny dokonalou souhrou všech mechanismů a jejich řídících prvků. V určitých situacích se může stát, že soukolí „zaskřípe“. Jedním z hlavních příznaků takové poruchy jsou bolesti břicha. Mohou být krátkodobé nebo trvalé. Mohou se projevovat jako píchání nebo křeče. Mohou postihovat celé břicho nebo jen jeho určité části. Podle příčin vzniku se objevují ráno nebo večer, před jídlem nebo po něm. Bolesti v některých vážnějších případech provází zvýšená teplota, zvracení nebo průjem. Bolesti mohou mít různý původ. Jejich příčinou je často rychlé zvětšení některého z orgánů uložených v dutině břišní. V případě ža-

Diagnóza

Častou příčinou bolestí žaludku jsou bakterie Helicobacter pyroli Obtíže mohou vznikat v souvislosti se stresově náročnými situacemi a psychickou zátěží. Trávicí šťávy vznikající v žaludku jsou velmi agresívní. Jen díky kyselině a enzymům si naše tělo dokáže poradit třeba se steakem a hranolky. Jejich působení však není cílené. Snaží se rozložit vše, s čím přijdou do kontaktu. Kromě potravy tedy působí i na stěny žaludku. Ty se proti jejich účinkům dokáží za normálních okolností bránit. Jsou pokryty hlenem a produkují látky neutralizující kyselé trávicí šťávy. V případě poruchy těchto ochranných mechanismů dochází ke kontaktu trávicích šťáv se stěnou žaludku. Narušuje se její povrch a mohou vznikat vředy. Na oslabení přirozené ochrany žaludku a vzniku vředů se významně podílí stres, životní styl, nevhodné stravování, bakterie (Helicobacter pylori), užívání některých protizánětlivých léků a kouření. Nejčastějším projevem vředového onemocnění je bolest v žaludeční krajině. Vznik a charakter bolesti bývá závislý na příjmu potravy. Žaludeční vředy obvykle způsobují obtíže bezprostředně po jídle. Není to ale podmínkou. U některých nemocných bolest úplně chybí a jedinými příznaky jsou nevolnost a zvracení.

A co rakovina? Orgánová neuróza a Ïaludeãní vfiedy Situace, kdy je se žaludkem i celým trávicím traktem vše na první pohled v pořádku a přesto nefunguje jak má, se označuje jako orgánová neuróza nebo dyspepsie. Nemocné trápí nechutenství, křečovité bolesti v žaludku a „pálení žáhy“. Častá je předčasná sytost, pocit tlaku v žaludku a nevolnost.

Diagnóza

Nejobávanější příčinou bolestí žaludku je nádorové onemocnění. Novotvary žaludku paradoxně nemívají nijak nápadné projevy. Některé typy nezhoubných nádorů se neprojevují vůbec a jsou často až náhodným nálezem při vyšetření z jiných příčin. I u zhoubných nádorů je v počátečních stádiích bolest spíše výjimečná. Typická je naproti tomu lehce pře-

hlédnutelná ztráta chuti k jídlu, nevolnost a úbytek hmotnosti.

Jak na Ïaludek V případě bolestí žaludku se často jedná o dlouhodobé, pravidelně se opakující nebo dokonce trvalé obtíže. Většinu z nich však lze správně zvoleným přístupem pozitivně ovlivnit. Na počátku téměř všech nejčastějších poruch stojí „překyselení žaludku“. Tvorbu kyselých trávicích šťáv stimuluje vše, co pozřete. Na druhou stranu, většina poživatin dokáže zároveň svou přítomností kyselinu neutralizovat. Nápoje s vysokým obsahem kofeinu tuto schopnost nemají. Pokuste se je proto omezit. K výraznějšímu

snížení kyselosti naopak přispívají mléčné potraviny (mléko, sýry, jogurty). Důležitá je pravidelnost stravování, v ideálním případě několik denních jídel po malých porcích. Nezávažné žaludeční obtíže lze tlumit některými volně prodejnými přípravky. Nechte si poradit od svého lékaře nebo lékárníka. Zastánci přírodní léčby sahají po bylinkách. Doporučují hřebíček, lněné semínko nebo například světlík lékařský. Všechny nevysvětlitelné bolesti žaludku, které trvají několik dní, nebo dokonce týdnů bez tendence ke zlepšování, by měl vyšetřit lékař. MUDr. Radovan Fiala, MeDitorial

Vše o zdraví na dosah ruky.

INZERCE

ludku se může jednat o prosté nepříjemné pocity po přejedení. Na druhou stranu to ale může být i varovný příznak provázející zánět, vředovou chorobu nebo nádorové onemocnění. Bolesti břicha nelze podceňovat. Za nepříjemné pocity v oblasti žaludku nejčastěji nese odpovědnost dietní chyba, orgánová neuróza nebo žaludeční vřed. Žaludeční obtíže nemusí nutně vyvolávat jen zkažená strava. V některých případech jsou původcem jídla dobrá a nezávadná, ale špatně kombinovaná. Vzájemným působením dochází ke kvašení místo trávení. Asi nikoho by nenapadlo zapíjet čerstvě natrhané třešně mlékem. Některé kombinace však vypadají na první pohled nevinně, a přesto mohou pěkně potrápit. Vždy záleží i na individuální snášenlivosti strávníka. Zajímavým faktem je, že proti bolestem žaludku svým způsobem fungují i staletími prověřené recepty zakotvené i v některých náboženstvích. Chrání totiž před přejídáním a zažívacími problémy. Východní kultury například doporučují vždy konzumaci poživatin skupiny „jang“ před poživatinami skupin „jin“, ortodoxní židovské náboženství zase přímo zakazuje určité kombinace potravin v jídle (např. maso a mléko).

Stačí málo, jeden click a máte vše o zdraví na dosah ruky. Na portálu www.ordinace.cz naleznete informace o zdraví, prevenci, lécích, lékárnách a mnoho dalších rad, které získáte jinak pouze při osobní konzultaci u lékaře. www.ordinace.cz Vaše zdraví na dosah ruky

33

Nedostatečně tepelně upravená vajíčka jsou zdrojem možné nákazy salmonelózou.

Pozor na PrÛjmová onemocnûní patfií mezi velmi ãastá infekãní onemocnûní. Právû v nadcházejícím teplém období roku prÛjmov˘ch onemocnûní pfiib˘vá. Jde pfiedev‰ím o prÛjmy vyvolané salmonelami, ale i jin˘mi typy bakterií.

V

tomto období také lidé více cestují a mohou si z dovolené přivézt kromě pěkných zážitků i nepříjemný suvenýr v podobě průjmu.

Pfiíãiny a projevy prÛjmov˘ch onemocnûní Ani chladné období roku však nevylučuje nákazu infekčním průjmem. Zde se uplatňují převážně viroví původci, kteří napadají většinou malé děti nebo naopak lidi starší. Svojí četností patří průjmová onemocnění mezi nejčastější infekce vůbec. Počty hlášených onemocnění se během roku v České republice pohybují řádově v desítkách tisíc. Z bakteriálních průjmů jsou nejpočetnější salmonelózy. V roce 2005 jich bylo hlášeno téměř 33 000,

34

po nich následuje kampylobakterióza s 30 000 případy, daleko méně časté jsou průjmy vyvolané shigelami či jinými bakteriemi. Břišní tyfus nebo cholera se na našem území sice již nevyskytují, ale především první z nich se několikrát do roka může objevit jako importované onemocnění. Infekční průjem je často provázen horečkou. Vznik průjmu je nejčastěji spojován s požitím jídla, ve kterém je přítomen cho-

roboplodný zárodek, někdy jen jeho toxin (jed). Průjmy vyvolané toxiny mají krátkou inkubační dobu a explozivní charakter. Z plného zdraví se objeví do několika hodin po požití jídla náhlé zvracení a četné stolice. Většinou nebývá přítomna horečka a postižený se během 1 dne zase uzdraví. Inkubační doba u salmonelóz se pohybuje mezi 8–48 hodinami. Po této době se objeví horečka, průjem a zvracení. Stolice jsou vodna-

Bakterie salmonelózy pod mikroskopem.

té, velmi frekvenční, špenátově zelené barvy. Při průjmu vyvolaném kampylobakterem nebo shigelou jsou časté řídké stolice s příměsí krve a kolikovité bolesti břicha. Kampylobakterióza má inkubační dobu delší, může být až 5 dnů. Zdrojem infekčních průjmů je především potrava. U salmonelóz to jsou především vejce, a to nejvíce z nekontrolovaných domácích chovů, dále maso, především kuřecí, zmrzlinové výrobky a další. Var salmonely ničí, zatímco zmrazení snesou velmi dobře. Zdrojem kympylobakterů jsou především kuřata. Při dnešní módě grilování nejsou výjimkou skupinové nákazy, ke kterým dojde právě po takové grilovací párty. Nejnebezpečnější jsou kousky masa kolem kostí, kde nemusí být jídlo dobře propečeno. Stačí však také,

V˘Ïiva

Nabídka tzv. rychlého občerstvení, pokud není čerstvé, může způsobit zdravotní potíže.

salmonelózu pokud se použije stejné prkénko či nádobí na syrové a posléze tepelně upravené jídlo. Pokud se nedá nádobí vyvařit, má být používáno odděleně.

Jak se zbavit prÛjmu? Léčba průjmů spočívá v dostatečném zavodňování. Pokud může postižený přijímat tekutiny přirozenou cestou, zvládne většinou průjem doma. Doplňkem v léčbě průjmu může být medicinální uhlí, další adsorbencia, léky upravující střevní motilitu. K hospitalizaci vedou

průběhy, kdy nemocný zvrací nebo nemůže či odmítá přijímat tekutiny a hrozí postižení ledvin, oběhové selhání apod. Základem léčby při těchto průbězích je podávání infúzí solných roztoků, úprava vnitřního prostředí, podávání léků proti zvracení. Antibiotika jsou podávána pouze ve speciálních případech, nepatří do základního léčebného spektra. Nařízená izolace je pouze u některých druhů průjmových onemocnění. K těm patří shigelóza, amébová úplavice, dále břišní tyf, paratyf a cholera.

Prevencí je hygiena stravování Přestože průjmová onemocnění infekčního původu jsou velmi častá, převážná většina z nich proběhne mírně. Pokud si průběh vynutí pobyt na nemocničním lůžku, bývá většinou krátkodobý. Správnou životosprávou se však můžeme řadě průjmových onemocnění bránit, ať již konzumací potravy, která je ze zdravotnického hlediska bezpečná, nebo zachováváním zásad správného hygienického režimu. Vhodnou prevencí proti průjmovým one-

mocněním mohou být například probiotika. Jsou to vlastně bakterie nebo jiné živé mikroorganismy, které mají velmi dobrý vliv na střevní mikroflóru. Nemusí přitom jít pouze o jogurty. Na konec ještě jedno upozornění: Při pobytech v zahraniční lze doporučit pouze potraviny z bezpečných zdrojů, rozhodně ne jídlo na ulici či pití nebalené vody. Nebezpečný může být dokonce i led, který vám podají v hotelu. MUDr. Hana Roháčová, Ph.D. Klinika infekčních, parazitárních a tropických chorob FN Na Bulovce

INZERCE

LACTOBACILLUS LACTOBACILLUS

YOGURT

ACIDOPHILUS ACIDOPHILUS

Zcela přírodní léčivo bez škodlivých účinků na organismus

Každá kapsle obsahuje 2 miliardy živých bakterií, příznivě působích na člověka. Mléčné bakterie jsou součástí přirozené mikroflóry.

Pediatrická společnost České lékařské společnosti souhlasí s vhodným podáváním kanadských mléčných bakterií kojencům od 8. měsíce věku.

ND

Použití: ● k obnovení střevní mikroflóry po léčbě antibiotiky, cytostatiky nebo po léčbě ozařováním ● k léčbě a prevenci průjmu ● k léčbě trávicích poruch s nejrůznějšími příznaky (průjem, bolesti břicha, nadýmání, nechutenství, únava, zácpa) ● ke snížení hladiny cholesterolu ● ke snížení rizika vzniku rakoviny střev ● k přirozenému odstranění zácpy ● ke zlepšení snášenlivosti laktózy u laktózových intolerantů ● ke zlepšení využití minerálů z potravy Na Florenci 7- 9, Praha 1 tel./fax: +420 222 328 263

www.rougier.cz

Kanadské mléčné bakterie

Br˘le nejen na okrasu

S

přibývajícím jarním sluníčkem přichází čas k oprášení starých slunečních brýlí. Kromě své funkce módního doplňku mají brýle i důležitou ochrannou úlohu. Znáte hlavní zásady ochrany zraku před sluncem? Splňují je právě vaše brýle?

Proã si chránit oãi Škodlivé účinky slunečního záření na lidskou pokožku jsou všeobecně známy. Od prostého spálení, přes předčasné stárnutí a tvorbu vrásek až po rakovinu kůže. Málokdo však ví, že podobné riziko hrozí i našim očím. Za nepříznivé působení může především ultrafialová (UV) složka slunečních paprsků. V akutních případech dokáže vyvolat zánět rohovky (fotokeratitidu). Projevuje se přecitlivělostí a pálením očí. Dlouhodobé vystavování nechráněných očí UV paprskům pak může přispívat k urychlení chronických procesů, jako je například šedý zákal nebo makulární degenerace (onemocnění nejcitlivější části

36

oka – sítnice). Všechna tato postižení mohou být nevratná a v nejhorších případech vyústit i v trvalou slepotu. Proto je na místě dopřát svým očím stejně účinné ochranné prostředky jako kůži.

Jak se chránit? K základním prvkům ochrany zraku patří pokrývka hlavy s kšiltem a sluneční brýle s UV filtrem. Sluneční brýle byste měli nosit nejen v létě na sluníčku, ale i v horském prostředí v zimě a na vodě. V létě se nenechte nikdy zmást zataženou oblohou. UV paprsky pronikají i přes mraky. Obzvláště opatrní

buďte u dětí, které jsou na sluneční paprsky obzvláště citlivé. Chraňte je proto vždy kšiltovkou i vhodnými slunečními brýlemi. I v případě, že používáte kontaktní čočky s UV filtrem, je vhodné je doplnit ještě slunečními brýlemi. Při sportovních aktivitách a při řízení auta sáhněte pokud možno po brýlích s polarizačním filtrem. Jejich speciální skla pomáhají snižovat nepříjemné odrazy světla.

Jak si vybrat správn˘ typ? Správné sluneční brýle by měly splňovat několik základních podmínek. Žádná z nich

rozhodně není v rozporu se slušivým designem. Následující kritéria vám pomohou při výběru správného výrobku:  brýle musí mít 100% UV filtr – při nákupu v profesionální prodejně optiky se jedná o samozřejmost, pokud nemáte jistotu, nechte si UV filtr přeměřit – většinou zdarma a na počkání  brýle musí být opatřeny symbolem CE – značka certifikátu kvality evropských standardů  brýle musí mít vhodný barevný filtr – nejvhodnější je hnědý, žlutý a šedý  brýle musí perfektně sedět na obličeji – některé typy brýlí chrání oko i ze stran a zabraňují tak pronikání slunečních paprsků bokem  brýle musí být bezpečné i při rozbití – upřednostňujte skla z bezpečnostního netříštivého plastu MUDr. Martin Kuciel a MUDr. Radovan Fiala, MeDitorial

Prevence

Cestujete? NezapomeÀte se pfiipojistit!

V

době prázdnin a dovolených mnozí z nás vyjíždějí poznávat krásy cizích zemí. Přitom si jen neradi přiznáváme, že by nás právě na dovolené mohl postihnout nějaký zdravotní problém. To se ale bohužel často stává a nejsme-li komerčně připojištěni, může nás dovolená přijít pěkně draho.

Proti ãemu se komerãnû pfiipojistit? Naším vstupem do Evropské unie vznikl našim občanům při pobytu v členských státech EU nárok na zdravotní péči. Je ale třeba vědět, že naše zdravotní pojišťovna za nás uhradí pouze tolik, kolik hradí zdravotní pojišťovny v zemi, kde byla péče poskytnuta, a tuto péči lze čerpat jen ve zdravotnických zařízeních financovaných z veřejných zdrojů. Měli bychom si také uvědomit, že v každém státu EU existuje odlišný a velice složitý systém spoluúčasti pacienta, kterou za nás

Poradna

pojišťovna nezaplatí. V případě ošetření tedy zaplatíme stejnou spoluúčast jako místní pojištěnci. Tato spoluúčast je ovšem na naše poměry velmi vysoká. Například ve Francii činí spoluúčast až 30 % u lékařského ošetření a až 65 % za léky. A pokud by vás například v Dánsku rozbolely zubu, pak musíte počítat s tím, že pro toto ošetření činí spoluúčast až 100 %. Podobně je tomu například s léky v Itálii. Hlavní předností komerčního připo-

jištění, které nabízejí všechny české zdravotní pojišťovny tedy je, že v případě vyhledání lékařské péče v zahraničí za vás pojišťovna tyto poplatky uhradí. Stejně tak za vás žádná naše pojišťovna nezaplatí ani převoz do vlasti v případě, že se na dovolené zraníte či vážně onemocníte. Ačkoli nikdo s takovými představami na dovolenou neodjíždí, měl by vědět, že převoz nemocného je velice nákladná záležitost, a že v nabídce pojišťoven komerční připojištění proti těmto situacím existuje. Stejné je to pochopitelně i v případě náhlého úmrtí. V neposlední řadě je třeba si uvědomit, že budete-li nuceni na dovolené navštívit soukromé zdravotnické zařízení, a v turistických oblastech je většina zařízení soukromá, bez komerčního připojištění zaplatíte ošetření ze svých vlastních peněz, protože zdravotní pojišťovny proplácejí péči jen ve zdravotnických zařízeních financovaných z veřejných zdrojů. jp

37

Léto – doba úrazÛ

L

éto je roční období, na které se těší většina populace. Jak po celý rok, tak bohužel i v létě, se však mohou stát věci neočekávané a přímo nežádoucí. Mezi tyto události patří poranění a úrazy, které si můžeme způsobit sami svou neopatrností či neobratností, nebo nám je ze stejných příčin způsobí jiní. Je proto vhodné mít po ruce určitý scénář, který nám pomůže z nastalé šlamastyky. Informace o první pomoci při možných úrazech budou jistě užitečné.

Zlomeniny Zlomeniny jsou častým poraněním vyskytujícím se častěji při zimních sportech, ale nebezpečné mohou být i letní sporty. Vznik zlomenin usnadňuje pokročilý věk (zde je souvislost s osteoporózou, kterou trpí především ženy, ale vyskytuje se ve vysokém procentu

38

Zásady první pomoci při zlomeninách  Společným jmenovatelem pravidel první pomoci je znehybnění u zavřených zlomenin. Znehybňujeme většinou celého člověka, tzn., že poraněného uložíme do klidu a znehybníme celou poraněnou končetinu, nebo co největší část těla v okolí zlomeniny. Zásadou je, že znehybněny by měly být dva nejbližší okolní klouby (v případě zlomeniny předloktí znehybňujeme minimálně loket a zápěstí).  V případě rozsáhlejšího poranění s bezvědomím postupujeme podle zásad základní resuscitace (oživování).  V případě otevřené zlomeniny je nutné v prvé řadě zastavit krvácení tlakovým obvazem, dále následuje znehybnění a překrytí rány sterilním obvazem.  Transport k odbornému ošetření nejlépe rychlou záchrannou službou, nebo jakýmkoli prostředkem s doprovodem poučené osoby.

i u mužů), netrénovanost (zatěžovaná kostra je pevnější), nadváha (co je platná pevná kostra, když nese příliš) a rizikové činnosti – pády z výšky při zaměstnání či sportu. Jaké jsou příznaky zlomenin? Společným jmenovatelem všech zlomenin bývá bolest, která je často prvním příznakem. Typickým znakem při zlomenině je i deformace v místě zlomeniny. Vzhledem k tomu, že většina kostí v těle je párová, můžeme místo porovnat s druhostrannou končetinou, lopatkou, klíční kostí atd. Běžným příznakem zlomenin je i otok a krevní výron v místě zlomeniny, který deformaci často zvýrazňuje.

KdyÏ musíme improvizovat Vzhledem k tomu, že normální člověk se chová takřka vždy podle zásady „nemůže se

Poradna

mi nic stát“, musí se pak při poskytování první pomoci improvizovat. Jako dlahy lze přitom použít dlouhá pravítka, prkénka, příložníky, násady atd. Dlahu je nutno vždy vypodložit (oděvem, vatou atd.) zvláště v místech, kde by mohla způsobit otlak. K připevnění dlah slouží šátky, součásti oděvu, nejlépe košile nebo trička s dlouhými rukávy, kalhoty atd. V případě automobilových nehod lze vyžít obsah automobilových lékárniček, které mají být vždy po ruce v každém automobilu a ne uloženy až na dně kufru pod osobními věcmi a jídlem. Každé znehybnění musí být co nejjednodušší, ale dostatečné – dlahy a jejich připevnění musí být pevné. Přikládání dlahy na končetinu provádějte vždy s pomocníkem. Pokud možno nezouvejte při znehybnění dolní končetiny obuv. Způsobíte tím zbytečně poraněnému bolest. Kontrolujte, zda je končetina dobře prokrvena. Při každém znehybnění zvedejte končetiny šetrně a zbytečně jimi nemanipulujte. Zraněného transportujte nejlépe vleže s doprovodem.

Víte, že... VÛnû vnímá kaÏd˘ jinak

Odřeniny jsou častými následky letního sportování, ale většinou nevyžadují lékařské ošetření...

Krvácení Krvácení je ztráta krve, která plní v organismu řadu životně důležitých funkcí. Nejdůležitější funkcí je zásobovat tělesné tkáně kyslíkem. Krev (některé buňky a bílkoviny krevního séra) je sama schopna zastavit menší krvácení tvorbou krevní sraženiny. Při prudké krevní ztrátě je však tento mechanismus nedostatečný a je třeba dalších zevních opatření, abychom zabránili ztrátě většího množství krve a tím ohrožení života. Rozsah a prudkost krvácení závisí především na tom, jaké cévy jsou poraněny. Podle toho rozlišujeme:  Krvácení tepenné, při kterém z rány vystřikuje jasně červená krev pod tlakem, protože v tepenném systému protéká krev okysličená pod vyšším tlakem než v systému žilním.




Poradna

zraelští vědci zřejmě přišli na to, proč lidé vnímají různé vůně, ale i chutě odlišně. Naše schopnost vnímat pachy a chutě je ovládána přibližně tisícovkou genů. Podle studie izraelských vědců však existuje nejméně 50 genů, které jsou u některých lidí aktivní, zatímco u jiných nikoli. Tím se prý dá rozdílné vnímání totožných vůní vysvětlit. Podle studie je skoro každý člověk vybaven jiným vzorcem aktivních a neaktivních receptorů vůní a tyto receptory určují, jak náš mozek vůně vnímá. Vědci také přišli na to, že lidé různých etnických skupin vnímají chutě a vůně odlišně. Vědci jsou přesvědčeni o tom, že jejich zjištění mohou úplně změnit způsob, jakým funguje výroba jídla, pití a parfémů. red

I

... když už je ale zranění vážnější, je nutné lékaře vyhledat

39

Jak postupovat pfii zástavû krvácení  V prvé řadě se pokusíme postiženého uložit a zklidnit. Už pouhé zklidnění snižuje systémový krevní tlak a tím mírně omezuje krvácení.  Pokusíme se krvácení zastavit (zvláště menší krvácení) pomocí přímé manuální komprese trvající nejméně 5 minut. Je-li přítomno více zachránců, i déle. Ránu a bezprostřední okolí překryjeme sterilním krytím, stlačíme rukou přímo ránu a držíme ji silně stisknutou co nejdéle.  Současně zvedneme postiženou končetinu do výše, což je rovněž jedním z prostředků ke zmírnění krvácení.  Přiložíme tlakový obvaz. Položíme na ránu tlakový polštářek (nerozvinutý obvazový balíček) a pod tlakem jej ovineme dalším obvazem. Pokud krev prosakuje i přes tento obvaz, přiložíme další tlaková polštářek a ránu opět stáhneme dalším obinadlem.  Stlačení tlakových bodů je dalším prostředkem k omezení krvácení, pokud předchozí pokusy selhaly. Tlakový bod je místo, kde se dá tepna zásobující určitou oblast stlačit proti relativné pevnější tkáni (kosti). Pokud však zachránce neovládá základy anatomie, je to dost problematické. Nejjednodušším řešením je dokonalé stlačení přímo v místě krvácení, se kterým – samozřejmě v kombinaci s co nejrychlejším odsunem k odborné pomoci – vystačíme téměř vždy.  Zaškrcení je posledním z pokusů o zastavení krvácení, pokud ostatní pokusy selhaly. Rozhodneme-li se pro tento postup, musí být proveden technicky přiměřeně. Při nedostatečném podvazu zaškrtíme pouze žíly, čímž díky městnání v žilním systému v oblasti za zaškrcením krvácení spíše zhoršíme. Brutální zaškrcení končetiny nedostatečně širokým škrtidlem může naopak poškodit měkké části a nervy a být příčinou trvalého poškození.  Transport k odborné pomoci je často limitujícím momentem nejen ošetření, ale v některých případech i přežití postiženého. Proto jej, pokud je to možné, zajišťujeme souběžně s ostatními opatřeními.


 Krvácení žilní, které je mír-

nější a vytéká při něm z rány pod nižším tlakem tmavě červená krev.  Krvácení smíšené je nejčastější, neboť většinou tepna a žíly probíhají v těsné blízkosti. První pomoc závisí na prudkosti krvácení podle síly a typu poraněných cév.

Vnitfiní krvácení Složitější situace bývá u krvácení vnitřního. Jedná se o velmi těžko rozpoznatelnou formu krvácení, neboť při něm krev zřídkakdy vidíme. Na vnitřní krvácení musíme myslet především při jakémkoliv úrazu, i když se nám zdá, že atak na organismus

40

nebyl zase tak velký. Příznaky vnitřního krvácení jsou velmi rozmanité a závisí především na prudkosti krvácení. Při prudkém krvácení dochází k náhlému nevysvětlitelnému zhoršení stavu. Vzniká bledost, studený pot, zrychlený puls, pokles tlaku (pokud si někdo sám tlak kontroluje). Může se dostavit prudká bolest v místě krvácení (hruď, břicho, hlava). Příznaky se mohou prohlubovat do poruch vědomí až bezvědomí a šokového stavu. Při plíživém krvácení mohou naopak příznaky úplně chybět, nebo postižený dlouhodobě nevysvětlitelně chřadne. MUDr. Stanislav Machart

Poradna

Současný pohled na reprodukční zdraví lovat na pomoc párům, které se s tímto problémem potýkají, ale i snaha zviditelnit tuto problematiku a zdůraznit její celospolečenskou závažnost. Výše uvedené okolnosti a skutečnost, že úhrada těchto technik je našimi zdravotními pojišťovnami limitována, vedly nestátní zdravotnická zařízení GENNET s.r.o. v Praze a REPROFIT s.r.o. v Brně k vyhlášení akce „Neplodnost – náš společný problém“. Záměrem akce je pomoci párům, které se snaží dát život vlastnímu potomkovi a vyčerpali IVF cykly hrazené ze zdravotního pojištění, nebo věk ženy překračuje věkový limit pro úhradu. Společně s těmito páry ponesou pořadatelé akce riziko neúspěšné léčby.. To znamená, že pokud se nepodaří pacientce otěhotnět nebo těhotenství nebude v 10. týdnu možno hodnotit jako prosperující, udělí jí pořadatel slevu v takové výši, že uhradí za léčbu bez léků pouhou 1 Kč. Podrobnosti a informace o této akci, a nejen o ní, se dozvíte na www.gennet.cz. Partnery akce jsou Občanské sdružení pro rozvoj prenatální diagnostiky a společnost Organon s.r.o. Firma Organon se na globálních aktivitách spojených s „Měsícem reprodukčního zdraví“ podílí od samého počátku. Stejně tak vynakládá

nemalé a dlouholeté úsilí na výzkum a výrobu léků nezbytných pro léčbu neplodnosti mimotělním oplodněním. Jedná se zásadně o léčiva, která v současné době patří k nejrozšířenějším při tomto druhu léčby, a to nejen u nás, ale ve světě vůbec. Organon navíc provozuje internetové stránky www.neplodnost.cz, které hojně navštěvují nechtěně bezdětné páry, jimž přináší informace obecné i odborné, rady specialistů i diskusní fórum, a tím možnost podělit se o zkušenosti a problémy s podobně postiženými jedinci či páry. Věříme, že naše společná snaha bude završena úspěchem v podobě šťastných párů, kterým pomůžeme splnit to největší přání, na které mnozí z nich tak dlouho čekali. Výsledky akce budou zveřejněny do 2 měsíců po jejím ukončení. MUDr. Milada Brandejská, GENNET, s.r.o., PR

Čer ven - Měsíc reprodukčního zdraví

INZERCE

R

ozmnožování patří mezi základní a zároveň nejdůležitější životní principy. Žijeme ale v době, kdy reprodukce závislá jen na biologických podmínkách končí. Do popředí se dostává jednak reprodukce plánovitá a současně rostoucí reprodukční problémy. Není jednoduché skloubit základní lidské právo na plánované rodičovství a svobodné rozhodnutí o počtu dětí za situace, kdy neplodnost řeší 15–20 % párů ve vyspělých evropských zemích a 8–10 % párů na světě. Péče o reprodukční zdraví tak přestává být záležitostí výlučně osobní. Bezdětné manželství představuje závažný problém psychologický, sociální, populační, zdravotnický, etický a v neposlední řadě i ekonomický, a to pro celou společnost. Ve většině vyspělých zemí se plodnost dlouhodobě pohybuje pod hranicí, která je nezbytná k zajištění prosté reprodukce obyvatelstva. Plodnost žen v ČR byla v r. 1999 1,14 dítěte na ženu, v roce 2004 se tyto ukazatele zvýšily na 1,24 dítěte, ale stále se nacházíme ve skupině evropských zemí s nejnižší porodností. Je to skutečnost, mající mnoho příčin. V jejím popředí je pokračující nárůst mužské neplodnosti a posouvání těhotenství do věkových skupin, kdy plodnost ženy výrazně klesá. Je to právě rozvoj poznání mechanismů reprodukce, rozšíření možností diagnostiky příčin neplodnosti a nové léčebné postupy, které nám umožňují, abychom pomohli až 90 % párů s těmito problémy. Jsou to především techniky asistované reprodukce (ART), které mají největší zásluhu na rozšiřování léčebných možností. Díky nim je reálné těhotenství u ženy bez vejcovodů a otcovství u muže s azoospermií (nepřítomnost spermie v ejakulátu). Historie těchto postupů sahá do roku 1968, kdy Robert Edwards nabídl spolupráci Patriku Steptoeovi, a díky ní se 25.června 1978, na severu Anglie v Oldhamu, narodila Louise Brownová, jako první „dítě ze zkumavky“. ART se od té doby rozšířily tak, že je v současné době při léčbě neplodnosti používá jen v Evropě 22 států. Úspěšnost léčby neplodnosti metodami asistované reprodukce se posunula nad úspěšnost spontánní koncepce a procento dětí narozených pomocí těchto postupů ve vyspělých zemích západního světa v současné době převyšuje 3 %. Červen byl Americkou neziskovou organizací AFA (American Fertility Association, www.theafa.org) již před 5 lety vyhlášen jako Měsíc reprodukčního zdraví“ (WIM=World In„M fertility Month). Můžeme tak pomalu mluvit o tradici, v jejímž pozadí je nejen snaha ape-

41

ChraÀme se pfied

horkem

T

eplo letních měsíců nepřináší jen radosti z prožívaných prázdnin či dovolených, ale může být také příčinou řady tělesných obtíží způsobených přehřátím našeho organismu. Seznamme se alespoň s těmi nejběžnějšími. Poškození organismu teplem je stav organismu vyvolaný zvýšeným působením tepla na organismus jako celek. Příčinou může být vysoká okolní teplota (klimatické podmínky, horké provozy, masové akce – koncerty, sportovní akce), zabránění odvodu tepla nadměrným ošacením, ozařování sluncem, vysoká vlhkost vzduchu atd. Výsledkem je přehřátí organismu poruchou termoregulace a následkem pak vysoká teplota a ztráty tělesné vody. Postiženi bývají především malé děti, kojenci, staří lidé,

osoby s onemocněním srdce a oběhu a obézní jedinci (tuková vrstva je při vysoké okolní teplotě nežádoucí izolací zabraňující úniku tepla z organismu). Poškození organismu teplem má různé projevy. Zde si připomeneme ty, s nimiž se v letních měsících setkáváme nejčastěji.

Mdloba Mdloba (synkopa) z horka vzniká při působení zvýšené teploty většinou v kombinaci s delším stáním. Příčinou je nedostatečné prokrvení mozku při rozšíření cév z horka spolu se současnými ztrátami tekutin při pocení. Příznaky mdlobného stavu jsou nevolnost, malátnost a závrať. Nejlepší prevencí proti mdlobě je pití dostatečného množství tekutin, ochlazování organismu a, je-li to možné, procházka.

První pomoc při přehřátí:  Přenést postiženého na chladné, stinné místo, uložit ho s podloženými nebo zvednutými končetinami. Při úžehu spíše zvednout hlavu.  Uvolnit oděv.  Postupně ochlazovat (obklady, led apod.) Ochlazovat především hlavu postiženého! Současně ochlazovat kůži proudícím vzduchem, ventilátorem a podobně.  Opatrně doplňovat tekutiny. Malé množství, není vhodná čistá voda, spíše iontový nápoj, nebo osolená voda (1 čajová lžička soli na litr tekutiny), vhodný je studený, velmi mírně oslazený čaj s citronem.  Při bezvědomí uložit do stabilizované polohy.  Při selhávání životních funkcí jejich podpora (umělé dýchání, nepřímá masáž srdeční).  Transport k lékaři.

42

Prevence

Vyãerpání Dalším stavem je tepelná exhausce (vyčerpání), která vzniká při větší ztrátě tekutin. Na rozdíl od mdloby se jedná o déletrvající stav spojený zejména se ztrátou tekutin. Kromě již uvedených příznaků se zde u postiženého připojují poruchy jednání, excitace, zmatenost nebo i delirium. Prevence i první pomoc je stejná jako v předchozím případě. I když se zde jedná o ztráty tekutin, nepodáváme velké množství tekutin, a to i když má nemocný žízeň.

Kfieãe z horka Při těžké tělesné námaze v horku s nadměrnými ztrátami tekutin a iontů v potu a jejich nedostatečném nahrazování mohou vzniknout křeče z horka. Jedná se o bolestivé svalové záškuby nebo křeče, které vznikají u postižených často při vědomí. Kromě již popsaných příznaků jsou přítomny právě tyto záškuby a křeče. Při opatrném a dostatečném přívodu tekutin a hlavně iontů se stav brzy sám upraví.

Úpal Hovoříme-li o úpalu, mluvíme o reakci organismu na jakoukoliv tepelnou expozici. Výsledkem je přehřátí organismu v důsledku selhání jeho vlastní termoregulace. Příčiny úpalu spatřujeme buď ve vnitřní nadměrné tvorbě tepla nebo v tom, že je odvod tepla nedostatečný, a to vlivem nepříznivých vnějších podmínek (teplota přes 35 °C, prostředí s nadměrnou vlhkostí, těsné pracovní prostory apod.). Nejčastěji se

však jedná o kombinaci obou faktorů. Mezi příznaky úpalu patří bolest hlavy, závrať, nevolnost, zvracení, zrychlené dýchání, zrychlený tep. Stav se může velmi rychle zhoršovat až do bezvědomí s křečemi a šokového stavu. Tělesná teplota se prudce zvyšuje (přes 40 °C).

ÚÏeh Úžeh neboli sluneční úpal představuje podráždění mozku a jeho blan přímým slunečním zářením. Většinou nevznikne sám o sobě, ale jedná se spíše o úžeh i úpal současně. Příznaky jsou podobné. Na rozdíl od úpalu mohou však při úžehu přicházet příznaky s časovým zpožděním po sluneční expozici, například v noci po slunění. Dalším rozdílem od úpalu může být i od slunce spálená kůže. Ostatní příznaky jsou podobné, navíc je přítomno ztuhnutí šíje a podobné příznaky jako u zápalu mozkových blan. Prevencí proti úžehu je dostatek tekutin, střídavé ochlazování (koupání, sprchování, zvlhčování kůže), pokrývka hlavy a zvlhčování vlasů (jsou-li jaké), zvláště pak u dětí.

A co spálená kÛÏe? Jedním z nebezpečí, jimž se pobytem na slunci vystavujeme, je i spálená kůže. Ta se projevuje pálivým až bolestivým zčervenáním, které může být v těžších případech doprovázeno tvorbou puchýřků. Jakmile kůže začíná rudnout a pálit, jedná se o počínající příznaky spálení kůže. Měli bychom tudíž kůži ošetřit prostředky proti spáleninám. MUDr. Stanislav Machart

Prevence

INZERCE

Spálenou pokožku je nutné okamžitě ošetřit.

Pozor na hmyz a klí‰Èata

L

éto je pro většinu lidí obdobím dovolených, při které lidé obvykle opouštějí byty, klimatizované kanceláře a provozy a odjíždějí obdivovat historii, faunu a flóru nejrůznějších destinací. Kousnutí nebo žihadlo může být daní za pobyt v přírodě.

Pfiíznaky bodnutí a kousnutí V našich podmínkách se nejčastěji setkáváme se včelami, vosami či sršni, jejichž žihadlo může způsobit velké nesnáze dospělým, ale i dětem. Kousnutí komárem, mouchami a některými pavouky může také způsobit reakci, ale většinou mírnější. Příznaky kousnutí jsou způsobeny injekcí jedu z jedových žláz nebo jiných látek do kůže člověka. Účinek jedu spouští různý stupeň alergické reakce,

44

jejíž závažnost je závislá na citlivosti jednotlivce na tuto látku. Většina reakcí na bodnutí je mírná a způsobuje více méně obtěžující pocit píchnutí a svědění nebo i mírný otok, který během dne vymizí. Pozdní reakce mohou způsobit horečku, vyrážku, bolesti kloubů a zduření uzlin. Oba typy reakcí (jak časná, tak i pozdní) se mohou vyskytnout u jednoho člověka po jednom štípnutí. Pouze u malého procenta lidí se rozvine těžká reakce na jed, označovaná jako anafylaxe. Těžká reakce se vyvíjí většinou velmi rychle, řádově jde o minuty. Pokud se tedy vyskytnou příznaky jako obtížné dýchání, otok rtů a krku, mdloby, závratě, zmatenost, rychlý puls, kopřivka na vzdálených místech, popřípadě nevolnost, křeče či zvracení, je nutné neprodleně volat rychlou záchrannou pomoc (255, 112).

Poradna

První pomoc při těžké reakci  Zjistit, zda postižený není alergik a nemá u sebe prostředky jako je tzv. autoinjektor s epinefrinem (EpiPen). Pokud ano, je nutné podat lék neprodleně: autoinjektor přitiskneme na stehno a podržíme ho několik sekund. Poté 10 sekund masírujeme místo injekce, abychom urychlili vstřebávání léku. Pokud je autoinjektor k dispozici, je důležité přečíst si pozorně návod, abychom předešli problémům.  Pokud jsou k dispozici antihistaminika, je dobré je postiženému podat, samozřejmě za předpokladu, že je postižený schopen tablety spolknout bez dušení.  Nechat postiženého ležet v klidu na zádech se zdviženými dolními končetinami (autotransfuzní poloha).  Uvolnit tísnící šat a přikrýt postiženého přikrývkou.  Pokud postižený zvrací, je nutné uložit jej do stabilizované polohy na boku.  Pokud chybí známky krevního oběhu (dýchání, kašlání a pohyb) je nutné neprodleně zahájit oživování (zevní srdeční masáž, dýchání z úst do úst).

A co klí‰tû? Kousnutí či přisátí klíštěte může způsobit přenos některých závažných infekčních onemocnění. Lymeská borelióza může být pro člověka zdrojem rozmanitých obtíží a nosičem nemusí být jen klíště. Přenos klíšťové meningoencefalitidy je komplikací sice vzácnější, ale mnohem nebezpečnější, neboť výsledkem může být trvalá těžká invalidita. Tomuto onemocnění můžeme předejít včasným

očkováním. V případě horečky, svalových bolestí či bolestí kloubů, zduření mízních uzlin nebo v případě zčervenání kdekoliv na těle (i mimo místo kousnutí), navštivte lékaře. Pakliže se po kousnutí od klíštěte dostaví velké bolesti hlavy, obtížné dýchání, bolest na hrudi nebo dokonce ochrnutí, neprodleně volejte rychlou záchrannou pomoc. MUDr. Stanislav Machart

Pokud zjistíme na svém těle po návratu z výletu v lese přisáté klíště, měli bychom postupovat následovně  Neodkladně a opatrně odstranit klíště. Vhodné je užít pinzetu k lepšímu uchopení klíštěte co nejblíže u hlavičky a opatrným tahem jej odstranit. Tradiční kroucení klíštěte odstranění neulehčí.  Postižené místo je vhodné omýt vodou a mýdlem a místo vpichu popřípadě potřít desinfekčním roztokem.  Pokud se nepodaří klíště kompletně odstranit, je lépe poradit se s lékařem.

První pomoc při mírné reakci

Poradna

místní antibakteriální přípravek  má vysoký antibakteriální účinek  je vhodný tam, kde chceme dosáhnout rychlého zklidnění pokožky  urychluje proces regenarace, působí proti svědění  je účinný při hojení drobných oděrek  ideální k použití při kousnutí hmyzem, či klíštětem Argentum gel – pfiípravek, kter˘ by nemûl chybût v Ïádné lékárniãce na dovolenou

www.kcrulc.cz

INZERCE

 Přesuneme se do bezpečné oblasti, abychom se vyvarovali dalších žihadel nebo kousnutí.  Postižené místo chladíme gelovým sáčkem nebo ledem zabaleným v látce (balíček mražené zeleniny), abychom zmírnili otok a bolest.  Lokálně můžeme aplikovat vhodné masti nebo krémy, nebo pastu z jedlé sody (3 čajové lžičky sody a 1 lžičku vody) na postižené místo několikrát denně do vymizení příznaků.  Antihistaminika podáváme lokálně, u alergiků je vhodné podat i celkově.  Pokud se u postiženého objeví příznaky střevní (mírná nevolnost, křeče v břiše, průjem) nebo otok rozšiřující se na 2 prsty od místa vpichu, je nutné neprodleně vyhledat lékaře.

45

V péči o srdce patří IKEM k předním evropským pracovištím

Institut klinické a experimentální medicíny (IKEM) má v komplexu celého zdravotnického resortu ponûkud v˘jimeãné postavení. To, co IKEM odli‰uje od ostatních zdravotnick˘ch zafiízení, je pfiedev‰ím jeho v˘zkumná ãinnost.

V

IKEMU se však nejen bádá, ale také léčí. Představíme si tři odborná centra, do nichž je soustředěna klinická činnost této instituce.

Kardiocentrum Prvním odborným centrem Institutu klinické a experimentální medicíny je Kardiocentrum. Je tvořeno třemi klinikami a pracovištěm preventivní kardiologie. Klinika kardiologie je svým počtem diagnostických a intervenčních výkonů největším centrem v České republice. Poprvé v České republice zde byl v roce 2004 proveden komplexní výkon katetrizačního uzávěru poinfarktového defektu komorového septa. Podobně je tomu v oblasti nefarmakolo-

46

gické léčby srdečních arytmií, kde Klinika kardiologie poskytuje možnost intervenční léčby všech forem arytmií, a patří tak mezi přední evropská centra. Klinika kardiologie si též udržuje dominantní postavení v České republice v léčbě srdečního selhání pomocí resynchronizační terapie. Celkem bylo na Klinice kardiologie v roce 2004 hospitalizováno přes 5 tisíc pacientů a ambulantně vyšetřeno bezmála 25 tisíc pacientů. Další klíčovou klinikou Kardiocentra je Klinika kardiovaskulární chirurgie. Ta je největším pracovištěm svého druhu v České republice z hlediska objemu výkonů i jejich spektra. V roce 2004 zde bylo provedeno celkem 1 492 kardiochirurgické výkony, z nichž 828 tvořily aor-

tokoronární bypassy. Základním programem této kliniky je chirurgická léčba poruch srdečního rytmu, srdečního selhání a ischemické choroby srdeční. Jako jediné pracoviště v ČR se Klinika kardiovaskulární chirurgie spolu s Klinikou kardiologie IKEM stala součástí multicentrické studie, testující dvě metody léčby u nemocných s ischemickou chorobou srdeční a dysfunkcí levé komory srdeční. Pracoviště preventivní kardiologie IKEM je specializované ambulantní pracoviště poskytující komplexní péči v léčbě modifikovatelných rizikových faktorů kardiovaskulárních chorob, například hypertenze. V péči o hypertoniky má toto pracoviště v rámci ČR unikátní postavení, a to zejména v oblasti péče o pa-

cienty s těžšími formami hypertenze. Pracoviště preventivní kardiologie analyzuje v rámci své výzkumné činnosti rizikové faktory kardiovaskulárních onemocnění. Výsledky této studie poskytují nejnovější údaje o prevalenci a léčbě hypertenze nebo kouření. Poslední klinikou Kardiocentra – nikoli ovšem co do významu – je Klinika anesteziologie a resuscitace, která zajišťuje anesteziologickou, resuscitační a intenzivní péči pro pacienty všech klinik Kardiocentra IKEM.

Transplantaãní centrum IKEM Specifickým zaměřením transplantačního centra jsou transplantace životně důležitých or-

IKEM Profil instituce

gánů. Podíl tohoto centra na transplantačních výkonech v rámci celé České republiky je naprosto zásadní. Například ze 48 transplantovaných srdcí v České republice v roce 2004 se jich 35 transplantovalo právě v IKEMU. Toto číslo představuje 73 % podílu na této transplantační aktivitě v rámci ČR. Podobně vysoký podíl měl v témže roce IKEM i na transplantaci jater – 71%. Takřka polovinou, přesně 49 %, se IKEM podílel i na počtu transplantovaných ledvin. Monopol měl v roce 2004 IKEM na transplantaci pankreatu – všech 25 transplantací tohoto orgánu, které u nás v roce 2004 byly provedeny, proběhlo právě v IKEMU. Transplantační centrum IKEM je tvořeno klinikami nefrologie, hepatogastroenterologie, transplantační chirurgie a Klinikou anestezie, resuscitace a intenzívní péče. Transplantační centrum dále tvoří Imunologické pracoviště, Středisko odběru orgánů a oddělení Koordinace orgánových transplantací v ČR. Právě toto oddělení spravuje Národní čekací listinu, v níž bylo v roce 2004 registrováno 1 114 čekatelů na transplantaci ledvin, 141 čekajících na transplantaci srdce, 133 potenciálních příjemců jater, 76 čekatelů na kombinovanou transplantaci slinivky břišní a ledviny, 14 čekatelů na izolovanou transplantaci slinivky břišní a 32 nemocných na transplantaci plic. Imunologické pracoviště Transplantačního centra IKEM slouží jako referenční laboratoř pro ČR. Na oddělení imunogenetiky proběhla v roce 2004 mezinárodní inspekce z Evropské federace pro imunogenetiku a pro následující rok byla znovu potvrzena prestižní me-

zinárodní akreditace této organizace. V ČR dosud ojedinělé vyšetřovací a léčebné metody uvedla v roce 2004 do provozu Klinika hepatogastroenterologie. Jde jednak o metodu kapslové enteroskopie, což je metoda vyšetření tenkého střeva, kdy pacient spolkne kapsli se zabudovanou kamerou a světelným zdrojem. Při průchodu trávicím traktem kapsle jeho obraz snímá a vysílá. Záznam a vyhodnocení obrazu probíhá vně pacienta. Vyšetření je indikováno u podezření na nemoci tenkého střeva, zejména při hledání zdroje krvácení. Další ojedinělou vyšetřovací metodou je kolonoskopie se zvětšovacím endoskopem. Toto vyšetření umožňuje časnou detekci z onkologického hlediska závažných slizničních změn.

Centrum diabetologie Centrum diabetologie pokrývá aktivity v oblasti léčebně preventivní, vědeckovýzkumné a vzdělávací v oborech diabetologie, metabolismu, poruch výživy a klinické farmakologie. Zahrnuje Kliniku diabetologie, Pracoviště klinické farmakologie a Laboratoř klinické patofyziologie. Klinika diabetologie má 28 lůžek a je zaměřena na aplikaci

preventivních metod, které mohou zastavit nebo alespoň zpomalit rozvoj diabetických orgánových změn, s důrazem na léčbu komplikovaných případů s obtížnou metabolickou kompenzací a pokročilým orgánovým postižením. K nejvýznamnějším aktivitám této kliniky patří zavádění intenzifikované inzulínové léčby včetně použití inzulínových pump. V registru nemocných léčených pumpou bylo k 31.12. 2004 evidováno 477 osob. Další významnou aktivitou Kliniky diabetologie je léčba diabetické nefropatie, včetně transplantačního programu u diabetiků, který je řešen ve spolupráci s klinikami Transplantačního centra. Do konce roku 2004 bylo provedeno celkem 269 transplantací pankreatu, a to zejména v kombinaci s transplantací ledviny. Významnou aktivitou kliniky je i léčba syndromu diabetické nohy. Nemocní s diabetickou nohou tvoří třetinu hospitalizovaných pacientů kliniky. Pracoviště klinické farmakologie se věnuje problematice lékové politiky a účastní se nejen na činnosti IKEM, ale podílí se na klinicko-farmakologických aktivitách s celostátním rozsahem. V rámci výzkumné činnosti se Centrum diabetologie účastnilo mezinárodní klinické studie

Technické vybavení kardiologické kliniky IKEM

Krytý stent

Stent je drobná trubička z kovové síťky, která se vkládá do zúžené tepny. Působí jako výztuha a slouží k udržení tepny v rozšířeném stavu. Nejnovější typy stentů jsou potaženy, přesněji napuštěny léčivou látkou, která se postupně uvolňuje. Říká se jim kryté stenty. Jejich použití výrazně snižuje výskyt opětovného zúžení tepny a nutnost opakovaného provedení angioplastiky.

EUROSPK 02, integrující 11 evropských pracovišť v oblasti transplantace ledviny a pankreatu s cílem koordinovaně studovat možnosti, jak zlepšit výsledky transplantací ledvin a pankreatu u nemocných s diabetem 1. typu a s diabetickou nefropatií v konečném stadiu. V IKEMu byli zařazeni 42 pacienti, což představuje druhé místo mezi evropskými transplantačními centry, hned po Berlínu. Centrum diabetologie je od roku 2003 také jako jediné centrum v ČR zapojeno do studie Eurodiale, která posuzuje optimální organizaci péče o pacienty se syndromem diabetické nohy v předních evropských centrech. Hned několik ocenění získalo Centrum diabetologie za svou publikační činnost. Na základě Výroční zprávy IKEM za rok 2004 zpracoval jp

Vûda a léãba pod jednou stfiechou Profil instituce

47

Dlouhodobý nechráněný pobyt na sluníčku představuje velké nebezpečí pro vaši pokožku.

KÛÏe v ohroÏení V současné době přibývá nebezpečně rychle nádorů na kůži. Mezi nejzhoubnější patří kožní melanom. Naděje na jeho vyléčení je pouze tehdy, když pacient přijde k lékaři v časném stádiu růstu nádoru. Velmi často bohužel lidé považují melanom za pouhé mateřské znaménko a řídí se pověrou, že jeho vyříznutí odsuzuje dotyčného k smrti. To bývají zbytečné důvody, proč v mnoha případech přicházejí pacienti k lékaři pozdě.

V˘skyt koÏních nádorÛ stoupá Nemoc a utrpení podrobují lidský život zkoušce. To, co provází snad každého člověka s nádorovým onemocněním, je strach – vědomí vážné nemoci, obava ze všech možných vyšetření a z vedlejších účinků léčby, strach z budoucnosti, ze ztráty zaměstnání a často i strach ze smrti. Zkusme se však na onko-

48

logickou problematiku podívat naprosto reálně. Nádorové onemocnění se již stalo téměř běžnou součástí našeho života a po chorobách srdce a cév je to nejčastější nemoc dospělých. Léčitelnost závisí na mnoha faktorech – z těch nejdůležitějších je to histologický typ nádoru, jeho rozsah, celkový stav nemocného, ale především včasná diagnostika a v závislosti na ní i optimální léčba. Je třeba říci, že za poslední tři desetiletí zaznamenala onkologie velký pokrok, řadu nemocných dnes lze – zejména při včasném zá-

chytu choroby – trvale vyléčit. U mnoha pacientů je možné kvalitní léčbou dosáhnout dlouhodobého stavu bez příznaků nemoci a v případě nové aktivity nádoru znovu nabídnout účinnou terapii.

Hlavní pfiíãina – sluneãní záfiení Před dopadem na zemský povrch prochází sluneční záření zemskou atmosférou, která funguje jako filtr. Viditelné světlo a infračervené záření jí prochází téměř beze změny, zatímco ultrafialová složka slunečního

Odborné vyšetření speciální kamerou odhalí melanom už v jeho počátcích.

záření je ozónovou vrstvou atmosféry zčásti absorbována. Jednou z příčin vzestupu výskytu kožních nádorů je ztenčení ozónové vrstvy, a tedy snížení její filtrační schopnosti. Opalování prošlo několika módními vlnami a v posledních několika desetiletích je opálená kůže považována za velmi módní záležitost. Na jednu stranu nelze popřít některé zdravotně pozitivní účinky slunečního záření na náš organismus. Avšak člověk je tvor nerozumný, a tak pobyt na sluníčku často přeháníme a tím vyvoláváme i efekt opačný – pro nás velmi nebezpečný. Proto bychom si měli uvědomit, že sluneční paprsky nám mohou velmi ublížit, a to dokonce dvěma způsoby. V první řadě patří mezi nejvýznamnější rizikové faktory krátké, nárazové a intenzivní vystavení kůže slunečnímu záření. Toto nebezpečí hrozí především při krátkodobých dovo-

Diagnóza

Jak se koÏní nádory mohou projevovat? Typy kožních nádorů můžeme rozdělit do dvou základních skupin a jejich projevy mohou být velmi rozmanité a někdy poměrně nenápadné. Předně jde o maligní melanom (nádor z pigmentových buněk), který může vzniknout z pigmentového znaménka, ale i na zcela neporušené kůži. Obvykle bývá tmavě zbarven, vzácně se pak vyskytují i bezbarvé formy. Charakteristickým znakem je jeho rychlý růst, změna barvy, velikosti, okrajů a tvaru, povrchu a změna pocitů – občasné svědění. Druhou skupinu tvoří nemelanomové kožní nádory. Mohou se projevovat jako málo zánětlivé tužší uzlíky a hrboly na kůži nebo jako nehojící se drobné rány nereagující na běžný způsob léčby.

Tfii zbranû v boji s nádorov˘mi onemocnûními Primární prevence – předcházení vzniku onemocnění. Do této kategorie patří především správná ochrana před ultrafialovým zářením – vhodné je používání ochranných krémů, oděvů, dodržování rekreačního režimu vylučujícího opalování

Diagnóza

Na fotografiích jsou příklady pozitivních nálezů rakoviny kůže. Jakmile na svém těle objevíte novotvary, či změny mateřských znamének, okamžitě vyhledejte lékaře.

v poledních hodinách. To je důležité hlavně pro mladé lidi a rodiče malých dětí, neboť více než polovina celoživotní dávky ultrafialového záření dopadne na kůži během prvních 20 let života. Je bohužel pravdou, že o prevenci se většinou lidé málo zajímají a mnohdy si libují ve svých nezdravých návycích. Sekundární prevence – včasné rozpoznání vzniku onemocnění. Smyslem je zachytit nemoc ještě dříve, než by se její příznaky rozvinuly tak, že si jich povšimne i sám pacient. Při diagnostice některých jiných typů nádorů se dnes již běžně používají postupy cíleného vyšetřování velkých skupin obyvatelstva. Záměrem je zachytit vznikající nádor co nejdříve a na základě toho okamžitě zahájit léčbu. Mezi nejznámější a nejběžnější patří v současné době tzv. mammografický screening, který se může pochlubit mnoha zachráněnými životy. Nyní máme možnost zavést obdobný způsob plošného vyšetřování a včasné diagnostiky také u kožních nádorů. Systém nazývaný Microderm analýza je vybaven speciální mikrokamerou, která s velkým zvětšením veškerá „znaménka“ nasnímá, a počítačový program s umělou inteligencí útvary vyhodnotí a stanoví riziko nebezpečnosti. Na základě těchto údajů a klinického vyšetření kožního léka-

ře je možné stanovit velmi přesnou diagnózu podezřelého kožního útvaru. Doufejme, že tento způsob screeningu bude brzy i u nás běžnou záležitostí, stejně jako v USA, Austrálii nebo v některých západoevropských zemích. Léčba – nejdražší a nejméně příjemná. Melanom patří k lidským karcinomům s nejvyšší úmrtností. Neodpovídá na konvenční protinádorovou chemoterapii a ozařování, a proto je jeho léčba převážně chirurgická. Jedná se o chirurgické odstranění nádoru s dostatečným lemem zdravé kůže. Melanom se může šířit především cestou mízních cév, nejčastěji do mízních uzlin. Při postižení mízních uzlin je nutné jejich kompletní odstranění v dané lokalitě (nejčastěji podpaží nebo tříslo). Pacienti jsou dlouhodobě sledováni a dle stavu je eventuálně měněna či doplňována léčba. Závěrem lze říci, že obecně jsou více ohroženi lidé se sklonem ke spálení – severského a keltského typu (světlé nebo rezavé vlasy, modré, zelené či oříškové oči) – nicméně existují i pacienti, kteří se těmto typům zcela vymykají. Dalším vypozorovaným rizikovým faktorem je větší výskyt „mateřských znamének“. Dr. Drahomíra Vídenská

Nedejte znaménkům šanci! Ukažte je lékařům!

INZERCE

lených, kdy kůži vystavíme prudkému slunci bez předchozí postupné přípravy. Obecně však při vzniku kožních nádorů nezáleží pouze na intenzitě ozáření v nedávné době, nýbrž také na celkové dávce ultrafialového záření za celou dosavadní dobu života jedince. Účinky UV záření se v těle kumulují a mohou se projevit až po mnoha letech. Proto se teprve nyní objevují problémy u lidí, kteří se nadměrně slunili v osmdesátých letech, protože to tehdy patřilo k životnímu stylu. Kdo nepřijel z dovolené pěkně hnědý, jako by na dovolené vůbec nebyl. Smutné je, že nejčastěji jsou postiženi lidé, kteří na slunci pobývali v dětském věku.

MICROderm® analýza

 stanovení rizika nebezpečnosti znaménka  pravidelné kontroly odhalí i změny pouhým okem nepostřehnutelné  speciální mikrokamera  vyhodnocovací systém s umělou inteligencí  zkušený kožní lékař

K vyšetření není potřeba lékařské doporučení! Cena vyšetření: 390,- Kč Centrum laserové estetiky a.s., Bělehradská 88, 120 00 Praha 2 – Vinohrady Tel.: 222 516 810, 607 641 125, [email protected], www.cle.cz

49

V˘hody jednodenní chirurgie

K

do z nás by si rád prodlužoval pobyt v nemocnici? Díky rozvoji medicíny je dnes naštěstí možné zkrátit pacientův pooperační pobyt ve zdravotnickém zařízení na minimum.

Co je to jednodenní chirurgie? V devadesátých letech došlo k velkému rozvoji miniinvazivních operačních technik. Tento rozvoj sebou přinesl také novou možnost pro pacienty – zkrácení jejich pooperačního pobytu v lůžkovém zařízení. Došlo tak ke vzniku nového typu pracovišť, kde se provádějí některé typy plánovaných operačních výkonů s následnou krátkou hospitalizací, tak zvaně v režimu jednodenní chirurgie. Ukazuje se, že péče poskytovaná v režimu jednodenní chirurgie má řadu výhod. Především při-

náší podstatně větší komfort pacientům, neboť jim odpadá nutný stresující pobyt v nemocničním zařízení, je urychlen jejich návrat k běžným aktivitám a také zkrácena doba jejich pracovní neschopnosti. Podstatnou výhodou je rovněž skutečnost, že se minimalizuje možnost nosokomiální infekce (dobře vedené nemocnice mají dle výsledků prevalenčních studií okolo 20 % nemocničních nákaz v chirurgických oborech). Nezanedbatelnou výhodou je také fakt, že tento režim je levnější. Při všech operacích prováděných v režimu jednodenní chirurgie je nutný požadavek stejné úrovně bezpečí jako při operačních výkonech prováděných ve standardních lůžkových zařízeních. V minulosti docházelo k divokému rozvoji jednodenní chirurgie, ale postupně jsou stanovována pravidla pro pro-

Víte, co je TVT páska? Jedná se o novou léčebnou metodu, která dokáže trvale řešit stresový únik moči. Touto poruchou trpí každá třetí žena. Zkratka „TVT“ znamená „Tension-Free Vaginal Tape“ nebo-li „tahuprostá, volná vaginální páska“. TVT páska se zavádí pomocí miniinvazivní techniky do blízkosti močové trubice. Na rozdíl od dosavadních podobných metod není třeba ji přišívat k okolní tkáni. Díky své struktuře a povrchu drží v tkáni sama jako suchý zip a časem do ní zaroste. Vytváří tak podporu pro močovou trubici. Zavedení této speciální pásky se provádí ambulantně v lokálním znecitlivění, výkon trvá v rozmezí 20–30 minut. Více informací najdete na českých stránkách www.inkontinence.com. Jednou z nejčastějších operací prováděných jednodenní chirurgií je operace křečových žil.

50

Nové metody

Kdy je moÏno pacienta propustit?

Po operaci křečových žil by noha měla být stažena voz a organizaci jednotek jednodenní chirurgie, pro spektrum prováděných výkonů, pro výběr vhodných pacientů, pro potřebnou návaznost na akutní lůžkovou péči, na ambulantní sféru apod.

Výhodou jednodenní chirurgie je krátký pobyt v nemocnici

Kdy je vhodná jednodenní chirurgie? V režimu jednodenní chirurgie je vhodné provádět všechny výkony uskutečňované miniinvazivními technikami (laparoskopie, artroskopie), například tedy operace žlučníku, brániční kýly, slepého střeva, tříselné či břišní kýly. Vhodné je též užít režimu jednodenní chirurgie při operacích nezhoubných onemocnění v oblasti konečníku, např. hemoroidů, píštělí či trhlin nebo při operacích nezhoubných i zhoubných onemocnění prsní žlázy. Jednodenní chirurgie se dále využívá při operacích kožních a podkožních afekcí či v oblasti plastické chirurgie.

Ktefií pacienti jsou vhodní? V podstatě jsou vhodní všichni pacienti. Výjimkou jsou pouze pacienti, kteří nemají dostatečné sociální zázemí, což znamená, že nejsou schopni zajistit si odvoz nebo následnou domácí péči, dále pacienti s přidruženou závažnou nestabilizovanou chorobou a pacienti, u kterých lze po provedeném výkonu předpokládat nutnost jejich umístění na jednotce intenzívní péče.

Nové metody

Podmínkou propuštění pacienta z jednotky jednodenní chirurgie do domácí péče je plná stabilizace vitálních funkcí, schopnost samostatné chůze, přiměřené pooperační bolesti a absence dalších potíží. Dále je nutný souhlas pacienta a souhlas ošetřujícího lékaře oddělení jednodenní chirurgie s propuštěním. Při vzniklých komplikacích a potřebě dalšího pobytu na lůžku zůstává pacient hospitalizován na oddělení jednodenní chirurgie nebo je přeložen k další nezbytné léčbě na standardní nemocniční lůžko. MUDr. Ludvík Winkler Laparaskopickou operací proti těžké obezitě Podstatou této operace je tzv. bandáž žaludku. Jedná se o operační zákrok prováděný laparoskopicky, tj. bez otevření břišní dutiny klasickým řezem a bez otevření žaludku. Postačí několik vpichů, jimiž se do dutiny břišní zavedou operační nástroje. Jejich pomocí je do břišní dutiny umístěn speciální pásek – manžeta, kterou se obtočí žaludek a stáhne do tvaru přesýpacích hodin. Přiškrcení horní, vstupní části žaludku vede k tomu, že již po prvních soustech jídla dochází k subjektivnímu pocitu pacienta, že má plný žaludek. Po této operaci dosahují osoby s těžkou obezitou velmi výrazných poklesů hmotnosti, průměrně až 40 kg za jeden rok. O bandáži žaludku se můžete blíže informovat na www.bandazzaludku.cz.

51

Medicína je dnes vysoce specializovan˘m oborem. Stále ãastûji se v‰ak ukazuje, Ïe se pfii zamûfiení na nemoci jednotliv˘ch tkání a orgánÛ zaãíná vytrácet nemocn˘ ãlovûk.

âlovûka je tfieba vidût komplexnû

A

lternativu k tomuto přístupu spatřují mnozí v tzv. psychosomatické medicíně. O tom, co to psychosomatická medicína vlastně je, jsme si povídali s lékařem Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, MUDr. Jiřím Šavlíkem. Mohl byste stručně vysvětlit, co termín psychosomatická medicína vlastně znamená? V moderní době se psychosomatika objevila na začátku dvacátého století v kontextu psychoanalýzy. Sám Freud chápal duševní a tělesné procesy jako navzájem se prolínající a člověka tak spatřoval v této psychosomatické jednotě ( tedy jako jednotu duše a těla, i když sám věnoval pozornost především psychice).

52

Podstatou psychosomatické medicíny je tedy celostní pohled na člověka ve zdraví a nemoci, člověk je vnímán jako přirozený, společensky žijícího tvor, bytost, kterou nelze vměstnat do nějakých tabulek či měřítek. Termín bio-psycho-

sociální vyjadřuje mnohovrstevnost celostního pojetí a v poslední době se pohled rozšiřuje i na rozměr kulturní. V těchto souvislostech pak lze rozumět pacientovi jako člověku v jeho životních souvislostech.

Už tím, že odkrýváte vztahy mezi těmito vrstvami člověka, se vám daří zbavovat jej obtíží? Ano. Tím totiž, jak si pacient uvědomuje svou situaci, danou nejen vlivy biologickými, ale především vztahy meziosobními, sociálními, mění se jeho chování i prožívání. Tyto celostní změny se pak projevují jako uzdravující. To ale samozřejmě neznamená, že už nepotřebuje specialistu. Psychosomatická léčba je vždy týmovou záležitostí. Vlastní psychosomatická terapie pak probíhá výlučně formou rozhovoru? Já osobně funguji spíše jako konzultant a tyto konzultace se odehrávají samozřejmě formou rozhovoru a nezbytných zá-

Rozhovor

INZERCE

Užitečné adresy kladních somatických vyšetření, ale existují komplexnější psychosomatická pracoviště, kde lékaři využívají akupunkturu, skupinovou terapii, provozuje se zde arteterapie apod. Všechny tyto metody mají jedno společné. Snaží se pochopit člověka v jednotě duše a těla a pomáhají mu tak znovuposilovat jeho samoúzdravný, autosanační potenciál. Vlastně zde platí dávné úsloví: „Lékař léčí, Pánbůh (příroda) uzdravuje“. Jak taková terapie vypadá v praxi? Uvedu to na příkladu. Přijde ke mně pacient s tím, že má zažívací obtíže.Jeho ošetřující lékař mu předepsal něco na žaludek, ale valně to nepomáhá. Začnu s ním tedy rozebírat jeho životní situaci a nakonec zjistíme, že skutečná příčina je v tom, že se rozvádí. Pomohu mu situaci nahlédnout přijatelněji, méně tragicky, a on ji posléze začne zvládat. Překonává stres a tedy se i uzdraví.

že ten je medicínským specialistou na duševní poruchy, k tomu nepotřebuje rozumět pacientově duši. Celá terapie pak spočívá v tom, že mu podá některé z psychofarmak a sleduje jeho účinky. Teprve lékař, který se zajímá o pacientův osud, o jeho životní příběh, hledá pro něj porozumění a účastnou podporu (v zásadách psychoterapeutické odbornosti), může ovlivnit složité peripetie jeho obtíží. A ty jsou téměř vždy dány souvislostmi biologickými, psychickými, sociálními i kulturními. Podání farmaka je zde tudíž pouze součástí terapie. Pacientova alternativní volba tedy závisí hodně na přístupu specialistů? Ano. Kdyby lékaři všech odborností více hleděli na pacienta jako na člověka v této celostní perspektivě, neprováděli by někdy až absurdní množství často náročných

Rozhovor

www.sanushk.cz První privátní chirurgické centrum Hradec Králové. Tel.: 495 757 111, e-mail: [email protected] Gynekologie – Léčba neplodnosti – Plastická chirurgie – Urologie.

www.euromednet.cz Informace o zdravotnických zařízeních a specializovaných centrech skupiny Euromednet.

www.cmc.praha.cz Canadian Medical Care, Veleslavínská 1, 162 00 Praha 6. Soukromá ambulantní klinika, nadstandardní lékařská péče, široká škála lékařských specializací včetně stomatologie.

Sanatorium REPROMEDA Centrum reprodukční medicíny a preimplantační diagnostiky. Viniční 235, 615 00 Brno Tel.: +420 533 306 351

Jak dlouho takový léčebný proces trvá? Základem psychosomatiky je vztah lékař – pacient. My spolu vstoupíme do lidsky kvalitního vztahu, v němž na základě hluboké vzájemné důvěry pacient s mou pomocí najde svůj způsob, jak řešit problémy, které způsobovaly stres, zármutek, depresi. Obrazně řečeno ho neléčím, ale vedu ho k nalezení jeho vlastní samoléčebné síly. Pomáhám mu, aby sám sobě lépe porozuměl. Neléčím ho, ale provázím ho k uzdravení. Samozřejmě, že jsou nezbytné i klasické léčebné techniky, ale ty probíhají v tomto„psychoterapeutickém režimu“. Léčba proto trvá různě dlouho. Klasická terapie probíhá jednou týdně po dobu několika týdnů až měsíců. Jakými cestami vůbec pacienti do psychosomatické ordinace přicházejí? Mezi laiky je běžně rozšířena taková představa, že lidé se sem dostanou tak, že nejprve jdou se svým onemocněním ke specialistům a ti když vidí, že se jim jejich metodami pacienta léčit nedaří, tak ho pošlou do psychosomatické ordinace. Tuto představu je ovšem třeba upřesnit. Pacienti přicházejí většinou z vlastní iniciativy, protože o psychosomatické medicíně někde slyšeli, a spíše zřídka na doporučení lékaře. Ten totiž pacienta podrobí zdlouhavým a nákladným vyšetřením, která nakonec nepřinesou žádný konkrétní výsledek. Sdělí mu tedy, že je tělesně zdráv, a pošle ho k psychiatrovi. Jen-

KLINIKY

ODBORNÍ LÉKAŘI www.smiledental.cz Alej Svobody 55, 323 00 Plzeň Tel. 377 259 073. Estetické zubní lékařství. Vše pro Váš krásný úsměv.

VÝŽIVA www.ispaghula.cz Informace o indické vláknině, která se používá při potížích se zažíváním. Informace o použití, přípravě a kde je možné jí koupit.

www.megafyt.cz

a drahých vyšetření, rychleji by se přiblížili k tomu, co je opravdu potřebné, a ušetřili by pacienta mnoha zbytečných nepříjemností a státu pak vysoké náklady. Jak lze lékaře motivovat k pokusu o tento celostní pohled na pacienta? Bohužel těžko, ale naštěstí se to v poslední době začíná pomalu ale jistě dařit. Pacienti to totiž stále častěji vyžadují. Na západě jsou psychosomatická pracoviště běžnou záležitostí, zatímco u nás jsou stále ještě ojedinělá. Důvodem je nejspíš skutečnost, že medicína byla v 19. a 20. století orientována výlučně na přírodní vědy a jen pomalu se stává také oborem s akcentovanými humanitními aspekty. Jiří Prinz

Široký sortiment bylinných léčivých čajů na různé nemoci a obtíže. Informace o bylinách a jejich použití.

ZDRAVOTNÍ POMŮCKY www.vvdesign.cz Autorizovaný výrobce ortopedických vložek, rehabilitačních pantolet Hallux-Valgus a podpěrných elementů chodidla.

www.fpa-medica.com Lékárny a lékárničky pro podniky, domácnosti, auto, moto a volný čas. E-mail [email protected] tel.: 286 588 877-8, fax: 286 588 879

Máte zájem o uveřejnění kontaktů na Vaši firmu v této rubrice? Vyžádejte si podmínky na e-mailové adrese [email protected]

53

Kontaktní ãoãky – pohodlná pomÛcka

U

dává se, že výskyt těchto vad v populaci je okolo 50 %. Vhodnou a stále populárnější pomůckou při korekci těchto vad jsou kontaktní čočky.

Základní oãní vady Mezi základní oční vady patří krátkozrakost (myopie), dalekozrakost (hyperopie), astigmatismus a vetchozrakost (presbyopie). Často se jednotlivé vady mohou také kombinovat. Oko krátkozrakého pacienta je v podstatě nastaveno na vidění do blízka. Tito pacienti tedy zpravidla vcelku dobře vidí do blízka, ale mají problém s rozlišováním na dálku. Vada se většinou objevuje ve školním věku, okolo 20ti let se stabilizuje a zůstává po zbytek života více méně neměnná. V brýlích užívají tito pacienti rozptylky (tedy minusová skla). Dalekozraký pacient v dětství a v mladším věku nemusí pozorovat výraznější obtíže s viděním. Někdy tito pacienti přichází s nespecifickými obtížemi jako jsou bolesti hlavy, únava atd. První problémy po-

54

zoruje pacient zpravidla při delším čtení nebo práci na počítači, během vyšetření je pak odhaleno i zhoršené vidění na dálku. Vada se s věkem projevuje stále více . Astigmatismus – nestejný počet dioptrií v různých osách oka – je zpravidla způsoben nestejnoměrným zakřivením rohovky v osách na sebe kolmých. Tito pacienti mají problémy s viděním jak do blízka, tak do dálky a to zpravidla již od dětství nebo mládí . I tyto vady zůstávají zpravidla během života stabilní. Presbyopie, vetchozrakost, je fyziologický (normální) stav oka, kdy ve věku zhruba nad 40 let již oko není dostatečně pruž-

né a není schopné měnit svou dioptrickou mohutnost při pohledu do blízka. Pacienti, aby byli schopni číst, dávají knihu nebo noviny do větší vzdálenost od sebe a čtení se stává stále namáhavější, zejména při horším osvětlení nebo únavě.

Jak korigovat oãní vady? Všechny tyto vady lze v současné době korigovat třemi způsoby. Brýlemi, kontaktními čočkami nebo chirurgicky (laser, nitrooční čočky, zákroky na rohovce). Každá z uvedených metod má své výhody a nevýhody. Korekce brýlemi je poměrně jednoduchá, jejich nošení je

prakticky bez rizik, nicméně pro řadu pacientů může být v určitých situacích velmi nepohodlná nebo nepraktická. Výhodou chirurgických zákroků je dlouhodobé řešení problému, nevýhodou zase možné operační a pooperační komplikace a také vyšší cena. Kontaktní čočky z toho důvodu představují pro řadu pacientů jednoduchou, pohodlnou a finančně dostupnou alternativu.

Kontaktní ãoãka – pomÛcka pro kaÏdého Kontaktní čočky můžeme v zásadě rozdělit na tvrdé a měkké. Tvrdé kontaktní čočky (nebo také RGP – tvrdé plynopropustné čočky) se u nás používají prakticky výhradně ke korekci a léčbě závažných nemocí oka, jako je např. keratokonus (patologické vyklenutí rohovky). Pro všechny ostatní dioptrické oční vady máme k dispozici měkké kontaktní čočky. Na tomto místě je vhodné připomenout přínos profesora Wichterleho, který svým objevem měkkých hydrogelových

Diagnóza

INZERCE

Užitečné adresy čoček z roku 1960 umožnil masové rozšíření této korekční pomůcky ve světě. Od dob profesora Wichterleho prošly kontaktní čočky dalším vývojem a dnes je možné vybrat ideální čočku pro téměř každého pacienta. Podle typu oční vady máme k dispozici čočky jak pro pacienty krátkozraké, dalekozraké, tak i s astigmatismem prakticky v neomezeném rozpětí dioptrií. Novinkou posledních let jsou také čočky bifokální, které pacientovi i po čtyřicítce umožňují vidět kvalitně do dálky i blízka. Co se týče materiálu, hledají výrobci neustále kontaktní čočku, která bude svým složením lidskému oku optimálně

vyhovovat. Důležitým parametrem kontaktní čočky je její propustnost pro kyslík. Čím je tato propustnost vyšší, tím je čočka v oku lépe snášena a klesá riziko možných komplikací. Lidská rohovka potřebuje ke správnému fungování přísun vzdušného kyslíku a každá kontaktní čočka představuje určitou bariéru. V zásadě lze říci, že hydrogelové čočky mají tím vyšší propustnost, čím obsahují více vody (hodnoty mezi 20–80 %) a čím jsou tenčí. Dalším materiálem s ještě vyšší propustností pro kyslík je silikonhydrogel. Tyto

Diagnóza

čočky lze dle údajů výrobce používat i delší dobu (až 30 dní) bez nutnosti vyjmutí z oka. K tomuto způsobu nošení však existuje řada výhrad.

Jak ãoãky pouÏívat? Kvalita materiálu a způsob ošetřování také určují, po jak dlouhou dobu lze kontaktní čočku používat. Z důvodu omezení rizika infekce se snažíme převést pacienty z tradičního způsobu konvenčních kontaktních čoček (použitelné asi 1 rok) na čočky s plánovanou výměnou (tříměsíční, měsíční, čtrnáctidenní). Z hlediska hygieny jsou nejlepší variantou čočky jednodenní. Jednodenní kontaktní čočka, kterou pacient vyjme ze sterilního balení a po použití vyhodí, vylučuje prakticky možnost zanesení infekce do oka. Také péče o tuto kontaktní čočku je zcela minimální. U ostatních typů je nutné tyto čočky dezinfikovat ve speciálních roztocích k tomu určených. Přesto nelze riziko infekce zcela vyloučit. Zvláštní opatrnost se doporučuje nositelům kontaktních čoček v souvislosti s návštěvou plaveckých bazénů. Právě v těchto případech je popisována vzácná, ale velmi závažná acantamoebová keratitida (zánět rohovky způsobený prvokem žijícím v teplých vodách). Po použití uloží vždy uživatel čočky do pouzdra s čerstvým roztokem, kde dojde k jejich očištění. Roztok je nutné denně měnit, rovněž pouzdro je potřeba zhruba po 3 měsících nahradit novým. Klasické způsoby péče o čočky, jakým bylo jejich vyvařování, se dnes pro určitou nepraktičnost příliš nepoužívají. Vždy asi jednou za 6 měsíců by měl oči uživatele kontaktních čoček vyšetřit oční lékař nebo optometrista, který může včas zjistit případné nežádoucí vlivy čočky na oko. V takovém případě pacientovi může navrhnout například výměnu typu čoček, změnu režimu nošení, změnu desinfekčního roztoku atd. Kromě všech zmíněných typů čoček dnes vycházejí výrobci vstříc také módním požadavkům a nabízejí čočky barevné, tónovací, krycí, nebo obrázkové, které pak představují nejen refrakční pomůcku, ale také zajímavý doplněk. Péče o tyto čočky je prakticky totožná s čočkami klasickými. Současné výhody měkkých nitroočních čoček – snadná manipulace, pohodlné nošení, plné periferní vidění, bezpečnost při sportu, nízké riziko možných komplikací při dodržení správného používaní a také přijatelná cena - vysvětlují stále stoupající oblibu této refrakční pomůcky. MUDr. Pavel Studený

OPTIKA www.okoptik.cz/optik.htm Dioptrické i sluneční brýle, pouzdra, doplňky. Nem. Na Homolce, Praha 5, tel. 257 272 376 Plzeňská 129/a, Praha 5, tel. 257 225 395 Makovského 1143, Praha 6, tel. 235 315 078

www.interoptiklinda.cz Interoptik Linda, s.r.o., Poliklinika Budějovická, A. Staška 80, Praha 4, sedm provozoven v Praze. Měření zraku zdarma, zákaznické slevy. Tel./fax: 261 006 417, e-mail: [email protected]

KNIHY www.portal.cz Knihy – životní styl, výchova, psychologie, hry aj. Časopisy Psychologie Dnes, Děti a my

www.granit-publishing.cz Populárně-naučné knihy o zdravé výživě, bylinkách, jejich pěstování a využití.

Máte zájem o uveřejnění kontaktů na Vaši firmu v této rubrice? Vyžádejte si podmínky na e-mailové adrese [email protected] INZERCE

www.kont aktni-cocky -le vne.cz Český spolehlivý a rychlý internetový obchod s kontaktními čočkami. Nejnižší ceny, nejširší nabídka, čočky, roztoky a příslušenství. Tel.: 731 169 904 INZERCE

Chcete se zbavit brýlí? Na oční klinice FN v Hradci Králové máte jedinečnou možnost. Korekci refrakčních vad provádíme v laserovém centru kliniky Excim již od roku 1994. Od roku 2003 jsme zavedli jako první v ČR „ablaci na míru“ – individualizované řešení refrakčních vad oka. Vady, které nelze odstranit laserem, řešíme pomocí speciálních nitroočních čoček. Najdeme řešení pro každé oko. Objednávky na tel: 495 833 336

Excim Oční klinika FN, 500 05 Hradec Králové

55

Z

měny samozřejmě vyžadují i odpovídající výživu, to znamená zajištění všech živin, které jsou pro jejich řádný průběh nezbytné.

Proã je správná v˘Ïiva tak dÛleÏitá? Správná strava a dostatečná pohybová aktivita jsou během dětství a dospívání nezbytnými podmínkami pro zdravý růst a vývoj mladého organismu. Velmi jednoduše můžeme říci, že během těchto údobí si pro svou budoucnost „stavíme“ své tělo. Je třeba na to pamatovat a zajistit našim dětem dostatečný příjem kvalitních „stavebních prvků“. To jim zajistí energeticky vyvážená a pestrá strava. Dětství a dospívání jsou údobími velmi různorodými, charakterizovanými různými úskalími a nelze je jen tak jednoduše shrnout do jedné uni-

Správná v˘Ïiva dûtí Dûtství a dospíváni provází znaãné zmûny organismu verzální a vždy platné rady. Zmíněná úskalí jsou dána nejen tělesným vývojem dítěte, ale i jeho vývojem motorickým, sociálním, psychickým či rozumovým. Všechny tyto aspekty bychom pak měli vzít v úvahu, pokud svým dětem chceme zajistit dostatečně kvalitní vývoj

do budoucna. Správná a vyvážená strava spojená s pravidelnou pohybovou aktivitou dokáží zabránit rozvoji takových onemocnění, jako jsou například anémie z nedostatku železa, obezita, poruchy příjmu potravy, podvýživa a zubní kaz. Pomohou snížit i riziko výskytu chronických neinfekčních onemocnění, jakými jsou onemocnění srdce a cév, určité druhy rakoviny, cukrovka druhého typu, mozková příhoda či osteoporóza.

Jak se správnû stravovat? Strava nás všech a obzvláště dětí by měla být pravidelná, rozložená do celého dne, a to alespoň do pěti jídel – snídaně, přesnídávky, oběda, odpolední svačinky a večeře. Dítě bychom již od nejútlejšího věku měli naučit snídat. Snídaně je v dnešní době nejčastěji opomíjeným jídlem, avšak jídlem nadmíru důležitým. Zlozvyk vynechávání snídaně vede, mimo jiné, ke zvýšené dopolední únavě, a tím i horšímu výkonu dítěte ve škole. Naše strava by měla být doplněna odpovídajícím příjmem tekutin. Příjem tekutin je dán věkem dítěte či dospívajícího a jejich pohybovou aktivitou. Důležité je dbát na dostatečný příjem tekutin obzvláště v letních měsících, kdy jsou jejich ztráty zvýšeny pocením, kterým

56

udržujeme správnou teplotu organismu. Musíme myslet na to, že děti ještě nemají tento systém tak dobře vyvinutý jako dospělí a velmi snadno se proto mohou dehydratovat. Všichni bychom měli pít pravidelně a v menších dávkách a ne až tehdy, kdy máme žízeň. Je to dáno i tím, že náš pocit žízně neodpovídá naší skutečné potřebě tekutin, která je častokrát daleko vyšší.

Co je vhodné konzumovat? Vhodnými zdroji tekutin pro děti jsou neperlivá voda a dětské čaje. Za zcela nevhodné považujeme nápoje slazené, tedy různé druhy limonád, a to z důvodu vysokého obsahu cukru a v případě kolových nápojů i z důvodu obsaženého kofeinu. K zahnání žízně jsou pak vhodné i čistě zeleninové a ovocné šťávy, které nejsou dodatečně přislazované a případně jsou i naředěné neperlivou vodou. Neperlivou vodu doporučujeme z toho důvodu, že bublinky mohou obzvláště menším dětem působit zažívací potíže. Ze specifických výživových potřeb dětí a zejména pak dospívajících lze zdůraznit příjem vápníku. Dostatečný příjem vápníku, jak všichni dobře víme, je důležitý pro správný vý-

V˘Ïiva

voj kostí, ke kterému dochází právě během dospívání. Nejlepším zdrojem vápníku je mléko a široká paleta mléčných výrobků. Vápník však najdeme i v sardinkách, máku, luštěninách, listové zelenině, ořechách či ovesných vločkách. Z těchto zdrojů je však vápník pro lidský organismus hůře využitelný než z mléka. Dostatečná konzumace jídel obsahujících vápník však musí být doplněna i vhodnou pohybovou aktivitou. Protože jen pokud jsou kosti dostatečně namáhány, vápník se do nich zabuduje „tím správným způsobem“, aby byly dostatečně pevné a pružné a méně náchylné k úrazům. Pokud má dospívající člověk správně vytvořené kosti a běžně jí jídla obsahující vápník již od časného dětství, bude mít v dospělosti daleko menší potíže s osteoporózou, tzv. „řídnutím kostí“. U dětí a obzvláště pak u dospívajících je třeba zajistit také dostatečný příjem železa. Bez železa neprobíhá správně tvorba barviva červených krvinek, které přenášejí kyslík do všech částí našeho těla. Nedostatek se proto brzy projeví dýchavičností, protože srdce a plíce začnou pracovat rychleji, aby se příjem kyslíku do těla zvýšil. U dětí a dospívajících roste potřeba železa v závislosti na rychlosti

V˘Ïiva

jejich růstu. U dívek se navíc tato potřeba zvyšuje se začátkem menstruace. Nedostatek železa je právě u dospívajících poměrně častým jevem, přičemž už i malý nedostatek železa snižuje fyzickou výkonnost. Větší nedostatek se pak projeví snížením počtu červených krvinek, které jsou menší a obsahují méně červeného barviva, a tím je i následně sníženo zásobení tělesných tkání kyslíkem. Nejvhodnějším zdrojem železa jsou maso, ryby a drůbež. Železo se však vyskytuje i v obilninách, luštěninách, ale například i v kakau či ořechách. Z těchto zdrojů se však v našem organismu hůře vstřebává. Vstřebávání železa můžeme však zlepšit, a to současnou konzumací potravin s vysokým obsahem vitamínu C, tedy například jako součást míchaného ovocného či zeleninového salátu, připraveného z čerstvých surovin. Příjem dalších vitamínů i řady dalších důležitých látek nám i našim dětem zajistí dostatečná konzumace ovoce a zeleniny. Při konzumaci ovoce a zeleniny bychom se měli řídit heslem, které zní: „Alespoň 5x denně!“ To znamená, že alespoň pětkrát za den bychom měli sníst nějaký druh ovoce či zeleniny. Přednost bychom pak měli dávat ovoci a zelenině, která je čerstvá, před tou, která je konzervovaná.

Pozor na obezitu S nesprávnou výživou a nízkou pohybovou aktivitou, a to nejen u dětí, i když u nich je nejnaléhavější, je velmi úzce spojen v současnosti stále hrozivější problém obezity. U obézních dětí, ze kterých vyrostou obézní mladí dospělí dochází daleko dříve k projevům zmiňovaných chronických neinfekčních onemocnění, která s obezitou bezprostředně souvisejí. Mají zhoršeny pohybové schopnosti a řadu dalších zdravotních problémů. Léčba a péče o tyto mladé dospělé nás v budoucnu, pokud se tímto problémem nebudeme dostatečně odpovědně zabývat, bude stát nemalé finanční prostředky.

Sladkostem a slazeným nápojům by se děti měly vyhýbat

Kde hledat radu? O detailech způsobu stravování nejen vašeho dítěte, ale i vašich, si můžete přijít pohovořit do poraden podpory zdraví při zdravotních ústavech, které mají své sídlo v každém krajské městě. Způsob stravování, který je vhodný právě pro vaše dítě, pak samozřejmě můžete konzultovat se svým pediatrem. Odbor strategie a řízení ochrany a podpory veřejného zdraví Ministerstvo zdravotnictví České republiky

57

KdyÏ bolí

Nejde jen o „plot˘nky“

Pátefi je oporou tûla a chrání dÛleÏitou ãást na‰eho nervového sytému – míchu. Stejnû tak dokáÏe ãlovûku i „pûknû

Pod označením „bolesti zad“ nebo „vertebrogenní obtíže“ se skrývá celá řada poruch. Příčiny bolestí můžeme hledat v několika hlavních oblastech. První jsou svaly. Zádové partie tvoří tzv. svalový korzet. Ten obklopuje páteř, stabilizuje ji a zároveň umožňuje pohyb. V důsledku ochabnutí svalů, špatného držení těla nebo jeho dlouhodobého přetěžování, jsou svaly v okolí páteře nepřirozeně namáhány a bolí. Svalovými bolestmi zad jsou výrazněji ohroženi lidé se sedavým způsobem života a lidé těžce manuálně pracující. Na vzniku obtíží se výrazným způsobem podílí i nadváha nebo stres. Dalším častým zdrojem bolesti jsou meziobratlové ploténky. Můžeme si je představit jako polštáře mezi jednotlivými obratli. Jejich funkcí je tlumit zátěže působící na páteř. Za normálních okolností si dokáží poradit s několikanásobným zvý-

šením tlaku například v předklonu nebo při zvedání břemen ze země. Dlouhodobým nesprávným zatěžováním se však jejich vlastnosti mění. Může dojít k posunu nebo výhřezu. Ploténka začne tlačit na míšní nervy, což vyvolává krutou bolest. Poslední velká skupina poruch se týká přímo kostěné páteře. Výraznou bolestivostí na sebe upozorňují posuny nebo zlomeniny obratlů, kostěné výrůstky (osteofyty) i tzv. degenerativní choroby páteře. Při nich dochází ke změně vlastností obratlů a jejich skloubení. Následkem je omezení pohyblivosti páteře. Bolesti zad samy o sobě nejsou nemoc, ale spíš známka toho, že je něco špatně. Mohou být příznakem většího množství poruch. Některé bolesti zad se zády paradoxně vůbec nesouvisejí. Podobně se projevují i choroby vzdálených orgánů. Nepříjemné pocity v zádech mohou vyvolat například i žlučové kameny, choroby ledvin a záněty a nádory orgánů v dutině břišní.

Tu mû píchá… Bolesti zad mívají své charakteristické umístění. Nejčastěji lze při jejich popisu ukázat na určitý úsek páteře – krční, hrudní nebo bederní. Odpovídá to známým bolestem „za krkem“, „v zádech“ a „v kříži“. Jejich intenzita obvykle závisí na pohybu a námaze, v klidu částečně nebo úplně ustupují. Obtíže vznikají náhle jako trvalá úporná bolest, nebo mají INZERCE

B

olesti zad nás postihují všechny, bez rozdílu věku a pohlaví. Nejde jen o problém zdravotní. Svým významem zasahuje i do sociální a ekonomické oblasti. Bolesti zad jsou vůbec nejčastějším důvodem pracovní neschopnosti. Příčinou jejich vzniku může být životní styl, špatná koordinace pohybu, vadné držení těla, úraz nebo přetěžování určitých svalových skupin při pracovních činnostech a sportu.

zatopit“. Ze statistik vypl˘vá, Ïe bolestmi zad trpí, nebo alespoÀ jednou za Ïivot trpûlo, více neÏ 80 procent lidí.

58

Diagnóza

záda charakter nepříjemného pocitu a pobolívání, které se postupně zhoršuje. Namožení svalů se projevuje obvykle bolestí při pohybu. Pro poruchy spojené s posunem ploténky a tlakem na nerv jsou naproti tomu charakteristické ostré bolesti vystřelující do okolí, nejčastěji do dolních končetin. Velmi známý je tzv. ústřel, lumbágo, nebo lidově prostě „houser“. Je to náhlá bodavá bolest v zádech vzniklá obvykle po provedení nepřirozeného pohybu, v předklonu nebo při zvedání těžkého břemene. Obvykle znemožňuje jakýkoliv pohyb páteří. V extrémním případě může výhřez ploténky a následné poškození nervu způsobit poruchu funkce močového měchýře a střev. Pro degenerativní choroby je typický spíše pozvolný nástup bolestí.

Pomozte mi nûkdo

Bolest jako pfiíznak váÏného onemocnûní Bolest zad se jako příznak vážného onemocnění vyskytuje jen ojediněle. Přesto se mohou vyskytnout situace, které vyžadují zvýšenou pozornost. Okamžitě vyhledejte lékařskou

pomoc v případě, že bolest zad je doprovázena snížením citlivosti a svalové síly jedné nebo obou dolních končetin anebo když současně s bolestí zad nejste schopni ovládat funkci močení a máte sníženou citlivost v oblasti třísel. Konzultaci lékaře si vyžádejte i v případě, že jsou bolesti zad spojeny se zvýšenou teplotou, nevolností nebo zvracením. Může se jednat o projev celkového nebo místního zánětlivého onemocnění.

Aby záda nebolela Na vaše záda má vliv způsob, jak sedíte, stojíte, nebo se věnujete jakékoliv činnosti. A to především v okamžicích, kdy na to nemyslíte. Bolestem zad úspěšně „kráčíte“ naproti spánkem na příliš měkké matraci, nošením nesprávné obuvi, i když sedíte shrbeni před počítačem. Existují účinné způsoby jak se aktivně přičinit o odstranění hlavních příčin bolestí zad. Upravte svůj životní styl a každodenní činnosti vykonávejte způsobem, který vaše záda nepoškozuje. Nechte si poradit. Vhodnou tělesnou aktivitu, ale třeba i volbu židle, pracovního stolu a lůžka je vhodné individuálně konzultovat s rehabilitačním pracovníkem. MUDr. Radovan Fiala, MeDitorial

Vertebroplastika může vyřešit bolest páteře Bolesti zad mohou být prvním příznakem skrytě probíhajícího řídnutí kostí (osteoporózy). Pokud je bolest náhlá, může se jednat o osteoporotickou zlomeninu páteřního obratle. Novou šanci přináší pacientům tzv. vertebroplastika. Při tomto zákroku se poraněný obratel vyplní pod tlakem speciálním kostním cementem. K poraněnému místu nasměruje lékaře počítač. Určí přesné místo vpichu jehly, kterou se cement do obratle dostane. Cement zpevní obratlové tělo, takže pacient nevnímá bolest a může bezpečně zatěžovat páteř. Organismus navíc není zatížen celkovou narkózou jako při velké operaci, stačí anestezie částečná. Vertebroplastika tak přináší znatelnou úlevu od bolesti a vrací postiženému člověku pohyblivost.

INZERCE

První pomocí i cílem léčby většiny akutně vzniklých obtíží je tlumení bolesti. Zároveň je důležité poskytnout tělu prostor k co nejrychlejšímu vypořádání se s příčinou. Základem je klid na lůžku v poloze, která je nejméně bolestivá. Od bolesti mů-

že pomoci aplikace suchého tepla v podobě zahřátých obkladů. Akutní bolest pomohou tišit i volně dostupná analgetika (pozor na jejich nadměrné a dlouhodobé užívání!). Po zvládnutí akutní bolesti je vhodné podniknout kroky k jejímu trvalému odstranění. Léčba většiny problémů s bolavými zády patří především do rukou rehabilitačních pracovníků. Spočívá v odborných masážích a pravidelném provozování speciálních cviků na protažení a posílení zádových svalů. Dlouhodobé nebo trvalé bolesti zad nereagující na základní domácí léčbu a režimová opatření patří do rukou lékaře. Následuje série vyšetření k objasnění příčin problému. Podle toho se vám dostane doporučení nejvhodnějšího způsobu léčby. Některé poruchy je nutné kromě rehabilitace řešit i chirurgicky. Řešením bolestí zad se při své práci zabývá fyzioterapeut, neurolog, ortoped i neurochirurg.

Diagnóza

59

Sanatorium Helios SIVF centrum pro léčbu neplodnosti

S

anatorim bylo založeno v roce 1994 jako soukromé lůžkové gynekologické zařízení. Není velkou nemocnicí, ale je dobrou alternativou pro pacientky, které hledají klidnější prostředí a užšší kontakt se všemi zdravotnickými pracovníky. Provádíme běžnou gynekologickou operativu včetně laparoskopie a hysteroskopie. Součástí je i cytologická laboratoř. Snahou celého léčebného týmu je zkrátit pobyt pacientek na co nejkratší dobu. Motto: Jednou z hlavních specializací v Sanatoriu je léčba neplodnosti. Česká republika má v oboru asistované reprodukce dlouholetou tradici a první dítě se tímto způsobem narodilo v bývalé Československé republice v roce 1982. Jedním z nejlepších pracovišť na světě v oblasti umělého oplodnění však patří v současné době australské Sydney IVF (www.sivf.com). V roce 2002 se nám podařilo navázat spolupráci s tímto centrem. Od roku 2003 je Sanatorium Helios v České republice exkluzívním držitelem licence Sydney IVF v oblasti umělého oplodnění a technik preimplantačního genetického vyšetření (PGD) embryí. Ve velmi krátké době se změnil celý systém práce v naší embryologické laboratoři. Běžně používané kultivační boxy byly nahrazeny novým typem miniinkubátorů. Tyto a další změny v pracovních postupech probíhaly pod vedením zkušených australských embryologů. Změny vedly k zdokonalení našich zaměstnanců v technikách kultivace embryí. Právě umění vykultivovat vysoce kvalitní embrya během prvních pěti dní jejich vývoje je tajemstvím úspěchu umělého oplodnění Sanatoria Helios SIVF. Pětiden-

60

V roce 2005 jsme společně vykultivovali první linie kmenových buněk. Tyto linie byly kultivovány z abnormálních embryí, která při vyšetření prokazovala nesprávný počet chromozomů. Po opakovaných pasážích byly získané linie znovu geneticky vyšetřeny a toto vyšetření prokázalo „uzdravení“ kmenových buněk. Tento poznatek je důrazným argumentem proti odpůrcům kultivace kmenových buněk. Dokazuje, že k vytvoření Není lepší šance – není větší péče kmenových buněk stačí ní kultivace embryí do stádia blastocysty abnormální, „netransferovatelná“ embrya. Možnosti léčby neplodnosti v Sanatoriu zvyšuje počet těhotenství po zavedení jediného nebo maximálně dvou embryí. Helios SIVF se stále rozšiřují, stejně jako Menší počet zavedených embryí do dělohy se rozšiřuje spolupráce s australským Sydney IVF centrem. snižuje riziko vzniku vícečetné gravidity. V současné době spolupracují dvě naše Z jiných center IVF se ozývají hlasy, že stačí třídenní kultivace embryí, která je centra na zavedení PCR vyšetření embryí. méně nákladná, zvládne ji každá embryo- Jde o diagnostiku genových poruch emlogická laboratoř, a že výsledky se příliš bryí. Jedinečností těchto vyšetření je možneliší po zavedení embryí třetí nebo pátý nost stanovení diagnózy z pouhých dvou den po oplození vajíčka. Pokud má IVF až tří buněk. Ty jsou odebrány z velice kvacentrum stejné výsledky po třídenní kulti- litního blastocystu pátý den vývoje embrya. Tyto technologie umožňují porození vaci jako po pětidenní, pak si dovoluji tvrdit pouze jediné: „V tomto centru prozatím zdravého dítěte i ženám s vysokým rizikem nezvládli techniku kvalitní kultivace em- přenosu geneticky podmíněných nemocí bryí.“ Důkazem kvality embryologů v Sa- (např.: cystická fibróza, m.Down apod.). Pečlivou a kvalitní prací, pravdivou innatoriu Helios jsou dvě naše prvenství formací o možnostech léčby a našich výv Evropě. Jako první jsme dosáhli v roce 2004 sledcích (www.sanatoriumhelios.cz) se gravidity po zavedení rozmrazeného em- snažíme přesvědčit naše pacienty i jejich brya (blastocystu), na kterém bylo pátý ošetřující lékaře o věrohodnosti našeho den kultivace provedeno před zamrazením motta, kterým se řídíme. Najdete nás na preimplantační genetické vyšetření (PGD). adrese Štefánikova 12, 602 00 Brno, tel.: 549523211.

MUDr. Pavel Texl vedoucí centra asistované reprodukce a ředitel Sanatoria Helios, s.r.o. www.sanatoriumhelios.cz, PR

Reprodukãní medicína

MALINÍK obecn˘ PÛvod a v˘skyt Keř rostoucí na severní polokouli, hlavně v oblasti mírného pásma. Pěstuje se též jako ovocný keř.

Sbíraná droga list – Folium rubi idaei

âas a zpÛsob sbûru Listy maliníku se sbírají od července do září. Suší se ve stínu ve vrstvě do 5 cm nebo umělým teplem při teplotě do 40 °C. Sesychací poměr je 4–5:1. Droga se uchovává v papírových nebo jutových pytlích. Přesušená droga se drolí.

NejdÛleÏitûj‰í obsahové sloÏky Droga obsahuje třísloviny, kyselinu mléčnou, jablečnou, citronovou, vinnou, salicylovou a mravenčí, stopy silice a vitamín C.

Praktické vyuÏití Droga má protizánětlivé a protiprůjmové účinky. Podává se při katarech a zánětlivých stavech žaludku a střev, při průjmech a zánětu tlustého střeva. Zlepšuje vylučování žluči. Jako kloktadlo je výborným prostředkem při zánětu dásní a ústní sliznice. Nálev z fermentovaných listů maliníku se pije jako náhrada čínského čaje. Fermentace ovlivní nejen vůni, ale i barvu a vzhled. Po sběru necháme listy půl dne až 1 den na stinném místě zavadnout. Zavadlé listy rozložíme do tenké vrstvy a válečkem je pomačkáme. Potom je rozložíme na plátno a celé stočíme jako ovocný závin, uložíme na teplém místě a zatížíme. Po dvou dnech smotky rozbalíme a drogu dosušíme ve stínu.

Rubus idaeus

Z knihy Příroda léčí vydané nakladatelstvím Granit

Zelená lékárna

61

MoÏnosti lázeÀské péãe

L

éčebné lázeňství je vedle nemocniční a ambulantní péče ucelený léčebný systém, zakotvený v tradici a doplňující cíleně, všeobecně a systematicky předchozí složky v péči o zdraví jednotlivce i populace. Se zavedením systému zdravotního pojišťění v roce 1993 se změnil plátce hrazené lázeňské péče z České správy sociálního pojišťění na zdravotní pojišťovny. Lázeňská péče doporučená lékařem jako nezbytná součást léčebného procesu se dělí na komplexní lázeňskou péči – KLP (plně hrazenou) zdravotní pojišťovnou a příspěvkovou lázeňskou péči – PLP (částečně hrazenou). Léčebný pobyt může občan absolvovat jako klient-samoplátce, nebo prostřednictvím zdravotní pojišťovny, jako součást potřebné zdravotní péče hrazené ze zdravotního pojištění. Možnosti jsou následující:

Komplexní lázeÀská péãe Dříve to byly tzv. křížkové lázně. Vaše zdravotní pojišťovna vám hradí veškeré náklady na vyšetření, léčení, ubytování a stravování. Lázeňský lékař vám vystaví pracovní neschopnost.

62

Ubytování je v souladu se smlouvou se ZP poskytováno v definovaných standardech bez nutnosti doplatku. Pojištěnec doplácí pouze za nadstandardní ubytování a služby, např. 1 lůžkový pokoj, televize a lednice na pokoji atd. S nutností doplatku je pojištěnec seznámen nejpozději při předvolání k nástupu lázeňské péče. Stravování je smlouvou se ZP zajištěno v tomto rozsahu: snídaně – kontinentální, oběd – výběr ze dvou vařených jídel, večeře – výběr ze dvou jídel. Léčení obsahuje lékařskou a sesterskou péči, nasmlouvaný objem procedur a léky na interkurentní onemocnění (jedná se o onemocnění vzniklé během léčení). Léky, které užíváte doma, si do lázní musíte dovézt v dostatečném množství na celý předpokládaný pobyt. Návrh na léčbu vystavuje ošetřující lékař na doporučení odborného lékaře a po dohodě

s vámi uvádí podle diagnózy i požadované lázeňské zařízení. Návrh je předán k ověření a potvrzení reviznímu lékaři vaší zdravotní pojišťovny. Pokud je tento návrh schválen, pojišťovna jej odešle do lázeňského zařízení. To vás pak písemně vyzve k nástupu lázeňské léčby. Termín léčby je určován podle stupně naléhavosti, zpravidla do 3 měsíců od data vystavení, a je závazný. Může být měněn jen ze závažných důvodů, které je nutné lázeňskému zařízení s dostatečným předstihem sdělit.

Pfiíspûvková lázeÀská péãe Vaše zdravotní pojišťovna vám hradí vyšetření a léčení v lázních v plné výši. Sami si hradíte náklady na ubytování a stravování. Lázeňskou péči čerpáte ze své dovolené. Návrh na léčbu vystavuje ošetřující lékař a po dohodě s vámi uvádí i požadované léčebné zařízení.

Návrh je předán k ověření a potvrzení reviznímu lékaři vaší zdravotní pojišťovny. Pokud je návrh schválen, dostanete jej zpět a termín nástupu léčby si s určeným lázeňským zařízením dohodnete sami. Léčení se musí uskutečnit do 6 měsíců od data vystavení návrhu. Léčení obsahuje lékařskou a sesterskou péči, nasmlouvaný objem procedur a léky na interkurentní onemocnění. Léky, které užíváte doma, si do lázní musíte dovézt v dostatečném množství na celý předpokládaný pobyt. Pokud bydlíte v blízkosti určeného lázeňského zařízení, můžete na léčení také dojíždět. Postup při sjednávání ambulantní léčby je stejný, jízdné vám pojišťovnou nebude propláceno.

Samoplátce V případě, že vám pojišťovna neuhradí pobyt v lázních ani v celku ani částečně, máte samozřejmě možnost uhradit si veškerý pobyt v lázních sami. Jako klient samoplátce nepotřebujete tedy návrh na lázeňskou péči a další schvalování. Lázeňskou péči čerpáte ze své dovolené. MUDr. Marie Rebjonková, Imperiál Karlovy Vary

LázeÀství

LÉâENÍ ONKOLOGICK¯CH ONEMOCNùNÍ Léčebné lázně Mariánské Lázně a.s. V současné době přibývá onkologických onemocnění nejen u nás, ale i v celém světě. Na této skutečnosti se podílejí dědičné faktory, zhoršující se životní prostředí, psychická deprivace, ale i stále přesnější diagnostika. Asi 80 % našich pacientů s onkologickou indikací tvoří ženy s karcinomem prsů. Jejich věková hranice se bohužel stále snižuje. Jak˘ je cíl lázeÀské léãby?  Zaji‰tûní rehabilitace orgánu, nebo systémÛ.  Odstranûní následkÛ protinádorové léãby.  Odstranûní celkov˘ch pfiíznakÛ po invazivní terapii. Léãba je zamûfiena na 1. Lymfedem 2. Ponádorovou únavu 3. Odstranûní pooperaãních následkÛ 4. Zlep‰ení psychického stavu Léãení musí b˘t vÏdy komplexní a program pfiísnû individulání.

cel˘ organismus ve smyslu úpravy vegetativních funkcí.VyuÏíváme efektu analgetického, protizánûtlivého a diuretického. Koupele sniÏují krevní tlak a usnadÀují práci srdce. Pfiedepisujeme koupel 3x t˘dnû po 20 minutách. Stejn˘ efekt mají i koupele plynové, které navíc podporují hojení a stimulují produkci sexuálních hormonÛ estradiolu a testosteronu. Plynové injekce Jde o podkoÏní aplikaci Mariina plynu. Je to pfiírodní CO2 98–99 %. Pfii jednom

Pitná léãba SnaÏíme se zmírnit následky protinádorové terapie, napfi. Ïaludeãní potíÏe po chemoterapii, potíÏe s moãením a anémii. Hlavními prameny v ML jsou RudolfÛv a Karolinin pramen pro siln˘ diuretick˘ efekt a obsah kalcia a magnézia. Doporuãená dávka je 1,5–2 litry dennû. Lymfedem je nejãastûji spojován s karcinomem prsu a odstranûním uzlin v oblasti axily. Stejnû obtíÏn˘ je ale i lymfedem na dolních konãetinách po chirurgick˘ch zákrocích v oblasti malé pánve a tfiísel.Vzniká ihned, ale i s latencí nûkolika let. Hlavní souãástí léãby je uhliãitá terapie, plynová terapie a vakuumkompresní terapie. Uhliãitá terapie Vodní uhliãité koupele mají vliv na

sezení se aplikuje 200 ml plynu. Plynové injekce mají siln˘ analgetick˘ efekt, kter˘ vyuÏíváme pro úpravu svalového korzetu pátefie. Vakuumkompresní terapie pfiístrojem EXTREMITER Je zaloÏena na stfiídání fáze podtlaku a pfietlaku. Bûhem jejich stfiídání dochází k optimalizaci v˘mûny plynÛ a látek mezi tkánûmi. Zlep‰uje se návrat lymfy a otevírají se lymfatické dráhy pfieru‰ené operaãními zákroky. Lze hovofiit o pasívním cévním a lymfatickém tréninku.

Léčebné lázně Mariánské Lázně a.s. Vám nabízejí < Klasické léčebné pobyty

spojující tradiční lázeňskou léčbu a moderní léčebné postupy < Wellness & beauty programy < Procedury z přírodních léčivých zdrojů

Léčebné lázně Mariánské Lázně a.s. Masarykova 22, 353 29 Mariánské Lázně Tel.: +420 / 354 655 501-4 E-mail: [email protected]

www.marienbad.cz

Po 3. sezení jsou uÏ patrné i zmûny objemu. Doporuãujeme 7 sezení po 30–40 minutách. DÛleÏitou souãástí terapie je pohybová aktivita, která vede ke zlep‰ení adaptace organismu. Cílem je vyváÏená pohybová ãinnost a znovuzískání ztracen˘ch funkcí.Napfi. po odnûtí prsu se zamûfiujeme na rehabilitaci krãní a hrudní pátefie a ramenních kloubÛ. Individuální LTV kombinujeme se cviãením v bazénu. Velmi dÛleÏitá je dozovaná zátûÏ pfiizpÛsobená stavu pacienta. Klasická masáÏ Pomocí masáÏe dochází k urychlenému vyprazdÀování periferních a lymfatick˘ch cév, zlep‰uje se pfiívod Ïivin do tkání a uvolÀují se svalové kontraktury. Reflexní masáÏ je indikovaná hlavnû u pooperaãních stavÛ nádoru prsu. PÛsobí v reflexních zónách a ovlivÀuje i vnitfiní orgány. V˘znamnou roli v léãebném procesu hraje klimatoterapie a dietoterapie. Podle zdravotního stavu lze ordinovat i elektroléãebné procedury, vodoléãebné procedury, oxygenoterapii a vibrosaunu. Cílem lázeÀské léãby je, aby pacient u nás získal sílu k boji se svou chorobou. Pokud se to podafií, pak lázeÀská léãba splnila svÛj úãel. MUDr. Marie Micková, PR

Dvanáctero rad a informací pro klienty Léãebn˘ch lázní Mariánské Láznû a.s. 1) O procedurách, které jsou pro Vás vhodné, se vždy poraďte s lékařem. 2) Pitnou léčbu vždy konzultujte se svým ošetřujícím lékařem. Nikdy nepijte více minerální vody, než Vám předepsal Váš ošetřující lékař. 3) Váš léčebný plán je řízen počítačem. Dodržujte proto stanovené termíny procedur. Pokud stanovený termín nemůžete dodržet, obraťte se na ošetřovnu léčebny. 4) Veškeré problémy, které se mohou během léčby vyskytnout, řeště ihned „na místě“ s vedoucími pracovníky. 5) Slatinný zábal je velice náročná procedura a je nebezpečná pro pacienty s kardiovaskulárními problémy. O vhodnosti slatinného zábalu musí vždy rozhodnout lékař. 6) Bez souhlasu lékaře neměňte medikamentózní terapii, kterou vám stanovil váš ošetřující lékař.

7) Pokud některou proceduru nesnášíte, oznamte to svému lékaři. 8) Často se třetí a čtvrtý den léčby může dostavit tzv. „lázeňská reakce“, což znamená, že se přechodně můžete cítit hůř. 9) Pro pacienty s oxalátovými a fosfátovými ledvinnými kameny není vhodný Rudolfův pramen. 10) Mariin pramen není pramen minerální vody, ale přírodní léčivý plyn, který se používá k suchým plynovým koupelím (obálkám) a plynovým injekcím. 11) Minerální koupele v Mariánských Lázních obsahují kromě kysličníku uhličitého a minerálních solí i huminové kyseliny, které jsou důležitou součástí slatiny. 12) Nikdy nežádejte na lázeňské jinou teplotu minerální koupele, než předepsal lékař. Obecně platí, že čím je minerální koupel chladnější, tím je účinnější a má méně bublinek.

FENOMÉN JMÉNEM

S

oučasný svět je posedlý kultem mládí. Protože však vyspělý svět stárne, je spíše posedlý nestárnutím. Především u žen se očekává, že budou věčně mladé. Vyhublé mladičké modelky nabízejí prostředky proti vráskám, ač samy žádné nemají. Ještě hubenější modelky předvádějí šaty a svá těla, o jakých se nám nikdy ani nesnilo. Sedmdesátníci i starší na nás mávají z oblak zavěšeni do svých padáků. Farmaceutický průmysl pomáhá postarším pánům, jak si udržet mladinké manželky či milenky. Také plastická chirurgie nabízí stále více možností. Přesto existují prostředky, které mají skutečnou moc dlouhodobě přispívat k pevnému zdraví a prodlužování aktivního života člověka.

64

wellness Co je to vlastnû wellness? Asi se nenajde nikdo, kdo by neslyšel v posledních letech alespoň nějakou zmínku o wellness. Wellness je moderní a módní, wellness je zdravý, wellness je aktuální a kdo chce být „in“, měl by o něm něco vědět. Většina informací o wellness však bývá kusá, nesourodá a někdy si tyto informace dokonce navzájem odporují. Co si tedy můžeme pod pojmem wellness představit? Jedno z pojetí wellness říká, že se jedná o aktivity lidí vedoucí k pocitu uspokojení z pohody, kterou si vytváří jedinec souborem příjemných impulsů, ať již psy-

chického nebo fyzického rázu. Patří k nim pohyb, regenerace, příjemná hudba, uklidnění, relaxace, v přiměřené míře dobré jídlo a pití, dále pak pozitivní vjemy a požitky. Wellness můžeme tedy chápat jako stav zdraví, zahrnující harmonii těla, mysli a ducha, odpovědnost sám za sebe, fyzickou a tělesnou zdatnost, zdravou výživu, relaxaci a duševní aktivitu. Američany je wellness chápán jako racionální kontrola vlastního zdraví.

Nûco z historie Prapůvodní prvky wellness bychom mohli hledat již ve starověkém Řecku, kde byl pěsto-

ván princip kalokagathiá, tj. princip duševní a fyzické rovnováhy. Také ve starověkém Římě existovaly například Caracallovy lázně (měly rozlohu 140 tisíc metrů čtverečních), které svým charakterem stály na pomezí dnešního léčebného lázeňství a wellness. Prvky lázeňství zde můžeme spatřovat ve využití přírodních léčivých zdrojů, především termálních a minerálních pramenů, prvky wellness zase v celé řadě doplňkových aktivit, které tyto lázně nabízely. Patřily mezi ně odpočívárny, tělocvičny, obchody, řečniště apod. Zásluhu na novodobé vlně wellness má především americký lékař Dunn, který již v 50. letech 20. století uměle vytvořil nový výraz wellness spojením dvou pojmů. Výraz well-being (pocit zdraví, pohody) propojil s výrazem fitness (fyzická zdat-

LázeÀství







nost). Wellness předcházely fitnessové aktivity jako aerobik (cvičení určené především pro ženy), body power (silové cvičení), kulturistika atd. Wellness je tak reakcí na předchozí rozvoj péče o tělesnou schránku. V USA znají wellness hotely pod označením SPA (z latinského sanita per aquam = zdraví pomocí vody). Do Evropy se wellness dostal počátkem 80. let 20. století. Jednou z prvních wellnessových zemí bylo Rakousko. Dnes se uvádí, že v Rakousku je více než 500 hotelů s wellnessovým programem. Také ostatní německy mluvící země (Německo, Švýcarsko) rychle reagovaly na rostoucí trh. Postupně se wellness rozšířil i do dalších částí světa, a tak lze dnes nalézt wellnessová zařízení například v Tunisku, Maroku, Egyptě, Turecku, ale také v Peru, Japonsku nebo Indonésii.

Nové trendy ve wellness K wellnessovým účelům se postupně začalo využívat moře (tzv. thalassoterapie, tj. léčebná a relaxační metoda založená na využití přímořského vzduchu, mořské vody a produktů moře jako jsou řasy, písek, soli, bahno atd.). Dalším moderním prvkem je využití jeskyní (tzv. speleoterapie), a to buď přírodních (Sklené Teplice na Slovensku, Wieliczka v Polsku), nebo umělých (např. Mariánské Lázně, dnes už ale i Praha). Objevují se stále nové a nové pohybové aktivity. Patří mezi ně například různé formy jógy, strečink, kalanetika, nordic walking (specifická technika chůze s použitím hůlek, která umožňuje rovnoměrné zatížení svalových partií člověka) apod. Tyto pohybové aktivity mají odstranit nepříjemné důsledky namáhavého cvičení, a to jednak fyzické komplikace či dokonce zranění či psychické napětí a nechuť, vyplývající z fyzické zátěže. Staví se nová zařízení pro

66

volný čas s možností aktivního vyžití (aquaparky, zábavní a tematické parky apod.). Postupně se stále více projevuje vliv východních kultur a jejich léčebných, relaxačních a pohybových technik a postupů. Mezi ty nejznámější patří aromaterpaie, qi gong, meditace zen, akupresura, akupunktura či ayurveda.

Wellness versus lázeÀství Možná někoho napadne, jaký je vztah wellness a klasického léčebného lázeňství. Má wellness stejné účinky jako lázeňství? A není to dokonce tak, že by se klasické lázeňství a wellness vylučovaly? A co je vůbec pro moje zdraví lepší – navštívit lázně nebo wellnessové zaříze-

ní? Odpověď na předchozí otázky nám může dát následující srovnání. Asi nejvýznamnější rozdíl spočívá v tom, že lázeňství má v sobě zakotvenu léčebnou funkci, což znamená, že slouží k léčení a doléčování zdravotních komplikací pacientů. Lázeňství je rovněž, vedle nemocniční a ambulantní léčby, pevnou součástí našeho zdravotního systému. S tím souvisí také to, že zatímco lázeňské pobyty absolvují převážně lidé nemocní, wellnessové pobyty jsou hlavně pro zdravé a mají spíše preventivní charakter. Lázeňství je v podstatě vždy (až na výjimky, jako jsou u nás lázně Jeseník) vázáno na přírodní léčivé zdroje, což jsou termální, minerální a radonové vody, peloidy, plyny a klimatické podmínky. Wellnessová zařízení naproti tomu mohou fungovat v prostředí lázní, ale zrovna tak se mohou úspěšně rozvíjet i mimo lázeňské oblasti a nemusí být tudíž vázána na přírodní léčivé zdroje. Další podstatný rozdíl lze hledat ve způsobu financování. V lázeňství se uplatňují tři základní způsoby financování, a to komplexní lázeňská péče (s plnou úhradou pobytu zdravotní pojišťovnou), příspěvková lázeňská péče (pojišťovna hradí lázeňsko-léčebné služby, ostatní služby, především ubytovací a stravovací, si hradí pacient) a samoplátecká lázeňská péče. Pro wellnessové pobyty je typické, že se jedná zásadně o samopláteckou zdravotní péči, tedy bez přispění zdravotních pojišťoven. Určitý rozdíl můžeme také vnímat z hlediska provozu těchto zařízení. Zatímco lázně pracují v systému pevného léčebného programu a lázeňského řádu (byť dnes značně liberalizovaného), jsou wellnessové programy volnější a individuálnější. Zdravotní aspekty v lázeňství vedou například k přísnějšímu dodržování dietních programů, pevnému rozpisu léčebných procedur apod. Ing. Pavel Attl

LázeÀství

Evropská populace mírnû vzrostla

P

očet obyvatel evropské pětadvacítky (EU25) vzrostl v roce 2004 o 0,5 %. Tvrdí to ve své zprávě z října minulého roku Statistický úřad Evropského společenství (Eurostat). Téměř třetina dětí narozených v EU25 se však podle této zprávy narodila mimo manželství.

Evropa je na tom lépe neÏ Rusko, ale hÛfie neÏ USA Počet obyvatel Evropské unie se k 1.lednu 2005 odhadoval na 459,5 miliónu, zatímco k 1.lednu 2004 na 457,2 miliónu. V roce 2004 se tedy počet obyvatel EU25 zvýšil o 2,3 miliónu, což odpovídá ročnímu přírůstku 0,5 %. Rozhodujícím podílem ve výši 1,9 miliónu k němu ovšem přispěla čistá migrace, nárůst přirozenou cestou činil pouhých 0,4 miliónu. Pro srovnání – počet obyvatel USA vzrostl o 0,9 % (294,4 miliónu k 1. lednu 2005), Japonska o 0,1 % (127,4 miliónu), naopak počet obyvatel Ruska v téže době klesl o 0,5 %

Statistika

(143,5 miliónu). Dvě nejlidnatější země světa, Čína a Indie, zaznamenaly již tradičně nárůst počtu obyvatel: Čína o 0,6 % (1 302,6 miliónu k 1. lednu 2005) a Indie o 1,4 % (1 072,7 miliónu).

Nejvût‰í pokles je v pobaltsk˘ch republikách Na mírném vzestupu populace se podílely jednotlivé členské země EU různým způsobem. K nejvyššímu nárůstu počtu obyvatel došlo na Kypru

(25,4 %), v Irsku (20,0 %) a ve Španělsku (16,2 %). K největšímu poklesu počtu obyvatel došlo oproti tomu v pobaltských státech – v Litvě (-6,0 %), Lotyšsku (-5,5 %) a Estonsku (-3,0 %). Pokles počtu obyvatel zaznamenali i v Maďarsku (-1,9 %), Německu a Polsku (v obou případech –0,4 %).

âR má druhou nejniωí porodnost v Evropû Průměrný počet dětí na jednu ženu vzrostl v rámci EU25

z hodnoty 1,48 v roce 2003 na 1,50 v roce 2004. Nejvyšší porodnost mělo Irsko (1,99), na druhém místě Francie (1,90), Finsko (1,80) a Dánsko (1,78). Žádný členský stát však nedosáhl kompenzační úrovně dvou dětí na jednu ženu. Nejnižší porodnost v Evropě mělo Slovinsko (1,22), na druhém místě Česká Republika a Polsko (v obou případech 1,23), Lotyšsko (1,24) a Slovensko (1,25).

Nejvy‰‰í podíl nemanÏelsk˘ch dûtí je na severu V roce 2004 dosáhl počet dětí narozených mimo manželství v rámci EU25 hladiny 31,6 %. Z členských států se jich narodilo nejvíc v Estonsku (57,8 % v roce 2003), ve Švédsku (55,4 %), v Dánsku (45,4 %), v Lotyšsku (45,3 %), ve Francii (45,2 % v roce 2003), ve Slovinsku (43,5 %) a ve Velké Británii (42,3 %). Nejnižší hodnoty byly naopak zaznamenány na Kypru (3,3 %), v Řecku (4,9 %), Itálii (14,9 %) a Polsku (17,2 %). jp

67

KÛÀ jako lék H

ipoterapie je léčebná metoda založená na vzájemném působení člověka a koně. Její pomocí lze zlepšovat zejména mnohá onemocnění pohybového aparátu, a tak se kůň, tento věrný průvodce člověka, v rukou odborníků stává skutečným lékem.

Hiporehabilitace Hiporehabilitace je metoda fyzioterapeutické léčby založená na přenosu pohybových impulzů vznikajících při chůzi koně na člověka, který sedí nebo leží na jeho hřbetě. Využívá výhradně pohybu koně krokem, zátěž lze dávkovat jednak délkou doby terapeutické jednotky, jednak volbou terénu (rovina, mírné kopečky apod.). Hiporehabilitace by měla být využívána výhradně jako součást komplexní fyzioterapeutické léčby. Jejím cílem je ovlivnění nedostatků klienta v oblasti kvality pohybové koordinace a svalového napětí. Splnění cílů hipoterapie je dosaženo pouze při

68

komplexním a individuálním terapeutickém přístupu k léčbě každého klienta. Je nezbytné, aby byl klient zároveň intenzívně léčen dalšími vhodně volenými fyzioterapeutickými postupy, v ideálním případě stejným terapeutem, se kterým absolvuje hipoterapii. Hiporehabilitace není v rámci komplexní léčby žádným „nadstandardem“. Neexistuje totiž jiná metoda, která by poskytla pohybovou stimulaci v čase a prostoru v rámci fyziologického pohybového vzoru v lepší kvalitě, než jakou poskytuje vhodně vybraný kůň. Z povahy hiporehabilitace vyplývají možnosti jejího terapeutického užití všude tam, kde je podstatou problému porucha koordinace (svalového napětí, centrálních mechanizmů řízení pohybu, přenosu nervového vzruchu nervovým vláknem, při svalových dysbalancích). Je ideálním doplňkem klasických fyzioterapeutických postupů při léčbě dětské mozkové obrny, zejména v období vertikalizace dítěte. V tomto období

může mít správně načasovaná a odborně prováděná hiporehabilitace významný vliv na propojení pohybu osy ramen a kyčlí. V praxi je možno tento prvek vývoje ztotožnit s obdobím, kdy dítě přestane obcházet nábytek, uvolní ruce a nakročí k chůzi. Ve vyšším věku je pro tyto klienty hiporehabilitace jako prostředek učení pohybu již méně přínosná. Další široké uplatnění nachází hiporehabilitace při léčbě skolióz, kdy využívá mimo jiné i pohybu koně po kružnici, při kterém působením odstředivé síly dochází k symetrické aktivaci všech zúčastněných svalových skupin. Hiporehabilitace je dále doplňkově využívána při léčbě roztroušené sklerózy, a to především v rámci prevence narušení fyziologických pohybových vzorů. Další možné využití této metody se nabízí u klientů s míšní lézí.

PfiekáÏky pfii léãbû Všichni klienti sedající na koně musí být před zahájením

terapie dotázáni na stav kyčelních kloubů, v případě dětské mozkové obrny je namístě konzultace s ortopedem. Při nedůslednosti terapeuta může při zařazení hiporehabilitace do systému komplexní léčby dojít ke zhoršení subluxace kyčelního kloubu až k luxaci, terapie může být tudíž bolestivá. Jasnou kontraindikací je alergie na koňskou srst. Také strach z koně je závažnou překážkou. Další možné kontraindikace vyplývají z individuálních potíží daného klienta, ale vzhledem k tomu, že každý účastník hipoterapie musí absolvovat řádné vstupní vyšetření, měly by být včas a odborně posouzeny.

Podmínky hipoterapie Realizace hipoterapie je náročná na čas, finance a odbornou kvalifikaci realizačního týmu. Ten zahrnuje koně, hipologa a fyzioterapeuta, specialistu na hipoterapii. Jednotliví členové týmu jsou co do důležitosti na naprosto stejné úrovni.

Poradna

Kůň musí splňovat podmínky v oblasti kvality a rozsahu produkovaného pohybu, ale i psychické kvality, nezbytné pro tuto práci. Zařazení koně do hiporehabilitačního týmu předchází dlouhodobá a náročná příprava. Stejně tak hipolog není pouze ten, který koně vede, ale musí být schopen dle požadavků fyzioterapeuta vést koně tak, aby klient měl možnost přijmout a zpracovat danou pohybovou stimulaci a reagovat na ni fyziologickou resp. žádoucí odpovědí, které za normálních okolností není schopen. Cestu k dosažení těchto cílů řídí a výsledky terapie hodnotí fyzioterapeut, který specializaci pro hipoterapii získal na základě praxe v oboru fyzioterapie a po absolvování dlouhodobé spe-

cializační přípravy v oboru hipoterapie zakončené zkouškou jeho odborných i praktických dovedností. Tato příprava je garantována MZ ČR.

Jak pfii hipoterapii postupovat? Vzhledem k mechanizmu působení hiporehabilitační metody je vhodná každodenní aplikace

terapie. Ta je však možná pouze v případě, že klient má hiporehabilitační tým doma nebo v bezprostřední blízkosti. Další variantou je zařazení hiporehabilitace v určité dny v určitém období, např. 2x týdně po dobu 3 měsíců. Časové omezení je zde zavedeno z důvodu potřeby střídání klientů a zároveň s ohledem na počasí a jednotlivé diagnózy (např. pro spastika není ideální jezdit za nižších teplot). Jako ideální, hlavně u dětí s dětskou mozkovou obrnou, se jeví intenzívní hiporehabilitační kůra v kontextu s další fyzioterapií, a to formou specializovaných pobytů v místě s potřebným zázemím v délce minimálně jednoho týdne. Mgr. Šárka Smíšková a Bc. Tereza Kopecká Neurocentrum

Solná jeskyně pro zdraví a odpočinek celé rodiny

Poradna

těsně nad 20 °C udržuje optimální složení ionizovaného vzduchu po celou dobu 45 min., po níž k léčebně-odpočinkové seanci dochází. Pro absolutní komfort při relaxaci jsou k dispozici deky, kterými je možno se přikrýt. Do jeskyně se vchází v běžném lehkém oblečení a obuvi, čistotu soli chrání návleky, které si každý návštěvník před vstupem do solné jeskyně nazuje. Děti oceňují možnost hrát si se solí podobně jako na pískovišti. Odborné lékařské posudky přirovnávají opakovaný pobyt v solné jeskyni k pobytu u moře a srovnávají jejich blahodárné účinky. Shodují se v tom, že pobyt v solné jeskyni působí jak pro prevenci tak jako doprovod pro léčbu, regeneraci a mírnění projevů řady nemocí. V první řadě se to týká onemocnění dýchacího ústrojí, chronického zánětu nosních dutin, krku, hrtanu, astmatu a obecně vleklých zánětů dýchacích cest. Ústup potíží byl popsán u řady kožních chorob a alergií různého původu. Sůl z Mrtvého moře je vyhlášená svým účinkem na lupénku. Příznivé účinky má haloterapie na nemoci srdce a oběhového systému, při vysokém krevním tla-

ku či poinfarktových stavech. Přítomný jód podporuje sníženou činnost štítné žlázy. V neposlední řadě je relaxace v unikátním ionizovaném solném prostředí s decentním osvětlením a zvuky přírody oázou pro klienty, vystavené při práci všem formám stresu, přetažení, chronické únavy a neuróz. Opakovaný pobyt v solné jeskyni vrací duševní i fyzickou sílu a pohodu po vypjatém pracovním dni a upevňuje zdraví a vitalitu ve chvílích volna.

Účinky jsou samozřejmě individuální a většinou jsou pociťovány po nejméně 5 opakováních v krátkých intervalech tak, že takový režim se připodobňuje k týdennímu pobytu u moře. I následný režim udržovacích relaxací v jeskyni je navýsost individuální a je určitě příjemnou a cenově dostupnou alternativou pro udržení zdraví od nejútlejšího mládí do pozdního stáří. Proto jsou typickými návštěvníky celé rodiny: i předškolní děti s rodiči nebo prarodiči. PR

INZERCE

Z

a poslední rok byla u nás zřízena více než desítka umělých solných jeskyní. Převážně v lázeňských místech a v poslední době i v Praze. Důvod je zřejmý: příznivé účinky působení ionizované soli na lidský organismus byly lékařsky doloženy a navíc se cení výrazný relaxační charakter pobytu v tomto prostředí. Mikroklimatická solná jeskyně pro léčebně-odpočinkové účely je místnost, jejíž stěny jsou vystavěny z opracovaných kvádrů přírodní kamenné soli, členitý strop s umělými krápníky navozuje zdání opravdové jeskyně a na zemi je vysypána silná vrstva směsi solí, z nichž převažující sůl z Mrtvého moře určuje unikátní složení mikroelementů v ovzduší. Teplem vycházejícím z podlahy se prosycuje vzduch prvky, které jsou v soli obsaženy (jód, draslík, sodík, vápník, hořčík, brom, selen). Osvětlovací režim a ozvučení jeskyně jsou přizpůsobeny účelu odpočinku a k němu slouží i polohovací lehátka, která umožňují každému návštěvníkovi nastavení relaxační pozice, která mu vyhovuje. Klimatizační jednotka zajišťuje bakteriologicky čistý vzduch. Stálá teplota

69

Téma podzimního čísla:

Onkologická onemocnění



OBJEDNÁVKA

Pokud se Vám časopis Vademecum zdraví líbí a chtěli byste ho dostávat pravidelně, máte možnost si ho objednat. Pokud máte přístup k internetu, nejjednodušší způsob je poslat e-mailem závaznou objednávku se všemi údaji uvedenými níže na

[email protected] Když přístup k internetu nemáte, vyplňte objednávku (i okopírovanou) a zašlete poštou na adresu: Granit s.r.o., Vademecum zdraví, Štefánikova 43, 150 00 Praha 5 Časopis bude dodáván od nejbližšího čísla. Objednávám si závazně roční předplatné časopisu (4 čísla) Vademecum zdraví za manipulační poplatek 80,- Kč.

Příjmení (firma): Jméno: Ulice, č. p.: PSČ: Město: Telefon: E-mail: Objednávka od čísla:

70

Vydavatel: Granit s.r.o., číslo: Léto 2006, vychází čtvrtletně vedoucí vydání: Jiří Prinz jazyková redakce: PhDr. Blanka Markovičová www.vademecum-zdravi.cz e-mail: [email protected] inzerce: [email protected] telefon: +420 227 018 361 redakční rada: Prof. MUDr. Jaroslav Blahoš, DrSc., předseda České lékařské společnosti J. E. Purkyně PharmDr. Jan Horáček, mluvčí České lékárnické komory MUDr. Milan Kudyn, 1. místopředseda Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost MUDr. Jiří Pekárek, prezident České stomatologické komory MUDr. Zdenka Poláková, předsedkyně OS České lékařské komory Praha 10 Prof. MUDr. Eva Topinková, přednostka Geriatrické kliniky 1. LF a VFN v Praze fotografie: Jiří Bursík, Markéta Bursíková, Matěj Mlčoch, Photos, archiv autorů a institucí Příspěvky: Materiály přijímáme pouze v elektronické formě. Vydavatel si vyhrazuje právo na úpravu textu i obrázků. O umístění reklam a propagačních materiálů rozhoduje vydavatel. evidenční číslo: MK E 16125 tisk: Finidr s. r. o.

distribuce: Časopis je distribuován zdarma. Zasílání jednotlivých časopisů poštou je možné na základě roční objednávky (4 čísla). upozornění: Upozorňujeme, že všechny příspěvky jsou chráněny autorským zákonem a jejich další použití, jakož i jejich částí, je podmíněno písemným souhlasem vydavatele. Texty i reklamy mají výhradně informativní charakter, v žádném případě nenahrazují vyšetření a stanovení diagnózy či léčebného postupu odborným lékařem. Užívání léků a přípravků musí být vždy konzultováno s příslušným odborným lékařem. Za případné škody způsobené nedodržením tohoto doporučení nenese vydavatel žádnou odpovědnost. Vydavatel neodpovídá za obsah inzerce a reklamy. © Vademecum zdraví 2006

Odborná spolupráce: Svûtová zdravotnická organizace v âeské republice – WHO Ministerstvo zdravotnictví âR Ústav zdravotnick˘ch informací a statistiky âR – ÚZIS âR âeská televize

M AG N E TOT E R A P I E

Změna ve vašem životě...

Je paradoxem doby, že magnetoterapie, která vykazuje ze všech dosud známých léčebných metod nejvyšší statistickou míru úspěšnosti, nejnižší nákladovost a nejmenší možná rizika, je stále nejen mimo oblast hlavního proudu, ale je i metodou poslední volby, která je často užívána až tehdy, když ostatní „tradiční“ metody naprosto selhaly. Princip magnetoterapie spočívá v působení umělého magnetického pole určitých parametrů na lidský organismus. Jedná se tedy o fyzikální terapii, při které je generováno velkoplošně pulzující magnetické pole o nízké frekvenci. Základními stavebními prvky našeho organismu jsou živé buňky, které jsou ohraničeny plazmatickou membránou. Vně i uvnitř těchto buněk probíhají biochemické reakce. Za určitých podmínek má membrána schopnost propouštět látky směrem do buňky nebo z buňky. Pulzní magnetické pole svým působením mnohonásobně zvětšuje propustnost buněčných membrán. Na ionty, které existují v buňkách a v koloidním systému, působí mechanické síly vlivem elektrických potenciálů vyvolané magnetickým polem. Síly jsou synchronní s magnetickými

Biomag® Laguna je malý, přenosný magnetoterapeutický přístroj s odděleným zdrojem. Má dva samostatné výstupy pro aplikátory a na své rozměry velmi vysoký výkon plně splňující požadavky na všechny druhy aplikace magnetoterapie a to včetně připojení lůžkového aplikátoru. Biomag® Laguna má vynikající tvar průběhu pulzu a i díky tomu vysokou účinnost aplikací. Má velmi jednoduché ovládání uzpůsobené pro co nejsnadnější obsluhu s možností ovládání pouze jedním tlačítkem

pulzy a usměrňují pohyb iontů ve stejné frekvenci. Působením střídavých tlaků na buněčné stěny a zvýšením propustnosti iontových kanálků se zvyšuje látková výměna. Tento proces působící po určitou dobu vede k normalizaci elektrických potenciálních rozdílů (tj. zjednodušeně vysvětleno rozdíl mezi elektricky kladně nabitým povrchem buňky a záporně nabitým vnitřkem). Dochází ke zvýšené látkové výměně, výrazně se zvětší prokrvení a okysličení části těla, na kterou je pulzní magnetické pole aplikováno. Na základě klinických zkušeností i experimentálních prací řady světových pracovišť dnes víme, že pulzní magnetické pole zmenšuje či úplně odstraňuje bolest, navozuje rozšíření krevních cév, má protizánětlivý efekt, zmenšuje otoky, má hojivý efekt, podporuje látkovou výměnu. Magnetoterapie, za pomocí nízkofrekvenčního pulzního magnetického pole (NPMP), patří mezi bezkontaktní elektroterapeutické rehabilitační metody, které lze dobře využít pro léčbu početných onemocnění v těchto lékařských oblastech: rehabilitace, balneologie, revmatologie, neurologie, dermatologie, geriatrie, stomatologie. Konkrétní možnosti použití NPMP naleznete v podrobné znalostní databázi na internetové adrese www.finest.cz.

V praxi nelze pro všechny potíže naordinovat jednotný postup. Individuální rozdíly mezi nemocnými a rozdílná reaktivita organismu vyžaduje upravit aplikační režim pro každého podle jeho okamžitého stavu, průběhu nemoci a reakcí na NPMP. Volbu režimu si určuje pacient sám na základě posouzení efektů po několika předchozích aplikacích. Dlouhodobě pak využívá pro sebe účinnější typ režimu. Na začátku aplikací lze vycházet z uvedených obecných poznatků a využít buď frekvence základního režimu PA nebo najít pro sebe optimální léčebný režim z dalších doporučených programů (viz. návod k obsluze příslušného přístroje BIOMAG). Přístroje řady BIOMAG se v naší zemi začaly vyrábět již od roku 1989 a postupem let se jejich různé typy (Biomag 89, Biomag duo, Biomag Familly) staly důležitou součástí lékařské péče v lázních, rehabilitacích a jiných zdravotnických zařízeních. Všechny přístroje nové řady BIOMAG byly již vyvinuty jako přenosné magnetoterapeutické přístroje, aby umožňovaly léčbu nejen v rehabilitačních a ambulantních zařízeních, ale i individuální léčbu u pacientů v domácnosti. MUDr. Peter Bednarčik, CSc. (Pr) FINEST Selection, spol. s r.o. Královopolská 139 612 00 Brno Česká republika tel./fax: +420 541 243 846 E-mail: finest@finest.cz Péče o zákazníky: tel./fax: +420 541 213 496 E-mail: sluzby@finest.cz FINEST Slovakia, spol. s r.o. Hollého 742 905 01 Senica Slovenská republika tel.: +421 346 545 167 E-mail: finestslovakia@finestslovakia.sk Péče o zákazníky tel./fax: +421 346 545 166 E-mail: sluzby@finestslovakia.sk Další informace naleznete na: www.finest.cz

Flector

®

EP Tissugel (Diclofenacum epolaminum)

nová aplikační forma balení 2 nebo 5 ks

náplast proti bolesti, zánětu a otoku • jednoduchá aplikace přímo na postižené místo • nepřetržitý a rovnoměrný účinek po dobu 12 hodin • maximální urychlení léčby bez zbytečného zatížení trávicího ústrojí

Flector

®

(Diclofenacum epolaminum)

EP gel

Účinné antirevmatikum pro místní použití

• léčba poúrazových stavů pohybového ústrojí • léčba pohmožděných kloubů, svalů a šlach • léčba místních zánětlivých i degenerativních procesů Balení 60 g nebo 100 g.

• léčba revmatických onemocnění a projevů mimokloubního revmatismu

Výhradní zastoupení a distribuce: , spol. s r.o. Senovážné nám. 5, 110 00 Praha 1 Tel./zázn.: 281 028 230, fax: 281 028 232 e-mail: [email protected], www.ibi.cz

Výrobce:

Pozorně si přečtěte příbalovou informaci. O vhodném použití přípravku se poraďte se svým lékařem či lékárníkem.

IBSA Institut Biochimique SA Lugano, Švýcarsko