Úroda 10-2015
10-2015
ODBORNÝ ČASOPIS PRO ROSTLINNOU PRODUKCI
11
Ověřování půdoochranných technologií u kukuřice 20
Produkční schopnosti vybraných meziplodin
33
Téma: Sviluška chmelová v porostech sóji
Luskoviny
60 Kč 2,40 €
O moje finance je postaráno, i když jsem celý den na poli Úvěr až 1 500 000 Kč bez dokládání účelu
Výhodné a komplexní služby ČSOB pro zemědělce a zemědělské podniky Hledáte partnera pro dosažení svých podnikatelských cílů v zemědělství? Rozumíme vašim finančním potřebám a najdeme jejich optimální řešení. Zajistíme vám vyřízení žádosti o dotace u vyhlášených podpůrných programů. Člen skupiny KBC 800 150 150 | www.csob.cz/zemedelci
Firemní bankovnictví
Editorial
Nenápadná vzpoura živlů Recenzovaný časopis pro rostlinnou produkci
Ročník LXIII Předplatné, distribuci a fakturaci zajišťuje pro ČR i SR oddělení distribuce modrá linka: 844 111 999 tel.: 277 001 600 e-mail:
[email protected] [email protected] Cena za předplatné 720 Kč/28,80 € Sleva pro studenty 50 % zelená linka pro SR zdarma 800 042 206 (bez předvolby) Adresa redakce Jana Masaryka 2559/56b, 120 00 Praha 2 e-mail:
[email protected] Šéfredaktor Ing. David Bouma tel.: 277 001 627 mobil: 724 311 085 e-mail:
[email protected] Redaktorky Ing. Barbora Venclová tel.: 277 001 628 mobil: 724 531 806 e-mail:
[email protected] Ing. Jana Pančíková, Ph.D. mobil: 602 436 932 e-mail:
[email protected] Inzerce Ing. Tomáš Pištínek tel.: 277 001 656 mobil: 602 378 575 e-mail:
[email protected] Redakce neodpovídá za věcnou a jazykovou správnost inzerátů. Jazyková korektura Věra Dvorská, Věra Melicharová, Hana Gruntorádová Grafika Roman Matušek Ilona Frčková Úprava foto Jiří Kadlec
Zase zasáhla, bez varování. V době kdy jsme to nejméně potřebovali, těsně před uzávěrkou! Ano, byla to ona – Vyšší moc! Prasklo vodovodní potrubí, ve sklepě je 20 cm vody. Voda neteče, to by se ještě přežít dalo, ale nefunguje elektřina a server je mimo provoz. Což je v době uzávěrky tristní. Nezbývá než čekat a doufat, že technici vše rychle opraví. Je ironií osudu, že píšu o potopě, která zastavila na pár hodin provoz jednoho vydavatelství a přitom chci psát o letošním zničujícím suchu. Počet tropických dnů, kdy maximální teplota přesáhla 30 °C, dosáhl podle některých zdrojů třiceti. Někteří pamětníci ho srovnávají s rokem 1947, kdy postihla naši zemi vážná neúroda a následné události přispěly ke komunistickému převratu v únoru 1948. „Urodilo se necelých 70 % potřebného množství obilí a jen polovina brambor a cukrovky. Neúroda byla důsledkem nebývalého sucha, které středoevropskou oblast nepostihlo v takové míře více než sto sedmdesát roků. Katastrofa přišla hned po jarním tání. Už v dubnu udeřilo extrémní sucho a vedra trvala až do srpna, na spoustě míst přesáhla rtuť teploměru na mnoho dnů pětatřicetistupňovou hranici. Následky byly nedozírné. Zrno se málo nalilo a předčasně uschlo. Jetel a jiné pícniny z jara zaseté úplně uschly. Brambor bylo tak málo, že i nejstarší hospodáři to nepamatovali. Jejich velikost byla většinou kolem čtyř centimetrů v průměru a pro svoji zvadlost byly takřka nepoživatelné. Hrozilo vážné nebezpečí hladu a vláda proto musela snížit příděly potravin,“ uvádí dobová kronika. Podle odhadů je nejpostiženější plodinou letošního sucha cukrová řepa. U brambor se předpokládá až o 30 % nižší úroda. Suché počasí způsobilo na všech plochách zaseté kukuřice zpomalení celkového vývoje porostů a v některých oblastech se růst dokonce zastavil. Nedostatek potravin jako v roce 1947 nám nehrozí, horší ale bude dopad na sektor živočišné výroby v kombinaci s klesajícími cenami mléka. O polovinu klesla produkce kukuřice na siláž, což ohrozí krmivovou základnu pro hospodářská zvířata. Budou chybět kvalitní výživné látky. Ti, kteří mají zásoby krmiva z loňska, mají relativně vyhráno, protože lze očekávat, že cena sena poroste. Potěšující je možnost podat Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu oznámení o zásahu vyšší moci, na jehož základě lze výjimečně provádět příkrm pasených zvířat, který je jinak na těchto pastvinách zakázán. Díky aspoň za to. Vy, kteří provozujete živočišnou výrobu, i když někdy může být ztrátová, máte můj neskonalý obdiv, protože bez živočišné výroby není podle mne zemědělství trvale udržitelné a bez hnoje nebudou koláče. Ale zpátky k suchu. Určitě si přečtěte příspěvek, který napsal Ing. Jan Haberle, CSc., a vyšel v týdeníku Zemědělec, podle kterého letošní sucho ukázalo názorně příčiny rozdílů v dopadu sucha mezi plodinami, odrůdami, pozemky i v rámci jednoho honu. Je důležité znát příčiny těchto rozdílů a získané zkušenosti využít ke zmírnění dopadů sucha v budoucích letech. Ing. Haberle radí zajistit co největší zásobu vody v kořenové zóně, podpořit rovnoměrné zasakování, zamezit stékání a erozi, minimalizovat neproduktivní výpar, udržovat dobrý fyzikální a chemický stav půdy, který zajišťuje vysokou vodní kapacitu, zařazovat plodiny, které přispívají k drobtovité struktuře a jejichž kořeny zanechávají biopóry, kterými může voda pronikat do podoorničí. Jsme střechou Evropy a voda na našem území je pouze ze srážek, proto je třeba ji zadržovat, jinak odteče k sousedům. Takže ani kapku nazmar, v období sucha by chyběla! Jana Pančíková
Vedoucí grafik Jiří Hudec Redakční rada Prof. Ing. Jiří Balík, CSc. Doc. Ing. Petr Baranyk, CSc. Doc. Ing. Radim Cerkal, Ph.D. Ing. Jaroslav Čepl, CSc. Ing. Miroslav Hochman Ing. Daniel Jurečka Ing. Jan Kazda, CSc. Ing. Jan Křováček, Ph.D. Ing. Zdeněk Kvíz Doc. Ing. Jan Mikulka, CSc. RNDr. Jan Nedělník, Ph.D. Ing. Radek Macháč, Ph.D. Ing. Petr Martinek, CSc. Ing. Milada Zimáková Tisk H.R.G. spol. s r. o. Vydává Profi Press s. r. o. Jana Masaryka 2559/56b, 120 00 Praha 2 Vychází jednou za měsíc Cena jednotlivého výtisku 60 Kč/2,40 €
Redakční uzávěrka 3. 9. 2015 ISSN 0139–6013 MK ČR E608
www.profipress.cz
1
Kalendář rostlinářských akcí 8.–11. 10. Zemědělská výstava Zemědělec a Náš chov 2015 se uskuteční v Lysé nad Labem. Organizátor: Výstaviště Lysá nad Labem s. r. o.
24. 11. 16. setkání s Europlantem v západních Čechách proběhne v Soběšicích. Organizátor: EUROPLANT šlechtitelská spol. s r. o.
9.–10. 10. 42. ročník Mistrovství České republiky v orbě se koná v Dolním Újezdě. Organizátor: Společnost pro orbu ČR a Agentura M-S-P, s. r. o.
26.–27. 11. Konference Aktuální poznatky v pěstování, šlechtění, ochraně rostlin a zpracování produktů se uskuteční v Brně. Organizátor: Zemědělský výzkum, s. r. o.. Info: badalikova@ vupt.cz.
23. 10. 25. bramborářské dny proběhnou v Havlíčkově Brodě, odborný seminář v KD Ostrov. Organizátor: Ústřední bramborářský svaz ČR. 4.–5. 11. Konference XVIII. rostlinolékařské dny se uskuteční v Pardubicích. Organizátor: Česká společnost rostlinolékařská.
3
3. 12. Tradiční vánoční den brambor se koná ve Velké Losenici. Organizátor: EUROPLANT šlechtitelská spol. s r. o. Info: www.europlant.cz, Václav Macek ml., OS Vysočina,
[email protected], tel. 724 052 505.
10/2015
Obsah Reportáž Mám pocit, že taxis skáču každý den (B. Venclová) .......................................................................................... 6
Jak to vidím já Předkupní právo pro nájemce pozemku – ano, nebo ne? (J. Stehlík, V. Hlaváček) ....................................... 8
Agronomický kalendář
26
Vlivy působící na přezimování porostů (M. Štěnička) ..................................................................................... 10
Obilniny
 Ověřování půdoochranných technologií u kukuřice (E. Procházková a kol.) .......................................... 11  Produkční schopnosti vybraných meziplodin (P. Toman, J. Pulkrábek) .................................................... 20 Olejniny Nouzové dozrávání řepky (E. Plachká, J. Poslušná) ......................................................................................... 26
30
Slunečnice nejen v číslech (I. Svobodová) ......................................................................................................... 30
Téma: Luskoviny Sviluška chmelová v porostech sóji v roce 2015 (P. Štranc a kol.) ................................................................... 33 Aktuální situace na trhu luskovin (Jana Potměšilová) ...................................................................................... 36 Seznam doporučených odrůd hrachu a sóji a nově registrované odrůdy (T. Mezlík) ................................. 40 Společná zemědělská politika – nárůst ploch luskovin (M. Hochman, R. Dostálová) ................................. 43
36
Okopaniny Poškození řepy suchem (F. Muška a kol.) .......................................................................................................... 45
Pícniny Zásady opylování vojtěšky a jetele lučního (J. Rotrekl) .................................................................................. 47
Půda Seriál: Vodní režim půd a možnosti jeho regulace (T. Khel, J. Vopravil) ...................................................... 50
43
 Článek je oponovaný
Připravujeme Titulní foto: David Bouma
11/2015 Téma – Protierozní opatření a ochrana půdy 12/2015 Téma – Pěstování kukuřice
Vydavatel nenese odpovědnost za údaje a názory autorů jednotlivých příspěvků a inzerci. Současně si vyhrazuje právo na drobné stylistické úpravy uveřejňovaných textů. © 2015 Profi Press s. r. o. Žádná část tohoto časopisu nesmí být kopírována a rozmnožována za účelem dalšího rozšiřování v jakékoli formě či jakýmkoli způsobem bez písemného souhlasu vlastníka autorských práv.
10/2015
4
www.profipress.cz
Reportáž
Mám pocit, že Taxis skáču každý den Před dvaceti čtyřmi lety se začala psát historie Biofarmy Sasov, která se nachází v příměstské části města Jihlava. Myšlenka založit farmu se v hlavě současného majitele Josefa Sklenáře zrodila záhy po ukončení základní vojenské služby. „Byl jsem postižen láskou ke koním a mým snem bylo vyhrát Velkou pardubickou,“ říká muž s nevšední škálou činností. Steeplechase v současné době jede pouze tehdy, když utečou krávy. Adrenalinu ale v podnikání zažívá dost. „Někdy mám pocit, že Taxis skáču každý den,“ dodává. Farmu Sasov založil Josef Sklenář v areálu Školního statku Střední odborné školy v Jihlavě jako konvenční hospodářství. Postupem času ovšem zjistil, že chov skotu je pod jeho rukama ekologický sám o sobě a následovalo přihlášení do ekologického zemědělství a zpracování projektu konverze. Do nového tisíciletí vstoupila farma jako Uznaný podnik ekologického zemědělství. Kdyby člověk při prohlídce farmy úžasem téměř oněměl, přesto si jedno slovo jistě neodpustí, a to pestrost. Veškeré činnosti na sebe navíc navazují a prolínají se. Snoubení činností reprezentuje například produkt nesoucí označení Česká biopotravina roku 2014, a to Biosádlo z přeštických prasat s výluhem z konopí, kdy se do sádla z přeštických prasat, která kvůli jeho množství v porovnání s moderními plemeny téměř vyhynula, zakomponovalo konopí a vytvořila se téměř funkční potravina. Jednou ze stěžejních aktivit je chov skotu bez tržní produkce mléka plemene charolais a jeho kříženců s býky piemontese, gasconne a abrdeen angus a prasat, v současné době převážně přeštického černostrakatého plemene s unikátním rodinným chovem a zapouštěním kojících prasnic. Již spíše jako vzpomínka na úplné počátky je součástí farmy také několik koní. Snem Josefa Sklenáře bylo chovat tisícihlavé stádo ovcí a koz, ovšem tuto myšlenku zhatil nesmyslný tlak ze strany dozorových orgánů, kdy opakovaná kontrola označení zvířat následně vyústila v sérii potratů. S trpkostí v hlase sasovský farmář podotýká, že kontroly mají v průměru jedenkrát za čtrnáct dní. „Když se ptám, jak je to možné. Dozvídám
10/2015
se, že nás vybral počítač. Zvažuji, zda bych neměl své podnikání postavit na jiné činnosti, třeba rozbíjení kasín,“ říká již veseleji. Disponují také koncovkou v podobě jatek. Vedle, přímo v srdci areálu, dominuje Máňa – malá bioplynová stanice o výkonu 620 kW s technologií od BGS Biogas na zpracování slamnatého hnoje,
neboť činnost farmy se neustále vyvíjí a tomu se přizpůsobují i pěstované plodiny. Asi třetím rokem rozvíjí biozeleninu a bylinky. Tato parketa je doménou manželky majitele a vyžaduje v nadmořské výšce přesahující 500 metrů určité zlepšováky, například sluneční past pro rajčata, jejichž sklizeň byla
do daných podmínek, ukáže podle Josefa Sklenáře až tříletá praxe. Podobné zkušenosti mají z nedávné minulosti například se sójou, kterou po dvou úspěšných letech zaseli na počátku května na 30 hektarů a ve chvíli, kdy sója vzešla, ji spálil mrazík. „Proto říkám, že druhý pěstitelsky úspěšný rok neznamená, že na vysočině budou růst melouny. Důležité je postavit byznys na pestrosti různých plodin, které se pak vzájemně zálohují,“ vysvětluje. Distribuce zeleniny zákazníkům probíhá bedýnkovým způsobem, velkým odběratelem jsou i pražské restaurace Paula Daye.
Naše půda potřebuje leguminózy
Joseff Sklenář má pravděpodobně Jo vděpodobně největší ejvětší ch chov prasatt v ekologickém ekol ické zemědělství Foto Barbora Venclová
přebytků trav a senáže, zbytků krmiv a podobně. Elektrická energie se využívá přednostně v celém areálu farmy, přebytky putují do sítě, teplo slouží k vytápění budov, v létě pak například k sušení sena a konopí na speciálních roštech.
v letošním roce velmi dobrá. Zeleninu zahrnující dále různé druhy salátů, zelí, mangold, rukolu, mrkev, celer, zelené lusky a mnohé další pěstují na 0,3 ha, dalších půl hektaru patří česneku a cibuli. Nečekanou raritou je produkce melounů. Ze 12 sazenic v loňském roce sklidili 60 melounů. „Je to důkaz toho, že ekologicky se dá pěstovat téměř vše a téměř všude,“ připomíná majitel farmy s tím, že pěstování melounů si žádá jedno zajímavé specifikum, a to respektovat biologickou podstatu této suchomilné plodiny a vůbec ji nezalévat. Ovšem dva roky zkušeností ještě nejsou rozhodující. Zda se plodina hodí
Osevní postup podle aktuálních potřeb Z původních 65 hektarů nyní obdělávají 500 hektarů půdy, ze kterých přibližně polovina patří orné půdě a polovinu zaujímají pastviny a louky. Každoročně pěstují kolem dvaceti různých plodin, ovšem ustálený osevní postup bychom hledali marně,
6
Ekologické zemědělství aplikuje způsoby podobné greeningu již dávno. „Nepěstujeme leguminózy až na výjimky samostatně, ale ve směsích, a to ideálně kombinace plodin, které na sebe počkají,“ říká Josef Sklenář. Výbornou kombinací je například tritikale s peluškou, kde by podíl pelušky neměl překročit 15 %. Peluška je sama o sobě hořká a více než 15% zastoupení není do krmných směsí pro prasata žádoucí. Vhodnou kombinací je i tritikale s hrachem – z výživářského hlediska by hrách neměl překročit hranici 25 %, či ječmen s hrachem, zajímavostí je i ozimé tritikale s vikví. Některé divočejší kombinace jako lupina s ječmenem či řepka s peluškou nemusejí dozrát, uchovávají se pak ve formě vlhkého zrna, které je paradoxně pro zvířata vhodnější. Snem či vizí do budoucna je skladování vlhkého zrna namísto ve vacích v ochranné atmosféře CO2 ve v současné době nevyužitých senážních věžích.
www.profipress.cz
Reportáž
Luskovinoobilní směsi pěstuje Josef Sklenář na 60 hektarech z celkových 250 ha orné půdy a flexibilně je každý rok mění. V letech, kdy předpokládá zátěž plevelů, nezařazuje ječmen, ale například oves nahý. Z vlastních zdrojů luskovinoobilní směsky dokážou zajistit krmení pro prasata zhruba na 100 dní, ostatní farmář nakupuje od kolegů biozemědělců, a zajišťuje si tak vysokou pestrost, kterou by nebyli schopni sami zabezpečit.
Zpracování půdy se drží tradice – za kosou pluh. S ohledem na stále častější problémy se suchem by bylo ideální přejít na bezorebné zpracování půdy, zahodit pluh však Josef Sklenář nemá zatím odvahu. Jak doplňuje, během vegetace se osvědču-
ry, které v Sasově letos zaujímají 12 hektarů. Po dotazu na jejich ochranu se od Josefa Sklenáře dozvídám, že nevlastní postřikovač. Přirozenou obranyschopnost tedy nechávají na samotných plodinách. Ohledně redukce mandelinky respektují pravi-
Nedoceněné konopí Významnou plodinou, které na orné půdě patří dalších 60 hektarů, je konopí. Jak tomu bývá, jeho pěstování nastartovala náhoda. Postupné rozrůstání farmy znamenalo řešit přechod nových pozemků z konvenčního do ekologického režimu. A právě toto přechodné období patřilo energetickým plodinám a testování různých druhů, jako jsou amarant, světlice barvířská, sléz krmný, kostřava rákosovitá a také konopí. Konopí zaujalo jako univerzální plodina s využitím od kořenů po květ nejvíce. V Sasově se z něj v současné době těží vlákno ve vlastní tírně, také pazdeří by rádi dovedli do stavební formy, ovšem velmi zajímavým produktem je květ, který suší odpadním teplem z bioplynové stanice s bezkonkurenčním výsledkem. „Naše herba, sušený list s květem, je zelená jak brčál,“ nastiňuje výhody sušení odpadním teplem Josef Sklenář. Podle zemědělce se konopí i v konvenční technologii velice dobře pěstuje bez použití pesticidů, má dominantní vliv na plevele, škůdci téměř netrpí a rozmanitost pozemků Biofarmy Sasov, které se nachází ve 20 katastrech ve 120 LPIS parcelách, eliminuje rozšíření houbových chorob. Sklizeň probíhá dvoufázově – sklízí se zvlášť vrcholy a stonky. Vzhledem k dobré výživě plodin, a to i zásluhou digestátu z „Máni”, porosty příliš neutrpěly letošním suchem. Na dalších 60 hektarech roste energetické žito určené pro bioplynovou stanici. Po sklizni v květnu jej střídá kukuřice s kratší vegetační dobou, která končí ve žlabech skotu. V letošním roce očekává biozemědělec součet biomasy asi 40 t/ha. Na vysočinu neoddělitelně patří také brambo-
www.profipress.cz
Venkovní chov prasat prasat, převážně již přeštického černostrakatého plemene probíhá pod tzv. sasovskými bloby nebo pyramidami Foto Barbora Venclová
je proorávání, plečkování – kdo letos plečkoval kukuřici, alespoň částečně zachránil vláhu, či prutování prutovými branami, které se například v energetickém žitě velmi dobře doplňují s aplikací digestátu.
dlo, nedávat brambory na tu samou lokalitu dříve než za pět až šest let. První muž biofarmy ještě připomíná studii, která dokumentuje komunikaci rostlin prostřednictvím hub propojených v zemi – v rámci několika hodin je tak rostlina z jedné strany pole schopna předat informaci o výskytu škodlivého činitele rostlině na straně druhé a bránit se mu. Chemickou ochranou je však tato přirozená obranyschopnost narušována. Každý rok na pole přicházejí také nové plodiny, letos štírovník růžkatý, který by mohl být vhodnou komponentou do krmných směsí pro prasata.
Rarita – přeštické černostrakaté prase Jednou z největších zajímavostí biofarmy je chov přeštického černostrakatého prasete, které by do budoucna rádi začlenili do podpory genetických rezerv. V současné době chovají 70 prasnic (nyní již převážně přeštického černostrakatého) a asi 700 kusů selat, a to zajímavým
7
způsobem, kdy využívají rodinného způsobu chovu s připouštěním kojících prasnic. V prasečích rodinkách to funguje tak, že ve stáří jednoho měsíce selat se vytvoří skupina čtyř až šesti kojících prasnic s podobně starými potomky. K nim je přidán aktivní kanec, který prasnice připouští, i když laktují. „Máme minimálně dva porody do roka u jedné prasnice, přitom prasnice o dva měsíce déle kojí selata,“ vysvětluje Josef Sklenář s tím, že odstavují selata ve stáří tří měsíců, což má pro ně velmi blahodárný význam. V konvenčních chovech se selata odstavují ve stáří jednoho měsíce, kdy mají nízký obsah obranných látek v krvi a musí docházet k medikaci, zatímco podle německé studie sele po 75. dnu stáří má obranné látky na úrovni dospělého jedince. Josef Sklenář prozrazuje i know how, jak udržet kance aktivním. Na této „drobnosti” ztroskotal původní rakouský model, na který biozemědělec navázal. Kance v Sasově nenechávají s rodinkou stabilně, ale mění je mezi rodinkami třeba i každý den – kanec pak cítí předchozího konkurenta a nepolevuje z žádané činnosti. Tento model se bohužel nepodařilo chovateli úspěšně přihlásit do výzkumu. V Sasově ale proběhly již dva kompletní vědecké projekty – Výkrm kanečků v podmínkách ekologického zemědělství a Kvalita a bezpečnost produktů genetických zdrojů. Díky prvnímu projektu se podařilo prosadit venkovní chov pod tzv. sasovskými bloby nebo pyramidami. Výzkum také potvrdil již dříve ověřené konstatování, že kastrovat kanečky je zbytečné. Zvířata začínají pohlavně dospívat až v šesti měsících, teprve pak mohou být cítit těkavými látkami androstenol a skatol, které způsobují specifický kančí pach. Kanečci navíc rychleji rostou a mají libovější maso. V rámci projektu také stihli navrhnout a realizovat produkt kančí biolovečák, který se stal vítězem soutěže o českou biopotravinu roku 2010. Zajímavou teorii razí jeden z největších odběratelů „sasovských přeštíků” Paul Daye: „Pokud se přeštík sní, tak se i zachrání.“ ❊ Barbora Venclová
10/2015
1
Jak to vidím já
Více lze k tématu diskutovat na www.uroda.cz
Předkupní právo pro nájemce pozemku – ano, nebo ne? Ing. Josef Stehlík, soukromý zemědělec a od roku 2010 také předseda Asociace soukromého zemědělství České republiky vystudoval Českou zemědělskou univerzitu v Praze. Do roku 2013 působil na postu poradce několika ministrů zemědělství, v současné době je předsedou Antibyrokratické komise MZe. Se svou rodinnou hospodaří více než dvacet let na statku v obci Chodouň na Berounsku. Hospodářství má bohatou historii a podle dochovaných záznamů je již od roku 1630 spjato s rodinou Stehlíkových, po přeslici se historie usedlosti datuje dokonce až do roku 1590. Již při první snaze, která proběhla na podzim loňského roku, uzákonit předkupní právo při prodeji zemědělského pozemku pro pachtýře a v případě neuplatnění tohoto práva následně pro stát, Asociace soukromého zemědělství ČR tento návrh zcela zásadně odmítla a samozřejmě na svém stanovisku trvá i nadále. Uzákonění předkupního práva by bylo nepřípustným omezováním dispozice vlastníka s majetkem, což je zcela proti principům právního státu, který lpí na dodržování základních lidských práv a svobod. Bylo by i naprosto neopodstatněným krokem, jelikož předkupní právo si lze zcela dobrovolně sjednat s vlastníkem smluvně a řádně za něj zaplatit. Toto veskrze populistické a protiústavní opatření by se v konečném důsledku obrátilo proti zemědělcům v mnoha směrech: • Byli by poškozeni ti, kteří půdu v minulosti nakupovali a nyní ji splácejí, jelikož by došlo ke snížení její tržní hodnoty, a tím ke znehodnocení kapitálu jejích majitelů. • Striktní uplatňování předkupního práva by nahrálo skupování pozemků velkými zemědělskými firmami (o což zřejmě jde), a to včetně firem se zahraničním kapitálem. • Vlastníci půdy by se začali bránit uzavírání smluv s nájemci, aby nedošlo k uplatnění předkupního práva, a zemědělci by tak byli ještě v daleko větší nejistotě, než jsou nyní.
Ing. Václav Hlaváček, CSc., působí jako viceprezident Agrární komory ČR.
Česká republika je jednou ze zemí Evropské unie, která nemá zákon, jež by upravoval podmínky pro nákup zemědělské půdy. V roce 1999 byl přijat zákon č. 95/1999 Sb. o podmínkách převodu zemědělských a lesních pozemků z vlastnictví státu na jiné osoby. Tento zákon dával nájemcům přednost nakupovat půdu z titulu nájemní smlouvy. Původní verze obsahovala, mimo jiné, paragraf předkupního práva státu (§ č. 10 Zástavní a předkupní právo). Tento paragraf neumožňoval nákup půdy jiným občanům než občanům České republiky. Předkupní právo státu obsahují zákony zemí, které regulují nákup a prodej prostřednictvím zákona o prodeji půdy. Dále pak toto předkupní právo státu umožňuje připravit pozemky pro stavby veřejného zájmu (dálnice, železniční koridory, vodní nádrže). Mimo to umožňuje přístup k půdě mladým a začínajícím zemědělcům. V roce 2012 došlo k novele zákona č. 95/1999 Sb., o podmínkách převodu zemědělských a lesních pozemků z vlastnictví státu na jiné osoby, kdy bylo zrušeno předkupní právo. Považuji zrušení § 10 o předkupním právu státu v zákoně č. 95/1999 Sb. za chybné. Absence tohoto paragrafu dnes zkomplikovala realizaci výstavby dálnic v České republice a dalších významných staveb. Koaliční vláda ve svém programovém prohlášení, v kapitole 3.9 ministerstvo zemědělství, hovoří o nezbytnosti ochrany půdního fondu. Stávající úprava zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu je nedostatečná. Stávající stav považuji za zcela neudržitelný. Půda byla, je a zůstane strategickou komoditou. Domnívám se, že kromě tohoto zákona je třeba přijmout zákon o prodeji zemědělské půdy, tak jak je tomu všude jinde ve světě. Tento zákon je třeba přijmout v co nejkratší době, tak aby došlo ke stabilizaci trhu s půdou, ke stabilizaci zemědělců, kteří na této půdě hospodaří a k ochraně jejich investic. K naplnění těchto nutností je třeba přijmout paragraf o předkupním právu hospodařícího zemědělce a předkupním právu státu. Zemědělci v sousedních zemích, kde platí velmi přísné podmínky při nákupu a prodeji zemědělské půdy, mají s těmito zákony dobré zkušenosti.
Jak to vidím já
Pro sedláky je nejlepší a jedinou správnou variantou volný trh s půdou. Jakékoliv omezování je zcela proti zásadě svobodného podnikání v demokratické společnosti a Asociace soukromého zemědělství považuje za naprosto nezbytné se proti tomu bránit.
?
Foto David Bouma
10/2015
8
www.profipress.cz
Informační servis
inzerce
To mně se stát nemůže… Také jste to už slyšeli? Po světě kolují spousty příběhů o tom, co se komu stalo, kdo měl jakou nehodu a koho postihla nějaká malá katastrofa. Většina účastníků těchto hovorů pak někde uvnitř svého povědomí okamžitě zavrhne myšlenku na to, že vlastně i jim by se něco takového mohlo stát, že by i oni mohli řešit podobný problém, že by i na ně mohla dolehnout povinnost někomu nahradit škodu. Pojďme se spolu podívat na to, jestli opravdu existují nějaká rizika spojená s podnikáním, jestli opravdu je nutné si sjednávat pojištění odpovědnosti za škodu. A protože se nacházíme na půdě odborného zemědělského periodika, rovnou si pojďme ukázat několik příkladů ze zemědělské praxe.
Pojištění pomáhá Pan Marek úspěšně hospodařil na svých zděděných pozemcích, vedle toho si spíše jako hobby držel svých padesát holštýnek. Každý druhý den přijela cisterna z mlékárny a on do ní načepoval svou denní dávku mléka. Vše běželo léta zaběhnutým způsobem do té doby, kdy laboratorní výsledky vzorku jeho mléka vykázaly rezidua antibiotik. Nu což, stát se to může, holt jsem přišel o jednu dávku mléka, řekl si pan Marek a byl v klidu. Ovšem jen do té doby, než mu přišel z mlékárny dopis s žádostí o náhradu škody způsobené vadným mlékem. Ta škoda byla za 200 000 Kč. Jeho mléko totiž znehodnotilo celou várku mléka, která byla v cisterně v daný den… Naštěstí si pan Marek vzpomněl, že si sjednával pojištění a že mu tenkrát pojišťovák „vnutil“ též pojištění odpovědnosti za škody. A další případ ze života. V družstvu v Horní Dolní vše běželo jako po drátku, sklizeň byla v plném proudu, kravičky dojily… ovšem až do neděle odpoledne, kdy na přilehlé komunikaci došlo k dopravní nehodě autobusu. Bohužel se autobus střetl se stádem krav. Škoda na autobusu 800 000 Kč, škoda na zdraví 500 000 Kč. Samozřejmě to bylo stádo našeho družstva. Co bylo platné, že se předseda dušoval, že oni ty krávy nepustili, že to určitě udělal někdo naschvál. Kravičky přeci jen „povinné ručení“ nemají, takže škoda spadla na družstvo, které mělo povinnost ji v celé výši vyplatit poškozeným.
www.profipress.cz
A do třetice všeho dobrého. Pan Novák se rozhodl, že zoře pole pod lesem. Dorazil na pole, nastavil GPS a vyrazil. Traktor si razil cestu sám a pan Novák tak nějak v traktoru zaspal. Pak se to bohužel stalo, traktor cestou potkal sloup vysokého napětí. Škoda byla nedozírná, sloup byl poškozen, vedení přetrháno, došlo k výpadku proudu v nedalekém městě. Účet za toto zaspání šel do milionů korun. Pan Novák nepanikařil, má přeci povinné ručení. Po dotazu na pojišťovnu se ovšem dozvěděl, že povinné ručení se nevztahuje na případy, kdy je vozidlo mimo komunikaci, což byl tento případ.
tění existují ovšem též další druhy pojištění, které mohou významným způsobem ovlivnit podnikání a bez nichž se podnikatel vystavuje extrémnímu riziku vysokých nákladů, anebo dokonce „krachu“ svého podnikání. K takovým pojištěním patří pojištění odpovědnosti za škodu (nebo též újmu) způsobenou v rámci podnikání. Toto pojištění si klienti pojišťoven sjednávají ve variantních rozsazích základních krytí a následných připojištění. Je na dohodě klienta s pojišťovnou, jaký rozsah krytí si zvolí. Kromě základního pojištění odpovědnosti za újmu si klienti nejčastěji sjednávají též pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou vadou výrobku (tj. pojištěným vyprodukovaný vadný výrobek způsobí někomu např. újmu na zdraví), pojištění odpovědnosti za věci převzaté a v užívání (tj. typicky škoda vznikne na cizím stroji, který byl pojištěným převzat do opravy nebo do úschovy). Všechna tato pojištění lze různě kombinovat, přičemž pojistná smlouva se sjednává buď samostatně, nebo jako součástí majetkového pojištění. Výše sjednaných limitů pojistných plnění je na uvážení po-
Pojištění pro podnikatele A teď co s tím? Jak bylo uvedeno, u prvního případu škody s mlékem, existuje tady možnost, jak eliminovat riziko spojené s možností vzniku odpovědnosti za škody. A touto možností je samozřejmě pojištění. Pojištění existuje celá řada, pro většinu podnikatelů je synonymem pojištění tzv. povinné ručení na auta, živelní majetkové pojištění a v případě podnikatelů v zemědělství též pojištění zemědělských rizik. Vedle těchto základních pojiš-
9
jištěného, je možné sjednávat limity v řádech od jednotek do stovek milionů korun. Stejně tak výše spoluúčasti pojištěného je variabilní.
Přijďte k nám Takže když se vrátíme zpět k našim třem případům, ve všech těchto případech lze eliminovat riziko sjednáním adekvátního pojištění. U prvního případu s kontaminovaným mlékem je třeba mít sjednáno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou vadou výrobku, u druhého a třetího případu se pak jedná o základní pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou v rámci podnikání. Pokud jsou tato pojištění sjednána, může si podnikatel v klidu říci, že jemu se to sice stát může, ale je na to přípraven… Co dodat na závěr? Snad jen to, že výše uvedené případy nejsou jen záležitostí literární fabulace, ale skutečnými případy z praxe a dále pak, že toto pojištění zcela určitě lze sjednat u ČSOB Pojišťovny. ❊ Mgr. Jana Marková underwriter expert – specialistka na pojištění odpovědnosti ČSOB Pojišťovna
10/2015
1
Agronomický kalendář
Vlivy působící na přezimování porostů Během zimního období bývá vítána sněhová pokrývka, která izoluje rostliny od přímého vlivu mrazů. Přezimování výrazně ovlivňuje intenzita nízkých teplot. Na úspěšné překonání zimního období má významný vliv výživný stav i růstová fáze rostlin a genetická odolnost konkrétní odrůdy. Významné škody působí během celého zimního období hraboš polní. Obzvlášť pokud se přemnoží již během podzimu. Jestliže leží na poli sněhová pokrývka delší dobu (až několik měsíců), dochází k zeslabení rostlin. Houbové choroby nalézají pod sněhem vhodné podmínky a zesláblé rostliny jim obtížně odolávají. Lze očekávat projevy plísně sněžné, která může vést k mezerovitosti porostu. Při napadení dochází k odumírání kořenů, kořenového krčku a následně může dojít k uhynutí celé rostliny. Fomová hniloba se může za mírné zimy rozšiřovat na hypokotylu a kořenech ozimé řepky a snižovat šance porostu na dobré přezimování.
Plodiny za chvíli čeká zima
Foto David Bouma
Řepka poškozená hraboši
Foto David Bouma
Odolnost vůči mrazům Během postupného snižování teplot vzrůstá odolnost rostlin. Otužení má vliv na aktuální mrazuvzdornost, která se během zimy mění a je ovlivněna průběhem počasí ještě před příchodem nízkých teplot. Během mírných mrazů se odolnost udržuje, pokud však dojde k oteplení, dochází k jejímu poklesu. Náhlý příchod silného mrazu pak bývá velmi nebezpečný. Mrazuvzdorné odrůdy bývají rychleji otužilé a také si při vzrůstu teplot zachovávají otužilost delší dobu. Dochází-li k četným oblevám v průběhu zimního období, způsobilost opětovného otužení se snižuje. S počátkem obnovení vývinu a růstu rostliny se odolnost vůči nízkým teplotám rychle omezuje. V hloubce odnožovacího uzlu se pohybuje mrazuvzdornost ozimých obilnin od –15 °C do –30 °C. Nejodolnější je žito, které dokáže překonat i teploty –25 až –30 °C, zatímco nižší mrazuvzdornost mívá ozimý ječmen (–15 až –20 °C). Pro přezimování je zásadní, aby byl odnožovací uzel uchován životaschop-
10/2015
ný. S příchodem jara je třeba co nejdříve podpořit regeneraci rostlin přihnojením.
se oteplí, dokážou ozimé obilniny výrazně poškozovat larvy hrbáče osenního. Křískové mohou škodit přenosem viróz. Jako ochranu je třeba i v zimních měsících v případě potřeby využít registrované insekticidy. Hraboš polní se stává vážným škůdcem, především pokud dojde k přemnožení jeho populace již na podzim. K namnožení dochází nejčastěji po mírné zimě a suchu v letním období. Živí se nadzemními i podzem-
Škůdci během zimy Nízké teploty normální zimy omezují aktivitu škůdců. Dojde-li k nadprůměrným teplotám, kdy ani v noci nemrzne, může docházet k vývoji larev dřepčíka olejkového v řapících listů nebo larev krytonosce na podzemních orgánech rostliny. Jakmile
10
ními částmi rostlin a semeny. K přezimování preferuje ozimou řepku, kde ho do zámrazu chrání zapojený porost a listy před zraky dravců. Hrabošům prospívá, pokud následuje po obilnině ozimá řepka s minimální přípravou půdy, která jim obvykle příliš neuškodí. Po obilninách si na poli dokážou obstarat dostatek potravy a dočkají se podzimu. V ozimé řepce najdou chutnou potravu a také výborný úkryt na zimu, který jím obvykle umožňuje zdárně přečkat zimní období. Prevencí je omezení sklizňových ztrát a odstranění posklizňových zbytků z pozemku (chrást, nať, sláma a jiné). Po sklizni je vhodné bez odkladů podmítnout a včas zajistit hlubokou orbu, která jim nesvědčí. Dřeviny v okolí pole vytvářejí vhodné podmínky pro dravce lovící hlodavce. Pokud stromy poblíž polí nedostačují, lze doporučit včasné rozmístění berliček, které jsou poměrně levné a také v souladu s přírodou. Berličky nejsou v průběhu zimy překážkou zemědělským strojům a poslouží dravcům jako stanoviště k odpočinku a rozhledu. Během podzimu jsou dravci schopni, pokud mají příznivé podmínky, omezit stavy hrabošů ještě před obdobím rozmnožování, a tím snížit škody na porostu. Nevyplatí se, pokud se pěstitelé začínají zajímat o likvidaci hrabošů a podporu jejich přirozených nepřátel až během zimy, kdy se nejvíce projevuje tlak škůdců. V období, kdy se hlodavci rychle namnoží, nelze čekat, že by se stejně rychle namnožili i dravci. Lepší je podpořit dravce při lovu potravy včas, třeba i během nižších stavů hrabošů. ❊ Michal Štěnička
www.profipress.cz
Obilniny
Obr. 1 – Následky vodní eroze na kukuřici Foto VÚMOP, 2014
Ověřování půdoochranných technologií u kukuřice Souhrn: Vodní eroze ohrožuje více než 50 % výměry orné půdy v ČR. Na převážné ploše erozí ohrožených půd však není prováděna žádná systematická ochrana zabraňující dalším ztrátám půdy. Jedním z účinných plošných nástrojů na ochranu půdy proti vodní erozi jsou Standardy dobrého zemědělského a environmentálního stavu DZES, které stanovují zásady pěstování erozně nebezpečných plodin na erozně ohrožených půdách. Možnost většího výběru umožňuje zemědělskému subjektu zvolit takovou technologii, která mu nejvíce vyhovuje ať již po stránce technické, či ekonomické. V předchozích letech byly posuzovány pro pěstování kukuřice technologie pásového zpracování půdy (strip-till), plečkování, vertikální zpracování půdy a setí kukuřice do úzkého řádku a byl zjišťován jejich půdoochranný efekt. Klíčová slova: eroze, půdoochranné technologie, kukuřice, ztráta půdy, povrchový odtok Verification of soil conservation technologies for maize Summary: Water erosion threatens more than 50 % of the arable land in the Czech Republic. Moreover, any systematic protection of areas threatened by soil erosion is not carried out. However, one of the most effective soil protection tools is so-called Standards of good agricultural and environmental condition – GAEC which is widely used. GAEC is setting out list of principles of growing crops on erosion-prone soils. The list of soil conservation technologies is still open, thus, if the effectiveness of new technology is proven under conditions of the Czech Republic, then the tested technology will be included to the list of specific technologies for soil conservation. The possibility of larger choice allows to farmers choose a technology that best suits in both technological and economic conditions of the farmer. In previous years, a new approach of technology of sowing maize strip tillage technology, hoeing, vertical tillage and narrow sowing was tested as well as impact of the technology to protect soil cover. Keywords: soil erosion, soil conservation technologies, maize, soil loss, surface runoff Půda je jedním z nejcennějších přírodních bohatství každého státu a neobnovitelným přírodním zdrojem. Představuje významnou složku životního prostředí s širokým rozsahem funkcí a je základním výrobním prostředkem v zemědělství a lesnictví. Půda je ohrožena celou řadou procesů z části přírodních, z větší části však vyvolaných činností člověka, které vedou k omezení nebo až zničení schopnosti půdy plnit své základní produkční a mimoprodukční funkce. Každý jednotlivý degradační proces vyvolává obvykle řetězovou reakci – další degradační procesy (vodní eroze,
www.profipress.cz
ztráta organické hmoty, zhoršení půdní struktury, omezení infiltrace vody do půdy, zrychlení povrchového odtoku). Z toho vyplývá, že půdu je třeba trvale udržovat ve „zdravém” stavu, protože zanedbání jedné příčiny může mít vážné důsledky na kvalitu půdy, které se odstraňují velmi pomalu a draze. V některých případech se jedná o nevratný proces.
Během jedné erozní události může být smyto až několik centimetrů půdy, kdy dojde k její nenávratné ztrátě. Vážné projevy degradace půdy erozí jsou každoročně mapovány při aktualizacích bonitovaných půdně ekologických jednotek, což se projevuje i výrazným snížením průměrné ceny pozemků. Za posledních 30 let se degradace půdy vlivem eroze velmi výrazně zrychlila. V EU se v posledních letech výrazně zvýšila plocha, na které je pěstována kukuřice. Stejný trend lze nalézt i v České republice, především při pěstování kukuřice na siláž a jejím využití v bioplynových stanicích.
Přes polovinu ohroženo erozí Více než polovina půdy v ČR je ohrožena vodní erozí a jedná se o nejrozšířenější typ degradace půd u nás.
11
Pěstování kukuřice se stává pro zemědělce důležitým příjmem v jejich podnikání. To ovšem s sebou přináší i velké riziko vodní eroze na pozemcích, které svými parametry nejsou vhodné pro pěstování kukuřice, a je zde potřeba uplatňovat protierozní opatření. Jedním z plošných nástrojů v boji proti erozi je plnění standardu Dobrého zemědělského a environmentálního stavu (DZES dříve GAEC). Na zakladě plnění standardů jsou vypláceny zemědělcům dotace. Na zemědělské půdě jsou v rámci DZES vymezeny plochy silně či mírně erozně ohrožené, kde je nutné uplatňovat
10/2015
Obilniny
půdoochranné technologie. DZES zatím řeší pouze 11 % plochy erozně ohrožených půd v ČR. Nastavená kritéria pro splnění podmínek DZES jsou v současnosti vzhledem k celkové ploše ohrožené zemědělské půdy nastaveny mírně, a řešení protierozní ochrany je nedostatečné. Půdoochranné technologie jako takové spadají mezi agrotechnická protierozní opatření. Používají se ke zlepšení vsakovací schopnosti půdy, snižují její náchylnost k erozi a chrání půdní povrch především v období největšího výskytu přívalových srážek (červen, červenec, srpen), kdy plodina svým vzrůstem a zapojením porostu nedostatečně kryje půdu. Zvyšují podíl organické hmoty v půdě, a tím zlepšují půdní strukturu a stabilitu půdy. Tyto protierozní půdoochranné technologie však nemusí vždy ochránit půdu před povrchovým odtokem a erozí, záleží vždy na velikosti, sklonu a orientaci pozemku po spádnici. Pro účinné zabránění eroze půdy je účelné kombinovat agrotechnické opatření s organizačními a technickými opatřeními, je-li to v ekonomických možnostech zemědělského podniku, tak aby nebyla překročena přípustná ztráta půdy na pozemku. Tento příspěvek se zabývá ověřováním účinnosti nových technologií na ochranu půdy před erozí pro kukuřici v podmínkách ČR (pásové zpracování půdy strip-till, vertikální zpracování půdy, úzký řádek, plečkování). Některá z těchto technologií byla začátkem roku 2015 zařazena do seznamu specifických půdoochranných technologií DZES.
Metodika Hodnocení protierozní účinnosti půdoochranných technologií proběhlo na pokusných plochách v provozních podmínkách pomocí simulátoru deště, který byl navržen a sestrojen ve VÚMOP, v. v. i. Pokusné plochy pro kukuřici byly založeny ve spolupráci se ZD Krásná Hora a. s. ve Středočeském kraji. Podnik je zaměřený na živočišnou výrobu a vlastní dvě bioplynové stanice. Potřeba pěstování kukuřice na velkém území je tedy nutností. Ověřování bylo uskutečněno v roce 2013 a 2014. V rámci ověřování byla zjišťována velikost povrchového odtoku, ztráta půdy
10/2015
Graf 1 – Dlouhodobá průměrná účinnost testovaných půdoochranných opatření proti kypřenému úhoru, stav půdy – suchá
erozí, půdní struktura, půdní stabilita a další hydrologické a pedologické vlastnosti půd.
100,0% 80,0%
Ověřování pomocí simulátoru deště Princip měření simulátoru deště (obr. 2) spočívá v rozstřiku vody na jasně definovanou a ohraničenou plochu, snímání počátku povrchového odtoku, množství smyté zeminy a obsahu nerozpuštěných látek v sedimentu. Řízení přístroje probíhá pomocí softwaru, který umožňuje následné zpracování zaznamenaných údajů a výpočet požadovaných veličin. Režim postřiku probíhá po dobu 20 minut. Celková zadešťovaná plocha je 25 m2 a trysky ve zvoleném režimu postřikují plochu po celou dobu měření srážkou s intenzitou přívalové srážky 60 mm/h. Pro každou ověřovanou variantu pokusu byla založena plocha s danou plodinou a technologií na ploše 12 x 15 m. Byly vybrány tři termíny zadeštění, aby byla postihnuta různá růstová část plodin a také různá pokryvnost. První termín probíhal v období od přípravy pozemku k setí do jednoho měsíce po zasetí. Druhý termín měření byl v období po dobu druhého měsíce od jarního setí. A třetí termín se uskutečnil v období od konce druhého období do sklizně. Na experimentálních plochách byla ověřována účinnost jednotlivých technologií a výsledné hodnoty byly srovnávány s údaji získanými z varianty černého úhoru (kypřená plocha udržovaná bez vegetace), který sloužil jako kontrolní varianta. Měření probíhalo vždy dvakrát po sobě, tedy na půdě s přirozenou vlhkostí a na půdě nasycené po prvním zadešťování.
60,0% 40,0% 20,0% 0,0% kukuřice konvenčně široký řádek
kukuřice konvenčně úzký řádek
kukuřice strip-till široký řádek
kukuřice strip-till úzký řádek
kukuřice bezorebně široký řádek
kukuřice bezorebně úzký řádek
kukuřice plečkovaná široký řádek
kukuřice vertikální zpracování půdy široký řádek
Graf 2 – Dlouhodobá průměrná účinnost testovaných půdoochranných opatření proti kypřenému úhoru, stav půdy – mokrá 100,0% 80,0% 60,0% 40,0% 20,0% 0,0% kukuřice konvenčně široký řádek
kukuřice konvenčně úzký řádek
kukuřice strip-till široký řádek
kukuřice strip-till úzký řádek
kukuřice bezorebně široký řádek
kukuřice bezorebně úzký řádek
kukuřice plečkovaná široký řádek
kukuřice vertikální zpracování půdy široký řádek
Na všech plochách byl klasifikován půdní typ kambizem modální – hlavní půdní jednotka HPJ 35. Na podkladech půdního průzkumu je možné konstatovat, že základní fyzikálně-chemické vlastnosti jsou pro jednotlivé testované parcelky půdně i z hlediska vývoje porostu podobné a testované varianty jsou tudíž v relativním měřítku srovnatelné. Svrchní horizont všech porovnávaných stanovišť vykazuje zrnitostní členění typické pro písčitohlinité půdy.
Charakteristika lokality Poloprovozní pokusná plocha byla vytipována s pomocí ZD Krásna Hora nad Vltavou, a. s., a byl vybrán pozemek v k. ú. Krašovice náležící do správního území obce Krásná Hora nad Vltavou. Území spadá do klimatického regionu MT2, pro který jsou typické tyto klimatické podmínky: Charakteristika regionu: mírně teplý, mírně vlhký. Suma teplot nad 10 °C: 2200–2500. Průměrná roční teplota: 7–8 °C. Průměrný roční srážkový úhrn: 500–600 (700) mm. Vláhová jistota: 4–10.
Varianty ověřovaných technologií Pro ověřování byly vybrány následující varianty: a) kukuřice – konvenčně široký řádek – pozemek byl na podzim zpracován diskovým podmítačem Lemken Rubín. Kukuřice byla zaseta konvenčním způsobem s výsevkem 90 tis. jedinců na ha a meziřádkovou vzdáleností 75 cm;
12
b) kukuřice – konvenčně úzký řádek (do 45 cm) – pozemek byl na podzim zpracován diskovým podmítačem Lemken Rubín. Kukuřice byla zaseta konvenčním způsobem s výsevkem 90 tis. jedinců na ha a meziřádkovou vzdáleností 37,5 cm; d) plečkování u kukuřice – na podzim byla půda zpracována diskovým podmítačem Lemken Rubín a založena meziplodina svazenka vratičolistá. Na jaře byla kukuřice zaseta strojem Kinze 3500 s výsevkem 90 tis. jedinců na ha a klasickou meziřádkovou vzdáleností 75 cm. Plečkování proběhlo 10. června radličkovou plečkou do hloubky 8 cm; e) kukuřice – vertikální zpracování půdy – na podzim byla půda zpracována vertikálně strojem Terraland TN profi a založena meziplodina svazenka vratičolistá. Na jaře proběhlo opět vertikální zpracování půdy strojem Terraland TN profi,
www.profipress.cz
Marcopolos – řepka bez hranic Největším a zásadním přínosem pro efektivní pěstování řepky je správné založení porostu. Zde vidíme stále velký prostor pro zlepšení a stabilizaci ekonomiky pěstování této plodiny. Dalším faktorem, který výrazně ovlivňuje konečný zisk, je volba vhodné odrůdy. Úspěšný pěstitel by měl přihlížet ke všem vlastnostem, které mají vliv na výši a kvalitu výnosu včetně obsahu oleje. Jsou to zejména schopnost počátečního a vývoVýroba objemných krmiv růstu každoročně je, vschopnost přezimování a odolnost stojí popředí zájmu moudrých zeměči tolerance vůči chorobám. Tyto dělských podnikatelů. V této době, kdypožadavky zcelanevykazuje naplňuje pohyb hybridsměMarcena mléka stále copolos je tedy pro pěstitele rem vzhůru,apatří dík zemědělcům, kteřítou správnou Potvrzujía to i jeho smýšlejí jako volbou. správní hospodáři zachodosavadní výsledky praxi. V roce vávají živočišnou výrobu iv přes nepřízni2014 se tentosituaci. hybridTi jako vou ekonomickou jsou sinovinka velmi zařadil na provozních plochách v ČR dobře vědomi, jaké by byly negativní mezi nejvýnosnější (graf). dopady na zemědělskoumateriály výrobu daného
V příznivém roce 2014 překonával na mnoha provozních plochách výnos 5 t/ha (tabulka). U některých pěstitelů pokořil i výnos 5,4 t/ha, kterého dosáhl už ve státních odrůdových zkouškách ÚKZÚZ v průměru let 2011–2013. Dosavadní zkušenosti z praxe ukazují, že jde o stabilní hybrid, který dosahuje meziročně vyrovnaných výnosů.
V případě podmínek příznivých pro rychlý růst je nezbytná jarní aplikace regulátorů růstu. U silných porostů, v zájmu sjednocení zralosti všech pater, usnadnění sklizně a dosažení maximálního výnosu při optimální sklizňové vlhkosti, je dobré zvážit možné použití přípravků na regulaci dozrávání, například přípravky s účinnou látkou diquat dibromide (Reglone atd.).
nosy s hybridem Marcopolos i v roce 2015. ❊ Ing. Miroslav Stropnický, MBA, regionální obchodní manažer, KWS OSIVA s. r. o.
Řešení dopadů letošní nepřízně počasí
podniku, dokonce i na celé české zeměCharakteristika hybridu dělství, pokud by výrobu mléka omezovali, nebo ji přímo Marcopolos jerušili. středně raný hybrid do Řešit všech oblastí pěstování Covhodný tedy zbývá? krizovou situaci, ktevčetně tvrdších chladnějších rou nám tento rok apřinesl v podoběpodmísnínek, cen jehomléka velkou předností je vysoká žených a dopadů extrémního mrazuvzdornost se schopností dobsucha na porosty pícnin. Před hospodáři ře vždy přezimovat. Na vysokém výnosu stojí hned několik úkolů najednou podílí dobrý zdravotní a se letospozitivně opravdu nelehkých. Jak skloubit stav, výborná vůči napadesituaci, kdy hrozí odolnost nedostatek objemnéplísnísešedou, fomovému černání honíkrmiva zachováním výroby mléka? hnilobě. A stonku nejde jena osklerotiniové zachování výroby mléka.Na podzim i nav jaře má rychlý Pokud situace propadu cen je počáteční dlouhovývoj, jařekorun velmizaintenzivně větví. dobá, je-lina málo litr mléka, bylo jsou bohatě šešulebyVětve potřeba nadojit více. osazeny Jak to udělat? mi, termín je raný až středně Kráva, která jesklizně už tak vystavená nezměrraný.tlaku Výnosem semene a obsahem nému na produkci, pokud po ní oleje ještě patří více, k absolutní špičce sorchceme musí za to něco vdotimentu hybridů řepky když ozimé v ČR. stat. Co můžeme nabídnout, výroba objemu je ohrožená a v mnoha místech republiky se počasí může podepsat i pod sníženou kvalitu objemné píce, zejména kukuřičné siláže? V žádném případě tady nelze uvažovat o restrikci krmení, nebo o snížení výdajů na reprodukci, zdraví či pohodu krav. Krávě je třeba zachovat její pomyslné pohodlí a ještě ho zvýšit. V le-
Odrůdová agrotechnika
Marcopolos jako vysoce výkonný
se jaksi krmení nedostává, poslední možností na jaře jsou luskovinoobilné směsky v čistém porostu, nebo seté jako krycí plodiny pro podsev jetele a jílku. V letošním roce opět nabývá na významnosti omezování ztrát na všech myslitelných místech výroby a zkrmování objemné píce. Mnoho škod nám stále vzniká na jámách v důsledku nezvládnuté organizace práce, nejčastěji to jsou ztráty vzniklé nedostatečným dusáním a následným přístupem vzduchu do hmoty. Také je třeba se Dobrá práce s vykousávačem letos zaměřit na dobrou konzervaci píce, tošním roce, kdy se objemná píce bude ností. Nastane-li tedy výpadek ve sklizni aby snížené množství hmoty, které se nám vyvažovat hybrid zlatem vyžaduje a peněz vysokou za mlékointenzitu nebu- objemného krmiva, které považujeme podařilo sklidit, se nezkazilo, či aby živiny Co říci Její součástí je soui přís- za základ, de agrotechniky. nadbytek, se můžeme ještě více což na bývázávěr? v našich podmínkách zbytečně neunikaly na ztrátové kvasné ná technologická kázeň. Tentokáhyb- kukuřičná středit na to, co nás skoro nic nestojí, bílkovinná píce a tráva,vužroceprocesy. Porosty kukuřice jsou velmi neHybridsiláž, Marcopolos předvedl snáší velicePohoda dobře krav, střední i pozdsvou podle sílu avýnosů výkonnost. Přes re-stejnorodé a zvolit způsob konzervace je zeňrid a důslednost. které se nyní2014 si můžeme píce spočítat ní termín setí, připrostorů, setí nav začátku kordní výsledky byl krmiva ale jeho výnoso-obtížné, protože plochy suché kukuřice se věnujeme zvětšováním nichž bilanci krmiv. Pro základní si stanoa uprostřed agrotechnické lhůty je vímevýtakovou potenciál využit jen ztato části. Pokudstřídají s porosty zelenými a také v palicích pobývají, nebo zlepšováním mikroklimadávku, aby nám krmiva nezbytně nutnéi zacházením respektovat vydržela nám do příroda opět nabídne tu,vždy je významně ovlivněna další sklizně, a zbytek,optimální který a jejich velikosti a zralosti jsou velké rozdídvojnásobnou pro pěstování řepky,je ne-ly, a to i na jednom poli, blízko vedle sebe. se podzimní, zvířaty. Tady často je ještěi mnoho rezerv námpodmínky chybí do naplnění potřeb zvířat, aplikaci regulátorůa verůstu. Dopo- třeba promrhejme tuto zdroji příležitost svýmiZejména je třeba se soustředit na zamezení v práci se zaměstnanci zlepšování vyřešit náhradními krmiv. Již ručený výsevek je na úrovni 40–50 na podzim chybamilzea na nekázní. Využijme jejich přístupu ke svěřeným zvířatům, volné plochy nasít výnosožito, sekundární fermentace, kterou lze ovlivnit rostlin/m vého hybridu protože není2. možné zvýšení budepotenciálu určeno k brzké sklizniMarcopolos na jaře, jak výše zmíněnou kázní při dusání, tak Na jařeočekávat je nutná včasná které na 100počátkem %! aplikace dusíku,které nezbytné opatření produkce od zvířete, je denně stre- nejčastěji května k tomu bývá konzervací a nakonec šetrným vybíráním. pro nepřiměřeným dosažení maximálního sováno zacházením. výnosu. vhodné období. Žito určené pro krávy se Doufám, že hospodáři, kteří zmobilizuNasklízet závěr vám přeji hodně úspěchů Větvení podpoří zejména V celé republice zřejmě budeme chladnějplošně bude dvoufázově, ve fázi sloup- přijí své síly k vylepšení a napravení všech pěstování oziméhořepky a rekordní ší nedostatek průběh počasí a dostatek řešit píce, který je třebasrážek. nakování, a je možné zkrmovat již po vý-chyb, které nám letošní rok přinesl, hradit, abychom krávě umožnili příjem 2–3 týdnech, tedy začátkem června. Jako budou odměněni přinejmenším úctou rovnoměrné a vyvážené potravy po celý s prvním s ním vyplníme případný nedo- ostatních, kteří se třeba zabývají už jen rok. Pokud chceme udržet krávu v dobré statek objemného krmiva. Osvědčené kr- rostlinnou výrobou, a v konečné fázi ocevýkonnosti a zdraví, je třeba nedělat zbymení, které bude více saturovat nedostaněním závěrečných spotřebitelů. ❊ tečné výkyvy v krmení. Základem by měla tek bílkovinné píce, může být na podzim být stabilní krmiva, která udržíme v krmné vysetá směs pelušky a žita. Jestliže se nám Ing. Jitka Panoušková, dávce po celý rok a mohou být doplňová- nepodaří nedostatek objemu řešit na pododborná poradkyně pro výživu zvířat, na dalšími zdroji krmiv podle našich mož- zim, nebo zjistíme až v průběhu roku, že KWS OSIVA s.r.o.
Obilniny
kdy kukuřice byla zaseta strojem Kinze 3500 s meziřádkovou vzdáleností 75 cm a výsevek 90 tis. jedinců na ha; f) kukuřice – bezorebně úzký řádek (do 45 cm) – na podzim byla půda zpracována bezorebnou technologií strojem Horch Terrano FX. Kukuřice byla zaseta bezorebným secím strojem do vymrzlé meziplodiny svazenky vratičolisté. Technologie setí kukuřice nezvykle do úzkého řádku umožňují secí stroje Kinze 3500. Spon setí je nastaven v meziřádkové vzdálenosti 37,5 cm a v řádkové vzdálenosti 34 cm, vždy oboustranně do trojsponu (viz obr. 3); c) kukuřice – bezorebně široký řádek – na podzim byla půda zpracována bezorebnou technologií strojem Horch Terrano FX. Kukuřice byla zaseta bezorebným secím strojem do vymrzlé meziplodiny svazenky vratičolisté s výsevkem 90 tis. jedinců na ha a meziřádkovou vzdáleností 75 cm; h) kukuřice – pásové zpracování – strip-till úzký řádek – na podzim byla půda zpracována bezorebnou technologií strojem Horch Terrano FX a následně založena meziplodina svazenka vratičolistá. Na jaře bylo provedeno pásové zpracování půdy (strip-till) strojem Kuhn Strieger. Následně byla kukuřice zaseta běžným secím strojem s výsevkem 90 tis. jedinců na ha a meziřádkovou vzdáleností 37,5 cm; g) kukuřice pásové zpracování – strip-till široký řádek – na podzim byla půda zpracována bezorebnou technologií strojem Horch Terrano FX a následně založena meziplodina svazenka vratičolistá. Na jaře bylo provedeno pásové zpracování půdy (strip-till) strojem Kuhn Striegerviz. Následně byla kukuřice zaseta běžným secím strojem s výsevkem 90 tis. jedinců na ha a meziřádkovou vzdáleností 75 cm. Po zasetí kukuřice bylo na všech pokusných plochách aplikováno dusíkaté hnojivo DAM 390 v dávce 200 l/ha.
Výsledky a diskuse Uvedené výsledky a hodnocení terénního pozorování vychází z polních pokusů se simulátorem deště a laboratorního měření odebraných vzorků
10/2015
Obr. 2 – Měření simulátorem deště na pokusné ploše ZD Krásná hora Obr Foto VÚMOP, 2014
Obr. 3 – Kukuřice konvenčně široký řádek a konvenčně úzký řádek Obr Foto P&L spol. s r. o., 2013
odlučují, což se projeví i na aktuální ztrátě půdy. Celková doba povrchového odtoku za srážkovou událost ovšem bývá poměrně kratší, a tak i výsledná ztráta půdy bývá nižší než u konvenční varianty. Plečkování – účinek této technologie byl nejvíce patrný při prvním termínu měření, které probíhalo týden po přejezdu plečky. U plečkovaného povrchu půdy ve srovnání s konvenčním způsobem pěstování kukuřice byl zaznamenán výrazný efekt na počátek povrchového odtoku (zadeštění na přirozené půdě) v období, kdy je porost nedostatečně zapojen. Právě v této době je půda k erozi nejvíce náchylná. Postupným zapojením hlavní plodiny se snižuje možnost opětovného plečkování, kdy by byla opět posílena infiltrace vody do půdy. A tak i ztráta půdy se na konvenční a plečkované variantě, jak ukázaly výsledky druhého a třetího termínu měření, shoduje.
půdy a sedimentu. Pro každou variantu byla vyhodnocena velikost povrchového odtoku a ztráta půdy způsobená vodní erozí. Půdoochranné technologie pro pěstování kukuřice je možné rozdělit do tří skupin. První skupina Jedná se o technologie ovlivňující infiltraci vody do půdy a můžeme mezi ně zařadit plečkování a vertikální zpracování půdy. Cílem těchto technologií je zamezit, nebo oddálit nástup povrchového odtoku, který je dán překročením infiltrační schopnosti půdy. Mechanická kultivace půdy má přímý vliv na zlepšení infiltrace a respektive na snížení celkového objemu povrchové vody. Určitou nevýhodou u těchto technologií bývá moment nasycení, kdy dojde k povrchovému odtoku. Půdní částice vzhledem k nakypřenosti půdy se relativně snadno
14
Co se týče vertikálního zpracování půdy úzkými radličkami, v roce 2014 se zatím výrazně neprojevil pozitivní efekt technologie vertikálního zpracování půdy na snížení erozního smyvu a množství povrchového odtoku. Výsledky byly mírně horší než konvenční varianta pěstování kukuřice. Ze zkušeností není vhodné technologii hned vyřadit z ověřování, ale spíše testovat nastavení technologie. Do budoucna by bylo vhodné technologii vyzkoušet při různých hloubkách zkypření, což může mít na celkovou ztrátu půdy erozí jiný vliv. Druhá skupina Do druhé skupiny patří technologie chránící půdní povrch před dopadajícími dešťovými kapkami a vyplavováním půdních částic. Tato ochrana může být docílena dvojím způsobem rychlejším zapojením pěstovaného porostu či případně ponecháním posklizňových zbytků na povrchu půdy. Do této kategorie z námi ověřovaných technologií můžeme zařadit bezorebné setí do posklizňových zbytků a setí kukuřice s meziřádkovou vzdáleností do 45 cm. U tohoto typu ochrany je možné pozorovat zhruba srovnatelný nástup povrchového odtoku jako u konvenční varianty, ale s nižšími erozními ztrátami. Bezorebné setí do posklizňových zbytků – u této technologie bylo dosaženo nejlepších výsledků ze všech testovaných. Jednoznačně se projevuje efekt pokrytí půdy rostlinnými zbytky v nejnáchylnější době, kdy porost hlavní plodiny není dostatečně zapojen. V tomto období vykazovala bezorebná technologie s šíří řádku 750 mm na suché přirozené půdě lepší výsledky o 27 % než konvenční varianta, a na nasycené půdě o 28 %. Technologii bezorebného setí můžeme považovat za mimořádně příznivou. Setí kukuřice s meziřádkovou vzdáleností do 45 cm – v současné době některé secí stroje nabízí možnost setí kukuřice v úzkém řádků. Využití plochy plodinou u úzkořádkové varianty je vyšší bez toho, aby byl nezbytně navýšen počet pěstovaných rostlin (zhruba 90 000 jedinců na hektar). U takové technologie pěstování kukuřice se následně předpokládá rychlej-
www.profipress.cz
Obilniny
ší zapojení porostu, a tedy i docílení vyššího protierozního efektu. Technologie setí kukuřice s meziřádkovu vzdáleností do 45 cm byla testována v kombinaci s konvenčním zpracováním půdy a bezorebným setím. Zatímco u varianty bezorebného setí bylo dosaženo poměrně významného snížení ztráty půdy, u konvenčního způsobu zpracování půdy došlo jen k nepatrnému zlepšení. Třetí skupina Třetí skupina půdoochranných technologií pro pěstování kukuřice zahrnuje oba výše zmíněné přístupy. Pro snížení ztráty půdy vodní erozí se využívá kombinace podpory vsaku vody do půdy a ochranného vlivu vegetace. V našich podmínkách se začíná používat pásové zpracování půdy neboli strip-till. Pásové zpracování půdy – po dvouletém testování technologie pásového zpracování půdy s šíří řádku 75 cm je možné konstatovat příznivý vliv na snížení erozního smyvu a povrchového odtoku. Tento výsledek je možné částečně přiznat i jarnímu zpracování půdy, která je v obdělaných pásech kypřejší, a tak dokáže lépe infiltrovat vodu. Testována byla i varianta s úzkým řádkem. Snížením šířky řádku dochází k nadměrnému zpracování půdy a meziřádky s posklizňovými zbytky jsou již příliš úzké. U této varianty byl povrchový odtok nejvíce časově oddálen, ale v momentě, kdy nadešel, byly erozní ztráty příliš velké. Z tohoto důvodu nelze variantu pásového zpracování půdy s úzkým řádkem považovat za vhodnou. Účinek samotné technologie byl nejlépe patrný při prvním a druhém termínu měření, kdy bylo zapojení rostlin nižší. A právě v tomto období je půda k erozi nejvíce náchylná.
Závěr Půda v České republice je ve velké míře ohrožena vodní erozí, která se za posledních 30 let spíše zrychlila. Důvodem je zejména intenzifikace a změna v preferenci pěstování některých plodin. Hlavní takovou plodinou je i kukuřice, která je zemědělci v současné době stále více žádána. Z tohoto důvodu je často pěstována i na nevhodných pozemcích, kde při
www.profipress.cz
vyšších srážkách dochází k nadměrnému smyvu půdy. Nástrojem pro zmírnění vodní eroze jsou standardy DZES, které pomáhají zlepšovat podmínky pro udržitelné zemědělské hospodaření na pozemcích s ohledem na ekonomiku. Současné požadavky na pěstované plodiny jsou zřejmé. A proto je potřeba hledat způsoby, jak pěstovat kukuřici i na pozemcích méně vhodných. Jedno z možných řešení je používání půdoochranných technologií. Jednotlivé technologie jsou řešeny a přesně definovány standardem DZES a je na zemědělci, kterou z těchto technologií využije. Cílem VÚMOP je ověřit a nabídnout zemědělcům co největší množství postupů a technologií. Z tohoto důvodu byly v podmínkách ČR ověřovány nové technologie, které jsou představeny výše. Nejlepších výsledků bylo prozatím dosaženo u technologie strip-till se širokým řádkem a technologie bezorebného setí, které byly zahrnuty v letošním roce do specifických půdoochranných technologií. V testování je ovšem potřeba stále pokračovat. Ověřované technologie se musí kladně projevovat ve víceletém pozorování, aby mohly být skutečně označeny za půdoochranné. Teprve uplatňováním půdoochranných technologií a dalších protierozních opatření se podaří snížit ztrátu půdy na pozemcích ohrožených vodní erozí, a tím zabezpečit trvale udržitelné hospodaření pro budoucí generace. ❊ Článek vznikl s podporou projektu TAČR TA02021392 “Nové postupy v pěstebních technologiích okopanin šetrné k životnímu prostředí” a projektu QJ1510179 “Komplexní půdoochranné technologie zakládání Zea mays L. v rámci reintenzifikace rostlinné výroby.” Oponentský posudek vypracoval Ing. Václav Brant, Ph.D., Česká zemědělská univerzita v Praze. Ing. Eva Procházková, Ing. David Kincl, Ing. Dominika Kobzová, Ing. Jan Srbek, Ing. Jan Vopravil Ph.D., Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v. v. i., Oddělení Pedologie a ochrany půdy
Pořadatel
www.DLG.org
15
310318_DLG_AZ_AT_2015_CZ_Uroda_97,5x252_RZ.indd 1
10/2015
16.07.15 10:49
Obilniny
inzerce
Pojistitelná a nepojistitelná rizika v zemědělství Výsledky zemědělského podnikání jsou v mnoha případech závislé na průběhu počasí. Na výslednou produkci působí jak v období sklizně, tak v průběhu celého vegetačního období. Jeho negativní projevy ovlivňují nejen výsledky pěstování plodin, ale i chovy zvířat a v důsledku celou ekonomiku zemědělského podniku. S následky rozmarů počasí se lze snadněji vyrovnat využitím pojištění. Při rozhodování je potřeba mít na mysli, že nejnižší cena pojištění ne vždy zajistí dostatečnou pojistnou ochranu. Každý zemědělský podnikatel by při rozhodování o pojištění měl vždy zvážit nejen cenu pojištění, ale vzít v úvahu i další jeho parametry, zejména výši pojištěného výnosu, pojištěné ceny, spoluúčasti a v neposlední řadě i způsob likvidace případných škod. Česká pojišťovna a. s. nabízí všem podnikatelům, tedy i zemědělským své služby po dobu více než 120 let. Ve své nabídce má širokou škálu rizik pro pojištění plodin, hospodářských zvířat, strojů a ostatního majetku a samozřejmě i pojištění odpovědnosti. Na druhé straně disponuje vlastním odborným týmem zemědělské likvidace, který v případě škod zabezpečí veškerou činnost spojenou s likvidací. V nabídce pojištění plodin mají pěstitelé možnost si vybrat k základnímu typu, kterým je pojištění rizika krupobití a požáru, pojištění dalších rizik. Pojištění rizika požáru v našich podmínkách je mnohdy podceňováno, ale letošní rok
bitních škod oproti jiným rokům minimální, jsme uhradili zemědělcům škody ve výši téměř dvou set milionů korun. Česká pojišťovna, jako jediný pojistitel na našem trhu, nabízí v rámci pojištění plodin i riziko vyzimování. Pod tímto názvem se skrývá poškození či zničení porostů v důsledku působení sněhu a mrazu včetně s tím souvisejícím rozšířením chorob a živočišných škůdců, nadměrným mokrem nebo suchem a prudkými rozdíly teplot. Vzhledem k tomu, že se toto pojištění vztahuje i na škody v roce výsevu a pokračuje v roce sklizně, je nezbytné jej sjednat do 31. prosince. Samozřejmě si z naší nabídky mohou zemědělci vybrat i pojištění dalších rizik, která ohrožují jejich úrodu, počínaje povodní, záplavou, vichřicí, jarními mrazy pro vybrané plodiny a konče mrazem pro vinnou révu. Pro posledně zmiňované riziko mrazu na vinné révě platí stejně jako u vyzimování termín 31. prosince. Cena pojištění je přímo závislá na druhu pojištěné plodiny a na zvolených parametrech pojištění, které si volí sám klient, např. pojištěná cena, pojištěný výnos, spoluúčast. Význam pojištění je uznáván i státem, který prostřednictvím Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu poskytuje finanční podporu zemědělcům na zaplacené pojistné za pojištění plodin, hospodářských zvířat, lesních školek a od letošního roku nově i za pojištění lesů. Minimální výše této podpory je garantována i pro roky následující. Podpora pro vyjmenované druhy plodin dosahuje až padesáti procent uhrazeného pojistného. Výsledky celoročního úsilí na polích však neohrožují pouze pojistitelná rizika, která jsou v naší nabídce, ale i tzv.
jeho opodstatnění potvrdil. Škody požárem na plodinách jen u našich klientů se v letošním roce vyšplhaly do výše milionů korun. Největší požár měl na svědomí zničení 80 ha pšenice a škoda přesáhla dva miliony korun. V letošním roce nebylo výjimkou, že se požár rozšířil a v mnoha případech zničil lesní porosty na sousedících pozemcích. V takovýchto případech obvykle výše škody výrazně narůstá. Krupobitní riziko je v našich podmínkách nejvýznamnějším rizikem, kdy každoročně na našem území způsobí škody v řádech stovek milionů korun. I v letošním roce, roce extrémních letních teplot, kdy byla frekvence krupo-
Pšenice postižená požárem
Záplavená chmelnice
10/2015
16
Kroupy bývají hrozbou pro budoucí úrodu zemědělců
nepojistitelná rizika. Mezi ně patří například mokro v období sklizně a v letošním roce nejdiskutovanější nedostatek srážek, resp. sucho. Srážkový deficit nejen v zimním a jarním období, pouze lokální srážky v průběhu jara a tropické teploty v červnu, červenci a srpnu zapříčinily, že se s nedostatkem vláhy potýkaly všechny oblasti v ČR. Hovoří se o největším suchu za posledních deset let. Na řešení této složité problematiky se podílí mnoho vládních i nevládních institucí a v neposlední řadě i Česká pojišťovna. Během letošního roku byl připraven návrh na vznik fondu nepojistitelných rizik a je pravděpodobné, že pokud bude připravovaný návrh odpovídat i evropské legislativě a bude projednán i schválen na národní i na evropské úrovni, budou škody způsobené nepojistitelnými riziky odškodňovány z fondu nepojistitelných rizik již od příštího roku. V případě zájmu o bližší informace o nabídce pojištění navštivte naše stránky www.ceskapojistovna.cz nebo nás kontaktujte na tel. 841 114 114 Česká pojišťovna a. s. Foto archiv firmy
www.profipress.cz
Obilniny
inzerce
Inovativní řešení v ochraně ječmene Společnost BASF zaregistrovala ve druhé polovině roku 2014 významnou novinku v ochraně obilnin, první nepostřikový fungicid Systiva®. Tento přípravek je určen proti houbovým chorobám od vzcházení porostů až do fáze počátku vývoje praporcového listu obilnin. Inovativnost je kromě obsažené účinné látky dána zejména způsobem aplikace – ta se provádí mořením osiva. Systiva byla tento rok naaplikována na významné ploše jarního ječmene a zároveň i na menší ploše ozimého ječmene. Vynikající účinnost přípravku Systiva na široké spektrum houbových chorob obilnin je daná použitím nejmodernější účinné látky společnosti BASF ze skupiny karboxamidů 2. generace (SDHI skupina) – fluxapyroxad. Tato účinná látka je rovněž známá pod obchodním názvem Xemium®. Patří do skupiny inhibitorů sukcinát dehydrogenázy. Zamezuje růstu a rozvoji houbových patogenů bráněním produkce energie a eliminací dostupnosti látek nutných pro syntézy probíhající v buňkách patogenu. Tato účinná látka má výborný preventivní i kurativní účinek. Inhibuje klíčení spor, prodlužování a růst mycelia a také sporulaci. Zabraňuje rozvoji patogenních hub ve všech růstových a reprodukčních stadiích. Dlouhodobá ochrana před napadením rostlin houbovými chorobami je umožněna postupným odběrem účinné látky Xemium kořenovým systémem a plně systematickým rozváděním cévními svazky do nadzemních částí rostliny. Přípravek Systiva je registrovaný pro použití v obilninách. Společnost BASF nicméně doporučuje jeho použití zejména v jarním a ozimém ječmeni. Zde se plně uplatní pro svoji vynikající účinnost na hnědou skvrnitost, rynchosporiovou skvrnitost, padlí travní, ramuláriovou skvrnitost ječmene, ale také plíseň sněžnou a rzi. Bonusem, vzhledem k aplikaci již na osivo, je účinnost na choroby osiva – pruhovitost ječná a sněť prašná ječná. Pro posílení účinku na sněti je doporučeno použití mořidla Premis® 25 FS RED v dávce 1,5 l + 0,75 l Systiva na tunu osiva. Možná je také kombinace s mořidlem Kinto® Duo v dávce 2 l/t osiva. Protože se Systiva řadí mezi přípravky skupiny AgCelence®, kromě klasické
10/2015
Udržení zelené listové plochy do pozdních vývojových fází – vlevo kontrolní varianta, varianta vpravo ošetřeno kombinací Systiva 75 ml + Kinto Duo 150 ml + Opera Top 1,5 lha
tlačuje stresové faktory v ošetřeném porostu. Svým dlouhodobým účinkem zcela nahrazuje jedno ošetření klasickým
ochrany proti houbovým chorobám má také pozitivní vliv na rozvoj kořenů, zlepšuje hospodaření s vodou a příjem dusíku, čímž významně poPodzim a jarní regenerace
T2–T3 dle potřeby a tlaku chorob Opera® Top 1,5 l/ha Adexar® Plus 1,5 l/ha Osiris® 1,5 l/ha
vitálnější a silnější rostliny výraznější podzimní odnožování rostliny jsou lépe připraveny pro přezimování vynikající kontrola chorob na podzim a časně z jara flexibilita načasování foliární ochrany dle tlaku chorob
T0–T2 Systiva® 0,75 l/t osiva
00 07 09
13
21
25
29
30
31
32
Systiva® 0,75 l/t osiva + Premis® 25 FS RED 1,5 l/t osiva dlouhodobá ochrana
39
45
49
51
59
61–69
T3–T4
Doporučení pro použití přípravku Systiva v ozimém a jarním ječmeni včetně následné foliární aplikace
• Systiva je první nepostřikový fungicid určený k ochraně osiva a listů ječmene, zjednodušující hospodaření na vaší farmě. • Účinná látka Xemium se odlišuje svou jedinečnou mobilitou a výkonem. • Systiva umožňuje nezávislost na výkyvech počasí. • Zaručuje větší počet rostlin na hektar díky lepšímu klíčení a vzcházení. • Podporuje rozvoj kořenového systému a optimalizuje podmínky pro růst. • Zvyšuje zimovzdornost a jistotu jarní regenerace. • Poskytuje dlouhodobou ochranu proti listovým chorobám od samého počátku vegetace. • Kombinuje ochranu proti chorobám listů s ochranou proti chorobám přenosným osivem a půdou. • Systiva vytváří základ pro vyšší a jistější výnosy.
18
7
fungicidem na list. Jako následné ošetření se podle rozvoje houbových chorob v porostech doporučují přípravky Opera® Top v dávce 1,5 l/ha nebo Adexar® Plus 1,25 l/ha, popř. Osiris® v dávce 1,5 l/ha. V jarním ječmeni Systiva zajišťuje zdravý vývoj rostlin až do pozdního jara, do fáze praporcového listu. V ozimém ječmeni zajišťuje účinnost proti houbovým chorobám do konce odnožování, takže nahradí podzimní aplikaci fungicidů a nejčasnější jarní aplikace. Nicméně v jarním období je nutné sledovat výskyt chorob a podle toho naplánovat následnou aplikaci fungicidu. Výhodou je, že ječmen je již od počátku vegetace silný a vitální, stimuluje se růst kořenového systému, dochází k výraznějšímu odnožování a rostliny jsou celkově lépe připravené pro následná vývojová období. Rostliny ozimého ječmene na jaře snáze regenerují a tím vznikají ideální podmínky pro využití výnosového potenciálu. Navíc, tím že je Systiva naaplikována na osivo, šetří čas, který je v období jarní pracovní špičky velmi důležitý. ❊ Ing. Václav Nedvěd, Ph.D., BASF, Foto: Ing. Ondřej Klap, BASF
www.profipress.cz
Obilniny
Systiva
®
Zjednodušte si hospodaření
150 let
I První nepostřikový fungicid určený k ochraně ječmene I Nová účinná látka Xemium® I Dlouhodobá ochrana proti listovým chorobám www.profipress.cz
19
Používejte přípravky na ochranu rostlin bezpečně. Před použitím si vždy přečtěte označení a informace o přípravku. Respektujte varovné věty a symboly uvedené v označení.
10/2015
www.agro.basf.cz
Obilniny
Produkční schopnosti vybraných meziplodin Souhrn: V maloparcelkových pokusech byly porovnány produkční schopnosti hořčice bílé (Sinapis alba L.), svazenky vratičolisté (Facelia tanacetipholia Benth.), slézu krmného (Malva verticillata) a mastňáku habešského (Guizotia abyssinica). Přepočítaná teoretická produkce biomasy slézu krmného byla v pokusech 2,4 t/ha sušiny kořenové biomasy a 12,8 t/ha sušiny nadzemních částí. Mastňák habešský v přepočtu na hektar dosáhl 0,47 t sušiny kořenů a 2,9 t sušiny nadzemních částí. Sléz krmný a mastňák habešský jsou ve srovnání s tradičními meziplodinami náročnější na pěstování, zejména na vláhu. Sléz krmný i mastňák habešský mají pomalejší vzcházení i počáteční růst a hlavně sléz krmný je náročnější na vláhu. Těmto plodinám více vyhovuje výsev do konce měsíce července a produkce biomasy narůstá s délkou vegetační doby, jsou to plodiny vhodné do směsí na zelené hnojení. Klíčová slova: biomasa, meziplodiny, produkce sušiny, sléz krmný, mastňák habešský The production abilities of chosen intercrops Summary: In small plot trails were compared the production abilities of White mustard (Sinapis alba L.), Lacy phacelia (Facelia tanacetipholia Benth.), Chinese mallow (Malva verticillata) and Niger seed (Guizotia abyssinica). The recalculated biomass production of Chinese mallow is 2.4 t/ha of dry root matter and 12.8 t/ha of dry above-ground matter. The Niger seed produced per hectare 0.47 t of dry root matter and 2.9 t of dry above-ground matter. Chinese mallow and Niger seed are both more demanding on cultivation needs in comparison with traditional intercrops, mainly on rainfall. Chinese mallow and Niger seed have slower emergence and initial growth and mainly Chinese mallow has higher rainfall demands. In our conditions, it is better to sow these crops until the end of July and the production of their biomass increases with the duration of vegetation period. These crops are suitable for the mixtures for green manure. Keywords: biomass, intercrops, dry matter production, Chinese mallow, Niger seed Jedním z cílů společné zemědělské politiky Evropské unie je zlepšit situaci v oblastech obsahu organické hmoty v půdě, půdní eroze a znečišťování zdrojů pitné vody ze zemědělských provozů. Pěstování meziplodin bylo do roku 2014 přímo podporováno jako ochrana vod před znečištěním dusičnany. Od roku 2015 je část přímých plateb podmíněna plněním tzv. ozelenění, neboli greeningu, díky kterému by se měla konvenční zemědělská výroba více „zekologizovat – ozelenit“. Jednou z možností, jak splnit tento požadavek, je pěstování meziplodin. Pěstování meziplodin již tedy není podporováno přímo. Změnou ve srovnání s předchozími roky je, že jsou jednak započteny i meziplodiny pěstované v letním období a zaorané na podzim na zelené hnojení a jednak již nelze pěstovat samostatné rostlinné druhy, ale směsi meziplodin. Každý druh určený jako možná meziplodina má jiné vlastnosti a pro sestavování směsí je důležité uvědomit si tyto vlastnosti a zohlednit, k jakému účelu bude porost meziplodin pěstován.
10/2015
Rostlina R ostlina slézu krmného (Malva verticillata L.) L ) na počátku kvetení Foto Pavel Toman
20
Za porost meziplodin (v rámci greeningu) je považován porost vzniklý vyklíčením směsi z povolených druhů rostlin (MZe, 2015). Seznam možných druhů meziplodin je oproti seznamu meziplodin v agroenvironmentálním opatření v letech 2007–2013 rozšířen o řadu zatím méně známých (netradičních) druhů. Hořčici bílou a svazenku vratičolistou považujeme za dostatečně známé a pěstované, tedy za tradiční meziplodiny. Naopak sléz krmný a mastňák habešský, které jsou také v seznamu vhodných meziplodin, považujeme za meziplodiny netradiční. Sléz krmný není ovšem „nová“ plodina. Odrůda Dolina byla zaregistrována již v roce 1993. Sléz byl rovněž v seznamu meziplodin ve skončených agroenvironmentálních opatřeních, podle údajů SZIF nebyl však v letech 2010–2013 jako meziplodina vůbec pěstován a i jeho rozšíření coby krmné plodiny je minimální. Jedná se o jednoletou rostlinu z čeledi Malvaceae, s mohutným vzrůstem až 2,5 m. Mastňák habešský je oproti slézu pro českou zemědělskou veřejnost plodinou doslova exotickou. Jeho domovina je na východě afrického konti-
www.profipress.cz
Obilniny
nentu, kde je současně také nejvíce pěstován. Podle autorů Ramadana a Mörsla (2002) je dále pěstován také v Indii, kde představuje spíše minoritní plodinu. Je pěstován pro své nažky, které obsahují olej a používají se jako krmivo pro ptactvo. V Evropě je jeho použití minimální a jak uvádí například Kern (2015), nejčastěji se s ním můžeme setkat právě ve speciálních směsích meziplodin určené zejména pro rychlé ozelenění či prokořenění orniční vrstvy. Mastňák je jednoletá rostlina z čeledi Asteraceae, je to teplomilná rostlina, citlivá na nízké teploty, podle Ježka a kol. (2012) již při 0 °C vymrzá.
Materiál a metody V maloparcelkovém pokusu byl v letech 2013 a 2014 sledován u čtyř vybraných meziplodin nárůst nadzemní a kořenové biomasy a stanoven obsah látek (živin) v biomase. Byly zvoleny druhy: hořčice bílá (Sinapis alba L.), svazenka vratičolistá (Facelia tanacetipholia Benth.), sléz krmný (Malva verticillata) a mastňák habešský (Guizotia abyssinica). V roce 2013 byl proveden jeden výsev v termínu 5. 8., v roce 2014 byly provedeny dva výsevy, a to v termínech 1. 7. (pokus A) a 15. 8. (pokus B). Předplodinou pro všechny varianty byly rané brambory. Vysévané množství osiva bylo přepočteno podle doporučených výsevků pro dané plodiny, tzn. hořčice bílá 15 kg/ha, svazenka vratičolistá 10 kg/ha, sléz krmný 15 kg/ha a mastňák habešský 15 kg/ha. Osivo bylo zapraveno do hloubky 1–1,5 cm a parcelky byly po výsevu uváleny. Mezi jednotlivými parcelkami byly mezery o šíři 30 cm, které byly udržovány v bezplevelném stavu. U rostlin byl zaznamenán den vzejití, vytvoření prvních pravých listů, počátek kvetení a výška rostlin. U každé varianty byly provedeny tři odběry biomasy, vždy v termínech 30, 45 a 60 dní po založení porostu. Při každém odběru bylo odebráno asi třikrát deset rostlin. Po opatrném odstranění zeminy z kořenového balu byly kořeny odděleny od nadzemních částí. Následně byly kořeny i nadzemní části zváženy a stanovena hmotnost sušiny. Usušené rostliny ze třetích odběrů byly ve výzkumné stanici katedry rostlinné výroby ČZU v Praze
www.profipress.cz
Sléz krmný 45 dnů po výsevu
Foto Pavel Toman
ve znamení teplot okolo 24 °C a minimálních srážek. Srážkové úhrny byly v tomto období zanedbatelné, denní maximální teploty kolísaly od 10 °C do 20 °C. Září 2014 je hodnoceno jako teplotně průměrné, srážkově nadprůměrné (70 mm srážek). První polovina října 2014 je hodnocena jako teplotně nadprůměrná a srážkově podprůměrná.
rozdrceny a homogenizovány, takto připravené vzorky byly rozborovány v Oblastní zemědělské laboratoři v Postoloprtech. Při těchto rozborech byl stanoven obsah prvků v sušině kořenů a nadzemní části rostliny. Pro statistické vyhodnocení dat byl použit statistický program Statistica 12 CZ. Hodnocení proběhlo analýzou rozptylu ANOVA, metodou nejmenších čtverců. Data jsou testována při hladině statistické významnosti α = 0,05. Pokus byl založen v katastru města Plánice. Lokalita je řazena do bramborářské výrobní oblasti, podoblast B3. Klimatický region mírně teplý, vlhký. Podle Langova dešťového faktoru je oblast označena jako humidní. Průměrná roční teplota je 6,5 °C, roční srážkový úhrn se pohybuje mezi 650–750 mm. Srpen 2013 je hodnocen v lokalitě jako srážkově nadprůměrný, v oblasti se vyskytovaly silné bouřky s přívalovými dešti, celkově v srpnu 2013 napršelo 129 mm srážek. Teplotně je srpen 2013 hodnocen jako mírně nadprůměrný. Naopak září 2013 bylo srážkově i teplotně průměrné. V poslední zářijové dekádě se začaly vyskytovat přízemní mrazy. V tomto měsíci napršelo 51 mm srážek, které byly rozloženy do celého období. Červenec 2014 je hodnocen jako teplotně průměrný a srážkově vysoce nadprůměrný (148 mm srážek), srpen 2014 je hodnocen jako teplotně podprůměrný a srážkově průměrný (90 mm srážek). Počátek září 2014 byl
Výsledky pokusů a diskuse Kořeny Při porovnání tvorby sušiny kořenů můžeme pozorovat, že v pokusech v letech 2013 a 2014-B (výsev 15. srpna) byla při prvním odběru nejproduktivnější hořčice bílá, v pokusu 2014-A (výsev 1. července) to byl sléz krmný. Při druhém odběru vytvořila nejvíce sušiny ve variantě 2013 sva-
zenka vratičolistá a v pokusu 2014A a 2014-B to byla hořčice bílá. Při třetím odběru byla nejvyšší hmotnost sušiny naměřena u hořčice bílé v pokusech 2013 a 2014-B (srpnovém výsevu) a u slézu krmného vysetého 1. července (pokus 2014-A). Z těchto údajů můžeme pozorovat podobnost mezi variantami v roce 2013 a srpnovými výsevy ve 2014, tedy mezi srpnovými výsevy, kdy byly nejvyšší hodnoty stanoveny zpravidla u hořčice bílé ve všech odběrech. To odpovídá tvrzení Kerna (2015) i Schmidta a Gläsera (2012). Hodnoty čerstvé biomasy kořenů jsou více rozdílné, ve variantě 2013 dominovala v prvních dvou odběrech svazenka vratičolistá, v třetím odběru dosáhl nejvyšší hodnoty mastňák habešský, následovala hořčice bílá spolu se slézem krmným. Při srpnovém výsevu v roce 2014 byla naopak v prvních dvou odběrech nejproduktivnější hořčice bílá, ovšem ve třetím byly všechny meziplodiny výrazně překonány slézem krmným, který dosáhl přibližně čtyřikrát vyšších hodnot než druhý v pořadí mastňák habešský. U srpnových výsevů v roce 2014 byly nejvyšší hodnoty čerstvé biomasy kořenů stanoveny nejprve u slézu krmného, při druhém odběru u hořčice bílé a při třetím opět u slézu krmného. Průměrná hmotnost sušiny kořenů je zobrazena v grafu 1, průměrná hmotnost sušiny nadzemních částí v grafu 2. Přehled průměrných hmotností nadzemních částí i kořenů zobrazuje tabulka 1.
Tab. 1 – Průměrná hmotnost všech variant sušiny kořenů a nadzemních částí Meziplodina
Mastňák
Sléz
Hořčice
Svazenka
21
Odběr – dny od výsevu
Kořeny (g)
Nadzemní hmota (g)
1 – 30
0,01
0,08
2 – 45
0,12
0,91
3 – 60
0,46
2,73
1 – 30
0,05
0,31
2 – 45
0,33
2,12
3 – 60
1,88
9,57
1 – 30
0,06
0,64
2 – 45
0,71
5,85
3 – 60
1,15
8,82
1 – 30
0,02
0,21
2 – 45
0,07
1,49
3 – 60
0,27
5,06
10/2015
Obilniny
Graf 1 – Vliv termínu odběru na hmotnost sušiny kořenů – průměr variant
Tab. 2 – Průměrný obsah makroprvků v kořenech meziplodin Obsah živin (%) Vzorek
Průměrný obsah
N
P
K
Ca
Mg
S
hořčice
1,62
0,60
3,48
mastňák
1,96
0,74
5,61
0,82
0,17
0,35
1,00
0,24
0,24
sléz
1,75
0,64
5,92
0,75
0,16
0,24
svazenka
1,99
0,78
5,36
0,81
0,21
0,27
2
1,5
kořeny (g )
Varianta
0,5
Tab. 3 – Průměrný obsah makroprvků v nadzemních částech meziplodin Obsah živin (%) Varianta
Průměrný obsah
0
Vzorek N
P
K
Ca
Mg
S
hořčice
2,53
0,56
4,40
1,46
0,17
0,66
mastňák
3,84
1,02
5,93
2,30
0,32
0,53
sléz
3,83
0,73
7,28
2,00
0,20
0,50
svazenka
2,90
0,85
5,83
2,90
0,27
0,34
1
B
Zn
Mn
Cu
Fe
Mo
hořčice
14,33
65,63
59,90
8,12
2690
1,88
mastňák
21,03
85,47
87,60
10,41
3153
1,51
sléz
18,63
36,10
39,67
8,86
959
1,99
svazenka
16,23
47,90
51,03
10,22
1603
1,79
2 1 0 1
Obsah živin (ppm)
Průměrný obsah
svazenka
8 7 6 5 4 3
Tab. 5 – Průměrný obsah mikroprvků v nadzemních částech meziplodin Varianta
hořčice
11 10 9 nadzemní část (g )
Průměrný obsah
sléz
3
Graf 2 – Vliv termínu odběru na hmotnost sušiny nadzemních částí – průměr variant
Obsah živin (ppm) Vzorek
2 odběr
mastňák
Tab. 4 – Průměrný obsah mikroprvků v kořenech meziplodin Varianta
1
mastňák
2 odběr sléz
3 hořčice
svazenka
Vzorek B
Zn
Mn
Cu
Fe
Mo
hořčice
18,00
56,23
18,73
4,75
233
3,93
mastňák
27,97
55,07
41,63
6,67
665
2,47
sléz
20,87
46,90
16,07
9,04
463
2,81
svazenka
22,40
30,40
29,17
8,81
576
2,79
Nadzemní biomasa Při hodnocení výsledků dosažených hmotností nadzemní biomasy pozorujeme odlišnost v hodnotách biomasy kořenů. Ve variantě 2013 byly při prvním odběru nejvyšší hodnoty sušiny i čerstvé biomasy naměřeny u hořčice bílé, při druhém u svazenky vratičolisté. Při třetím odběru dosáhla nejvyšší hodnoty sušiny hořčice bílá, ale nejvyšší hodnoty čerstvé biomasy měla svazenka vratičolistá. V obou hodnotách se při prvních dvou odběrech umístil sléz krmný na třetím a mastňák habešský na čtvrtém místě. Zajímavé je, že při třetím odběru byly v této variantě nejnižší hodnoty čerstvé i nadzemní biomasy zjištěny u slézu krmného. Ve variantě
10/2015
hořčice bílá, čerstvé hmoty svazenka vratičolistá. Nejméně čerstvé biomasy i sušiny vytvořil mastňák habešský. První odběr varianty 2014-B (výsev 15. srpna) je, co se týče pořadí meziplodin podle dosažené hmotnosti sušiny i čerstvé biomasy, stejný jako ve variantě 2014-A, tedy na prvním místě hořčice bílá následovaná slézem krmným, svazenkou vratičolistou a mastňákem habešským. Ve druhém odběru v produkci sušiny hořčice bílá překonala ostatní meziplodiny. Ve třetím odběru byla hořčice nejvýnosnější z hlediska tvorby sušiny, ovšem v produkci čerstvé hmoty byla překonána slézem krmným. Také v této variantě, stejně jako ve variantě 2014-A, byl ve všech odběrech, v hodnotách sušiny i čerstvé biomasy, nejméně výkonný mastňák habešský.
2014-A bylo pořadí jednotlivých meziplodin při prvním odběru stejné jak u hodnot sušiny, tak čerstvé biomasy. Nejvyšších hodnot dosáhla hořčice bílá, dále sléz krmný, pak svazenka vratičolistá a nejnižší hodnoty byly naměřeny u mastňáku habešského. U druhého odběru se hodnoty svazenky a slézu již odlišovaly, ale na prvním místě byla v obou hodnotách opět hořčice bílá a na posledním mastňák habešský. Při třetím odběru byly naopak nejvyšší hodnoty naměřeny u slézu krmného, a to také jak v čerstvé biomase, tak sušině. Hodnoty dosažené slézem potvrzují informace Petříkové (2005), která uvádí schopnost slézu vyprodukovat 40 až 60 tun čerstvé biomasy na hektar. Dále nejvíce sušiny vytvořila
Obsah jednotlivých prvků v biomase Významným důvodem pěstování meziplodin tak, aby byly na pozemku i v mimovegetačním období, byla
22
ochrana podzemních vod před znečištěním vyplavovanými živinami, zejména dusičnany, jak uvádí Klír a Kozlovská (2012) a Klír a kol. (2008). Meziplodiny přijímají živiny, a tím je imobilizují až do doby, než dojde k zapravení meziplodin a jejich zpětné mobilizaci. U odebraných a následně usušených rostlin ze třetích odběrů všech variant byl laboratorně stanoven obsah makroprvků – N, P, K, S, Ca a Mg a mikroprvků B, Zn, Cu, Fe, Mn a Mo. Stejně jako u hodnocení tvorby biomasy, byl i obsah prvků hodnocen zvlášť v nadzemních částech a kořenech. Nejvíce poutaným makroprvkem byl K, který byl nejvíce poután v nadzemních částech i kořenech slézu krmného a v kořenech mastňáku habešského. Jeho rozdělení mezi nadzemní hmotu a kořeny bylo u většiny odebraných meziplodin rovnoměrné. Nejvyšší příjem byl naměřen u varianty 2014-B (výsev 15. srpna). Dalším významně zastoupeným makroprvkem
www.profipress.cz
Nové hybridy kukuřice pro váš úspěch
Obilniny
SY Fenomen
Fenomenální síla pro zisk vody
SY Photon
Mistrný výkon fotosyntézy
SY Ulises
Vždy v centru pozornosti
SY Iridium
Pevnost, stabilita, pružnost a houževnatost!
SY Welas
Těžká váha v rané siláži
www.profipress.cz
23
10/2015
www.syngenta.cz
Obilniny
byl N. Ten byl nejvíce poután v nadzemních částech mastňáku habešského a slézu krmného, v kořenech byl nejvíce zastoupen u svazenky vratičolisté a mastňáku habešského. Obecně byl ale příjem N u všech meziplodin vyrovnaný a mezi hodnotami obsahu N v nadzemních částech i kořenech neexistují statisticky průkazné rozdíly. Obsah více než 1 % byl v nadzemních částech dále naměřen u Ca, nejvíce u svazenky vratičolisté a dále u mastňáku habešského. V kořenech byl nejvyšší obsah Ca naměřen u mastňáku habešského. Na základě toho můžeme konstatovat, že netradiční meziplodiny, jako je mastňák habešský a sléz krmný, jsou schopné ve svých tělech poutat významné množství živin a zejména v případě N a Ca zabránit jejich vyplavení. Vliv varianty na odběr prvků byl nevýrazný. Hořčice bílá dosahovala u všech makroprvků, kromě S, nejnižších hodnot. K tomuto faktu zřejmě přispěly vysoké hodnoty vytvořené biomasy, které způsobily zředění živin v sušině rostlin. Naopak sléz krmný, i přes velké množství vytvořené biomasy, obsahoval nejvyšší množství K. Průměrný obsah makroprvků je uveden v tabulkách 2 a 3. Obsah Fe se u meziplodin lišil v jednotlivých variantách, a to zejména v nadzemních částech. Ve variantách 2014-A a 2014-B byl nejvyšší obsah Fe u mastňáku habešského a svazenky vratičolisté, zatímco ve variantě 2013 u slézu krmného. V kořenech byl nejvyšší obsah naměřen ve variantě 2013 u svazenky vratičolisté, ve variantě 2014-A u mastňáku habešského a ve variantě 2014-B u hořčice bílé. Celkově napříč všemi variantami ale neexistují mezi jednotlivými meziplodinami statisticky významné rozdíly v obsahu Fe v nadzemních částech i kořenech, přičemž nejvyšších hodnot celkově dosahoval mastňák habešský. Z dalších mikroprvků byly nejvíce obsaženy Zn a Mn. Zn byl nejvíce poután všemi meziplodinami v nadzemních částech, přičemž nejvíce u hořčice bílé. V kořenech byl příjem Zn a Mn velmi vyrovnaný, u hořčice bílé byl vyšší obsah Zn, u zbylých meziplodin byl vyšší obsah Mn. Mírné rozdíly jsou také v příjmu mědi, která byla nejvíce obsažena v nadzemních
10/2015
Mastňák habešský (Guizotia abyssinica L. L f.) f)
Foto Pavel Toman Tom n
né hodnoty obsahu mikroprvků jsou uvedeny v tabulkách 4 a 5.
částech svazenky, ale i tak je tento rozdíl statisticky neprůkazný. V kořenech byl obsah Cu u všech meziplodin vyrovnaný, stejně jako obsah Mo, který byl vyrovnaný i v nadzemních částech. Také u hodnocení obsahu mikroprvků se projevil potenciál netradičních meziplodin, zejména mastňáku habešského, který obvykle dosahoval vyšších obsahů v porovnání s dalšími meziplodinami. Průměr-
Praktické poznatky Na základě získaných údajů můžeme konstatovat, že nejrychleji vzchází hořčice bílá, u které bylo možné pozorovat první rostliny již třetí den po výsevu, plně vzešla pátý až sedmý den po výsevu a první pár pravých listů bylo možné pozorovat devátý až třináctý den po výsevu. Svazenka vra-
Kvetoucí rostlina mastňáku habešského
24
Foto Pavel Toman
tičolistá vzchází přibližně o dva dny déle, plné vzejití i pravé listy mají ve srovnání s hořčicí zpoždění jeden až dva dny, tj. šestý až sedmý den po výsevu a pravé listy se vytvořily třináctý až patnáctý den po výsevu. Sléz krmný vzchází pomaleji. První rostliny se objevily nejdříve pátý den po výsevu, plně porost vzešel osmý den po výsevu a pravé listy se vytvořily čtrnáctý až patnáctý den. Nejpomalejší vývoj měl mastňák habešský. U mastňáku první rostliny vzešly šestý až sedmý den po výsevu. Plně vzešlý byl porost osmý až devátý den a pravé listy se vytvořily šestnáctý až devatenáctý den po výsevu. Další vývoj měl stejnou tendenci, nejbujnější vzrůst měla ve všech variantách hořčice bílá, u které byla vždy naměřena největší výška. Nejnižší rostliny byly naopak vždy naměřeny u mastňáku habešského. To přímo souviselo se zaplevelením porostů. Hořčice bílá i svazenka vratičolistá bez problémů konkurovaly plevelům během vzcházení a později samy plevel dobře potlačovaly, v tom se shodujeme s údaji uváděnými Brustem et al. (2014). Sléz krmný bylo nutné částečné odplevelit ve fázi dvou párů
www.profipress.cz
Obilniny
pravých listů. V pozdějších fázích díky vytvoření mohutných listů sléz sám plevele plně potlačil. Mastňák habešský musel být u všech variant dvakrát až třikrát odplevelen, jeho porost nikdy nedosáhl takové pokryvnosti, aby mohl být dostatečně konkurenceschopný vůči plevelům. Dalším kritériem, které rozhoduje o náročnosti meziplodin, je množství srážek potřebných pro vytvoření dostatečného množství biomasy (Hladík et al., 2012). Na základě vypočtených hodnot můžeme konstatovat, že nejméně srážek na vytvoření jednoho gramu sušiny celkové biomasy plodiny potřebuje hořčice bílá, nejvíce náročný je naopak mastňák habešský. Svazenka vratičolistá a sléz krmný jsou v tomto kritériu vyrovnané. S ohledem na nová pravidla pro podpory agroenvironmentálně-klimatických opatření se domníváme, že ještě vzroste role meziplodin ve struktuře rostlinné výroby. Širší uplatnění najdou mastňák habešský i sléz krmný, především pro povinnost zakládat meziplodiny ve směsích. Vhodnými komponenty budou do směsí s tradičními meziplodinami, jako je svazenka a hořčice bílá.
• Sléz krmný a mastňák habešský v obsahu většiny hodnocených prvků překonaly nebo se vyrovnaly hořčici bílé a svazence vratičolisté. • Mezi jednotlivými variantami nebyly v obsahu většinou shledány statisticky průkazné rozdíly. ❊ Výzkum byl realizován s využitím institucionální podpory MŠMT ČR. Oponentský posudek vypracoval Ing. Milan Vach, CSc., Výzkumný ústav rostlinné výroby, v. v. i., Praha-Ruzyně.
Svazenka vratičolistá
Foto David Bouma a
Závěr • Hořčice bílá má z testovaných druhů nejrychlejší vzcházení, nejbujnější růst, je nejméně náročná na vláhu a zejména v srpnových termínech výsevu poskytuje nejvyšší množství biomasy (sušiny), ale při časných červencových výsevech může brzy přecházet do generativní fáze. • Svazenka vratičolistá vzchází rychle, má bujný růst, vytváří nízký, ale kompaktní porost, z testovaných meziplodin poskytovala druhý nejnižší výnos, ale je tolerantní k srpnovým výsevům, jemnými a bohatě rozvětvenými kořeny příznivě ovlivňuje půdní strukturu. • Sléz krmný má pomalé vzcházení, z počátku málo konkuruje plevelům a mohl by jimi být omezen. Ve vyšších růstových fázích je porost bujný a dobře potlačuje plevelné rostliny. Nároky na vláhu má podobné jako svazenka vratičolistá. Poskytuje velké množství
www.profipress.cz
Hořčice bílá
Foto David Bouma
riziko poškození porostů přízemními mrazy, na které je mastňák citlivý. Porost založený v červenci ovšem dokázal vytvořit velké množství zejména kořenové biomasy. Jeho výhodou je tolerance k délce dne – jako jediná meziplodina totiž v žádné variantě nepřešel do generativní fáze. Meziplodiny byly dále testovány na schopnost poutat ve svých orgánech makro- a mikroprvky. Při tomto zkoumání jsme došli k následujícím závěrům: • Nejvíce poutanými makroprvky jsou K, N a Ca. • Nejvíce poutanými mikroprvky jsou Fe, Zn a Mn.
nadzemní i kořenové biomasy. Porost založený na počátku července překonal v tvorbě biomasy jednoznačně všechny ostatní meziplodiny, ale jako výkonný se ukázal také při srpnových výsevech. • Mastňák habešský vzcházel z testovaných druhů nejpomaleji. Má nízkou konkurenci a je tak snadno zaplevelován. Oproti ostatním druhům je velmi náročný na vláhu. Porosty je nutné založit nejpozději v červenci, srpnové termíny výsevu rostliny snášely špatně a produkce biomasy byla ve srovnání s ostatními meziplodinami výrazně nižší, navíc je zde vysoké
25
Ing. Pavel Toman, prof. Ing. Josef Pulkrábek, CSc., Česká zemědělská univerzita v Praze, katedra rostlinné výroby Seznam literatury Brust, J., Claupein, W., Gerhards, R., 2014. Growth and weed suppression ability of common and new cover crops in Germany. Crop Protection. 63. 1-8. Hladík, J., Vopravil, J., Novotný, I., Vrabcová, T., 2012. Protierozní ochrana při pěstování kukuřice. Úroda 60 (7). 10-11. Ježek, J., Krofta, K., Křivánek, J., 2012. Využití mastňáku habešského k zelenému hnojení ve chmelnici. Úroda 60 (1). 38-40. Kern, R., 2015. Mehrjährige Erfahrungen mit Zwischenfruchtmischungen [online]. [cit 20151-5] Dostupné z https://www.landwirtschaft-bw.info/pb/site/lel/get/documents/MLR.LEL/ PB5Documents/lraka/Fachinformationen/ Pflanzenbau/Zwischenfruchtmischungen%20 %28NXPowerLite%29.pdf. Klír, J., Wollnerová, J., Růžek, P., Haberle, J., Kunzová, E., 2008. Zásady správné zemědělské praxe pro ochranu vod před znečištěním dusičnany. Výzkumný ústav rostlinné výroby, v. v. i., Praha 6 – Ruzyně. 24 s. ISBN 978-80-87011-64-5. Klír, J., Kozlovská, L., 2012. Zemědělské hospodaření ve zranitelných oblastech. Výzkumný ústav rostlinné výroby, v. v. i., Praha 6 – Ruzyně. 64 s. ISBN: 978 80 7427 123 6. Ministerstvo zemědělství (MZe). 2015. [online] Průvodce zemědělce kontrolou podmíněnosti platný pro rok 2015. Praha. [cit. 2015-35] Dostupné z < http://eagri.cz/public/web/ file/365514/IV_Prirucka_CC_vlastni_material_ web.pdf>. Petříková, V. 2005. Pěstování rostlin pro energetické účely. Výzkumný ústav rostlinné výroby, v. v. i., Praha 6 – Ruzyně. 32 s. ISBN: 80-239-5497-0. Ramadan, M. F., Mörsel, J. T. (2002): Proximate neutral lipid composition of niger (Guizotia abyssinica Cass.) seed. Czech J. Food Sci. (20). 98–104. Schmidt, A., Gläser, H., 2012. Anbau von Zwischenfrüchten, Auswertung der Versuchsanlagen 2011/2012. [online]. [cit 20151-10]. Dostupné z https://publikationen.sachsen.de/bdb/artikel/14650.
10/2015
Olejniny
Příznaky fomového černání stonků řepky a plísně brukvovitých na podzim na listech (2013) Foto Eva Plachká
Nouzové dozrávání řepky Nouzové dozrávání řepky olejky je způsobeno předčasným odumřením rostlinných pletiv nebo jejich sníženou průchodností. To negativně ovlivňuje dozrávání semen. Semena mají nízkou hmotnost tisíce semen, jsou drobná, nepravidelného tvaru nebo dokonce zaschlá a nevyvinutá. Tato skutečnost má negativní vliv na výnos a kvalitu sklizně. Předčasné odumření rostlinných pletiv nebo snížená či přerušená průchodnost svazků cévních může mít více příčin. Jedná se o poškození škůdci a zvěří, fyziologické projevy (sucho, podmáčený porost), nedostatečnou výživou. V závislosti na příčině poškození mohou být výskyty ojedinělé, ohniskové nebo plošné. K významným příčinám patří také původci chorob. Jedná se o patogeny, které napadají kořeny a stonky, ale také šešule. Napadená pletiva se bortí, podléhají hnilobným procesům nebo dochází k omezení transportu vody a živin do semen v období dozrávání. V tomto případě se zpravidla jedná o ohniskové nebo plošné výskyty. Patogeny způsobující nouzové dozrávání můžeme rozdělit do dvou skupin: 1. Patogeny s pomalým vývojem, kdy je řepka napadena již na podzim a škodlivost napadení je možné posoudit až v době dozrávání nebo v době sklizně. Ochrana je v tomto případě směrována na podzim nebo do časného jara. 2. Patogeny s rychlým vývojem, kdy je řepka napadena v jarním období a škodlivost je možné vyhodnotit na stoncích a šešulích na konci dozrávání nebo v době sklizně. Podle zvole-
10/2015
Příznaky nádorovitosti kořenů brukvovitých – řez nádorem (2012) Foto Eva Plachká
ného způsobu ochrany je ochrana směrována na půdu před setím nebo do období butonizace a kvetení.
pku již na podzim patří C. concentricum, P. capsellae, B. cinerea, Alternaria spp., na nouzové dozrávání však mají zpravidla vliv až jarní infekce.
Podzimní infekce řepky
Fomové černání stonků řepky Fomové černání stonků řepky způsobuje komplex askomycetních hub Leptosphaeria maculans (Desmaz.) Ces. & De Not. (1863) a Leptosphaeria biglobosa n. sp. s imperfektním stadiem Phoma lingam (Tode.) Desm. (1849) /Rouxel a Balesdent, 2005; Mazáková a kol., 2008/. Škodlivost závisí na intenzitě pěstování řepky
Mezi nejvýznamnější původce nouzového dozrávání řepky napadající řepku olejku již na podzim patří houbové patogeny L. maculans, L. biglobosa a V. longisporum. Vliv těchto patogenů na nouzové dozrávání je možné posoudit až před sklizní. K patogenům s rostoucím významem v pěstování řepky patří P. brassicae. K dalším patogenům infikujícím ře-
26
v dané oblasti a povětrnostních podmínkách. V tuzemsku může způsobit až 20% ztráty, v zahraničí jsou uváděny ztráty až 50 %. Fomové černání také negativně ovlivňuje nasazování šešulí, množství nasazených semen a jejich HTS. Gall (2011) uvádí, že při silném napadení mladých rostlin může docházet i k likvidaci celého porostu. Nejzávažnější škody vznikají, pokud časně napadený porost není ošetřen fungicidy. Zdrojem infekce bývá včas nelikvidovaný výdrol řepky rostoucí v sousedství nově založených porostů (Šaroun, 2009). Příčinou podzimní infekce listů jsou nálety askospor uvolňované z plodnic, které se vytvářejí na posklizňových zbytcích, případně infikované osivo (Häni a kol., 1993). Při vyšší vzdušné vlhkosti začínají askospory klíčit a hyfy prorůstají přes průduchy do rostlin řepky. Ve středu šedavě zbarvených nekrotických skvrn jsou dobře viditelné černé tečky – pyknidy a pletivo se v těchto místech trhá (Rimmer a kol., 2007). Z pyknid se uvolňují konidie, které se dále šíří do porostu. Za deštivého počasí jsou konidie rozstřikovány kapkami na krátké vzdálenosti. Napadána je celá rostlina včetně šešulí.
www.profipress.cz
Olejniny
Napadení kořenů je příčinou hospodářsky významných škod. Pro šíření patogenu v rostlině je důležitá teplota. Patogen je aktivní od 5 °C, při nižší teplotě se jeho aktivita výrazně zpomaluje, až úplně ustává. Napadení kořenů na podzim je v našich podmínkách zpravidla zatím nízké. V případě vyššího napadení se jedná o lokální a ročníkovou záležitost. Symptomy na stoncích a kořenech začínají být pozorovatelné po odkvětu ve fázi tvorby šešulí. Jedná se o hnědé podlouhlé skvrny s tmavým okrajem a s propadlým středem, kde se po čase tvoří pyknidy (povrchové napadení původce L. biglobosa). Pro suchou hnilobu jsou typické hluboké nekrózy a trouchnivění pletiva kořenů (původce L. maculans). Tyto projevy jsou příčinou předčasného dozrávaní řepky a velkých ztrát na výnosu. K infekci jsou náchylná poškozená pletiva kořenů například kolísáním vysokých a nízkých teplot v předjaří. Potom může být i přes nízký infekční tlak na podzim napadení před sklizní vysoké.
druhům (Zeise a Tiedemann, 2001, 2002). Zdrojem infekce pro následné plodiny jsou mikrosklerocia v půdě, která jsou životaschopná po mnoho let (Matthews-Berry, 2007). Vyšší výskyt mikrosklerocií, a tím pádem i vyšší možnost napadení porostu bývá na lokalitách, kde se řepka pěstuje častěji než po čtyřech letech
Verticiliové vadnutí řepky Verticiliové vadnutí řepky (Verticillium dahliae Kleb. a V. longisporum (Stark) Karapapa, Bainbridge & Heale) je další škodlivé onemocnění řepky olejky (Mazáková a kol., 2008). Jeho škodlivý potenciál je velmi vysoký. Redukce výnosu může dosahovat 25 až 50 %, jak bylo zjištěno z výskytů na polích v severním Německu (Spitzer, 2010; Kulovaná, 2011). Monitoring provedený v letech 2006–2009 ve spolupráci se Svazem pěstitelů a zpracovatelů olejnin a univerzitou v Göttingenu v Německu ukázal, že se patogen na našem území vyskytuje. Silná napadení byla přitom zjištěna v podnicích s vysokým zastoupením řepky v osevním postupu (Spitzer, 2010). Přítomnost patogenu Verticillium spp. byla také potvrzena ve dvou vzorcích z lokality Opava, a to molekulární metodou PCR a následně i nezávislou imunochemickou metodou ELISA. Celkově bylo hodnoceno 53 vzorků z lokality Opava, Šumperk a Chlumec nad Cidlinou (Horáček a kol., 2012). U V. longisporum bylo potvrzeno, že je patogenní pouze k brukvovitým
Příznaky P říznaky verticiliového vadnutí řepky v období tvorby šešulí (2010) Foto Eva Plachká
www.profipress.cz
a již dřív se zde Verticillium vyskytovalo. Klíčivost mikrosklerocií v půdě je stimulována kořenovými výměšky hostitele. Mikrosklerocia klíčí v mycelium, které napadá kořeny řepky, a houba se systémově šíří xylémem (lýkem) rostlinou. Další možnost napadení existuje z mycelia a konidií
vytvářejících se na napadených zbytcích rostlin. K napadení kořenů rostlin dochází již na podzim, ale první vizuální příznaky jsou zřetelné až na jaře či brzy v létě. Na počátku kvetení lze na listech pozorovat žloutnutí a posléze vadnutí a zaschnutí poloviny listu podél hlavní listové žilky. Na hlavním stonku se tvoří podélně dlouhé vodově zelené, později žloutnoucí a hnědnoucí pruhy, zatímco vedlejší pletivo je zcela bez napadení. Z hlavního stonku může napadení přecházet na vedlejší větve. Napadené rostliny řepky předčasně dozrávají či nedozrají vůbec. Báze stonku a kořeny napadených rostlin bývají uvnitř zbarveny tmavošedě až černě (Kulovaná, 2001).
šedavě, pletivo se mění v kašovitou hmotu a postupně ke konci vegetace se rozpadají. Původce přežívá v půdě ve formě odolných trvalých výtrusů deset let i déle. Výtrusy se pohybují půdním roztokem, aktivně vyhledávají kořeny hostitele a pronikají do nich. Napadené buňky se zvětšují, dělí se a vzniká zduřelé pletivo – tzv. hálky/nádory. Při prasknutí těchto hálek dochází k uvolňování trvalých výtrusů, které v půdním roztoku klíčí a napadají kořeny sousedních rostlin. Kyselé půdy chudé na vápník, půdy méně provzdušněné s vyšší vlhkostí a teploty mezi 20 až 30 °C jsou optimální podmínky pro klíčení spor a v případě zdroje infekce je infekční tlak zesilován.
Nádorovitost kořenů brukvovitých Nádorovitost kořenů brukvovitých je choroba, která má u nás lokálně velký význam a její výskyt v řepce olejce stoupá. Příčinami růstu mohou být časné termíny výsevu, teplý a dlouhý podzim, mírné zimy. Původcem choroby je Plasmodiophora brassicae Woronin, 1877 (Kůdela a kol., 2012). Mladé rostliny jsou drobné, mají zpomalený růst, jsou na nich příznaky nedostatku výživy. Výskyt příznaků je v porostu často ohniskový. Po vytažení rostlin z půdy jsou na hlavním kořeni viditelná nepravidelně ztloustlá místa, později s popraskaným povrchem, jež jsou uvnitř bílá, pevná a bez dutin. Z takto napadené tkáně postupně rostou hlízovité nádory. Uvnitř jsou zbarveny
Listové skvrnitosti K původcům listových skvrnitostí jsou řazeny patogeny Cylindrosporium concentricum a Pseudocercosporella capsellae. Jedná se o původce chorob, jejichž výskyty jsou zaznamenávány na podzim na listech a v prodlužovacím růstu na stoncích a poupatech a v době dozrávání na stoncích a šešulích. C. concentricum je původcem listové skvrnitosti řepky. Pro jeho vývoj je důležitá vysoká vzdušná vlhkost a vyšší teploty. Výskyty jsou v závislosti na těchto podmínkách ročníkovou záležitostí. Podélné napadení stonků s příčnými trhlinami a silné napadení poupat a šešulí, které se mohou předčasně otevírat a nouzově dozrávat, řadí tento patogen k původcům nouzového dozrávání. P. capsellae je původcem bílé skvrnitosti. V hodnocení odrůd je pozorována různá odrůdová náchylnost k napadení. Při silném napadení je šešule úplně vybělena, mozaikovitě pokryta malými tečkami a nouzově dozrává.
Jarní infekce řepky
Příznaky fomového Př f černání stonků ů řepky – suché hniloby na konci kvetení (2015) Foto Eva Plachká
27
S patogeny S. sclerotiorum, B. cinerea, P. parasitica, Alternaria spp. se v porostech řepky na stoncích a/nebo šešulích setkáváme až na jaře nebo v létě. Za vhodných podmínek jsou příznaky napadení brzy viditelné a jejich vliv na nouzové dozrávání je možné posoudit již za tři až pět týdnů po infekci rostliny.
10/2015
Olejniny
Bílá hniloba řepky/mokrá hniloba Bílá hniloba řepky/mokrá hniloba je významnou houbovou chorobou řepky olejky. Způsobuje ji polyfágní patogen Sclerotinia sclerotiorum (Lib.) de Bary, 1884 (Kůdela a kol., 2012), český název hlízenka obecná. Rostlina je patogenem infikována dvěma způsoby: primární infekce kořenů a bází stonků myceliem narostlým ze sklerocií z půdy a sekundární infekce stonků, větví a šešulí askosporami. Optimální teplotu pro klíčení askospor a infekci rostlin stanovili Koch a kol. (2006) mezi 16 až 22 °C, teplota nižší než 7 °C a vyšší než 26 °C nepodporovala infekci ani klíčení askospor. Optimální vlhkost porostu je vyšší než 80 % po dobu tří dnů. Místa infekce mívají zprvu mokvavou tmavě zelenou barvu, napadená místa vybělují, jsou potažena bílým vatovitým myceliem, na kterém se tvoří drobná nepravidelná černá sklerocia. Ta se nachází ve stonku, šešulích, ale i na povrchu pletiv (Plachká, 2012). V případě napadení hlavního stonku v době dozrávání napadená pletiva rychle odumírají a dochází k projevům nouzového dozrávání. Odolnost proti S. sclerotiorum nebyla zatím v žádném brukvovitém druhu nalezena. Nicméně existují studie, které prokázaly pomalejší růst lézí u některých linií (Buchwald, 2007). Foliární ošetření v květu řepky je možné signalizovat na základě petal testu. Ten je založen na detekci askospor patogenu na květních lístcích v době rizika infekce.
světle zelené skvrny postupně žloutnou, pletivo šešule se v místě napadení propadá a zasychá. Příznaky se mohou na podzim zaměnit s infekcí Leptosphaeria spp., anebo s napadením černěmi (Alternaria spp.). Informace ze západní Evropy (Německo, Francie) hovoří o velkém hospodářském významu. V ČR není škodlivost choroby zhodnocena, v posledních letech je upozorňováno na její výskyt na šešulích a je řazena mezi původce praskání šešulí (Říha, Hnilička, 2015). Šedá plísňovitost brukvovitých/ /plíseň šedá Šedou plísňovitost brukvovitých, dříve plíseň šedou, způsobuje polyfágní patogen, který se běžně vyskytuje na rostlinách, rostlinných zbytcích a šířit se může i osivem, kde se mohou jako příměs vyskytovat mikrosklerocia. Choroba napadá všechny nadzemní části rostlin a vyskytuje se zejména za vlhkého a chladného počasí. Napadení se projevuje na jaře od butonizace mokvavými šedozelenými skvrnami na listech, stoncích i šešulích. Skvrny postupně hnědnou a za vlhkého počasí porůstají povlakem typického tmavě šedého až hnědého mycelia. V pozdějším stadiu se mohou tvořit v místě infekce mikrosklerocia. Tzv. mokrá hniloba způsobuje uhnití napadených částí. Za sucha napadená pletiva zasychají. Napadení dále podporuje přehnojení dusíkem, praskání stonků způsobené rychlým růstem na jaře, vysoká hustota rostlin a zaplevelení porostů. Nebezpečí rozšíření infekce zvyšuje napadení škůdci
Šedá Š edá plísňovitost brukvovitých na stoncích řepky na konci kvetení (2014) Foto Eva Plachká
Plíseň brukvovitých/plíseň zelná Plíseň brukvovitých/plíseň zelná původce Peronospora parasitica spadá to třídy Oomycetes, tzv. pravých plísní. Choroba škodí zejména při dlouhém, teplejším a vlhkém podzimu. Na listech se vyskytují nepravidelné světle zelené skvrny, které rychle žloutnou, mohu splývat a následně zasychají. Při vyšší vlhkosti se na spodní straně listů tvoří bílý, později šedavý povlak mycelia. Choroba může brzdit růst rostlin. Na jaře se choroba projevuje podobně až v květu řepky. Napadené pletivo listů zasychá. Choroba napadá i mladé šešule. Mokvavé
Příznaky P říznaky plísně brukvovitých na šešulích (2014)
Alternáriová skvrnitost brukvovitých/ /černě Původci alternáriové skvrnitosti brukvovitých/černí jsou příbuzné druhy Alternaria brassicae, A. brassicicola, které způsobují stejné příznaky, tzv. černě. Přežívají na napadených rostlinných zbytcích v půdě a jsou přenosné osivem. Již na podzim od fáze vzcházení řepky pozorujeme na listech hnědé až černé, lehce propadlé, okrouhlé skvrny. Skvrny jsou tvořeny typicky koncentrovanými hnědými kruhy. Napadené pletivo uvnitř skvrn zasychá a praská. Silněji napadené listy žloutnou, od okrajů zasychají a opadávají. Na jaře choroba napadá listy, stonek i šešule, skvrny jsou více protáhlé. Za vlhčího počasí se na napadených místech tvoří tmavé mycelium, tzv. černě. Největší škody způsobuje choroba na šešulích, které předčasně pukají, semena jsou nevyzrálá a scvrklá. Preventivní ochrana spočívá v setí mořeného osiva. Chemická ochrana na podzim se neprovádí, výskyt tlumí aplikace fungicidů vůči fomovému černání stonku řepky na listy a na jaře ošetření proti bílé hnilobě řepky aplikované do květu.
Příznaky P říznaky šedé plísňovitosti brukvovitých a plísně brukvovitých na šešulích (2014) Foto Eva Plachká
Foto Eva Plachká
10/2015
– především mšicemi a plošticemi. Napadené listy odumírají, stonky se v důsledku suché či mokré hniloby lámou. Největší škody působí snížením asimilační plochy listů a nouzovým dozráváním, kdy se tvoří nedostatečně dozrálá semena. Výskyt choroby je tlumen ošetřením prováděným proti fomovému černání stonků řepky a bílé hnilobě řepky.
28
www.profipress.cz
Olejniny
Původci praskání šešulí Patogeny C. concentricum, P. capsellae, P. parasitica, B. cinerea a Alternaria spp. napadají i šešule a patří k původcům praskání šešulí. Semena z napadených šešulí vykazují projevy nouzového dozrávání: malá, drobná, nevyvinutá. Proto jsou tyto patogeny uvedeny v přehledu možných původců nouzového dozrávání.
Obsah oleje (při 8% vlhkosti semen)
zeň z loňského roku pomocí vzduchu a sít na tři frakce: v prvním kroku byly pomocí vzduchu získány dva vzorky. První vzorek byl zařazen jako frakce 1 a druhý vzorek byl pomocí sít rozdělen na dvě frakce. Celkem byly získány tři frakce (1 – drobná, nevyvinutá semena, 3 – pěkná, vyvinutá semena). V těch byl metodou NIR stanoven rozdílný obsah oleje, kdy frakce 1 měla nejnižší obsah a frakce 3 nejvyšší obsah (tabulka).
Vliv nouzového dozrávání na kvalitu sklizně
Ochrana
Sklizeň z porostů s výskytem nouzového dozrávání je nižší. Je to dané drobnějšími semeny (nízká hmotnost tisíce semen – HTS) a sklizňovými ztrátami. V případě velkého podílu drobnějších a nevyvinutých semen ve sklizni může být ovlivněna i kvalita. V hodnocení kvality má důležitý význam obsah oleje, glukosinolátů a kyseliny erukové. Pro ilustraci byla rozdělena skli-
Základní ochranou proti houbovým původcům nouzového dozrávání jsou preventivní opatření. Mezi ně patří dodržování osevního sledu, kdy na stejné pole sejeme řepku nejdříve po čtyřech letech, hluboká orba s důkladným zapravením posklizňových zbytků snižuje životaschopnost houbových patogenů a jejich klidových stadií, časné zapravení výdrolu
Frakce Obsah oleje (%) 1 27,95 2 37,24 3 40,64 Frakce semen: 1 – drobná, nevyvinutá, 2 – menší než 2 mm, 3 – větší než 2 mm
a posklizňových zbytků na sklizených honech, dále odolné odrůdy, zdravé certifikované osivo, hustota porostu a vyrovnaná výživa. Součástí výživy je rozuměno i posílení pevnosti pletiva (Mg, K, S, B) a dezinfekční účinky (stříbro). U fomového černání stonků řepky se nevyhneme fungicidnímu ošetření porostů. To se doporučuje na podzim v růstové fázi čtyř až osmi pravých listů, nejlépe však do poloviny října. Dalším vhodným termínem ošetření je časné jaro v prodlužovacím růstu. Vhodným načasováním lze skloubit kurativní ošetření s aplikací růstového regulátoru proti přerůstání řepky. Pro cílenou ochranu je možné použití fungicidů na biologické a chemické bázi. V případě tank-mixu, například s regulátory růstu, je nutné ověření informace, zda nedojde ke snížení účinnosti biologických přípravků nebo k možným projevům fytotoxicity. Fungicidy pro přímou ochranu proti verticiliovému vadnutí nejsou k dispozici, ochrana plodin závisí na odolnosti odrůd. První výsledky pokusů s citlivostí odrůd na V. longisporum byly již publikovány a výzkum v této oblasti dále intenzivně pokračuje (Spitzer, 2010). Ochrana proti nádorovitosti kořenů brukvovitých je možná přerušením osevního sledu na deset a více let, volbou odolné odrůdy a vápněním pozemku. Vápnění je nutné provést před výsevem brukvovité plodiny. V případě vyvápnění pozemku po zjištěném výskytu nádorovitosti dochází ke konzervaci spor a jejich životnost se prodlužuje. Proti patogenům C. concentricum a P. capsellae se cílená fungicidní ochrana u nás neprovádí. Proti patogenům S. sclerotiorum, B. cinerea, P. parasitica a Alternaria sp. se provádí ošetření půdy po sklizni napadené plodiny nebo před setím řepky (S. sclerotiorum) nebo časně jarní ošetření (B. cinerea) či ošetření v kvetení řepky (S. sclerotiorum,
Mycelium M ycelium a apotecium patogenu S S. sclerotiorum v kvetení řepky (2013) Foto Eva Plachká
Odumřelá rostlina řepky před sklizní po napadení báze stonku S. sclerotiorum (2013) Foto Eva Plachká
www.profipress.cz
29
Rostlina R ostlina řepky před sklizní po napadení askosporami S. sclerotiorum (2013) Foto Eva Plachká
B. cinerea, P. parasitica a Alternaria sp.). Ošetření je možné provést biologickými přípravky nebo fungicidy. Před provedením ochranného zásahu je nutné zhodnotit rizika napadení, a to na základě všech dostupných informací včetně preventivních opatření, aktuálního stavu porostu, signalizace napadení na základě průběhu počasí a jeho vlivu na vývoj patogenů nebo sledováním náletu spor v kombinaci s průběhem počasí. Při ošetření se řídíme pokyny uvedenými na etiketě zvoleného přípravku. Při výběru fungicidu zohledňujeme také účinnost jeho účinných látek podle taxonomického zařazení patogenu (Oomycetes, Ascomycetes a další). ❊ Výsledky byly získány za podpory projektů MZe, NAZV: QJ1510172, QJ1310227. Použitá literatura je k dispozici u autorů článku. Ing. Eva Plachká, Ph.D., OSEVA PRO, s. r. o., OZ Výzkumný ústav olejnin Opava, Ing. Jana Poslušná, Agritec Plant Research s. r. o., Šumperk
10/2015
Olejniny
Slunečnice nejen v číslech Podle údajů USDA (United States Department of Agriculture) dosáhla v marketingovém roce 2014/2015 světová produkce slunečnice 39,89 mil. tun. Pro letošní sklizeň (2015/2016) odhadují stejnou produkci 39,89 mil. tun. Ve světovém měřítku je v objemu produkce slunečnice až na čtvrtém místě po sóji, řepce a bavlníkovém semenu. Slunečnice ve světě Tabulka 1 uvádí bilanční hodnoty světové výroby a spotřeby slunečnice. Po uzavření bilance dosáhly konečné zásoby v marketingovém roce 2014/2015 celkem 2,41 mil. tun slunečnicových semen. Největším pěstitelem slunečnicových semen na světě je Ukrajina s produkcí 10,2 mil. tun v marketingovém roce 2014/2015. Ukrajina tak vytváří celou čtvrtinu celosvětové produkce slunečnicových semen. Na druhém místě je Rusko s 9,4 mil. tun, na třetím jsou státy EU celkem s 8,5 mil. tun. Největším importérem je Turecko, které každoročně doveze okolo 500 tis. tun semen slunečnice. Vysoká produkce slunečnice je z Ukrajiny vyvážena převážně až ve zpracované formě – oleje a šroty. Ukrajina je tedy kromě prvenství v produkci zároveň největším producentem slunečnicového oleje i šrotu. Produkce slunečnicového oleje Ukrajiny tvoří 28 % světové produkce tohoto oleje a šroty produkované Ukrajinou 26 % světové produkce slunečnicových šrotů. Výroba je jednoznačně určena pro okolní trh a podle údajů USDA je Ukrajina také největším světovým exportérem slunečnicového oleje a šrotů. V marketingovém roce
Údaje k bilancím hlavních světových producentů uvádí tabulka 3.
2014/2015 bylo z Ukrajiny vyvezeno 3,7 mil. tun slunečnicového oleje, což byla více než polovina veškerého světově vyvezeného množství slunečnicového oleje. Šrotů vyvezla 3,75 mil. tun, což bylo více než 60 % celosvětových vývozů slunečnicového šrotu. Podle předběžných odhadů poklesne v marketingovém roce 2015/2016 produkce slunečnice na Ukrajině z 10,2 mil. tun na 10 mil. tun. Neuspokojení poptávky by mohlo zvýšit ceny na světových trzích a snížit rostoucí dovozy slunečnice, což by poskytlo prostor pro růst domácí produkce. Otázkou však zůstává, zda nedostatečná produkce slunečnice nebude nahrazena dovozem jiné olejniny či jejích produktů, jako jsou sójový šrot a olej, ovšem za příznivější cenu ve srovnání se slunečnicovými produkty. Téměř tři čtvrtiny světové produkce slunečnice je vypěstováno na severní polokouli. Na jižní polokouli je nejvýznamnějším producentem slunečnicových nažek Argentina, která má celosvětově čtvrtou nejvyšší produkci slunečnice v průměru za poslední dva marketingové roky. V marketingovém roce 2014/2015 vyprodukovala 75 mil. tun slunečnicových nažek.
Slunečnice v České republice Největší plocha slunečnice v ČR byla zaznamenána v marketingovém roce 2003/2004 (48 706 ha), kdy však na jaře tohoto roku došlo k významným plošným zaorávkám ozimů (řepka, pšenice). Za posledních deset let se průměrná plocha slunečnice pohybuje ve výši 28,1 tis. hektarů a za poslední tři roky na úrovni 21,5 tis. ha. V marketingových letech 2003/2004 až 2006/2007 docházelo ke stabilizaci ploch až na úroveň 47,1 tis. hektarů, ovšem tento vývoj byl přerušen snížením pěstitelské plochy v marketingovém roce 2007/2008, a to až o 48 % na 24,4 tis. ha. Takto výrazný pokles nastal v důsledku především velmi nízkých farmářských cen slunečnicových nažek (průměrná cena v době sklizně se pohybovala v ČR na úrovni 5250 Kč/t). Průměrná cena zemědělských výrobců slunečnicových nažek v posledních třech marketingových letech byla následující: v marketingovém roce 2011/2012 byla 9633 Kč/t, 2012/2013 dokonce až 11 181 Kč/t a v marketingovém roce 2013/2014 výrazně poklesla na 8728 Kč/t. Po-
slední průměrná cena zemědělských výrobců za období 07/2014 až 04/2015 je udávána ve výši 7853 Kč/t nažek. I přes zvýšení farmářské ceny v marketingovém roce 2012/2013 však plocha slunečnice klesá. V roce 2012 byla plocha slunečnice v ČR 24 634 ha, v roce 2013 jen 21 276 ha a v loni byl zaznamenán další pokles ploch na úroveň 18 607 ha, což je průměrný roční pokles za tři roky ve výši 3,3 tis. ha. Jednou z hlavních příčin byly změny v osevních postupech současně se zvyšováním osevních ploch kukuřice pro bioplynové stanice. Pokles výměry byl také ovlivněn nižšími výnosy a růstem cen u jiných komodit. Vývoj ploch slunečnice v ČR od roku 1995 až po současnost je uveden v tabulce 4. Za posledních deset let dosahuje průměrná produkce slunečnice v České republice 64 410 t a za poslední tři roky je průměr jen 48 685 tun.
Sklizeň v marketingovém roce 2014/2015 Konečná výše sklizně slunečnice v České republice a její kvalita bude opět v letošním roce výrazně ovlivněna rozmary počasí v průběhu vegetace, tak jako v roce 2014. Rok 2014 lze z pohledu dosahovaných
Největší plocha slunečnice v ČR byla zaznamenána v marketingovém roce 2003/2004 Foto Barbora Venclová
10/2015
30
www.profipress.cz
Olejniny
Tab. 1 – Světová bilance slunečnice Jednotka
2010/2011
2011/2012
2012/2013
2013/2014
2014/2015
2015/20161)
Výměra
mil. ha
22,94
24,85
23,77
24,44
23,36
23,57
Produkce
mil. t
33,08
39,69
35,98
42,87
39,89
39,89
Dovoz
mil. t
1,57
1,64
1,31
1,56
1,43
1,37
Vývoz
mil. t
1,78
1,92
1,44
1,95
1,86
1,68
Domácí spotřeba
mil. t
33,14
39,49
35,6
42,2
39,93
40,27
z toho k drcení
mil. t
29,39
35,72
31,98
38,43
36,36
36,64
Konečné zásoby
mil. t
2,44
2,35
2,61
2,89
2,41
1,72
Ukazatel
Pramen: Oilseeds: World Markets and Trade, USDA květen 2015, pozn.: 1)kvalifikovaný odhad květen 2015
Tab. 2 – Průměrné měsíční ceny semen slunečnice – ceny C. I. F.1) Rotterdam (Kč/t) Rok
I
II
III
IV
V
VI
VII
VIII
IX
X
XI
XII
Průměr
2011
13 112
13 552
12 874
12 909
14 161
14 002
12 170
11 430
10 490
9 244
9 828
10 370
12 012
2012
10 685
10 927
11 010
11 686
11 954
11 770
13 032
13 318
13 549
13 013
12 893
12 884
12 227
2013
12 928
13 084
12 854
11 267
11 195
10 450
8 843
7 895
8 501
8 811
9 538
9 939
10 442
9 360
9 068
8 619
8 376
8 624
9 121
9 827
10 394
2014
9 633
9 886
10 385
10 235
2015
10 518
10 654
10 941
10 840
9 559 10 738
Pramen: FAO, přepočet podle průměrných měsíčních kurzů ČNB, pozn: 1)Cost, Insurance, Freight = výlohy, pojistné, dopravné placeny; prodávající platí přepravu zboží do místa určení včetně pojištění, kupující nese výlohy od vyložení zboží v místě určení
teplot a srážek zhodnotit, ve srovnání s dlouhodobými měsíčními teplotními a srážkovými normály, jako rok se suchým jarem (některé oblasti Moravy s extrémním suchem) a nadnormálními měsíčními teplotami během sledovaných měsíců, kromě května a srpna. V nejteplejších regionech Moravy negativně ovlivnil nedostatek srážek celkový počet nažek a počet vyvinutých nažek v úborech. Letní měsíce a nástup podzimu lze obecně hodnotit jako měsíce velmi deštivé. Došlo k masivnímu rozvoji vlhkomilných chorob, především na úborech (šedá plísňovitost slunečnice, sklerotiniová hniloba). Závěrem vegetace v období dozrávání a sklizně (červenec až konec září) došlo naopak k častým a místy i vydatným srážkám. Také nižší teploty, především v průběhu srpna, se v kombinaci s menším množstvím slunečních dní promítly do výrazného prodlužování sklizně. Do konce měsíce září bylo v České republice sklizeno jen okolo 50 % ploch slunečnice, a to i v případě včas provedené desikace porostu. Největší produkce bylo dosaženo v Jihomoravském kraji, a to okolo 50 % celkové produkce v České republice.
Tab. 3 – Bilance světově nejvýznamnějších producentů v marketingovém roce 2014/2015 (tis. tun) Země Argentina Rusko Turecko Ukrajina EU Ostatní Celkem svět
Produkce Dovoz Vývoz 2 750 1 80 8 929 30 70 1 200 500 40 10 200 10 50 8 935 250 700 7 871 363 922 39 885 1 427 1 862
Domácí spotřeba 2 650 9 160 1 658 10 335 8 470 7 657 39 930
Konečné zásoby 796 98 140 192 894 286 2 406
Pramen: Oilseeds: WorldMarkets and Trade, USDA květen 2015
Tab. 4 – Plochy, výnos a celková produkce v ČR (1995–2014) Marketingový rok 1995/1996 1996/1997 1997/1998 1998/1999 1999/2000 2000/2001 2001/2002 2002/2003 2003/2004 2004/2005 2005/2006 2006/2007 2007/2008 2008/2009 2009/2010 2010/2011 2011/2012 2012/2013 2013/2014 2014/2015
Plocha (ha) 19 387 19 710 10 885 17 274 28 450 30 549 28 658 24 242 48 706 39 393 39 648 47 071 24 426 24 468 25 621 27 172 28 554 24 634 21 276 18 607
Výnos (t/ha) 1,66 1,93 2,09 2,11 2,22 2,14 1,99 2,25 2,35 2,16 2,39 2,15 2,13 2,49 2,38 2,11 2,48 2,31 2,20 2,27
Produkce celkem (t) 32 180 38 065 22 801 36 475 63 228 65 421 57 029 54 544 114 508 84 906 94 820 100 973 52 027 60 933 61 031 57 358 70 900 56 943 46 799 42 314
Odrůdová skladba Z celkové výše ploch slunečnice v České republice bylo podle šetření Sva-
Zdroj: Český statistický úřad
www.profipress.cz
31
zu pěstitelů a zpracovatelů olejnin v roce 2014 přibližně 95,4 % výměry určeno pro zpracování na olej, asi na 1 % ploch byly odrůdy tzv. typu high oleic (jedná se o hybridy se zvýšeným podílem kyseliny olejové v oleji, kterého má být z celkového podílu oleje obsaženo min. 82 %, dále jen HO) a přibližně 3,6 % hybridů pro využití do směsí pro ptactvo (krmný typ). U krmného typu v posledních letech dochází k trvalému poklesu ploch, jelikož není ze strany pěstitelů zájem o tyto hybridy kvůli vyšší rizikovosti pěstování. Je to dáno především malým rozdílem nákupní ceny mezi olejným a krmným typem a celkově nižší výnosovou úrovní u nás nabízených hybridů. U hybridů HO byla zaznamenána v posledních dvou letech stagnace ploch. Tato skupina hybridů je pro mnohé zpracovatele a vývozce olejů zajímavá z pohledu rozšíření nabídky. Obecně platí pravidlo, že slunečnicový olej k potravinářským účelům není vhodný pro tepelnou úpravu pokrmů. Výjimkou jsou slunečnicové oleje vyrobené ze skupiny odrůd HO, jejichž oxidační stabilita je velmi vysoká a hodí se tak pro dlouhodobé smažení či fritování podobně jako olej z odrůd řepky se zvýšeným obsahem kyseliny olejové. Kvůli menšímu sklonu k polymeraci u olejů z odrůd HO jsou tyto oleje také často využívány k technickým účelům jako mazivo, jelikož nedochází tak rychle k degradaci tuhnutím a vysycháním. V současné době je v České republice registrováno 25 odrůd slunečnice a dalších 28 odrůd je v řízení o registraci, z čehož čtyři žádosti byly podány v roce 2015. Se vstupem do EU a možností prodeje hybridů ze společného evropského katalogu narostl v Čechách celkový počet pěstovaných odrůd. Ve společném evropském katalogu je celkem 1433 odrůd slunečnice.
Osivo a setí Zásadní pro pěstitelskou sezónu v roce 2014 byla změna s ohledem na insekticidní moření osiva slunečnice. Základem ochrany proti živočišným škůdcům bylo dříve insekticidní moření osiva slunečnice účinnými látkami thiamethoxam či clothianidin, které však v současné době nejsou
10/2015
Olejniny
v ČR pro ochranu slunečnice registrovány. Zbýval proto jen výsev originálně namořeného osiva z dovozu bez insekticidní složky mořidla. Pěstitelé by měli věnovat pozornost kvalitě osiva. U některých osiv mohou být až čtyři velikostní frakce v rámci jednoho balení, včetně obsažených málo vyvinutých nažek, mechanicky poškozených s nízkou biologickou hodnotou a energií klíčivosti. Ta se pak projevuje nižší polní vzcházivostí (energie vzcházení) a dokonce i vyšší nekompletností porostů. S ohledem na to, že téměř všechna osiva slunečnice jsou do ČR dovážená, je nutné požadovat kvalitu po svém dodavateli osiva slunečnice. Osivo slunečnice patří, pokud se týká tvaru, rozměru semen (obvykle i několik velikostních frakcí) a hmotnostní odlišnosti, k nejproblematičtější plodině v nárocích na secí stroj. V posledních letech se rozšiřují, díky zavedení podmínek GAEC – s novým značením DZES (Dobrý zemědělský a environmentální stav půdy) v oblastech ohrožených erozí, různé půdoochranné systémy zakládání porostů širokořádkových plodin. Na základě dodržení těchto podmínek je vyloučeno pěstování slunečnice na silně ohrožených půdách. Na mírně ohrožených půdách je jedním z možných protierozních opatření pro splnění požadavků DZES zajištění pokryvnosti povrchu půdy rostlinnými zbytky z předplodiny nebo meziplodiny v průběhu zimy a na jaře. Při pěstování slunečnice na erozí mírně ohrožených půdách se využívá právě tato technologie zakládání porostů. Meziplodina kryje povrch půdy během zimy, přičemž na jaře se pak slunečnice vysévá přímo do rostlinného mulče, který chrání pozemek před vodní i větrnou erozí. Před setím meziplodiny se obvykle provádí hloubkové kypření.
Popisy nejvýznamnějších chorob V podmínkách ČR jsou nejvýznamnějšími chorobami slunečnice sklerotiniová hniloba, fomové černání lodyh a plíseň šedá. Potenciální nebezpečí představují zatím jen méně často se vyskytující plíseň slunečnicová či červenohnědá skvrnitost.
10/2015
skvrny, které postupně splývají a shnilý úbor vcelku nebo po částech odpadává na zem. Hlavním zdrojem infekce jsou zbytky nemocných rostlin předplodiny a infikované nažky (mycelium pod slupkou nažek nebo mikrosklerocia na jejich povrchu). Napadení je podstatně zvýšeno při přehnojení dusíkem (které může být i pouze relativní – například při nedostatku draslíku, fosforu nebo hořčíku), při příliš hustém setí a v zaplevelených porostech.
Pro P ro letošní sklizeň (2015/2016) je odhadována světová produkce slunečnice 39,89 mil. tun Foto Barbora Venclová
Největším N ejvětším importérem slunečnicových semen je Turecko, Turecko které každoročně doveze kolem 500 tis. tun Foto Petra Vaňatová
Fomová hniloba slunečnice (Phoma macdonaldii) Patogen napadá slunečnici celé vegetace. V průběhu kvetení a dozrávání napadá stonky a báze stonků. Na stoncích se vytvářejí šedočerné a černé, většinou lesklé skvrny. Nekróza postupuje dovnitř pletiv, floém stonku je v místě skvrny šedočerný. Skvrny na bázích stonku jsou zpravidla vpadlé, často dochází ke korkovatění pletiv. Důsledkem silného napadení je nouzové dozrávání rostlin. Infekce probíhá pyknosporami nebo myceliem z rostlinných zbytků v půdě.
Sklerotiniová hniloba (Sclerotinia sclerotiorum) Patogen napadá všechny části rostlin v průběhu celé vegetace. Infikuje již vzcházející rostliny, na kterých způsobuje mokvavé šedozelené skvrny. Napadené rostliny vadnou a odumírají. Odumřelá pletiva porůstají za vlhka hustým bílým myceliem, na němž se vyvíjejí tmavá sklerocia. Část rostliny, která je nad skvrnou, odumírá a rostlina se často láme. Infekce rostlin probíhá z půdy (sklerocia, apotecia) a ze semen (trvalé mycelium). V současnosti je nejnebezpečnější pozdní výskyt choroby v době dokvétání a začátku zrání porostů. Onemocnění rostlin sklerotiniovou hnilobou snižuje výnos, HTN a olejnatost nažek. Rozvoji choroby napomáhá zamoření pozemku sklerocii po řepce, luskovinách nebo bramborách (nebo postačí blízkost takového pozemku), napadení porostu mšicemi a jinými škůdci, přehnojení dusíkem, nedostatek bóru a přehuštěný výsev.
Plíseň šedá (Botrytis cinerea, teleomorpha Botryotinia fuckeliana) Patogen napadá všechny nadzemní části rostlin. Největší škody způsobuje nouzovým dozráváním (suchá a mokrá hniloba stonků), lámáním lodyh a hnilobou úborů. Napadení úboru se projevuje jako suchá hnědá hniloba. V první fázi infekce se vytvářejí mírně propadlé hnědé nebo šedohnědé
32
Podpora pěstitelům slunečnice Česká republika podporuje výhradně z národních zdrojů celou řadu potřebných aktivit, a to prostřednictvím cílených programů. Těmito dotačními programy přispívá stát k udržování výrobního potenciálu zemědělství a jeho podílu na rozvoji venkovského prostoru. V současnosti dochází, v návaznosti na předchozí roky, ke stabilizaci spektra podpůrných programů. Velký důraz se klade na prvky agroenvironmentálního charakteru. Slunečnice se týká například program 3.a – biologická ochrana jako náhrada chemické ochrany rostlin, jímž je žadateli při splnění určitých podmínek uhrazena část nákladů za nákup přípravků biologické ochrany, které aplikoval do slunečnice namísto přípravků chemické ochrany rostlin. Přesné podmínky jsou stanoveny v zásadách, kterými se stanovují podmínky pro poskytování dotací pro rok 2015 na základě § 1, § 2 a § 2d zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství zveřejněných na stránkách Ministerstva zemědělství eAGRI.cz pod odkazem: (http://eagri.cz/public/web/mze/dotace/narodni-dotace/zasady-zemedelstvi-potravinarstvi/). ❊ Ing. Iva Svobodová, Odbor rostlinných komodit, Ministerstvo zemědělství
Zdroje informací: Český statistický úřad, evropský katalog odrůd, Food and Agriculture Organisation of the United Nations, Ministerstvo zemědělství, Rostlinolékařský portál ÚKZÚZ, Seznam doporučených odrůd slunečnice, Svaz pěstitelů a zpracovatelů olejnin, United States Department of Agriculture
www.profipress.cz
Téma: LUSKOVINY Foto David Bouma
Sviluška chmelová v porostech sóji v roce 2015 Sviluška chmelová (Tetranychus urticae Koch.), která se řadí do třídy pavoukovci, podtřídy roztoči, patří v našich podmínkách mezi nejzávažnější škůdce chmele. Na něm téměř každoročně způsobuje závažné problémy, které by bez kvalitní ochrany dopadly fatálně. Sviluška chmelová je polyfágním škůdcem, jenž napadá celou řadu kulturních plodin. Kromě chmele je schopna doslova zlikvidovat okurky, rajčata, papriky, fazole, vinnou révu, ovocné stromy a keře a podobně. Jako významný škůdce se však může vyskytovat i v porostech sóji luštinaté. Z pohledu sóji náš tým sleduje a zaznamenává výskyty svilušky od roku 1998 na převážné většině jejích porostů, kde však tento škůdce zpravidla nezpůsobuje významné hospodářské škody. Převážně slabší výskyt svilušky zaznamenáváme zejména v poslední třetině až čtvrtině vegetace sóji, kdy uvedený škůdce již příliš neškodí, a naopak spíše „napomáhá“ dozrávání sóji. Z výše uvedených důvodů se proto v drtivé většině případů ochrana proti sviluš ce neprovádí. K silnějšímu výskytu dochází hlavně za suchého a teplého počasí a v řidších porostech na spodní straně listů, kde škodí sáním. Velmi silný výskyt tohoto škůdce může způsobit předčasnou desikaci porostu sóji, která již významně snižuje výnos.
mičky, které se objevují na konci a na začátku sezóny, jsou zbarvené oranžově až červeně, podle příjmu potravy. Tyto samičky nejčastěji přezimovaly v různých úkrytech, pod kůrou stromů, rostlinnými
ška vytvoří pět až deset generací ročně (ve sklenících až 20 generací). V průběhu vegetace jsou dospělé svilušky zpravidla nazelenalé až žluté se dvěma tmavými skvrnami na hřbetní straně. Přezimující sa-
Vývoj svilušky Vývoj svilušky probíhá od vajíčka přes larvu, protonymfu, deutonymfu po dospělce. Často se uvádí, že v našich polních podmínkách svilu-
www.profipress.cz
Spodní strana listu se silným výskytem svilušky
33
zbytky, kameny, v půdě a podobně. Dospělá samička je zpravidla 0,45–0,50 mm dlouhá a 0,25–0,30 mm široká (sameček je zhruba o 0,1 mm užší a kratší). Dospělec má čtyři páry nohou a savé ústní ústrojí, přičemž koncový článek kusadel je přeměněn v dlouhou bodací štětinku. Tímto ústním ústrojím svilušky nabodávají a vysávají povrchové vrstvy buněk (zejména listů) a zpětně do rostliny v místě vpichu vpouštějí škodlivé látky. Dospělci obou pohlaví mají snovací žlázy, kterými vytvářejí jemnou pavučinku sloužící k ochraně kolonie proti nepříznivým vnějším vlivům. O této jemné pavučince je možné se přesvědčit po posypu suchou jemnozemí, zejména na spodní straně napadených listů. Patrnými příznaky napadení sviluškou jsou mimo jiné tzv. sviluškové puchýře, které jsou na líci listu viditelné jako vystouplé a vybledlé (světlé, postupně žloutnoucí) skvrny, časem se
10/2015
Téma: Luskoviny
Silně napadený okraj porostu sóji (5. (5 8. 8 2015, 2015 Studeněves)
Sviluška chmelová
rozšiřující. Takto napadený list postupně žloutne, usychá a opadává. Rychlost vývoje nové generace svilušek závisí zejména na teplotě. Udává se, že při teplotě 20–22 °C trvá vývoj 15–18 dní, při teplotě 25–27 °C pouze 8–10 dní, přičemž při teplotě nad 30 °C se vývoj může zkrátit na 3–5 dní. Její reprodukční schopnost při příznivých podmínkách je mimořádná, čímž je schopna zlikvidovat napadený porost sóji během několika dnů. Ze silně napadených ohnisek se sviluška velmi rychle rozšiřuje dále do porostu. Šíří se hlavně větrem a lezením (za 10 hodin uleze až 60 m).
Rozšíření a ochrana Velkému rozšíření svilušky na sóji v letošním roce (2015) napomohly nejen velmi teplé a suché dny v průběhu července a zejména první polovině srpna (podporující její extrémně rychlé množení), ale i poměrně větrné počasí, umožňující pasivní transport (strhávání a roznášení pavučinek se všemi postembryonálními stadii). Porosty
10/2015
sóji napadené sviluškou chmelovou jsme pozorovali ve všech oblastech pěstování sóji v ČR. Svilušky přednostně napadají starší, respektive sušší listy a postupně zachvacují celou rostlinu. Na sóji jsme letos svilušku pozorovali nejen na spodní, ale i vrchní straně listů. Škodila ale sáním i na luscích, což zvyšovalo nežádoucí vylušťování semen. Proto nejen sucho, ale i silný výskyt svilušky chmelové v letošním roce podstatně snížil výnosy sóji v ČR. Z hlediska ochrany jsou přirozenými nepřáteli svilušky především draví roztoči z čeledi Phytoseiidae. Jako preventivní opatření se uvádí likvidace plevelů a posklizňových zbytků. Sviluška se vyskytuje hlavně za suchého a teplého počasí a v řidších porostech. Nejčastěji škodí v povrchových patrech porostů (lepší osvětlení, vyšší teplota, nižší vlhkost). Jako méně vhodné prostředí pro rozvoj svilušky lze považovat hustější porosty s vlhčím mikroklimatem, neboť tento škůdce se nepohybuje a nemnoží při vlhkosti nad 80–85 %. Na ochranu lze použít sirnaté přípravky, které však mají slabý efekt. Dále je možné využít řadu olejových přípravků, které svilušku zadusí. Použití většiny olejových přípravků je však problematické při vysokých teplotách, zejména při intenzivním slunečním svitu, neboť se zvyšuje riziko popálení rostlin. Z hlediska možnosti použití syntetických akaricidů proti svilušce chmelové je třeba říci, že do sóji v ČR není regis-
Silně napadený okraj porostu sóji (11. (11 8. 8 2015 2015, Studeněves)
Viditelný „okrajový okrajový efekt“ při napadení sviluškou
Vrchní strana listu se silným výskytem svilušky
34
www.profipress.cz
Téma: Luskoviny
Vrchní strana listu s typickými „sviluškovými sviluškovými puchýři“
trován žádný přípravek. Efektivní jsou přípravky s účinnými látkami aceqinocyl, hexythiazox, fenpyroximate, spirotetramat, abamectin, bifenthrin, bifenazate, fenazaquin, pyridaben, milbemectin, clofentazin, tebufenpyrad, etoxazol. Od použití těchto akaricidů bude pěstitele sóji však odrazovat je-
www.profipress.cz
Spodní strana listu (po posypu jemnozemí patrné pavučinky)
nější nástup jeho účinnosti (asi po 5 až 7 dnech od aplikace), což nutí pěstitele včasně diagnostikovat a následně ošetřit porost napadený sviluškou. Při časné diagnostice lze uvažovat místo celoplošného postřiku o tzv. rámování porostů, neboť u svilušky je patrný „okrajový efekt“. ❊
jich vysoká pořizovací cena. Z toho důvodu jsme provedli určité testy pouze s přípravkem Ortus 5 SC (úč. l. fenpyroximate), u něhož se jako účinná ukazuje dávka 1,0 l/ha minimálně v 300 (350) litrech vody na hektar (podpora vzduchu u postřikovače bude výhodou). Nevýhodou tohoto přípravku je ale pozvol-
35
Ing. Přemysl Štranc, Ph.D.,1 Ing. Jaroslav Štranc, CSc.,1 Ing. Pavel Procházka, 2 Daniel Štranc,1 1 ZEPOR+, zemědělské poradenství a soudní znalectví Žatec 2 Česká zemědělská univerzita v Praze Foto autoři
10/2015
Téma: Luskoviny
Aktuální situace na trhu luskovin Luskoviny jsou významnou skupinou polních plodin. Jedná se o rostliny řadící se do čeledi bobovité (dříve vikvovité nebo také motýlokvěté), označované jako leguminózy. Tato čeleď patří ve světě mezi druhově nejpočetnější (kolem 730 rodů, přes 19 tis. druhů). Jejich společným znakem je, že plodem těchto rostlin je lusk a svou kořenovou soustavou jsou schopny vázat vzdušný dusík symbiózou s bakteriemi rodu Rhizobium. Jedná se o jednoleté i víceleté byliny nebo keře a stromy. Pro zemědělské účely jsou využívány především hrách, fazol obecný a měsíční, čočka, sója, cizrna, bob, vigna čínská (fazol mungo), vigna zlatá (dlouhatec čínský), vikve, lupina, podzemnice olejná a další. U mnoha luskovin existují stovky druhů, poddruhů, forem a odrůd. Například u sóji jich je uváděno kolem deseti tisíc.
Význam luskovin v zemědělství Luskoviny jsou významným zdrojem rostlinných bílkovin jak pro krmivářský, tak pro potravinářský průmysl. Jednou z nejvýznamnějších předností luskovin jsou jejich meliorační a zúrodňující dopady na půdu, kdy dochází k poutání vzdušného dusíku kořenovou soustavou a spolu s příznivým
kou sóji a podzemnice, kde se jedná o přednost). Pro krmné účely jsou využívána jak suchá semena v podobě šrotů a směsí, tak zelená hmota formou celých nebo zpracovaných rostlin ve stadiu čerstvém, zavadlém nebo konzervovaném. Významné je též jejich pěstování ve směskách, zvláště s obilninami v podobě luskovinoobilních směsek (LOS).
účinkem na půdní strukturu k výrazně obohacujícímu efektu v rotaci kulturních plodin na zemědělské (orné) půdě. Své nezastupitelné místo mají proto luskoviny v osevních postupech a v ekologickém hospodářství jako vynikající předplodina. Z luskovin pro potravinářské využití se jich řada uplatňuje v podobě zelenin (v ČR se to týká hrachu a fazolu). Jako luštěniny označujeme zralá, z lusků vymlácená semena některých luskovin, jako je hrách, čočka, fazol, sója, případně cizrna nebo podzemnice olejná (arašídy). Luštěniny od dávných dob zaujímaly stěžejní místo v lidské výživě, především pro vysoký obsah bílkovin (kolem 25 %) a četné další přednosti, jakými jsou například příznivý poměr a množství minerálních látek (K, P, Na), vitamínu B, přes 50 % sacharidů, podíl vlákniny i nízký obsah tuků (s výjim-
Situace na světovém trhu luskovin Největší plochy ve světě zaujímá sója (v současnosti kolem 120 mil. ha), která se však z hlediska hospodářského významu zahrnuje mezi olejniny. Na základě údajů FAO z ostatních luskovin v roce 2013 nejvíce plochy zaujímal fazol (29 mil. ha), cizrna (13,5 mil. ha), vigna (11 mil. ha). Následuje hrách (6 mil. ha), kajan (6 mil. ha), čočka (4 mil. ha), dále bob (2 mil. ha), vikve, lupiny a bambara (jejich celkové plochy jsou relativně menší). Asi 46 % světových sklizňových ploch luskovin na zrno se nachází v Asii, přibližně
21 % v Africe, 21 % v Americe, 8 % v Evropě a 4 % v Oceánii. Intenzita pěstování je však na nejlidnatějších kontinentech nedostatečná a dosahované výnosy velmi nízké (v průměru 0,6–0,8 t/ha). Největšími světovými producenty luštěnin jsou v Asii Indie, Myanmar (Barma) a Čína, v Africe pak Nigérie a Etiopie. Zemí s největší světovou výrobou luštěnin, kolem 18 mil. tun, je Indie. Tato země se zároveň řadí i na první světovou příčku co do jejich spotřeby. Indie je tak i největším světovým dovozcem luštěnin při celkovém objemu dovážených luštěnin okolo 4 mil. tun (z toho asi 2 mil. tun hrachu). Druhým největším světovým producentem luštěnin a hlavním světovým vývozcem je Kanada s produkcí kolem 6 mil. tun. Kanada je předním světovým producentem hrachu, čočky, fazolu a cizrny. V Asii převažuje produkce fazolu a cizrny, v Severní Americe jsou dominantními luskovinami hrách a čočka, ve Střední a Jižní Americe fazol a v Austrálii lupina a ci-
Pohled na pole hrachu a pasoucí se krávy – symbolické spojení v rámci nové SZP; fotografie byla pořízena při návštěvě Polních dnů ve společnosti Agritec Šumperk Foto Jana Potměšilová
10/2015
36
www.profipress.cz
Kvet cí porosty Kvetoucí ty lupiny l in žluté a úzkolisté
zrna. V Evropě je nejvíce pěstovanou luskovinou hrách a bob.
Situace na trhu luskovin v ČR Pěstování luskovin má v České republice dlouholetou tradici. Většina druhů luskovin pěstovaných ve střední Evropě se k nám dostala různými cestami přes řeckou a římskou kulturu, ale i z Francie, Nizozemska a podobně. V ČR je však v současné době pěstováno jen několik druhů luskovin na relativně malé výměře do 50 tis. ha, i když ve stovkách odrůd. Jedná se o hrách, sóju a lupinu; ostatní druhy, tj. bob, vikve, fazol a jiné dříve pěstované, jsou už jen na velmi malých plochách, některé druhy se už nepěstují vůbec, přestože se jim z pohledu přírodních podmínek některých oblastí daří. V České republice došlo v posledních dvaceti letech k výraznému poklesu osevních ploch luskovin, který za posledních deset let dosáhl více než 50 %. Plochy luskovin v současnosti zaujímají v ČR necelé 1 % orné půdy. Hlavním důvodem, který má vliv na trvalé snižování ploch luskovin, je záporná míra rentability a celková ekonomika jejich pěstování. V letech 2001–2010 stagnovala výměra pěstování luskovin na zrno na úrovni kolem 30 tis. ha. V posledních pěti letech došlo nicméně k propadu a osevní plochy se v současnosti drží na úrovni kolem 20 tis. ha. Z krajů ČR má tradičně největší osevní plochy luskovin Ji-
www.profipress.cz
Foto Fot Jana Ja Potměšilová
homoravský kraj, kraj Středočeský a Kraj Vysočina. Produkce luskovin na zrno postupně klesá spolu s poklesem jejich výměry od 90. let 20. století, její úroveň činí v posledních letech asi 40–60 tis. tun s meziročními výkyvy v závislosti na podmínkách počasí a dosažených výnosech pohybujícími se v rozmezí přibližně 2–3 t/ha. Vedle dosahovaných nízkých výnosů luskovin, které mají hlavní vliv na nízkou rentabilitu, mají na ekonomiku pěstování vliv i silná citlivost luskovin na stav povětr-
Předplatné časopisu Úroda Úroda 9-2015
vým pokrutinám a obilovinám. Dlouhodobý pokles domácí produkce luskovin je též podpořen současným trendem, který se nese ve znamení vysokých dovozů sójových extrahovaných šrotů, jež jsou hlavním zdrojem proteinů pro domácí krmivářský průmysl. Podíl sójových šrotů na výrobě krmných směsí se v ČR v průměru pohybuje kolem 12–14 %. Luskoviny se oproti tomu podílejí na jejich výrobě do 1 %. Zahraniční obchod s luštěninami je pro ČR v posledních letech poměrně vyrovnaný, každoročně se do ČR doveze i vyveze okolo 15 tis. tun luštěnin. Zatímco ve vývozu na zahraniční trhy se uplatňuje zejména náš hrách, v rámci dovozu do ČR převažuje dovoz jedlých luštěnin, tj. fazolu a čočky. Čočka se do ČR importuje především z Kanady, fazol obecný hlavně z Etiopie, Číny a Myanmaru, ostatní druhy fazolu zejména z Číny. Ve srovnání se zeměmi EU se naše luskoviny uplatňují na domácím trhu v menší míře zejména díky nižší poptávce ze strany krmivářského průmyslu. Zatímco v ČR je asi 40–60 % pěstovaných luskovin předmětem vývozu do zahraničí, v EU je přibližně 90 % pěstovaných luskovin využito v krmivářství. Průměrná spotřeba luštěnin se v České republice prakticky nemění. Podle doporučení zdravotníků by bylo optimální, kdyby se spotřeba luštěnin zvýšila alespoň na 4 kg/obyv./rok.
9-2015 OD BOR
21
NÝ ČA SOP
IS PRO ROS TLIN
NO U PRO DU
KCI 60 Kč 2,40 €
Výskyt kří v podzi ska polního mním období
30
Účinnost insekticid kontaktních ů na dře olejko pčíka vého
43
Deratiza skladů ce zemědělsk – ých rodent tradiční a no icidy vé
Téma:
Sklado
vání
Aktuální informace z rostlinné produkce: • problematika výživy a ochrany rostlin • reportáže od vás z podniku • příprava a zpracování půdy • osivo a sadba • technologie pěstování • posklizňová úprava • postřehy z polních dní a další
Hrách
Lusky L usky hrachu setého – naší hlavní luskoviny Foto Jana Potměšilová
nostních podmínek (náročnost na vláhu), vysoké náklady na osivo (velká semena – vysoký výsevek) a ošetření (časté napadení škůdci), farmářské ceny luskovin a jejich konkurenceschopnost vůči sójo-
Hrách patří mezi nejrozšířenější druhy luskovin a v ČR je i přes výrazný pokles osevních ploch dominantní luskovinou, jejíž podíl na osevních plochách zaujímá kolem 70 % plochy luskovin pěstovaných na zrno. V našich podmínkách jsou z druhu Pisum sativum – hrách setý, pěstovány dva poddruhy: hrách setý a peluška. Dlouhodobý pokles ploch hrachu a jeho relativně malá výměra jsou zapříčiněny řadou faktorů, především však nízkou ekonomickou konkurenceschopností vůči obilninám a olejninám. Potřebný nárůst výměry
37
Tabulkové přehledy přípravků na ochranu rostlin v měsíčníku Agronom
Roční předplatné 720 Kč (12 čísel), včetně měsíčníku Agronom Objednávejte na: Profi Press s. r. o., Jana Masaryka 2559/56b, 120 00 Praha 2 Modrá linka: 844 111 999 Tel.: 277 001 600, e-mail:
[email protected], www.uroda.cz
Téma: Luskoviny
Tab. 1 – Průměrná spotřeba luštěnin ve výživě obyvatel České republiky (kg/obyv./rok) Rok Luštěniny jedlé celkem Hrách Fazole Čočka
2005 2,2 1,1 0,5 0,6
2006 2,1 1,0 0,5 0,6
2007 2,1 1,0 0,5 0,6
2008 2,4 1,1 0,9 0,5
2009 2,4 1,1 0,7 0,6
2010 2,5 1,2 0,8 0,6
2011 2,3 0,9 0,9 0,5
2012 2,6 1,2 0,8 0,5
2013 2,6 0,9 1,1 0,6
Pramen: ČSÚ
Tab. 2 – Průměrné roční ceny zemědělských výrobců u hrachu v ČR (Kč/t) Rok Hrách jedlý Hrách krmný
2006 3 525 3 090
2007 5 309 4 121
2008 6 929 5 583
2009 6 102 4 735
2010 5 608 3 943
2011 5 564 4 779
2012 5 791 5 307
2013 6 494 6 425
2014 7 950 5 804
2015* – 5 473
Pramen: ČSÚ, *informace dostupné do 30. 6. 2015
Tab. 3 – Osevní plochy luskovin na zrno a sóji v ČR Plodina Luskoviny na zrno celkem Hrách setý na zrno Lupina na zrno Ostatní luskoviny Sója
2014 (ha)
2015 (ha)
Rozdíl (ha)
Rozdíl (%)
20 170 14 449 2 106 3 615 7 242
33 139 23 876 2 550 6 714 12 311
12 969 9 427 444 3 098 5 070
64,3 65,2 21,1 85,7 70,0
Podíl na o. p. 2014 0,8 0,6 0,1 0,1 0,3
Podíl na o. p. 2015 1,3 1,0 0,1 0,3 0,5
Pramen: ČSÚ
nosti a jsou na evropských trzích žádané. V roce 2014 bylo v ČR registrováno a zapsáno ve Státní odrůdové knize 38 odrůd hrachu. V roce 2014 byly registrovány dvě novinky polního hrachu – francouzská odrůda Astronaute, kterou zastupuje v České republice SAATEN-UNION CZ s. r. o., a česká odrůda Impuls ze šlechtitelské společnosti Selgen a. s.
Tab. 4 – Osevní plochy proteinových plodin v EU (mil. ha) Plodina Hrách Bob Lupina Proteinové plodiny celkem
2013 0,45 0,36 0,06 0,86
2014 0,49 0,4 0,08 0,97
2015* 0,63 0,43 0,09 1,14
Rozdíl 2014/2015 (%) 28,1 6,7 8,5 17,6
*předpoklad k 07/2015, pramen: DG AGRI, Evropská komise
hrachu v ČR je podmíněn zvyšováním průměrných výnosů alespoň na úroveň 3 t/ha, které by v kombinaci s mírným nárůstem ceny měly přinést nutnou kladnou míru rentability pěstování. Produkce hrachu se v posledních letech (2012–2014) pohybovala ve výši 30,1–42,7 tisíce tun, osevní plocha ve výši 12,9–15,1 tis. ha a průměrné dosahované výnosy oscilovaly v rozpětí 2,04–2,96 t/ha. Oproti předchozím ročníkům 2012 a 2013 byl v roce 2014 zaznamenán vzestup produkce hrachu, což je odrazem vyššího dosaženého výnosu (2,96 t/ha) souvisejícího zejména s příznivými podmínkami počasí minulého ročníku. Přes problémy se suchem, které postihuje ČR v letošním roce, se sklizeň hrachu zatím jeví vcelku pozitivně. Na základě předběžných zpráv od Asociace pěstitelů a zpracovatelů luskovin (APZL) byly výnosy sklizeného hrachu příznivé, mnohdy dokonce rekordní. Průměrné výsledky však byly zaznamenány v Jihomoravském kraji,
10/2015
kde byl nedostatek srážek vyšší než v ostatních regionech. Produkce hrachu pokrývá domácí spotřebu asi ze 140 %. Domácí spotřeba hrachu je limitována zejména omezenou poptávkou pro jeho využití na krmiva pro hospodářská zvířata. Jeho spotřeba ve výživě obyvatelstva se příliš nemění. Podstatný podíl našeho hrachu se uplatní na zahraničních trzích. V zahraničním obchodu vysoce převažuje vývoz hrachu nad dovozem a saldo zahraničního obchodu je dlouhodobě kladné. V rámci dovozu jsou zahrnuty především reexporty a osivo zahraničních odrůd. Vývoz z ČR směřuje tradičně hlavně do Německa a Polska, které jsou největšími odběrateli našeho hrachu. Semeno hrachu lze vyvážet i pro potravinářské účely, neboť v této oblasti jsou příznivější ceny a také naše odrůdy splňují kvalitativní požadavky západních dovozců. Vývoz je realizován také v oblasti osiv, především domácí odrůdy hrachu a pelušky mají vynikající vlast-
zejména prasat a v menším rozsahu drůbeže. Hrách je pěstován nejvíce ve Francii, Španělsku a Německu. V těchto zemích plochy zaujímají kolem 64 % výměry hrachu v EU. Bob je v pořadí druhou nejvíce pěstovanou luskovinou v EU. Největší plochy jsou ve Velké Británii, Francii a Itálii. Jejich podíl zaujímá přibližně 64 % z celkové plochy bobu v EU. Pěstování bobu má v EU delší tradici s tím, že je v jihoevropských zemích využíván k lidské výživě a ve většině ostatních zemí ke krmení skotu a okrasného ptactva (drobnosemenný bob, tzv. holubí). Ostatní luskoviny jsou více specifikovány do určitých regionů, vikev a cizrna jsou produkovány výhradně ve Španělsku a v zemích u Středozemního moře, lupina zejména v Německu a Polsku. Pěstování lupiny je v EU na vzestupu od počátku devadesátých let. Současné odrůdy tzv. sladkých lupin s minimálním obsahem hořkých látek jsou užívány téměř výhradně ke krmení zvířat. Velká množství semene lupiny úzkolisté (modré) jsou dovážena do EU z Austrálie.
Situace na trhu luskovin v zemích EU V EU zaujímají luskoviny plochu v rozsahu 1–7 % orné půdy. V Evropské unii jsou nejvíce pěstovanými luskovinami hrách (50 %) a bob (40 %). V menší míře (do 10 %) se pěstují lupina, fazol, čočka a vikev. Mezi tzv. proteinové plodiny bohaté na bílkoviny využívané jak k průmyslové výrobě krmných směsí, tak i krmiv pro hospodářská zvířata na farmách patří v EU z luskovin zejména hrách, bob a lupina. Největší plochy těchto proteinových plodin se nachází ve Francii, Španělsku, Velké Británii, v Německu a Polsku. Produkce těchto pěti států tvoří asi 70–80 % veškeré produkce proteinových plodin v EU. Evropská unie je tradičně převážně producentem hrachu určeného k výrobě krmiva pro hospodářská zvířata. Více než 90 % produkce semene hrachu se využívá ke krmení
38
Hrách H rách setý rolní – peluška Foto Jana Potměšilová
Pěstování proteinových plodin je v současné době ve státech EU na ústupu, na čemž má podíl zejména snižující se atraktivita sektoru z ekonomického hlediska. Aktuální vývoj trhu proteinových plodin je v EU nepříznivý především z hlediska potřeby bílkovinných komponen-
www.profipress.cz
Téma: Luskoviny
Graf 1 – Vývoj výroby luskovin v ČR 250 000
3,50 3,00
200 000
2,50 150 000
2,00
100 000
1,50 1,00
50 000
0,50 0,00
1981 1982 1983 1984 1985 1986 1987 1988 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014
0
plocha sklizně (ha)
produkce (t)
výnos (t/ha)
Graf 2 – Vývoj výroby hrachu v ČR 90 000
4
80 000
3,5
70 000
3
60 000
2,5
50 000
2
40 000
1,5
30 000 20 000
1
10 000
0,5
0
osevní plocha (ha)
tů do krmných směsí. Evropský trh proteinů je tak ohrožen deficitem proteinových komodit z vlastní produkce. Více než 75 % bílkovinných surovin (>15 % N-látek v sušině) pro využití v krmivářském průmyslu je totiž v současnosti zajišťováno dovozem sóji a sójových pokrutin. EU je tak vysoce závislá na jejich importu především z USA a Jižní Ameriky. Světová produkce sóji je navíc stále více založena na GM odrůdách, které nejsou povoleny či podléhají různým limitům, což pro EU představuje jistou konkurenční nevýhodu. Tato obrovská závislost na dovozu spolu s nestabilitou světových cen ponechává EU ve zranitelné pozici a tento trend tak představuje riziko především pro sektor živočišné produkce, který je závislý na dodávkách surovin pro výrobu krmiv. Pěstování proteinových plodin ve vyšší míře může přispět k obohacení nabídky
www.profipress.cz
produkce (t)
2014
2013
2012
2011
2010
2009
2008
2007
2006
2005
2004
0
výnos (t/ha)
bílkovin a pro EU představuje příležitost přinášející řadu ekonomických, ekologických a agronomických výhod.
nejen k rozšíření počtu podporovaných komodit, ale také k významnému nárůstu objemu finančních prostředků. V rámci reformy SZP pro nové programovací období byla odsouhlasena tzv. dobrovolná podpora vázaná na produkci. Česká republika se rozhodla poskytnout tuto podporu pro řadu citlivých komodit, mezi které patří i proteinové plodiny. V ČR se konkrétně jedná o hrách, bob, lupinu, sóju, vojtěšku, jetel nebo směsi uvedených plodin a jejich směsi s obilninami. Základními podmínkami pro způsobilost k této podpoře je podle letos vydaného nařízení vlády č. 50/2015 Sb., o stanovení některých podmínek poskytování přímých plateb zemědělcům, pěstování uvedených plodin na minimální výměře 1 ha orné půdy v období minimálně od 1. 6. do 15. 7. a provázanost na živočišnou výrobu – přežvýkavci (skot,
Nová společná zemědělská politika Na tuto skutečnost reaguje i nová společná zemědělská politika (SZP), která pro období let 2015–2020 mění podstatným způsobem podobu podpor, zejména přímých plateb, oproti jejich dosavadnímu nastavení. Přímé platby (PP) budou nově koncipovány formou vícevrstevného modelu, který je vstřícný k životnímu prostředí zároveň umožňuje směrovat finanční prostředky na citlivé sektory s ohledem na jejich hospodářský význam a příspěvek k zaměstnanosti na venkově a poskytuje členským státům flexibilitu v rozhodování v mnoha oblastech. Oproti předchozímu období dochází
39
ovce, kozy) v minimální denní intenzitě 3 VDJ/ha v období 1. 6. – 30. 9. daného kalendářního roku. Plochy je dále nutno udržovat v souladu s pravidly cross-compliance po celý kalendářní rok. Novým a zásadním prvkem v rámci přímých plateb je také tzv. ozelenění (greening), implementované jako platba pro zemědělce dodržující zemědělské postupy příznivé pro klima a životní prostředí. Cílem ozelenění je snížit negativní dopady zemědělské činnosti na životní prostředí. Základní pravidla greeningu vyplývají z nařízení (EU) č. 1307/2013, kterým se stanoví pravidla pro přímé platby zemědělcům v režimech podpory v rámci společné zemědělské politiky. Platba na zemědělské postupy příznivé pro klima a životní prostředí je nedílnou součásti dotačního opatření SAPS (Single Area Payment Scheme – jednotná platba na plochu). Pokud tedy žadatel požádá o SAPS, je povinen dodržovat na všech svých způsobilých hektarech zemědělské postupy příznivé pro klima a životní prostředí. Součástí ozelenění je i povinnost vyhradit určitou výměru jako tzv. plochu využívanou v ekologickém zájmu (EFA), za kterou lze považovat mj. i plochu s plodinami, jež vážou dusík, nebo meziplodiny, jejiž významnými představiteli jsou právě luskoviny. Otázkou do budoucna zůstává, do jaké míry ovlivní nové nástroje SZP celkovou situaci v sektoru luskovin, neboť tato opatření cílí spíše na dopady zemědělství na životní prostředí (greening) či na nepříznivou situaci v živočišné výrobě (VCS) než přímo na sektor luskovin. Luskoviny však bezpochyby v nové SZP zaujímají svou významnou roli, čemuž napovídá i dosavadní zájem žadatelů o výše zmíněná opatření SZP i mírné zvýšení ploch luskovin jak v ČR, tak v EU, které pozorujeme v prvním roce jejich zavedení. ❊ Zdroj informací uváděných v článku je k dispozici u autorky příspěvku. Ing. Jana Potměšilová, Odbor rostlinných komodit, Ministerstvo zemědělství České republiky
10/2015
Téma: Luskoviny
Seznam doporučených odrůd hrachu a sóji a nově registrované odrůdy Předkládané Seznamy doporučených odrůd, každoročně publikované Ústředním kontrolním a zkušebním ústavem zemědělským ve spolupráci s Komisí pro Seznam doporučených odrůd, poskytují nezávislé a objektivní informace o perspektivních odrůdách hrachu a sóji. Informace vycházejí z víceletých výsledků (2011–2014) pokusů umístěných ve významných pěstitelských oblastech České republiky. Seznamy jsou doplněné o popisy nově registrované odrůdy hrachu Boxer a sóji Kofu.
Hrách Odrůdy doporučené AbarthCPG – poloraná žlutosemenná odrůda, semeno vejčitého tvaru. Přednosti: vysoký výnos semen ve druhé zkušební oblasti, odolnost proti napadení padlím hrachu. Pěstitelská rizika: menší odolnost proti napadení komplexem kořenových chorob a plísní hrachu.
AuditCPG – středně raná žlutosemenná odrůda, semeno vejčitého tvaru. Přednosti: středně vysoká odolnost proti poléhání před sklizní, středně vysoký až vysoký obsah dusíkatých látek. Pěstitelská rizika: výrazná nemá. Původ: 93206 x Lumina Udržovatel: Limagrain Nederland B. V., Nizozemsko Zástupce v ČR: Limagrain Central Europe Cereals, s. r. o.
Původ: 02031 x 02066 Udržovatel: Limagrain Europe, Francie Zástupce v ČR: Limagrain Central Europe Cereals, s. r. o. AtlasCPG – středně raná zelenosemenná odrůda, semeno válcovitého tvaru. Přednosti: středně vysoká odolnost proti napadení komplexem kořenových chorob, středně vysoký až vysoký obsah dusíkatých látek. Pěstitelská rizika: nízký výnos semen v první zkušební oblasti. Původ: SG-L 905 x Terno Udržovatel: SELGEN, a. s.
EsoCPG – středně raná žlutosemenná odrůda, semeno vejčitého tvaru. Pěstitelská rizika: výrazná nemá. Původ: Catania x Stabil Udržovatel: SELGEN, a. s.
GambitPO – středně raná žlutosemenná odrůda, semeno vejčitého tvaru. Přednosti: středně vysoká odolnost proti napadení komplexem kořenových chorob a plísní šedou, velmi nízká aktivita trypsin-inhibitoru. Pěstitelská rizika: výrazná nemá. Původ: 1943/1289 x Kamelot Udržovatel: SELGEN, a. s. ProphetCPG – středně raná zelenosemenná odrůda, semeno kulovitého tvaru. Pěstitelská rizika: nízký výnos semen v první a druhé zkušební oblasti. Původ: Cebeco 1162 x Toskana Udržovatel: Limagrain Nederland B. V., Nizozemsko Zástupce v ČR: Limagrain Central Europe Cereals, s. r. o. SalamancaCPG – středně raná žlutosemenná odrůda, semeno vejčitého tvaru. Přednosti: středně vysoká odolnost proti poléhání před sklizní, středně vysoká odolnost proti napadení plísní šedou. Pěstitelská rizika: menší odolnost proti napadení komplexem kořenových chorob. Původ: (UN.M1057 x (Santana x Laser) Udržovatel: Norddeutsche Pflanzenzucht Hans-Georg Lembke KG, Německo Zástupce v ČR: SAATEN-UNION CZ s. r. o.
Seznam doporučených odrůd ů hrachu a sóji poskytuje objektivní objekt kttivní tivní informace
10/2015
Foto David Bouma
40
SlovanPO – poloraná žlutosemenná odrůda, semeno kosočtverečného tvaru. Pěstitelská rizika: menší odolnost proti napadení komplexem kořenových chorob, plísní hrachu a plísní šedou, nízký obsah dusíkatých látek. Původ: Classic x 5209/2141 Udržovatel: SELGEN, a. s.
www.profipress.cz
Téma: Luskoviny
Tab. 1 – Významné hospodářské vlastnosti odrůd hrachu polního (ÚKZÚZ, 2011–2014) Předběžně doporučené
Gambit
Prophet
Salamanca
Astronaute*
Impuls*
98
94
99
101
100
95
100
96
102
103
100
5,48
104
99
97
102
101
95
99
100
103
106
102
Růstový typ
SL
SL
SL
SL
SL
SL
SL
SL
SL
SL
SL
Barva semene
ŽL
Z
ŽL
ŽL
ŽL
Z
ŽL
ŽL
ŽL
ŽL
Z
Zralost – rozdíl od odrůdy Atlas ve dnech
–1
113
+1
0
0
0
–1
–2
–1
–1
0
Délka rostlin (cm)
87
98
99
101
104
84
95
93
99
90
97
Odolnost proti poléhání před sklizní (9–1)
6
5
6
6
5
5
6,5
5
4,5
6
6
5,5
7
6
6
6,5
6
5,5
5
6
6
7
6
7
7
7
7
7
7
6
7
7
6,5
Plíseň šedá
6
6
7
6,5
7
6,5
7
5
6,5
6
6
Padlí hrachu
9
6
6
6
6
6
6
6
7
5
6
Plíseň hrachu
5
6
6
6
6
5
6
4
6
6
6
Terno
Eso
6,30
2. oblast
Odrůdy
Slovan
Audit
1. oblast
100 % (t/ha)
Atlas
Doporučené Abarth
Kategorie doporučení
Výnos semen 2011–2014 v % přepočtený na průměr standardních odrůd Audit, Impuls, Salamanca, Eso Výnos semen 2011–2014 v % podle oblastí:
Odolnost proti chorobám (9–1): Komplex kořenových chorob Hnědá skvrnitost hrachu
Obsah dusíkatých látek (%)
22,4
23,8
24,1
22,5
23,6
22,8
23,2
21,0
23,8
23,4
23,7
Obsah škrobuX
51,9
49,8
50,4
50,6
50,4
50,4
50,3
51,2
49,8
50,7
49,5
Aktivita trypsin-inhibitoru (TiU)X
3,9
3,7
3,5
4,1
2,8
3,4
4,6
4,7
3,7
3,7
3,7
1. oblast
97
78
96
96
97
83
99
99
97
96
95
2. oblast
99
87
93
98
96
87
99
99
98
99
99
Hmotnost tisíce zrn (g)
264
292
265
252
285
285
255
294
318
270
289
Rok registrace
2013
2010
2010
2012
2011
2007
2011
2008
2004
2014
2014
2,8
11,6
9,6
33,4
3,5
6,8
10,4
5,6
1,2
–
–
X
Barevná vyrovnanost semen (%)
Přihlášené množitelské plochy 2014 (E + C1; %)
Barva semene: ŽL = žlutosemenné odrůdy, Z = zelenosemenné odrůdy, kategorie rozmnožovacího materiálu: E – Elita, C1 – certifikované osivo, *nově registrované odrůdy (menší počet dat), údaje u znaku za období 2011–2013, bodové hodnocení: 9 = nepoléhavá, odolná proti napadení 1 = zcela poléhavá, zcela napadána chorobami 1. oblast: Čáslav, Chlumec n. Cidl., Chrlice, Uherský Ostroh, Věrovany, Žatec 2. oblast: Jaroměřice, Lužany, Pusté Jakartice, Staňkov, Šumperk X
TernoCPG – středně raná žlutosemenná odrůda, semeno kosočtverečného tvaru. Přednosti: vysoký výnos semen ve druhé zkušební oblasti, středně vysoký až vysoký obsah dusíkatých látek. Pěstitelská rizika: menší odolnost proti poléhání před sklizní. Původ: LU-134 x Rustic Udržovatel: SELGEN, a. s. Odrůdy předběžně doporučené Astronaute CPG – poloraná žlutosemenná odrůda, semeno válcovitého tvaru. Přednosti: vysoký výnos semen v první a druhé zkušební oblasti. Pěstitelská rizika: výrazná nemá. Původ: – Udržovatel: Société RAGT 2n, Francie Zástupce v ČR: SAATEN-UNION CZ s. r. o.
www.profipress.cz
Středně odolná až odolná proti napadení hnědou skvrnitostí hrachu, méně odolná proti napadení plísní hrachu, středně odolná proti napadení plísní šedou, středně odolná proti napadení komplexem kořenových chorob. Výnos semen středně vysoký až vysoký. Obsah dusíkatých látek středně vysoký až vysoký, výnos dusíkatých látek vysoký, aktivita trypsin-inhibitoru nízká. Udržovatel: Limagrain Europe, Francie Zástupce v ČR: Limagrain Central Europe Cereals, s. r. o.
Impuls PO – středně raná zelenosemenná odrůda, semeno válcovitého tvaru. Přednosti: středně vysoká odolnost proti napadení komplexem kořenových chorob, středně vysoká odolnost proti poléhání před sklizní. Pěstitelská rizika: výrazná nemá. Původ: 5700/3197 x Terno Udržovatel: SELGEN, a. s. Odrůda nově registrovaná BoxerCPA – poloraná odrůda typu semi-leafless. Počáteční růst rychlý. Rostliny středně vysoké, barva květu bílá, barva semen žlutá, semena válcovitého tvaru. Hmotnost tisíce semen středně vysoká až vysoká, barevná vyrovnanost semen vysoká. Středně odolná proti poléhání před sklizní.
Sója Doporučené odrůdy – velmi rané Bohemians – velmi raná fialově kvetoucí odrůda. Rostliny středně
41
PO – udělena ochranná práva k odrůdě podle zákona č. 408/2000 Sb. CPG – udělena odrůdová práva společenství (nařízení Rady (ES) 2100/94) CPA – podána žádost o udělení odrůdových práv společenství (nařízení Rady (ES)2100/94) vysoké, růstový habitus vzpřímený, stonek žlutohnědě ochmýřený. Hmotnost tisíce semen středně vysoká až vysoká, barva pupku semen žlutá. Přednosti: ranost, rychlost počátečního růstu. Pěstitelská rizika: středně vysoký až nízký obsah dusíkatých látek. Udržovatel: Semences Prograin Inc., Kanada Zástupce v ČR: Zemědělská agentura, s. r. o.
10/2015
Téma: Luskoviny
Tab. 2 – Významné hospodářské vlastnosti odrůd sóji (ÚKZÚZ, 2011–2014) Kategorie doporučení
Doporučené odrůdy velmi rané Brunensis
Laurentiana
Moravians
Silesia
Korus
Naya
středně rané
Royka
Rok registrace
rané
Bohemians
100 % (t/ha)
Ranost
2006
2013
2010
2010
2008
2009
2012
2010
92
96
113
107
108
107
116
125
Výnos semene 2011–2014 v % přepočtený na průměr standardních odrůd Bohemians, Moravians Výnos semen (%)
3,01
Agronomická charakteristika: Zralost – rozdíl od odrůdy Bohemians ve dnech
130
+1
+11
+11
+10
+12
+17
+19
Rychlost počátečního růstu
8,8
7,4
8,0
7,7
8,6
8,3
8,6
8,4
Délka rostliny (cm)
82
74
88
80
87
87
82
80
Odolnost proti poléhání před sklizní (9–1)
6,6
7,7
7,0
7,5
6,2
5,8
8,7
8,1
Odolnost proti praskání lusků
7,6
7,6
8,1
8,3
8,1
8,0
8,1
8,6
Výška nasazení prvního lusku (cm)
11,4
10,7
11,5
11,0
12,6
11,9
10,8
11,5
Odolnost proti chorobám (9–1): Bakteriózy
6,2
6,7
6,8
6,6
6,0
6,2
7,1
6,1
Sklerotiniová hniloba
8,5
8,2
7,1
7,8
7,7
7,8
7,6
7,7
Obsah dusíkatých látek (%)X
37,4
38,4
39,5
39,7
40,2
40,0
42,2
39,7
Obsah tuku (%)X
21,2
21,4
20,0
20,7
19,9
20,1
19,2
20,6
Hmotnost tisíce semen (g)
217
185
202
216
233
231
204
225
Přihlášené množitelské plochy 2014 (E + C1; %)
1,5
–
–
4,8
15,1
11,8
–
6,5
Kvalita semen:
Zkušební stanice: Čáslav, Chrlice, Lednice, Oblekovice, Pusté Jakartice, Šumperk, Uherský Ostroh, Věrovany, Žatec, Kujavy, Nechanice X údaje za období 2011–2013, bodové hodnocení: 9 = nepoléhavá, odolná proti napadení 1 = zcela poléhavá, zcela napadána chorobami
Royka – velmi raná, fialově kvetoucí odrůda. Rostliny nízké, růstový habitus vzpřímený, stonek žlutohnědě ochmýřený. Hmotnost tisíce semen nízká až středně vysoká, barva pupku semene světle hnědá. Přednosti: ranost. Pěstitelská rizika: výrazná nemá. Udržovatel: Ing. Vít Procházka Doporučené odrůdy – rané Brunensis – raná, fialově kvetoucí odrůda. Rostliny středně vysoké, růstový habitus vzpřímený až polovzpřímený, stonek žlutohnědě ochmýřený. Hmotnost tisíce semen středně vysoká, barva pupku semen žlutá. Přednosti: vysoký výnos semen. Pěstitelská rizika: výrazná nemá. Udržovatel: Semences Prograin Inc., Kanada Zástupce v ČR: Zemědělská agentura, s. r. o. Laurentiana – raná, fialově kvetoucí odrůda. Rostliny nízké až středně vysoké, růstový habitus polovzpřímený, stonek žlutohnědě ochmýřený. Hmotnost tisíce semen středně
10/2015
Pěstitelská rizika: výrazná nemá. Udržovatel: Semences Prograin Inc., Kanada Zástupce v ČR: Zemědělská agentura, s. r. o.
vysoká až vysoká, barva pupku semene žlutá. Pěstitelská rizika: výrazná nemá. Udržovatel: Semences Prograin Inc., Kanada Zástupce v ČR: Zemědělská agentura, s. r. o.
Doporučené odrůdy – středně rané Naya – středně raná, fialově kvetoucí odrůda. Rostliny středně vysoké, růstový habitus polovzpřímený, stonek žlutohnědě ochmýřený. Hmotnost tisíce semen středně vysoká až vysoká, barva pupku semene žlutá. Přednosti: vysoký výnos semen. Pěstitelská rizika: výrazná nemá. Udržovatel: Semences Prograin Inc., Kanada Zástupce v ČR: Zemědělská agentura, s. r. o.
Moravians – raná, fialově kvetoucí odrůda. Rostliny středně vysoké, růstový habitus vzpřímený až polovzpřímený, stonek žlutohnědě ochmýřený. Hmotnost tisíce semen středně vysoká až vysoká, barva pupku semene žlutá. Přednosti: výška nasazení prvního lusku. Pěstitelská rizika: výrazná nemá. Udržovatel: Semences Prograin Inc., Kanada Zástupce v ČR: Zemědělská agentura, s. r. o.
Korus – středně raná, fialově kvetoucí odrůda. Rostliny středně vysoké, růstový habitus vzpřímený, stonek žlutohnědě ochmýřený. Hmotnost tisíce semen středně vysoká, barva pupku semen šedá. Přednosti: odolnost proti poléhání, vysoký obsah dusíkatých látek. Pěstitelská rizika: výrazná nemá.
Silesia – velmi raná až raná, fialově kvetoucí odrůda. Rostliny středně vysoké, růstový habitus vzpřímený až polovzpřímený, stonek žlutohnědě ochmýřený. Hmotnost tisíce semen středně vysoká až vysoká, barva pupku semen žlutá.
42
Udržovatel: Semences Prograin Inc., Kanada Zástupce v ČR: Zemědělská agentura, s. r. o. Odrůda nově registrovaná Kofu – raná fialově kvetoucí odrůda. Rostliny středně vysoké, růstový habitus vzpřímený, stonek žlutohnědě ochmýřený. Hmotnost tisíce semen středně vysoká, semena se žlutou barvou pupku. Počáteční růst středně rychlý až rychlý. Středně odolná proti napadení bakteriózami. Středně odolná proti poléhání před sklizní, výška nasazení prvního lusku středně vysoká. Výnos semen v rámci sortimentu raných odrůd velmi vysoký. Obsah dusíkatých látek v sušině nízký, obsah tuku v sušině středně vysoký až vysoký. Udržovatel: Semences Prograin Inc., Kanada Zástupce v ČR: Zemědělská agentura, s. r. o. ❊ Ing. Tomáš Mezlík, Národní odrůdový úřad ÚKZÚZ
www.profipress.cz
Vlasta Petříková, J
Téma: Luskoviny
Společná zemědělská politika – nárůst ploch luskovin Ozelenění, greening patří mezi nová opatření společné zemědělské politiky (SZP), které se řadí vedle jednotných plateb na plochu (SAPS) do podpor povinných přímých plateb a je hrazena z prostředků poskytnutých Evropskou unií. Snahou je motivovat zemědělce pomocí dotací k lepšímu a ekologičtějšímu hospodaření v rámci ochrany životního prostředí. K získání dotace na ozelenění je třeba, aby zemědělci splnili základní pravidla, z nichž některá jsou povinně dána legislativou a jiná závisí na volitelné nabídce daného státu. O těchto pravidlech jsme informovali v Úrodě č. 4/2015 a všichni je znají z Metodické příručky pro přímé platby 2015 (SZIF).
kovinné plodiny. Obě tato opatření byla v roce 2014 diskutována na úrovni Ministerstva zemědělství, Agrární komory, Asociace pěstitelů a zpracovatelů luskovin, Českomoravské šlechtitelské a semenářské asociace a podobně a výsledky nedopadly tak, jak si většina pěstitelů představovala. V nařízení je kontroverzní koeficient na plochu luskovin u greeningu, a to 0,7 (platí v celé EU), dále podmínka u citlivých komodit vázat pěstování luskovin na zrno chovem skotu ve výši 3 VDJ/ha a absencí používání certifikovaných osiv u luskovin. Hlavně vazba pěstování luskovin na zrno na VDJ je zcela nepochopitelná a diskriminuje pěstitele, kteří na ab-
www.profipress.cz
Osevní plocha luskovin
Osevní plocha luskovin na zrno byla, jak zveřejnil k 30. 5. 2015 ČSÚ, 33 139 ha. Oproti loňskému roku, kdy celková plocha luskovin byla pouze 20 170 ha, došlo k nárůstu o 12 969 ha, což činí 164 %. Hrachu bylo vyseto 23 876 ha, což je o 9427 ha více než loni. Výměra lupiny se zvýšila o 444 ha a zaujímala 2550 ha. Krmné luskoviny, směsi luskovin a luskovinoobilní směsi jsou uvedeny v položce ostatní luskoviny, ty byly téměř o 86 % vyšší, a to na ploše 6714 ha. Jednoleté luskoviny sklizené na zeleno byly pěstovány na 17 686 ha, což je zvýšení ploch o 4157 ha, tj. 131 %. Osevní plocha sóji, která je sice řazena mezi
43
olejniny, se zvýšila o 5 tis. ha a pěstovala se na 12 311 ha, což je také zvýšení o 68 %. Ostatní bílkovinné plodiny patřící do stejných obálek (jetel a vojtěška) zůstaly prakticky na stejných výměrách. Tato skutečnost se pozitivně projeví na výši dotace u bílkovinných plodin (pro citlivé komodity), kde bylo vyčleněno celkem 462 mil. Kč, což je podle odhadu MZe 3403 Kč/ha. Tuto částku dostanou však vyplacenu jen ti, kteří splnili podmínku 3 VDJ/ha.
Odhad sklizně Odhad sklizně zveřejněný ke dni 15. 8. 2015 je podle ČSÚ 2,85 t/ha a produkce hrachu je odhadována na 68 058 tun. Podle našich informací od mnoha významných pěstitelů hrachu, ale také podle výnosů dosažených na stanicích Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ) máme zjištěno, že výnosy byly mnohem vyšší, u mnohých pěstitelů rekordní. Členové Asociace pěstitelů a zpracovatelů luskovin (APZL) poskytly informace
N O V I N K A Z N A Š E H O V Y D AVAT E L S T V Í
PĚSTOVÁNÍ ROSTLIN PRO ENERGETICKÉ A TECHNICKÉ VYUŽITÍ Pěstování rostlin pro energetické účely je nezbytné k zajištění žádoucího množství biomasy, a je proto významným doplňkem využívání odpadních a vedlejších produktů ze zemědělství, lesnictví i z dalších oborů. Cílem této publikace je seznámení odborné i širší veřejnosti se současným stavem zajišťování biomasy pro energetické účely. Kniha nabízí přehled rostlin, způsob jejich pěstování, využití a zpracování. Hlavní pozornost je zde věnována praktickým zkušenostem a konkrétním příkladům pěstování polních energetických plodin a jejich ošetřování.
Vlasta Petříková, Jan Weger
Ing. Vlasta Petříková, DrSc., Ing. Jana Weger, Ph.D.
Vlasta Petříková Jan Weger
Pěstování rostlin pro energetické a technické využití
Dozrávání D ozrávání hrachu v Semo Smržice a. a s. s
senci živočišné výroby reagovali zvýšením ploch luskovin, jež jim mají přinést zlepšení půdní úrodnosti. I přes tyto legislativní problémy jsou podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) luskoviny prakticky jedinou skupinou plodin, kde došlo k výraznému nárůstu ploch.
rostlin pro energetické a technické využití
Jednou z možností splnění greeningu je také pěstování plodin poutajících vzdušný dusík, mezi něž luskoviny samozřejmě patří. Druhým opatřením, které mělo podpořit pěstování luskovin, je podpora vázaná na produkci pro tzv. citlivé komodity, kde jsou v rámci opatření VIa – Bíl-
a:
cen
390
Kč
pevná vazba, 152 stran, formát 230 x 297 mm Knihy objednávejte na adrese: Profi Press s. r. o., odbytové oddělení, Jana Masaryka 2559/56b, 120 00 Praha 2, modrá linka: 844 111 999, tel.: 277 001 600 Objednané knihy Vám budou zaslány na dobírku. K ceně zásilky se připočítává poštovné a balné.
10/2015
Téma: Luskoviny
Srovnání podpory pro luskoviny v ČR a Polsku SAPS Greening Citlivá komodita Certifikovaná osiva Celkem Věda a výzkum pro luskoviny (2015–2020)
Česká republika 3 569 Kč 1 965 Kč 3 403 Kč (dodržení 3 VDJ/ha) – 8 343 Kč –
Polsko 3 569 Kč 1 965 Kč 9 128 Kč (do výměry 75 ha luskovin) 896 Kč 14 634 Kč 262 mil. Kč
Zdroj: MZe ČR, MRR Polska
k nedostatku srážek byly nižší i výnosy zelené hmoty u luskovinoobilních směsek. Sója je zatím u raných odrůd ve fázi zelené zralosti, takže odhadovat výnos je předčasné. Dá se však očekávat, že výnosy v některých oblastech (Jihomoravský kraj) budou výrazně ovlivněny deficitem vláhy a vysokými teplotami. Ve výše položených oblastech (např. Šumperk) a středních Čechách vypadají porosty slibně (pozn. redakce: údaje k datu přijetí článku do redakce).
Plocha a výnos hrachu v ČR, 2015 (zdroj ČSÚ) 5 000
4 628
4 500 4 000
4,60
4,10
3 500 3 000 2 500
3,60
2 000 1 500 1 000 500
51
2,60
Ka
Hl .m
.P ra ha r l M or ov a rsk av sk os ý lez s L ib ký ere O l cký om ou ck ý Zl í ns ký Ús tec k Pa rd ý ub ic k K r Plz ý álo eň v é ský hra de c Jih ký oč es k Vy ý so čin St řed a Jih oč es om ký or av sk ý
0
3,10
plocha v hektarech
o plochách a výnosech hrachu setého a ostatních luskovin. Jihomoravští pěstitelé, kteří vyseli hrách na ploše 4628 ha, dosáhly průměrných výnosů od 3,3 t/ha až po výnosy, jež u některých odrůd přesáhly 5 t/ha. Pěstitelé ze Středočeského a Královéhradeckého kraje dosáhli výnosů kolem 4–5,5 t/ha. Těchto rekordních výnosů bylo dosaženo i přes některé nepříznivé vlivy, jako bylo dlouhotrvající sucho, které způsobilo zaschnutí vrchních plodných pater hrachu. V některých oblastech jižní Moravy byly porosty hrachu poškozeny při lokálních bouřkách kroupami. Celkově lze letošní sklizeň hodnotit velmi pozitivně. Porosty byly odolné ke komplexu houbových chorob,
Otázka následujících let
výnos (t/ha)
Přestože nová SZP měla v letošním roce příznivý vliv na růst ploch luskovin, otázkou je, jak se situace bude vyvíjet v příštích letech. Letošní vysoká produkce hrachu a zavedení podobných podpor v okolních státech mohou mít vliv na poptávku i cenu hrachu. Bude důležité, aby došlo ke změně přístupu využití hrachu jako bílkovinného komponentu do krmných směsí. Produkce hrachu byla v minulosti ze značné části exportována (Německo, Polsko), nyní se budeme muset zaměřit na využívání této proteinové komodity pro tuzemský krmivářský průmysl. Omezení dovozu sójových pokrutin do EU bylo i jedním z cílů podpory pěstování a využití domácích zrnových
v některých oblastech se významné choroby, jako je padlí, antraknózy, rzi či fuzariózy, vůbec nevyskytly. Porosty měly i velmi dobrou poléhavost před sklizní a kvalita semen je také velmi uspokojivá. Barevná vyrovnanost zelenosemenných hrachů určených pro potravinářské užití je také velmi dobrá. Velmi dobrých výnosů bylo dosaženo i u pěstitelů zahradního hrachu od 1,6–2,6 t/ha.
Výnosy ostatních luskovin Letošní suché počasí však více ovlivní výnosy ostatních luskovin (bob, lupina úzkolistá i bílá), u nichž jsou odhadované výnosy spíše podprůměrné – od 1,5–2,5 t/ha. Vzhledem
luskovin v zemích EU. Podle výsledků domácích i zahraničních projektů je možné sójové pokrutiny plně nahradit ve směsích pro monogastry domácími zrnovými luskovinami (hrách, lupina, bob). Receptury pro využití například hrachu v krmných směsích poskytuje řada specializovaných krmivářských firem i poradců (např. Mikrop Čebín a. s. atd.). Vazba pěstování zrnových luskovin a návaznosti na počet chovaných VDJ/ha se při současné výkupní ceně mléka může také dlouhodobě projevit v poklesu ploch luskovin, neboť zde není logická vazba, například v Polsku je limitem jen plocha luskovin. Dalším faktorem do budoucna je i vlastní výše dotace. Pro srovnání uvádíme tabulku výše dotací v ČR a Polsku. I přes některé problémy v pravidlech SZP, týkajících se luskovin, věříme, že luskoviny mají a budou mít své nezastupitelné místo jak v osevních sledech, tak v domácím krmivářském průmyslu. I přes nárůst ploch v letošním roce (1,2 % orné půdy) stále zastoupení neodpovídá požadavkům moderního, trvale udržitelného zemědělství, kde by zastoupení luskovin mělo být nejméně 4 % z orné půdy. Reálné předpoklady pro dosažení těchto ploch máme – klimatické a půdní podmínky, výkonné odrůdy, technologie pěstování, možnosti zpracování a odborné poznatky. ❊
Ing. Miroslav Hochman, AGRITEC, výzkum, šlechtění a služby s. r. o., předseda APZL, Ing. Radmila Dostálová, AGRITEC, výzkum, šlechtění a služby s. r. o. Foto autoři
Pokus s odrůdami hrachu setého v době kvetení, Agritec Šumperk
10/2015
44
www.profipress.cz
Okopaniny
Poškození řepy suchem Sucho je velmi neurčitý jev, na území České republiky se projevuje nahodile. Vyskytuje se nepravidelně v období podnormálních až výrazně podnormálních srážek s trváním od několika dní až po extrémně několik měsíců. Nedostatek srážek ve vegetačním období bývá velmi často doprovázen nadnormálními až výrazně nadnormálními teplotami vzduchu, nižší relativní vlhkostí vzduchu, zmenšenou oblačností a větším počtem hodin slunečního svitu. Uvedené meteorologické prvky mají pak za následek vyšší evapotranspiraci (ET), respektive vyšší evaporaci, čímž se dále zvyšuje nedostatek vody a současně se prohlubuje období sucha. Nahodilé sucho je velmi nebezpečné právě svým neočekávaným a nepravidelným výskytem. Podstatou výskytů sucha jsou výskyty anticyklonálních typů synoptických situací, při nichž se nad evropskou pevninou často vytvářejí blokující anticyklóny. V těchto situacích je nižší úhrn srážek vypadávajících při relativně menším počtu přecházejících atmosférických front.
Hodnocení sucha Pro hodnocení výskytů sucha jsou pro území České republiky v Českém hydrometeorologickém ústavu využívány výsledky z modelu AVISO. Výpočty evapotranspirace se realizují v denním kroku pomocí modifikovaného způsobu podle metodiky Penman-Monteith, která představuje racionální a fyzikálně podložený způsob výpočtu výdeje vody z rozdílných vypařujících se povrchů verifikovaný pro podmínky našeho podnebí. V dalším hodnocení uvádíme takzvanou základní vláhovou bilanci travního porostu (dále jen ZVB), kterou je rozdíl mezi srážkovými úhrny a potenciální evapotranspirací travního porostu. Obdobně jako srážky a ET jsou hodnoty ZVB uvedeny v mm. Záporná vláhová bilance představuje nedostatek vody v půdě (ET převažuje nad srážkami), v opačném případě jde o nadbytek vláhy (srážky převažují nad ET). Jak již bylo uvedeno, je v našich podmínkách sucho jevem nahodilým, většinou s kratším trváním, tedy několik týdnů. Ovšem v některých letech může docházet k výsky-
www.profipress.cz
Lokální sucho v roce 2007
tu sucha s proměnlivou intenzitou i během většiny měsíců vegetačního období.
Výskyty sucha se však nemusí projevit na celém našem území. Daleko častější jsou jen na jižní Moravě, jak tomu bylo v roce 2007. Po teplé zimě byly i v březnu 2007 zaznamenány průměrné měsíční teploty vzduchu 5,2 až 7,2 °C, průměrná odchylka od dlouhodobé hodnoty 1961–2000 byla +2,5 °C. Teplotně nadnormální byly i další měsíce až do konce léta. Srážky byly proměnlivé. Například v dubnu byly srážky na území mimořádně podnormální, na mnoha místech takřka žádné. Došlo k výraznému poklesu ZVB na hodnoty až k –100 mm v celé části kraje od Brna na jih. Pro zbývající části kraje byla charakteristická též záporná ZVB, ovšem jen u některých stanic přesáhla úhrn –70 mm. Od dubna do srpna 2007 se udržovala ZVB záporná. Ovšem rozdílné úhrny srážek místy výrazně snížily nedostatek vody, tedy posunuly hodnoty ZVB až do kladných hodnot. Tento stav se projevil již v květnu a hlavně potom v červnu. V červenci opět ZVB výrazně klesla a v jižních částech kraje překročila nedostatek vody z dubna a tento stav pokračoval do konce léta.
Suchý rok 2003 K mimořádně dlouhému výskytu sucha došlo v roce 2003. Z pohledu klimatologického a agroklimatologického lze uvést, že v průměru bylo období od ledna do konce září významně teplejší. Ve srovnání s dlouhodobým průměrem 1961 až 1990 byla téměř na celém území České republiky vykazována kladná odchylka do 2 °C. Vyskytl se nedostatek srážek, příznivější vláhová situace byla pouze v okrajových částech České republiky, naopak nepříznivá až výrazně nepříznivá byla ve všech zemědělsky produkčních oblastech, a to nejen ke konci září, ale průběžně ve všech letních měsících. Hodnoty potenciální evapotranspirace byly podstatně vyšší než jejich dlouhodobý průměr 1992–2002, naopak zákonitě byla vlhkost půdy nižší než zmíněný dlouhodobý průměr. Výskyt sucha měl dosud pět vln, se dvěma výraznými vrcholy. První proběhl v červnu, kdy se kritické sucho vyskytovalo na 47 % území České republiky, tedy postihovalo většinu pěstitelsky významných oblastí republiky. Druhý, v podstatě srpnový, se vyskytl na 53 % území a byl rozsáhlejší než červnový. První příznaky vysýchání půd se v roce 2003 projevily v 18. kalendářním týdnu (28. 4. až 4. 5.) v západních Čechách, tedy jen o něco později než v roce 2000, kdy rozsáhlé vysýchání půd začalo v 17. týdnu (24. 4. až 30. 4. 2000) a vyvrcholilo v 19. týdnu (8. 5. až 14. 5. 2000) poklesem zásob vody využitelné rostlinami až ke kritické hranici bodu trvalého vadnutí na více než 50 % našeho území.
Sucho v roce 2012 K mimořádně suchým patřil i rok 2012. Průběh počasí byl typický vysokými teplotami a nízkými úhrny srážek. Ovšem na tento stav mělo vliv i počasí v druhé polovině roku 2011. Z analýzy měsíčních hodnot srážek za období od srpna 2011 do května 2012, tedy období počátku setí a následného růstu a vývoje přezimujících plodin, vyplývá následující. V srpnu 2011 se na většině území pohyboval podíl srážek vzhledem k dlouhodobému průměru v rozmezí 50 až 90 % s výjimkou části západ-
45
ních Čech. V září 2011 se nejsušší oblast nacházela na severní a východní Moravě, kde bylo dosaženo kolem 30 % dlouhodobých hodnot. Nižší úhrny byly dále naměřeny po celé republice s výjimkou Kraje Vysočina a části východních a jižních Čech. Mimořádně suchý byl listopad 2011, kdy na území ČR téměř nepršelo, úhrny byly nulové nebo minimální. V prosinci 2011 byla srážkově podnormální zejména jižní část naší republiky a Ostravsko. Srážkově nadnormální byla oblast západních Čech a horské příhraniční oblasti. Leden 2012 byl výjimečně srážkově nadnormální na většině území až na oblast jižní Moravy. V únoru 2012 byly na většině území ČR nižší srážkové úhrny, než je dlouhodobý průměr. Sušší byla hlavně jižní Morava a západní Čechy. Naopak srážkově nadnormální byla oblast horských pásem na severu území a Beskydy. V březnu 2012 byly srážkové úhrny, na celém území ČR minimální, na hodnotě kolem 10–50 % dlouhodobého průměru. Tento měsíc byl tedy srážkově podprůměrný. V dubnu 2012 byly naměřeny nižší úhrny než je průměrná hodnota zejména na Moravě a v severních Čechách. Západní polovina Čech byla spíše srážkově nadprůměrná. V květnu 2012 byly nižší srážkové úhrny zaznamenány na většině území ČR. Červen 2012 byl v jižní části republiky a na většině Moravy srážkově nadnormální, ve zbytku republiky byly úhrny lehce pod dlouhodobým průměrem nebo na úrovni průměrných úhrnů. Červenec 2012 byl na většině území, kromě severní a východní Moravy, srážkově nadnormální. Severovýchodní Morava byla nejvýrazněji srážkově podprůměrná. V srpnu 2012 byla východní Morava a západní Čechy srážkově podnormální. Vyšší úhrny srážek byly zaznamenány
10/2015
Okopaniny
Hodnoty H odnoty základní vláhové bilance k 17 17. srpnu 2003 (Zdroj ČHMÚ, 2003)
Podíl P odíl srážkového úhrnu za léto 2012 vzhledem k dlouhodobému průměru 1961–2000 (Zdroj OMK Brno, 2012)
ději se projevilo sucho brzděním růstu a fyziologickou žloutenkou. Teprve od poloviny srpna se vlivem vydatných srážek stav porostů zlepšil. Sucho se v letním období (zejména v červenci a začátkem srpna) projevilo zavadnutím chrástu, fyziologickou žloutenkou a odumíráním vnějších listů také na Moravě a Slovensku, zejména na lehčích půdách střední a jižní Moravy a jižního Slovenska a ve Východoslovenském kraji.
Škody v letech 1970, 1982 a 2010
Srovnání vláhové bilance půdy ů s travním porostem (mm) na území ČR za rok 2012 s dlouhodobým průměrem 1961–2010 ke dni 3. 6. 2012 (Zdroj ČHMÚ)
v jižních Čechách a rovněž v některých oblastech severních Čech.
Nižší úhrny na Moravě Za sledované období od srpna 2011 až do května 2012 byly srážkově nižší úhrny spíše na území Moravy, kde je podíl srážkových úhrnů vzhledem k dlouhodobému průměru mezi 50–70 %. Oblast Čech se jeví spíše srážkově průměrná, místy i nadprůměrná. Ovšem nerovnoměrný výskyt srážek v letním období podmínky na území ČR mění. Suché oblasti jižní Moravy mají letní úhrny vyšší, než je dlouhodobý průměr. Naopak podnormální zůstávají srážky na severní a severovýchodní Moravě. Ve srovnání s dlouhodobým průměrem se na většině území ČR kromě nejvyšších poloh (více než 90 % území) projevují značně negativní hodnoty ZVB, což ukazuje na vysokou převahu výparu nad srážkami. K 20. 5. je hodnota bilance –100 mm a méně dosaženo přibližně na 13 % území ČR a na 1 % území je hodnota pod –150 mm vzhledem k dlouhodobému průměru. Nejvíce je těmito
10/2015
Hospodářsky H ospodářsky významný výskyt sucha v řepě v letech 1961– 2011 (Zdroj ÚKZÚZ Brno, SRS Praha)
nepříznivými podmínkami postiženo území jižní a střední Moravy. Hodnoty –100 až –50 mm jsou poté na více než 40 % území ČR. K 27. 5. je již rozdíl oproti dlouhodobé hodnotě –100 mm a nižší na více než 30 % území ČR. Nejvíce jsou opět postiženy jižní a střední Morava, dále Polabí, část Poohří a také plošně velké oblasti jihozápadních Čech a Šumavy.
Přehledy výskytu některých škodlivých organismů a poruch rostlin na území Československa (České republiky). K dispozici jsou informace o hospodářsky významných škodách způsobených na řepě v letech 1961–2011. Přehledy byly vydávány Ústředním kontrolním a zkušebním ústavem zemědělským v Brně (v letech 1993–2011 SRS Praha). Do roku 1989 jsou tyto informace také k dispozici ze Slovenské republiky, kde tyto přehledy vydával ÚKSÚP Bratislava. Tyto přehledy mají samozřejmě informativní charakter a nemohou pokrýt všechny výskyty v uvedených letech.
Sucho a řepa Zemědělské plodiny, včetně řepy, potřebují pro svůj vývoj velmi dobré podmínky v počátečním období růstu. Mezi významné abiotické škodlivé činitele v tomto období patří sucho. Nedostatek vláhy se jako závažný problém uváděl již v roce 1871: „Vzejde-li semínko řepové a je-li vzrůst podporován příhodnou teplou vláhou, tu k potěše hospodáře i továrníka vzrůstá; dostaví-li se však záhy trvalá parna, střídající se s velkými dešti, tu cukrovka velkou pohromou trpí, neb její pravidelný vývin se přerušuje na újmu tvořícího se cukru.“ Velmi cenným zdrojem informací pro řepu (cukrovou i krmnou) jsou
Škody na řepě v roce 1964 Velmi názorným příkladem škod způsobených suchem na řepě je rok 1964. Mimořádné sucho z jara, zejména v řepařské oblasti Severočeského a Středočeského kraje, se projevilo nerovnoměrným vzcházením a zasycháním klíčků i mladých rostlin zvláště u obrušovaného osiva. Řada porostů (v okrese Louny) musela být zaorána. Poz-
46
Ovšem často sucho působí v komplexu s dalšími škodlivými činiteli jak tomu bylo v roce 1970, kdy se projevilo dále chladno, zaplevelení, poškození maločlencem čárkovitým, dřepčíkem a malé výsevky. Na mnoha lokalitách bylo nutné provést zaorání porostů například v okresech Kutná Hora (430 ha), Kolín (330 ha), Kladno (140 ha), Louny (300 ha), Prostějov (80 ha), Hodonín (500 ha), Znojmo (220 ha), Přerov (150 ha) a Olomouc (100 ha) atd. V roce 1982 v důsledku nízkých teplot a sucha byly vzcházející porosty značně poškozeny například na lokalitách v okresech Jičín (Žlunice, Bašnice), Břeclav (Šakvice), Vyškov (zaorávky – Ivanovice 170 ha, Hodějice 20 ha, Nížkovice 40 ha) atd. Byly hlášeny také škody z porostů krmné řepy v roce 1985, v okrese Žďár nad Sázavou bylo zaoráno 80 ha. Poslední údaj, který se nám podařilo získat, je z roku 2010, kdy došlo k poškození porostů vysokými teplotami a suchem v polovině července (popálené listy) v okrese Nymburk (Poděbradsko). ❊ Poděkování Ing. Ludmile Radkové, ředitelce společnosti Dobrovická muzea, o. p. s., (www.dobrovickamuzea.cz – Muzeum cukrovarnictví, lihovarnictví, řepařství a města Dobrovice – za poskytnutí důležitých informací, bez kterých by tento článek nemohl vzniknou). Ing. František Muška, Ph.D., Brno RNDr. Ing. Jaroslav Rožnovský, CSc., ČHMÚ, pobočka Brno Antonín Muška mladší, Brno Anna Mušková, Brno
www.profipress.cz
Pícniny
Foto David Bouma
Zásady opylování vojtěšky a jetele lučního Pěstování vojtěšky seté (Medicago sativa) i jetele lučního (Trifolium pratense) na semeno je rizikovou záležitostí. Jeden z faktorů působící problémy pro dosažení dostatečně vysokého výnosu je průběh povětrnostních podmínek v daném roce, ale také hmyzí škůdci a zajištění dokonalého opylení pěstovaných plodin. Některé z těchto faktorů lze eliminovat dodržením zásad správného pěstování. Hmyzí škůdce během vegetace monitorujeme a v případě nutnosti redukujeme jejich početnost a pro opylení lze dělat celou řadu opatření, která vedou k dostatečnému opylení, a tím i k vyššímu výnosu. Pro opylení je nutno zajistit přenos pylu a z tohoto pohledu odlišujeme plodiny samosprašné a cizosprašné. Toto rozdělení není tak striktní – vojtěšku, kterou pokládáme za cizosprašnou, může i po samosprášení částečně nasazovat semeno. Zkušenosti doc. RNDr. Vladimíra Ptáčka, CSc., ukázaly, že v rámci druhu Medicago sativa existují rostliny samosprašné až naprosto cizosprašné. Na druhé straně rod Trifolium, tedy i jetel luční, lze pokládat za cizosprašný. Vojtěška i jetel luční jsou zdrojem pylu i nektaru pro opylovače, tj. pro včelu medonosnou, samotářské včely i čmeláky. Při jejich sběru a pro správný přenos pylu je potřeba překonat květní mechanismus, který není u všech rostlin stejný. U jetele lučního při návštěvě květu hmyz svojí hmotností vytlačí bliznu a tyčinky z člunku ven a dostane se do kontaktu s tělem opylovače. Tyčinka i blizna se po odletu opylovače vrací zpět, což umožňuje návštěvu pro další opylovače. U vojtěšky je mechanismus jiný. Opylovač, který chce vniknout do květu pro nektar, uvolní speciální zámek a dojde k vymrštění tzv. generativního sloupku, který je
www.profipress.cz
Zásady opylování vojtěšky seté
tvořen komplexem tyčinek a bliznou (obr. 2). Tyčinky s bliznou se nevrací zpět, a tak stačí jedna návštěva opylovače pro opylení. Pouze otevřené kvítky nasazují lusky, neotevřené (obr. 1) postupem času zasychají a opadávají.
Pro vysokou produkci osiva je potřebné zajistit dostatečné množství opylovačů v období jejího kvetení. Vojtěšku opyluje včela medonosná (Apis mellifera), řada druhů samo-
Obr. 1 – Neotevřené a neopylené kvítky vojtěšky seté Obr
47
tářských včel i čmeláci. Efektivita opylení u včely medonosné (obr. 3) je velmi nízká, uvádí se mezi 1 až 3 % navštívených kvítků. Je to dané tím, že včela v prvních dnech při návštěvě květů uvolní speciální zámek a dostane ránu generativním sloupkem do míst, která nemá dostatečně chitizovaná. Proto se po určité době naučí vysávat nektar z boku květů, aby se vyhnula bolestivé ráně generativním sloupkem. Tím, že vysává nektar z boku, neotevře květ a nedojde k opylení. Nejvyšší efektivita opylení včelou medonosnou jsou první dny, kdy včely navštíví kvetoucí vojtěšky. Ještě neznají problém při otevírání kvítků a více jich otevřou, tj. opylí. Zvýšení efektivity opylení včelou je také převčelení, tj. šest a více silných včelstev na hektar. Pokud chceme včely přisunout k semenné vojtěšky, je velmi důležitý termín dovozu včel. Nejvhodnější termín je doba, kdy je vojtěška před plným květem. Pokud přisuneme včely před květem či na začátku kvetení, včely si najdou jiný zdroj nektar a pylu ze vzdálenější kvetoucí plodiny a vojtěšku nenavštěvují.
10/2015
Pícniny
Obr. 5 – Zemní hnízdo šedosrstky tolicové Obr
pásy, které děláme okolo živných pásů a udržujeme s nízkým podrostem – nesmíme je nechat zarůst (obr. 6). Šířku živného pásu děláme na záběr našeho postřikovače nebo na záběr jeho poloviny, protože množíme samotářské včely, ale také případné hmyzí škůdce (fytosugní ploštice, plodomorku vojtěškovou, třásněnky). Proto je vhodné živné pásy v období těsně před květem ošetřit běžným insekticidním přípravkem. Na poli zakládáme živné pásy ve vzdálenosti 300 až 400 m od sebe. Kvetoucí živné pásy navštěvuje řada dalších druhů opylovačů a jsou vhodnou nikou v zemědělské krajině, kde zjišťujeme druhově početné predátory i parazitoidy hmyzích škůdců. První seč vojtěšky je nutné provést do 25. května, aby mohla obrůst a plně kvést v červenci, kdy je aktivita opylovačů, tedy i šedosrstky tolicové, nejvyšší. Hnízdní pásy udržujeme s nízkým podrostem i po celou dobu kvetení vojtěšky ponechané ze druhé seče.
Obr. 2 Obr 2. – Otevřené a opylené kvítky s dobře viditelným generativním sloupkem
Obr 3 – Včela medonosná při Obr. opylování vojtěšky
Obr 4 – Š Obr. Šedosrstka tolicová s pylem na nožičkách
10/2015
Efektivní šedosrstka Nejefektivnějším opylovačem vojtěšky je samotářská včela, šedosrstka tolicová (Rhophitoides canus – obr. 4), která má svoji bionomii svázanou s vývojem vojtěšky. Jedná se o samotářskou včelu, která sbírá na vojtěšky pyl i nektar. Má jednu generaci za rok a svoje hnízda zakládá v zemi (obr. 5), kde do jednotlivých chodbiček klade vajíčka s potravou. Zde se vyvíjí a noví jedinci se líhnou po přezimování v době rozkvětu vojtěšky z první seče. V této době zemědělci provádí první seč, a tím šedosrstce i dalším opylovačům zamezí dostatečný zdroj potravy. Samotářka přežívá a čeká na rozkvetení druhé seče. Tímto způsobem máme na lokalitě samotářskou včelu i další opylovače, ale ve velmi nízké, nedostatečné početnosti. Velmi jednoduchým způsobem si můžeme tyto velmi efektivní opylovače vojtěšky postupně namnožit tak, aby jejich početnost byla pro opylení vojtěšky dostatečná i v dalších letech. V prvé řadě zajistíme zdroj potravy, tj. ponecháme tzv. živné pásy (obr. 6), což jsou pásy ponechané z první seče. Tyto nám začínají rozkvétat a kvést v době, kdy se líhnou samotářky ze zemních hnízd, mají dostatek potravy, rozmnožují se a jejich populační hustota v dané lokalitě se každoročně zvyšuje. Ještě je velmi nutné jim vytvořit optimální podmínky pro hnízdění. Šedosrstka tolicová hnízdí v místech s nízkým porostem a dobře osluněných. Proto zakládáme tzv. hnízdní
Opylovací činnost šedosrstky tolicové začíná s rozkvětem vojtěšky koncem května, vrcholí v měsíci červenci a v srpnu jejich aktivita končí – hynou. Semenný porost vojtěšky, který krásně modře kvete a silně voní, je známkou nedostatku opylovačů. Naopak porost, který zdánlivě málo kvete a je světle šedomodrý, je dobře opylen a pohledem na jednotlivé kvítky zjišťujeme velké množství otevřených květů. Využití čmeláků Vojtěšku setou také velmi efektivně opylují čmeláci (obr. 7), zejména dělnice čmeláka zemního (Bombus terrestris ) a čmeláka hájového (Bombus lucorum). Populaci těchto druhů velmi dobře ovlivňuje ponechání živných pásů. Mají dostatek potravy a zakládají hnízda s vysokým počtem dělnic. Výhodou čmeláků je ta skutečnost, že jejich aktivita ve srovnání s včelou medonosnou je vysoká a opylují i za zhoršených povětrnost-
Obr. 6 – Ž Obr Živný a hnízdní pás na vojtěšce
48
www.profipress.cz
Pícniny
Obr. 7 – Čmelák Obr Č opyluje vojtěšku
Obr. 10 – Detail umělého čmeláčího hnízda Obr
tar, ale jakékoliv množství včelstev, i významně nižší, zajistí vyšší výnos semen než porost bez včelstev.
Obr 8 – Umístění umělého hnízda Obr. čmeláka zemního k porostu vojtěšky
Obr 9 – Včela medonosná opyluje Obr. jetel
ních podmínek. Pro zvýšení populační hustoty čmeláků lze přisunout umělá hnízda čmeláka zemního k porostu rozkvetlé vojtěšky. Takové hnízdo je potřeba zajistit před mravenci, kteří jsou ho schopni zničit. Hnízdo umístíme do polostínu a v nádobě s vodou nebo olejem (obr. 8). Pro ochranu všech druhů opylovačů ve vojtěšce je potřeba během vegetace využívat insekticidní přípravky proti hmyzím škůdcům uvážlivě, pouze na základě provedeného monitoringu s využitím známých prahových hodnot škodlivosti.
líhnou dělnice, jež v červenci zajišťují potravu pro celé hnízdo. V červenci je také nejvyšší činnost ostatních opylovačů, včetně včely medonosné.
Zásady opylování jetele lučního Opylení jetele lučního zajišťují včely medonosné, různé druhy čmeláků rodu Bombus a další opylovači. I pro jetel luční platí, že je nutné, aby kvetl v době, kdy je dostatek opylovačů a jejich práce je vysoce efektivní, tj. v měsíci červenci. Čmeláci v červnu tvoří maximum plodu, ze kterého se
www.profipress.cz
Efektivita čmeláků podle druhu V poslední době dochází u nás k poklesu včelstev, které nelze vždy k porostu přisunout např. kvůli výskytu moru včelího plodu. Z tohoto důvodu je vhodné si zajistit dostatek místních čmeláků, které obdobně jako včela medonosná sbírají na jeteli lučním pyl i nektar. Efektivita opylení čmeláků je vysoká, ale ne všechny druhy opylují jetel luční stejně. Nejvýkonnější jsou druhy s delším jazykem, matky, velké dělnice apod. Menší dělnice čmeláků špatně opylují, protože se k nektaru dostávají prokousnutím květní trubky na její bázi. Při sběru pylu však musí jít do květu a opylení zajistí. Pro zajištění dostatečného množství čmeláků i dalších opylovačů na porostech jetele lučního lze udělal velmi jednoduché opatření. Na honu budoucího semenného jetele ponecháme pás jetele z první seče, nejlépe na okraji pozemku či podél lesa apod. Šířka pásu je na záběr řezačky. Tímto zajistíme pro čmeláky zdroj potravy v době, kde v okolí kvete jen málo plodin a mohou zakládat silné jednoleté kolonie. Větší počet dělnic čmeláků pak bude zajišťovat opylení jetele ponechaného ze druhé seče. Kromě toho do pásu, ponechaného z první seče budou migrovat případní škůdci (nosatčíci). Na začátku květu druhé semenné seče pás zlikvidujeme, čímž omezíme další, silnější výskyt nosatčíků v porostu. Každoročním opakováním tohoto opatření bude populace místních čmeláků silná s předpokladem dobrého opylení bu-
Včely lépe opylí diploidy Jetel luční navštěvují opylovači zejména kvůli nektaru, které květy vylučují zároveň s rozvinutím koruny. Včela medonosná (obr. 9) zajišťuje u jetelů dobré opylení. Porosty jetele lučního navštěvuje nejen kvůli nektaru, ale sbírá zde i pyl a dostane se do kontaktu s generativními orgány a jednotlivé kvítky opylí. Lépe opylují diploidní odrůdy jetele než tetraploidní. Je to dáno tím, že délka trubky u diploidních odrůd je kratší (v rozmezí 8,5–9,5 mm) a pro včelu medonosnou je nektar dostupnější než u tetraploidních odrůd (délka trubky v rozmezí 9,6 až 10,7 mm). Z praxe víme, že přisunutím včel k semennému porostu dojde vždy k zvýšenému výnosu semene. Optimální počet včelstev pro dokonalé opylení je pět včelstev na hek-
49
doucí semenných porostů. Pozorováním počtu opylovačů na kvetoucím porostu v době pěkného, slunečného počasí v době od 11.00 do 15.00 hodin můžeme stanovit, zdali máme dostatek opylovačů pro zajištění vysokého výnosu. Pokud zjistíme asi tři opylovače na jeden metr čtvereční, lze považovat počet opylovačů za dostatečný. Zvýšit populační hustotu včely medonosné či čmeláků je možné také přisunutím včelích úlů nebo umělých hnízd čmeláka zemního (obr. 10) v optimálním počtu deset čmeláčích hnízd na jeden hektar.
Závěr Pro dosažení dobrého výnosu semen u vojtěšky seté a jetele lučního, kromě řady agrotechnických opatření, je nutné zajistit dokonalé opylení a v obhospodařovaném regionu zajistit i pro příští léta dostatek opylovačů. Článek uvádí některé zásady proto, abychom bez větších nákladů toto zajistili. Nutné je také při ochraně semenných porostů před hmyzími škůdci přistupovat odpovědně a aplikaci insekticidů, které by mohly omezit populační hustotu opylovačů, provádět pouze na základě monitoringu a s využitím prahových hodnot škodlivosti. ❊ Výsledek byl získán za institucionální podpory na dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumné organizace a za podpory projektu Technologické agentury ČR TA01020969. Doc. Ing. Jiří Rotrekl, CSc., Zemědělský výzkum, spol. s r. o., Troubsko Foto autor
10/2015
Půda
SERIÁL: VODNÍ REŽIM PŮD A MOŽNOSTI JEHO REGULACE
Funkce a účel závlahy Budování závlahových systémů slouží především pro účely vyrovnání vláhového deficitu v klimaticky sušších oblastech. Zřizovány jsou ale také systémy víceúčelové, které kromě uvedené doplňkové závlahy mohou plnit celou řadu dalších funkcí, např. závlaha hnojivá, protimrazová, klimatizační, oteplovací a podobně.
Doplňková závlaha Hlavním účelem doplňkové závlahy je úprava vláhových poměrů v čase tak, aby byly optimální pro danou plodinu a její růstovou fázi. Při návrhu stavby a způsobu závlahy je nutné vycházet z podrobného vy-
hodnocení přírodních a především půdních podmínek pozemku, na kterém se o závlaze uvažuje (obr. 1). Pouze na podkladě tohoto zhodnocení a při uvážení účelu závlahy je možné navrhnout systém tak, aby vyhovoval zamýšlenému cíli a nedocházelo k ekonomicky nežádoucímu budování předimenzovaných staveb, nebo degradaci půdy v důsledku nadbytečné dotace vody (obr. 2).
Hnojivá závlaha Při hnojivé závlaze je k optimalizaci půdní vlhkosti využita voda obsahující určité množství živin. Typickým příkladem je závlaha vhodnou od-
Obrr 1 – Dop Ob plň lňko ková á záv ávla laha ha postřikem Obr. Doplňková závlaha
padní vodou, může se však jednat také o závlahu močůvkou, kejdou, tekutým hnojem nebo kaly. Kromě pokrytí potřeb plodin z pohledu dotace vody je pozemek obohacován o živiny a organické látky. Návrh a provoz systémů hnojivých závlah klade větší požadavky na výběr vhodných pozemků, na technologické prvky systému a vzhledem k použitému závlahovému médiu je potřeba dodržovat také určité bezpečností opatření.
Protimrazová závlaha Tento typ závlah je budován za účelem ochrany pěstovaných plo-
Foto Tomáš Khel
din před jarními mrazíky. Ty se v našich klimatických podmínkách vyskytují pravidelně a mohou způsobit významné škody například na ovocných stromech v době kvetení. Mrazíky mohou být zapříčiněny dvěma způsoby – ztrátou (vyzařováním) tepla z půdy za jasných a bezvětrných nocí, nebo při náhlém přísunu vzduchu z chladných oblastí. Druhý typ mrazů lze díky předpovědím předvídat a účinně proti nim bojovat tímto typem závlahy. Ochranný účinek závlahy spočívá v uvolňování tepla při mrznutí rozstřikované vody na povrchu rostlin. Účinek je podpořen také zvýšením vlhkosti a omezením ztráty tepla půdy jejím vyzařováním. Budování tohoto typu závlah je podmíněno detailním zpracováním klimatických parametrů dané lokality. Účinnost této ochrany je v našich podmínkách do teploty –8 °C, respektive –10 °C. Ing. Tomáš Khel, Ing. Jan Vopravil, Ph.D., Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v. v. i.
Obr. 2 – Stagnace vody na intenzivně zavlažovaném pozemku Foto Tomáš Khel
10/2015
50
www.profipress.cz
Zdravý porost na konci zimy
• Špičková účinnost - proti plísni sněžné, fuzariózám, mazlavé sněti pšeničné, mazlavé sněti hladké a sněti zakrslé • Dlouhodobý účinek - od momentu zasetí na podzim, přes zimu až do jara • Unikátní formulace FORMULA M - zvýšení výkonnosti mořiček o 15 %, zlepšení sypnosti o 15 %, zvýšení pokryvnosti o 12 %, snížení prašnosti o 20 % • Již 10 let na trhu - osvědčený a spolehlivý originál Používejte přípravky na ochranu rostlin bezpečně. Před použitím si vždy přečtěte označení a informace o přípravku. Respektujte varovné věty a symboly.
www.syngenta.cz
Miřte výš LG 30.215 LG 30.315 LG 30.369 Limanova LG 30.389 Nová generace LG na zrno w w w.lgseeds.ccz
