.lo v n á J u n á k ů S k a u t ů č e s k o s l o v e n s k ý c h . Č íslo 1 R e d ig u je A n t. B . S v o js ík .
O
R
G
A
N
I S
A
C
E
SESTAVIL A N T . B . S V O JS ÍK , náčelník Svazu Junáků Skautů R, Č. S.
D ru h é doplněné vydáni.
Se 240 vyobrazením * J. Řeháka a J. Matka
V PRAZE 1930. JOSEF SPR1NGER, KNIHKUPECTVÍ, PRAHA I. Tiskem Dr. Ed. Grágra a tyfta v Praze. C en a K č 15'
Knihovna Junáků Skautů československých. Číslo 12. Rediguje Ant. B. Svojsfk.
ORGANISACE A NT . B. S V O J S Í K , náčelník Svazu Junáků Skautů R Č S .
D ru h é doplněné oydánf.
06CZ/99
S 240 vyobrazeními J. Řeháka a J. Maška.
V P R A Z E 1930. J O S E F S P R I N G E R , K N I H K U P E C T V Í . P R A H A 1. Tiskem Dr. Ed. Grégra a syna v Praze.
Ú V O D N Í SLOVO. E p l u r i b u s u n u m — z mnohých jediný. Toto heslo čteme raženo na zlatých penězích Spojených států severoamerických. Význam jeho je jasný. Množ ství malých států, které samy o sobě, ač značně ve liké, nic by neznamenaly, které by možná ani sobě stačnými nebyly, spojilo se v mocnou říši od Atlan tiku až po Pacifik. Říše ta, jedna z nejprvnějších de mokracií světa, dik skvělé své organisaci i pravému porozumění pro ni, stala se z nejmocnějších mezi ostatními. Víme, že dnes obracejí se k ní zraky stát níků celého světa, že stala se rozhodčí mocí, jejíž slovo má svou váhu a svůj klad. To proto, že tam všichni uvědomělí občané pracují za jediným vědomým cílem. To je právě triumf organisace. Při tom skýtá ústava Spojených států kaž dému útvaru spolkovému naprostou autonomii. Vycházíme-li tam od zřízení městského nebo obecního ke zřízení okresnímu, distriktnímu, ke státu a konečně k jich společnému svazku, Spojeným státům, vidíme, že každý jednotlivý tento útvar pracuje zcela auto nomně, samostatně. Úředníci se všude volí občan stvem, které tak přímo zasahuje do všech oborů exe kutivy i administrace. Jisté obory úmyslně a po do hodě vyhraženy jsou útvarům vyšším. Principy podobné organisace, na jaké spočívá ústavní zřízení Spojených států, zavedeny byly i ve světovém skautingu. V československém skautingu svazovém byly ještě prohloubeny. Úplná autonomie každé jednotky je tu až do těch nejkrajnějších mezí zachována. Autonomní je oddíl, autonomní je Místní sdružení, autonomní jsou útvary okresní a župní, i různé odbory Svazu. Každá z nejnižších organisačních jednotek, každý oddíl, má právo hlasováním svého zástupce spolurozhodovati o zásadách a cílech, i*
3
má možnost svobodnou, tajnou volbou jmenovati ve doucí celé organizace a důvěrou jim vyslovenou nebo odepřenou práci jejich, schvalovati nebo odmítnouti. Je snahou každého živoucího organismu, aby se sdružoval s organismy podobnými, příbuznými, sym patickými. Sdružením jich vzniká organisace. Úko lem každé organisace je posilovat, povzbuzovat, chrá nit, podporovat jednotlivé své členy. K tomu však je třeba pevných zásad, účelných řádů a cílevědomé práce. Sdružováním živoucích organismů skautských vy rostla nám v republice naší organisace Svazu Skautů. Zdálo by se, že tento fakt je něčím samozřejmým. Není však tomu tak. Přezírá se tu čistý úmysl a beznáročná, obětavá práce organisátorů. Přehlíží se, abych dal aspoň jeden příklad za mnohé, co práce ušetří se, provádí-li ji jedno ústředí pro všechny. Co udělá jedno ústředí pro všechny, musil by konati kaž dý oddíl zvlášť. Stará-li se ústředí o získání stanů, činí to pro celek a vykonává práci, kterou by součas ně konati musilo několik set nebo tisíc jednotek a často neúčelně a marně. Nekupujeme tedy hochy za plachty, jak se nám kdesi nerozmyslně vytýká, ne chceme, aby za kus hadru sloužili »cizí« myšlence a »špatným« charakterům, ale chceme jim v jejich ne snázích a nedostatku pomoci. A bude-li život, který pod těmi plachtami povedou, dobrý, poctivý život skautský, je nám lhostejno, budou-li v něm převládati prvky Setonovy nebo Baden-Powellovy, nebo bude-li to skauting, jak se u nás převážně za léta vyvinul z idejí obou jeho zakladatelů. Ani my nechceme plo chost a šablonu a vítáme každý samorostlý popud, každou originelní myšlenku, každý svérázný čin. Žel, že jich zvenčí přichází tak málo! A konečně ani my nehledáme »slávu« v množství, ale právě hlavně a Po výtce vidíme svůj úkol v pro hloubení ideovém. Zdá se, že tu mnozí zapomínají na faktum, že ve skautingu organisují se děti, mládež. Je to krásné heslo, řekne-li se, že hoši musí se naučiti užívat své svobody a volnosti. Ale právě jen heslo. Mají-li si sami dávati zákony, určovati řádavynalé4
zati formy, proč pro ně píšete šestistystránkové ná vody? Praví-li se, že první požadavek, který třeba na junáka klásti, je, aby měl své vlastní přesvědčení, aby byl ve svém přesvědčení pevný, neoblomný a sám sobě jasný, pak je to, mírně řečeno, pedagogický ro mantismus nebo naprosté nepochopení duše d ě t s k é . Kdo takové vlastnosti má, to je celý muž a vy to žá dáte po dítěti! Dosáhnouti toho možno jen poctivou prací výchovnou. A kdyby někdo chtěl porovnati tu »slávu«, které jsme dosáhli v organisování skautingu s prací, kterou jsme tomu věnovali, pak by uviděl, že pro položku té »slávy« jsme si ani účet neotevřeli; tak málo o ni stojíme. Nevíme, je-li správno varovati mládež, aby necho dila do organisací, které domohly se tisícihlavého členstva. Je-li agitací krásná, hluboká myšlenka skautská a reklamou poctivá práce o její uskutečnění, pak není třeba se styděti ani za jedno ani za druhé. Patřme, čeho dosáhlo Sokolstvo organisací tisícihla vých davů! Kde by bylo dnes Sokolstvo, kde sokol ská myšlenka, kde ideje Tyršovy, kdyby nebylo pevné organisace! Kozhodli jsme se, že zavedeme u nás organisací skautskou podle vzoru Anglie a Ameriky. Nejsme tu sami. Základy organisace této přijaly všechny ná rody a země, v nichž skauting je zaveden, až na mi zivé výjimky. Ze se Amerika odklonila od metod Setonových, má hluboké příčiny a není zde místa o tom se šířiti. Jsou-li naše vzory namnoze cizí, tu duch, který jimi prolíná, je a musí býti český. A nebude-li v nich ducha, nejen českého, ale ducha vůbec, bude-li to jenom šablona, pak nebudou nám všechna ta pra vidla, řády a formy nic platný, třeba byly z Anerlie, Ameriky, od Setona nebo Baden-Powella. Přijali jsme tyto řády anglické ne proto, že jsou anglické, ale že jsou v cizině i u nás ověřeny výsledky, které způsobil duch, jenž anglickou myslí vládne a který je snad slovanskému nejbližší ze západních národů a že jsou pro mládež zvláště vhodné. Víme dobře, že leccos dalo by se jinak řešiti, jinak upraviti. Ne plýtvejme na tom svou energií, jsou to na konec? 5
přece jenom formy, nedáme-li jim obsah, nedovedeme-li je naplniti, prohloubiti. Na některé zvláštnosti skautské organisace vůbec, tedy i naší, dlužno zvlášť upozorniti. Základní zása dou je dělení mládeže na malé celky a používání star ších za vedoucí. Jen tomuto způsobu vedení můžeme býti vděčni za to, že mohly u nás vzrůsti organisace tak veliké. Mnohé pro nás není novým. Mámeť skvě lým vzorem Sokolstvo. I ve skautingu je nám ideálem jednotná, veliká a jednolitá organisace všenárodní. Ideál tento nespouštíme nikdy s očí a k němu pracu jeme stále s chutí neochabující, s energií neumdlévající. S dostatek samosprávy dopřáno jednotkám župním, okresním a místním a největší volnost dána je k individuelní práci každému oddílu. Výborně se osvědčuje systém zpravodajů, plnomocníků skautského ústředí. Nejsou to inspektoři, jsou Skautům a Skautkám starší bratři a sestry, kteří dovedou poradit, povzbudit, nadchnout. Zpravodaji jsou po většině osoby starší, z různých vrstev a je dobrou známkou pro skauting, že velké procento jsou profesoři a učitelé. Jsme jim za to nesmírně vděčni. Dobře působí i systém zkoušek a odznaků. Děje-li se provádění a udílení rozumně, pak netřeba se báti úhon pedagogických. Ty zkušenosti poznali jsme v Americe a již tehdy, kdy u nás ještě každá odměna chlapce vnějším označením zdála se nepedagogickou, třeba dospělí honili se bez míry o řády a odznaky všeho druhu. To platí i o kroji. Všechny pokusy o typ českého skautského kroje až dosud selhaly. A máme snad zaváděti kroj nový, dražší a méně praktický než ten, který máme? Nikdy jsme neviděli účel a cíl skautingu v tom, je-li nějaký odznak plechový nebo z látky, měří-li nějaká stužka 5 nebo 10 cm, je-li ze lená nebo modrá, nosí-li se nad kapsou nebo pod kapsou. V jednotě kroje, pozdravů, vystupování ma nifestujeme jednotu myšlení, nazírání, cílů. Jiného nic. Nebude od místa zdůrazniti, že je naprosto mylný názor, jakoby československý skauting organisován 6
byl jako filiálka organisace anglické. Jsme cleny mezinárodního světového sdružení skautského, zalo ženého v létě 1920, v jehož devítičlenném mezinárod ním výboru máme od počátku svého zástupce. Máme jako všichni ostatní členové svou naprostou vnitřní i vnější samostatnost. Co nás jednotí, je pouze idea. Jestli tohle někdo pojímá za postavení inferiorní a nás nedůstojné, tu řekneme, že jsme právě na ně hrdi, neboť v tomtéž poměru k organisaci světové jako my, jsou všechny organisace světa. Vždyť i my s jásotem uvítali myšlenku, kterou šíří Skauti an gličtí, že zorganisováním všech Skautů vytvořipae Bratrstvo Skautů celého světa, které bude znamenati úsvit nového života lidstva, bezpečnou záruku míru a přátelských styků mezi národy. Jenže my nepře stali jsme jen na planém jásotu, ale myšlenku uvedli hned v čin. Pravidla a řády tyto probírány a prodebatovány v celé řadě schůzí Náčelnictva již před prvým vy dáním »Organisace« a během let pozměněny na zá kladě získaných zkušeností a podle potřeby doplněny. Vztahují se na Skauty i Skautky, na jejich dorost, Vlčata a Šotky a jiná odvětví skautingn. Tito po slední byli přibráni, aby zajistila se jejich spolu práce, získal vliv na jejich počínání a poskytla se jim příležitost ušlechtiti a zkrášliti celý způsob tábornického života. Ještě slovo o neorganisovaných skautech, t. zv. di vokých. Jsou to skupiny, které žijí život, jemuž pře zdívají skautský a jimž regulativem činů a konání je pouze jejich »svědomí.« A je právě charakteristickým dokladem pro některé teorie v provádění skautingu, že »svým svobodným junáckým životem« takskauting zdiskreditovali, že Skaut vůbec, dík jim, v některých krajinách nesmí se ani ukázati. Vypověděli jsme boj těmto škůdcům naší ideje a všechny řádné organisace skautské v naší republice jsou v tom svorný, že tento nešvar dlužno potírati všemi silami. Svaz vzal si za úkol vychovávati československou mládež tak, aby byla vlastenecká, ukázněná, hotová plniti povinnosti k národu i bližním v každé době, a 7
sebe samu udržovati tělesně silnou, duševně čilou a mravně přísnou. Nepochybujeme, že československý skauting má nejtěžší své doby už za sebou, a že veliký úkol, který se vzal, poctivě vykoná. Skautský život je život jaré volnosti, vyžití mládí, vybití dětských tužeb a vyvrcholení radosti a krásy mládí. Jestli stavíme tu některá pravidla a řády, není to proto, abychom jimi poutali, tísnili. V jejich me zích je pro všechno dobré a krásné tolik místa, že můžete svůj mladý život vyžít plně a kladně. Je však jistých mezí třeba, aby bylo zřejmo, kde začíná zá mezí, kam Skaut vkročiti nesmí nikdy. Jednoho je potřebí: aby nad veškerým konáním na ším vznášel se pravý skautský duch, který vše oži vuje a oplodňuje. Zachovávejte tato pravidla, bratři a sestry, ale především naplňujte je horkým životem a vroucí snahou, dosáhnouti všeho krásného, co skau ting i český duch a život má a může poskytnouti měrou vrchovatou! Poznámka k druhému vydaní. Osm let uplynulých od prvého vydání »Organi sace« bylo dostatečnou zkušební Lhůtou, abychom mohli si říci, že organisace Svazu se osvědčila a vžila. Proto také druhé vydání jest v podstatě jen doplněním a rozšířením, hlavně v těch oborech skautingu, jež vznikaly později. ‘ Druhým vydáním po zbývá ovšem prvé vydání platnosti. 0 druhé vydání získala si hlavní zásluhu Organisační komise Náčelnictva a zvláště br. J. Mašek, který stále měl v patrnosti veškeré změny, usnesení schůzí a s velikou péčí doplnil i náčrty. V Praze, 1. února 1930.
A, B. S.
I. STANOVY A HLAVNÍ ŘÁDY. STANOVY Svazu Junáků Skautů republiky Československé. Schváleny výnosem ministerstva vnitra EČS ze dne 2. dubna 1928, čís. 14.624/1928-6. I. Jméno. Spolek nazývá se »Svaz Junáků Skautů republiky Československé«. .(»Fédération des Boys Scouts de la République Tchéco-slovaque«. — »The Czeko&lovak Boy Scouts Association«.) II. Sídlo Svazu. Sídlem Svazu je Praha. m . Jednací řeč. Jednací řeč je československá. IV. Správní rok. Správní rok počíná 1. lednem a končí 31. prosincem. V. Účel. Účel Svazu je organisováním, studiem a propagací junácké (skautské) výchovy povznášeti tělesné, du ševní a mravní síly dorostu československého. VI. Prostředky. Svého účelu domáhá se Svaz: 1. Přijímáním, zakládáním a řízením spolků, zabý vajících se skautskou výchovou.
2. Přijímáním jednotlivců za členy zakládající, do pisující, přispívající, podporující a činné. 3. Organisováním mládeže obojího pohlaví a sesku pováním jí do oddílů k usnadnění výchovy podle zá sad skautských. 4. Vybíráním členských příspěvků a opatřováním peněžních prostředků činností svépomocnou (vede ním podniků pro výrobu a prodej skautských, spor tovních a krojových potřeb, provozováním biografů, abstinentních restaurací-automatů). 5. Vydáváním odborné literatury, časopisů, obra zů, tiskopisů a jejich samostatným prodejem. 6. Pořádáním přednášek, vzdělávacích kursů pro výcvik skautské mládeže i vedoucích, lesních škol, vysíláním instruktorů. 7. Sjezdy, veřejnými cvičeními a závody, tábory, výstavami, divadelními představeními, zábavami. 8. Pěstováním různých oborů tělesné výchovy jako: tělocviku, lehké atletiky, plování, lyžování, cyklisti ky, veslování a jiných odvětví sportovních. 9. Činnou účastí a podporou národních a dobročin ných podniků. 10. Zřizováním skautských přírodních reservací, nocleháren a poraden k podpoře skautského cesto vání a táboření. 11. Styky s organisacemi zahraničními. 12. Péčí o další vytváření, prohlubování a vývoj jednotného typu československého skautingu. 13. Snahou o nplatnění skautských zásad ve vý chově veškeré mládeže československé. VII. Jmění Svazu. 1. Vzniká z darů, subvencí státních a veřejných korporací, podpor, pravidelných i mimořádných pří spěvků členských a z výtěžku spolkových podniků. 2. Výši příspěvků stanoví Valný sjezd Svazu. 3. Jmění Svazu spravuje Ústřední rada. 4. Náčelnictvo Svazu má právo k účelům svazovým disponovati s vědomím pokladníka Svazu částkou do tisíce korun. 10
VJJLL Členství. 1. Svaz má cleny zakládající, dopisující, přispíva jící, podporující a činné. 2. Členy zakládající, přispívající a podporující při jímá Ústřední rada, členy dopisující a činné Náčelnictvo. 3. Přihlášku do Svazu možno odmítnouti bez udání důvodů. 4. Zakládajícím členem se stane, kdo složí najednou nebo v několika splátkách větší částku, stanovenou Valným sjezdem Svazu. 5. Přispívajícími nebo podporujícími členy jsou přátelé skautské výchovy, platící členský příspěvek. 6. Dopisujícími členy jsou ti, kdo byli jmenováni Náčelnictvem, aby s ním udržovali styk ve věcech, týkajících se účelu spolku. 7. Činnými členy Svazu mohou se stá ti: a) spolky, zabývající se skautskou výchovou, míst ní sdružení Svazu a jiné spolky a instituce, jež pro svoje členstvo zavedou skautskou výchovu. b) jednotlivci, kteří jako činovníci Svazu nebo vůd cové skautských oddílů činně se zúčastní skautské práce, zejména vedením jednotlivých skautských jednotek a dozorem na ně. 8. Členy býti přestávají: a) kdo na vystoupení se usnesli řádným způsobem, Svazu to oznámili a povinnostem svým zadost učinili, b) kdo byli pro neplnění členských povinností vy škrtnuti, c) kdo byli vyloučeni. IX. Práva členů. 1. Členové Svazu mají právo na všechny výhody, plynoucí ze spolkových stanov. 2. Hlasovací právo mají však pouze členové činní. X. Povinnosti členů. Členové Svazu jsou povinni: 1. Ze všech sil pečovati o všestrannou skautskou výchovu jednotek jim svěřených, 11
2. účastniti se společných podniků, 3. oběsilati kursy pro vzdělání vedoucích, 4. platiti řádně členské příspěvky, 5. podávati určené zprávy a statistiky ze své čin nosti, 6. zachovávati řády Svazu. XI. Kroj. Činní členové Svazu a mládež jimi vedená mají právo nositi skautský kroj a odznaky podle ustano vení, uvedených ve vnitřním řádu Svazu. XII. Správa Svazu. Záležitosti Svazu obstarává Valný sjezd Svazu, Hlavní stan, Ústřední rada a Náčelnictvo. X m . Zastupováni Svazu. 1. Svaz zastupuje starosta neboi v jeho zaneprázd nění mí stosta roštové, 2. písemnosti podepisují společně s náčelníkem a jednatelem Ústřední rady. XIV. Valný sjezd. 1. ftádný Valný sjezd svolává Ústřední rada vždy jednou za dvě léta v lednu nebo v únoru. 2. Konání sjezdu oznámí nejméně čtyři neděle pře dem v denních listech a v časopisech Svazu. 3. Mimořádně schází se Valný sjezd kdykoliv Ústřední radn uzná toho potřebu, nebo když pětina činných členů ve Svazu sdružených o to požádá. 4. V«lný sjezd Sv^zu tvoří: a) činní členové Svazu (osoby fysické), b) zástupci Místních sdružení a jiných spolků a in stitucí, přijatých za činné členy, po jednom za každou korporaci. 5. Plnomocenství se připouští: a) musí však býti dáno písemně od osoby resp. korpomce k hlasování oprávněné, b) jeden delegát nesmí mí ti více než deset hlasů, 12
o) kumulace hlasů na sákladě několika iunkcí je nepřípustná. 6. Valný sjezd je schopen usnášeti se, je-li zastou pena alespoň třetina k hlasování oprávněných, 7. Nesejde-li se tento počet, jedná Valný sjezd o půl hodiny později bez ohledu na počet členů, avšak pou ze o věcech, které jsou na programu. 8. Volné návrhy, podané čtrnáct dní před Valným sjezdem, jsou předmětem jednání Valného sjezdu. 9. Sjezdu předsedá starosta nebo místostarostové Svazu. 10. Valnému sjezdu náleží: a) voliti Ústřední radu a to: starostu, šest. místostarostů, dvanáct členů a pět jejich náhradníků, b) tři revisory a předsedu Čestné rady, c) Náčelnictvo Svazu a to: náčelníka, náčelní (pro dívčí odbor), dva zpravodaje Náčelnictva, tři místonáčelníky, 12 dalších členů a pět jejich náhradníků. d) schvalovati zprávy Ústřední rady a Náčelnictva a revisorů účtů, e) určovati výši členských příspěvků, f) usnášeti se o změnách a výkladu stanov, g) rozhodovati o odvolání spolku proti usnesení Hlavního stanu, h) jednati o volných návrzích. XV. Hlavní stan. 1. Ústřední rada a Náčelnictvo Svazu tvoří Hlavní stan. 2. Schůzím Hlavního stanu mají právo býti pří tomni všichni zemští náčelníci a župní zpravodajové Svazu a jich zástupci a to s právem hlasovacím. 3. Hlavní stan koná pracovní sjezd obvykle jednou v roce. 4. Hlavní stan jedná o věcech, jež připravily na program Ústřední rada a Náčelnictvo Svazu. 5. Volné návrhy nutno podati Svazu nejpozději čtrnáct dní před zasedáním. 6. Hlavní stan má právo jmenovati vynikající osobnosti, o skauting zasloužilé, do Čestného výboru (Čest. předsednictva) Svazu. H
XVI. Ústřední rada. 1. Ústřední rada skládá se ze starosty, šesti místostarostů, dvanácti členů a pěti náhradníků. 2. Členy Ústřední rady jsou též ze svého úřadu ná čelník, náčelní, místonáčelníci a zpravodajové Nácelnictva. 3. Revisoři účtů a předseda Čestné rady nejsou členy Ústřední rady. 4. V Ústřední radě jest vyhraženo po jednom místě zástupcům ministerstev školství a národní osvěty, zdravotnictví a tělesné výchovy, národní obrany a sociální péče. 5. Ustavující schůze Ústřední rady sejde se nej později čtrnáct dní po volbě a zvolí ze svého středu tyto činovníky: dva jednatele, dva pokladníky, zapi sovatele, archiváře, správce dómu a po případě jiné činovníky. 6. Ústřední rada je nejvyšším ochráncem ideí skautských, schvaluje po návrhu Náčelnictva vý značné podniky Svazu, spravuje jmění a podává Valnému sjezdu zprávy. 7. Má právo přijímati a vylučovati přispívající, podporující a zakládající členy Svazu. 8. Revisoři účtů bdí nad hospodářstvím Svazu, kon trolují je, zkoumají účty a podávají Valnému sjezdu zprávy a návrhy. 9. Náhradníci nastupují na místa ubylých. členů Ústředí rady v pořadu, jak byli uvedeni na kandi dátní listině. XVII. Náěelnictvo. 1. Náčelnictvo tvoří: náčelník, náčelní (ustanovená pro dívčí odbor), tři místonáčelníci, dva zpravoda jové, dvanáct dalších členů Náčelnictva a 5 jejich náhradníků. 2. Plnomocníci Náčelnictva, jmenovaní Náčelnictvem Svazu z řad činných členů pro správu urči tých oblastí mají titul a hodnost zemských náčelníků a zasedají právoplatně v Náčelnictvu. 3. Náhradníci nastupují na místa ubylých členů 14
Náčelnictva v pořadu, jak byli uvedeni na kandi dátní listině. 4. V prvé schůzi, svolané nejpozději do čtrnácti dnů po Valném sjezdu, zvolí Náěelnictvo ze svého středu jednatele, archiváře, po případě daiší činovníky a vymezí jejich působnost. 5. Náěelnictvo pečuje o veškerou výchovnou a tech nickou stránku života skautského. 6. Vytváří vnitřní řády Svazu a v mezích jejich ustanovení jmenuje činovníky (zemské náčelníky, zpravodaje, sborové a oddílové vůdce a jich zástupce, instruktory, tajemníky) a vymezuje jim obor a oblast působnosti. 7. Má právo přijímáti a vylučovati činné a dopisu jící členy Svazu. 8. Seskupuje členstvo Svazu a mládež, vychováva nou ve Svazu do skupin teritoriálních nebo techni cko-výchovných. 9. Jednotlivé technické odbory ústředí Svazu, jimž to bylo přiznáno usnesením Hlavního stanu, mají právo vyšla ti do Náěelnictva po jednom zástupci s právem hlasovacím. 10. Náěelnictvo má právo disponovati s vědomím pokladníka Svazu k účelům spolkovým částkou až do výše 1000 Kč. 11. Schází se vyjma školní prázdniny obvykle dva krát do měsíce, za předsednictví náčelníka, náoelní nebo místonáčelníka. XVIII. Místní sdružení. 1. Na podporu skautského hnutí určité oblasti za kládá Svaz Místní sdružení Svazu junáků skautů re publiky Československé, jež jsou odbočnými spolky Svazu s vlastními stanovami. 2. Vzorné stanovy Místních sdružení vydá Svaz. 3. Obvod, který má Místní sdružení spravovati, jest vymezen okresním zpravodajem Svazu. 4. V případě zrušení spolku připadne jeho jmění Svazu, který ho užije k účelům obdobným. 15
X IX . Skautské oddíly. 1. Aby bylo možno řádně provésti skautskou vý chovu, seskupuje Náčelnictvo Svazu mládež do vý chovných jednotek, jež jsou vedeny pověřeným čin ným členem Svazu. 2. Jednotky ty mají název u Vlčat (chlapců mlad ších 12 let) smečky, u Šotků (děvčat mladších 12 let) roje, u Skautů a Skautek (12—21 let) oddíly a u Oldskautů (přes 21 let) kluby a u Táborníků (seskupují cích rodiny činných členů) oddíly. 3. Prostředky k činnosti (klubovny, inventář, hoto vosti) těchto jednotek jsou majetkem Svazu. Je-li oddíl zapsán u některého Místního sdružení, vede toto správu jejich v zastoupeni Svazu. 4. Vedoucí oddílu nemůže činiti právních a finan čních závazků bez souhlasu Náčelnictva Svazu a jeho splnomocněného zástupce. 5. Náčelnictvo Svazu vytváří a rozpouští oddíly, jmenuje jejich vedoucí a činí veškerá opatření podle svého volného uvážení. X X . Technické odbory. 1. K sledování různých odvětví skautské výchovy má Náčelnictvo právo vytvořiti technické odbory jako: pro dívčí skauting, pro Vlčata, pro Rovery, pro Oldskauty, pro Vodní Skauty, lyžařský a pod. 2. Odbory ty jsou pouze vnitřními orgány Nácelnictva, jež pro ně vydá zvláštní řády a schvaluje, resp. jmenuje jich personální složení. X X I. Usnášení. 1. Usnášení děje se zjevným, na přání alespoň tře tiny přítomných tajným hlasováním. 2. Rozhoduje nadpoloviční většina hlasů přítom ných. 3. V případě rovnosti rozhoduje předsedající, který jinak nehlasuje. 4. Volby se dějí lístky, není-li námitek, aklamací. 5. V neodkladných záležitostech, o nichž ani čtvrti na členů nepřeje si rokovati, může usnesení býti pro vedeno oběžníkem. 16
XXH. Výkonný výbor pro dívčí skauting. 1. Při Svazu zřízen je »Výkonný výbor pro dívčí skauting«, podřízený Náěelnictvu Svazu. 2. JJídí se vlastním řádem, schváleným Náčelnictvem Svazu. 3. Za výkonný výbor pro dívčí skauting odpovídá Svazu náčelní, která jej zastupuje také v Ústřední radě a v Náěelnictvu. i. Výkonný výbor volí ze svého středu činovnice podle potřeby. 5. Číselný poměr mužů a žen v činovnických sbo rech, jež jsou společný oběma pohlavím, řídí se po měrným počtem oddílů chlapeckých a dívčích. X X in . Protektor, čestný výbor (čest. předsednictvo). Valný sjezd a Hlavní stan Svazu může jmenovati osoby, o skautské hnutí zasloužilé, nebo vynikající osobnosti vůbec, protektorem a členy čestného vý boru (čest. předsednictva). X X IV . Poradní sbor. 1. K ustanovení jednotných směrnic českosloven ského skautingu a hájení jeho zájmů může Svaz svolati Poradní sbor. 2. Do něho vysílají své zástupce veškeré pozvané korporace, které skauting pro svůj dorost zavedly. 3. Program první schůze stanoví a účastníkům oznámí Svazu 4. Schůzi zahájí starosta Svazu nebo jím určený zástupce, načež se postupuje podle dohody účástníků. X X V . Čestná rada. 1. Pro spory, vzniklé z poměru spolkového, sestu puje se případ od případu Čestná rada. 2. Jí předsedá Valným sjezdem zvolený předseda Čestné rady. 3. Do Čestné rady jmenují zúčastněné strany po dvou zástupcích, jichž adresy do tří dnů oznámí předsedovi. A. B. Svojsík: Org&nisace. — 2
17
4. Předseda ohlašuje rozhodnutí písemně zúčast něným stranám a Svazu, a to bez udání důvodů. 5. Proti rozhodnutí Čestné rady není odvolání. XXVI. Zrušení Svazu. 1. V případě zrušení Svazu rozhodne poslední Val ný sjezd, jak naloží ti se jměním spolkovým. 2. Kdyby se tak nestalo, připadne jmění Svazu obci pražské, která ho užije k účelům, obdobným úkolům Svazu.
STANOVY Svazu slovanských Skautů a Skautek. I. Jméno a složení. ČI. 1. Svaz slovanských Skautů a Skautek, založený v Praze 30. června 1922 pod jménem »Svaz slovan ských Skautů a Skautek« (»Assotiation děs Scouts et Girl Guides Slaves«), je složen ze slovanských skaut ských organisací. II. Účel a prostředky. ČI. 2. Účelem Svazu jest: a) Upevňovat i bratrství mezi všemi Skauty slovan skými a vytvářeti vztahy založené na vzájemné dů věře; b) pomáhati svým členům ve stycích a výměně ná zorů, týkajících se otázek, které zajímají všechny organisace Skautů a Skautek slovanských. čl. 3. Prostředky: Svaz dociluje tohoto účele: a) Pořádáním sjezdů, táborů stálých nebo putov ních a veřejných výstav skautských prací; b) pořádáním porad pracovníků za účelem rozho vorů o pracovních metodách organisace Skautů slo vanských; c) usnadněním výprav Skautů všech organisací, náležejících ke Svazu; d) nabádáním ke vzájemné korespondenci; 18
e) vydáváním tříměsíčních publikací o stavu všech národních organisací. III. Organisace. ČI. 4. Svaz slovanských Skautů a Skautek není or ganisací svým členům nadřízenou. ČI. 5. Každá země (stát) může býti nastupována pouze jedinou organisací nebo svazem organisací. ČI. 6. Svaz Skautů a Skautek slovanských skládá se ze dvou delegátů z každé organisace. Je žádoucno, aby jeden z delegátů byl zástupcem Skautek. Tito delegáti zvolí výkonný výbor, sestávající z presi denta, tří vicepresidentů a dvou tajemníků. ČI. 7. Svaz slovanských Skautů a Skautek má sídlo v ústředích organisací slovanských a mění místo každý druhý rok. (Tato lhůta může býti se souhlasem organisací změněna na rok.) ČI. 8. Členové: Organisace Skautů nebo Skautek slovanských, která si přeje býti přijata do Svazu, je povinna: a) Přihlásiti se do Svazu; b) býti uznána Svazem za organisaci slovanskou; c) uznána Svazem za organisaci typu Skautů Baden -Powello vých; d) povolena svou vládou; e) registrována v organisaci mezinárodní. Sekretariát Svazu ozhámí tyto podmínky všem členůjn, kteří rozhodují písemně. Přijetí musí býti jed nomyslné. ČI. 9. Práva a povinnosti členů. Přijetí do Svazu dává každé organisaci právo: a) na jméno člena Svazu slovanských Skautů a Skautek; b) na tříměsíční publikaci o stavu všech organisací skautských; c) užívati všech výhod uvedených v 3. článku těch to stanov; d) používati stálé pomoci sekretariátu. ČI. 10. Organisace se zavazují: a) hraditi podíl na výlohách Svazu; *
19
b) podávati rychlé a přesné informace žádané se kretariátem. ČI. 11. Organisace, která míní vystoupiti ze Svazu, musí to oficiálně sekretariátu ohlásiti tři měsíce pře dem. ČI. 12. Organisace, která nevyhoví těmto stanovám, může býti Svazem vyloučena dvoutřetinovou větši nou hlasů. ČI. 13. Svaz může býti zrušen většinou dvou třetin hlasů. ČI. 14. Všechny změny nebo dodatky k těmto sta novám musí býti schváleny dvoutřetinovou většinou hlasů. *
Vzájemnou dohodou ve schůzi, konané v Praze 1922 a téhož roku v Paříži bylo usneseno, aby presidentem Svazu byl vždy jeden z chief scoutů slovanských ná rodů, druzí vicepresidenty a sekretariát aby byl vždy v sídle presidentově. Rozhodující je francouzské znění stanov.
MEZINÁRODNÍ ORGANISACE SKAUTSKÁ byla založena při prvním Jamboree v Londýně roku 1920. V cele jí stojí světový náčelník Skautů, mezi národní výbor a mezinárodní kancelář. Mezinárodní kongresy konají se v obdobích dvou letých, světové sjezdy Skautů (Jamboree) vjsdy jed nou za čtyři roky. D í v č í s k a u t i n g je organisován obdobně a samostatně. Mezinárodní výbor schází se při sjezdech a kon gresech, mimo to pravidelně jednou v roce. Jinak rozhoduje písemně. Společné otázky skautingu chla peckého a dívčího řeší se na společných schůzích obou mezinárodních výborů.
2U
JEDNACÍ
ŘÁD
Dívčího odboru skautského. 1. Dívčí odbor skautský (DOS) skládá se z členek Ústřední rady, Náčelnictva, všech zpravodajek, je jich zástupkyň, sborových vůdkyň, vůdkyň a ve doucích. 2. Řádně se schází nejméně jednou ve dvou letech, pravidelně současně s valným sjezdem Svazu. Mimo řádně (ev. z příkazu Náčelnictva), kdykoliv toho uzná potřebu Výkonný výbor DOS, nebo přeje-li si toho aspoň čtvrtina řádných členek DOS. 3. DOS při své plenární schůzi: a) volí si předsedkyni, kterou potvrzuje Náčel nicí vo; b) navrhuje náčelní pro dívčí skauting, kterou volí Valný sjezd; c) volí ze sebe členky Výkonného výboru DOS, vždy tolik, kolik j© tou dobou současně členék Dív čího odboru v Ústřední radě a v Náčelnictvu. (Tyto členky Ústřední rady a Náčelnictva jsou členkami Výkonného výboru DOS ex ofíicio.) d) pořizuje a schvaluje svůj jednací řád a mění jej podle potřeby; řád je schvalován Náčelnictvem; e) udává směrnice práce pro dívčí skauting, pro jeho propagaci, pro spolupráci s jinými ženskými organisacemi, pro jeho ideové prohloubení pro jeho praktické přizpůsobení době a okolnostem. 4. Výkonný výbor DOS (VV) skládá se z předsed kyně, členek zasedajících v Ústřední radě a v Náěelnictvu a z členek volených plenem DOS a z kooptovaných. 5. VV koná schůze podle potřeby, nejméně jednou v měsíci, vyjímaje školní prázdniny. 6. V první své schůzi ustavující, která musí býti do 14 dnů po plenární schůzi DOS, zvolí si V V : a) místopředsedkyni, b) tajemnici, c) zahraniční zpravodajku, d) zapisovatelku, e) funkcionářky, jichž potřeba ukáže se průběhem trvání odboru nutnou. Předsedkyně representuje DOS, předsedá schůzím, 21
podpisuj© s tajemnicí důležitá usnesení výboru a dbá na řádné plnění povinností členek W . Místopředsedkyně zastupuje předsedkyni v její funkci, pokud se toho ukáže potřeba. Náěelní je odpovědna za ideové i technické vedení dívčího skautingu, jež spočívá spolu se zpravodaji a zpravodajkami v jejích rukou. Tajemnice vede agendu DOS, vyřizuje přípisy v dohodě s předsedkyní a náěelní, referuje o činnosti VV, vykonává usnesení VV, pokud spadají do oboru administrativního a organisačního. Zapisovatelka vede protokoly VV. 7. Za VV odpovídá Svazu náěelní, která zasedá v Ústřední radě a Náěelnictvu, a tam o činnosti DOS referuje. 8. Povinnosti V V jsou: a) propracovati organisaci i základy a ideje dív čího skautingu po stránce technické; b) uváděti v platnost usnesení Náčelnictva, týka jící se dívčího skautingu; c) dohlížeti na správné plnění a vykonávání naří zení Svazu; d) navrhovati Náěelnictvu ke schválení činovnice (zpravodajky, tajemnice, vůdkyně, vedoucí a pod.) pro DOS v souhlase s přísl. okr. resp. ž. zprav. Svazu; e) míti v evidenci všechny oddíly Skautek, Junaěek, roje Šotků a jiné jednotky, pokud se vyskytnou, a dozírati na ně prostřednictvím zpravodajů a zpra vodajek ustanovených Svazem; f) míti v evidenci spolky a sdružení založené na * podporu dívčího skautingu (jako na př. Kruh přátel v Praze) a sledovati jejich činnost; g) pěstovati styky se zahraničními organisacemi Skautek a s jejich mezinárodním ústředím; h) organisovati kursy pro vůdkyně, Lesní školy, kursy instruktorské a podobně; i) pracovati na podrobných pravidlech a řádech jednotlivých složek dívčího skautingu; j) vydávati krojové schválení Náčelnictva,
předpisy,
které podléhají
9. O volbách, hlasování, usnášení platí všeobecná pravidla, obsažená ve stanovách Svazu. 10. Spory osobní, vzniknuvší ve VV, rozhoduje Čestná rada s konečnou platností, slyševši dříve obě sporné strany. 11. Číselný poměr mužů a žen v činovnických sbo rech společných oběma pohlavím (zejména tedy Ústřední rady a Náčelnictva) řídí se poměrným po čtem oddílů chlapeckých a dívčích.
MÍSTNÍ OCHRANNÉ SDRUŽENÍ. (Vzor stanov.) I. Jméno, sídlo, řeč, správní rok. Spolek nazývá se »Místní sdružení Svazu Junáků Skautů republiky Československé v . . . ................ «. Obvod, péči místního sdružení svěřený, vymezuje okresní zpravodaj Svazu. Místní sdružení je tčinným členem Svazu s člen skými právy i povinnostmi organisační kázně. Jednací řeč je československá. Správní rok počíná 1. lednem a končí 31. prosincem. II. Zplnomocnění. Zplnomocnění udělené místnímu sdružení a dávají cí mu autoritu v jeho obvodu, vydává Svaz na doporu čení zpravodaje. Žádost o toto zplnomocnění budiž poslána při ustavení se místního sdružení prostřed nictvím okresního zpravodaje Svazru. III. IJčel a prostředky.
Činnost místního sdružení jest tato: a) zakládá nové oddíly, smečky a hlídky, odevzdá vajíc je hned po založení péči a dozoru okresního zpravodaje; b) podporuje hmotně činnost jejich a zajišťuje jim majetek; c) posiluje všemožně hnutí našeho Svazu ve svém obvodu; 33
d) »leduje činnost oddílů, smeček, rojů prostředni ctvím svého výkonného výboru v mezích vyznače ných pro výbor výkonný, podává zprávu o oddílech, smečkách, rojích, po případě i své stížnosti okresní mu zpravodaji; e) kontroluje pokladny oddílů a podává okresnímu zpravodaji zprávu o této kontrole; f) pořádá přednášky, tábory, sjezdy a jiné podniky propagační; g) pěstuje styk se zpravodaji, s korporacemi pří buznými a prostřednictvím okresního a župního zpravodaje s ústředím Svazu; h) vybírá příspěvky od členů místního sdružení a dary od příznivců skautské myšlenky. IV. Jmění spolku. Jmění spolkové vzniká z darů, podpor, výtěžků z vlastních podniků a pravidelných peněžitých pří spěvků členů. Příspěvky ty splatný jsou v prvních třech měsících správního roku, u členů nově se hlá sících současně s přihláškou; placeny buďtež právě tak jako dary a podpory pokladníkovi místního sdru žení, nikoli vedoucím. Majetek místního sdružení buď řádně zajištěn, po případě i vtělen do knih. V. Členové spolku. Členy místního sdružení ex officio jsou zpravo dajové, sboroví vůdcové, vedoucí oddílů, smeček, rojů a klubů, pokud trvá jejich jmenování. Členové spolku dělí se na: a) činné, b) přispívající, c) zakládající, d) čestné. a) Činným členem stávají se činovníci nahoře uve dení, dále každý interesent starší 18 let, přející si pracovati k dobru myšlenky skautské. Členové činní platí roční příspěvek . . . . K č; b) Přispívajícím členem stává se každý, kdo za platí roční příspěvek---- Kč; c) Zakládajícím členem stává se ten, kdo složí ---- Kč jednou pro vždy. 24
O přijetí členů pod a), b), c) uvedených, pokud ne jsou členy ex officio, rozhoduje správní výbor. d) Čestným členem stává se, kdo za zvláštní zá sluhy o skauting správním výborem spolku byl na vržen a valnou hromadou zvolen. VI. Práva a povinnosti členů. Každý člen místního sdružení má právo: a) rokovati, hlasovati, návrhy a dotazy činiti ve členských schůzích a valných hromadách; b) voliti a volenu býti; c) podávati správnímu i výkonnému výboru ná vrhy v záležitostech spolku; d) žádati za svolání mimořádné valné hromady, souhlasí-li aspoň pětina členů. Každý člen je povinen: a) zachovávati stanovy; b) šetřiti všech ustanovení valných hromad a vý borů; c) navštěvovati schůze spolku; d) platiti ustanovený příspěvek; e) ve prospěch spolku a hnutí Svazu horlivě pracovati a býti dbalým cti i zájmů spolku a Svazu \ůbec. VII. Zrušení členství. Členem býti přestává: a) kdo vystoupení správnímu oznámil; b) kdo byl výborem vyloučen.
výboru
správně
VIII. Správa spolku. Správní záležitosti spolku obstarává valná hro mada a správní výbor. Záležitosti, týkající se admi nistrativy skautské, oddílů, smeček a rojů, spadají do kompetence výkonného výboru. Při sestavování výborů nechť se hledí, aby rodiče, dále osoby z kruhů školských, lékařských a členové obecní rady byli v nich zastoupeni. 25
IX. Valná hromada. ftádnou valnou hromadu svolává správní výbor každoročně v lednu neb únoru. Mimořádně schází se valná hromada, kdykoliv správní výbor uzná toho potřebu, nebo když třetina členů spolku za to žádá. Každá valná hromada oznámí se 14 dní napřed pí semnou pozvánkou Svazu, oběma zpravodajům a v denních krajinských či místních listech nebo pí semnou pozvánkou členstvu. Aby se valná hromada mohla právoplatně usnášeti, je třeba, aby byla přítomna aspoň třetina členů. Nesejde-li se tento počet v určenou dobu, koná se druhá valná hromada o půl hodiny později, která bez ohledu na počet přítomných členů rozhoduje. Návrhy k valné hromadě třeba podati správnímu výboru písemně nejméně týden napřed. Valné hromadě přísluší: a) Voliti správní výbor, a to: starostu, sedm členů výboru, dva náhradníky, dva dozorce účtů a před sedu čestné rady; b) voliti členy výkonného výboru, a to: předsedu a tolik členů, kolik oddílů, smeček atd. zapsáno jest počátkem správního roku v místním sdružení. V pří padě, že v místním sdružení zapsáno jest méně než 5 oddílů (smeček atd.), budiž voleno tolik členů vý konného výboru, aby jich počet společně s vůdci od dílů, smeček atd. byl minimálně 8; c) je-li v obvodu působnosti místního sdružení vodní skauting částí výcviku skautských oddílů, jest sestaviti zvláštní vodní odbor pro vypracování ná vrhu pravidel o správném dozoru, užívání a výstroji všech plavidel, a pro bezpečnost Skautů, kteří jich používají. Návrh tento pak předložití jest odboru Vodních Skautů při Svazu. Počet členů navrhuje V ý konný výbor; d) voliti čestné členy k návrhu výboru; e) vykládati stanovy, podávati ev. Hlavnímu sta nu Svazu návrhy na změnu stanov prostřednictvím obou zpravodajů; f) posuzovati a sehvalovati zprávy výborů;
g) řešiti stížnosti na výbory. Z rozřešení tohoto lze ovšem se odvolati k zpravodajům, eventuálně jich prostřednictvím k Náčelnictvu Svazu; h) stanovití výši příspěvků členů činných, přispí vajících a zakládajících; i) jednati o volných návrzích na týden předem sta rostovi podaných; k) usnášeti se o event. zrušení místního sdružení. X. Správní výbor. Správní výbor skládá se ze starosty a sedmi příse dících, volených valnou hromadou na jeden správní rok. Nepřítomné neb vzdavší se členy správního vý boru zastupují náhradníci, rovněž na jeden rok vo lení, jež povolává starosta v případě potřeby. Plno právnými členy správního výboru jsou také před seda a oba jednatelé výkonného výboru. Kde vznikli Oldskauti, mají právo vyslati svého zástupce do správního výboru, jenž se stává řádným jeho členem. Starostou místního sdružení může býti zpravodaj, vůdce však jen se svolením Náčelnictva. Vůdcové, vedoucí a jich zástupci nejsou členy správního vý boru místního sdružení ex officio. Správní výbor schází se v období, jež si sám určí, nejméně však čtyřikrát do roka. První schůze budiž nejpozději do 14 dnů po volbě. V ní zvolí ze sebe nnstostarostu, jednatele, pokladníka a zapisovatele. Správnímu výboru přísluší: a) spravovati jmění spolku: Výdaje, určené k pod poře oddílů, smeček a hlídek, buďtež poukazovány výkonnému výboru, jenž je rozdělí; b) přijímati členy a vyluěovati je; c) schvalovati podniky spolku; d) zasílati všechna pravidla v opise Náčelnicívu Svazu k jeho potřebě; e) určovati program, místo a čas schůzí členských, Valných hromad a svolávati je. Spolek na venek zastupuje starosta a jednatel. Do zorcové účtů nejsou členy výboru: bdí nad hospodář stvím spolku, zkoumají účty a podávají Valné hro madě návrhy. 27
XI. Výkonný výbor. Výkonný výbor skládá se z členů volených valnou hromadou a vedoucích oddílů, smeček, rojů atd., sbo rových vůdců a zpravodajů. Zástupci vůdců mohou se zúčastniti schůzí, avšak nejsou-li volenými členy, nehlasují, leč by represen tovali své oddíly v nepřítomnosti vedoucích, v kte rémžto případě hlasuje za oddíí (smečku atd.) jeden zástupce. Tajemníci, jsou-li činovníky, mohou býti schůzím přítomni. V první své schůzi zvolí výkonný výbor místo předsedu, jednatele, pokladníka, zapisovatele, knihov níka a archiváře. Předseda a jednatel jsou plnoprávnými členy správního výboru. Výkonnému výboru přísluší: a) Přijímati sdělení oddílů, smeček, rojů, klubů, hlídek atd. o vzniku, o počtu členů a seznam i adresy činovníků i všech členů, vésti si pak záznam o sděle ních těchto. Bez tohoto povinného sdělení nemá od díl (smečka atd.) nároku na podporu. V případě, že výkonný výbor si nepřeje činovníků, jichž si přeje zpravodaj, je povinností výkonného vý boru uvésti své důvody okresnímu zpravodaji, aby stížnosti tyto co nejbedlivěji vzal v úvahu, po pří padě žádati župního zpravodaje o rozhodnutí. Nesouhlasí-li výkonný výbor s vyloučením někte rého Skauta, Skautky, Vlčete, Šotka nebo suspensí činovníka, podá své námitky služební cestou instanci nadřízené. b) Sledovati činnost oddílů, smeček, rojů, hlavně po stránce representace a harmonie s úřady a oby vatelstvem a podávati zprávy v tomto směru okres nímu zpravodaji. Nezasahovati ovšem zpravidla do iniciativy oddílů, smeček, rojů, zejména ne do vý chovné práce vedoucích a docela již nikoli v přítom nosti mládeže jim svěřené. Výmineoně lze výkonné mu výboru zasáhnouti do činnosti oddílu, smečky, roje, zejména v místě, kde není zpravodaj a když by bez okamžitého zakročení hrozilo nebezpečí pro mlá 28
dež nebo čest Svazu. O zakročení takovém nutno však ihned podati zprávu okresnímu zpravodaji. Je-li v místě zpravodaj, budiž místo opatření takovéhoto požádán od výkonného výboru o rychlé zakročení. c) Zašila ti veškerá svá pravidla Náčelnictvu Svazu a oběma zpravodajům* d) Udílením finančních podpor posilovati oddíly, smečky, roje a hlídky. e) Podporovati vznik a zdárný vývoj oddílů, sme ček a rojů, sledovati jejich činnost, ve srozumění se správním výborem a okresním zpravodajem pořádati podniky na prospěch skautské činnosti. XII. Usnášení. Usnášení děje se na všech schůzích zjevným, na přání ales-poň třetiny přítomných tajným hlasová ním. Rozhoduje nadpoloviční většina hlasů přítom ných; v případě rovnosti předseda, jenž jinak ne hlasuje. Volby dějí se lístky. XIII. Poměr místního sdružení ke Svazu. Místní sdružení je činným členem Svazu Junáků Skautů republiky Československé. Práva jeho obsa žná jsou ve stanovách Svazu. Svaz je v místním sdru žení zastoupen svým zpravodajem, jmenovaným Náčelnictvem Svazu. Zpravodaj ten jest řádným členem Výkonného výboru a budiž přizván do každé schůze kteréhokoli z výborů nebo členské a ku každé slav nosti či jinému veřejnému podniku skautskému v ob vodu místního sdružení. Kromě členství svého v míst ním sdružení působí zpravodaj současně jako plnomocník Svazu, znatel skautingu a poradce. V případě neshody mezi zpravodajem a orgány místního sdru žení rozhoduje župní zpravodaj Svazu. XIV. Čestná rada. Pro spory, vzniklé z poměru spolkového', sestupuje se případ od případu čestná rada, které předsedá 29
valnou hromadou zvolený předseda čestné rady. Do čestné rady jmenují zúčastněné strany po dvou zá stupcích, jež do tří dnů oznámí předsedovi. Proti roz hodnutí čestné rady není odvolání. Předseda ohla šuje rozhodnutí čestné rady správnímu výboru spol ku a zúčastněným stranám písemně bez udání dů vodů. XV. Zrušení spolku. V případě zrušení spolku připadne jmění spolku Svazu Junáků Skautů republiky Československé, kte rý ho užije k účelům obdobným. # Žádost o povolení Místního sdružení podává se okresnímu úřadu politickému, který také schvaluje stanovy.
II. ORGANISAČNÍ SÍŤ. Školní a nedospělá mládež nemůže tvořiti spolků; jen osoby dospělé mohou býti jejich členy. Sdružovati se bez povolení úředního je protizákonné. »Svaz Ju náků Skautů republiky Československé« je spolkem, jehož členy mohou býti opět spolky (místní sdružení), zabývající se výchovou skautskou. Úkolem místních sdružení je organisovati skautské jednotky, na př. sdružovati mládež ve skautské oddíly. To vykonávají tyto spolky v dohodě s plnomocníky Svazu, zpravo daji, a prostřednictvím některých obětavých a schop ných svých členů, činovníků; v místech, kde není příznivých podmínek k utvoření místního sdružení, obstarává úkoly tohoto spolku zpravodaj sám. Každé místní sdružení je spolkem povoleným úředně a má své stanovy. Vzor těchto stanov je na str. 23. Kromě těchto spolků může Svaz Skautů přijímati za členy ještě osoby dospělé, hlavně příznivce skautingu. Svaz Skautů je spolkem celostátním a stěžejní body vnitřní organisace jsou obsaženy v jeho stanovách (str. 9). Hoch, přihlásivší se do organisace skautské, ne stane se členem Svazu, ani přímým členem místního sdružení, nýbrž Skautem (Vlčetem atd.) svého oddílu, jak ověří se mu i v jeho průkazce skautské. A také skautský oddíl nemůže vystupovati před úřady jako samostatná jednotka, ale musí tak ěiniti prostředni ctvím svého Místního sdružení, zpravodaje Svazu, nebo musí zaň jednati jiná dospělá osoba (činovník) svým jménem.
SVAZ. Podle svazových stanov je nejvyšší institucí vnáší organisaci 31
Valný sjezd. jenž zasedá pravidelně jednou za dva roky. Kromě činovníků ústředních, zástupců ministerstev RČS, zpravodajů, sborových vůdců a tajemníků sjedou se k němu také zástupci všech místních sdružení i od dílů. Předním úkolem Valného sjezdu je volba Hlav ního stanu, t. j. Ústřední rady a Náčelnictva, pro příští dvouletí, pak určení směrnic k další činnosti (viz str. 12). Hlavní stan zastupuje v mezidobí Valný sjezd. Kromě členů Ústřední rady a Náčelnictva účastní se jeho schůzí i župní zpravodajové (viz str. 13). Pomocnými institucemi pracovními, které také připravují usnesení Hlavního stanu k uskutečnění jsou Odbory Hlavního stanu, a to finanční komise a odbory: hospodářský a stavební, organisační, vý chovný, zahraniční a tiskový, jimž přidruženy oddě lení propagační a knihovna. Finanční komise. a) sestavuje předběžné rozpočty Svazu a předkládá je Ústřední radě a Náčelnictvu ke schválení; b) pečuje o získání příjmů pro potřeby Svazu; c) schvaluje v době mezi schůzemi Ústřední rady všechna vydání Svazu a předkládá je k dodatečnému schválení Ústřední radě; d) sestavuje rozpočet a výroční pokladní zprávu; e) vyřizuje záležitosti úrazového pojišťování (stra na 184). Práci finančního odboru řídí pokladník Svazu a členové odboru rozdělí mezi sebou kontrolu nad ho spodařením kanceláří, biografu, tiskového odboru, prodejny atd. Do schůzí buďtež zváni revisoři účtů, kteří však nejsou členy komise. Ústřední rada je nejvyšším ochráncem ideí skautských a spravuje 32
jmění Svazu. J© orgánem administrativním. Před sedá jí starosta (místostarostové) (viz str. 14). Náčelnictvo pečuje o veškeré potřeby organisace, jmenuje zpravo daje atd., zapisuje a vylučuje členy — spolky i jed notlivce, vydává orgajiisační předpisy, bdí nad jejich uvedením ve skutek, atd. Je především orgánem technickým. Schází se dvakrát měsíčně. (Viz str. 14.) Náčelnictvo tvoří: náčelník, náčelní, zpravodajové Náčelnictva, místonácelníci a členové Náčelnictva.
O R G A N I S A Č N Í CELKY. 1.
Zpravodajské (instanční) obvody.
Země. Zemské zřízení je k potřebám jednotlivých zemí. V čele stojí plnomocníci Svazu, zemský starosta a zemský náčelník, jmenovaní Náčelnictvem. Náčelník svoiáwá schůze zpravodajů, činovníků ne bo zemské sjezdy skautských jednotek v obvodu své působnosti, sestavuje a svolává příslušný Z e m s k ý v ý b o r Svazu. Župa je územní celek, vymezený Náčelnictvem, jejž spra vuje župní zpravodaj jako plnomocník Svazu, po př. se svým zástupcem. Náčelnictvu přísluší také župu pojmenovati (Pí secká, Přemysla Oráče a p.). Zupní zpravodaj svolává nejméně jednou v roce Ž u p n í t e c h n i c k ý v ý b o r (společná schůze všech okresních technických výborů v župě) a podle potřeby schůze okresních zpravodajů, všech činov níků nebo sjezdy všech jednotek. 0 činnosti župního technického výboru platí totéž, co níže je uvedeno u okresního techn. výboru. A. B. Svojsík: Organisace. — 3
33
Okres. Okresní obvod, jejž vymezuje Náčelnictvo k ná vrhu župního zpravodaje, shoduje se pravidelně s územím jednoho nebo několika státních soudních okresů. V jeho cele stojí okresní zpravodaj, příp. se svým zástupcem. Název okresu je zpravidla podle uejvýznamnějšího města. Okresnímu zpravodaji jsou ku pomoci: O k r e s n í t e c h n i c k ý v ý b o r (okresní zpravo daj, jeho zástupce, sboroví vůdci a tajemníci), jenž řídí spolupráci sborů a oddílů, hlavně přípravou ve likých podniků po stránce skautské. O k r e s n í v ů d c o v s k á r a d a pro řešení důle žitých otázek a pro vzájemnou informaci činovníků. Vůdcovské rady účastní se kromě členů okr. techn. výboru každý vedoucí, nemůže-li, jeho zástupce. Přísluší jí: a) Podávati okresnímu zpravodaji návrhy na slu čování oddílů ve sbory; b) pracovati na podrobnostech pravidel a řádů, jež mají býti pro okresní obvod uvedeny v život; c) bráti na vědomí rozkazy a rozhodnuti okresního zpravodaje, směřující k jednotnosti, ucelenosti a bez vadné součinnosti všech oddílů; d) podájvati dobrozdání, jichž si okresní zpravodaj vyžádal ve věcech správních; e) doporučovati okresnímu zpravodaji zlepSení ve vnitřní organisaci okresu; f) upravovati vzájemnou spolupráci sborů a určovati hrubé směrnice jako podklad pro činnost sbor. vůdců. Je to sbor poradní a pracovní. Svolává jej podle potřeby (nejméně třikrát ročně) okresní zpravodaj, jenž mu předsedá; zapisuje jím ustanovený zapiso vatel.
2. Sbor. V místě nebo obvodu, kde je několik (4—10) jedno tek, seskupí je zpravodaj ve sbor, jemuž v čele stojí 34
sborový vůdce, jmenovaný Náčelnictvem. Čilou spolu práci umožňuje č i n o v n i c k ý sbor, skládající se ze sborového vůdce, všech činovníků sboru a rádců oddílu. Činovnický sbor: a) řídí skauting ve svém obvodu po technické stránce; b) pořádá rádcovské a jiné odborné skautské kursy; c) stará se účinně o vývoj a prohlubování skautské výchovy všemi vhodnými prostředky a o prohloubení odborných znalostí u činovníků; d) řídí závody všeho druhu; e) bere na vědomí zprávy vedoucích o životě od dílů a vyvozuje z nich příslušné důsledky; f) bere na vědomí zprávu sb. vůdce o činnosti a d o vých ustanoveních okresních a župních, g) jakož i opatření, pokyny a rozkazy sborového vůdce. Činovnický sbor schází se nejméně jednou měsíčně. Předsedá mu sb. vůdce, zápisy vede volený zapisova tel. Pravidelný program schůze je tento: zápis, zprá vy z oddílů, zpráva sb. vůdce, referát nebo pracovní program, volné návrhy. Ke schůzím budiž zván zpravodaj. Podniky sborovými jsou: cvičení v přírodě (vý prava), závody, přehlídJka, veř. vystoupení, předsta vení, besídka, kursy a schůze činovnického sboru. Podle okolností čítá sbor 60—180 hlav.
SKAUTSKÉ VÝBORY. Župní výbor skautský. Župní zpravodaj (po příp. župní starosta, jmeno vaný Náčelnictvem), svolává a řídí společné schůze všech okresních výborů skautských ( ž u p n í v ý b o r s k a u t s k ý ) . O jeho činnosti platí totéž, co uvedeno u okresního výboru. •3
35
Okresní výbor skautský, který se skládá z okresního starosty, jmenovaného Náčelnictvem (není-li, svolává výbor zpravodaj), všech zpravodajů v okrese, zástupců místních sdru žení po jednom za každých pět registrovaných jed notek v něm sdružených a jiných členů, kteří mohou býti kooptováni. (Na necelých pět oddílů a zlomky nad toto číslo připadá rovněž po zástupci.) Okresní výbor skautský zvolí si dva místopředsedy, jednatele, pokladníka a je-li potřeba toho uznána, ještě další činovníky. V okrese, kde je jen jedno místní sdružení, pře vezme zpravidla jeho správní výbor i povinnosti okresního výboru skautského; kde pak vůbec není místního sdružení, obstará jeho úkoly okresní tech nický výbor, po příp. zpravodaj sám. Povinnosti okresních a župních výborů jsou po radní, nikoli výkonné. Účelem jejich je pracovali ku prospěchu skautského hnutí ve svém obvodu, zí skávati finanční prostředky a podpory, připravovali okresní a župní podniky po stránce hospodářské, příp. administrativní a spolupůsobiti při harmonické sou činnosti všech trvajících organizací; nezasahují však nikterak do neodvislosti a iniciativy zpravodajů Sva zu, místních sdružení a jednotek.
MÍ STNÍ
OCHRANNÉ
SDRUŽENÍ
má býti zřízeno v každém středisku skautském. Je spolkem, podporujícím hnutí skautské v místě. Jeho působnost je vymezena stanovami (vzorné stanovy na str. 23). Registraci místních sdružení provádí Svaz (zpravodaj Náčelnictva) na doporučení okresního a župního zpravodaje.
ORGANISAČNÍ
JEDNOTKY.
Oddíl. Oddíl se skládá ze dvou nebo několika družin. Za 36
zvláštních okolností může zpravodaj za oddíl oprávniti též jedinou družinu. Každý oddíl musí míti ve doucího. Mimo to ustanoví se rádce pro každou dru žinu. Družina je nejmenším útvarem organisačním a pracuje společně při všech podnicích. Každý oddíl budiž registrován u Svazu a zapsán u místního sdružení, kde ho není, přímo u okresního zpravodaje. Název oddílu: číslo (v každém místě počínaje 1) a sídlo (polit, obec), na př. 3. Domažlice. Skaut nebo Skautka může náležeti jen jednomu od dílu. Je však možno přidělení k jinému oddílu, uzná-li se toho potřeba. 0 přestupování viz str. 196. Oddílu může býti přiřaděna i smečka Vlčat a dru žina Eoverů, po př. Oldskautů. V tom případě počet Eoverů (Junaček, Oldskautů) nesmí pře vyšiti cel kový počet Skautů (Skautek) a Vlčat (Šotků) dohro mady. K finanční podpoře oddílu, získání klubovny, k opatření zaměstnání a jiných výhod Skautům a Skautkám může se utvořiti oddílový výbor z rodičů a příznivců, jemuž pak náleží i dohled nad hospoda řením oddílu. Jakékoliv zasahování do oddílového života je však tomuto výboru zakázáno a jeho čin nost může býti vedoucím zastavena za souhlasu okr. zpravodaje. P o č e t č i n o v n í k ů v oddíle. Na každou i jen započatou desítku Skautů nebo Eo verů nebo Vlčat lze obsaditi jedno místo činovnické (vedoucí, zástupce). Normální stav jednotek viz na str. 40. Osamělé družiny, hlídky. — Osamělí Skauti. Není-li možno v místě nikoho získati k vedení a zříditi jednotku skautskou, může nejstarší z hochů, kteří přejí si býti Skauty, požádati Svaz o povolení osa mělé hlídky. Také jednotliví hoši, chtějící býti Skauty, nechť žádají Svaz, aby byli zapsáni za Skauty (Bovery atd.) osamělé. Svaz dá vzniknouti hlídce, obdržev souhlas 37
zpravodaje, v jehož okrese hlídka nebo Skaut bydlí. Zpravodaj nedá souhlasu, je-li možno, aby Skaut byl přidělen k oddílu (hlídce a p.) již trvajícímu. Podléhají přímo svému zpravodaji, příp. sb. vůdci. Nosí kroj příslušné složky a mají-li právo na domo venku, nese nápis jejich sídla (polit, obce), bez čísla. Osamělým hlídkám a Skautům jsou vyhrazeny druži nové barvy: žlutá-žlutá.
PŘEHL ED O R G A N I S ACE SVAZU. Protektor Valný sjezd I Hlavní Stan i Náčelnictvo
Ústřední rada (náčelník, náčelní, zpravo(starosta Svazu, místo- daJ N, místonáčelníci, člestarostové, členoVé ÚR a QOve -N 8 pomocnynn oř' gány Svazu (kancelář Sva zástupci Náčelnicíva) zu, kancelář zpr. Náč.) země (zemský náčelník)
Zemský výbor Svazu (zemský starosta) Župní výbor skautský (župní starosta) Okresní výbor skautský (okresní starosta) Místní sdružení (starosta MS)
_
zupa (župní zpravodaj) i _ okres (okresní zpravodaj)
I
[sbor*)] (sborový vůdce*)
I
oddíl Skautů, Vodních Skautů, Skautek, Junaček, Táborníků, smečka Vlčat, roj Šotků, kmen Roverů, klub OS. (vedoucí) I družina (šestka) rádce (šestník, vel. Šotek). *) Jen tam, kde j e v inístě několik jednotek. 39
7— 12
jednotku vedou
název 1 jednotky | zkratka na do*| movence a p.| obvod 1 číslování I
<8 03 o o ^■3 s •5. rHV >© V • ~~~’ S C D ^o3 o •0^ re «-5 a a P< 15 ‘Q co
»
11— 18
'd o aD m < přes Roveři *> a 16 JtA M Oddíl Skautu s přidruženou *8 smečkou a dru O žinou RS (OS) Vodní přes 12 Skauti
"3
O
»
^-s »» *§
vedouci, 2 zástunri.
(vůdce) velitel, zá stupce veli tele,kapitán
CO vedou o cí, zá Q3 stupce 3 vedou o cí, •1”^ © 2 zá Šotci 7— 12 uo Š stup ft° kyně vedou 2 zá u »* cí, Skautky 11— 18 stup kyně O vedou zá T3 J »» cí, Junačky přes stup 15 kyně O vedou Oddíl Skautek 3 zá s přidruženým "3 D 99 cí, stup 7 3 rojem a družinou J O kyně m vedou Old- přes -Q cí, zá jžo o skautky 18 xa W stup kyně v GQ vedou Tábor přes -3 o O cí, zá TJ §EH M stupce níci 18 O 'ůQ
Oldskauti
40
přes 18
«s«*0*gw
1 b
c
fl
cá 6
Cfi
>00 C O rádce, pod3 i -S rádce
(rádce oddílu) vedou cí, zá 3 stupce vedoucí. 3 zástupci (rádce oddiíu a instruktoři z družiny RS)
Skauti
t» Celkový stav >s a+bXc “ 5Q Q > © N vedou dovol. c l
rozdělení ve skupiny
šestník, zástupce šest.
Vlčata
věk
Složka
Přehled organisačnich složek a jednotek.
2
»*
rádce, podrádce
.«N = > 2
6 1 2 -6 0 42
12 12—60 40
8 10—40 26 12
2
6 20—60 46
1
8
cd a N 3 > P 'O ta 3 ■a
rádce
6 10—40 20
rádce
6 10—40 20
eS velký šotek, 5 € zástupkyni O K fí V . Š. «B a řádky* ně, zá 3 I a stup kyně r. rádkyně, zá 3 1 stup kyně r. 2 2 t 1 n
3
a
<e • •es
6 12—50 33
12 12—60 40
8 1 0 -4 0 26 12 6 20—60 46 8
řádky6 10—40 20 ně
3 > eN rádce 10 10—60 32
III. O D Z N A K Y . US T ANOVEN Í O ODZNACÍCH. Nositel skautského odznaku jest zavázán prokázali se na požádání průkazkou Svazu, ať činovníkům Svazu nebo veřejným úřadům. Zpravodajové Svazu mají právo odejmouti odznak neoprávněnému nositeli. Není přípustno nositi odznaky jinak, než jest pře depsáno, aniž nositi cizí odznaky na skautském kro ji. Opravňovali k nošení odznaků zvláštních nebo cizích skautských organisací jest vyhraženo Náěelnictvu Svazu. Odznaky jsou určeny jedině ke kroji, kromě malého odznaku Svazu, odznaku LQS a svas tiky díků. Nositi na kroji odznaky několika stupňů, hodností nebo složek Svazu zároveň jest nepřipustno. Vykonává-li na př. Skaut (činovník) dvě hodnosti, nosí hodnostní odznak jen jeden, zpravidla vyššího stup ně (výjimku činí ramenní stuhy činovnické a od znaky zvláště uvedené). Odznaky rozděleny jsou ve skupiny: a) Příslušnosti (ke Svazu, složce, oddílu a p.); b) hodnostní (podle skautské nebo činovnické služ by, vykonávané z pověření); c) stupně (podle zkoušky skautské); d) odborné (podle znalosti, prokázané ve zvláši nich oborech pracovních); e) čestné (t. j. udělené za službu skautskou a vy nikající činy); í) zvláštní (jubilejní, »Pre slovenský skauting«, Lesní školy sjezdové a p.). 41
Odznaky různých složek Svazu a způsob nošení jsou uvedeny v příslušných řádech organisačních.
O D Z NA K Y PŘ Í S L UŠ NOS T I S V AZ OV É . Domovenka. Nad levou náprsní kapsou nosí příslušníci Svazu pásku s číslem oddílu a jménem místa, na př. 56. PRAHA. Domovenka je 2 cm široká, bílá s červe ným okrajem nahoře i dole, písmo modré. Sboroví vůdcové a čelní činovníci, vedou-li zároveň oddíl, nosí domovenku svého oddílu, jinak jen se jménem sídla okresu nebo župy. Ústřední činovníci nosí pásku s nápisem HLAVNÍ STAN, příp. VÝKONNÝ VÝBOR (u činovnic dívčího výboru). U Skautů a Vlčat je domovenka zároveň odznakem zkoušky no váčka (mláděte). Při zájezdech do ciziny možno nahraditi nápis názvem našeho státu v jazyce česko slovenském, francouzském nebo v řeči země, kam se zájezd koná. Velký znak Svazu. Úředně chráněný mezinárodní znak skautský (lilie) uprostřed s Alšovým znakem Psohlavců nosí se jen na kroji, a to nad do movenkou. Znak je ražen z bron zového plechu se stříbrným štít kem a psí hlavou z černého smal tu. Propůjčuje se za poplatek čšem registrovaným příslušníkům Svazu, kteří složili slib vlčácký, skautský, činovnický atd. Při vystoupení je každý povinen znak vrátiti. Příslušní činovníci dbají, aby se tak dělo. Od díly vedou přesný seznam o vydaných znacích, aby tak bylo zřejmo, komu byl znak vydán. Prodejna Svazu (sportovní dům »Skauting«), který jedině je oprávněn znaky prodává ti, vyhoví jen objednávkám, ověřeným příslušným zpravodajem. 42
Odznaky Svazu. Odznaky Svazu se rovněž propůjčují za poplatek. Jsou dvojího 'F* druhu: o d z n a k a m a l ý o d z n a k . Odznak se nosí na skautském klobouku, malý odznak na občanském obleku. Nosití na občanském obleku vedle skautského malého odznaku ještě označení jiné, není dovoleno. Odznaky lze koupiti v prodejně Svazu, jež může požadovati průkaz příslušnosti ke Svazu. Vlčata nosí
Velký znak, domovenka a služební léta. na čapce místo odznaku Svazu odznak Vlčat, Roveři kromě odznaku ještě písmena RS; podobně či novníci pro Vlčata a Rovery. Viz podrobná ustanovení v jednotlivých organisaěních řádech a odznak »Pre slovenský skauting«. 43
ODZNAKY ČESTNÉ. Služební léta. Za každý ukončený rok skautské služby nosí pří slušníci Svazu na stejnokroji po jednom lipovém lístku bronzovém. Lístky podkládají se soukenným kotoučkem, a to za léta vlěácká žlutým, skautská ze leným, roverská červeným a činovnická bílým. Pět lístků bronzových, stejně podložených, lze nahradíti jedním lístkem stříbrným, s příslušnou podložkou, jenž se umístí na počátku řady. Služební léta nosí se v řadě pod domovenkou na příklopce levé náprsní kapsy skautské košile nebo činovnického kabátu, soustředně podle osy příklopky, těsně vedle sebe. Poznámka. Za 25 let skautské služby může Náčelnictvo uděliti lístek zlatý, vyhradivši si písemné vylí čení vykonané skautské práce. Lístek ten nosí se uprostřed levé náprsní kapsy nebo se jím ozdobí ze lená stuha svastiky Náčelnictva. Stužky rytířství. Hochy, kteří vynikají obětavostí, ukázněním, dochvilností, spolehlivo stí a úpravností výzbroje, může ve doucí oprávniti, aby nosili podvazkové stužky rytířství. Jsou souken né nebo harasové, pro Skauty zelené, Rovery červené, pro Vlčata žluté. Diplom uznání osobám nebo útvarům skautským i mimoskautským, jež se pozoruhodně zasloužily o skautskou myšlenku. Uděluje jej Náčelnictvo po návrhu činovníka, organisačního celku nebo jednotky Svazu a na doporu čeni zpravodaje. Poctění jednotlivci jsou oprávněni nositi odznak Svazu, podložený kotoučkem zeleného sukna. 44
1. Svastiku díků uděluje zpravidla nižší celek organisační, nežli Náěelnictvo osobám, které se zasloužily význačným způsobem o skautství. J© třeba získati k tomu sou hlasu Náěelnictva zvláštním podáním, doporučeným okresním, případně župním zpravodajem. Je tvaru drobnějšího nežli svastika ě. 2 a nosí se očkem za věšená na špendlíku uprostřed levé kapsy skautské košile nebo na levé výložce činovnického kabátu (bez stuhy). 2. Svastiku Náěelnictva uděluje náčelník s vědomím Náěelnictva zasloužilým či novníkům Svazu jako projev díků za prokázanou práci na poli skautství. Je trojí: a) b r o n z o v á , b) s t ř í b r ná, c) z l a t á . Nosí se na zelené stuze splývající z levé náprsní kapsy skautské ko šile nebo činovnického ka bátu, horní okraj pod příklopkou. Svastiky vydává výhradně Prodejna Svazu Skautů.
levé náprsní případu, po nebo úřadu. Náčelnictvo,
Za čin junácký, je čestný odznak uznání za hrdinný čin. Všichni skautští činovníci, Skauti, Skautky i do rost skautský, mohou získati to hoto odznaku. Má tři stupně: a) bronzový nem podložený), b) s t ř í b r n ý (červeně), c) z l a t ý (modře podložený), a nosí se uprostřed kapsy. Zpravodaj zašle vylíčení celého možnosti se svědectvím očitého svědka O návrhu rozhodne podle její povahy jež také určí stupeň. 45
(zel
Stříbrný vlk. Tento čestný odznak je nejr vyšším vyznamenáním skaut ským a bývá udělován k ná vrhu Náěelnictva Hlavním stanem nebo valným sjezdem Svazu činovníkům za vyni kající zásluhy o skauting, je ho propagaci, šíření a prohlu bování skautské myšlenky. Stříbrný vlk se nosí na prsou na stuze bílé, červeně lemované a dvěma modrými linkami protkané, jež se vine pod límcem činovnického kabátu. * V y z n a m e n á n í a ř á d y , které je dovoleno v na ší republice nositi, smějí se nositi také na skautském stejnokroji. Má-li jich kdo několik, nosí na předním místě (blíže prsou) čestné odznaky státní (vojenské), pak postupně k rameni: za čin junácký, svastiku zla tou, stříbrnou, bronzovou, díků a konečně cizí čestné odznaky, skautské a zvláštní. Seznam osob poctěných čestnými odznaky a di plomy uznání vede kancelář zpravodaje Náčelnictva. Jeden a týž výkon může býti podkladem žádosti ne více nežli za jedinou odměnu.
ODZNAKY ZVLÁŠTNÍ. Jubilejní. Odznak »10 let RČS«. Náčelnictvo Svazu udělilo těm osobám, které byly Skauty před 28. říjnem 1918, dalších deset let byli činni a při hlásili se, zvláštní pamětní odznak (skautská lilie ve věn ci 10 lipových listů s letopo čty 1918—1928). Nosí se upro střed levé náprsní kapsy.
»Moravskoslezská svastika.« U příležitosti 10 let skautingn v zemi Moravskoslezské byl udílen čestný odznak, podobný svastice Náčelnictva, avšak na stuze v barvách národních. Sjezdové odznaky vydávají větší celky (okresy, župy) u příležitosti růz ných skautských sjezdů, zájezdů a slavností. Nosí se uprostřed levé náprsní kapsy a to jen v době pod niku, nikoliv později. Odznak »Pre slovenský skauting«. Na podporu hnutia skautského na Slovensku zaviedlo Náěelníctvo Svazu odznak »Pre slovenský skauting«, ktorý v prostriedku skautskej Talie nese štítok so znakom Slovenska. Odznak tento smú nosiť vsetci Skauti Svazu ako přejav sympátíí pre sloven ský skauting. Předpokládá sa, že na Slovensku bude ho nosiť každý Skaut a Skautka. Odznak tento smie sa nosiť na předku skautského klobúka, alebo na ci vil nom obleku. Velký znak Svazu nemóže byť ním nahradený. Rozpredajom poverená je predajňa Svazu v Prahe.
IV. Č I N O V N Í C I . Způsobilost a slib. Zkouška činovnická (vůdcovská). Účelem zkoušky je přesvědčiti se, že čekatel vůd covství ovládá skauting po všech stránkách, má schopnost a potřebné vědomosti k organisování a skautské výchově mládeže. Při zkoušce vůdcovské nutno osvěděiti správné porozumění poměru skautingu ke společnosti lidské, jeho ideám a složkám, a dokázati, že čekatel vůdcovství jest tak vyspělým, aby" mohl býti dobrým vychovatelem mládeže. Podmínkou vykonání zkoušky vůdcovské jest pře devším bezvadný charakter a dokonaný 18. rok věku. Jmenování vůdcem může dosáhnou ti až při zleti losti. Vedle toho jest nutno výslovné svoleni vedou cího oddílu a okresního zpravodaje. Kandidát prokáže potřebné vědomosti k přípravě Skautů II. a I. tříd ních, znalost základů zdravotnictví, prvé pomoci při úrazu a onemocnění, a tábornictví. Těm, kteří prošli uvedenými skautskými stupni a mají odborné zkouš ky z uvedených oborů, může býti zkouška z nich pro minuta. Zkoušejí členové ž u p n í k o m i s e (3—7 členné), jmenované Náčelnictvem Svazu po návrhu župního zpravodaje. Župní zpravodaj přidělí komisařům jednotlivé obo ry (na př. 1. prakse skautská, zálesácká, tábornická, 2. ideová podstata, historie skautingu, organisace, zá klady skautské výchovy, 3. první pomoc a zdravot nictví, 4. tělesná výchova a sport). Rozsah zkoušky. 1. Důkladná znalost vzniku, rozvoje a vývoje skau tingu, jednotlivých směrů a representantů v cizině i u nás; 48
2. znalost metody skautské výchovy vůbec, pro Pří slušný odbor zvláště; 3. znáti veškeré důležitější skautské hry; 4. rozuměti psychologii dětství a dospívajících; 5. sestaviti program skautské schůzky, vycházky a skautského tábora; 6. vyzná ti se v organisaci i administrativě Svazu; 7. vyznati se v administrativě oddílu a správním vedení skautského tábora; 8. znáti ústavu republiky a nejdůležitější zákony a nařízení, pokud by pro provádění skautingu to bylo důležito; 9. ovládati teoreticky a pokud možno i prakticky sportovní složky výchovy skautské; 10. zpracovati písemně dané téma obsahu skautskydidaktického nebo metodického. Potvrzení zkoušky vůdcovské: Náěelnictvo Svazu vydá zkoušenému jako ověření zkoušky v ů d c o v s k ý d i p l o m , jejž doručí při vhodné příležitosti před oddílem okresní zpravodaj a přijme jeho slib ěinovnický. Z v l á š t n í u s t a n o v e n í pro os oby starší, k t e r é b y se c h t ě l y v ě n o v a t i s k a u t s k é m u vůdcovství. Náóelnictvu Svazu jest vyhrazeno uděliti vůdcov ský diplom s prominutím zkoušky osobám starším 25 let v těchto případech: 1. vedou-li s úspěchem již tři roky samostatně oddíl; 2. jestliže vydělání, charakter a životní činnost v úvahu přicházející osoby jest takového druhu, že zaručuje úspěch po stránce organisační a vychovatelské. V tomto případě musí příslušný okresní zpra vodaj Náčelnictvu podati žádost s potřebnými do klady. U d ě l e n í d i p l o m u opravňuje vykonávati činovnické funkce, nositi činovnický kroj a vůdcovskou lilii. (Viz str. 55). Osoby nezletilé stávají se ěinovníky-čekateli s právem nositi 3 červené pásky na levém rukávě a obdrží diplom při dovršení zle tilosti. Dlužno vždy rozlišovati stupeň »skautského vůdce« od hodnosti »vedoucího oddílu«. A. B. Svojsík: Organisace. — 4.
49
Slib skautských činovníků. Slibuji na svou čest, jak dovedu nejlépe: 1. milovati vlast svou republiku Československou a sloužiti jí věrně v každé době, 2. žiti a vychovávati mládež v duchu skautského zákona, 3. duší a tělem býti hotov (a) pomáhá ti bližním. * Písemný slib ěinovnický je povinným předpokla dem ěinovnického jmenování.
Kroj. Činovnický kroj mají právo nositi: všichni činov níci a jednotlivci, kteří mají vůdcovský diplom Náčelnictva, dále ti, kdož jsou k tomu oprávněni Náčelnictvem Svazu nebo platnými řády. Úprava je trojí: a) pro slavnostní příležitosti, b) pro spolkovou potřebu a c) pro činnost v táborech. Slavnostní kroj. Černé městské boty nebo střevíce. Kabát z hnědožluté česané příze; zapíná se na tři velké kožené ple tené knoflíky. Kapsy dvě náprsní zvenčí; celá výška i s obdélníkovou příklopkou 16 cm, výška příklopky 6 cm, šířka kapsy 12 cm, uprostřed ní vnější vydutý záhyb 3 cm široký. Kap&y postranní měchovité, 19 cm vysoké i s obdélníkovou příklopkou 6% cm, šíře kapsy dole 16% cm, nahoře 15 cm; uprostřed ní vnější vy dutý záhyV^ cm široký. Všechny kapsy se zapínají na malé kožené pletené knoflíky, po jednom. Látkový pa® široký 5 cm, hladký, s přezkou kostěnou, olivovou vpředu na stahování. Upevněn je pěti látkovými poutky k provlečení a to dvěma vzadu postraně, dvě ma vpředu postraně a jedním vpředu po levé straně přezky. Límec vpředu otevřený. Vzadu není kabát rozstřižen, nýbrž od pasu dolů složen krytým záhy bem a sežehlen. Rukávy prošity 7 cm od konce a zdo beny třemi malými koženými pletenými knoflíky. 50
Kalhoty jezdecké z téže látky jako kabát a pletené holeně nebo punčochy hnědé, bez vzorků. Kalhoty mají dvě kapsy postraně a dvě zapínací vzadu; poutka na skaut ský pas. Nebo kalhoty dlouhé, bez záložek dole, či kalhoty krátké nad kolena s podrobnostmi uvedenými u kalhot jezdeckých. Košile bílá (bez odznaků), bílý tuhý límec, vázanka jednobarev ná, hnědožlutá, manžety. Klobouk skautský, se širokým (3 cm) ře menem a odznakem vpředu. Kože né rukavice. Kroj je doplněn stříbrnou dvoji tou šňůrkou, založenou pod límcem k levé náprsní kapse a staženou u horního knoflíku posuvným uzlem. Spolkový kroj. Kabát jako u kroje slavnostní ho; podobně kalhoty jezdecké nebo krátké. Košile žlutohnědá, jako u Skautů. Vše ostatní jako u kroje slavnostního. Táborový kroj. Jako skautský, šňůrka bílá. » Slavnostní kroj se vyžaduje: Při návštěvách ofi ciálního rázu, při slavnostních přehlídkách, Valných sjezdech, při návštěvách v cizině, při návštěvě di vadla neb koncertu, při všech příležitostech, kde je v pozvání předepsán. Při zastupování Svazu. Při po hřbech (černá krep. páska na levém rameni přes označení). Spolkový kroj při zpravodajské činnosti, při besíd kách, schůzích podřadnějších, při cestování v cizině. 4*
5.1
Při všech vystoupeních, kde není požadován kroj slavnostní. Na činovnickém kabátě nosí se z odznaků: Velký znak Svazu, odznak hodnostní, vyznamenání a od znaky čestné; jde-li o účast na skautském podniku, ještě kromě toho: domovenka, ramenní stuhy a slu žební léta. K r o j č i n o v n í k ů V o d n í c h S k a u t ů viz na str. 121. Kroj činovnic. H a l e n k a č i n o v n i c ze surového hedvábí svět lejší režné barvy, šitá jako anglické halenky s překládacím límcem (t. zv. košilková). Přední díly mají po třech záložkách širokých 1 lA cm, vzdálených 1 cm. Na zádech uprostřed 1 a půl cm od sebe dvě zá ložky, každá půl cm široká. Halenka se zapíná na 5 perleťových knoflíků. Podkasaná na gumu. Bez od znaků. Eukávy dlouhé s přehrnutou manžetou, zapínací na 2 dvojité perleťové knoflíky. Hnědá stuha (vázanka). Ostatní části kroje ja io u Skautek (stra na 149). 0 užívání kroje a odznacích viz výše.
Odznaky. Odznaky příslušnosti. Viz str. 42. Odznaky hodnostní. Činovníci
ústřední.
Starosta Svazu: jako náčelník, avšak listy v trojúhelné výplni zlaté. Náčelník: lilie zlatě vyšitá, 6 cm vysoká se stříbr ným štítkem a černou chodskou psí hlavou v orna mentální trojúhelné výplni z lipových listů stříbrně vyšitých; pod tím dvě stříbrné ratolesti na levém ru kávě nad loktem. 52
H lavní hodnostní odznaky činovnické. a: náčelník, b: zpravodaj Náoelnictva, míst onáčelník, c: zemský náčelník (ve štítku znak zemský), d: clen Náčelnictva, e: člen Ústřední rady (doplň stř. lis
zlata
stříbrná červena modra
černá
zelená 53
Náčelní: jako náčelník, avšak trojúhelná výplň z listů zelených. Místostarosta Svazu: jako náčelník, avšak lilie stříbrná a trojúhelná výplň zlatá. Zpravodaj Náčelnictva: lilie zlatě vyšitá, 6 cm vy soká se stříbrným štítkem a černou chodskou psí hlavou; pod tím dvě stříbrné ratolesti (zpravodajské listy). Místonáčelník: jako zpravodaj Náčelnictva. Zemský náčelník: lilie zlatě vyšitá, 6 cm vysoká se štítkem, jenž nese zemský znak; pod tím stříbrné zpravodajské listy. Člen Náčelnictva: lilie zlatě vyšitá, 6 cm vysoká se stříbrným štítkem a černou chodskou psí hlavou; zelené zpravodajské listy. Člen Ústřední rady: lilie stříbrné vyšitá, 6 cm vy soká se stříbrným štítkem a černou chodskou psí hlavou na levém rukávě nad loktem; stříbrné listy. Starostové. Zemský starosta: jako zemský náčelník, avšak bez listů. Župní starosta: jako župní zpravodaj, avšak bez listů. Okresní starosta: ja io okresní zpravodaj, avšak bez listů. Starosta Místního sdružení: lilie zeleně vyšitá, 6 cm vysoká, stříbrnou nití lemované na levém ru kávě nad loktem. Č i n o v n í c i čelní. Župní zpravodaj: lilie zlatě vyšitá, 6 cm vysoká, zelené zpravodajské listy. Zástupce župního zpravodaje: jako okresní zpravo daj, avšak střední pramen lilie zlatý. Okresní zpravodaj: lilie stříbrně vyšitá, 6 cm vy soká, zelené zpravodajské listy. Zástupce okresního zpravodaje: jako sborový vůdce a zelené zpravodajské listy. Sborový vůdce: lilie modře vyšitá, 6 cm vysoká, stříbrnou nití lemovaná na levém rukávě nad loktem. 54
Činovníci oddíloví. Vůdce: lilie červeně vyšitá, 6 cm vysoká, stříbrnou nití lemovaná na levém rukávě nad loktem; je-li po věřen vedením oddílu, nosí kromě toho ještě bílé ramenní stuhy, téže úpravy jako družinové barvy Skautů. Vedoucí: bílé ramenní stuhy. Zástupce: červené ramenní stuhy. Pokud se u některých složek liší hodnostní odznaky od předpisu uve deného, hledej v příslušných kapito lách. Čestný vůdce: lilie červeně vyšitá, 6 cm vysoká, stříbrnou nití lemova ná, našitá na štítku žlutohnědém, 6 X 8 cm, s lemovkou v barvě oddílu. Činovníci zdravotní. Zpravodaj zdravotní: zlatá lilie s čer veným křížkem ve stříbrném štítku na levém rukávě nad loktem. Kapitán zdravotní: stříbrná lilie s červeným křížkem ve štítku, Vůdce zdravotní: modrá lilie stří brnou nití lemovaná s červeným kříž kem v bílém štítku. Čin ovníci pomocní. Tajemník: zlatě (stříbrně, viz str. 66) vyšité písmeno T, 3 cm vysoké na levém rukávě nad loktem či pod jiným odznakem hodnosti nebo stupně. Činovníci a instruktoři Lesní školy nosí kromě svého hodnostní ho odznaku 3 vigvamy L Š, kovové v kruhu o prům. 3 cm uprostřed pravé náprsní kapsy na modré podložce. Zupní instruktor: zlatě vyšité písmeno I v zeleném soukenném oválu, 5 cm vysokém a 3 cm širo 55
kém, lemování červené; odznak se nosí uprostřed pravé náprsní kapsy. Je-li však instruktor oprávněn nositi některý hodnostní odznak vyšší (lilii), nenosí instruktorského odznaku. Také činovní ci, kťeří vykonávají funkci instruktora »táborníka« z povinnosti, jako vedoucí oddílu, nenosí vůbec instruktorského od znaku. Rovněž tak činovníci zdravotní. Poradce: žlutohnědý štítek 6 X 8 centimetrů se žlutě vyšitými písmenami SJS a zeleným okrajem, na le vém nadloktí.
Činovník, pověřený vedením oddílu Skautů (Skautek, Junaček, kme ne Roverů, smečky Vlčat nebo roje Šotků) a činovník pověřený jeho zastupováním nosí kromě svého hodnostního odznaku ježtě označení jako vedoucí nebo zástupce (ramenní stuhy činovnické). Odznaky stupně. U vedoucího oddílu a činovníků vyšších předpo kládá se stupeň skautského vůdce (diplom vůdcovský). Je tedy u nich odznak hodnostní zároveň od znakem stupně. Vůdce, zástupci a činovníci pomocní nosí červe nou lilii vůdcovskou, mají-li vůdcovský diplom Náčelnictva (str. 49). Jinak mají vedoucí, zástupce a činovníci pomocní právo na označení stupně jako u Skautů (Roverů, str. 91 a 131). Těchto skautských (roverských) odznaků nenosí však na činovnickém kabátě. Odznaky odborné. Činovník může dosáhnouti odznaku, nosí ho však jen se svolením nadřízeného zpravodaje a jen na kroji táborovém, nikdy na činovnickém kabátě. 56
Podobně jiné odznaky skautské a roverské (lví Skaut, poutník atd.). Odznaky čestné a zvláštní
viz na straně 44.
Registrace činovniků. Registrace činovníků oddílových provádí se záro veň s každoroční registrací oddílu a Skautů v oddíle (str. 208). Činovníci mimo oddíl stojící obnovují registraci počátkem každého roku a zašlou během ledna regi strační přihlášku kanceláři Svazu s potvrzením svého nadřízeného zpravodaje.
Činovníci čelní a ústřední. Zpravodaj, Zpravodaj je osoba, zplnomocněná Náčelnictvem, činovník dobré a pevné vůle, jenž obětavě pracuje pro skautské hnutí ve svém obvodu. Při jmenování hledí se k jeho schopnostem v jednotlivých bodech a k tomu, aby místo pobytu zpravodajova bylo v okru hu přidělených oddílů. J m e n o v a c í dekret a č i n o v n i c k o u prů k a z k u vydává zpravodaj Náčelnictva. Jedině Náčelnictvo má právo zrušiti jmenování. Obvod působ nosti vymezen jest v dekretu. Kromě zpravodaje Náčelnictva, jeho zástupce a zemských náčelníků jsou čtyři stupně zpravodajů: 1. žu,pní, 2. jeho zástupce, 3. okresní, 4. jeho zástupce. 2 u p n i z p r a v o d a j je jmenován Náčelnictvem k činnosti a jako representant a plnomocník Svazu v dotyčné župě. O k r e s n í z p r a v o d a j jest pak jmenován Náčelnictvem na doporučení župního zpravodaje k ěin57
nosti pro určitý skautský okres a jest župnímu zpra vodaji podřízen. Zupní zpravodaj může býti pověřen a vykonávati zároveň funkci okresního zpravodaje nebo naopak. Každý zpravodaj může býti současně i vedoucím některého oddílu, ale jen v obvodu své působnosti. Z á s t u p c i zpravodajů jsou podobně ustanoveni ke stálé pomoci župním a okresním zpravodajům. Počeť jich stanoví se tak, aby asi na deset oddílů (sme ček atd.) připadal jeden zpravodaj. Zpravodaj vy mezí přesně obvod jejich působnosti. Zástupcové zpravodajů mohou zastupovati zpravo daje: a) V plném rozsahu, jestliže zpravodaj na čas funk ce své vykonávati by nemohl a pověřil svého zá stupce k plnému svému zastupování. Toto plné za stupování nutno, trvá-li déle, než čtyři týdny, ohlá sí ti Náčelnictvu a zemskému náčelníkovi. Kromě toho nastane zastupování v plném rozsahu okamžikem, kdy zpravodaj zemřel anebo se hodnosti vzdal, nebo když Náčelnictvo tak nařídilo. b) V části funkce zpravodajovy, na př. v péči o Vlčata, oddíly dívčí a pod. c) Případ od případu podle návodu zpravodajova. Činnost zpravodajova jest dvojího směru: I. Vnější vůči veřejnosti; II. vnitřní. I. Činností vůči veřejnosti jest hlavně: a) Representace hnutí a Svazu našeho v užším smyslu slova. Tu uplatní se zpravodaj, jehož povaha, zvyky a společenské postavení budí vážnost a oblibu u občanstva i úřadů. b) Jednání s úřady, korporacemi, skupinami ob čanstva, lesními správami a jednotlivci stran věcí jim i našemu hnutí společných. Kde třeba vymáhá výhody pro naše hnutí. V těchto dvou bodech není znalost technického vý cviku a prakse skautské nutná. Mohl by tedy zpra 58
vodaj, jenž tímto dvojím směrem našemu hnutí slouží správně, dáti se po stránkách ostatních zastupovat! schopným zástupcem. Je však vždy doporučitelno, aby byl i skautským odborníkem. c) Propagace skautingu mezi občanstvem i úřady. To činí informativními a zajímavými články v časo pisech, čím rozšířenějších, tím lépe; propagací před náškami, světelnými obrazy, filmy a pod. I soukro mými styky společenskými, či jinými lze mnoho vykónati. Při tom dbá všech stránek skautské výchovy, nikoliv jen některého z cílů (zdraví, osamostatnění povahy), ani některého z prostředků (táboření). Jako skautský odborník je připraven na překážky a ná mitky a je též připraven jim předejiti nebo čeliti. II. Činnost vnitřní zahrnuje tyto povinnosti: 1. Jednání s činovníky a celky vyššími, jimž je zpravodaj povinen podávati hlášení a zprávy o své činnosti. 2. Jednání s činovníky, Místními sdruženími, jed notkami (oddíly, smečkami a roji a pod.) a vůbec s kýmkoliv, kdo v jeho obvodu jest ve Svazu Skautů organisován a tedy jeho péči a dozoru svěřen. Podle bodu 1. přijímá rozhodnutí těchto orgánů, sám podrobuje se jim a kde nutno, či jemu uloženo, sděluje dále tato rozhodnutí podřízeným. Podává také zprávy těmto orgánům o stavu hnutí v jeho obvodu, o tom co prospívá a co škodí, jak se plní skautský zákon, stanovy, organisacní předpisy atd. a to nejméně třikrát do roka. Zpravodaj pečuje o skautské hnutí zejména takto: a) Zakládá Místní sdružení, skautské jednotky (od díly, smečky, roje a pod.), uvádí v život okresní (župní) výbor a dozírá na všechny jednotky ve svém ob vodu. b) Kde není vůdců, jmenuje prozatímně starší řád né Skauty vedoucími a zástupci. c) fiídí a posiluje, jak třeba a možno, hnutí skaut ské ve svém obvodu. 59
d) Přesvědčuje se, děje-li se vše v obvodu jeho hlavně podle cílů, idejí našich, dále plní-li se skaut ský zákon, stanovy a organisační předpisy. Je-li mu možno, přesvědčuje se též, zda metody, jichž se po užívá, jsou vhodný, přihlížeje při tom k poměrům a prostředí. Nebrání však zpravidla různým místním skautským zvykům a svérázu, neodporují-li cílům a předpisům organisačním. Okresní zpravodaj navštíví proto každou jednotku skautskou ve svém obvodu alespoň jednou ročně v klubovně a nejméně jednou v přírodě a je-li možno také její prázdninový tábor. Zupní zpravodaj navštěvuje jednotky skautské, jak mu je možno. Viz hlášení podniků na str. 207. Zádá-li o to zpravodaj, nutno mu opatřiti nocleh. Skautské jednotky a družiny z obvodů jiných, ale v jeho obvodu prodlévající, má zpravodaj navStíviti, jednak ze skautské bratrské vzájemnosti, jednak pro kontrolu. e) Dbá o svornost a harmonickou součinnost a vzájemnou důvěru všech skautských jednotek ve svém obvodu. f) Udílí rady, kde jest o to žádán, nebo kde vidí toho potřebu. g) Dává, kde nutno, rozkazy i zákazy. Zejména děje-li se něco proti cílům skautským nebo předpi sům. Nejvíce pak, kde ohrožena by byla bezpečnost a zdraví svěřenců, čest nebo výchovné cíle hnutí a Svazu. Rozkazy a zákazy vydává především služební ce stou (str. 200). Rozkazy, nařízení a opatření, určená pro celý ob vod může vydávati zvláštním oběžníkem, občas ne bo pravidelně. Skautským jednotkám z jiného obvodu, ale v jeho obvodu dočasně dlícím, zpravidla zpravodaj neudili rozkazů ani zákazů. Shledá-li závadu, podává o ní zprávu příslušnému zpravodaji. Kdyby bylo nebez pečí z prodlení, vydá potřebné rozkazy na svou odpo vědnost, případně i Skauty ze svého obvodu vykáže. Opatření ta sdělí ihned příslušnému zpravodaji. 60
Sám meškaje v jiném obvodu, vystupuje a jedná jako činovník Svazu vždy v dohodě se zpravodajem domácím. h) Jednotlivcům i jednotkám uděluje ústní či pí semné pochvaly, nebo výtky. Činí tak jasně a co nej stručněji; nevytýká však nikomu před jeho podří zenými. i) Může přezkoušeti Skauty (Eovery, Vlčata atd.) všech stupňů i majitele odznaků odborných. Prokáží-li nedostatečné znalosti, odnímá jim odznak. j) Zpravodaj má právo na svoji zodpovědnost suspendovati kteréhokoliv činovníka (činovnici) a vyloučiti každého Skauta, Skautku, Vlče i Šotka, pokud do obvodu jeho náleží, byť i toho času prodlévali jinde. Viz str. k) Okresní zpravodaj seskupuje oddíly ve sbory, navrhuje Náěelnictvu jmenování činovníků, nových sborových vůdců a může slučovati, rozdělovati nebo rušiti jednotky ve svém obvodu. Potvrzuje přihlášky # registrační, průkazky atd. Zupní zpravodaj navrhuje Náčelnictvu rozdělení župy v okresy a změny, jež pokládá za prospěšné a to po stránce územní i osobní. Doporučuje Náčelni ctvu udělování a odnímání jmenovacích dekretů (str. 198) a vůdcovských diplomů. # Shledá-li zpravodaj, že proti cílům našeho hnutí, či příkře proti kázni Svazu staví se na pi\ Místní sdružení, může navrhnouti Náčelnictvu, aby inu od ňalo zplnomocnění a je-li nebezpečí z prodlení, odníti mu prozatím skautskou kompetenci na svoji zodpo vědnost. (Rozpouštění oddílů viz na str. 199.) Podobně navrhne zrušení některého celku (okresu, sboru). 1) Zpravodajové jsou instancí, přijímající a vyři zující stížnosti v obvodu své působnosti. Viz. str. 201. m) Při veřejných vystoupeních jsou jednotky ve deny zpravidla svými vedoucími nebo jinými bez 61
prostředními představenými. Přeje-li si však, může zpravodaj převzíti vedení nebo vrchní velení. n) Viz odstavce župa a okres na str. 33 a 34. •
Právo vykonávati dozory mají také všichni čle nové Náěelnictva Svazu, které je vysílá také k vý značným podnikům jako zvláštní referenty. Náčelník, zpravodaj Náěelnictva a jich zástupci mají všechna práva zpravodajská s platností pro celou organisaci s výjimkou suspense zpravodajů a činovníků, zvolených valným sjezdem Svazu. Podobně zemský náčelník ve svém obvodě. Sborový vůdce může býti jmenován Náěelnictvenr k návrhu okres ního zpravodaje. Není nutno, aby zároveň vedl oddíl. Osobu navrhnou okr. zpravodaji vedoucí nebo zá stupci oddílů ve sboru sdružených. Sborový vůdce vede společné podniky sborové, je odpověden za řádnou práci v oddílech sboru, je od dílům rádcem v praktickém provádění skautiugu a povzbuzuje slabší k intensivnější spolupráci ušlech tilým závoděním v činnosti skautské. Má právo kon troly všech podniků, jež konají oddíly jeho sboru. Disciplinární moci nemá, je však v častém a úzkém styku se svým zpravodajem. Při veřejných vystoupe ních velí svému sboru. Viz též odstavec Sbor na str. 34.
Starostové. Zemský starosta, str. 33. Župní starosta, str. 35. Okresní starosta, str. 36. Starosta Místního sdružení, str. 27.
činovníci oddíloví. Vůdce (vedoucí). Vůdce je osoba Náčelnictvem pověřená výchovou a vedením řádně registrovaného oddílu. Pokud nemá 62
předepsané zkoušky vůdcovské, užívá názvu »vedou cí«. Vůdcové se zpravodaji jsou základnou veškeré skautské práce výchovní. Způsobilost vůdcova. Viz str. 48. Diplom vůdcovský uděluje Náěelnictvo, přidělení k oddílu provádí okresní zpravodaj, který také jme nuje prozatímně starší řádné Skauty vedoucími a zá stupci, není-li vůdců. Vede oddíl (jinou jednotku) a je zaň odpověden okresnímu zpravodaji po stránce technické i admini strativní. Rozděluje a přikazuje práce, kontroluje činnost všech příslušníků oddílu a provádí zkoušky nováčkovské (viz rádce), druho- a prvotřídní, jme nuje rádce a jejich náhradníky. Má právo v oddílu rozhodovati, přemísťovati družiny, odnímati odzna ky, jež udělil nebo jež má právo uděliti a pod. Na vrhuje k odměnám a podává zprávy okresnímu zpra vodaji, pravidelně koncem měsíce. Zastupuje oddíl před vyššími celky organisačními. Ve věcech administrativních mohou býti vedoucí mu k ruce schopní Skauti. Asistentem vedoucího v oddílu je zástupce, jemuž je svěřen technický výcvik družin, dozor a organisace provádění skautského programu, dohled nad řádným prováděním povinností rádců, jakož i vedení jich k úplné samostatnosti v rozhodování. Zastupuje vedoucího od případu k případu při zkouš kách, řídí nácvik ke zkouškám druho- a prvotřídním. Má plnou disciplinární moc jako vůdce, vyjma pro puštěni nebo vyloučení z oddílu. O pořádek v družině stará se vždy rádce (rádce vede družinu) podle instrukcí přítomného zástupce. Administrativní práce družiny obstarává rovněž rádce, jenž je za svědomité jich provedení odpověden. Ve věcech administrativních obrací se rádcové p ří mo na vedoucího, ve věcech skautského programu na zástupce. Zástupce dává — zpravidla na rádcovských 63
schůzích (odd. radách) — svým rádcům instrukce pro příští podniky družinové. Administrativních povinností, kromě dozoru nad administrativou družin a příp. různých písemných rozkazů družinám podle potřeby, zástupce ze své funkce nemá. Čestný vůdce.
Vůdci odstupujícímu z činné služby, jenž však si přeje zůstati ve styku se svým bývalým oddílem, může Načelnictvo zaslati jmenovací dekret čestného vůdce. V případech zcela výjimečných může tato hodnost býti udělena také jiným osobám, pracujícím vytrvale a záslužně ve prospěch Skautů, po př. i členům okres ních a župních výborů skautských, nemají-li hodno sti jiné.
Činovníci zdravotní. (Zpravodaj, kapitán a vůdce zdravotní.) Z p r a v o d a j e m z d r a v o t n i c t v í může se státi zkušený lékař, který má dosti možnosti i dobré vůle, aby mohl pracovati v Náčelnictvu Svazu Junáků Skautů v mezích svého oboru. Zpravodaj zdravotní je šéfem ve věcech, týkajících se hygieny, zdravotni ctví, první pomoci atd. s plnou mocí pro celou repub liku. Jeho úkolem je dozírá ti osobně i pomocí svých or gánů na šetření, pravidel zdravotnických na pochodu i při práci a hrách; vypracovávati a vydávati pra vidla pro individuální tělovýchovu a směrnic pro cvičení léčebná a opravná. Má dávati pokyny o oděvu a stravě při treningu a jiných příležitostech předpisovati složení a formu lé kárny podle nových poznatků vědeckých i techni ckých. Má pořádati ústřední kursy pro tělovýchovu a zdravotnictví. Kontroluje odborné zkoušky z první pomoci, ošetřovatelství a zdravotnictví a vede o nich ústřední záznam. 64
Zpravodaj zdravotnictví má hodnost župního zpra vodaje a tím právo zasedati v Hlavním stanu. Zpravodaji zdravotnímu stojí ku pomoci činovníci jemu podřízení: k a p i t á n i a v ů d c o v é z d r a votní .
K a p i t á n z d r a v o t n í koná úkoly shora uve dené v oblasti župy, dále berou-li vůdcové náležitý ohled na organické nebo jiné vady svých Skautů, jak si počínati při některých z nich, bdíti nad tím, aby organisovány byly pravidelné prohlídky před vstu pem do oddílu i během skautské činnosti. V ů d c e z d r a v o t n í koná všechny tyto úkoly v oblasti okresu Jeho zvláštní povinností j© stálý vydatný styk s vůdci a Skauty oddílů, pořádání rádcovskýeh a skautských kursů první pomoci, hygieny a zdravotnictví, přednášek zdravotních a zdravotních kursů. Kapitáni zdravotní jsou instruktory pro zkoušky vůdcovské, vědcové zdravotní jsou pak zároveň in struktory pro odborné zkoušky skautské (roverské) z první p o m o c i , ošetřovatelství a zdravotnictví. Vůdce zdravotní má hodnost sborového vůdce, ka pitán zdravotní má hodnost okresního zpravodaje. Kapitána zdravotního navrhuje župní, vůdce zdra votního okresní zpravodaj. Jejich jmenování provádí Náčelnictvo. Odznaky jejich viz str. 55. Zpravodaj zdravotní s kapitány zdravotními tvoří Z d r a v o t n i c k o u r a d u S v a z u , jíž předsedá zpravodaj zdravotní. Jejich schůze a sjezdy budou se konati v rámci pracovních i valných sjezdů Svazu Junáků Skautů ECS.
Činovníci pomocní. Tajemník. Na podporu své činnosti, hlavně ve správní agendě, mají právo
a) ústřední a čelní činovníci, zvláště zpravodajové, b) místní a jiná sdružení nebo výbory a odbory navrhnouti Náčelnictvu osobu, která by vykonávala A. B. Svojsík: Organ is a c e /— 5.
65
funkci tajemníka. Funkce tato jest zpravidla čestná. Při jmenování tajemníků buď hleděno k tomu, aby měli dostatečné vědomosti a schopnosti organisačuí. Vzdá-li se tajemník nebo přestane-li jeho působnost (nové volby u místních sdružení a p.), ruší se jeho jmenování, o čemž buď zpravodaj Náčelnictva vy rozuměn. Zpravodaj Náčelnictva jest současně vedoucím kanceláře zpravodaje Náčelnictva (Hlavní zpravo dajství). Pro jednotlivé odbory této kanceláře usta novuje zpravodaj Náčelnictva vedoucí odborů ve funkci tajemníků. Odznak: viz str. 55; T je u tajemníků pod a) uvede ných zlaté, b) stříbrné. Činovníci Lesní školy; viz str. 181. I n s t r u k t o r LŠ může kromě své čin nosti na Lesní škole působiti také v tom směru, jako instruktor župní; obory mu přikáže příslušný vůdce Lesní školy. Župní instruktor. Pro skautské a roverské odborné zkoušky jmenuje župní zpravodaj osoby, které by v župě pořádaly ob čas kursy, zkoušely Skauty a Rovery a vydávaly jim o tom osvědčení, opravňující nositi příslušný odbor ný odznak. Jednotlivé obory buď jednotlivě nebo ve skupinách rozvrhne instruktorům župní zpravodaj, přesvědčiv se o náležité kvalifikaci. Viz též stať »Odborné zkoušky« (str. 93). Poradce viz str. 184.
V. ORGANISAČNÍ SLOŽKY. Skautská výchova, přizpůsobená zájmům jednotli vých věků, rozdělena jest na období: 8—12 let — V l č a t ( Šot ků) , v němž má se hoch (děvče) připnaviti k vlastní výchově skautské, seznámiti s prostředky a naučiti nejjednodušsím pra cím; tábomická činnost zůstává tu rozdělena ve své prvky, vše podává se ve formě hry. Dalšími výchov nými prostředky jsou zpěv, jednoduché a zábavné ruční práce, poutavé povídky a pohádky s výchovnou tendencí; 12—16 (18) let — S k a u t ů ( S k a u t e k), kdy mlá dež seznává celý rozsah vlastního programu skaut ského; V o d n í S k a u t i zdůrazňují kromě toho vý cvik vodácký; přes 16 let — r o v e r s k é (J u n a č e k), jež má nauěiti mladíka (dívku) správně v životě užiti vědo mostí a dovedností získaných v letech minulých, ať v povolání praktickém či vědeckém, v životě spo lečenském a veřejném. Vede je k samostatnosti a práci pro zájmy celku, počínaje vlastním oddílem a ostatními celky skautskými. Aby se také dospělým umožnilo setrvati ve skaut ské rodině, má Svaz o d b o r y O l d s k a u t ů , Ol dskautek a Táborníků.
VLČATA. Hochy ve věku od 7 nejvýše do 12 let (vyjma šestníky a jich zástupce, kteří mohou býti starší), se skupujeme v organisaci Vlčat. Tělesně a duševně v y spělé chlapce možno již po uplynutí jedenáctého roku věku a složení základních zkoušek (stupňů) vlčáckých přeřiaditi do družiny skautské. G7
Účelem organisace Vlčat jest: a) pěstovati vhod nými metodami inteligenci mládeže, b) vy ví jeti její zručnost různými pracemi, c) učiti ji ochotě ke službě jiným a d) starati se o její tělesné zdraví.
Pozdrav Vlčat« P l n ý p o z d r a v koná se pravou ru kou se vztýčeným ukazováčkem a pro středním prstem rozevřeným do V (ostatní prsty přivřeny k dlani) tak, že ukazováček dotkne se čapky. (Viz obr.) P o l o v i č n í p o z d r a v koná se týmž způsobem, jenže ruka pozvedne se jen do výše ramena. Tak zdraví Vlčata, nemají-i hlavu pokrytu. Při státních hymnách Vlče zdraví k čapce.
Kroj. Kazajka (džerzy) pletená trikotová modrá, hnědá, zelená nebo šedá s pře loženým, příp. jinobarevným límečkem a dlouhými rukávy. Nosí se přes kalhoty. Pas jako Skauti, nosí se pod kazajkou. Kalhoty jako Skauti. Šátek trojúhelný, o odvěsnách 70 cm, barva podle volby smečky, zauzlený jako u Skautů. Čapka oválná (baret), plsitěná, měkká, pevně přiléhající, okraj do vnitř zahrnut. Barva podle volby smečky. Punčochy a obuv jako Skauti.
Vedení. V ů d c e V l č a t . Kvalifikace táž, jako vůdce Skautů, žádá se však především důkladné seznámení s podstatou a metodami výcviku Vlčat. Pro tento úřad jsou vítány zvláště ženy. Je-li smečka přiřaděna oddílu, vůdce Skautů má vrchní dohled, může však odpovědnost za smečku přenésti na vůdce Vlčat. Z á s t u p c e jeho jako u Skautů. 68
Z p r a v o d a j e m okresním i župním je pro Vlčata příslušný zpravodaj Svazu. Jeho zástupce může však býti výslovně ustanoven pro Vlčata. Jmenování, kroj a odznaky jejich jako u činovníků skautských, na klobouku nosí však k o v o v ý o d z n a k V l č a t , místo odznaku Svazu. R e g i s t r a c e Vlčat jako Skautů. V ý c v i k V l č a t oddělen bucF od výcviku Skautů na tolik, na kolik jeví se býti praktickým a užiteč ným. S k a u t - i n s t r u k t o r V l č a t opráv něn je nositi kromě svých odznaků ještě kovový vlčácký odznak, podložený žlutým oválným suknem uprostřed pravé náprsní kapsy, na doporučení vůdce Vlčat.
Hodnosti. Š e s t n í k - m a u g l i je nejstarší nebo nejlepší šestník, Vlčaty oblíbený a vůdcem ustanovený. Je poradcem šestníků. Š e s t n í k je ustanoven vůdcem, aby vedl družinu (šestku). Může to býti Vlče nebo Skaut. Z á s t u p c e š e s t n i k a zastává jej, je-li ne přítomen.
Stupně a slib. Z k o u š k a m l á d ě t e . Kdo chce dosáhnouti to hoto stupně, musí býti nejméně 7 roků stár. Pře svědčí vůdce, že zná zákon Vlčat, pozdrav a znamení a pak složí tento slib: Slibuji jednati, jak dovedu nejlépe: 1. abych byl dobrým synkem své vlasti a posluš ným Vlčkem zákonů smečky; 2. abych každý den prokázal někomu dobrý skutek. Zákon smečky: 1. Vlče se podvoluje vždy starému Vlku. 2. Vlče se nepodvoluje nikdy sobě. 69
V l č e s h v ě z d o u . Aby Vlče dosáhlo první hvězdy, musí: a) znáti uspořádání národní vlajky a způsob jejího vyvěšení; b) zavázat šněrovadlo bot na kličku, vázanku a skautský šátek, zabalit a ovázat balíček; c) dovést udělat kotrmelec, skákati roznožmo přes hocha stejné výše, honiti obruč, zacvičiti jednoduchou sestavu z prostných nebo zatančiti odzemek nebo kozáčka, házeti míčem pravou i levou rukou tak, aby hoch ve vzdálenosti 10 m chytil čtyři míče ze šesti, chytiti míč, hozený mu ze vzdálenosti 10 m čtyřikrát ze šesti bodů; d) věděti, proč dýchati nosem, proč míti čisté ruce, zuby, čisté o ostříhané nehty; e) býti stár nejméně 8 let a býti 3 měsíce mládětem. V l č e s o b ě m a h v ě z d a m i . Než dosáhne Vlče druhé hvězdy, musí dokázati, že: a) zná osm světových stran; b) zná prvé sloky státních hymen československých; c) zhotoví výrobek ze dřeva, hlíny, kovu, lepenky a pod., nebo něco utká, uplete, vyřeže; nakreslí osm obrázků dle své volby; d) vyčistí pár bot, rozdělá oheň, složí pěkně šaty; e) doběhne se zprávou nejméně o 15 slovech určitou cestou a vyřídí správně sdělení; f) ošetří zraněný prst, spáleninu, zná nebezpečí znečištění rány a škrábnutí nehtem; g) dovede choditi na chůdách, přejde kladinu, umí stěnou ve výši 1 m; h) spoří si; i) dovede dobře napodobiti hlasy alespoň pěti zná mých zvířat; j) zná nej důležitější totemy denního života: pošta dráha, holič, koželuh, řezník, nebezpečí úrazu prou dem, cesta zakázaná a pod.; k) stáří nejméně 9 let, Vlčetem alespoň 6 měsíců. 70
Odznaky. Velký znak Svazu (str. 42). Kovový odznak Vlčat na čapce vpředu. Odznak šestky. Rovnoramenný trojúhelník o zá kladně 4 cm a ramenech po 5 cm z barevné látky v barvě šestky (podle volby), přišitý na levém ru kávě, blízko pod ramenem, vrcholem vzhůru. Šestník-maugli nosí barvu šestky, již vedl nebo vede. Tyto odznaky příslušnosti dostane Vlče až při slibu.
Odznaky Vlčat, a: odznak šestky,- b: odznak šestmíika, c: šestník, d: šestník-maugli. H o d n o s t n í . Šestník-maugli: 3 vodorovné pásky ze žlutého sukna 4 cm X 8 mm, s mezerami po 8 mm na levém rukávě nad loktem. Šestník dva takové pásky a zástupce šestníka jeden. S t u p n ě . Mládě: domovenka. Samostatná smečka má na ní v nápise mezi číslem a místem ještě velké V ; na př. 2. V Tábor. a Hvězdy uděluje vůdce smečky. Nosí se na čapce vpředu vedle odznaku Vlčat, a to první vlevo, druhá vpravo od něho (se stanoviska nositelova). O d b o r n é viz str. 7*2, č e s t n é (služební léta a stužky rytířství) na str. 44, z v l á š t n í str. 47. 71
Odzhaky za zvláStnf dovednosti, zručnosti a zásluhy. Takových odznaků je 12 a může jich dosáhnouti Vlče s oběma hvězdami. Rozděleny jsou ve čtyři sku piny: 1. p o v a h a , 2. z r u č n o s t , 3. s l u ž b a , 4.
zdraví. Zikouší vůdce smečky nebo jím pověřený činovník, Rover-instruktor nebo Skaut-instruktor. Skupina 1. (odznaky modré).
Než obdrží Vlče tento odznak, slíbí: Chci se co nej více přičiniti, abych i po dosažení odznaku zdokona loval se ve sběratelství (pozorování, zpravodajství). Sběratel.
1. předloží sbírku: poštovních z nebo dopisnic (jednoho druhu, krajiny, reprodukce slavných obrazů, přírodopis né a pod.), herbář, ptačích per, nerostů, výstřižků z novin (scrap book), nalepovaných obráz ků. nálepek a pod.; 2. sbírku musí sestavit, musí býti vkusně uspořá dána, opatřena příslušnými vysvětlujícími nápisy, musí býti souistavná; 3. slíbí, že svoji sbírku bude i v budoucnu zdoko nalovat a doplňovat. Zpravodaj.
1. vyřídí přesně zprávu o deset vech po běhu 60 m. Od doby, kdy mu byla zpráva sdělena, k době. kdy své poselství vyřídil soudci u cíle, nesmí uběhnouti více než jedna minuta; 2. dovede hovořiti některou tajnou řečí chlapeckou: 3. dovede ihned napodobiti jednoduchý signál, kte rý zkoušející před ním odpíská; 4. napíše co nejstručněji zprávu o věci, kterou mu zkoušející sdělí volným způsobem; 72
5. zná nejdůležitější výrazy řeči posunkové: pojď sem, jdi pryč, hrozba, dej mi, ne, atd.; 6. při hlásné štafetě volá na vzdálenost 100 m větu o šesti slovech tak, aby soudce u cíle dobře rozuměl. Naopak rozumí soudci na tuto vzdálenost; 7. zapamatuje si obsah pěti sdělení, každé asi o de síti slovech a dovede je vlastními slovy, ale v pod statě správně po čtvrt hodině reprodukorvati; 8. slíbí, že se i v budoucnu vynasnaží cvičiti se ve zpravodajství. Pozorovatel. 1. zná život pěti divokých zvířat, ptá ků, žijících v jeho kraji (podle svého výběnu). Dovede je případně ukázati v lese (pokud je k tomu příležitost), p>oznati je po hlase, nebo zná dobře dvacet našich rost lin nebo stromů, v tom nejobyčejnější jedovaté; 2. zná jedlé houby (na př. hřib obecný, kozák, křemenáč, lišty, klouzek), zná nebezpečí požívání jedova tých nebo starých hub, nebo (pro chlapce městské) kdy v které období lze obdržet na trhu jednotlivé druhy ovoce a v jaké přibližné ceně — též zeleninu; 3. dovede napodobiti hlas čtyř našich ptáků (na př. kukačky, hrdličky, kosa, vrány a pod.); 4. při hře »Pochůzky lesem« (Polní hry č. 14) najde 9 z desíti položených papírků; 5. sleduje stopu vozu na vzdálenost 20Q m na cestě prostředně měkké nebo prašné, novou stopu i mezi stopami staršími; 6. při hře Kimově zapamatuje si 12 ze 16 předmětů; 7. pamatuje si, jaké bylo počasí v posledních třech dnech před zkouškou a popíše je správnými slovy; 8. slíbí, že bude prokazovati dobro zvířatům stejně jako lidem.
Skupina 2. (odznaky žluté). Než dostane odznak, Vlče slíbí: Nepovede-li se mi věc na ponejprv, neustanu, dokud nedojdu úspěchu. 73
Umělec. Dovede obkresliti buď pérem nebo tužkou jednoduchý obraz osoby, zvířete nebo zátiší. Zobrazí tužkou, hrudkou, pérem nebo štětcem jednoduchý výjev, k ra jin k u podle p říro d y nebo z představy. M ísto toho m ůže vym odelováti v hlíně, vosku nebo plastilině osobu, zvíře, budov/u a pod., po případě skupinku. (V případech těchto nejde o um ění jako takové, ale o důkaz pozorovacího tale n tu a dětského vkusu.) Tkadlec.
Dokáže dvě z těchto prací: 1. U plete vlněnou šálu. 2. Dovede v ati z provázků n ákupní vak nebo síťku k lovení ryb. 3. Zhotoví povlak n a kotlík nebo jídelní m isku. 4. U p ra v í p okrývku n a stů l nebo n a postel z kousků různých látek (aplikace z v y s tří h aných kusů látek různé form y ve vkusném sestave ní). 5. U plete rohožku ze slám y nebo pokrývku z r a fie. 6. U plete košíček z proutí. Řezbář. ^
Dovede v y řez a ti dva z těchto předm ětů : m isku, stojánek, krabičku, budku p ro ptáky, ru čn í zrcátko, nůž n a papír, konsolku n a zeď, lžíci, rám eček a ještě jeden jin ý předm ět podle své volby, zejm éna hračky. Dovede je ozdobiti jednoduše vypalováním , om alováním nebo vyřezáváním . Dovede správně užiti nejoby čejnějších n ástro jů , zejm éna lupenky. S kupina 3. (odznaky červené). N ejprve Vlče slíbí: B udu pom áhati spíše jiným , než abych posloužil sobě. 74
O šetřovatel. Dovede ovázati poraněný p rst, zastaviti krvácení, v y č istiti an tisep tick ý r á nu. Podobně na koleně. Dovede d áti ob klad na vym knutou nohu v kotníku. U m í u sp o řád ati závěs do šá tk u p ro poraněnou paži. Dovede z a sta v iti krvácení z nosu. Ví, jak u tlu m iti oheň n a hořících šatech, ošetří spáleninu, vytáhne zadřenou třísk u , vyjm e z oka cizí tělísko. Vůdce. Zná okolí své osady a ví, ja k je kam daleko. J e schopen po rad iti cizinci, k u dy jiti, jasně, přesně, zdvořile. Dovede v y říd iti přesně k rá tk é poselství. Zná nejbližší požární autom at, strážnici policejní a hasič skou, lékaře, lékárnu, nemocnici, ochrannou stanici, poštu, telefon, teleg rafn í úřad, stan ici železniční, sta nice pouliční dráhy, sm ěry její, garáž autom obilů, kovářskou dílnu, obchody s potravinam i, papírem , knihkupectví. V yzná se v plánu m ěsta a blízkého okolí. O dhaduje z h ru b a vzdálenosti. Zná stručně dě jin y obce, v níž bydlí. Pom ocník v dom ácnosti. Dovede v yčistit ro št a rozdělati oheň ne více než dvěm a sirkam i. Dovede u v a ř it čaj, vajíčko n a měkko i n a tvrdo. O škrábe nebo oloupe bram bory a u v a ří je. Um í u p ra v iti n ěk terý druh zeleniny. V y čistí p á r bot. U stele postel, um yje nádobí, v y čistí nože a vid li čky. Dovede o b sta ra ti úklid pokoje, po př. zahrádky, dílny, dvora a pod. S kupina 4. (odznaky zelené). V tom to případě Vlče slibuje: U činím vše, abych byl čist tělem i duší a abych byl poctivým spolu hráčem . 75
Atlet. Odznak udili se ve dvou třídách: tří da A pro Vlčata od 9 do 10 let a třída B pro Vlčata od 10 do 12 let. Podstata zkušební je táž pro každou třídu, úro veň však je jiná. Je-li některý z hochů v třídě A vy vinut nad normál (co do váhy a výšky)„ závodí ve skupině B. Třída A. Uběhne 200 m v 50 vt., 60 m ve 12 vt. Skočí do výše 75 cm, do dálky 180 cm, obé s rozběhem. V y šplhá do 3 m vysoko. Hodí crioketový míč 20 m a chytí hozený mu z 15 m. Dovede jedno z tohoto: stoj o rukou, přemet o rukou. Třída B. Uběhne 200 m za 47 vt., 60 m za 11 vt. Skočí do výše 85 cm, do dálky 210 cm, obé s rozběhem. V y šplhá do 3 vysoko. Hodí cricketový míč 30 m a chytí hozený z 20 m. Dovede jedno z tohoto: stoj o rukou, přemet o rukou, chodit na kladině (plotu a pod.) ve výši l 1/? m nad zemí. Hráč. r
1
Vlče musí býti řádným členem stálého teamu, který je pod kontrolou vůdce Vlčat. Musí se činně zúčastniti nej méně 6 zápasů v sezóně. Prokázati, že dovede hráti sportsmansky, správně, poctivě a zběhle. /
Plavec. Uplave jakkoli 25 m. Nechá se nésti vodou po 20 vteřin (ve vodě slané 60 vteřin). Dovede svléknout plavky*) při plování. Plove naznak s rukama založe nýma za hlavou 15 m. Dovede skočiti s můstku po hlavě do vody. Umí se potopit i na 15 vteřin. *) Šotek punčochy.
SKAUTI. Hranice věku pro Skauty a Skautky je od 11 do 18 let, čímž se však nepraví, že by dospěvše 18 let, mu76
slli opustiti oddíl, nesmí však rušiti výchovnou čin nost ostatních. Viz str. 144.
Kroj skautský.
Skautský stejnokroj skládá se z košile, pasu, kalhot, šátku, šňůr ky, klobouku, punčoch a obuvi. Mimo to nosí Skaut hůl (tyč). Košile keprová nebo rypsová barvy a) žlutohnědé nebo b) hra chově zelené, se dvěma plochými náprsními kapsami zapínání a vzadu s rovným sed7 m. Kapsy jsou obdélníkové 12X15 cm se svis lým vnějším záhybem 2% cm širo kým uprostřed, příklopky vysoké 6 cm (uprostřed, 3 cm po stranách) se svislými dirkami nad dolním ro hem, strany příklopky přímkové. Rukávy široké, manžety jednodu ché z dvojité látky s ostrými rohy a jednou vodorovnou dirkou a knoflíkem v poloviční šířce man žety. V předu na prsou- záložka 3 % cm široká se dvěma s jednou vodorovnou (u límce) dir kou. Límec široký, ležatý, rohy ostře špičaté, do předu uzavřitelný; přední jeho hrany 9 cm dlouhé. Knof líky (počtem 9) kostěné se znakem Svazu a s očkem. Ramenní pásky z dvojité látky 5 cm (u švů) a 4 cm (u límce) široké, s dirkou na knoflík u límce. Na skautské košili se nosí všechny předepsané odznaky. P a s kožený, hnědý, 4 cm široký se dvěma vlože nými kovovými kroužky na bocích a dvěma otáči vými karabinami. Spona vpředu kovová; levá pevná její část nese kruhové nápisy: Svaz Junáků Skautů RČS a Buď připraven!, pravá je posuvná a ozdobena znakem Svazu Skautů. K a l h o t y , a) žlutohnědé, keprové, nebo b) z manchestrové látky barvy stříbřitě šedé, nad kolena sa77
hájící, se dvěma kapsami po straně a jednou nebo dvěma vzadu. 4. svislé pásky k provlečení pasu (dva vzadu a 2 vpředu po straně), nohavice široké.
Š á t e k jednotné barvy pro celý oddíl. Velikost 70 X 70 cm; nosí se přeložen pod límcem do trojúhelní ku a vpředu uvázán rybářskou spoj kou; horní její uzel na způsob obrá cené vázanky, dolní až v cípech. Případné lemování jinou barvou jest přípustno. Š ň ů r k a celkem 1*25 cm dlouhá; nosí se kolem krku pod ramenními páskami a pod šátkem jednoduše k levé náprsní kap se, na prsou zauzlená. Pro Skauty zelená. K l o b o u k plstěný, hnědý (khaki), smáčknut do čtyř stran tak, aby hrana byla v předu. Kolem klo bouku hnědý řemen, 2 cm široký s řemenovou spo nou po levé straně, volný konec řemenu dozadu. Vpředu nad řemenem odznak Svazu. Kromě toho je klobouk opatřen šňůrkou nebo koženým páskem, Je hož se užívá jen při prudkém větru. Č e r n é p u n č o c h y nebo pletené holeně, pod koleny přehnuté do plochá záložky s gumovými podvazky. O b u v : černé střevíce nebo boty z hnědé kůže. Skautská hůl , 1*50 m vysoká, kování nepočítaje. V pochodovém útvaru nosí se přes pravé rameno v sevřené pěsti, Držení tyče v postoji svisle při pravé straně na pochodu, těla. 78
Skautský kroj lze doplniti jen těmito částmi výzbroje: torna italského tvaru z tuhé nepromokavé látky, píšťala oksydovaná anglického tvaru, nepromokavý kabát a) hnědý nebo b) šedozelený se 4 kapsami (s příklopkami), látkovým pasem a látkovými sponami u rukávů, bez odznaků; polní láhev, brašna látko vá, jiná nebo síťka na mapy. Nic jiného nesmí se nositi zjevně na skautském kroji, než předepsáno. V z i m ě možno nositi kalhoty jezde cké nebo punčochy přes kolena; ruka vice. Nositi kroj má právo teprve hoch registrovaný (vybavený průkazkou). Nositi kroj na podniky a vy cházky, jež nejsou pořádány družinou (oddílem atd.), k nimž Skaut náleží, lze jen s písemným svolením vedoucího. Čelní činovníci učiní opatření, aby organisační celky, jejich dozoru svěřené, si opatřovaly látky téže barvy [buď a), nebo b)]. Obstarávati krojové součásti podle předpisu je vy hrazeno prodejně Svazu (»Sportovní dům Skauting«). Povolení k nošení skautského kroje hochů udělilo ministerstvo vnitra Svazu Junáků Skautů RČS výno sem ze dne 26. června 1929, čís. 35.850/29/5. C v i č e b n í k r o j pro veřejné vystoupení: černé plátěnky a bílé tílko s krátkými rukávky, oválným výstřihem a libovolným skautským označením org. jednotky na prsou.
Hodnosti. Rádce oddílu. Způsobilost: a) všeobecná znalost skautingu, b) schopnost velení, nejméně 6měsíční služba rádce, c) stupeň I. tř. Skauta. Povinnosti: a) obstarávati běžné záležitosti souvi sející s pořádáním velkých výprav podle pokynů ve doucího; 79
b) přejímati vedení, případně velení při společných podnicích dvou nebo více družin, není-li přítomen či novník vyšší; c) dozírati nad propůjčeným i vlastním majetkem oddílu; d) podporovati rádce družin v jejich činnosti, ze jména vyřizováním dotazů a poskytováním rad ve věcech čistě družinových; e) vésti v evidenci výsledky mezidruživoných zá vodů. Disciplinární moci nemá, má však právo vytknouti zjištěné závady a trvati na nápravě. Jen vedoucí početného oddílu má právo jmenovati nejvýše jedno ho rádce oddílu a to se souhlasem okresního zpravo daje. Eádce oddílu nosí barvy té družiny, kterou na posledy vedl, nebo ještě vede. Rádce. Eádce je Skaut, vedoucím pověřený vedením dru žiny. Je jeho skautskou povinností tuto funkci přijmouti. Změna v osobě rádce je kdykoliv možná no vým jmenováním. Je-li pověřen vedením družiny podrádce, má táž práva i povinnosti jako rádce. Eádce ručí za pořádek v družině a provedení ulo ženého programu. Je důvěrníkem své družiny a pro středníkem mezi Skauty a činovníky. Skaut ať bez výhrady poslechne jeho rad. Eádce je jako ostatní Skauti povinen ke všem pra cím a ustanovením, ježto má býti prvním Skautem své družiny. Vede družinu stále, vždy, neboť je za její vedení odpověden. Eádce je v nejužším spojení se svými Skauty. Má věděti, proč se Skaut nemůže účastňovati podniků, oznamuje Skautům, co se za jejich nepřítomnosti pro vádělo, seznamuje podrobně nově přistoupivší hochy s pravidly oddílového života a dává jim první po kyny a vyloží tolik, aby nezůstávali za ostatními po zadu. Činí tak pokud možno mimo podniky družinové. Eádce pečuje, aby účast jeho Skautů byla úplná a přesná, dbá, aby předpisy krojové a výzbro80
jové byly dodržovány, zkouší při nováčkovské zkouš ce za nepřítomnosti činovníka a přivádí Skauta ke slibu. Snaží se, aby byl vždy bratrem a skutečně rád cem své družiny. Má právo zakročiti proti proviniv ším se Skautům své družiny. Za nepořádnost může družina vybírati menší poplatky. Eádce trestá napomenutím před družinou, prácí za jiného, neposlušnost oznámí činovníkovi. — Trestati jest s rozvahou, nikdy ne ve hněvu. Nejeví-li se po odpykání trestu vzdorovitost, jest vinu smazati. Eádce vede samostatně podniky své družiny podle daných instrukcí. Jeho činnost vztahuje se jen na Skauty jeho družiny, čímž se nepraví, že by nemohl napomenouti i Skauta jiné družiny, je-li třeba. Skau tům jiné družiny nemůže však ničeho ukládati. Eádce zastupuje družinu v oddílové radě. Nemůželi přijiti, omluví se předem. Vede družinu i admini strativně. Je-li družině jmenován náhradník rádcův (podrádce) zastupuje rádce v jeho nepřítomnosti ve všech povin nostech. Podle dohody může se s rádcem děliti o prá ci. Za vedení družiny odpovídá však vždy jen rádce. Není-li podrádce ustanoven, je rádce povinen hlásiti svoji případnou nepřítomnost na podniku předem činovníkovi, jemuž je svěřen dozor nad programem (zástupci). Tajemník oddílový. Vedoucí početných oddílů mohou se svolením okresního zpravodaje ustanoviti k administrativním pracím ve svém oddíle oddílového tajemníka. Vyža duje se přiměřené vzdělání a spolehlivost. O jmeno vání, jehož může dosíci jen Skaut nebo Eover (ni koli na př. zástupce vedoucího) vydá vedoucí p o v ě ř e n í , podobně jako rádcům.
Stupně. Přijetí do oddílu: A. B. Svojsík: Organisacc. — 6.
81
Každý lioch od 11 let, jenž projevil snahu vstoupiti do oddílu, je na doporučení jednoho Skauta ve den v záznamu a může se účastňovati podniků. Radce přihlásí hocha vůdci do záznamu. H o c h n a z k o u š k u . Stane se jím hoch, který se osobně přihlásil, má svolení rodičů, odevzdal při hlášku do organisace, rodiči podepsanou, zapravil předepsané zápisné a je-li starší 14 let, odevzdal foto grafii na průkazku. O přestoupení z jiného oddílu postupuje se podle předpisů (str. 196). Za den vstupu do oddílu považuje se datum podpisu otcova na zadní straně přihlášky. O přijetí na zkoušku rozho duje vedoucí. Základní ustanovení o skautských zkouškách.
Účelem skautských zkoušek jest přesvědčiti se o schopnostech Skauta a to jednak osobních, které jsou vymezeny výchovnými cíli skautingu, jednak o schopnostech pro spolupráci ve skautském celku. Zkoušky skautské dělí se podle druhu schopností, jež má zkoušený dokázati na 1. zkoušky řádné, 2. zkoušku o tři orlí péra, 3. zkoušky odborné, 4. zkoušku vůdcovskou. Z k o u š k y ř á d n é sledují ucel přesvědčiti se, pokud výchova Skauta se setkala s úspěchem a jak se zkoušený přiblížil vzoru řádného Skauta. Způsob zkoušek.
Zkouška nebudiž konána školským způsobem a na jednou, ale pokavad je možno postupně a příležitost ně, při vycházkách a cvičeních, třebas i bez vědomí zkoušeného. Poznámka: Toto ustanovení nevztahuje se na zkoušku vůdcovskou. Odznaky stupňů (zkoušek) viz na str. 91. Tyto zkoušky jsou tři: zkouška n o v á č k o v s k á , d r u h o t ř í d n í a p r v o t ř í d n í ; první dvě jsou povinné, třetí sice nepovinná^ ale nezbytná pro zís kání vůdcovského stupně. Kdo vykonává postupně řádné zkoušky, dosahuje tím určitého s t u p n ě skautské výchovy a to: stupně
nováčka, Skauta druhotřídního a prvotřídního. Z k o u š k a m i m o ř á d n á jest zkouška tří orlích per, kterou má prokázati Skaut větší stupeň sebe zapření a trpělivosti. Kdo má několik zkoušek a vy hovuje, získá čestný název hraničáře nebo lvího Skauta. Z k o u š k y o d b o r n é sledují účel přesvědčiti se, jak se Skaut vycvičil v rozmanitých praktických schopnostech, které sice nejsou přímo cílem skautské výchovy, ale doplňují ji a v podrobnostech rozšiřují. Z k o u š k a č i n o v n i c k á ( v ů d c o v s k á ) sle duje účel přesvědčiti se, že Skaut, jenž prošel všemi stupni skautské výchovy, má též dostatek vzdělání vychovatelského a schopností organisačních jakož i dosti všeobecného vzdělání, aby se zdarem vedl skautskou jednotku. Zkoušky řádné.
Nováček. Účelem zkoušky jest přesvědčiti se, že »hoch na zkoušku« přihlášený do oddílu zná skautské povin nosti a porozuměl jim a že se naučil jednoduchým, v praktickém životě potřebným výkonům; zkouška je jakýmsi zjištěním, má-li přijímaný dosti schop ností a bystrosti státi se Skautem. Podmínkou zkoušky jest účast nejméně na čtyřech cvičeních v přírodě a tolikéž schůzích družiny nebo oddílu. Nováčka ke zkoušce připravuje rádce příslušné družiny, po případě vedoucí oddílu. Zkouší vedoucí nebo jím pověřený rádce (v přítomnosti vedoucího). Obsah zkoušk y nováč kovsk é: .1. zná skautský zákon a heslo a rozumí jim; 2. zná nejobvyklejší skautské značky a veškeré skautské pozdravy; 3. zná československé státní hymny, znaky a vlajku republiky; 4. dokáže tyto zručnosti: přišiti knoflík, zašiti trhlinu v oděvu, vy cis ti ti si obuv a nabrousí ti nuž; 6*
83
5. umí uvázati šest skautských uzlů: ambulanční (plochá spojka), škotová spojka, lodní smyčka, rybář ská spojka, zkracovačka (psí nožka) a pevná (dračí) smyčka. Zákon Skautů viz na str. 195.
Povinností vedoucího jest dbáti, aby každý přihlá šený hoch složil nováčkovskou zkoušku nejdéle do šesti měsíců ode dne přihlášky. Nestane-li se tak, jest povinen věc hlásiti s udáním důvodů okresnímu zpra vodaji, který rozhodne, smí-li hoch zůstati dále u oddílu. Skaut. Vykonav zkoušku nováčkovskou, požádá hoch, aby směl složiti skautský slib. Účelem skautského slibu jest zavázati nováčka k plnění povinností skautských. Každý příslušník oddílu musí míti bezpodmínečně skautský slib a jest povinností příslušných vůdců a okresního zpravodaje, aby k tomu dozírali. Skautský slib má býti podle možnosti skládán v přírodě; vůdce má dbáti, aby obřad slibový se dál vážně a důstojně (str. 217). Znění slibu pro Skauty: Slibuji na svou čest jak dovedu nejlépe: 1. milovati vlast svou republiku Československou a sloužili jí věrně v každé době; 2. plniti povinnosti vlastní a zachovávali zákony skautské; 3. duší a tělem býti hotov pomáhali bližním. Skautský slib lze se svolením vedoucího složiti po zkoušce nováčkovské, n e j d é l e v š a k d o t ř í mě s í c ů po ní. Kdo by z vlastní viny nedostál iéto pod mínce, nesmí zůstati v oddíle. Odznakem vykonaného slibu jest velký skautský znak propůjčený Sva zem (viz str. 42). Skaut druhotřídní. Účelem zkoušky jest přesvědčili se, že hoch se na učil všemu, co je třeba znát i průměrnému Skautu. 84
Podmínkou zkoušky jest výslovný souhlas vedou cího oddílu, který může býti dán jen tehdy, choval-li se Skaut důsledně podle slibu. Může býti vykonána nejdříve do šesti měsíců od data zkoušky nováčkovsko. Příprava na zkoušku jest povinností vedoucího, který může spoluprací pověřiti rádce. Zkouší ve doucí, potvrzuje zpravodaj. Obsah zkoušky: 1. zná v hlavních rysech naši organisaci, podrobně ustanovení o skautech; 2. prokáže základní znalosti prvé pomoci: při bod nutí hmyzem, uštknutí hadím, při krvácejících ra nách z vlásečnic, žil a tepen, při krvácení z nosu, při popálení a mdlobě; přiloží jednoduchý obvaz užívaje skautského šátku, upraví nosítka a zařídí dopravu nemocného, zná umělé dýchání, bydliště lékařů a lé kárny ve svém domácím nejbližším okolí; 3. zacvičí správně denní cviky skautské; 4. dovede všestranně užiti skautské tyče a šátku; 5. zná značky speciální mapy okolí svého bydliště; 6. umí se orientovati podle mapy, kompasu, Slunce, Polárky a orientačních známek v přírodě; 7. zná hlavní trati železniční ve svém okolí, vyzná se v jízdním řádě, zná pouliční dráhy svého města; 8. dovede použiti pošty a telegrafu a vypraviti poštovní balíček; 9. vysílá a přijímá zprávu Morseovými značkami volným tempem; 10. zapamatuje si ve hře Kimově 18 ze 24 předmětů, nebo 7 z 10 předmětů při hře Setonově — při čemž názor trvá vždy jednu minutu — a popíše určenou část méně známé krajiny po tříminutovém názoru s vyvýšeného místa; 11. dovede sledovati dobře znatelnou stopu; 12. postaví jednoduchý jehlancový stan; 13. rozdělá polní oheň dvěma zápalkami za klidného počasí a připraví polévku, maso a příkrm pro dvě osoby s nejméně pomůckami; 14. přišije si malou záplatu na oděv nebo na stan a vypere si; 8r)
15. urazí skautským krokem VA km za 10 minut (pokud to zdravotní stav nevylučuje). Povinností vedoucího jest dbáti, aby nováček ¿ložil zkoušku druhotřídní nejdéle do 18 měsíců po datu zkoušky nováčkovské, jinak musí věc hlásiti okres nímu zpravodaji a udati příčiny zpoždění. Skaut prvotřídní. Účelem zkoušky jest přesvědčí ti se, že se Skaut do konale vyzná ve všech oborech skautských, rozumí dokonale naší organisaei, zná v základních rysech historii skautingu světového a našeho, zná hlavní dě jinné události naší vlasti a dovede ji stručně popsali. Podmínkou pro získání zkoušky prvotřídní jest vc dle bezvadného skautského chování alespoň šesti měsíční prakse druhotřídní. Přípravou i provedením zkoušky jest pověřen vedoucí, potvrzením okresní zpravodaj. Obsah zkoušky: 1. Zná nejdůležitější dějinné události a popis své vlasti; 2. zná historii skautingu světového a našeho v hlav ních rysech; 3. zná a rozumí základům tělovědy a zdravovědy; 4. umí správně čisti speciální mapu, nakreslí pláT nek určitého místa a náčrtek krajiny a určí svoje sta noviště v neznámé krajině podle mapy; 5. odhadne výšku a vzdálenost nepřístupných bodů; 6. vysílá a přijímá zprávu značkami Morseovými (16 písmen za minutu) a semaforovými (20 písmen za minutu); 7. popíše správně osamělého chodce, se kterým se setkal skautský oddíl na vycházce, nebo který prošel mimo tábor a to až po uplynutí 1 hodiny; 8. zná stopy nejobyčejnější zvěře a určí přibližně stáří stopy, dovede se plížiti a krýti při pozorování zvěře; 86
9. postaví stan s podsadou, složité stany a táboro vá kamna; 10. rozdělá rozmanité druhy skautských ohňů a uvaří jednoduchý oběd pro družinu (polévku, maso, příkrm); 11. zhotoví výrobek z oboru prací řemeslných; 12. zná dobře alespoň pět skautských her; 13. pozná hlavní souhvězdí a umí zhruba odhadnouti čas podle nebeských těles, zná nejdůležitější živočichy, rostliny a nerosty svého okolí (zvláště nej častější jedovaté houby a rostliny); 14. vykoná samostatně cestu pěšky nebo na člunu nejméně 20 km a napíše zprávu o ní, jakož i o ^ k o naných pozorováních; 15. přivede nováčka a vycvičí jej ke zkoušce no váčkovské. Činovník-čekatel. Zkoušku činovniokou (vůdcovskou) viz na str 48. Průkazy mimořádné.
Zkouška o tři orlí péra. Účelem zkoušky jest přesvědčiti se, je-li Skaut (Ro ver) schopen sebezapření a trpělivosti. Zkouška tato není nutná, ale doporučuje se každému Skautu, po kud jeho zdravotní stav by tomu nebránil, jako do plnění morální skautské výchovy. Podmínkou zkoušky jest alespoň druhotřídní stu peň, 14 dokonaných let věku, vedle toho výslovné svolení vedoucího. Zkoušku mohou sledovati všichni Skauti oddílu, přítomní na stálém táboře, kde jedině se zkouška koná. Kontrolou je cest Skautova. Odznak uděluje víidce, potvrzuje zpravodaj. Obsah zkoušky: 1. Skaut musí od večera jednoho dne do večera dne následujícího, úhrnem 24 hodiny, záchovati naprosté mlčení a půst, jako nápoje požívati pouhou vodu; 87
2. musí prožiti den od východu slunce do západu o samotě, nikým neviděn; 3. musí přenocovati sám a jen s výstrojí a pomůc kami nejnutnějšími na místě vedoucím urěenén^ kte ré není sice z tábora viditelno, ale je na doslech skautské píšťaly. Hraničář. Aby dosáhl tohoto čestného stupně, musí Skaut (Rover): 1. prokázati fysickou pohotovost a odhodlanost (v boxu, šermu, zápasu, příp. jiném sportovním nebo tělocvičném výkonu) nebo: mí ti uznání za statečnost při záchraně života za nesnadných okolností, nebo překonati veliké útrapy heroickým způsobem; 2. býti Skautem druhotřídním; 3. dostati dobré vysvědčení od vedoucího a některé neodvislé, zodpovědné osoby o píli a vytrvalosti, po slušnosti a kázni, spolehlivosti a dochvilnosti, úpra vnosti výzbroje, celkového zjevu; 4. dosáhnout! odznaku první pomoci a ošetřovatele; 5. dosáhnou ti dvou z těchto odznaků: veslař, le tectví, lodník, zpravodajství, hvězdář, plavec nebo zachránce, hasič, stopař, zákopník. Čestný název hraničáře uděluje zpravodaj Náčelnictva k návrhu příslušného zpravodaje. Lví Skaut. Lvím Skautem může se státi pouze prvotřídní Skaut nebo Rover. Způsobilosti k tomu nabude tímto průkazem: 1. Získá odznak první pomoci; 2. získá dva odznaky za zkoušky v oboru skautství (drvoštěp, kuchař, stopař, táborník, zákopník, zpravo dajství), z nichž stopařský v každém případě; 3. získá dva odznaky z pomocných služeb (hasič, ošetřovatel, průvodce, zachránce, zdravotnictví), z nichž zachránce je povinný; 88
4. získá jeden odznak z oboru vědomostí (archeolog1, botanik, esperantista, geolog, geometr, hvězdář, hou bař, meteorolog, školní prospěch, tlumočník, zoolog); 5. získá jeden odznak zručností (elektrotechnik, fotograf, horník, instalatér, klempíř, knihař, kovář, krejčí, košikář, malíř pokojů, obuvník, rolník, roz hlas, řezbář, strojník, telegrafista, tkadlec, truhlář, včelař, všeumělec, zahradník, zámečník, zedník) ; 6. získá jeden odznak z oboru sportovního (atlet, bruslař, cyklista, horolezec, lasování, letectví, lodník, lukostřelec, lyžař, plavec, šermíř, štolba, střelec, veslař). K odznakům zábavným (hudebník, malíř, rybář, trubač) se nepřihlíží. Odznak uděluje Náčelnictvo.
Odznaky. Odznaky příslušnosti. Velký znak Svazu; viz str. 42. Odznak Svazu; viz str. 43. D r u ž i n o v é b a r v y Skautů. Příslušnost k družině je označena stuhami 12 cm dlouhými, jež jsou připevněny na levém rameni na švu rukávu a volně splývají. Stuhy jsou na sobě, ni koli vedle šebe; vždy po dvou každé barvy. Skaut je obdrží při skautském slibu. Každý družinový symbol má svoje barvy. Přehled a seznam viz str. 90. Při zájezdech do ciziny možno nahradili družinové barvy Skautů stuhami v barvách státních: bílá (vněj ší), červená, modrá (vnitřní). Odznaky hodnostní. Rádce oddílu: 3 svislé proužky z červeného sukna 1 ^2 , 1, VA cm široké na levé kapse košile, po celé výšce a pod příklopku; nosí družinové barvy té dru žiny, kterou vede, nebo naposledy vedl. 89
bílá žlutá
J\
koro
ptev
El
oran žová slu níčko
stuhy vnější zelená modrá červe ná fialová čejka
drozd jestřáb
čáp
labuť
vlaštovka
sob
šedá
černá
vydra
včela
světluška
a "O
vlk poštolka
ježek daněk
h rdlička
luňák
k olib
datel ostříž
křepelka
lyska
rys
zelená
liška
modrá
bobr kam zík
řík
žába ledňáček páv
sova
červená lev *) tygr
bažant kohout
fialová
šakal
slavík
vážka jezevec
hnědá
střížlík
sýkora
kuna
šedá
straka
pěn kava
ještěrka doupňák
hrano staj
orel2)
racek
káně
kavka
krahu jec
ti o o
zajíc papoušek jiřička
oranžová
černá
hnědá
skřivan pěnice netopýr
ti ^ I 11 ^ •• j/j * i-i
o a _> cd o zubr veverka M .5 tetřev sokol 2 >> kulich had kachna sojka 2 s >a) O Q© O s ^ 0* B lasička srnec vrabec m ravenec C fl g O ti 02 E i« onda sluka kukačka kondor ii a * tra havran w m i! jelen med kos věd
m
0 vyhrazeno družině s několika lvími skauty. 2) vyhrazeno družině 6 několika průkazy o třech orlích pérech.
stuhy vnitřní bílá žlutá
Rádce: 2 svislé červené soukenné proužky VA cm široké na levé kapse košile, těsně vedle záožek. Podrádce: jeden takový proužek na levé straně (blíže rameni) levé kapsy košile, těsně vedle záložky. Tajemník oddílový: červené soukenné T, 3 cm vy soké na levém nadloktí na místě nebo pod odznakem stupně (obr. na str. 55), i tehdy, je-li zároveň rádcem nebo podrádcem.
Odznaky Skautů. Hodnostní: a: podrádce, b: rádce, C: rádce oddílu; d: družinové barvy; stupně: Skaut: e: druho třídní, f: prvotřídní, g: činovník-čekatel. Odznaky stupně. Hoch na zkoušku: bez označení. Nováček: odznakem nováčka je domovenka (str. 42). Skaut druhotřídní: červený vodorovný soukenný pásek 4 cm X 8 mm, na levém rukávě nad loktem. Skaut prvotřídní: 2 červené vodorovné soukenné pásky 4 cm X 8 mm, nad sebou, s mezerou 8 nim na levém rukávě nad loktem. činovník-čekatel: 3 červené vodorovné soukenné 91
pásky 4 cm X 8mm nad sebou s mezer, po 8 mm na levém rukávě nad loktem. Odznak za tři orlí péra. Zelené mezikruží o 4 cm vnějšího průměru se tře mi péry modrobíle vyšitými, vše na podložce z červeného sukna. Nosí se na pravém rukávě na rame ni, anebo pod odbornými odznaky. Hraničář. Odznak hraničáře je chodský čakan, 120 cm vysoký, oko vaný, s nápisem »Hraničář«. Lví Skaut. Odznakem je stříbrný lvíček ve čtverci khaki látky na výš ku postaveném v rozměru 3 X S cm; orámování červené. Nosí se na pra vém rukávě skautské košile v hořoní části pod ramenem s příslušnými odbornými odzna ky kolem takto sestavenými: první pomoc
pomoc.sluzby
skautski
vědon zručnosti
Ostatní získané odborné odznaky nosí se ve vodo rovných řadách po třech pod touto sestavou. Odznaky o d b o r n é viz na str. 94, č e s t n é (služební léta, stužky rytířství atd.) viz str. 44, z v l á š t n í (zejména »Pře slovenský skauting« a sjezdové) na str. 47. 92
Odborné zkoušky Skautů. Všeobecná ustanovení. Skaut skládá odborné zkoušky, aby prokázal zna lost a dovednost v některém uvedeném oboru tou měrou, aby touto odbornou znalostí mohl se uplatniti. Skautská výchova snaží se o to, aby hoch složil co nejvíce odborných zkoušek a tím prokázal svou vše strannost. Odbornou zkoušku může skládati a na odznak má právo teprve Skaut po slibu. Nováčkové jsou vylou čeni. Zkušební komise: Zkoušky vypisuje a zkouši župní instruktor (str. 66). Zpravodaj nebo vedoucí může býti při zkoušce. Odznaky nosí se na pravém rukávě mezi ramenem a loktem ve vodorovných řadách po třech v pořadí, jak byly získány. Odznak »první pomoci« se nosí nad všemi ostatními hned pod ramenem, ať byl získán kdykoliv. K vyšití odznaku se vhodně použije barvy červené, žluté a zelené. Podkladem.je zelené sukno; červené mezikruží kolem má vnější průměr 24 mm. Činovník může získat odznak; o nošení jeho viz na str. 56. Skauti a Roveři smějí nositi odznak i toho oboru, který je jejich zaměstnáním nebo povoláním, podrobí-li se předepsané zkoušce u instruktora. R e g i s t r o v á n í : Instruktor vydá každému s úspěchem zkoušenému osvědčení, opravňující nositi odznak, a vede seznam všech, jimž osvědčení vydal. Evidenci vede zpravodaj a oddíl. Každá župa má vlastní instruktory. Pro odborné zkoušky »táborník« a »školní prospěch« je instrukto rem vedoucí oddílu. Obor skautský.
První pomoc. (Odznak červený kříž v bílém poli.) Skaut musí znáti: Jak vléci bezvládné tělo pomocí 93
lana, způsoby nošení nemocných a výrobu improvi zovaných nosítek. Jak vrhati záchranné lano, kruh. Cestu hlavních tepen, žil. Dlahy umě lé i improvizované, jejich upotřebení. Obvazy zlomených údů, ran na ruce, hlavě, prsou, noze. Stavění krvácení kličkou, tlakem, chemickými pro středky. Všechny metody umělého dý chání. První pomoc při spáleninách tepelných i chemických, otravách, omrznutí, úpalu, sportovních poraněních všeho druhu, udcšení, ranách všeho druhu. Jak ošetřiti postiženého při cizím tělese v oku, uchu, hrtanu. Jak si počíná ti při mdlobách, záchvatech. »Tak opatřiti náhle onemocnělého (epilep sie, infekční onemocnění).
Drvoštěp. Skaut musí správně porazit strom dřevařskou sekerou, umět užívat pily k porážení silných stromů. Znáti různé druhy stromů podle jejich vzhledu a jejich zvláštní užiti jako dříví užitkového. Poznati dobře rost lý strom (t. j. způsobilý pro výřez) od špatného, znáti obchodní názvy a rozměry řeziva, trámů atd., a jak se měří klády; znát hlavní piuvidii zdvihání, vlečení a rovnání klad, polen a kůry; brou šení sekery na brusu, pily a používání klínu. Kuchař. Uvařiti na polním ohni nebo na kamnech vlastnoručně postavených celý oběd o 4 chodech podle jídelní ho lístku od zkušební komise, k če muž musí umět: aspoň 4 druhy po lévek; uvařiti, udusiti, zaděiati, na rožni a v hlíně péci maso; uvařiti houskové, bramborové a švestkové kynuté knedlíky; 3 druhy kaše: nudle, hrách, čočku kyselou; jeden jed 94
noduchý m oučník; buchty, vdolky; 3 druhy omáček; vejce na 3 způsoby; 3 d ru h y zeleniny; kávu, kakao, čaj; m arm eládu ze surového ovoce. Stopař. S k a u t předloží tucet vlastních sním ků nebo n á č rtk ů ze života pla cliých zv ířat nebo p ták ů a udá, kde je zhotovil. Neum í-li fotograťovati ani kresliti, pořídí 10 sádrových odlitků stop rozličných plachých, zví řat. Zná život a zvyky zvířat, volně u nás žijících, jejich stopy i hlas; zná životní pod m ínky toho kterého živočicha. Táborník. S k au t musí 1. táb o řili celkem 6 neděl v táboře stálém anebo putov ním a účastn iti se všech p rací v tá boře; 2. znáti nejpotřebnější výstroj, n á řa d í a m nožství zásob, n u tn é pro tý denní táboření 7 hociiú; připravovati jim pokrm y po tento čas. N a jiti vhodné m ísto a zbudovati tábor pro družinu, oddíl 30 lidí, v ystavět kuchyni, odpadové jám y, sklep, la trin y atd. V ystavěti bezvadně podsadu nebo zvonovitý stan, a zase jej složit. U žívání a opatrování se kery. P rovésti různé správky šatů, obuvi, opravy sta nů. V ystavěti ehyši s použitím přírodního m ateriálu pro 3 osoby, nebo p o říd iti vhodný přístřešek pro d ru žinu s použitím jakéhokoliv vhodného m ateriálu (prkna, dehtovaná lepenka, chvojí, mech, kam eny atd.). Pozn. Tento odznak může též získati Skaut, k terý nejm éně 6 neděl táb o řil a jemuž jeho vůdce písemně potvrdí, že za tu dobu odznaku si zasloužil, 95
Zákopník. Porazit strom zručně a rychle, uvázat 8 uzlů hbitě, za tmy neb se za vázanýma očima. Vázali řádně k so bě rahna pro lešení. Sestrojili model mostu, nakládacího vratiráhn.i, je řábu a pod. — Vystavěli táborovou kuchyni. Vystavěli chýši toho či onoho druhu, přiměřenou pro 3 obyvatele. Zpravodajství. Skaut odesílá a přijímá zprávy značkami Morse i semaforovými a to vlajkami i světlem. Značek Morse 24 a semaf. 36 v minutě. Vyzná se v mezinárodní vlajkové abecedě i v signálních zařízeních železnič ních. Dává i přijímá signály zvukové, ohněm a dýmem. Zná indiánské a předvede jeden ze způsobil tajného písma. Prokáže znalost signalisování heliotropem. Obor pomocných služeb.
Hasič. Skaut musí se podrobiti zkoušce v užívání stříkačky a hydrantu, ha sicích bomb, záchranných žebříků, skluzavek, lan, záchranných plachet, vlečení omámených, šplhání a lezení pomocí trámů; vědět, ja;k upozorniti na nebezpečí obyvatelstvo a policii, jak vniknouti do hořící budovy a pracovali v kouři, jak zabránit šíření se ohně, kterak vysvoboditi zví řata a zachrániti majetek, jak zadržeti paniku a ja kým způsobem improvisovati lana a záchranné plachty. Zná princip hasicích přístrojů a dovede jich použiti. 96
Hasičský zdvih, první pomoc při popálení, udušení kouřem, umělé dýchání. Ošetřovatel. Skaut zná: ošetřování nemocných, nemocenskou kuchyni, ošetřovatel skou službu v nemocnici i doma, stlaní loží i větrání, nejjednodušší nástroje a zařízení domácí i nemoc niční a j
97
aspoň 225 m a vynésti kámen, cihlu, kus železa, nej méně 3 kg. Uplavat 50 m a svléknout se dříve, než se dotkne země. Předvésti různé metody umělého dýchání. Zdravotnictví* Skaut zná: všeobecnou stavbu těla, jeho orgány, jich uložení a práci. Změny jejich práce a stavby. Škod livé i příznivé vlivy na práci srdce, plic, žaludku, ledvin, jater, zubů, kůže a smyslových orgánů a hlavní nebezpečí, proti nimž nutno se mí ti na pozoru a bojovati. Hlavní pravidla jídla, dýchání, spaní, čistoty a cvičení. Nebezpečí alkoholu, tabáku a pohlavních nemocí; vhodný způsob poučiti ostatní. Systém tělesných cvičení, které souměrně zaměst návají celé tělo. Pravidla zařízení domů, bytu, školy, skautského tábora po stránce zdravotní a práci v nich. Jak prováděti desinfekci, potírati epidemie, nej častější příznaky nakažlivých chorob a jak je lze omeziti. Obor vědomostí.
Archeolog. Znáti povšechně hlavní periody předhistorických kultur v Čechách od palaeolithu až do doby hradištní. Poznati z předložených typických českých památek (keramiky, ná strojů, zbraní) jednotlivé kultury a vyložiti je. Vědět o nalezištích, sídlištích i o hradištích v okolí svého bydliště. Předložití vlastní nález (na př. střepy). 98
Botanik. P ředloží v lastn í h erbář, po př. sb írk u listů, pupenů, sem en nebo dřev. Zná alespoň 100 divokých rost lin, poznává dřeviny i v zimě podle pupenů a kůry. Ví, jak ý užitek dá vají ro stlin y svým i plody, ja k slouží za potravu, lék, jed nebo k techni ckým účelům. Z ákladní vědom osti z m orfologie, anatom ie a fysiologie rostlinné. U žívání klíče k určování. Zkouška přírodovědce pro R overy n a str. 130. E sperantista. Odznak: zelená hvězda.
®
J u n á k m usí prokázat v rozhovoru s in stru k to rem p rak tick o u znalost esperanta, potřebnou pro běžnou konversaci,
m usí dále znáti v h lavních h isto rii a lite ra tu ru esperanta vznik, rozšíření ve světě, světové esperantské organisace, časopisy a přeložené a pod.), m usí p rokázati vědomosti, jež m á m íti průvodce cizinců s ohledem n a m ístn í nebo k rajin n é pozoru Geolog. hodnosti. S k au t m usí zn áti n au k u o útvarech k ů ry zemské a je jí zm ěny vrstvení, přehozy a přesuny vrstev, působení vody, vzduchu, d ru h y pram enů. Z náti hlav n í doby geologické (geo logie historická). Z náti aspoň 20 různých h ornin a různvch zkam enělin a určiti jejich m inerálů
sjezdy, hlavní spisy původní
99
stáří. Užívati hornického kompasu; rozumětí geo logické mapě. Znáti geologické poměry v okolí svého bydliště. Geometr. Skaut mapuje území 600 m do čtverce v měřítku 1:5000. Ví, jak změřiti šířku řeky, výšku stromu a výškový rozdíl dvou bodů (stoupání). Rozumí vojenským mapám (se strojí řez, určí pochodovou dobu), ovládá jejich značky, písmo i znázor nění terénu; užívá záměrné busoly (Valníčkovy nebo Bézardovy). Umí rozvrhnouti a vytýčiti jed notlivé stavby na tábořišti a vytyčovati pravý úhel. Hvězdář.
Skaut zná aspoň 25 hlavních sou hvězdí, u nás viditelných a prokáže povšechné znalosti o složení vesmíru, o podstatě, pohybech a rozdělení hvězd i ostatních těles nebeských. Umí stanovití sever také podle ji ných hvězd než Polárky. Dovede určití čas podle Měsíce a hvězd. Zná nejdůležitější hvězdářské přístroje, sestrojí správné sluneční hodiny a ví, jak se měří zeměpisné souřadnice. Houbař. Znáti dobře druhy hub v našich lesích rostoucí, jedlé i jedovaté, jejich zvláštní vlastnosti, vědět, kde rostou a umět je hledat; znáti morfo logii a systematiku hub. Znáti aspoň 10 různých receptů, jak připrav ováti houby. První pomoc při otravě jedovatými houbami. 100
Meteorolog.
Vésti aspoň dva měsíce záznamy o teplotě a srážkách, větru a nosti. Znáti hlavni činitele povětr nostní, tvary oblak; roizuměti vý znamu teploty, tlaku vzduchu, vlh kosti, srážek a větrů. — Znáti nej obyčejnější příznaky nastávajících změn počasí. Umět používati nejjednodušších pří strojů (max. a min. teploměr, tlakoměr, hygroskop, anemometr) a čisti meteorologické mapy a zprávy meteorologických stanic.
Školní prospěch. Odznak tento smí nositi Skaut, po kud ve škole vyniká (má vysvědčení s vyznamenáním). Odznaku získá na jeden rok také Skaut, kterému se do stalo čestné ceny nebo pochvalného diplomu na veřejné výstavě učňov ských prací.
Tlumočník. Zná kromě své mateřštiny jednu cizí řeč tak, aby zkoušený dovedl napsat dopis o běžné věci, přeložiti z onoho jazyka cokoliv do češtiny (výňatek z knihy, novin, dopis), plynně hovořiti a hbitě odpovídati na event. dotazy cizince o poště, dráze a pod., a znáti město, kde zkoušený žije tak, aby mohl prováděti cizince. Poznámka: V mezikruží odznaku je obra^z, odpoví dající příslušné národní vlajce. 101
Zoolog. Skaut ať zná: Zvířata všech tříd, jež se hojněji vyskytují vnáší vlasti nebo jsou nějak pozoruhodná, jedovata a p. Přehledný systém živočišstva a vnitřní organisaci těla u ty pických zástupců hlavních tříd tvor stva. Vývoj tvorstva. Hlavní rysy z morfologie a fysiologie těla živočiš ného. Užívati klíčů k určení. Podati malou vlastní práci (sbírku hmyzu, ptačích vajec, praeparát a pod.). Zkouška přírodovědce pro Rovery na str. 130. Obor zručností.
Elektrotechnik. Zkoušený nechť zná a umí vyložiti teoreticky základní zjevy elektro magnetismu a elektroindukce, prin cip galvanických článků, motorů a generátorů. Rozuměti telegrafu a telefonu. Prakticky provésti jakýkoli úkol z oboru domácího zvonku, ve dení elektrického světla, opravit pojistky, vypínače, objímky žárovek, navázati vedení dvou drátů, za vádět elektřinu a pod. První pomoc při úrazech elek trickým proudem. Fotograf. Znáti a poznati hlavní druhv foto grafických přístrojů a jejich zá kladní části (objektivy, uzávěrky a pod.). Znáti hlavní druhy fotografických desek, filmů, fotografických papírů a jejich základní vlastnosti a upotře bení; znalost chemikálií, základní vědomosti o olejotisku a pigmentu. Filtry. 102
Vyzkoušeli veškeré obory fotografie: 1. portrétní, 2. sportovní, 3. krajinářskou, 4. genrovou, 5. zátiší. Ke kterému oboru jeví se nejvíce vloh a chuti, vy fotografovali: ad 1. po jednom snímku: celé postavy, poprsí, podkolení, skupiny. Přihlíželi k pozadí, osvětleni, vyzdvi žení nebo potlačení určitých proporcí atd. ad 2. 4 různé snímky sportovních výjevů. Přihlí žeti, aby fotografie vyjádřila určitý sportovní výkon, vypětí svalstva atd. ad 3. 4 různé krajinářské snímky s použitím ortochromatických desek a filtrů. 1 snímek s hlavním mo tivem »mraky«. ad 4. fotografie zátiší. Stačí 1—2 snímky. Zvláště v tomto oboru možno vyjádřiti umělecké pojetí a vkus. Smí se použiti při 4 snímcích maximálně 5 desek. Lze soutěžiti i ve všech oborech. Zhotovili otisky na libovolný papír. Horník. Má povšechné znalosti některého odvětví důlního průmyslu, jako je těžba uhlí, železa a jiných nerostů, jakož i podzemních a povrchových zařízení na dole. Musí pracovati ně jakou dobu pod povrchem zemským, znáti vlastnosti a příznaky třaska vých plynů i všechna ostatní nebezpečí. Záchranná zařízení, opatření a první pomoc při důlních ne štěstích. Instalatér. Dovede utěsnili kohout vodovodu, opravili splachovací aparát waterclosetu, zaletovati trubku, vanu, vy čistili zanesené trubky vodovodu. Rozumí systému ústředního topení horkým vzduchem, horkou vodou, parou a provede drobnější opravy. 103
Klempíř. Zaletuje menší dírku, přiloží zá platu na větší otvor. Vystřihne z ple chu dno a hrnec opracuje tak, aby je mohl zasaditi. Zhotoví ucho k hrnci, sletuje rourku, hvězdici k vy krajování těsta a pod. Ukáže vlastní práci z tohoto oboru.
Knihař. Ovládá celý postup vazby a vy světlí jednotlivé práce. Předloží 5 různých vlastních hotových vazeb a 2 v práci, jež dokončí při zkoušce.
Kovář. Skaut musí být schopen navařit a dírkovat coulový železný prut, udělati podkovu, vědět, jak se naráží kolo, užívá perlíku a kovadliny a jak kovati koně správně na ostro a dovésti kaliti železo a ocel. Košíkář. Junák musí mít povšechné znalosti o surovinách, užívaných v tom či onom odvětví, odpovídajícím tomuto odznaku. Musí vědět, kde se potřebný surový materiál získává a jak se připravuje ke zpracování a musí vyrobiti vlast noručně předmět praktického užití z proutí,, rákosu, trávy nebo slámy. 11)4
Krejčí. Musí střihnouti a ušit buď v ruce nebo na stroji skautskou košili a krátké kalhoty, aby jemu padly; musí také přišit záplatu a správně krejčovským způsobem zašít (za látat) úzkou díru na některém z těchto obou kusů oděvu.
Malíř pokojů. Ví, jak míchati přísady. Dovede stejnoměrně čistě jednoduchý vzor barevný pás.
hlinky, barvy a oškrábat zeď a ji obíliti. Zhotoví a omaluje dvou
Obuvník. Dovést podrazit a spravit pár bot, přišít nebo přibít příštipek, přibiti podpatky. Rozeznává druhy koží a zná způsob jejich úpravy.
Rolník. Junák musí mít praktické znalosti v orbě, pěstování obilí, setí, melioracích a lukařství i lesním hospodaření; musí též rozuměti zacházení se stroji hospodářskými, sklízení sena, sekání obilí, krmení a zacházení s dobytkem a míti povšechnou znalost obvyklých prací v každé roční době na statku, včetně chovu do^ bytka, koní, ovcí a vepřů. 105
Rozhlas. Skaut zná základy teorie z tohoto oboru, vyloží správně funkci nejzná mějších součástek a význam jednot livých okruhů. Ví, jaké předpisy úřední platí pro zřizování a činnost radiostanic v ČSR. Podle předloženého schématu se staví lampovou stanici přijímací. Předloží krystalo vý, příp. lampový přijímač, jejž sám zhotovil. Dovede sestrojiti vhodnou venkovskou anténu a dobré uzemění. Umí spájeti. Vybere k určitému přijímači nej vhodnější lampy. Zná vlastnosti zdrojů elektrické energie, užívaných u přijímacích přístrojů. Má vlastní přijímací stanici, úředně povolenou. Do vede hbitě čisti sluchem telegrafní značky Morse a zná hlavní mezinárodní značky pro radiotelegrafní styk. Řezbář. Užívá zručně řezbářského nářadí. Navrhne a zhotoví táborový totem. Zná hlavní druhy dřev a dovede je zdobiti vypalováním nebo barvou. Opracuje vhodně zvláštní kořen nebo větev (mátoha) a předloží řezbářský výrobek z přírodního mate riálu.
Strojník. Junák musí mít povšechné znalosti o zacházení s motorovými vozy, paróstroji na lokomotivách i parnících, o vnitřním spalování a strojíc trických. — Má tedy znáti jména hlavních součástí a funkcí každé z nich, podle vlastního výběru a vě dět, jak se spouští, pohání, obsluhuje a maže olejem. 106
Telegrafista. Skaut prokáže znalost oběhů elek trického proudu; dovede poslat a při jmout na telegr. přístroji zprávu; do vede číst Morseovými znaky zvuko vými (aspoň 30 písmen v minutě) podle poslechu; dovede vysvětlit za řízení telegrafického aparátu odesí lacího (klíče) i přijímacího; prokáže znalost základ ního zařízení radiotelegrafie. Zná hlavní zákonná ustanovení o telegrafech a nej důležitější předpisy (stylisace, sazby, podávání a do ručování telegramů). Tkadlec. Má povšechné znalosti jmen a vlastností surovin, užívaných při předení a tkaní, kde se pěstují a těží; jména a vlastnosti hotových výrobků, ze surovin zhotovených. Musí znáti a popsati různé po chody výroby, jimiž surovina stává se hotovým výrobkem a míti podrobné praktické zna losti aspoň jednoho zvláštního odvětví textilního průmyslu, jako předení, tkaní, nebo konečná úprava (apretura). Truhlář. Zná hlavní dvuhy našich měkkých i tvrdých dřev užívaných při výrobě nábytku. Prokáže, že dovede správně užívati pily, hoblíku, dláta, nebozezu. Vyrobí některý kus nábytku jako židli, sto ličku, lavici, stolek, skřínku a p. Včelař. Skaut musí mít prací nabyté zna losti o pěstování včel a včelařství vůbec, o rojení a lapání rojů, včetně znalosti užívání umělých pláství, zařízení a druhy úlů, různé druhy včel atd. 107
Všeumělec. Musí umět natřít dveře nebo vanu, bíliti strop, opravit plynové vedení, kohoutky, ucpaný vodovod, šňůry od spouštěcích záclon, veřeje oken a dveří, vyměnit plynovou punčošku neb elektrickou žárovku, věšet obrazy a záclony, spravit okenice, upevňovat tyče k záclonám, opravit nábytek, brousit nože, umět zabalit a svázat balík, zasklíti okno, upravit a lepit tapety na stěny, spravit rákosovou židli, vyřezávati lupcnkou a pod. Znát i nástroje a nářadí potřebné k domácí práci a spxaviti poškozené. Odznak lze přiznati také tomu, kdo předloží více než dva výrobky svědčící o celkové dovednosti. Zahradník. Junák musí zakopali a zrýti kus půdy ne méně než 3 m do čtverce. Znáti jména alespoň tuctu rostlin vybraných v obyčejné zahradě. Rozuměti ořezávání, roubování a hnojení. Zasaditi a vypěstovati s úspěchem šest druhů rostlin neb květin ze se mene nebo z hříženců. Zámečník. Zná s-ložení jednoduchého zámku a dovede jej zasaditi, jakož i připilovati k němu klíč. Vyseká ze silného plechu štítek, kalí železo, vyseká díru, zhotoví závit. Užívá nejdůleži tějšího nářadí zámečnického, rozezná druh železa a ví, pod jakým jménem přichází do obchodu. Předloží vlastní práci z oboru zámečnického. 108
Zedník. Položí aspoň čtyři vrstvy rovné zdi s rohem, přímo na základní vlhkou vrstvu; dělati maltu a rozuměti užívání krokvioe a zednického nářadí. Obor sportovní. Atlet. Podmínky všeobecné. Teoretická znalost odborná (podle věku): pravidla, řády, zřizování hřišť, plavecké dráhy, organisace zá vodů, všeobecně o treningu, přetré nování, první pomoci atd. Projeviti určitou dovednost v jed notlivých disciplinách, při čemž po suzována je stylová správnost — technická vyspělost. Do vést i vysvětlili svým druhům určitý výkon, znáti nejzákladnější metody nácviku a prakticky vésti trening družiny. Podati v jednotlivých disciplinách přiměřené vý kony svým tělesným i duševním disposicím. Směrnice a limity: D o 14 l e t : Správná chůze (nězávodní). — Vysvětliti a ukázati start. — Znáti pravidla řádné životosprávy atleta. Běh na 60 m — za 9 vt. Skok daleký s místa — 180 cm. Skok vysoký s rozběhem — 110 cm. Skok daleký s rozběhem — 300 cm. Vrh kricketovým (tennisovým) míčkem nejméně 40 m. Skautkým krokem 1500 m. Od 14 d o 16 l e t : 1119
Správný start. Znáti míru a váhu vrhačského ná řadí (dis-k, oštěp, koule). Jak ošetřovati podvrtnutou nohu, bolestivost bérce, přetaženou nebo natrženou šlachu. Běh na 100 m — za 14*5 vteřin. Běh na 200 m — za 35 vteřin. Skok vysoký s místa — 90 cm. Skok vysoký s rozběhem 120 cm. Skok daleký s rozběhem — 360 cm. Vrh koulí (5 kg) — 6*50 m (průměr pr. a 1.). Vrh míče s poutkem (2 kg těžký — poutko 30 cm dlouhé) — 20 m nebo vrh oštěpem (230 dlouhý — 600 g těžký) 18 m. Skautským krokem 2500 m. Od 16 d o 18 l et. JJáti druhům start. — Znáti nej|důležitější poža davky závodního řádu lehkoathletického. Známky přetrénování u athleta. Jak se zřizuje athletická drá ha a doskoěiště pro skoky vysoké a pro daleké. Běh na 100 m — za lo 5 vteř. Běh na 400 m — za 1 min 10 vteř. Běh na 800 m — za 3 min. 20 vteř. Skok vysoký s rozběhem — 130 cm. Skok daleký s rozběhem — 420 cm. Vrh koulí 7 X A kg — 580 cm (průměr pr. a 1.). Vrh oštěpem (260 cm dl. a 800 g těžkým) — 22 m. Vrh diskem (2 kg — 22 cm průměr) — 16 m. Běh přes překážky na 110 m (10 překážek 106 cm vysokých) — za 26 vt., nebo skok o tyči 230 cm. Ode všech kategorií vyžádati si před zkouškou pro hlášení, že nejméně jeden měsíc se každý řádně při pravoval. Odznak odborné zkoušky atleta smí Skaut nositi jen v těch letech svého věku, která odpovídají dotyčné zkoušce, tedy na př. třináctiletý Skaut, který dobyl si odznaku atleta, nesmí jej nositi, jakmile dokončí 14. rok. 110
Bruslař. li y c hl o b r u s 1e 11 í nejméně na 300 m, přímo i v kruhu s bezpečným překládáním nohou aspoň za 45 vt. Z k r a s o b r u s l e n í tyto cviky: 1. Oblouk v osmě: P př z — L př z: P př d — L př d. 2. Vlnovka P př z d —L př z d — P př d z — L př d z. 3. Trojka: P př z — T zd d : L p ř z — T zd d. 4. Vlnovka trojka: P př z d — T zd z d. L př z d — T zd z d. 5. Osma na jedné noze: P př z d — Ij př d z. 6. Volné bruslení po tři minuty. 7. Oceňuje se držení těla. Vysvětlení P = pravá, L = levá, T ~ trojka, př = napřed, zd = vzad, d = dovnitř, z — zevnitř. Cyklista. Skaut dovede dobře jezditi na kole. Umí naskočit i seskočit s obou stran. Vyzná se dobře v mechanismu kola, umí je rozebrat, vyčistit a provede drobné opravy. Prohlásí, že je ocho ten kola používat ve prospěch Svazu. Horolezec. Dovede správně voliti horolezeckou výstroj i výzbroj a zná cestovní pod mínky a poměry v horách, hrozící nebezpečí a ví, jak se při nich zaehovati nebo jim čeliti. Ovládá chůzi ho rolezeckou, slézání, zlaňování, lezení. Dovede všestranně užívati lan a opa trně s nimi zacházeli. Zná pravidla orientační, po větrnostní a dovede odborně jmenovati jednotlivé horské útvary; rozumí dobře mapě. Vykonal alespoň dvě horské tury. Bezpečnostní opatření v horách a první pomoc. 111.
Lasování. Zná druliy lanoví a provazu a ví, jak s nimi zacházeti a je uchovávati. Koncování a splétání. Provede prak ticky řadu uzlů (vazeb), jichž by užil v různých případech, instruktorem určených (záchranná služba, zákopnictví, vodáctví a pod.). Síťuje. Předvede vrhání lasem a kroužení. Letectví, Skaut má povšechné znalosti o teo rii a konstrukci letadel těžších a leh čích vzduchu, ovládá a zná princip létání. Zná nejdůležitější teorii o vý bušných motorech, letecké dopravní trati RČS., jich společnosti a nejdů ležitější v cizině. Zná letiště stálá v RČS., zařízení letišť stálých, dočasných a míst pro přistání. Dovede vyhledati letiště a podat o něm hlá šení. Ví, jak poskytnouti pomoci letcům při nouzo vém přistání a první pomoc při havariích. Zná letecké továrny a továrny na letecké motory v RČS. a nejdůležitější letouny, vyrobené u nás. Lodník. Skaut musí umět zacházeti s jed noduchým veslovým člunem, veslo vat, padlovat, odpichovat se, kor midlovat. ftíditi veslový člun a přiraziti s ním ke břehu, k přístavnímu můstku, k jiné lodi. Umět používat i kompasu. Dovést vléci loď, rozeznávati různé typy lodí podle výstroje. Znáti nejdůležitější přodtpisy říční policie. Umět plavat, znát první pomoc při utonutí. 112
Lukostřelec. Dovede zhotoviti dobrý luk a šípy. Uplete ze slámy terč. Prokáže svou dovednost střelbou do terče na velké i malé vzdálenosti. Střílí tak rychle do výše, aby měl alespoň tři šípy ve vzduchu.
Lyžař. Podmínky všeobecné: podobně jako atlet. Směrnice: Předvésti správně 11 a lyžích tyto cviky: Všechny druhy stoupání, správný sjezd, pluhy, tele mark, kristianii a bruslení. Znáti dobře hlavní druhy lyží, vázání a ly žařskou výzbroj. Znáti obvyklá ne bezpečí, hrozící lyžařům a první pomoc při úrazech. JLGletí a starší ještě: Přeskok a terénní skok, třítaktní a čtyřtaktní krok.
Plavec. Všeobecné podmínky jako atlet. Předvede ukázku správného plová ní na prsou, na zádech a jiného cen ného způsobu plování. Uplave 100 m za 2 minuty, 300 m za 8 nebo 500 m za 15 minut v stojaté vodě, teplé 16 až 26° C. Skaut musí uplavat 100 m oblečen (aspoň košile, kalhoty a punčochy) a umět svléknout se ve vodě. Uplavati bez šatů 50 m na prsou a 100 m na zádech s rukama sepjatýma nebo založenýma. Ská kat do vody, též po hlavě, potápěti se (30 vteřin), plovati pod vodou (15 vteřin) a vynášeti drobné před měty viditelné z hloubky tří metrů. Plovati se sou druhem, představujícím tonoucího na vzdálenost 20 m. A. B. Svojsík: Orgunisace. — 8
113
Šermíř. Podá na povel ukázky správné ško ly šermu fleuretem i šavlí a prokáže vyspělost v assaut oběma těmito zbraněmi. Štolba. Skaut předvede jízdu krokem, krát kým i lehkým klusem a cvalem; ovlá dá jízdárenská cvičení. — Správně sedlatí koně a položití ohlávku. Zapřáhnouti koně jednoho a pár a říditi vůz. Musí umět jeti, krmit (jak mnoho), správně čistit. Znáti škodlivost řemení, které koně nutí zvedati hlavu do výše, chomoutů a postrojů špatně padnoucích. Hlavní příčiny a léky proti kul hání. Střelec. Zná složení armádní pušky česko slovenské, dovede ji rozebrati, vyčistiti a opět sestaviti. Střílí na normální terče ze vzdále nosti 100 kroků, stoje, kleče, leže, s oporou a docílí normálního počtu zásahů. Zná nej důležitější ostatní zbraně střelné a složení a druhy nábojů. Veslař. Podmínkou je, aby zkoušený byl zdatným plavcem. 1. Základní znalost, opravy a stav by jednoduché pramičky. 2. Veslo váti na pramici plochými vesly v kovové i v provazové havlince. Veslovati také otáčivými vesly. 3. Ovládati pramici neb loď bidlem. 4. Zachraňovati tonoucího také za pomoci lodi. 114
5. Rozeznati v RCS.
základní
druhy
lodí,
používaných
Obor zábavný.
Hudebník. Má svůj vlastní nástroj, a to tako vý, který lze též vzíti do tábora (hou sle, kytaru, mandolínu) a na ten mu sí umět zahrát dobře aspoň 10 národ ních písní, 10 pochodových a nějakou taneční. Místo toho může: zazpívati bezvad ně pochodovou píseň; zazpívati píseň s vlastním do provodem a zpívati zpaměti s doprovodem jiného. Umí zpívati z listu; zpívati druhý hlas ve sboru. V obou případech zná stručně dějiny české hudby a život i dílo předních našich skladatelů. Malíř. Skaut musí nakresliti náměty: a) z paměti a o každé kresbě říci, kdy a kde nakreslený námět viděl, b) po dle skutečnosti, c) z obraznosti. — Všechny tři kresby mají býti hotovy ve dvou hodinách. Rybář. Zná ryby našich potoků, řek, ryb níků. Ví, kdy je volno je loviti. Má úplnou rybářskou výzbroj a dovede chytati na udici i do sítě ryby růz ným způsobem a na různá vnadidla. Trubač. Zatroubí skautské signály. K po chodu dovede bezvadně zatroubiti nejméně šest pochodů nebo pochodo vých písní. 8*
115
VODNÍ SKAUTI . Vodní skauting jest odvětvím výchovy skautské. Cíle a účele jsou tytéž, jako u Skautů pozemních. Vodní Skauti se řídí týmž skautským zákonem a sli bem. Při Svazu Junáků Skautů RČS zřízena zvláštní složka, vodní odbor zvaný: » V o d n í S k a u t i S v a z u J u n á k ů S k a u t ů RCS.« Odbor tvoří: Hlavní stan Vodních Skautů, členové výboru spolku »Vodní Skauti«, zpravodajové Vodních Skautů, oddíly Svazu Skautů vodní skauting pěstující, vodní družiny, vod ní hlídky a přátelé vodního skautingu. Tomuto od boru přísluší právo vysílati jednoho zástupce do Náčelnictva Svazu. Tam, kde jsou Vodní Skauti nebo kde veslo vání a vodáctví, plavectví jest částí skautského vý cviku a práce, nutno zříditi při Místním sdružení zvláštní V o d n í o d b o r , který se stará, aby vodá cký výcvik byl konán podle platných pravidel Vod ních Skautů. Vodní Skauti konají každé dva roky řádný sjezd v téže době, kdy jest konán valný sjezd Svazu, na němž HSVS a jednotliví zpravodajové resp. vůdcové nebo velitelé oddílů podávají zprávy o činnosti. Na tomto sjezdu projednávají se též veškeré aktuální zá ležitosti vodního skautingu. V případě naléhavé po třeby může HSVS svolati sjezd mimořádný, se sou hlasem Náčelnictva Svazu. HSVS jest povinen svolati valný sjezd: 1. na přání Náčelnictva Svazu; 2. žádá-li o to nejméně jedna tře tina členů VS a dá-li k tomu Náčelnictvo Svazu sou hlas. Při jednání a volbách hlasují: členové HSVS, členové výboru spolku »Vodní Skauti«, zpravodajové a dva zástupci vyslaní za každý registrovaný vodní oddíl. Za samostatně registrovanou družinu přísluší jejímu zástupci jeden hlas, vodní hlídky VS a přá telé vodního skautingu účastní se hlasem poradním. Plnomocenství se připouští jen do počtu desíti hlasů. Předseda sjezdu jest kapitán HSVS nebo jeho zá stupce. H l a v n í s t a n Vodních Skautů ((HSVS) je vý116
konným výborem spolku »Vodní Skauti«. Účelem jeho jest pracovati na vodním programu, propagovati vodáctví ve skautingu a dozírat! na řádné za chovávání pravidel vodního skautingu ve všech od dílech, pěstujících vodní program. HSVS tvoří: kapitán HSVS, zpravodaj HSVS. pří stavný, tři členové HSVS a zpravodajové VS pro vodní oddíly ustanovení. Kapitán HSVS, zpravodaj a přístavný jsou voleni na dva roky na valné hro madě spolku »Vodní Skauti« na návrh sjezdu odboru, případně na návrh vodních oddílů a ve své funkci jsou potvrzování Náěelnictvem Svazu. Tři členové HSVS jsou voleni na sjezdu odboru HSVS vůdci nebo veliteli jednotlivých oddílů u HSVS zapsaných. Zpravodajové VS zasedají v HSVS ex officio. Kapi tán HSVS předsedá a řídí schůze odboru VS a* HSVS, provádí všeobecnou kontrolu v oddílech, jest vrchním rozhodčím na závodech VS, zasedá v Ústřed ní radě Svazu a při slavnostních příležitostech má velení nade všemi oddíly VS. Zpravodaj HSVS jest funkcionářem kontrolním po stránce odborového ve dení vodních oddílů. Vykonává svoji působnost na všechny oddíly Svazu vodní skauting pěstující, má všechny práva i povinnosti župního zpravodaje; na Hlavním stanu Svazu a v Náčelnictvu podává sprá vy o vodním skautingu. Zastupuje kapitána HSVS v jeho funkcích. Přístavný jest funkcionářem v ý konným. Dohlíží, aby se nikde neužívalo špatných lodí, plavidel a nevhodné výzbroje, vede o tom za po mocí oddílových kapitánů zápisy, registruje lodi Vodních Skautů a plavby na nich učiněné, ověřuje vodácké zkoušky z plachtění a motorových člunů, vydává plavební osvědčení, připravuje a provádí s oddílovými kapitány vodní programy v jednotli vých oddílech, chystá proposice skautských závodů vodních atd. Členové HSVS: jejich činnost se řídí rozsahem práce, kterou si rozvrhnou mezi sebou. V případě po třeby zastupují funkcionáře HSVS v jejich činnosti. Zpravodajové VS: Zpravodajem pro VS je pří slušný zpravodaj Svazu, avšak pro více než dva odH7
díly v okrese zřídí Svaz po návrhu HSVS zvláštního místního zpravodaje Vodních Skautů v hodnosti a působnosti zástupce tamního okresního zpravodaje Svazu. V plném rozsahu jeho funkce podléhají mu oddíly Vodních Skautů, u ostatních oddílů kontroluje pouze provádění vodní výchovy a výcviku. Pražské oddíly Vodních Skautů tvoří v pražské župě Svazu okres; mají svého okresního zpravodaje, jmenova ného Náěelnictvem po návrhu HSVS. Oddíly Vodních Skautů již jsoucí i nově vznikající hlásí se do Místních sdružení. V záležitostech vod ního výcviku působí Vodní odbor při Místním sdru žení utvořený (str. 26). Všechny oddíly Svazu, pokud pěstují vodní progTam, přihlašují se za členy odboru Vodní Skauti Svazu JS a dají se u HSVS registrovati, a to buď: 1. jako řádné oddíly Vodních Skautů, podléhající úplně organisaci VS; 2. nebo jako oddíly vodní skauting pěstující vedle svého skaut ského programu všeobecného; pak podléhají HSVS jen po stránce vodního výcviku, jinak však zůstává jejich organisace nezměněna (nenosí kroj Vodních Skautů atd.); 3. neb jako družiny vodní skauting pě stující, které mu podléha jí jen po stránce vodního vý cviku. Všechny oddíly a družiny, které jsou HSVS registrovány, získávají registrací všechna práva pa třící VS, na př.: právo a možnost startovati na závo dech HSVS, a všech veřejných sportovních sdružení, jichž HSVS je členem, úěastniti se sjezdu atd. Přeměně oddílu pozemního na oddíl vodní nekladou se žádné překážky, děje-li .se tak podle platných usta novení organisace. Totéž platí při tvoření oddílu nového. L o d n í u s t a n o v e n í . Lodi nesmí se užívati ve svazových oddílech, dokud nemá lodního výpisu stvrze ného HSVS. Loď nesmí býti používána neb obsazena Skauty Svazu, dokud není přítomen k tomu opráv něný Skaut mající plavební osvědčení, vydané HSVS. Skaut nesmí býti členem veslové, plachetní nebo mo torové lodi, dokud nemá zkoušky z plování. Každé lodní vyplutí a cvičení nutno zapsati napřed do lod ního deníku. Přístavný s kapitánem vede stálé do 118
hlídky lodí registrovaných a má právo je označiti k používání, k podmíněnému používání aneb je zamítnouti jako nezpůsobilé. Za správnost těchto naří zení ručí vůdce, velitel a kapitánové oddílů, případně v jejich nepřítomnosti určený zástupce. F i n a n č n í v e d e n í vodních oddílů je obdobné jako v oddílech Svazu. Pokud není pro oddíly Vodních Skautů ustanovení zvláštních, řídi se jejich v n i t ř n í z ř í z e n í organisací Svazu. S t u p n ě V o d n í c h S k a u t ů . Nováček, Skaut druhotřídní, prvotřídní, rádce, kapitán, vůdce. Prv ních tří stupňů dosahuje Skaut již složením přísluš né zkoušky, ostatní jsou mimo to vázány příslušným jmenováním. P o č e t č l e n ů v o d d í l e . Oddíl má pravidelně dvacet členů i s činovníky (nečítaje v to přátele od dílu). Jsou tam vůdce, velitel a kapitán (jmenovaní HSVS) a tři družiny po 5—6 Vodních Skautech, t. zv. lodní mužstva (výjimečně může povoliti HSVS pá tou a šestou družinu). Rovněž zřízení roverské dru žiny podléhá svolení HSVS. P ř i j e t í d o o r g a n i s a c e . Doporučuje se přijímati silné, dobře vyvinuté hochy, zdatné plavce. Nováček může býti přijat od 12 let; podmínkou jest, aby byl plavcem. (HSVS může povoliti výjimku). Byl-li vodní nováček již Skautem, uznává se mu pí i přestupu jen stupeň nejblíže nižší; může však po měsíci doplněním vodáckých zkoušek svého stupně opět dosáhnouti. S l i b a n o v á č k o v s k á z k o u š k a jest jako u Skautů. Z k o u š k a d r u h o t ř í d n í jako u Skautů, roz šířena však o vodáckou zkoušku plaveckou (str. 123). Zkoušku provedou vůdce nebo velitel a potvrdí vůdce. Vodní Skaut druhotřídní má přístup na loď. Smí cvi čí ti pod dozorem na pramicích, které jsou vedeny kapitánem. Cvičí v prvé třídě »pramice«. Podrobnosti z k o u š k y p r v o t ř í d n í jako u Skautů, nutno však zároveň vykonati vodáckou zkoušku z kanoistiky anebo z veslování. Zkouší vůdce, potvrzuje příslušný zpravodaj. Vodní Skaut této J19
třídy má právo samostatného vedení v třídě pramice, smí rovněž plouti v lodích veslových, kanoích a pod. Způsobilost r á d c e jako u Skautů; mimo to má býti nejméně rok v organisaci Vodních Skautů a slo žití vodáckou zkoušku prvotřídní a z kanoistiky nebo veslování, plavectví. Zkouší vůdce za přítomnosti příslušného zpravodaje nebo člena HSVS. K a p i t á n jest Vodní Skaut I. třídy, jemuž HSVS svěřil vedení vodního výcviku v oddíle. Vyžaduje se kapitánská zkouška, jež obsahuje odborné zkoušky vodácké. Zkouší přístavný.
Bronzová lilie VS, kotva a oddílové barvy. V e l i t e l je prvotřídní Vodní Skaut, kterému HSVS svěřil vedení oddílu. Vůdcovskou zkoušku může složití, dosáhne-li podmínek, ale není nutná. V ů d c e v o d n í h o o d d í l u má slib, vůdcovskou zkoušku a diplom Náčelnictva Svazu (str. 49). U Vodních Skautů nemusí se účastni ti činné práce oddílové, má však povinnost dohlížeti na správnost vedení. Kroj Vodních Skautů je dvojí: 1. P l a v e b n í ú b o r : Je složen z bílého trička a bílých trenýrek. Na prsou modře vyšita lilie Vod ních Skautů v kruhu o průměru 12 cm. čepička se nosí jen při slavnostních příležitostech. 120
2. Kroj Vodních Skautů: tmavomodrá vlněná košile téhož střihu jako u kroje Skautů, stříbrošedé krátké manchestrové kalhoty, skautský pas. Obuv a punčochy černé (pod kolena). Na krku bleděmodrý čtvercový šátek, čepička plochá, dvojrohá, téže barvy i látky jako košile.
Odznaky hodností a istupňů VS. a: kapitán HSVS, b: zpravodaj HSVS, c: přístavný HSVS, d: zpravo daj VS, e: vůdce, f: velitel, g: kapitán, h: rádce, i: Vodní Skaut prvotřídní, k: druhotřídní, 1: nová ček; m: služební léta VS. Výklad barev na ®tr. 53. Č i n o v n í c i nosí při slavnostních příležitostech modrý dvouřadý kabát se šesti zlatými knoflíky, dlouhé modré kalhoty a plochou modrou čepici se štítkem, zlatým páskem a bronzovým odznakem VS 121
ijprostřed nad štítkem. Košile bílá, límec přeložený, černá dlouhá vázanka. O d z n a k y : Všichni Vodní Skauti nosí na če pičce bronzový odznak VS vpředu na levé straně. Mimo to na levé straně prsou velký znak Svazu. Nováček má na levém rukávě nad loktem červe nou kotvu 4 cm vysokou, pod ní pásku oddílových barev 4 cm dlouhou, 1 cm širokou. Vodní Skaut II. tř., I. tř. a rádce nosí mimo to pod oddílovou bar vou červené prásky jako Skaut II. tř., I. tř. a činovník-čekatel (str. 91). Oddílový kapitán nosí na levém rameni bleděmodrou kotvu 8 cm vysokou, pod ní pásku oddílových barev. Velitel tamtéž červenou li lii Svazu a oddílovou pásku. Vůdce má touž lilii stříbrně lemovanou, sborový vůdce modrou, stříbrně lemovanou. Zpravodaj má stříbrnou lilii bez rato leští. Přístavný HSVS nosí stříbrnou lilii kombino vanou s modrou kotvou. Zpravodaj HSVS zlatou lilii, kapitán HSVS zlatou lilii se zlatou kotvou. Služební léta: Za každý rok skautské služby nosí Vodní Skaut na pravém rukávě dole červený pásek 4 cm dlouhý, 0*5 cm široký, za dva roky dva pásky, za tři jeden pásek světle modrý, za deset let zlatý. R o v e ř i Vodních Skautů nosí kroj VS a mají na čepičce za lilií VS roverský odznak, na rukávě pouze červenou kotvu a oddílové barvy. Čestný odznak S t ř í b r n ý b o b r je nejvyšší vyznamenání VS, jež se nosí na krku na stuze barev HSVS, t. j. červeno-modro-červené. Udílí je HSVS po jednomyslném usnesení na návrh oddílů nebo členů HSVS osobám o vodní skauting zvlášť zaslou žilým. Vlajky. Družinové vlajky se shodují s družinovými vlaj kami Skautů. Oddílové vlajky jsou obdélníkové, dvoubarevné. Poměr stran je stejný jako u zlatého řezu, velikost různá. Plocha obou barev je táž, prostřední barva je v celku a je vroubena po obou svislých stranách poloviční šířkou barvy druhé. 122
Vlajka HSVS má totéž uspořádání v barvě červenomodro-červené, v modrém poli je bílý odznak VS, lilie s kotvou. Předpisy o užívání vlajek jsou po drobně stanoveny vlajkovým řádem HSVS. Odborné zkoušky vodácké.
Ve vodním skautingu jest pět po sobě jdoucích vodních zkoušek. Jsou to zkoušky podle pracovní ta bule Vodních Skautů; Vodní Skaut cvičí od nej jedno dušších způsobů ovládati plavidlo až k nejtěžším — plachtění a k motorovým plavidlům. Zkoušky pak jsou tyto: Plavectví, to je vše co souvisí s plavbou a vodáctvím, týkajícím se pramic, vlečných lodí, voroplavby. Kanoistika, t. j. ovládání kanoe. Veslo vání, t. j. zacházení se sportovními, kýlovými loďmi veslovými. Plachtění, ovládání plachetnice a konečně ovládání motorových člunů a lodí s motorovým pohonem. Zkoušky vodácké zkouší kapitán, poslední dvě kapitán a přístavný HSVS. Zkoušky konají se také tajně a teprve jmenování jest ověřeno přístav ným a zpravodajem. Plavectví. Plavecká zkouška má dva stupně. Po dosažení prvního stupně je Skaut plavcem, druhý stupeň je v r á t n ý. Vyžaduje se:
1. Podrobná znalost předpisů policie říční, názvo sloví lodní, výrazů plaveckých, dějin dopravy vodní, regulace řek a vodních staveb. 2. Ovládati pramici bidlem a veslem. 3. Ovládati (a znáti povely) vlečnou loď okovcem, veslem, kormidlem a provazem; znáti vše, co souvisí s plavbou po i proti proudu. 4. Přezi mování a opravy lodí. 5. Vykonati plavbu vlečnou lodí proti proudu i po proudu 100 km plavec, 200 km vrátný (tento musí splouti nejméně patero jezovými vraty). 6. Stavba pramic, prámů a vlečných lodí. 7. Vazba vorů, plavby a náklad, pravidla voroplavby. 123
8. Vlek lodí a vorů motorickým plavidlem. — Ze článků 2 a 3 je třeba mí ti nejméně po dvou bodech; nejmenší počet bodů 12, největší 24. Pro stupeň vrátného je třeba nejméně 18 bodů.
Kanoistika. Podmínkou je vykonaná plavba 200 km a z toho 10 km v prudce te koucí vodě, s tábořením pod stanem. 1. Znalost předpisů policie ří Rozdělení plavidel podle stavby, po honu a použití. 3. Znáti organisaci kanoistiky, závodní a vlajkový řád Svazu Kanoistů. 4. Padlovati v kanoi sám i se společ níky. 5. Padlovati v peřejích. 6. Proplouti jezovými vraty. 7. Přenášeti kanoe. 8. Přistávati s kanoem v proudu i klidné vodě. 9. Spravovati kanoe. 10. Koníčkovati kanoe v proudu. 11. Předvésti záchranu to noucího pomocí kanoe. 12. Ovládati kanoe háčkem (píchání). (Pro články 4, 5, 11 je třeba nejméně 2 bodů; pro 1, 6, 7, 8, 12 nejméně jeden bod). Nejmenší počet bodů je 18, největší 36. Veslování. Podmínkou pro připuštění ke zkoušce je vykonaná plavba 50 km s veslovací lodí a s tábořením. 1. Zna lost předpisů policie říční. 2. Znáti rozdělení plavi del podle stavby, pohonu a použití. 3. Znáti organisaci veslařství, závodní a vlajkový řád Svazu Ves lařů. 4. Veslovati dvěma vesly. 5. Veslovati dvouručným veslem (na pohyblivém sedátku); obojí veslo vání vesly v otáčivé i v pevné havlince. 6. Kormidlovati. 7. Zacházení s lodí, přenášení lodí. 8. Přistávati v přístavu i mimo přístav. 9. Spravovati loď. 10. Předvésti záchranu tonoucí lodi. 11. Koníčkovati loď. 13. Ovládati loď háčkem. — (Z článků 4. 5, 11 nej méně dva body; z odstavců 1, 6, 7, 8, 12 nejméně 1 bod). Bodů ke zkoušce je potřebí nejméně 18, nej více 36. 124
Plachtění. Podmínky pro připuštění: vykonané vodácké zkoušky z plavectví, z kanoistiky nebo veslování. Zkoušku . vykonává přístavný nebo HSVS určený zkušební komisař za pomoci dvou kapitánů. 1. Znáti druhy plachetnic a oplachtění. 2. Názvosloví lodi; oplachtění česky a anglicky neb německy. 3. Znáti a ukázati všechny práce na yachtě, opravy, lakování, kytování, vystrojování plachet, provazové práce, či štění, mytí a udržování lodi vůbec. 4. Nasaditi plach ty a vyplouti; všechny způsoby plachtění. Přistá vání. 5. Spustiti plachty na volné řece, zakotviti a znovu vyplouti. 6. Znáti povely česky a některé an glicky nebo německy. 7. Házeti záchranným kruhem, přistávati k určené plovatce; zachraňování vůbec. 8. Znalost organisace a řádů plachetního sportu. Motorový člun. Podmínky a zkoušení totéž jako při zkoušce z plach tění. 1. Znáti druhy motorových plavidel, jich motorů a konstrukcí (prokázati znalost výbušných motorů a parních strojů). 2. Názvosloví lodního tělesa i motoru zhruba. 3. Opravování (lehčí opravy), čištění a udr žování motorů ve správném chodu. 4. Předvésti správ nou plavbu motorovým člunem, kormidlování, při stávání a kotvení. Znáti, kterak hoditi vlečné lano a kterak připlouti k vleku. 5. Předpisy policie říční ohledně paroplavby a plavby motorovými čluny. 6. Zachraňování (obdobně jako při lodi plachetní). # P l a v e b n í o s v ě d č e n í vydává přístavný po vykonané zkoušce z plavectví nebo kanoistiky, po případě veslování. Plavební osvědčení má prokázati Skautovu schopnost vésti správně loď a býti za plavbu její zodpovědným. # Vodní Skaut, který se plaví na lodi, má míti její lodní výpis a plavební osvědčení. O d b o r n é o d z n a k y VS. Po složení vodácké zkoušky nosí Skaut na pravém rukávě nahoře čer 125
vený kroužek 4 cm v průměru, přepažený vodorovně červenou páskou 0*5 oni širokou; při zkoušce plavecké je proužek jeden, při kanoistické dva, veslařské tři atd. Vodní Skauti mohou získávati i odborné odznaky Skautů. Jako lodní, závodní a vlajkové řády platí ustano vení HSVS. S o u p i s l o d í a l o d n í v ý z b r o j e . Přístavný vede knihu, kde se zapisují všechny lodě, používané Vodními Skauty, podle podrobného řádu HSVS. •
Jest přísně žádoucno, aby pracovní a lodní pro gram byl dodržován. Nováček, který vstoupí do od dílu po složení nováčkovské zkoušky Svazu jest cvi čen podle třídy pramice. Ke konci výcviku složí dru hotřídní zkoušku. Je-li kdo cvičen v první třídě, ne může bez svolení cvičiti ve vyšší třídě. Vynechání jednotlivé třídy jest nepřípustno. Třídy mají býti probírány družinově postupně; obratný velitel a ka pitán může však své rádce.cvičiti samostatně a rych leji.
ROVEŘI. Eoveři jsou odvětvím skautingu stejně význam ným a oprávněným jako Skauti a Vlčata. Podéhají téže organisaci a těmže všeobecným pravidlům jako oni. V postupu výchovy skautské zaujímají Eoveři nejvyšší místo (Vlčata-Skauti-Eoveří) s příslušnými stupni výchovy a výcviku, S k a u t - E o v e r . Eoverem může se státi hoch zpravidla v šestnáctém roce věku, ať byl před tím Skautem nebo ne. Hoši mladší za Bovery ustanoveni býti nemohou. O s a m ě l ý R o v e r může býti registrován za týchž podmínek jako osamělý Skaut. P o z d r a v . Jako u ostatních Skautů. K r o j je v podstatě skautský. Zvlášt nosti: Příčka s písmeny ES v předu skautského klobouku v řemeni upev něná. Eamenní stuhy barev: červená 126
(vnější), zelená a žlutá (vnitřní). Stužky rytířství červené; šňůrka červená. Hůl vlastní výroby, na konci s rozsochou (rozvětvená). Místo košile ve službě možno nositi džerzy nebo svetr. Jakékoliv od znaky se nosí, pokud se shodují s obvyklými skaut skými, jak nařízeno. Vedení a slib.
Roveři podléhají témuž z á k o n u a skládají stejný s l i b jako Skauti. Roveři tvoří jednotky zvané kmeny, složené ze dvou, nebo několika družin. Roverská družina může býti i jen čtyřčlenná. V oddíle sdruženém (Vlčata, Skauti, Roveři) tvoří Roveři samostatnou družinu k speciálnímu výcviku a pomocným službám v od díle. Registrace Roverů je totožná s registrací ostatních složek Svazu, avšak ukládá se okresním zpravoda jům, aby se zvýšenou bedlivostí měli zřetel k povy šování Skautů na Rovery nejen podle věku, ale hlavně podle hodnoty charakteru a způsobilosti instruktorské a výchovné těch, kteří mají býti pový šeni. K roverství nikdo nedoroste věkem, ale vnitř ním povznešením a zušlechtěním a povahovou doko nalostí. Roveři musí býti elitou skautské mládeže a povinnost jejich jest po výtce pracovati v oddíle na výchově mladších druhů a nikoliv roverství jako takové a jen pro ně samé. Kdo nechce a nebo nemůže se účastniti výchovné práce skautské na prospěch oddílu, nemůže se stati nikdy Roverem. Sdružené kmeny roverské. Kdo je v místě několik družin roverských u skautských oddílů, mohou se sdružiti ve společný kmen, jehož vedení ujme se sbo rový vůdce, pokud bude k tomu kvalifikován. Jinak zvolí si vůdce z roverských rádců, který bude schvá len zpravodajem okresním. Takový kmen může při společných podnicích používati šátku stejné barvy, určené pro tento oddíl.
Hodnosti.
E o v e r s k ý v ů d c e . Vše jako u Skautů jen v získání klubovny jest mu vyvinouti zvýšenou ener gii pro důležitost klubovního života Roverů. R o v e r s k ý r á d c e je volen družinou se schvá lením vedoucího. R o v e r s k ý p o d r á d c e je vybrán rádcem, aby mu byl ku pomoci a zastupoval jej v jeho nepřítom nosti. R o v e r - i n s t r u k t o r . Tohoto odznaku dostane se Roveru, který prokázal způsobilost připraviti Skauty k prvotřídní zkoušce, nebo je schváleným in struktorem aspoň čtyř odborných předmětů, nebo všech zkoušek Vlčat. V každém případě vyžaduje se vysoká úroveň znalostí a způsobilostí. Stupně.
Kdo má se státi S k a u t e m - r o v e r e m , musí přesvědčí ti svého vedoucího: a) že zná skautský zákon; b) že zná skautský pozdrav a skautské značky; c) že zná šest uzlů jako Skaut nováček; d) že zná základní principy státní ústavy, státní vlajku a znaky i hymny; e) že zná první pomoc jako druhotřídní Skaut; f) že zažehne oheň pouze dvěma.zápalkami a na polním ohni uvaří jednoduchý pokrm; g) že zná užití kompasu a dovede čisti mapu; h) že ze zdravovědy zná význam čistoty těla, šatu, vzduchu, potravy a je pečliv o své vlastní zdraví; i) zná nebezpečí z požívání alkoholu, užívání ta báků a význam pohlavní zdrženlivosti. Pak může složití nebo obnoviti skautský slib, a stává se Skautem-roverem s právem našiti skautský odznak a kroj. Skaut-rover může přijmouti jmenování skautským činovníkem, aniž by přestal býti Roverem. Jmeno vání činovníkem neopravňuje ho však k titulu Rovera. R o v e r p r v o t ř í d n í . Nežli stane se Skaut-rover 128
Roverem prv é třídy, jest m u složití p rů k az před ve doucím, obsahující: a) plování n a 200 m, je-li tu zákaz lékaře, p ak n a h rad í tu to činnost buď odznakem p o utníka nebo in stru k to ra; b) cestu 30 km pěšky nebo ve člunu nebo 60 km n a kole ve dvou dnech s přenocováním v p řístře šk u nebo ve stanu. P odá o cestě podrobnou zprávu s n á č rty a podrobným i pokyny a v lastním pozorováním ; c) odbornou zkoušku z p rv n í pomoci; d) získání odznaku táborníka, viz str. 95; e) odhad vzdáleností plochy, počtu výšky a váhy, jako v p rv o tříd n í zkoušce skautské; f) p rů k az o osobní spořivosti ať úsporam i nebo po mocnou p rací n a prospěch rodiny, nebo pro v lastní vydržování; g) znalost organisace veřejné sp rá v y a soudnictví; h) průkaz, že byl aspoň po šest m ěsíců činným jako rádce, podrádce, zástupce, in stru k to r v oddíle, nebo získá odznak in stru k to ra ; i) vědy přírodní: znalost podle výběru vlastního: hvězdářství, botanika, zoologie, geologie, biologie, chemie, elektřina; j) dvanáctim ěsíční službu jako Skaut-rover. Č i n o v n í k - ě e k a t e l : jako Skauti.
K rom ě těchto prů k azů řádných jsou Roverům do stu p n ý i p růkazy m im ořádné (o tř i o rlí péra, h ra n i čář a Rover-lví Skaut) jako u S k a u tů a z v l á š t n í o d zn ak y ro v ersk é : Poutník. P rá v o n a tento odznak získá Rover, k terý prošel 300 km dohrom ady n a jednotlivých tý denních výletech. Cesta vykonaná n a kole nebo pomocí sam ohybných stro jů (po dráze, autu, motorce) se nepočítá. V úvahu se bere jen cesta pěšky nebo v člunu. R over po říd í si seznam výletů, k te rý po ukončení A. B. Svojsík: Organisace. — 9
129
odevzdá vedoucímu, aby mohl uvedomiti zpravodaje o vykonaných cestách. Seznam má obsahovati data, místa a vzdálenosti a má býti i jiným užitečný, uváděje zajímavá místa, vhodná tábořiště, noclehárny, pokyny k určení správ né cesty na místech nesnadných a pod. Ještě doko nalejší výkazy jsou ony, které obsahují náčrty cest v případném měřítku, pozorování přírody, lidu a jiné. Zálesák. Odznaku může dosáhnouti Rover, složí-li průkaz: 1. táborníka (str. 95); 2. přírodovědce (viz níže) nebo sto paře (str. 95); 3. hvězdáře (str. 100), nebo meteoro loga (str. 101), nebo drvoštěpa (stra na 94). Tedy celkem tři průkazy. Přírodovědec. 1. Vysvětlí a) oplození a vývoj rostliny, nebo b) vývoj ptáka z vajíč ka, nebo c) život hmyzu, nebo d) mě síční pozorování života na rybníce. 2. vede po 52 souvislé týdny příro dovědecký deník, ilustrovaný náčrty zvířat, rostlin, obsahující zejména tato data: a) prvý objev 12 stěhova vých ptáků na jaře nebo na podzim; b) rozkvět 20 divokých květin; c) první objev 10 mo týlů; d) otisk 20 listů obyčejných našich stromů. Ten to bod 2. může býti po rozhodnutí zpravodajově zamě něn u Roverů ve městě za toto: a) má sbírku listů 30 různých stromů, nebo 60 divoce rostoucích květin, ka pradin, trav — upravenou v herbář (s příslušnými nápisy), nebo b) má barevné nákresy dvaceti květin, kapradin, trav nebo 12 náčrtů ze života ssavců nebo ptáků, studie nebo hotové kresby, nebo c) dovede pojmenovati 60 různých druhů zvířat v museu, nebo 130
zoologické zahradě, nebo na kolorovaných nepojme novaných obrazech a podati podrobnosti ze života, zvyků, vzhledů a stop dvaceti z nich, nebo d) popíše zvyky a rozezná po zpěvu nebo hlasech 30 různých ssavců nebo ptáků. •
Roverské odznaky poutníka a zálesáka se udělují pouze se souhlasem župního zpravodaje. Vedle zkoušky »přírodovědec« mohou Roveři skládati ještě kteroukoliv jinou odbornou zkoušku, jako Skauti (str. 93 a násl.).
Odznaky. Příslušnost. Velký znak a odznak Svazu viz str. 42. \ Roverské ramenní stuhy a písmena RS | viz kroj (str. 126). [j Šátek sdruženého kmene viz str. 127. I Hodnostní: jako Skauti (str. 91), dále: Rover-instruktor: žlutohnělý ovál 6 cm __ zvýši a 3/4 cm zšíři, zeleně lemovaný, uvnitř s červeným R, žlutým I a červeným S; nosí se uprostřed pravé náprsní kapsy. Stupně: Skaut: veškeré odznaky skautské. Domo-
Odznaky: a: Skauta-rovera, b: Rovera prvotřídního. venka samostatného kmene nese nápis, na př. 2. RS BRNO. Skaut-Rover: soukenný proužek červený 2 X 4 cm 9*
131
dlouhý a 8 mm široký, našitý do pravého úhlu, vrcho lem vzhůru na levém rukávě nad loktem. Eover prvotřídní: dva takové proužky nad sebou, s mezerou 8 mm. Cinovník-čekatel: str. 91. Odznaky za tři orlí péra, hraničář, Rover-lví Skaut a odborné jako Skauti (str. 92 a násl.). Kromě toho: Poutník: kovová větévka ostružiníku 4 cm zdélí, upevněná šikmo na pravé straně klobouku na ře meni. Zálesák: řemínek s 10 turbanovými květy (uzly) místo šňůrky. Odznaky čestné a zvláštní viz na str. 44.
OLDSKAUTI. Řád Oldskautů. 1. N á z e v . Odbor Oldskautů Svazu Junáků Skautů RCS. 2. J e d n a c í ř eč . Československá. 3. Ú č e l a p r o s t ř e d k y OS. Účelem OS jest: a) uskutečňpvati skautskou a hellénskou myšlenku, prováděti skauting a pěstovati veškerý sport. Sdru žuje mladé muže 181eté a starší. b) Podporovati všemožně činnost Svazuc) Účelu domáhá se Odbor OS pořádáním členských schůzek, výletů, táborů, sjezdů, závodů, dále tiskem, přednáškami a jinými veřejnými podniky vážného i zábavního rázu. d) Odbor OS zachovává slib a zákon Skautů Svazu (str. 84 a str. 195). 4. S p r á v a O d b o tu O S. Správu Odboru OS obstarávají: 132
a) Valná hromada, b) Výkonný výbor, c) Techni cký sbor. 5. V a l n á h r o m a d a . ftádná valná hromada koná se zpravidla ve lhůtách dvouletých současně s valným sjezdem Svazu Skautů a svolává ji výkonný výbor. V případě potřeby nebo přeje-li si toho polovina klubů, svolává se mimořád ná valná hromada. Valná hromada. 1. Usnáší se o změně řádů. 2. O výši ročního příspěvku. 3. Bere na vědomí zprávy všech činovníků a je schvaluje. 4. Volí na 2 roky členy vý konného výboru: a) Zpravodaje OS pro Náěelnictvo, který jest pra« voplatným členem Náčelnictva. b) Zástupce tohoto zpravodaje, který jest i zem ským zpravodajem pro Čechy. c) Zástupce do Ústřední rady Svazu. d) Po jednom zpravodaji pro: 1. Moravu a Slez sko. 2. Slovensko. 3. Podkarpatskou Rus. e) Tajemníka. f) Pokladníka. g) Šest přísedících členů. h) Dva revisory účtů. i) Tři náhradníky. 5. Rokuje o volných návrzích, které nutno podati 14 dní předem výkonnému výboru. 6. Usnáší se o rozchodu Odboru OS, což navrhne Náčelnictvu Svazu. Valná hromada skládá se z členů Výkonného vý boru, zpravodajů OS a ze všech delegátů, kterých si volí klub za každých 10 členů jednoho. Zlomek přes 10 se nečítá. Členové klubů mohou se zúčastniti jako hosté bez hlasovacího práva. Delegáti musí se vykázati plnomocenstvím klubu. Činovníky a), b), c), d), e) a změny řádu potvrzuje Náčelnicí vo Svazu. 6. V ý k o n n ý v ý b o r . Výkonný výbor jest nejvyšší instancí a skládá se z členů valnou hromadou zvolených a ze zpravodajů OS, kteří mají též právo hlasovací. Jeho činnost: 133
Při ustavující schůzi, která se koná nejdéle do mě síce, volí ze sebe potřebné funkcionáře. a) Kontroluje činnost zpravodajů OS. b) Potvrzuje a rozpouští kluby a hlídky. c) Navrhuje obvody pro zpravodaje OS. d) Navrhuje zpravodaje pro jednotlivé obvody, které jmenuje Náčelnicívo. e) Rozhoduje o návrzích technického sboru. f) Rozhoduje ve všech sporech mezi vůdci a kluby. Proti jeho rozhodnutí není odvolání. Při rovnosti hlasů rozhoduje zpravodaj OS píro Náčelnictvo nebo jeho zástupce. h) Stanoví sjezdy a společné podniky Odboru. i) Jmenuje čestné členy Odboru OS, jakož i dopo ručuje udělení svastiky díků. j) Doporučuje členy k udělení svastiky Náčelnictva. Má právo udíleti odznak zlaté syringy po schvá lení Náčelnictvem a propůjčuje stříbrnou syringů. k) Rozhodnutí výkonného výboru musí býti řádně protokolována. 7. T e c h n i c k é s b o r y . Technické sbory skládají se z vůdců jednotlivých klubů nebo jejich zástupců z celého určeného obvodu. Technickému sboru předsedá a jej řídí příslušný zpravodaj OS. Každý klub má při hlasování pouze jeden pravo platný hlas. Hlídky OS hlas poradní. Technický sbor schází se podle potřeby. Jeho činnost: a) Má na starosti technické provádění Oldskautingu. b) Zprostředkuje styk mezi členstvem a výkonným výborem OS. c) Usnáší se o společných podnicích, obvodu, sjez dech, slavnostech, výletech, táborech, přednáškách a kursech. d) Podává prostřednictvím zpravodaje výkonnému výboru zprávy o celkové činnosti klubů a technické ho sboru. e) Volí si své činovníky podle potřeby. 134
8. J m ě n í . Jmění Odboru OS se skládá: a) Z příspěvků vybraných od klubů, jichž výši sta noví valná hromada. b) Z výtěžku různých podniků pořádaných Odbo rem. c) Z darů, odkazů a jiných mimořádných příjmů. V případě rozpuštění Odboru OS připadne jmění Svazu Junáků Skautů RČS. 9. Č l e n o v é k l u b u OS. Členové jsou: 1. Zakládající, 2. čestní, 3. činní, 4. přispívající, 5. dopisující. 1. Zakládající členové klubu jsou ti, kteří klub v činnost uvedli. 2. Čestným členem může býti jmenován mimořádně zakládající člen klubu neb ten, kdo se o klub zaslouží. Stává se tak na písemný návrh schválený na valné hromadě klubu. (Viz »Usnášení«, 19. odstavec těchto řádů.) 3. Činným členem stává se ten, kdo překročil 18. rok svého věku, přeje si pracovati ve skautském hnutí a přihlásil se do některého řádně registrova ného klubu. U nových členů vyžaduje se půlletní doba zkušební. Přihlásí-li některý člen OS nového člena, musí se zaň zaručiti. Výjimkou může býti při jat hoch sedmnáctiletý, který neskautoval, se svo lením zpravodaje. 4. Za přispívajícího člena může býti přijat ten, kdo při vstupu do některého klubu oznámí, že pro různé překážky nemůže se všech podniků klubu i Odboru zúčastniti. 5. Dopisujícím členem může býti jmenován buď pří slušník cizí skautské organisace . nebo občan RČS, dlící za hranicemi a mající zájem o zdárný vývoj hnutí OS. 10. P r á v a č l e n ů . a) Účastniti se všech Odborem neb kluby pořáda ných podniků. 135
b) TJéastniti se jako hosti schůzí technického sboru. c) Podávati návrhy, na výroční schůzi klubu voliti a volenu býti. d) Používati všech výhod klubových, Odboru i Sva zu, knihovny, archivů, slev na dráze, na vstupném, publikacích atd. e) Nemajetným členům mohou býti poskytnuty různé podpory. 11. P o v i n n o s t i č l e n ů č i n n ý c h . a) Bezpodmínečně se podřizovati rozkazům. b) Zachovávati stanovy Svazu a řády Odboru i své ho klubu. c) Navštěvovati řádně klubové a družinové schůze. d) Ve prospěch OS horlivě pracovati a dbáti jejich cti a zájmu. e) Účastniti se podniků, které byly prohlášeny za povinné. f) Při společných podnicích nositi předepsaný stej nokroj a odznaky. g) Platiti klubu stanovený příspěvek. h) S majetkem Odboru neb klubu šetrně zacházeti a při vystoupení jej neporušený odevzdati. i) Legitimace a odznaky Svazové i klubové se za poplatek na dobu členství pouze propůjčují a při vy stoupení je každý povinen bez náhrady je vrátiti. j) Zachovávati střídmost. k) Nekouřiti v kroji na veřejných místech a při skautských schůzích. 12. H l í d k y OS. Kde hlásí se menší počet členstva než stanoven k ustavení klubu, zakládá se hlídka OS bez označení číslem. Podléhá zpravodaji příslušného obvodu. ňídí se řádem a pravidly a o své činnosti podává zprávu zpravodaji. Platí stanovené příspěvky Odbo ru i Svazu. 13. V y s t o u p e n í a z t r á t a č l e n s t v í . Členem klubu přestává býti, kdo z klubu dobro 136
volně vystoupil nebo byl vyloučen. Dobrovolné vy stoupení je nutno oznámiti vůdci písemně, vrátiti le gitimaci, odznaky, jakož i vyrovnati příspěvky, na čež obdrží výstupní list. Vůdce může vyloučiti člena: a) Pro neplnění členských povinností a neskautské chování. b) Pro odepření kázně. c) Pro zanedbávání schůzí a výletů bez patřičné omluvy. Vyloučení nabývá platnosti po potvrzení radou klu bovou (viz »fiád klubů OS«) neb zpravodaje. Vyloučený člen může se odvolati k výroční schůzi klubu písemně. Ta rozhodne definitivně. Členové OS, kteří byli vyloučeni nebo vystoupivše, nezaplatili všech příspěvků a nevrátili odznaků, nemohou býti znovu přijati ani u jiného klubu. Za účelem eviden ce oznámí jména těchto členů zpravodaj tajemníkovi, který je zanese do zvláštní knihy, kterou k tomu cíli vede. 14. P r á v a a p o v i n n o s t i k l u b u . Odbor OS skládá se z klubů, řádně registrovaných ve Svazu, z nichž každý má své číslo, značku, jméno, barvu a vlajku. Na rozdíl od ostatních, složek Svazu ;je číslování klubů jednotné pro celé státní území. K založení klubu jest potřebí aspoň deseti členů. Přesahuje-li počet členů 20, může se klub rozděliti na družiny o přibližně stejném počtu členů, tyto pak volí rádce družiny se souhlasem vůdce klubu. Ňově založené kluby hlásí se u zpravodaje OS, který je doporučí Svazu k registraci, jež se děje podobně, ia';o u ostatních složek Svazu. Kluby OS jsou povinny: a) Platiti valnou hromadou stanovené příspěvky pokladníkovi Odboru. b) Konati v lednu každého roku valnou hromadu, podávati ročně do 30. ledna statistiku členstva vý konnému výboru k 31. prosinci. c) Dvakrát ročně podati písemný přehled činnosti za uplynulé období. 137
d) Zúčastniti se valné hromady, sjezdů a společ ných podniků Odboru OS. e) Poříditi si klubovní řád pro administrativní ve dení klubu. f) Zachovávati příkazy Náčelnicíva, výkonného vý boru a technického sboru. g) Vysílati vůdce neb zástupce klubu do technické ho sboru. h) Býti členy Místního sdružení Svazu ve svém sídle, vysílati tam svého zástupce do výkonného vý boru a platiti stanovený příspěvek (pro Prahu platí zvláštní ustanovení). i) Zúčastniti se veškerých odborových podniků po řádaných v obvodě, ve kterém klub pracuje. j) Podávati návrhy prostřednictvím vůdce na schů zi technického sboru. Návrhy na změny nebo doplň ky řádů nutno podati písemně nejpozději do 14 dinů před valnou hromadou odboru OS výkonnému vý boru. Klub, který čítá více než 20 členů, volí ze svého středu 6—8 členů rady starších, která jest poradním sborem vůdci klubu. Ona navrhuje čestné členy klu bu, udělení svastiky, ceny při různých závodech a sportech klubu. Řeší spor mezi členy klubu, konečné rozhodnutí má však vůdce. Vypracovává závody, tá bory klubu, přednášky, kursy, výletní programy a debatní večírky. Klub se zruší, nevyvíjel-li v uplynulém roce čin nosti a jeho číslo se přidělí novému klubu. Kluby mohou si poříditi vlastní pravidla v rámci tohoto řádu, která schvaluje výkonný výbor. 15. T i s k o v ý v ý b o r OS. Výkonný výbor volí činovníky tiskového výboru; tiskový výbor sestavuje a dává do tisku zprávy o čin nosti odboru OS. 16. Z á b a v n í v ý b o r OS. Výkonný výbor volí činovníky zábavního odboru 138
a zábavní výbor obstarává technické provedení pod niků OS. Počet libovolný. 17. K o n t r o l a OS. Každý vůdce klubu OS má právo prováděti kon trolu na táborech, výletech, pořádaných jednotlivý mi kluby OS. 18. Č a s o p i s y . Do té doby, nežli Odbor OS počne vydávati časopis, jest jeho oficielním orgánem časopis, na kterém se výkonný výbor usnese. Tohoto jest každý klub povi nen nejméně jedno číslo odebírati. Každý klub povi nen je odebírati skautský časopis »Skaut Junák«, »Vůdce« a ve své knihovně míti podle možnosti ve škeru českou skautskou literaturu. 19. U s n á š e n í . Usnášení děje se zjevným, na přání alespoň tře tiny přítomných tajným hlasováním. 20. P o z d r a v a k r o j OS. Pozdravy OS jsou tytéž jako Skautů. Kroj činovníků klubu OS jest týž jako činovníků Svazu (str. 50). Kroj členů je skautský (str. 77) v barvě žlutohnědé, s těmito odchylkami: Místo šátku vázanka v barvě klubu. Kalhoty krát ké nebo sportovní mohou býti z téže látky jako kabát, který je činovnického střihu. Členové klubu jsou povinni dodržovati jednotnost kroje, odchylky jsou nepřípustné. Při závodech nosí se bílé triko s vyšitou modrou lilií (12 cm) na prsou, po stranách písmena OS (6 cm), pod lilií číslo klubu (3 cm) a bílé kalhoty (tre nýrky). Užívání jiného kroje než skautského jest přísně zakázáno. 21. Č i n o v n í c i .
a) Zpravodaj OS pro Náčelnictvo (v hodn. místonáčelníka) zastupuje OS ve Svazu. Jest nejvyšším či 139
novníkem OS v oblasti celé KČS. Zúčastňuje se schůzí Náčelnictva Svazu, kde má právoplatný hlas, podává tam zprávu o činnosti Odboru OS. Na schůzích vý konného výboru OS referuje o rozhodnutích Náčel nictva Svazu, týkajících se Odboru OS. Spolupodepisuje důležité a závazné listiny, předsedá schůzím výkonného výboru OS a valné hromadě. b) Zástupce hlavního zpravodaje OS jako zemský pro Čechy v hodnosti župního zpravodaje s právem náhradníka jeho i v Náč. Sv. Zastupuje zpravodaje OS pro Náčelnictvo v případě potřeby. Navštěvuje schůze a tábory klubů, dohlíží na dodržování oldskautských zásad a podává informace výkonnému výboru OS. Dále zpravodajové OS pro zemi Morav skoslezskou, Slovenskou a pro Podkarpatoruskou. c) Zástupce do Ústřední rady Svazu. Zastupuje v ní Odbor OS s právem hlasovacím a informuje o usne seních ústřední rady výkonný výbor OS. d) Tajemník OS vyřizuje záležitosti a koresponden ci Odboru a vede registraci členů, rozesílá rozkazy zpravodajům a venkovským klubům. e) Zapisovatel zapisuje protokoly schůzí. f) Pokladník spravuje jmění Odboru OS a podává o jeho stavu zprávy výkonnému výboru OS a valné hromadě. g) Archivář a knihovník pečuje o knihovnu, archiv Odboru OS a o nemovitý majetek Odboru OS. h) Revisoři účtů dohlížeií na hospodaření jměním Odboru OS, zkoumají pokladní zprávy a doporučují tyto ke schválení valné hromadě. Čiri ovníci voleni jsou na dva roky, t. j. od sjezdu do sjezdu. Z p r a v o d a j o v é OS jsou v hodnosti zástupců dotyčných místních zpravodaiů svazových. (Na př. v místě, kde je župní zpr^vod^j Svazu, bývá zá stupce žup. zpravodaje pro OS. kde jest okresní zpra vodaj- pracuje zástupce okres. zpravodaje pro OS). V místě, kde iest župní i okresní zoravodaij svazový, jest na dohodnutí těchto zpravodajů q zpravodaje OS, kterým zástupcem zpravodaj pro OS mábýti. V pří140
pádě sporu podává vysvětlení zpravodaj OS výkon nému výboru OS, který o věci pojedná a návrh, podá Náčelnicívu Svazu. Kde není jmenován zvláštní zpra vodaj pro Oldskauíy, podléhá klub zpravodajům sva zovým, kíerý kontroluje jejich činnost podle řádu Odboru. Činnosí zpravodaje OS: a) Udržuje styk s kluby, přidělenými mu výkon ným výborem OS. b) Předsedá technickému sboru. c) Zprostředkuje styk klubů s výkonným výborem OS. d) Zasílá každé 3 měsíce zprávu o činnosti všech klubů i technického sboru. e) Hlásí předem výkonnému výboru veškeré spo lečné podniky svého obvodu. f) Hlásí výkonnému výboru nově tvořící se kluby a přikládá ověřené přihlášky výkonnému výboru OS. g) Oznamuje rozejití se klubu a vrací legitimace a odznaky členů výkonnému výboru OS. h) Navrhuje výkonnému výboru OS rozpuštění klubu, oznamuje volbu vůdce ke schválení a navrhuje jeho sesazení. j) Jesí informován o všech změnách a nařízeních výkonného výboru OS. k) Vede v krajinských lisíech skauískou hlídku. 1) Opaířuje příspěvky liíerární i obrázkové a za sílá je íiskovému odboru OS. m) Dozírá na placení příspěvků Odboru OS a Svazu. n) Navšíěvuje schůze klubů, íábory, výleíy a ve škeré podniky. o) Vede vůdcovské kursy a řídí debatní večery. 22. V ů d c e
klubu.
a) Vůdce klubu je volen členy klubu na valné hro madě. Jeho kvalifikace musí odpovídati podmínkám, síanoveným Svazem (sír. 48), kromě íoho má mííi odznak stříbrné syringy. b) Jeho volbu polvrziije výkonný výbor po před 141
chozí informaci o způsobilosti k zastávání funkce, načež obdrží řádně ověřenou legitimaci Svazu. c) Navrhuje svého zástupce, klubovního poklad níka, správce a archiváře. d) Rozhoduje o době nošení předepsaného kroje, potvrzuje legitimace, obstarává vydání skautských odznaků jak svého klubu, tak i Svazu. e) fiídí se danými rozkazy Výk. Výboru OS a tlumočí je členstvu. f) Je zodpověděn za svůj klub a zastupuje ho na veřejnosti. g) Účastnuje se schůzí technického sboru vůdců, kdež přednáší přání a návrhy svých členů. Je-li zvolen, účastní se též schůzí výk. výboru. Dále je činným ve smyslu cl. 14 lit. b, c, g řádu. h) Oznamuje rozchod klubu a podává zprávu zpravodaji, jak naloženo s klubovním jměním. 23. O d z n a k y . Odznaky příslušnosti. Velký znak Svazu (str. 42) nad levou náprsní kapsou. Odznak (str. 43) na klobouku a civilním obleku. OS označen jest štítkem v barvě klubu 6 X 8 cm, na němž jest na bílé pásce vyznačeno černě nebo modře sídlo klubu, dále kovová písmena OS a číslo klubu, pak zvláštní značka klubovní. Nosí se na levém rukávě nad loktem, a to na košili i na kabátě. OS při skautském oddíle nemá kovového čísla, za to nápis na pásce je shodný s domovenkou oddílu. Při zájezdech do ciziny nosí se na levém rukávě štítek, malá státní vlajka nad štítem. Odznaky stupně. S t ř í b r n á s y r i n x je odznak velikosti asi pětikoruny. Sestává ze stříbrné syringy, obklopené kruhovým vínkem vavřínové rato lesti, rovněž stříbrným. Nosí se uprostřed skautské vázanky, na prsou. 142
Odznaky čestné viz str. 45.
Z l a t á s y r i n x . Je čestný odznak zcela mimo řádný, který se uděluje rozhodnutím výkonného vý boru a po schválení Náčeinictvem výjimečně a ob zvláště zasloužilým pracovníkem v OS, jakož i zvláště zasloužilým a významným bratrům zahra ničním. Podobá se úplně syrinze stříbrné, má i její velikost, je však zhotovena ze zlata a zavěšena na stuze modré barvy, která splývá kolem límce troj úhelníkovým hrotem na nákrčník, k němuž může býti zadním zavíracím špendlíkem připíchnuta. Odznaky zvláštní str. 47. H o d n o s t n í o d z n a k y OS.
Odznaky OS. a: zástupce odboru OS do Ústřední rady, b: vůdce klubu, c, d: Oldskaut. a) Zpravodaj OS pro Náčelnictvo: štítek OS se zlatou lilií, zpravodajskými listy, štítkem a černou psí hlavou; b) Jeho zástupce: štítek se zlatou lilií a zpravo dajskými listy pod ní. c) Zástupce do Ústřední rady: štítek OS ze zlatou lilií. d) Zpravodajové OS: štítek OS a v něm přísluš nou lilii toho kterého zpravodaje. (Zástupce žup. zpravodaje Svazu stříbrnou lilii se zlatým středem v předepsaném štítku. Zástupce okres, zprav, v přede psaném štítku modrou lilii.) Tajemník OS štítek OS se stříbrným T a příp. odznakem hodnostním. f) Vůdce klubu (s vůdcovským diplomem): štítek OS v barvě klubu s červenou lilií (5 cm), lemovanou stříbrnou nití a ve štítku označení čísla klubu. 143
g) Vedoucí klubu: štítek OS v barvě klubu & čer venou lilií (5 cm). h) Zástupce klubu: jako g). i) Rádce družiny: štítek OS v barvě klubu se dvěma svislými proužky VA cm širokými a vzdále nými z červeného sukna. Označení činovníků a, b, c* d, e, vyšívá se na štítku látky žlutohnědé. Činovníci a, b, c mají na pásce nápis Hlavní stan, ostatní nápis svého sídla (město, polit. obec).
24 Tyto řády nutno doplniti ustanoveními: Obřad jmenování Oldskautem, udělení odznaku a složení slibu, Skaut stříbrné syringy, o vedení klubu a stup ních oldskautského členství. Vše v příručce »Oldskauting«. V případě sporu o výklad některého znění řádu OS rozhoduje Výkonný Výbor OS po předcházejícím písemném odvolání. *
Registrace oldskautských družin při oddílech skautských je přípustná. Jsou jimi příslušníci oddílu starší 18 let, kteří nejsou ani činovníky, ani Rovery, ale chtějí pracovati dále u oddílu, v němž působili již dříve. Takové družiny podřízeny jsou administrativně vedoucímu oddílu, ale provádějí oldskautský pro gram neodvisle od skautských družin oddílu. Je podmínkou, aby se v oddíle samém věnovali pomocným pracím administrativním, správě ma jetku, klubovny, inventáře, financí, knihovny, dílny a pod. Tím má se zabrániti odchodu starších z oddílů a umožniti oddílu, aby registroval své starší přísluš níky, kteří z různých důvodů se nevěnují činnosti výchovné. Nikdy nesmějí působiti rušivě na pravi delnou činnost oddílu. Samostatné kluby oldskautské mají především 144
sdružovat i osoby, které neprošly skautskou výchovou v oddílech, nebo jež nemají styku s dosavadními oddíly.
ŠOTCI . Organisace Šotků sdružuje dívky 7—121eté. Účelem této organisace jest vychovávati dívčí mládež v dívky zdravé, bystré, čilé a úslužné. Pozdrav Š o t k ů . Plný a poloviční jako u Vlčat (str. 68). Při státních hymnách stojí Šotek Kroj. Keprové šaty žlutohnědé. Vzadu sedlo do špice, ostatek v celku, od špice sedla dolů vnitřní dutý záhyb. Přední část rovněž v celku; shora k pasu se zapíná na 4 knoflíky. Dvě kapsy dole, dvě na hoře, vesměs s příklopkami na zapínání. Límeček rozhrnovací, šátek jako Vlčata. Pas Skautek. Hnědý plstěný baret. Obuv hnědá s nízkým podpatkem, hnědé pun čochy nebo ponožky. Vrchním oděvem je hnědý nepromokavý pláštík se čtyřmi kapsami. Vedení.
Jednotky Šotků jmenují se roje. Počet Šotků v jed nom roji nepřesahuj, 30. V čele roje je vedoucí Šotků. Vůdkyně Šotků má touž způsobilost jako vůdkyne Skautek. Je-li roj součástí oddílu, je vedoucí roje podřízena vedoucí oddílové. Roj budiž rozdělen na skupiny po šesti, zvané šestky. Šestku vede velký Šotek. Vedoucí Šotků i velký Šotek mají své zástupkyně. Je-li roj nebo šestka přiřaděna k oddílu Skautek, nese číslo oddílu (22 D Praha); je-li roj samostatný, má vlastní číslo (22 Š Praha). Roje podléhají nad A. B. Svojsík: Organisace. — 10
145
řízeným činovníkům (činovnicím) jako oddíly skaut ské. Mohou býti jmenovány činovnice pouze pro Šotky v hodnosti zástupkyň příslušných zpravodajů (zpravodajek). Jmenování, kroj a odznaky činovnic šotkovských jako u činovnic Skautek; na klobouku nosí však k o v o v ý o d z n a k Š o t k ů , místo odznaku Svazu. Registrace Šotků jako Skautek. Hodnosti.
Velký Šotek. Velkého Šotka ustanoví vedoucí, po kud možno Skautku, nebo Šotka alespoň s oběma hvězdami. Zástupkyně velkého Šotka. Stupriě.
Dívka, jež vstoupí do organisace Šotků, stává se šotkovskýin nováčkem. Prokáže-li po měsíčním po bytu v roji dobrou vůli a vlídné chování, vyhoví-li požadavkům zkoušky nováčkovské, smí složití slib, při němž obdrží znak Svazu, odznaky Šotků a šestky. Nejdříve po 3 měsících může se státi Šotkem s hvězdou a po dalších 6 měsících Šotkem s oběma hvězdami. Zkoušky Šotků.
N o v á č e k , jenž chce vykonati slib, musí prokázati, že: 1. zná slib, zákon a pozdrav Šotků, 2. ví, co je šestka a roj Šotků a kdo je vede, 3. umí se učesat, 4. je čistotná a pořádná. Slib Šotků. Slibuji, že se vždycky vynasnažím co nejlépe, 1. abych byla dobrou dcerkou své vlasti, 2. abych denně vykonala dobrý skutek. Zákon Šotků. 1. Šotek poslouchá rozkazů a rad své 146
vůdkyně. 2. Šotek koná své povinnosti a prospívá bližním. Šotek s hvězdou. 1. zná československou vlajku a ví, jak se vyvěšuje, zná státní hymny, 2. zná hlavní šotkovské odznaky, 3. zaváže si úhledně sikautský šátek, zaváže si pořádně tkaničku u bot, sbalí úhledně věci, 4. dovede obroubiti šátek neb utěrku, 5. prostře na stole pro dvě osoby, umyje stolní náčiní, 6. řádně si čistí zuby, ví, proč dýchá nosem a proč má udržovat čisté ruce, 7. ošetří pořezaný prst, 8. umí vyprávět pohádku, 9. umí se představit, umí pozdravit a poděkovat, 10. popíše dvě domácí zvířata, 11. zná tyto cviky: a) vzpaží ve výponu (hled do dlaní); b) dřepne, dlaně na nárty, rychle se vztyčí, rozpažením vzpaží a tleskne; c) překročí sepjaté ruce; skáče 50krát přes švihadlo bez přestávky; hází míčem na 10 m pravou i levou rukou; hodí šestkrát míčem tak, aby jej dívka 6 m vzdálená mohla chytit alespoň čtyřikráte; umí si sama stříhat nehty a udržovat je čistými, ftádně si čistí zuby a ví, proč má dýchat nosem. Šotek s oběma hvězdami. 1. Ví, kdo je presidentem republiky a zná zásluhy prvního presidenta Masaryka o naši svobodu, 2. ví, kdo je náčelníkem, náčelní, starostou Svazu, starostkou Dívčího Odboru, 3. umí zazpívat 5 národních písní, 4. urči kompasem 8 světových stran, 5. umí přišít knoflík, zašít punčochu, umýti ná dobí, zamést a utřít prach, 6. umí rozdělat oheň a udržet, uvařit krupičnou kaši a čaj, 10'
147
7. dovede vyčistit a úhledně složit šaty, 8. vyřídí správně vzkaz o 12 slovech do místa 5 min. vzdáleného, umí použít trojcípélio šátku k ob vazům, 9. umí slušně jíst, 10. ví, proč nemá plivat na zemi, proč při kašli a kýchnutí má držet kapesník u úst a proč nemá jíst a pít z cizích nádob, 11. vypěstuje květinu ze semene nebo cibule, 12. provede správně tyto cviky: 1. s výdrží v rozpažení výpon, podřep, výpon a stoj spatný; 2. rozpažit v poloze palcové, ohnout paže (ruce v týl); 3. hluboký toporný předklon ve stoji rozkroč ném čelném; 4. ve stoji jednonož skrčit volnou nohu a spjaté ruce na koleno, stoj spatný a rozpažit (stří davě levou a pravou); 5. 4 poskoky na místě, při posledním celý obrat (obraty střídavě vpravo a vlevo), 13. zatančí dva národní tanečky. Odborné zkoušky Šotků
jsou tytéž jako u Vlčat a platí o nich stejná usta novení. Odlišná je tělovýchovná zkouška Šotků a ve skupině druhé místo řezbáře šití. Tělovýchovná zkouška Šotků. Třídy a všeobecné podmínky a odznak jako pro Vlčata. Třída A. Uběhne 100 m v 25 vteřinách, skočí do výše 60 cm, do dálky 150 cm, obé s rozběhem, vy šplhá 2-50 m vysoko, hodí kriketový míč 20 m a chytí hozený z 12 m. Třída B. Uběhne 100 m za 20 vteř., skočí do výše 80 cm, do dálky 180 cm, obé s rozběhem, vyšplhá 3 m vysoko, hodí criketový míč 25 m a chytí hozený z 15 m. 148
Šití.
Ušije prádélko a šatečky nenku aspoň 20 cm vysokou; šívat stonkovým, křížkovým kovým stehem; ušije státní
pro pa umí vy a řetízvlajku.
Odznaky.
Velký znak Svazu (str. 42). Kovový odznak Šotků na baretu vpředu. Odznak šestky jako u Vlčat. Roje se od sebe liší barvou šátků. H o d n o s t n í . Velký Šotek jako šestmík Vlčat, zástupkyně velkého Šotka jako zástupce šestníka u Vlčat (str. 71). S t u p n ě : Nováček: domovenka; o nápise na ní viz »vedení« (str. 145). Hvězdy uděluje vedoucí roje; nosí se na prsou po stranách velkého znaku Svazu a to vlevo (t. j. k levému rameni) první a vpravo druhá. O d b o r n é viz str. 72, č e s t n é (služební léta) na str. 44, z v l á š t n í str. 47. Roje i šestky mají své totemy.
SKAUTKY. Kroj skautek. Kostým stejný pro Skautky i činov nice. Ušití podle ob rázku. Sukně z jedné šířky látky nesešitá, od rozparku dolů 4 knoflíky a dírky. Na hoře vpředu 2 kapsy. Halenky žluto hnědé keprové, s překládacím límcem. Přední díly i zadul bez záložek, vpředu na každé straně kap 149
sička velikosti skautské průkazky. Rukávy dlouhé s jednoduchou manžetou na dva knoflíky. Halenka se zapíná na pět knoflíků a je bez pásků na ra menou. Podkasaná na gumu. Halenka činovnic str. 52. Š á t e k jako Skauti; nosí se pod límcem. P a s přes kostým skautský, avšak bez kruhů a karabinek. Obuv hnědá s nízkým podpat kem, hnědé p u n č o c h y ; hnědé rukavice.
K l o b o u k šitý, z látky kostý mové; hlavička má 6 dílů. Okraj je prošit. Pásek kolem široký 2 cm, přepíná se vlevo na 3 cm přes sebe. Odznak Svazu vpředu. Kroj Skautek pro léto.
Jsou to šaty v celku ze žlutohnědé látky jako na halenky. Zadní část je střižena v celku. Horní polo vice přední části je šita stejně jako halenka: přelo žený límeček, 2 kapsy s příklopkami. Zapíná se na 4 knoflíky. (Pátý knoflík u halenky nebyl viditelný pod podkasanou halenkou). Dolní část předního dílu šatů má dva záhyby, sestávající vždy ze dvou 5 cm hlubokých záhybů proti sobě složených. Záhyby jsou shora zašity. Na sukni jsou dvě kapsy s příklopkami (o 2 cm větší než halenkové na každém rozměru). Ony záhyby jsou otevřeny v části od kapes dolů. Mají-li šaty rukávy dlouhé, šité jako u krojové halenky, jsou šaty oficielním krojem, rovnocenným sukni a halen ce. Šaty možno nositi s krátkými rukávy; i tehdy lze na nich nositi skautské odznaky, ale nedovolují se k slavnostním příležitostem; jen 7ia oddílové výlety, putovní tábory a pod. K těmto šatům nosí se klo bouk z téže (halenkové) látky stejného střihu, jako klobouk z látky kostýmové. 150
Oblek táborový
šitý z olivově zelené látky na chlapecké skautské ko šile: kalhoty široké, rovně střižené, na gumu a s kap sou na pravé straně. Přes ně halenka rovná, bez ru kávů, s oválným výstřihem. Dosud se užívá také: skládaná krátká sukně tmavo modrá, skantská blůza a klobouk jako Skauti.
Hodnosti, slib jako u Skautů (str. 79 a 84). Zákon Skautek:
1. Skautka je pravdomluvná. 2. Skautka je věrná a oddaná. 3. Skautka pomáhá a je prospěšná jiným. 4. Skautka je přítelem všech lidí dobré vůle a se strou každé Skautky i Skauta. 5. Skautka je zdvořilá. 6. Skautka je ochránkyní přírody a cenných vý tvorů lidských. 7. Skautka je poslušná rodičů, představených a vůdkyň. 8. Skautka je veselé mysli. 9. Skautka je spořivá. 10. Skautka je čistá v myšlení, slovech i skutcích.
Stupně. Zkoušky řádné.
Zkouška nováčků. Smí ji skládati dívka, která byla v oddíle na čty řech, schůzkách a 4 vycházkách a je vedoucí přijata. 1. Zná skautský zákon, význam skautského hesla, značky a pozdravy. 2. Zná státní znaky, vlajku, hymny republiky a skautskou. 3. Umí vázati plochou spojku, dračí smyčku, lodní smyčku a psí nožku. 4. Zná nejnutnější správky šatstva nebo prádla. 151
Zkouška druhotřídní. 1. Je alespoň 3 měsíce v oddíle. 2. Zná základy vlastní hygieny a nejdůležitější prvky první pomoci. 3. Zn áznačky speciální mapy okolí svého bydliště, dovede pouzívati hlavních pomůcek orientačních (kompasu, hodinek, severky, mapy), vyzná se v jízd ním řádu, zná hlavní trati železniční ve svém kraji, ve velkém městě též pouliční dráhy, dovede vypravit poštovní balíček. Dovede telefonovat. 4. Zná standartu presidenta republiky. 5. Zná Morseovu abecedu a signalisování. 6. Dovede stopovat a pozorovat; schopnost pozoro vací lze zkoušeti též hrami. 7. Zná skautské denní cviky. 8. Dovede postavit stan ze dvou pláten. 9. Eozdělati oheň za suchého počasí pomocí dvou zápalek (též v kamnech), dovede jej udržovati a na něm uvařit. 10. Zná váizání 6 skautských uzlů (str. 84). 11. Dovede uvařit oběd (polévku a hlavní pokrm). 12. Zná úklid v domácnosti. 13. Umí spravovati své prádlo a šaty a zná k tomu přípravy. 14. Dovede si vyprati potřebné kusy prádla. 15. Zná nejhojněji se vyskytující zvířata a rostliny ze svého okolí. 16. Dovede se uplatniti dobrým činem. Zkouška prvotřídní. 1. Musí být nejméně 6 měsíců druhotřídní Skaut kou a nejméně 161etá. 2. Musí mít nejméně dvě odborné zkoušky, z nichž jedna je z vaření, šití neb ošetřování dětí. 3. Zná hlavní představitele národního odboje za světové války doma i za hranicemi. 4. Podá ústní neb písemnou zprávu o historii skautingu. 5. Zná život a stopování obyčejných zvířat a nejhojněji se vyskytující rostliny, zvláště užitkové a je 152
jich pěstování, dále léčivé a jedovaté; nejzákladnější znalost země a hvězd. 6. Zná první pomoc. 7. Zná odhadování. 8. Nakreslí plánek oddílové klubovny nebo svého bydliště, správně čte speciální mapu; zná orientaci bez kompasu. 9. Udělá plán na třídenní výlet s jídelním lístkem pro 6 osob. 10. Dovede postavit složitější druhy stanů, postel a táborová kamna. 11. Dovede uvařit oběd pro družinu. 12. Umí šít na stroji a v ruce. 13. Přivede a vycvičí nováčka. 14. Předvede tělocvičné cviky k druhotřídním zkouškám a naučí jim nováčka. 15. Plave 100 m.*) 16. Má úspory ve spořitelně a vede si záznam o příjmu a vydání. Způsobilost vůdkyně. a) Vede nejméně 6 měsíců oddíl (z toho alespoň 14 dní táboří). b) Zná důkladně »Základy junáctví«, ideové vedení a administrativu skautskou. c) Jest sama v sobě vyrovnaná a charakterní, aby mohla morálně na děvčata působiti, a pevného před sevzetí pracovat energicky a vytrvale. d) Stáří neméně než 20 let. e) Je schopna využít výhod klubovny pro skautské schůze. f) Vykoná 3 odborné zkoušky. Vůdkyně musí býti vyzkoušena komisí, ustanove nou pro tyto zkoušky v každé župě. Osvobození od zkoušky po 31etém úspěšném vedení oddílu a odznaky a vůdcovský diplom jako u činovníků. *) Nelze-li tuto zkoušku provésti ze zdravotních dů vodů, možno ji nahraditi zkouškou z mapování nebo plížení k plachým zvířatům.
Průkaz mimořádný.
Stříbrná rybka. Prvotřídní Skautka, která vykonala alespoň deset odborných zkoušek (mezi nimi první pomoc, ošetřo vání dětí, šití), získává nárok na odznak Stříbrné rybky, kteréž právo uděluje Svaz.
Odznaky. Velký znak a odznak Svazu, str. 42. D r u ž i n o v é b a r v y S k a u t e k . Přehled a se znam (první z uvedených barev je vnější): Bodlák: fialová-oraqžová, břečťan: zelená-zelená, ěekanka: modrá-zelená, fialka: fialová-fialová, chrpa: modrá-modrá, jasmín: oranžová-bílá, jetel: ěervená-modrá, jmélí: šedá-zelená, karafiát: červená-oranžová, konvalinka: zelená-bílá, kopretina: hnědá-bílá, kosatec: fialová-šedá, lilie: bílá-černá, leknín: modrá-bílá, maceška: linědá-fialová, mák vlci: černá-ěervená, muchomůrka: červená-žlutá, narcis: zelená-žlutá, ocún: fialová-zelená, pampeliška: šedá-žlutá, petrklíč: fialová-žlutá, pomněnka: modrá-oranžová, protěž: hnědá-zelená, růže bílá: bílá-zelená, růže červená: červená-bílá, reseda: žlutá-bílá, sedmikrása: fialová-bílá, 154
slunečnice: hnědá-žlutá, sněženka: šedá-bílá, šípek: červená-zelená, svlačec: fialová-modrá, trnka: černá-bílá, vřes: šedá-červená, zvonek: fialová-červená. Nápis na domovence s písmenou D za číslem od dílu, na př.: 1. D TETIN. Odznaky hodnostní a stupňů řád ných jako Skauti (str. 91). Odznak S t ř í b r n é r y b k y se nosí uprostřed levé náprsní kapsy. Je kovový. Odznaky odborné níže. Odznaky čestné (služební léta a j.) viz na str. 44. Stužek rytířství Skautů dívky nenosí.. Odznaky zvláštní viz str. 46.
Odborné zkoušky Skautek. Odznaky, pokud nejsou zobrazeny, jsou totožný s odb. odznaky Skautů (str. 93). Astronomie. Musí znáti povahu a pohyb hvězd; naznačiti a jmenovati hlavní souhvězdí; jedno nakresliti zpaměti. Dovede určiti světové strany podle jiných hvězd než Polárky a odhadnouti noční hodinu podle hvězd a měsíce. Zná vzájemnou pol«hu a pohyby země, slunce a měsíce a má základní vědomosti o přílivu a odlivu, zatměních, meteoritech, kometách, planetách a slu nečních skvrnách. Botanika. Zná květenu svého okolí; zná hlavní životní pro jevy rostlin; má základní vědomosti z anatomie rost 155
lin, zejména stromů. Předloží záznamy o pozorování přírody, které vedla denně po měsíc. Dovede oceniti význam rostlin pro praktický život. Cyklistika. Musí podepsati prohlášení, že má dobré kolo, kte rého je ochotna užiti ve prospěch Svazu v čas po třeby. Musí dobře jezditi na kole. Umí rozebrati kolo, vyspraví duši a plášť. Umí čisti cyklistickou mapu a zná úřední předpi sy, týkající se jízdy na kole. Je schopna přesně vyříditi ústní vzkaz. Přestane-li míti kolo, musí vrátiti odznak. Domácí hospodářství. Podá podrobnou osnovu týdenních výdajů s přesným rozvrhem jídelním. Podá dostatečný důkaz, že se vyzná v praktickém vedení domácnosti, po čítajíc v to nákup a ukládání potra vin, péči o prádlo a šatstvo, čištění, tvání, topení a osvětlování, jedno duché vedení účtů. Ví, jak uchovati látky, kožešiny a pod. Elektromechanika. Dovede zhotoviti jednoduchý elektromagnet, spraviti přerušené elektrické vedení; ví, jak křísiti osoby zasažené elektrickým proudem; umí zacházeti s jed noduchou baterií a zříditi elektrický zvonek. Fotografování. Umí zachytí ti, vyvolati a kopírovati: interieur, po dobiznu, krajinku, momentku a předloží 2 ukázky od každého druhu. Zná různé druhy desek, kopírovacích papírů, vývojek a lázní. Geologie^ Musí míti povšechné vědomosti o různých obdo bích vytváření kůry zemské a znáti pramenonosuó
horniny. Ví, co znamená úhlový sklon vrstev, pře suny a přesmyky. Pozná: 20 různých hornin a minerálů v přirozeném stavu, 20 různých zkamenělin a ví, které době ná ležejí. Má menší sbírku minerálů a hornin. Hasičství. Ví, jak vzbuditi poplach při požáru; umí zacházeti s hasicím přístrojem; nasaditi hadici; improvisovati lano; držeti rohože na skákání; zacházeti s hasičským košem, plným i prázdným; přenáseti osoby v bez vědomí. Hudba. Zahraje bezvadně pochod v dobrém tempu a rytmu. Umí zahráti národní hymny zpaměti nebo improvi sovati doprovod. Čte jednodušší skladbu z listu. Zkouška tato může býti provedena buď na pianě, harmoniu, varhanách, nebo jiném nástroji orchestrál ním, mimo nástroje bicí. Místo toho může Skautka: zazpívati bezvadně pochodovou píseň; zazpívali píseň s vlastním doprovodem a zpívati zpaměti s do provodem jiného. Umí zpívati z listu; zpívati druhý hlas ve sboru. V obou případech zná dějiny české hudby a život i dílo předních českých skladatelů. Hygiena. Tuto zkoušku může skládati Skautka (odznak jako zdravotnictví str. 98) alespoň 161etá. Zná: Základy tělovědy. Hygienu těla, správné držení těla, oběh krevní, smysly, dýchání, ústrojí kožní, hy giena dospívající dívky. Hygiena oděvu, výživy, bydlení, výletů a táborů. Veřejnost a hygiena (hy gienická zařízení a instituce). Nejčastěji se vyskytu jící nakažlivé nemoci, jak se šíří a jak se před nimi chrániti. Hygienický význam tělesné výchovy. 157
Chov drůbeže. Musí se starati úplně sama o ně kolik slepic nejméně rok. Zná roz měry a nakreslí plán kurníku pro daný poéet kusů. Zodpoví otázky o užitečných vlastnostech, šesti růz ných plemen. Rozumí líhnutí kuřat a káčat, době sedění na vejcích a vykrmování. Podá detailní údaje o krmení. Dovede pečovati o< kvočnu a zná několik prostých léků proti obvyklým vadám a nemocern drůbeže. Vede po celý rok záznamy o drůbeži.
Kloboučnictví. Umí udělati klobouk že slámy ne bo jiného materiálu; ztužiti a ozdobiti jej.
Knihařství. Má možnost užívati nejnutnějších knihařských ná strojů a materiálů a umí s nimi dobře pracovati. Ro zezná základní druhy vazeb a rozdíly ve zpracování. Předloží aspoň 5 vlastních vazeb, mezi nimi poloplátěuou, celoplátěnou, noty. Popíše přesně postup vazby a předloží 3 knihy v různém stadiu zpracování. Do vede čistě vyspravit roztrhanou knihu a napnout tu ristickou mapu na plátno. Košíkářství. Musí zhotoviti dva různé druhy košíků pro prakti ckou potřebu buď z vrbového proutí, rákosu, sítiny, lýka nebo slámy. Má povšechnou znalost surovin, kterých se užívá, ví, jak je opatřiti a upraviti k upotřebení. 158
Krajkářství. Zná nejznámější druhy krajek. Dovede spravit krajku. Předloží krajky vlastní práce. Umí dvě z těchto prací: a) paličkovat s 30 páry. Rozumí kresbě, nakreslí vzor podle dané kraj ky; b) síťovat, udělá síťku a střídá různé návrhy; c) šít krajku a vzory upravit; d) práce na tylu. Různé druhy protahování a apli kací; e) háčkování. Umí obdělat jednoduchý vzorek po dle návodu nebo předlohy; f) pletení. Obdělá jednoduchý vzor. Malířství. Při zkoušce musí nakresli ti: a) předmět zpaměti s udáním kdy a kde předmět nakreslený viděla; b) podle skutečnosti; c) komposici (z vlastní obraznosti). Podle volby buď: nakreslí vzor na tapetu, koberec, výšivku, kerami ku, práci v kovu, dřevořezbu, nebo nakreslí tužkou nebo uhlem a křídou nějaký vý jev ze života skautské družiny. Nebo vymodeluje z hlíny, plastické hmoty nebo vosku relief, zobrazující nějaký junácký čin. Nebo vymodeluje lidskou nebo zvířecí podobu. (Originalita a snaha se cení právě tak jako kres lířská zručnost.) Měřictví. (Odznak jako geometr, str. 100.) Musí přesně mapovati přímo z krajiny. Umí měřiti výšku stromu, telegrafní tyče, kostelní věže a j., s popisem postupu. Umí měřiti šířku řeky a vzdálenost nepřístupných míst. 159
Mlékařství. Zná důležitost čistoty v rnlékařství a dovede ji udržovati. Umí čistiti mlékařskó náčiní všeho druhu. Dva z těchto bodů: a) ví, jak zacházeti s odstředivkou, jak ji rozebrat i a čistiti; b) umí utlouci a vypracovati máslo; c) umí podojiti krávu a rozumí vážení a měření mléka. Dovede připraviti tvaroh a obyčejné druhy sýrů.
Obuvnictví Umí vyspraviti boty nebo střevíce, podraziti je a přibiti podpatky. Zhotoví domácí, po případě i vy cházkové střevíce.
Ošetřování dětí. Odznak: Bílý kříž na modrém poli. Musí znáti teplotu dětské lázně. Čte lázeňský i bytový teploměr. Ví, proč a jak peěovati o oči, zuby, uši a vlasy. Umí vykoupati a obléci dvouleté dítě a ví, jak má býti 31eté dítě oblékáno v zimě i v létě. Ví, jak připraviti a čistiti ssací lahvičku. Dovede upraviti pokoj nemocného dítěte, udržovati jej v čřstotě a po řádku. Zná vhodnou stravu pro dítě do dvou let. Zná dětské prádlo a dovede o ně pečovati. Zná hlavní pravidla větrání; umí vypravovati pohádku; popíše den ze života zdravého 4—61etého dítěte. Ošetřování nemocných. Zodpoví otázky: o ťipravě pokoje nemocného, o větrání a vytápění; o přípravě lůžka, výměně prostěradel, o opatřeních proti proležení; o užívání bytového a lékařského teploměru, o tepu a dýchání; o mytí a oblékání pacienta; 160
o zárodcích nemoci, o jich šíření a ochraně proti nim; o příznacích spály, neštovic, černého kašle, pří ušnic, chřipky; o příznacích a včasném zakročení proti tuberkulöse; o lécích a jejich užití; o výživě v nemoci a rekonvalescenci; o zacházení s teplými a studenými obklady; dovede zručně obvazovat. Pletení. Umí vyplétati punčochy. Musí přinésti pár punčoch nebo rukavic nebo jinou praktickou část oděvu, které sama upletla nebo aháěkovala, na př\: čapku, čepec, pár dět ských střevíčků nebo trepek, vlněný živůtek, svetr a pod. Dovede plésti a háčkovati podle vzorků. Plování. Uplave 200 m; umí plovati na prsou, na boku i na zádech. Uplave 50 m oblečená a obutá. Předvede: Umělé dýchání; potápění se; skok obyčejný i po hlavě; zachraňování tonoucího. Práce v hospodářství. Odznak jako rolník. Zná čtyři z těchto strojů a umí objasniti jejich účel: pluh, brány, válec, žací stroj, secí stroj, řezačka. Umí zapřáhnouti a vésti klidného koně; zvláčeti kus pole bez cizí pomoci; dovede sázeti brambory. Prokáže, že krmila vepře, tele nebo hříbě po týden a udržovala je v čistotě, nebo že pomáhala sekati louku a sušiti seno. A . B. Svojsík: Organisacc. — 11.
161
Průvodce. Musi podrobně znáti okolí svého domova, počítajíc v to: hasičskou a policejní strážnici, všeobecnou ne mocnici, sanatoria, kliniky a odborné lékaře, povlov ní, telegrafní a telefonní úřad, nádraží, elektrické dráhy, přístaviště parníků, hlavní stanoviště aut, autobusů a drožek; na venkově má znáti pozemky a statky s jejich přibližnou rozlohou, zřízence vodárny a kováře. V městech (mimo Prahu) a na venkově má znáti okolí tak, aby mohla býti spolehlivou průvodkyní a dáti všeobecné pokyny, jak se dostati do hlavních předměstí, okresů a měst v okruhu 20 km. M>á zběžně znáti dějiny místa a jeho památnosti.
První pomoc. Musí znáti jména a polohu hlavních kostí: Rozezná zlomeninu a vykloubeni a ví, jak je ošetřiti. Umí improvisovati desky na zlomeniny a vystlati je; ovázati zlomený úd. Rozumí oběhu krevnímu. Zná polohu hlavních cév. Zná rozdíl mezi krvácením tepenným a žilným a ví, jak je zastaviti. Ví, jak si poéínati: když se někdo popálí, opaří, dusí. Dovede ošetřiti řeznou ránu, uštknutí zmijí, pu chýře; umí odstraní ti smítku z oka. Zná příznaky a dovede zakročí ti proti mdlobám, otřesům nervů, hy sterickým záchvatům, křečím a otravám. Umí improvisovati nosítka. Ví, jak se chovati v těchto případech: oděv v pla menu; utonutí; zasažení elektrickým proudem; otra va svítiplynem; proboření na ledě. Umí házeti zá chranný pás nebo provaz (lze zkoušeti na břehu). Signalisování. (Odznak jako zpravodaj, str. 96.) Skautka musí čisti a odeslati zprávu značkami Morseovými (aspoň 24 písmen za 1 min.) i semaforo vými (nejméně »36 písmen za 1 min.).
Zná signály píšťalou. Umí signalisovati ohněm, kouřem a svítilnou. Zřetel se bere k přesnému provedení. Světové bratrství. 1. Zná vlajky všech států, jichž Skautky jsou registrovány v mezi národní skautské organisaci. 2. Dopisovala si aspoú po dobu jed noho roku se Skautkou jiného ná roda. 3. Zná základy mezinárodní organisace Skautek a Skautů a jedné z těchto organisací: a) Svaz národů a jeho složky, b) Mezinárodní Červený kříž, c) Mezinárodní soudní dvůr, d) Mezinárodní ženská rada. Tato zkouška zavedena na mezinárodní konferenci Skautek pro všecky organisace světa. Šití. (Odznak jako krejčí, str. 105.) Umí střihnouti na jednoduchý oblek z bavlněné nebo vlněné látky podle vzoru daného při zkoušce. Umí spravovati různé látky a látati punčochy. Musí úplně sama zhotoviti a přinésti ke 'zkoušce: a) bluzu nebo dětské šatečky, b) kalhoty; obojí musí býti šito strojem. Při zkoušce musí ušiti knoflíkové dírky a vsaditi záhyby do pásku. Tanec. Umí českou, moravskou a slezskou besedu a nejznámější národní tance. Dovede improvisovati pohyby k prosté rytmické skladbě, Umí v rytmu vyhazovati a chytati míčky. íi
1.63
Tělocvik. Skočí správně 90 cm vysoko a 180 cm daleko (bez můstku). Uběhne 100 m za 18 vteřin. Vyšplhá na laně 5 m vysoko. Vrhne koulí 5 kg těžkou 5m (průměr 1. i pr.). Prováděla po dva měsíce denní cviky. Tesařství. Zná vlastnosti a obecné užití 10 druhů dřev. Zná potřebné nástroje a dovede jim i pracovati. Zhotoví nějakou užitečnou část ná bytku. Umí sestrojiti jednoduché zařízení k upevnění dveří nebo vrat nebo upraví bednu v nějaký užitečný předmět. Tlumočnictví. Skautka musí prokázati takovou znalost cizího ja zyka, aby mohla býti tlumočnicí cizinci, jenž neumí česky a provésti jej svým bydlištěm; musí napsati jednoduchý dopis o tematě, daném zkoušejícím; musí přečisti a přeložiti odstavec z knihy nebo novin v esperantu nebo jiné řeči, která není její mateřšti nou.
Úklid domácnosti Musí znáti hlavní pravidla metení, stírání prachu, a mytí; musí čistě vysmýěiti pokoj, čistiti a leštiti pod lahu, nádobí všeho druhu, nábytek, okna, kovy. Umí vycíditi boty z růz ného materiálu. Vymete kamna a vytopí pokoj; umí čistiti koberce a odstraňovati skvrny s látek. Dovede vyzdobiti pokoj květinami a starati se o ně. Správně prostře na stůl k jídlu. 164
Úřednice. Prokáže pěkný rukopis.
Umí psát i na stroji nebo těsnopi sem podle diktátu aspoň 40 slov za minutu. Umí napsati jednoduchý obchodní dopis, jako: objednávku; žádost o místo; po tvrzení o příjmu peněz; dovede shrnouti zprávu nebo vypravování nanejvýše na třetinu původního roz sahu. Má vésti úcty osobních výdajů alespoň jeden mě síc a přinéisti ke zkoušce.
Ví, jak vyplniti a vyplatiti směnku a zná význam těchto termínů: bankrot; solventní; úrok; diskonto; faktura; bilance; uzávěrka účtů. Ví, jak oslovovati osoby podle společenského po stavení. Vaření» (Odznak jako kuchař, str. 94.) Zná úpravu několika polévek a omáček. Zná alespoň 5 druhů mas a dovede je upraviti. Zná úpravu ně kolika druhů kaší a jednoduchých moučných jídel a nej jednodušší úpravu ovoce. Vykuchá drůbež nebo rybu. Dovede správně sestaviti jídelní lístek a prostříti na stůl. Včelařství. Musí míti praktické vědomosti o pěstování včel. Rozumí rojení, úlům, smetání včel, oddělování medu, užívání umělých plástů a dělání rámů. Ví, které jsou nejlepší medonosné rostliny. Rozumí uchování a zužitkování medu. Vodní sporty. (Odznak jako lodník, str. 112.) Umí vázati uzly.
Umí veslovati (též s jednoduchou loďkou), padlovati, kormidlovati. Dovede říditi veslový člun, přistáti s ním a uvázati jej. Uplave 50 metrů. Umí se říditi kompasem a stano vití směr podle slunce a hvězd. Zná obvyklé plavecké výrazy, týkající se veslových člunů a zná vlajky obchodních lodí různých států. Výroba hraček. Umí zrobiti draka a provede tři z těchto předmětů: a) nastříhati látku a zhotoviti dvě zvířata nebo jedno zvíře a hadrovou panenku; b) sestrojiti lokomotivu nebo vleč ný vozík pro dítě z kousků dřeva, korku, nebo jiného materiálu; c) ušiti svlékací šaty na panenku; d) upraviti pokoj pro loutky z krabice, vymalovati jej, vyčalounovati, opatřiti nábytkem z odpadků a odřezků; e) sestaviti obrázkové album pro děti (po případě s ilustracemi původními). Vyšívání. Vyšije družinovou vlajku nebo jiný znak a provede dvojí z dalšího: a) předtiskovati vzorek ke krouž kování a provést i jej; b) nakresliti návrh výšivky na zá stěru nebo dětské šatečky a barevně ji vyšiti; c) znáti bílé vyšívání a prolamování; zná hlavní typy národních krojů. JC6
Zábavy. Dovede baviti posluchaěstvo aspoň po 15 minut různým programem, jako recitací, zpěvem, hrou na piano nebo kytaru, kouzelnickým kouskem, historkou, tancem a pod. __ (Program má obsahovati nejméně tři z těchto čísel, % nichž dvě musí provósti Skautka sama, třetí může býti provedeno s ostatními.) Zahradnictví. Dovede zrýti, pohnojiti a upravití menší záhon. Umí jmenovati rostliny a stromy, nejčastěji v za hradách pěstované. Dovede je ořezávati a roubovati. Vypěstovati ze semene, hlízy, cibulky, odnože, nej méně po jedné rostlině. Ví, které květiny možno mítí v pokoji, a jak je pěstovati. Ozdobí květinami stůl. Zacházení se zvířaty. Má mítí povšechnou znalost ana tomie domácích zvířat a umí popsati ošetření a příznaky poranění, zlome nin, vykloubenin, vysílení, ochrnutí, udušení a jiných chorob. Prokáže, že pečovala o mládě zvířecí alespoň po 6 měsíců. Zákopnictvi. Zná vlastnosti dobrého tábořiště. Umí zvoliti a upraviti vhodné místo k táboření. Postaví jedno duchý nebo dvojitý stan s podsadou. Postaví polní kuchyň s troubou a komínem. Naštípá dříví na to pení. Upraví sklep, přechod přes potok, nebo vykoná jinou podobnou práci, spojenou s tábořením. Zoologie. Předloží zápisky o denním pozorování života zví řat, konaném po měsíc (případně se skizzami). 167
Zná zástupce všech tříd živočišstva, vyskytující se nejhojněji v jejím okolí. Dovede podati údaje o živo tě a zvycích některých z nich, resp. v době šetření. Dovede oceniti živočišstvo po stránce užitkové.
Zručnost. (Odznak jako všeumělec, str. 108.) Musí již míti tyto zkoušky: ze šití, vaření, žehlení. Musí též podstoupiti 10 z těchto zkoušek: 1. Umí rozebrati a vyčistiti šicí stroj, vymazati jej olejem a nasaditi jehlu. 2. Vyspraví jemně roztrhanou krajkovou záclonu. 3. Připevní žaluzie, obnoví pera spouštěcích záclon nebo zavěsí a vkusně upraví záclonu. 4. Slepí porculánovou nádobu a sklíží dřevo. 5. Umí natáhnouti koberec nebo linoleum. 6. Umí nabrousiti nůž na brousku. 7. Umí správně pověsiti záclony. 8. ftádně vypraviti balíček. 9. Vyměniti plynovou punčošku nebo elektrickou žárovku nebo vyčistiti, dáti do pořádku a naplniti lampu. 10. Umí potáhnouti pohovku nebo lenosku. 11. Upraví lůžko pro dítě z bedny nebo košíku. 12. Vyspraví děravý truhlík na uhlí nebo vědro. 13. Vybílí pokoj. 14. Zasklí okno. 15. Umí vyčistiti a vyleštiti parkety. 16. Umí natři ti podlahu z prken. 17. Ozdobí pokoj jednoduchou malbou. 18. Zavede elektrický zvonek. Žehlení. Musí vyprati a vyžehliti bílý a barevný oblek z bavlněné látky; vlněný oblek nebo pár punčoch; hed vábnou bluzu; umí vyžehliti samet a tvrdý pánský límec nebo manžetu. Umí popsati obvyklý způsob praní, odstraňování skvrn a vaření škrobu. 168
JUNAČKY. Účel.
Cílem Junaček je pokračovati v činnosti začaté již mezi dětmi a dívkami v rojích Šotků, oddílech Skau tek a učiniti skauting přístupným dospívajícím dív kám, které nikdy v oddílech nebyly. Základy své me tody mají oddíly Junaček v zásadách skautské vý chovy stejně jako oddíly Skautek; při tom je třeba míti stále dobře na zřeteli potřeby, odpovídající věku dívek v oddílech Junaček. Oddíly Junaček sdružují dívky, aby 1. jim daly prostředí, vhodné k rozvoji jejich vloh, 2. daly jim možnost života v přírodě a poznání přírody, 3. vedly je k pěstění charakteru, vkusu a kultury, 4. budily v nich zájem a poučovaly je o otázkách ženských a o otázkách sociálních vůbec. Organisace a vedení.
Junačky tvoří o d d í l y , složené ze dvou nebo ně kolika družin. Družina Junaček může býti i jen čtyř členná. Ve sdruženém oddíle (Šotci, Skautky, Junaóky) tvoří Junačky samostatnou družinu, pracující podle programu Junaček a pohotovou k pomocným službám v oddíle. J u n a č k o u s e m ů ž e s t á t i : 1. Skautka alespoň 161etá a prvotřídní, 2. každá Skautka 181etá, 3. dívka, která se hlásí do hnutí po skončení 16. roku svého věku. Oddíl, družinu Junaček uvádí v život z a k l a d a t e l k a , která si může jmenovati zástupkyni. Zakla datelka vede oddíl, dokud se neutvoří oddílová rada. O d d í l o v á r a d a : její členové jsou Junačky prvotřídní. Zasedá, jakmile jich je dostatečný počet (nejméně 3). Práce, tak jako odpovědnost, je rozdě lena mezi ně. Mohou míti tyto funkce: říditi debaty, říditi praktické práce, říditi výlety a vésti tábory, správkyně pokladu, správkyně klubovny, vyřizovati 169
korespondenci atd. Některé funkce mohou býti svěře ny Junačkám druhotřídním za dohledu oddílové rady. Kroj Junaček je týž jako Skautek. Sdružené oddíly Junaček jako sdružené kmeny roverské (str. 127). Registrace Junaček jako u Skautek. Junačky tvoří podle daných poměrů buď družiny v mateřských oddílech, vedené vlastní rádkyní, nebo samostatné oddíly s vůdkyní v čele. Způsobilost vůdkyne. 1. věk nejméně 21 let, 2. musí míti jednoroční praksi ve vedení oddílu nebo praksi pedagogickou, po případě sociální. 3. má prvotřídní zkoušku »Junaček«. Rádkyně musí dosáhnouti stup/ně prvotřídní zkouš ky »Junaček«. V e d o u c í (vůdkyně) oddílu je jmenována jako činovnice; může — nemusí však — jí býti zaklada telka. Může si navrhnout! zástupkyni. Rozděluje po vinnosti v oddílové radě a řídí práci. Předsedá schůz kám. R á d k y n ě Junaček je volena družinou z prvo třídních Skautek, může si jmenovati zástupkyni. Volbu schvaluje vůdkyně. Z a k l a d a t e l k a zakládá oddílovou listinu a spravuje ji dotud, dokud neodchází z oddílu (je tedy jako zakladatelka i správkyní listiny. Při odchodu z oddílu odevzdává oddílovou (družinovou) listinu člence oddílové rady podle svého výběru. Tím stávr se tato členka s p r á v k y n í l i s t i n y . Junačka-instruktorka J ako Rover-in struktor (str. 128). Stupně. Kdo se má státi Junačkou, musí přesvědčiti ve doucí (zakladatelku), že 1. zná skautský zákon, význam skautského hesla slib, odznaky a pozdravy; 2. zná státní znak, vlaku a hymny a skautskou hymnu; 170
3. byla v oddíle nebo družině aspoň tři měsíce na zkoušku; 4. zná základy tělovědy a vlastní hygieny; 5. zná hlavní železniční trati RČS, zná značky ma py speciální, umí choditi podle mapy a určiti světové strany; 6. provádí denní tělocvik; 7. postaví stan ze dvou pláten; 8. vyzná se v hlavních domácích pracích. Dívka, která nebyla dříve Skautkou, skládá pak slib; kdo má slib skautský, může jej obnoviti; znění jako u Skautek. Junačka druhotřídní. 1. Zná dějiny osvobození csl. národa; ví, co je posl. sněmovna, senát, kdo je volí a kdo může býti volen; zná soudní instance. 2. Prokáže povšechnou znalost místních památek a jejich historie. 3. Zná hospodářské rostliny našich krajin a jejich zužitkování. 4. Pozná nejčastěji se vyskytující stromy a byliny a přinese ke zkoušce vlastnoručně vypěstovanou kvě tinu. 5. Obstará pro sebe všecky správky, zhotoví něja ký užitečný předmět pro klubovnu, oddíl nebo jinou Skautku. 6. Ví, jak odstraniti skvrny z látek a kovů. 7. Zná cenu svých denních cviků. 8. Dovede poskytnouti první pomoci při mdlobách, popálení, opaření a omržnutí a zastaviti krvácení. 9. TTmí upraviti pokoj a lože nemocného. 10. Uplave aspoň 50 metrů. 11. Sestaví podrobný plán třídenního výletu. Jnnacka prvotřídní. 1. Musí býti činnou Skautkou aspoň VA roku. 2. Má druhotřídní zkoušku Junaček nebo prvo třídní Skautek. 3. Zná základní občanská práva a povinnosti v RČS. 4. Dokáže, že zná základní ustanovení ústavy o vlá dě republiky (president republiky a vláda, obor pů 171
sobnosti jednotlivých ministerstev v hlavních ry sech); o samosprávě obecní, okresní, zemské. 5. Prokáže, že ve svém okolí dosáhla uplatnění hlavních pravidel zdravotnických a že se sama jimi řídí ve svém soukromém životě. 6. Dovede užiti nejběžnějších léků, sestaví příruč ní lékárničku a zná nejjednodušší obvazy a obklady. 7. Sestaví týdenní jídelní lístek pro tábor a jídla na něm uvedená dovede též upraviti. Zná přípravu několika lehkých jídel pro nemocné. 8. Dovede ušít jednoduchý oblek nebo část obleku nebo kus prádla. 9. Dovede zvoliti vhodné tábořiště a vyzná se ve všech táborových pracích. 10. Zná hlavní souhvězdí. 11. Provede hru za různých okolností. 12. Nacvičí se Skautkami denní cviky. 13. Napíše příspěvek do skautského časopisu na libovolné téma. 14. Má 4 odborné zkoušky, z nich 2 z těchto oborů: první pomoc, ošetřování nemocných, ošetřování dětí, vaření, šití. Zkoušky ovšem nevyčerpávají všechnu činnost od dílu Junaěek. Program činnosti, jejž je chápati ne jako předpis, ale jako souhrn námětů k všestranné činnosti: a) Občanská výchova: základní občanská práva a povinnosti; právní postavení ženy v RČS.; so-ciální ochrana ženy; výchova žen k účasti v současném ži votě veřejném; veřejná služba; sebevýchova. b) Hygiena: veřejné zdravotnictví; první pomoc a ošetření nemocných; osobní hygiena; hygiena ženy a dítěte; péče o dítě. c) Domácí práce: vaření se zřetelem k výživné hod notě potravin; úsporné vaření; úprava jídel pro děti a nemocné; šití (správky, přešívání, střihy, šití prádla a šatů); zařízení bytu účelně a esteticky; prak ticky prováděný úklid v domácnosti. d) Pobyt v přírodě: táboření stálé a putovní; tu ristika letní a zimní; ochrana přírody; pozorování 172
zvířat a rostlinstva za všech ročních období; stopo vání; pozorování hvězdné oblohy a úkazů povětrnost ních; pěstování květin doma i v zahrádkách; pěsto vání zeleniny. e) Tělesná výchova: tělesná cvičení se zvláštním zřetelem k jejich fysiologickému významu; hry v místnosti i venku; tance a rytmika; sporty podle možnosti. f) Ruční práce: tepání kovů, práce v kůži, košíkářství, batika, vázání knih, výroba hraček, různé dru hy vyšívání, práce z lýka, vlny atd. g) Estetická výchova: pěstění porozumění pro umě ní slovesné, hudební a výtvarné; četba, recitace, li terární debaty; zakládání oddílových knihoven; ná vštěva koncertů a divadel a pořádání hudebních a dramatických produkcí; sborový zpěv; návštěva obrazáren a výstav; znalost místních památek. h) Sociální péče: organisace soc. péče; soc. péče dobrovolná a veřejná, nejdůležitější instituce a úřa dy. Školení soc. pracovnic. Úkoly soc. péče. Sociál ní péče — filantropie; jejich rozdíl. Aby jednotlivé oddíly nebo družiny Junaček se ne věnovaly příliš oboru jednomu (výhradně ruční prá ce neb pod.) na úkor práce v oborech ostatních, má každý oddíl svoji l i s t i n u . Její první pravidla jsou ustanovena zakladatelkou, doplňována podle rostoucí potřeby oddílu. Její správkyní je zakladatelka. Listina obsahuje všechny důležité zvláštnosti od dílu, přijatelné v rámci programu Junaček, hlavně však zprávy o vykonané práci a programu práce pro určité období (rok, půl roku). L i s t i n a . Míti listinu je povinností každého od dílu. Její první pravidla jsou ustanovena zaklada telkou, doplňována (měněna) podle rostoucích potřeb oddílu. 1. Musí obsahovati: a) zprávu o vykonané práci; b) program práce na rok. 2. Může obsahovati: zákony, zásady oddílu, jeho znak a heslo, cíl, podíl Skautek na vedení oddílu, ustanovení o odd. radě, ustanovení o podmínkách vý 173
luky, o nejužším možném počtu členů, zvláštnosti oddílu. Listinu je povinen zaslati oddíl každého roku bé liem října okresnímu zpravodaji (-ce) a komisi pro Junačky, která listinu zkoumá a schvaluje s Výkon ným výborem dívčího odboru Svazu Skautů. O d d í l o v á k n i h a : vede ji každý oddíl. Obsa huje souhrn všech zpráv o osobách a zaměstnání čle nů. Junačky píší do ní o všech zajímavostech oddí lového života a oživí ji kresbami a fotografiemi, ji nak obsah oddílové knihy řídí iniciativa Junaček. Každý oddíl má mimo oddílovou knihu zápisový se šit všech schůzí a výletů.
Odznaky. Velký znak a odznak Svazu (str. 42). Ramenní stuhy Junaček: červená (vnější), zelená, žlutá (vnitřní). Šátek sdruženého oddílu viz str. 127. Hodnostní: jako Skauti (str. 91), dále: Junačka-instruktorka má odznak jako Rover-instruktor (str. 131), avšak místo písmen RS písmena JR (Junačka-ranger). Stupně: Domovenka samostatného oddílu má ná pis na př. 2. J Brno. Ostatní jako u Roverů (str. 131). Odznak stříbrné rybky jako Skautky (str. 155). Odznaky čestné (kromě stužek rytířství) a zvláštní viz str. 44.
OLDSKAUTKY. Řád Oldskautek. Při Svazu Junáků Skautů RČS, je zřízen odbor Oldskautek, aby se umožnilo pěstovati skauting dív kám, které překročily 18. rok svého věku, za účelem mravního a tělesného ozdravění našich žen: a) Debatními večery, přednáškami směru poučného i zábavného, zřizováním jazykových, hudebních i pě veckých kroužků.
b) Vycházkami, výlety, pořádání stálých i putov ních táborů, tělocviku, hlavně ve volné přírodě, hra mi a sporty. 1
. Název:
Oldskautky, odbor Svazu Junáků Skautů RČS. 2. S e č j e d n a c í : Československá. 3. Ú č e l o d b o r u : a) Prováděti skauting a povznášeti tělesné a mrav ní síly žen, b) podporovati činnost Svazu. 4. P r o s t ř e d k y k d o s a ž e n í ú č e l u : a) pořádání výletů, táborů, zřízení odborné knihov ny, pořádání přednášek, jichž obsah by odpovídal vyspělosti členek, založení debatních a jazykových kroužků. b) Odbor OS má slib i zákon Skautek, sdružených ve Svazu Skautů a řídí se jeho řády a pravidly. 5. Č l e n k a m i OS a) mohou se státi nejméně 181eté, které chtějí svůj život zaříditi podle zásad charakterní ženy a z čisté lásky k přírodě hlásí se k spolupráci ve skautingu. Přihlásili se musí do některého registrovaného klu bu. Při nově přistouplých členkách je stanovena tří měsíční doba zkušební. b) Přihlásí-li členka OS novou členku, ručí za její bezúhonnost. c) Registrace klubů OS ve Svazu děje se na zá kladě platných pravidel pro registraci oddílů. 6. P r á v a č l e n e k : a) účastniti se všech pořádaných podniků, podá vali návrhy, voliti a voleny býti, používati všech vý hod klubovních, knihovny. 175
b) nemajetným členkám mohou býti poskytnuty r uzné podpory, c) při společných podnicích nositi stanovený stej nokroj, odznaky. 7. P o v i 11 n o s t i č l e n e k : a) býti členkou řádně registrované družiny, b) dbáti veškerých stanov a řádů, c) podříditi se všem rozkazům, d) navštěvovati řádně klubové i družinové schůze, e) pracovati ve prospěch OS a Svazu. f) účastniti se podniků, které byly prohlášeny za povinné, g) platiti klubu stanovený příspěvek, li) podporovati OS ve vytknuté činnosti, ch) bdíti nad zachováním cti OS a snahám OS raziti cestu, i) s majetkem OS šetrně zacházeti a při vystou pení z klubu jej neporušený vrátiti, j) při vystoupení z odboru vrátiti legitimaci a od znak. 8. Z t r á t a č l e n s t v í . Členkou býti přestává, když dobrovolně vystoupila nebo sborem vůdkyň byla vyloučena: loučena: a) pro porušení kázně neb cti skautské, b) pro neplacení členských příspěvků, c) zanedbání schůzí bez náležité omluvy. 9. S p r á v a OS. Odbor OS je řízen sborem klubovních vůdkyň a jich zástupkyň. Sbor schází se podle potřeby nebo přeje-li si toho třetina členek klubů. Svolává jej zpravodajka OS. Odbor volí si na rok ve výroční schů zi (koncem února) zpravodajku OS pro Náčelnictvo (v hodnosti župní zpravodajky), zpravodajku OS (v hodnosti okresní zpravodajky) a tajemnici, kte réžto funkcionářky jmenuje Náčelnictvo Svazu. Zpravodajka OS pro Náčelnictvo má všechna prá va i povinnosti Svazem vytčená. Úkolem sboru vůd176
kyň je urcovati směrnice a práce OS, vykonávati moc disciplinární v případe hrubých poklesků ce lých klubů proti zvyklostem skautského života a podávati Svazu podrobné zprávy o činnosti své i jed notlivých klubů. Při hlasování rozhoduje nadpolo viční většina hlasů, předsedkyně nehlasuje, ale roz hoduje při rovnosti. Styk mezi Svazem a OS zpro středkuje zpravodajka OS pro Náčelnictvo, styk mezi ní a jednotlivými kluby zpravodajka OS. Bezpro střední dozor nad kluby vykonávají příslušní zpra vodajové nebo zpravodajky Svazu. 10. Z r u š e n í
odboru
OS.
Odbor se rozejde: a) když se o tom usnesla % většina členek na mi mořádné valné schůzi, b) když nevyvíjí činnosti. Rozhodnutí o tom nabývá platnosti, když bylo pu blikováno Náčelnictvem Svazu. 11. J m ě n í : Odbor OS nevybírá pravidelných příspěvků a ne má zvláštního jmění. Na případné potřeby, zřízení knihovny, přispívá každý klub rovným dílem. Pří spěvky vybírá jednatelka, jež vede záznamy o pří jmech a chová doklady výdajů. Náklady povoluje sbor vůdkyň. 12. Z v l á š t n í u s t a n o v e n í
Odboru
OS.
Odbor OS se skládá z klubů řádně ve Svazu regi strovaných, z nichž každý má své číslo; číslování klubů je jednotné pro celé území státní. Mimo to mů že klub užívati svého zvláštního jména. Klub se sklá dá nejméně ze 3 družin. Družina má nejméně 6 čle nek, za něž odpovědna je rádkyně družiny. V čele klubu stojí vůdkyně (vedoucí). Každá družina si volí rádkyni, již potvrzuje zpravodajka, rádkyně si volí vůdkyni klubu, již schvaluje sbor vůdkyú. Pokladnu klubovní vede vůdkyně klubu. A. B. ©vojsík: Organi#ace. — lfl.
177
Prázdninové cestování jednotlivých. OS může se díti jen bez klubovních distinkcí. Společné podniky s pří slušníky druhého pohlaví jsou zakázány. Výjimečné se dovolují po předběžném schválení zpravodajky OS pro Náěelnictvo a zpravodaje Svazu pro jednot livý podnik. Jednou za rok (koncem února) svolána jest valná schůze odboru, kde zpravodajka OS podá zprávu o celém vedení odboru a podnicích, členkám zde ná leží právo podávati volné návrhy. 13. K r o j OS. jako Skautky (str. 149), pro činovnice str, 52. Členky klubu jsou povinny dodržovati jednotnosti kroje; od chylky jsou nepřípustný. Vůdkyně klubu určují, kdy nositi kroj Odznaky příslušnosti. Velký znak Svazu (str. 42) nad levou náprsní kapsou. Odznak Svazu ’'str. 43). Oldskautka je označena štítkem podoby trojúhel níku v barvě klubu ( 6 X8 cm), na němž je sídlo a číslo klubu, písmena OS a po případě zvláštní znač ka klubovní. Nosí se na levém rukávě nad loktem, a to na halence a kabátě. Odznaky hodnostní. Rádkyně nosí štítek OS se dvěma svislými proužky z červeného sukna 1% cm
Odznaky OS: a: zpravodajka OS pro Náčelnictvo, b: vůdkyně klubu, c, d: Oldskautka. širokými a vzdálenými. Zástupkyně: štítek OS se žlutou lilií (5 cm). Vedoucí klubu: štítek OS s čer venou lilií. Vůdkyně klubu: štítek OS s červenou lilií, stříbrnou nití lemovanou. Tajemnice OS: štítek OS se stříbrným T a příp. i s lilií. Zpravodajka: 178
štítek OS se stříbrnou lilií. Zpravodajka OS pro Náčelnictvo: štítek OS se zlatou lilií. Štítky činovnic a, b, c, d jsou v barvě klubu a s čísly, ostatní šedé. Místo nápisu sídla je při e) nápis »Výkonný výbor«, f) »Hlavní stan«. 14. D o d a t e k . Kluby si mohou poříditi vlastní pravidla v rámci těchto řádů, která schvaluje sbor vůdkyň a po tvrzuje zpravodajka OS pro Náčelnictvo.
TÁBORNÍCI. (Přehled řádu odboru.) Jméno: Táborníci, odb. Svazu Junáků Skautů RČS. Účel: pěstovati a propagovati skautskou myšlenku a umožúovati skauting způsobem rodinným, podporovati všestranně Svaz. Správa odboru: Valná hromada odboru, tábornická rada, vůdcovský sbor. Jednotkou Táborníků je oddíl (rozdělený ilřípadně v družiny) nebo hlídka. Odznaky příslušno sti: velký znak a od znak Svazu (str. 42), odznak T á b o r n í k ů (slunce) na le vém rukávě nad lok tem; hodnostní: přísluš né lilie skautských činovníků nad od znakem Táb., a to: předseda jako člen Náčelnictva, avšak bez listů, zpravodaj Tb pro Náčelnictvo zlatou, zpravodaj Tb stříbrnou vesměs bez listů, vůdce červenou stř. lemovanou, vedoucí červenou, zástupce žlutou, rádce jako u Skautů.
T 3
12 *
179
Odznaky čestné a zvláštní na str. 44; služebních let Tb nenosí. Členové jsou starší 18 let; zcela výjimečně povolí odchylku příslušný okresní zpravodaj Svazu. Funkcionáři odboru: předseda, místopředseda, jed natel, pokladník, revisor, zapisovatel. Činovníci Táborníků: zpravodaj Tb pro Náčelni ctvo, zpravodaj Tb (zástupce příslušného zpravodaje Svazu), vedoucí (vůdce), zástupce, rádce. Kroj a registrace jako Oldskauti nebo Oldskautky.
IV. ZVLÁŠTNÍ ORGANISAČNÍ SLOŽKY A RŮZNÉ ŘÁDY. LESNÍ ŠKOLY jsou výchovnými středisky skautských pracovníků. Ú s t ř e d í LŠ organisuje Z e m s k é l e s n í š k o l y , které pořádají tábory, kursy a přednášky za součin nosti instruktorského sboru LŠ, složeného z osvěd čených praktiků skautských. Č i n o v n í k y LŠ jsou: zpravodaj pro LŠ, vůdcové zemských LŠ příp. se zástupci a tajemníky, pak in struktoři LŠ. Viz též str. 66. Č l e n y LŠ jsou: a) činovníci LŠ, b) absolventi LŠ c) čestní. Náčelník Svazu je předsedou LŠ. A bsolventem se stane ten účastník (frekventant) tábora LŠ, který: svým jednáním a vystupováním výhovu je představám schopného skautského vůdce; odevzdal řádný zápisník táborový, je organisačně činný (za ložil nový oddíl, je skautským pracovníkem) a zacho vává písemný styk se svou LŠ. Do tábora LŠ se přijímají prvotřídní Skauti, 5inovníci-čekatelé nebo vůdcové, doporučení okr. zpra vodajem, výjimečně i jiní příslušníci Svazu se sou hlasem ÚLŠ. Neskauti a cizinci s vědomím Náčelnictva Svazu. Pro jednotlivé podniky je kromě toho předepsán určitý věk. K r u h LŠ. Ústředí LŠ pořádá občas sjezd (reynion) členů LŠ. Ú s t ř e d n í l e s n í š k o l a (instruktorská škola) je podle potřeby uspořádána Ústředím LŠ pro absol venty zem. Lesních škol. O d z n a k y . Všichni členové LŠ obdrží šedý skaut ský šátek se 3 vigvamy v rohu (obrázek vlevo), či 181
novníci LŠ nosí zvláštní kovový odznak (stí*. 55), snaživí Skauti cvičných oddílů nebo družin moliou
Vyšívané odznaky Lesní školy. obdržeti vyšitý odznak do cípu svého skautského šátku (obr. vpravo). Podrobná ustanovení organisaění obsahuje zvláštní řád pro LŠ.
Lesní školy Dívčího odboru Svazu, Členky dívčí lesní školy nosí na uzlu skautského šátku odznak DLŠ.
LYŽAŘSKÝ ODBOR
SVAZU.
Do LOS mohou se přihlásiti oddíly pěstující zimní sporty, aniž by tím byla dotčena jejich dosavadní příslušnost ke sboru nebo okresu, dále se mohou při hlásiti i jednotlivci, se svolením svého vedoucího. Pro LOS platí zvláštní organisační řád. Při provádění zimních sportů mají příslušníci LOS právo na kovový od znak odboru uprostřed pravé náprsní kapsy v kroji nebo na lyžařské čapce, je-li na ní odznakem jediným.
SKAUTSKÉ PORADNY. Úč el . K podpore cestování a táboření svých od182
dílů a Skautů zřizuje Svaz po celé republice Skaut ské poradny, jež mají zejména: a) Podávati pokyny o ubytování a stravováni v místě. b) 0 příhodných místech k táboření, cvičení a hrám, o způsobu získaní povolení ev. býti při tom i nápo mocny. c) Přispěti radou a podle možnosti i činem, když toho naše oddíly a Skauti ve svém skautském podni kání potřebují. d) Vésti v evidenci (neúřední) podnikání skaut ských oddílů v obvodu působnosti, aniž by tím byla rušena pravomoc místních zpravodajů. e) Informovati příležitostně veřejnost o hnutí skautském a významu skautského podnikání. Úřad skautského poradce jest čestný. Skautské poradny zřizuje Nácelnictvo Svazu, ob vykle po návrhu místních čini telů, zvláštním usnesením. — K veřejnému označení zašle Svaz příslušnou v ý v ě s n í t a b u l k u . Zůstává jeho majet kem a budiž vrácena, ruší-li se poradna. Skautské poradny se zřizují zejména ve školách, myslivnách, při úřadech, u živ nostníků, řemeslníků atd., kteří projeví zájem o skautství a ochotu, úřad tento vykonávati. E v i d e n c e . Skautské poradny zřizuje Svaz hlavně pro. své příslušníky. Jest proto každý povinen vykázati se svazovou průkazkou. Budiž o to vždy * požádán, neučiní-li tak sám. Při udílení informací, zejména pokud se týče získá vání povolení tábořiti, ubytování a pod., záchovějtež poradny největší opatrnost a zkoumejte, zda je zá ruka, že povolení nebude na úkor dobrého jména skautingu zneužito. T. zv. divoký slumtin^ nebudiž poradnami podpo rován. 183
Z a ř a z e n í . Spráce poradny má právo nositi od znak Svazu. Budiž zván jako host ke skautským místním pod nikům a s hlasem poradním i k význačným veřejným poradám skautských činovníků. Podle okolností může zpravodaj povoliti správci poradny registraci ve Svazu Skautů. Přísluší mu pak titul a hodnost poradce, se všemi právy činovnickými. Viz též str. 56. Z r u š e n í poradny nastává usnesením Náčelnictva Svazu. V případech výjimečných má k tomu oka mžité právo příslušný okresní zpravodaj až do ko nečného rozhodnutí Náčelnictva. D o z o r e m nad činností poraden jsou pověřeni okresní zpravodajové Svazu nebo činovníci jimi zmocnění. Pomoci poraden možno se dovolávati jen v pod statných záležitostech. Kí dopisům nutno připojiti známku na odpověď.
ÚRAZOVÉ POJI ŠŤOVÁNÍ příslušníků Svazu Junáků Skautů RČS. 1.
Úkol
základu.
Úkolem úrazového základu je podporovati úrazem postiženého příslušníka Svazu podle podmínek a pra videl tohoto řádu a poskytovati odškodné v přípa dech, má-li úraz za následek a) pomíjející nezpůsobilost k pravidelnému nebo výdělečnému zaměstnání; b) trvalou částečnou nebo úplnou invaliditu; c) smrt. Úrazy přivoděné vlastní hrubou neopatrností nebo zlomyslností jsou z úvah o podporu nebo odškodné vyloučeny. 2. Ú č a s t n í c i ú r a z o v é h o p o j i š ť o v á n í . Účastníky toho úrazového pojišťování stávají se 184
všechny osoby u Svaau Junáků Skautů RČS řádně registrované, pokud mají zaplacený stanovený pří spěvek svazový včetně příspěvku úrazového. Úrazové pojišťování je pro registrované příslušníky Svazu povinné. 3. S p r á v a . Úrazové záležitosti spravuje finanční komise Svazu. 4. Ú r a z o v ý z á k l a d . Úrazový základ tvoří: a) dary a dotace ústředí Svazu; b) roční úrazový příspěvek, odváděný členy, od díly, smečkami a roji ve výši, určované každoročně finanční komisí. Toho času platí: a) Vlčata, Šotci, Skauti, Skautky a Roveři 1 Kč; b) Oldskauti, Oldskautky a Táborníci 2 Kč; c) příslušníci Svazu, kteří rozšíří své pojištění na zimní sporty, připlatí k obvyklému příspěvku 2 Kč. Registrace úrazového pojištění je totožná se vše obecnou registrací příslušníků Svazu. 5. P o d p o r y
a odškodné.
Pro úrazy přihodivší se od 1. ledna 1925 podle usnesení finanční komise při Svazu Junáků Skautů RČS činí: a) podpora při úraze peníz až do 30 Kč denně, nej déle však pro dobu 200 dní; b) odškodné při trvalé invaliditě povstalé úrazem u osob samostatně výdělečných až do 30.000 Kč; c) odškodné při smrti následkem úrazu těchto osob až do 10.000 Kč; d) odškodné při trvalé invaliditě po úrazu osob samostatně nevýdělečných až, do 20.Q00 Kč; e) odškodné při smrti po úraze u těchto osob 5000 Kč.
6. K d o m á n á r o k n a p o d p o r u . Podpory
poskytují
se pojištěným
osobám
jen 185
tehdy, má-li úraz za následek nezpůsobilost k vyko návání obvyklého zaměstnání delší, než třídenní. Při udílení podpor nebo odškodného vezme se zřetel pouze na úraz, který se stal: a) při pravidelných i mimořádných schůzkách, vy cházkách, cvičeních, trainingu, závodech, stálých i putovních táborech vyjma zimní sporty, leda by bylo pro tento případ uzavřeno zvláštní pojištění (viz čl. 4., oddíl c ); b) při výkonu záchranné služby; c) při veřejných vystoupeních, závodech a jiných podnicích, pořádaných některým článkem organisace Svazu Junáků Skautů RČS. Nárok na podporu nebo odškodnění vzniká jen tehdy, byly-li podniky sub a) a c) vedeny nebo ří zeny osobami k tomu povolanými, t. j. vůdci, jejich zástupci po př. rádci nebo jinými úředními činovníky Svazu Junáků Skautů RČS. V případě smrti následkem úrazu mohou se o od škodné ucházeti pouze oni pozůstalí, kteří byli zcela nebo z části odkázáni 11a výdělek zemřelého, po př. jeho bezprostřední živitelé. 7. H l á š e n í
úrazu.
Kdo utrpěl jakýkoliv úraz, je povinen hlásiti to hned vůdci nebo jeho zástupci. Ten nejdéle do 5 dnů po úraze učiní oznámení Svazu Junáků Skautů RČS doporučeným dopisem. Důsledky opomenutého nebo opožděného hlášení nese vůdce nebo jeho zástupce. Den příchodu doporučeného dopisu pokládá se za den hlášení úrazu. Na toto oznámení zašle Svazová kancelář vůdci od dílu dotazník o úrazu, který buď. řádně vyplněn a do 8 dnů vrácen. Stane-li se oznámení později než v 5 dnech po úrazu, vyměřuje se případná podpora ode dne, kdy zpož děné oznámení došlo. Nedojde-li Svazu Junáků Skautů RČS oznámení do 14 dnů po úraze, nebude podpora vyplacena, byl-li úraz mezi tím zhojen. 136
8. V y š e t ř o v á n í
úrazu.
Vyšetřování úrazu děje se důvěrníkem Svazu Ju náků Skautů RčS. Úrazem postižený je povinen podrobiti se všem příkazům a dohledu důvěrníka Svazu a dbáti všech nařízení ošetřujícího lékaře. Mimo správně vyplněný dotazník o úraze, který je zároveň počáteční zprávou lékařskou, jest předložití Svazu i konečnou zprávu ošetřujícího lékaře o vy léčení. 9. V y p l á c e n í p o d p o r . Všechny podpory a odškodnění vyplácí osobám, jimž byly přiznány, Svaz přímo. Převáděti tyto výplaty na jiné osoby není dovo leno. Při trvalé invaliditě, kde lze se nadíti zlepšení, může Svaz vypláceti poškozenému po tři léta pouze obvyklý úrok z vyměřeného odškodného. Nenasta ne-li v této době zlepšení, vyplatí se odškodné hotově. Zemře-li úrazem postižený dříve, než odškodné za trvalou invaliditu bylo vyplaceno, nahradí se pozů stalým odškodné původně vyměřené. Nastala-li smrt přímo a pouze následkem úrazu, obdrží pozůstalí odškodné ve výši stanovené pro případ úmrtí po úraze. Odškodné za trvalou invaliditu a pro případ smrti vyplatí se po srážce náhrad, které snad již pro ná sledky téhož úrazu byly vyplaceny. Přijme-li úrazem postižený podporu, nebo odškodné od Svazu Junáků Skautů EČS, může Svaz nastoupiti v jeho veškerá práva u jiných pojišťovacích ústavů nebo podniků do výše podpory nebo odškodného Sva zem vyplacených. 10. Z á v ě r e č n á
ustanovení.
Všechny podpory a všechna odškodnění podle to hoto fiádu úrazového pojišťování členstva Svazu Ju náků Skautů RČS udílejí se dobrovolně. Nemá tedy nikdo na ně právního nároku. 187
O stížnostech do rozhodnutí finanční komise Svazu ohledně přiznání odškodného nebo podpory a jejich výše rozhoduje Ústřední rada Svazu s platností ko nečnou.
S L E V Y NA Č S D . Sleva jízdného povolena Svazu Junáků Skautů ROS výnosem minist. železnic č. 45.763 HL/3.-21. Výn. min. žel. č. 77.433 III./3.-24 musí býti průkazky opatřeny kontrolními známkami železničními a to pro příslušníky: od 14 do 18 let za Kč 1-—, přes 18 let za Kč 3-—. Mládež do 14 let jest od těchto známek osvobozena. Spolkové průkazky příslušníků starších než 14 let musí býti opatřeny podobenkou a tato malým razi dlem Svazu a podpisem Skauta v pravém dolním rohu.
Slevy. I. 50% sleva jízdného ve 3. tř. osobního vlaku po skytuje se mládeži do skončení 18. roku při účasti nejméně 6 osob (i s dozorčí osobou starší 18 let). Při hláška se podává dvojmo. II. 33% sleva jízdného ve 2. a 3. tř. osobního vlaku nebo rychlíku pro účastníky starší 18 let při účasti nejméně 6 osob, aneb zaplatí-li se jízdné za 6 osob a vzdálenost nejméně 16 km (u rychlíku 31 km). Výn. min. žel. 45.763 21.-III. 3.-22 (Oldskauti a Táborníci) a doplněk č. 8186-III./3.-27. I.
Zlevněné jízdné mládeže tělovýchovných spolků a ústavů pro výchovu mládeže. Obvod platnosti. Trati, na nichž se povoluje sleva. Sleva se přiznává na všech tratích a drahách sku piny A, B. Nároky na slevu. Sleva se přiznává spolkům, zabývajícím se tělo výchovou mládeže, učednickým besídkám a ústavům, 188
pečujícím o sirotky nebo úchylnou mládež, pro spo lečné výlety mládeže. Sleva se povoluje pouze mládeži až do dovršeného 18. roku, jakož i ji doprovázejícím spolkovým dospě lým průvodcům. Na každých deset nebo i jen započatý počet 10 zú častněných mladistvých osob přepravuje se nejvýše jeden dozorce za poloviční normální jízdné. Výměr slevy. Nejmenší počet účastníků. Nejmenší vzdálenost. Při účasti nejméně šesti osob, počítaje v to i dozorčí osobu je doprovázející, přiznává se účastníkům vý letu při jízdě tam i zpět na libovolné vzdálenosti 50% sleva z normálního jízdného. Užití vozových tříd a druhů vlaku. Sleva platí jen pro třetí třídu osobních vlaků. Užití vyšších tříd vozových nebo vlaku vyššího druhu je vyloučeno. Průkazy totožnosti. Mladistvé osoby spolků (vyjma chovance výchovných ústavů) musí se prokázati spolkovou členskou průkazkou. Tato průkazka musí býti orazítkována spolkovým razítkem a podepsána předsedou spolku nebo jeho zástupcem, jednatelem a držitelem prů kazky a musí býti mimo to opatřena platební znám kou za běžné období. Spolkové průkazky mládeže starší než 14 let musí býti opatřeny podobenkou. Pro zjištění věku mladistvých osob musí býti v průkazce označen vždy zřetelně a pravdivě den, měsíc a rok narození. Za správný záznam údajů o narození ručí spolek. Platnost průkazky. Průkazka opravňuje ke slevě jízdného až do konce onoho měsíce, ve kterém držitel průkazky podle zá znamů o narození, uvedeného v průkazce, dovršil svůj 18. rok. 189
Přerušení jízdy.
Přerušiti jízdu je dovoleno v každém směru jen jednou podle 61. 21 železničního přepravního řádu. Povolení a odnětí slevy. Spolky a ústavy, které činí nárok na tuto slevu jízdného, musí podati žádost ministerstvu železnic v Praze a předložití zároveň spolkové stanovy. Je-li povolena sleva ústředí spolku, platí pak i pro všechny odbočky v Československé republice. Zneužije-li se poskytnuté výhody, může ji ministerstvo železnic odejmouti. Přihláška pro výlet. Přihláška se děje písemně na zvláštním tiskopise; tiskopis lze objednati ústředím spolku nebo ústavem přímo u ředitelství státních drah po 20 hal. Nevyplněné přihlášky orazítkuje ústředí spolku aneb ústav, jemuž sleva byla přiznána, razítkem ústředí nebo ústavu, vepíše do nich číslo a datum po volení slevy jízdného ministerstvem železnic. Ústředí spolku, nikoliv jeho odbočky, aneb ústav předloží při hlášky takto vyplněné hromadně příslušnému ředi telství státních drah, v jehož oíbvodu má své sídlo, aby přihlášky přezkoušelo a okolkovalo suchým kol kem československých státních drah. Přihláška, která se vyplní i po stránce jazykové přesně podle předtisku inkoustem, musí obsahovati: den odjezdu, stanici nástupmí a cílovou, vlaky, jichž se má užiti, počet mladistvých účastníků a počet zú častněných dozorců a konečně na druhé straně při hlášky jména všech zúčastněných. Přihláška musí býti podepsána předsedou nebo jeho zástupcema a jednatelem spolku nebo správcem ústavu, který výlet pořádá. Výlety musí býti ohlášeny nástupní stanici nejpo zději 24 hodiny před počátkem jízdy. Pro ohlášení výletu užije spolek nebo ústav souhlasně vyplněného druhopisu přihlášky. Na druhopise přihlášky není 190
třeba uváděti jmen zúčastněných. Zúčastní-li se vý letu méně než 50 účastníků, lze přihlášku přijmouti ještě i hodinu před odjezdem vlaku, jehož mají účast níci užiti, nevyžadu je-li tento počet přípřeže strojů nebo zesílení soupravy. Žádosti o povolení slevy jízdného na ozubené dráze Štrba—Štrbské pleso musí býti podány 8 dní napřed ředitelství státních drah v Košicích. Vypravení. Před koupí jízdenek musí se na přihlášku napsati jména dozorců, jakož i jméno vůdce výletu. Tento podepíše přihlášku. Děje-li se vypravení občanským přepravním rej stříkem, musí býti pro každého účastníka zakoupeno po jednom sčítacím lístku po 10 hal. Přezkoušení jízdenek. Vůdce výletu musí předložití přihlášku při koupi jízdenek i při jejich přezkoušení ve vlaku a po' ukon čení zpáteční jízdy ji odevzdali i s jízdenkami. Spol ková průkazka musí býti vždy předložena zároveň s jízdenkou. Účastníci, kteří se nemohou prokázati spolkovou průkazkou, nebo kteří se prokáží průkaz kou neplatnou, budou považováni podle či. 23 ž. p. ř. za cestující bez platné jízdenky. Neplatnost průkazů. Přihlášky bez suchého kolku československých státních drah, jakož i přihlášky, na nichž jest ma záno, svémocně škrtáno, přepisováno, nebo na nichž jsou učiněny jakékoliv změny v předtisku neb v pí semném záznamu, jsou neplatné a odejmou se; s při stiženými se postupuje podle čl. 23 ž. p. ř. Spolkové průkazky, které nejsou řádně nebo zcela vyplněny, nebo jež nejsou opatřeny platební známkou pro běžné období, nebo na nichž jest vymazáváno, svémocně škrtáno, přepisováno, nebo jsou na nich učiněny jakékoliv změny v předtisku nebo psaném záznamu, se neuznají za platné.
Odmítnutí přepravy.
Žádosti o slevu jízdného, jakož i přihlášky na jed notlivé výlety mohou býti bez udání důvodu od mítnuty.
n. Pro spolky tělocvičné a pro turistické, zimní sportovní a footballistické kluby. Obvod platnosti. Trati, na nichž se povoluje sleva. Sleva se povoluje na všech tratích skupiny A a B, vyjma Hustopečskou místní dráhu a místní dráhu Nemotice—Korýčany. Nároky na slevu. Sleva se přiznává tělocvičným spolkům, význačným turistickým svazům a spolkům, jejichž obor působ nosti není místně omezen, zimním sportovním klu bům a footballistickým klubům sdruženým ve Sva zech se sídlem v Československé republice. Výměr slevy. Nejmenší počet účastníků a nejmenší vzdálenost. Při společných jízdách nejméně šesti členů téhož spolku nebo klubu ve stejné třídě vozové povoluje» se sleva sníženého jízdného užité třídy vozové a druhu vlaku a to: a) pro osobní vlaky na vzdálenosti nejméně 16 km, nebo zaplatí-li se jízdné nejméně za 16 km; b) pro rychlíky na vzdálenosti nejméně 31 km, nebo zaplatí-li se rychlíkové jízdné nejméně za 31 km. Sleva na rychlík se povoluje též: Je-li užito na celkové trati menší než 31 km stří davě osobního vlaku a .rychlíku, zaplatí se zlevněné rychlíkové jízdné za 31 km. Je-li užito na celkové trati větší než 31 km střídavě osob;ního vlaku a rychlíku, avšak rychlíku pod 31 km, zaplatí se zlevněný rychlíkový příplatek nejméně za 31 km. .192
Ve vzájemné přepravě mezi stanicemi tratí a drah skupiny A a B povoluje se tato sleva jízdného, jen činí-li celková vzdálenost zúčastněných tratí skupiny A a B, na nichž lze slevy užiti, u osobních vlaků nej méně 16 km a u rychlíku nejméně 31 km. Na vzdále nost kratší než 16 km u osobních vlaků a u rychlíků kratší než 31 km se v těchto případech sleva nepovo luje, ani bylo-li by zaplaceno u osobních vlaků za 16 km a u rychlíků za 31 km. Užití vozových tříd a druhu vlaku. Sleva se poskytuje jen pro 2. a 3. třídu osobního vlaku nebo rychlíku. Užití 1. třídy vozové je vy loučeno. Doba platnosti slevy. Tělocvičným spolkům, turistickým svazům a spol kům a footballistickým klubům poskytují se slevy jízdného po celý rok, zimním sport, klubům pak pouze po dobu zimní sezóny (od 1. listopadu do 30. dubna). Povolení a odnětí slevy. Ústřední Svazy a spolky, které činí nároky na slevu jízdného, musí podati žádost k ministerstvu železnic v Praze a předložití zároveň spolkové stanovy. Žá dosti mohou býti bez udání důvodu zamítnuty. Je-li sleva povolena ústředí, platí pak i pro všechny jeho odbočky v Československé republice. Ministerstvu železnic zůstává vyhraženo, bylo-li výhody zneužito, odejmouti slevu jak odbočkám tak i ústředí. Povolená sleva může však býti minister stvem železnic zrušena i bez udání důvodů. Na místní dráze Štramberk—Veřovice povoluje se sleva, jen bylo-li o ni předem písemně zažádáno u ře ditelství státních drah v Olomouci Jízdní průkazy. Sleva se povoluje na spolkové průkazky, jejichž vzor musí býti ministerstvem železnic schválen. A. B. Svojsík: Organisace. — 13.
193
Přerušení jízdy. Přerušení jízdy je dovoleno podle ustanovení čí. 21 ž. p. ř. Vypravení se slevou. Při koupi jízdenek za snížené jízdné musí býti zá roveň předloženy členské průkazky některého z klu bů nebo svazů shora jmenovaných. Sdružování prů kazek clenu různých klubů nebo svazů pro dosažení slevy jízdného není dovoleno. Spolkové průkazky musí býti opatřeny podobenkou a platební známkou pro běžná období. Děje-li se vypravení občanským přepravním rej stříkem, musí býti zakoupeno pro každého účastníka po jednom sčítacím lístku po 10 hal. Přihláška. Společné jízdy více než 50 účastníků musí býti pí semně hlášeny nástupní stanici aspoň 24 hodiny před odjezdem. Přezkoušení jízdenek, doplatky. Spolková průkazka musí býti předložena vždy zá roveň s jízdenkou. Cestující, kteří se nemohou prokázati spolkovou průkazkou, nebo kteří se prokáží průkazkou neplatnou, budou považováni podle či. 23 ž. p. ř. za cestující bez platné jízdenky. Odmítnutí slevy. Spolkové průkazky, jež nejsou řádně vyplněny ne bo potvrzeny, nebo jež nejsou opatřeny platební známkou pro běžné období, nebo na nichž je vyma záno, svémocně škrtáno, přepisováno, nebo jsou na nich učiněny jakékoliv změny v předtisku nebo v psaném záznamu se neuznávají za platné. Žádosti o slevu jízdného, jakož i přihlášky na jed notlivé výlety mohou býti bez udání důvodů odmít nuty. 194
VII. ČÁST VŠEOBECNÁ. SKAUTSKÝ ZÁKON, HESLO, DENNÍ PŘIKAŽ. Skautský zákon zni: 1. Skaut je pravdomluvný. 2. Skaut je věrný a oddaný. 3. Skaut je piospěšný a pomáhá jiným 4. Skaut je přítelem všech lidí dobré vůle a bra ti em každého Skauta. 5. Skaut je zdvořilý. 6. kkaut je ochráncem přírody a cenných výtvorů lidských. 7. Skaut je poslušný rodičů, představených a vůdců. 8. Skaut je veselé mysli. 9. Skaut je spořivý. 10. Skaut je čistý v myšlení, slovech i skutcích. Skautské heslo je: B u ď p ř i p r a v e n ! Denní příkaz skautský: Skaut je povinen každého dne vykonati aspoň jeden dobrý skutek.
USTANOVENÍ SPRÁVNÍ. Základní ustanovení organisační příručky. Organisační předpisy jsou závazné pro všechny příslušníky Svazu. Předpokládá se, že jsou s nimi obeznámeni v přiměřeném rozsahu. Neznalost není omluvou.
Podmínkou zdárného počínání každé je d n o t k y a celku je dobrovolná kázeň, v níž jednotlivec ze všech sil přispívá společnému cíli. Přijímání a přestupování. S k a u t i ( V l č a t a , R o v e ř i atd .) Oddíl může při jmou ti do záznamu každého hlásivšího se hocha, jestliže zpravodaj toto právo z důleži tých příčin neupravil jinak. Je-li sporno (na př. při společných akcích několika oddílů), kterému oddílu přihlášený náleží, přidělí se oddílu, nejbližšímu jeho bydlišti. Do oddílu přijat je h o c h na z k o u š k u . Tento stav trvá nejméně do účasti na čtyřech cvičeních v přírodě a tolikéž schůzích, nejdéle však 6 aiěsíců (str. 84). Hochovi v této době budiž dána možnost přesvědčiti, že ovládá určité předepsané schopnosti (str. 83, nováčkovská zkouška). Hoch stává se n o v á č k e m ; je mu dovoleno nositi domovenku a jo za řazen do družiny. Prokáže-li nováček, že chce býti řádným Skautem, přihlásí ho rádce ke slibu (str. 84). Nováček stává se S k a u t e m (ve smyslu organisačním). Slib lze skládati teprve po tříměsíčním členství v oddíle, nejpozději však do devíti měsíců. Nelze-li mu ani po devítiměsíční výchově v oddílu důvěřovati, nutno prostě jeho přihlášku odmítnouti. Hoch na zkoušku přijatý musí odevzdati otcem (po ručníkem) potvrzenou »přihlášku do organisace«, jež zůstane v kmenové knize oddílu a postupně se vy plňuje. Hoch na zkoušku a nováček. I. Odchází-li a nevstupuje zatím jinam, budiž jeho »přihláška« vrácena přímo rodičům. Potvrzení se mu nevydá, nebylť ještě Skautem. II. Přestupu je-li přímo do jiného oddílu, odevzdá se »přihláška« přímo vedoucímu oddílu, do něhož vstu puje. Přestoupení může nastati jen po dohodě obou vedoucích. 196
III. Je-li z jakýchkoliv důvodů z oddílu propuštěn, vrátí se »přihláška« přímo rodičům, záznam zůstane v oddíle. V mnohých případech (při neshodě povah, rozdílech let atd.) bude však možno doporuěiti dříve nováčkovi vstup do jiného oddílu. Skaut. I. Odchází-li a nevstupuje zatím jinam, nechť ode vzdá znak a průkazku. Zádá-li o to, budiž mu dáno »potvrzení« tohoto znění: Potvrzeni. Skaut X Y přihlásil se dne . . . do . . . oddílu Svazu Junáků Skautů RČS v . . . . a po skautském slibu dne .................. stal se příslušníkem Svazu, v němž byl registrován pod č ísle m .......... (číslo průkazky). Průkazu nováčka nabyl dne . . . ., II. tř. . . . atd. Kromě toho má tyto odborné zkoušky: V oddíle byl podrádcem od . . . . do . . . ., rádcem atd. Účastnil se prázdninových táborů r. . . . . v . . . ., . . . . dní. Oddíl opouští dnem . . . ., splniv v e š k e r é závazky. V dne . . . . Razítko, podpis vedoucího: Poznámka. U listu přestupního (viz níže) znění po dobné, toliko nadpis »Přestupní list* a doložka: »Proti přestoupení d o ...........oddílu v ............. není námitek.« II. Přestupuje-li přímo do jiného oddílu, odevzdá se jeho velký znak, průkazka a přihláška (záznam zů stane v oddíle) přímo vedoucímu oddílu, do nShož Skaut přestupuje. Přestoupení může nastati jen s pí semným svolením vedoucího (přestupní list). V pří padě neshody obou vedoucích saní býti přijat teprve tři měsíce po odchodu. »Přihláška« uloží se zatím v lístkovém seznamu okresu. III. Je-li z oddílu propuštěn (pro neslušné chování, porušení kázně atd.), nechť vrátí odznaky a průkaz ku. »Potvrzení« se mu nevydá. Jako Skaut smí býti přijat až za tři měsíce po propuštění. Proto odevzdá se jeho »přihláška« do lístkového seznamu okresu. 197
PřiMásí-li se propuštěný Skaut znovu do kterého koliv oddílu, vyžádá si nový vedoucí jeho »přihláš ku«. K propuštění je třeba rozhodnutí okresního zpravodaje. Vlčata a Šotkové, stávají-li se Skauty a Skautka mi, potřebují přestupní list jen tehdy, chtějí-li náležeti k jinému oddílu, než ke kterému byla přidělena jejich smečka (roj). Podobně v případě Skaut Rover. Vykonané skautské zkoušky se při přestupu v no vém oddíle uznávají bez povinného přezkoušení, jsouli řádně prokázány. Hodnosti podrádce, rádce a rádce oddílu ze starého oddílu neplatí, není-li vydáno nové pověření. Vyloučení ze Svazu. Pro závažné příčiny (hrubé porušení cti, poškození jména skautského atd.) nastává vyloučení ze Svazu. K tomu je třeba písemného souhlasu plnomocníka Svazu, okresního zpravodaje. Viz odvolání na str. Kdo byl vyloučen zpravodajem, nesmí, nebylo-li vyloučení právoplatně zrušeno, či odvoláno, přijat býti ve skautský celek nebo oddíl jiný. Činovníci. Jmenování oddílových vedoucích a zástupců pro vádí okresní zpravodaj, hodnost uděluje Svaz. Ostat ní činovníky jmenuje k příslušnému návrhu zpravo dajově Svaz (příp. zpravodaj Náčelnictva), který také vyhotoví jmenovací dekrety. Obory a obvody působ nosti (na př. určitý oddíl, kompetenci u zástupců zpravodaje, tajemníků, instruktorů a p.) přikáže pak příslušný zpravodaj. Platnost všech jmenovacích de kretů Náčelnictva je podmíněna obnovovanou regi stračí ve Svazu (t. j. činovnickou průkazkou & plat nou roční známkou). Odstupuje-li činovník, nebo vstupuje-li k činnosti v jiném zpravodajském obvodě, budiž pokládáno toto jmenování za nové. Dřívější jmenovací dekret buď vrácen Svazu (zpravodaji Náčelnictva) zpravodajem, z jehož obvodu odchází. Svaz dřívější dekret zruší a vydá jiný pro nové působiště. Činovník může požá198
dati, aby mu byl zrušený (anulovaný) dekret Svazem vrácen. Přestoupení činovníka z oddílu do oddílu vyžaduje rozhodnutí okresního zpravodaje, po případě vzájem né dohody obou okresních zpravodajů. Jinak rozho duje župní zpravodaj. Vyloučení kteréhokoliv činovníka (kromě vedou cího a zástupce) provádí Svaz k návrhu zpravodajů, nebo vyžádav si jejich vyjádření. Než rozhodnutí o tom dojde, mají dovolenou. Za vyloučeného činovníka hleď zpravodaj co nej rychleji získati náhradu a postarati se o nové jme nování. V případech zvláště nutných může zpravodaj vyloučiti příslušníka jiného obvodu, dlí-li v jeho úze mí odděleně od své skautské jednotky. Vyloučení toto činí na svou odpovědnost a neprodleně podá o tomto rozhodnutí svém zprávu příslušnému zpravodaji Svazu. Odnětí hodnosti (suspense). Má-li kdo býti zbaven hodnosti, aniž by byl nucen opustiti organisaci, je nutno vyžádati si rozhodnutí od té instance, která by v podobném případě rozhodo vala, kdyby šlo o vyloučení. Oddíly
(smečky a jiné jednotky).
Nově se hlásící nebo vzniknuvší oddíl odevzdá »při hlášku nového oddílu« okresnímu zpravodaji, který ji potvrdí a zašle Svazu. Zároveň se provede obvyklá registrace. U oddílů přestupujících z cizí organisace buďtež zjištěny příčiny odchodu. Oddíl zanikne: a) samočinně, jestliže neobnoví regi strace u Svazu počátkem roku; b) byl-li zpravodajem zrušen (pro nečinnost, malý počet); c) byl-li zpravodajem rozpuštěn (pro hrubé kázeň ské přestupky). Okresní zpravodaj v případě a) vyčerpá předem všechna opatření, než k zániku oddílu přivolí, b) určí 199
dříve oddílu — je-li ještě naděje — čekací lhůtu; v případě c) si vyžádá předchozí souhlas Svazu. O majetku zaniknuvších oddílů viz str. 16. Zánik příslušnosti k oddílu (smečce atd). Příslušníkem oddílu přestává býti: a) kdo řádně ohlásil své vystoupení s vědomím ro dičů, splniv závazky k oddílu (případ I., str. 196-7). Ghce-li však vystoupením ujiti vyšetřování nebo trestu, jemuž by jinak byl podroben, postupuje se jako v případu III., str. 197); b) kdo se neúčastnil 4 podniků za sebou bez váž ného důvodu nebo bez omluvy a byl vůdcem vyškrt nut. Postup podobný jako u toho, c) kdo byl vyloučen (případ III., str. 197). Závazky při odchodu z oddílu: zapraví dlužné po platky, odevzdá svěřený mu majetek, vrátí legiti maci a velký znak. Odvolání, str. 201. Služební cesta. Dopisování. Služební (instanční) cesta budiž dodržována ve všech oborech a v obou směrech. Předepsaný postup: Skaut, družina (rádce), oddíl (vůdce), okres (okresní zpravodaj), župa (župní zpravodaj), země (zemský ná čelník), Svaz (zpravodaj Náčelnictva, Náčelnicívo, Valný sjezd Svazu). Oddíly obracejí se v záležitostech, spadajících do pravomoci okresního zpravodaje, přímo na něho, ve věcech technických na sborového vůdce. V uvedené stupnici řadí se župní výbor skautský pod župu, okresní výbor a Místní sdružení pod okres a pod. Je-li v naléhavých a důležitých případech nutno vypustiti některou instanci, je předpisu vyhověno, zašle-li se zároveň mezilehlým instancím spěšná pí semnost v opise. Způsob ten je dovolen také při stíž nostech, avšak s vynecháním toliko jediné instance. Objednávky v prodejně a záležitosti časopisů Svazu 200
jdou přímo, registrace z oddílu jen přes okresního zpravodaje. Rozkazy a zákazy buďte podle možnosti dávány vždy služební cestou. Zpravodaj nedává, není-li to nutno, rozkazu ani zákazu jednotlivému Skautu, nýbrž uloží veliteli (vedoucímu, zástupci), aby dal rozkaz sám. Uzná-li však za nutno přímo naříditi či zakázati, pak lze sice dodatečně si stěžovati, nelze však poslušnosti odepříti. Přípisy nechť znějí vždy na činovníka (výbor), jenž je k jeho vyřízení oprávněn. Písemnosti, určené ústředí, adresují se Svazu Junáků Skautů, kde se při dělují příslušným referentům nebo zařaďují do pro gramu schůzí. Předmětem dotazů nebuďtež věci obsažené ve daných příručkách nebo rozkazech a dopisování diž přesné a co nejstručnější. V zájmu rychlého řízení je doporučitelno psáti každou záležitost zvláštní papír.
vy bu vy na
Odvolání. Proti jakémukoliv rozhodnutí lze si stěžovati do 14 dnů instanci vyšší (str. 200). Rozhodnutí nabývá však platnosti, jakmile bylo vysloveno nebo vyhlá šeno a případné podání stížnosti nemá účinku od kladného. Jen tehdy přestala by platnost rozhodnutí, kdyby bylo zrušeno instancí vyšší, anebo po čase, kdyby ten, kdo nařízení vydal, zjistil změněné okol nosti nebo naději v polepšení a sám by zrušil své původní rozhodnutí. Odvolání k třetí instanci: Z roz hodnutí okresního zpravodaje mohou si Skauti stěžo vati do 8 dnů župnímu zpravodaji, činovníci a místní sdružení z rozhodnutí župního zpravodaje do 8 dnů Náčelnictvu. Námitky proti vydaným rozkazům jsou přípustný až po provedení, vyjma případy, kde by provedením rozkazu mohlo vzniknouti nebezpečí nebo kde by vznikla vážná škoda, kteréž okolnosti nebyly nařizu jícímu známy. 201
Neúplnost organisační sítě. Tam, kde místní sdružení není dosud ustaveno, vy konává sám okresní zpravodaj úkoly, jež organisačními řády jsou přiděleny tomuto sdružení. Uprázdní-li se místo činovníka z jakýchkoliv dů vodů trvale nebo dočasně nebo není-li ještě obsazeno, vykonává jeho povinnosti zástupce (hodností), není-li ho, tedy činovník hodností nejblíže vyšší neb osoba jím ustanovená, až do nového jmenování. Záhlaví. Není dovoleno dávati listovním papírům a obál kám nižších organisačních celků a jednotek nápadné záhlaví Svaz Skautů KČS a pod tím drobně 54. oddíl v X. Hlavní je název jednotky a způsob organisování budiž podřaděn. Vzor na listovní papír na str. 203; vzor na obálku: 15. ODDÍL Svazu Junáku Skautů JAROMĚft,
Text záhlaví pro zpravodaje, jako u razítek.
Hradecká 8. Rozměr papíru kancelářský (33 X 21 cm) nebo jeho zlomky. Razítka. Pro razítka oddílů, jiných organisačních jednotek a čelných činovníků je předepsán jednotný tvar. Ra zítka obstará prodejna Svazu. Příklady na str. 203. Zastupování. Skautský celek zastupuje a zaň odpovídá činovník jeho vedením pověřený. Ten zaň pravoplatně i pode pisuje a ručí za případné zneužití razítka. Může pro určité obory administrativní působnosti zplnomocniti kteréhokoliv ze svých podřízených, aby zaň po depisoval, čímž ovšem se nezbavuje odpovědnosti. 202
Písemnost, již činovník podepisuje, musí býti opa třena datem. Užívati snímkového podpisu lze jen v běžných formálních případech, pokud jsou ryze organisaění. Razítko snímkového podpisu budiž chrá něno před zneužitím, za něž v každém případě je od pověden majitel. Žádosti k úřadům. Na okresní úřad (politický) se mohou jednotky a jednotlivci obraceti toliko pro střednictvím nebo s vědomím okresního zpravodaje, na zemský prostřednictvím župního zpravodaje s vě domím zemského náčelníka a na ministerstva jedině pomocí Svazu. Totéž platí pro styk s jinými úřady (železničními, policejními, vojenskými atd.), té které stolice. Zkratky. Pro názvy hodností, organisačních celků atd., často užívané, zavedeny zkratky. Zkratky hodností buďtež psány před jménem. Nejdůležitější: ČIN DO, DOS HS HSVS in J LOS LŠ mnč ná5 Náč OS oz podr rc rco RS sbv S SJSRČS 5 204
člen Náčelnictva, Dívčí odbor Syazu, Hlavní stan, Hlavní stan Vodních Skautů, instruktor, junačky, lyžařský odbor Svazu, Lesní škola, místonáčelník, náčelník, Náčelnictvo, Oldskauti, okresní zpravodaj, podrádce, rádce, rádce oddílu, Rover, sborový vůdce, Skaut, Skautka, Svaz Junáků Skautů RČS, Šotci,
taj Tb ÚLŠ ÚR V ved vce VS vv ZOiZ
zpr N zást zžz žz
tajemník, Táborníci, Ústředí Lesní Školy, Ústřední rada, Vlčata, vedoucí, vůdce, Vodní Skauti, Výkonný výbor, zástupce okr. zpravodaje, zpravodaj Náěelnictva, zástupce, zástupce župního zpravodaje, ¿upni zpravodaj.
Činovníci nabývají v organizaci hodnosti pře vážně jmenováním, nikoliv volbou; je tedy nevhodno psáti snad před názvem hodnosti spolkovou zkratku »t. č.«. Oběžníky. Úřední oznámení, rozkazy a nová ustanovení organisaění, jakož i běžné pokyny sdělují se činovníkům a jednotkám zvláštními oběžníky Svazu nebo se vy hlásí v úředním listu Náěelnictva (časopis »Vůdce«). Podobně župy, okresy, místní sdružení atp. vydá vají své rozkazy pravidelně nebo podle potřeby. Exemplář zaslati jest Svazu. Zbraně, Skautům (Roverům atd.) není dovoleno nositi střelné a jiné zbraně na skautské podniky ani v tom případě, když mají zbraň a zbrojní pas s vědomím rodičů. K podnikům, kde je toho třeba, vezme zbraň vedoucí. Kde by bylo třeba opatření jiných, mohou se státi s vědomím zpravodaje, jěnž podá o tom ihned zprávu Svazu. Kouření — lihoviny, Příslušníkům Svazu do 18 let věku zapovídá se kouřiti a požívati lihoviny. 205
Činovníci a starší Skauti nečiní tak v kroji před veřejností. Společné podniky. Akademie. Společné podniky hochů a dívek (schůze, vycházky, tábory) v rámci organisace se zásadně nepřipouštějí. Programy skautských akademií a večírků mají býti schváleny okr. zpravodajem, případně povoleny míst ním sdružením. Taneční zábavy pořádané skautskými chlapeckými oddíly společně s dívčími se zakazují. Politika, divadlo, uzavřené území. Příslušníkům Svazu v kroji nebo korporativně s odznaky není dovoleno vystupovati na projevech politických. Podobně nemohou vystupovati na diva delním jevišti, nejde-li o vlastní podnik skautský. Zpravodajové mohou prohlásiti určitá území za uza vřená pro Skauty v kroji, uznají-li, že by jinak byla ohrožena dobrá pověst nebo že by utrpěly výchovné cíle skautského hnutí (na př. území zamořené t. zv. divokými skauty). Tábory. Místo k táboření náleží tomu, kdo si dříve získal svolení majitele pozemku. 2ádají-li dva oddíly o po volení tábořiti na témž místě, je přiznáno tomu, kdo dříve podal Svazu přihlášku prázdninového tábora. Kde není svolení třeba, patří tábořiště tomu, kdo je dříve obsadil. Avšak jakmile je opuštěno, může býti obsazeno jinými. Přepadati tábor, krásti vlajky a pod. se zakazuje. Povinné odebírání skautských časopisů a příruček. Oddíl je povinen odebírati nejméně tři čísla »Skau ta-Junáka« a dvě čísla »Vůdce«. Ostatní činovníci jsou povinni odebírati jedno číslo »Vůdce«. Činovní kům se doporučuje odebírati knihy a spisy, vydávané nákladem Svazu. 206
Hlášení. P í s e m n á . Jsou-li družiny, oddíly a jiné skautské jednotky v cizím zpravodajském obvodě déle než dva dni, nechť ohlásí předem svůj pobyt ústně nebo pí semně župním a okresním zpravodajům. Oddíly jsou povinny hlásiti Svazu místo, počet účastníků, dobu a vedoucího svého prázdninového tábora. Oddíly mají ohlašovati předem svému okresnímu zpravodaji a sborovému vůdci klubovnu, den a ho dinu schůze, jakož i podrobnosti všech podniků. Dobu a místo schůzí lze ohlásiti jednou trvale a oznamovati dodatečně jen změny. Ú s t n ě . Při návštěvách protektora a představe ných vyšších činovníků u skautských jednotek a celků, ohlásí se velitel skupiny, případně i vysvětlí, co se právě provádí. Podobně při veřejných vystou peních, na srazu větších skupin atp. ohlásí se jed notky docházející a odcházející nejvyššímu přítom nému činovníkovi nebo veliteli slavnosti. Cestování za hranice. Doporučující listy pro skautské cesty za hranice vydá zahraniční zpravodaj příslušníkům Svazu, kteří vyhovují předepsaným podmínkám Mezinárodní organisace skautské. Osobám, které se nemohou prokázati dostatečnými peněžními prostředky k zahra niční cestě, se osvědčení vůbec nevydávají. O užívání skautského kroje za hranicemi podá zprávu případ od případu zahraniční odbor Svazu. Administrativní práce v oddíle. Z administrativního vedení oddílu odpovídá vždy vedoucí. Z počátku vede tyto práce sám, teprve asi rok po založení oddílu svěřuje některé obory starším a spolehlivým Skautům, Roverům nebo odd. tajem níkovi. Písemnosti rozřaďujeme do zvláštních obálek, rozměru asi půlarchového. 207
K m e n o v á k n i h a oddílu sestaví se z přihlášek Skautů do organisace a postupně se doplňuje (zkouš ky, jmenování, vystoupení a p.). O p o s t u p u z k o u š e k skautských vede se zvláštní záznam. Na dokončení zkoušky druhotřídní, prvotřídní, odborné a za tři orlí péra se vyhotoví zvláštní průkaz. Výroční statistické výkazy předloží se okresnímu zpravodaji každoročně do konce ledna. Táž lhůta platí pro každoroční r e g i s t r a c i všech Skautů v oddíle u kanceláře Svazu. Při registraci nováčků mezi rokem nutno postupovati podobně jako počát kem roku. Tábor prázdninový (místo, doba, počet účastníků) budiž písemně hlášen zpravodaji a Svazu. Má-li oddíl četnou korespondenci, zapisuje spisy došlé i vyřízení a výlohy za poštovné uvádí koncem měsíce do knihy pokladní. Každý oddíl je povinen vésti seznam oddílového majetku ( i n v e n t á ř ) s těmito podrobnostmi: před zís Číslo ozna čení mět cena káno
poško zení
opra od vy pisy
po zn ám ka
Má-li knihovnu, podobný seznam knihovní. Z cel kové hodnoty srážíme každoročně 20% (odpis ve vý ročním popisu jmění). Kromě toho povinná e v i d e n c e propůjčených v e l k ý c h z n a k ů Svazu. Oddílová činnost zaznamenává se stručně v z á p i sové knize podniků. P o k l a d n í v e d e n í . Oddíl může vybírati malé příspěvky od svých příslušníků. Účetní knihy a do klady mohou být požadovány zpravodajem nebo Sva zem. Má-li oddíl majetek, buď řádně zajištěn. I nejmenší skautský oddíl musí vésti p o k l a d n í k n i h u , alespoň tak, jak podáno na tomto příkladě: 208
I Číslo do| kladu
Da tum 1920 6./I. 8./I.
1 2
10./I.
3
Předmět
P říjem
Vydání
ftisté jm ěn í
K h K h K h
Pokl. hotovost z r. 1929 65 Výnos zábav, večírku . 110 — 175 — Knihy pro knihovnu od dílu ......................... 15 — 160 Za 20 legitimací á 4’50 90 — 70 Příspěvky za leden ode všech mimo Bártu. . 89 — 19 Příspěvek Míst. sdružení k nákupu řemesl. nářadí 161 — 250 — Barta (přisp, za leden) 1— Od skautů za 20 legit.. 90 — Dar pana N. N. pro chu 361 — dé oddílu................... 20 — Nástroje pro dílnu (dle účtu fy V. J. Rott.) . 19650 16550 Poštovné v lednu . . . 8 — 157 50 —
99
—
—
12./I.
4
17./I. 99
24./1. 31./I.
5 6
Každý příjem a každé vydání zapisuje s© jako zvláštní položka do pokladní knihy. Příslušná částka se ihned přičte, po případě odečte, takže poslední sloupec stále vykazuje pokladní hotovost. Za každou částku vydanou chová pokladník po tvrzený (saldovaný) účet jako d o k l a d . Na účtu připojí svůj podpis Skaut nebo vedoucí, který účet platil. Jako doklad uschováme také přípisy o věno vání, darovací listiny, o něž vždy požádáme, ať jde o dar peněžitý nebo jiný,*) atd. Všechny doklady o vydání i příjmech pokladník označí běžnými čísly (viz druhý sloupec) a uschová je trvale. Vedoucí kontroluje pokladní knihu i hotovost nej méně jednou v měsíci a potvrzuje to svým podpisem v pokladní knize. Oddíl početnější může založiti pokladní knihu do konalejšího způsobu účetního a pro jednotlivé své příslušníky i jiné věřitele nebo dlužníky vésti zvláštní k n i h u č l e n s k o u (osobní účty). Oddíl můžeukládati hotovost na vkladní knížku spořitelní (vinkulo*) Postačí také zápis na př. v inventární knize dárcem podepsaný. A. B. Svojsík: Orearaisace. — 14.
209
vanou), nebo se přihlásiti prostřednictvím Svazu k Poštovnímu úřadu šekovému. Z á v a z k y oddílu větší než Kč 200-— potřebují předchozího svolení okresního zpravodaje, přesahují-li Kč 1000*— povolení Svazu. K 31. prosinci každého roku a vždy, kdykoliv tře ba, sestaví se p o p i s j m ě n í oddílu a zapíše do kni hy pokladní pod poslední účetně uzavřené sloupce. Příklad: Popis jmění 7. roje Šotků Svazu Junáků Skautů v Bílé ke dni 31. 12. 1929. Aktiva: 1 Pokladní h otovost.................................. 2 Vkladní knížka Bilské spořit, č. A. 122 . 3 Inventář a knihovna dle seznamů (20% odep.) .................................................. 4 Zásoba sk. o d zn a k ů ............................... 5 Nezaplacené přisp, podle knihy cl. . . . 6 Pohledávky dle seznamu ...................... 7 Topivo v klubovně ...............................
114*80 527 60 620 — 16*— 116-— 8'— 4*— 1406*40
Pasiva: 1 2 3 4 5
Půjčka na zařízení k lu b ov n y ............... Nezaplacené n á jem n é ............................ Neplacené účty dle seznamu ................ Přeplatky dle knihy č le n s k é ................ Dlužné za elektr. p r o u d ......................... Rekapitulace: A k tiv a ..................................................... Ryzí jm ěn í...............................................
200 — 110*— 3620 12 — 5— 363*20 1406*40 3K3-20 1043 20
V Bílé dne 2. ledna 1930. Pokladní: J. Mechová. Revisi podrobeno! 8.1. 30. o. z. Růžek. 210
V edoucí roje: A. Tichá.
Pří z m ě n ě v e v e d e n í oddílu provede se také popis jmění a podepíší jej vedoucí nový i odstupující. T á b o r účtujeme zcela odděleně ve zvláštní knize Drobná denní vydání zapisujeme do zvláštní knížky, kde obchodník nebo Skaut potvrdí denní nákup. Po skončení tábora sestavíme vyúčtování, jež s poklad ními doklady na všechna vydání nabídneme rodičům účastníků k prohlédnutí. Příklad: Vyúčtování tábora 10. oddílu Svazu Junáků Skautů v Brně. Suchá, 1.—30. 7. 1929. Příjmy: 1. 2. 3.
Vklady za 20 účastníků po Kč 300*— . . Příspěvky návštěv dle dokladů............. Za prodané d ř í v í ................................... C elk em ............................................
Kč 60p0 400 200 6600
h — —
—
Vydání: 1. Táborový inventář dle dokladů . . . . Doprava drahou tam, 50% sleva . . . . ............ Doprava povozem do tábora Dříví na stavbu tábora ...................... Strava dle odběrní knížky...................... Doprava povozem z tá b o r a ................... Doprava drahou zpět, 50% sleva . . . C elk em ............................................
2. 3. 4. 5. 6. 7.
132 403 50 500 4760 50 403 6298
20 — — —
— — — 20
Rekapitulace: Příjm y...................................................... Vydání .................................................. Přebytek.................................................. Vrací se tudíž jednotlivci................
_
6600 6298 30J
20 80
15
90
V Brně dne 31. července 1929. Vůdce oddílu a tábora: Jan Ježda. Při proměnném počtu účastníků a různé délce po bytu zavedeme výkazy pro jednotlivce. Pokladní knihy předloží oddíl k r e v i s i okresní 14*
211
mu zpravodaji do 30 dnů po konci roku nebo po skončení tábora. Jízdné a ostatní společné položky při výletech se vyúčtují ihned a úplně samostatně; v případech slo žitějších se vyúčtování vyvěsí nebo Skautům jinak ohlásí. Pro účetní zjednodušení může oddíl požadovati od nových Skautů drobné poplatky za registraci, tisko pisy a odznaky nejednou jako z á p i s n é . Je doporučitelno vydávati Skautům na učiněné platy jednoduché s t v r z e n k y . * Administrativní činnost r á d c e omezuje se na d r u ž i n o v é z á z n a m y , zápisy to o stavu dru žiny ve zvláštním sešitě, příspěvcích a poplatcích, 0 účasti a o rozpůjčené výstroji oddílové.*) Pak d r už i n o v ý d e n í k , příp. i b l o k s t v r z e n e k na při jaté poplatky. Kromě rádců mohou býti vedoucímu nápomocni 1jiní Skauti, zejména t a j e m n í k o d d í l o v ý (u po četnějšího oddílu), který zapisuje schůze oddílové rady, vyřizuje korespondenci, vede v evidenci osobní údaje o Skautech (kmenová kniha), a pečuje o archiv a příp. i svědomitý p o k l a d n í k . Vůdce je kontro luje aspoň jednou měsíčně. Má-li oddíl knihovnu, spravuje ji k n i h o v n í k , o majetek ostatní pečuje pak h o s p o d á ř s k ý s p r á v c e ; oba propůjčují věci Skautům a vedou o tom záznamy (na př. výpůjční lístky). Klubovnu mívá na starosti klubovní správce.
*) Organisace Svazu uznává majetek oddílový, ni koliv družinový. Koupí-li si něco družina z vlastních pro středků, stává se to majetkem oddílu, jenž jí to pone chává v užívání. 212
USTANOVENÍ VÝKONNÁ. Pozdravy. 1. Plný pozdrav. Skauti i činovníci, mají-li klobouk na hlavě, pozdravují (salutují) pravicí, se třemi prsty vzty čenými (což připomíná tři body skaut ského slibu a zásadu, že silnější chrání slabšího; obr. vedle). 2. Pozdravy s tyčí. Nese-li tyč, Skaut pozdravuje v postoji i na pochodu le vicí, jak naznačeno obrázky. 3. Malý (nebo tajný) pozdrav. Nemá-li hlavu pokrytu, zdraví rychlým zvednu tím ruky do výše ramene. Ruka při slibu 4. Jsou-li obě ruce zaměstnány, pozdraa pozdravu, ví Skaut úsečným obratem hlavy i očí vpravo nebo vlevo, jak je toho třeba, Jede-li na kole, pozdraví týmž způsobem.
Plný pozdrav.
Pozdravy s tyčí.
5. V nástupu nebo v útvaru pochodovém pozdra vuje jen velitel jednotky. 6. Pozdravy smuteční viz níže. 7. Skauti zdraví vynikající zasloužilé osobnosti, jako spisovatele, státníky a pod. 213
8. Velký pozdrav. Při zvláštních slav nostech, presidenta republiky a pod., zdraví Skauti velkým pozdravem: klo bouk na tyči, držené svisle vzhůru. Provede se takto: na povel »velký po zdrav« postaví Skaut tyč svisle před sebe a na hoření konec nasadí klobouk, na dal ší povel »vzdejte čest«, vztyčí tyč, jak na obr. naznačeno. 9. Činovníci i Skauti pozdravují státní vlaj ku, je-li nesena organisovaným tělesem, po dobně i vojenské pra pory, nejsou-li zakryty. 10. Je-li hrána národ ní hymna (vlastní nebo mocnosti spřátelené), stojí jednotliví činovníci a nezařadění Skauti v Velký a malý pozdrav. pozoru a zdraví podle cl. 1, 2 nebo 3. 11. Na místech, kde by vznikala často povinnost opětovného pozdravu (na slavnostech, velkých propa gačních táborech a pod.) pozdravuje se jen při prv ním setkání. 12. Skauti celého světa podávají si levou ruku. Smutek. Oficielní smutek pro Skauty a činovníky v kro ji je 7 cm široká stuha z černého krepu na levé paži nad loktem přes od znaky. Je-li nesena vlaj ka, když oddíl truchlí, je hrot její zahalen černým krepem. Držení tyče při pohřbu jest znázorněno obrázky. 214
Bezpečnostní opatření při koupání a veslování. Koupání se děje jen se svolením a za dozoru ve doucího. Na vycházkách použijme veřejných míst, ke koupání určených. Není-li takového, volme místo, kde není vírů a kde neproudí příliš voda. S dobrými plavci vyzkoušíme místo, není-li tam prohlubní; ko líky nebo spolehlivými hochy vyznačíme, kam až je bezpečno. Nenajdeme-li místa vhodného, upustíme od koupání vůbec. Je-li účastníků větší počet, rozdělíme je na dvě nebo tři skupiny a koupe se skupina po skupině. Hlídka dvou nebo tří nejlepších plavců sleduje po dle okolností se břehu nebo na loďce koupající se, připravena přispěti v nebezpečí. Hlídka koupe se te prve, když všichni ostatní opustili vodu. Koupajícím se připomene, aby ihned zavolali o pomoc, kdyby po stiženi byli křečí, slabostí nebo jinou nehodou, aby však nikdy nevolali pro žert. Cvičení v e v e s l o v á n í , her na loďkách a pod. smějí se zúčastniti jen plavci, kteří prokázali, že do vedou skočiti do vody a uplavati bezpečně nejméně 50 m i v šatech. Viz též str. 118. Účast při podnicích národních a dobročinných* Výpomoc Skautů a Skautek při podnicích pořáda ných na prospěch účelů národních a lidumilných je dovolena pouze, svolí-li zpravodaj. Budiž postaráno vždy o náležitý dozor vedoucích. Účast na pouličních sbírkách k těmto účelům dovoluje se výhradně Skau tům a to jen v případech skutečně velmi naléhavých. Žádosti o účast Skautů při sbírkách a slavnostech pořádaných k účelům národním a dobročinným, buďtež podány okresnímu (župnímu) zpravodaji nejméně 14 dní předem. Jde-li o peníze nebo cenné předměty nekontrolované, nebo kde není náležitá kontrola mož ná, budiž účast Skautů bezpodmínečně odřeknuta. Je však povinností Skautů, aby ihned konali služ bu, jde-li o živelní pohromy, požár, paniku, neštěstí a pod. Vedení ujme se tu činovník nebo Skaut hod ností nejvyšší nebo nejstarší. 215
Oslovování. Skauti mezi sebou si tykají, podobně činovníci. Skauti se Skautkami z poměru spolkového si nety kají. Starším hochům na zkoušku a nováčkům činov níci do slibu vykají, po slibu tykají. Oslovu je-li nižší vyššího, má užiti i hodnosti. Významného oslovení »bratře« nebudiž zneužíváno; nikdy se neklade tam, kde lze užiti slova »Skaut«. Jinak záleží na činovní cích skautských jednotek a celků, jak si v tomto ohle du upraví svůj poměr k hochům. Sliby. Slib Vlčat. Nová Vlčata, jež mají skládati slib, stojí v řadě uprostřed slavnostního kruhu. Jejich čapky leží u nohou vůdcových, který volá; stoje před hochy, jednoho po druhém a táže se: »Znáš zákon vlčí smečky, pozdrav a znamení f« Vlče: »Ano, znám.« Vůdce: »Jak zní zákon smečky?« Vlče: »Zákon smečky zní: Vlče se podvoluje vždy starému Vlku; Vlče se nepodvoluje nikdy sobě.« Vůdce: »Jsi odhodlán vykonati slavnostní slib Vlčat?« Vlče: »Slibuji jednati, jak dovedu nejlépe: abych byl dobrým synkem své vlasti a poslušným Vlčkem zákonů smečky; abych každý den prokázal někomu dobrý skutek.« Zatím, co slibující Vlče pronáší tato slova, stojí všichni v pozoru, zdravíce pozdravem Vlčat. Vůdce: »Věřím, že zachováš svůj slib. Jsi Vlčetem a vstupuješ ve svazek Světového bratrstva hochů.« Vůdce nasadí Vlčeti čapku s odznakem, a připne mu znak Svazu. Po té si podají levé ruce. Vlče po zdraví vůdce, obrátí se ke smečce a zůstane chvíli v pozoru, zatím co smečka opětuje jeho pozdrav. Pak odejde ke své šestce. Když všichni, kdo měli složití slib, tak učinili, promluví vůdce o významu dne. Slavnostní obřad končí hymnami. Před rozchodem možno také provést velké vytí. 216
Slib Skautů. Vhodnou příležitostí ke skládání slibu je skautská slavnost, výlet na význačné historické místo, tábo rový oheň a p. Místo se předem vhodně připraví: balvan nebo pa řez se upraví na způsob nízkého stolku, přehodí se pokrývkou a ozdobí sňatými vlajkami. Na ně se po loží rozevřené knihy: Základy junáctví a Dějiny ná roda českého,1) otevřené u význačných míst, na př. u skautského zákona, u doby Husovy, žižkovy, Ji říkovy. Když je vše připraveno, vejde vůdce a pozdraví: »Buďte připraveni, nazdar!« Všichni odpoví: »Zdar!« Jeho zástupce jde mu vstříc a pozdraviv, podá mu ruku se slovy: »Bratře vůdce, přivádím ti tyto no váčky, aby složili slib. Máme je rádi, konali dobře své povinnosti a dovolíš-li, budou našimi bratry.« Na to vůdce: »Děkuji ti, svoluji, aby složili slib. K nováčkům: »Ptám se vás, přátelé, a povězte před celým oddílem, rozhodli jste se složiti slib sami, do brovolně?« Hoši jeden po druhém: »Dobrovolně.« Vůdce: »Bratři Skauti, uvítejte nové Skauty naší skautskou hymnou!« Po zapění první a poslední slo ky následuje proslov vůdcův, v němž stručně nastíní pojem cti, význam slibu, jak jej plniti, připomene skautský zákon a jak podle něho žiti. Potom jde k prvnímu nováčkovi a ptá se ho: »Víte, co znamená slíbiti na svou čest?« Hoch: »Ano, to znamená, že slibuji při tom, co člo věku nejdražší.« Nebo: »Nesmí mi býti nic příliš těž ké, bych svědomitě plnil, co jsem slíbil« a pod. Vůdce: »Pojďte složiti slib!« Jde s ním pak ke kni hám a dívá se mu do tváře. Nováček zvedne pravou ruku jako k pozdravu a s třemi prsty napjatými a zpaměti říká: »Slibuji na svou čest, jak dovedu nejlépe: (položí ruku na Ději *) Místo Základů junáctví možno použiti Záklndů skantingu nebo Organisace a místo Palackého Dějin státní vlajky. 217
ny) milovati vlast svou republiku Československou a sloužiti jí věrně v každé době; (položí ruku na Zá klady) plniti povinnosti vlastní a zachovávati zá kony skautské; (položí ruku na vlajku) duší i tělem býti hotov pomáhati bližním.« Po celou dobu, co nováček slibuje, stojí družiny v pozoru a zdraví; stejně i ostatní Skauti a činovníci kromě vůdce, který přijímá slib. Když nováček dopoví slib, podá mu vůdce ruku se slovy: »Jsi přijat.« Odvede ho stranou a jde k dal šímu, až jsou všichni hotovi. Pak určí je do družin a krátkým proslovem odevzdá rádcům. Ti po řadě uve dou hochy do své družiny; připomenou její jméno, význačné vlastnosti družinového symbolu a p. Hoši podávají si ruce se slovy: »Vítej! Buď připraven! Nazdar!« a pod. Vůdce připomene pak význam slavnosti, přejde na skautské plnění lásky k vlasti. Nato se zpívají ná rodní hymny. Vhodno-li, při větším počtu zúčastně ných oddílů, skončí slavnost přehlídkou, vykonanou sborovým vůdcem nebo zpravodajem. Jiný vzor skautského slibu v přírodě. Slib Skauta děje se takto: Oddíl postaví se do pro dlouženého půlkruhu ve tvaru podkovy, s vůdcem a zástupcem u otevřené části. Družinové vlajky na konci podkovy, ostatní tyče se odloží. Rádce s nováč kem stojí proti vůdci v podkově. Na pokyn vůdcův: »Družino X, ke slibu!« vykročí rádce s nováčkem, za staví 3 kroky před vůdcem a oba pozdraví (plným pozdravem). Rádce: »Bratře vůdce, přivádím nováčka, který byl přijat do oddílu a chce složití skautský slib.« Vůdce: »Víte, co znamená slíbiti na svoji čest?« Nováček: »Ano, znamená to slibovati při tom, co je mi nejdražší« (nebo pod.). V.: »Znáte zákon Skautů?« N.; »Ano, znám.« V.: »Mohu vám důvěřovati na vaši čest, že budete milovati vlast svou ... atd---- pomáhati bližním?« 218
N.: (zdraví plně a s ním celý oddíl): »Slibuji na o o svou čest, ják dovedu nej o o lépe, milovati vlast svou, o o republiku Československou a sloužiti jí věrně v každé o o době, o .. o plniti povinnosti vlast o nr o ní a zachovávati zákony zv skautské, duší a tělem býti hotov pomáhati bližním.« o nr o
V.: »Důvěřuji vám, že dodržíte tento slib, že budete podle něho mysliti a jednati vždy ke cti . .. ého od dílu a své družiny« (podá mu levou ruku). »J s i při jat do Svazu Junáků Skautů a tím do světového bratrstva hochů.« Zástupce připne pak nováčkovi (jenž při tom zdra ví plně, jako celý oddíl, velký znak, rádce družinové barvy. Rádce a nováček poté pozdraví a obrátí se. Na pokyn vůdcův: »Ke své družině!« vrátí se zpět, Skaut podá ruku po řadě všem Skautům své družiny a oddíl jej uvítá skautským pokřikem. Vlajky oddílové a větších celků (sborové, župní a p.) jsou obdélníkové, rozměru 60 X 40 cm. Žerď může býti ozdobná, zakončena kovovou nebo vyřezávanou hlavicí. Líc vlajky je bílý s červeným a modrým vy šíváním. Uprostřed velké číslo oddílu (sboru), pod ním městský znak sídla jednotky v náležitých barvách; široký lem z plaménků červených a modrých. Rub vlajky je zelený se žlutým okrajem, žlutým velkým znakem Svazu uprostřed a žlutě vyšitým názvem jednotky. Družinová vlajka. Družinová vlajka jest bílá, podoby gotického troj úhelníku a rozměrů, jak udává obrázek. *219
Plochu čtverce vyplňuje silueta neb obraz druži nového symbolu (zvířete), k tyči hledícího, v barvě černé, červené nebo v přirozených jeho barvách; u Skautek bývá obraz rostliny. Hudba. Troubení, hudba na pochodu a pod. buďtež dovo leny jen těm, kdo prokázali k tomu způsobilost. Ne hraje a netroubí po 21. hod., poblíž nemocnic a domů, kde bydlí těžce nemocný, ve vlacích a v lesích. Cvi čení v troubení konej se za městem na místech opu štěných.
Družinové symboly. 1. řada: kamzík, vlk, lev, veverka, bobr 2. „ sova, sob, ježek, tygr, zajíc 3. „ jelen, sova, tetřev, liška, havran 4. „ čáp, lasička, medvěd, zubr, liška 5. „ ledňáček, orel, racek, slavík, netopýr 6. „ čáp, datel, holub, vlaštovka, bažant 7. „ sokol, ledňáček, káně, straka, had.
UKAZATEL. Z k r a t k y : čin = činovníci, D = Skautky, J := Junačky, LŠ = Lesní škola, MS = Místní sdružení, odz — odznak, OS = Oldskauti, OSd = Oldskautky, RS = Roveři, S = Skauti, Sv = Svaz, st = stanovy, Š = Šotci, T = Táborníci, V = Vlčata, VS = Vodní Skauti, zk = zkouška. Absolvent LŠ 181. Administrativa oddílu 207. Akademie 206. Archeolog zkS 98. Astronomie zkD 115. Atlet zkS 109; - - Š 148; - - V 76. Botanika zk D 155; - - S 99. Bronzová lilie VS 120, 122. Bruslař zkS 111. Celky organisační 33. Cestování za hranice 207. Cvičební kroj OS 139; - - S 79; - - VS 120. Cyklistika zkD 156: - - S 111. Čakan 92 Čapka V *68; - VS 120, 121; - Š 145. Časopisy OS 139; - Sv 206. Čelní činovníci 62; - - odz 53, 54. Čestná rada D 23; - - MS 29; - - Sv 17. Česitné odznaky 44; — OS 143; - - VS 122. Čestné předsednictvo Sv 13, 17. Čestný člen MS 25; - - OS 135; - vůdce 64; - - odz 55; - výbor Sv 17. Činní členové MS 24; - - OS 135; - - Sv 11, 16. Činovnice 21; - kroj 52; - J 170; - OSd 176; - - odfc 178; - Š 145, 146. Činovníci 48; - dekret 198; jmenování 198; - kroj 50; - odz 52; - slib 50; - LŠ 181, 66; - - odz 55; - OS 139; - - odz 143; - registrace 57, 198; - RS 128; - - odz 43; - V 68; - - odz 43; - VS 117; - - kroj 121; - - odz 122; - T 180; - - odz 179; - způsobilost 48. Činovnický sbor 35. Ďinovník-čekatel 48; - - odz 91. 223
Číselný poměr čin. 17, 23. Člen Hlav. stanu VS 117; - Nác. 13, 62; - - odz 53, 54; - Ústř. rady 13;-----odz 54. Členky OSd 175. Členové LŠ 181; - OS 135; - MS 24; - Sv 11 n; - T 180. Členská kniha 209. Dekret jmenovací 57, 198. Denní příkaz 195. Deset let KOS odz 46. Diplom vůdc. 49; - uznání 44. Divadlo 206. Dívčí odbor 21; - - meiainár. 20. Divoký skauting 7, 183, 206. Dobročinné podniky, účast 215. Doklad pokladní 209. Domácí hospodářství zkD 156. Domovenka 42, 43; - čin. 52; - D 155; - J 174; - OS 142; - osám. S 38; - RS 131; - Š 149; - Vi 71. Dopisování 200, 208, Dopisující člen OS 135; - - Sv 15. Doporučující list 207. Dotazy 201. Dozorci účtů OS 133; - - MS 26; - - Sv 13; - - T 180. Druhotřídní D 152; - - odz 91; - J 171; - odz 131; - S 84; - - odz 91; - VS 119. Družina 37; - cvičná LŠ 182; - J 169, 170; - OS 137; * osa mělá 37; - OSd 177; - RS 127; - VS 116, 118, 119; - T 179. Družinová vlajka 219, 220. Družinové barvy D 154; - - S 89, 90; - - S osám. 38, 90. Družinový denník 212; - symbol 220, 221. Drvoštěp zkS 94. Džerzy RS 127; - V 68. Elektromechanika zkD 156. Elektrotechnik zkS 102. Esperantista zkS 99. Evidence odiborných zkoušek 93; - poraden 183; - vel. znaků 208. Finanční komise 32; - zřízení 208; - - VS 119. Fotografování zkD 156; - - S 102. Geologie zkD 156; - - S 99. Geometr zkS 100. Halenka činD 52. Hasičství zkD 157; - - S 96. Heslo skautské 195. Hlášení 207; - úrazu 186. 224
Hlavní stan 13, 32; - - VŠ 116; - zpravodajství 67. Hlídka osamělá 37; - OS 136; - VS 116; - T 179. Hodnosti čin 57- 65; - J 170; - OS 139; - OSd 176; - RS 128; - S 146; - V 169; - T 180. Hodnostní odz čin 52. Hoch na zkoušku 82, 196. Horník zkS 103. Horolezec zkS 111. Hospodářský odlbor 32. Houbař zkS 100. Hráč zk V 76. Hraničář 88; - odz 92., Hudba 220; - zk D 157; - - S 115. Hůl 78; - pozdravy 213; - RS 127. Hvězdář zkS 100. Hvězdy odz, 71;. - zkV 70; - - Š 147, 149. Hygiena zkD 157. Chov drůbeže zk D 158. Instalatér zkS 103. Inetanční cesta 200; - obvod 33. Instruktor LŠ 66; - - odz 55; - Rover 128; - - odz 131; - Skaut V 69; - župní 66; - - odz 55. Instruktorka-Junačka 170; - - odiz 174. Instruktorská škola 181. Inventář 208. Jamboree 20. Jednací řád Divě. odboru 21. Jednotky organisační 36; - - přefrled 40. Jméno = název. Jmenovací dekret čin 57, 198. Jmění MS 24; - popis 210; - OS 135; - OSd 177; - Sv 10. Jubilejní odz 46. Janáčky 169; - činnost 172. Kanoistika zkVS 124. Kapitán Hlav. stanu YS 117; - - - - odz 122; - VS 120; - - odz 122; - zdrav. 64; - - odz 55. Klempíř zkS 104. Kloboučnictví zkD 158. Klub OS 137; - OSd 177. Kmen RS 127. Kmenová kniha 208. Knihařství zkD 158; - - S 104. Knihovna Sv 32. Knihovník v oddíle 212. Komise finanční 32; - župní 48. Korespondence 200, 208. Košikárství zkD 158; - - S 104. A. B. Svojsík: Organisace. — 15.
225
Koupání 215. Kouření 205; - OS 136. Kovář zkS 104. Krajkářství zk D 159. Krej/čí zkS 105. Kroj čin 50; - - D 52; - - VS 121; - cvičební OS 139; - S 79; - - VS 120; - D 149; - J 170; - OS 139; - aSd 178; - ES 126; - S 77; - st 12; - T 180; - V 68; - VS 120. Kruh LŠ 181; - přáted D 22. Kuchař zkS 94. Kumulace 13. Laso vání zkS 112. Letectví zkS 112. Letní kroj D 150. Lesní škola 181; - - čin 55. 66; - - 1) 21;---- odz 182. Lihoviny 205. Listina J 173. Lodní mužstvo VS 119; - ustanovení 118. Lodník zkS 112. Lukostřelec zk S 113. Lví Skaut 88; - - od,z 92. Lyžař zkS 113. Lyžařský odbor 182. Majetek oddílu 212; - - rozQX odd. 200; - - st 16. Malířství zk I) 159; - - S 115; - pokojů zkS 105. Malý pozdrav 213u Meteorolog zkS 101. Mezinárodní -organ,isa.ce 20. Měřictví zkD 159. Mí stoná čel nik st 13; - od z 53, 54. Místostarosta st 13; - odz 54. Místní sdružení 36; - - st 23;-----Sv 15. Mládě V 69. ¡VIlékařství zk D 160. Motorový člun zkVS 125. Náčelní 13, 17, 21; - o*diz 54. Náoelnictvo 14, 33. Náčelník 1*3, 62; - odz 52, 53. Náhradník rádcův 81. Název MS 2Š; - oddílu 37; - okresu 34; - OS 132; - OSd 175; - Sv 9; - Sv silofv. S 18; - T 179; viz také: domo venka. Neúplnost ong. sítě 202. Nováček D 151; - J 170; - S 81; - - odz 91; - Š 146; - - odz 149; - VS 119; - - odiz 122. Oběžníky 205. Obuvnictví zkD 160; - - S 105. 226
Obvod zpravodajský 33; - MS 15, 23. Oddíl 36; - cvičný LŠ 182; - J 169; - nový 199; - st Sv 116; - VS 119; - T 179. Oddílová kniha J 174; - rada 64; - - J 169. Oddíloví činovníci 62; - - odz 55. Oddílový výbor 37. Odborné zkoušky čin 56; - - D 155; - - J. I. tř. 172; - - RS 131; - - S 93; - - Š 148; - - V 72; - - VS 123. Odbory Hlav. stanu 32; - technické st Sv 16. Odpisy 208. Odškodné 185. Odvolání 201. Odznak lyž. 182; - RS 126; - Sv 43; - Š 146; - Y 69. Odznaky čestné 44; - - OÍS 143; - - YS 122: - čin 53, 54; - D 154; - J 174; - LŠ 55, 181; - OS 142; - OSd 178; - RS 126, 131; - příslušnosti Sv 42; - S 89; - Š 146 149; - V 69, 71; - VS 120, 121, 122, 125; - všeob. ust. 41; - T 179; - zvláštní 46; - RS 129. Okres 34. Okresní starosta 36, - - oidz 54; - techn. výbor 34; - výbor skautský 36; - zpravodaj 5X; - - odz 53, 54. Oldskauti 132. Oldstkautky 174. Organisace 1; - mezinárodní 20; - Sv přehled 39; - - slov. S 19. Organisační celky 33; - jednotky 36; - odíbor 32; - přehled 40; - síť 31; - - neúplnost 202; - složky 67. Osamělé družiny, Skauti 37. Osamělý Rover 126. Oslovování 216. Osobní účet 209. Ošetřování dětí zk D 160; - nemocných zk D 166. Ošetřovatel zkS 97; - - V 75. Pas 77, 78. Péra orlí 87; - - odiz 92. Píšťala 79. Plachtění zk VS 125. Plavební osvědčení 125; - úbor 120. Plavec zk S 113; - - V 76; - - VS 123. Pletení zk D 161. Plnomocenství MS 23; - OS 133; - st Sv 12; - VS 116. Plnoanocník 14. Plný pozdrav 213. Plování zk D 161. Počet činovníků 37. Podpis snímkový 204. Podpory při úrazu 185, 187. Podrádce 81; - odz 91; - RS 128. Pojišťování úrazové 184. Pokladní kniha 208; - revise 211. 15*
227
Pokladník Sv 14, 32; - MS 28; - T 180; v oddíle 212. Politika 206. Poměr MS ke Sv 29. Pomocní činovníci 65; - - odz 55. Pomocník v dom. zk V 75. Popis jmění 210. Poradce 183; - odz 56. Poradní sbor st Sv 17. Poradny 182. Poutník zk RS 129; - odz 132. Povinnosti členů MS 25; --st Sv 11; - OS 136; - OSd 176. Pozdravy 213; - Š 145; - V 68. Pozorovatel zk V 73. Práoe v hospodářství zk D 161. Pracovní sjezd 13. Práva členů MS 25; - - stí Sv 11; - - OS 135; - - OSd 175. Pře slovenský skauting' odfc 47. President Sv slov. S 20. Program činnosti J 172. Propagační oddělení 32. Prostředky MS 23; - OS 132; - OSd 175; -Sv9; - - slov. S 18. Protektor Sv 17. Průkaz; hledej »stupně« nebo »zkouška«. Průkazka 31, 61, 197, 200; - čin 198; - žel. jízdní 19*3; - neplatnost 191; - - platnost 189. Průvodce zk D 162; - - S 97. První pomoc zk D 162;----- S 93. Prvotřídní D 152; - - odz 91; - G 171; - - odz 131, 132; - RS 128; - - odz 131, 132; - S 86; - - odz 91; - VS 119; - - 122. Přátelé oddílu VS 119. Předseda T 179. Přehled organisace Sv 39, 40. Přerušení jízdy 190, 194. Přestujpní list 197. Přestupování 196; - čin 198, 199. Přezka 77, 78; - čin 50. Přihláška do org. 196; - tábora 206; - želez. 190, 194. Přijímání 196. Přírodovědec zk RS 130. Příslušnost odz 42; - zánik 200. Přispívající členové OS 135; - - Sv 11; - - MS 24. Přístavný VS 117. Rádce 80; - administrativa 212; - odz 91; - oddílu 79; - - odz 89, 91; - OS 137; - - odz 144; - RS 128; - - odz 91; - VS 120;o- - octe 121, 122. Rádcovská schůze 63. Rádkyně OSd 177; - - odz 178. Ramenní stuhy čin 55, 56, 90; - - J 174; - - RS 126. Rangrer 174. 228
Razítka 202, 203. Registrace 208; - čin 57; - MS 36. Revise pokladní 211. Revisor účtů MS 26; - - Sv 13; - - T 180. Roj Š 145. Rolník zk S 105. Rozhlas zk S 106. Rozsocha 127. Rover-instruktor 128. Roveři 126; - VS 119, 122. Rozkazy 201. Rybář zk S 115. ftády 46. Řeč MS 23; - Sv 9; - OS 132; - OSd 175. fiedbář zk S 106; - V 74. Sbor 34. Sborový vůdce 62; - - odz 54, 53. Sběratel zk V 72. Sdružený kmen RS 127; - oddíl J 170. Sekretariát Sv silov. S 19. Sídlo MS 23; - Sv 9; - - slov. S 19. Signalisování zk T) 162. Síť organisační 31. Sjezdové od'zna]cy 47. Skaut 84; - Junák časopis 206. Skaut-inlstruktor V 69; - osamělý 37; - rover 128. Skauti 76. Skautky 149. Skautské výbory 35. Slavnostní kroj čin 50. Slevy želez. 188; - - odmítnutí 192, 194. Slib čin. 50; - S 84: - - vzor 217; - Š 146; - V 69; - - vzor 216 Slovanští Skauti :st 18. Složky organisační 67; - přehled 40. Slunce T 179. Služební cesta 200; - léta oáz 43, 44; - - VS 122, 121. Smečka V 68, 71. Smutek 214. Soupis lodí 126. Společné podniky 206. Spolkový kroj čin 51. Správa MS 25; - OS 132; - OSd 176; - Sv 12. Správce 212. Správní rok MS 23; - - Sv 9; - ustanovení 195; - výbor MS 27, 36. •Stanovy MS 23; - Sv 9; - - slov. S 18. Starosta MS 26, 27; - - odz 54; - Sv 13; - - odz 52. Starostové 62; - odz 53, 54. Stavební odbor 32. 229
Stopař zk S 95. Strojník zk S 106. Střelec zk S 114. Stříbrná rybka D 154. Stříbrný bobr 122; - vlk 46. Stupně cín 56; - J 170; - D 151; - RS 128; - S 81; - Š 146; -vV 69; - VS 119. Stužky rytířství 44. Stvrzenky 212. Suspense 199. Svaz 31, 39. Svaz Junáků Skautů RČS 9. Svastika 45; - mor.-slez. 47. Světové bratrství zk D 163. Symbol druž. 220. Syrinx OS stříbrná 142; - - zlatá 143. Šátek D 150: LŠ 181 182; - S 78; - sdr. RS 128; - - J 170; Š 145; - V 68; - VS 12J. Šermíř zkS 114. Šestka Š 145; - V 69; - odz 71. Šestník 69. Šití zk D 163; - - Š 149. Školní prospěch zk S 101. Šňůrka čin 51; - RS 127; S 78. Šotci 145. Štolba zk S 114. Táborníci 179. Táborník zk S 95. Tábornická rada 179. Táborový kroj čin 51; - oblek D 151. Tábory 206; - hlášení 207, 208; - účetnictví 211. Tabulka poradny 183. Tajemník 65; - odz 55; - oddílový 81, 207, 212; - - odz 91; OS 140; - - odz 143. Tanec zk D 163. Taneční zábavy 206. Technické odbory st Sv 16; - slovy OS 134. Telegrafista zk S 107. Tesařství zk D 164. Tělocvik zk D 164. Tiskový odbor 34; - výbor OS 138. Tkadlec zk S 107; - - V 74. Tlumočnictví zk D 164; - - S 101. Torna 79. Totem Š 149. Troubení 221. Trubač zk S 115. Truhlář zk S 107. 230
Tři orlí péra 8 7 ;----- odz 92. Tyč 78; - pozdravy 213; - ES 127. Účel J 169; - MS 23; - OS 132; - OSd 175; - Sv 18; - Sv. ■slov. S 18. Účatst při podnicích dobroč. 215. Úklid domácnosti zk D 164. Umělec zk V 74.Úrazové pojištění 184. Úřednice zk D 165. Usnášeni MS 29; - 08 139; - Sv 16; - Val. sjezd Sv 13. Ústřední čin odz 52; - LŠ 181; rada 14, 32. Území uzavřené 206. Valná hromada MS 26; - - OS 133; - T 179. Valný sjezd 12, 32; - - VS 116. Vaření zk D 165. Včelařství zk D 165; - - S 107. Vedoucí 62; - odz 55. Velitel VS 120. Velký pozdrav 214; - Šotek 146; - znak Sv 42; - - - evi dence 208. Veslař zk S 114. Veslování bezpečnost 215; - - VS 118; - zk VS 124. Věk čin 48; - 1) čin 153; D Itř 152; - J 169; LŠ 181; - OS 135; OSd 174; - RS 126; - S 76; - Š 145; - T 180; - V 67: - VS 119. Vlajky 219; - VS 122. VLčata 67. Vlče s hvězdou 70. Vodní odbor 26, 116, 118; - Skauti 116; - sporty zk D 167) Volby MS 29; - Sv 16; - val. sjezd 13. Volné návrhy MS 27; val. sjezd 13. Vrátný zk VS 123. Všeumělec zk S 108. Vůdce 62; - odz 55; - časopis 205 206; - čestný 64; - - od/. 55; - diplom 49, 63; - RS 128; - sborový 62; - - odz 54, 53; - slib 49, 50; - T 180; - - odz 179; - V 68; - VS 120; - - odz 122; - zdravotní 64; - - odz 55; - zjpmsobiloist 48. Vůdcovská rada 34; - zk 48. Vůdcovský sbor T 179. Vůdkyně J 170; - Š 145; - způsobilost 153. Výbor čestný 17; - oddílový 37; - výkonný viz výk. Výbory skautské 35. Výcvik V 69. Výchova skautská 67. Výchovný odbor 32. Výkonný výbor MS 28; - - OS 133; - - pro cjívčí skautins ' 17, 21. Výklad stanov 13. Vyloučení 198; - čin 199; - v MS 28. 231
Výroba hraček zkD 166. Výstupní list 197. Výše příspěvků MS 27; - Sv 13. Vyšívání zk D 166. Vývěsní tabulka 183. Vyznamenání 46. Za čin junáeký odz 45. Zábavní výbor OS 138. Zábavy zkD 168. Záhlaví 202, 203. Zahradnictví zk D 167; - - S 108. Zahraniční odbor 32. Zacházení se zvířaty zkD 167. Záchrance zkS 97. Zákazy 201; - kouři ti 205. Zakládající člen MS 24; - - OS 135; - - Sv 13. Zakladatelka J 169, 170. Zákon skautský 195; - D 151; - Š 146; - V 69. Zákopnictví zkD 167; - - S 96. Zálesák zkRS 130. Zámečník zkS 108. Zánik příslušnosti 200. Zápisné 212, Zápisní kniha podniků 208. Zástupce 63; - odz 55; - OS odz 144; - šest nika 69; - T 179; - zpravodaje 57; - - odiz 57. Zastupování sk. celku 202; - Sv .st 12. Závajzky 210. Zbraně 205. Zdravotní činovníci 64; - - odz 55. Zdravotnická rada 65. Zdravotnictví zkS 92. Zedník zkS 109. Zeme 33. Zemská Lesní škola 181. Zemský .náčelník 14, 33, 62; - - odz 53, 54; - starosta 33; - - odz 54; - výbor Sv 33. Zkratky 204 Zkoušky čin 48; - D 151; - J 170; - RS 128; - S 82; - - odb. 93; - Š 146; - V 69; - - odb. 72; - VS 119; - - odib. 123; - záznamy 208. Zkušební komi.se 48. Změna stanov MS 26; - - Sv 13; - ve vedení 211. Znak Svazu 42. Zoologie zkD 167; - - S 102. Zplnomocnění MB 23. Zpravodaj 57; - odz 53, 54; - Hlav. stanu VS 117; - - - odz 122; - Lš 181; - Náčelnictva 13, 62; - - odz 53, 54; - OS 14; - - odz 143; - VS 117; - - odz 122; - zdravot nictví odz 55; - zk V 72. 232