Lýkožrout smrkový Ips typographus L.
Obr. 1 - Lýkožrout smrkový - dospělec
Význam Lýkožrout smrkový patří ve střední Evropě mezi nejvýznamnější škůdce starších smrkových porostů. Tomuto významu odpovídá i jeho zařazení mezi kalamitní škůdce (vyhláška MZe ČR č. 101/1996 Sb.). Lýkožrout smrkový je sekundárním škůdcem, který přednostně napadá čerstvě vytěžené smrkové dříví, polomové dříví a fyziologicky oslabené stojící stromy (např. suchem, václavkou). Při přemnožení však dochází i k napadání stromů zdravých. Z hlediska způsobu poškození je škůdcem fyziologickým, nezpůsobuje mechanické poškození dřeva. V našich podmínkách nalezneme lýkožrouta smrkového všude tam, kde se nacházejí smrkové porosty. Vyskytuje se především ve smrkových porostech nad 60 let věku, v případě přemnožení se však může vyskytnout i v porostech mladších. Nejčastěji napadá osluněné porostní stěny, při přemnožení se rozšiřuje i uvnitř porostů. Popis, vývoj, způsob života Vajíčko je oválné, bílé, lesklé, dlouhé 0,6 a1,0 mm. Larva je beznohá, zahnutá, bělavá se silně chitinizovanou hlavou. Před kuklením dosahuje larva velikosti 5 – 7 mm. Kukla (obr. 2) je bílá, volná (jsou na ní patrny všechny vnější orgány), 5 – 6 mm dlouhá. Dospělý brouk (obr.1, 3, 4, 5) je válcovitého tvaru velký přibližně 4 – 5 mm, černohnědě leskle zbarvený. Po celém těle se vyskytují žluté chloupky. Tykadla jsou
paličkovitá s lomeným švem. Štít je v přední části hrbolkatý, v zadní části jemně tečkovaný. Mezery mezi řádkami teček má hladké. Prohlubeň na zadní části krovek je vroubená na každé straně čtyřmi zoubky, z nichž třetí shora je největší. Počet generací lýkožrouta smrkového se různí. V nižších polohách má zpravidla dvě generace ve vyšších polohách pak generaci jednu. Teplé počasí může způsobit nárůst generací. Letová aktivita lýkožrouta probíhá při teplotách nad 16 °C. Jarní rojení probíhá v nižších polohách zpravidla na přelomu dubna a května, ve vyšších polohách může probíhat až o měsíc později. Začátek rojení je však závislý na průběhu teplot. Při teplejším počasí nastává rojení dříve, při chladnějším počasí naopak později. Letní rojení probíhá přibližně od poloviny června do počátku srpna. Sesterské rojení probíhá 2 – 3 týdny po rojení základním a probíhá u cca 10% (ale i více) samiček. K ukončení letu lýkožrouta dochází na podzim při poklesu teplot, opět záleží na průběhu počasí v tomto období. Na stromy nalétávají jako první samečci, kteří vyhlodají snubní komůrku. Poté přilétají samičky; na jednoho samečka připadají 1 – 3 samičky. Po spáření hlodá každá samička samostatnou matečnou chodbu, kde do zářezů po jejích stranách klade vajíčka (obr.8). Průměrně naklade jedna samička 60 vajíček. Hlodání matečných chodem a kladení vajíček trvá obvykle 7 – 10 dní. Po 6 – 18 dnech, se z vajíček líhnou larvy, jejichž vývoj v závislosti na počasí trvá od 7 dní v optimálních podmínkách až do 50 dní za podmínek nepříznivých. Období kukly trvá průměrně 8 dní. Vylíhlí brouci jsou bílí, následně žloutnou (obr.3) a hnědnou. Přitom prodělávají zralostní žír. Ten probíhá buď přímo na místě vylíhnutí, nebo brouci přelétají na náhradní místo. Toto období trvá přibližně 2 – 3 týdny. Celková délka vývoje od zavrtání samce až po dokončení zralostního žíru trvá za normálních podmínek zpravidla 6 – 10 týdnů. Lýkožrout smrkový může přezimovat ve stadiu larvy, kukly a dospělce. Přezimování probíhá pod kůrou stromů nebo v hrabance. Vývoj probíhá i při teplotách kolem 10 °C což způsobuje, že v době jarního rojení je většina jedinců ve stadiu dospělce. Požerek lýkožrouta smrkového je jedno až tříramenný (obr. 8, 9). Jednoramenné a dvouramenné požerky se zpravidla vyskytují při přemnožení, tříramenné požerky se vyskytují v základním stavu. Závrtový otvor ústí do snubní komůrky, ze které vycházejí rovnoběžně s podélnou osou kmene matečné chodby. Ty jsou dlouhé přibližně 6 – 12 cm a jsou opatřeny několika tzv. větracími otvory (ústí na povrchu kůry). Z matečných chodeb vycházejí chodby larvové, dlouhé až 6 cm. Od tohoto požerku se liší požerek sesterského rojení tím, že není přítomna snubní komůrka a je pouze jednoramenný. Příznaky napadení U stojících stromů směřuje nálet v první řadě do oblasti rozhraní zelených a suchých větví. U stromů ležících probíhá nálet po celé vhodné délce kmene. Napadený stojící smrk začíná po náletu lýkožrouta v místech jeho závrtů smolit. Je-li dostatečně zdravý a nálet není silný, zahubí stojící smrk zavrtávající se jedince výronem pryskyřice. V případech, kdy je nálet úspěšný, objevují se na kůře stojících stromů hromádky tmavohnědých drtinek. Dobře patrné jsou zejména za šupinami kůry ve spodní části kmene a na kořenových nábězích. Na ležícím kmeni je napadení
zřetelně patrné podle výskytu hromádek drtinek v místě závrtů (obr. 6, 7). Následně dochází k barevným změnám jehličí, které nejprve světlá, dále rezaví a opadává (obr.10). Současně dochází v místě prvotního napadení k opadávání kůry (obr.11). Je-li však vývoj rychlý (např. v důsledku příznivých teplotních podmínek), může k opadávání kůry dojít dříve, než nastanou barevné změny jehličí. Opad kůry může být urychlen i v důsledku činnosti ptáků.
Obr. 2 - Lýkožrout smrkový – kukla
Obr. 3 – Lýkožrout smrkový - dospělec ve stadiu „žlutý brouk“
Obr. 4 – Lýkožrout smrkový – dospělec
Obr. 5 – Lýkožrout smrkový – dospělec
Obr. 6 – Lýkožrout smrkový – hromádky drtinek v okolí závrtových otvorů na ležícím stromu
Obr. 7 - Lýkožrout smrkový – hromádky drtinek v okolí závrtových otvorů na ležícím stromu
Obr. 8 – Požerek lýkožrouta smrkového – matečné chodby, počátek larválních chodeb
Obr. 9 – Požerek lýkožrouta smrkového
Obr. 10– Rezavé zbarvení jehličí smrků napadených lýkožroutem
Obr. 11 – Lýkožroutem opuštěné stromy Obrázky – zdroj: Obr. 1 – 4: www.naturfoto.cz Obr. 5: Wikipedia Obr. 6-11: archiv OŽP
