VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra ekonomických studií Obor: Finance a řízení
Možnosti snížení mzdových nákladů u konkrétní firmy
Bakalářská práce
Autor: Štěpánka Spiritová Vedoucí práce: Ing. Magda Morávková Jihlava 2012
Anotace Bakalářská práce se zabývá možnostmi snížení mzdových nákladů u zaměstnavatele. V teoretické části se nachází charakteristika zdanění mezd v České republice, problematika zaměstnávání osob se zdravotním postižením a možnosti poskytování nepeněžního plnění zaměstnancům. Praktická část zahrnuje analýzy a výpočty mzdového zatížení konkrétní firmy v případě využití dotací na zaměstnávání osob se zdravotním postižením a zaměstnaneckých benefitů.
Závěr práce obsahuje shrnutí
výsledků a doporučení pro firmu.
Klíčová slova Mzda, zdanění mezd, mzdové náklady, náhradní plnění, zaměstnanecké benefity, dotace
Annotation Thé bachelor project is dealing with the possibilities of the labor costs for an employer. In the teoretical part there is characteristic of salary taxation in the Czech Republic, the issue of employing disabled poeple and the possibilities of providing a non-monetary benefits to the employees. The practical part is including the analysis and calculations of salary burden in the specific company in case of using grants
for
employing
disabeled
poeple
and
employees‘ benefits. The
conclusion summarizes the results and the recommendations to a company.
Key words Salary, salary taxatation, salary costs, substitute payment, employees‘ benefits, grants
Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucí bakalářské práce Ing. Magdě Morávkové za odborné konzultace, cenné rady a připomínky při tvorbě této práce. Dále děkuji své rodině za podporu a trpělivost.
Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 10. května 2012 ..................................................... Podpis
Obsah 1
ÚVOD A CÍL PRÁCE ......................................................................................................8
2
ZÁVISLÁ ČINNOST .......................................................................................................9 2.1 „ŠVARCSYSTÉM“ .............................................................................................................9 2.2 DRUHY PRACOVNĚ- PRÁVNÍCH VZTAHŮ .........................................................................10
3
ODMĚŇOVÁNÍ ZA PRÁCI.......................................................................................... 12 3.1 MINIMÁLNÍ MZDA ..........................................................................................................12 3.2 ZARUČENÁ MZDA...........................................................................................................13
4
ZDANĚNÍ MEZD ...........................................................................................................15 4.1 DAŇ Z PŘÍJMU ................................................................................................................18 4.1.1
Osvobozená peněžní i nepeněžní plnění................................................................ 19
4.1.2
Zálohová daň ........................................................................................................20
4.1.3
Srážková daň .........................................................................................................20
4.1.4
Nezdanitelné části základu daně ...........................................................................20
4.1.5
Daňové zvýhodnění - slevy na dani.......................................................................23
4.1.6
Superhrubá mzda ..................................................................................................24
4.2 SOCIÁLNÍ POJIŠTĚNÍ .......................................................................................................26 4.2.1
Poplatníci pojistného na sociální zabezpečení .....................................................26
4.2.2
Vyměřovací základ pojistného ..............................................................................27
4.2.3
Maximální vyměřovací základ ..............................................................................28
4.2.4
Sazby pojistného a výpočet pojistného..................................................................29
4.2.5
Příjmy a výdaje státního rozpočtu ........................................................................30
4.3 VŠEOBECNÉ ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ ................................................................................31 4.3.1
Plátci pojistného na zdravotní pojištění ............................................................... 31
4.3.2
Zdravotní pojištění zaměstnanců ..........................................................................32
4.3.3
Vyměřovací základ pojistného ..............................................................................33
4.3.4
Maximální vyměřovací základ ..............................................................................34
4.3.5
Sazba pojistného a výpočet pojistného .................................................................35
5
ZÁKONNÉ POJIŠTĚNÍ ODPOVĚDNOSTI ZAMĚSTNAVATELE.......................37
6
NÁHRADNÍ PLNĚNÍ ....................................................................................................38 6
7
ZAMĚSTNANECKÉ BENEFITY ................................................................................40
8
SPOLEČNOST AB S.R.O. ............................................................................................. 43 8.1 ZAMĚSTNANCI ...............................................................................................................43 8.1.1
Osoby se zdravotním postižením ...........................................................................44
8.1.2
Odměňování ..........................................................................................................46
8.2 ANALÝZA TRŽEB A MZDOVÝCH NÁKLADŮ .....................................................................47 8.3 RŮZNÉ DRUHY PRACOVNĚ PRÁVNÍCH VZTAHŮ A MZDOVÉ NÁKLADY ............................. 52 9
VYUŽÍVANÉ MOŽNOSTI SNÍŽENÍ MZDOVÝCH NÁKLADŮ ........................... 55 9.1 DOTACE NA ZAMĚSTNÁVÁNÍ OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM ..................................55 9.2 SNÍŽENÍ ODVODU NA ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ U INVALIDNÍCH OSOB ................................ 57 9.3 SLEVA NA DANI Z PŘÍJMU PRÁVNICKÝCH OSOB .............................................................. 58 9.4 SLUŽEBNÍ AUTO PRO OSOBNÍ POTŘEBU ZAMĚSTNANCE ..................................................59 9.5 STRAVENKY A OSTATNÍ POUKÁZKY ...............................................................................60 9.6 PŘÍSPĚVEK NA PENZIJNÍ A ŽIVOTNÍ POJIŠTĚNÍ .................................................................60 9.7 OSTATNÍ NEPENĚŽNÍ PLNĚNÍ POSKYTOVANÁ ZAMĚSTNANCŮM ......................................60
10 NÁVRH SNÍŽENÍ MZDOVÝCH NÁKLADŮ PRO ROK 2012 ............................... 61 10.1
ÚSPORA MZDOVÝCH NÁKLADŮ U STRAVENEK ........................................................... 63
10.2
ÚSPORA MZDOVÝCH NÁKLADŮ U PENZIJNÍHO PŘIPOJIŠTĚNÍ .......................................64
10.3
POROVNÁNÍ MZDOVÝCH NÁKLADŮ KONKRÉTNÍCH ZAMĚSTNANCŮ ........................... 65
11 SHRNUTÍ A DOPORUČENÍ ........................................................................................73 12 ZÁVĚR ............................................................................................................................ 74 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY...................................................................................76 MONOGRAFICKÁ LITERATURA ............................................................................................... 76 LEGISLATIVA .........................................................................................................................76 INTERNETOVÉ ZDROJE ............................................................................................................76 SEZNAM TABULEK .............................................................................................................78 SEZNAM GRAFŮ ..................................................................................................................79 SEZNAM OBRÁZKŮ ............................................................................................................79 SEZNAM ZKRATEK ............................................................................................................80
7
1 Úvod a cíl práce Pro svoji bakalářskou práci jsem si zvolila téma Možnosti snížení mzdových nákladů u konkrétní firmy. Podnikám v oboru účetnictví a daní a pracovně právními vztahy a problematikou mezd se zabývám téměř denně. Odměňování zaměstnanců je v každé společnosti nákladově významnou položkou. Firmy v době hospodářské stagnace hledají možnosti, jak tyto náklady optimalizovat. Zdanění mzdy ovlivňuje naši životní úroveň více, než si sami uvědomujeme. Nejedná se přitom jen o daň z příjmu, ale též o sociální a zdravotní pojištění. Část tohoto pojištění odvádí ze své hrubé mzdy zaměstnanec, ale mnohem více odvádí na pojistném za své zaměstnance zaměstnavatel. Čistá mzda, která je vyplacena zaměstnanci je proto značně odlišná od mzdových nákladů, které musí vydat zaměstnavatel za svého zaměstnance. Abychom se měli lépe a naše životní úroveň neklesala, mělo by být každoroční zvýšení čistého příjmu vyšší než je inflace. Ne všechny firmy však mohou v době hospodářské stagnace navyšovat každoročně hrubé mzdy a tím i své mzdové náklady na zaměstnance. Cílem mé bakalářské práce je charakterizovat, jaké jsou možnosti zaměstnavatelů udržet alespoň stávající životní úroveň svých zaměstnanců při nezvyšování mzdových nákladů. Teoretickou část své práce jsem rozdělila do sedmi hlavních kapitol. Nejprve charakterizuji závislou práci a odměňování za ni, v další rozsáhlé kapitole se zabývám zdaněním závislé práce v České republice. Na závěr teoretické části se věnuji dalším tématům spojeným se zaměstnáváním osob, jako je zákonné pojištění zaměstnavatele, náhradní plnění nebo zaměstnanecké benefity. V následující praktické části své práce vyhodnocuji mzdové náklady nejmenované konkrétní firmy, která je firmou zaměstnávající více než 50% osob se zdravotním postižením a může tak poskytovat náhradní plnění firmám, které neplní povinný podíl zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Tato důležitá skutečnost je pro firmu nejvýznamnější úsporou mzdových nákladů a zároveň jí zvýhodňuje před konkurencí v oblasti obchodu. Na základě zhodnocení pracovně právních vztahů ve společnosti, daňového zatížení mezd zaměstnanců a možností poskytování zaměstnaneckých benefitů navrhuji další snížení mzdových nákladů pro rok 2012.
8
2 Závislá činnost1 Pojem závislé činnosti je v poslední době často diskutovaným tématem. V zákoně o daních z příjmu je v § 6 závislá činnost charakterizována jako činnost, při které je poplatník při výkonu práce povinen dbát příkazů plátce. Tento citovaný pojem „závislá činnost“ není zcela totožný s pojmem „závislá činnost“ z pracovně právního hlediska. Ministerstvo financí vydalo zvláštní pokyn o vymezení pojmu závislé činnosti, ve kterém se praví: Podstatným a základním rysem závislé činnosti je skutečnost, že není vykonávána zcela nezávisle, tzn. pod vlastním jménem, na vlastní účet a s vlastní odpovědností poplatníka. Vymezení pojmu „závislá činnost“ proto nemůže být redukováno pouze na činnost vykonávanou podle příslušných příkazů a pokynů, nýbrž se musí jednat o činnost skutečně závislou na osobě plátce.
2.1 „Švarcsystém“ Švarcsystém je označení pro způsob ekonomické činnosti, při které osoby vykonávající pro zaměstnavatele závislou práci nejsou jeho zaměstnanci, ale formálně vystupují jako samostatní podnikatelé. Novela zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti řeší jednoznačně výklad tzv. „švarcsystému“, jako výkon nelegální práce. Taková práce je považována od 1. ledna 2012 za práci „na černo“ a je podle toho také sankcionována. Zaměstnavateli hrozí pokuta od 250.000 Kč do 10.000.000 Kč za umožnění výkonu nelegální práce a fyzické osobě 100.000 Kč za výkon nelegální práce. Ve své práci nepovažuji švarcsystém za jednu z možností snížení mzdových nákladů, přesto že v uplynulých letech tak tento zavedený systém mnoho firem využívalo. 2
1
Pokyn č D - 285 k aplikaci §6 odst. 1 a 2 zákona č 586/1992 Sb., o daních z příjmu
2
JUDr. ŠUBRT, Bořivoj, Ing. TREZZIOVÁ, Dana. Závislá práce, nelegální práce a „švarcsystém“ od 1. 1.2012[online]. ©2012,2.12.2011,[cit.2012-04-12]. Dostupný z WWW:
.
9
2.2 Druhy pracovně- právních vztahů 1. ledna 2012 přinesla rozsáhlá novela zákoníku práce a souvisejících zákonů (zákon o zaměstnanosti, sociálním a zdravotním pojištěním) změny, které mají citelný dopad na pracovně právní vztahy. Mezi nejvýznamnější patří úprava doby trvání pracovního poměru na dobu určitou mezi týmiž smluvními stranami, možnost prodloužení zkušební doby u vedoucích zaměstnanců až na 6 měsíců, úpravy výpovědí, kdy má zaměstnavatel možnost dát zaměstnanci výpověď z důvodu hrubého porušení režimu dočasně práce neschopného pojištěnce a novinky u dohod o provedení práce. a)
Pracovní poměr - zaměstnavatel má zajišťovat plnění svých úkolů především zaměstnanci v pracovním poměru. Pracovní poměr se zakládá pracovní smlouvou mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem, pracovní smlouva musí být uzavřena písemně, zkušební doba se sjednává na dobu 3 měsíců, případně na dobu 6 měsíců u vedoucích pracovníků, pracovní poměr vzniká dnem, který byl uveden ve smlouvě jako den nástupu do práce. Pracovní poměr trvá po dobu neurčitou, nebyla-li výslovně sjednána doba jeho trvání. Pracovní poměr na dobu určitou mezi týmiž smluvními stranami nesmí přesáhnout 3 roky a může být opakován pouze dvakrát. Pracovnímu poměru, jeho vzniku, trvání i skončení se věnují §30 -§73 Zákoníku práce (Zákon č. 262/2006 Sb.)
b)
Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr – v dohodách o pracích konaných mimo pracovní poměr není zaměstnavatel povinen rozvrhnout zaměstnanci pracovní dobu. Na práce konané na základě dohod se vztahuje úprava shodná s výkonem práce v pracovním poměru. To však neplatí pro
převedení na jinou práci a přeložení
dočasné přidělení
odstupné
pracovní dobu a dobu odpočinku
překážky v práci na straně zaměstnance
dovolenou
10
skončení pracovního poměru
odměňování, s výjimkou minimální mzdy
cestovné
Dohoda o provedení práce – v dohodě o provedení práce musí být uvedena doba, na kterou se dohoda uzavírá. Rozsah práce, na který se dohoda uzavírá, nesmí být větší než 300 hodin v roce. Jednotlivé dohody u téhož zaměstnavatele se sčítají. Dohoda musí být uzavřena vždy písemně.
Dohoda o pracovní činnosti – dohodu o pracovní činnosti může zaměstnavatel se zaměstnancem uzavřít i na dobu kratší než 300 hodin. Na základě dohody o pracovní činnosti je možné vykonávat pouze práci nepřekračující v průměru polovinu stanovené týdenní pracovní doby. V dohodě o pracovní činnosti musí být sjednané práce, sjednaný rozsah pracovní doby a doba, na kterou se dohoda uzavírá. Dohodu o pracovní činnosti lze zrušit dohodou smluvních stran k určitému dni nebo bez udání důvodu jednou ze smluvních stran. V takovém případě je výpovědní lhůta 15 dní. Dohodu o pracovní činnosti musíme uzavřít vždy písemně.3
Pracovně právní vztahy vznikající na základě dohod konaných mimo pracovní poměr se obecně označují pojmem “ brigáda“. Brigádník je potom ten, kdo vykonává práci na základě takto nastaveného pracovně- právního vztahu. Pojmy brigáda nebo brigádník česká legislativa nezná.
3
Zákoník práce, zákon č. 262/2006 Sb., § 30 -§ 77
11
3 Odměňování za práci Odměňování za práci zaměstnanců v pracovním poměru je v současné době upraveno v zákoníku práce. Podle zaměstnavatele, který vyplácí zaměstnanci odměnu za práci, rozlišujeme mzdu a plat. Zaměstnanci zaměstnavatele, který podniká za účelem zisku, je za vykonanou práci vyplácena mzda. Zaměstnanci, jehož zaměstnavatel dostává finance na pokrytí odměn zaměstnanců z veřejného rozpočtu, pobírají plat. Za stejnou práci nebo práci stejné hodnoty přísluší všem zaměstnancům u zaměstnavatele stejná mzda, plat nebo odměna z dohody. Údaje o mzdě a platu musí být uvedeny v pracovní smlouvě, která má písemnou formu, nebo je zaměstnavatel povinen o nich informovat zaměstnance nejpozději 1 měsíc od zahájení pracovního poměru, taktéž písemnou formou. Za odměnu za práci se nepovažují náhrady mzdy, cestovní náhrady, odstupné, výnosy z kapitálových podílů nebo obligací a odměny za pracovní pohotovost či jiné benefity zaměstnavatele, které nejsou poskytovány za práci, ale jen v souvislosti se zaměstnáním. Mzda nebo plat jsou splatné po vykonání práce, a to nejpozději v kalendářním měsíci následujícím po měsíci, ve kterém vzniklo zaměstnanci právo na mzdu nebo plat.4
3.1 Minimální mzda Nejnižší výší přípustné odměny za práci v základním pracovně právním vztahu je minimální mzda. Mzda, plat nebo odměna z dohody nesmí být nižší než minimální mzda. Výši základní sazby minimální mzdy stanovuje vláda nařízením, a to zpravidla s účinností
od
začátku
kalendářního
roku
s přihlédnutím
k vývoji
mezd
a
spotřebitelských cen.5 Minimální mzda by měla představovat ochranu před vyplácením nepřiměřeně nízkých mezd a platů zaměstnancům. Ministerstvo práce a sociálních věcí počítalo s navýšením minimální mzdy od 1. 1. 2012 na 8400 Kč měsíčně a 50 Kč na hodinu, anebo na 8500 Kč měsíčně a 50,60 Kč na hodinu. Vládou ČR však nebyl schválen ani jeden návrh, minimální mzda zůstává pro
4 5
Zákoník práce, zákon č. 262/2006 Sb., § 109 - § 110 Zákoník práce, zákon č. 262/2006 Sb., § 111
12
rok 2012 stejná jako posledních 5 let, základní mzda pro 40 hodinovou týdenní pracovní dobu je 8000 Kč za měsíc a 48,10 Kč za hodinu práce.6
3.2 Zaručená mzda7 Pojem zaručená mzda byl zaveden s novým zákoníkem práce v roce 2007. Pod tímto pojmem rozumíme mzdu, na kterou vznikl zaměstnanci nárok. Zaručená mzda stanoví nejnižší cenu práce s ohledem na složitost, odpovědnost a namáhavost vykonávané práce. Nejnižší úroveň zaručené mzdy stanovuje vláda svým nařízením. V příloze k nařízení vlády č.
567/2006 Sb. jsou uvedeny obecné
charakteristiky prací, které je zařazují do některé z 8 skupin. V případě jiné stanovené pracovní doby než 40 hodin týdně se hodinové sazby nejnižší úrovně zaručené mzdy úměrně zvyšují. Nejnižší úroveň zaručené mzdy se vždy vztahuje k 40 hodinovému pracovnímu týdnu. Nedosáhne-li mzda nebo plat zaměstnance příslušné nejnižší zaručené úrovně, je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnanci doplatek. Zaručená mzda se vztahuje i na zaměstnance odměňované úkolovou mzdou. Z následující tabulky je patrné, že stanovení hodinové nejnižší zaručené mzdy je při zkrácené pracovní době ze 40 hodin týdně na 38,75 nebo 37,5 hodin týdně rozdílné, aby byla zachována měsíční zaručená mzda.
6 7
MPSV [online] 17.8.2011 , [cit. 2012-04-12]dostupný z WWW:.mpsv.cz JUDr. Bořivoj, ŠUBRT: Abeceda mzdové účetní, ANAG, 2011, s. 533, ISBN 978-80-7263-635-8 , s 95
13
Tabulka 1: Zaručená mzda - skupiny prací
Skupiny prací Skupina prací
40 hod. týdně (Kč/hod)
38,75 hod. týdně (Kč/hod)
37,5 hod. týdně (Kč/hod)
v Kč za měsíc
1
48,1
49,6
51,3
8000
2
53,1
54,8
56,6
8900
3
58,6
60,5
62,5
9800
4
64,7
66,8
69
10 800
5
71,5
73,8
76,2
12 000
6
78,9
81,4
84,1
13 200
7
87,1
89,9
92,8
14 600
8
96,2
99,3
105,5
16 100
Zdroj: Finanční krize a zaručená mzda, www.mesec.cz
14
4 Zdanění mezd Mzdové náklady jsou důležitou nákladovou položkou každého podnikatele. I významní investoři směřují své investice do zemí s kvalifikovanými zaměstnanci a nízkou cenou práce. Důležitým údajem pro každého zaměstnance je hrubá mzda. Částka, kterou si zaměstnanec přinese domů je však nižší o zdanění mzdy a povinné odvody na sociální a zdravotní pojištění. Na výplatní pásce ji najdeme u údaje „čistá mzda“. Zaměstnavatele zajímá pro sledování ceny práce superhrubá mzda. Tento termín je užíván od roku 2008 a superhrubá mzda je základem daně pro výpočet zálohy na daň z příjmu ze závislé činnosti. Zároveň nám udává, jaké jsou celkové mzdové náklady na zaměstnance. Zdanění práce je v ČR vysoké. Pro srovnání s ostatními členskými zeměmi OECD musíme povinné sociální a zdravotní pojištění pokládat také za daň. Při porovnávání zdanění práce je nejpřesnější porovnávat čistou mzdu se mzdovými náklady zaměstnavatele.8
Petr, GOLA: Odvody ze mzdy: V Česku z nejvyšších [online] ©1998-2012, 19. 12. 2005,[cit. 2012-0414]. Dostupný z WWW:
8
15
Tabulka 2: Zdanění práce u svobodného, bezdětného občana (průměrná mzda, v %)
Pořadí
Země
Zdanění práce
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30
Belgie
55,2
Maďarsko
53,4
Německo
50,9
Francie
49,2
Rakousko
47,9
Itálie
46,5
Švédsko
43,2
Finsko
42,4
Česko
42
Řecko
41,5
Dánsko
39,4
Španělsko
38,2
Nizozemí
38
Slovensko
37,6
Turecko
37,5
Norsko
37,4
Portugalsko
37,2
Lucembursko
34
Polsko
34
Velká Británie
32,5
Kanada
30,8
USA
29,4
Švýcarsko
29,3
Japonsko
29,2
Irsko
28,6
Island
28,3
Austrálie
26,7
Korea
19,7
Nový Zéland
18,4
Mexiko
15,3
Zdroj: Finanční noviny, 14. 6. 2010
Z tabulky je patrné, že zdanění práce je v České republice deváté nejvyšší z třiceti zemí OECD. V evropských zemích je zdanění práce vyšší než v ostatních zemích světa. Evropské sociální systémy jsou velmi štědré a nabízejí zaměstnancům nacházejícím se ve složité
16
životní situaci (nemoc, nezaměstnanost, penze) dostatek finančních prostředků k důstojnému životu. Nejnižší zdanění práce v Evropě má Irsko.9 Pro názornost uvádím v další tabulce zdanění průměrné mzdy bezdětného zaměstnance ve IV. čtvrtletí 2011. V roce 2012 by se snížila daň o 100 Kč (povodňová daň v roce 2011), čímž by se zvýšila čistá mzda zaměstnance. Na náklady zaměstnavatele to nemá vliv.
Tabulka 3: Zdanění průměrné mzdy za IV. Q 2011 Ukázka výpočtu - zdanění mezd v ČR - IV. Q 2011 Průměrná hrubá mzda Z toho: Zdravotní pojištění zaplacené zaměstnancem (4,5 %) Sociální pojištění zaplacené zaměstnancem (6,5 %) Zdravotní pojištění placené zaměstnavatelem (9 %) Sociální pojištění placené zaměstnavatelem (25 %) Superhrubá mzda (základ daně) Daň z příjmů (základní odpočitatelná položka na poplatníka v r. 2011) Čistá mzda zaměstnance Podíl čisté mzdy na celkových nákladech zaměstnavatele
26 067 Kč 1 174 Kč 1 695 Kč 2 346 Kč 6 517 Kč 34 931 Kč 3 280 Kč 19 918 Kč 57,02%
Zdroj: vlastní
Povinné odvody z příjmu zaměstnanců dělíme do dvou základních skupin: 1. Daň z příjmu 2. Pojistné (sociální a zdravotní) Obě formy těchto odvodů představují právními předpisy předepsanou povinnost odvézt státu část dosaženého příjmu, v případě zaměstnanců prostřednictvím zaměstnavatele, který tyto odvody sráží a odvádí.10
Petr, GOLA: Odvody ze mzdy: V Česku z nejvyšších [online] © 1998-2012, 19. 12. 2005,[cit. 2012-0414]. Dostupný z WWW:
10 Petr, VALOUCH: Optimální zdanění fyzických osob-neplaťte víc než musíte. GRADA Publishing, a.s.,2007.s 139, ISBN 978-80-247-1805-7 9
17
4.1 Daň z příjmu11 Z měsíční mzdy zaměstnance má zaměstnavatel povinnost srazit a odvézt zálohovou nebo srážkovou daň z příjmu. Výši a typ odváděné daně může ovlivnit zaměstnanec podepsáním tzv. prohlášení poplatníka daně z příjmu ze závislé činnosti do 30 dnů od nástupu do zaměstnání. Podepsání tohoto prohlášení je velmi důležité, protože jednak umožňuje zdaňování mzdy pracovníka zálohovou daní, která je zúčtovatelná po skončení zdaňovacího období a dále může zaměstnanec uplatňovat v průběhu zdaňovacího období slevy dle §35 ba a § 35c zákona o dani z příjmu (dále jen ZDP). Nárok na přiznání slev na dani musí poplatník prokázat příslušnými doklady jako je doklad prokazující totožnost, rozhodnutí o přiznání invalidního důchodu, průkazem ZTP/P, potvrzení školy, že se soustavně připravuje na budoucí povolání, úředním dokladem, potvrzujícím totožnost dítěte atd. Důležitým paragrafem zákona o daních z příjmu je §15, nezdanitelná část základu daně. Tento pojem je často nesprávně zaměňován s odčitatelnými položkami, o kterých pojednává §34, a netýkají se závislé činnosti. Dani ze závislé činnosti podléhají příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky podle §6 ZDP. Tento paragraf vymezuje v jednotlivých odstavcích zdanitelné příjmy nebo naopak příjmy, které se nepovažují za příjmy ze závislé činnosti a předmětem daně nejsou. Odstavec 6 řeší bezplatné poskytnutí vozidla k používání pro služební i soukromé účely, kdy se za příjem zaměstnance považuje částka ve výši 1% vstupní ceny vozidla za každý i započatý kalendářní měsíc, kdy je vozidlo zaměstnanci poskytnuto. Odstavec 7 se zabývá příjmy, které nejsou předmětem daně podle § 6, např. náhrady cestovních výdajů poskytované v souvislosti s výkonem závislé činnosti, hodnota osobních ochranných prostředků, náhrady za opotřebení vlastního nářadí aj. V odstavci 9 nalezneme výčet plnění peněžní a nepeněžní povahy, které jsou od daně z příjmu osvobozeny. Vzhledem k tomu, že se jedná o možnosti poskytnutí peněžních i nepeněžních příspěvků zaměstnavatele ke mzdě zaměstnance, uvádím je zde podrobněji.
11
Věra PŘÍHODOVÁ, Ing. Alena SKOUMALOVÁ: Abeceda mzdové účetní, ANAG, 2011, s. 533, ISBN 978-80-7263-635-8 , s 95, s 201-268
18
4.1.1 Osvobozená peněžní i nepeněžní plnění12 a) Osvobozeny jsou nepeněžní plnění poskytnuté zaměstnanci zaměstnavatelem na odborný rozvoj zaměstnanců související s předmětem činnosti zaměstnavatele. Jedná se především o různá školení a rozšiřování znalostí a dovedností zaměstnance, pokud zaměstnavatel uhradí školení za zaměstnance. b) Příspěvek na stravování je nejběžněji užívaných benefitem. Jako nepeněžní plnění je od daně osvobozen. c) Hodnota nealkoholických nápojů, pokud je poskytována ke spotřebě na pracovišti, jako nepeněžní plnění je osvobozena. d) Zaměstnavatel může zaměstnanci nebo jeho rodinným příslušníkům poskytnout nepeněžní plnění z fondu kulturních a sociálních potřeb, ze sociálního fondu nebo ze zisku ve formě možnosti užívat rekreační, zdravotnická a vzdělávací zařízení, předškolní zařízení, tělovýchovná zařízení nebo rekreaci včetně zájezdů maximálně do výše 20.000 Kč za kalendářní rok. e) Možnost poskytnutí levnějších nebo zvýhodněných jízdenek u zaměstnavatelů provozujících veřejnou dopravu. f) Přijetí nepeněžního daru z fondu kulturních a sociálních potřeb až do úhrnné výše 2.000 Kč ročně nebude u zaměstnance předmětem daně g) Maximálně do výše 3.500 Kč měsíčně může zaměstnavatel přispět zaměstnanci na úhradu přechodného ubytování, nejde-li o ubytování při pracovní cestě, a pokud má tento příspěvek nepeněžní formu, nebude u zaměstnance zdaňován. h) Zaměstnancům, kteří se ocitli v tíživé finanční situaci nebo řeší svoji bytovou otázku, může zaměstnavatel poskytnout bezúročnou půjčku nebo půjčku s nižším úrokem než je úrok obvyklý až do výše 20.000 Kč, nebo 100.000 Kč na zmíněné bytové účely. Ani toto peněžní zvýhodnění nebude daněno. i) Pokud zaměstnavatel přispívá zaměstnanci na penzijní připojištění se státním příspěvkem a poukazuje tento příspěvek na účet svého zaměstnance u penzijního fondu je v celkovém úhrnu ročně osvobozena od daně částka 24.000 Kč za splnění podmínek uvedených v §6 odst. 9 písm.
12
Zákon č.586/1992 Sb., o daních z příjmů, §6
19
4.1.2 Zálohová daň Pojem zálohová daň nám říká, že se jedná o zálohu, která bude vyúčtována po skončení zdaňovacího období spolu s dalšími příjmy poplatníka a za využití slev na dani. Sazba daně je v současné době rovná, 15% pro všechny fyzické osoby. Dříve byla uplatňována progresivní daň od 12% u nejnižších příjmů až po 32% u příjmů přesahujících určitou hranici. Do budoucna se uvažuje o znovuzavedení progresivních sazeb daně. 13
4.1.3
Srážková daň
Zásadní rozdíl mezi srážkovou a zálohovou daní je především v tom, že srážková daň je již konečná a nelze ji zahrnovat do vyúčtování po skončení zdaňovacího období. Příjem, z něhož je sražena srážková daň, je tak zdaněn definitivně. Toto by mělo pozitivní přínos především u progresivních sazeb daně, kdy se příjmy sčítají a zvyšuje se tak daň z celkového příjmu.
V současné době je mnohdy pro poplatníky srážková daň
nevýhodná, pokud nemají jiný příjem, nemohou si uplatnit slevy. Srážková daň se uplatní, pokud zaměstnanec u zaměstnavatele nepodepsal prohlášení poplatníka a jeho příjem nepřekročil 5000 Kč za měsíc. Jedná se především o dohody o provedení práce. Sazba daně je 15%.14
4.1.4 Nezdanitelné části základu daně Zákon o daních z příjmu je velmi obsáhlý a kromě možných slev na dani upravuje i nezdanitelné části základu daně v § 15 ZDP. Tyto nezdanitelné částky, snižující základ daně poplatníkovi-zaměstnanci, lze uplatnit v ročním zúčtování daně, které provádí poslední zaměstnavatel. Tyto částky nelze uplatnit jako měsíční odpočet ve výši 1/12 nezdanitelné částky pro měsíční srážení záloh v rámci příjmů ze závislé činnosti. Od základu daně lze odečíst hodnotu darů obcím, krajům, organizačním složkám státu, právnickým osobám na území České republiky, jakož i právnickým osobám, které jsou pořadateli veřejných sbírek podle zvláštního zákona a to na:
13 14
financování vědy a vzdělání, výzkumných a vývojových účelů, kultury, školství
na policii
Zákon č.586/1992 Sb., o daních z příjmů, §16 Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, §36
20
na požární ochranu
na podporu a ochranu mládeže
na ochranu zvířat jejich zdraví
na účely sociální, zdravotnické a ekologické
na účely humanitární, charitativní, náboženské pro registrované církve a náboženské společnosti
na účely tělovýchovné a sportovní apolitickým stranám a hnutím na jejich činnost
Dále lze od základu daně odečíst hodnotu darů poskytnutých fyzickým osobám s bydlištěm na území české republiky provozujícím školská a zdravotnická zařízení a zařízení na ochranu opuštěných zvířat, dále fyzickým osobám s bydlištěm na území České republiky, které jsou poživateli invalidního důchodu nebo nezletilými dětmi závislými na péči jiné osoby na zdravotnické prostředky. Peněžní nebo nepeněžní hodnotu darů lze od základu daně odečíst, pokud jejich úhrnná hodnota za zdaňovací období
přesáhne
2%
ze
základu
daně
nebo
činí
alespoň
1000
Kč.
V praxi se často setkáváme s bezpříspěvkovými dárci krve, u nichž je jeden odběr krve oceněn částkou 2000 Kč. Od základu daně lze podle §15 odst. 3 dále odečíst částku, která se rovná úrokům zaplaceným ve zdaňovacím období z úvěru ze stavebního spoření nebo z hypotečního úvěru poskytnutého na financování bytových potřeb. Úhrnná částka úroků ze všech úvěrů poplatníků v domácnosti, o kterou se snižuje základ daně, nesmí překročit 300 000 Kč. Při placení úroků jen po část roku nesmí uplatňovaná částka překročit 1/12 této maximální částky za každý měsíc placení úroků. Pokud má poplatník sjednáno penzijní pojištění a splňuje podmínky uvedené v §15, odstavci 5, může si od základu daně odečíst částku rovnající se úhrnu zaplacených příspěvků na jeho penzijní připojištění se státním příspěvkem za zdaňovací období po odečtení částky 6 000 Kč nebo částku, kterou zaplatil na penzijní pojištění sjednané s výplatou plnění až po 60 kalendářních měsících a nejdříve ve věku 60 let. U obou případů lez odečíst maximální výši příspěvku 12 000 Kč.
21
Taktéž lze odečíst uhrazený příspěvek na životní pojištění, pokud je výplata plnění sjednána až po 60 kalendářních měsících a nejdříve v 60 letech věku pojištěného. U uplatnění nezdanitelné částky v maximální výši 12 000 Kč na soukromé životní pojištění hraje též roli výše sjednané pojistné částky pro případ dožití, která činí u smlouvy uzavřené na období 5 až 15 let nejméně 40 000 Kč a u smlouvy nad 15 let alespoň 70 000 Kč. Podle § 15 ZDP, odst. 7 lze od základu daně odečíst členské příspěvky člena odborové organizace zaplacené ve zdaňovacím období. Takto lze odečíst maximálně částku 3 000 Kč, avšak pouze do výše 1,5% zdanitelných příjmů podle § 6, s výjimkou příjmů podle § 6 zdaněných zvláštní sazbou daně. Zatímco u ostatních nezdanitelných částí základu daně je pro jejich odečet důležitý základ daně, u odborových příspěvků je rozhodný zdanitelný příjem ze závislé činnosti za zdaňovací období. U poplatníků, kteří ve zdaňovacím období složili zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělávání,
lze odečíst
úhradu
za
tyto
zkoušky, pokud nebyly hrazeny
zaměstnavatelem. Odečítaná částka je omezená horní hranicí 10 000 Kč, u osob se zdravotním postižením pak 13 000 Kč a u osob s těžkým zdravotním postižením až 15 000 Kč. Všechny nezdanitelné části základu daně si může poplatník uplatnit až při ročním zúčtování daně, které mu je povinen udělat poslední zaměstnavatel v případě, že v uplynulém
zdaňovacím
období
neměl
souběžně
více
pracovních
poměrů.
Zaměstnavateli doloží doklady a potvrzení o výši zaplacených darů, příspěvků či poplatků, na jejichž základě zaměstnavatel provede na žádost zaměstnance roční zúčtování daně z příjmu ze závislé činnosti. V případě, že zaměstnanec pracoval souběžně u jiného zaměstnavatele, byť jen po část zdaňovacího období, musí podat daňové přiznání k dani z příjmu sám a doložit případné uplatnění nezdanitelných částek příslušnému správci daně. Zaměstnavatel mu pro tento případ vystaví potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti.15
15
Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmu, § 15
22
4.1.5 Daňové zvýhodnění - slevy na dani Zaměstnanci, kteří podepsali prohlášení a jejich příjem je zdaňován zálohovou daní ve výši 15% mají možnost snížit daň dle §35ba ZDP a to:
na poplatníka ve výši 24.840 Kč ročně, slevu uplatní poplatník při zúčtování daně celou, bez ohledu na to, jestli pracoval celý rok. Slevu může uplatnit i pracující důchodce
na manželku/manžela poplatníka, pokud nemá vlastní příjem přesahující 68.000 Kč za rok ve výši 24.840 Kč ročně. Pokud je manželka/manžel držitelem průkazu ZTP/P zvyšuje se částka 24.840 Kč na dvojnásobek. Slevu lze uplatnit pouze na manželku/manžela žijícího s poplatníkem ve společné domácnosti. Nelze ji uplatnit např. na družku/druha. Lze uplatnit 1/12 za každý kalendářní měsíc, na jehož počátku je splněna tato podmínka a celoroční příjmy nepřesáhly hranici 68 000 Kč. Po měsíci, kdy došlo k zániku společné domácnosti již nelze slevu uplatnit. Sleva je uplatňování při ročním zúčtování daně z příjmu, na základě předložení dokladů správci daně nebo zaměstnavateli.
pobírá-li poplatník invalidní důchod pro invaliditu 1. nebo 2. stupně z důchodového pojištění podle zákona o důchodovém pojištění 2 520 Kč ročně. Jestliže pobíral poplatník invalidní důchod jen po část roku, uplatní 1/12 z této částky za každý měsíc, na jehož počátku splňoval podmínku.
pobírá-li poplatník invalidní důchod pro invaliditu 3. stupně nebo jiný důchod z důchodového pojištění podle zákona o důchodovém pojištění, u něhož je podmínkou přiznání invalidita třetího stupně, může uplatnit slevu na dani ve výši 5 040 Kč ročně. Při splnění této podmínky pouze po část roku, může uplatnit slevu na dani ve výši 1/12 z částky 5 040 Kč za každý měsíc, na jehož počátku byly podmínky splněny.
je-li poplatník držitelem průkazu ZTP/P uplatní slevu 16 140 Kč ročně
připravuje-li se poplatník soustavně na budoucí povolání studiem, na státem uznané škole, do dovršení 26 let věku, u doktorandského studia až do 28 let věku uplatní slevu 4 020 Kč ročně. Pro účely uplatnění slevy na studenta se za studium – dobu soustavné přípravy na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem – považuje doba uvedená v §12 v zákoně o státní sociální podpoře. Jestliže podmínky jsou splněny jen po část roku, uplatní se
23
sleva ve výši 1/12 za každý kalendářní měsíc, na jehož počátku jsou podmínky splněny. Dle § 35c ZDP má zaměstnanec nárok na daňové zvýhodnění na každé vyživované dítě, žijící s ním ve společné domácnosti ve výši 13 404 Kč ročně. Slevu může poplatník uplatnit na každé dítě, které je nezletilé nebo je mu maximálně 26 let a soustavně se připravuje na budoucí povolání nebo se ze zdravotních důvodů připravovat nemůže. Zároveň musí jít o dítě vlastní, osvojené, v náhradní péči, dítě druhého z manželů nebo vnouče, jehož rodiče nemají příjmy, ze kterých by si mohli slevu na dani uplatnit. Nelze ale uplatnit slevu na dítě družky. Slevu poplatník uplatní již za měsíc, ve kterém se dítě narodilo. Je-li nárok poplatníka na daňové zvýhodnění vyšší než daňová povinnost vypočtená za příslušné zdaňovací období, je vzniklý rozdíl daňovým bonusem. Poplatník může daňový bonus uplatnit, pokud jeho výše činí alespoň 100 Kč, ale maximálně do výše 60 300 Kč ročně.
4.1.6 Superhrubá mzda Základ daně z příjmu ze závislé činnosti tvoří hrubá mzda zaměstnance navýšená o sociální a zdravotní pojištění placené zaměstnavatelem. Pod pojmem superhrubá mzda se tak skrývají celkové mzdové náklady na zaměstnance. Superhrubá mzda u nás byla zavedena od roku 2008 na místo klouzavě progresivní stupnice daňové sazby v rozmezí 12% – 32% z hrubé mzdy zaměstnance. V prosinci 2011 podepsal prezident Václav Klaus vládní daňové reformy a mezi nimi i zrušení konceptu superhrubé mzdy od roku 2015. Daň ve výši 15% ze superhrubé mzdy nahradí sazba daně 19% vypočítaná z hrubé mzdy zaměstnance. Pro lidi s hrubým měsíčním příjmem do 40 000 Kč by měla být tato změna podle propočtů výhodnější.16 Z následující tabulky je patrný výpočet daně z příjmu zaměstnance ze superhrubé mzdy. Z výpočtu daně ze superhrubé mzdy můžeme též odvodit zdanění z hrubé mzdy (tak jak se danila mzda před zavedením superhrubé mzdy), které činí před uplatněním slev na
16
Tereza ČAPKOVÁ: Prezident Klaus podepsal daňovou reformu, [online], 27.12.2011, © EURONEWS 2002-2012, [cit. 2012-05-02], dostupné z WWW.
24
dani 20,1% (daň 4 020 Kč, hrubá mzda 20 000 Kč). Ve skutečnosti zaměstnanci odvádí ze své hrubé mzdy tedy daň ve výši 20%. Tabulka 4: Výpočet daně ze mzdy Ukazatel
Charakteristika ukazatele
Příklad
Hrubá mzda
Zúčtovaný hrubý příjem za kalendářní měsíc včetně nepeněžních příjmů snížený o příjmy, které nejsou předmětem daně nebo jsou osvobozeny od uplatňování daně z příjmu
20 000
Podle § 6 odst. 13 ZDP 586/1992; Sociální a zdravotní pojištění placené zaměstnavatelem
sociální pojištění činí 25 % ze základu, kterým je hrubá mzda, zdravotní pojištění činí 9 % ze základu, kterým je hrubá mzda
5 000 1 800
Superhrubá mzda
Základ daně podléhající zdanění ve výši 15 %
26 800
Daň z příjmu
15% ze superhrubé mzdy
4 020
Sleva na dani pro poplatníka
1/12 z roční slevy 24 840 Kč
2 070
Sleva na dani na vyživované dítě
1/12 z roční slevy 13 404 Kč
1 117
Daň po slevě
Splatná záloha na daň z příjmu
833
Sociální pojištění
Sociální pojištění hrazené zaměstnancem – 6,5 % z hrubé mzdy
1300
Zdravotní pojištění
Zdravotní pojištění hrazené zaměstnancem – 4,5 % z hrubé mzdy
900
Čistá mzda
Čistá mzda k výplatě (hrubá mzda – SP – ZP – Daň po slevě)
16 967
Zdroj: Vlastní
25
4.2 Sociální pojištění Důchodové a nemocenské pojištění v České republice je založeno na pojistném principu. Česká správa sociálního zabezpečení vybírá dle zákona č. 589/1992 Sb. měsíčně pojistné od zaměstnanců, zaměstnavatelů, osob samostatně výdělečně činných a osob, které si platí sociální pojištění dobrovolně. Tento příjem je příjmem státního rozpočtu a zahrnuje platby ne nemocenské pojištění, důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti.17
4.2.1 Poplatníci pojistného na sociální zabezpečení18 Pojistné na sociální zabezpečení jsou povinni platit tito poplatníci: a) Zaměstnavatelé, právnické nebo fyzické osoby, které zaměstnávají alespoň jednoho zaměstnance, organizační složky státu, v nichž jsou zařazeni zaměstnanci v pracovním poměru nebo pracují na základě dohody o pracovní činnosti nebo o provedení práce a služební úřady, v nichž jsou státní zaměstnanci zařazeni k výkonu státní služby b) Zaměstnanci, pokud jsou účastni nemocenského pojištění podle předpisů o nemocenském pojištění, a to: - zaměstnanci v pracovním poměru -
zaměstnanci činí na základě dohody o pracovní činnosti nebo o provedení práce
-
členové družstev, jestliže mimo pracovně právní vztah vykonávají pro družstvo práci, za kterou jsou odměňováni
-
fyzické osoby, které jsou podle zvláštního zákona jmenovány nebo voleny do funkce vedoucího správního úřadu nebo do funkce statutárního orgánu právnické osoby
-
soudci
-
poslanci Poslanecké sněmovny a senátoři Senátu Parlamentu
-
členové zastupitelstev územně správních celků
17
ČSSZ [online], 3. 2. 2012, [cit. 2012-04-14], dostupný z WWW: < http://www.cssz.cz/cz/pojistne-nasocialni-zabezpeceni/ > 18 Zákon č.589/1992Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, §3
26
-
členové vlády, prezident, viceprezident, členové Nejvyššího kontrolního úřadu, členové Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, předseda Energetického regulačního úřadu, členové Rady Ústavu pro studium totalitních režimů, členové Rady Českého telekomunikačního úřadu, finanční arbitr, zástupce finančního arbitra, Veřejný ochránce práv, zástupce Veřejného ochránce práv a ředitel Bezpečnostní informační služby.
-
dobrovolní pracovníci pečovatelské služby
-
pěstouni
-
osoby ve výkonu trestu odnětí svobody zařazené do práce
-
pracovníci v pracovněprávním vztahu uzavřeném podle cizích právních předpisů
4.2.2 Vyměřovací základ pojistného19 Pojistné se vypočítává stanoveným procentem z vyměřovacího základu za rozhodné období. U zaměstnanců je to kalendářní měsíc. Pro výpočet pojistného je třeba stanovit vyměřovací základ všech zaměstnanců zaměstnavatele účastných nemocenského. Vyměřovacím základem pro výpočet pojistného na sociální zabezpečení u zaměstnanců je úhrn příjmů zahrnující všechny jeho příjmy, které jsou předmětem daně z příjmu fyzických osob podle zákona o daních z příjmu č. 586/1992 Sb., které nejsou od této daně osvobozeny a které mu zaměstnavatel zúčtoval v souvislosti se zaměstnáním, které zakládá účast na nemocenském nebo důchodovém pojištění (§5 odst. 1 zákona o pojistném). Zúčtovaným příjmem se rozumí jak peněžní, tak nepeněžní plnění nebo forma výhody poskytnuta zaměstnavatelem zaměstnanci v jeho prospěch. Z těchto příjmů se do vyměřovacího základu zaměstnance nezahrnují:
náhrada škody podle zákoníku práce
odstupné, odchodné nebo odbytné a odměna po skončení funkčního období
věrnostní přídavek horníků
odměny vyplácené podle zákona o vynálezech a zlepšovacích návrzích, pokud vytvoření a uplatnění vynálezu nemělo souvislost s výkonem zaměstnání
19
Zákon č.589/1992Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, §5
27
jednorázová sociální pomoc poskytnutá zaměstnanci k překonání mimořádně obtížných poměrů vzniklých v důsledku živelné pohromy, požáru, ekologické nebo průmyslové havárie.
plnění, které bylo poskytnuto poživateli starobního nebo invalidního důchodů pro invaliditu třetího stupně po uplynutí jednoho roku od skončení zaměstnání
pojistné zaplacené zaměstnavatelem za zaměstnance podle §8 odst. 2 zákona o pojistném
4.2.3 Maximální vyměřovací základ20 Maximálním vyměřovacím základem zaměstnance je čtyřicetiosminásobek průměrné měsíční mzdy za kalendářní rok. Maximální vyměřovací základ je součtem vyměřovacích základů zaměstnance za příslušný kalendářní rok. Ze mzdy, která v kalendářním roce přesáhne výši maximálního vyměřovacího základu, se sociální pojištění neodvádí. Maximální vyměřovací základ pro rok 2012 je ve výši 1 206 576 Kč. V roce 2011 to byla částka 1 781 280 Kč. Byla shodná s maximálním vyměřovacím základem pro zdravotní pojištění – ve výši sedmdesátidvounásobku průměrné mzdy. Pro názornost uvádím výpočet přeplatku na sociálním pojištění
U zaměstnance, který pracuje po celý rok u jednoho zaměstnavatele. Jeho hrubý příjem činil za měsíc 170 000 Kč. Zaměstnanec dosáhne po sedmi měsících částky 1 190 000 Kč a přiblíží se hodnotě maximálního vyměřovacího základu 1 206 576 Kč - 1 190 000 Kč = 16 576 Kč V měsíci srpnu odvede zaměstnavatel sociální pojištění pouze z částky 16 576 Kč a do konce roku již nebude tento zaměstnanec platit sociální pojištění.
U zaměstnance, který v průběhu roku změnil zaměstnání. Do konce května pracuje u jednoho zaměstnavatele, kde dosáhne za 5 měsíců vyměřovacího základu 850 000 Kč. Od června nastoupí u jiného zaměstnavatel, kde bude pobírat stejnou měsíční mzdu a jeho vyměřovací základ za červen až prosinec
20
Zákon č.589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, §15a
28
bude činit 1 020 000 Kč. Ani u jednoho zaměstnavatele nepřesáhl úhrn mezd částku maximálního vyměřovacího základu, proto bude zaměstnanec platit sociální pojistné po celý rok 2012. Při součtu obou vyměřovacích základů za rok dostaneme částku 1 870 000 Kč, která již převyšuje maximální hranici vyměřovacího základu pro platbu na sociální pojištění o 833 424 Kč. Zaměstnanci tak vzniká za rok 2012 přeplatek. Přeplatek:
6,5% z (850 000 Kč + 1 190 000 Kč – 1 206 576 Kč) = 54 172 Kč
Přeplatek bude zaměstnanci vrácen po předložení potvrzení od obou zaměstnavatelů o výši vyplacených mezd.
4.2.4 Sazby pojistného a výpočet pojistného21 Sazba pojistného u zaměstnance činí 6,5% z vyměřovacího základu, z toho 6,5% na důchodové pojištění, nemocenské pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti zaměstnanci neplatí. Sazba pojistného u zaměstnavatele činí: a) 25% z vyměřovacího základu, z toho 21,5% na důchodové pojištění, 2,3 % na nemocenské pojištění a 1,2% na státní politiku zaměstnanosti b) 26% z vyměřovacího základu, z toho 21,5% na důchodové pojištění, 3,3% na nemocenské pojištění a 1,2% na státní politiku zaměstnanosti, jde-li o zaměstnavatele s průměrným měsíčním počtem zaměstnanců nižším než 26 zaměstnanců a pokud si tuto sazbu zaměstnavatel v daném kalendářním roce sám zvolí. Své rozhodnutí musí písemně oznámit příslušné správě sociálního zabezpečení na počátku kalendářního roku. Při odvodu pojistného si zaměstnavatel sníží odvod pojistného o polovinu zúčtovaných náhrad mzdy za dočasnou pracovní neschopnost. Toto snížení uvede na předepsaném formuláři. Zaměstnavatel je povinen srazit pojištění ve výši 6,5% z vyměřovacího základu ze mzdy zaměstnanci a odvézt ho spolu s pojištěním za zaměstnance na účet příslušné
21
Zákon č.589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, §7
29
okresní správy sociálního zabezpečení. Pojistné se odvádí do 20. dne kalendářního měsíce, který následuje po měsíci, za který náleží zaměstnanci mzda. Tabulka 5: Sazby pojistného na sociální zabezpečení zaměstnanců Plátce pojistného za zaměstnance
Sazby pojistného na sociální zabezpečení zaměstnanců Důchodové pojištění
Nemocenské pojištění
Státní politika zaměstnanosti
CELKEM
Zaměstnanec
6,50%
-
-
6,50%
Zaměstnavatel a)
21,50%
2,30%
1,20%
25,00%
Zaměstnavatel b)
21,50%
3,30%
1,20%
26,00%
CELKEM
28,00%
2,30%(3,30%)
1,20%
31,50%(32,50%)
Zdroj: vlastní
4.2.5 Příjmy a výdaje státního rozpočtu Příjmy z důchodového a nemocenského pojištění plynou do státního rozpočtu. Ze státního rozpočtu dostává ČSSZ peníze na úhradu důchodů a nemocenských dávek bez ohledu na to, v jaké výši vybrala pojistné. Dle níže uvedené tabulky je patrné, že důchodový účet se dostává do stále většího deficitu. Údaje v tabulce jsou za prvních 6 měsíců období let 2009 – 2011. V roce 2012 se dle ministra práce a sociálních věcí Jaromíra Drábka vyšplhá na rekordních 40 miliard Kč. Předpokládá se, že zvýšení DPH z 10% na 14% od 1. 1. 2012 přinese státnímu rozpočtu za rok 2012 25 miliard Kč, což nepokryje schodek důchodového účtu, jak se předpokládalo. K důchodové reformě, která zavede druhý pilíř, se mnoho odborníků vyjadřuje skepticky. Deficit důchodového účtu totiž nijak neřeší a naopak odvádí část pojistného (3%) do soukromých fondů. Reforma tak pohltí cenné zdroje, které by se mohly využít na snížení zdanění práce, které je u nás vysoké.
30
Tabulka 6: Příjmy a výdaje na dávky důchodového nemocenského pojištění Důchodové pojištění
2009
2010
2011
Příjmy z pojistného a příslušenství na důchodové pojištění za měsíc leden-červen 2011
155,2
150,8
155,3
Celkem výdaje na důchody vyplacené za měsíc leden-červen 2011
-161,0
-165,5
-176,9
-5,8
-14,7
-21,6
2009
2010
2011
Příjmy z pojistného na nemocenské pojištění a příslušenství za měsíc leden-červen 2011
13,0
11,8
12,2
Výdaje na dávky nemocenského pojištění za období leden-červen
-14,0
-11,5
-11,7
-1,0
0,3
0,5
PŘÍJMY- VÝDAJE na dávky důchodového pojištění (k 30. 6.) Nemocenské pojištění
PŘÍJMY- VÝDAJE na dávky nemocenského pojištění (k 30. 6.) Zdroj:ČSSZ
4.3 Všeobecné zdravotní pojištění Veřejné zdravotní pojištění je druh pojištění, na jehož základě je hrazena zdravotní péče v České republice. Upravuje ho zákon číslo 48/1997 Sb. Podle §8 tohoto zákona platí zásada, že v každém okamžiku musí být za každého pojištěnce někdo plátcem pojistného.
4.3.1 Plátci pojistného na zdravotní pojištění Právní úprava platná ve zdravotním pojištění rozlišuje tyto skupiny plátců pojistného: 1. Stát 2. Zaměstnavatel 3. OSVČ 4. Pojištěnci uvedení v §5 písm. c)zákona č.48/1997 Sb., za které se považují osoby s trvalým pobytem na území ČR a nespadají do výše uvedených kategorií. Každá činnost se pro účely zdravotního pojištění posuzuje samostatně, jedna osoba může proto být vícenásobným plátcem.
31
4.3.2 Zdravotní pojištění zaměstnanců22 Za zaměstnance se považuje fyzická osoba, které plynou nebo by měly plynout příjmy ze závislé činnosti nebo funkčních požitků podle zvláštního právního předpisu. §5 zákona č. 48/1997 Sb., uvádí tyto výjimky:
osoba, která má pouze příjmy ze závislé činnosti, ale tyto příjmy nepodléhají dani nebo jsou od daně osvobozeny
žák nebo student, který má pouze příjmy ze závislé činnosti za práci z praktického výcviku
osoba činná na základě dohody o provedení práce, od 1. 1. 2012 s omezením do 10 000 Kč odměny.
osoba, která je zaměstnancem na nepravidelnou výpomoc a nedosáhla v kalendářním měsíci započitatelného příjmu
osoba, která je členem družstva, vykonává pro družstvo práci, není v pracovně právním poměru a nedosáhl započitatelného příjmu
osoba činná na základě dohody o pracovní činnosti, která v kalendářním měsíci nedosáhla započitatelného příjmu
dobrovolný pracovník pečovatelské služby, který nedosáhl v kalendářním měsíci započitatelného příjmu
člen okrskové komise při volbách do Parlamentu ČR, Evropského parlamentu a zastupitelstev územních samosprávních celků
Započitatelným příjmem je podle §3 písm. e) zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění takový příjem, který se podle zvláštního právního předpisu (zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a státní politiku zaměstnanosti) zahrnuje do vyměřovacího základu pro pojistné na důchodové pojištění. Povinnost zaměstnavatele platit část pojistného za své zaměstnance vzniká dnem nástupu zaměstnance do zaměstnání a zaniká dnem skončení zaměstnání. Každý zaměstnavatel je povinen se registrovat u každé pojišťovny, u které jsou pojištěni jeho zaměstnanci. Zaměstnavatel je povinen odvádět na účet zdravotní pojišťovny i částku za zaměstnance, kterou srazí z jeho hrubé mzdy. V současné době u nás působí 9 zdravotních pojišťoven. Pojištěnec má právo zvolit si zdravotní pojišťovnu a může ji 1x za 12 měsíců změnit. Zaměstnavateli musí do 8 dnů 22
Ing. Antonín, DANĚK: Abeceda mzdové účetní, ANAG, 2011, s. 533, ISBN 978-80-7263-635-8 , s 286-346
32
nahlásit změnu pojišťovny, ten má povinnost písemně mu potvrdit přijetí oznámení o změně. Aby bylo pojistné odváděno za zaměstnance v souladu se zákonem, musí zaměstnavatel zejména:
zabezpečit odvod pojistného ve stanovené výši 13,5% z vyměřovacího základu za příslušný kalendářní měsíc nejpozději do 20. dne následujícího měsíce
respektovat minimální vyměřovací základ, pokud není zaměstnanec od placení pojistného alespoň z minimální mzdy zákonem osvobozen.
Platit pojistné z poskytnutého pracovního volna bez náhrady příjmu, z titulu neomluvené absence nebo v případě stávky
4.3.3 Vyměřovací základ pojistného Vyměřovacím základem zaměstnance podle § 3 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, je úhrn příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků, které jsou předmětem daně z příjmu fyzických osob podle §6 zákona č.586/1992 Sb., o daních z příjmu a nejsou od této daně osvobozeny a které mu zaměstnavatel zúčtoval v souvislosti se zaměstnáním. Minimální zdravotní pojistné odvedené zaměstnavatelem činí 1 080 Kč. Do vyměřovacího základu pro výpočet zdravotního pojištění se nezahrnují stejné příjmy, které se nezahrnují do výpočtu sociálního pojištění a jsou již uvedeny v kapitole 4.2.1. Vyměřovací základ pojistného. Od 1.102012 dochází společně s novelizací zákoníku práce ke změnám. Osoby činné na základě dohody o provedení práce, budou platit pojistné na zdravotní pojištění, dosáhnou-li v kalendářním měsíci příjmu přesahující částku 10 000 Kč. U dohod o pracovní činnosti se za zaměstnance pro účely zdravotního pojištění považuje osoba, která dosáhla započitatelného příjmu ve výši 2 500 Kč (v roce 2011 to bylo 2 000 Kč).
33
4.3.4 Maximální vyměřovací základ23 Maximálním
vyměřovacím
základem
zaměstnance
je
částka
ve
výši
sedmdesátidvounásobku průměrné mzdy. V roce 2012 je maximální vyměřovací základ u zaměstnance 1 809 864 Kč za rok a odvod na zdravotní pojištění za rok 2012 činí maximálně 244 332 Kč. Uvedu zde opět příklad způsobu výpočtu zdravotního pojištění v případě dosažení maximálního vyměřovacího základu během kalendářního roku 2012.
Zaměstnanec byl zaměstnán pouze u jednoho zaměstnavatele. Pobíral měsíční hrubou mzdu 170 000 Kč. Maximálního vyměřovacího základu v roce 2012 dosáhne v měsíci listopadu. Od začátku roku do konce měsíce října bude celkový
vyměřovací
základ
zaměstnance
1 700 000
Kč.
K dovršení
maximálního vyměřovacího základu zbývalo dle následujícího výpočtu:
1 809 864 Kč - 1 700 000 Kč = 109 864 Kč Za měsíc listopad bude za zaměstnance odvedeno pojistné z vyměřovacího základu 109 864 Kč. V prosinci 2011 zaměstnavatel stanovil zaměstnanci nulový vyměřovací základ, pojistné za něj neodváděl, ale nadále ho vede jako pojištěnce a uvádí ho do přehledu pro zdravotní pojišťovnu.
Zaměstnanec, který bude zaměstnán do května 2012 u jednoho zaměstnavatele, kde pobírá měsíční mzdu ve výši 170 000 Kč, přejde od 1. června 2012 k druhému zaměstnavateli, kde bude pracovat za stejnou mzdu. U prvého zaměstnavatele dosáhne zaměstnanec celkového hrubého příjmu ve výši 850 000 Kč a nedosáhne tak maximálního vyměřovacího základu. U druhého zaměstnavatele bude činit jeho vyměřovací základ za období červen až prosinec částku 1 190 000 Kč. Je patrné, že součet vyměřovacích základů je vyšší než maximální vyměřovací základ stanovený pro rok 2012. Na zdravotním pojištění tak vznikne zaměstnanci v roce 2012 přeplatek. Za přeplatek se považuje část pojistného na zdravotní pojištění zaplaceného
23
Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, § 3, odst. 15,16,17
34
zaměstnancem, vypočtené z úhrnu vyměřovacích základů přesahujících maximální vyměřovací základ. Přeplatek: 4,5% z (850 000 Kč + 1 190 000 Kč – 1 809 864 Kč) = 10 356 Kč Přeplatek musí zaměstnanci potvrdit zaměstnavatel a musí ho doložit potvrzením o úhrnu vyměřovacích základů, z nichž bylo odvedeno pojistné. Pokud by v průběhu roku zaměstnanec měnil zdravotní pojišťovnu, musel by o vrácení přeplatku žádat u každé zvlášť a pojišťovny by mu vrátily přeplatek v poměru podle délky pojištění.
4.3.5
Sazba pojistného a výpočet pojistného24
Podle §2 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění činí výše pojistného 13,5% z vyměřovacího základu za rozhodné období. Pro zaměstnance je rozhodným obdobím kalendářní měsíc. Z vyměřovacého základu každého zaměstnance se vypočte 13,5%. Tuto částku zaokrouhlenou na celé koruny směrem nahoru odvede zaměstnavatel příslušné zdravotní pojišťovně. Jedna třetina takto vypočtené částky se strhne zaměstnanci ze mzdy. Rozdíl mezi celkovou částkou a částkou, která je zaměstnanci stržena ze mzdy tvoří pojistné hrazené zaměstnavatelem. Tabulka 7: Výpočet zdravotního pojištění I. Hrubý příjem zaměstnance – vyměřovací základ pro výpočet pojistného Zaměstnavatel po zaokrouhlení odvede pojistné (26 067* 13,5 %) Zaměstnanci strhne z platu (3 520: 3) Zaměstnavatel uhradí ze svých prostředků (3 520-1 174)
26067 Kč 3 520 Kč 1 174 Kč 2 346 Kč
Zdroj: www.vyplata.cz
Zdravotní pojištění v příkladech [online], © 1998-2011,[cit. 2012-04-27], dostupný z WWW: 24
35
Pokud má zaměstnanec uzavřený jeden pracovní poměr na zkrácený úvazek, jeho měsíční příjem činí např. 3 200 Kč, tudíž nedosáhne na minimální mzdu ve výši 8 000 Kč, výpočet odvodu na zdravotní pojištění bude jiný (tabulka 8). Zaměstnanec nepatří do kategorie, u které není stanoven minimální vyměřovací základ. Tabulka 8: Výpočet zdravotního pojištění II. Zaměstnavatel odvede doplatek pojistného ve výši 13,5% z částky (8 000 – 3 200) * 0,135
648 Kč
Zaměstnavatel odvede pojistné ve výši (8 000 * 13,5 %)
1 080 Kč
Zaměstnanci strhne z platu 1/3 pojistného ze skutečně dosaženého příjmu (3 200 *13,5%):3
144 Kč
Zaměstnanci strhne dále doplatek pojistného (144 + 648)
792 Kč
Zaměstnavatel ze svých prostředků pak zaplatí (1 080 – 792)
288 Kč
Zdroj: www.vyplata.cz
36
5 Zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele Všichni zaměstnavatelé, kteří zaměstnávají alespoň jednoho zaměstnance, mají povinnost platit zákonné pojistné za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání. Pojištění vzniká dnem vzniku prvního pracovně právního vztahu a trvá po dobu existence zaměstnavatele. Zákonné pojištění se tak stává další povinnou nákladovou položkou zaměstnavatele. Základem pro výpočet pojistného je souhrn vyměřovacích základů za uplynulé kalendářní čtvrtletí všech zaměstnanců, které v tomto období zaměstnavatel zaměstnával. K výpočtu použije zaměstnavatel sazbu uvedenou v příloze vyhlášky Ministerstva financí č. 125/1993 Sb. pro příslušnou kategorii určenou podle převažující základní činnosti tvořící předmět podnikání zaměstnavatele. Jako příklad uvádím nejvyšší sazbu pro dobývání černého uhlí včetně výroby černouhelných briket, kde je sazba ve výši 5,04 % z úhrnu vyměřovacích základů za čtvrtletí. Nejnižší sazba činí 0,028% a týká se oborů pracovní činnosti jako je vydavatelství, peněžnictví, reklamní činnost apod. Konkrétní firma, kterou jsme si zvolila pro praktickou část své bakalářské práce, se zabývá obchodní činností. Jelikož tato činnost není v příloze vyhlášky jmenována, patří pod ostatní ekonomické činnosti, kde sazba zákonného pojištění činí 0,056% z úhrnu vyměřovacích základů za čtvrtletí. Pojistné za I. čtvrtletí kalendářního roku je splatné do 31. 1., pojistné na II. čtvrtletí je splatné do 30. 4., pojistné na III. čtvrtletí je splatné do 31. 7. a pojistné na IV. čtvrtletí kalendářního roku je splatné do 31.10. Zaměstnavatelé jsou zákonným pojištěním pojištěni u České pojišťovny a to v případě, že měli sjednáno toto pojištění k 31. 12. 1992. Ostatní zaměstnavatelé jsou pojištěni u Kooperativy, pojišťovny, a.s.25 V praktické části bakalářské práce zákonné pojištění nezahrnuji do výpočtu mzdových nákladů firmy. Nemohu ho nikterak snížit nebo optimalizovat.
25
Vyhláška MF č. 125/1993 Sb., podmínky a sazby ZOZP za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání
37
6 Náhradní plnění Náhradní plnění je jeden ze tří způsobů jak dodržet zákonem předepsané zaměstnávání osob se zdravotním postižením v povinném podílu 4% z celkového počtu zaměstnanců. Zákon o zaměstnanosti č. 435/2004 Sb., předepisuje zaměstnávání osob se zdravotním postižením všem zaměstnavatelům, kteří zaměstnávají více než 25 zaměstnanců. Tuto povinnost mohou zaměstnavatelé splnit jedním z těchto způsobů: 1) zaměstnáním OZP v pracovním poměru 2) odebíráním výrobků nebo služeb od zaměstnavatelů zaměstnávajících více než 50 % zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, nebo zadáváním zakázek těmto zaměstnavatelům nebo odebíráním výrobků nebo služeb od osob se zdravotním postižením, které jsou osobami samostatně výdělečně činnými a nezaměstnávají žádné zaměstnance, nebo zadáváním zakázek těmto osobám – ve výši 7 násobku průměrné mzdy za každou nezaměstnanou OZP 3) odvodem do státního rozpočtu – ve výši 2,5 násobku průměrné mzdy za každou nezaměstnanou OZP nebo vzájemnou kombinací těchto tří způsobů. Zaměstnavatel je povinen do 15. února následujícího kalendářního roku písemně oznámit úřadu práce plnění povinného podílu za uplynulý kalendářní rok a způsob jeho plnění.26 Výpočty odvodu do státního rozpočtu nebo náklady vynaložené v náhradním plnění jsou závislé na průměrné mzdě za období první až třetí čtvrtletí sledovaného roku. V roce 2011 byla průměrná mzda stanovena na 23 726 Kč a odhad výše průměrné mzdy pro potřeby výpočtu je stanoven pro rok 2012 na 24 000 Kč. Na základě těchto údajů jsem sestavila tabulku pro fiktivní firmu, která zaměstnává 50 zaměstnanců, ale žádný z nich není OZP. Zaměstnavatel se může rozhodnout, kterou z možností náhradního plnění využije, nebo jestli je zkombinuje podle svým možností.
26
Zákon č.435/2004 Sb., o zaměstnanosti, §81, §82
38
Tabulka 9: Výpočet odvodu do státního rozpočtu a náhradního plnění
Období
Náhradní plnění za Odvod za chybějící Povinný podíl chybějící Počet zaměstnanců zaměstnance – zaměstnanců - OZP zaměstnance – OZP1 2 OZP
2011
50
2
118 630
332 164
2012
50
2
120 000
336 000
Zdroj: Vlastní 1)
Odvod za chybějící zaměstnance OZP – činí 2,5 násobek průměrné mzdy za 1. -3.
čtvrtletí kalendářního roku. V roce 2011 činí průměrná mzda 23 726 Kč, v roce 2012 zatím předpokládaná průměrná mzda 24 000 Kč. Vzhledem ke každoročnímu zvýšení průměrné mzdy se zvyšuje i povinný odvod do státního rozpočtu. V našem případě by na jednoho zaměstnance činil v roce 2011 - 59. 315 Kč a v roce 2012 - 60 000 Kč 2)
Výše náhradního plnění se odvíjí od stejných údajů – průměrných mezd za jednotlivá
období – jen násobek se zvyšuje na 7. V roce 2011 by naše fiktivní firma musela nakoupit náhradní plnění od zaměstnavatelů zaměstnávajících více než 50% zaměstnanců, kteří jsou OZP za 332 164 Kč a v roce 2012 již za 336 000 Kč. V uplynulých letech docházelo v této oblasti k podvodům. Firmy, které nic nevyráběly, nevytvářely žádný zisk, vydělávaly na formálním zaměstnávání OZP. Docházelo k tzv. předfakturacím z důvodu náhradního plnění. Dodávky byly přes firmy zaměstnávající OZP někdy pouze přefakturovány, aniž by se postižení na těchto dodávkách podíleli svou prací. Po novele zákona o zaměstnanosti bylo těmto praktikám částečně zamezeno stanovením limitu pro poskytovatele náhradního plnění do výše 36 násobku průměrné mzdy na jednoho zaměstnance s tělesným postižením pracujícího na plný úvazek. To znamená, že pro rok 2012 mohou firmy zaměstnávající handicapované občany poskytnout zboží nebo služby v režimu náhradního plnění do výše 854 136 Kč na jednoho zaměstnance – OZP, pracujícího v roce 2011 na plný úvazek. Toto plnění se upraví podle přepočteného počtu tělesně postižených zaměstnanců za uplynulý rok.
39
7 Zaměstnanecké benefity Za benefit můžeme považovat cokoliv, co zaměstnanec dostane od svého zaměstnavatele z pozice pracovně právní, ovšem nad rámec zákona. Přesto, že na benefity nemá zaměstnanec automaticky nárok, jsou dnes hojně využívané zejména většími firmami, které si uvědomují, že zaměstnance je třeba motivovat, aby podával lepší výkony. Pro zaměstnavatele mají benefity výhodu vzhledem k úspoře mzdových nákladů s ohledem na daňové úlevy a dále slouží jako účinný nástroj personálního managementu, který přispívá ke zvýšení loajality, motivace a produktivity a snižuje fluktuaci a s tím související náklady. Zaměstnanecké benefity zvyšují image a atraktivitu společnosti. Benefity poskytují zaměstnavatelé ve formě příspěvků na stravování, sport, kulturu, rekreaci, zdraví a vzdělávání, příspěvku na penzijní nebo životní pojištění. Pro zaměstnance by benefity měly znamenat příjem, který je dále osvobozen od zdanění a odvodů sociálního a zdravotního pojištění, Zákon o daních z příjmu v §6, §24 a §25 uvádí, kterých příjmů a do jaké výše se toto týká. Mezi benefity lze dnes zařadit například zvýšení dovolené až na 6 týdnů, možnost volby pružné pracovní doby nebo tzv. „home office“, kdy je zaměstnanci umožněno až 3 dny v týdnu pracovat z domova. Běžně je pracovníkům ve vedoucích funkcích poskytován mobil, notebook, firemní automobil. Zajímavým benefitem, který slaví úspěch v zahraničí, jsou firemní mateřské školky. I u nás by o tuto výhodu mělo zájem 60% matek. Zatím firemní školku poskytují pouze někteří velcí zaměstnavatelé jako je Česká pojišťovna nebo Unipetrol. Podpora státu při zřizování firemních školek je nulová, počáteční investice je vysoká a do nákladů si mohou firmy dát náklady pouze u školky, která získá akreditaci Ministerstva školství.27 Nejrozšířenějším benefitem jsou dnes stravenky. Využívá jich 93% zaměstnavatelů. Výše daňově uznatelného příspěvku je omezena dvěma podmínkami:
Nesmí přesáhnout 55% ceny jídla na jednu pracovní směnu
27
Kateřina, ČEPELÍKOVÁ, Nenechte si utéct klíčové zaměstnance. Objevte pro ně nové benefity.[online] © 2007-2012,27. 3. 2012, [cit. 2012-04-21]. Dostupný z WWW:
40
Nesmí přesáhnout 70% stravného při trvání pracovní cesty 5-12 hodin. Pro rok 2012 je maximální výše stravného 76 Kč. Daňově uznatelný příspěvek na stravování tedy činí maximálně 53,20 Kč
Při splnění podmínek se dostaneme k hodnotě stravenky nebo jídla v jídelně v celkové výši maximálně 96,72 Kč. Dalším často užívaným benefitem je příspěvek na životní a penzijní pojištění. Dle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, § 6, odst. 9 písm. p může zaměstnavatel poslat na účet zaměstnance u penzijního fondu nebo instituce pro penzijní pojištění nebo na účet pojišťovny, která uzavřela se zaměstnancem-pojistníkem smlouvu na soukromé životní pojištění za kalendářní rok celkovou částku 24 000 Kč, která je osvobozena od daně. Pro osvobození od daně a sociálního a zdravotního pojištění musí být v souvislosti s úhradou tohoto příspěvku na účet penzijního fondu nebo pojišťovny splněny další podmínky týkající se doby trvání pojistné smlouvy, výplaty pojistného plnění apod. Pokud by zaměstnavatel přispíval vyšší částkou, nad 24 000 Kč bude příspěvek zaměstnanci zdaněn, a bude z něho sraženo a odvedeno sociální a zdravotní pojištění. Pro zaměstnavatele je příspěvek na penzijní nebo životní pojištění nákladovou položkou. 28 Příspěvek na nákup čistících a pracích prostředků je daňově uznatelný pro zaměstnavatele a osvobozen od daně pro zaměstnance. Firmy poskytnutí tohoto příspěvku řeší buď přímo nákupem čistících prostředků nebo formou poukázek na nákup mycích, čistících a pracích prostředků. Výše příspěvku je neomezena.29 Podle §6 písm. d je možné poskytnout zaměstnanci nepeněžní plnění z fondu kulturních a sociálních potřeb, ze sociálního fondu, ze zisku po zdanění na tuzemské nebo zahraniční rekreační zařízení (až do výše 20 000 Kč), na zdravotnická a vzdělávací zařízení, na tělovýchovná a sportovní zařízení. Pro tyto případy existují rovněž poukázky v různých hodnotách, které zaměstnavatel nakoupí pro své zaměstnance. Ti mohou poukázky využít například na různé kulturní akce, na vstupy do sportovních zařízení, na nákup vitaminových preparátů, na fyzioterapii, na vzdělávání i rekreaci. Stejně jako nabídkou stravenek se nabídkou různých poukázek pro volnočasové aktivity zabývá v ČR několik známých společností jako je Sodexo Pass Česká republika s.r.o.
28 29
Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, §6 odst. 9 písm. p Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, §6 odst. 9 písm. d
41
(nabízí zaměstnavatelům např. Flexi Pass, Relax Pass, Vital Pass), Edenred CZ s.r.o. (poukázky Ticket), Benefity a.s. (Benefity SMART). Mezi benefity můžeme počítat i poskytnutí motorového vozidla zaměstnanci bezplatně pro soukromé i firemní účely. V tomto případě však musíme k hrubému příjmu zaměstnance přičíst 1% vstupní ceny vozidla v kalendářním měsíci, nejméně však 1 000 Kč (12 000 Kč ročně). O tuto částku se zvyšuje zdanitelný příjem a vyměřovací základ pro pojistné.30
30
Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, §6 odst. 6
42
8 Společnost AB s.r.o. Společnost AB s.r.o. vznikla v roce 1993 jako společnost s ručením omezeným. Společnost má jednoho společníka a zároveň jednatele. Předmětem její činnosti je maloobchod s železářským zbožím a barvami, dále prodej ochranných pracovních prostředků. Společnost AB s.r.o. má tři maloobchodní prodejny a zaměstnává 11 zaměstnanců. Jednatel společnosti je zároveň zaměstnán jako ředitel společnosti. Společnost zaměstnává 6 osob se zdravotním postižením. Průměrný přepočtený počet zaměstnanců se zdravotním postižením je vyšší než 50% z celkového počtu zaměstnanců. Majitel společnosti zaměstnal v roce 2004 první zaměstnankyni se zdravotním postižením. Vytvořil pro ni vhodné pracovní podmínky a práci přizpůsobil jejím možnostem. Díky podpoře státu ve formě příspěvku na zaměstnávání osob se zdravotním postižením se dozvěděl též o možnosti poskytování náhradního plnění firmám, které mají povinnost zaměstnávat zdravotně handicapované osoby a povinný podíl plní touto formou. V současné době firma AB s.r.o. poskytuje zaměstnání invalidním a zdravotně znevýhodněným zaměstnancům a vytváří vhodně podmínky pro jejich práci. Od roku 2012 bude takováto firma označena za chráněnou dílnu. Největší část úspor a snížení mzdových nákladů plyne právě z této skutečnosti. Majitel firmy si nepřál, aby byla jeho firma v této bakalářské práci jmenována, proto jsem zvolila pro společnost jméno „AB s.r.o.“
8.1 Zaměstnanci Společnost zaměstnává celkem 11 zaměstnanců, z toho 8 žen. ˇ Zaměstnanci pracují v těchto funkcích: -
1 ředitel
-
1 vedoucí pracovnice
-
1 administrativní pracovnice
-
1 řidič, skladník
-
7 prodavačů
43
8.1.1 Osoby se zdravotním postižením Osoby se zdravotním postižením pracují na pozici administrativní pracovnice (1) a prodavačů (5). Někteří ze zaměstnanců pracují na zkrácený pracovní úvazek nebo z domova. Vzhledem k zaměstnávání osob se zdravotním postižením bylo nutné vytvořit podmínky, které by těmto zaměstnancům vyhovovaly. Administrativní pracovnice je osobou s těžkým zdravotním postižením a uživatelkou invalidního důchodu 3. stupně. Vykonává práci z domova, 2x do týdne dochází do sídla firmy, kde odevzdá zpracované úkoly. Její hlavní činností je fakturace. Pracuje na zkrácený pracovní úvazek – 30 hodin týdně. 2 prodavačky jsou uznány invalidními důchodkyněmi v 1. stupni. Obě pracují na zkrácený pracovní úvazek – jedna na 30 hodin týdně, druhá na 35 hodin týdně. 1 prodavač je uznán invalidním důchodcem v 1. stupni. Pracuje na plný úvazek – 40 hodin týdně. 2 prodavačky jsou osobami zdravotně znevýhodněnými. Obě jsou zaměstnány na plný pracovní úvazek – 40 hodin týdně Průměrný přepočtený počet zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, činil v roce 2011 ve sledované společnosti 54,57% Výpočet: přepočtený počet zaměstnanců celkem: 10,455 přepočtený počet zaměstnanců se zdrav. Postižením: 5,705 procento zaměstnanců se zdravotním postižením: ( 5,705 / 10,455) * 100= 54,57 Zaměstnáváním osob se zdravotním postižením se firma řadila mezi zaměstnavatele, kteří zaměstnávají více jak 50% osob se zdravotním postižením. Od 1. 1. 2012 do 30. 6. 2012 probíhá přechodné období, kdy budou úřady práce navštěvovat a kontrolovat tyto zaměstnavatele a jejich podmínky pro zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Až po rozhodnutí příslušného úřadu práce může být takový zaměstnavatel chráněnou dílnou. Ti, kteří nevyhoví požadavkům nové legislativy, mohou zaniknout jako zaměstnavatelé s více jak 50% OZP. V současné době může firma AB s.r.o. poskytovat
44
náhradní plnění do výše stanovené zákonem (36 násobek průměrné mzdy za 1-3 čtvrtletí 2011). Někteří ze zaměstnanců se ZP prvního nebo druhého stupně mají přiznanou invaliditu pouze dočasně. Při lékařských kontrolách posudkovou komisí mohou o invalidní důchod přijít.
Pokud jim nebude ponecháno ani označení osoby se zdravotním
znevýhodněním (dříve ZPS), potom firma AB s.r.o. přestane být zaměstnavatele s více jak 50% OZP a přijde o příspěvky na zaměstnávání OZP od státu. Při stanovení tohoto příspěvku jsou posuzovány mzdové náklady na zaměstnávání těchto osob a to jednotlivě a jmenovitě na každého. Pokud tyto mzdové náklady přesáhnou za měsíc částku 8 000 Kč, může zaměstnavatel žádat úřad práce o poskytnutí této dotace v maximální výši. Firma AB s.r.o. zaměstnává OZP od roku 2008 a vždy jí na základě žádosti ÚP vyplatil maximální výši příspěvku na zaměstnávání OZP, která činí u 5 osob se ZP 40 000 Kč měsíčně.
45
8.1.2 Odměňování Zaměstnanci jsou odměňováni měsíční mzdou. Výše jejich úvazků a stanovené základní měsíční mzdy pro rok 2012 jsou v následující tabulce. Tabulka 10: Pracovní zařazení zaměstnanců zaměstnanec - zařazení
zdravotní postižení
pracovní úvazekhod/týden
měsíční hrubá mzda
ředitel
-
40
30 000 Kč
vedoucí pracovník
-
40
20 000 Kč
administr. prac.
TZP
30
8 000 Kč
řidič, skladník
-
40
14 000 Kč
prodavačka
ZP1,2
35
13 000 Kč
prodavačka
ZP1,2
30
11 000 Kč
prodavač
ZP1,2
40
14 000 Kč
prodavačka
OZZ
40
14 000 Kč
prodavačka
OZZ
40
14 000 Kč
prodavačka
-
40
14 000 Kč
prodavačka
-
30
11 000 Kč
Zdroj: podklady mzdová evidence AB s.r.o., vlastní úprava
Za mimořádné pracovní nasazení, například v době, kdy probíhá inventura, jsou zaměstnanci odměněni mimořádnou odměnou stanovenou ředitelem společnosti. Zaměstnanci neměli v uplynulém období žádné hodiny přesčasové práce, pouze jim byly vypláceny příplatky za práci v sobotu ve výši 10%. Od roku 2012 lze podle §118 Zákoníku práce sjednat se zaměstnancem i nižší minimální výši příplatku. Ve firmě AB s.r.o. zůstali u 10%. Nová výše nebyla se zaměstnanci sjednávána. Zaměstnancům je poskytována dovolená na zotavenou v délce 5 týdnů. Firma nezaměstnávala v uplynulých letech pracovníky na dohodu o provedení práce nebo o pracovní činnosti.
46
8.2 Analýza tržeb a mzdových nákladů Společnost AB s.r.o. vlastní tři prodejny. V jedné z prodejen je soustředěn prodej ochranných pracovník prostředků, další dvě se specializují na prodej barev a železářských výrobků. Kromě běžného maloobchodního prodeje za hotové, poskytují firmám prodej na fakturu. Zároveň stálým zákazníkům zboží zdarma rozvezou. V letech 2009, 2010 a 2011 postupně celkové roční tržby klesaly. Pokles zaznamenala většina obchodníků a je zapříčiněn ekonomickou krizí a menší ochotou lidí utrácet. Přesto majitel firmy v každém následujícím roce zvedl svým zaměstnancům mzdy alespoň o několik stokorun hrubého příjmu. V následujících tabulkách a grafech porovnávám údaje z účetnictví za období let 2009 2011 : Tabulka 11: Příjmy z období 2009 -2011 období
tržby za zboží
dotace úřadu práce na zaměstnávání OZP
2009
23 854 655
384 000
24 238 655
2010
22 911 338
384 000
23 295 338
2011
22 640 778
464 000
23 104 778
celkový hrubý příjem
Zdroj: podklady účetnictví firmy AB s.r.o., vlastní úprava
V tabulce č. 13 ve sloupci „dotace úřadu práce na zaměstnávání OZP“ je údaj v roce 2011 odlišný od údajů v předchozích letech. Tato částka je vypočítána podle počtu zaměstnanců se ZP v daném roce. V letech 2009 a 2010 pracovali ve firmě 4 zaměstnanci se ZP. V roce 2011 v dubnu nastoupila prodavačka se zdravotním znevýhodněním na plný úvazek a v prosinci nastoupil prodavač s invalidním důchodem 1. stupně též na plný úvazek.
47
V dalších
tabulkách
jsou
uvedeny
mzdové
náklady
v jednotlivých
letech.
Tabulka 12: Mzdové náklady v roce 2009 měsíc 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 celkem
počet zaměstnanců
z toho OZP
8 8 8 8 9 9 9 9 9 9 9 9
4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4
mzdové náklady
140 111 Kč 129 655 Kč 138 710 Kč 150 930 Kč 162 811 Kč 167 122 Kč 163 537 Kč 168 608 Kč 170 444 Kč 163 956 Kč 161 982 Kč 179 355 Kč 1 897 221 Kč 18 032 Kč průměrné mzdové náklady na 1 zam. Zdroj: podklady mzdová evidence firmy AB s.r.o., vlastní úprava
Meziroční navýšení průměrných nákladů na zaměstnance zvyšuje hrubý příjem ředitele a vedoucí prodejen, který stoupl z průměrných 25 000 Kč a 17 000 Kč v roce 2009, na 30 000 Kč a 20 000 Kč v roce 2010. Při malém počtu zaměstnanců ve firmě tyto údaje zkreslují skutečné mzdy ostatních zaměstnanců a tento údaj o průměrných mzdových nákladech na 1 zaměstnance považuji pouze za údaj vhodný k meziročnímu srovnání nikoli jako údaj vypovídající o výši průměrné mzdy na 1 zaměstnance v daném období. V letech 2010 a 2011 nedošlo k zvyšování hrubé mzdy ředitele a vedoucí pracovnice, byly navýšeny pouze platy prodavačů. Navýšení počtu zaměstnanců v roce 2011 provedl zaměstnavatel z důvodu větší zastupitelnosti zaměstnanců. Vzhledem ke změně zákona týkající se chráněných dílen a změně přepočtu zaměstnanců s těžkým zdravotním postižením (do konce roku 2011 se započítávali 3x) by firma AB s.r.o. nemohla žádat v roce 2012 o statut chráněné dílny. Nedosahovala by potřebného 50 % podílu zdravotně postižených osob na celkovém počtu zaměstnanců. 48
Tabulka 13: Mzdové náklady v roce 2010 měsíc 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 celkem
počet zaměstnanců
z toho OZP
9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9
4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4
mzdové náklady
160512 162844 185117 183235 190542 192663 184652 183345 190543 194338 185622 198234 2 211 647 Kč 20 478 Kč průměrné mzdové náklady na 1 zam. Zdroj: podklady mzdová evidence firmy AB s.r.o., vlastní úprava
Tabulka 14: Mzdové náklady v roce 2011 měsíc 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 celkem
počet zaměstnanců
z toho OZP
9 9 9 10 10 10 10 10 10 10 10 11
4 4 4 5 5 5 5 5 5 5 5 6
mzdové náklady
184633 179652 188006 212423 214116 215893 209520 206 914 218 055 214352 218687 236820 2 499 071 Kč 21 119 Kč průměrné mzdové náklady na 1 zam. Zdroj: vlastní zpracování, podklady mzdová evidence firmy AB s.r.o.
49
Dle analýzy tržeb a mzdových nákladů je patrné, že přestože tržby meziročně mírně klesají, o 4 % v roce 2010 a 1,2% v roce 2011, mzdové náklady firmě stoupají rychleji a o 13,6% v roce 2010 proti roku 2009 a o 3,1 % v roce 2011 proti roku 2010. Firma AB s.r.o. je již od svého založení zisková, nemá žádné úvěry a má vysokou likviditu, proto si může dovolit zvyšovat mzdy svým zaměstnancům i v době hospodářské krize. Navíc pokles tržeb je opravdu nepatrný, proti jiným obchodníkům v současné době, zanedbatelný. Mzdy všech zaměstnanců, kromě ředitele společnosti, jsou přesto pod úrovní průměrné mzdy v České republice.
Porovnání tržeb a mezd 30 000 000
25 000 000
20 000 000 TRŽBY
15 000 000
MZDY 10 000 000
5 000 000
0 2009
2010
2011
Graf 1: Porovnání tržeb a mezd za uplynulá období Zdroj: účetnictví firmy AB s.r.o., vlastní úprava
50
Základní údaje z výsledovek v období 2009 až 2011 jsem shrnula v následující tabulce:
Tabulka 15: Údaje z výsledovky 2009 - 2011
Výnosy celkem - z toho tržba za zboží - dotace od ÚP Náklady celkem - z toho náklady na nákup zboží - náklady na mzdy - ost. Náklady (režie, finanční nákl.) zisk před zdaněním sazba daně z příjmu PO daň sleva na dani dle §35 odst. 1 daň po slevě zisk po zdanění
2009
2010
2011
24 238 655 Kč 23 854 655 Kč 384 000 Kč 22 362 557 Kč 20 003 112 Kč 1 897 221 Kč 462 224 Kč 1 876 098 Kč 20% 375 200 Kč 92 250 Kč 282 950 Kč 1 593 148 Kč
23 295 338 Kč 22 911 338 Kč 384 000 Kč 21 808 525 Kč 19 165 663 Kč 2 211 647 Kč 431 215 Kč 1 486 813 Kč 19% 282 340 Kč 92 250 Kč 190 090 Kč 1 296 723 Kč
23 104 778 Kč 22 640 778 Kč 464 000 Kč 21 698 166 Kč 18 773 211 Kč 2 499 071 Kč 425 884 Kč 1 406 612 Kč 19% 267 140 Kč 107 250 Kč 159 890 Kč 1 246 722 Kč
2011/2009* 95,32% 94,91% 120,83% 97,03% 93,85% 131,72% 92,14% 74,98% 71,20% 116,26% 56,51% 78,26%
*srovnání výsledků z roku 2011 s výsledky v roce 2009 Zdroj: účetnictví firmy AB s.r.o., vlastní úprava Vzhledem ke zhoršené hospodářské situaci v celé Evropě, domácnosti i firmy méně nakupují. Obchodníci musí o zákazníky bojovat především cenou svých výrobků. Zlepšení maloobchodního prodeje se neočekává ani v roce 2012. Ekonomické výsledky firmy AB s.r.o. jsou však stále pozitivní, přesto, že mezi rokem 2009 a 2010 došlo k poklesu tržeb téměř o 1 milion Kč, což jsou ale v porovnání k celkovému objemu tržeb pouhá 4%. Pokles mezi roky 2010 a 2011 už nedosahuje ani 1 %. Majitel firmy věří, že v roce 2012 se pokles tržeb zastaví. Nárůst můžeme v tabulce sledovat u tří položek – dotace od úřadu práce, nákladů na mzdy a slevy na dani. Tyto tři údaje vzrostly zejména díky zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Firma kromě dotace na zaměstnávání těchto osob dosáhla i na slevu dle §35 odst. 1. V roce 2011 tato sleva činila 107 250 Kč.
51
Celkem si můžeme finanční přínos zaměstnávání OZP prohlédnout v následující tabulce: Tabulka 16: Dotace a sleva na zaměstnávání OZP 2009 dotace sleva na dani celkem
2010
2011
384 000 Kč
384 000 Kč
464 000 Kč
92 250 Kč
92 250 Kč
107 250 Kč
476 250 Kč
476 250 Kč
571 250 Kč
Zdroj: účetnictví firmy AB s.r.o., vlastní úprava
8.3
Různé druhy pracovně právních vztahů a mzdové náklady
Firma zaměstnává v současné době zaměstnance pouze na základě pracovního poměru. V uplynulých letech využívala na výpomoc v období letních dovolených nebo pro jednorázové akce, jako je například zpracování inventury zboží na konci roku, zaměstnance na dohodu o provedení práce. V následující tabulce porovnávám mzdu a náklady zaměstnavatele na 150 hodin práce u zaměstnance na dohodu o provedení práce, na dohodu o pracovní činnosti a zaměstnance s pracovní smlouvou na pracovní poměr. Údaje se týkají roku 2011. Pro zdanění mzdy je důležité, zda pracovník podepíše prohlášení k dani poplatníka. Prohlášení může podepsat i zaměstnanec, který je zaměstnán na základě dohody o provedení práce. Pokud zaměstnanec prohlášení nepodepíše a má příjem do 5 000 Kč, je z tohoto příjmu odvedena srážková daň ve výši 15%. Tato daň se již nikde neuvádí a nezúčtovává. Zda bylo zaměstnávání tzv. brigádníků pro firmu AB s.r.o. výhodnější shrnuje následující porovnání:
52
Tabulka 17: Porovnání nákladů na mzdy u různých druhů pracovně právních vztahů Dohoda o provedení práce
Dohoda o provedení práce
Dohoda o pracovní činnosti
Pracovní poměr
NE 12 000 Kč
ANO 12 000 Kč
ANO 12 000 Kč
ANO 12 000 Kč
sociální poj. 6,5 %
-
-
-780 Kč
-780 Kč
zdrav.poj. 4,5%
-
-
-540 Kč
-540 Kč
sociální poj. zam. 25%
-
-
3 000 Kč
3 000 Kč
zdravotní poj.zam. 9%
-
-
1 080 Kč
1 080 Kč
základ daně
12 000 Kč
12 000 Kč
16 100 Kč
16 100 Kč
daň 15%
1 800 Kč
1 800 Kč
2 415 Kč
2 415 Kč
0
1 970 Kč
1 970 Kč
1 970 Kč
-445 Kč
-445 Kč
prohlášení k dani podepsáno 150 h * 80 Kč
sleva na poplatníka výsledná daň čistá mzda
10 200 Kč
12 000 Kč
10 235 Kč
10 235 Kč
náklady zaměstnavatele
12 000 Kč
12 000 Kč
16 080 Kč
16 080 Kč
nemocenské pojištění
NE
NE
ANO
ANO
povinné zdrav. Poj. zákonný nárok na dovolenou
NE
NE
ANO
NE
NE
ANO NE, pouze smluvní
-
-
výpovědní lhůta Zdroj: Vlastní
15 dní
ANO nejméně 2 měsíce
Výhodnost z hlediska zaměstnavatele: Využití brigádníků dává zaměstnavateli větší flexibilitu v zacházení s pracovní silou. U pracovníků na dohody je pro zaměstnavatele snazší ukončení smluvního vztahu, lze ho ukončit i okamžitě. U zaměstnance v pracovním poměru to lze jen z předem definovaných důvodů, zaměstnavatel musí dodržet výpovědní lhůtu a vyplatit
53
zaměstnanci
odstupné.
Zaměstnavatel
nemusí
platit
„brigádníkům
na
dohodu“ dovolenou na zotavenou, pokud se tak obě strany nedohodnou při uzavření dohody. Zaměstnavatel neplatí odvody na sociální a zdravotní pojištění v případě dohody o provedení práce (od roku 2012 do 10 000 Kč příjmu). Získá tak levnější pracovní sílu. Z hlediska zaměstnavatele se tak „brigádník“ stává výhodnějším než zaměstnanec. Zákoník práce však ukládá zaměstnavateli, aby plnění svých úkolů zajišťoval prostřednictvím zaměstnanců v pracovním poměru. Pracovníky na dohodu o provedení práce nebo o pracovní činnosti lze využít jako zástup za dovolené, nemoc nebo na krátkou výpomoc. Výhodnost z hlediska zaměstnance (brigádníka): Pracovník bude ve většině případů preferovat zaměstnání v pracovním poměru. Zaměstnavatel za něj odvádí sociální a zdravotní pojištění, zaměstnanec je tak pojištěn pro nemoc, odpracovaná doba se mu počítá do nároku na důchod. Zaměstnanec má nárok na 4 týdny placené dovolené. V případě ukončení pracovního poměru ze strany zaměstnavatele je mu vyplaceno odstupné minimálně ve výši trojnásobku průměrného měsíčného výdělku. Z tabulky je patrné, že čistá mzda vyplacená zaměstnanci je nižší než mzda vyplacená brigádníkovi na dohodu o provedení práce (to se týká naposledy roku 2011, od roku 2012 to bude platit pouze pro příjem do 10 000 Kč) o sražené pojistné na sociální a zdravotní pojištění celkem ve výši 11%. Studenti nebo důchodci, za které platí zdravotní pojištění stát, dají v případě krátkodobé výpomoci zřejmě přednost dohodě o provedení práce, aby jejich čistý příjem byl co nejvyšší. Naopak pracovník, který není nikde pojištěn a uzavře dohodu o provedení práce (v roce 2012 do 10 000 Kč), si musí hradit zdravotní pojištění sám.
54
9 Využívané možnosti snížení mzdových nákladů Společnost AB s.r.o. je od svého založení zisková. Její majitel postupně investuje do získávání a zařizování dalších prodejních prostor, aniž by k tomu využíval cizí kapitál. Mzdové náklady každým rokem rostou, ale firma přesto disponuje dostatkem volných finančních prostředků. Majitel firmy se snaží využívat moderních motivačních programů pro své zaměstnance, přičemž snižuje mzdové náklady firmy a zvyšuje čistý příjem svých zaměstnanců. To, že za poslední tři roky neodešel z firmy žádný ze zaměstnanců, svědčí o tom, že ředitel společnosti si dobře vybírá své spolupracovníky a zároveň jim nabízí odpovídající mzdové ohodnocení a dostatek zaměstnaneckých výhod.
9.1 Dotace na zaměstnávání osob se zdravotním postižením Dotace
vyplácená
úřadem
práce
na
každého
zaměstnance
se
zdravotním
znevýhodněním v případě firmy AB s.r.o. činila v uplynulých letech výrazný příspěvek na mzdové výdaje. K 1. 1. 2012 je těchto zaměstnanců 6 a příspěvek tak činí měsíčně 48 000 Kč za předpokladu splnění stanovených podmínek. V následující tabulce a grafu je patrné jak velký podíl na celkových ročních nákladech na mzdy má dotace od úřadu práce. Tabulka 18: Podíl dotací na celkových mzdových nákladech Období:
celkové mzdové náklady
dotace
podíl dotace na nákladech
náklady po odečtení dotace
2009
1 897 221
384 000
20,24%
1 513 221
2010
2 211 647
384 000
17,36%
1 827 647
2011
2 499 071
464 000
18,57%
2 035 071
Zdroj: podklady mzdová evidence firmy AB s.r.o., vlastní úprava Přesto, že u zaměstnávání osob se zdravotním postižením musí firma počítat s určitým omezením zaměstnanců a přizpůsobením podmínek pro jejich práci, příspěvky od úřadu práce znamenají pro sledovanou firmu významný příjem a úhradu téměř 20% celkových mzdových nákladů.
55
Rok 2009: Celkové náklady na dotace 20,24%
mzdy činí 1 897 221 Kč, z toho dotace od ÚP 384 000 Kč.
náklady po odečtení dotace 79,76%
Rok 2010: celkové náklady na dotace 17,36%
mzdy činí 2 211 647 Kč, z toho dotace od ÚP 384 000 Kč.
náklady po odečtení dotace 82,64%
Rok 2011: celkové náklady na dotace 18,57%
mzdy činí 2 499 071 Kč, z toho dotace od ÚP 464 000 Kč.
náklady po odečtení dotace 81,43%
Graf 2:Rozdělení celkových mzdových nákladů, zdroj: účetnictví AB s.r.o., vlastní úprava 56
9.2 Snížení odvodu na zdravotní pojištění u invalidních osob Zákon praví: Je-li zaměstnancem zaměstnavatele zaměstnávajícího více než 50 % osob se zdravotním postižením z celkového průměrného přepočteného počtu svých zaměstnanců osoba, které byl přiznán invalidní důchod, je u ní vyměřovacím základem částka přesahující částku, která je vyměřovacím základem u osoby, za kterou je plátcem pojistného stát.31 Vyměřovacím základem pro osoby, za které je plátcem pojistného stát je pevná částka 5 355 Kč. O tuto částku je snížen vyměřovací základ u čtyř zaměstnanců firmy AB s.r.o. Osob zdravotně znevýhodněných se toto ustanovení netýká. Pro porovnání úspor při zaměstnávání osob se zdravotním postižením porovnám mzdu zaměstnance bez zdravotního postižení a zaměstnance se zdravotním postižením. Jedná se o řidiče a skladníka, který pracuje na plný úvazek 40 hodin týdně za základní mzdu v roce 2012 ve výši 14 000 Kč a prodavače, který je poživatelem invalidního důchodu, ale pracuje též na plný pracovní úvazek a má stanovenou základní mzdu 14 000 Kč za měsíc. Ve výpočtu neuvažuji žádné příplatky ke mzdě. U invalidního důchodce 1. nebo 2. stupně je kromě slevy na dani na poplatníka uplatněna též sleva na dani na invaliditu ve výši 210 Kč měsíčně. U invalidního důchodce 3. stupně je tato sleva dvojnásobná – 420 Kč. Sleva zvýší čistou mzdu důchodce, ale nijak neovlivní mzdové náklady firmy. Zatímco snížení odvodů na zdravotní pojištění se týká i nákladů vynaložených firmou.
31
Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, §3, odst. 7
57
Tabulka 19: Porovnání mzdových nákladů konkrétních zaměstnanců: mzda za březen 2012 prodavač, invalidita 1. st.
řidič, skladník
Fond pracovní doby: 22 dní 176 hodin 22 dní 176 hodin Hrubá mzda: 14 000 Kč 14 000 Kč Sociální poj. Základ: 14 000 Kč 14 000 Kč Sociální poj. Zaměstnanec: -910 Kč -910 Kč Zdravotní pojištění základ: 8 645 Kč 14 000 Kč Zdravotní poj. Zaměstnanec: -390 Kč -630 Kč Superhrubá mzda: 18 760 Kč 18 760 Kč Základ daně: 18 800 Kč 18 800 Kč Daň 15%: -2 820 Kč -2 820 Kč Sleva na dani na poplatníka: 2 070 Kč 2 070 Kč Sleva na invaliditu 1,2 stupně: 210 Kč Čistá mzda: 12 160 Kč 11 710 Kč Sociální pojištění základ: 14 000 Kč 14 000 Kč Sociální pojištění zaměstnavatel: 3 500 Kč 3 500 Kč Zdravotní pojištění základ: 8 645 Kč 14 000 Kč Zdravotní pojištění zaměstnavatel: 778 Kč 1 260 Kč Mzdové náklady zaměstnavatele: 18 278 Kč 18 760 Kč Zdroj: mzdová evidence firmy AB s.r.o., vlastní úprava
Tabulka ukázala rozdíl v čisté mzdě zaměstnanců a celkových mzdových nákladech zaměstnavatele při porovnání zdanění mzdy u zaměstnance s přiznaným invalidním důchodem a běžným zaměstnancem. Zaměstnavatel v tomto případě šetří 482 Kč (9 % z 5 355 Kč, o které je snížen vyměřovací základ invalidního důchodce). Zaměstnanec se zdravotním postižením má díky úlevě na zdravotním pojištění a na dani o 450 Kč vyšší čistou mzdu. Při zaměstnávání 4 osob pobírajících invalidní důchod a základních mzdách stanovených zaměstnancům pro rok 2012 je měsíční úspora zaměstnavatele AB s.r.o. 1 928 Kč. Úspora za celý rok 2012 dosáhne 23 136 Kč.
9.3 Sleva na dani z příjmu právnických osob Zaměstnávání osob se zdravotním postižením přináší zaměstnavateli příjem nejen v dotacích od úřadu práce nebo úlevě na zdravotním pojištění, ale též výraznou slevu na
58
výsledné dani z příjmu právnických osob. Zaměstnavateli se snižuje daň za každého zaměstnance se zdravotním postižením o částku 18 000 Kč, za každého zaměstnance s těžkým zdravotním postižením o 60 000 Kč. Pro výpočet slevy je rozhodný průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců se zdravotním postižením.32 V uplynulých třech letech vzhledem k vysoké daňové povinnosti využila firma AB s.r.o. těchto slev na dani v následující výši:
Tabulka 20: Sleva na dani v uplynulých třech letech Rok 2009 a 2010 úvazek 1. 0,75 2. 0,875 3. 0,75 4. 1 celkem
sleva 60 000 Kč 18 000 Kč 18 000 Kč 18 000 Kč
Rok 2011
výsledná sleva
úvazek
45 000 Kč 15 750 Kč 13 500 Kč 18 000 Kč 92 250 Kč
1. 0,75 2. 0,875 3. 0,75 4. 1 5. 3/4 6. 1/12 celkem
sleva 60 000 Kč 18 000 Kč 18 000 Kč 18 000 Kč 18 000 Kč 18 000 Kč
výsledná sleva 45 000 Kč 15 750 Kč 13 500 Kč 18 000 Kč 13 500 Kč 1 500 Kč 107 250 Kč
Zdroj:přiznání k DPPO firmy AB s.r.o., vlastní úprava
V letech 2009 a 2010 shodně 92 250 Kč a v roce 2011 uplatnila slevu na dani ve výši 107 250 Kč. Pokud po celý rok 2012 bude zaměstnávat stávající počet OZP, bude sleva na dani v roce 2012 128 250 Kč. 9.4
Služební auto pro osobní potřebu zaměstnance
Jednomu ze zaměstnanců bylo svěřeno vozidlo Peugeot Partner, se kterým firma zajišťuje přepravu zboží, i k soukromému užívání. Automobil byl pořízen v roce 2006 v pořizovací ceně 329 000 Kč včetně DPH. Zaměstnanci – řidiči, který auto užíval i k osobním účelům v letech 2008 – 2010 byla dle §6 odst. 6 zákona o daních z příjmu připočtena ke zdanitelným příjmům částka ve výši 1 % z pořizovací ceny automobilu, což je 3 290 Kč. O tuto částku byl navýšen i vyměřovací základ pro sociální a zdravotní 32
Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmu, §35, odst. 1
59
pojištění. Od roku 2011 neměl již zaměstnanec o využívání služebního vozidla k soukromým účelům zájem. Používání vozidla ho stálo měsíčně na zaplacených daních a odvodech na sociální a zdravotní pojištění 857 Kč, zaměstnavatele 1 119 Kč. Od roku 2011 nikdo ze zaměstnanců nevyužívá takovéto formy nepeněžního plnění.
9.5 Stravenky a ostatní poukázky Zaměstnavatel poskytuje zaměstnancům stravenky v nominální hodnotě 60 Kč za odpracovanou pracovní směnu. Zaměstnanec hradí 45% z hodnoty stravenky, tj. 27 Kč, zaměstnavatel si tak zbývající část – 33 Kč z každé stravenky uplatňuje do nákladů. Pro zaměstnance to znamená další příjem ke mzdě, při 22 odpracovaných směnách například 660 Kč. Vzhledem k tomu, že existuje řada dalších možností, jak zaměstnanci přispět na kulturní, sportovní a relaxační pobyty formou zaměstnaneckých benefitů, v tomto ohledu má firma AB s.r.o. rezervy.
9.6 Příspěvek na penzijní a životní pojištění Firma AB s.r.o. přispívá na penzijní pojištění pouze dvěma zaměstnancům, kteří mají smlouvu o penzijním připojištění, ve výši 300 Kč měsíčně. Obě platby poukazuje na účet pojišťovny, kde mají zaměstnanci zřízeno penzijní připojištění. Ostatní zaměstnanci nemají smlouvu o penzijním nebo životním pojištění.
9.7 Ostatní nepeněžní plnění poskytovaná zaměstnancům Majitel firmy AB s.r.o. poskytuje svým zaměstnancům na pracovišti nealkoholické nápoje. Pro zaměstnance tento nepeněžní příjem nepodléhá zdanění, zaměstnavatel hradí nápoje ze sociálního fondu, ze zisku. Každý zaměstnanec dle příslušného vnitřního předpisu dostává ochranný pracovní oděv a pracovní obuv. Tento nepeněžní příjem není zdanitelným příjmem pro zaměstnance, pro zaměstnavatele je výdajem na dosažení, zajištění a udržení příjmů.
60
10 Návrh snížení mzdových nákladů pro rok 2012 V předešlé kapitole jsem charakterizovala současnou mzdovou politiku ve firmě AB s.r.o. Zaměstnavatel musel v prosinci 2011 přijmout nového zaměstnance se zdravotním handicapem z důvodu snížení průměrného přepočteného počtu zdravotně postižených zaměstnanců. Od roku 2012 se těžce zdravotně postižený zaměstnanec započítává pouze 1x. Pokud by zaměstnavatel nepřijal do pracovního poměru dalšího zaměstnance se zdravotním postižením, klesl by podíl OZP v roce 2012 pod 50%. Zaměstnavatel by tak přišel o významné dotace na zaměstnávání OZP a dost možná i o významné odběratele zboží. Pokud bude stav zaměstnanců nezměněn po celý rok 2012 bude nový výpočet podílu OZP následující: přepočtený počet zaměstnanců celkem: 10,125 přepočtený počet zaměstnanců se zdrav. postižením: 5,375 procento zaměstnanců se zdravotním postižením: ( 5,375 / 10,125 ) * 100 = 53,09% Průměrný přepočtený počet zaměstnanců se blíží k 50% a je riziko, že v některém období nedosáhne této hodnoty, pokud zaměstnanci se zdravotním postižením neodpracují takový fond pracovní doby, se kterým ve svých výpočtech kalkuluji. Toto riziko by bylo možné v budoucnu eliminovat tím, že by majitel firmy ve funkci ředitele skončil a dál by pro firmu vykonával pouze práci jako jednatel firmy. Pokud by nebyl zaměstnancem společnosti, klesl by podíl zdravých zaměstnanců vůči handicapovaným a udržela by se hranice 50% pro chráněnou dílnu. Firma AB s.r.o. málo využívá možností zaměstnaneckých benefitů. Stravenky: Pro rok 2012 bych doporučila zvýšit hodnotu stravenky na maximální, kterou lze zakoupit a to v nominální hodnotě 95 Kč. Penzijní a životní pojištění: Prostřednictvím zaměstnavatele mohou všichni zaměstnanci uzavřít penzijní nebo životní pojištění, na které bude zaměstnavatel přispívat až do maximální výhodné výše 24 000 Kč ročně. Zaměstnavatel musí výši příspěvku zaměstnancům na penzijní připojištění nebo životní pojištění uvést například ve vnitřním předpisu nebo smlouvě mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem. Doporučila bych příspěvek každému zaměstnanci ve výši 1 000 Kč.
61
Nepeněžní plnění poskytovaná zaměstnavatelem ze sociálního fondu:Společnost AB s.r.o. vytvořila z části zisku po zdanění sociální fond. Prostředky na účtu sociálního fondu nebyly dosud využity. Navrhuji majiteli firmy nákup poukazů do rekreačních, zdravotnických a vzdělávacích zařízení v různých nominálních hodnotách. Tyto poukazy mohou být poskytovány zaměstnancům jako forma odměny až do jejich hodnoty 20 000 Kč za rok.
Z
Obrázek 1: vzory poukázek Zdroj: sodexo.cz
62
10.1 Úspora mzdových nákladů u stravenek Porovnání mzdových nákladů zaměstnavatele a čistého příjmu zaměstnance při stejné částce peněžní odměny a části poskytnuté stravenky, kterou přispívá zaměstnavatel, je uvedeno v tabulkách. Pro výpočet jsem si zvolila jednoho ze zaměstnanců s měsíční mzdou 14 000 Kč, kterému budou poskytovány stravenky v hodnotě 95 Kč za odpracovanou směnu.
Tabulka 21: Stravenky z pohledu zaměstnance Mzda + Z pohledu zaměstnance
Mzda
peněžní odměna
Mzda + stravenky
Počet odpracovaných dní
20
Nominální hodnota stravenky
95
Hodnota finanční odměny / stravenek (55%)
1 045 Kč
1 045 Kč
14 000 Kč
15 045 Kč
14 000 Kč
SP 6,5 %
910 Kč
978 Kč
910 Kč
ZP 4,5 %
630Kč
678 Kč
630 Kč
SP 25 % - zaměstnavatel
3 500 Kč
3 762 Kč
3 500 Kč
ZP 9 % - zaměstnavatel
1 260 Kč
1 355 Kč
1 260 Kč
Základ daně
18 760 Kč
20 162 Kč
18 760 Kč
Zálohová daň
2 820 Kč
3 030 Kč
2 820 Kč
Sleva na dani
2 070 Kč
2 070 Kč
2 070 Kč
11 710 Kč
12 429 Kč
11 710 Kč
719 Kč
1 045 Kč
Hrubá mzda
Čistá mzda Skutečný užitek zaměstnance Při použití poukázek je reálný příjem zaměstnance vyšší o:
45,34%
Zdroj: úprava vlastní, podkladem sodexo.cz Z tabulky je patrné, že použitím stravenky v nominální hodnotě 95 Kč za odpracovanou směnu zvýšíme reálný příjem zaměstnance o 326 Kč proti peněžní odměně ve stejné výši. Navýšení je o 45,34% vůči peněžní odměně.
63
Tabulka 22: Stravenky z pohledu zaměstnavatele Mzda + Z pohledu zaměstnavatele
Mzda
peněžní odměna
Mzda + stravenky
Počet odpracovaných dní
20
Nominální hodnota stravenky
95
Hodnota finanční odměny / stravenek (55%)
1 045 Kč
1 045 Kč
14 000 Kč
15 045 Kč
14 000 Kč
SP 6,5 %
910 Kč
978 Kč
910 Kč
ZP 4,5 %
630 Kč
678 Kč
630 Kč
SP 25 % - zaměstnavatel
3 500 Kč
3 762 Kč
3 500 Kč
ZP 9 % - zaměstnavatel
1260 Kč
1 355 Kč
1 260 Kč
Základ daně
18 760 Kč
20 162 Kč
18 760 Kč
Zálohová daň
2 820 Kč
3 030 Kč
2 820 Kč
Sleva na dani
2 070 Kč
2 070 Kč
2 070 Kč
11 710 Kč
12 429 Kč
11 710 Kč
1 402 Kč
1 045 Kč
Hrubá mzda
Čistá mzda Navýšení daňových nákladů na 1 zaměstnance Při použití peněžní odměny vzrostou výdaje zaměstnavatele o
34,16%
Zdroj: úprava vlastní, podkladem sodexo.cz Výsledek výpočtu v druhé tabulce potvrzuje výhodnost stravenek i pro zaměstnavatele. Jeho výdaje jsou v případě poskytování stravenek o 34,16% nižší než výdaje v případě peněžní odměny ve stejné výši.33
10.2 Úspora mzdových nákladů u penzijního připojištění Stejný pohled jako tabulky v předchozí kapitole nám poskytnou tabulky při simulaci příspěvku na penzijní připojištění, případně životní pojištění. Navrhuji částku 1 000 Kč jako příspěvek na penzijní připojištění. S tímto benefitem budu pracovat v následujících tabulkách.
33
Zaměstnanecké benefity a dárky. Dostupné z www< http://www.sodexo.cz>
64
10.3 Porovnání mzdových nákladů konkrétních zaměstnanců Pro ukázku výpočtu celkové měsíční a roční úspory zaměstnavatele jsem zvolila tabulky, kde jsou znázorněni všichni zaměstnanci a jim poskytnuté benefity. Tabulka 23: Výpočet mzdových nákladů bez využití zaměstnaneckých benefitů zaměstnanec zařazení
měsíční základní mzda
zvýšení mzdy o 2045 Kč měsíčně
ředitel
30 000 Kč
32 045 Kč
vedoucí pracovník
20 000 Kč
22 045 Kč
administr. prac.TZP
8 000 Kč
řidič, skladník
mimořádné hrubá mzda odměny za za rok rok celkem
čistá mzda za rok celkem
celkové náklady zaměstnavat ele za rok 2012
384 540 Kč
289 680 Kč
515 284 Kč
10 000 Kč
274 540 Kč
213 890 Kč
367 884 Kč
10 045 Kč
4 000 Kč
124 540 Kč
113 375 Kč
161 101 Kč
14 000 Kč
16 045 Kč
6 000 Kč
198 540 Kč
161 460 Kč
266 044 Kč
prodavačka ZP1,2
13 000 Kč
15 045 Kč
6 000 Kč
186 540 Kč
158 700 Kč
244 181 Kč
prodavačka ZP1,2
11 000 Kč
13 045 Kč
5 000 Kč
161 540 Kč
141 517 Kč
210 681 Kč
prodavač ZP1,2
14 000 Kč
16 045 Kč
6 000 Kč
198 540 Kč
167 015 Kč
260 261 Kč
prodavačka OZZ
14 000 Kč
16 045 Kč
6 000 Kč
198 540 Kč
161 460 Kč
266 044 Kč
prodavačka OZZ
14 000 Kč
16 045 Kč
6 000 Kč
198 540 Kč
161 460 Kč
266 044 Kč
prodavačka
14 000 Kč
16 045 Kč
6 000 Kč
198 540 Kč
161 460 Kč
266 044 Kč
prodavačka
11 000 Kč
13 045 Kč
5 000 Kč
161 540 Kč 2 285 940 Kč
136 105 Kč 1 866 122 Kč
216 464 Kč 3 040 032 Kč
Celkem
Zdroj: mzdová evidence firmy AB s.r.o., vlastní výpočet
Pro zadání hrubých mezd u jednotlivých zaměstnanců jsem uvažovala základní mzdu zvýšenou o peněžní odměny zaměstnancům, které tvoří zvýšení mzdy o 2045 Kč (hodnota stravenek 1 045 Kč + hodnota příspěvku na penzijní připojištění 1 000 Kč) a jednorázová roční odměna v individuální výši (stanoveno podle odměn v uplynulých letech).
65
Údaje v tabulce jsem vypočítala následujícím způsobem: Případ 1: zaměstnanec – vedoucí pracovník (obdobně ostatní zaměstnanci bez ZP a osoby zdravotně znevýhodněné) Čistá mzda: základní mzda: 20 000 Kč + odměna 2 045 Kč = 22 045Kč vyplaceno od ledna 2012 do listopadu 2012. měsíční odvody:
22 045 – (22 045*0,11) – 0,15*((22 045*1,34)zaokrouhleno na
stokoruny nahoru)+ 2 070 = 17 250 Kč základní mzda 20 000 Kč + odměna 2 045 Kč + roční odměna 10 000 Kč = 32 045 Kč vyplaceno v prosinci 2012 měsíční odvody:
32 045 – (32 045*0,11) – 0,15*((32 045*1,34)zaokrouhleno na
stokoruny nahoru) + 2 070 = 24 140 Kč 11*17 250 Kč + 1*24 140 Kč = 213 890 Kč Náklady zaměstnavatele: Celková hrubá mzda 274 540 Kč * 1,34 = 367 884 Kč Případ 2: zaměstnanec admin. pracovník TZP(obdobně ostatní zaměstnanci se ZP) Čistá mzda: Základní mzda: 8 000 Kč + odměna 2 045 Kč = 10 045 Kč vyplaceno od ledna 2012 do listopadu 2012. Měsíční odvody pojistné: 10 045 – (10 045*0,065) – (4 690*0,045) = 9 180 Kč Záloha na daň: 0,15((10 045*1,34)zaokrouhleno na stokoruny nahoru) = 2 025 Kč Sleva na dani na poplatníka 2 070 Kč+ sleva na dani na invaliditu 3. stupně 420 Kč → → daň = 0 Základní mzda 8 000 Kč + odměna 2 045 Kč + roční odměna 4 000 Kč = 14 045 Kč vyplaceno v prosinci 2012
66
Měsíční odvod pojistného: 14 045 – (14 045*0,065) – (8 690*0,045) = 12 740 Kč Záloha na daň: 0,15((14 045*1,34)zaokrouhleno na koruny nahoru) = 2 835 Kč – slevy na dani 2 490 Kč = 345 Kč Čistá mzda v prosinci 2012 = 12 740 – 345 = 12 395 Kč Celkem za rok 2012 čistá mzda: 11*9 180 Kč + 1*12 395 Kč = 113 375 Kč Náklady zaměstnavatele: Celková hrubá mzda 124 540 Kč * 0,25 + (124 540 –( 5 355*12))*0,09 + 124 540 Kč = 161 101 Kč.
67
Pro zjištění výše úspory mzdových nákladů při využití zaměstnaneckých benefitů jsou důležité údaje z další tabulky, kde vypočítáme, jak čistý příjem zaměstnance, tak náklady na mzdy u zaměstnavatele při využití zaměstnaneckých benefitů.
Tabulka 24:Výpočet mzdových nákladů s využitím zaměstnaneckých benefitů zaměstnanec zařazení
hrubá mzda čistá mzda za za rok celkem rok celkem
stravenky + nepeněžní penzijní čistý příjem plnění z připojištění zaměstnance FKSP *
ředitel
360 000 Kč
272 880 Kč
2 045 Kč
vedoucí pracovník
240 000 Kč
190 200 Kč
2 045 Kč
administr. prac.TZP
96 000 Kč
88 320 Kč
řidič, skladník
168 000 Kč
prodavačka ZP1,2
celkové náklady zaměstnavatel e za rok 2012
297 420 Kč
506 940 Kč
10 000 Kč
224 740 Kč
346 140 Kč
2 045 Kč
4 000 Kč
116 860 Kč
147 397 Kč
140 520 Kč
2 045 Kč
6 000 Kč
171 060 Kč
249 660 Kč
156 000 Kč
137 580 Kč
2 045 Kč
6 000 Kč
168 120 Kč
227 797 Kč
prodavačka ZP1,2
132 000 Kč
120 360 Kč
2 045 Kč
5 000 Kč
149 900 Kč
193 592 Kč
prodavač ZP1,2
168 000 Kč
145 920 Kč
2 045 Kč
6 000 Kč
176 460 Kč
243 877 Kč
prodavačka OZZ
168 000 Kč
140 520 Kč
2 045 Kč
6 000 Kč
171 060 Kč
249 660 Kč
prodavačka OZZ
168 000 Kč
140 520 Kč
2 045 Kč
6 000 Kč
171 060 Kč
249 660 Kč
prodavačka
168 000 Kč
140 520 Kč
2 045 Kč
6 000 Kč
171 060 Kč
249 660 Kč
prodavačka
132 000 Kč
115 680 Kč
2 045 Kč
5 000 Kč
145 220 Kč
201 420 Kč
Celkem
1 956 000 Kč 1 633 020 Kč
60 000 Kč 1 962 960Kč 2 865 803 Kč plnění z FKSP je hrazeno ze zisku, nelze ho dávat do výdajů
*Údaj je za měsíc. Pro ilustraci případu jsem počítala u hodnoty stravného 20 stravenek měsíčně.
Ve skutečnosti se tato částka bude každý měsíc lišit. Stravenky nejsou poskytovány
v době dovolených nebo nemoci, měsíce mají různý počet pracovních dní. Zdroj: podklady účetnictví AB s.r.o., vlastní výpočty
68
Nyní si můžeme porovnat dvě důležité veličiny, a to celkové mzdové náklady zaměstnavatele a čistý příjem zaměstnance v tabulkách číslo 25 a 26. Tabulka 25: Porovnání celkových mzdových nákladů zaměstnanec zařazení
celkové náklady celkové náklady zaměstnavatele za zaměstnavatele za rok 2012, bez využití rok 2012 s využitím benefitů benefitů
snížení nákladů o (v %)
ředitel
515 284 Kč
506 940 Kč
1,62%
vedoucí pracovník
367 884 Kč
346 140 Kč
5,91%
administr. prac.TZP
161 101 Kč
147 397 Kč
8,51%
řidič, skladník
266 044 Kč
249 660 Kč
6,16%
prodavačka ZP1,2
244 181 Kč
227 797 Kč
6,71%
prodavačka ZP1,2
210 681 Kč
193 592 Kč
8,11%
prodavač ZP1,2
260 261 Kč
243 877 Kč
6,30%
prodavačka OZZ
266 044 Kč
249 660 Kč
6,16%
prodavačka OZZ
266 044 Kč
249 660 Kč
6,16%
prodavačka
266 044 Kč
249 660 Kč
6,16%
prodavačka
216 464 Kč
201 420 Kč
6,95%
Celkem 3 040 032 Kč 2 865 803 Kč Zdroj:podklady účetnictví AB s.r.o., vlastní výpočty
5,73%
Podle předpokladu celkové mzdové náklady při využití zaměstnaneckých benefitů klesnou o 5,73 %, což ve sledované firmě činí 174 229 Kč. Od této částky bychom měli odečíst částku 60 000 Kč navýšenou o daň z příjmu právnických osob, což je v roce 2012 19%. Aby firma AB s.r.o. mohla zaměstnancům poskytnout nepeněžní plnění dle §6, odst. 9, písm. d) Zákona o daních z příjmů č.586/1992 Sb., musí toto plnění vyplatit ze zisku po zdanění. Proto nebude potřebovat pouze 60 000 Kč, ale 71 400 Kč včetně odvedené daně. Částku 174 229 Kč tedy ponížíme o 71 400 Kč a vyjde nám úspora ve výši 102 829 Kč a 3,38%. Firma ušetří i na zákonném pojištění zaměstnanců, v případě benefitů za 2 045 Kč na místo odměn, bude úspora za čtvrtletí 378 Kč.
69
V tabulce si nelze nepovšimnout rozdílů u jednotlivých zaměstnanců. Nejvyšší úspory dosahuje zaměstnavatel u zaměstnanců s invaliditou 1,2 nebo 3 stupně. Do úspor se promítá snížení vyměřovacího základu pro odvod zdravotního pojištění o 5 355 Kč. Za rok činí úspora zaměstnavatele u každého zaměstnance částku 5 784 Kč, za rok 23 136 Kč. Výpočet: (5 355*12 měsíců) * 0,09 odvod zaměstnavatele na ZP = 5 783,4 5 784 * 4 osoby s invaliditou 1,2, nebo 3 stupně = 23 136 Kč Tabulka 26: Porovnání celkového čistého příjmu zaměstnanců
zaměstnanec zařazení
čistý příjem zaměstnance za rok bez využití benefitů
čistý příjem zaměstnance s využitím benefitů
zvýšení čistého příjmu o (v %)
ředitel
289 680 Kč
297 420 Kč
2,67%
vedoucí pracovník
213 890 Kč
224 740 Kč
5,07%
administr. prac.TZP
113 375 Kč
116 860 Kč
3,07%
řidič, skladník
161 460 Kč
171 060 Kč
5,95%
prodavačka ZP1,2
158 700 Kč
168 120 Kč
5,94%
prodavačka ZP1,2
141 517 Kč
149 900 Kč
5,95%
prodavač ZP1,2
167 015 Kč
176 460 Kč
5,95%
prodavačka OZZ
161 460 Kč
171 060 Kč
5,95%
prodavačka OZZ
161 460 Kč
171 060 Kč
5,95%
prodavačka
161 460 Kč
171 060 Kč
5,95%
prodavačka
136 105 Kč
145 220 Kč
6,70%
Celkem 1 866 122 Kč 1 962 960 Kč Zdroj:podklady účetnictví AB s.r.o., vlastní výpočet
5,19%
70
Celkový čistý příjem za rok 2012 se při využití poskytování stravenek ve výši 95 Kč a příspěvku na penzijní připojištění ve výši 1 000 Kč měsíčně zvýší průměrně asi o 10 000 Kč na zaměstnance. Tabulka 27: Zvýšení reálného příjmu zaměstnanců při využití benefitů Navýšení čisté mzdy s odměnami proti základní mzdě
čistý příjem benefity
výhodnost benefitů v %*
272 880 Kč
16 800 Kč
24 540 Kč
46,07%
213 890 Kč
190 200 Kč
23 690 Kč
34 540 Kč
45,80%
113 375 Kč
88 320 Kč
25 055 Kč
28 540 Kč
13,91%
řidič, skladník
161 460 Kč
140 520 Kč
20 940 Kč
30 540 Kč
45,85%
prodavačka ZP1,2
158 700 Kč
137 580 Kč
21 120 Kč
30 540 Kč
44,60%
prodavačka ZP1,2
141 517 Kč
120 360 Kč
21 157 Kč
29 540 Kč
39,62%
prodavač ZP1,2
167 015 Kč
145 920 Kč
21 095 Kč
30 540 Kč
44,77%
prodavačka OZZ
161 460 Kč
140 520 Kč
20 940 Kč
30 540 Kč
45,85%
prodavačka OZZ
161 460 Kč
140 520 Kč
20 940 Kč
30 540 Kč
45,85%
prodavačka
161 460 Kč
140 520 Kč
20 940 Kč
30 540 Kč
45,85%
prodavačka
136 105 Kč
115 680 Kč
20 425 Kč
29 540 Kč
44,63%
Celkem 1 866 122 Kč 1 633 020 Kč 233 102 Kč 329 940 Kč *Rozdíl čistého příjmu z benefitů a navýšení čisté mzdy s odměnami v %
41,54%
čistá mzda za rok celkem
čistá mzda za rok celkem
(s odměnami)
(základní mzda)
ředitel
289 680 Kč
vedoucí pracovník administr. prac.TZP
zaměstnanec zařazení
Zdroj: odklady účetnictví AB s.r.o., vlastní výpočet V tabulce č. 27 porovnávám pouze výši benefitů se stejnou částkou vyplacenou zaměstnanci na odměnách. Pro zaměstnance je čistý příjem plynoucí z benefitů vyšší v průměru o 41,54% než příjem „na výplatní pásce“.
71
Tabulka 28: Výhodnost zaměstnaneckých benefitů proti peněžní odměně
zaměstnanec zařazení
celkové celkové náklady náklady zvýšení zaměstnavatele zaměstnavatele nákladů na za rok 2012, za rok 2012 s mzdy bez využití využitím benefitů benefitů
výdaj benefity
výhodnost benefitů v %
ředitel
515 284 Kč
482 400 Kč
32 884 Kč
24 540 Kč
34,00%
vedoucí pracovník administr. prac.TZP
367 884 Kč
311 600 Kč
56 284 Kč
34 540 Kč
62,95%
161 101 Kč
118 857 Kč
42 244 Kč
28 540 Kč
48,02%
řidič, skladník
266 044 Kč
219 120 Kč
46 924 Kč
30 540 Kč
53,65%
prodavačka ZP1,2
244 181 Kč
197 257 Kč
46 924 Kč
30 540 Kč
53,65%
prodavačka ZP1,2
210 681 Kč
164 052 Kč
46 629 Kč
29 540 Kč
57,85%
prodavač ZP1,2
260 261 Kč
213 337 Kč
46 924 Kč
30 540 Kč
53,65%
prodavačka OZZ
266 044 Kč
219 120 Kč
46 924 Kč
30 540 Kč
53,65%
prodavačka OZZ
266 044 Kč
219 120 Kč
46 924 Kč
30 540 Kč
53,65%
prodavačka
266 044 Kč
219 120 Kč
46 924 Kč
30 540 Kč
53,65%
prodavačka
216 464 Kč
171 880 Kč
44 584 Kč
29 540 Kč
50,93%
3 040 032 Kč 2 535 863 Kč 504 169 Kč Celkem Zdroj: podklady mzdová evidence firmy AB s.r.o., vlastní výpočet
329 940 Kč
52,81%
Výše uvedená tabulka nám ukazuje o kolik je výhodnější poskytování zaměstnaneckých benefitů místo výplaty mimořádných odměn nebo zvyšování mzdy. V porovnání stejná částka, za kterou firma nakoupí poukázky (v našem případě 329 940 Kč) a částka, kterou zaměstnanci dostanou, jako finanční odměnu v hrubé mzdě činí ve prospěch firmy 52,81% úspor na mzdových nákladech. Poskytování zaměstnaneckých benefitů je pro vedení firmy AB s.r.o. jednoznačně výhodnější než zvyšování mzdy zaměstnancům. Výsledný čistý příjem pro zaměstnance je též výhodnější. Vzhledem k rozmanitosti poukázek a možnosti jejich využití i pro rodinné příslušníky se tyto poukázky setkávají s příznivým ohlasem u zaměstnanců.
72
11 Shrnutí a doporučení Dle výpočtů v předcházejících kapitolách jsem došla k závěru, že pro firmu AB s.r.o. je zaměstnávání osob se zdravotním postižením velkým přínosem z hlediska snížení mzdových nákladů, snížení daňového zatížení a konkurenceschopnosti společnosti. Prodej zboží v rámci náhradního plnění firmu AB s.r.o. zvýhodňuje u velkých organizací, které zde nakupují ochranné pracovní prostředky, hygienické prostředky, různé pracovní nástroje a materiály ve větším objemu, aby tak dosáhly na splnění podmínky nákupu ve výši sedminásobku průměrné mzdy namísto zaměstnávání zaměstnance se zdravotním postižením. Zaměstnavatel poskytuje svým zaměstnancům týden dovolené navíc, pracovní ochranné prostředky a kromě stravenek v nominální hodnotě 60 Kč již nevyužívá jiných zaměstnaneckých benefitů. Hospodářské výsledky firmy AB s.r.o. za poslední 3 roky ukazují, že firma disponuje volnými finančními prostředky, není zadlužená a statut chráněné dílny jí umožňuje čerpat dotace na mzdy zaměstnanců se zdravotním postižením. Z tohoto důvodu si majitel firmy může dovolit motivovat své zaměstnance novými zaměstnaneckými benefity. Ve výpočtech jsem navrhla zvýšení nominální hodnoty stravenky na 95 Kč a poskytnutí příspěvku na penzijní připojištění všem zaměstnancům ve výši 1 000 Kč. Tyto nepeněžní příspěvky může zaměstnavatel uplatnit do nákladů. Jak je již řečeno v teoretické části této práce, výše příspěvku na penzijní připojištění může dosahovat měsíčně až 2 000 Kč, aby nebyla zaměstnancem daněna a zaměstnavatel ji uplatnil do nákladů. Z fondu FKSP může dále zaměstnavatel příležitostně přispívat příspěvky na dovolenou, relaxační pobyty, kulturní a sportovní akce. Tabulky v předchozích kapitolách ukázaly výhodnost těchto příspěvků proti mimořádným odměnám, které zaměstnavatel poskytoval zaměstnancům jednou ročně k základní mzdě. Tyto příspěvky mohou dosáhnout v současné době maximální hranice 20 000 Kč za rok, ale dle daňové reformy, které vejde v platnost od roku 2015, se tato částka sníží na polovinu. Zaměstnavatel nadále poskytuje zaměstnancům nápoje na pracovišti. Ostatní příspěvky například na dopravu a přechodné ubytování využívány nejsou. Zaměstnanci bydlí v místě, kde pracují. Zaměstnanci nemají zájem ani o využívání služebního automobilu k soukromým účelům. Vzhledem k práci prodavače není v této firmě na místě například poskytnutí notebooku, služebního telefonu nebo příspěvku na vzdělávání. 73
12 Závěr Cílem mé bakalářské práce bylo provést analýzu mzdových nákladů konkrétní firmy, jejich posouzení a doporučení jejich snížení. Téma mezd a mzdových nákladů je příliš obsáhlé. Pro svou bakalářskou práci jsem vybrala jen zlomek ze všech možností, které naše legislativa nabízí v oblasti pracovně právních vztahů. Firma AB s.r.o. podniká v oblasti maloobchodního prodeje barev, řemeslnických potřeb a ochranných pracovních prostředků. V současné době má společnost tři maloobchodní prodejny, kde zaměstnává 11 zaměstnanců včetně ředitele a jednatele společnosti v jedné osobě. Pro společnost dlouhodobě zpracovávám účetnictví a mzdy a zaujalo mě především zaměstnávání osob se zdravotním postižením, které je pro tuto firmu velmi důležité. Vzhledem k tomu, že majitel firmy od počátku existence firmy dodával zboží na fakturu do velkých firem ve svém okolí, dostal se brzy do situace, kdy firmy pro splnění podmínky povinného odvodu za nezaměstnané OZP do státní pokladny, vyhledávaly prodejce, který zaměstnával více než 50% osob se zdravotním postižením, aby mohly využít pro tuto podmínku tzv. náhradní plnění. Firma AB s.r.o. zaměstnala nejprve jednoho zaměstnance s těžkým zdravotním postižením, který vykonává administrativní práce z domova a mohla si ho pro účely průměrného ročního přepočteného počtu zaměstnanců započíst 3x. Tím dosáhla v tehdejší době více jak 50% zaměstnanců s OZP. Postupem času majitel společnosti rozšířil obchodní plochy a zaměstnal další zaměstnance. V současné době zaměstnává 11 osob, z toho 6 zdravotně postižených. Pět z nich má lehčí zdravotní postižení, pro které nemusí zaměstnavatel vytvářet speciální pracovní podmínky. Postačuje, když tempo práce přizpůsobí jejich možnostem. V bakalářské práci jsem popsala poskytování příspěvků od úřadu práce na zaměstnávání OZP, jejich výši a další slevy související se statutem chráněné dílny. Jedná se především o snížení vyměřovacího základu na zdravotní pojištění u osob pobírajících invalidní důchod a dále o slevy na dani dle § 35 odst. 1 ZDP. Jelikož zaměstnávání OZP přináší zaměstnavateli již nyní nemalé úspory ve mzdových nákladech, jak je patrné z několika tabulek a výpočtů v kapitole 8.2 Analýza tržeb a
74
mzdových nákladů, zaměřila jsem se na možnost snížení mzdových nákladů pomocí zaměstnaneckých benefitů, kterých zaměstnavatel využíval málo. Všechny nabízené možnosti však nejsou pro mnou zvolenou firmu vhodné. Například příspěvky na vzdělávání, cestovní náhrady, nebo příspěvek na přechodné ubytování, by zaměstnanci nevyužili. Na ukázkových propočtech jsem pro rok 2012 doporučila zaměstnavateli zvýšení nominální hodnoty stravenky na 95 Kč a zavedení příspěvku na penzijní pojištění pro všechny zaměstnance. Místo jednorázových předvánočních odměn lze zaměstnancům poskytovat poukázky na vzdělávání, zdravotnictví, kulturu a sport, které jsou hrazené ze sociálního fondu. Z rozboru zdanění u různých pracovně právních vztahů je patrné, že pro společnost by bylo výhodné využít na krátkodobou výpomoc v době dovolených nebo při jednorázových akcích studenty na dohodu o provedení práce. V předešlých obdobích firma občasný výpadek pracovní síly řešila touto cestou, za poslední tři roky se však počet zaměstnanců zvýšil na tolik, že tzv. brigádníci přestali být využíváni. Stále je to však cesta, jak vyřešit přechodný nedostatek pracovníků a přitom nezvyšovat mzdové náklady. Cíl bakalářské práce byl splněn. U konkrétní firmy jsem analyzovala mzdové náklady na jednotlivé zaměstnance a různé pracovně právní vztahy a propočetla a navrhla jsem další možnosti snížení mzdových nákladů u této firmy.
75
Seznam použité literatury Monografická literatura ŠUBRT, B.: Abeceda mzdové účetní. 21. vydání. ANAG, 2011. s. 533. ISBN 978-807263-635-8 VALOUCH, P.: Optimální zdanění fyzických osob – neplaťte víc, než musíte. 1. vydání. Praha: GRADA Publishing, a.s., 2007. 140 s. ISBN 978-80-247-1805-7.
Legislativa Pokyn č D - 285 k aplikaci §6 odst. 1 a 2 zákona č 586/1992 Sb., o daních z příjmu Zákoník práce, zákon č. 262/2006 Sb. Zákon č.586/1992 Sb., o daních z příjmů Zákon č.589/1992Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění Vyhláška MF č. 125/1993 Sb., podmínky a sazby ZOZP za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání Zákon č.435/2004 Sb., o zaměstnanosti
Internetové zdroje JUDr. ŠUBRT, Bořivoj, Ing. TREZZIOVÁ, Dana. Závislá práce, nelegální práce a „švarcsystém“ od 1. 1. 2012[online]. ©2012,2.12.2011, [cit.2012-04-12]. Dostupný WWW:. MPSV [online] 17.8.2011, [cit. 2012-04-12] dostupný z WWW mpsv.cz
76
Petr, GOLA: Odvody ze mzdy: V Česku z nejvyšších [online] ©1998-2012, 19. 12. 2005, [cit. 2012-04-14]. Dostupný z WWW: Tereza ČAPKOVÁ: Prezident Klaus podepsal daňovou reformu, [online], 27. 12. 2011,
©
EURONEWS
2002-2012,
[cit.
2012-05-02],
dostupné
z WWW:
ČSSZ
[online],
3.
2.
2012,
[cit.
2012-04-14],
dostupný
z WWW:
<
http://www.cssz.cz/cz/pojistne-na-socialni-zabezpeceni/ > Zdravotní pojištění v příkladech [online], © 1998-2011,[cit. 2012-04-27], dostupný z WWW: Kateřina, ČEPELÍKOVÁ, Nenechte si utéct klíčové zaměstnance. Objevte pro ně nové benefity.[online] © 2007-2012,27. 3. 2012, [cit. 2012-04-21]. Dostupný z WWW:
77
Seznam tabulek Tabulka 1: Zaručená mzda - skupiny prací ...............................................................................14 Tabulka 2: Zdanění práce u svobodného, bezdětného občana (průměrná mzda, v %) .............16 Tabulka 3: Zdanění průměrné mzdy za IV. Q 2011 .................................................................17 Tabulka 4: Výpočet daně ze mzdy............................................................................................ 25 Tabulka 5: Sazby pojistného na sociální zabezpečení zaměstnanců ........................................30 Tabulka 6: Příjmy a výdaje na dávky důchodového nemocenského pojištění .........................31 Tabulka 7: Výpočet zdravotního pojištění I. ............................................................................35 Tabulka 8: Výpočet zdravotního pojištění II. ...........................................................................36 Tabulka 9: Výpočet odvodu do státního rozpočtu a náhradního plnění ...................................39 Tabulka 10: Pracovní zařazení zaměstnanců ............................................................................46 Tabulka 11: Příjmy z období 2009 -2011 ................................................................................47 Tabulka 12: Mzdové náklady v roce 2009................................................................................48 Tabulka 13: Mzdové náklady v roce 2010................................................................................49 Tabulka 14: Mzdové náklady v roce 2011................................................................................49 Tabulka 15: Údaje z výsledovky 2009 - 2011 ..........................................................................51 Tabulka 16: Dotace a sleva na zaměstnávání OZP ...................................................................52 Tabulka 17: Porovnání nákladů na mzdy u různých druhů pracovně právních vztahů ............53 Tabulka 18: Podíl dotací na celkových mzdových nákladech ..................................................55 Tabulka 19: Porovnání mzdových nákladů konkrétních zaměstnanců:....................................58 Tabulka 20: Sleva na dani v uplynulých třech letech ............................................................... 59 Tabulka 21: Stravenky z pohledu zaměstnance ........................................................................63 Tabulka 22: Stravenky z pohledu zaměstnavatele ....................................................................64 Tabulka 23: Výpočet mzdových nákladů bez využití zaměstnaneckých benefitů ...................65 Tabulka 24:Výpočet mzdových nákladů s využitím zaměstnaneckých benefitů .....................68 Tabulka 25: Porovnání celkových mzdových nákladů ............................................................. 69 Tabulka 26: Porovnání celkového čistého příjmu zaměstnanců ...............................................70 Tabulka 27: Zvýšení reálného příjmu zaměstnanců při využití benefitů..................................71 Tabulka 28: Výhodnost zaměstnaneckých benefitů proti peněžní odměně .............................. 72
78
Seznam grafů Graf 1: Porovnání tržeb a mezd za uplynulá období............................................................................................ 50 Graf 2:Rozdělení celkových mzdových nákladů, .................................................................................................. 56
Seznam obrázků Obrázek 1: vzory poukázek ......................................................................................................62
79
Seznam zkratek s.r.o. - společnost s ručením omezeným ČR - Česká republika OECD – Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj ZDP – zákon o daních z příjmů ZTP/P - zvlášť těžce postižení s potřebou průvodce MPSV – ministerstvo práce a sociálních věcí ČSSZ – česká správa sociálního zabezpečení SP – sociální pojištění ZP – zdravotní pojištění DPH – daň z přidané hodnoty OZP – osoba zdravotně postižená ZPS – změněná pracovní schopnost TZP – těžce zdravotně postižný ZP 1,2 – zdravotně postižení prvého a druhého stupně OZZ – osoba zdravotně znevýhodněná FKSP – fond kulturních a sociálních potřeb
80
