MÁ HPV INFEKCI… U žen do 45 let vakcína SILGARD chrání proti: · premaligním genitálním lézím (cervikálním, vulválním a vaginálním), · premaligním lézím análním, · análním karcinomům, v příčinné souvislosti s jistými onkogenními typy lidského papilomaviru /HPV), · bradavic genitálů (condilomata acuminata), v příčinné souvislosti se specifickými typy HPV. Vakcína SILGARD poskytuje 96,9% ochranu proti rakovině děložního čípku. Jedná se o účinnost související s HPV typy 16 a 18 proti předrakovinným lézím na děložním čípku stupně 3 (CIN3) u žen, které nepřišly do kontaktu s příslušnými HPV typy. ZKRÁCENÁ INFORMACE O LÉČIVÉM PŘÍPRAVKU SILGARD®, INJEKČNÍ SUSPENZE V PŘEDPLNĚNÉ INJEKČNÍ STŘÍKAČCE. OČKOVACÍ LÁTKA PROTI LIDSKÉMU PAPILOMAVIRU TYPY 6, 11, 16, 18 REKOMBINANTNÍ, ADSORBOVANÁ. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ: 1 DÁVKA 0,5 ML OBSAHUJE PŘIBLIŽNĚ: PAPILLOMAVIRI HUMANI TYPUS 6 PROTEINUM L1 20 MIKROGRAMŮ; PAPILLOMAVIRI HUMANI TYPUS 11 PROTEINUM L1 40 MIKROGRAMŮ; PAPILLO MAVIRI HUMANI TYPUS 16 PROTEINUM L1 40 MIKROGRAMŮ; PAPILLOMAVIRI HUMANI TYPUS 18 PROTEINUM L1 20 MIKROGRAMŮ. LÉKOVÁ FORMA: INJEKČNÍ SUSPENZE V PŘEDPLNĚNÉ INJEKČNÍ STŘÍKAČCE. INDIKACE: SILGARD JE OČKOVACÍ LÁTKA K POUŽITÍ OD VĚKU 9 LET K PREVENCI: PREMALIGNÍCH GENITÁLNÍCH LÉZÍ CERVIKÁLNÍCH, VULVÁLNÍCH A VAGINÁLNÍCH, PREMALIGNÍCH ANÁLNÍCH LÉZÍ, CERVIKÁLNÍCH KARCINOMŮ A ANÁLNÍCH KARCINOMŮ V PŘÍČINNÉ SOUVISLOSTI S JISTÝMI ONKOGENNÍMI TYPY LIDSKÉHO PAPILOMAVIRU HPV; BRADAVIC GENITÁLU CONDYLOMA ACUMINATA V PŘÍČINNÉ SOUVISLOSTI SE SPECIFICKÝMI TYPY HPV. TATO INDIKACE JE ZALOŽENA NA PRŮKAZU ÚČINNOSTI PŘÍPRAVKU SILGARD U ŽEN VE VĚKU 16 AŽ 45 LET A U MUŽŮ VE VĚKU 16 AŽ 26 LET A NA PRŮKAZU IMUNOGENICITY PŘÍPRAVKU SILGARD U DĚTÍ VE VĚKU 9 AŽ 15 LET A DOSPÍVAJÍCÍCH. POUŽITÍ PŘÍPRAVKU SILGARD MUSÍ BÝT V SOULADU S OFICIÁLNÍMI DOPORUČENÍMI. DÁVKOVÁNÍ A ZPŮSOB PODÁNÍ: DÁVKOVÁNÍ: JEDINCI VE VĚKU 9 AŽ 13 LET VĚKU VČETNĚ: PŘÍPRAVEK SILGARD LZE PODÁVAT PODLE DVOUDÁVKOVÉHO SCHÉMATU 0,5 ML V NULTÉM A ŠESTÉM MĚSÍCI. POKUD SE DRUHÁ DÁVKA OČKOVACÍ LÁTKY PODÁ DŘÍVE NEŽ 6 MĚSÍCŮ PO PRVNÍ DÁVCE, JE NUTNO VŽDY PODAT TŘETÍ DÁVKU. ALTERNATIVNĚ LZE PŘÍPRAVEK SILGARD PODAT PODLE TŘÍDÁVKOVÉHO SCHÉMATU 0,5 ML V NULTÉM, DRUHÉM A ŠESTÉM MĚSÍCI. DRUHOU DÁVKU JE NUTNO PODAT NEJMÉNĚ JEDEN MĚSÍC PO PRVNÍ DÁVCE A TŘETÍ DÁVKU JE NUTNO PODAT NEJMÉNĚ 3 MĚSÍCE PO DRUHÉ DÁVCE. VŠECHNY TŘI DÁVKY MUSÍ BÝT PODÁNY BĚHEM OBDOBÍ JEDNOHO ROKU. JEDINCI VE VĚKU 14 LET A STARŠÍ: PŘÍPRAVEK SILGARD JE NUTNO PODAT PODLE TŘÍDÁVKOVÉHO SCHÉMATU 0,5 ML V NULTÉM, DRUHÉM A ŠESTÉM MĚSÍCI. DRUHOU DÁVKU JE NUTNO PODAT NEJMÉNĚ JEDEN MĚSÍC PO PRVNÍ DÁVCE A TŘETÍ DÁVKU JE NUTNO PODAT NEJMÉNĚ 3 MĚSÍCE PO DRUHÉ DÁVCE. VŠECHNY TŘI DÁVKY MUSÍ BÝT PODÁNY BĚHEM OBDOBÍ JEDNOHO ROKU. PODÁVÁNÍ PŘÍPRAVKU SILGARD MUSÍ PROBÍHAT V SOULADU S OFICIÁLNÍMI DOPORUČENÍMI. PEDIATRICKÁ POPULACE: BEZPEČNOST A ÚČINNOST PŘÍPRAVKU SILGARD U DĚTÍ MLADŠÍCH 9 LET NEBYLA STANOVENA. K DISPOZICI NEJSOU ŽÁDNÉ ÚDAJE. KONTRAINDIKACE: HYPERSENZITIVITA NA LÉČIVÉ LÁTKY NEBO NA KTEROUKOLI POMOCNOU LÁTKU. JEDINCI, U NICHŽ SE PO PODÁNÍ DÁVKY PŘÍPRAVKU SILGARD OBJEVÍ PŘÍZNAKY HYPERSENZITIVITY, NESMÍ DALŠÍ DÁVKU PŘÍPRAVKU SILGARD DOSTAT. PODÁVÁNÍ PŘÍPRAVKU SILGARD MUSÍ BÝT ODLOŽENO U JEDINCŮ TRPÍCÍCH ZÁVAŽNÝM AKUTNÍM HOREČNATÝM ONEMOCNĚNÍM. PŘÍTOMNOST LEHKÉ INFEKCE, JAKO JE LEHKÁ INFEKCE HORNÍCH CEST DÝCHACÍCH, NEBO HOREČKA NÍZKÉHO STUPNĚ VŠAK NEJSOU KONTRAINDIKACÍ PRO IMUNIZACI. ZVLÁŠTNÍ UPOZORNĚNÍ A OPATŘENÍ PRO POUŽITÍ: PŘI ROZHODOVÁNÍ O VAKCINACI JEDNOTLIVCE SE MUSÍ VZÍT V POTAZ RIZIKO, ŽE JIŽ BYL VYSTAVEN PŮSOBENÍ HPV, A POTENCIÁLNÍ PŘÍNOS, KTERÝ MŮŽE Z VAKCINACE MÍT. STEJNĚ JAKO U VŠECH INJEKČNÍCH OČKOVACÍCH LÁTEK MUSÍ BÝT PRO PŘÍPAD VZÁCNÝCH ANAFYLAKTICKÝCH REAKCÍ PO APLIKACI OČKOVACÍ LÁTKY SNADNO K DISPOZICI ODPOVÍDAJÍCÍ LÉČEBNÁ OPATŘENÍ. PO KAŽDÉM OČKOVÁNÍ, NĚKDY I PŘED NÍM, MŮŽE V DŮSLEDKU PSYCHOGENNÍ REAKCE NA VPICH JEHLY DOJÍT K SYNKOPĚ MDLOBÁM, NĚKDY S PÁDEM, ZEJMÉNA U DOSPÍVAJÍCÍCH JEDINCŮ. PŘI PROBÍRÁNÍ SE Z MDLOB SE MOHOU OBJEVIT NĚKTERÉ NEUROLOGICKÉ PROJEVY, JAKO JSOU PŘECHODNÉ PORUCHY VIDĚNÍ, PARESTEZIE, TONICKOKLONICKÉ POHYBY KONČETIN. OČKOVANÍ BY PROTO MĚLI BÝT PŘIBLIŽNĚ 15 MINUT PO PODÁNÍ OČKOVACÍ LÁTKY SLEDOVÁNI. JE POTŘEBA ZAVÉST OPATŘENÍ PROTI ÚRAZŮM V DŮSLEDKU MDLOB. STEJNĚ JAKO U JINÝCH OČKOVACÍCH LÁTEK NEMUSÍ OČKOVÁNÍ PŘÍPRAVKEM SILGARD ZAJISTIT OCHRANU VŠEM OČKOVANÝM. NEPROKÁZALO SE, ŽE BY MĚL PŘÍPRAVEK SILGARD TERAPEUTICKÝ EFEKT. BEZPEČNOST A IMUNOGENITA OČKOVACÍ LÁTKY BYLY HODNOCENY U JEDINCŮ VE VĚKU OD 7 DO 12 LET S PROKÁZANOU INFEKCÍ VIREM LIDSKÉ IMUNODEFICIENCE HIV. JEDINCI SE SNÍŽENOU IMUNITNÍ REAKCÍ V DŮSLEDKU BUĎ SILNÉ IMUNOSUPRESIVNÍ LÉČBY, GENETICKÉ PORUCHY, NEBO JINÝCH PŘÍČIN, NEMUSÍ NA OČKOVACÍ LÁTKU ZAREAGOVAT. TUTO OČKOVACÍ LÁTKU JE NUTNO PODÁVAT OPATRNĚ JEDINCŮM S TROMBOCYTOPENIÍ NEBO S JAKOUKOLI PORUCHOU KOAGULACE, PROTOŽE PO INTRA MUSKULÁRNÍM PODÁNÍ TAKOVÝM JEDINCŮM MŮŽE DOJÍT KE KRVÁCENÍ. NEJSOU K DISPOZICI ŽÁDNÉ ÚDAJE O BEZPEČNOSTI, IMUNOGENITĚ ANI ÚČINNOSTI, KTERÉ BY PODPOROVALY ZAMĚNITELNOST PŘÍPRAVKU SIL GARD S JINÝMI OČKOVACÍMI LÁTKAMI PROTI HPV. INTERAKCE: JEDINCI, KTEŘÍ DOSTALI IMUNOGLOBULIN NEBO KREVNÍ DERIVÁTY BĚHEM 6 MĚSÍCŮ PŘED PRVNÍ DÁVKOU OČKOVACÍ LÁTKY, BYLI VE VŠECH KLINICKÝCH STUDIÍCH VYŘAZENI. POUŽITÍ SPOLU S DALŠÍMI OČKOVACÍMI LÁTKAMI: PŘI PODÁNÍ PŘÍPRAVKU SILGARD VE STEJNOU DOBU ALE PŘI PODÁNÍ OČKOVACÍCH LÁTEK DO RŮZNÝCH INJEKČNÍCH MÍST S OČKOVACÍ LÁTKOU PROTI HEPATITIDĚ TYPU B REKOMBINANTNÍ NEDOŠLO K ZÁSAHU DO IMUNITNÍ ODPOVĚDI NA HPV TYPY. PŘÍPRAVEK SILGARD LZE PODÁVAT SOUČASNĚ S KOMBINOVANOU POSILOVACÍ BOOSTER OČKOVACÍ LÁTKOU OBSAHUJÍCÍ DIFTÉRII D A TETANUS T BUĎ S PERTUSÍ ACELULÁRNÍ KOMPONENTA AP A/NEBO S POLIOMYELITIS INAKTIVOVANÁ IPV OČKOVACÍ LÁTKY DTAP, DTIPV, DTAPIPV BEZ VÝZNAMNÉ INTERFERENCE S PROTILÁTKOVOU ODPOVĚDÍ NA KTEROUKOLI ZE SLOŽEK KTERÉKOLI Z VAKCÍN. SOUČASNÉ PODÁVÁNÍ PŘÍPRAVKU SILGARD S JINÝMI OČKOVACÍMI LÁTKAMI, NEŽ JSOU OČKOVACÍ LÁTKY UVEDENÉ VÝŠE, NEBYLO STUDO VÁNO. NEPROKÁZALO SE, ŽE BY POUŽITÍ HORMONÁLNÍ ANTIKONCEPCE OVLIVNILO IMUNITNÍ ODPOVĚĎ NA PŘÍPRAVEK SILGARD. TĚHOTENSTVÍ A KOJENÍ: ÚDAJE O PODÁVÁNÍ PŘÍPRAVKU SILGARD V PRŮBĚHU TĚHO TENSTVÍ NEPROKÁZALY ŽÁDNÝ BEZPEČNOSTNÍ SIGNÁL. TYTO ÚDAJE VŠAK NEJSOU DOSTATEČNÉ PRO DOPORUČENÍ POUŽÍVÁNÍ PŘÍPRAVKU SILGARD V PRŮBĚHU TĚHOTENSTVÍ. OČKOVÁNÍ JE NUTNO ODLOŽIT NA DOBU PO UKONČENÍ TĚHOTENSTVÍ. PŘÍPRAVEK SILGARD LZE PODÁVAT BĚHEM KOJENÍ. NEŽÁDOUCÍ ÚČINKY: VELMI ČASTÉ ≥ 1/10: BOLESTI HLAVY, V MÍSTĚ INJEKCE: BOLEST, OTOK A ZARUDNUTÍ. ČASTÉ ≥ 1/100, < 1/10: HOREČKA, POCIT NEVOLNOSTI, V MÍSTĚ INJEKCE: ZHMOŽDĚNINY, SVĚDĚNÍ, BOLEST V KONČETINĚ. OSTATNÍ NEŽÁDOUCÍ ÚČINKY BYLY HLÁŠENY V NIŽŠÍCH FREKVENCÍCH JAKO MÉNĚ ČASTÉ ≥ 1/1 000, < 1/100; VZÁCNÉ ≥ 1/10 000, < 1/1 000; VELMI VZÁCNÉ < 1/10 000, PŘÍPADNĚ BYLA JEJICH ČETNOST KVALIFIKOVÁNA JAKO „NENÍ ZNÁMO“, JELIKOŽ BYLY HLÁŠENY DOBROVOLNĚ Z POPULACE NEJISTÉ VELIKOSTI A NEBYLO VŽDY MOŽNÉ ODHADNOUT JEJICH ČETNOST ANI STANOVIT PŘÍČINNOU SOUVISLOST S EXPOZICÍ VAKCÍNĚ. ŠLO O TYTO NEŽÁDOUCÍ ÚČIN KY: CELULITIDA V MÍSTĚ APLIKACE INJEKCE, IDIOPATICKÁ TROMBOCYTOPENICKÁ PURPURA, LYMFADENOPATIE, HYPERSENZITIVNÍ REAKCE VČETNĚ ANAFYLAKTICKÝCH/ANAFYLAKTOIDNÍCH REAKCÍ, AKUTNÍ DISEMINOVANÁ ENCEFALOMYELITIDA, SYNDROM GUILLAINBARRÉHO, SYNKOPA NĚKDY DOPROVÁZENÁ TONICKOKLONICKÝMI POHYBY, ZVRACENÍ, ARTRALGIE, MYALGIE, ASTENIE, ZIMNICE, ÚNAVA, CELKOVÝ POCIT NEMOCI, BRONCHO SPAZMUS A KOPŘIVKA. UCHOVÁVÁNÍ: UCHOVÁVEJTE V CHLADNIČCE 28 °C. CHRAŇTE PŘED MRAZEM. UCHOVÁVEJTE PŘEDPLNĚNOU INJEKČNÍ STŘÍKAČKU VE VNĚJŠÍ KRABIČCE, ABY BYL PŘÍPRAVEK CHRÁNĚN PŘED SVĚTLEM. BALENÍ: 0,5ML SUSPENZE V PŘEDPLNĚNÉ INJEKČNÍ STŘÍKAČCE SE DVĚMA JEHLAMI V BALENÍ PO 1 KUSE. NA TRHU NEMUSÍ BÝT VŠECHNY VELIKOSTI BALENÍ. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI: MERCK SHARP & DOHME LTD., HERTFORD ROAD, HODDESDON, HERTFORDSHIRE EN11 9BU, VELKÁ BRITÁNIE. REGISTRAČNÍ ČÍSLO(A): EU/1/06/358/007. DATUM POSLEDNÍ REVIZE TEXTU: 23. 10. 2014. PRO KOHORTU DÍVEK OD DOVRŠENÉHO 13. DO DOVRŠENÉHO 14. ROKU ČÁSTEČNĚ HRAZENO Z PROSTŘEDKŮ VEŘEJNÉHO ZDRAVOTNÍHO POJIŠTĚNÍ, MAXIMÁLNÍ DOPLATEK NA JEDNU DÁVKU VAKCÍNY SILGARD ČINÍ 302,60 KČ. PRO OSTATNÍ PACIENTKY A PACIENTY NENÍ HRAZENO Z PROSTŘEDKŮ VEŘEJNÉHO ZDRAVOTNÍHO POJIŠTĚNÍ. PŘÍPRAVEK JE VÁZÁN NA LÉKAŘSKÝ PŘEDPIS. DŘÍVE NEŽ PŘÍPRAVEK PŘEDEPÍŠETE, SEZNAMTE SE, PROSÍM, S ÚPLNÝM SOUHRNEM ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU.
Očkujte vakcínou SILGARD. Copyright © (2015) Merck & Co., Inc. Všechna práva vyhrazena. Merck Sharp & Dohme s.r.o., Evropská 2588/33a, 160 00 Praha 6 - Česká republika Tel.: 233 010 111, fax: 233 010 133, www.msd.cz
03-2016-VACC-1143673-0000
Porodnické soudní kazuistiky
Aleš Roztočil
... ALE JEŠTĚ O TOM NEVÍ!
Aleš Roztočil
Porodnické soudní kazuistiky
Aleš Roztočil
Porodnické soudní kazuistiky
GRADA Publishing
Upozornění pro čtenáře a uživatele této knihy Všechna práva vyhrazena. Žádná část této tištěné či elektronické knihy nesmí být reprodukována a šířena v papírové, elektronické či jiné podobě bez předchozího písemného souhlasu nakladatele. Neoprávněné užití této knihy bude trestně stíháno.
Prof. MUDr. Aleš Roztočil, CSc.
PORODNICKÉ SOUDNÍ KAZUISTIKY Odborný konzultant: JUDr. Jan Mach © Grada Publishing, a.s., 2015 Cover Design © allphoto, 2015 Vydala Grada Publishing, a.s. U Průhonu 22, Praha 7 jako svou 5900. publikaci Odpovědná redaktorka Mgr. Jitka Straková Sazba a zlom Milan Vokál Počet stran 288 1. vydání, Praha 2015 Vytiskly Tiskárny Havlíčkův Brod, a.s. Autor a nakladatelství děkují společnostem Electric Medical Service, s.r.o., medisap,s.r.o., a Merck Sharp & Dohme s.r.o. za podporu, která umožnila vydání publikace. Názvy produktů, firem apod. použité v této knize mohou být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků, což není zvláštním způsobem vyznačeno. ISBN 978-80-247-9822-6 (pro formát PDF) ISBN 978-80-247-9823-3 (pro formát ePUB) ISBN 978-80-247-5547-2
Obsah Předmluva . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7 Úvod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9 Kauza 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11 Kauza 2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 17 Kauza 3 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 21 Kauza 4 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 26 Kauza 5 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 29 Kauza 6 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 33 Kauza 7 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 38 Kauza 8 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 44 Kauza 9 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 49 Kauza 10 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 52 Kauza 11 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 56 Kauza 12 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 61 Kauza 13 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 65 Kauza 14 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 71 Kauza 15 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 76 Kauza 16 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 82 Kauza 17 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 86 Kauza 18 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 90 Kauza 19 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 95 Kauza 20 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 100 Kauza 21 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 107 Kauza 22 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 112 Kauza 23 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 116 Kauza 24 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 120 5
Kauza 25 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 124 Kauza 26 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 128 Kauza 27 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 133 Kauza 28 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 139 Kauza 29 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 144 Kauza 30 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 148 Kauza 31 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 155 Kauza 32 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 160 Kauza 33 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 164 Kauza 34 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 168 Kauza 35 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 173 Kauza 36 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 177 Kauza 37 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 182 Kauza 38 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 193 Kauza 39 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 198 Kauza 40 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 204 Kauza 41 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 210 Kauza 42 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 217 Kauza 43 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 222 Kauza 44 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 229 Kauza 45 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 235 Kauza 46 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 244 Kauza 47 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 254 Kauza 48 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 258 Kauza 49 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 262 Kauza 50 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 265 Kauza 51 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 269 Kauza 52 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 272 Kauza 53 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 278
6
Předmluva
Předmluva Obor gynekologie a porodnictví, zejména však samotné porodnictví, je prakticky všude ve světě z právního hlediska jednoznačně oborem nejvíce rizikovým. Ve Spojených státech amerických jsou podle mých informací ochotni věnovat se porodnictví již jen imigranti. Praktický lékař tam má možnost získat porodnickou licenci, což je příležitost k podstatně vyššímu výdělku, ale téměř nikdo z tamních praktiků o ni nežádá. Specializované advokátní kanceláře žalují porodníka buď proto, že nebyl včas proveden císařský řez, nebo naopak proto, že byl proveden předčasně a zbytečně. Z několika stovek lékařských kauz, které jsem obhajoval v České republice za posledních více než 20 let, případy z oboru porodnictví převažovaly nad jinými lékařskými obory. Edukace porodníků v problematice porodnických soudních případů je u nás naléhavě potřebná a může velmi pomoci lékařkám a lékařům věnujícím se tomuto krásnému, ale náročnému a právně velmi riskantnímu oboru. Nerad lékaře „straším“, ale vím, že jsou-li konkrétně a srozumitelně upozorněni na možná právní rizika svého povolání, mají mnohem větší šanci nedostat se do právních problémů. Jsou-li pak lékaři na konkrétních kauzách upozorněni na řadu možných odborných pochybení v porodnictví, které mohou vést k soudní dohře případu, i na to, jaké stanovisko k jednotlivým postupům, končí-li případ nepříznivě, zaujme zkušený univerzitní profesor a soudní znalec, je to velká deviza. Kniha předního českého gynekologa a porodníka pana profesora Aleše Roztočila touto devizou pro lékařky a lékaře, kteří se věnují porodnictví, nepochybně je. Publikace obsahuje celkem 53 konkrétních porodnických soudních kauz a jejich hodnocení znalcem. Každá kauza je uvozena konkrétním stručným a výstižným poučením, které z daného případu pro lékaře vyplývá. Následuje epikríza, která obsahuje rodinnou, osobní a gynekologickou anamnézu rodičky, někdy též diagnózu patologicko-anatomickou, a další důležité údaje pro posouzení případu. Je podrobně rozvedena prenatální péče, průběh hospitalizace i samotného porodu. „Zlatým hřebem“ je pak vlastní znalecké zhodnocení případu, zejména hlediska toho, které činnosti (někdy též nečinnosti) lékařů lze znalecky zhodnotit jako lege artis a které jako non lege artis. Toto zhodnocení je zpravidla rozvedeno v mnoha bodech a má povahu připomínající řádný znalecký posudek z oboru gynekologie a porodnictví. Kauza je ukončena stručným, jasným a konkrétním závěrem, 7
z něhož je zřejmé, zda postup porodníků byl či nebyl na náležité odborné úrovni, případně v čem lze spatřovat odborná pochybení. Kniha pana profesora MUDr. Aleše Roztočila, CSc., Porodnické soudní kazuistiky může velmi pomoci všem, kdo se věnují oboru porodnictví, aby se vyvarovali zbytečných odborných pochybení a jejich právním důsledkům. Je také velmi zajímavou informací pro lékaře všech dalších odborností, porodní asistentky a další zdravotníky, manažery nemocnic i právníky, kteří se věnují medicínskému právu. V Praze dne 30. dubna 2015
8
JUDr. Jan Mach advokát ředitel právní kanceláře ČLK
Úvod
Úvod Na Lékařské fakultě tehdejší Univerzity Jana Evangelisty Purkyně, nyní Masarykovy univerzity, jsem promoval v roce 1978. Po roční vojenské prezenční službě u ženistů plzeňské divize, kde jsem se pravda porodnictví moc nevěnoval, jsem v roce 1979 začal pracovat na II. gynekologicko-porodnické klinice v Brně. V univerzitním porodnickém prostředí jsem pracoval do roku 2002. Od roku 2003 pracuji jako přednosta velkého gynekologicko-porodnického oddělení v Jihlavě. Je nabíledni, že za tuto dobu 37 let jsem akumuloval jisté množství porodnických znalostí a dovedností. Pamatuji si, že svůj první posudek jsem napsal v roce 1998 coby posudek ústavní, tehdy Lékařské fakulty Masarykovy univerzity, z pověření děkana prof. Vorlíčka. Od té doby jsem napsal téměř sto znaleckých posudků, převážně na porodnické kauzy. Jednalo se jak o znalecké posudky pro Českou lékařskou komoru, Policii České republiky a zdravotnická zařízení, převážně nemocnice, tak i pro advokátní kanceláře a soukromé osoby. V roce 2014 jsem byl jmenován ministryní spravedlnosti soudním znalcem pro odvětví porodnictví, specializace gynekologie a porodnictví (zvláštní název, že?). Jeden večer jsem si z řady dalších pořadačů vytáhl šanon s posudky a začal v něm listovat. Uvědomil jsem si, že tyto stránky neobsahují pouze větší či menší neštěstí v kauzách zúčastněných stran, ale také velké penzum poučení pro ty kolegy, kteří by si našli čas a tyto příběhy si přečetli. Proto jsem se rozhodl tyto kauzy v anonymní formě poskytnout k vydání jako porodnické kauzy soudního znalce. Jsem rád, že se vydavatelství Grada Publishing rozhodlo tuto publikaci vydat. Každá kauza je zanonymizovaná dle pravidel vydavatele. Nicméně je velmi pravděpodobné, že se aktéři jednotlivých kauz v případech poznají. Smyslem vydání této publikace je poukázat na chyby zúčastněných stran – ať už skutečné, nebo domnělé. V žádném případě není záměrem této knihy aktéry odsuzovat nebo skandalizovat. Cílem je poučení porodníků a porodních asistentek z těchto případu tak, aby se v budoucnosti podobných chyb vyvarovali.
9
Rád bych no tomto místě poděkoval i JUDr. Janu Machovi za komentář k této knize. V Brně dne 15. dubna 2015
10
Prof. MUDr. Aleš Roztočil, CSc. soudní znalec odvětví porodnictví, specializace gynekologie a porodnictví
Kauza 1
Kauza 1 První a atypický posudek: Nesmíme přeceňovat svoje možnosti ve schopnosti provést problematický klešťový porod. Je lepší provést pozdní císařský řez než riskantní kleště.
Vlastní posouzení výše citovaných posudků Posudek se týká pouze jedné otázky: „Mohl být neúspěch při pokusu o porod kleštěmi způsoben neklidem a špatnou spoluprací rodičky?“ Na tuto otázku odpovídá znalec kladně a tento závěr je v souladu s poznatky současného porodnictví: neklid a nespolupráce rodičky může vést jak k neúspěchu zavedení kleští, tak k neúspěchu extrakce plodu. Z popisu porodu pacientky k takové situaci došlo. Obsáhlé znalecké posudky soudních znalců A a B jsou v kontradikci, jak v hodnocení jednotlivých diagnostických a léčebných postupů v průběhu porodu pacientky, tak v hodnocení adekvátnosti péče – postupu lege artis. Tyto rozpory jsou v hodnocení následujících situací. 1. Hodnocení intrapartálního kardiotokografického vyšetření Vzhledem k rizikovosti těhotenství pacientky (158 cm, BMI 34,4/38,3, 31 let, hraniční hypertenze) hodnotí znalec A způsob za nedostatečný („nelze hovořit ani o záznamu přerušovaném“) a nekvalitní, chybí i jeho hodnocení. Hodnocení kardiotokografického monitorování plodu je i dle posudku znalce B z obecného hlediska nedostatečné. V případě suspektního nebo nezhodnotitelného CTG záznamu v průběhu porodu nelze monitoring ukončit. Toto pravidlo platí pro nerizikové těhotenství a porod a ještě v intenzivnější míře při těhotenství rizikovém, jak tomu bylo v případě pacientky. V CTG monitoringu je nutné kontinuálně pokračovat za aplikace metod intrauterinní resuscitace plodu (aplikace O2, poloha matky na boku, parciální tokolýza) až do normalizace křivky nebo při vzniku křivky patologické do ukončení těhotenství. V tomto případě projevovala rodička velký motorický neklid, který znemožňuje zisk kvalitního signálu zevní sondou CTG záznamu. Proto je záznam nekvalitní a v popisovaných obdobích porodu nehodnotitelný.
11
Řešením je zavedení skalpové elektrody na hlavičku plodu. Zde již neklid pacientky většinou nebrání získání kvalitního CTG záznamu. Pracoviště bylo v době průběhu porodu pacientky nedostatečně vybaveno přístrojovou technikou pro diagnostiku intrauterinní hypoxie plodu (pouze jeden CTG přístroj bez možnosti intrapartálního monitoringu skalpovou elektrodou). Tento přístroj sloužil současně pro více rodiček (jaká byla míra jejich rizikovosti, není známo) a těhotenská rizika pacientky nevyžadovala kontinuální monitoring. Lze jen spekulovat, zda by kontinuální CTG záznam popsané nízké kvality ovlivnil rozhodování lékařů a dřívější provedení císařského řezu. Císařský řez se podle platných indikací provádí na základě jasných známek hrozící hypoxie a ne pro nekvalitní záznam. Možno tedy konstatovat, že pozdní diagnóza intrauterinní hypoxie plodu byla dána nedostatečným CTG monitorováním způsobeným objektivně nedostatečným vybavením porodního sálu a potencovaným neklidem a nedostatečnou spoluprací rodičky. Při dostatečném vybavení porodního sálu přístroji určenými k intrauterinní diagnóze plodu (intrapartální CTG přístroj, intrapartální fetální pulzní oxymetr) by byla velmi pravděpodobná možnost získat dostatek informací o intrauterinním stavu plodu a porod by byl včas ukončen císařským řezem. Oba lékaři postupovali podle možností, které jim poskytovalo vybavení porodního sálu. Jejich postup lze hodnotit jako postup lege artis v daných podmínkách, přestože porod nebyl přiměřeně monitorován. 2. Způsob dávkování oxytocinu Aplikace 2 jednotek oxytocinu v 500 ml fyziologického roztoku je schéma doporučené pouze suplementem České gynekologie. V případě porodu pacientky šlo o posílení děložních kontrakcí v I. porodní době při brance 8 cm pro sekundárně slabé děložní kontrakce. V zahraniční literatuře nebývá specifikováno, jaká je doporučená koncentrace oxytocinu v infuzním roztoku. Koncentrace roztoku není směrodatná pro reakci myometria, a tím ani pro sílu děložních kontrakcí. Na účinku oxytocinu na svalovou děložní buňku se podílí mnoho faktorů: množství receptorů pro oxytocin, hladina oxytocinázy, poměr progesteron – 17-beta-estradiol, sekrece prostaglandinů PGE2 a PGF2alfa a jiné faktory. Při posilování děložních kontrakcí proto není směrodatná dávka vpravená do organismu rodičky, ale odpověď myometria, která se při stejném dávkování u různých rodiček liší. Účinek oxytocinu na průběh porodu lze sledovat podle síly děložních kontrakcí (orientačně pohmatem, exaktně dle CTG křivky), reakcí kardiovaskulárního systému plodu na děložní aktivitu (změny ve frekvenci 12
3. Nepoměr mezi hlavičkou a pánví Dle dokumentace branka zašla ve 12,25 hodin a hlavička vstoupila do pánve velkým oddílem. Vzhledem k výše popsaným dubiózním informacím o intrauterinní hypoxii plodu bylo lékaři správně indikováno rychlé ukončení porodu. Při aktuálním porodnickém nálezu se jevila jako optimální varianta rychlá extrakce plodu porodnickými kleštěmi. Pro tuto porodnickou operaci je nutné splnění následujících podmínek: ■■ živ plod (přítomnost srdeční akce plodu) ■■ odteklá plodová voda ■■ zašlá branka ■■ hlavička vstouplá do porodních cest svým největším biparietálním obvodem ■■ nepřítomnost nepoměru mezi hlavičkou a pánevním vchodem První tři podmínky byly zcela jasně splněny, jak bylo popsáno v dokumentaci. Přes vytvořený porodní nádor, který velmi ztěžuje stanovení míry vstupu hlavičky do porodních cest, provedli jak lékař A, tak lékař B (oba s atestací II. stupně) pokus o extrakci plodu kleštěmi, a tudíž si byli vědomi nutnosti splnění čtvrté podmínky. Vstouplou hlavičku do porodních cest prokazuje obtížnost jejího vybavení z malé pánve při následném císařském řezu. Přes výšku pacientky 158 cm byla zevní pelvimetrie zcela normální a její nejdůležitější rozměr conjugata externa byl 21 cm, což je horní hranice normy. Lékař B ve svém výslechu udává, že při vnitřním vyšetření rodičky nedosáhl promotoria, což je znak normálního rozměru conjugata diagonalis – přímého průměru pánevního vchodu (12 cm). Přestože ultrazvukový odhad 13
Kauza 1
srdeční akce plodu dle CTG) a stavu na děložní brance (progrese hlavičky v porodních cestách). Nejexaktnější metodou monitorování intenzity a frekvence děložních kontrakcí je sledování změn intrauterinního tlaku pomocí speciální sondy. Ani tuto sondu však nemělo pracoviště k dispozici. Lékař A ordinoval infuzi s oxytocinem v 11,55 hodin při nálezu branky 8 cm při sekundárně slabých kontrakcích, tj. v závěru porodu. Vzhledem k tomu, že za 30 minut došlo k zániku branky a vstupu hlavičky do porodních cest, je možné způsob aplikace oxytocinu považovat za adekvátní. S ohledem na výše popsanou nedostatečnou techniku pro monitorování hypoxie plodu, motorický neklid rodičky a minimální spolupráci lze jen spekulovat o vlivu oxytocinové infuze na vznik eventuálního prohloubení intrauterinní hypoxie plodu. Indikaci k oxytocinové infuzi a dávkování roztoku lze považovat za postup lege artis.
hmotnosti plodu byl 4000 g, poporodní hmotnost novorozence byla 3850 g. Porod jevil v I. době porodní normální progresi a nic nenasvědčovalo přítomnosti nepoměru. Proto nebyla provedena možná vyšetření k upřesnění stanovení nepoměru (ultrazvuk nebo radiopelvimetrie). V průběhu porodu nebyla zjištěna žádná patologie naléhání (asynklitismus, vysoký přímý stav, deflekční poloha), která by vedla k intrapartálnímu vzniku nepoměru. Na základě výše popsaného možno konstatovat, že se o nepoměr mezi hlavičkou plodu a porodními cestami rodičky nejednalo a že rozhodnutí lékaře B a lékaře A nadále vést porod vaginální cestou bylo správné. 4. Pokus o ukončení porodu porodnickými kleštěmi Výše popsané podmínky pro ukončení porodu extrakcí plodu kleštěmi byly splněny. Indikací k této operaci byla předpokládaná hypoxie plodu, jejíž jedinou účinnou léčbou ve II. době porodní je rychlé vybavení plodu z porodních cest a jeho poporodní resuscitace neonatologem. Jak indikace, tak podmínky byly zhodnoceny lékařem A a poté lékařem B, z dokumentace vyplývá, že jejich hodnocení a ukončení porodu kleštěmi bylo v dané fázi porodu adekvátním řešením aktuální porodnické situace. Extrakce plodu kleštěmi byla tudíž indikována správně. Kleště se sice lékaři A a následně pak lékaři B podařilo zavést, nicméně se jim nepodařilo uzavřít kleštiny v zámku. Vzhledem k této skutečnosti správně od dalších pokusů dokončit klešťový porod ustoupili a rozhodli se pro akutní ukončení těhotenství císařským řezem. Nutno podotknout, že pokud by byl v porodních cestách vstouplý pouze porodní nádor hlavičky a vlastní hlavička by byla nad vchodem (jak udává znalec A), nebylo by možné kleštiny zavést. Toto je dalším potvrzením skutečnosti, že před pokusem o klešťový porod byla hlavička plodu vstouplá. Při vytvořeném porodním nádoru je porod kleštěmi možný, ale zavedení kleštin je obtížné. V případě dané pacientky se navíc jednalo o motorický neklid rodičky a velice nízkou míru spolupráce. Jak udává pacientka: „Byla to ukrutná bolest, jako když vám řežou břicho. Byla jsem v takovém stavu, že jsem nebyla schopna vnímat diskuse.“ Pro téměř všechny porodnické výkony a samotný průběh porodu, pokud nejsou prováděny v celkové anestezii, je nutná spolupráce rodičky. Bez ní je většina diagnosticko-terapeutických porodnických metod nemožná. Z dokumentace vyplývá, že pokus o klešťový porod trval asi 5 minut. Možno tedy konstatovat, že indikace a podmínky ke klešťovému porodu byly splněny, k neúspěchu extrakce plodu ve výrazné míře přispěla rodička svým neklidem a nespoluprací, takže po krátké době pokusu o klešťový porod bylo přistoupeno k akutnímu císařskému řezu. 14
5. Chorioamnionitis purulenta (hnisavý zánět plodových obalů) a adnátní pneumonie novorozence Tuto okolnost znalec C ve svém znaleckém posudku opomněl, přestože byly hnisavý zánět plodových blan a adnátní pneumonie novorozence popsány v pitevním protokolu. Tato zánětlivá komplikace je sice typická pro předčasný odtok plodové vody, ale ani zachovalý vak blan nevylučuje infekci děložní dutiny. Onemocnění se projevuje zvýšením tělesné teploty těhotné, přítomností markerů zánětu (CRP, leu) a tachykardií plodu a matky. Tyto známky mohou být nevýrazné nebo mohou zcela chybět, jak tomu dle dokumentace bylo u pacientky. V takovém případě na tuto diagnózu lékaři nemyslí, infekce probíhá bezpříznakově, ale má velmi nepříznivý vliv a zhoršuje prognózu plodu/novorozence. Vzhledem k absenci výše popsaných známek u pacientky nebyla provedena další laboratorní vyšetření a diagnóza nebyla stanovena. Probíhající intrauterinní infekce výrazně zhoršuje rezistenci plodu k hypoxii a k jakékoliv další zátěži (operační porod, vybavení hlavičky z porodních cest při císařském řezu). I samotná chorioamnionitida může způsobit intrauterinní smrt plodu (znalecký posudek znalce C a vyjádření lékaře C). Možno tedy konstatovat, že latentně probíhající chorioamnionitida s následnou adnátní pneumonií výrazně zhoršily stav plodu, a je obtížné spekulovat nad podílem tohoto faktoru na fatálním konci novorozence pacientky. Postup lékařů byl v diagnosticko-terapeutických aspektech při absenci známek chorioamnionitidy adekvátní a nedošlo k pochybení nebo zanedbání péče. 6. Císařský řez Po výše popsaném neúspěšném pokusu o klešťový porod lékařem A a lékařem B bylo vzhledem ke stavu plodu a rodičky lege artis přistoupeno k provedení císařského řezu. Na jistém prodlení se podílí lokalizace operačního sálu o dvě poschodí níže. Časové prodlení při volbě spinální anestezie uváděné znalcem A není validní. Při spinální anestezii proniká jehla pod tvrdou plenu míšní, anestetikum aplikované do prostoru kolem míchy působí okamžitě a rychlost anestezie je srovnatelná s celkovou anestezií. 15
Kauza 1
Za administrativní nedostatek je možné považovat absenci operačního protokolu nebo alespoň záznamu, kde by byly popsány indikace i podmínky a průběh pokusu o porod kleštěmi. Ani tento nedostatek však nic nemění na skutečnosti, že postup obou lékařů byl v souladu s názory současného porodnictví, a nutno jej tedy hodnotit jako postup lege artis.
Anestezioložka měla nicméně vzít v potaz neklid rodičky, a tudíž potenciální obtíže se zavedením jehly. Neúspěchem spinální anestezie se doba nutná k vybavení plodu z dutiny děložní prodloužila. Velice spekulativní je otázka, zdali byl plod mrtvý již před začátkem porodu. Císařský řez prováděli lékař A (operatér) a lékař B (asistence), oba s atestací II. stupně. Hlavička plodu byla podle výpovědi obou obtížně vybavitelná – což opět potvrzuje výše uvedenou skutečnost, že hlavička byla vstouplá do pánevních rovin. Při revizi děložní dutiny vzniklo podezření na vznik inkompletní děložní ruptury v oblasti pravého rohu. Vzhledem k nezavinování dělohy, které se neupravilo ani po aplikaci metylergometrinu, došlo k silnějšímu krvácení z dělohy. Připojily se známky poruchy krevní srážlivosti. V důsledku ohrožení života matky hemoragickým šokem přistupili operatéři k provedení supravaginální amputaci děložního těla. Bohužel nebyla aplikována analoga prostaglandinů (Prostin M15) k léčbě děložní atonie a rychlý orientační test hemokoagulace (Lee-White), který by potvrdil nebo vyvrátil podezření na probíhající DIK. Další laboratorní vyšetření diagnózu poruchy krevní srážlivosti nepotvrdily. Patologicko-anatomický nález preparátu nepotvrdil předpokládanou rupturu dělohy. Přestože v průběhu císařského řezu po vybavení plodu došlo k několika výše uvedeným pochybením, jednali operatéři v zájmu záchrany života matky (masivní krvácení z dělohy) a jejich rozhodnutí o parciální amputaci dělohy nelze považovat jako postup non lege artis, nýbrž jako pochopitelný ve stresové situaci, která následovala po vybavení mrtvého dítěte a při masivním krvácení z dělohy, a v dané situaci adekvátní.
Závěr Příčinou úmrtí plodu pacientky bylo:
■■ insuficientní vybavení porodního sálu technikou pro exaktní diagnos-
tiku intrauterinně probíhající hypoxie plodu
■■ asymptomaticky probíhající zánět plodových obalů a plic plodu ■■ nespolupráce rodičky, která se projevovala motorickým neklidem, který
znesnadňoval až znemožňoval diagnosticko-terapeutické výkony (CTG, kleště, spinální anestezie)
16
Kauza 2
Kauza 2 Na patologický kardiotokografický záznam je nutné včas reagovat. Kardio tokografie je stále zlatým standardem hodnocení intrauterinního stavu plodu. Při naplnění kritérií patologie dle FIGO klasifikace je nutno okamžitě reagovat.
Epikríza Pacientka byla v době popisovaného případu 26letá, podruhé těhotná žena. Otec i matka těhotné se léčí pro hypertenzi. Z osobní anamnézy: Anamnéza neprokazuje žádné vážnější onemocnění nechirurgického charakteru. V roce 1998 pro obezitu provedena gastro plastika. Pacientka je alergická na PNC. Z gynekologické anamnézy: Menarche v 12,5 letech, cyklus je pravidelný v délce 28 dní, menses trvají 6 dní. V roce 2001 spontánně potratila ve 3. měsíci těhotenství. Nynější těhotenství: Poslední menses nastoupily 21. 10. 2001 a dle nich byl vypočítán termín porodu na 29. 7. 2002. Prenatální péče: Těhotná byla sledována v prenatální poradně lékaře A. Počátek prenatální péče byl 25. 1. 2002 ve 14. týdnu těhotenství. Od prvního vyšetření je zaznamenávána výrazná obezita těhotné (145 kg) a hypertenze 160/95 mmHg. Počátek léčby Dopegytem 3 × 1 tbl. nelze z průkazky exaktně stanovit. Další vyšetření v prenatální poradně již vykazují normotenzi nebo hraniční hypertenzi. Pro suspektní triple test (nízké hodnoty alfa-fetoproteinu) byla dne 6. 3. 2002 v 19. týdnu a 3 dnech těhotenství provedena amniocentéza a transplacentárně odebráno 20 ml čiré plodové vody. Výkon byl bez komplikací a pacientka byla objednána k ultrazvukové kontrole na 21. 3. 2002. Výkon provedl lékař B. Dle průkazky pro těhotné byla těhotná nadále sledována v pravidelných intervalech s fyziologickým průběhem těhotenství do 2. 7. 2002, tj. do 37. týdne těhotenství. V tu dobu hypertenze 150/100–105 mmHg při medikaci Dopegyt 4 × l tbl. S nálezem: děloha klidná, cervix skóre 4 byla těhotná odeslána k hospitalizaci. V průběhu péče v prenatální poradně byla provedena všechna doporučená laboratorní, kultivační a ultrazvuková vyšetření. Kromě pozitivní 17
*
kultivace na Streptococcus agalactiae a hraničních hodnot hypertenze nevykazovala tato vyšetření odchylku od normy. Pacientka byla dvakrát hospitalizována: v prosinci 2001 pro zánět močových cest a od 15. 12. do 21. 12. 2002 pro krvácení. Dokumentace z těchto hospitalizací není k dispozici. Průběh hospitalizace a porodu: Pacientka byla přijata k hospitalizaci na gynekologicko-porodnickém oddělení dne 2. 7. 2002 ve 13,30 hodin s diagnózou gravidita 37. týdne, hypertenze k vyloučení preeklampsie. Nález při příjmu byl následující: děloha klidná, fundus děložní dosahuje 4 cm po mečovitý výběžek; velká část, pravděpodobně hlavička, volně naléhá na pánevní vchod, plodová voda zachována, nekrvácí, frekvence ozev plodu 133/min. Byl ordinován biochemický a hematologický screening, měření tlaku a ozev plodu třikrát denně, klidový režim, ultrazvukové a CTG vyšetření, medikace dle preskripční karty: Magnezium lacticum, Diazepam, Dopegyt, Plegomazin. Dokumentace byla denně adekvátně vedena, ultrazvukové a dopplerovské vyšetření biometrie plodu a funkce fetoplacentární jednotky ze dne 2. 7. 2002 v mezích normy. Při výše uvedené medikaci se střídala období normotenze s hypertenzí s maximem TK 170/110. Další ultrazvuková biometrie s dopplerem byla provedena 17. 7. opět s přiměřeným nálezem. Průběžně odebírané laboratorní hodnoty ze séra a z moči nevykazovaly výraznější odchylky od normy (hraniční nález ALP v moči a séru). Dne 1. 8. 2002 výrazný nárůst hodnot kyseliny močové v séru (490 µmol/l). Anemie mírného stupně. V průběhu hospitalizace opakovaně diagnostikována bílkovina v moči. Dne 29. 7. 2002, v termínu porodu, rozhodnuto lékařem C o ukončení těhotenství vaginální cestou. Vzhledem k nezralým porodním cestám byla ordinována aplikace Prostinu 0,5 mg do zadní klenby, a to na ráno následujícího dne. Tato preindukce byla uzavřena následující den 30. 7. ve 20,30 hodin jako neúspěšná a lékařem C byla naordinována další preindukce na následující den. 31. 7. 2002 v 7,30 hodin byla zavedena další dávka Prostinu 0,5 mg do zadní klenby. Ve 12,45 hodin naznačená slabá děložní činnost a pacientka přeložena na porodní sál. V průběhu preindukce opakovaně popisovány fyziologické kardiotokografické křivky. Slabé děložní kontrakce trvají až do 20,40 hodin, kdy byl ordinován Plegomazin i.m. v dávce 25 mg. 1. 8. 2002 v 1,30 hodin odtéká čirá plodová voda a nastupují děložní kontrakce. Ve 2,20 hodin aplikace 1 g Mefoxinu i.v. V 4,45 hodin odtéká 18
Vlastní hodnocení případu Prenatální péče v těhotenství pacientky probíhala podle doporučených postupů. Její těhotenství bylo komplikováno hypertenzí, která byla adekvátně léčena Dopegytem. Hodnoty krevního tlaku se normalizovaly až do 37. týdne těhotenství. Poté byla pro medikamentózně nekorigovatelnou hypertenzi odeslána k hospitalizaci. K léčebně terapeutickému schématu možno mít následující výhrady: 1. Přes vyslovení možnosti přítomnosti preeklampsie nebyla denně vyše třena moč na přítomnost bílkoviny. V dokumentaci není uveden sběr 24hodinového množství moči ke stanovení odpadu bílkovin. 2. Přes opakované hodnoty diastoly 110 nebylo podle preskripční karty nasazeno žádné další antihypertenzivum. 3. Přes závažnost stavu – perzistující hypertenze – nebyla pacientka vyšetřena internistou. 4. Při chronické nebo těhotenské hypertenzi dochází k poruše fetoplacentární perfuze. Tu lze diagnostikovat dopplerem a sníženou rezervu fetoplacentární jednotky odhalí oxytocinový zátěžový test. Ten nebyl 19
Kauza 2
hnědozeleně zkalená plodová voda. CTG opakovaně popisován jako fyziologický až suspektní. Až do 10,25 hodin kontrakce hodnoceny jako slabé a nepravidelné. V 10,30 hodin indikováno ukončení porodu císařským řezem (podpis nečitelný). Nález: branka 3 cm, hlavička naléhá, šev šípový ve II. šikmém postavení. CTG suspektní až patologické. Široká decelerace na 80/min, zúžená až silentní křivka. Plod vybaven císařským řezem v 11,30 hodin. Indikace k císařskému řezu: hypoxia feti acuta, strangulatio funiculi umbilicalis, pravý uzel na pupečníku; obesitas magna, preeclampsia. Císařský řez proběhl lege artis, komplikován obezitou matky a varixy v dolním děložním segmentu. Vybaven mrtvý plod s Apgar 0. Po 46 minut trvající kardiopulmonální resuscitaci je tato pro neúspěch ukončena. Pooperační průběh je komplikován drobnou dehiscencí ve středu laparotomie do podkoží. Nedělka je po zástavě laktace propuštěna 7. pooperační den do domácího ošetření. Patologicko-anatomická diagnóza: Prenatální úmrtí zralého plodu, ženského pohlaví 3400/52, pravý uzel pupečníku. Úmrtí plodu je zapříčiněno nitroděložní asfyxií v důsledku aspirace plodové vody do průdušnice a průdušek.
v průběhu hospitalizace proveden a lze jen spekulovat o dalším postupu lékařů a výsledku těhotenství při jeho patologii. 5. Při diagnóze hypertenze v těhotenství ve III. trimestru těhotenství je indikováno vyšetření průtoku cév dopplerem minimálně jednou týdně. V tomto případě byla pacientka vyšetřena dopplerem v průběhu měsíce celkem dvakrát. 6. Aplikace Prostinu 0,5 mg do zadní klenby je metoda sice používaná, nicméně Prostin (PGE2 ve vehikulu sacharóze) je preparát k indukci porodu, nikoliv k preindukci. K preindukci jsou indikovány preparáty Prepidil, Propess nebo hydrofilní tyčinky Dilapan. 7. Od překladu na porodní sál dne 31. 7. 2002 v 13,30 hodin až do ukončení těhotenství 1. 8. 2002 v 11,30 hodin (22 hodin) udává rodička slabé nepravidelné kontrakce. Tyto nebyly posíleny uterokinetickou léčbou ani poté, co ve 4,45 hodin začala odtékat zkalená plodová voda. 8. Rodička byla pravidelně kardiotokograficky sledována. Záznamy jsou ale bez podpisu a vyhodnocení lékaře. Přestože jsou křivky suspektní až patologické, není na tuto situaci adekvátně reagováno. Ve 4,20 hodin nereaktivní, velmi omezeně variabilní křivka; v 7,10 hodin 2 minuty trvající decelerace na 80/min; v 7,30 hodin další decelerace s následnou sinusoidní silentní křivkou. Široká decelerace v 10,15 hodin, poté následuje preterminální záznam až do 11,18 hodin, kdy dochází k prudké deceleraci a záznam je ukončen. Třicetivteřinový záznam srdeční frekvence 55/min v 11,22 hodin již nelze validně hodnotit. 9. Indikace k císařskému řezu byla stanovena v 10,30 hodin. Plod byl vybaven v 11,30 hodin. Při těžké hypoxii plodu je toto prodlení těžko omluvitelné. 10. Při extrémní obezitě rodičky (155 kg) není indikován ani při těžké intrauterinní tísni plodu Pfannenstielův řez.
Závěr Přes řadu výše popsaných pochybení v průběhu hospitalizace pacientky se jako nejzávažnější jeví pozdní provedení císařského řezu při kardiotokografickém záznamu jasně svědčícím o těžké intrauterinní hypoxii plodu. Nitroděložní úmrtí plodu je možno dát do příčinné souvislosti s tímto prodlením. Pozdní ukončení porodu je možno označit jako postup non lege artis. V posuzování tohoto případu je nutno vzít v potaz nahromadění operačních zákroků v inkriminovanou dobu. 20
Kauza 3
Kauza 3 Kardiotokografie je v současné době stále základní vyšetřovací metodou v průběhu porodu.
Epikríza V době porodu byla pacientka 20letá primigravida primipara, svobodná prodavačka pracující v Praze. Její nejbližší příbuzná byla matka, se kterou bydlela na stejné adrese. Z rodinné anamnézy: Dědeček – tbc, babička – diabetes mellitus 1. typu, karcinom mammy, matka – snížená imunita. Z osobní anamnézy: Udává zvětšenou štítnou žlázu a sníženou imunitu bez dalších podrobností. Udává alergii na prach, roztoče a pyl. Z gynekologické anamnézy: Menses od 12 let, 28/5 cyklus pravidelný, krvácení střední. Šlo o první těhotenství. Nynější těhotenství: Poslední měsíčky udává 8. 7. 2002. Dle nich vypočítán termín porodu na 14. 4. 2003. Prenatální péče: Průkazka pro těhotné byla vystavena lékařem A v gynekologické ordinaci. Pravděpodobně od 27. 12. 2002 (24.+4 týden gravidity) přešla do jiného porodnického ambulantního pracoviště, kde byla poradna vedena lékařem B. První vyšetření v prenatální poradně proběhlo dne 9. 9. 2002 v 9.+0 týdnu těhotenství, toto vyšetření nevykazovalo žádné těhotenské riziko ani patologii. Byla provedena všechna doporučená vyšetření, která nevykázala odchylky od normálu. Pouze conjugata externa Baudelocque při vstupním vyšetření 16 cm, pánevní rozměry přeměřeny 15. 2. 2003 a rozměr conjugata externa korigován na 18 cm. V prenatální poradně vyšetřena v průběhu těhotenství celkem desetkrát v předepsaných intervalech. Poslední vyšetření proběhlo dne 26. 3. 2003 v 37.+2 týdnu těhotenství. V průběhu těhotenství neodebrán AFP – pacientka se nedostavila. Také UZ vyšetření byla provedena v doporučených termínech a nevykazovala žádné odchylky od normy. V 31.+4 týdnu těhotenství přeléčena pro suspektní bakteriální vaginózu Dalacinem vaginálním krémem. 21
28. 3. 2003 ve 14,19 hodin proveden non-stress test, dle popisu reaktivní, v normě. Přiložený záznam skutečně potvrzuje, že křivka byla v pásmu normokardie (bazální frekvence 135/min), oscilační, reaktivní, bez děložních kontrakcí. Průběh hospitalizace a porodu: Pro pravidelné děložní kontrakce volána dne 28. 3. 2003 v 5,49 hodin zdravotnická záchranná služba, která přijela do místa bydliště v 6,04 hodin. Na porodní sál gynekologicko-porodnického oddělení rodičku předala v 6,22 hodin. Somatologický nález zdravotní záchranné služby prokazoval fyziologické vitální funkce. Nález při příjmu na porodní sál byl následující: pravidelné kontrakce od 5,30 hodin, při přijetí po 7 minutách; plodová voda zachována, nekrvácí, pohyby cítí, ozvy plodu pravidelné; teplota 36,5 °C, tep 70/min, TK 120/80. Orientační interní vyšetření (nález na srdci a plících a ostatním těle) negativní. Zevní rozměry pánevní: diameter bispinalis 23 cm, diameter bicristalis 28 cm, diameter bitrochanterica 30 cm, conjugata externa 18 cm. Pánevní rozměry byly v mezích normy. Zevní a vnitřní porodnické vyšetření proběhlo týž den v 7,00 hodin: děložní fundus sahá 4 cm pod mečovitý výběžek, poloha plodu podélná, porodnická branka v průměru 2 cm, hlavička plodu vstupuje malým oddílem, vak blan zachován, děložní kontrakce po 3 minutách, slabší. Kardiotokografický nález fyziologický, podrobněji nepopsán. Příjem rodičky na porodní sál provedl lékař C v 7,00 hodin. Přiložený kardiotokografický záznam lze hodnotit následovně: počátek monitoringu v 6,29 hodin, ukončení v 6,50 hodin, délka monitoringu 21 minut, při fyziologickém nálezu dostačující. Bazální frekvence v pásmu normokardie, cca 130–140/min, reaktivní, oscilační, v krátkých úsecích saltatorní, pohyby plodu v pravidelných intervalech, kontrakční činnost nelze z přiložené křivky hodnotit. Intrapartální kardiotokografický záznam možno hodnotit jako fyziologický. Založena vložka do porodopisu. Průběh porodu byl pravidelně monitorován v intervalech 15–30 minut. V 8,30 hodin byl nález na rodidlech: branka 3 cm, klene se vak blan, pacientka pociťuje silné bolesti, žádá o epidurální analgezii. Tato byla indikována lékařem C v 8,45 hodin a aplikována v 9,10 hodin. Pravidelně monitorovány ozvy plodu přístrojem UDOP v intervalech 10–20 minut. V 10,00 hodin byla rodička porodnicky vyšetřena lékařem D s nálezem: čípek spotřebován, branka 3–4 cm, hlavička plodu vstouplá malým oddílem, klene se vak blan. Byla provedena dirupce vaku blan. Odtéká čirá plodová voda. Rodička byla vycévkována. Byla založena porodní křivka.
22
Vlastní hodnocení případu 1. Prenatální péče o pacientku byla vedena lege artis, dle současných doporučených postupů. Skutečnost, že se klientka nedostavila k plánovanému odběru krve na vyšetření hladin AFP, s největší pravděpodobností neovlivnila výsledek porodu. Běžné, nezávažné patologie v průběhu těhotenství byly adekvátně ošetřeny.
23
Kauza 3
Zánik branky ve 12,30 hodin. Do té doby porod probíhal graduálně ve fyziologickém časovém horizontu. Porod ukončen ve 13,15 hodin lékařem D Simpsonovými východovými kleštěmi pro nepostupující porod a abnormální rotaci záhlaví hlavičky. Tento stav byl diagnostikován až po porodu plodu. Doba od zániku branky do porodu plodu byla tudíž 45 minut. Dle dostupné dokumentace byla v průběhu porodu aplikována ve 12,45 hodin infuze 500 ml fyziologického roztoku se 2 j. oxytocinu. Po porodu plodu byla nitrožilně aplikována 1 amp. metylergometrinu. Placenta porozena spontánně středem za 10 minut po porodu plodu. Placenta byla normální morfologie, celková krevní ztráta za porodu byla 350 ml. Byla ošetřena porodní poranění. Průběh raného šestinedělí v průběhu hospitalizace byl komplikován poporodní anemií (nasazena léčba Sorbiferem 2 tbl. denně) a postmikčním močovým reziduem 500 ml (katetrizace močového měchýře permanentním katétrem na 24 hodin, i.m. aplikace Syntostigminu). Propuštěna do domácího ošetření 3. 4. 2003. Novorozenec byl po porodu předán k ošetření lékaři C. Jeho poporodní stav je popsán jako živý, resuscitace, dolichocefalie. Porodní hmotnost byla 3280 g. Skóre dle Apgarové bylo v 1. minutě 1, poté již nehodnoceno. Z přiložené dokumentace není jasné, které pacientce přiložený Astrup odebraný v 14,40 hodin patří. Patrně novorozenci. pH 6,809 a akt. BE 24,4 svědčí o těžké asfyxii. Novorozenec předán anesteziologovi ihned po porodu ve 13,15 hodin. Měl výraznou bradykardii (40/min), ojedinělý lapavý vdech. Byl prodýcháván ambuvakem s O2, okamžitě intubován, pokračování v přímé masáži srdce. Stav se nezlepšil. Intratracheální aplikace adrenalinu. Další postup viz anesteziologické vyšetření. Přibližně ve 14,30 hodin bylo dítě kardiopulmonálně stabilizované, bylo ponecháno v péči pediatra a poté předáno do péče převozní služby a přeloženo na novorozeneckou jednotku intenzivní péče.
2. Příjem na porodní sál byl proveden lege artis a všechny náležitosti spojené s příjmem byly splněny. Šlo o nekomplikovaný začátek porodu v 37. týdnu těhotenství. Vstupní kardiotokografický záznam byl fyziologický, děložní činnost pravidelná, plodová voda zachována při nálezu na brance 3 cm. Opakované vyšetření zevních pánevních rozměrů (třikrát), výška klientky a opakované biometrie plodu nesignalizovaly možný vznik nepoměru mezi naléhající částí plodu – hlavičkou a porodními cestami. Hmotnost novorozence a dynamika porodu nepřítomnost nepoměru potvrzují. 3. Lege artis při dostatečné indikaci a splněných podmínkách byla aplikována epidurální analgezie. 4. Až do zajití branky měl porod téměř školní průběh. Dirupce vaku blan byla provedena v adekvátní dobu při adekvátním nálezu a odtékající plodová voda byla čirá, což svědčí o dobrém stavu plodu. Nicméně výpovědní hodnota čirosti plodové vody je velmi nízká, pouze orientační. Ozvy plodu sledované přístrojem UDOP a zaznamenané v partogramu a v průběhu porodu byly fyziologické. Po vstupní CTG křivce již nebyl další kardiotokografický záznam proveden. Doba od natočení tohoto záznamu (konec záznamu v 6,50 hodin) a porodem plodu (13,25 hodin) byla 6 hodin a 35 minut. Vzhledem k tomu, že rodička měla v době provádění CTG záznamu pravidelné kontrakce po 3 minutách a nález na brance byl 2 cm, šlo o porod v chodu. Pokud není CTG záznam proveden v průběhu porodu po dobu 6 hodin 35 minut, jde za současného stavu porodnictví o postup non lege artis. Lze jen spekulovat, zda se tento fakt podílel, a případně v jaké míře, na špatném poporodním stavu novorozence. 5. Lege artis byla pro sekundárně slabé kontrakce v II. porodní době aplikována infuze s oxytocinem. 6. Protrahovaná II. porodní doba (45 minut) byla dle průběhu porodu pravděpodobně způsobena epidurální analgezií. Možnost nepoměru je velmi nepravděpodobná. 7. Patologicky protrahovaná II. porodní doba je nad 60 minut. Provést extrakci plodu pro protrahovanou II. porodní dobu po 45 minutách od zajití branky bez další indikace je nezvyklé, nicméně není možno tento postup posuzovat jako non lege artis. Extrakce plodu ženou (byť z dokumentace není známa její fyziognomie a síla, kterou mohla být schopna při trakci porodními kleštěmi vyvinout) během jedné kontrakce nepodporuje podezření na nepoměr mezi hlavičkou a porodními cestami.
24
Závěr Neprovedení kardiotokografického záznamu po dobu 6 hodin 50 minut v průběhu porodu je postupem non lege artis.
25
Kauza 3
8. Velmi závažnou chybou dokumentace je absence popisu klešťového porodu, což je velká porodnická operace, která musí být podobně jako císařský řez v dokumentaci řádně popsána, a to včetně podmínek, indikací, provedení výkonu a případných komplikací. Nelze tak posoudit, zdali následný stav plodu nemohl být způsoben následkem porodního poranění vzniklého extrakční operací porodnickými kleštěmi. Nicméně porodní poranění hlavičky plodu, které by mohlo vyvolat intracerebrální krvácení s následným špatným stavem plodu, není v pediatrické dokumentaci popsáno. 9. Je málo pravděpodobné, že by se na stavu plodu podílela abnormní rotace záhlaví hlavičky, i když zcela vyloučit to nelze. 10. Jako porodníkovi mi nepřísluší poporodní hodnocení stavu plodu, jeho resuscitace a dalších postupů pediatrů. 11. Vzhledem k tomu, že nedošlo k časnému úmrtí novorozence, není k dispozici patologicko-anatomický nález, který by mohl přispět k objasnění příčin negativního perinatálního výsledku pacientky.
Kauza 4 Ne každý perinatologický neúspěch je vina porodníků.
Epikríza Pacientka byla v době popisovaného případu 38letá svobodná úřednice, poprvé těhotná. Z rodinné anamnézy: Otec prodělal infarkt myokardu. Z osobní anamnézy: Udává běžná dětská onemocnění, ve 27 letech prodělala salmonelózu, od roku 2002 má náběh na lehké bronchiální astma. Z operační anamnézy: V roce 2004 byla provedena diagnostická laparo skopie pro primární sterilitu a byl diagnostikován uterus myomatosus a endometriosis externa pelvis minoris. Pacientka je alergická na dezinfekční prostředky, ale neví na které. Z gynekologické anamnézy: Gynekologické onemocnění neguje, menses od 14 let, cyklus 25denní, menstruační krvácení trvá 5 dní a je pravidelné. Nynější těhotenství: Poslední měsíčky pacientka udává 4. 7. 2004. Dle tohoto údaje byl vypočítán termín porodu na 11. 4. 2005. Prenatální péče: Pacientka je registrována v prenatální poradně u lékaře A. První návštěva v prenatální poradně proběhla dne 21. 9. 2004, a to v 11.+3 týdnu těhotenství. Vstupní vyšetření v prenatální poradně nevykazovala odchylky od fyziologického těhotenství. Těhotná měřila 160 cm při hmotnosti 54 kg, byla bez otoků, tlak 133/84 mmHg, moč chemicky negativní, odebraný sérologický screening negativní. Objektivní nález je psán rukou, proto špatně čitelný, nicméně je patrné, že těhotenství odpovídalo 11. týdnu. Dále byla pacientka sledována v prenatální poradně v doporučených časových rozmezích. Do 19. 1. 2005 byla vyšetřena celkem šestkrát. Vždy s negativním fyziologickým gynekologickým nálezem. Vzhledem k věku těhotné byla dne 4. 11. 2004 provedena amniocentéza ve zdravotnickém zařízení se závěrem: plod mužského pohlaví s normálním chromozomálním vyšetřením. Výsledky provedených vyšetření byly hodnoceny jako normální a bylo doporučeno ultrasonografické vyšetření plodu a další sledování u registrujícího gynekologa. 26
Vlastní hodnocení případu 1. Pacientka vstupovala do svého prvního těhotenství v 38 letech s anamnézou laparoskopicky potvrzené endometriózy a myomatózní dělohy. Šlo tedy o rizikovou primigravidu. 2. Prenatální péče byla započata v 12. týdnu těhotenství, tedy v doporučeném období prvního trimestru. 3. Prenatální péče probíhala v doporučených intervalech a byly provedeny všechny doporučené výkony pro prenatální péči.
27
Kauza 4
Ve 20. týdnu těhotenství byl proveden povinný UZ screening na vrozené vývojové vady s normálním nálezem a nebyla diagnostikována výrazná diference mezi délkou gravidity a velikostí plodu. Také další kontrolní vyšetření za čtyři týdny nesignalizovalo rozvoj hypotrofizace plodu (sonografická detekce ozev plodu, vzdálenost spona–fundus, odpovídaly stáří gravidity). Při kontrole v 28. týdnu již ale bylo na základě sonografického nálezu stanoveno podezření na hypotrofizaci plodu a těhotná byla ihned předána do péče gynekologicko-porodnické kliniky. Vstupní vyšetření na ambulanci gynekologicko-porodnické kliniky potvrdilo podezření na hypotrofii plodu ve 28. týdnu těhotenství a pacientka byla dne 20. 1. 2005 hospitalizována k dalšímu sledování a léčbě. Průběh hospitalizace a porodu: Na základě zhoršujícího se nitroděložního stavu plodu – nitroděložní růstová retardace o šest týdnů, patologický kardiotokografický záznam, nulové průtoky v arteria umbilicalis v diastole, centralizace oběhu a patologický biofyzikální profil – bylo dne 25. 1. 2005 indikováno ukončení těhotenství per sectio caesarea ještě týž den. Problematika byla diskutována s pacientkou, která i se svým přítelem podepsala pozitivní reverz s navrhovaným dalším postupem léčby. Týž den byl proveden císařský řez dle Gepperta a vybaven těžce hypotrofický plod mužského pohlaví o porodní hmotnosti 1398 g a délce 30 cm, který byl ihned předán do péče neonatologů novorozenecké jednotky intenzivní péče. Dle operačního protokolu proběhl císařský řez bez zvláštností a komplikací. Navzdory intenzivní poporodní neonatální péči novorozenec dne 8. 6. 2005 zmírá. Závěr histologického poporodního vyšetření placenty ze dne 28. 2. 2005 lékařem B: výrazně malá placenta s akcelerovanou zralostí klků a se zmnoženými syncytiálními pupeny.
4. Lege artis bylo provedeno cytogenetické vyšetření s nálezem normálního karyotypu. 5. Ultrazvuková vyšetření nesignalizovala do 24. týdne těhotenství možný rozvoj nitroděložní růstové retardace plodu. Jakmile byla tato v 28. týdnu těhotenství diagnostikována, byla pacientka zcela lege artis odeslána do péče perinatologického centra gynekologicko-porodnické kliniky. 6. Zde bylo těhotenství po provedení nutných komplementárních vyšetření a po definitivním stanovení diagnózy nitroděložní růstové retardace plodu a chronické hypoxie plodu ukončeno v 30. týdnu těhotenství per sectionem caesarean. 7. Ihned po porodu byl plod předán do péče neonatologům neonatologické jednotky intenzivní péče. K jejich diagnosticko-terapeutickým postupům se nemohu jako porodník vyjadřovat.
Závěr Souvislost mezi nesprávným postupem a újmou na zdraví: Z výše uvedeného popisu případu a rozboru postupů zdravotníků je patrné, že byly dodrženy veškeré doporučené postupy, a tudíž je možno postupy lékařů hodnotit jako lege artis.
Návrh doporučení komise Vzhledem k tomu, že byly dodrženy postupy lege artis, doporučuje komise o svých závěrech informovat stěžovatelku a další projednávání tohoto případu zastavit.
28
Kauza 5
Kauza 5 Problematická komunikace mezi rodičkou a personálem porodního sálu může vyústit nejen ve stížnost, ale i v soudní spor.
Epikríza V době inkriminovaného porodu byla pacientka 25letá, vdaná primigravida, primipara. Z osobní a rodinné anamnézy: Rodinná anamnéza i osobní anamnéza byly bez pozoruhodností. Z gynekologické anamnézy: Pravidelné menses měla od 12 let, cyklus po 28 dnech. Gynekologická anamnéza byla negativní. Nynější těhotenství: Datum nástupu posledních menses bylo 21. 10. 2006. Dle tohoto data byl vypočten termín porodu dle Naegeleho na 31. 7. 2007. Prenatální péče: Prenatální péče byla vedena ve zdravotnickém zařízení v Praze lékařem A. Prenatální péče započala dne 19. 2. 2007 v 16. týdnu těhotenství (16+6). V prenatální poradně byla vyšetřena celkem osmkrát. Byla provedena všechna doporučená vyšetření a úkony v prenatální poradně doporučené Českou gynekologickou a porodnickou společností. Všechna vyšetření se pohybovala v rámci těhotenské fyziologie. Jediným rizikovým faktorem byla pozitivní kultivace na gram-pozitivní streptokoky, diagnostikovaná dne 22. 6. 2007. Poslední návštěva v prenatální poradně byla dne 17. 7. 2007 se závěrem gravidita hebdomatis 37, hrdlo 1,5 cm, pro prst. Ostatní nálezy byly fyziologické. Od 10. 7. 2007 byla pacientka sledována na ambulanci porodního sálu gynekologicko-porodnické kliniky. Pro pravidelné kontrakce bylo nasazeno Magnesium lacticum. Porodnický nález byl fyziologický. Známky porodu nebyly přítomny. Průběh hospitalizace a porodu: Dne 21. 7. 2007 v 8,00 hodin došlo k odtoku čiré plodové vody, rodička cítila pohyby, nekrvácela, měla mírné bolesti v podbřišku. V 10,00 hodin byla vyšetřena lékařem B se závěrem: těhotenství 37. týden a 2 dny, poloha podélná hlavičkou, postavení I., předčasný odtok plodové vody. Vzhledem k pozitivitě kultivace na gram-pozitivní streptokoky (GBS) byla podána první dávka PNC 5 MIU i.v. 29
Pacientka byla přijata na porodní sál a bylo ordinováno sledování ozev plodu po 30 minutách a provedení kardiotokografického záznamu po 2 hodinách. Po výše uvedené aplikaci PNC byl aplikován Thiamin 100 mg i.m. a Secatoxin 25 kapek per os. Pacientka i funkce fetoplacentární jednotky byly v pravidelných intervalech hodnoceny a byly fyziologické. Další vyšetření lékařem proběhlo v 16,10 hodin (lékař C) s nálezem: subjektivně kontrakce po 3–4 minutách, nekrvácí. Vaginální nález: zbytek hrdla pro dva prsty volně, v průměru 4 cm, hlavička naléhá v sekundárním vaku blan. Byla provedena dirupce vaku blan, odtekla čirá plodová voda. Vzhledem k pozitivitě GBS byla indikována augmentace porodu. Dávky PNC byly aplikovány v doporučeném rozpisu. V 18,00 hodin proběhlo další vaginální vyšetření lékařem C. Byla shledána branka v průměru 5 cm, hlavička těsně naléhající na vchod. Byl aplikován Algifen 1 amp. i.m. Ve 20,00 hodin byla branka 8 cm, ozvy plodu 138/min, tenká branka v průměru 8 cm až lem, hlavička plodu naléhající na vchod. K zániku branky došlo ve 23,15 hodin. Z indikace nepostupující porod ve II. době porodní a tachykardie plodu byl porod ukončen ve 23,35 hodin vakuumextrakcí. Při splněných podmínkách pro provedení vakuumextrakce byla extrakce plodu o hmotnosti 3850 g a délce 54 cm provedena během jedné kontrakce. Po porodu byl diagnostikován pupečník obtočený dvakrát kolem krčku plodu. Skóre dle Apgarové bylo 6 – 8 – 8 bodů. Dle vyjádření pediatrů šlo o časný asfyktický syndrom. Poporodní krevní ztráta byla 700 ml, porodní poranění byla ošetřena suturou. Průběh raného šestinedělí byl fyziologický a pacientka byla propuštěna ve stavu odpovídajícímu stadiu časného šestinedělí do domácího ošetření. Hodnocení stavu novorozence – viz novorozenecká dokumentace patřící do kompetence neonatologa. Jako porodník nepopisuji, nehodnotím. Další hospitalizace proběhla od 3. 8. do 5. 8. 2007, a to pro podezření na rezidua post partum. Byla provedena revize děložní dutiny. Histologickým vyšetřením byla prokázána krevní koagula a částky korporálního endometria. Rezidua v pravém slova smyslu v rozsahu vyšetření nezjištěna.
Vlastní hodnocení případu 1. Pacientka byla v době popisovaného těhotenství a porodu neriziková žena, poprvé těhotná. 30
31
Kauza 5
2. Prenatální péče byla vedena lege artis. Byly dodrženy a splněny všechny doporučené postupy. 3. Ekonomické a společenské kontakty mezi pacientkou a zařízením mi nepřísluší hodnotit. 4. Převedení péče o klientku z ambulantního zařízení na pracoviště, kde se rozhodla rodit, je v případě ambulantního zařízení disponujícího kardiotokografem s možností hodnocení nitroděložního stavu plodu 40. týden těhotenství; v případě, že zařízení kardiotokograf k dispozici nemá a těhotenství není rizikové a nevykazuje známky patologie, je to 38. týden těhotenství. Postup lékaře A byl v souladu s doporučenými postupy ČGPS. Ojedinělé děložní kontrakce může těhotná cítit i v 33. týdnu těhotenství. Pokud se nejedná o známky předčasného porodu, jak tomu bylo v případě pacientky, nejedná se o těhotenskou patologii, kterou je nutno léčit. 5. Ambulantní léčba pacientky na porodnické ambulanci byla zcela adekvátní. 6. Zcela indikovaně proběhlo přijetí pacientky na porodní sál z indikace předčasného odtoku plodové vody v 37. týdnu gravidity, klinicky potvrzené. Byly aplikovány všechny patřičné diagnostické a terapeutické postupy na úrovni současné medicíny, které stav pacientky vyžadoval. 7. Monitorování porodu a medikace během něj odpovídaly současným běžným postupům. Nutno podotknout, že v současné době je aplikace Secatoxinu a Thiaminu za porodu považována za obsolentní. Aplikace Algifenu a polohování rodičky byly indikovány. 8. Dle dostupné dokumentace (porodní křivka není k dispozici) začal porod v cca 16,10 hodin – dle záznamu pravidelných kontrakcí v dokumentaci; porod plodu byl ukončen vakuumextrakcí ve 23,35 hodin. Porod tedy trval přibližně 7 hodin 25 minut – nešlo ani o porod překotný, ani o porod protrahovaný. 9. Ukončení porodu vakuumextraktorem bylo indikováno lege artis pro podezření na počínající hypoxii plodu, která byla po porodu plodu potvrzena. 10. Dle dokumentace nebyla indikace k provedení císařského řezu. 11. Vzhledem k histologickému nálezu materiálu z revize děložní dutiny je možno polemizovat o nutnosti provedení tohoto výkonu. 12. Námitky obsažené ve stížnosti pacientky jsou povětšinou charakteru organizačně psychologického, které mi nepřísluší soudit. Jde o nejasnosti týkající se přijetí k porodu, umístění manžela spolu s rodičkou na porodním pokoji, „laškování“ sestry při aplikaci klyzmatu, vybavení
porodního sálu gynekologicko-porodnické kliniky, pravděpodobně nezvládnutá komunikace mezi manželi a personálem porodního sálu. Poněkud komicky vyznívá stěžovatelčina záměna Simpsonova forcepsu s postavičkami amerického seriálu. 13. Vypracování porodního plánu, stejně tak jako odmítnutí klystýru je právem každé rodičky. Zavedení epidurální analgezie je součástí moderního porodnictví a v indikovaných případech za splnění provozních a medicínských podmínek je velmi nepravděpodobné, že by bylo pacientce odmítnuto. 14. Poporodní stav novorozence mi jako porodníkovi nepřísluší hodnotit. Toto je náplní odbornosti neonatologa.
Závěr Požadovaná vyjádření na dvě položené otázky: 1. Byl při poskytování zdravotní péče dodržen správný postup? Z medicínského hlediska jednoznačně byl. 2. Má být stížnost projednána v ústřední znalecké komisi? Z čistě medicínských důvodů není nutno tento případ projednávat v ústřední znalecké komisi MZ.
32
Kauza 6
Kauza 6 Po stanovení indikace k akutnímu provedení císařského řezu je nutné jej neprodleně provést.
Epikríza Pacientka byla v době popisovaného těhotenství 34letá, vdaná, IV. gravida. Pracovala jako úřednice. Z rodinné anamnézy: U babičky diabetes mellitus. Z osobní anamnézy: V roce 1996 amputace děložního čípku pro dysplazii, v roce 1998 byla laparoskopicky provedena apendektomie a v roce 2001 operace karpálního tunelu vpravo. Jiná závažnější onemocnění neudává. Je alergická na jód. Z porodnické a gynekologické anamnézy: V roce 1989 porodila per forcipem chlapce, 3200 g/51 cm; v roce 1992 spontánně porodila děvče 3280 g/50 cm; v roce 1994 podstoupila miniinterupci. Nynější těhotenství: Datum posledních menses bylo 5. 2. 2003. Podle tohoto data byl vypočítán termín porodu na 12. 11. 2003. Prenatální péče: Prenatální péče byla vedena v ambulanci porodnické a gynekologické kliniky fakultní nemocnice lékařem A. První prenatální vyše tření proběhlo 10. 2. 2003 se závěrem gravidita 9. týdne. Podle klinického a ultrazvukového nálezu šlo o fyziologickou graviditu. Dle dostupné dokumentace bylo v prenatální poradně postupováno v intencích doporučených postupů a veškerá screeningová vyšetření byla provedena s fyziologickým nálezem. Poslední vyšetření v prenatální poradně proběhlo ve 25. týdnu těhotenství + 1 den, a to v srpnu 2003 (den nečitelný). Vyšetření provedl lékař B. V pochvě prokázána infekce GBS, jinak nález fyziologický. Byl ordinován V-PNC ve vaginální aplikaci a Clotrimazol vaginálně. Pacientka byla objednána ke kontrole za tři týdny. Taktéž byla pozvána ke druhému ultrazvukovému screeningovému vyšetření. Pacientka byla v průběhu těhotenství hospitalizována v sanatoriu pro špinění. Podrobnosti nejsou v dostupné dokumentaci k dispozici. Dne 2. 8. 2003 přišla na ambulanci porodního sálu porodnické a gynekologické kliniky pro samovolný odtok plodové vody, který udávala 33
v 17 hodin. Dále si stěžovala na občasné tuhnutí břicha, cítila pohyby plodu a nekrvácela. Tentýž den v 21 hodin byla vyšetřena lékařem C s následujícím nálezem: Tem. (Temesváry?) pozitivní, děloha tonizovaná, vzdálenost symfýza–fundus 24 cm. Při vaginálním vyšetření děložní hrdlo téměř nepřítomno, pro špičku prstu, plodová voda toho času neteče. UZ nález: jeden živý plod, v poloze podélné hlavičkou, placenta na zadní stěně, plodová voda neodpovídá odtoku, je patrná i kolem hlavičky plodu. Odhad hmotnosti plodu byl 835 g. Kardiotokografický záznam byl reaktivní, bazální frekvence srdeční akce plodu 140/min. Závěr: jde o graviditu 26. týdne, stav po amputaci děložního hrdla, podezření na předčasný odtok plodové vody, pozitivita GBS. Průběh hospitalizace a porodu: Pacientka byla hospitalizována a byla ordinována indukce plicní zralosti kortikoidy. Dne 2. 8. 2003 ve 20,45 hodin byl aplikován Ampicilin, Diprophos, Gynipral, Prothazin. Statimově bylo ordinováno vyšetření CRP a leukocytů. V průběhu prvních dvou dnů hospitalizace (2. a 3. 8. 2003) byla pacientka afebrilní, pulz 110/min. Kardio tokografické záznamy z průběhu hospitalizace jsou popsány velmi nedbale, nicméně odpovídají záznamům srdeční akce plodu v začátku třetího trimestru těhotenství. Dne 4. 8. 2003 byl z kultivace z pochvy diagnostikován beta-hemolytický streptokok skupiny B, teplota 37,1 °C. Bylo pokračováno v terapii Ampicilinem. V identické terapii pak pokračováno dále až do 13. 8. 2003. V ten den pacientka afebrilní. Pokračovala perorální tokolýza. Kontrolní kultivace z pochvy prokázala infekci Klebsielou pneumoniae, která je rovněž citlivá na Ampicilin. Proto antibiotická léčba neměněna. K dosavadní medikaci byl přidán vaginálně aplikovaný Furantoin. Pacientka byla afebrilní, markery zánětu byly negativní. Dne 6. 8. 2003 byla pacientka přeložena na oddělení patologického těhotenství, kde se pokračovalo v nasazené terapii. Byla zvažována možnost provedení cerkláže, která ale nebyla provedena. Stav pacientky a nasazená terapie se až do 16. 8. nezměnily. Dne 16. 8. 2003 v 9,10 hodin došlo k odtoku plodové vody. Lékař D ordinoval aplikaci Diprophosu a Unasynu i.v. Dne 17. 8. 2003 se nadále pokračovalo v nasazené terapii. Pacientka byla afebrilní a markery zánětu byly negativní. Odhad hmotnosti plodu byl dle UZ 1100 g, kardiotokografický záznam byl bez patologií. Byl ordinován odběr na CRP a leukocyty. Dne 19. 8. 2003 byla datace gravidity 28.+0 týden, teplota 36,5 °C, TK 95/60, pulz 84/min, CRP 9. Kontrakce pacientka neměla, pohyby plodu 34
35
Kauza 6
cítila. Objektivní nález: děloha normotonická, třetí den odtéká čirá plodová voda, hrdlo zachovalé, pro špičku prstu, dle kardiotokografického nálezu dochází ke sníženému kolísání ozev plodu (podpis nečitelný). V 8,00 hodin velká vizita přednosty kliniky a primáře rozhodla o konzervativním postupu. Byly stanoveny následující ordinace: TK + P třikrát denně, medikace Gynipral tbl., Lekoptin, Magnesium lacticum, Unasyn i.v., Ferronat retard tbl. Na následující den byly ordinovány odběry na CRP a leukocyty. Dle záznamu v dekurzu týž den ve 23,10 hodin: normotonus, bez kontrakcí, TK 120/60, pulz 96/min, teplota 37,9 °C, úporná cefalea (podpis nečitelný). Nedaří se zachytit ozvy plodu monitorem. V 23,25 hodin byla dle UZ nálezu prokázána bradykardie plodu 60/70 min; vaginální nález: hrdlo spotřebované, branka pro špičku prstu, děloha normotonická. Byla konzultovaná vrchní služba. Ve 23,40 hodin další UZ nález, ozvy plodu nepřítomny, byla přivolána vrchní služba. Ve 23,45 hodin nález a ordinace snad vrchní služby (podpis nečitelný): pacientka udává bolesti v zádech, plodová voda odtéká, ultrazvukem nenalezeny ozvy plodu. Závěr: graviditas hebdomatis 28, suspektní intraamniální infekce. Ordinace: indukce porodu mrtvého plodu zavedením Prostinu E2, tablety do hrdla. Poté infuze s oxytocinem, eventuální epidurální analgezie, Plegomazin, 1 ampulka i.m. Dne 28. 8. 2003 v 0,10 hodin zavedena 1 tableta 0,5mg Prostinu do poševní klenby. Teplota 38,7 °C, CRP 14, leukocyty 5,99. V 1,00 hodin udává pacientka silné křížové bolesti, vaginální nález byl identický s předchozím, branka pro špičku prstu, hrdlo spotřebováno, dolní segment volný. Byla ordinována epidurální analgezie. Ve 2,30 hodin nasazena infuze 5% glukózy s 5 jednotkami oxytocinu. Pacientka pospávala. V 5,15 hodin stav idem, teplota 37,6 °C. V 6,55 hodin bolesti v podbřišku, špinění, při vaginálním vyšetření byla zjištěna branka o průměru 3 cm, tuhá. V 8,10 hodin porod mrtvého plodu mužského pohlaví, 1200 g/35 cm. Délka porodu 3 hodiny 40 minut. Porod placenty byl následován instrumentální revizí děložní dutiny v epidurální anestezii. Byly získány části blan a deciduy. Byla aplikována uterotonika do žíly (není uvedeno které), děloha se kontrahuje, krvácení ustává (podpis nečitelný). Ordinace: Unasyn, Mysalfon. Porod ukončen v 8,35 hodin. Ve 13,20 hodin udává pacientka pocit dechové tísně. Tachykardie, sa turace kyslíkem 70 %. Bylo vysloveno podezření na plicní embolii. Ve 13,30 hodin byla pacientka přeložena na JIP. Dle interní ordinace aplikace 5000 jednotek heparinu i.v. Další ordinace od 11,00 hodin jsou nečitelné. Ve 14,30 hodin došlo ke vzniku rozsáhlého erytému po celém těle, zejména
na obličeji a na hrudi. Pacientka byla napojena na monitor, klesá SpO2, maskou aplikován kyslík, tachykardie, hypotenze. Byl ordinován plicní scan. Vzhledem ke zhoršujícím se vitálním funkcím byla pacientka přeložena na KARIM. Po intenzivní anesteziologicko-resuscitační péči došlo dne 23. 8. 2003 v 10,09 hodin k úmrtí pacientky.
Vlastní hodnocení případu 1. Prenatální péče pacientky byla vedena lékařem A a lékařem B lege artis. Odchylky od fyziologického stavu, které byly minimálního charakteru, byly adekvátně rozpoznány a léčeny. Šlo o léčbu pozitivity GBS a hospitalizaci v sanatoriu pro hrozící potrat. 2. Při podezření na odtok plodové vody v 26. týdnu těhotenství byla pacientka přijata k hospitalizaci a adekvátně vyšetřena. Odtok plodové vody nebyl potvrzen. Výše popsané monitorování stavu pacientky a léčba byly adekvátní jejímu stavu. Šlo o postupy lege artis. 3. Po spontánním odtoku plodové vody dne 17. 8. 2003 byla pacientce podána druhá dávka kortikoidů a intravenózně byla aplikována antibiotika. 4. Na velké vizitě dne 19. 8. 2003 v 8,00 hodin bylo rozhodnuto o konzervativním postupu v další péči o těhotenství pacientky. V tuto dobu ještě neuběhlo 72 hodin od odtoku plodové vody. Kromě CRP 9 nevykazoval stav pacientky a plodu známky intraamniální infekce. Při prokázaném dobrém stavu matky a fetoplacentární jednotky v době velké vizity nebylo odložení ukončení těhotenství na následující den postupem non lege artis. 5. Při UZ záchytu bradykardie plodu (60–70/min) bylo indikováno provedení akutního císařského řezu. Z popisu v dekurzu není patrno, jak reagovala vrchní služba ve 23,25 hodin na tuto informaci, nicméně za 15 minut již ultrazvuk ozvy plodu neprokázal. Úvaha o tom, zda by okamžitá indikace a provedení císařského řezu ve 23,25 hodin zamezily intrauterinnímu odumření plodu, je čistě spekulativní. 6. Po stanovení diagnózy intrauterinního úmrtí plodu byl postup lékařů (indukce porodu prostaglandiny, epidurální analgezie, revize děložní dutiny pro podezření na rezidua) lege artis a porod pacientky trval 3 hodiny 40 minut. Známky zánětu u pacientky (teplota, CRP) byly adekvátně léčeny intravenózní aplikací antibiotik.
36
Závěr Z porodnického hlediska byly v případu pacientky použity diagnosticko-léčebné metody, které odpovídají současným poznatkům medicíny, a postupy lékařů je možné hodnotit jako lege artis. K anesteziologicko-resuscitační péči se jako porodník nemohu vyjádřit.
37
Kauza 6
7. Při nástupu dechové tísně, tachykardie a poklesu SpO2 u matky byla pacientka správně přeložena na JIP a iniciální aplikace heparinu byla postupem lege artis. Vzhledem k nečitelnosti údajů se nemohu vyjádřit k adekvátnosti terapie. Pro zhoršení stavu byla pacientka lege artis přeložena na KARIM.
Kauza 7 Na patologie kardiotokografické křivky musí reagovat i lékař pouze s odbornou způsobilostí. Tento však musí být pod supervizí lékaře se specializovanou způsobilostí.
Epikríza Pacientka, v průběhu těhotenství v domácnosti, byla v době inkriminovaného těhotenství 38letá vdaná tercigravida, secundipara. Rodinná anamnéza: bezvýznamná. Osobní anamnéza: bez pozoruhodností. Z gynekologické anamnézy: První měsíčky se dostavily ve 13 letech, byly pravidelné po 28 dnech, trvaly 4 dny. V roce 1987 podstoupila již v těhotenství resekci septa v pochvě. V roce 1988 spontánně porodila chlapce, 3100 g a 50 cm. Tento byl postižen rozštěpem patra a Williamsovým-Beurenovým syndromem. Nekojila. V roce 1988 podstoupila miniinterrupci. Nynější těhotenství: Dle průkazky pro těhotné, vystavené lékařem A, odborným ženským lékařem, dne 11. 2. 2002, nastoupily poslední menses dne 13. 11. 2001. Dle tohoto údaje byl vypočítán pravděpodobný termín porodu na 20. 8. 2002. Prenatální péče: Prenatální péče započala dne 11. 2. 2002, a to v 13. týdnu těhotenství (12 týdnů + 6 dní). V prenatální poradně byla od té doby pravidelně vyšetřována v cca 14denních intervalech. Byla provedena všechna doporučená screeningová vyšetření. Ve 29. týdnu byla pro výtok přeléčena Macmirorem, ve 30. týdnu bylo nasazeno Magnesium lacticum pro pokročilý nález na děložním hrdle a dále Sorbifer Durules pro anemii matky (Hb 91 g/l). Ultrazvuková vyšetření a laboratorní vyšetření v průběhu ambulantní péče byla v mezích normálu. Dle průkazky pro těhotné byla jmenovaná v průběhu těhotenství třikrát hospitalizována. Data hospitalizace v průkazce jsou nečitelná, důvody nejsou uvedeny, dokumentace o hospitalizacích chybí. Dne 8. 3. 2002 byla provedena amniocentéza z indikace věku matky a genetického postižení prvního dítěte. Výsledek byl negativní s nálezem karyotypu 46 XY, svědčící pro geneticky normální plod mužského pohlaví. 38
39
Kauza 7
Dne 24. 6. 2002, v 31. týdnu těhotenství, bylo ultrazvukovým vyšetřením prokázáno postižení plodu – pes equinovarus l. dx., polyhydramnion. Průběh hospitalizace a porodu: Pacientka byla přijata na ženské oddělení nemocnice dne 25. 6. 2002 v 32. týdnu těhotenství, a to z indikace UZ nálezu polyhydramnia. V průběhu hospitalizace došlo k nárůstu hodnot alfa-fetoproteinu. Z indikace narůstajícího polyhydramnia byla provedena amniodrenáž. Vyšetřením IgM a IgG protilátek byla potvrzena infekce parvovirem B19. Stav plodu byl monitorován jak kardiotokograficky, tak dopplerovskou sonografií. V průběhu hospitalizace byla aplikována adekvátní terapie antibiotiky, kortikoidy a tokolytiky. Prepartální hospitalizace probíhala dle dostupné dokumentace za adekvátního monitoringu stavu těhotné a fetoplacentární jednotky. Dne 30. 7. 2002 byla provedena, snad pro polyhydramnion (indikace není v dekurzu popsána, stejně tak není uveden indikující lékař), preindukce (preparát není uveden). Následující den byla zavedena prostaglandinová indukce porodu (Prostin, není uvedena dávka a místo aplikace, chybí podpis indikujícího lékaře). V 16,06 hodin udává pacientka, že necítí pohyby a že ve sprše začala krvácet v kusech. V 18,08 hodin bylo napojeno KTG. Při kontrole vložky byla tato čistá, to znamená bez známek krvácení. Vaginální vyšetření prokázalo hrdlo délky 1,5–2 cm, vnitřní branka volně prostupná pro prst. Hlavička balotuje ve vchodu pánevním. Pacientka pociťovala bolesti v podbřišku, kontrakce nepociťovala. Na KTG byly zastiženy alterace ozev plodu. Byl aplikován kyslík a volán lékař. Kardiotokografický záznam z tohoto období není v dokumentaci k dispozici. Vyšetření lékařem není uvedeno. V 18,45 hodin udávala pacientka bolesti v podbřišku, které vystřelovaly do zad, pociťovala i kontrakce. Byla napojena na KTG. Nekrvácela, pohyby plodu cítila. KTG křivka nebo její popis opět chybí. Dne 1. 8. 2002 byla pacientka v 37. týdnu těhotenství a 2 dny. V 1,00 hodin opět slabě krvácí. Bylo provedeno vyšetření KTG – opět bez popisu nebo křivky doložené v dokumentaci. Ultrazvukové vyšetření bylo v normě. Lékařem B (snad, podle podpisu?) bylo doporučeno zítra opakovat indukci porodu. Pacientka byla poučena. Cítila se dobře, nekrvácela, byl aplikován Fragmin 2500 j. podkožně. Dne 2. 8. 2002 se pacientka cítila dobře, cítila pohyby plodu, nekrvácela. V 7,00 hodin byla vyšetřena lékařem B s nálezem: hrdlo mediosakrálně, pro prst, asi 2 cm dlouhé, bez děložních kontrakcí. Byla stanovena diagnóza: gravidita hebdomatis 37+2, dle UZ vyšetření 38–39 týdnů; polyhydramnion.
Intracervikálně byla zavedena tableta 3 mg Prostinu. Dále bylo doporučeno nepřijímat potravu a tekutiny, kardiotokografické sledování, sledování kontrakcí a při pravidelných kontrakcích přeložení pacientky na porodní sál. Byl aplikován Thiamin, Syntostigmin a Buscopan nitrosvalově. V 8,15 hodin bylo při vaginálním vyšetření zjištěno hrdlo sakrálně, 1 cm, volně pro prst. Dle KTG zjištěna alterace ozev plodu. Dle přiložené kopie KTG křivky po není známo, jak dlouho trvala silentní křivka plodu, která cca v 7,35 hodin přešla v křivku fyziologickou. V asi 8,45 hodin došlo k variabilním deceleracím. Záznam byl ukončen v cca 8,10 hodin, kdy nedošlo k úpravě ozev k fyziologické křivce. Pacientka byla přeložena na porodní sál, byla ordinovaná dirupce vaku blan a kontinuální sledování KTG (podpis nečitelný). V 8,45 hodin byla pacientka vyšetřena snad lékařem C s nezměněným vaginálním nálezem. Kopie kardiotokografického záznamu je nekvalitní, nicméně je patrná snad pozdní decelerace v 8,40 hodin. V 8,50 hodin opět vyšetřena s nezměněným vaginálním nálezem. Byla ordinována příprava na porod. Další kardiotokografický záznam je od 9,40 do 11,00 hodin. Dle přiložené kopie křivky šlo o fyziologický záznam. Následující kardiotokografické záznamy nejsou k dispozici. Byly sledovány ozvy plodu auskultačně, snad stetoskopem, udávaná frekvence byla fyziologická. Ve 12,00 hodin byla pacientka opět vaginálně vyšetřena s nálezem: branka v průměru 4 cm, hlavička volně naléhá na vchod, dále nečitelné. Byl ordinován relaxační pobyt ve vaně. Ve 12,45 hodin došlo k zániku branky a dle udávaných hodnot pod čarou byla u plodu přítomná bradykardie. Ve 12,44 hodin byla pro sekundárně slabé kontrakce doporučena infuze 100 ml fyziologického roztoku s 2 jednotkami oxytocinu. Indikující lékař nepodepsán. Dle uvedených hodnot 102–112, snad ozev plodu, šlo o bradykardii plodu. Ve 13,03 hodin byl porozen plod mužského pohlaví, 3440 g/51 cm, asfyktický (skóre dle Apgarové 0 v 1. minutě). Z dokumentace není patrné, zdali byl u porodu přítomen neonatolog. Nitrožilně byl rodičce aplikován metylergometrin. Ve 13,15 hodin byla aplikována infuze 500 ml fyziologického roztoku s 10 jednotkami oxytocinu. Placenta se neodlučovala, byla provedena sutura epiziotomie, pacientka krvácela z těla i z děložního hrdla, placentu nebylo možné spontánně vybavit. Krevní ztráta byla 200 ml + plodová voda. Ve 13,30 hodin byla došita sutura, pacientka stále krvácela z dělohy, placentu nebylo možné vybavit. Byl volán lékař D. Krevní ztráta činila 600 ml.
40
