Lokalita Janov. Katedra antropologických a historických, FF ZČU v Plzni,

ANTROPOWEBZIN 1/2010

17

´ LNI´HO VYLOUCˇENI´: PRU˚MYSL SOCIA Lokalita Janov Michal Tosˇner, Zuzana Pola´kova´, Nikola Indrova´, Mateˇj Nova´k, Viktor Rumpı´k, Kla´ra Zˇidlicka´ Katedra antropologickyćh a historickyćh, FF ZCˇU v Plzni, [email protected]

THE INDUSTRY OF SOCIAL EXCLUSION: The case of the Janov locality Abstract—The article argues that we should study social exclusion not only in one particular locality, but rather through a multi–sited approach, which would take into account the various sites of the directing system (in governmental and non-governmental organization) and the labor market in one field of research, as these sites are integral parts of the complex situation of social exclusion. The article thus focuses on both the economical and social aspects of services in social policy and on their impact on everyday lives of the people in the locality. It further discusses the governmental organizations themselves, their practices, concepts and outcomes as well as the NGOs and their practices and concepts. The article concludes with the finding that the situation of ‘social exclusion‘ increases the employment opportunities in the social services for the middle–class actors (in both branches: governmental and non-governmental sphere), however, these are ineffective in their attempts to include the ‘socially excluded‘. Furthermore, the occurrence of socially and economically disadvantaged actors is abused in practices of the illegal jobs by employers in the area, and entails loss of taxes and public finances. This consequently constitutes a complex mechanism of sustainable inequality, which we called the industry of social exclusion. Key Words—multi-sited ethnography, inequality, illegal labor, Janov

social

exclusion,

Motto: „Kazˇde´ zara´movańı´ vy´zkumu v pojmech trˇ´ıdy a etnicity jdoucı´ za loka´lneˇ uzavrˇene´ komunity mu˚zˇe ve´st k experimentu˚m, ktere´ majı´ interpretativnı´ za´beˇr, ale take´ jsou sensitivnı´ v ota´zkaćh politicke´ ekonomie.“ (Marcus a Fischer 1986: 83) KONSTRUKCE VY´ZKUMNE´HO POLE: JANOVSKA´ LOKALITA JAKO PRODUKT RˇÍDICI´HO A RˇÍZENE´HO SYSTE´MU

K vy´zkumu lokality Janov bylo uzˇito metod a teoreticke´ho z a´zemı´ socia´lnı´ a kulturnı´ antropologie. Prˇednostı´ antropologie je schopnost „zprostrˇedkovańı´ etnografickyćh dat urcˇenyćh pro administrativnı´ politiku v za´jmu socia´lnıćh reforem, a k obraćenı´ verˇejnosti k proble´mu˚m obeˇtı´ spolecˇnosti a proble´mu˚m znevy´hodneˇnyćh“ (Marcus a Fischer 1986: 113).

V tomto vy´zkumu jsme nezkoumali proble´my souzˇitı´ etnicky rozmanite´ho obyvatelstva vysveˇtlovańı´m kulturnıćh specifik, ani jsme se pro porozumeˇnı´ situace neomezili pouze na lokalitu samotnou, ale konstruovali jsme vy´zkumny´ za´meˇr podle modelu multi-loka´lnı´ etnografie (Marcus 1995). Vy´zkumy v soucˇasnosti nemohou by´t prova´deˇny pouze v jedne´ lokaliteˇ a pozorovańı´ majı´ by´t prova´deˇna na mnoha mı´stech se zameˇrˇenı´m na jejich propojenı´ a umozˇnˇujıćı´ zara´movańı´ komunity a prˇ´ıslusˇne´ho socia´lneˇ-politicke´ho diskursu, ktery´ ji ovlivnˇuje do jednoho vy´zkumu (Marcus 1995). V multi-loka´lnı´m modelu jsme da´le analyticky odlisˇili dva subsyste´my, syste´m rˇ´ızeny´ a rˇ´ıdicı´, ktere´ jsou vza´jemneˇ prova´zane´. Vycha´zı´me zde z Fosterova teoreticke´ho rozlisˇenı´ pro aplikovanou antropologii: rˇ´ızeny´m syste´mem se zde rozumı´ „cı´lova´ cˇi prˇijı´majıćı´ skupina, lidi, kterˇ´ı jsou, at’ uzˇ o to pozˇa´dali cˇi, nikoli, objekty programu˚, jejichzˇ cı´lem je zmeˇna v neˇjake´m aspektu jejich tradicˇnı´ho zˇivota“, rˇ´ıdicı´m se rozumı´ inovujıćı´ organizace, byrokracie, tvorˇena´, sponzorovana´ a obsazena´ persona´lem veˇrˇ´ıcı´m ve spra´vnost dosazˇenı´ domneˇle zˇa´doucıćh cı´lu˚ – cı´lu˚, ktere´ reprezentujı´ zmeˇnu chovańı´ cˇlenu˚ cı´love´ skupiny. Trˇetı´ oblastı´ oblastı´ vy´zkumu˚ je sfe´ra interakce a kontaktu inovujıćıćh organizacı´ a cı´love´ skupiny, v nı´zˇ je mozˇno pozorovat prˇ´ıpadne´ zmeˇny chovańı´ cˇlenu˚ cı´love´ skupiny (Foster 1969: 71). Tento model vy´zkumu umozˇnil vyhnout se zjednodusˇujıćı´ etnicke´ vy´kladove´ optice a je vhodny´ pro studium romskyćh populacı´ v CˇR, ktere´ jsou vystaveny pu˚sobenı´ organizacı´ usilujıćıćh o zmeˇnu (Hirt a Jakoubek 2007: 77). Ve vy´sledne´m modelu jsme tedy zahrnuli obyvatele lokality a poskytovatele sluzˇeb do jednoho celku. Mohli jsme tak sledovat ru˚zne´ integracˇnı´ praktiky a cı´le, ktere´ rozvı´jejı´ jednotlive´ soucˇa´sti rˇ´ıdicı´ho syste´mu a jejich dopad na zˇivot v lokaliteˇ, a zı´ska´vat informace o lokaliteˇ z perspektivy rˇ´ıdicı´ho syste´mu ve srovnańı´ s nasˇ´ım pozorovańı´m syste´mu rˇ´ızene´ho. Soucˇa´stı´ vy´zkumu byly oblasti verˇejne´ spra´vy, nevla´dnıćh organizacı´ a da´le vy´zkum soucˇinnosti jednotlivyćh subjektu˚ a jejich pu˚sobenı´ na lokalitu. Zvolena´ vy´zkumna´ perspektiva umozˇnila sledovat, v jake´ mı´rˇe a jaky´m zpu˚sobem se ućˇinky jednotlivyćh opatrˇenı´ cˇi projektu˚ mohou odra´zˇet v kazˇdodennı´ realiteˇ obyvatel v lokaliteˇ, resp. jaky´ je rozdı´l mezi vstupy segmentu˚ rˇ´ıdicı´ho syste´mu a vy´stupy v lokaliteˇ, prˇ´ıpadneˇ identifikovańı´ prˇ´ıcˇin mozˇnyćh prˇeka´zˇek v dosazˇenı´ cı´lu˚. Deˇlenı´ na rˇ´ızeny´ a rˇ´ıdicı´ syste´m je ovsˇem pouze metodicke´, nebot’ se jedna´ ˇ ´ızeny´ a rˇ´ıdicı´ syste´m je o jediny´ prova´zany´ syste´m. R

Publikováno pod Creative Commons 3.0 Unported License http://creativecommons.org/licenses/by/3.0/deed.en_GB

18

mozˇne´ cha´pat jako dva subsyste´my celkove´ho socia´lnı´ho syste´mu, ktery´ je sa´m zacˇleneˇn do sˇirsˇ´ı socia´lnı´ politiky a ekonomiky meˇsta a sta´tu. ROZVOJ SOCIA´LNIĆH SLUZˇEB V LITVIŃOVEˇ SE ZAMEˇRˇENI´M NA LOKALITU JANOV Lokalita je z hlediska rˇ´ıdicı´ho syste´mu specificka´ kumulacı´ dlouhodobeˇ nezameˇstnanyćh osob s nı´zky´m vzdeˇlańı´m. Tato situace vytvorˇila prostor pro rozvı´jenı´ socia´lnıćh sluzˇeb jak ze strany meˇsta, tak nevla´dnıćh organizacı´, ktere´ se snazˇ´ı situaci v lokaliteˇ usmeˇrnˇovat. Jejich praxe vycha´zı´ z ru˚znyćh koncepcı´, ktere´ majı´ posı´lit integraci. Velmi cˇasto je vsˇak odpoveˇd’ akte´ru˚ v lokaliteˇ odlisˇna´ od ocˇeka´vańı´ poskytovatelu˚ sluzˇeb. V nasˇem vy´zkumu se vyjevil fakt, zˇe „socia´lnı´ exkluze“ prˇedstavuje integra´lnı´ soucˇa´st loka´lnı´ ekonomiky poslednıćh let a do jiste´ mı´ry kompenzuje u´bytek pracovnıćh mı´st v teˇzˇke´m pru˚myslu v regionu. Acˇ se mu˚zˇe zda´t na prvnı´ pohled paradoxnı´, zˇe lokalita s vysokou mı´rou nezameˇstnanosti a zadluzˇenostı´ obyvatel mu˚zˇe by´t ekonomicky´m prˇ´ınosem, lze dolozˇit, zˇe v posledku znamena´ pro Litvıńov ekonomicky´ prˇ´ınos, nebot’ umozˇnil vznik rˇady pracovnıćh mı´st ve vla´dnıćh i nevla´dnıćh organizacıćh a zprostrˇedkoval cˇerpańı´ prostrˇedku˚ od sta´tu a evropskyćh struktura´lnıćh fondu˚. V regionu ohrozˇovane´m nezameˇstnanostı´ se tak rozvoj pracovnıćh mı´st v oblasti socia´lnıćh sluzˇeb promeˇnil ve sve´bytne´ odveˇtvı´, ktere´ jsme nazvali pru˚myslem socia´lnı´ho vyloucˇenı´. Mnozı´ drˇ´ıveˇjsˇ´ı nezameˇstnanı´ zı´skali pracovnı´ mı´sta v socia´lnıćh sluzˇbaćh, ve funkcıćh tereńnıćh pracovnı´ku˚ nebo jako zameˇstnanci neziskovyćh organizacı´ cˇi rekvalifikacˇnıćh strˇedisek. Do tohoto pru˚myslu vsˇak patrˇ´ı nejen vla´dnı´ a nevla´dnı´ subjekty, ale take´ soukrome´ podnikatelske´ subjekty profitujıćı´ z ilega´lnı´ho vyuzˇ´ıvańı´ praće lacineˇjsˇ´ı o socia´lnı´ a danˇove´ odvody a realitnı´ spekulanti, vyuzˇ´ıvajıćıćh nestabilnı´ bytove´ situace obyvatel v lokaliteˇ Janov. V dalsˇ´ım postupu se zameˇrˇujeme na spolupraći subjektu˚ ve vla´dnı´ sfe´rˇe a na´sledneˇ na socia´lnı´ praktiky kazˇde´ho ze zućˇastneˇnyćh subjektu˚, zahrnutyćh do nasˇeho etnograficke´ho vy´zkumu. Da´le pojedna´me o praktikaćh subjektu˚ v nevla´dnı´ sfe´rˇe, ktere´ pojı´ma´me jako mı´sta multi-loka´lnı´ho vy´zkumu. SPOLUPRAĆE JEDNOTLIVYĆH SLOZˇEK RˇI´DICI´HO SYSTE´MU: KOMUNITNI´ PLAŃOVAŃI´ V dobeˇ nasˇeho vy´zkumu spolupraće jednotlivyćh subjektu˚ directing syste´mu reagovala na komplexnı´ prova´zanost problematiky socia´lnı´ho vyloucˇenı´. V pru˚beˇhu vy´zkumu se uka´zalo, zˇe ke spolupraći jednotlivyćh subjektu˚ dosˇlo veˇtsˇinou azˇ po medializovanyćh nepokojıćh v Janoveˇ v listopadu roku 2008 a po zarˇazenı´ lokality na seznam vyloucˇenyćh lokalit vedeny´ vla´dnı´ Agenturou pro socia´lnı´ zacˇlenˇovańı´ v romskyćh lokalitaćh v lednu 2009. Jak jsme uka´zali v textu Materia´lnı´ past (Tosˇner et. al. 2010a), situace se na sı´dlisˇti zacˇala horsˇit jizˇ prˇed mnoha lety, ale v pru˚beˇhu teˇchto let spı´sˇe docha´zelo k prˇehlı´zˇenı´ tohoto vy´voje. Jednotlivı´ poskytovatele´ sluzˇeb sice v lokaliteˇ


pu˚sobili, ale bez za´jmu a sˇirsˇ´ı spolupraće. Informa´tor z o.s. Libusˇe v tomto kontextu uva´dı´ fakt, zˇe na poradnı´m sboru Rady meˇsta se o proble´mech veˇdeˇlo. Zesı´lena´ potrˇeba stabilizace pomeˇru˚ na sı´dlisˇti vedla v roce 2009 k rozvoji tzv. komunitnı´ho plańovańı´. Informant potvrdil, zˇe by komunitnı´ plańovańı´ meˇlo by´t dokoncˇeno do konce roku 2009. ´P Jak na´m bylo rˇecˇeno nasˇ´ı informantkou z U v Mosteˇ, podmıńkou spolupraće je existence loka´lnı´ho partnerstvı´ Mostu a Litvıńova, ktere´ umozˇnˇuje spolupraći subjektu˚ na komunitnı´m plańovańı´ realizovat. Do komunitnı´ho plańovańı´ jsou zahrnuti: • • • • • • • •

Meˇstska´ spra´va ´ P Most U Odbor socia´lnı´ pećˇe Agentura pro socia´lnı´ zacˇlenˇovańı´ jako poradnı´ orgań rady meˇsta Osadnı´ vy´bor jako poradnı´ orgań meˇsta Meˇstska´ policie Neziskove´ organizace pu˚sobıćı´ v lokaliteˇ (o.s. Libusˇe, Charita Most) Rekvalifikacˇnı´ a praći zprostrˇedkova´vajıćı´ agentury

Informantka, ktera´ je poveˇrˇena vedenı´m projektu, poznamenala, zˇe meˇsto Litvıńov prˇistoupilo k tvorbeˇ komunitnı´ho plańovańı´ znacˇneˇ pozdeˇ (na rozdı´l trˇeba od Mostu) v cˇervnu roku 2009. Podle nasˇich informacı´ byl v rˇ´ıjnu 2009 hotov 1. na´vrh komunitnı´ho plańu rozvoje socia´lnıćh a souvisejıćıćh sluzˇeb meˇsta Litvıńova na roky 2010– 2013 a byl prˇipraven na besedu s obcˇany, kterˇ´ı mohou vzna´sˇet dotazy a na´mitky. Kompletnı´ verze meˇla by´t prˇijata do konce roku 2009. Beˇhem nasˇeho vy´zkumu jsme zjistili, zˇe neˇktere´ neziskove´ subjekty se pokousˇely na´vrh komunitnı´ho plańovańı´ prosadit jizˇ drˇ´ıve, ale narazily na neza´jem radnice.1 Projekt Budoucnost pro Janov je povazˇovań za ´ P v Mosteˇ a meˇsta modelovy´. Vznika´ ve spolupraći U Litvıńova za sta´tnı´ spra´vu, Charita Most a o.s. Libusˇe za NGO a agentury zprostrˇedkova´vajıćı´ praći. Z ESF bylo na ´P tento projekt vycˇleneˇno 8 mil. a podle informantky z U v Mosteˇ v neˇm ma´ dojı´t k prosˇkolenı´ 400 romskyćh oby´ P a tato cı´lova´ skupina vatel pomocı´ jedne´ pracovnice U je charakterizovańa jako ti, co jizˇ prosˇli rekvalifikacˇnı´mi kursy, ale jsou sta´le bez praće, ti, kterˇ´ı byli opakovaneˇ prˇistizˇeni prˇi praći na cˇerno atd. Cı´lem je nava´zańı´ delsˇ´ı spolupraće a navozenı´ „nove´ motivace“. Tento projekt se ma´ vza´jemne´ doplnˇovat s Individua´lnı´m akcˇnı´m plańem. 1 Soucˇasna ´ jednańı´ jsou protknuta jak odlisˇny´mi prioritami jednotlivyćh subjektu˚, tak cˇasto i osobnı´mi neshodami. K jednańı´ bylo prˇizvańo i o.s. Spolecˇny´ zˇivot. Pu˚sobenı´ tohoto sdruzˇenı´ je pro meˇsto problematicke´, protozˇe podle zastupitelu˚ meˇsta jde jeho snaha proti cı´lu˚m meˇsta. Pry´ se nesnazˇ´ı o odstraneˇnı´ prˇ´ıcˇin socia´lnı´ho vyloucˇenı´, ale ha´jı´ za´jmy jednotlivyćh lidı´ v kauzaćh proti meˇstu, jeho praće je advokaciı´. At’ uzˇ si o jeho cˇinnosti myslı´ kdokoliv cokoliv, o.s. Spolecˇny´ zˇivot podle nasˇich zjisˇteˇnı´ poskytuje ućˇinnou pra´vnı´ pomoc jednotlivy´m ohrozˇeny´m domaćnostem. Jeho prˇedstavitel se v lokaliteˇ mezi obyvateli teˇsˇ´ı ućteˇ a respektu. Pokud by se strany snazˇily o prˇiblı´zˇenı´ cı´lu˚, mohlo by by´t sdruzˇenı´ plnohodnotny´m participantem projektu Budoucnost pro Janov.

´ LNI´HO VYLOUCˇENI´ TOSˇNER M., ET AL.: PRU˚MYSL SOCIA

Realizace toho projektu probı´ha´ od cˇervna 2009, prˇicˇemzˇ obecneˇ jeho hlavnı´mi aktivitami ma´ by´t:

• • • •

• •

Vytvorˇenı´ poradenske´ho pracovisˇteˇ pro cı´lovou skupinu Oslovenı´ cı´lovyćh skupin k ućˇasti na projektovyćh aktivitaćh Vstupnı´ screening k navrzˇenı´ dalsˇ´ıho postupu praće s cı´lovou skupinou Motivacˇnı´ a aktivacˇnı´ programy pro cı´lovou skupinu, programy zı´ska´vańı´ socia´lnıćh dovednostı´, vcˇetneˇ financˇnı´ gramotnosti Realizace programu˚ profesnıćh dovednostı´ pro cı´lovou skupinu Zprostrˇedkovańı´ zameˇstnańı´2

Zvla´sˇtnı´m participantem je agentura zprostrˇedkova´vajıćı´ praći. Nebylo na´m sdeˇleno, jaka´ konkre´tnı´ agentura se bude v tomto projektu angazˇovat. Mu˚zˇeme jen doufat, zˇe jı´m bude vı´teˇz neˇjake´ verˇejne´ zaka´zky, protozˇe cele´ zneˇnı´ a zadańı´ projektu uverˇejneˇno nenı´. Nedocˇteme se tak o konkre´tnı´m rozlozˇenı´ pravomocı´ a u´kolu˚ mezi jednotlive´ subjekty. Teˇzˇko si pak mu˚zˇeme prˇedstavovat, jak vypada´ plneˇnı´ teˇchto aktivit v praxi a ky´m. Opeˇt prˇipomıńa´me, zˇe tento projekt a jeho realiza´torˇi disponujı´ s cˇa´stkou 8 mil. korun. Mu˚zˇeme prˇedpokla´dat, zˇe tyto penı´ze jsou distribuovańy dle potrˇeby lokality, ale nema´me zˇa´dne´ informace o tom, do jakyćh aktivit a na´kladu˚ penı´ze plynou. Obyvatele´ Janova jsou vu˚cˇi komunitnı´mu plańovańı´ spı´sˇe skepticˇtı´, nebot’ prˇicha´zı´ podle mnohyćh vy´poveˇdı´ pozdeˇ. Lide´ sice zpozorovali, zˇe za poslednı´ dobu se skutecˇneˇ /uvneˇco deˇje. Opatrˇenı´ rozvı´jena´ azˇ po dramatizaci situace na podzim roku 2008 jsou neˇktery´mi akte´ry v lokaliteˇ povazˇovańa za alibisticke´ gesto. Komunitnı´ plańovańı´ je vsˇak otevrˇeno prˇipomıńka´m na verˇejne´ besedeˇ. Ota´zkou samozrˇejmeˇ zu˚sta´va´, do jake´ mı´ry budou prˇipomıńky brańy a zapracova´vańy do za´veˇrecˇne´ verze projektu. Projekt Budoucnost pro Janov zu˚sta´val v dobeˇ vy´zkumu zatı´m pro obyvatele Janova nezna´mou agendou. Nikdo o neˇm v dobeˇ nasˇeho vy´zkumu (cˇervenec 2009) neslysˇel, natozˇ aby snad tusˇil, v cˇem jeho realizace spocˇ´ıva´ a jake´ vyuzˇ´ıva´ na´stroje. Vy´stupem projektu Budoucnost pro Janov ma´ by´t soubor praktickyćh postupu˚, ktere´ by meˇly by´t rozvı´jeny v jednotlivyćh slozˇkaćh sta´tnı´ spra´vy a neziskovyćh organizacıćh. Du˚raz je kladen na individua´lnı´ postupy OSP ´ P. Koncept socia´lnı´ho vyloucˇenı´ je zde aplikovań a U zpu˚sobem, dı´ky neˇmuzˇ se mezi vnı´mańı´m problematiky Janova a problematiky socia´lnı´ho vyloucˇenı´ utvorˇilo pomyslne´ rovnı´tko. Udrzˇovańo je ovsˇem take´ nahlı´zˇenı´ na lokalitu skrze kategorii etnicity. V oficia´lnıćh prohla´sˇenıćh je mozˇne´ identifikovat pojı´mańı´ lokality z hlediska prˇestupku˚ a orgańu˚ cˇinnyćh v trestnıćh rˇ´ızenıćh (Vasˇa´t 2010). 2 http://portal.mpsv.cz/sz/local/mo info/projekty/partnerske. Vyhleda ´ no 16. 8. 2009

19

Dle nasˇich zjisˇteˇnı´ je problematika Janova pojı´mańa prˇ´ılisˇ u´zce. Socia´lnı´ vyloucˇenı´ je jen jednou z vıće prˇ´ıcˇin, ktere´ utva´rˇejı´ specificky´ ra´z Janova. Nezanedbatelny´mi faktory pu˚sobıćı´mi v Janoveˇ jsou naprˇ´ıklad migrace cˇi pu˚sobenı´ subjektu˚ directing syste´mu v ra´mci soukrome´ho sektoru v podobeˇ vy´voje trhu nemovitostı´, jak jsme uka´zali v cˇlańku Materia´lnı´ past. Tyto procesy nejsou v praktickyćh postupech projektu Budoucnost pro Janov zohlednˇovańy. V cˇervenci 2009, v dobeˇ nasˇeho vy´zkumu, nebyla vytvorˇena zˇa´dna´ koncepce, ktera´ by reagovala na sˇirsˇ´ı prˇ´ıcˇiny, ktere´ zpu˚sobujı´ vznik socia´lnı´ho napeˇtı´. Projekty jako Budoucnost pro Janov by meˇly nabı´zet ućˇinne´ koncepce pro rˇesˇenı´ problematiky socia´lnı´ho vyloucˇenı´. Dotace z evropskyćh fondu˚ jsou zdrojem, ktery´ umozˇnˇuje realizaci teˇchto konceptu˚ v praxi. Hrozı´ vsˇak, zˇe dotace na podporu projektu˚ mu˚zˇe vstrˇebat samotna´ agenda jednotlivyćh subjektu˚ spolupracujıćıćh uvnitrˇ rˇ´ıdicı´ho syste´mu bez vy´znamne´ho ovlivneˇnı´ celkove´ situace. JEDNOTLIVA´ MI´STA RˇI´DICI´HO SYSTE´MU Do aktivit budoucnost pro Janov jsou zapojeny ru˚zne´ subjekty rˇ´ıdicı´ho syste´mu, na ktere´ se v na´sledujıćıćh oddı´lech zameˇrˇ´ıme blı´zˇe. Prvnı´ budou prˇedstaveny odbory sta´tnı´ spra´vy v kontextu jejich projektu˚. V druhe´m oddı´lu se zameˇrˇ´ıme na nevla´dnı´ slozˇku rˇ´ıdicı´ho syste´mu. I. STA´TNI´ SPRA´VA: V na´sledujıćıćh oddı´lech jsou presentovańa mı´sta rˇ´ıdicı´ho syste´mu ve sta´tnı´ spra´veˇ. Prˇedkla´da´me zde informace, ktere´ jsme nashroma´zˇdili beˇhem vlastnı´ho tereńnı´ho vy´zkumu. ODBOR

´LNI ĆH VE ˇCI ´ SOCIA

(OSV)

Informace z OSV na´m poskytovalo vedenı´ OSV. Kriticka´ situace dle vyja´drˇenı´ OSV souvisı´ se vznikem nove´ bytove´ situace v souvislosti s privatizacı´ bytove´ho fondu, ke ktere´mu meˇsto u´dajneˇ prˇistoupilo na popud Janovskyćh obyvatel. Prˇi privatizaci vsˇak meˇsto nedoka´zalo zabrańit vstupu spekulativnıćh realitnıćh kancela´rˇ´ı a fyzickyćh osob na trh, ktere´ cˇa´st bytove´ho fondu odkoupily. Vedenı´ OSV tak potvrdilo nasˇe zjisˇteˇnı´ uvedene´ vy´sˇe, zˇe za zhorsˇenı´m situace v lokaliteˇ stojı´ realitnı´ spekulace (viz Tosˇner et al. 2010a). Oficia´lnı´ diskursy vsˇak na prvnı´m mı´steˇ uva´deˇjı´ proble´m tzv. zneuzˇ´ıvańı´ socia´lnıćh da´vek.3 Z tohoto du˚vodu jsme se zameˇrˇili na praxi spojenou s vyplaćenı´m da´vek na OSV. Ten zaha´jil program Minimalizace zneuzˇ´ıvańı´ socia´lnıćh da´vek, jehozˇ pilotnı´ verzi spustila Radnice meˇsta Litvıńov ve spolupraći s U´rˇadem praće a Krajsky´m u´rˇadem jizˇ na jarˇe 2008. V ra´mci pilotnı´ho projektu byly da´vky vyplaćeny v 70 % stravenkami a zbylyćh 30 % v hotovosti. V dobeˇ 3 Termıń „zneuz ˇ´ıvańı´ socia´lnıćh da´vek“ je ovsˇem velmi va´gneˇ definovań. Cˇasto je pobı´rańı´ za´konnyćh da´vek samo, prˇes jejich rˇa´dne´ uzˇ´ıvańı´, oznacˇovańo tı´mto termıńem. Bylo by trˇeba zameˇrˇit se podrobneˇji na ekonomiku domaćnostı´ pobı´rajıćıćh socia´lnı´ da´vky. V nasˇem vy´zkumu pro takove´ sˇetrˇenı´ vsˇak nebyl prostor.

20

nasˇeho vy´zkumu, uzˇ byl projekt zcela v provozu a vyplaćenı´ da´vek bylo zmeˇneˇno na 65 % ve stravenkaćh a 35 % v hotovosti. Prˇ´ıjemce da´vek si vsˇak mu˚zˇe zazˇa´dat o zmeˇnu pomeˇru v individua´lnı´m nastavenı´ a ve stejne´m meˇsıći je na´sledneˇ vystaveno rozhodnutı´ o zmeˇneˇ pomeˇru. Individua´lnı´ zmeˇna pomeˇru pak nenı´ zohlednˇovańa jako prˇ´ıjem. To je vy´hoda oproti da´vka´m socia´lnı´ podpory, ktere´ se jako prˇ´ıjem zapocˇ´ıta´vajı´, a snizˇujı´ tak vy´sˇi da´vek v hmotne´ nouzi. Po zavedenı´ pilotnı´ho projektu vyda´vańı´ da´vek formou stravenek se pocˇet klientu˚ snı´zˇil o 300 lidı´. OSV hodnotil projekt jako velmi dobrˇe nastartovany´, acˇkoli vznikaly rozpory s koncepcı´ ochrany lidskyćh pra´v. V souvislosti s tı´mto poklesem OSV zavedl opatrˇenı´ proti klientu˚m, kterˇ´ı si po zavedenı´ stravenek sve´ da´vky nevybı´rali jednak z du˚vodu, zˇe pro klienty ztratily hodnotu, cˇasteˇji to vsˇak odkazovalo na pobı´rańı´ neprˇiznanyćh prˇ´ıjmu˚ z praće na cˇerno. Program aktivnı´ politiky zameˇstnanosti formou navy´sˇenı´ pocˇtu povinnyćh na´vsˇteˇv na u´rˇadeˇ usiloval o omezenı´ nelega´lnıćh prˇ´ıjmu˚ ze zameˇstnańı´ bez smluvnı´ho zajisˇteˇnı´. Pobı´rańı´ prˇ´ıjmu prˇi soucˇasne´m uzˇ´ıvańı´ da´vek je prˇ´ıkladem jejich zneuzˇ´ıvańı´. Jak jizˇ bylo nastıńeˇno, OSV uplatnˇuje protidluhovou politiku. Socia´lnı´ pracovnıći soustavneˇ vyzy´vajı´ klienty k sepisovańı´ spla´tkovyćh kalenda´rˇu˚ pro splaćenı´ dluhu˚ vu˚cˇi meˇstu. Tuto nabı´dku vyuzˇilo vsˇak jen minimum klientu˚. Dosˇlo i k vyhla´sˇenı´ dvoumeˇsıćˇnı´ amnestie pro dluzˇnı´ky (platnost do konce kveˇtna 2009), ktera´ spocˇ´ıvala v odpusˇteˇnı´ pena´le, pokud dluzˇnı´k uhradı´ svu˚j dluh nebo s meˇstem sepı´sˇe spla´tkovy´ kalenda´rˇ. V opacˇne´m prˇ´ıpadeˇ bude zaha´jena exekuce. Bohuzˇel beˇhem dvou meˇsıću˚ te´to mozˇnosti, dle slov vedoucı´ OSV, vyuzˇilo pouze minimum klientu˚: „myslı´ si, zˇe jsou nedotknutelnı´ “ komentuje. O zaha´jenı´ exekucı´ rozhodlo vedenı´ meˇsta jizˇ za starosty Sˇt’ovıćˇka a soucˇasne´ vedenı´ starosty Vola´ka vyja´drˇilo za´meˇr v exekucıćh pokracˇovat. Praktiky kolem exekucı´ nebylo mozˇno v nasˇem vy´zkumu detailneˇji prozkoumat. Nove´ exekuce byly zapocˇaty k 1. cˇervnu 2009. Meˇsto take´ v ra´mci novely za´kona 111/2006 Sb., z pocˇa´tku roku 2009, zrˇ´ıdilo od cˇervna 2009 mozˇnost urcˇite´ho prˇivy´deˇlku k socia´lnı´m da´vka´m – prˇ´ıspeˇvku na zˇivobytı´, a to tzv. institut verˇejne´ sluzˇby. Nezameˇstnanı´ klienti, kterˇ´ı jsou prˇ´ıjemci prˇ´ıspeˇvku na zˇivobytı´, musı´ OSV vykazovat urcˇitou aktivitu, kterou se snazˇ´ı o zvy´sˇenı´ vlastnı´ho prˇ´ıjmu naprˇ. plneˇnı´m povinnostı´ uchazecˇe o zameˇstnańı´, dobrovolnickou pracı´ a vy´konem verˇejneˇ prospeˇsˇnyćh pracı´ ve zneˇnı´ za´kona 111/2006 Sb. Klientu˚m, kterˇ´ı zˇa´dnou takovou aktivitu nevykona´vajı´, se da´vky po pu˚l roce kra´tı´, maxima´lnı´ je zkraćenı´ azˇ na existencˇnı´ minimum. Minima´lnı´ pocˇet odpracovanyćh hodin v ra´mci institutu verˇejne´ sluzˇby je 20 hodin za meˇsıć, klient navıć mu˚zˇe odpracovat dalsˇ´ıch 10 hodin a za neˇ pak zı´skat bonusove´ zvy´hodneˇnı´. Pracovnı´ na´plnı´ teˇchto lidı´ je pak sbeˇr odpadku˚ nebo jine´ u´klidove´ praće ve meˇsteˇ. Starosta Vola´k v porˇadu Ma´te slovo 3. 9. 2009 zminˇoval azˇ 770 vytipovanyćh klientu˚ OSV, kterˇ´ı by meˇli tuto sluzˇbu vyuzˇ´ıt, do te´to doby se prˇihla´silo 340 lidı´, ale pouze 170 lidı´ opravdu zacˇalo pracovat v ra´mci institutu verˇejne´ sluzˇby.


V souvislosti se zavedenı´m praxe socia´lnı´ho sˇetrˇenı´ se zvy´sˇily i na´roky na vzdeˇlańı´ pracovnı´ku˚ OSV. Dle jeho vedenı´ byli zameˇstnanci drˇ´ıve prˇeva´zˇneˇ absolventi ekonomickyćh, pedagogickyćh a socia´lnı´ oboru˚ strˇednıćh sˇkol. Od roku 2007 byli nuceni doplnit si vysokosˇkolske´ vzdeˇlańı´. Ohledneˇ celkove´ informovanosti a znalosti persona´lu za´kona o pomoci v hmotne´ nouzi, vedenı´ nepochybuje. Tvrdı´, zˇe pracovnıći jsou velmi dobrˇe vysˇkoleni na to, aby veˇdeˇli, jak klientu˚m poradit.4 Agenda je u´dajneˇ administrativneˇ zbytecˇneˇ na´rocˇna´ a vy´pocˇet da´vek je komplikovany´. Mu˚zˇe by´t proveden pouze v programu k tomu urcˇene´m. Vedenı´ upozornˇuje na prˇetı´zˇenost pracovnı´ku˚ OSV, a proto by uvı´talo rozsˇ´ırˇenı´ pracovnıćh mı´st na odboru. V roce 2009 prˇipadalo azˇ 120 prˇ´ıpadu˚ na pracovnı´ka. Idea´lnı´ pocˇet prˇ´ıpadu˚ by, dle jejich na´zoru, byl kolem 75 prˇ´ıpadu˚. OSV se jizˇ dnes skla´da´ dohromady ze trˇ´ı pracovisˇt’, ktera´ jsou kapacitneˇ naplneˇna´. V roce 2008 byl celkovy´ pocˇet pracovnı´ku˚ 33, v letosˇnı´m roce je to uzˇ 43 pracovnı´ku˚. Klientu˚ vsˇak sta´le prˇiby´va´. V brˇeznu 2009 prˇisˇlo 9 lidı´ jen z Mostu. Pru˚meˇrneˇ se agenda navysˇuje cca o osm lidı´ meˇsıćˇneˇ. Do meˇsta se steˇhujı´ i lide´ z jinyćh lokalit naprˇ. Chomutov cˇi Jirkov. Ti si ale veˇtsˇinou nemeˇnı´ sve´ trvale´ bydlisˇteˇ, a tudı´zˇ nepobı´rajı´ da´vky na OSV v Litvıńoveˇ. Co se tyćˇe chovańı´ klientu˚ OSV, nedosˇlo zatı´m k va´zˇneˇjsˇ´ımu napadenı´ pracovnı´ku˚, ale pouze k neˇkolika prˇestupku˚m spı´sˇe slovnı´ho razˇenı´. Pracovnıći u prˇepa´zˇek jsou vsˇak vybaveni tı´snˇovy´mi tlacˇ´ıtky. K nedorozumeˇnı´ docha´zı´ v prˇ´ıpadech, kdy klienti cha´pou OSV jako hlavnı´ho cˇinitele ve vyplaćenı´ da´vek, acˇkoliv jak tvrdı´ vedenı´: „My jsme azˇ poslednı´ sˇtace, a platı´me azˇ to, co jim chybı´. Myslı´ si, zˇe jsme prvnı´.“ OSV doplaćı´ klientu˚m socia´lnı´ da´vky azˇ po prˇedańı´ jinyćh podpor a konecˇne´m urcˇenı´ vy´sˇe prˇ´ıspeˇvku v ra´mci prˇ´ıjmu˚ klienta. Pomoc v hmotne´ nouzi, kterou OSV vyplaćejı´, je to, co chybı´ do vy´sˇe zˇivotnı´ho minima, pokud jsou odecˇteny vesˇkere´ ostatnı´ prˇ´ıjmy. Osoby, ktere´ bydlı´ ve zkoumane´ lokaliteˇ a za´rovenˇ jsou klienty OSV, cˇasto napadajı´ jeden z na´stroju˚ za´kona cˇ. 111/2006 Sb., ktery´m je tzv. institut zvla´sˇtnı´ho prˇ´ıjemce. Prˇedevsˇ´ım se domnı´vajı´, zˇe by je odbor o zrˇ´ızenı´ institutu meˇl informovat a vyzˇa´dat si jejich souhlas. V tomto prˇ´ıpadeˇ se jedna´ ze strany obyvatel o neznalost prˇesne´ho zneˇnı´ za´kona: „Souhlas prˇ´ıjemce s ustanovenı´m zvla´sˇtnı´ho prˇ´ıjemce se vyzˇaduje jen v prˇ´ıpadeˇ, zˇe prˇ´ıjemce nemu˚zˇe vy´platu prˇijı´mat; to neplatı´, pokud prˇ´ıjemce vzhledem ke sve´mu zdravotnı´mu stavu nemu˚zˇe podat vyja´drˇenı´ k ustanovenı´ zvla´sˇtnı´ho 4 Prˇesto vsˇak docha ´ zı´ k pochybenı´ prˇi uznańı´ na´roku˚ na da´vky. Na toto pochybenı´ cˇasto poukazuje o.s. Spolecˇny´ zˇivot. OSV vnı´ma´ jeho aktivitu jako kontraproduktivnı´, protozˇe naopak usiluje o celkove´ snı´zˇenı´ pocˇtu zˇadatelu˚ o da´vky v hmotne´ nouzi. Je trˇeba rˇ´ıci, zˇe k tomu docha´zı´ neˇkdy na u´kor pra´vnıćh na´roku˚ klientu˚. Rozhodnutı´ jsou tak meˇneˇna v autoremedurˇe. Je ota´zka, zda uplatnˇovańı´ na´roku˚ nenı´ neˇkdy ambivalentnı´. Spolupraće mezi OSV a o.s. Spolecˇny´ zˇivot tak obcˇas probı´ha´ v neprˇa´telske´ atmosfe´rˇe.


prˇ´ıjemce.“ (za´k. 111/2006 Sb.) Odbor ma´ mozˇnost zrˇ´ıdit institut dle za´kona: „. . . vzˇdy v prˇ´ıpadech, kdyby se vy´platou da´vky prˇ´ıjemci zrˇejmeˇ nedosa´hlo ućˇelu, ktere´mu ma´ da´vka slouzˇit, nebo kdyby tı´m byly posˇkozeny za´jmy osob, v jejichzˇ prospeˇch je prˇ´ıjemce da´vky povinen da´vku pouzˇ´ıvat, nebo nemu˚zˇe-li prˇ´ıjemce vy´platu prˇijı´mat anebo kdyby hrozila ztra´ta bydlenı´ prˇ´ıjemce a s nı´m spolecˇneˇ posuzovanyćh osob. Orgań pomoci v hmotne´ nouzi mu˚zˇe namı´sto prˇ´ıjemce uvedene´ho v odstavci 1 ustanovit zvla´sˇtnı´ho prˇ´ıjemce i z dalsˇ´ıch va´zˇnyćh du˚vodu˚.“ (za´k. 111/2006 Sb.) Takto vymezene´ situace, ve kteryćh, dle zneˇnı´ za´kona, mu˚zˇe dojı´t k zrˇ´ızenı´ institutu, pu˚sobı´ pomeˇrneˇ va´gneˇ, a tı´m poskytujı´ samotne´mu odboru velky´ prostor pro vlastnı´ vy´klad a uplatneˇnı´ tohoto na´stroje v praxi. Prˇedevsˇ´ım pak slovnı´ spojenı´ „zrˇejmeˇ nedosa´hlo. . . “, „. . . i z dalsˇ´ıch va´zˇnyćh du˚vodu˚“, je mozˇno vykla´dat ru˚zneˇ. Oba´va´me se, zˇe nespokojenost neˇkteryćh klientu˚ odboru se zrˇ´ızenı´m tohoto institutu mohla vzniknout pra´veˇ rozdı´lny´m vy´kladem vymezenı´ situacı´ pracovnı´ky OSV a neˇkteryćh klientu˚ odboru. Ti se na´sledneˇ mohou cı´tit aplikacı´ institutu v praxi posˇkozeni. Zajı´mava´ je ovsˇem praxe u klientu˚, kterˇ´ı jsou ubytovańı´ na Ubytovneˇ pro socia´lneˇ neprˇizpu˚sobive´ a v ubytovneˇ Bı´ly´ sloup. Acˇkoli tito klienti propadli na u´plne´ dno socia´lnıćh sluzˇeb, institut zvla´sˇtnı´ho prˇ´ıjemce zde nenı´ uzˇ´ıvań. Vcelku vysoky´ na´jem je vybı´rań zvla´sˇteˇ k tomu urcˇeny´m zameˇstnancem meˇstske´ policie, prˇ´ımo na ubytovneˇ. Tento pracovnı´k zdu˚vodnˇoval dany´ postup nemozˇnostı´ uplatnit institut zvla´sˇtnı´ho prˇ´ıjemce bez souhlasu klienta. To vsˇak podle litery za´kona nenı´ pravda. Je ota´zka, zda je takova´ praxe, prˇi nı´zˇ je vycˇleneˇn zameˇstnanec na tyto u´koly, ekonomicky vy´hodna´. V samotne´ lokaliteˇ Janov je praxe odlisˇna´. OSV zde zrˇ´ıdilo vlastnı´ detasˇovane´ pracovisˇteˇ. DETASˇOVANE´

ˇTE ˇ PRACOVIS

ODBORU

´LNI ĆH VE ˇCI ´ SOCIA

Tato pobocˇka OSV, ktera´ sı´dlı´ prˇ´ımo v lokaliteˇ Janov (Hamerska´ ulice, cˇ. p. 281), byla zrˇ´ızena radnicı´ 11. kveˇtna roku 2009. Podle oficia´lnıćh zdroju˚ je hlavnı´m u´kolem pracovisˇteˇ „pozna´vat a monitorovat situaci v sı´dlisˇti se zameˇrˇenı´m na znevy´hodneˇne´ nebo socia´lneˇ vyloucˇene´ komunity vcˇetneˇ individua´lnı´ socia´lnı´ praće ve 25 vybranyćh, prˇeva´zˇneˇ romskyćh rodinaćh.“5 Je to tedy tereńnı´ praće, kterou vede a organizuje prˇ´ımo meˇsto, cozˇ je v te´to oblasti novinkou, protozˇe do kveˇtna pu˚sobily v tereńu pouze neziskove´ organizace. Dosud totizˇ v lokaliteˇ v ra´mci socia´lnıćh tereńnıćh pracı´ pu˚sobily pouze neziskove´ organizace, v cˇele s Charitou Most, cozˇ pdporovalo na´zor obyvatel, zˇe sta´t se lidmi s teˇmito potrˇebami nezajı´ma´ a nema´ tendenci jim pomoci. 5 http://www.ceskenoviny.cz/zpravy/policiste-posili-sluzebnu-vjanove-od-rijna/391344&id seznam=12003. Vyhledańo 15. 8. 2009.

21

Ty´m detasˇovane´ho pracovisˇteˇ tvorˇ´ı peˇt tereńnıćh pracovnı´ku˚ a koordina´tor, ktery´ je prˇ´ımy´m prostrˇednı´kem mezi detasˇovany´m pracovisˇteˇm a jeho materˇsky´m Odborem socia´lnıćh veˇcı´. Prˇi vy´beˇru tereńnıćh pracovnı´ku˚ se postupuje formou konkursu, prˇicˇemzˇ je kladen du˚raz na strˇedosˇkolske´ nebo vysokosˇkolske´ vzdeˇlańı´ v oboru socia´lnı´ praće. Jako informant na´m poslouzˇil jeden z tereńnıćh pracovnı´ku˚. Ten na´m popsal cˇinnost tohoto pracovisˇteˇ. Prvnı´ meˇsıć sve´ho pu˚sobenı´ prova´deˇli tereńnı´ pracovnıći pouze monitoring prostrˇednictvı´m osobnıćh na´vsˇteˇv v rodinaćh. V te´to chvı´li se vsˇak touto cˇinnostı´ zaby´va´ policejnı´ asistentka MeˇP, ktera´ s detasˇovany´m pracovisˇteˇm sdı´lı´ spolecˇne´ za´zemı´. Idea´lneˇ by se meˇly funkce a cı´le obou subjektu˚ doplnˇovat, ale vzhledem ke kra´tke´mu pu˚sobenı´ obou pracovisˇt’je spolupraće a naplnˇovańı´ spolecˇnyćh cı´lu˚ zatı´m prˇ´ıslibem budoucnosti. Jak je uvedeno v oficia´lnı´m zneˇnı´, osobnı´ socia´lnı´ praće probı´ha´ prima´rneˇ v 25 tzv. proble´movyćh rodinaćh, ktere´ byly vytipovańy beˇhem projektu Nulova´ tolerance, kterou prova´deˇly na jarˇe tohoto roku ve spolupraći OSV a meˇstska´ policie.6 V soucˇasne´ dobeˇ zı´ska´va´ pracovisˇteˇ nove´ klienty z poloviny podle doporucˇenı´ OSV a druha´ polovina klientu˚ docha´zı´ do pracovisˇteˇ z vlastnı´ iniciativy. Podle slov tereńnı´ho pracovnı´ka, pracovisˇteˇ smeˇrˇuje k tomu by´t zcela bezprahove´ vu˚cˇi vsˇem klientu˚m na rozdı´l od Charity Most: „Jo charita, oni jsou ra´di, kdyzˇ jim prˇiby´vajı´ klienti. Jejich prˇ´ıstup mi prˇipada´ neefektivnı´. Hlavneˇ proto, zˇe charita se tva´rˇ´ı svateˇ, ale jde jen o to, zˇe chteˇjı´ mı´t cˇa´rky na seznam, kolika lidem pomohli, i kdyzˇ to trˇeba nedota´hli do konce.“7 Spolupraće mezi Charitou Most v Janoveˇ a detasˇovany´m pracovisˇteˇm OSV te´meˇrˇ neprobı´ha´, prˇesto zˇe nabı´zejı´ stejne´ sluzˇby ve stejne´ lokaliteˇ. Charita Most, na rozdı´l od socia´lnı´ho prˇ´ıstupu OSV, cha´pe situaci na sı´dlisˇti jednoznacˇneˇ etnicky. Detasˇovane´ pracovisˇteˇ podle slov jejı´ho pracovnı´ka zvolilo „prˇ´ıstup po kru˚cˇkaćh“, cozˇ znamena´, zˇe na za´kladeˇ smlouvy s klientem dlouhodobeˇ stanovuje dı´lcˇ´ı cı´le, ktere´ jsou klienti schopni naplnit a dosa´hnout. Tereńnı´ pracovnı´k je posle´ze va´zań slibem mlcˇenlivosti, a to i prˇed pracovnı´ky OSV. Pokud klient aktivneˇ spolupracuje na realizaci cı´lu˚ plańu, je vsˇe v porˇa´dku, pokud ne, nehrozı´ mu zˇa´dne´ sankce, ale zanika´ smlouva mezi nı´m a pracovnı´kem, a tudı´zˇ i vesˇkera´ pomoc s touto smlouvou spojena´. Zde je nutne´ rˇ´ıci, zˇe /uvzˇivotnost tereńnıćh pracovnı´ku˚ by´va´ zhruba okolo peˇti azˇ deseti let. V souvislosti s nizˇsˇ´ı hranicı´ pak vyvsta´va´ ota´zka, zdali si nevytvorˇ´ı klient takovy´ vztah s tereńnı´m pracovnı´kem, zˇe v pozdeˇjsˇ´ı dobeˇ, kdy je nutne´ pracovnı´ka nahradit, je v podstateˇ nemozˇne´ nava´zat na prˇedchozı´ spolupraći a vza´jemnou du˚veˇru. Typicky´mi klienty tereńnıćh pracovnı´ku˚ jsou v drtive´ 6 V ra ´ mci projektu Nulova´ tolerance dosˇlo k prohlı´dka´m 2 014 bytu˚ a cı´lem bylo zmapovańı´ nejveˇtsˇ´ıch proble´mu˚ janovske´ho sı´dlisˇteˇ. Konkre´tnı´ informace byly shromazˇd’ovańy o obyvatelıćh bytu˚, kterˇ´ı narusˇujı´ sousedske´ souzˇitı´; posˇkozujı´ spolecˇny´ majetek; da´vky hmotne´ nouze prohra´vajı´ na automatech nebo utraćejı´ za alkohol cˇi neposı´lajı´ sve´ deˇti do sˇkoly. 7 Informant z rˇad tere ´ nnıćh pracovnı´ku˚, 8. 7. 2009 Litvıńov. Da´le k postupu˚m Charity viz oddı´l Charita Most v tomto textu.

22


veˇtsˇineˇ mnohocˇetne´ rodiny s vysˇsˇ´ım pocˇtem nezletilyćh deˇtı´. Hlavnı´mi proble´my, se ktery´mi se tyto rodiny, prˇeva´zˇneˇ romske´ identity poty´kajı´, jsou proble´my za´sˇkolaćtvı´, neschopnost vyrˇ´ıdit si za´lezˇitosti na u´rˇadech (da´vky hmotne´ nouze, registrace na u´rˇadeˇ praće apod.), dluhy a na´vazne´ exekuce. Mezi dalsˇ´ı agendu patrˇ´ı urcˇovańı´ otcovstvı´, pomoc s rˇesˇenı´m bytove´ situace a v neposlednı´ rˇadeˇ pomoc prˇi vy´beˇru sˇkol ve spolupraći se ZSˇ Litvıńov–Janov. Na ota´zku, jak se snazˇ´ı klienty motivovat k dosazˇenı´ stanovenyćh dı´lcˇ´ıch cı´lu˚, odpovı´da´ tereńnı´ pracovnı´k tak, zˇe se snazˇ´ı pouka´zat na vlastnı´ prˇ´ıklad.8 Dalsˇ´ım obecny´m argumentem tereńnıćh pracovnı´ku˚ v problematice shańeˇnı´ lega´lnı´ho zameˇstnańı´ je, zˇe bez dane´ho pocˇtu odpracovanyćh let nemajı´ na´rok na du˚chod, a nebudou tak mı´t mozˇnost uzˇivit nejen sebe, ale ani svou rodinu. Konkre´tnı´ hodnocenı´ praće a praktik detasˇovane´ho pracovisˇteˇ si zatı´m nemu˚zˇeme dovolit. V dobeˇ nasˇeho vy´zkumu (cˇervenec 2009) pu˚sobilo v lokaliteˇ pouhe´ dva meˇsıće, takzˇe zˇa´dnyćh podstatnyćh u´speˇchu˚ prˇi vsˇ´ı snaze dosa´hnout nemohlo. Vedenı´ odboru, vedoucı´ oddeˇlenı´ socia´lneˇ-pra´vnı´ ochrany deˇtı´ a prevence, povazˇuje tuto cˇinnost za velice praktickou. Vidı´me zde potencia´l v tom, zˇe tereńnı´ pracovisˇteˇ zı´ska´va´ informace prˇ´ımo od Odboru socia´lnıćh veˇcı´. Stojı´ tak uprostrˇed mezi institucı´ sta´tnı´ spra´vy a samotnou lokalitou vcˇetneˇ jejich obyvatel. Mu˚zˇe tak situaci nahle´dnout jak z optiky rˇ´ıdicı´ho syste´mu, tak i z pohledu syste´mu rˇ´ızene´ho. Mu˚zˇe tak aspirovat na celkove´ zkvalitneˇnı´ poskytovanyćh sluzˇeb. Proble´mem vsˇak zu˚sta´va´ selektivnost a kapacitnı´ omezenı´ jeho pu˚sobenı´.

MEˇSTSKA´

POLICIE

LITVIŃOV

Meˇstska´ policie Litvıńov, sı´dlıćı´ v ulici Vodnı´ v Litvıńoveˇ. V nasˇem vy´zkumu figuruje jako soucˇa´st rˇ´ıdicı´ho syste´mu, dı´ky sve´ spolupraći s OSV. MeˇP zı´ska´va´ informace v du˚sledku spolupraće s ostatnı´mi subjekty. Kromeˇ spolupraće s OSV spolupracuje se stavebnı´m odborem meˇsta, cizineckou policiı´, sta´tnı´ policiı´ a cˇa´stı´ neziskovyćh organizacı´. Meˇstska´ policie spada´ pod meˇsto Litvıńov, jejı´m velitelem je pan Zdeneˇk Urban, ktery´ se za´rovenˇ stal nasˇ´ım informantem. Hlı´dky stra´zˇnı´ku˚ podle neˇj probı´hajı´ v Janoveˇ neprˇetrzˇiteˇ. Obecna´ cˇinnost meˇstske´ policie je zameˇrˇena na ochranu bezpecˇnosti osob a majetku, provoz na pozemnıćh komunikacıćh, odhalovańı´ a rˇesˇenı´ prˇestupku˚ a jinyćh pra´vnıćh deliktu˚. Po vyhrocenı´ situace na sklonku roku 2008 pu˚sobe-

8 Informant byl dlouhodobe ˇ nezameˇstnany´, prˇesto se praći snazˇil hledat. Vyćhodisko z krize mu nabı´dla azˇ mozˇnost praće tereńnı´ho pracovnı´ka. Do te´ doby vsˇak se snazˇil zlepsˇit si vzdeˇlańı´ pomocı´ rekvalifikacˇnıćh kursu˚ a jiny´mi zpu˚soby. Proto se domnı´va´me, zˇe zrovna u neˇho je prˇedkla´dańı´ vlastnı´ho prˇ´ıkladu jisteˇ podstatny´m faktorem v motivovańı´ klientu˚. Na druhou stranu uvedeny´ fakt poukazuje na rozvoj sve´bytne´ho odveˇtvı´ trhu praće, jı´mzˇ je poskytovańı´ socia´lnıćh sluzˇeb, tedy syste´mu pru˚myslu socia´lnı´ho vyloucˇenı´, jehozˇ podmıńkou je stabilnı´ prˇ´ıtomnost socia´lneˇ vyloucˇene´ lokality a jejıćh obyvatel.

nı´m radika´lu˚ meˇsto vyhla´silo projekt Nulova´ tolerance.9 Jejı´m cı´lem je, podle velitele, donucenı´ „neprˇizpu˚sobivyćh obcˇanu˚ k respektovańı´ za´kona a plneˇnı´ svyćh povinnostı´ “. Mı´stostarosta Litvıńova, navrhovatel projektu, deklaroval: „Vsˇichni ti, kterˇ´ı nedodrzˇujı´ pravidla, narusˇujı´ souzˇitı´ a posˇkozujı´ majetek v domech a ulicıćh, se budou muset zodpovı´dat (. . . ) neprˇizpu˚sobive´ obcˇany prˇivede k porˇa´dku du˚sledna´ kontrola v ra´mci projektu Nulova´ tolerance.“ Naćˇelnı´k MeˇP nevnı´ma´ lokalitu jako ghetto, ny´brzˇ jako norma´lnı´ sı´dlisˇteˇ, ktere´ se stalo proble´movy´m v pru˚beˇhu poslednıćh trˇ´ı let. Sdeˇlil na´m, zˇe povazˇuje situaci za kulturneˇ-rasisticky zalozˇenou. Situace v Janoveˇ se podle velitele takto vyvı´jela i v du˚sledku chybne´ho centra´lnı´ho rˇ´ızenı´, kde za´konoda´rna´ a vy´konna´ moc selha´vajı´. V neposlednı´ rˇadeˇ ke zlepsˇenı´ situace neprˇispeˇly provokace pocha´zejıćı´ z rˇad prˇ´ıznivcu˚ Deˇlnicke´ strany, ktere´ podle slov informanta sta´ly danˇove´ poplatnı´ky mnoho financı´. S podobny´m za´sahem se zde jesˇteˇ policie nesetkala, ale informant hodnotil za´sah jako prˇimeˇrˇeny´ a u´speˇsˇny´, protozˇe se prˇedesˇlo sˇkoda´m na zdravı´ i na majetku. Chronologicky vidı´ pocˇa´tky proble´mu˚ prˇed rokem 2006, ve ktere´m se do Janova prˇisteˇhovalo mnoho cizıćh rodin. Policie se pokousˇ´ı monitorovat tuto migraci. Do Janova se podle jejich zjisˇteˇnı´ steˇhujı´ lide´ ze Slovenska a z cˇeskyćh meˇst, prˇeva´zˇneˇ Zˇatecka, Mostecka, Strˇednıćh Cˇech a Ostravska. Hlavnı´ du˚vody migrace Romu˚ do lokality jsou podle informanta dva. Prvnı´m je uvolneˇny´ trh s levny´mi byty, druhy´m prˇedstava o prˇezˇ´ıvajıćı´m pru˚myslu, plynoucı´ ze sˇpatne´ informovanosti migrantu˚. Du˚vody komentoval na´sledovneˇ: „. . . no, drˇ´ıv tu byla chemicˇka a sˇachty a ty vlastnily ty byty a poskytovaly je zameˇstnancu˚m. . . jenomzˇe byty potom prˇipadly realitka´m a ty nebraly ohled na ty lidi, ktery´ tam zˇili, a sesteˇhovali tam Romy z cely´ republiky a Slovenska. Vidı´m v tom proble´m hlavneˇ kvu˚li tomu, zˇe ty noveˇ prˇisteˇhovaly´ majı´ jiny´ kulturnı´ na´vyky, a tı´m vznikajı´ neshody . . . “ Za´stupce MeˇP, jako dalsˇ´ı zdroj, uva´dı´ realitnı´ spekulace jako prˇ´ıcˇinu imigrace do lokality. Cˇinnost realitnıćh spekulantu˚ se snazˇ´ı monitorovat, ale nemajı´ prostrˇedky, jak ji ovlivnit (srov. Tosˇner et al. 2010a). Proto se zameˇrˇujı´, vzhledem k priorita´m zastupitelstva na jine´ cı´le, prˇedevsˇ´ım na tzv. zneuzˇ´ıvańı´ socia´lnıćh da´vek. Vzhledem k prˇ´ıcˇina´m napeˇtı´ se v du˚sledku domnı´va´me, zˇe se jedna´ o aktivitu podruzˇnou a v mnoha ohledech problematickou. Meˇstska´ policie vsˇak povazˇuje kontrolu a regulaci 9 Je zajı´mave ´ , zˇe projekt Nulova´ tolerance nema´ zˇa´dny´ programovy´ dokument. Jednalo se o soubor opatrˇenı´, ktere´ meˇly prˇispeˇt k disciplinaci jednańı´ ve verˇejne´m prostoru. Pro nasˇe potrˇeby na´m byly poskytnuty elektronicke´ presentace a pracovnı´ materia´ly vypracovane´ mı´stostarostou Litvıńova Martinem Klikou a naćˇelnı´kem meˇstske´ policie Zdenˇkem Urbanem. Implicitnı´m cı´lem bylo uklidneˇnı´ verˇejne´ho mıńeˇnı´ a vytvorˇenı´ dojmu okamzˇityćh zmeˇn po nepokojıćh v listopadu 2008. Ze se´manticke´ho hlediska nenı´ teˇzˇke´ proka´zat, zˇe slovnı´ spojenı´ „nulova´ tolerance“ znamena´ vposled intoleranci vu˚cˇi jaky´mkoli prˇestupku˚m a deliktu˚m.


23

socia´lnıćh da´vek proble´movyćh obcˇanu˚ za nejdu˚lezˇiteˇjsˇ´ı soucˇa´st sve´ho u´kolu. V janovske´m sı´dlisˇti prova´dı´ kontrolu heren a baru˚ jako prevenci „zneuzˇ´ıvańı´ socia´lnıćh da´vek“. Jakmile zjistı´, zˇe neˇktery´ z prˇ´ıjemcu˚ socia´lnıćh da´vek hraje automaty, pije v baru alkohol nebo paćha´ jaky´koliv prˇestupek cˇi trestny´ cˇin, je okamzˇiteˇ zkontrolovań cˇi odvezen na policejnı´ stanici, kde je obvineˇn ze zneuzˇ´ıvańı´ da´vek, a prˇ´ıpadneˇ sankcionovań jejich odebrańı´m. Dı´ky te´to hrozbeˇ se situace v soucˇasne´ dobeˇ v Janoveˇ relativneˇ zklidnila, nebot’ meˇstska´ policie prova´dı´ neprˇetrzˇity´ dozor a vyjı´zˇdı´ i k drobny´m uda´lostem. Naćˇelnı´k MeˇP to vyjadrˇuje slovy: „letı´ pu˚llitr a jedem“. Pro ućˇely zesı´lenı´ kontrol bylo zrˇ´ızeno detasˇovane´ pracovisˇteˇ MeˇP prˇ´ımo v Janoveˇ. Jako takove´ ma´ slouzˇit „k potı´rańı´ delikventnı´ho chovańı´ v lokaliteˇ Janov“. Svy´m sı´dlem v ulici Hamerska´ je jen pa´r desı´tek metru˚ od lokality. Charakterem vsˇak nenahrazuje plnohodnotnou sluzˇebnu se stra´zˇnı´ky, ale spı´sˇe zde jde o poradenskou sluzˇbu cˇi mu˚zˇe slouzˇit jako ohlasˇovna. Prostory jsou sdı´leny s Detasˇovany´m pracovisˇteˇm OSV. Zameˇstnancem detasˇovane´ho pracovisˇteˇ MeˇP je policejnı´ asistentka, ktera´ ma´ zprostrˇedkovat komunikaci mezi obcˇany a sta´tnı´m orgańem. Podle´ha´ prˇ´ımo veliteli litvıńovske´ meˇstske´ policie, spolupracuje take´ s policiı´ CˇR (viz nı´zˇe). V situaci se zameˇstnankyneˇ orientuje dobrˇe, protozˇe ma´ dlouholete´ vlastnı´ zkusˇenosti s Janovem a jeho obyvateli a neˇkolik let prˇedtı´m pracovala jako tereńnı´ pracovnı´k Charity Most. Sama na´m prozradila, zˇe lokalitu nebere jako „ghetto“, ale vnı´ma´ ho jako „norma´lnı´ sı´dlisˇteˇ“, ve ktere´m je neˇkolik proble´movyćh rodin cˇi bara´ku˚, tudı´zˇ prostor lokality nepovazˇuje za homogennı´: „. . . nejlepsˇ´ı cˇtvrt’ sou Kopisty, Lucˇnı´ a U Lesa. . . zato u eFka, tam byli toulenˇaći a neprˇizpu˚sobivy´ cigańi, ale ty sou ted’ v UNU nebo na Sloupu. . . “ Jako hlavnı´ proble´my zde vidı´ vysokou mı´ru nezameˇstnanosti, nı´zkou vzdeˇlanost, prˇisteˇhovalce a vza´jemne´ potycˇky mezi lidmi. Konkre´tneˇ to jsou rozpory kvu˚li deˇtem a jejich chovańı´ (vznik „gangu˚“), odpadku˚m a jejich u´klidu. Podle informantky je proble´mem naru˚stajıćı´ pocˇet hospod a automatu˚ v nich, protozˇe lide´ by se chteˇli bavit, ale mı´stnı´ prostrˇedı´ jim to nedovoluje. Tı´m samozrˇejmeˇ nara´zˇ´ı na nı´zkou mozˇnost kulturnı´ho vyzˇitı´ pro mlade´, kterˇ´ı se pak cˇasto uchylujı´ k tra´venı´ cˇasu v prostrˇedı´ patologickyćh jevu˚. Dalsˇ´ı prˇ´ısun informacı´ pro ućˇely MeˇP z lokality zajisˇt’uje noveˇ zrˇ´ızena´ mobilnı´ stanice MeˇP Litvıńov v lokaliteˇ Janov.10 Da´le k informovanosti policie nemaly´m dı´lem prˇispı´vajı´ te´zˇ obyvatele´ prostrˇednictvı´m e-mailu˚ a telefona´tu˚. Neˇkterˇ´ı z domovnı´ku˚ jsou od dubna 2009 prˇ´ımo poveˇrˇeni MeˇP Litvıńov k informovańı´ o deˇnı´ na sı´dlisˇti. K tomu je MeˇP Litvıńov vybavila mobilnı´mi prˇ´ıstroji. MeˇP v Litvıńoveˇ dı´ky teˇmto aktivita´m disponuje

pomeˇrneˇ podrobny´mi informacemi o situaci v Janoveˇ. Da´le vyuzˇ´ıvajı´ kontaktu˚ s OSV, prˇicˇemzˇ proble´movou rodinu zkontrolujı´, zjistı´ o nı´ na´lezˇite´ informace, a je - li neˇco v neporˇa´dku, odboru OSV za´lezˇitost prˇedajı´. Za dobu od listopadu 2008 do brˇezna 2009 to bylo ve 126 prˇ´ıpadech. V praxi se MeˇP zameˇrˇuje na kontroly bytu˚ (zkontrolovańo 2 014 bytu˚), na proble´move´ rodiny (24 prˇ´ıpadu˚), vy´skyt toxikomanu˚ v pra´zdnyćh bytech, informacˇnı´ cˇinnost pro obcˇany a da´le take´ kontrolou psu˚. Hlı´dky byly take´ v poslednıćh meˇsıćıćh posı´leny, byla jim modernizovańa vy´stroj a byly vybaveny pojı´zdnou meˇstskou sluzˇebnou. Byl „vyhla´sˇen boj“ s narusˇovańı´m nocˇnı´ho klidu, jak v sousedskyćh neshodaćh, tak prˇedevsˇ´ım v okolı´ za´bavnıćh klubu˚ v Hamerske´ ulici (Casino a Calypso). Zde jsou preventivneˇ nebo prˇi drobne´ za´mince nasazovańi teˇzˇkoodeˇnci i psovodi. Do jiste´ mı´ry to mu˚zˇeme cha´pat jako demonstraci sı´ly.11 Policie se snazˇ´ı monitorovat „socia´lneˇ patologicke´ jevy“, jako jsou toxikomanie, prostituce a lichva. U drogove´ problematiky se monitoruje podle sbeˇru pouzˇityćh injekcˇnıćh strˇ´ıkacˇek, avsˇak neexistujı´ vyhraneˇne´ lokality, kde by se toxikomani zdrzˇovali. Tento proble´m je rozsˇ´ırˇen podle velitel MeˇP plosˇneˇ. Drˇ´ıve zde byly evidovańy prˇ´ıpady tzv. „cˇichacˇu˚“. Dnes je rozsˇ´ırˇeno uzˇ´ıvańı´ tvrdyćh drog jako pervitin cˇi heroin. V prˇ´ıpadeˇ prostituce zaznamenali policisti v roce 2009 trˇi prˇ´ıpady obteˇzˇovańı´ se sexua´lnı´m podtextem. U lichvy jde prˇedevsˇ´ım o skryty´ jev, ktery´ lze velice teˇzˇko kontrolovat a je prˇeda´vań Policii CˇR.12 Velitel MeˇP si steˇzˇuje na prˇiby´vańı´ prˇ´ıpadu˚ pu˚jcˇek od pra´vnickyćh osob (naprˇ. Home Credit cˇi Provident), tedy na sta´tem tolerovanou lega´lnı´ lichvu, ktera´ sra´zˇ´ı domaćnosti na ekonomicke´ dno. Informant take´ potvrdil prˇ´ıtomnost neˇkolika rodinnyćh romskyćh klanu˚ organizujıćıćh prostituci a distribuci drog. Zvla´sˇteˇ pak prostituce je ućˇinkem blı´zkosti hranice s Neˇmeckem. Loka´lnı´ pasaći tak vozı´ zˇeny do teˇchto mı´st, tzv. na trasu. Z antropologicke´ho hlediska lze prˇedpokla´dat, zˇe tyto ilega´lnı´ cˇinnosti vytva´rˇejı´ vlastnı´ struktury a prˇedstavujı´ tak kolektivnı´ho akte´ra pu˚sobıćı´ho v lokaliteˇ. Konkre´tnı´ struktura teˇchto skupin pro na´s zu˚sta´va´ nezna´ma´. V neˇkteryćh prˇ´ıpadech je za´kladem rodinny´ organizacˇnı´ princip, ovsˇem struktura mu˚zˇe by´t i sˇirsˇ´ı. MeˇP nedisponuje opra´vneˇnı´m proti te´to cˇinnosti zakrocˇit, a tak ji toleruje. Nicmeńeˇ si je veˇdoma velkyćh vy´deˇlku˚ a statusu urcˇityćh jedincu˚ vyjadrˇovane´ho luxusnı´mi auty. Fakt, zˇe neˇkterˇ´ı v teˇchto autech jezdı´ pro socia´lnı´ da´vky, je z hlediska neromskyćh obyvatel vnı´mań jako neuveˇrˇitelna´ drzost „Cigańu˚“ dosveˇdcˇujıćı´ jejich asocia´lnost. Tento fakt je na´sledneˇ zobecneˇn a prˇetvorˇen v stereotypizujıćı´ obraz Romu˚ v lokaliteˇ jakozˇto zlocˇincu˚ a nemora´lnıćh osob. MeˇP o krimina´lnıćh praktikaćh vı´, ale je vu˚cˇi nim „bez-

10 Jedna ´ se o doda´vkovy´ vu˚z s administrativnı´m vybavenı´m vcˇetneˇ vy´pocˇetnı´ techniky, ktery´ v ulicıćh Janova pu˚sobı´ od 22. 6. 2009. Ta se hned v tak kra´tke´ dobeˇ, podle velitelovyćh slov, velmi osveˇdcˇila. Mobilnı´ sluzˇebnu financovala teˇzˇebnı´ spolecˇnost Litvıńovska´ uhelna´, a rovneˇzˇ prˇispeˇla na 14 novyćh „teˇzˇkoodeˇneckyćh“ obleku˚ pro stra´zˇnı´ky. Prˇ´ıcˇiny a ocˇeka´vane´ prˇ´ınosy te´to investice Mostecke´ uhelne´ jsou pro na´s nejasne´. Jiste´ je, zˇe zastupitelstvo zrˇ´ızenı´m sluzˇebny plnilo strańky loka´lnıćh novin a prova´zelo je spı´sˇe populisticky´mi komenta´rˇi.

11 V tere ´ nu jsme mohli pozorovat jeden vy´jezd teˇchto slozˇek MeˇP, jaky´si „nocˇnı´ za´tah“ na zdejsˇ´ı diskoteće Calypso, prˇicˇemzˇ jinak poklidna´ akce se zmeˇnila po na´jezdu teˇzˇkoodeˇnyćh stra´zˇnı´ku˚ a psovodu˚ na zmatek a jejich akce se zda´la by´t cˇisteˇ provokacı´ osazenstva v klubu. Byla videˇt nespokojenost mladyćh lidı´ s postupem meˇstske´ policie. 12 K proble ´ mu˚m, na ktere´ si informant nejvıće steˇzˇuje, patrˇ´ı nedostatecˇna´ a neefektivnı´ spolupraće MeˇP Litvıńov a Policie CˇR prˇi rˇesˇenı´ krimina´lnıćh deliktu˚.

24


mocna´“ a nema´ prostrˇedky k obstarańı´ du˚kazu˚. Policie CˇR tyto struktury sice monitoruje, ale je nezna´myćh prˇ´ıcˇin pomala´ prˇi realizaci ućˇinne´ho za´kroku. V lokaliteˇ jsme se setka´vali s jizˇ zmıńeˇny´mi peˇsˇ´ımi hlı´dkami meˇstske´ policie. Obyvatele´ lokality ji hodnotı´ se smı´sˇeny´mi pocity. Z jedne´ strany jsme se doslechli chva´lu na tento orgań, z druhe´ vsˇak jake´si pohrdańı´. Z vlastnıćh rozhovoru˚ s ru˚zny´mi informanty, ru˚zne´ho veˇku mu˚zˇeme rˇ´ıci, zˇe reakce jsou spı´sˇe kladne´. Jedna z informantek, panı´ K., tvrdila, zˇe je ra´da, „zˇe tu ty policajti sou, asponˇ se nemusim ba´t vo to, zˇe prˇ´ıdou ty skıńı´. . . “. Take´ na´m veˇtsˇinou bylo sdeˇleno (spı´sˇe od starsˇ´ıch, kterˇ´ı se dali povazˇovat za starousedlı´ky), zˇe je tu ted’ dı´ky pravidelny´m hlı´dka´m a kontrola´m veˇtsˇ´ı klid a porˇa´dek. Sami jsme jednou byli sveˇdky, jak neˇjake´ deˇti odhodily k popelnici kusy neˇjake´ho na´bytku a nechaly ho tam. Byly okamzˇiteˇ napomenuti stra´zˇnı´kem, ktery´ jim pokynul, aby ho zpracovaly a vhodily do popelnice. Na druhou stranu je du˚veˇryhodnost meˇstske´ policie snizˇovańa naprˇ´ıklad rozsˇ´ırˇenou historkou o benevolenci vu˚cˇi rˇidicˇu˚m automobilu˚ z tzv. „nedotknutelnyćh vrstev“. Informant tvrdı´, zˇe „meˇsˇt’aći majı´ seznam aut, ktera´ nesmı´ zastavit“, cˇ´ımzˇ naznacˇuje podezrˇenı´ na korumpovatelnost teˇchto slozˇek. Monitorovańı´ deˇnı´ na sı´dlisˇti, prova´deˇne´ meˇstskou policiı´, poskytuje jisty´ prˇehled o situaci. Prˇ´ıtomnost dozoru na povrchu zamezila neˇktery´m nezˇa´doucı´m jevu˚m. Metoda dohlı´zˇenı´ a trestu˚ je posilovańa vsˇevidoucı´ (panoptickou) kontrolou. Ta vedla k disciplinaci chovańı´ osob na verˇejnyćh prostranstvıćh (Foucault 2000). Tento efekt je vsˇak ˇ esˇ´ı spı´sˇe kosmeticky´, a meˇnı´ lokalitu pouze na povrchu. R du˚sledky, nikoli samotnou prˇ´ıcˇinu, kterou je dle nasˇich za´veˇru˚ vysteˇhova´vańı´ vy´sˇe a steˇhovańı´ nı´zˇe socioekonomicky situovanyćh domaćnostı´ do lokality, ktere´ jsou komplexnı´m procesem multi-loka´lnı´ povahy, formovany´m ekonomicky´mi a politicky´mi mechanismy (Tosˇner et al. 2010a). Podobneˇ lze hodnotit postup proti „zneuzˇ´ıvańı´ socia´lnıćh da´vek“ zpu˚sobem kontroly jejıćh prˇ´ıjemcu˚ ve verˇejnyćh prostorech. Tato praktika je z hlediska obcˇanske´ho pra´va problematicka´. V kontrastu k tomu zu˚sta´vajı´ ilega´lnı´ praće a prˇ´ıjmy z nı´ prˇi soucˇasne´m pobı´rańı´ da´vek mimo dosah meˇstske´ policie. Proti syste´mu ilega´lnı´ praće nedoka´zˇe uplatnit pra´vo, protozˇe nema´ prˇ´ıstup do pru˚myslovyćh area´lu˚ – soukromyćh pozemku˚, na nichzˇ je tato cˇinnost vykona´vańa. OSADNI´

´BOR VY

Osadnı´ vy´bor ma´ status poradnı´ho orgańu rady meˇsta a jeho cˇlenove´ jsou ze za´kona voleni zastupitelstvem. Pravidelneˇ se zućˇastnˇuje jednańı´ zastupitelstva, kde zastupuje janovske´ obcˇany a ha´jı´ jejich za´jmy. Podı´lı´ se na aktua´lnı´m komunitnı´m plańovańı´. Podneˇty sbı´ra´ od Obcˇanske´ho sdruzˇenı´ pro rozvoj Janova a Hamru, ktere´ je s Osadnı´m vy´borem persona´lneˇ prova´zańo. V na´sledujıćı´ cˇa´sti textu je popisovańa funkce a cˇinnost Osadnı´ho vy´boru optikou jeho cˇlenu˚. Sve´ vy´poveˇdi

na´m poskytli na zasedańı´ vy´boru, ktere´ jsme navsˇtı´vili. Osadnı´ vy´bor vznikl na konci roku 2007 z pu˚vodnı´ho peticˇnı´ho vy´boru, ktery´ organizoval zmıńeˇnou petici janovskyćh obcˇanu˚ proti u´padku sı´dlisˇteˇ. Cˇlenove´ Osadnı´ho vy´boru se scha´zejı´ kazˇdou druhou strˇedu prˇ´ımo v Janoveˇ, v prostoraćh nı´zkoprahove´ho centra Jaklı´k. Obecny´m cı´lem sdruzˇenı´ je obnova porˇa´dku a zlepsˇenı´ prostrˇedı´ v Janoveˇ. Snazˇ´ı se dosa´hnout znovunastolenı´ obrazu Janova jako prˇ´ıjemne´ho mı´sta pro zˇivot. Stejneˇ jako dalsˇ´ı janovsˇtı´ starousedlıći, poukazujı´ na „zlate´ cˇasy“ Janova, kdy byl v Janoveˇ porˇa´dek, dostatek sluzˇeb, dokonce i knihovna. Jejich snaha vede skrze prakticke´ pozˇadavky, ktere´ dle jejich na´zoru zprˇ´ıjemnı´ zˇivot janovskyćh obcˇanu˚. To je naprˇ. zlepsˇenı´ technickyćh sluzˇeb, veˇtsˇ´ı pocˇet kontejneru˚, zabrańeˇnı´ rusˇenı´ nocˇnı´ho klidu. V lokaliteˇ chybı´ prˇedevsˇ´ım dobrˇe za´sobene´ a cenoveˇ standardnı´ supermarkety a vy´razneˇ se ohrazujı´ proti pu˚sobenı´ vietnamskyćh soukromnı´ku˚. K ota´zce prˇ´ıcˇin vzniku soucˇasne´ situace v Janoveˇ uva´deˇjı´, zˇe proble´my v Janoveˇ zacˇaly vznikat asi prˇed sˇesti lety a vyvrcholily v dobeˇ privatizace bytove´ho fondu. Jako prˇ´ıcˇinu vzniku tedy uva´deˇjı´ bytovou politiku sta´tu a meˇsta. Dle na´zoru˚ Osadnı´ho vy´boru jsou vinı´ky prˇedevsˇ´ım realitnı´ kancela´rˇe, ktere´ proda´vajı´ byty pod cenou: jmenoviteˇ Remax, Siebert a Descartes13 . Osadnı´ vy´bor v minulosti jednal s majiteli Krusˇnohoru i Hainesu, ke ktery´m Osadnı´ vy´bor vyja´drˇil sve´ sympatie. Cˇlenove´ Osadnı´ho vy´boru upozornˇujı´ na omezene´ pravomoci Krusˇnohoru zaprˇ´ıcˇineˇne´ zmeˇnou legislativy. S byty disponujı´ trˇi skupiny – druzˇstevnıći, na´jemnıći a vlastnıći. Drˇ´ıve muselo by´t prˇevedenı´ bytu na neˇkoho jine´ho provedeno se souhlasem vlastnı´ka, nynı´ uzˇ ne. Cˇlenove´ Osadnı´ho vy´boru uva´deˇjı´, zˇe k vyrˇesˇenı´ problematicke´ situace je nutna´ zmeˇna legislativy v oblasti bytove´ politiky. Na´vrhy podane´ zastupiteli meˇsta vsˇak nebyly zodpoveˇdnou osobou dosud vyslysˇeny. Situace by se dle jednoho z informantu˚ meˇla rˇesˇit zavedenı´m „domovske´ho pra´va“, ktere´ by umozˇnˇovalo vyhosˇteˇnı´ lidı´, kterˇ´ı nemajı´ v Janoveˇ trvale´ bydlisˇteˇ. Informant uva´dı´, zˇe 20 % obyvatel je tu na dlouhodobe´ na´vsˇteˇveˇ.14 Pra´vo vsˇak nic podobne´ho nestanovuje a snaha Osadnı´ho vy´boru prosadit zmeˇnu legislativy v te´to oblasti byla neu´speˇsˇna´. Osadnı´ vy´bor uvazˇuje o vy´znamu bytove´ politiky jako o faktoru, ktery´ umozˇnil a zaprˇ´ıcˇinil situaci v Janoveˇ. Soucˇasnou, kazˇdodennı´ realitu v Janoveˇ vsˇak vnı´majı´ prˇedevsˇ´ım jako du˚sledek jednańı´ lidı´, ktere´ ve vy´boru oznacˇujı´ jako neprˇizpu˚sobive´ cˇi proble´move´. Media´lnı´ representace Osadnı´ho vy´boru na internetu apeluje na uzˇ´ıvańı´ pojmu˚ socia´lneˇ prˇizpu˚sobivı´ – neprˇizpu˚sobivı´, ktere´ by meˇly nahradit deˇlenı´ obyvatel na romske´ a neromske´. Prakticky ale Osadnı´ vy´bor oznacˇil neprˇizpu˚sobive´ za 13 Tyto realitnı´ kancela ´ rˇe nejsou totozˇne´ s teˇmi, ktere´ se veˇnujı´ pronajı´mańı´ bytu˚ v domech pod spra´vou Krusˇnohoru. O jejich cˇinnosti jsme nezı´skali blizˇsˇ´ı informace. Je ale pravdeˇpodobne´, zˇe prˇispı´vajı´, stejneˇ jako ostatnı´ realitnı´ subjekty, ke zmeˇna´m osı´dlenı´ lokality obyvateli blı´zˇe nizˇsˇ´ımu konci socia´lnı´ho spektra. 14 Tento osobnı´ na ´ zor je v prˇ´ıkre´m rozporu vu˚cˇi informacı´m vycha´zejıćı´m ze sˇetrˇenı´ meˇstske´ policie (ta zaznamenala 91 neprˇihla´sˇenyćh obyvatel) a odpovı´da´ spı´sˇe rozsˇ´ırˇene´mu stereotypu nezˇ skutecˇnosti.


„Cikańy, ktery´ se furt steˇhujou a deˇlaj bordel“, i kdyzˇ uzna´vajı´, zˇe „bı´lı´“ se za Romy schova´vajı´. Osadnı´ vy´bor spojuje vyrˇesˇenı´ proble´mu˚ v Janoveˇ s vysteˇhovańı´m „neprˇizpu˚sobivyćh“. Prˇesto, zˇe si jeho cˇlenove´ uveˇdomujı´ prˇ´ıcˇinu kumulace teˇchto „neprˇizpu˚sobivyćh“ ve vy´voji realitnı´ho trhu, proble´m prˇicˇ´ıtajı´ jejich chovańı´, ktere´ prˇijı´ma´ etnicka´ krite´ria. Osadnı´ vy´bor ma´ by´t prostrˇednı´kem mezi obyvateli Janova a zastupitelstvem, tlumocˇit postoje a pozˇadavky obyvatel. Jednańı´m s politiky, dopisy a dalsˇ´ımi akcemi se snazˇ´ı upozornit na proble´my Janova, prˇicˇemzˇ propagujı´ prˇedevsˇ´ım na´zory svyćh cˇlenu˚. Zde je nutne´ uve´st, zˇe Osadnı´ vy´bor tvorˇ´ı pouze dlouholetı´ („starousedlı´ “) obyvatele´ Janova, a nejsou v neˇm a nikdy v neˇm nebyli zastoupeni zˇa´dnı´ Romove´. Prakticky jsou to samozvanı´ representanti janovskyćh obyvatel s lega´lnı´m manda´tem. Socia´lnı´ a etnicka´ diferenciace obyvatel Janova se do slozˇenı´ Osadnı´ho vy´boru nepromı´ta´. ´RˇAD U

ĆE PRA

- MOST

Vy´znamnou slozˇkou rˇ´ıdicı´ho syste´mu je U´rˇad praće v Mosteˇ, jehozˇ pu˚sobnost se vztahuje na Litvıńov, a tedy i lokalitu Janov. V mostecke´m okrese je v poslednıćh letech jedna z nejvysˇsˇ´ıch u´rovnı´ nezameˇstnanosti v CˇR. V cˇervenci 2009 dosahovala mı´ra nezameˇstnanosti v okrese ´ P). V ra´mci problematiky zameˇstMost 15,52 % (zdroj U nanosti je Janov specifickou lokalitou. Analy´za Socioklubu uva´dı´, zˇe acˇkoli je obecny´m trendem pokles mı´ry dlouhodobe´ nezameˇstnanosti, v Janoveˇ se tak deˇje vy´razneˇ pomaleji nezˇ v ostatnıćh cˇa´stech Litvıńova. Stejny´ zdroj uva´dı´, zˇe se jedna´ zpravidla o nezameˇstnanost dlouhodobou. Kra´tkodoba´ nezameˇstnanost se v Janoveˇ prakticky nevyskytuje. Problematika zameˇstnanosti v Janoveˇ spada´ do kom´ P, ktera´ byla nasˇ´ı klıćˇovou inforpetence pracovnice U mantkou. Jejı´ pozice nenı´ oficia´lneˇ vycˇleneˇna´ pro lokalitu Janov (cˇervenec 2009), ale zna´ janovskou problematiku dı´ky tomu, zˇe spolupracuje jako jeden ze subjektu˚ v komunitnı´m plańovańı´ meˇsta Litvıńov. Jejı´ hlavnı´ na´plnı´ praće je vedenı´ Oddeˇlenı´ pro Rozvoj lidskyćh zdroju˚ prˇi ´ P v Mosteˇ, kde docha´zı´ k plańovańı´ a uskutecˇnˇovańı´ U projektu˚ financovanyćh z Evropskyćh socia´lnıćh fondu˚, spadajıćı´ pod ru˚zne´ prioritnı´ osy operacˇnı´ho programu rozvoj lidskyćh zdroju˚. Na trhu praće se zacˇalo noveˇ realizovat mnoho firem. Pomeˇr firem, ktere´ hledajı´ kvalifikovane´ pracovnı´ky a ktere´ nabı´zejı´ praći i nekvalifikovany´m, je zhruba stejny´. Bohuzˇel v regionu s tak vysokou mı´rou nezameˇstnanosti docha´zı´ k tomu, zˇe i pro pracovnı´ mı´sta urcˇena´ prima´rneˇ pro nekvalifikovane´ uchazecˇe jsou zameˇstnavateli uprˇednostnˇovańi uchazecˇi vyucˇenı´ nebo se strˇedosˇkolsky´m vzdeˇlańı´m. Podle zameˇstnavatelu˚ majı´ kvalifikovaneˇjsˇ´ı uchazecˇi kladneˇjsˇ´ı a spolehliveˇjsˇ´ı prˇ´ıstup k praći a le´pe osvojene´ pracovnı´ na´vyky. ´P K otevrˇene´ diskriminaci dle na´zoru pracovnice U nedocha´zı´. Diskriminacˇnı´ za´kon pry´ zajisˇt’uje, zˇe jaka´koli forma diskriminace je pro zameˇstnavatele velmi riskantnı´,

25

protozˇe v ra´mci tohoto za´kona se vycha´zı´ z presumpce viny, cozˇ je opacˇny´ princip nezˇ u beˇzˇne´ho soudnı´ho rˇ´ızenı´. Zde musı´ dojı´t k doka´zańı´ neviny ze strany obzˇalovane´ho. ´ P v hodnocenı´ mı´ry diskriminace Je vsˇak nutno rˇ´ıci, zˇe U vycha´zı´ z podanyćh stı´zˇnostı´. Z praxe ale vyply´va´, zˇe drtiva´ veˇtsˇina osob, ktera´ se u´dajneˇ setkala s diskriminacı´ ze strany zameˇstnavatele, stı´zˇnosti nepoda´va´, at’ uzˇ z du˚vodu nedu˚veˇry ve sta´tnı´ instituce, nebo jednodusˇe z neznalosti prˇ´ıslusˇne´ho za´kona. Z vy´poveˇdı´ vyply´va´, zˇe ani samotnı´ sta´tnı´ u´rˇednıći si prˇ´ılisˇ nejsou schopni prˇedstavit, jak by se s prˇ´ıpadny´m udańı´m o diskriminaci postupovalo da´l. Je sice pozitivnı´, zˇe CˇR neˇco jako antidiskriminacˇnı´ za´kon ma´, ale v praxi se zda´ by´t zcela bezzuby´m. Obeˇti diskriminace na trhu praće ocˇividneˇ du˚veˇru v tento za´kon a jeho uplatnitelnost nemajı´ nebo ho ani neznajı´. ´ rˇad praće v Mosteˇ reaguje na situaci na trhu U praće i pomocı´ uplatnˇovańı´ Aktivnı´ politiky zameˇstnanosti (APZ). Prostrˇedky na jejı´ koncepci a realizaci jsou cˇerpańy z Evropskyćh socia´lnıćh fondu˚ pro rozvoj lidskyćh zdroju˚. Pracovnice uva´dı´ neˇktere´ zpu˚soby a vy´sledky uplatnˇovańı´ APZ v praxi. Vyuzˇ´ıva´-li uchazecˇ o zameˇstnańı´ mozˇnostı´ zapojenı´ do programu˚ verˇejneˇ prospeˇsˇnyćh pracı´ (VPP), mu˚zˇe tak cˇinit maxima´lneˇ po dobu jednoho roku, a pote´ musı´ by´t ´ P. Prˇi zameˇstnańı´ dlouhodobeˇ zarˇazen zpeˇt do evidence U nezameˇstnanyćh je zameˇstnavateli standardneˇ vyplaćen prˇ´ıspeˇvek na mzdu po dobu pu˚l roku. Pro osoby do 20 a nad 50 let, ktere´ uplatneˇnı´ shańeˇjı´ nejhu˚rˇe, se prˇ´ıspeˇvek vyplaćı´ po dobu jednoho roku. Koncepce aktivnı´ politiky zameˇstnanosti je postavena prˇedevsˇ´ım na zavedenı´ Individua´lnı´ho akcˇnı´ho plańu. Na ten prˇecha´zı´ kazˇdy´ uchazecˇ, ktery´ jizˇ dosa´hl hranice peˇti meˇsıću˚ v evidenci. Ve spolupraći s uchazecˇem jsou oficia´lneˇ vytycˇeny individua´lnı´ cı´le, prˇi jejichzˇ neplneˇnı´ je uchazecˇ vyrˇazen z evidence. Jsou zde jasneˇ urcˇeny povinnosti uchazecˇe jako pravidelne´ docha´zenı´ na konzultace a pohovory, vyrˇ´ızenı´ si vsˇech potrˇebnyćh formula´rˇu˚, potvrzenı´ a prˇ´ıpadnyćh doporucˇenı´ atd. Na druhe´ straneˇ jsou ´P zde i vyjmenovańy povinnosti u´rˇadu praće. Pracovnice U v te´to souvislosti upozornˇuje na nedostatek zameˇstnancu˚ ´ P, kterˇ´ı by mohli pokry´t potrˇeby Individua´lnı´ho akcˇnı´ho U plańu s dlouhodoby´m osobnı´m prˇ´ıstupem k jednotlivy´m klientu˚m. Na jednoho pracovnı´ka totizˇ prˇipada´ 450 uchazecˇu˚, cozˇ takovy´ prˇ´ıstup vylucˇuje. Individua´lnı´ akcˇnı´ plań se stal ućˇinny´m na´strojem k odstraneˇnı´ uchazecˇu˚ s dlouhodobou nezameˇstnanostı´ z registru. Jsou to ti, kterˇ´ı jsou v registru jizˇ velmi dlouhou dobu a o aktivnı´ hledańı´ praće nejevı´ za´jem, veˇtsˇinou u nich probı´ha´ praće na cˇerno a zaregistrovańı´ na u´rˇadu praće jsou pouze z du˚vodu podmıńky pro prˇ´ıjem socia´lnıćh da´vek. K problematice zameˇstnanosti v Janoveˇ prˇispı´va´ za´sadneˇ vyuzˇ´ıvańı´ praxe ilega´lnı´ho zameˇstna´vańı´, ktera´ je v regionu hojneˇ rozsˇ´ırˇena. Velke´ mnozˇstvı´ soukromnı´ku˚ nabı´zejıćıćh praći na cˇerno se sta´va´ vy´znamny´m odveˇtvı´m ´ rˇad praće se ilega´lnı´ pru˚myslu socia´lnı´ho vylucˇovańı´. U zameˇstna´vańı´ snazˇ´ı regulovat dveˇma zpu˚soby. Jednak monitorovańı´m zameˇstnavatelu˚, jejichzˇ represe prˇecha´zı´ do kompetence financˇnı´ho u´rˇadu a znamena´ pokutu ve vy´sˇi

26


20 000 – 2 500 000 Kcˇ. Samotne´ monitorovańı´ prova´dı´ Kontrolnı´ oddeˇlenı´ prˇi U´P v Mosteˇ, ktere´ vyuzˇ´ıva´ videonahra´vek, zvukovyćh za´znamu˚ a fotografiı´ osob a mı´st, kde toto nelega´lnı´ zameˇstna´vańı´ probı´ha´, nejcˇasteˇji vy´kopove´ a stavebnı´ praće. Druhy´m zpu˚sobem je omezovańı´ praće na cˇerno kontrolou prˇ´ıjemcu˚ socia´lnıćh da´vek. Projekt Anti Job omezuje mozˇnosti uchazecˇu˚ praći na cˇerno vyuzˇ´ıvat. Semina´rˇe a pracovnı´ poradenstvı´ pro osoby, ktere´ jizˇ byly prˇistizˇeny prˇi praći na cˇerno, jichzˇ jsou povinni se pravidelneˇ ućˇastnit. Ty jsou porˇa´dańy v ru˚znou dennı´ dobu a cˇasova´ flexibilita ilega´lnı´ho pracovnı´ka je tı´mto zpu˚sobem omezena. Pokud dojde k sabotovańı´ nebo porusˇenı´ podmıńek ´ P. Anti Jobu, prˇijde na rˇadu opeˇt vyloucˇenı´ z registru na U Za´stupce u´rˇadu tvrdı´, zˇe tento na´stroj, ktery´ ma´ zabrańit ilega´lnı´ praći je pomeˇrneˇ u´speˇsˇny´. Mu˚zˇeme se domnı´vat, zˇe z hlediska akte´ru˚ rˇ´ızene´ho syste´mu v du˚sledku zby´va´ ´ rˇad volba mezi ilega´lnı´m vy´deˇlkem a pobı´rańı´m da´vek. U prˇitom, povazˇuje za „u´speˇch“, podarˇ´ı-li se klienta vyrˇadit z evidence. Sta´t tak sˇetrˇ´ı na da´vkaćh, ovsˇem takove´ opatrˇenı´ mu˚zˇe naopak posı´lit orientaci na popta´vku po ilega´lnı´ praći. Legalizace pracovnıćh vztahu˚ by prˇitom zmeˇnila jak cˇ´ısla nezameˇstnanosti, tak by prˇinesla profit v prˇ´ıjmove´ strańce rozpocˇtu. Zameˇstnavatele´ vykazujı´ veˇtsˇ´ı popta´vku po ilega´lnı´ pracovnı´ sı´le, spı´sˇe nezˇ by vytva´rˇeli a nabı´zeli lega´lnı´ pracovnı´ mı´sta. Prˇi zameˇstna´vańı´ „na cˇerno“ snizˇujı´ cenu o danˇove´ a socia´lnı´ odvody a soucˇasneˇ nabı´zejı´ vysˇsˇ´ı nedaneˇny´ prˇ´ıjem pracovnı´ka, ktery´ se soucˇasneˇ nemusı´ vzda´t prˇ´ıjmu ze socia´lnıćh da´vek. Projekt Anti Job je opatrˇenı´ pomeˇrneˇ nove´, proto by bylo prˇedcˇasne´ deˇlat celkove´ za´veˇry. ´ rˇad praće nahlı´zˇ´ı na problematiku Janova v konU textu socia´lnı´ exkluze a za´kon mu zapovı´da´ uzˇ´ıvat etnickou kategorizaci. Janov na´lezˇ´ı k jedne´ z osmi socia´lneˇ vyloucˇenyćh lokalit Mostecka, pro ktere´ bylo v projektu Podpora zameˇstnanosti v socia´lneˇ vyloucˇenyćh lokalitaćh Mostecka vycˇleneˇno 35 milionu˚ Kcˇ z ESF. Jedna´ se o projekt podpory zameˇstnanostı´ lidı´ zˇijıćıćh v socia´lnı´m vyloucˇenı´. Cı´lovou skupinou jsou ti, kterˇ´ı majı´ v socia´lneˇ vyloucˇene´ lokaliteˇ bydlisˇteˇ. Vyćhodiskem pro koncepci projektu se stal pru˚zkum socia´lnı´ho vyloucˇenı´ Sveˇtove´ banky, kde je mı´ra socia´lnı´ho vyloucˇenı´ rozcˇleneˇna do kategoriı´ dle vzda´lenosti od trhu praće. Pro kazˇdou skupinu je pak vypracovań zvla´sˇtnı´ koncept, ktery´ zohlednˇuje specifika cı´love´ skupiny a odpovı´da´ na jejı´ potrˇeby. •

•

•

Prvnı´ skupinu socia´lneˇ vyloucˇenyćh tvorˇ´ı mladı´ lide´, kterˇ´ı jsou potenciona´lneˇ perspektivnı´. Praće s touto skupinou je zameˇrˇena na oblasti rozvoje vzdeˇla´vańı´. Druhou skupinou jsou aktivnı´ uchazecˇi o zameˇstnańı´, kde je nutne´ se vyporˇa´dat s du˚vody neza´jmu pracovnı´ho trhu o uchazecˇe. Zde je veˇnovańa pozornost potı´rańı´ diskriminace Do poslednı´ skupiny spadajı´ neaktivnı´ uchazecˇi o zameˇstnańı´, osoby zadluzˇene´ a nelega´lneˇ pracujıćı´. Praće s touto skupinou je zameˇrˇena prima´rneˇ na motivaci k aktivnı´mu hledańı´ praće.

Projekt je soucˇasneˇ verˇejnou zaka´zkou, ve ktere´ by meˇlo dojı´t k vy´beˇru vhodne´ho subjektu, ktery´ bude zajisˇt’ovat rozrˇazovańı´ do vy´sˇe definovanyćh skupin. Jedinou podmıńkou pro vy´beˇr tohoto subjektu je nutnost jeho spolupraće s loka´lnı´mi neziskovy´mi organizacemi. Realizace bude zajisˇt’ovańa ru˚zny´mi mı´sty rˇ´ıdicı´ho syste´mu. ˇ esˇitelka projektu uva´dı´ prˇ´ıklad rˇesˇenı´ pro prvnı´ cı´lovou R skupinu. Plańuje proto nava´zańı´ spolupraće se sˇkolami, protozˇe soucˇasny´ stav brańı´ v rozvoji vzdeˇla´vańı´ a socia´lnı´ mobiliteˇ teˇchto lidı´. Spolupraće bude zaha´jena i s mı´stnı´ socia´lneˇ-pra´vnı´ sˇkolou, kde by meˇly by´t hledańy vzory pro socia´lneˇ vyloucˇene´. Z na´stinu koncepce projektu, ktery´ na´m rˇesˇitelka poskytla, se zda´ by´t tento projekt specificky´ jednak v nahlı´zˇenı´ na socia´lnı´ exkluzi a jednak ve zpu˚sobu realizace. Spolupraće subjektu˚ na projektu je realizovańa formou loka´lnı´ho partnerstvı´ Litvıńova a Mostu a komunitnı´ho plańovańı´, kde jsou zastoupeny jednotlive´ slozˇky rˇ´ıdicı´ho syste´mu v oblasti sta´tnı´ spra´vy i neziskovyćh organizacı´. Z vy´zkumu vsˇak vyplynulo, zˇe koncepce tohoto projektu ´ P a je s nı´m obezna´mena zu˚stala k dispozici pouze U nejspı´sˇe pouze rˇesˇitelka. Konkre´tneˇjsˇ´ı podoba nenı´ nikde k dohledańı´, nenı´ ani uverˇejneˇn vy´sledek verˇejne´ zaka´zky, a tudı´zˇ ani nenı´ zna´m subjekt, ktery´ by se meˇl o trˇ´ıdeˇnı´ do stanovenyćh skupin starat.15 Severoza´padnı´ Cˇechy jsou jednı´m z nejveˇtsˇ´ıch „odbeˇratelu˚“ prostrˇedku˚ Evropskyćh socia´lnıćh fondu˚. Je tedy velice paradoxnı´, zˇe tameˇjsˇ´ı obyvatele´ nemajı´ o realizovanyćh projektech, jejichzˇ jsou cı´lovy´mi skupinami, poveˇdomı´. Prˇ´ıcˇinu mu˚zˇeme videˇt v nedostatku zverˇejneˇnyćh informacı´ o tom, cˇemu se projekty veˇnujı´, kdo jsou jejich prˇ´ımı´ realiza´torˇi atd. Od projektove´ manazˇerky se na´m dostalo i zajı´mave´ informace v podobeˇ na´zoru, zˇe u´speˇsˇne´mu rˇesˇenı´ proble´mu˚ Janova (z jake´hokoli hlediska) brańı´ odlisˇne´ priority meˇsta. Steˇzˇejnı´ bodem a za´rovenˇ tı´m nejveˇtsˇ´ım proble´mem, ktery´ odstartoval dalsˇ´ı dı´lcˇ´ı proble´my, byl odprodej bytove´ho fondu. Zı´skane´ prostrˇedky meˇlo meˇsto investovat do mı´stnı´ho hokejove´ho klubu, ktery´ byl v te´ dobeˇ ve sˇpatne´ financˇnı´ situaci. Z cele´ho vy´zkumu na´m vyplynulo, zˇe tento na´zor nenı´ ojedineˇly´ a zˇe se v kuloa´rech objevuje cˇasto. ´ rˇadu praće a jeho straPote´ co jsme pojednali o U tegii, zameˇrˇili jsme svu˚j pohled na situaci na pracovnı´m trhu. Podle logiky modelu multi–site ethnography (Marcus 1995) jsme se prˇi sledovańı´ politiky zameˇstnanosti zameˇrˇili na dra´hu teˇchto opatrˇenı´ ve smeˇru pracovnı´ho trhu. PRACOVNI´ TRH Severocˇesky´ region trpı´ tak velkou mı´rou dlouhodobe´ nezameˇstnanosti. I prˇes relativneˇ velky´ pocˇet nabı´zenyćh pracovnıćh mı´st s minima´lnı´ kvalifikacı´ zı´ska´vajı´ prˇednost strˇedosˇkolsˇtı´ uchazecˇi. To samozrˇejmeˇ umocnˇuje frustraci nekvalifikovanyćh pracovnı´ku˚, kterˇ´ı vsˇak vidı´ proble´m 15 Jediny ´ za´znam mu˚zˇeme nale´zt na internetovyćh strańkaćh http://portal.mpsv.cz/sz/local/mo info/projekty/crp (18. 7. 2009), ale je tak kusy´, zˇe laik ani odbornı´k z neˇj nevycˇte skoro nic, natozˇ co prˇina´sˇ´ı beˇzˇne´mu uchazecˇi o praći.


v tom, zˇe nenı´ praće pro neˇ, nevidı´ tento sˇirsˇ´ı kontext s obecneˇ vysokou nezameˇstnanostı´. Ztraćı´ pak du˚veˇru jak k zameˇstnavatelu˚m, tak k u´rˇadu˚m praće a rozhodnou se radeˇji vyuzˇ´ıvat vsˇudyprˇ´ıtomnou praći na cˇerno. Dalsˇ´ım du˚vodem pro vy´beˇr nelega´lnı´ho zameˇstnańı´ je etnicke´ stigma a s nı´m spojena´ diskriminace. V te´to problematice si zcela protirˇecˇ´ı oficia´lnı´ statistiky a u´dajna´ praxe. Pravda dle nasˇeho na´zoru lezˇ´ı neˇkde uprostrˇed. Naivnı´ du˚veˇra u´rˇadu˚ v to, zˇe kdyzˇ statistiky o diskriminaci mlcˇ´ı, tak prosteˇ nenı´, je neopra´vneˇna´. Odvola´vańı´ se „cigańskyćh zˇadatelu˚ o praći“ na diskriminaci je vnı´mańo jako alibisticke´. Mnozı´ u´dajneˇ diskriminovanı´ znalostı´ antidiskriminacˇnı´ho za´kona nedisponujı´. Velke´ mnozˇstvı´ z nich vsˇak tuto znalost ma´, a stı´zˇnosti prˇesto nepoda´vajı´. Zrˇejmeˇ z pohodlnosti a lenosti nebo ze strachu, zˇe pote´ by mohli by´t diskriminovańı´ jesˇteˇ sˇirsˇ´ım okolı´m. Je jasne´, zˇe pokud ma´ antidiskriminacˇnı´ za´kon opravdu v praxi fungovat, musı´ dojı´t k jeho vsˇeobecne´mu rozsˇ´ırˇenı´ do podveˇdomı´ spolecˇneˇ s konkre´tnı´ a rea´lnou prˇedstavou o rˇesˇenı´ diskriminacˇnı´ kauzy. Nelega´lnı´ zameˇstna´vańı´ je obrovsky´m proble´mem ´ rˇady praće, se regionu, ale za´rovenˇ „zlaty´m dolem“. U snazˇ´ı najı´t funkcˇnı´ na´stroje k potı´rańı´ praće na cˇerno jak Aktivnı´ politikou zameˇstnanosti, Individua´lnı´m akcˇnı´m plańem, Anti Jobem, tak kontrolnı´m oddeˇlenı´m. A vsˇak tyto praktiky mı´rˇ´ı pouze na „zameˇstnance“, jejichzˇ individua´lnı´ zisk je nepomeˇrneˇ mensˇ´ı a bezvy´znamneˇjsˇ´ı v porovnańı´ se „zameˇstnavateli“. Jak uzˇ bylo uverˇejneˇno v Socia´lnı´ pasti (2009), prima´rnı´ opatrˇenı´ by meˇlo mı´rˇit prˇedevsˇ´ım na zadavatele praće na cˇerno, jelikozˇ jsou to oni, kterˇ´ı sˇetrˇ´ı ohromne´ cˇa´stky na socia´lnı´m a zdravotnı´m pojisˇteˇnı´ za sve´ zameˇstnance a na danˇovyćh odvodech. Tı´mto se vsˇak dosta´va´me do zacˇarovane´ho kruhu. Jednotlivy´ uchazecˇi o praći na cˇerno se osobneˇ setka´vajı´ pouze s drobny´mi podnikateli. Ti vsˇak pracujı´ na zaka´zku malyćh a strˇedneˇ velkyćh firem a ty zase spolupracujı´ s regiona´lnı´mi firemnı´mi kolosy. Na praći na cˇerno tedy vydeˇla´va´ cely´ ekonomicky´ syste´m v regionu a je skoro nemozˇne´ vymy´tit tuto rozsˇ´ırˇenou praktiku. Prˇevazˇujıćı´ popta´vka po tomto typu pracovnıćh vztahu˚ vede k za´konite´ adaptaci nezameˇstnanyćh na tuto situaci. ´ rˇady praće se pokousˇejı´ posilovat motivaci uchazecˇu˚ U o zameˇstnańı´ tı´m, zˇe usilujı´ o to, aby nezameˇstnanı´ pochopili, zˇe „za praći na cˇerno jim nikdo du˚chod da´vat nebude“. Za druhe´ navrhujı´ zvy´sˇit pokuty pro zadavatele nelega´lnı´ praće na takovou vy´sˇi, aby se jim prˇ´ıpadne´ riziko nevyplaćelo. V konfliktu mezi za´jmy sta´tu a zameˇstnavatelu˚ vznika´ slozˇity´ syste´m ekonomickyćh vztahu˚. Na´klady na ilega´lnı´ praće vsˇak nese sta´t ve prospeˇch zameˇstnavatelu˚. A jsou to pra´veˇ praktiky subjektu˚ pu˚sobıćıćh na trhu praće, ktere´ spoluutva´rˇejı´ socia´lneˇ vyloucˇenou lokalitu a tı´mto doplnˇujı´ pru˚mysl socia´lnı´ho vyloucˇenı´. II. MI´STA RˇI´DICI´HO SYSTE´MU VE SFE´RˇE NEVLA´DNIĆH ORGANIZACI´

Se socia´lneˇ-prostorovy´m vy´vojem se v lokaliteˇ Janov rozvinula cˇinnost cˇetnyćh nevla´dnıćh organizacı´ poskytujıćıćh socia´lnı´ sluzˇby a poradenstvı´. Pu˚sobenı´ nevla´dnıćh

27

organizacı´ je veˇnovańa na´sledujıćı´ cˇa´st. I zde uzˇ´ıva´me deˇlenı´ na rˇ´ıdicı´ a rˇ´ızeny´ syste´m. V jednotlivyćh prˇ´ıpadech zohlednˇujeme strategie a praktiky rˇ´ıdicı´ho syste´mu, vztahu˚m mezi jednotlivy´mi subjekty a reakci na jejich pu˚sobenı´ v oblasti rˇ´ızene´ho syste´mu. OBLASTNI´

CHARITA

MOST

Oblastnı´ charita Most vznikla 17. 2. 2000 jako ućˇelove´ zarˇ´ızenı´ rˇ´ımskokatolicke´ cı´rkve v Litvıńoveˇ. Pod Charitou Most pu˚sobı´ trˇi zarˇ´ızenı´. Charita provozuje strˇedisko Spolecˇne´ souzˇitı´ a Socia´lneˇ aktivizacˇnı´ sluzˇby Litvıńov. Obeˇ sı´dlı´ v Litvıńoveˇ. V Janoveˇ charita provozuje nı´zkoprahove´ centrum Jaklı´k. Vedoucı´ litvıńovskyćh zarˇ´ızenı´, ktery´ zacˇ´ınal jako tereńnı´ pracovnı´k, na´m poskytl rozhovor. V dobeˇ nasˇeho vy´zkumu v cˇervenci bylo k dispozici 13 tereńnıćh pracovnı´ku˚. Jejich pocˇet meˇl by´t podle jeho slov do 1. 8. 2009 navy´sˇen na 25 tereńnıćh pracovnı´ku˚, pozdeˇji azˇ na 70 teˇchto pracovnı´ku˚. Toto umozˇnˇujı´ prˇedevsˇ´ım dotace (8 mil. Kcˇ) z projektu EU nazvane´ho Operacˇnı´ program Lidske´ zdroje a zameˇstnanost.16 Pracovnı´kem se mu˚zˇe sta´t pouze cˇloveˇk s minima´lneˇ strˇedosˇkolsky´m vzdeˇlańı´m v oboru socia´lnı´ho zameˇrˇenı´ nebo si musı´ dodeˇlat kurs s tı´mto zameˇrˇenı´m. Ve svyćh projektech spolupracujı´ s neˇkolika partnery z rˇad rˇ´ıdicı´ho syste´mu (naprˇ. o.s. Diakonie, Spolecˇny´ zˇivot a K–Centrum). Da´le majı´ u´zkou na´vaznost na meˇstskou spra´vu, prˇedevsˇ´ım s odborem socia´lnıćh veˇcı´. Meˇsıćˇneˇ probı´hajı´ mezi teˇmito subjekty porady. Projekty majı´ neˇkolik cı´lu˚, realizovanyćh prostrˇednictvı´m tereńnıćh programu˚. Jednı´m je asistence jednotlivcu˚m a rodina´m v obtı´zˇnyćh zˇivotnıćh situacıćh, ktere´ nedoka´zˇou rˇesˇit vlastnı´mi silami. Nabı´zı´ bezplatne´ a diskre´tnı´ socia´lnı´ poradenstvı´ a podporu v jejich prˇirozene´m a domaćı´m prostrˇedı´. Cı´lem sluzˇeb je zamezit socia´lnı´mu poklesu uzˇivatelu˚ a ve´st je k vlastnı´mu rˇesˇenı´ obtı´zˇnyćh zˇivotnıćh situacı´. Tito uzˇivatele´ se veˇtsˇinou do centra prˇihlasˇujı´ sami nebo je na neˇ odka´zańo socia´lnı´m pracovnı´kem. Uzˇivatel musı´ s tereńnı´m pracovnı´kem sepsat smlouvu, ktera´ se vztahuje na konkre´tnı´ proble´m. Podmıńkou je aktivnı´ prˇ´ıstup klienta k rˇesˇenı´ jeho proble´mu, nebo se s nı´m smlouva rozva´zˇe. Podle vedoucı´ho je 90 % klientu˚ aktivnıćh, 10 % zu˚sta´va´ pasivnıćh. Nejveˇtsˇ´ım proble´mem u klientu˚ je nı´zke´ vzdeˇlańı´, ktere´ jim brańı´ prˇi samostatne´m rˇesˇenı´ proble´mu˚ naprˇ. na u´rˇadeˇ, prˇi hledańı´ zameˇstnańı´, bydlenı´ atd. V praxi vypada´ rˇesˇenı´ proble´mu naprˇ´ıklad takto: „Cˇloveˇk, ktery´ bere drogy a ra´d by na sobeˇ pracoval. Situace si zˇa´da´ okamzˇite´ rˇesˇenı´, nezˇ bude pozdeˇ. Jako prvnı´ krok je opatrˇit klientovi obcˇansky´ pru˚kaz a ostatnı´ doklady. Pote´ s nı´m tereńnı´ pracovnı´k docha´zı´ na socia´lnı´ u´rˇad, u´rˇad praće. Pomu˚zˇe mu sehnat bydlenı´, naprˇ. v azylove´m domeˇ. Pokud je to zapotrˇebı´ pomu˚zˇe mu sehnat ambulantnı´ nebo i u´stavnı´ 16 http://www.strukturalni-fondy.cz/oplzz.

Vyhledańo 20. 8. 2009.

28


pećˇi. V takove´m prˇ´ıpadeˇ po na´vratu z lećˇby s nı´m zaha´jı´ dalsˇ´ı podstatne´ kroky k postavenı´ se klienta na vlastnı´ nohy.“ Dalsˇ´ı prˇ´ıpad: „Lidi platı´ vysoky´ na´jmy, nemajı´ na zaplacenı´, hrozı´ jim trˇeba exekuce nebo jine´ vyma´hańı´ dluhu˚. Tak se jim snazˇ´ıme pomoci jednat s meˇstem nebo majiteli bytu˚, Hainesem nebo Krusˇnohorem. Domluvı´me jim spla´tkove´ kalenda´rˇe a dohlı´zˇ´ıme, aby si plnili sve´ povinnosti k pronajı´mateli. . . “ Cˇinnost organizace je smeˇrˇovańa k bezprˇedsudecˇnosti vu˚cˇi vy´beˇru klientu˚, a neodmı´ta´ tedy ani dlouhodobeˇ kriticke´ jedince cˇi rodiny, ktere´ se poty´kajı´ se zoufalou socia´lnı´ a ekonomickou situacı´.17 Problematiku na sı´dlisˇti Janov organizace nevnı´ma´ jako prˇ´ıpad socia´lnı´ exkluze, ale jednoznacˇneˇ jako etnickou stigmatizaci: „To nenı´ prˇece zˇa´dny´ ghetto, ale norma´lnı´ sı´dlisˇteˇ, kde prosteˇ zˇijou i Romove´. Va´m se to snad jako ghetto zda´, nebo co? Doba je neuteˇsˇena´, krize, a jesˇteˇ k tomu medializovańı´ toho pochodu tady, to lidem neprˇida´. Vidı´ v televizi, zˇe se to rozmaza´va´. Zacˇnou mı´t veˇtsˇ´ı sebeveˇdomı´ a pocit vlastnı´ silne´ identity, pak bude docha´zet k potycˇka´m mezi bı´lejma a cˇernejma porˇa´d!“ Zpu˚sob jeho re´toriky ukazuje, zˇe se identifikuje s Romy. Uzˇ´ıva´ re´toriku obvinˇovańı´ jako omluvu pro situaci Romu˚. Da´le v duchu na´rodnı´ hrdosti zdu˚raznˇuje jedinecˇnost romske´ kultury. Socia´lnı´ organizaci Romu˚ povazˇuje za kulturneˇ-etnicky´ kastovnı´ syste´m. Kulturnı´ vzorce cigańu˚ jsou podle neˇj tak specificke´, zˇe se neobjevujı´ u zˇa´dne´ jine´ skupiny. Nejveˇtsˇ´ı hodnotu pro nositele te´to kultury majı´ by´t dle jeho slov deˇti, jejichzˇ socializace probı´ha´ v sˇirsˇ´ıch rodinnyćh strukturaćh. Mezi klany a rodicˇi u´dajneˇ vznikajı´ kvu˚li deˇtem rozpory. Kulturalisticky´ diskurs uzˇ´ıvany´ spra´vcem oblastnı´ charity se vztahuje k pomyslne´ komuniteˇ Romu˚ a jejich kulturˇe. V prostrˇedı´ sı´dlisˇteˇ je vsˇak heterogenita tzv. komunity neprˇehle´dnutelna´. A podle nasˇich za´veˇru˚ neexistuje sdı´leny´ za´jem, ani pokusy o jeho artikulaci. Prˇ´ıcˇiny socia´lnı´ho napeˇtı´ mezi obyvateli na sı´dlisˇti Janov podle na´zoru nasˇeho informanta vznikly prˇedevsˇ´ım kvu˚li privatizaci bytu˚ v roce 2005 a migraci noveˇ prˇisteˇhovanyćh obyvatel, ktere´ sa´m vnı´ma´ jako novousedlı´ky. To zasa´hlo pry´ hlavneˇ starousedle´ obyvatele. Dalsˇ´ı prˇ´ıcˇinou situace je nezameˇstnanost, ktera´ vyu´stila v dlouhodobou frustraci Romu˚. Zastupitel charity zdu˚raznˇuje zejmeńa roli rasove´ diskriminace, kterou silneˇ vnı´ma´: „Cˇloveˇk, kterej se od prvnı´ trˇ´ıdy poty´ka´ s rasovou diskriminacı´, co si myslı´te, zˇe si pomyslı´, kdyzˇ pu˚jde na u´rˇad praće a odmı´tnou ho? Zˇe 17 Stra ´ nky

Charity Most (http://www.charitamost.cz/str ss.html), kde v oddı´le Sluzˇby nelze poskytnout, ovsˇem oproti deklaracı´m stanovujı´ minima´lnı´ podmıńky. Vyhledańo 20. 8. 2009.

je prosteˇ cˇernej a nema´ sˇanci, aby se do praće dostal. . . tı´m je pak frustrovanej!“ K vyrˇesˇenı´ nezameˇstnanosti navrhuje zrˇ´ıdit sta´tnı´ manufaktury pro socia´lneˇ slabe´ obcˇany, do doby, nezˇ by se zotavili. Praće by byla manua´lnı´ nebo pomocı´ jednoduchyćh stroju˚. Tato organizace deklaruje rˇadu integracˇnıćh cı´lu˚, ale nakonec se uchyluje k pomyslny´m projektu˚m plańovane´ ekonomiky, avsˇak nema´ jasnou koncepci jak teˇchto cı´lu˚ dosa´hnout. Tato vize prˇipomıńa´ socialisticke´ utopie 19. stoletı´. Podle nasˇeho na´zoru vsˇak Charita rˇesˇ´ı pouze du˚sledky socia´lnı´ho vy´voje lokality a mu˚zˇe by´t prospeˇsˇna´ pouze na rovineˇ individua´lnı´ asistence v krizovyćh socia´lnıćh prˇ´ıpadech. Je vsˇak ota´zka, zda v podmıńkaćh migrace obyvatel skrze lokalitu mohou mı´t vy´sledky jejı´ pu˚sobenı´ trvalejsˇ´ı efekt. Domnı´va´me se, zˇe praće Charity je tak principia´lneˇ nedokoncˇitelna´ a na povahu celkove´ situace nebude mı´t vy´znamny´ vliv.

AKCE

A PROJEKTY

CHARITY MOST:

Projekty vznikajıćı´ pod za´sˇtitou Charity Most jsou veˇtsˇinou dotovańy ze sta´tnıćh nebo evropskyćh fondu˚. Tok peneˇzˇnıćh dotacı´ do projektu˚ charity, lze povazˇovat za velky´ prˇ´ınos, nejen pro obyvatele sı´dlisˇteˇ Janov, ale rovneˇzˇ pro sdruzˇenı´ samotne´. Akce, ktere´ porˇa´da´, jsou pra´zdninove´ pobyty pro deˇti a akce Zˇluty´ den, ktera´ je porˇa´dańa koncem sˇkolnı´ho roku pro prˇedsˇkolnı´ deˇti, jako rozloucˇenı´ s materˇskou sˇkolou. Da´le pak Deˇtsky´ den v Oseku, Meˇsıć kveˇten pro verˇejnost a projekt Rodina neboli Signa´lnı´ zpra´va o rodineˇ v regionu Krusˇnohorˇ´ı.18 Projekty Charity Most „jsou beˇhem na dlouhou trat’“. Tyto projekty slouzˇ´ı prˇedevsˇ´ım k integraci Romu˚ a zlepsˇenı´ mezilidskyćh vztahu˚ na sı´dlisˇti Janov v Litvıńoveˇ. Oblastnı´ charita Most ve spolupraći s Obcˇansky´m sdruzˇenı´m Slovo 21 od 1. 7. 2009 realizuje projekt Amare khere (Na´sˇ domov), ktery´ ma´ rˇesˇit „socia´lnı´ integraci a zacˇlenˇovańı´ Romu˚ do spolecˇnosti a na trh praće s uplatneˇnı´m rovnyćh prˇ´ılezˇitostı´ “. Vedoucı´ charity si pra´veˇ od tohoto projektu financovany´m z dotacı´ EU slibuje nejveˇtsˇ´ı u´speˇch.19 Pouze prˇi rozhovoru se slecˇnou I., ktera´ drˇ´ıve sama v Chariteˇ pu˚sobila, jsme zaznamenali pozitivnı´ ohlas na cˇinnost tohoto subjektu. Zda´ se na´m vsˇak, zˇe toto je podmıńeˇno prˇedevsˇ´ım dlouhodobou spolupracı´ s Charitou Most a vytvorˇenı´ jistyćh vztahu˚ s lidmi v te´to organizaci. Slecˇna I. je sama obyvatelkou lokality a identifikuje se jako Romka. Co se tyćˇe reakcı´ zućˇastneˇnyćh akte´ru˚ na cˇinnost tohoto subjektu v lokaliteˇ, nemu˚zˇeme s prˇesnostı´ rˇ´ıci, zda jsou pozitivnı´, nebo negativnı´. Poveˇtsˇinu jsme nemeˇli mozˇnost se setkat cˇi de´le hovorˇit s obyvateli lokality, kterˇ´ı by s praxı´ Charity Most meˇli zkusˇenosti. 18 http://www.charitamost.cz/pdf/Projekt%20Rodina.pdf. Vyhledańo 20. 8. 2009. 19 Bliz ˇ sˇ´ı informace o tomto a dalsˇ´ıch projektech jsou k nalezenı´ http://www.charitamost.cz/eu.html. Vyhledańo 20. 8. 2009.


O.S. LIBUSˇE V lokaliteˇ pu˚sobı´ o.s. Libusˇe od roku 1998. V Janoveˇ dlouhodobeˇ rozvı´jejı´ aktivity se zameˇrˇenı´m na deˇti a mla´dezˇ. Nabı´zejı´ alternativnı´ rˇesˇenı´ v podobeˇ volnocˇasovyćh aktivit, sportu, vy´letu˚ a rovneˇzˇ tzv. prˇ´ımeˇstskyćh ta´borech. Sdruzˇenı´ sı´dlıćı´ pu˚vodneˇ ve vile Libusˇe v Janoveˇ prˇesı´dlilo do objektu by´vale´ho CO skladu v ulici Opletalova, ktery´ je pod spra´vou Meˇstske´ policie Litvıńov. V ra´mci sdruzˇenı´ se snazˇ´ı pomocı´ klubove´, nı´zkoprahove´ cˇinnosti zapracovat na zlepsˇenı´ situace na sı´dlisˇti, ktera´ mu jak tvrdı´: „nenı´ lhostejna´“. V deˇtske´ a mla´dezˇnicke´ populaci se snazˇ´ı prˇedevsˇ´ım eliminovat nezˇa´doucı´ vlivy jimi osvojene´ z rodinne´ho prostrˇedı´. Jejich role na metodicke´m poli je prˇeva´zˇneˇ poradenska´. Informace o situaci zı´ska´vajı´ dı´ky vlastnı´mu monitoringu, prˇicˇemzˇ spolupracujı´ i s orgańy meˇsta a take´ se vzdeˇla´vacı´m centrem Educhem. Pra´veˇ Vzdeˇla´vacı´ centrum Educhem a o.s. Libusˇe vede na´sˇ klıćˇovy´ informant, jenzˇ je take´ cˇlenem Rady pro integrovany´ rozvoj meˇsta Litvıńova. V neˇkolika etapaćh se uvedene´ subjekty podı´lely na ru˚znyćh projektech, z nich je trˇeba zmıńit porˇa´dańı´ akcı´ pro deˇti (vy´lety, klubova´ cˇinnost) 1998–2002, tereńnı´ cˇinnost v ulicıćh Janova beˇhem let 2002–2004. V dalsˇ´ıch letech (2004–2008) se zameˇrˇily na prevenci kriminality. Klubovou cˇinnost podporˇilo zalozˇenı´ nı´zkoprahove´ho centra Jaklı´k porˇa´dajıćı´ho vy´lety a prˇ´ımeˇstske´ ta´bory. Od roku 2008 se rovneˇzˇ podı´lejı´ na metodicke´ cˇinnosti v projektech financovanyćh z ESF. Spolupracujı´ a informace sdı´lejı´ se ZSˇ v Janoveˇ (kde je informant i v radeˇ ZSˇ ), s Cı´rkvı´ cˇeskobratrskou v Litvıńoveˇ a Diakoniı´ cı´rkve cˇeskobratrske´ v Litvıńoveˇ. Za dobu, co subjekt pu˚sobı´, bylo podle dostupnyćh zdroju˚ zapojeno vıće jak 50 osob, z nichzˇ vsˇechny jsou cˇleny Cˇeskobratrske´ cı´rkve v Litvıńoveˇ a vsˇechnu svoji cˇinnost prokla´dajı´ krˇest’ansky´mi hodnotami a u´silı´m o evangelizaci. Cı´lem sdruzˇenı´ je vzdeˇla´vańı´ a resocializace deˇtı´. Snazˇ´ı se dostat deˇti na ucˇilisˇteˇ i strˇednı´ sˇkoly. O.s. Libusˇe pu˚sobı´ prˇedevsˇ´ım ve sfe´rˇe deˇtske´ a mla´dezˇnicke´ populace. Informant naznacˇil neˇkolik hlavnıćh proble´mu˚ deˇtı´ v te´to lokaliteˇ, ktere´ vidı´ v tom, zˇe romsky´m deˇtem chybı´ didakticke´ hracˇky, rodicˇe si se svy´mi deˇtmi nehrajı´, necˇtou jim naprˇ. poha´dky atd., jako je tomu v „majoritnı´ spolecˇnosti“. Tı´m se omezuje slovnı´ za´soba teˇchto deˇtı´ v dominantnı´m jazyce a majı´ pak proble´my zapadnout do sˇirsˇ´ıho kolektivu. Proto pak nasta´va´ v jejich vy´voji zpozˇdeˇnı´ a proble´my ve sˇkole (jak ve vyúce, tak v navazovańı´ kontaktu˚ s ostatnı´mi), ktere´ lze jen teˇzˇko dohnat. Informant tvrdı´, zˇe to jsou „deˇti ulice“. „S Romama je to teˇzˇky´, rodicˇe jim brańı´.“ Dalsˇ´ı zpu˚sob, jak se snazˇ´ı deˇti ve´st k neˇjake´mu vyćhodisku z jejich situace, je sport. V Kopistech majı´ mozˇnost hra´t fotbal a vznikla tam Poulicˇnı´ fotbalova´ liga. V Janoveˇ o.s. Libusˇe sdruzˇuje asi 90 deˇtı´, ktere´ vedou nejen ke sportu, ktery´ je „. . . pro chlapce cˇasto jediny´m vyćhodiskem“, ale take´ k hudbeˇ, tanci ad. Na teˇchto projektech se podı´lejı´ i studenti VOSˇ a gymna´zia Humanitas z Litvıńova. Tyto projekty se vsˇak nety´kajı´ jen

29

mla´dezˇe. Sdruzˇenı´ poskytuje ve spolupraći se vzdeˇla´vacı´m centrem Educhem i rekvalifikacˇnı´ kursy pro dospeˇle´ Romy, prˇicˇemzˇ se zda´, zˇe nejsou pro vsˇechny: „Chceme vzdeˇla´vat slusˇny´ Romy,“ tvrdı´ informant. Poslednı´ dobou vnı´ma´ zlepsˇenı´ situace, hlavneˇ dı´ky urovnańı´ pomeˇru˚ na u´rˇadech. Administrativnı´ postupy se pry´ zkvalitnily oproti minulosti. S nezameˇstnanostı´ se da´ podle informanta teˇzˇko neˇco ´ stecke´m kraji je tradicˇneˇ deˇlat. V Litvıńoveˇ i cele´m U vysoka´. Podle jeho slov docha´zı´ k diskriminaci na trhu praće. Prˇ´ıstup majoritnı´ spolecˇnosti k „Romu˚m“, prˇedevsˇ´ım romsky´m zˇena´m, je opovrzˇlivy´, rasoveˇ prˇedsudecˇny´ a diskriminacˇnı´: „Holky, ktery´ po sˇkole hledaj praći trˇeba v kuchyni, nemaj mozˇnost se uchytit. . . je beˇzˇny´, zˇe jim zameˇstnavatel rˇekne, zˇe kdyzˇ tam budou mı´t Romku, tak tam nikdo nebude chodit. . . “ Bylo na´m rˇecˇeno, zˇe proble´m spocˇ´ıva´ „i v Romech samotnyćh“: „S Romama je to teˇzˇky´, furt neˇco chteˇj, ale neveˇrˇ´ı sta´tu.“ „Romove´“ podle informanta nara´zˇejı´ na proble´m vlastnı´ho vzdeˇlańı´. Cˇasto pry´ podepisujı´ ve vidineˇ okamzˇite´ho zisku jakoukoli smlouvu (v poslednı´ dobeˇ pry´ hlavneˇ na mobilnı´ tarify od poulicˇnıćh prodejcu˚), prˇicˇemzˇ nedohle´dnou pra´vnı´ a ekonomickou nevy´hodnost teˇchto smluv. Tı´m se pak zadluzˇujı´ vıće a vıće. VY´VOJ

ˇTE ´DLIS ˇ Z HLEDISKA VEDENI ´ O.S. SI

LIBUSˇE

Informant na´m sdeˇlil, zˇe za soucˇasnou situacı´ v lokaliteˇ stojı´ odprodej bytu˚ soukromy´m subjektu˚m. Jednı´m ze za´sadnıćh proble´mu˚ sı´dlisˇteˇ vidı´ v rozporech mezi starousedlı´ky a novousedlı´ky. Toto je trˇeba vnı´mat ve smyslu nespokojenosti starousedlyćh obcˇanu˚, kterˇ´ı jsou podle informanta ti „slusˇnı´“, ale dı´ky prˇisteˇhovalcu˚m z poslednıćh let dosta´va´ cele´ sı´dlisˇteˇ a „romska´ minorita“ prˇedevsˇ´ım, na´lepku „spodiny, sˇpıńy, neprˇizpu˚sobivyćh obcˇanu˚“. To se samozrˇejmeˇ starousedly´m romsky´m obyvatelu˚m nelı´bı´. Jejich hodnoty, jako je vyćhova deˇtı´, leckdy pracovitost, prˇ´ıbuzenske´ vztahy, tak trpı´ a starousedlıći se pak snadno dosta´vajı´ do proble´mu˚ s prˇisteˇhovalci a trpı´ frustracı´. Da´le jizˇ tak napjatou situaci podporˇil pochod Deˇlnicke´ strany 17. 11. 2008, kdy dokonce Litvıńovsˇtı´ sympatizanti pravicovyćh hnutı´ zaplatili ostravsky´m za to, aby prˇijeli se akce zućˇastnit. Strach a nepokoje v lokaliteˇ se tak prohloubili. Acˇkoli se MeˇP Litvıńov snazˇ´ı situaci monitorovat a dohlı´zˇet na klid v lokaliteˇ, tak Romove´, podle zkusˇenostı´ informanta, kriminalitu, jejı´zˇ obeˇtı´ jsou, veˇtsˇinou nehla´sı´ a radeˇji se vyporˇa´dajı´ s teˇmito proble´my sami. V du˚sledku teˇchto nestandardnıćh rˇesˇenı´ se mu˚zˇe situace jednotlivce, ale i v rodineˇ, o mnoho zhorsˇit. O.s. Libusˇe vycha´zı´ prˇedevsˇ´ım z etnicke´ definice a sve´ aktivity smeˇrˇuje na komunitu „Romu˚“. O tom sveˇdcˇ´ı i jeho na´zor, zˇe „Romove´ by se meˇli sami le´pe organizovat“. Podle nasˇeho vy´zkumu se vsˇak vzhledem k heterogennı´ povaze vztahu˚ nejedna´ o „romskou komunitu“, ktera´ je zde informantem prˇedpokla´dańa. Z tohoto du˚vodu nemohou takovou organizaci uskutecˇnit a nemohou ustavit

30


spolecˇne´ za´stupce. I kdyzˇ neˇktere´ rodiny majı´ v lokaliteˇ veˇtsˇ´ı vliv, nemobilizujı´ Romy jako „komunitu“, neformulujı´ spolecˇne´ za´jmy a nemajı´ manda´t k zastupovańı´ vsˇech Romu˚ na sı´dlisˇti. ROMSKA´ OBCˇANSKA´ SDRUZˇENI´: Romske ´ kr ˇest’anske ´ sdruz ˇenı ´ A Sdruz ˇenı ´ janovsky ćh Romu ˚ V pru˚beˇhu vy´zkumu se na´m nepodarˇilo kontaktovat za´stupce obcˇanskyćh sdruzˇenı´, ktera´ se presentujı´ jako romska´ a prˇ´ılezˇitostneˇ se take´ prohlasˇujı´ za romskou representaci. Ponechme nynı´ stranou rozpor mezi obcˇansky´m a etnicky´m principem prˇi vytva´rˇenı´ etnicky definovanyćh obcˇanskyćh sdruzˇenı´ a zameˇrˇme se na analy´zu jejich pu˚sobenı´. Po nepokojıćh na podzim 2008 se jako mluvcˇ´ı romske´ komunity obyvatel lokality presentoval za´stupce Romske´ho krˇest’anske´ho sdruzˇenı´. Podle nasˇich informacı´ vsˇak za´stupci sdruzˇenı´ nemajı´ prˇehled o deˇnı´ a potrˇebaćh obyvatel v lokaliteˇ, v nı´zˇ sami nebydlı´. Za´stupce naprˇ. pozˇadoval zrˇ´ızenı´ prˇ´ıpravnyćh rocˇnı´ku˚ ve sˇkole s tı´m, zˇe sa´m ´ smeˇvne´ na osobneˇ vytvorˇ´ı projekt ohledneˇ jejich zrˇ´ızenı´. U te´to situaci je fakt, zˇe sˇkola provozuje prˇ´ıpravne´ rocˇnı´ky ˇ editelka sˇkoly popisovala, jak osobneˇ jizˇ neˇkolik let. R zvala za´stupce sdruzˇenı´ na setkańı´ „Kulaty´ stu˚l“, ktere´ se odehra´lo prˇ´ımo v budoveˇ sˇkoly, ten byl vsˇak pracovneˇ zanepra´zdneˇn. Na druhou stranu, slı´bil, zˇe sˇkolu navsˇtı´vı´, cozˇ se nestalo ani do doby, kdy probeˇhl na´sˇ rozhovor. Dle na´zoru za´stupcu˚ sˇkoly se u za´stupcu˚ tohoto sdruzˇenı´, a take´ za´stupcu˚ Sdruzˇenı´ janovskyćh Romu˚, kterˇ´ı v obdobı´ po nepokojıćh takte´zˇ vystupovali v me´diıćh, jednalo pouze o osobnı´ zviditelneˇnı´. Tato sdruzˇenı´ se nezameˇrˇujı´ na poskytovańı´ socia´lnıćh sluzˇeb. NEVLA´DNI´ ORGANIZACE ZAMEˇRˇENE´ NA VOLNOCˇASOVE´ A KULTURNEˇ-ALTERNATIVNI´ AKTIVITY: O.S. PREVENCE Obcˇanske´ sdruzˇenı´ bylo zalozˇeno 1. brˇezna roku 2000 skupinou obcˇanu˚ zapojenyćh do mı´stnı´ alternativneˇ-kulturnı´ sceńy. Neˇkterˇ´ı z cˇlenu˚ drˇ´ıve pracovali v neziskovyćh organizacıćh (K-Centru Most cˇi nadaci Sokrates, nynı´ o.s. Most k nadeˇji20 ). Prˇed zalozˇenı´m sdruzˇenı´ v minulosti porˇa´dalo kulturnı´ akce v klubu Terasa. Akce v te´ dobeˇ byly financovańy z vlastnıćh prostrˇedku˚ a ze vstupne´ho. Jako obcˇanske´ sdruzˇenı´ zı´skali prˇ´ıspeˇvek na kulturu od meˇsta 20 000 Kcˇ. V praxi se jejich aktivity projevujı´ v podobeˇ porˇa´dańı´ koncertu˚, vy´stav, prˇedna´sˇek na vybrana´ te´mata, sportovnıćh turnaju˚ aj. Jak sami tvrdı´ na svyćh internetovyćh strańkaćh,21 jejich hlavnı´m za´meˇrem je vytvorˇenı´ podmıńek pro dobrovolne´ vyuzˇitı´ volne´ho cˇasu lidmi z lokality. To prˇi rozhovoru potvrdil i jeden ze zakladatelu˚. Du˚razneˇ vyvra´til domneˇnku, zˇe by se v praxi jednalo o poskytovańı´ neˇjake´ socia´lnı´ sluzˇby. Preferovanou cı´lovou skupinou je mla´dezˇ. 20 http://www.mostknadeji.cz/index soubory/Page352.htm. Vyhleda ´ no 22. 8. 2009. 21 www.prevenceos.ic.cz. Vyhleda ´ no 22. 8. 2009.

Zameˇrˇujı´ se na podporu kulturnıćh, sportovnıćh a umeˇleckyćh aktivit, ktere´ urcˇity´m zpu˚sobem stojı´ v opozici k beˇzˇny´m komercˇnı´m forma´m teˇchto aktivit. Spojnicı´ mezi vsˇemi jejich aktivitami je „pozitivnı´ a tvorˇiva´ sı´la“, kterou se snazˇ´ı v lidech probudit. V ra´mci sve´ho pu˚sobenı´ „upozornˇujı´ na formy u´tlaku a diskriminace“ ve spolecˇnosti. Vedlejsˇ´ım efektem sdruzˇenı´ je poradenska´ cˇinnost, ktera´ vznikla azˇ postupem cˇasu na vybudovane´ vza´jemne´ du˚veˇrˇe. Lide´ za za´stupci obcˇanske´ho sdruzˇenı´ chodı´ sami od sebe a pouze pokud opravdu chteˇjı´ poradit. Tato praxe by se ve sve´ podstateˇ dala zjednodusˇeneˇ cha´pat jako „kamara´dska´ rada“: „Vı´m, kam je poslat, pokud je proble´m.“ V soucˇasne´ dobeˇ sdruzˇenı´ sı´dlı´ v prostoraćh, ktere´ ma´ v lokaliteˇ k dispozici K-Centrum Most. Zde, beˇhem nasˇeho pobytu prˇipravovali zarˇ´ızenı´ Klub Janov – Alternativa Litvıńovska. Ten by se meˇl v budoucnu zameˇrˇit na pomoc lidem, kterˇ´ı jsou ohrozˇeni socia´lnı´m vyloucˇenı´m, na jizˇ vy´sˇe zmıńeˇne´ volnocˇasove´ aktivity a na vznik „fe´rovyćh a rovnyćh podmıńek“ pro porˇa´dańı´ ru˚znyćh kulturnıćh akcı´ v lokaliteˇ. V pru˚beˇhu nasˇeho vy´zkumu sdruzˇenı´ porˇa´dalo v lokaliteˇ Streetparty, ktere´ jsme se zućˇastnili, a mohli tak poznat realizaci projektu˚ v praxi na vlastnı´ ocˇi. Sdruzˇenı´ v neda´vne´ dobeˇ zazˇa´dalo o zrˇ´ızenı´ dvou pracovnıćh mı´st – asistentu˚ volne´ho cˇasu (v ra´mci verˇejneˇ prospeˇsˇnyćh pracı´) ´ P v Mosteˇ. Celkovy´ pocˇet osob, ktere´ tvorˇily sdruna U zˇenı´ ke dni nasˇeho rozhovoru, bylo sˇest. Podle za´stupcu˚ sdruzˇenı´ zastupitelstvo meˇsta prˇi realizaci projektu˚ u´dajneˇ uprˇednostnˇuje spı´sˇe cı´rkevnı´ organizace a celkoveˇ zaujı´ma´ negativnı´ prˇ´ıstup k porˇa´dańı´ akcı´ kulturneˇ alternativnı´ho charakteru v lokaliteˇ. S nadsa´zkou jeden ze zakladatelu˚ doda´va´: „Kdyzˇ se zacˇala praktikovat represe, odpoveˇdeˇli jsme prevencı´.“ ALERTA - ASOCIACE

´LNI ´ ROZVOJ PRO SOCIA

JANOVA

Dalsˇ´ı nevla´dnı´ organizacı´, ktera´ se podı´lı´ na deˇnı´ v lokaliteˇ, je Alerta. Jedna´ se o loka´lnı´ sdruzˇenı´, ktere´ bylo zalozˇeno v lednu roku 2009. Svy´mi projekty a u´mysly se snazˇ´ı pomoci situaci v Janoveˇ a v dalsˇ´ıch lokalitaćh. Tato organizace se snazˇ´ı spolupracovat s obcˇany Janova prˇ´ımo a rozvı´jet projekty, do kteryćh se majı´ mozˇnost obyvatele´ zapojit. Veˇtsˇina lidı´ angazˇujıćıćh se v Alerteˇ je pra´veˇ bud’ z Litvıńova, nebo sousednı´ho Mostu. Prostrˇedı´ je cˇlenu˚m sdruzˇenı´ vlastnı´ a z rozhovoru˚ vycha´zı´ najevo, zˇe jejich pohyb prˇ´ımo v Janoveˇ nenı´ ojedineˇlou za´lezˇitostı´. Organizace odmı´ta´ spolupraći se sta´tnı´mi institucemi i orgańy meˇsta, ktere´ jsou podle cˇlenu˚ teˇzˇkopa´dna´ a snazˇ´ı se udrzˇovat socia´lnı´ nerovnost ve spolecˇnosti. Proble´m v lokaliteˇ vidı´, jak sami informujı´ na svyćh internetovyćh strańkaćh, zvla´sˇteˇ v pochybenı´ u´rˇadu˚ a sta´tnı´ho apara´tu, ktery´ dovolil realitnı´m kancela´rˇ´ım, aby si z Janovske´ho sı´dlisˇteˇ mohli udeˇlat odkladisˇteˇ „nepohodlnyćh“: „Pra´veˇ v te´to lokaliteˇ dosˇlo za prˇispeˇnı´ u´rˇadu˚ a realitnıćh kancela´rˇ´ı k sesteˇhovańı´ veˇtsˇ´ıho mnozˇstvı´ novyćh, cˇasto proble´movyćh, obyvatel z ru˚znyćh koutu˚ republiky. Realitky tak vydeˇlaly


na prˇesunutı´ nepohodlnyćh na´jemnı´ku˚ z lukrativnıćh cˇa´stı´ velkyćh meˇst do bezperspektivnı´ho sı´dlisˇteˇ, anizˇ by hledeˇly na proble´my, ktere´ to zpu˚sobı´. Je zcela opra´vneˇne´, zˇe mnozı´ lide´ z Janova vyjadrˇujı´ s takovy´m stavem nespokojenost.“22 Na´sledujıćı´m vnı´many´m proble´mem jsou konflikty mezi starousedly´mi obyvateli a noveˇ prˇ´ıchozı´mi. Z tohoto konfliktu, jak Alerta avizuje, teˇzˇ´ı nejenom realitnı´ kancela´rˇe a pronajı´matele´ bytu˚, ale take´ Deˇlnicka´ strana. „Jejı´ prˇ´ıznivci, z cˇa´sti fotbalovı´ chuligańi a delikventi s ne zrovna cˇisty´m trestnı´m rejstrˇ´ıkem, prˇijeli neˇkolikra´t do Litvıńova, aby zde sˇ´ırˇili sve´ rasisticke´ demagogie, mohli napadat Romy, a kdyzˇ ne prˇ´ımo je, tak alesponˇ u´tocˇit na policii.“23 Sdruzˇenı´ se presentuje jako neautoritativnı´ rovnosta´rˇska´ organizace, kde nenı´ nikdo vu˚dcem, ale kazˇdy´ mu˚zˇe mı´t podneˇtny´ na´zor k diskusi a rˇesˇenı´ proble´mu˚. Za´rovenˇ se explicitneˇ stavı´ do rezistence vu˚cˇi sta´tu a kapitalismu v duchu politicke´ ekonomie: „Alerta odmı´ta´ spolupraći se sta´tem a jeho slozˇkami, a to jizˇ z logicke´ho du˚vodu, zˇe sta´t je institucı´, ktera´ zasˇtit’uje existenci socia´lneˇ nespravedlive´ho politicko-ekonomicke´ho syste´mu, jı´mzˇ kapitalismus bezesporu je. Syste´mu, ktery´ pro obohacenı´ jedneˇch vyuzˇ´ıva´ existencˇnı´ nejistoty druhyćh. Mı´sto spolupraće a za´vislosti na sta´tu a jeho institucıćh podporujeme formy cˇinnosti a organizace zalozˇene´ na neza´vislosti, sve´pomoci, spolupraći a aktivnı´m a tvorˇive´m zapojenı´ se kazˇde´ho, kdo o to stojı´.“24 Sdruzˇenı´ pracuje pouze s prostrˇedky cˇlenu˚ a na ba´zi ochoty. Svy´mi prˇ´ıstupy k rˇesˇenı´ se snazˇ´ı zkvalitnit kulturnı´ zˇivot a k tomuto ućˇelu vyuzˇ´ıt i verˇejna´ prostranstvı´. Dne 31. 5. 2009 se uskutecˇnil v parku mezi ulicemi Trˇebusˇicka´ a Albrechticka´ Deˇtsky´ den v Janoveˇ, ktery´ byl cı´leneˇ zameˇrˇen na zvy´sˇenı´ soudrzˇnosti obyvatel a vyuzˇitı´ jejich vlastnı´ho potencia´lu. Pro deˇti byly prˇipraveny souteˇzˇe s ekologicky´m a vzdeˇla´vacı´m za´meˇrem. Akce byla positivneˇ hodnocena z u´st rodicˇu˚ se slovy: „No, je dobry´, zˇe pro ty deˇcka taky neˇkdo neˇco udeˇlal, ne?“ Deˇtı´ a rodicˇu˚ se v parku sesˇla vıće nezˇ stovka. Du˚lezˇitou mysˇlenkou byla spolupraće organiza´toru˚ a rodicˇu˚, ktera´ se projevovala pomocı´ s prˇ´ıpravou a pru˚beˇhem her pro deˇti: „Oni si myslı´, zˇe je to neˇkoho povinnost pro neˇ neˇco deˇlat, du˚lezˇity´ je, aby byli schopny´ se prˇidat a trˇeba i neˇco vymyslet,“ komentoval ideu jeden z organiza´toru˚. Dalsˇ´ı akcı´, kterou porˇa´dala Alerta v ulicıćh Janova, byl tzv. akcˇnı´ vı´kend konajıćı´ se 26.–27. 9. 2009. Jeho na´plnı´ bylo promı´tańı´ filmu bez vstupne´ho a na´sledna´ diskuse, ktera´ meˇla podnı´tit tvu˚rcˇ´ı na´pady. Na 27. 9. 22 http://alerta.s.cz/kdo

jsme.html. Vyhledańo 23. 8. 2009. jsme.html. Vyhledańo 23. 8. 2009. 24 http://alerta.s.cz/kdo jsme.html. Vyhleda ´ no 23. 8. 2009. 23 http://alerta.s.cz/kdo

31

byl pak plańovań u´klid odpadku˚ v Janoveˇ a blı´zke´m okolı´.25 Alerta rozvı´jı´ aktivity pro ućˇastnı´ky bez etnickyćh krite´riı´ a od jejich spolupraće naprˇ´ıcˇ nimi ocˇeka´va´ terapeuticky´ ućˇinek v podobeˇ borˇenı´ „rasisticko-xenofobnı´ho my´tu o neporˇa´dnyćh Romech a porˇa´dnyćh prˇ´ıslusˇnıćıćh majority“ 26 . ZA´VEˇR V te´to vy´zkumne´ reporta´zˇi jsme pod spolecˇny´m jmenovatelem pru˚myslu socia´lnı´ho vyloucˇenı´ zahrnuli do jednoho pole vy´zkumu rˇ´ıdicı´ a rˇ´ızeny´ syste´m. Procha´zeli jsme prˇedevsˇ´ım mı´sty vla´dnıćh a nevla´dnıćh subjektu˚, zameˇrˇili se na rozvoj odveˇtvı´ poskytovatelu˚ sluzˇeb. Toto odveˇtvı´ se rozvı´jı´ u´meˇrneˇ k vy´voji a redefinici janovske´ situace. Mezi subjekty jsme zvla´sˇtnı´ pozornost veˇnovali syste´mu socia´lnıćh da´vek a politice zameˇstnanosti ve vztahu k pracovnı´mu trhu. Zde se vy´znamny´m uka´zal poznatek o asymetrii v postihovańı´ ilega´lneˇ pracujıćıćh a toleranci k cˇinnosti ´ rˇad praće ilega´lnıćh zameˇstnavatelu˚. Meˇstska´ policie, U a Odbor socia´lnıćh veˇcı´, u´rˇady, ktere´ spolecˇneˇ hlı´dajı´ spra´vne´ uzˇ´ıvańı´ da´vek, jsou proti cˇerne´mu trhu praće bezmocnı´. Prˇ´ıpadne´ rˇesˇenı´ by podle nasˇich za´veˇru˚ meˇlo by´t artikulovańo na rovineˇ sta´tnı´ kontroly pracovnı´ho trhu, zmeˇnami politiky zameˇstnanosti a socia´lnı´ho syste´mu. Za soucˇasne´ho stavu vı´teˇzı´ ilega´lnı´ trh praće podporovany´ syste´mem socia´lnıćh da´vek, znamenajıćı´ v posledku uńiky ze sta´tnı´ho rozpocˇtu. Za´veˇrem k nevla´dnı´m organizacı´m, lze konstatovat, zˇe nevla´dnı´ organizace napojene´ na cı´rkevnı´ instituce vycha´zejı´ prˇedevsˇ´ım z etnickyćh krite´riı´ a mora´lnıćh institucı´. O.s. Libusˇe se zameˇrˇuje na vzdeˇla´vańı´ deˇtı´, snazˇ´ı se je naucˇit hodnota´m a dovednostem, ktere´ by je meˇly v zˇivoteˇ zajistit. Na poli vzdeˇla´vańı´ rozvı´jejı´ vcelku efektivnı´ vzdeˇla´vacı´ syste´m ve spolupraći se sˇkolou a dalsˇ´ımi vla´dnı´mi institucemi. Na druhou stranu se tyto vzorce vzhledem k regiona´lnı´mu socia´lneˇ-ekonomicke´mu syste´mu mohou akte´ru˚m zda´t meńeˇ strategicke´ nezˇ jine´ na´vody na zˇivot. V ra´mci rˇ´ızene´ho syste´mu vznikajı´ jine´ strategie. Podle u´rˇadu˚ je jimi praxe dlouhodobe´ nezameˇstnanosti, pobı´rańı´ ´ speˇch v lega´lnı´m da´vek v kombinaci s pracı´ na cˇerno. U syste´mu se tedy proti lega´lnı´ a obcˇanske´ cesteˇ mu˚zˇe v akte´rske´ perspektiveˇ zda´t slozˇiteˇjsˇ´ı nezˇ v alternativnı´ praxi na ilega´lnı´m trhu praće. Cˇinnost teˇchto organizacı´, proto spı´sˇe nezˇ ve vzdeˇla´vańı´ dosahuje u´speˇchu˚ v oblasti asistence a poradenstvı´, kdy se klienti dosta´vajı´ do u´zkyćh ve vztahu k rˇ´ıdicı´mu syste´mu cˇi jsou jinak existencˇneˇ ohrozˇeni. Cı´rkevnı´ nevla´dnı´ organizace jsou dobrˇe zapojeny do aktivit rˇ´ıdicı´ho syste´mu a v ra´mci zı´ska´vańı´ prostrˇedku˚ z evropskyćh fondu˚ v ra´mci loka´lnı´ho partnerstvı´ a komunitnı´ho plańu. Protozˇe se vsˇak zameˇrˇujı´ na pouze du˚sledky, ktere´ majı´ prˇ´ıcˇinu ve vneˇjsˇ´ıch procesech, jejich cˇinnost mu˚zˇe by´t co do ućˇinku omezena´. Dlouhodobeˇjsˇ´ı praće mu˚zˇe by´t 25 http://alerta.s.cz/photo/akcni vikend v janove 2009/akcni vikend v janove 2009.html. Vyhledańo 23. 8. 2009. 26 http://alerta.s.cz/kdo jsme.html. Vyhleda ´ no 23. 8. 2009.

32


narusˇovańa migracˇnı´mi prˇesuny klientu˚ a u´speˇsˇnou reprodukcı´ alternativnı´ obzˇivne´ strategie zalozˇene´ na popta´vce zameˇstnavatelu˚ po ilega´lnı´ pracovnı´ sı´le. Druhy´ typ nevla´dnıćh organizacı´ rozvı´jı´ svou cˇinnost v jiste´ neza´vislosti na sta´tnıćh institucıćh. Zde etnicke´ hledisko ustupuje ve prospeˇch idea´lu mezilidske´ solidarity a alternativnıćh kulturnıćh projevu˚ formou rozvı´jenı´ volnocˇasovyćh aktivit. Sdruzˇenı´ Alerta pak prˇedkla´da´ i jisty´ politicky´ program a kritiku spolecˇenskyćh pomeˇru˚. V jejich pohledu je situace v Janoveˇ jednoznacˇneˇ zpu˚sobena politicko-ekonomicky´m syste´mem. Jeho pu˚sobenı´ ma´ by´t vyva´zˇeno autonomnı´ tvorˇivou cˇinnostı´. Obeˇ obcˇanska´ sdruzˇenı´ (Prevence a Alerta) nechteˇjı´ by´t poskytovateli socia´lnıćh sluzˇeb v ra´mci oficia´lnı´ socia´lnı´ politiky sta´tu, a proto se vymykajı´ konceptu pru˚myslu socia´lnı´ho vyloucˇenı´, ktery´ byl zde popisovań. Tato stat’, ktera´ je zalozˇena na prima´rnı´m ty´move´m akademicke´m nı´zkorozpocˇtove´m vy´zkumu, postihuje prˇedevsˇ´ım praktiky rˇ´ıdicı´ho syste´mu a bylo by mozˇne´ ji, prˇi zı´skańı´ dalsˇ´ıch prostrˇedku˚, da´le obohatit o cˇetneˇjsˇ´ı data z prostrˇedı´ syste´mu rˇ´ızene´ho a sledovat z hlediska akte´ru˚-klientu˚ prˇi dosahovańı´ cı´lu˚ na konkre´tnıćh kauzaćh. Text navazuje na dalsˇ´ı z vy´stupu˚ vy´zkumu Materia´lnı´ past (Tosˇner et al. 2010a), ktery´ pojedna´va´ o formovańı´ lokality ve vztahu k privatizaci bytove´ho fondu, a formovańı´ lokality v sˇirsˇ´ıch socio-ekonomickyćh vztazıćh. Zde jsme se oproti tomu zameˇrˇili na projekty a cı´le rˇ´ıdicı´ho syste´mu (poskytovatele´ sluzˇeb a nevla´dnı´ organizace) s prˇesahem k syste´mu rˇ´ızene´mu ve snaze pouka´zat na komplexnı´ kontext jejich dosahovańı´ a za´rovenˇ jsme usilovali o komparaci jednotlivyćh integracˇnıćh strategiı´ a naznacˇenı´ faktoru˚, ktere´ je mohou oslabovat cˇi zpu˚sobit jejich neu´speˇch. Na za´kladeˇ nasˇich zjisˇteˇnı´ jsme schopni formulovat dalsˇ´ı doporucˇenı´. POUZˇITA´ LITERATURA [1] FOSTER, G. M. 1969. Applied Anthropology. Boston: Little Brown & Company. [2] FOUCAULT, M. 2000. Dohlı´zˇet a trestat: Kniha o zrodu veˇzenı´. Praha: Dauphin. [3] HIRT, T. a JAKOUBEK, M. 2007. Situace romskyćh populacı´ v CˇR: ne-etnicky´ vy´kladovy´ model. In LEONTIEVA, Yana. (ed.). Mensˇinova´ problematika v CˇR: komunitnı´ zˇivot a reprezentace kolektivnıćh za´jmu˚. Sociologicke´ studie 06/10. Praha: Sociologicky´ u´stav AV CˇR, s. 63–88. [4] MARCUS, G. E. a FISCHER, M. J. 1986. Anthropology as Cultural Critique: an Experimental Moment in the Human Sciences. Chicago, IL: University of Chicago Press. [5] MARCUS, G. E. 1995. Ethnography in/of the World System: The Emergence of Multi-Sited Ethnography. Annual Review of Anthropology, 24, s. 95–117. [6] TOSˇNER, M. et. al. 2010a: Materia´lnı´ past. AntropoWebzin, 1/2010. ´ T, P. 2010. Na´stin media´lnı´ho diskursu o Janoveˇ: kriticko[7] VASˇA diskursivnı´ prˇ´ıstup. AntropoWebzin, 1/2010. [8] SOCIA´LNI´ PAST: Situacˇnı´ analy´zu socia´lneˇ vyloucˇenyćh lokalit na u´zemı´ meˇsta Litvıńova se zameˇrˇenı´m na sı´dlisˇteˇ Janov. 2009. Socioklub. Praha, Litvıńov. Dostupne´ na: www.socialnizaclenovani.cz/. . . litvinov/. . . /15-situani-analyza-soc-vyl-lokalit-nauzemi-msta-litvinova-se-zamenim-na-sidl-janov-asz-2009.

INTERNETOVE´ ZDROJE Alerta: Akcˇnı´ vı´kend. Dostupne´ z: http://alerta.s.cz/photo/akcni vikend v janove 2009/akcni vikend v janove 2009.html. Vyhledańo 23. 8. 2009 Alerta: Kdo jsme. Dostupne´ z: http://alerta.s.cz/kdo jsme.html. Vyhledańo 23. 8. 2009 Most k nadeˇji. Dostupne´ z: http://www.mostknadeji.cz/index soubory/Pag e352.htm. Vyhledańo 22. 8. 2009. Oblastnı´ charita Most. Dostupne´ z: http://www.charitamost.cz/str ss.html. Vyhledańo 20. 8. 2009. Osadnı´ vy´bor. Dostupne´ z: http://www.litvinovjanov.websnadno.cz/Osadni vybor pro Janov.html. Vyhledańo 17. 8. 2009. Policiste´ posı´lı´ sluzˇebnu v Janoveˇ od rˇ´ıjna. Dostupne´ z: http://www.ceskenoviny.cz/zpravy/policisteposili-sluzebnu-v-janove-odrijna/391344&id seznam=12003. Vyhledańo 15. 8. 2009. Projekty jinyćh pra´vnıćh subjektu˚, jimzˇ je U´P v Mosteˇ prˇi realizaci partnerem. Dostupne´ z: http://portal.mpsv.cz/sz/local/mo info/projekty /partnerske. Vyhledańo 16. 8. Projekt rodina. Signa´lnı´ zpra´va o rodineˇ v regionu Krusˇnohorˇ´ı. Dostupne´ z: http://www.charitamost.cz/pdf/Projekt%20Rod ina.pdf. Vyhledańo 20. 8. 2009. Rodina a praće na Mostecku. Dostupne´ z: http://portal.mpsv.cz/sz/local/mo info/ projekty/crp. Vyhledańo 18. 7. 2009 Vola´k, D. Ma´te slovo. Cˇeska´ televize 3. 9. 2009. Dostupne´ z: http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/209572230800026mate-slovo/. Vyhledańo 4. 9. 2009 Za´kon o hmotne´ nouzi. Prˇedpis cˇ. 111/2006 Sb. ´ KONU˚. Rocˇnı´k 2006, cˇa´stka 37. 31. 3. 2006 SBI´RKA ZA

*Publikace textu v cˇasopise AntropoWebzin byla podporˇena v ra´mci studentske´ grantove´ souteˇzˇe ZCˇU, projekt cˇ´ıslo SGS–2010–019.

Lokalita Janov. Katedra antropologických a historických, FF ZČU v Plzni,

Recommend Documents