PEREGRINATIO AD PORTAM FIDEI 2. - 13. července 2012
PONDĚLÍ, 2. ČERVENCE navečer odjezd z Pustiměře. „Maria, promlouvej k nám o Ježíši, aby svěžest naší víry zářila v našich očích a rozehřála srdce těch, s nimiž se setkáme, jako jsi to učinila ty, když jsi navštívila Alžbětu, která se ve svém stáří radovala s tebou z daru života“ (Benedikt XVI., Loreto, 1. září 2007).
ÚTERÝ, 3. ČERVENCE LORETO – eucharistie v Nazaretském domku, na místě, kde se „Slovo stalo Tělem“. Nocleh s polopenzí. "Pane, hledám tvou tvář": hledat Ježíšovu tvář musí být touhou nás všech křesťanů, jsme skutečně pokolením, které v této době hledá jeho tvář, tvář „Jakubova Boha“. Vytrváme-li v hledání Pánovy tváře, bude na konci naší pozemské pouti On, Ježíš, naší věčnou radostí, naší odměnou a slávou navěky“ (Benedikt XVI., Manoppello, 1.září 2006).
STŘEDA, 4. ČERVENCE MANOPPELLO – pouť do svatyně Svaté Tváře. ORTONA – pouť do katedrály sv. Tomáše, apoštola. MONTE SANT´ANGELO. Nocleh s polopenzí. „Od chvíle, kdy papež Gelasius I. dal v roce 493 souhlas k zasvěcení jeskyně zjevení archanděla Michaela jako místa kultu a sám tu vykonal první návštěvu, při níž udělil plnomocné odpustky „Andělského odpuštění“, celá řada římských papežů se vydalo v jeho šlépějích, aby uctili toto svaté místo. Přišlo sem i mnoho svatých, aby tu načerpali sílu a útěchu. Vzpomenu svatého Bernarda, sv. Vilhelma z Vercelli, zakladatele opatství Montevergine, sv. Tomáše Aquinského, sv. Kateřinu Sienskou; mezi těmito návštěvami zůstala po právu proslulá a doposud živá ta, kterou vykonal sv. František z Assisi, který sem přišel před dobou postní v roce 1221. Tradice říká, že se nepovažoval za hodna vstoupit do svaté jeskyně, zastavil se však u vchodu a na jeden z kamenů vyryl znamení kříže“ (Jan Pavel II. Monte Sant´Angelo, 24. 5. 1987). 1
„Velebím tě, Otče, Pane nebe i země, že jsi tyto věci ... odhalil maličkým“ (Mt 11,25). Jak vlastní se jeví tato Ježíšova slova, když je vztáhneme na tebe, pokorný a milovaný otče Pio. Prosíme tě, nauč i nás pokoře srdce, abychom byli připočteni k maličkým evangelia, kterým Otec slíbil zjevit tajemství svého Království. Nauč nás modlit se a neochabovat, s jistotou, že Bůh ví co potřebujeme dřív, než ho prosíme. Vypros nám pohled víry, schopný okamžitě poznat v chudých a trpících tvář samotného Ježíše. Buď nám oporou v hodině zápasu a zkoušky, a jestliže padneme, dej, ať zakusíme radost ze svátosti odpuštění. Předej nám něžnou úctu k Panně Marii, Matce Ježíšově i naší. Provázej nás na pozemské pouti k blažené vlasti, kde jak doufáme, dojdeme i my, abychom navěky patřili na slávu Otce, Syna a Ducha svatého. Amen“ (Jan Pavel II. při kanonizaci P. Pia, 16.6.2002).
ČTVRTEK, 5. ČERVENCE – slavnost sv. Cyril a Metoděj, Patroni Evropy SAN GIOVANNI ROTONDO – eucharistie v nové bazilice sv. Pia z Pietrelciny (10. výročí kanonizace) , BARI - bazilika svatého Mikuláše. Noční přejezd na Sicílii. „Dnes jsem viděl něco velkolepého: Monreale. Jsem naplněn vděčností za to, že existuje ... Zlato na všech stěnách, postava za postavou v každém výklenku a ve všech arkádách. Vystupují ze zlatého podkladu jako z vesmíru. Existují různé způsoby modlitební účasti. Jeden se uskutečňuje nasloucháním, mluvením, gestikulací; jiný se naopak odehrává patřením. Je to dobře, a my na severu nic jiného neznáme. Ale ztratili jsme něco, co tady ještě znají: schopnost žít v patření, spočívat ve „vidění“; kontemplací přijímat posvátné z forem a událostí“ (Romano Guardini,1885-1968, o katedrále v Monreale).
PÁTEK, 6. ČERVENCE MONREALE – provázená prohlídka „nejkrásnějšího“ chrámu světa, patrimonia lidstva - katedrály Panny Marie, eucharistie v katedrále, prohlídka benediktinského kláštera. Nocleh s polopenzí. 2
„Mariiny slzy se objevují při zjeveních, kterými čas od času provází Církev na jejím putování po cestách světa. Maria pláče v La Salettě, v polovině 19. století, před lurdskými zjeveními, v době, kdy se vzmáhá ve Francii nepřátelství proti křesťanství. Pláče znovu tady, v Syrakusách, na konci druhé světové války. Tento pláč lze chápat právě na základě oněch tragických událostí: nevýslovné hetakomby, způsobené válkou; vyhlazení synů a dcer Izraele; hrozba pro Evropu vycházející z Východu, výslovně od ateistického komunismu. V té době pláče i obraz Panny Marie Czestochowské v Lublinu: skutečnost mimo Polsko málo známá. Naopak se velmi rozšířila zpráva o Syrakusách, kam putovalo mnoho poutníků. Byl tu i kardinál Wyszynski v roce 1957, po propuštění z vězení, Byl jsem tu i já jako mladý biskup během koncilu ... Slzy Panny Marie patří do řádu znamení: dosvědčují přítomnost Matky v Církvi a ve světě. Pláče matka, když vidí své děti v ohrožení nějakým zlem, duchovním či fyzickým. Pláče Maria, maje účast na Kristově pláči nad Jeruzalémem, či u hrobu Lazarova nebo nakonec na cestě křížové“ (Jan Pavel II., při posvěcení svatyně, 6. 11. 1994).
SOBOTA, 7. ČERVENCE SIRACUSA – svatyně Plačící Panny Marie, eucharistie a provázená prohlídka. Den u moře. Nocleh s polopenzí. „Skutky apoštolů (srv. Skt 28,12) nám dokládají, že sám svatý Pavel přišel do Syrakus a setrval tu tři dny, během nichž Kristovo slovo, které hlásal, zasáhlo srdce obyvatel tohoto města. A tak ono, už samo o sobě plné světla slunce a umění, bylo tímto zaplaveno září víry. Se stejným zanícením, jako svatý Pavel, přicházím k vám dnes i já, abych vydal svědectví Pravdě a jako dědic věčného poselství spásy. Vím dobře, že Syrakusy měly od počátků křesťanství zvláštní vztah k Petrovi. Podle doložené tradice byl totiž prvním biskupem Syrakus svatý Marcian, učedník sv. Petra, jenž ho sem sám poslal v době svého pobytu v Antiochii. Od té doby vaše země, zúrodněná ve chvílích strašlivých pronásledování krví mučedníků, zaznamenala hojné žně křesťanského života. Neochvějné svědectví věrnosti Kristu vydané slavnou a milovanou svatou Lucii, mučednicí ze čtvrtého století, uctívanou v celém křesťanském světě. V době adventní se slaví vždy 13. prosince závazná památka svaté Lucie. Ať její velkorysý příklad, spjatý s bezpočtem věřících všech dob, vzbudí nový rozkvět náboženské horlivosti i občanského nasazení, aby ve vzájemné spolupráci všech byly překonány obtíže, které na nás dnes doléhají“ (Jan Pavel II. k občanům Syrakus, 5.11.1994).
NEDĚLE, 8. ČERVENCE SIRACUSA – eucharistie ve svatyni svaté Lucie, patronky Sicílie, prohlídka katakomb. Den u moře. Nocleh s polopenzí. 3
„Rád bych hned vzdal hold jedné vaší vrstevnici, kterou nevidíme, ale je uprostřed nás; ba co víc, byla dříve než já i dříve než vy. Mluvím o Agátě, vaší svaté Patronce. Raduje se v ráji, protože mladí jejího města se shromáždili v Ježíšově jménu spolu s Petrovým nástupcem. Zdravím Tě, mladá mučednice Agáto!... Zeptáme-li se vaší mladičké patronky: Vysvětli nám, jak jsi dokázala v asi čtrnácti letech být tak silná ve svědectví Ježíšovi, tak zralá považovat za čest dát za něj život, Ona nám odpoví: „Není to moje zásluha, že jsem byla dobrá. Byl to Ježíš, který mne dobrou učinil, On je tajemstvím mého jména i mého života. Byla jsem pouze ratolest přimknutá k vinnému kmeni“. Hle, to tajemství Agáty i tolika, kdo jsou jako ona. Pomyslete kolik mladých položilo život za evangelium! Jsou zástupem, který by nikdo nespočítal, ze všech kmenů, plemen a jazyků. To je vpravdě „nová generace“: pokolení svatých! Nebojte se proto vstoupit, abyste měli účast na tomto úchvatném společenství: kdo ztratí svůj život pro Ježíše, najde ho, a kdo jej chce udržet pro sebe, vidí, jak se mu ztrácí pod rukama“ (Jan Pavel II. k mládeži Catanie, 5.11.1994).
„Velebím tě, Otče, Pane nebe i země, že jsi tyto věci skryl před moudrými a chytrými a odhalil jsi je maličkým“ (Mt 11,25). Tato Ježíšova spontánně vytanou na mysli při slavení eucharistie ve svatyni, kterou zbožnost lidu zbudovala k poctě muže, jakým byl sv. František z Paoly, který žil vzdálen knihám, ale blízký Bohu: byl opravdu jedním z těch „maličkých“, které Bůh uvádí do poznání svých „skrytých věcí“. František z Paoly jistě nebyl učencem, ale i přesto znal dokonale vědu svatých a uměl proniknout do srdcí více a lépe než vzdělaní teologové, kteří se nezřídka uchylovali k němu, aby se jim dostalo objasňujících odpovědí v jejich pochybnostech a v jejich zmatení. On, „maličký“, ba „nejmenší“ jak rád nazýval sebe a své syny, si zasloužil být učitelem „velkých“ země, a to díky světlu, které Bůh vléval do jeho duše, po něm prahnoucí. ... Kalábrie byla vždy bohatá na mnišské a řeholní komunity a dala Církvi postavy světců jako sv. Sába, sv. Nil, sv. Bruno i sám svatý František. Mnišství přišlo do těchto končin z blízkého Východu a tady uskutečnilo šťastnou syntézu mnišsko-řeholní spirituality a kultury (Jan Pavel II. v Paole, 5.10.1984).
PONDĚLÍ, 9. ČERVENCE CATANIA – eucharistie v katedrále sv. Agáty. PAOLA – pouť do svatyně sv. Františka z Pauly. Nocleh s polopenzí. 4
„Nežít pro sebe samé, ale pro Krista: právě to dává plný smysl životu toho, kdo se jím nechá uchvátit. Jasně to ukazuje lidský i duchovní příběh svatého Benedikta, jenž opustil všechno a vydal se věrně následovat Ježíše Krista. Tím, že vtělil do svého života evangelium, stal se původcem rozsáhlého hnutí duchovního a kulturního znovuzrození na Západě. Rád bych zmínil jednu
mimořádnou událost z jeho života, o níž píše životopisec sv. Řehoř Veliký... V noci, 29. října 540 – čteme v životopise – když stál u okna s „očima upřenýma na hvězdy, pohroužen do božské kontemplace, světec cítil, jak se jeho nitro rozněcuje ... Hvězdné nebe pro něj bylo jako utkaný závoj, odhalující velesvatyni. V jistý okamžik duše jakoby byla přenesena na druhou stranu závoje, aby nezakrytě kontemplovala tvář Toho, jenž přebývá v nedostupném světle... I když vidění bylo přechodné, odkazy zůstaly, jeho vzhled zůstal navždy klidný, jeho chování andělské, a přestože žil na zemi, bylo zřejmé, že jeho srdce bylo už v ráji“ (Benedikt XVI. na Montecassinu, 24. 5. 2009)
ÚTERÝ, 10. ČERVENCE SALERNO – katedrála sv. Matouše, apoštola a evangelisty, PIETRELCINA – putování ve šlépějích P. Pia v jeho rodišti. MONTECASSINO. Nocleh s polopenzí. STŘEDA, 11. ČERVENCE svátek sv. Benedikt, Patron Evropy MONTECASSINO – eucharistie v bazilice sv. Benedikta a sv. Scholastiky. ORVIETO, nocleh s polopenzí. „Narozena v den slavnosti Zvěstování, vnímala zcela zvláštním způsobem velikost tohoto vznešeného tajemství: ´Je užitečné, ba dokonce nezbytné, abychom já i vy věděli, že Pán Ježíš Kristus, pravý Syn Boží, vzal na sebe naši lidskou přirozenost a trpěl a zemřel pro naše vysvobození. Toto vědět je pro mou spásu nezbytné, takže tím, že věřím a rozjímám tuto pravdu, rozněcuje se mé srdce, aby milovalo toho, který mne tolik miloval´.“ (Jan Pavel II. v Sieně, 14.9.1980)
ČTVRTEK, 12. ČERVENCE SIENA – pouť ve šlépějích sv. Kateřiny Sienské, patronky Itálie. Návrat do vlasti. 5
CENA POUTNÍHO ZÁJEZDU: 12.500,-Kč CENA ZAHRNUJE: DOPRAVU: luxusní bus NEOPLAN STARLINER L V.I.P. (EURO 4, 3 nápravy, WC, klimatizace, CD, DVD, bar, velké kufry, navigace), a trajekt přes Messinskou úžinu. UBYTOVÁNÍ: HOTELOVÉHO TYPU - 8
nocí s polopenzí (snídaně+večeře)
CENA NEZAHRNUJE: cestovní pojištění, vstupné. PŘIHLÁŠKA: DR. JOSEF BENÍČEK, FARÁŘ PUSTIMĚŘSKÝ, DRYSICE 115, 683 21 PUSTIMĚŘ 517.356.351 (záznamník) GSM: +420.723.593.106 E-MAIL:
[email protected] WEB: www.pustimer-farnost.cz
6
