v
ĚLLS-ilJ:
2f-.5«řvna 1949 .
Bratrství a ayolu-.ira-co /Zclonffi:/
,,, .
s
................
IJiívrh vflřogrífiovú disloise /Aiíco/
.
...... 2
....».,,.,,...
SEOBRACE /- v •• / 1/ fodoraCní juroMonatila
5
'
6
2j hos;iodř'.řs:;é Trol>lt;.y f edoralisace ............,,„.......,.,, 8 3/ analič'® iios^oftafrfcá- zlaiSúnoeí /'íoynos a Crips/ ........... 9 "Odhodlání aopovolit" /Cato/
..
12
Quo usquo ... /Zabaví aý úvodník Z ludm^jursloj BC3JT -- J./ ............... o«.... 16 Uráverzalistiché tondciicie v ^.dzin^odno;'. JTL.VÍ: /jse, laloni?./ .................. 20 Pokrokový trtát /pokračováni —
ristian Jakobscn,
22
Ve znauení půllitru / «li tio:~/ fcjton • • .-íavor/ .................................. j>5 lído jiri vlai.no?' / Vit/'
..... .... Z6
Ealší sp&lok? /Ctunx vioviniii ;;ro li? a-re a v.-jPi':^
"ufiows,'
Attitudo posiíivo en £aoo du eomuniseo /:• '.Cao;:onai/ Co dělat? /- jn » / UraSoni a TO«£ÍSOM£
£9 .............. 33
....................... 35 /jituaco čs, ujirehlíteá v T.boruch v j"C:iocka.
Sou-toenoet -
/vm^mne/
hp - j ...... 41
................................................ 45
Jednota 'ahroaoi»? /pozná-ka ,1c vtccu studoufekya v sedlu. "•'-•/ ............ ZdráviSky so Sryoartk?. Unufj ntioossariia.!, /Boiiíiy, Sordsy a posaSnSy ...........
P^ř e d p 1 a t
47 49
........ 50 56
ooaílojtu láB!av£ na adrusu Skutečnosti rtíaao nr.'konto I 9427•
Z cizíry lao zasílat ořeíola tno p«.iooí :.:ozirt:i-o<1.iiioh odpovodok /15 odpovídá:: aa rooml; notio dopiso;.!, obsahující;".: hodnotu rovrsajicí ao Sasti Švýcarekýn frankfln, Nojvj?ioí.ri£3Sí 33 Tfavdě^odobnC vjí-xac. za dolary. Předplatitelů ao zatí::; sošlo nálo k zajiětSní I-OVUG Adrosa dopisů ^UTECHJSJT^ CA8E_ POSTAIui 393, GSBEV® - STAI®, SUISSE . Eroeínj kagdoio'• sdolto nán obrate;.!, Nejeto •.! ' si zasílaní S.utscnosti,a svou přesnou ačxesu. BvítJaao i adresy vaSioh sníriýoh, ' tervri rá'10 posílat tuto revui., a
k
B E A T E S I T Í
A
S P O III P í i C E ,
Ero5ítám©~li dnes znovu arvní číslo SkuteSnosti, namdžerae být spokojeni. Je to časopis volili nedokonaly, zejména mu chybí formální ucelenost i obsahová. jednota. Je to daleko spíše souhrn poznámek lidí, kteří prožívají stejná problémy, ale kteří jeden o druhém nevědí, žijí vzdálen jedon druhého a nemohou se podílet na výsledcích svá myšlenkové práce ani se vzájemně obohacovat diskusí „ "Eroto snad také ne zapůsobil, jak měl a chtěl, á na tolika stranách byl nepochopen. Jedno však ukázal zcsela jasně a haždý, kdo chtěl slyěet, musil tor.iu tak porozumět; přímo existenční potřebu spolupráce všech myslících lidí v naěí emigraci, oá-li cesta být nalezena. ífcdalo so očekívat, že se znatelně přiblíží ne k evániu cíli prostým s&loěenín naší tribuny. Vžclyí i pouhé vytýčení a formulování problémů je práce více než obrovská, K ní se budeme joětě dlouho řadit a sbírat síly. Avšak právě obrovitost našoho úkolu a slabost našich prostředků jest jedniri z projevů, charakteristické choroby nejen naší emigrace a našich obou národů, nýbrž i celého západního světa. Uvědomit si jej, znamená pochopit jeden z nejdůleěitější cii probléy-iů současno doby. 0 torrfco problér.iu bychom tu chtěli říci několik slov. Zdáfie,.že. málo lidí si vůbec uvědomuje, že hrozná síla fašismu v širSím slova smyálur, kamg patří i stalinsko—sovětský imperialismus, nS v sob® něco úplně nového" a* odlišného' a& diktatur a destpoeií, !jeS předcházely v celých staletích dobu nejnovější. Je to "její organisace, ovšeu rgrslíne vnitřní organisace, ukázněnost a mascvost, Ani César, ani Pšjingischán, ani Napoleon neměli této síly k disposici. Proto jojioh aoo byla vratká a přechodnái Hitlor, Stalin a lidé, kteří ovládají loutky, jimiž jsou Gottwald a Nejedlý, se opírají o policejní systém, který prostupuje Široké masy. Jixi se podařilo, že oasy s nini spolupracují; zda dobrovolné, je jiná otázka, ale spolupracují. Jo zcela neuvěřitelné, Se vSe-1 chry emigrace, ba dokonce všechny demokratické síly ve světě staví proti této úžasné moci třtinová kopí prostředků minulých historických epoch. Kosunistais nemůže byt poražen spiknutími jednotlivců.. Toto pozorování bylo již dokonce gonoralisováno v tom smyslu, že moderní fagistické státy nemohou být poražery než aevně „ To je závěr ukvapený a nesprávný, byi jeho premisy byly, jak jsme viděli, zčásti pravdivé. Je základnou, politické koncepce a z ní vyplývajícího praktického politického Tro^panu všech současných emigrací i s emigrací československou. kdo nevěří na nosnost ádu fašistického systému z jeho vnitřní nepravdivosti, ten má arci jen jedno řešení;- vjet do Prahy na vítězných fsmericlych tancích. Přitoč ovšem pro srazu j e , což je na pováženou, že nevěří, že by mohlo nSco lepšiho být nalezeno, a resignuje. Stěží lze popírat logiku tohoto závEru. A přece ado se hluboco nýlí. Hczhodu.jící výhodou stalinského fašismu v jeho nezadržitelném postupu střední a východní Bvropou byla, jak jsme to označili, jeho vnitřní ukázněnost a organisace« Přidržme se však raťlSji názvu spolupráce. Co stálo proti tčto-.« polupráci, aby ji no jen vyvážilo mocensky, ale aby též psychologicky zaplnilo hladoví prostor v d.uši moderního člověka? iíaparosto nic. Faopak; přesně v té míře, jak nodoriií fašismus je kolektivní a ukázněný, jsou síly, jemu čelící, rozbité a beznadějně individualístické. Vrátíme--li so k prašanům der.iol^acio v historii, zjišfojeme překvapující věc: Veliká revoluce francouzská, přišla s třemi hesly a jedno z nich bylo dítětem ;;irtvě narozeným. ITelartoCiii 1& rovnost a volnost - a o bratrství taktně pomlčela. To so tenkrát nenosilo. Tato mezera je stálou slabinou demokracie a jojín polibkem
1/3-5
S E U.T EfiS O S T
smrti. Alo haslo bratrství nebylo ve štítu Evobodosednářského hnutí náhodou noto aby jon doplňovalo trojici"- průkopníci moderního liberalismu si velni dobře uvědomovali, ŽŮ všechny veliké věci na světě "byly dokázány toliko spoluprací. KS 11 na :jysli spolupráci ideální, jediné důstojnou oiviliservaného člověka, spolužáci v rovnosti a volnosti spolupracujících. Toto bratrství v úsilí o lepĚí svět však nikdy nevyšlo za. dveře sodnářských loží a i tam nakonec degenerovalo na neuěelné, faleSně aristokratické tajnůstkárstvl» Romantismus - jak často ES zapomíná na to, žc ooliticky byl ronanii snus proti: esi!okr ati cl;ý a reakční — přišel s kultem jedince, jenž se postupní stal základním principem výchovy školské i Individuální. Ilísto hrdiny pod sálsonon, sloužícího lidstvu a nejvyšším mravním hodnotám, přichází hrdina titánský, bouřící se proti včom konto, lidským i božským, Revoluce francouzská a jegí rewisy ve Francii i jinde všude v BvropS se staly tak pouze revolucemi uvolňujícími řády, ni? oli revolučeni nových řádů. ílakonoc se v druhé půli devatenáctého století ňeaokraticlcý člověk již stěží upeaatovává na to, Se svoboda slova a tisku, je proto, aby byla d> 11a příležitost !;. ví— tězetví ne jlepšímu názoru, donaiívé se spíše, Se je tu proto, že žádná pravda vů— boc neexistují; a žů všechno jo stojně subjektivní. Přirozená konsokvonce je i.ndiforentisnus, náboženský i nravní, vrcholící v níhilismu. liiistencialistická filosofie je pale posledním st«pnCra.na této cestě do hlubin, ačkoliv svou upřímností o bídě clovElca koná. velni důle čitou úlohu. Jedinec, nevěřící v existenci absolutních pravd, nemá arci také důvodu, aby měřil sobe a svá bližní na jakýchkoliv nrawůíoh noroáoh, Nemá rovnSž žádné vnitřní logicko potřeby, aby si ast&tních lidských bytostí cenil, je vyhledával a s nimi vfibcc něco prožíval. Zůstane jen potřeba materiální; Sartrc vidí jedinou nosnost, jak prorazit své vlastní obklíčení, v sexu. Dá so to ovšem rozšířit, o hlad a potřebu vykořisťování ve prospěch individuálních zájmů. Hlad a soT. jal:o jediná mt tivy potřeby společenského života jsou lálsivou a nebezpečnou gencjralisací. Člověk je složitější než jal; so jeví filosofovi, který měl trpělivost a upřinnost jít do důsledků té liberalistické koncepce, která je v základě dnešní západní společnosti, V lidské duSi je vědomí, že společenský život a spolupráce jsou nezbytno, aá-li i individuální život si podržet svůj anyel. Úžasný rozmach technické oivilisaoo, výboje vynalézavého ducha, které jsou pýchou naši historické opoohy, nepřinesly ani zrníčko, aby toto vědomí upokojily. Prázdný prostor v člověku, hladovícíra po bratrství, se zvětšuje stejně rychle jako lid.skd noc nad přírodou. Omšelé fráze církví a oírkvlCek, které pěstují bratrství jen jednou týdně, v neděli v kostele od devíti do jedenácti, nemohou jej vyplnit^ Člověk, chce v bratrství Sít, nikoli je jen nosit; chce bratrství, které by objímalo celý svět vo všem Caso, V temnu duší, pokřivených koupleron aénCoeimoati, číhá sila, která má odpověcí na tuto základní lidskou potřebu. 50 je fašismus vo všech svých formách a pod vfiecii svými prapory, aí hnědým či rudým. Odpověcl jo to ovšem strašná, ale neodolatelná, pokud zůstává odpovědí jedinou. "Pojcíte s námi.: Pobudo už více prázdnoty vo vašem životě. Nový řád obejme všechno vaSo počínání, obejma jo tak, že stěží vydechnete. Nebudete už mi ti z >ytočně mnoho času na sobe, nebot nebudete mít čas žádný, ifebudete se už více přeceňovat, proto so váš život ztratí jakoukoliv cenu a bude zhasnut, kdykoli to noloch zvrhle ideologie bude žádat, pobudete nit vědomí uaterielní bídy, noboí to trvá jen tak dlouho, dokud je jakási nad.ějo na směnu. Té jiS nebude. I.!isto period blahobytu, jež v kapitalismu kalí strach z příští periody kriso, budete žiti stule a nezměnitelně v bídě a nebude důvodu k obavám." Tel: mluví fašistická ideologie, aí jíž své myšleny přikrývá jakoukoli formou. Zdálo by so, iio nuviůae r.iít žádnou naději na úspěch, jestliže tak hovoří. A přece toto je fronta, na niž je fašismus nejsilnějěi. líisime oochopit, žs dokud1 má člověk na vybranou — a demokracie představuje stálou možnost volby - bud® volit raději bratrství jakékoliv nežli žádné. TldyS si je svolil, nemá jíž úniku, leda k bratrství vyššímu a 1 opšírru. Fašistické společenství larvo, násilí, třídní
1/3-5
S K U T E Č
SO S I
nenávisti a nesvobody nuže týt přemoženo jen společonstvín rozunu, láslty a svobody o £ekli«li jar.io, že nás nřl-š první poíais nous okoji1, noli jsme přo&ovSía na mysli to, So se n£r. nepodařílo sdělit tuto svou -nySlorifcu dosti zřetelní s váni so vSccá. reoUoooe vest ljoj proti skupiniti.i noto generacím_ na to není času a nerjá to smyslu. Chtěli bychom vás všechny vyzvat, abyste-nám pomohli najít základnu silného bratrství, které jediné buflo s to porazit odporný řad, jenž škrtí naše národy dona, Ťínto oratrstvín rjyslirio konkrétní forny společenského života, netoliko zásady, jiniž by r.iěl být tížen' náš život, jinak zůstávající ve starých formách, migrace znanená pro náe všechny nuceno přerušení dosavadního životního slohu a aaCátolc od nuly. Snanoná také jedinečnou ci Skvělou příležitost začít svSdonitS a na spolehlivých s&lci&ech, Vrátíní—li šů k staryn ohýbán, na příklad k nalonCšíc-ckénu i-oňiímánu sobectví, johož jsou plny tábory v K&iecku a uprchlické kolonie vo svobodných ssútafch, popřeno většinu nravníoh důvodů, pro nSž jsme Sli z vlasti. A podobných chyb jo spousta tudaia nit příležitost říci jindy o nich víco. Snad jsme neli časopis spíSo nazvat "Spolupráce", uvažovali jsrjo o ton. Avšak nakonec jsme so -rozhodli ta-o jméno v záhlaví. Vadyí první podmínkou spolupráce je upřír.most a nebojácný pohled pravdě do očí. Haše současná situaco je volni špatná. Jene ubozí a bídní, hlavně norálně, Ale věci se nohou zlepšit jediné, jestliže začnene pracovat na spáleništi, aí pohled na ně jo sebevíce skličující, a no vedlo spáleniště nobo hledět do oblak, Tjokážeoe-li to, vykonána nepředstavitelně rjxioho. Musíno si stdle uvSdonovat, So naše potíže jsou součástx potíží svStovych a že todjr řešíce je opravdu a poctivě, ponáháne celou světu. PCvede—li nás touha, vyrovnat a^ podle svých nojlepších sil s ukolen, ktořýn nás dě jinná epocha noří a zkouší, a nikoli skryté přání, vrátit se co nejdříve donu a vdsti dále svůj polovičatý a nepoctivý život, obrátíme nakonec porážku vfvítězství. Sladujeme s úzkostí, zda také náS časopis so nestává tír.i, čin onoho jiných v 02±luc jediným záporn,yn ano- 6ií.:cd v různých obměnách. Hochceno šít 2 toho a z těch, & čin a s nimiž nesouhlasíme, ljtolr&i so patrnS nevyhneno, ale to nás příliš neznepokojuje, spíSe to, jak na n£ budeme reagovat a zda se dáne čí nedáne strhnout do nevěcnýoh sporů, !;?. druhé straní splní m š e úsilí svůj cíl v plné níře, dá-li podnSt k plodné výučně nyglono!:, směřující k jednotn&TU programu id©ovánu, Ta "bude nožná ovšen toliko v duchovní spolupráci, základním kaněni bratrství, jež hledáno a jež so ta!; st/vá výclodisken. i končen našich snah, Bez nSho nejen tato tribuna, ale celý doiio^-atic" ý svět nemá nejnenší naděje obstát v boji s oříšorou výtečně organisovanó totality a otvírá se přod ním epocha, kdy předsta*va člověka- svobodně rozhodujícího o sv/ch osudech, přejde do říše bájí. Zdeněk Pozná^ca a_prosba. ZEii^eicli jsi.^ do tohoto trojčísla vložit dotazník, abychen jeho ponocí mohli zjistit !'.:ínění Éfvytái Ctonáž-ft o dosavadních číslech Skutečnosti, formách jejich spolupráce a návrších pro další obsah. íToohconie však omezovat prostorovS rozsah odpovědi na jednotlivé otL:,s.';y, a proto vás, všechny, kteří dostanete tento časopis do ruly, anosíne naléhavě? pošlete ÍUSII cc nejdříve zprávu, 00 se váu na dosavadní;.; obsahu teto revue nelíbilo a s čin jsto souhlasili, co navrhujete pro obsah i upravu dalších čiyol, se sani zúčastníte práce, kterou jaje ao rozhodli zafiit, doufajíc© setkat se co nejdříve so všeni, kterýn loží na srdci nojon osud tohoto o:d.lu, ala i člověka a lidstva v dnešní složité a tSSkc situací . Rádi bychon SJX)lupracovali opravdu se všoi.ii, Icteří nají v tonto čidlu chuí a schopnosti udělat buo práce, TTonecIito nás mluvit do 'jrá-zdna. čo?sáae na vaši spolupráci.
S K U T E Č
líOST
MŽTOH PRGGEAMOyĚ iDISiCUSE.. Starý řád zklamal a nový so v bolestech rodí.... Tato slova anglického spisovatele C. Houghtona vyjadřují v kosttío současnou situaci ve světě.V našem domácím úseku celkového problému zklamalo víc než pouhý řád. Morálka, rozum, slavnostní sliby atd. - bylo by zbytečné vypočítávat celou tu řadu, A za zřícenou fasádou politické budovy objevila se celá ubohost a prázdnota, které nás děsí. Co hůře, jsou i dále neodvratným průvodním zjevem všech institucí, které se zatím zde v zahraničí utvořily. - Staří, žalostně zklamavší politikáři nás volají-do houfu - přirozeně do s v 5 h o houfu - nejsou však sto, byt jen naznačit, co dále, až také naše vlast bude osvobozena společnými silaai všech národů. •Bezvýchodnost a neplodnost bývalé hry na politiku je evidentní a dokazovat to, bylo by mařením času. Ba těchto stránkách bylo již správně řečeno, že chybí plán budoucího života,- program, jehož platnost by měla širší, než pouze národní či státní zá^kladrau. Požadcvek je plně oprávněný, protože také současná kriso má širší základnu a její odstranění ndžo být rovněž docíleno jen úsilím daleko většího .kolektivu, než jaký představuje národ, či stát. Leč ani člověk s nejbujnější^farttasxí nečeká, že tento program vydají zc sebe naši profesionální politikové, kteří po léta kuchtí pomocí vypůjčených myšlenek, nadto špatně aplikovaných, Je tedy naléhavou nutností, hledat programovou cestu, nikoli ovšem bývalého stranického charakteru. Diskuse o tomto thematu je pafc-ně ze všech nejakutnější a nojdůležitější. Wejdříve .jo ovšem třeba, formulovat otázky, na které vlastně odpovědi potřebujeme, Bíža uvedený náčrt nedělá si nárok na to, býti zván úplným ve výčtu problémů. Může být než velmi hrubou slcizzou.• základu, na němž by se měla diskuse i návrhy závěrů vyvíjet. Je sotva pochybné, že základními pilíři příští koncepce adstanou t 1./ Demokracie, £„/ Socialismus, 3./ pedoralismus. Tyto tři problémy by mělybýt ohniskem programové diskuse, navrhované tímto článkem. Bylo zde již právem řečeno, Se svět trpí nikoli krisí demokracie, ale úpadkem du-iokratů, nebo spíše lidí, kteří se sa n& vydávají, nebo se něja.k vyšplhali do pooio, kdo demokracie potřebuje zcela jiných charakterů, mozků a srdcí. Totéž hodí se téměř přesně na socialismus. V novém programu nepůjde tedy jen o foím demokracie, ale především o nalezení prodtředků k jejímu zabezpečení /vo smyslu preventivním a pod./. Ačkoli se totiž o demokracii tolik píše a hovoří, jako o všeobecně přijaté zásadě, ukazuje se, žo trvají určité latentní sklony, které stálo a stále cílí buá k jejímu potlačení, nebo obejití, síly, jež si často vypůjčí její jeméno k působení a cílům, demokracii zcela protichůdným. Tedy nejen fašismus a komunismus, ale i ony různé Uárodní Fronty, nebo podobné, více či méně podařeně maskované pokusy totality. Typickým výrazem těchto podvodů je vylučování nepohodlných ooosic z práva na aktivní i. diskusní spolupráci, nebo upírání' jim oprávněnosti k životu z těch, či onSoh. důvodů. Půjde točty v dislaisi a rcaultujících námětech o to, jaká dokonalejší zřízení usnadní costu renaiasívnci demokracie, zejména v zeních, kde, j.áko u nás, je zcola potlačena. Jaká zřízení a praktické zásady znemožní a odhalí pokusy demokracii nějak znásilnit. S takovými pokusy nutno počítati, když znáno nejčerstvější případy, že političtí profesionálové stále znovu praktikují zásadu "v zájmu jednoty" sami autorita^ tivně stanovit, kdo smi a kdo nosr.ií do veřejných otázek hovořit. pokud se týká druhého bodu navrSenó diskuse, bude se opírat nepochybně o dvě všeobecně známé skutečnosti s a/ že sociální program bude nezbytně tvořit životně důležitou součást příštího zřízení, b/ ge dosavadní, t.zv, socialistické programy se noosvědčily a z největší části patří do starého železa, 2e v budoucnosti nepůjde o boj třídní, nebo o t. zv. potření kapitalismu, bylo již vícekrát řečeno a není třeba to zvláště odůvodňovat. Čímž není řečeno,
6
.žs.hají být jednoduše přehlížený znáno irotisociální stránky či tendence, jak kapitalismu státního, tak soukPóoého^ Ji8 zprvu bylo naznačeno, 2o sociální problém jiiširšínj než státním problémem a podle toho se utváří charakter i cíle zdo čekajících úkolů..Sádná zcuS o.sobě není sto samostatně tyto úfcoly vyplnit.Hino to Je. též jasno, že zato životně důležitá otázka'už. se' nosní stát hříčkou v rukou demagogických skupin /stran/ a tudíž i uvnitř státu jí přísluší nejširší platforma. Třetin ohniskem diskuse byl by federalisnus,. s jehož praktickým usku.teěňoyánín nutno již nyní počítat, aí už se projeví v tg či oné formě, v šir3íra ndbo užším rozsahu budoucích celků. Možná, žo zahájí tvořením oblastních federací na cestě ke kontinentálním, popřípadě hned s přípravou určitých institucí světové Sířo. Zde leží množství problémů a úkolů, jichž řeáení jo často v principu .přijato většinou politicky vzdělaných lidí, protože výhody, nebo i nevyhnutelnost řešení jsou • celkem jasny. Dohody narážtejí nejčastěji pak na množství překážek psychologického i technického rázu. Dorozumění jo tím nesnadnější, ěe chybí nejen u nás, ale i jinde hlubší jednotnost v nazírání jak na předchozí dva propanové body, tak i na otázlqy ryze národnostní, Esil, spojující člony četných .národů • často stojfiým osuden k stojnénu CÍTÍ, poskytuje také ovšem nej~ lepší nožnóai 'seznániti • so s komplikovanosti úkolu a hledati schůdnou cestu ke konečné metě. K uvedeným třen bodům diskuse bylo by nutno již nyní zabývati ee otázkami, jež nepřesahují ovšan ranec národních problémů. Mezi ně pr.tří otázka nejen nynější., alo i budoucí politické representace. 2o budo převážně stranická, je jasné. Avšak podle jakých směrnic bychon méli vybírat - zejména z minulé garnitury - to budo velni důležité, nechcene-li, aby budoucnost dostala do vírtku hned z počátku nositele starých infekcí. Jíejde o otázku viny, alo o to, abychom znali'politické krédo jednotlivců, kteří se již dnes ryse nechanickýn výběrem jmenovali-naší representací a hned si vytvořili povýšený Olymp, opevněný. strýčkovskýni vztahy - nebo výrazněji řečeno, přisvojili si legitimaci k budoucí noci. Co vine o jojich minulosti, je zlé, a nad to nevine nic o tom, co chtějí v budoucnosti, MůSano sice očekávat ještě řadu učesaných kolektivních prohláSení, která zůstávají de facto anonymními. Jednotlivci so pohodlně Skryjí za autoritu úkolu, za jednotu odbojo a kdož ví čeho. Tím chtějí přirozeně veihnat Možného kritika do posice rozvratníka, ne~li přínó pomocníka 'k.vmunisEiu. Zde je nejvážnější nebezpečí pro adrsvý vývoj do budoucnosti a proto zasluhuje tato otázka svrchované pozornosti, Předovšín též proto, Se .jakékoli nejlepší mySleriky a náměty vc- směru programovém zůstanou papírovou vojnou, jestliže u vesla budou lidé, jichž cílem jo předovšín politická noc, lhostejno téměř za jaké konstelace - jak jsme to viděli v létech 1945-48, ba dokonce již před roken 1939. Arko P S I B EA C E I. Je-li už dnes velké většině myslících lidí jasné, že jakákoliv budoucí lepši orga.nisace Evropy musí spočívat na principu federalisaco, t»j, na omezení suverenity národních celků ve prospěch celků větších, je obsah, forma i rozsah této foderalisace něčím, co ao odsouvá až na druhé místo - snad z přesvědčení, že so jedná skutečně o něco druhotného, spíše však z neschopnosti jakékoli představy fedcralisace, V'HLASU bylo správně poukázána na to, ge prograa federalisaco byl převýžně přijat jako východisko z bezradnosti současného evropského zmatku, jako cistě negativní aspekt boje nejn proti, komunismu, ale i boje proti bídě a hospodářské nesoběstačností. Po marných pokusech s liberalismem /Belgie/, s plánováním /Anglie/, so Spojenými národy, konstatujeme jakoby se
1/3-5
S K U T Ě & U O Š T
7
sebezapřením, že "to 'bohužel jinak no jde, So. t»o musíme v z d á t Části'své národní nebo státní suverenity ve prospěch federální vlády..." Toto uvažování prameni za prvé z absolutní ignorance pochopit historicky i sociologicky význam a nutnost fedcralisaoo /která je svýr.i zp&sobon vývojovou integrací/, za druhé je defaitisr.iem, který zvláště u mladého člověka je jen dftlSÍ známkou intelektuální bídy, v které joho generace tápe už najp.éně po deset let. í"or>fetístnĚ io znamená slepé přijímání Čehosi, co. bylo Označeno, jako výwjová nutnost Jeo£ je jen obdobou dwviey^ s kterou mnozí intelektuálové. pžijínalA i; jobBunitems a skvSlým příkladem, 8e generační kriso ve svých praktických, důsledcích je především neschopností býť bořitolem a tvůrcem, t.c. ani revolucionářem, o nEtiž mluví náriisté v amigraci a jehož jsou sani, spolu s ostatním, úplným kontrastem/. je už nejvyšší čas, aby se všichni tribunové federace sesedli h-jon k kzelenétiu stolu, ale i k statistickým přehledům produkcef ^eanSstnanosti, obyvatelstva a uvědopili si, 'ěq nenají sestavovat jen-pří Stí ústavu /e pěti hlavami a stočtrnáeti kapitolami/ federfilisované'" Evropy, alo hledat pfedevSía formú,: možnost uskutečnění: a správy hospodářského a kulturního komplexu, jakým je Evropa, nebo. dokonce colý svět,.. Aby/se poučili u historiků a ,lidí» jejichž oborem je vývoj společnosti a jejího'myšlení, So roztříštěnost a. nejednotnost /kromě kor.TUíii.Tiiiu, kde jde! ovSor.i o jednotu pouze vnější/ dnešního světa je konsekvencí dlouhého vývoje, který započal pádem středověku a náboženského universalisrau, kulminačním bodem kyvadla, která íodle jedněch /Ko-esler/ za posledních padasát let, podle druhých dokonce už běhom40 0 lot /Sorokán/ označoválo éru -i.srjů a filosofického agnosticisnu. ?okl£dáj£-li tedy někteří universalismus za náolň foderalisace, pal; vlAStnC. obracejí problém, zapřahají koně za vůz, neboí' je-li už fedpralisacte'naebýtností, pak pře.ďnvším' jako jediná možná forna universalisou. A tímto zp&sobea si také musíme otázku federalissce položit, aby nebyla jen prázdným hosleti, který vyvolává každý enigrační politik, od sociálních demokratů po krajní pravici. V tomto okamžiku se také setkáváme s nekoněnou řadou problému, které so dříve zdály druhotné - všeho druhu a ve všech oborech. A je na nás, abychom tyto problémy řešili, když tak nečiní jiní a chceme-li prolomit hráz© toho, čciu u nás říkal Bednář "spící generace.", čociu my prozatím říkán-: "n schopnost"» Je nutno přistoupit k nim bss předsudků, bez vášně, snad i bez dostr-tcčných znalostí, ale v dobré vůli těchto znalostí nabýt. 0 federalisaoi nojen diskutovat, .ale hledat její předpoklady na poli politicko-právním, hospodářském, kulturním. Možná, Se ztroskotáme, 2a se rozplyneme v akademické diskusi, je skoro jisté, že našich vývodů, nikdo neuslyší, ale snad také dčttó několika riálo lidera. základ k pochopení, nn.1'6 předpokladypro uvažování a ovlivňování těch skutečností, které budou tvořit v příštích letech přerod atohisovnného světa, "SpoločnoatiMnárodů vo společnosti lidstva -- bozuzdného empirismu a politicko-morálnl indiference v urivarsalismuB norální od.povědnosti. 3®6S úkol může být usnadněn snad jen jediným před xíkladem ; vírou pisatelů, že naše premisa - universalia IUS, jakoSto"měřítko víHlidoké, jakožto první norma a kriterium osobní /morální/ odpovědnosti je správná a jédinS možná, A věříme, iíe toto krédo. jy společné mnoha lidem, věříme s Arthurea Koestloreo /íe To/ri ot lo Comriissairo/, mluvícím o Richardu Hillarym, který, jsa skeptikem a spíše č!.okadonteni, umírá v HAS", Se "v údobí, kdy je vulgárním ciluviL o lásce k vlasti, archaickým milovat Boha a sentimentálním vy snavat humanisti, děláte všechny tři - proto, abyste nalezli osvobozující nadšení, krédo, které by nebylo ani sentimentální, ani vulgární, ani archaické, a ktoré můžete pronést bez rozpaků a studu". Weboí .'nejsme snad i i ty v posici skeptiků, kteří
l/>5
S K U T E Č N O S T
intelektuálně považují Jsažclá nadšení za sestup s piedestalu své moudrostí a r-adřívzenosti, kteří však nutnost "osvobozujícího nadšení cítí celým svým podvědomím. II. Řešení otázek feáeralisace spadá jistě do všech oborů sociálních větu Především ráracový problém - sociologické vystižení společenského vývoje několika posledních desetiletí, vznik a tendence horizontálního internaci v- naliama v údobí raszi dvěma světovými válkami /Společnost národů, Třetí internacioní la/, jeho krach a obnovená prppaganda pro eebeurcení národů, kulturní stagnace a nemohoucnost poválečné Evropy /ve srovnání & prvními třiceti lety tohoto století/; organisace horizontální/mezinárodní Třadeunionisn/ a jejich pád, organisace vertikální /Spojené národy/ a jejich neschopnost ,„., posléze probláa jistě nejádlcšitější : hospodářská struktura dnešní Evroi:'/ a možnosti její federalisace„ Právě na tento peli si rjůžeme uvědomit nesmírnou sloai- ost daného probléc - na jeho řešení bude záviset úspěch fsderalisaca, ne-lí samotná její existence, je -analysa bude vyžadovat nesmírně.důkladného studia. Pebudo ncžno-urclíex cathedra formu-hospodářská feder-j iisace - je & bude přecfcriStem právního a politického uspořádání /bohužel/, rozsahu ko-ipetencí jednotlivých institucí - Přesto se domnívána, že její optimální řešení je věcí vědecké analysy,'" Studium její však CLÍ -o být alespoň částečně usnadněno skutečností, že hospoda ská suverenita kteréhokol státu byla absurden už v dobách, kdy ~je nikdo neodvažoval o suverenitě politické ani pochybovat. A tato skutečnost je -ýbornýn mbaeniaa pro ověřování tendencí, kterými by so snad příští foderalisaoe Dořda ubírat,' Od bil terálních dohod, po multilaterální EEP, Od protekcionárstvi k voj.-óhm obchodu, zněte protekcionárstvi a konečně k hospodářskému p 1 á n u pro záp^áni-Evropu., Jd-TopSfeé saaéstnanoct a Icrise, produkce, soběstačnost, -denografi'a, fi./inčiií hospodářství a konečně hospodářské poli tíhy přijaté v jednotlivých evropských .státech a hospodářská politika mezinárodní - na poli theoretickén vlivy jednotlivý'h ekonomických ško /iCeynes, aarxLsous/, otázka restituce /jon jako hospodářský prot *n orgeu/-, katastr fdlních rozdílů životní úrovně v různých státech Evropy- Domníváte se, že tatc změí otázek bude vyřešena libý" laíssoz faíre, hospodářským liberalismem? Uvropské hoepc dářství s plánem či bez plánu? a znovu otázka, kterou si položil", v Anglii B. 'ioottonová /a Anglie vůbec/ "j: - a jak dalsce - slučitelné hospodář,-ke plánování 3 pol tickou svobodou?" ílejaktualnější hospocLfski. icrise Bvropy spočívá beze ru v její ímyroy ně platební bilanci. Budo federálisací odstraněn schodek jedné ÍE liardy dolarí, kte se jeví nejoptinálnějšín odhadem pro rok 1952? t,j« -- je nožné předpokládat, SJ pod vytvořením federální hospodářské autority bude bud zvýšen evropský ex sort nebo sniž import? 2e se Belgie podřídí režimu, který Anličané shrnují pod :.iázven "austerity11, nebo še Angličané snow zavedou volný obchod? Sledujene-li konference jednotlivých federačních hnutí, je nén pcněloid úzko. Touožnost dohody na koniretníoh problémech je pro nás jen dalším důkazem nemožnosti colé základny, z které • .a to hnutí vycházej Federalisace pro•fuderalisaci - proto, že všichni- zoufale hledaj: sílu, kterou by opřeli expansi komunismu a vlastní hospodářské "schodkové" kpisi ne proto,- že by n šli nový výraz a novou náplď toho, co bývá zváno západní civilis. co. Je nutné, aby tento výraz našli noví lid. ? Nedomníváme se, še se nán podaří položit na tomto místí opravdu vědecko základy problému, chceme v;*ak alespoň započít se studiem, jež by mělo být přehněten bádání celého ustavu, chceme vytvořit alespoň ideologic'iý progra takovémuto ústavu jehož existence je i jedním z našich cílů.
1/3-5.
S 7 . U I E C 5 0 S I
9
III Tento Slánek má býtl jen první v řadě studií o hospodářských problemech současné Evropy, Měl, respektive jeho thematika, spíšs zakončit celou sérii. říečiní si nárok na to být zván vědeckým, chtěl vS&k ukázat na konkrétnějšfm případě závažnost problematiky, chtěl především otevřít cestu ke studiu bez axiomů přijatých a priori,, a k tomu účelu upozorňuje na dvě osobnosti, o kterých jsme v celé záplava aroigračního tisku dosud neslyšeli ani slova, ač nám toho mohou jxrávě tolik říci. Autor bude vděčný čtenářům, sdělí-li mu - aí už ve formě kritik? nebe jiné studie — podařilo-li 3e mu tyto dva body naplnit. Jedním z 'aspektů hospodářského problému foderalisace j.e zajisté vliv současného a minulého hospodářského uvažování na praktickou hospodářskou politiku. Jeho význam bude bez pochyby patrný i při tvorbě jakýchkoliv plánů ňa federalisaci. A již na tomto místě se setkáváme s prvním střetnutím sil — jedni ho budou nazývat "kapitali ismus Icontra socialismus", drusí "plánování versus liberalismus". Kevidíme ví5ok, že by se toto dilema dalo víibéc na daná platformě řéSit. Především již EHP ukázal, Za je možné soužití dvou systémů - liberalistická Belgie a socialistická. Anglie /přes námitky marxistů, že. so u Laboyr—party nedá o socialismu mluvit/ - a tedy neřešení vúzském slova smyslu, 2a druhé - žádné z velkých sporů nemohou být rozhodnuty na- jejich vlastních základnách, ale vždy jen z hledisek vyšších. A je evidentní, že so u socialitami i liberalismu v dnešním slova ssnyslu jedná o stejnou vědeckou /nebo dnes už pavědeckou/ základnu. Tato skutečnost, i když zdánlivě absurdní, může být. dokázána celou řadou okolností, které oon&čily vývoj hospodářského myšlení 19. a 20. století. Biccardo je otcem klasické ekonomiiy /až k ekonomům "moderním" — prof Pigou, Hayek/ právo tak jako Marxovým /i když so ho tento snši celým svým dílem popřít/ Statistická tendence není jen charakteristikou socialismu, ale i kardinálním problémem států, které o sobě prohlašují, Se jsou liberalistioké. /Při této příležitosti si dovoluj sine. zásadně nesouhlasit se zmínkou o otatismu uvedenou v BOBĚ č.7 -str.9 v článku. "Sriahy federaliaační" - Pisatel ivi-dí, že "etatismus jo znamením:a příčinou dekadence naší doby - " Je možné, Se se jedná toliko o různé pojray, .Pro nás etatisiaus sn^mená zasahování atátu, veřejné autority, do záležitostí, které až dotud byly doménou sov&rornou. A tedy etatiauem je j.sk pětiletý plán, ta]i Soosowoltův Sotf Peal. Jo pravda, Se jalo takový etatismus jednotlivé státní moci zesiluje; a "usnadňuje" politickou rivalitu, ovšem jeho objevení se je mnohém spíSe důsledkem liberalistické neschopnosti naší doby —viz ITew Eeal jako koneokvenco vůllcé krise z třicátých lot— než příčinou její dekadence,/ Pochopit hospodářskou skutečnost* znamená o iroctit r.o od us ;kýoh profilů a la "kapitalismus nobo socialismus", znamená vystoupit o joden stupínek •výš. TVrdí-li klasická theorie, že nedobrovolná nezaměstnanost, neexistuje /a jo—li nějaká nezaměstnanost, pak není nedobrovolná, jinak by se totiž celá theorio musela nesunout • jako domeček a karet/, počíná si právě, tak, jako marxisté, kteří thoorii objektivní hodnoty přijali VAÍ axióa, jeho:; -vyvráceni by muselo otřást celou thnorií nadhodnoty /a tím oxploitace atd/. A konočně poslední přirovnání;' Jizis-ionce protínajících so rovnoběžek je w o euklidovskou geometrii kontradikcí, důkaEim, že se nejedná o rovnoběžky; pro neuklidovakou geometrii však pohnutkou k hledání "vyšší' roviny", v které jejich protnutí je možné. Jak .marxistické tak klasické zobražení hospodářské slrutečnosti nemusí proto být ještě zásadně nepravdivé,. Ale je jen vykreslením či zachycením jejího speciálního stavu - zvláštního-případu. .'Pokud je klasická theorie /Riccardo, líarshall, Hill, Pigou/ platnou, pak jen pro případ plné zaměstnanosti a marxiamus snad dovede vyložit určité stavy krise. pro pochopení celé skutečnosti je však nutno přijmout princip, jenž vyloží oba stav;-.
10 Ero nás tímto principem je theorie Johna líaynarda Keynese. Veliké vědecké školy vznikají vždy z nedostatků a kontradikcí svých předchůdců, které s© v praksi objevily. J.I.Í. Keynes píše svou Theory of full Snployment, Interest anfl 1-To'ney tři roky po vyvrcholení největší hospodářské kříse posledních století, ve chvíli, kdy klasičtí ekonomové absolutně selhali ve výkladu jejich příčin, a hlavně v návodu na jojí léčení , kdy'jen marxisté opakují své vývody o nutriých důsledcích exploítace a. vyzývají k revoluci - ale talcé v okamžiků;, kdy Boosewelt Ilew Dealem zavádí kacířské názory o nevyrovnaném rozpočtu a investování uprostřed krise. A Keynes, politicky konservativec, hospodář^ sky učitel britské levice /Dalton, Crips/, prolamuje hráze, "euklidovské" ekonomiky, stává se Einsteinem moderního hospodářství, ITení možné, abychom na tomto místě, byl i jen v přehledu, studovali jeho theorii - jo ostatně jednou z nejobtíšnějáích partií studia ekonomie, ne ovšem pro svou nesrozumitelnost, ale proto, žo jsme se všichni, dik svým stařičkým učitelům /aťuž byli klasiky nebo marxisty/ nenaučili myslet riinak, než "euklidovsky" /Byla ovšem v Praze veliká výjimka: prof. liacek, který ~ po praktické stránce bohužel marně - českému národu Keynese "objevil" a zásady jeho školy obhájil./ Jo neuvěřitelné, jak křečovitě se snaží theoretikové všech Bmérů, počínaje konzervativní Sorbonnou 3 konče emigračními marxisty, hledat vysvětlení dnešní krise v přeřeknutí so svých duchovních otců /jelikož aktuální politická forma marxismu - komunisimíš - neuskutečnila ideál beztřídní' společnosti a neodstranila vykořistování - nejde o marxismus, ale o stalinismus - Confrontations internationales, což jo totéž jako uvedený příklad B rovnoběžkami./ Uvážujeme—li na tomto místě o Eoynesovi, pak tak činíme předevěím proto, abychom všechny "ekonomy" dobré vůle na jeho jméno upozornili, právě tak, jako na jeho následovníky, Joatjfiobinson/introduction to the theory of uhemplcyment - Hacmilian 1947/, Daltona, B.' Wootónavan, Švédskou školu s Oblinem v Sole, atd., v neposlední řadě pak na osud a možhosti jeho zásad v hospodářských politikách přednohlivých států a budoucí, fodoralisaoo. Honí náhodou, že Keynoss byl také jedním z duchovních tvůrců a iniciátorů Brettonr-Wopdoké. dohody - i když se jeho projekt neuskutečnil /měnová jednotka platná pro caiý svět - bankor/ je jen skvělým důkazem faktu, že Keynesova osobnost a dílo stály už oja-avdu na. vyšší platformě - Se autora přivedly až k pojetí praktického světového hospodářství, jehož uskutečnění jo všeobecně přijatým programem . Stručně řečeno: V Sem spočívá Keynesova theorio ? V pojetí nezaměstnat nosti - na rozdíl od klasické theorio^ která nedobrovolnou nezaměstnanost popírá - jakožto veličiny, závislé na'"sklonu k, spotřebě a sklonu k investování/propene i ty to consum ,to invest/ a ne jak tvrdí marxisté, na reálných mzdách dělnické třídy /svým způsobem je tato zásada bližší marxismiu než klasické theorii, pokud totiž reálné mzdy svažují sklon k spotřebě nebo k investování. Ve skutečnosti však tato relace není jednostranná, vyšší mzda není .jen determinujícím faktor.sm sklonu k spotřebě nebo investování, ale i jejich výsledkem. Tato interdependence je už sama o sobě něčím, co ani Marx ani libeřalistická ekonomika nedovedli postihnout/. Chápeme-li nezaměstnanost tímto způsobem, bud© pro nás i další postup jednodušší! sni.žování .úrokové míry, státní investice a sociální zabezpečování mas uprostřed krise /nevyrovnaný rozpočet/, není již absurdem, ale nevyhnutelnou konsekvencí aákladrpí rc^co, že nezaměstnanost /aí lidské síly nebo kapitálu/ je přímo úměrná sklonu k spotřebě nebo investování /což není totéž jafcb výše spotřeby a investování — počet nezaměstnaných závisí totiž již na anticipaci podnikatelů, státu nebo jednotlivců - zisků a produkce, které z dar>ného počtu plynou./ Uve3me, že nezaměstnanost neznamená jen počet dělníků "na ulici", alo i počot hodin prozabáloných u strojů - nepráci, respektive nelikviditu vyrobeného zboží, což je typ nezaměstnanosti, o které marxisté vůbec nemluví. Zatím co Koynosova theorio - přímo či nepřímo - proniká do hospodářských politik jednotlivých zemí, počínaje New Dealera a konče Foar Doalem, setkává so, po roce 1945, s novým odporem, hospodářsky se strany klasiků, politicky se strany komunistů /konsoliduje příliš poměry a ohrožuje revoluční půdu/ práT-ě v Britanii, kde před 10 léty vznikla. Vznik a prvé aplikace Koynesových
1/3-5
S K V T
B Í F 0 3 I
11
zásad jsou předznamenány dobou krise, slumpu, Rok 1945-47 je naopak údobím konjunktury, "boomu. A ve chvíli, kdy Britanie prostě nestačí produkovat, aby ukojila potřeby svého obyvatelstva, vzniká domněrka, že Iíeynesova theorie je aplikovatelná jen v době kriso, a že naproti tomu ve chvíli rekonstrukce a-konjuj>ktury- velmi nebezpečně podporuje inflacionistické tendence.Hugh Daltonř laboristický ministr financí zápasí s inflací takřka marně po dva roky, až v srpnu 1947 dochází lc t.zv. krisi kónvertibility - půda pod labouristy se povážlivě otřásá - přichází Crips a během jednoho roku dosahuje Anglie výrobních i exportních rekordů, uvolňuje postupně potraviny, textilie. Co dělal Dalton ? Co udělal Crips ? Je pravda, Se se prvý přidrž.el:.některých Keynesových zásad /politika laciných peněz/ snad příliS otrocky - tím však nepopřel jejich všeobecnou platnost. Socialistický požadavek plné .zaměstnanosti nebyl totiž v poválečných létech problemem, problémem bylá produkco a inflace, a na ty, zdá so, Dalton zapomínal. Ale ani Keyness nezasvětil své dílo tomuto aspektu. Je proto absurdní popírat Keynase proto, že jeho protideflační politika byla bezúspěšně .používána proti inflaci. I zde je nutilo vystoupit o stupínek výš - nedělat z Eeynese to, co udělali msrxisté z Mar^e. Tuto okolnost pochopil nejsprávněji Stafforá. Crips, člověk, který nepodlehl křiku konservativců, že jedinou spásou je znovunastolení liberalismu, volné konkurence, jež vyžene produkci výše, který se však také n©-oodřídil "keynovství" za každou cenu /což bylo ovšem diskreditováním Keynese/, které se stalo hospodářským kredem labouristických theorctiků, Crips dovedl nalézfci kriterium, ktorě je dosud cizí většině ekonomů všech směrů — že totiž v hospodářství pravice a levice nespočívá v polechrkon— sarvativci /kapitalismus/ - labouristi /socialismus/, ale především v dvojím zdůrazňování furikoe státní intervence do národního hospodářství /neboí státní intervence - etatismus - jo nezbytnost jasná jak levici tak pravici v politickém slova smyslu/ ; Levice jako snaha o zásahy především ve prospěch plné zaměstnanosti a sociálního zabezpečení, pravice jako aktivní podpora národní produkce, soběstačnosti -vyrovnané obchodní bilance. Dle tohoto kriteria je SSSH a všechny lidové demokracie státy po výtce pravičáckými - viz pětileté plány,stachanovština, bezohledná honba za produkcí. Snad mu pomohl také známý rys anglického veřejného života, Se totiž vlády zůstávají a mění se jejich politiky, /zatím co vo Srancii při nezměněné politioe se mění v lády/. V danné chvíli bylo absurdní, aby finanční politika neodpovídala snaze o plnou zaměstnanost, když tento stav dosud trval. Naopak, i na levici uznaná nezbytnost maximální produkce vyžadovala deflační politiku. Podmínky Keynesovy relace o závislosti plné zaměstnanosti na dostatečném sklonu.k investování a spotřebě byly nejen splněry, alo nechávaly i dostatečnou marži pro Cripse, aby v zájmu podpory produkce dokonce snížil reálné mzdy, bez ztráty plné zaměstnanosti /a že následkem tohoto srážení - respektive zvýšení cen - nebyl závažný úbytek ztaněstnanoeti, je důkaaem, že výše uvodoný a jednostranný marxistický výklad původu nezaměstnanosti není úplný/• Přicházíme nyní k r, 1948 a 49, Nezaměstnanost v Belgii, její počátky ve Švýcarsku. Nevidíme jí ještě jako příznak blížící se světové briss. Je spíše produktoni zvláštního postavení Belgie a Švýcar mezi evropskými státy,, /výjimečné postavení belg. a šv. franku/, je ale také produktem trvajícího^ hospodářství národního, (suverénního. Ovšem prospekt saturovaného /relativné, vidíme jen relativní saturaci/ trhu je pravděpodobný i pro Uvropu jako celek, ba i pro Evropu federalisova^ou, bez celních hranic a s jednotnou měnou.: A tu už se otázka hospodářské politily klade jasně, Hemylme soz problém plné zaměstnanosti a krise se nedá řešit pouhou federací - ostatně, údobí mezi dvěma válkami mělo, stavíme-li se na liberalistické zásady, takřka všechny jeho znaky /volný obchod, ne sice jednotnou měnu, alo měny vzájemně konvertibilní, což jo skoro totéž/. Hutnost maximální produkce, pravá údobí hospodářské politiky, je snad věcí spíše větších, než menších celků, ale problém plné zaměstnanosti.
1/3-5
U T E C H O S T
12
po dobu levého údobí, které imisí pravé nezbytně následovat, jo už otázkou hospodářské politiky jak celku, tak jednotlivých zemí . A .tu nám předválečný i poválečný příklad Anglio a Spojených Států ukazuje riskantně oprávněhost a možnosti Keynosovy theorio i pro budoucnost. Závěrem bychom chtěli poukázat na jeden z politicko—morálních aspek— tůs Koynes byl konsorvp.tivec, svýs dílem dál základ neniarjdstickému principu hospodářství uplatňovanému v socialistické Britanii, St. Crips je socialista a opovážil se přes odpor velké části vlastni strr.ny prosadit opatřaní, za které mu kotaunisté spílali jrko "nahančči imperialismu", konservativci' jako ničiteli britské "velikosti". Nejsou snad tyto osobnosti lepšími učiteli než citace z Daily Expressu a z oslavných řečí různých presidentů, jakůě i State Deprxtemsntu ? Tento článek mé býti jen první v řadě studii o hospodářských problémech současné Evropy, Měl, respektive jeho thematika, spíše zakončit celou sérii, Ubčinl su nárok na to být sván vědeckým, chtěl však ukázat na konkrétnějším případě závažnost problematiky, chtěl především otevřít cestu ke studii bez axiomů přijatých a priori, a k tomu účelu jsme si dovolili upozornit na dvě o~ sobnosti, o kterých jsno v celé záplavě onigračního tisku dosud neslyšeli ani slova, ač nám toho právě mohou tolik říši. Autor bude čtenářům velmi vděčný, sděll-li nni, at už ve formě kritiky, nebo jiné studie, podařilo-li se mu tyto dva body splnit.
"ÓDHODliUÍ
HSPOVOLIT".
Od únorového puče už splynulo čtrnáct měsíců a mnohým z nás se zdá být odstup ještě delším; bohatost zážitků a každodenní tuhý boj o exulantskou existenci je odpovědný aa tento optický klam. Mámo však příležitost prošívat naší státní a demokratickou tragedii znovu, když pročítáme prvá svědectví z o— něoh draS; v pařížském "řd^aru" a ve švýcarské "řfational-Zcitung" vyšla serie článků z pera dr. Huberta Hipky o pražském únorovém puči a o událostech., které k němu položily zaklad. Je to četba věru poučná, ¥ejen tím, že oživuje fakta, jež zvolna zko•írnjí pod nánosem subjektivních komentářů, n-sjen tím, že dává čtenáři nahlédnout do t-zv. zákulisí čsl. politiky /byí více, než skromně/ - ale i tím, co neříká a říkat ani nenďže. Chybí v ní záznam o statečnosti a vědomí odpovědnosti vSSiT^cmokracii a~te části národa, která uvěřila volebním, "majákům" a svěřila vedení svých osudů těm, kdož vyhlašovali svou ochotu, sn svobodu a demokracii třebas i bojovat, Hipkovy záznpj^y jsou určeny cizině, s tím nutno při každém slově počítat a nelze tudíž od nich vyžadovat onu sebekritiku a objektivitu, jakou by si přál slyšet čtonář český a účastník února, řfoní toho onoho, s čin bychom so mohli po své porážce honosit a zamlžení obrazu národního selhání Izo proto vy~ kládati jako sebelitovnou a zároveň i taktickou šetrnost. Vyvstalo tím však jedno velké mebezpečí: "že sju toto verse stane oficielním, kompetentním měřítkem a sudidlen únorových a předúnorových událostí, že její pouhá subjektivní dokumentárnost bude přeměněna v objektivní autentiěnost,a že jl byl položen základ 1: nové legendě. Už jsme však přesyceni četbou legend, od rota 1918 by jich byla už pěkná knihovnička. Jame přesyceni mythem národního mučednictvl a ukřivování, který v nás udusil všechen vznět a statečnost. íírpíno mánií sebeobětování, která se stala národní vlastností, takže
1/3-5
SKUTEČNOST
13
svůj zápas vzdáváme dříve, než se opravdu začal, a považujeme jej za ztracený dříve, než jame opravdu průhrális proto jsme ještě nikdy nevstoupili do zákopů. Je, zdá se, naším zvykem, že so vzdáváme opevnění či demokratických řádů a práv bez boje, spoléhajíce spíše na zázrak než na svou sílu. Zázraky se však nedostavují a síla, ktesrá nebyla nikdy vyzkoušena, změkne a rozbředne v pouhá slova legend. Eroto nejsou našimi moderními hrdiny vítězové, ale poražení; dovedeme je dobře prodávat - Lidice jako studenty, do nichž se střílelo- noohápajícej že právu na oslavu, padlých m s í předcházet govinno_st statečného boje,, nemá^-il jít jOK. O útrpnost. Polemika s Pilkovým záznamem únorových událostí by byla vlastně in merit o polemikou s celkovou koncepcí Ss. politiky od roku 1943 a zvláště od května 1945, Heiú pochyby, že se k tomu jednou •Krátíme; d.nos však jen několik poznámek, zaostřených výhradně na únor. Považujeme především za přílišné zjednodušení situace, hledat základ Února v aféře okolo íiarshp-llova plánu. Plody národních katastrof tak rychie neuzrdvaji; je třeba zaěít u sazonice a tou je kapitalaee Londýnských před Gottwaldovou neoasytností v Moskvě r. 1943. Chcemo-lí však už zůstat u oné aféry - pak věru ňutno říci totos tenftrát jsme držoli v rúce klič a zahodili jej bez velkého přemýšlení, Bylo možno prorazit bláízddu - ale qy jsme opět považovali svou věc za ztracenou dříve, nežli se zkusilo, jak jo blokáda silná'. Kde je obava z 'ríéíka je vždy mnoho výmluv; dr. Ripka píše, že byla obava z vypovězení sovětsko - československé smlouvy, z event, sovětské intervence a 2 toho, že komunistický "druh argumentů /o tom, že Mnrshallův plán má především pomoci líěmecku, pozn, pís./ byl velmi nebezpečný a nezůstal bez vlivu na velkou část našeho veřejného mínění," Ptáme se, jako mohly být v r, 1947 následky vypovězení sovětsko - čsl. smlouvy, které by nás byly postihly katastrofálněji, než události únorové? Ptáme se, zdali i Tito v r. 1948 a drios, za okolností nesrovrstelnS horších a v prostředí naprosto utopeném v oblasti moci koninforrjy, kapituloval a kapituluje před hrozbou sovětské vojenské intervence? Ptáme se, zdali se i Einové, žijící přímo v lůně a ha dostřel Kremlu, obávali sovětské intervence, když vyloučili komunisty z vlády? A nad to, jací to byli naši vůdcové, jestliže se vzdali i boje proti argumentům, jejichž demagogická nesmyslnost byla už tehdy naprosto jasná? Br. KLpka sám přiznává, že začal kolísat, když si uvědomil "německé nebezpečí", Ele, jaký byl a je obraz Evropys rozbité Ušmecko a hladovějící Evropa, trpící nedostatkem zboží, které dříve vycházelo z bran německých továren; ÍFěmecko, sražené na kolena, bez vlastní vlády a pod tuhým dozorem vojenských guvernérů; 'Německo, obsazené čtyřmi vítěznými armádami. Na druhé straně Sovětsiiý svaz, který pronikl až do střední Evropy, blokoval práci Spojených ijárodů, vykoíistoval hospodářství satelitských států i nage, který svými pátými kolonaji teroíisoval a rozvracel politický i hospodářský život Evropy a světa a který svým bezohledným imperialismem ohrožoval mír v Evropě, na blízkém i na dálném východě. Kdo tedy víc ohrožoval mír a tím i ěeslrý a slovenský národt Henecko nebo Sovětsbý svaz.?Kdo mohl a dodnes může rozpoutat světovou válktts Běnecko nebo Sovětský svaz? Co je pro Evropu a pro svět •• a tím i pro nás potřebnější; obnova evropského a německého hospodářství - nebo východní isolace v zaostalosti? V rámci kterého;myšlenkového světa mohla ÍSR spíše požívat dobrodiní vnitřní svobody a ústavní a právní demokracies v rámci světa západního nebo východního? Tál stál problémy toto něli povinilost naši vůdcové zhodnotit. Tenkrát byla možnost napravit kapituláci v Moskvě a v Košicích5 tenkrát byla povinnost vidět dál, než do Sudet a dál než do příštího měsíce, Tenkrá-t byla povinnost odvahy, protože byla naděje ria úspěchs ani odbory, ani závodní milice, ani Sffl, ani artsáda nebyly ještě úplně v rukod Eoninfomy a KSČ nebyla ještě dosti silná. Mebylo by došlo ani k vojenské intervenci Sovětů a odvažujeme se tvrdit, že by nebylo došlo ani k vypovězení čs.-sovětské smlouvy, tak jako nebyla vypovězena Titovi a I^gerholmovi. iíěli jano naději ná úspěch - a i kdybychom byli podlehli, byla by to porážka, čestná, porážka po boji a porážka na štítě. Haši vůdcové však zápas vzdali, aniž jej začali, nepředstoupili před parlament, báli se risika, nedokázali ani resignovat a rozhodli se pro poslušnost, neostýchajíce se i nadále předstupovat před národ s ohnivými řečmi o "neústupném boji", o "nedotknutelnosti státní svrchovanos-
1/3-5
ti" a o"upřínnén přátelství a pomoci bratrského Sovětského Svazu". Rozhodnutí o paralelo berlínské cesty v březnu 1939 a moskevské cesty v létě 1947 budíš ponecháno dějinám. Je známo, co bylo vlastním podnětem k únorovému převratu: rozhodnutí ministrů tří nemorxistických stran vystoupit s vlády, jejíž usnesení z 13.února o některých opatřeních v SUB nobylo respektováno resortním ministrem vnitra. Třebaže to byl postup podle zásad parlamentní demokracie správný, zůstává otevřenou otázka, byl-li s ohledem na konunietického protivníka vhodný a přípustný, Br. Ripka píěos "Nikdo so neozval proti našemu rozhodnutí /ve výboru strany nér.soc,, pozn, pis./, Ysichni členové výboru poznali: přišel okamžik, ve kterém je třeba postavit se nethodán KSC m_ odpor... Raše rozhodnutí, Přejít_jio ofensivy, vyvolalo mezi vedoucími a delegáty" naší" strany takové nadšení, "SěTjsne se" "cTBUTbýt nuceni, napomínali je spíĚe ke klidu, nož povzbuzovati k bojí,.,11 Cituje úvodník Svobodného Slova a ŽO.unoras "Nepřipustíme policejní stát", píSo dr. Šipka; "Jednalo Se pro nás o uobilisaci. naSich pomocných oddílů, jak'to se svýni učinili konunisoé Toto jsou slova, svědčící o odhodlání, o rozhodnosti a síle. Jo pro náš národ trgodií, že v oněch dntíůh marně Sekal na jejich projev. "Zormův příjezd byl pro mno dalším důvodem, abychon nepovolili," píše dr, Ripka a opakuje na mnoha dalších místech svého svědectví, že všichni byli "odhodláni a rozhodnutí nepovolit". Máme-li zjistit objektivní pravdu, jest, bohužel, třeba se zeptat, v čemfeo.nemělo povolit, Zo svědectví ministra dr, Kiplíy a z analysy tehdejší atmosféry Vysvítá jediná: nepovolovalo so pouze v,naději, Ěe nepovolí To býl ten zázrak, který měl přijít - ale který se nedostavil. Etr.Ripka na mnoha rastech říká, že "všem bylo jasnos boj .bude tuhý a komunisté sé nezaleknou žádného prostředku k zajištění svého vítězstvu.<' Toto pochopení situace bylo chvályhodné j je .pouze třeba říci, So k boji je vždycky potřebí dvou, Ze svědectví dr. Ripky, ani z prožitku únorové krise, není patrný ani jediný náznak nějakého boje. Iniciativa byla výhradně v rukou komunistů, nebylo nikoho z odpovědných politiků, kdo by se jim byl postavil na odpor, sloven nebo činem. Fouse vysokoškoláci šli dvakrát manifestovat na Hradčany, aby povzbudili presidenta Beneše a aby nu ukázali, že je také někdo "proti". Studenti ihned pochopili, že všechno loží pouze na bedrech tohoto chorého a osamělého m ž e - proto š],i za ním. Zápas., který měl být "tuhý" a v něng byli všichni "rozhodnuti nepovolit", tento zápas se skončil tírj, že byla podána demise. Kde byl onen přechod k ofěnsivo, kdo byly ar.iobilisované pomocné síly, M s byl odhodlaný odpor, kde byla dohoda nezi stranami o jednotném postupu? Víme dobře, Se vůdčí osobnosti dotyčných stran byly vo styku jen nepravidelném a telefonickou, vsponínáne si dobře na zděšení ve Svobodném Slově a v Lidové Benokracií, jejichž redaktoři se na— vzájerrtelefonicky šepteo .sdělovali, že "k nim ug přišli také..,". Bylo zřejmé, že narasovoudemagogii komunistů se mělo odpovědět stojným masovým projeven, protože- to jo jediná řeč^ které násilníci rozumějí, Xtr. Ripka píše, že tanto projev byl plánován na 24. a 26. února, protože panoval dojen, že tyto dny budou pro vytvoření nové vlády rozhodující. Byl to dojen chybný a datum velni pozdní, což ukázaly řítící se události. Josef Josten však ve své knize "Oh, ray country", vySlé v Londýně, píše /str, 123/, že r.iu clr. Ripka říkal, ae na nějaký podobný projev vůbec nebylo pomýšleno, protože byl yzhleden ke komunisticko nepřístupnosti všen argunentůijt zbytečný. Jsou to verse příliš si odporující, než aby bylo nožno nežádat vysvětlení. Br, Ripka píše, še "pocit ulehčení, vyvolaný naší demisí, byl všeobecný. Veřejné mínění se ukázalo být nejvýš uspokojeno, Tisíce telegramů, nám i příslušníkfin ostatních stran, vyjadřovaly nadšeni obyvatelstva. Stáli jsne pod dojnen toho, že vycházíme z uďobí zmatků a intrik, s nichž komunisté těšili." Toto konstatování zavazovalo, lid byl skutečně nadšen prvním příznakem rozhodnosti, na niž od roku 1945 čekal, šlo skutečně o to, vyjít z údobí zmatků., intrik a nedůstojných ústupků - ale k tonuto nástupu měl někdo dát povel a někdo se ;-.:'Sl trnuto zástupu postavit v čelo. Nestalo se však nic a všechrm odpovědnost byle. přenošena na ramena presidentova. "V de "naší denise jsrje nevylučovali možnost teroristického postupu proti demokratům, Měli jsne ale pevnou naději, že so tato vlna teroru rozbije na rozhodném jednání naěeci a presidentově," píše dr,filpkadálo. Jestliže nikde nebylo stopy po onom rozhodném jednání demokratických stran, které byt zbaveny dodávek- papíru pro svůj tisk přec měly K CIÍSDOBÍ-
1/3-5
S Z U T E C II O £i T
15
ci ještě síí svých střenických aparátů a možnost letákového informování členstva a tlri i demokratické veřejnosti - jestliže tedy^oqy selhaly, o koho so měla vlna teroru rozbít? Pak věru zbývala poslední naděje v neústupnost dr, Beneše, který však byl sán a jasuž nikdo nepodal pomocnou ruku tín, aby zorganisaval alespoň nějaký projav demv kratičkého občanstva v Praze, na který by se byl mohl dr, Beneš Gottwaldovi odvolat, la-, Ripka uvádí, že na venkově k takovým demokratickým manifestacím došlo a že jejich počet i síla byly povzbudivé. Potvrzuje, še vyslanec Jína, který o nich nSl referovat presidentu Benešovi, tín byl velni překvapen a že toto sdělení považoval za velni důležité. Je však třeba říci, že dějiny se vždycky tvořily v Praze a nikdy na venkově^ Eráha byla a jo rozhodující - a v Prase dsookraté nlčeli a byli zavíráni, aniž o bojovném duchu venkova měli tušení, Ur, ítipto. píšo dáles "Yyřiíte nu /dr. Jína dr, Benešovi, pozn, pis./ od nás, že přes konunisticlíý pokřik neztrácíme hlavu, a še budeme dále jednat podle svého dobrého plánu. Herano žádného důvodu k Jcpu^/•^y.c^oj^^yolijLi J§ třoba se ptát, o jaký pián šlo, jakýíf~;^o¥tředky, "jrkýn spSšobep a kdy něTbýt provedení teprve tehdy, až bude tento plán znán, bud© možno posoudit, jak dalece byly demokratické strany právy komunistické hrozbě a svá odpovědnosti. Ze svědectví dr. M-pky dále vysvítá, ge odhodlanost dor-ioki-atů se od pondělka omezovala už jen na. to, Se president prosadí, aby do nové vlidy Gottwaldovy Dyly pojaty strany všechny, podlo rozhodnutí svých e::elaitív - a nikoliv jen straničtí Quislingové. Z cílů bojovných so tak stal cíl sebezáchovy - vší "rozhodnosti" navzdory... Mezi vedoucími osobnostní demokratických stran zavládlo veliká zklamání a rozhořčení, když se dozvěděli o presidentově kolísání a o jeho ustupu, jímž přijal demisi z 20, února a jmenoval novou vládu, Je však spravedlivé říci, že rozhořňoné zklamání nebylo na místě. Je poněkud jednoduché, účtovat odpovědnost za unor pouze nfl konto dr. BeneSe. Z celého průběhu únorově krise a i z jejího líčení z pera dr. Ripky však vyplývá, So celý "dobrý plán" skutečně záležel jon v důvěře, že dr.^Boneš demisi nepřijme, děj se co děj, Ero rozhodující .pokus o obnovu demokracie, ústavnosti a právního řádu v CSB proti totalitnín smhán komunistů to bylo však trochu příliš nálo. Politika opravdu státnická a odpovědná nemůže záležet v ton, že se zřekne Vlastini odpovědnosti a přenese rozhodování o.osud.u národa d,o rukou jediného nuže, který je isolován od svého okolí, o jehož zlomeném zdraví každý věděl a který byl vystaven nelidskému tlaku rozpoutaného terorismu, 0 ton je věru lépe nic dalňího neříkat» Vzdali jsme so bo? boje a bez plánu. Chceme vždy národ ušetřit !q?veprolití - v roce 1938 jako v roce 1948. ÍTaše chvályhodná zásada se v jednom desetiletí už po druhé ultáaala chybnou:; lsrveprolití jsne neunilQi - dostavilo se pouze o něco později a v jiné forně, nanÍ3tc v zákopech jsme krváceli a krváoíno v Pečkárně, na Pankráci a v Ruzyni, Chránili jsme národ od krveprolití - a obětovali raději jeho svobodu, pověst a páteř, zaponínajíce, že dvakrát nalomenou páteř budeme jen velni ztěži iaoci napravovat a So tím vyřazujone svůj národ z řady oněch, které za svou svobodu vděčí jen sobě a nikoliv vždy cizím bodákům. Norimberský soud. ukázal, že jsne se v r, 1938 pokořili před hunbukon vnějSín a že bylo noano nad ním zvítězit. Co ukaže příští Norimberk, kde bude projednáván i únor 194® a humbuk vnitřní? Iferozebírali jsr.10 svědectví dr, KLpky, mnohdy vzácně upřímné, s úmyslem vznášet obžaloby. Skutečnost, že jsme se všichni sešli v exilu, z něhož chceme vybojovat národu svobodu nazpět, nasvědčuje, že chyby byly vnitřně doznány a Se se chceno pokusit o jejich nápravu. Nezklamalo jon naše vedení - to by byl věru snadný alibista'- zklamali jsme všichni bez rozdílu, nemajíce statečnost, mluvit dost hlasitě a bojovat ostřeji už dona. Všichni náne proto povinnost se d.neěiijho osvobozovacího zápasu účastnit a všichni r.iáne také na účast právo. Wení spravedlivé, chtít někoho vylučovat za něco, čin je vinen celek - i žalobce, Háš boj je o to v£»tší, že se msíne přod.ovšín vypořádat sani se sebou, so vší svou slabostí a nestatečnostís naše Siriy a výsledky teprve ufcáží, jsne-li schopni nést odpovědnost, kterou jsme na sebe uvalili svýni chybami a omyly, Nesníme a neoůžeme si však něco předstírat a nalhávat. Nesmíme a nemůžene zamlžovat a zkrášlovat události a vlastní činy, které jsou trpké, ífesníme a nemůžeme tvořit legendy o něčem, co zasluhuje jen pokání. Ifeiáne práva na nuěednictví, jestliže jsne ssni vložili ruco do okovů, nenáne práva na to, mluvit o sebeobětování, když jsne se pouze vzdali. Tentokrát už musíme být k sobě upřímní - a nevyplácí-li se snad upřímost před cizinou, mezi nárai je nutná. Proto bylo napsáno těohto několik stručných poznámek. Ca to.
16
QUO
USQU3
....
Neblahým politickým aitonetl je i v doniokraoii , Se vládnoucí vrstvička lidí, kteří se dostali k vedoucím místům i alartvSnS demokratickou volbou, se- snaží uclržet, i proti vůli É-.ých bývalých voličů, na svých posicích. Lze-li Vide Oluvit o internacioníle, pak zde. Navzájem sice vedou jednotliví funkcionáři C3tré osobní a partajní boje, vyvstaneli vfir'- nepřítel ninc jejich už dobře známé kolegys jsou velmi ^Vffiřni v há ení svých dobytých držav. Všechny noblaza zříká způsoby dohol, partajnleh kompromisů, kompensací & podčr.né bozsásadovltosti jsou jen projevem snahy vedoucí vrstvy udržet se na svolaných r.iíatech. Takoví a upine ovšem nezbytně hrozí, že její zájmy jsou zásadně jiné než íájny bývalých voličů. Odcizení se prohlubuje. Tento ^jev ;o ještě zřetelnější vo spoločens?ých slaipi:..:cl", založených značně na věkové příbuzností. Rrcto skupili:, rtudcntských funkcionářů jc ohrožena jednak odcizení z .jnůn a problémům studentů jednak svodem udržet so u iv ci Í.O nejdéle - ještě větší utrou než třeba političtí -df.ci stran, - ílánek o nečinnostífiadyzEbc.voni Jlen tr si můžep-2 vysvětlit nehorázný zásah do práv redakční rady ludvřigsbvrské VOBY ústředrár.i výborem studentstva v oxilu a motivaci tohoto zásahu, že by jednak uškodil zí .raimstudentů / funkcionáři by asi tíže dostali visa do U.j .A..!/, jednak Se se neshoduje s mněním převážné •.••'tři studenti v eiilu, Taňte důvod prokazuje, jak už jsou • :.e.'iní vedoucí "tudent3tva vzdáleni skutečnému mínění těchj kt-jří--.-j© kdysi zvolili. Jsras přesvědčeni, že až m vedoucí -°unJa!ÍOíiáře, všichni, vysoktgkolici živě a s uspokojen:.''. >rojev£ svůj souhlas se zataveným článkem,, Budou iaí% xt-.0 3t, že se koi.gčno rašel někdo, kdo řekl jasno a veřej; a zodpovědně, o čer.; se mluvilo zatím jen soukromě, Přeti,.'u.;;emG Slánek sa zabavená BOBI v plném znění, jednak proto, s niti souhlasíme jednak proto, že je třeba, aby ho če-.-.o co, nejvíc lidí a mohl ta!: splnit své poslání; včasn u nápravu věcí velni důležitých, ba existenčních„ Vedou: '. ústředního svazu studentstva zameškali velkou přílef: tost vsadit celou váhu organisace na tuto oprávněnou 'Titiku..' Přiblížili bo členi: Rady, vzdálili se íiiněrc vysokoškoláků, FeuVěíitelnou se ním zdá zpráva, že tento -lánek vedoucí!o redaktora DOST měl být uveřejněn nejvý ! v clnlšír.) čísJe jako příspěvek k diskusi. Bohužel jer,10 en-;o pokus o zt stírání ft lož četli v úředním věstníku Svazu S;ále si lidé tohoti exilu irvfrii ryělsnkami a čirý řeší . lf.—ní1 otázku : dogentraoe nobo regenerace? Erosíae býval jjjlitiSgr i ty rodící se; pokuste se spíš o regeneraci, kiavení úrodni ka DO; 7 bylo projevem jasni opačným. V prvním čísla koby, kd':i jame psali o důvodech, jež nás vodly k vydávání této revuSf zdůraznili jsuc na par;nín cistě upří nost f. nepředpojatost, od nichž se nechceme dát odvést Žádnými námi' ;e::ú, Ani těm že svou upří mostí "infortrujeno také komunistickou propagandu" a ž tak "škodíne věci odboje", S otevřeností chceme dnes psát o thematu nad jiné důl jitém a nad jiné neuspokojujícím. Činnost, $i lépe nečinnost Rady svobodného Ceskosj >venska volá po upřímnosti o
1/3-5
S K U T E Č N O S T
17
EjrS se Badá ustavila., právem začínala většina JéomeirtÉřft. slovy; "Konečně11,, "Píjřinoha ažaících. ztraceného času ..;" a pod. Rada se ustavila: so zpožděním hejJitfeíiS'' půlročním. Od té doby uplynulo dalšího čtvrt roku. V''onotí čtvrtletí se nosteld prakticky nic jiného, než že se ustavovaly dvě evropské odbočky, Cas se ztrácí dál. • Průběh vzniku odbočky v Paříži a v Londýně i další dění -nashingtOHSká představují dosud. Hadu jako stroj, který vógkerou svou energii spotřebuje sái'l ,ná .udržení BVÓ vlastní existence, ba zdá se, že ani k tonu. se ji někdy nedostává. JfáS' ústřední orgán exilu byl "vyhlášen za nadějného sájhu západních velmocí a nejailně.jSí a, nich nu poskytla aídlo, V širších vrstvách emigrace - a doma.především - byla'Ijadar vítána... s oddychem. Jo více než smutno vidět, kde je autorita Hady dnes mezi uprchlíky v táborech i aiuo tábory. ..Dosavadní úplná noúčinnost nejvyššího orgánu jako takového učinila z něho opět quaijtité négligeable,. Jsou důvodné obavy," ž.e podobný' proces-probíhá také na straně'našich západních přátel, Američany počínaje, Ztrácí ee i sám z & j e m. % a jeho promarnění není jen neopatrností, je'ví nou-, Zde ne.lze požadovát's "Dojte ,riám čas...". Sasu n e n í , aby. mohl být dán." . Všechny úkoly, leteré čekalyfiadupřed půl roksá^i ve chvíli, kdy se lcoa* stituovala, zůstávají nedotčeny dále. Jen se joště více komplikovaly, přibyly k nim •rkťl ::í. Splněn nebyl žádný' ani částečně. ..Hada jako taková nevydala navenek'a pokud:.' víme ani uvnitř nic, ž čeho by bylo patrno cokoli o grád na i d. o o v é m p r a g r a m u tohoto exilu. I z diskusí v uplynulém čtvrtletí mezi funkcionáři Hady a jejidi'sknpiimji-je patrno spíše vše jiné, než poctivé úvahy ů fundamentech spol.eč- ného prgranu, /ivutno bohužel připojit, že ani Masarykův demokrati dký svaz,.který se zdál slibovat funkci jakéhosi myšlenkového .substitute Bady, neprojevil se na programovém poli jinak aktivním-./ Sobylo řečeno njc věcnějšího k otázce vysoce aktuální:' k plánům na-foácralisaci SvroRy, jež so'fiazápadě již mění v roali.ťu. Větami o svobodném Československu ve svobodné spojené 3vropě se neříká nic. Dvxopa může být spojena vším možným. II celc veliké problematice představ o statnosti Československa, o funkci nacionality a řadě jirr/ch komplexních problémů, jož bx bylo mošno zde na-' znyčit'nejvýše heslovitě, nebylo, zdá se, ani společných diskusí, natož studií a natož nějaké shody. P o l i t i c k á a k c e navenek, -sahající mimo vlastní :pros+ředí Hady nebo mimo. československou emigraci není známa. Souhlasné prohlášení1 k Atlantickému paktu nelze vydávat za pracovní aktivum. " S o c i á l n í p j é c e Rady není rovněž nijak dosud postižitelná. Není nic bližšího znáno o pokusech vykonávat nějaký důraznější vliv na International Eefug-ee Qr;anization, aby její takřka naprosté rozhodování o osudu tisíců uprchlílců se ubíralo, cestami pro Čechoslováky- spravedlivějšími a účinnějšími. Jedinci, členové Rady, nohou se vykázat dobrou prací. Je, takových: několik a jscu dobře známi. Těžko však' lze jejich práci ně, a; spojovat s jejióh členstvím, v Radě. Konají prostě svou prací, kterou konali již dříve, pokud, v ní po ustavení Rady nepřestali, zahrnuti jiftými'činnostmi, konstatováni zlého faktu, So totiž náš nejvyšší orgán v exilu pokračuje v ztracení času, bez jakékoli viditelné práce, vyčerpávaje se zatím jen nepřetržitým dohadováním řyzc interního do.sahu-j. nutí hás k pokusu podívat se po příčinách. Jde nán totiž'-o' zlepšúní a případnou r.efornu.Raďa - pldnum -i výbor - je veliké těleso. Je v něm skutečno kdo kdo. kdekdo co .do kvantity a žel bohu i co do kvality. Od lidí, kteří bez pochyby do vedení odbojové a pomocné práce patří, jejichž legitimace je nesporná i činností v exilu, až po osoby přišlé dc Hady cestou oddaného kostelnictví v někdejších stranách, příbuzenskou filiací, ba doslovně až po manželky politiku. Bylo přijato hledisko "stran v exilu", /podali jsuo již v lednu v Pobě pro theorii i politickou pra;:i obstojný důkaz toho, že skutečné politické strany v exilu neexistuji, a že jejich domnělí vidcové operují s evidentní fikcí. Naše vysvětlení tohoto faktu bylo od té doby již mnohokráte konstatováno i opakováno so souhlasen řadou jedinců i časopisů,/ So strany straníku bylo prohlašováno cosi o kort-
1/3-5
S f U T E C IT O S T-
18
tinuito, o syribolieké representaci a-na fiktxvnín principu-delegace stran so zfortolo.i při stavbě naSí dňešní Rady. Honí prý principu jiného. Kolik omezenosti, ňoslovně5 osobní i politické, zavleklo tato hlcdisko:'tara, :Jsde/rja být; vedení.demokratického, exilu i IColik naprostých mil,»ba přímo záporných-, položek co do'inteligenci a r:iravní hodnoty, sě pcřvěsilo: na ruce hrdla těm.několika ;;iálo schopným, inteligentním a vidoucím, kteří měli odvahu i za tohoto principu pokusit se -o spolupráci V Hadei Podívejme se- na vlastní vnitrní "stranický život" těch kterp většinou věru bez' výběru -nom-inovály své zástupce do vrcholného .orgánu.- oidlur po tkáváme vysoké politiky, znemožněné nozi iiyslícítd Vlastními straníky nedávno :'čvrstvou přímou, pomocí koiiunistům ve třetí republice Si' nacistům v republice ůřuhd a za prvního protektorátu. Činí se ve svých kruzích á heňajir.ani sleva vysvětlení ke své dnešní demokratičnosti. jinde vidíme pracnou á někdy u-některých až dojemnou snahu reaktivovat politicky už dávno mrtvé osobnosti, které jeví známky života-.tín, že vyslovují thuorie n á v r a-t u deset či dvacet let zpět. .Ti, kdož jo balsariují, tráví přitom týdny hádáním1 na.. př, ,o počet hektarů, který musí být • jednotí-':zajištěn jako soukromý majetek jedince..'. Ba nechybí ani exemplářů.',"•:.kteří-veřejně sní o dobách feudalismu, kdy'sedlák so vlastně ;:r51 .'výborná..a ž mírné -roboty ae hladce vykoupil slepicí,,, Jo-t6ž!;:o věřit, tak však vypadá vnitřní : život-síoipirí,,. které vyslaly své: representanty do vedení exilu, -přetíženého akutními, .moderními a těžký;ii úkoly. Jejich p r á v-o na t&kovoU nraaiaaci stalo so princi jen složóní Rady. Velká větvina .našich oxilových obtíží, -pro: které, se ani vedoucí orgán nemůže dát- C.o efektivní práce, - je hluboce zakořeněný .k o .m p 1 e x n i n u I o s t i--. Jeho tíha leží na každém .Šltiu, stahuje k zemi takřka -každý pokus:o práci. Hinulost toho či onoho straší v hlavách,i uštech každého .jeho odpůrce.-.--i v ústech přátel, kteří - obhajují. Prvními slovy, je vždycky a-namnese; "Byl tím a tín„,„", 1 "vždycky hájil.-"kontinuita" atd., "Proto1ná dnes p r á v o . T a n e c kolen minulosti provází každé hnutí v exilu, z. minulosti se čerpá oprávnění pro .nojrůzhSJSí úkoly. Je to choroba nejen Hady, nýbrž bez výjimky, všech .našich institucí v exilu, Badou počínaje, přes ostatní organisace včetně našeho studentského svazu až po jednotlivé táborové'výbory „ .Minulé zásluhy slouží jako takřka výhradní kriterium kvalifikace, což v situaci jako nyní může být pro .nás všechny nojvýSo pomocným hlediskem druhotným,- Jsou to staré pozůstaťy-politického romantismu a pohodlného tradioionalisnu.'Nám to dnes-hrozně brzdí všechnu prácí a působí přírao zvrácenost-hledisek. K čertu; jsou všechny naše'instituce v exilu - pokud nají vůbec' nějaký 'důvod k existenci? Jen a- .jen pro b 'u d o -u c h o s t , -pro její úkoly, tflcol spolupráce na osvobození, na rozumnějšín, nonac-ionálnírí uspořádání Švropy, na navrácení ideové orientace a mravní páteře nárocli, na lopSlu řešení ótáziy sociální; to všechno jsou pracovní a bojové cíle, pro něž minulost nuže nit nejvýše hodnotu empirie za jiní situace, empirie použité se svrchovanou reservou, A-kvalifikovat své vůdce pro tuto budoucí práci a boj podle jejich minulosti za podstatně, odlišné éry - to js něco více než protismyslného. ítébozpečí- pracovní a ideové sterility dosavadních vůdců v nové situaci sc ukazuje ve všech institucích'exilu. To, co dosud bylo kdo vykonáno, vykonalo několik málo jedinců, bez závislosti na institucích, Qrganisace mají vesměs"bilanci velmi slabou, výjimky jsou vzácné. Komplex nimlostních hledisek-působí u mnoha našich-funkcionářů, osudnou záměnu úloh; lidé, u nichž dobrý dar řeči jo hlavní charakteristikou, setrvávají v "exilu na místech, lide je svrchovaně třeba právě práce intelektuální - v institucích, které j e n intelektuální prací nohou splnit svou úlohu v exilu, A zatím v táborech, před plenem lidí, stižonýeh skutečnou psychosou, komplexy beznaděje, přímo davovými duščvníni chorobami z bezutěšných mSlBd dlouhého čekání - koktají pro povzňešní nálady jiní, kteří stěží dovedou říci čtyři vety souvisle, o sryslu oněch vět ani nemluvě. Porsovoraco představ, setrvačnost, to je choroba jedna z nejzávaěnSjších. Bojovat/ona proti sprostým a přitom mocným komunistům na organisačnín kolbišti, jež bylo především kolbištěm řečnictví a taktiky - to jo diametrálně jiný úkol, než jsou
1/3-5
S K U T E C
ir-os
T
19
tSčoly dnešní, třeba jde ne oni ne i ne o tytéž instituce, jež se uchýlily do exilu, IJechí parlamentní a spolkoví válečnici - sebevíce úspSSní v ilonácích bojích tváří v tvář i taktikou - od sebe nepožadují stojný výkon tam, kde je d n o s třeba především práce ideové v nejsolidnějším slova snyslu, práce myšlenkové, se tec! r.:usí pracovat na programu a.stavět poctivů fundamenty základní orientace bez jakýchkoli Šablon, Budou sani zklamáni, zklanou ostatní a z d r ž u j í tam, kde je drahý"čas. Eaigrační instituce s Radou v čele ukazují, kolík je v nich takových jinak dob.íých mužů, kteří se se svýn talentem njyli v době. Opakujeme opít starý již poznatek; oba dosavadní nago odboje byly zvyklé na tento systém práce* j o d e n nyslel, zkounal cesty a netho.lv, formuloval kritoria, studoval a dával orientaci. Ostatní přes všechny spory nakonec so na jeho nySlení spoléhali, přijali orientaci - v oprávněné důvěře - a bojovali, 7'ťyž bylo ne jasno v úkolech, vzhlédli opět nahoru, kde byla skutečná hlava. Dnes není I.asaryk ani BenoS. Kolikrát za poslední rok to bylo připomenuto5. Schopnosti jsou v dnccní CEÍgraoi rozděleny do ví co osob. Je tedy logicky třeba volit odlišný systém práce, dělbu úkolů a úzkou, vysoce odpovědnou s p o l u p r á c i , Formální předpoklad byl snad splněn, odtud H a d a , YĚechno ostatní zůstává nesplněno, Hbsií ani onoho • S p o l u ani p r á c e . Bilance Sady dodnes - viděno bez ílusí a bos omluv .. ná jedno jediné aktivum: Se vůbec Hada vznikla, pasiv je tolik, kolik je úfcolů. Co a nich bylo splněno, či na kterých se vážně pracuje? Pís^ne-li toto, nendno většího přání, než aby nás někdo pádně usvědčil ze Skarohlídství tím, že by předložil a kt a vykonané práce Hady na třech hlavních úkolech. Při tem slovo ? a k t r. ntrtíMor:o dostatečně silně podtrhnout. ----Ozývá so s'tále vícu hlasů, které o nezdaru dosavadní iiady .jtaJ ; .j!.: . . jako o grobiánu generačním, JTechcerje hledisko generační přehánět v t.zv. "mládežnickém duchu". Stojí vSáfc zaT úvahu: Ze starcích politika snad neiií nikdo trino. Kdo zbývá pro další pokus, zklane-li dosavadní složení?£do provede reorganizaci bolestnou při tolika ješitnosti?Snad lidé'staří, politikové, jejichž těžisko života leží v minulosti, jsou jí tolik vázáni a jejich myšlení se stále kolen ninulosti musí točit, i když se sani sebevíce snaží myslit dopředu. Stáří fysické není přitom telil; rozhodující jsou politicky přestárlí i lidé třicetiletí, nepoužitelní pro n.-vó úkoly, Sejde o žádné podrážení nohou - jde jen o důslednou snahu zamezit vzniku jakýchkoli nových osobních legend,- jakýchkoli automat!čitých autorit a jakýchkoli samozřejiiýqíl osobností. Cekáno, kdo sc ozve, žc tak"so nená " mluvit a psát, že to "glcoóí věcin.; "Žene vedu na komunistický nlýn" a >odobnó noaourslnů fráze. Fakt o dosavadní nečinnosti Esáy jo dobře znán jak komunistto tak i naSin lidem dona, kteří první radost a ústředního jednotného orgánu exilu už většinou také ztratili. O ton, že dona nají většinou k ilusír.i o odboji snad ještě rálo než my zde, svědčí denně ti, kdož čerstvě procházejí přes hranici. Co se zmeškalo - spousta prače a co se trestuhodně prcnarnilo - důvěra a zájen ciziny i našich vlastních lidí - to už nikdo vrátit nemůže. Exil však trvá dálo a nomůžo déle čekat v bezhlavém stavu. Hada - a jojí Slonové a přodevšin vůdcové osobně či^hromadně ~ budou riusit konečně říci alespoň, kdy lze od Iiacly podle jejich vlastního úsudku něco čekat a zda soudí, Se ji lze vůbec oživit při dosavadním složení a při dosavadním jjcrincipu. Čechoslováky v exilu, Čechoslováky don.-, Američany, Při ty, Francouze, pokud jsou našimi přáteli, ba ani Sověty jako nepřátele vůbec.nezajímá to jediné, co dosud bylo o Hádě slyšet;. Zda so "ministr Iíajor dohod", s levýi.i či pravým křídlen agrá£níkfi'
20
sKUTSítres™
1/3-5
Universr.latické Vo
tencler.cie v i^od sinárodnom pr^ /fc.
/ývoji medzinárodného právo vere j
'ho můžeme
pozorovať
dve základné tendencie, ktorých sila a f.traktívnoa-ť bol a determinovaná všeobecným ideovým yaaersnín toho aletn onoho historického údobia.Je to predovšetkým teiidencia med si 3tá-1 .a, ktorá vzrastá z princípov absolútnéj svrchovanosti štáti alebo národa. Bruhá tendcncia je nadgtátna oiže univerzaliFtická,, ktorá v protiklade a prvou předpokládá podradenie sa zvazkov "ítátnych vyařie na principu, a to alebo teolog: ukomu, r.lfibo etické nul / K ů n c e p c i a nedelitelného micru/. Prvá je zaležená a t^oretick/ zdSvodnená na zásadách pozitívneho práva, druhá je ;akctve.iá v priňcípoch práva prirodzoného, Pozriue s,<; "teda aspoň letno ar v ý w j fox Lem m o Izin&ródného života, ovpi^vnenýcn tou alebo or.ou tendencio. P r — í - medziňtátna, odhliaďnuc od dávnéj8ích dejín, zjavuje sa v c >lptatirmedzinárodného práva spolu so slávnými měnami prvých m<". 'orných incernaalcnalistov, s menom Huga de C-rote a U-entllisa. sol to predovsetkým Hugo do Grote, ktorý nahradil princip teol Jfiickv, ro á u ci 7, pápeěa - vicarius Christi - roahodovatel'a vat kých rocdzinárodných sporov, principem ' •' okým - paeta snnt s-^rvanda - . A nie náhodou, zároveň s týnit o princ ip-on vo^vlja & >. i teoria suverenity. Zo l a w "Trnitá aonf rc'i'ov a&"> ňislgdok patriTřicniji.e? 8'ía í!ř",ry a v ?zdejaie pou nn - r ^ o ^ ý c i evoluci.! alto ;ho" *nosť a-jxoůr - etnického koj^k' . í •'.-.o táir ::n „epcia a udeřeni '', ktorá jc ':vi..tt sc -v n < . ' ' iw in'i rwtatickej v Tiediir i,,a.'nem pn-*—- T Ku/ere/iliť - >.vládajúci p7 incíp medzinarodrwh; r <• ori*dlcu je < mým 1 diefatom raneaancie a r jforniáeie. ui isila £.a príl± t . .oro, -by ab\ mohla byť nesená r- jtovýp. polr. cu:s tvom lurtí, pretožr ohýbaly technické predpol lady pro vyLvc• rPnie takéhot? spoloíenštva. Stala .?a(v2a!t jedinečným ospravedlněním 3 ekular !•*.«. 'mých snáh a rozhodujúcim činitelem rvi potlačeni páneaakóho univerzálizrnu. •ejem suverenity spolu, -i nemeokou fllo/jfiou romantizmu. nás priviedol až k Fichterovskému ílachtstaatu. 5tátu, který je naprosto neodvislý, príene centralizovaný, s vlantnou národnou kulturou, ktorý jo sám o sebe uče lom a poslečr.ým cielom. Základné občian£>ké slobody, ktoré su výdobytkami liberalistickýeij ravolúcií, zofctávaju ibp slávnostnými pre hláse ni ami v rstsive. : .oloch f':c't nspoznó veřejné sabjektívne práv.* svojich oi."..nov a ak aj ano, tuk beaná prax nedovolí lok upiatnenie. V msc".zlnárodnýoh' vztahoch individuum nepouziva naprostej subjektivity; niet m e dzi^iárt dntího zákonodárců, ktorý V mu prava uděloval a niet sudcu,ktorý bj ho chránil. To je Koneepoia inedain záujmových spolkov a biokov. jo udobie "ťvatej aliancio" a balance of oDwer. Nový technický pokrok, nevídaný rozmach komunikaSných proetriedkov a mnoho vedeckýcli objavov přenikavo ná3 rpOr ob života. Pochopitelné r-r : .fco ^.vvoj jilboko zat Lahol i do medzinárocnych vB'i'ahov. Zo dr.a na déň sa ..^ř-juje /olanie po sve+ovoro spoločenstve 3!udí a dne Sní Státnioi si p"
S K U :T. E Č ST O S T
21
postupného rozmachu, univerzalistických tendenci!. Počnác prvými haagskými mierovými konfe-renciami až po pakt spoločnosti národov lrtorý je prvým i ked slabým víť&zsťvom uni verzalietický.ah- snáh, znanenajú tieto začiatok prenikgvých zraien v medzinárodných vzťa— hoch. I kqčV společnost1 národov v podstave bola zbudovaná na respektovaní klasickéj suverenity atátnej, predsa len myšlienka universalistická bola akýmsi čo i len malým krokom dopředu. To, ze společnost národov tak tragicky skončila svoju činnost, je n a viac dokazom nutnosti silnej a účinnéj mcdzinárodnej organizácie schopnéj udržať mier a zaistiť pokrok, Spoločnosť národov zanikla právě pre tie chyby, ktoré s nej robily iba trvalá diplomatická konferenciu, miesto skutočnej univerzálněj organizácio národov Uedostatok modzinárodnej etiky a univerzalizmu, oslabil už zo začiatkjt kaSdá rozhodnutie jej orgánov. Ak k tomu připočítáme ešte verbalizmus diplomatov a politické^taktiky starého Stýlu jednotlivých členských vlád', tak jej neúspech je evidentný, Sama myolieuka spoločnosti národov nebole, však porazená jej praktickým neúspechom, bol t ov před ov2 etkým egoizmus a postup ich reprezentantův ktorý bol 3 ňou odsúdoný. Koniec druhéj světověj vojny nás postavil znovu zoči vooi ťažkému problému udržania trvalého ^mieru.Konferencia v San Práncisku a charta spojených národov aú ďaloím značným víťazstvom univerzalistickej tendencie. Třeba predovííetkým konstatovat, že oharta nás už podstatné přibližuje k vytvoreniu a čo je doležité i k právnemu uataveniu medzinárodnej spoločnosti. Veď už i len sám fakt, že nebola usavretá medai hlavami štétov, ale samotnými narodmi je význačným juristickým preoedensom. Deklarácia ludských práv činí z individua priamo.už subjekt medzinárbdného práva. Zaručuje m u ochranu .života, a slobody, volnost? usadiť sa kdekofvek a rozvíjat zárobkovu.. činíiosť. Vidíme tvořili sa medzinárodne trestné právo, Rozsudky norimberského tribunálu nám ukazujú silu a praktická preveditelnost prirodz-enoprávnych zásad, na ktorých je zbudovaná Organizácia spojených národov. Sohužial- -tento sl'ubný vývoj bol zastavený vzrastajáciminesnádzami a siarlivosťou medzi velmocami.- Cbjektívni pozorovateli.?. nem62u ea ubránit dojmu, že OSF je zrejmo chorá. Tri hlavné ciele Charty OHU s udržanie medzinárodného mier.u a bezpečnosti, ochrana 1'udských' slobod a světový blahobyt, su temer naprostým neúspechom, Sucasná situácia je neporovnatelný horsia ako pred troiiia' rokmi, keff OÍTU začalo činnost'. Vojny revolúcie a masakry prakticky nepřestaly v Gine, Indonézii, Grécku, Južnej Afrike, Indočíůe a v latinskéj Amerika. V zemi&ch výohodnej Duropy dobré organizované komunistické menšiny., podporované či'už Rudou,.armádou alobo sovietským diplomatickým nátlakom a politickým^vydieračstvom kremelských mocipánov naprosto zničili demokratická vačáinu,. povraždily alebo pozatvár a l y j e j vodcov a odětránily surovo každého,, kto by mohol oponovat vat. ,V samotnom Sovietskom -svaze, ktorý jo jedným zo spoluzakladatelov OSN, 'milióny ludských bytostí je zahnaných ako dobytok do pracovných táborov. A čo povedat o množstve tkzv. odvlečených osob a politických uprchlíkov v bývalých nemeckých koncentračných táboroch? Prečo j.é OIíU neschopná odstrániť toto- zlo súčasnej spoločnosti? Vidíme, Se Eada bezpečnosti, ktorá by mala b y ť akousi avetovou vládou, je sabotované v každéj akcii sovietským ve tom, ONU nomSže vyrieši-ť tuto nemožnu' situáciu, /podmienka naprostej dohody všetkých velmocí ad ovo / iba ak modifikáciou podmienok vykonávania práva veta. SSSR však predom jasné naznačil že nikdy nebude suhlasif-so žiadným obmedzením práva veta, Z toho nám srejme vyplývá, že ž.iadne zlepšenie Charty v tomto zmysle nie je možné, pokial ostatné národy nechou vziat na seba riziko
S
1/3-5
L: 1?
B C !
C
s
T
že Sov.s-fía a .lano oarelity vystúpia s C a k T o je jednou z- hlavnýcli príein, preěo 1 oesinárooná uirlomaoia ea pomaly vracia k starva formám záujnovýcK sfér, regiorv/lnych blokov a skupin. Toto je íiior jedna :•: příčin aióafreiia dťj .litického p&ktu.Unlveraalietíe :é tor.donci; , ktoiaá a.. ' :: ,,tku r.; au azovsala ;aká prenikavá a ailná vo vrútri OSF, ,i • torr.z jc. teraz naproeto zatlačená a zastavená vo vývoji nre rivalitgt .. žiarlivosť veliaocí T>redovaetkýjn 'Jovietskelio oválau. - Kbl \o a a, irakajto aitiio.oie vesiť eate v úspecli uni'v» z a lis lepých ta ercií, 1 "ořeme r a d c f e c sa danej eiltuácie ůoapoV k vytvoreniu bti kovt;j spoločnosti a světově;) vlády, který, jo p.>sledný:r cisl "m rc-.d.";tát;iej spcaoenosti ?? Akáste áno, lebo i ..a " nickcciy ncpi iar.rivíá politici;.'. konStelácia nás svodí s cesty, oiell soci. aa. • -.--' ay atojný $ s v o t , ktorý nikto iier0r.deXu.3e o, irodaiiirroun.r oryaniaáoia 'Stétov.. kiorá je pevnou stráEkinou iirvrléko ninru pro vfeaijkýcb i pro fcj-oh, 00 ž i j a v a: o a • r a o s a t a o a t v o za Sej ožnou oponou, a která, 'bude skut o ."ne s 1 o r Q • •: - p •-., r 1 a _;L e n t o a; celého li . d i v a a ! Dr. PIL Cil
Kristián Jakobsen P o T HOP 0 V Ý /pokračování/
S í Á Ť
0 pr a v j V ninulén čísle ve atejnojnemicn Slánku bylo učiň.' 10 několik ohyb, z nichž některé lonolmd ní ni s:iysl. Hlavní cliyby jecu Str. 13, řidofc 32 shora s nísto'i>rácP' aiá býti orávě" " 14, " 17 " r.í st o "vedení" aiá býti Pděr.í" " 22, » 5-6 " • nísto "byla" ná býti icbyla" " 22, " 7 zdola : nísto"věěnau" ná býti' aěcnou" " 23, kapitola "Církovní stát" ná niti číslo YJal nísto IX. IX. U B A L
A
SVOBODA. ICBITIKY
V táto Stf.tí 8 0 posléze r.iůaeno vrátit k o t á z c e , 0 níš isno vySli na počátku pojednání - k otásco svobody, Postulát t a 1 o r a n o jsr.10 vyvodili z noetické povahy ideálu v předchozí úvaze, a vyvodili jsne d a . ; n a k o l i k s a v ú rů, týkajících ss d i s h u o o . 2ro postulát sv. body p l y n e z pojnu it kilu rovněž vý— znaLuiý závěr. Státní ideál ná v2dy charakter ú č o 1 o, to jest, ;;át a® ná ke státnínu ideálu, jeko 3 r a s t ř e d o k k učelu. Jest konpeaancí subjektu, jenuž se přiaisuje ve státě suvuronita, aby stanovil státní účel Avsal: nalézat ti prestřadky k uskutečnění tohoto účele není věcí "ládjr, nýbrž čáy. prontřodky nolze 11 a ř í č i t, nýbrž je nutno jo P o z n á t 'i. Tonu tak je v z á s a d ě „ Polně popřít, že ::• nor.t a 1 á. cl y, autority, také zde se do jisté níry uplatňuje. Neboí j znár.10, ge k únu2 cíli nůže býti, a bývá, více cest. Kdyby lidské poznání bylo dokonalé, byl by ařejno na prvý pohled, ktorá cesty je nejlepSí, ktorý prostiafek nojúčinn- jaí. Ježto však lidské poznání postrádá dokonalosti, núžo býti více názorů na p;. .střocPy k ténuž cíli r. tu je potřeba, a l b y rozhodla autorita, kterého prostřefilui .0 ná použiti. Avšak tato autorita přichází teprve, když věda již řekla své levo, ewtcritativní prvek, jo tu sekundrlrní, Jon při stanovaní základního úč e byl prinrírní nepředpokládal žádné předchozí činnosti vědecké. Přes tuto okolí- at, jež ->lyno z nadekona]ého charakteru vědy, platí nadálo zásada, že prostřed av k cíli se p o z n á v a j í a nik li n a ř i z u j í,takže tato oblast ," donénou vědy
S V U T 3 O II
S T
23
a ne vlády. Věda pak jest nesporně dílem kol ktivním, o tou žádný individuališta nikdy nepochyboval. IToboí kažáý, kdo má argument, je TQ vědě oprávněným subjektem, na legitimaci ke spolutvorbě. Odpírat někomu toto právo je přísným prohřešením proti vědě a protože podstatou státu je.býti prostředkem k cíli, a dále protože smyslen státu je splňovat! daný účel co nejlépe, což je eožno jen ha žáklidč vědeckých gozaatisŠ, vire to každý, kdo ochrorjSije vědu tím,, že ji připravuj u o nosnost tvoři ti poznatky na základě nových argumentů, prohřešuje so proti samotnému státu, Cirá-li tc stát sán, popírá sobe parna-. Svoboda myšlení a svoboda Icritiky je totéž. Myělepí není nic jiného nežli hodnocení, tedy kritika, árgunsnt, Co jest pat Vor. . ..-tnír. i.f.-álen státu, jist již zCola lhostejno, Iíaědlý zvolený u.Čel_bude po.třebovat prostředku už oer ďefiřd.ti'oňei-1, A prostředek naléáati bude úkolem vidy, róvnS'8' podle samé podstaty Věci:, konečně pak, věda a svoboda argumentu jč totéž. Není možno bráti vážně stát, jenž popírá svobodu Kritiky, Upustíme prozatím od příklafuů ukazujících, že státy, jež popřely svobodu kritiky, zničily se samy. Uvádět příklady z historie, zejména nejbliLSí historie, bude věcí zvláětní úvahy. V tomto pojednání vyvodíme jen ještě mkteré další pojmové důsledky 2 předchozí úvahy, X, SUVEBEřTITA JAKO HYLKÝ POJEM. Nejde nám tu o politický postulát, jejž prosazuje E m o r y B E V E S vo své knize Anatomie míru - nejde nám o to,přim" t státy k tom, aby se vzdaly své lokální suverenity ve prospěch suverenity světové vlády, světového parlamentu. Jde o to, ukázat, žo oojaa suverenity je nástroj, jenž sice- vydatně vědeckému myšlení překáží, ale nic neprospíváš Pojem suverenity se chápe ve veěkeré vědecké literatuře jako právní možnost nařídit cokoli, Jsi-li suvérenen, nařicl, ěo .: uh má býti čtverhranný, a tato norma bude platné, Nařicl, aby neplatil logicky zákon kontradikce, a tato norma bude rovněž platná jako každá jiná, Podobně můžeS nařídítí, aby občanstvo tvého státu bylo živo a zdrávo, a jako prostředek k tetau můžeš nařídítí, aby pojídalo arsenik v kilových dávk eh. Nesporně - taková možnost vyplývá právě z pojnu si; -eronity. Ovšem, fascinující vliv slova suverenita způsobuje, So se na okamžik odhlííí od velmi' důležitého momentu. Pojem suverenity sán totiž byl ko-iistruovóh, jako každý jiný, tia základě logických principů a ná-li jakou hodnotu jako'instrument, ná jí právě proto, Se pravidla logiky, na nichž stojí á padá, tuto ho dnů tu mají. Pojen suverenity konstruovala věda. Jestliže rtu připsala vlastnosti, které ji ssai popírají, pak O popřením vědy se rozvr. JÍ i sám pojen suverenity. Suverén, jakožto subjekt nadaný néjvyšší autoritou, nomůžé se logicky prohřešit proti žádné právní normě - žádný jeho akt nu.iůže býti-porušením autority. Avšak protože pojen, autority, práva, stát • suveréna, protože všechny tyto pojmy jsou konstruovány podle logických principů, je absurdní konstruovat! je tak, aby popíraly s¬né tyto logické irir- Lsy. Logika je suvercnn&jší nežli suverenity, protože suverenity jako vůbo- celá oblast autority, stejně jako oblast přírody, hnoty, podlehla logický.' zákonům - jinak by nemělo smyslu vůbec považovati právní vádu za vědu. Chtění, autorita, noc, vůle, právo, norálka - to Vfiechno jo předmětem vědy a poznává se podle logických zákonů. Vše, co jen asistuje, platí, sub si stu je, jest p o d r o b e n o - poznání. Ale poznání r- -ií podrobeno ani autoritě, ani moci, ani váli, ničenu, Had veškerou suveréni',-JU práva, právního
1/3-5
3
U
3 í) T I 3 r:
řádu, suvorenníh subjektu, j.: suverenity. poznání, suverenita neetických principů, Fic nenážo ctieeiti tyto principy, loč ony sany sobe. A okuteSnč také se čOezují. Právě týž princip, jínž eo poannní pohybuje vpřed, dotexninuj© jedno* značně, jak ae tento pohyb bude dít. Honí žádné suverenity v posílání, protože 'není žádné libovůle. Poznání j determinace sana. ífení-li, pal;: suverenity v principu, jenž je nadřazen v3on princip&n ostatnín, neexistuje suverenita vdbeo. Suverenita ve snyslu i normativní možnost /oprávněni/ vydati jakoukoli nornu je pojen, jenž se notu lí k ničenu. Huší logické principy, ne nichž je vybudován. Uvažovat! o suverenitě jakožto vlastnosti jojíuě obsahán by bylo "dělati" cokoli, tečy fomovati vnější svět podle absolutní svobody vfile, předovSía neoá s právník pojnon auvoronity co činit, za druhé pak by znanonal aožnost rušiti liter:Isk kausálm sákon » todý pro vědecké uvažováni také pojoL koli nejslibiiSjSí. Suveren tedy nonůžo - podle našeho názoru - vydávat! norny, příčící so logický i zákonití. Mezi logické BÓkony náloží takó zákon kausální, a to, jak vo sví obecná, abstraktní podobě, tak také každá konkrétní jeho aplikace, jaknile byla ao zkušenosti poznána. Suverén tady také nertáge na jodné stráně vyhlásiti státní účel, a na druhé straně ničiti nožnost mlózati prostředky k jeho dosahování. Možnost nalézat! prostředky však ničí, kdo oohrorujo vědu, kdo jí připravuje o argunenty, Postulát, že věda nusí býti svobodmí v každen státě, není, podle naScho přesvědčení, postulát, so ktorýn nůže positivní právo nakládat tak, nebo onak, nýbrž ze sanotné podstaty státu plyno, že svoboda kritiky, svoboda v&dy, nusí býti dovolena., " nožno, podle našeho soudu, rozeznávat! státy a svobodnou kritikt u a ... nij každý st it bez svob id.no kritiky .Jo pc jrjová absurdnost, lis ní potřeba, abychon považovali svobodu za základní učol státu s aí jě úe don cokoli, dojdeme k závěru, So svoboda kritiky jo nopostradatolna pro jeho řádné plníní. Suverén nand 1 glotoS nognoati aafeRBoyati kritiku, stojnS jako ner.iá logické možnosti Siniti řadu jiných věcí. Pojen suv;.rena přes to nftže býti užitečným nástroj en uvaž vání, j stližo si uvědomíme, S< a.:.: pojen r.- u p e r 1 ai i v u je dvojznačný : někdy ^ • superlativem niní totéž, co pojnen a b 3 o1 u t n i. Efejyyšší noo zramoná tu sílu, která může váochno, Avěak jindy se superlativemtííníjen něco relativního na příklad v 1 á d a r.iá zajisté nejvyfiší :..-. o, mňže nařizovati v í c e nešli kdokoli jiný, nfl.Se nařizovati n jv í c os ale nemůže nařizovati vSeohno, protožo jt vázána ustavou, A nad každou ústavou j-; opět vazba logická, jež odníná ústavodárci povahu tuveróna v abs lutnín, a ponechává mu jonon suverenitu v relativním .,•• :• • lu, tedy dává nu právo nařizovati více nežli kdok li jiný, ale ^niko^"vSoohno1,' noho "cokoli", 'Pato 1 gická ústava, jíž nenůže poruSiti žádná ústava právní boz Škodlivých následků, obsahuje v sobC podle naSeho názoru takó elenent svobodné kritiky. že byly a jsou atáty, ktoré sv bodnou kritiku potlačily:, o ton není sporu. řTení ovšen také čporu o ton, jsou vůbec lidé, ktoří EÍ počínají nelogicky. Tin věak netrpí logika; nýbrž oni saj.!i, Eanusíno vůbec pátrat, vo jiiiónu kterých hodnot nda aooialisaus upřel avobodu kritiky a vzal nán lidskou důst jnost s z toho, cc bylo řečeno, lzo už dostatečně poznat, že bez svobody kritiky, bez svobody vědy, nelze vybudovat stát. A státy, jož tuto chybu pojaly rlc svých základů, nsnoh u přetrvat!.
i/>5
7 g
s
sne. n c n í
pj&
:• Li t
r,
o
s
V
i t riu
Obrozená Národní Fronta vo Washingtonu přijde donů ao západu. Podle osvědčeného vzoru budo třoba •vyhlásit osvobcscnáiu lidu progresi, udolá se tedy v Chobu zastávka a Kdosi sesnolí Chobslzý proprán. Vine, žo nozi Washingtonem a Chcben jo dlouhé. :iílo a niSjahý t^n čésok to potrvá. Sost lot, Hltal onehdy jeden výzmiiný činitel, ktorý trpí t.5. v Londýně, gest let budono trpět. Dobrá, nodá so nic dělat, on to ví přcsiio, zažil tc přece již jednou. Možná, že so od tá doby nčco zr.onilo, alo to Porodní Fronte uniklo, fianozřojnS,jsou to maličkosti a je malicherné so j.ini zabývat, NCjaoí studenti 3ice ustaviční obtěžují, táty jo prý r.oklik divných li.a nékde v lágrech, ba dokonce snad někde nokdo ná hlad, T • clřív nebýval-, alo koneckonců jo třoba trpělivosti, snacl jin dojdou poníže na snraky. ky, ".••rodní Fronte, so vidino už v Chebu, A jen naličko a vítá nás n&Šo a latií notička Praha, fko u pohnuti;:: spičino ne, soše knížete Václava a paloc aanáSkno slzu, rin-ucí r. po nu£n6 líci. Závojtn slz jroniknou jen obrysy ESrofiního Huscc a tu «o tvář roszáří. hjhlo, budoucí soÍTotariát naší drahé strany. než o úctou a vdS-xc pohlížet! na ten obrovPosti, :y nladí n< nůž sky kus práce, který naEi Volci '. ď k v é vyt: m l i v emigraci. V3o jo hotovo o, rozpačité stojino s čepicí v ruce, ústa -bčiv.c. dokořán a litujeno jen, So jsne se na ten dílo nenohli zúčastnit. Alo naSo dověra a ráš uctivý obdiv k nužůn, lít oři nás tak velkolepé vedli f. dcvodli k úneru, nosná nozi. Dlouho jsno přor.iýšloli, jak so nlospoň trochu oavdSCit Volkýii a konečně g radostí sdělujeme, že jene na to přišli. Vzponnoli jsne si na krásný, působivý, ba vkusný zrak staro Národní Fronty; jínž v době naScho tak ůrohéh > dvouletého plánu jsr.to zdobili v uířo tak kojné raše nároží, na lipovou rot.dost, kdo lístky byly nahrazeny znaky našich stran. Jo trochu nostol/jic v té vzpomínce, vádyí to bylo to', dojonné soužití. Však jsno dodnes zlý:: kocunist&I I:-.ÍOL pustili, žo jo pýcha pocodla a žo so s ná>~ ni přestali dolit o plody naSí štědré zonS, Jisté i bud. ucí budovatelský plán Obrozené Národní Fronty budo potřebovat taliový pěkný snáč&k. A tu s péchóno, abyoho:; si získali zlospoň skrovnou zásluhu. Jo třeba znalou, ktorý by vyjadřoval našeho ducha, kusí bý zobrazonín kultury našich strar., politického růstu naSich vSdcú a velkorysé Síře jejich rozhledu. Jo třoba, aby výstižné nluvil o dějin:'cl: našich hnutí, o jejich prograaoch a cílech. Ba, jo dokonce nutno, aby každý uvědomělý straník v nCn spvtřoval pří:zosobnění svých předáků, jejich stateční tvářo a hru?-, B-amívriio se,, že jsne přišli wa prosté, ale geniální řešení, Nnvrhujor.tó pokný český půllitr v nodré . poli. Pod půllitre: > budiž viditelně umístěn tácek, na hterén bude naznačen ch..bský prograi, pro nedostatek rísta třoba vc i m é koryta, J3E10 přesvědč.. žo náš návrh nalozn: široký ohlas a že se nu dostane vlídného přijetí m vlivných :í stech. Snad některý z Velkých kuEd so dokonco stydlivé sapýří nnd tín, jak i.iu pcohlobujaio, jak jsne d/ lo:nolo vystihli joho politickou riimloBt, přitonnost a buil ucnost. Pochvalu očokóvEkio s napětím a v skrytu so kojíne blahou nadějí, že so snad m nós dostane nCjaké 'to tajonnické nístoň; c u Národní JÍresitičky vo Washingtonu. Ilebo nd:'. znovu budo přátolťiky doporučeno, abych 1 a 1 hl dali pra:.d v hornictví vo ŠA-ícarsku? Xaver.
KDO
JIL[
V 1 Á D :! 3 ?
/Z knih a rozhovorů./ Uvoic jňi;.jo jo-li tento r.iarxietický příspěvek, není to j«r t , L:o bychor.i chtěli s autoren hledat novou takiilru tíídního hoje, alo z potřeby diskuse o tCcht thw R.toch R.LC"'.. "fa první pohled by Olovi z řekl, íu konunistc si konservovp.li ilvojklanní pojetítoipřtalisticfcúspelí-iSnť.Bti, jak jc zná_;o zojučna z Manifestu, £ pouhC vědockě sterility. Ma jedni straně buržoasio, na črufcó atraně prolotariát, tortiun non datur. De oíí ' ijící fakt "střodních tříd" oo odosknr.iotujo tín, žo so "etřodní třídy'' hofií do j..-'-. h y-tlo Jc buržoasíi /kfio není proletář, jo něšták; kdo noní s n i i , jo proti nňa/, ".hrubá jo sice pmvda, žo pokud trvá ponňrná zr-bospoftonost atředních tří-l, m j í sklon ko konservativisnu a tín přihrávají buržmoii, jsou prostě "stabilisač; í.I olaiontun"5 alo živá skutečnost" jo poněkud složitější. Konfrontace skutečnosti s quasi;:iar;dstickou propagandou nár.i vnuká i.iyšleriku, zda tetc primtlv.'.! pojetí společnosti není ve svě podstat6 jon rafinovaný zaiiilžovací anóvr, aí uň novkloiý xuJbis z&iCserf . . . Slaitcčnu: přij;.:or.io-li rcnirru, £0 spoločnest so skládá jer. 2 prolotariátu t. z buržoasio, nutně nirj ?, -i vyplývá touto závěr: jestliže je buržoasie zlikvidována, zbývá uš jon prclotr-ridt. Jestli20 vládla dříve buržoasio, po jejíj.i odstranění zbývá k vládnutí v., j; 11 jroletariát. JostliSů jo prolotariat jedinou vládnoucí třídou, no:tí již dělnii tvc *ovodu, tiby se bouřilo, aby stávkovalo, aby pokračovalo v třídníi.i boji-; vSdyí burgoasio, citvCký nopřítol, jc poražena, noní' ' tudíž proti kotai ivr.t - leda ti :;ahraniCnír>u kapitalismu, proti sbytkůn bur~žoasio /znárodnění až (U pcsloámi tva 'ikantai/, proti agentto cisího kapitálu, ítobot jestliže se pr ti vga.i pruviO-lťk. dělník vzpouzí dál, jedná zřejně vo prospěch zahraničních nepřátel a zraduje BV.TU vlastní třídu. Tato dálnická třída /ir.plirito představovaná stranou •- a státe:, ktorý strana ovládá/ :;á tudíž právo bránit so pn ti zrádofc ve vlastních řadách a isolovat je v "pracovních táborech" za učoloiu převýchovy, eventuálně jo likvidovat. Tato thocrio by odpcvídnln iravtlo, kdyby společnost byla stavebnicí zo dvou kostek. Ttca případě faktioy, r"/byohca.-, jednu kostku zahodili, ,-ibyla by už jon ta drlíiá. Kořon r,r,-ylu je nejspííi - to; . žo hlavní-] ,'rriterieio sociální třídy jc učiněn jo jí právní ponor k výrob?] í pr rtřoclkůn, kdožto fakticky pon&r je odsunut do pozadí. Tak vykořisíovatelcn je jon tor., kdo jo právně na ji tul ao podniku, vykořistc-Inýi.1 pak ten, kdo ppacujo n-k.u. Do-yslíno-li toto pojatí Po a&olodjdl, objeví so ná>: joho absurdní stránku eeola jasněí oodláBok, vlnstrácí tři akoie Ciístnlko oulcrovaru so uliážo být Pooi toPk ot >u, kdoato genordlnl ředitel téhož cukrovaru, bucle uedavýu zauě-stnanoo:který j-.iusí ppiinajínat STOU pracovní sílu a jc tudíí prcletářo-i o;: definiti< n Jak ale pot :.: najít ř • fsktic!:dho por.ifiru k výr >bnírj upostřodkůri? Jo zapotřebí sc vyhn ut vScci no: ii allctá fo9onír.i a nlhavý pojiíflti "hospodářskó fuiikoo". Snad nej bjoktivně j3.í ;iC 'ít!s;! budo jgodíl m jc P.otlivých složklch celkově h^JdMt^jQT^boné lidskoii , Teto la-iotoriTjjT^xjsI ";ží" V""pbl viriv.'- "přosli&iu situována jorlnótlivých tříd -r oiiSV.u společnosti o. odstraní rfiznó nosnázo sociologu, !:teří nevěděli dost dobř;;.. c \x čít s "hospodářskou funi;cí", ač ji. výslovně přijali za kritoriuí.i. Ií objasnění této ijyělonlr,r j. nutno si z -pakovat, žo voškorá hodno ta pranoní jon z lidskě práce 5 žo dělník, ripraocvávajo surovinu por.;ocí strojů a nóřadí v přítilušně tovární budově, píó-ává k to to starýn hodnotár^/pocházojícín z ninul;/o]] pracovních období/, sv u práci hodnotu novou. To zna;-ioná, &c hodnota konečného výrobku o;, bude skládat k 1i! P'ioty spotřebovaná suroviny, opotřebování strojů, oi.iortisace budev atd. z hodnoty, kterou těnto věcer.1 přidala nová • lidská práco. Ja!: se rozdělí tatí nově ^tvořená hodnota rsezi lidi, ktoří .ji v -
1/3 - 5
S
K U T E 5 S 0 S T
27
tvářeli? Jak se vytvoří tato nově -vytvořená, hodnota celkového společenského produktu? Taktos dělník dostane část této hodnoty ve formě platu, aby mohl nahradit spotřebované síly, svaly a nervy, jinými slovy, dostane zaplacenu hodnotu své práce, co! se ale zdaleka nerovná veškeré hodnotě, kterou jeho práce vytvořily. Ekvivalent zbývající části hodnoty totiž připadne majiteli surovin, strojů a, továrny z titulu tohoto vlastnictví. Toto jo nejhrubĚí sohoi.is, procesu výroby hodnoty" a její distribuce, Označíme—li si podíly na nově vytvořené hodnotě jako v a n, dostaneme';nově vytvořená hodnota se skládá z hodnotjr živé lidské práce ,, ,V /"variabilní kapitál"/ plus nadhodnota ..,n, ~ při čemž velmi zhruba v odpovídá'mzdám a platům a n kapitalistovu zisku, Kravíne velni zhruba, protožo kapitali sta není ták docela příživníkem, zejména ne v hrdinských dobách nastupujícího kapitali srnu, kdy. jeho práce, práce, "řídicí a dohlížitelski", je nezbytná k chodu výroby a. podílí so tudíž také aktivně na tvorbě hodnoty. Hoden je dělník mzdy své, je jí hoden i kapitalista; ale jen své mzdy. Cilis kapitali stův důchod se neskládá jen z přivlastněné nadhodnoty, ale část jeho důchodu je vlastně mzdou sa jeho produktivní práci a patří tudíž do v /"variabilního kapitálu"/, mezi mzdy a platy. - řfe druhé straně však veškeré důchody mzdových zaměstnanců nepředstavují nutně jenom v: dejme tomu méněcenný ředitel - a většinou je každý vysoký úředník do jistérirryne sioe méněcenný, alo neproduktivní - tedy, méněcenný ředitel, který jen klade svůj podpis na práci levého sekretáře, pobírá vyloženě nadhodnotu, pokud jeho plat převyšuje hodnotu jeho práces námahu podepisování plus anortisaci plnicího pera, pokud pero arcií nepatří závodu. Podobné nadový peraonál, vznikající Spatnou opTanisací nebo přeorganieova-' notffcí výroby rjonopolisací, koná práci nikoli společensky nutnou, tudíž neproduktivní, tudíž žije z nadhodnoty-/byí, paradoxně, dělal sluhu nebo vrátného i/- Odmyslíme-li si tyto různé ancoalie, vznikne nám takovéto zjednodušerg schéma podílů na vytvořené hodno tě Ě vytvořená hodnota v nadhodnota variabilní kapitál dělnici: živá lidáižS přaoo' ředitelé; prače řídící a Soiii,' podíl na n kapitalisté' majitelé pr. íid. a dohl. masa.nadhodnoty Toto schéma odpovídá přibližně liberalistickénu 33.pitalisr.iu svobodné soutěže, individualistickému kapitalismu., který patří dějinám. Se vznikem akciových společností - které jsou zakladen monopolů - se poměry měníš řídící funkce kapitalistová se jasně odděluje od jeho funkce parasitami, jakožto přivlastňovatele nadliodnoty. Tyto dvě funkce byly ztělesněny v dravém a čilém podnikateli jakoby personální unií, V době akciových společností tyto funkce připadají dvěma různým fysickým osobáni řídící funkci vykonává placený ředitel, kdežto čiré přivlastňování nadhodnoty připadá akcionáři, jenž pobírá dividendu. /Abstrahujeme opět od přechodných případů, '.dy ředitelé jsou zároveň na jit eli akcií. I když je to případ, pravidelný, prakticky se na podstatě personální dělby fUrikol mnoho ne-"*— ní, .. Samozřejmě vedle akciových společností dále trvají a vznikají kapitalistické podniky starého ražení, kd.e kapitalista také pracuje./ Schéma tín bude příslugně pOaměněnos iiytvořoná hodnota v dělnícis lidská práce /platy/ řed- telé jt-áce řídící podál ;na n podal "'na n /dividendy/ kapitalisté-akcionáfi /při čemž podíl ředitelů na n ná tendenci růst na úkor dividend; zisková míra, kterou dividendy představují, klesá na úroveň pouhé níry úrokové/. Tín jsne se do,stali tak daleko, žo snadno pochopíme a na schématu znázorníme rozdělení hodnoty na dalším stupni vývoje - ňa stupni státního kapitalismu,. Tam jednoduše odpadá třídatepitaliatfi.a nadhodnota, spadne do klína "ředitelům",
1 / 3 - 5
a K U T E C if O S T
28
t.j, ocobón na "křižovatkách nadhodnoty". /Za toto privilegium musí oírgen platit výkupní a nadhodnoty atdtnii.ru aparátu, policii, o Song viz dále./. S hlediska vývoje kapitalisí-iu jo celkem podružné, rsastana-li tato sněna likvidací Icapitalistů, personálními zněnani nezi řediteli a vznikem nových ředitelů, rekrutujících se v první fázi ze všech vrstev obyvatelstva, jako tonu bylo v FJovotskén Svazu. Anebo jsou-li odstraněni kapitalisté hlaékou cestou anglickou, tím, že so akcie, nesoucí dividendy,promění v© státní dluhopis, nesoucí úroky. Tin se jen právně potvrdí faktický stav, kdy zisková míra /vyjádřená dividendani/ klesla na úroveň normální níry úrokové - a kdy už so účast na podnikání nevyplácí; je přece méně riskantní uložit peníze do banky než do akcií s právě tok nízkou, alo ještě k tonu nejistou ividend v., Zestátnění nám tu jeví jako další stadium vývoja kapitalismu. se Snah on pokládá za" socialistickou vynogeiiost", a to i ;>osi emigrací, to patři také k uspěšnéuu nanévru propagandy a k nedovzdělánosti "lidí politických", Tin s e po nezbytná:! theorotickén axkursu vracíne k východisku. Přijali jsne jako hlavní kriterium sociální t ř í d y její podíl na p ř í s l u š n é součásti vyrobené h dnoty./K jodrobně jšínu rozvedení :-3 rozbořen celé s p o l e č n o s t i so vrátír.ie později./ Toto hledisko nán umožnili vyznat so lů.pe ve změněné sociální struktuře Sovětského Svazu a lidových demokracií a v y h l e d a t p< lobné tendence v kapitalismu : - P i c c : č : , anglickém atd Je otázka, zda .•• skokata nepřodbohl sovětský systén fázi tapitalismu, která stojí před stsrý.ň kapitalistickými ceněni... Kombinace těchto státně kapitalistických /t,j. řoditolslcých — v průměru sociálním/ tendencí nejrůznějšíni "národními" počlnínkani lávají výsledkem celou stupnici variant a hybrid3 n í c h útvarů, j a k jo zmíno nedávné m i n u l o s t i a s horké s o u č a s n o s t i . Toto hledisko nán pomáhá také odpovědět na otázku, která je dnes vládnoucí třída v Sovětském Svazu, v Československu atd., vnáší jasno do poloironickó, polokonfusní sentence kteréhosi : Í&SíAPkál LO kritika; "Y Sovětském Svazu nejsou sice třídy, alo jsou tan chudí i: bohatí." iíaž jačtS jedna otázka :',i zaslouží pozornosti v této souvislosti: pončr vládnoucí třídy k státnínu aparátu. Vznikají totiž názory, podle kterých v Sovětskán Svazu o. pod. vládli .;ei vrstva není skupin u hospodářskou, nýbrž skupinou výhradně . ocenskou. Skutečně, hypertrofie donuoovacích a. policejních sborů, a propletenost hospodářských činitelů poněkud nate. •• jak jo tonu fakticky? Vyjděme od srovnání s kapitalismem. Kapitalismus nastoupil na scénu, odmítaje jakoukoliv souvislost se státem. Toto jest podstata liberalismus volnou hru hospof ířakýn silon, stát se o hospodářství nestarej, leda jako Setník: chraň na jatek a bezpečnost majitelů. Charitativní činnost státu se připouští /v nezích rozumnosti?/. Souvislost vládnoucí třídy s ocenskýr.1 politický.; aparátem byla nepřímá, funkce hospodářská a funkce četnická a aíxiinistrativní byly personálně od.dělenys zde kapitalisté, tan státní aparát. Alo post tněni sovětského typu se celá. z .leěitost měníš státu sanénu připadá funkce hospodářská, státní funkcionář se Eté.v; ředitelai hospodářským, hospodářský ředitel je státa placeným funkcionářem. Poněvadž však státu se zmocnila strana a, se st ten se z V t žnila, dochází k úplnu sy.ibiose stranického, státního a h sspodářskóho aparátu. A poněvadž je prc vládnoucí vrstvu, SáateSně petrifikovanou v kasči, stále těžší udržet se u noci, vydržuje si nohutný wlicajtslý sbor a proti zahraniční konkurenci mohutný 'vojenský sbor. Ti všichni se podílejí na nadhodnotě - a jediné tato hospodářská základna jo pranener.1 noci - a "noc" si nocenskýni prostřed] y chrání svůj vl astní zdroj. Ruka" ruku T-šřje. Tofcto je vyřešen pcoSr vládnoucí třídy a státníhc aparátu. Vnitřní a zalire-niční heroldové této "technokracie" ospravedlňují její materiální výhedy jednak tín, že vy ní.vá důležitou fpnkci_, jednak, žo je stále ještě nedostatečná nabídka "inteligence". r ti toimTTze nanítnout přednSs • "coňování funkce v '.obě tahové nechanisaco a auto; atisace výroby, že brzy bude noci "každá kuchařka řídit továrnu" v ta.; smyslu, že bude třeba stálo nénč odborné kvalifikovanosti k řízení /"poběží to sáno"/,Jaro přece svědky do očí bijící překvalifikovanosti v průi.iyslu, kde inžinýii dělají úkolářo a z pocitu disfuhlcčnosti dělají "poháněče". Ostatně každý kapitalista ospravedlňoval vždy STJ aisl.y svou funkcí,
3 K li :
/ 3
C H c
SS
i do jistého okanžiku nC3 pravdu. - ed-ostatečné nabídl® inteligence, pokud není výmluvou, je ruben "socialisuu v j idné zeni" a popřenín mezinárodní dělby práce, ji;!i slovy autarkie nejen ve výrobo, ale i na trhu práce. Poukazuje se někdy na to, že ředitelé v Sovfitskén Svazu jsou často suspendování a trestáni a usuzuje so na jakousi neutralitu atdtu, který ve jnónu nadtřídnícl , resp. prodšlnických zájnů své Spatné funkcionáře tresce. Ve skutečnosti jen boj • výhody, o noc, o posice, přetrval a dřívějších stadií kapitalismu, r® jen jinou fornus aatín co v konkurončnín kapitalisnu se ničili jednotliví kapitalistó výhradní 1 ospod.ářslým prostředky, při čeug zlepšovali techniku a r< zvíjoli produktivní aíly a jen výjinočně sahali k vyslovenému gangsteriaiu, ve,- státnín kapitaliem lidových deuokracií ovladatolé výrobních prostředků používají v boji jedněch proti druhým výhradně Čistě noconských nethod, usnadněných tín, Ze nají k disposici státní aparátj ruben tohotc rjoconského soupeření klik je katastrofální úpadek produktivních sil.., Ero konkrétní ilustraci teto "státně kapitalistické džungle" vzponeáúe jon gangsterských sborů. " velkorysého korupčnictví alínského ředitele lolého, V nesinárodnín něřítku tato konkurenčnost státních kapitaliaid bere na A e tvář "titisnu", Tak jako si kdysi jednotlivé nacionální buržoasie konkurovaly, odnarÍOT aly GC navaájen a podmcí. ivání se bránily, tak dnes jednotlivá nacionální 'byrokracie" jsou si faktickýni konkurenty a potenciálním nepřáteli. Zde však ji5 zabíríne colou šířku problénů, které by vyústily v rozbor celé světové situace a přesáhly thena tohoto příspěvku, Kaše poznáriky něly jen isvfrfclit jeden aspekt jednoho dílSíhc problému a tín přispět k vytvoření přodpoklapro správný rozbor světové situace. Ze zásadního "hlubinnéh " rozboru této situací; nůže jedině vzejít pochopení úkolů dělnické třídy-a stanovení strategie třídního boje, který dnes dosorientován se vybíjí na nejne plodnějgín bezcestí. Jediné z taková analysy se nůže obrodit také socialismus a vybřednout z dnešního narasnu. lioliografická poznánlsas lícení a pregnantní výklad vzniku sovětské byrokracie podal Lev Erocký v knize "Zrazená revoluce" /Lóon Trotaki, La Bévolution trahie/. P váiae vyšla kniha Jteůričána Jsuiies Buřrihanas The Hanagerial Rovolution /fr. překlad Ere des organisateurs/. Diskuse o Burnhanově theorii nezi současnými narxLaty probíhala v létě a na >odzia 1947 na stránkách nSsíčníku La Eevue Internationale. ilj problén, s velkou slávou objevený Búrnhaniem, je vyložen s daleko větším ujasnt- nín v knize "Le Haraisne en f&illite?" Lucien Laurat, která vyšla asi osn let prad Purril ínen. Vít.
A Ji!
f
S F 0 L E Kj Ctění, povinné pro lékaffo _a nedihy, podnětné pro všedhrjy- ostatní • Ee~ď„
V září tohoto roku svolají čeStí medici so Švýcarska do Ženevy ustavující sjezd Spolku lékařů a mediků československých v exilu. Vidíme v duchu anechucený výraz čtenáře. Což není již těch spolků, sdružení, svazů, rad, kroužků a jinýoh organiaací, které líronš positivní činnosti dDlají vSechno nožné^ ue až nad hlavu? Dobrá, souhlasíne. Ale vénujte nňn chvilku pozor: osti; alespoň Vy 1 kaři, kteří svoji nedicinu chápete jako povolání v praven F yslu toho slova a nikoliv jen jako řeneslo, A Vy^ poli-ficové, jejichž povinností ty vi?stnS nSlo být, připravovat a plánovat nejen usek zdravotnický, ale i jiné, jr.ko c opravní, stavební, zer.iSdBlslíý atd»,pro ten den, až se vrátíne. Víno, že trivmfální cesta v otevřenán Packardu po Václavském nánůstí a přilehlých ulicích je lálsvSjSí přednět pro plánování. Jenže ny nějak nenflžene sapenenout na to, že při poslední podobno triunfální cestě, když opálený president Beneši vlídně a se slzani v očích zdravil jásající dav, nuže, že tehdy v pražských
1/3,
S K U T E C ¥ O S T
3Í>
věznicích umíraly boa pomooi stovky nevinných ubožáků na skvrnitý tyf, ge v téže cícho umíraly v pražských namocnicích úplně zbytečně další stovky raněných, protože, i když už se vědělo o penicillinu, novSdčl nikdo kde ho sehnat a jak se s ním zachází . Víme, že to jsou trochu nepříjemné připomínky, alo pro nás jsou to jon dva z mnoha důvodů, proč so budeme organisovat již nyní, so. nepříznivých podmínek a zatím bez valných vyhlídek na brzký úspěch . McnénS soudíno, že nusímo myslet na budoucnost a začít so na ni připravovat. Snes ván ahcemo podat nástin programu našoh : sjezdu a svoje připomínky k jednotlivým bodům tohoto prograriu. Jsme si vědomi toho, Se je to vSechno velni nedokonalé, Proto, a také, abýchon se vyvarovali chyb, pramenících z m 8 í nezkušenosti, prosíme všechny lidi dobré vůlo, aby zamysleli a poslali nám své náměty a doplňky, nu srpna jo dosti času k uvažování o. k výv.ěně názorů. Svorné věcech ny naše zdravotníky, usazené vo svobodné cizině, aby so práco zúčastnili. Snad někteří přijedou a jiní snad napíší a sdílí nám své zkušenosti a názory, Našo adresa jo Zemskj svaz čs. studentů, c.p. 119, Eiponno •- Lausanne, řSuisso. Sjezdová jednání budou rozvržena do dvou Částí, p r a k t i c k é a P 1 á n o v a c í . Kádi bychom so vyhnuli volbách všech těch předsedů a podobných representantů a budeme vděčni za radu, jak to zařídit. Mižo tedy část p r a k t i c .: & % l/bude jednáno zřízení výkonného informačního středislm pře zdravotníky v eidlu, Doufáno, So washingtonská Hada nás- v tffli předejeto ~a So její "zdravotníckS" komise /jistě Se existuje/ do té doby bude bezvadně fungovat. Jde hlavně o to, aby všem bezradným uproh líkd: - lékařfiim a i edikům, kteří přijd_ou do líěmocka nebo myjí nádobí v některém s hotelů vo svobodných zeních, byly poskytnuty přesné a úplné informace o možnostech d.ostuňování, nostrifikace, zaměstnání a vyhlídkách vSude po svčtč. Snad by so to dalo dělat vc forně obCžníkň, snad ním to bude uveřejňovat enigrantský tisk. Jistě bude prospěšné, když lékař s čs. diplomem půjde na př, do Kanady, kde v některých provinciích ná možnost nostrifikace a uplatnění, než do U.S.A., kde čs. doktorát poslouží nanejvýš k výzdobě pokoje. Rovněž tak, když medik s absolutoriam půjde dostudovat do Švýcar, kde se ufiže za rok stát držitelem diplomu, uznávaného po cel;".: : světč, a ne d,o Anglio, kde bude při velkém Štěstí studovat 4 roky 2/ Je třeba zjistit možnosti dostudování pro mediky v současné dobč a, za tín ucelen1. navázat spojení s lékařskými fakultajíT jednotlivých zení. Proniknout do studentských svazů, ovládaných Tšehrdon, a starat se o přidělování stipendií medikům. Vejít ve styk s lékařskými organisaceni ve svobodných zeních a požádat je o podporu ve formě prostředků ke studiu, knih nebo alespoň dobré rafly. 3/ Zjistit možnosti zaměstnání a gfiýgdnč dalšího odborného Skolení pro hotové líkáře. Zde by ndr.i mohli nesmírně ponooi naši iékvři,' usazenx již delší dobů"~v" oizině.fiadaSvob, ČSE by v tom mohla vykonat velký kus pcáce pro budoucnost svého národa. Rovněž naši významní muži mino Q.S.A,, jako ITěmoc, ífejer, Šipka, I»rrcházka, Táborský a .moho jiných. Přejdeme k částí p I á n • v a c í a včříne, So k té praktické so nám brzy sejde hodně dobrých připomínek. Plánoval—li druhý odboj zdravotnictví v osvobozoné vlasti, nevíme. Rozhodně však víme, že byly-li plány, byly špatné nebo nebyly provedeny. Domácí odboj zde pracoval lépe a zaznamenal lobrý úspěch tín, že ve věí tichosti vznikla dobrá fakulta v Hradci Králové, za okupace pečlivě pídpravená. Hovněž terezínská akce klapala velni dobře a nebýt rudých svob ditelů na jedné straně a osobních ambicí několiJai jednotlivců /ku příkladu"docenta" Bašky/ na druhé straně, bylo by so jistč podařilo i;lil .vidovat epidemii skvrnivky účinně a brzy na místě v Terezino. Vzporsímáne-li zde jména statečného dr. Rrůčka, organisátora colé akce, je to nejen proto, abychom připomněli, že doktoři také dovedli položit své životy, ale i proto, žo upřímně doufáno, že naši přátelé doma i v rudé:;, protektoráte se budou připravovat r,a ten těžký ukol, který nás čeká po vysvobození "tak, jak se za hnědého protektorátu připravoval on a johc dru] ové.
1/3-3
3 E U T 35 C I* O 3 T
Haše medicína byla po vědecké i praktické stránce na vysoké úrovni až do druhé světové války a byla znamenitě- schopna měření sil se Švýcary, Anglosasy i Němci. Často ec- mluví o tradici Palackého, Hiogra, Kramářej Beneše a obou Masaryka jsou vyslovována s úctou. My jsne však r.iěli i sví Alborty o, Thonayery a věřte nám, že FurkynS řílca dodnos západním vzdělancům víc než všechny strany, které jsme kdy měli, počínaje Staročechy a konče živnostníky. Květen 1545 našel m S i medicínu v dosti pošramoceném stavu. Důvody znátes koncentráky, uzavření universit, vědecká sterilita z umělého osamocení. Nebylo vSak vše ztraceno. Bohužel se však objevil na scéno Sílený stařík ITejecllý. počal zakládat fakulty tam, kde pro to nebyly ani hmotné ani personální předpoklady. V Písni živořila prapodivná nižší ošetřovatelská škola pod firmou lékařské fakulty. Paranoidní děd Vešele rozdával studijní úlevy k velké hrůze všech myslících lidí, načož jans měli na staroslavná Karlově universitě 3000 v prvním o, 1500 v druhém semestru, což při snížené poválečné kapacitě fakulty byl světový rekord, který bohdá nikcly nebude překonán. Eyly případy, a nikoliv řídké, 2c a doktorským diplomem pobíhali na svobodě lidé, kteří strávili na fakultě čistého času 2 /slovy dva/ roky. Tito "lékaři" přicházeli do venkovských nešiocnic k čirému zoufalství ubohých primářů, kterým k jejich průměrně 80 hodinovému pracovnímu týdnu přibyla další práce, totiž hlídat doktory, kteří byli veřejným nebezpečím. Lékaři a medici, kteří ao dopustili hloupého politického omylu, žo S'tudovali v Německu o- na Slovensku, při 6anS však ve .velké většině něco uměli a nebyli žádní velezrádci, byli vylučováni z fakult a nemohli vykonávat sví povolání, ačkoliv za nedostatku lékařů se mohl pro nS vymyslet jiný trest, třeba přikázání do pohraničních obvodů, kdo veselo působili /a působí dále/ něinočtl lékaři s pestrou nacistickou minulostí. ÍTa fa~ kultádi so pro nevídaný nával ekoro nikdo nic nenaučil /my, kteří studujeme dnes v cizině, to víno bohužel nejlépe/ a vědecká práce ec rovnala téměř nule. Uvede— me-li ještě, žo nemocniční lékař měl za 14 hodinovou zodpovědnou práci denně 2000 Kčs měsíčně jako přídavek k ženě a dětem, skončíme tím jen tak zhruba nástin poměrů, za které nenese vinu jen Nejedlý. Výsledek toho byl, že úroveň zdravotnické služby, jakž takž udržovaná za války, rapidně klesala a že jsme so v tomto oboru, tak nesmírně důležitém pro sociální i hospodářský vývin národa rychlo o. spolehlivě balkanisovali„ Bylo by možno posloužit mnoha historkami s poválečné džungle v n&gera zdravotnictví, ale byly by a toho snad jen dobré námtty pro detektivky a strašidelné filrjy. Ifechme toho a podívejme ae dál kupředu. Je třeba si uvědomit, Se za komunistického režimu budo úpadek našeho sdravotnictví pokračovat. Zakládají se další falailty, přestože již existující jsou naprosto nedostatečně vybaveny o, mají nedostatek nejen mlad.gi.ch vědeckých sil, ale i učitelů - odborníků. Vyrábějí se docenti a profesoři na běžícím pásu, majíli stranickou minulost v pořádku, Bujará dělnic! á mládež nastupuje na tyto fakulty rovnou z uzenářských chladíren a holičských oficiň. Vypadá to jako Spatný vtip, ale může sa klidně stát, Ze podaři-li ao režimu a JTejedlému udržet při životě ještě pět let, bude na. lékařské fakultě Marty Gottwaldové v kropáčově Vrutici přednášet udiveným instalatórsl-ým učedníkům psychiatrii pod zorným uhlom stalinismu zasloužilý národní umělec plukovník m i l Zátopelc. Staří dobří lékaři budou pomalu odcházet do ponse & do koncentráků, Harodrá podniky lučebně-lékyobrábě jí cí slepí dohromady stěží pár tabletek ^aspirinu, takže ve znárodněných lók&rnách bude k dostání nanejvýš prsní thé o. náhražka jodové tinktury. Lze.předpokládat a určitostí, žo až so načnou kolektivisovat vesnice, vypukne hlad O, zbytek odolnosti obyvatelstva SJ podlomí joStě víc. Ani se neodvazujeme myslet na epidemie:. A2 ao vrátíme, bude zdravotní stav širokých vrstev velmi Spatný, a zdravotnictví zcelafiosorganisovúno.To není chmurný pesimismus, íjtačí si přečíst Kravčonfca a vzpomenout si na ruské vračo a každý pochopí, že nestrašíme. Nenůženo spoléhat tentokrát jen na domácí odboj, zvláší bude-li to trvat dlouho. iíusíme so začít připravovat, a to >bře, o tom snad není sporní. Nuže, M G začít, jak začít ti jaké cílo 3i stanovit?
1/3-5
S K U T E Č N O S T
32
Sijone vo velké většině v bíd.5, l)ca něžnosti pracovat ve svém oboru. Vyhlídky .jsou nepatrné. Většina lékařů 68, původu, dobře usazených na příklad vIJ.S,/!-, , so• donů vrátit nechce a nélzo s' nimi tedy nnoho po6£tat, Máši profesoři, docbnti a Specialisté, které bychom tu tolik potřebovali • a kteří by měli jjoIsonoc nejlehčí eoigraci, zůstali 'flec®. Ti statečnější naivně věřili, Se na saedicinu barbarský rozin nesáhne. Bolí nevyhnutelné likvidaci vědecká .a nakonec fysické. Ti druzí, styd.£i.;o se hluboce sa ně, dali přednost, plazení po břiše za hlasité chvály lysen1 :ot»ýeh pavědeckých stupidit, ICagdopídaS tu nejsou, aby nás vodli a proto nucir.ie začít sani. ITáš plánovací program. so jisto bude v budoucnu často měnit, Doufáme, 2c vždy !,: lepšínu. Zdeje tedy přehled bodů progronu; l/ vědět o sobě a pomáhat si vzájenní, 2/ BučtoaS^ir"IET. -to "áíSfFf a pracovat ,>\iusír.ie si roadSllt úkoly podlo možností. BudCT_o potřebovat dobře školené chirurgy,, dětsk:T~Lókaře, " >licní odborníky, jakoš i chemiky, biology, farnakology, zkrátka všechny obory. 3/ 3a nějaký ten rok, až nás několik, již bude sedět na klinikách po celen světě, začneme s.i, zpočátku jen tak enai pro sebo, vydávat vědecký časopis; bud.e-li nit dobrou úroveň, a to pak bude záloaet jen na náa, budoné ho vydávat anglicky a posílat cizin fakultín, odborníkům a nemocnicím. 4/ Zavážeme se sobě vzájemně, '2a déme přednost tomu, pracovat sa skrovných podmínek na klinikách, než tcou, uěadít so někde v Erasilii a bohatnout. Musíme. so hodně učit, chceme—li splnit své úkoly. Tino, So k tonu vženu so aéa nusí" tlostaíT"přiToaTtoEti a rayslín®*. Se organisováni so spíše možnosti dojjůžene. 5/ Až nás bude již nfcolik a budeme něco umět a znamenat, utvoříme gracóyní| s?_Tipinu podle vzoru moderních vědeckých teanfi a budeno pracovat na spoloírych goblénech, Tlidvo mís budou dělit oceány. Starší a zkušenější unožní práci a uplatnění nlad.šín. Tato skipina, pak bud.e zavčas připravena, at již pro použití v armád.ě, nebo pro hladký návrat d.onů rovnou k práci. 6/ Budeme nežitím udržovat spojení s politickýni vůdci, trpělivě je přesvědčovat o důležitosti zdravotnictví a vo" 'vhodnsň oase, až .soTíuds roaednívat-, předložíme jim píoané a konkrétní plány. Pak budeme ovšem tvrdošíjně trvat na ta, žo pro za— 6átek bud-eňo" nit najati zod.pověd.nošt, alo i možnost praktického převedeni. ij V emigrací jo nnoho nladýoh děv6at, která sana . nevědí • co počít. Budeuo se pokoušet V nich vzbudit o ošetřovatelskou a bud.eme—li mít ušpěda, sehnat pro ně stipendia-a • přijeti" do o3et3kvatoÍskyčh Skol. Povede-li se to, nohli byohon-přijít dčuíl' s kádr esa dobře vyškolených sester, ocS by mělo .'velký význan, zejména pro naše sesterské školy doma, Málokdo to ví, alo v CSR je sester nálo a ve arovnáají s jejich kolegyněmi vo Švýcarech, U.S.A. nebo v Anglii nonohou poskytnout lúk&fi ani zdaleka takovu penoe a ulehčení. Příčina? Bídné školení a nepatrná přitažlivost jejich povolání-, vzhledem k zebrácl^ýn platům. 8/ Je třeba uvažovat o budoucí crganisaci celého _z_drayi0tni0tví v BSE. Zde čekáme na zprávy kolegů z Anglio o tamním národním pojištění a naopak zase zprávy ze zení liboralistickych, Zde bychom r x\i slyšeli hlas politi 'A a sociologů. 9/ Bud.ene-li venlai dlouho a podaří-li eo nán dlát dohromady výše zníněný tean, bude třeba uvažovat o tou, bude-li vhodná po návratu, se rozptýlit a působit každý na jiném -ústě přímo na své okolí, n.O.. bude—li příhodnější hrcuadně vtrhnout na některou z fakult a udělat z ní nodcrat. lókařďiott' atolu západního typu. Co byste říkali Earlovýii Varůíi s jejich lúčobnou a nezin^odní trad.icí?. 10/ Mnoho chlapců r. děvčat z dorůstající generace by nosná rádo studovalo medici•m, Myby co jir.i dobra poradilo a dala příležitost. O ty se budene naset starat tín spíše, iío T«id«.ió za pár lot eojii příliš noudří a búde dobře, když nás dorost uudó chovat, Těchto deset bodů stačí jistě k dlouhénu přemýšlení. Možná, že si myslíte, žo jsne fantastové. Snad jsno. kyslíne si však, že ne jsne v emigraci proto, abych™" ''trpěli", nadávali na konunisty a své současné hostitele nebo abychom se ptrr.Oiu". pachtili po nějaké funlccičco /aby naše strana měla posici, Ze ano/. Skronně oi rjyslíne, iíe snad každý 3 ní.s je tu siroto, že by byl rád, kdyby jeho národ uolil Z « Í O jednou oprávněně držet hlavu vzhůru.
1/3-5
SKUTEČNOST
33
Prostí lide tonu .říkají jen povinnost a nevěřte, go to je něcc jiného, i když ván sně jí do uSí prsní tony všech stran i Stran. Povinnost, aby každý z nás stavil na tom svón nalón písečku, který zná, co nejlépe a ve spolupráci E druhým. A snad i ty lopátičk-y seženene, dáne—li ac dohromady•> Proto vyšel tento Slánek, který S S T Š zdá být v té naší emigrant staS vřavě nepolitický. Ale jo v něn víc politiky, noS si myslíte. Takové, jak by podle našeho názoru měla vypadat, -Iledicua--
ATiirtiDE POSITIVU Eg FACE m COMLU:H;S;:ÍÍI. Y řadě našich přátel z východních emigrací dáváme slevo mladému Sfecbrovi, jednomu ze tři zakladatelů ženevské studijní skupiny východoevropských mladých intalktuálů. In l'autonno 1917, la minoritě conmniste s ast cogorée du pouvoir en Bussia. Aux youx des spoct&teurs oEtóriourS, cot événement n avn.it i»s une signification particuliero. II s o-gissait pour oux d une aff&ire purohient interno, ď u n bouleversemont des forcos politioues en Iiussic, cooae oonséquonoo ďune gusrre pardus, Depusis, 30 r.ns so aont ccoulóe. Co qui n'éíait peut-otre pas višiblo on 1917; mono íwxk peliticions les plus porspicacos, ost clair a. tout lo nond.e aujourd huis il ne s'agit^pas du tout d une affaire.interno russo, mais bion d. un mouvement mondial, d uno lutte gigantesque contro tout co qui n'ost pas communiste au sens moacovite, Lo mondo non comnunisto ropousso los idées ot los nóthodes do la cliquo moscovite ot ontond continuor á vivro corn.e par lo passo;i la. classo aisčo de la, hauto bourgeoasic dirigo la pclitique ot la vie écononinuo des pays de 1 Occidont. S'.il y a nécontontenent de la papt de coux* qui .faraont la nasse ouvrioro,. los classes dirigeantos accordent une cortaino augnentaticn de salairej n'est-a-dire que le systéme de"1'éoononie^libérale continue sa vio en donnant, ca et lá, quolqucs améli-orationš de pou• d importance, sans avoir rooouřs á une solution radicale du prodleme. Tout cela montre quu l*Occident n'a pas.encore tirí uno looon do cos 30 derni dres annóos pendant lesquelles le oemunisne a pris naissarice et s'est développé pour devenir une force nondiaío, 11B voient le NAL et i1B voulent le ccntonir dans sos liuites, sans guérir la nal&die dans SOB originee. C ost une attítude fosse et dangeuréuse. Li* ponnunisne auesi bien que los fifférentes forraes d.u faecisne sont do a synptones ddnt 1 'origine aat connunes la erise de la dónocratio issue grandes transfornations d.u lSe sidclc. Pour voir ola-iremont les causes de la erise il nous faut escaninor los idées de cetto transfoynation ot Icúr réalisation au cours d.u 19o siěelo ot au debut du 20e siocle. La. pláce étant lir.íitéo, il nous ost néoessaire d.o nous borner aui traits les plus essontiols de cetto óvolution. La grande ťévolution franóaise ost lo point do d.spart ďuno nouvollo époque historique, cello de lo- d&.iooratio libýrolo, Par řapport a. la monarchie absolue, los nouvellos idées préoonisoňt la libarté politique poůr le peuplo eiitior, la, liberto éconobíquo en faisant disparaitre lés priviléges politiquas et óccnoniques de l'ancien régimc. Ainsi nr.íssont :.le parlament úlu par. le peuple, lo suffrage uiiiversel, lo oinistéro reáponsable dovaňt los représentants du peuplo, le pouvoir judiciaire séparé du pouvoir oxáxutif et logislatifi oasor óoononique prodigieux de la bourgecisie r.iarchant aveo les anciennes ciassoa aiséos.
1 / 3 ..
5
S K U T E í ÍI O S T
34
Lea esigences nationales seront également éoritos sur l'ótendart do la démocratie libérale; liberté pour los nations de se constituer en état indépendant de souveraineté absolue, jusqu á co moment encadréos dans des mpires. Les progrěs teohniques, décůuverie de la machine a vapeur, de 1 óloo— tricité, du chámin de fer, du bateau a vapour, du télégraphe etc.s donnet naissanroo & uno industrie, & un ooonerce ot une communication intence et par consóquent au prolétariat, nouvolle classe sociále. Pendant que lo progres technique facilite un développoment écononiquo jusque—la ignoré, la nouvelle classe se voit dans une situation déplorable, ne posséclant pas le droit de yote et vivant d urjéalaire misérable. C*ost dans ces conditions que Marx et Engels lancent l'idóe cle la lutto des classes, de la solidaritě internationale des ouvriers, de l'inévitablo chutě du systéme économiquo libéral qu ost lo capitalisne,de la nécessité do forner lo prolétariat conne un bloc politique pour la lutte des claeses. Cos idéos sont nouvelles et radicalement opposées aui idées de la d.émocLratie libérale:. ellos opposent á la liberto politique^ 1," dictature du prolétariat, a la liberto économique, lo collectivisne complot, a 1 idée de la souveraineté nati jnale, Ir. fédération mondiale dirigée par la olnsse ouvriere. Les dófauts de Ir, démocratie libérale ont engendré lo Harxisrae et d,epuis le milieu du lyo sieolc une lutte s engage la démocratie oesaie de corri go? los fautes, 1c marxisme do détruire cello-ci„ c'est dans cet état de choses que nous arrivons a la guerre de 1914 qui anoné la chutě de la Hussie tzariste, la prise du pouvoir par Lenine et la praniere róalisation des idées marxistes. j:us avons dli plus haut, conmont le mondc a acoueilli cot événement sans comprendu la signification íle oette transformation en Hussie. l'époque ďentre deus guerres, passa dana 1c- tatonnement des pays fi— dolos a la démocratie libérale pour rémofLier aux défffiuts sociaux, satisfaire dee exigences des ouvriers /souvent excités artificiellement/, apaiser les exaspéra^tions nationales qui rendaient difficile le foncionnement de Ir, S.d.N. et assurer le status-quo créé á Versailles. Bar consóquent rien dů radioal on oe qui o n— cerna los fautes manifestes du systéme ds la démocratie libérale. Enrnemetemps le bastion communiate s organise; laBussie so transformo en une immense-usine ďarmonent - de matérie! et &é propagandě - pour la lutte de lo- révolution mondiale, Hitler dorme 1, rieilleur pretexte aux dirigenta du Kremlin de pouvoir se lancer á la conquěte d autres payséous la facade de "liborateurs".Les comnunistes apparaissont conne défenseurs de la liberté huiaaine, nationalo, oomne démocrates véritablos. Ils ee montrent des alliés tros coneiliante des démocraties occidentalos, qui les accuoillent avoo empressemant, leur donnant des conoessionsde biens d/autrui, et considěrant lo- coijmunismo commě une force speciále mais appropriée de la démocratie dans los Stats de 1 Europe Centrále ot Qrientale, II leur fallait encoro les décoptions ďapres guerre pour leur faire conprendre lo danger et 1 OGUTOÍ? son étenduo. Cependant il lour manque toujours enoore Ir, remědo, le prograi:me positif pour combattre los cause du communisme. Car il no suffit pas de combattre le corununisme par la bombě atomique ni par 1'ónuiJéraťion de ées fautes, de ses crines seulenent. Ceci ne contient rien de positifo Et sans un prograomo positif l'Occident perdra l'avenir, máme s'il gagnait Ir, jKvrtia sur le champs de bataille. probléme ressort elaireiíent. .0 démocratit libérale a do graves défauts. Lo communiarae proposo de Ir, détruire et de la ranplacer par de nouvelles idées et cle nouvelles méthodes. Nous, qui avons vécu souS le régime communiste, savons que ces idées et ces méthodes ne donnont pas la solutiin que 1 humanitě cherche.
3 lí U T E C N O S T
1/3 - 5
35
En face dco oaagcrations du nationalisne il nous faut opposer,dans l'idé© fódorali6Tř,la solution équitable entro valeurs nationales at autorités centrales euro pécnnos at justo sntre intórót individuel et sócurité sociále des nassos;en un not un fédéralisne sociál a la pl^-.co du nationalisr.i® .libéral.Il nous fant des nouvc^lcs idées,une nouvalle grand© ponsóe qui nous dirigara vers un nedli eur destin. Lc problcne est vasto.il faudrait une transfornation aussi grande quo cs.Ho f.a la íln du_l8.siecle.Ce ppotlěne dos honnes de ÍJautee capacités,noralos st ir.tellectuellos.C est a eua: que lo monde de d.cr.iain appartiondra.Si nous nanquons nctro táche,lo connunisne fora sa conquoto nondiale. M.Csokonai. zncocdiacazn: CO
D Ti L A T
?
Definujnq si předavším,čeho so ná. naše otázka týkat. dělat .jal o jednotlivec,vyhnaný z vlasti? dělat jala) jednotka,zvaná "eQÍgráce",nebo"politickíl eoigraco" ? dělat E; nim.] ostí a co dělat s přítonností náa všech? dělat,aby budoucnost nebyla taková,jako minulost a nebyla už vůboc taková jako přítonnost? 5,/ Co dělat,aby so ti nladí - o zde výslovně souhlasíno s bernskýn autoreo-doetali tan,kao patříske kornidlu? 5,/ Co dělat,abychon se nohli co nejdříve vrátit domů? 7./ Co dělat,až donů při jedono/aí už ny mladí jsne u komidla nobc ne/.
1,/ 2,/ 3,4,/
Co Co Co Cc
1./
Co dělat jako jednotlivce vyhnaný nebo uprchlý z vlasti? Jaký jo rozdíl nezi jodňatlivcan vyhnaný..: a uprchlýn?Rozdíl jo mezi tín,který jít n u s e 1 a tín,ktorý š O 1 .Psychicky jo ten první vo výhodě.Rozhlašuje všude: j . jsen byl vyloučen, já jsou . t ý t zatčon,byl jsem v nobeapočí ,byl jsen ohrožen.Zdá se nu,2o jeho oběí byla tak nesnCrná,žo by celý svět n£l o n£ vědět a žo m nusí zajictit nísto v Radě Svobodného Československa. Ten,který gel,postrádá tyto hrdinské rysy minulosti jnetiůžo so snad vykázat rejstříkem Skutečného odporu proti konunistůn /ten první jistě ano,protože byl ohrožen/,nemůže říci,žu když so tehdy jednalo o -tem či onon,on byl proti tonu,a kdyby nu jeho strana ndbyla dala příkaz,Se to tiusí odhlasovat /sam ozřejně jen za konponsaci/,byl by jisté býval hlasoval pro ti. Tín všín se nevyznaSuje ten, který S cl.Jistě záleží mnoho na pohnutkách,ale kdo chce být tak noudrýn a řícis ty jsi Sel za dobrodružstviin,ty jsi šel emigrovat,ty jsi šel,protože jsi dona kradl a nělo so zrovna nfl to přijít,ty jsi Sol protože chceš bojovat za svobodu a ty za sinekuru,ty jsi byl idealista,ty jsi šel,protože ees mohl zalknout v čsl. vzduchu.Kdo chce být soudceo,který udělá škatulky a přihrádky a kartotéky?Kdo chco najít hranici,kdo zaSíriá a končí charakter "politického uprchlíka"? A tu si řekněme,žc platí jednoduchá kalkulaceston,ktorý šel,nemusel odejít „Mohl zvolit mnohdy pohodlnější život doma,mohl dělat odboj,mohl pnooivnč resistovat, proti komunistůn.Nebylo nevyhnutelné,aby chodil za hranice a snášel všechny smutné dťtsledky tohoto křoku.Vždyí dona poton stojně řelcnous Copak vy,uprchlíci,vy jste si žili v Londýně,!Tew-Yorku,Paříži,ale my jsne tu trpěli,ny zde,dona,jsme nesli tíži odporu .Taliový člověk, ktorý prostě š o l ,nonusol nikar.i chodit,pak by si nauusol nic vyčítat,ani by nu nemohlo nic byti vyčítáno.Zdá so však,že t onto člověk j -j na ton lépo,no2 člověk,ktorý a u š e l jít.Protože so spontánně postavil proti násilí,protožo se nu zdálo,žo bude moci iít svobodně- i toto,byí by to bylo jen vnitřní passivní ospravedlnění,je vlastně connou aktivitou v době,kdy celé národy jsou zvlčilé,bezcharakterní,nebo zbabělé.Již sana tato touha po svobodě jo v dnošnín znntonén světě značnou nravní hodno tou .Kroně toho připonínáno ještě jeden faktor,který hrajo značnou roli u většiny těch,ktoři jít nuseli;by1li nikdo skut oč r;£ ohrožen, pak to 2nanoná,že byl konunistůn nQpohodlnýibučL byl má-
1/3 - 5
SKUTBČIÍOST
36
lo searvilni,nebo dokonce klačll • jistý odpor,nabo byl-li i pro nč příliS hloupý,nebo příliš mazaný. Tento výpočet tedy ní jak nevyzvedá mravní priorotu těch kteří jít museli,spíše naopak.Tvrzení, Se mravní hodnotnější jo ton člověk,který odešel dobrovolně,je v plném souhlase s etickým chápáním života.Víme však,Ěo no všichni,kteří odešli dobrovolně, patři do kategorie '"nravrýoh" jále 'ndo&ie zatím měřítko,podle kterého bychom je tom zařadili nebo nikoliv, Eco jakiost dalšího textu ponechávám .termín "uprchlý" pro toho,který š e 1 , a termín " v y h n a n ý " pro toho,ktery jít m u s e l , 1, a. -Co dělat jako jednotlivec,vyhnaný z vlasti? V rukou těchto jednotlivců so octla neprávem znovu veškorá ůoc.Komitéty a Hady a všechno to,co nyní "vede" emigranty,sestává povětšině z takových lidí,Jakou skýtají zái'ůku,že budou nyní lépe myslet, jednat a pracovat,než v době,kdy měli skutečnou moc?Tehdy jednali hloupě,neodpovědn£ a neschopně .Kde "je záruka, Se přestanou takto jednat? Jednotlivci,vyhnaní z vlasti,by si to všechno měli uvědomit a. ustoupit z míst,na která nestačí ani svým charakterem,ani svými schopnostmi.Ale jakmile jim to řekneoe,míjue čerta na krku,Přes to jim to říkáno a čerta se nebojíme .Musíme ještě pozdfiji pojednat o tou ,jak to zařídit,aby konečně nastalo "střídání, stráží". Snad lze také poBnanenat,že pojem "vyhnaný" a "uprchlý",nejsou pojmy objektivním a £Křosně vyhraničei]ýni,že jsou to vlastně pocity jednotlivce,které ho staví do řad"vyhnaných" nebo naopak do řad. "uprchlých" .Tento dodatek'musíme dodat k předcházejícímu vysvětlení. "Uprchlí" mají mnohem těžší postavení v cizině-měli ho i doma.Pokud to nejsou jednotlivci výjimeční,jejichž osobní síla je dostatečně velká,aby vzbudila starch,závist a nenávist politikáři a tím je přinutila, k tomu přizvat takové jednotlivce ke spolupráci, jsou ve světě ztraceni. A tak zbývá domyslet otázkusco dělat jako uprchlík-jednCtliveo v cizině.Studentům patM snaha dokončit studia.Všichni by se měli o to opravdu snažit/snaha je tady ,ale peníze nejsou,-pozn.rod,/,A. měli byse snažit promyslet všechny současné pro^ blémy a připravit se na jejich řešení .Totéž by měli udělat všichni,"nladí srdcem'! a podrobit sžíravé kritice sani sébo a všechry okolo sebe,hlavně po stránce charakterové,abychom o sobě věděli,kdo jo schopen zastávati přední místa a kdo ne. Lidé tohoto druhu jsou však ve světě boz Styků a bez penčz.Proto dnešní doba je proto jenom dobou příprav,Je nutno zajistit:si základnu existenční a opírat se oo nejméně o charitativnost svobodných národů. 2. Co dělat jako jednotka zvaná "emigrace" nobo též "politická emigrace"? Slyšeli jsme už mnohého politikáře říci ě uspokojením;"Uaigrace není kvalitní,ale bude to dobrý 'ICannoneníUtter", , To je jedno hledisko svěichni nakonec budeme "Eannonenfuttor".ITa všichni,Ti Velcí : Slavní budou zase někd.o pohodlně trůnit a "dělat politiku".Někdo sice musí trůnit, ale 'aí trůní sluSní,výkonní lidé. Poučns.se.o tomto bodě v minulostiinár;i,mlad^,ijnesi:ií po zádech šplhat bezmocní,tupí důstojhíčkové,kteří pro udrženi svých šarží potřebuji co nejvíce prostých vojínů. Měli bychom so více věnovat výzkumu minulého odboje s hlediska rentability,rozumnosti a užitečnosti.ffeněli bychom připustit,aby budoucí vláda měla místo 25 nihistersťév v Praze a v Bra.ti slavě, 90 ministerstev v Eraze a 90' v Brati slavě,ITeněli bychom připustit,aby aby administrativní aparát-vlády čítal 15000 osob ,zatím co celá. ámáda loooo osob. Jako jednotka,zvaná "emigrace",se musíme především stát jednotkou.To lze docílit jedině tak, že se organi sujeme i Jaké jsou formy organisace?Kluby, Svazy, Sdružení', Spolky,Politické Strany,Komitéty,Sublcomitéty a hlavně,nezapomeňme naEady /zatím jen Hospodářská v Londýně a .Superrada vo Washingtone/.To-všech no už mámejlle jednotná lini9,na k.oré všichni emigranti společně pracují,ta tu ještě není.Vytvořme jií Všechny uvedené organisace procházejí hlubokou krisí.Jejích krise.jsou většinou osobními kriseni jejich člonů.Jestliže každý soudný člověk obrací záda Politickým Stranám,pak je to důsledek toho,že teoretická ani praktická představa o stranictví
1/3-5
3KUTSCHCST37
so nekryje s výkonem vedení jednotlivých stran.Oponuje-li nám někdo Masarykem a Benešem,že" stát není nožný bez politických stran",pole nu dáváno za pravdu.Jde jon o to,najít správnou definici tohoto pojnu "politická strana".Doufán,že někdo jiný so bude obšírněji zabývat tímto tématem.Jen krátce vysihnu to,co dne ^normální č1ověk sí pod pojato "politická strana" představujosPolitická strana jo moderním vyražen pro korupci,duševní úpadek,nemravnost všeho druhu a stupidnost dosud v dějinách nepoznanou JJ&žeme s lít stí říci na&in politickým vůdcům,že tato definice plně vystihuje zkušenostjktorou většina mladých lidí s politickými starnani udělala.Hbderní česká politická strftnfl má v sobě ten hrůzný příměsek,který mělo násilnidié,diktátoBské,atřodověké náboženstvíiKacíři protivných církví jsou zase upalováni (kacířské spisy /jako pomalu celá "Skutečnost"/ jsou předměte! Opovrženisprožíváme noví upalování křosíanůsvšechno to se opakuje v brutálním útoku politického straniotví proti dobrému vkusu každého dobrého Čecha a Slováka Pření k nooti SlovákSm,ž0 tato vlastnost jir. chybí a je jim vzdálenější, než jejim západním "brata::-". Po dobo Národních výborů přichází doba Hád.ObS instituce se vyznačují tím, že jsou konglomeráty nejnaschopnějších politických stran,promíšené několika ztracenými jednotlivci,idealisty,kteří infiltrovali do p litických stran,neb^,kterých so politické Strany tak bojí,žes so rozhodli paralysovat jo spoluprací /Pooutka, Infer,Papánek/.V Obnovené Národní Fronto scházejí už jenom komunisté. Svazy a Sdružení jsou něco jako Podračiy,Lidé,neukojení funkcemi v Radách,se vybíjejí ve Svazech a Sdruženích .Je to HNEF -Malá Nová Barodní íkonta^Zdá se,že v některých Svazech a Sdruženích so začíná svedat ,zatím nosměle,nový duch. Komitéty jsou organisace, vzniklé kolon resignovavších vyslanců a velvyslanců, nebo alespoň koneulárních úředník&.Eroto jsou většinou tak těžkopádné a "dělají, jako by pracovali".2 nich se také rekrutují členové Vyšších orgánů:jako Svazů a Sdružení a í&d.Takové komité nusí mít předavším kancelář a placená sekretáře »Ko raitéty se také vyznačují tímsSe na podporu pro uprchlíky mají málo nebo nic.Je však zato možné vybrat si u nich bezplatněia. radu/s malým x/ b» mravní podporu c.-.-r.ozdařenou intcrvorci. Zbývají ještě Spolky.České spolky Su vyznačují pivem a boucháním do stolu. Taliových spolku a společkft založili emigranti už celá hojna a v nich so vyžívá "drobný český člověk".snad jo to trochu přehnané,protože právě z těchto spolkft a společkň vychází největší iniciativa a také malé,avšak konkrétní Siny. Kluby— mají podobné vlastnosti jako spollty.I!luví se tam učeněji a místo piva so pije černá káva.Hovoří se akademicky.Dochází k vážným a rozumným dobatán— ty však vždy zůstávají jon debatami.Všichni účastníci jsou spokojeni,protože trefili hřebík na hlavičku,Alo jejich dobré myšlení neprorazí na venek,není převedono do praxe„Potřebovali jsme vSak tolik poctivého zahledění do otázek veřejného života. jestli Se vsak většina "klubistŮ" so cítí vásá-ha stranickou kázní,pak i nejlopší debaty nutně musí zůstat neplodnými.Stranická kázeň je monstrum,které so zrodilo v os, parlamentě a vymře,věříme,s našimi mladšími generaceoi dočista. Co tedy dělat? 1. Promyslet poctivě všechny problémy,3pojené s vytvořením živé organisace. 2„ Sdělit výsledky svého myšlení těm,kteří nemyslí, 3. Nezakládat nová organisace.Infiltrovat staré politické organisace a tam bez o— balu a taktiky hájit svoje názory. 4. Jestli Se však všechny argumenty by byly "házením hrachu na BOČ.",pak v krajním případě vytvořit novou organisaci, 5. Při vzniku takové nové organisace nezáleží na jménu,nýbrž na lidech,Je zatím nemožné,založit "Stranu slušných lidí",protože tato atrana,aby vůbec něčeho dosáhla,by so musela uchýlit k dosavadním prnktikán existujících stran a tím by so naprosto znemožnila.Jo to možné jen tehdy,až bude s naprostou věcnosti dokázáno,že dnešní p. litické straey ve skutečnosti nejsou politickými stranar.il, nýbrž ostrůvky naaravné korupční diktatury a proto že straniotví musí mít jiné formy,nóž bude přijato soudnými lidmi. 6. Snažit se mezi sebou udržovat čilý styk,stýkat se v jednotlivých městech, aby vůbec bylo možno,splnit předcházející body. 7. Snažit so získat co nejvíce vědomostí a poznatků vo svém oboru i v oborech
1/3-5
3 KU T S C HCST
38
příbuzných,ana.Sit so poučit se V cizině a získat snysl pro iravó hodnoty a uvěd.onit si,že svět se na nás nedivá,zbavit se ilusc,žo so vo svítí něco d.ějo kvůli Československu,vcítit so dc psychologie jiných národů a snažit se jí porazům St a ji vysvětlit,neopakovat žádné tvrzení,o n£nž se sani myšlením a pozn '.ním nepřesvědčíme. 3.
Co dělat a minulostí,co dělat s přítomností nás všech?
Jo chybné,zapomenout na minulost.Není to nožné.Zatín co pígi tyto řádky,jsou předcházející řádky již minulostí.Musíme so dívat za ni,abychom vůbec věděli,co jsne dělali-špatně a co dobře.Je nutné s minulosti se l;riticky poučit a přitom pochopili,že so každým dnen pomalu převaluje žernov společenského dění a že nemizena transplantovat dobu do doby,měsíc do něsíco,žo nemůžeme navazova.t nebo nenavazovat. Tato volba nín non dopřána. Co dělat a přítomností? Musíme znczinárodnit svoje cyĚlení a chápání;to nás přivede ke správnějšínu žití přítomnosti.Chci jenon říci,abychom dbajíce na nravnost konvenční i na Liravnost samu,nezapomínali na subtilní individualitu této mravností ,i na citlivou státní příslušnost,nebo alespoň na národní soudržnost nravnostina abychon ji žili nikoliv jako češi nebo Slováci,nýbrž jako 1 i d é , Už to,že poctivě připustíme tuto problcnatikUjUž to,žo si Skutečnost připouští tolik poctivé problematiky, je podle mého úsudku krok kupředu vo zhodnocení ninulusti,ke správnému 2ití přítomnosti a k rozumné budoucnosti. •i.
Co děla-t,aby budoucnost nebyla- taková,jako minulost a nebyla už vůbec taková jako přítomnost? Již aana fornulace této otázky chce vyjádřit moje hluboké přesvědčení,So minulost stála za nálo a přítomnost že stojí za ještě néně,Hěl byc(j snad a.spoíi částečně ospravedlnit toto své tvrzení .Odvol Ivám se na krásný,byt i neúplný ,výpočet naší iiroblena.tiky vztahů nozi Cocby a SI vákyi-většina s prcb.énů tam uvedených již svojí existencí dokazuje,že příčiny naěí nespokojsnosti nejsou povrchní a laciné, že nejsno ničiteli hcd.not ani pessinisty. Palo by se stručně říci,že na-iáme dělat nic ,co jsme dělali v ninuk.sti jpoton v přítomnosti bud.e vše dobrésale to by bylo t" .proti Senu. s\. sta.vína:přehodnocová— níFení iravdou ,žo minulost a přítomnost obsahují jen negativní prvky,obsáhuje však převážně negativní prvky.Tento bod .jo tedy jen modulací předcházejícího,protože poznání minulosti a správné Sití přítq^nosti a správné nyšloní nán zaručí xlpověči na tuto otázku. Konkrétní ;nusír.ie se zbavit vnitřně všech elementů psy chické zátěže ta,k,jak hyly již tóněř dokonale Skutečností obodovány. fíusíne se však také zbavit vnějších olsrjentů,které by tuto mši centu rušily „V i .i! . čísle správně píše o dědečcích a ijá Lach.Ncmyslíi \ tín, jistě v souhlasu o aut reo článku v ninuléra čísle,věk fysický politických vůdců,nýbrž s;>í3c- na jejich mentální senilitu na straně jedné,na straně druhé však nentální nadospělost. líedávno bylo řečeno jedním studentským funkcionářem,že "tato revue so staví příliš na učitelské stanovisko" .Ano to je právě ono.Uškteří v ni cítí osten povýšenosti ;ti,ktoř nikdy nedosáhli její upřímnosti.Jiní ji budou považovat za očekávaného společníka a, přítele!ti,kteří už dříve nezá.visle nysleli .Musí být tody ufii'tclen .o. ,kde je potřeba vyuSovat,?ři katastrofálním stavu objektivity u našich učitelů i "učitelů nár odLa", j o to nanejvýš potřebné a nutné. Hladí vpřod;to je už stará snaha.Ifasí však jiti o "mladá srdcem". Co tody dělat: 1, Sani so oprostit od konploxil a zátěží. 2, Oprostit enigrační život od těch,kteří nezi tyt konplexy a svůj vlastní život kladou rovnítko. 3, Připravit ;-. programově na bud.oucnost.Takový program,který nechce být do^iaten, který chce být kritisován,upravován,pozměňován,ano i úplni přepraesván, ííaknene na tomto místě zrovnasnestač již program národní,Program našeho' národa by již nikdy neměl být zákonníkan,jako se to stalo progranu Iíošiclcému.Všechno své jednání musóme zaat&iít podle světového vývoje,a chcene-li byti samostatnou jednotkou lidstva,nusínt- také lidstvu n£ct myšlenkově Přidat o musíme přispět tm,kdo
1/3-5
SKUTEČNOST
39
nůžone.V našen případě jde o konsolidaci Středná Evropy.Západní státníci nesní pod— lehnouti onylu, že je nožné federalisovat půlku I3vropy a druhou nechat na pospas náhod6,Ale na tomto poli O U S Í Q G my píijítí s iniciativou.Zaspali jsr.ie "vývoj,opravdu,Sijcne stále ještě v© sférách přepjatéhe nacionalismu / a Slováci ještě více/ a přehlédli jsne,že ostatní svik i Evropa so od nacionalismu začínají odklánět. Musíme být tody progranově připraveni a rjusiňo být aktivní složkou takových zdravých mezinárodních organisací a zastánci všech "dobrých snah nozinárodně-lidských a nezůstávat věčně v oblasti národnostních štvanic.Iíezdá se r.ině totiž,Se by Československo nebo Česlco-Slovensko bylo idieálnín východisken této krisesnež to je věcí nncha dalších diskusí, 5. Co dělat,aby 30 ti nlad_í dostali tam,kan patříš ke kormidlu? Ideální by bylo,kdyby toto vSeckno pochopili ti,jichž sevto týlcá,poděkovali se a nechali jednat nladé lidi,Spíše Stalinova milosrdenství bychon še dočkali,než by došlo toto přání naplnění,Ale jelikož život není ideální,nusine hledat jiné řešeni,řešení v mezích možností. Infiltrace do politických stran není nožnámravného cíle nesní býti dosahováno nsmravnýrai prostředky ,A u tohoto bodo jsne slíbili se zastavit na několik řádků. Proč je to naiiravná cesta? Ukážeoo si to na příkladusnladý člověk d.ě-lá politickou kariéru.Je to zanícený i— dealista,který chco stranu vylepěit.V době,kdy tuto Sysifovu práci začíná dělat, patří ještě všestranně nezi nás;vĚří,žQ politicko strany jsou nemravné.a zkažené, věří,že je potřeba umravnit národní / zatín enigrační/ život.Věří váem,Ďemu i my věříme JL začíná svoji kariéru jako obyčejný řadový člen strany .Aby se dostal výše hahoru,nusí se líbit.Není pravdou,že by stárnici rozhodovali o tom ,kdo s-fca'nu po-' vode.ICdo se clostane d.o špice stranické oligarchie,zenře doslova ve vysokých botách. Strana nesní a nonůže prokázat nevděk tín,2eby zasloužilého soudruha, bratra, pana..,, někam nezvolila. A tu je gačátek konce, tu jo dftvocl, proč se vyskvtují stejní lidté na nístech, kde uě tolikrát tak zoufalo inprovisovali a zklamali. Costa našeho mladého nadšence vede přes tyto lidis cesta k rdn vede přes jiné, jin podřízené, ale stejně dlouho "soužící" straníky. Všechny dohromady pak spojuje"stranická ícázeň", rakovina nodorní Politické Strany. Neo&že nikdo očekávat, že ho někan přizvou na základě schopnosti. To, co napsal bernský:>kolega, že neraůSene očekávat, žo nás pozvou do Rady nabo jinau, si riůšone aplikovat stejně dobře na p litické stranysrusí so jin líbit,aby se nSLcan dcstal.Hení nožné,aby se servilnost a přetvářka /s nimiž v tonto případě se začíná v dobrém úmyslu/ nenechaly stopy na charakteru našeho costovateleNení možné,aby jeho nadáení ae nsznněnilo v bezohlednou taktiku,jeho idealismus vo strategickou kalkulaci,A v době,kdy dosáhns svého oílo/v tonto případě/ a zasedne u stolu s těnu ostatníni,nusi selíbit dál, protože by s nini jinak více i»zasedal.A tak se jeho revolta sté-leoddaluje a oddaluje a po přidělení několika povinných honor,kteó takového "brichoplaza" určitě Dostihnou,dospívá náš nladý nadšenec do stavu "montální senility" a je z něho krutý politický straník,který žije "politickou Itázní" /sin jí přece prodělal/,kte~ rýhlasuje,když strana hlasuje,který ae ničín neliší od nojhřubších kariéristů.než pohnutkami svého vzastúpu,A zde je také jeho konec. Proto také se nespokojíme s tvrzením,že ifiltrace d,o politických stran nás,nladé, •vytrhne.Spíše nás otupí,zeslabí,a bude se nám pak zdát,že "to je ono"-alo "to ono to"nebude. Nemůžeme očolcávat,žo- nás přetvářky přivedou k jedn jakosti,taktika k otevřenosti a vypočítavost ke koriciliantnostitTo bychom chtěli příliš mnoho a jsne jen lidé. Nepovažujeme proto tuto infiltraci za nadějnou a dobrou cestu mladých lidí ke kormidlu .Povážujeno ji za aadójnou a dobrou cestu ke korytu, Co tedy opravdu dělat? l/ Najít fomu,jíž nůžcLie svoje myšlenky a názory podávat enigrantůn,naš:m dona cizině,také nažšin politikářům. Sro emigranty a pro politikáře stačí /řrusí stačit/ dobrá revue a diskuse. A pro donov?Tu bychon potřebovali sedět u londýnského BBC nebo pařížského nobo washingtonského radia.
1/3-5
3
K
U T S C H C S
T
40
2/ Bajít formu,jíž se musíme organisovat. Jak?Stuůentský svaz nestačíce mnoho jiných uprchlíků,kteří cítí stojně s námi a kteří by nám rádi pomohli, ISisaryJaiv demokratický svaz?Existuje již čtvrt roku a krčmě prvního programovóho prohlášení jame o něm nic neslyšeli,Zdá se, že by tom mladí lidé mohli najít porozuunění'a plattformusi vněm jsou již: zase "neukojení lcariéristé",kteří so na čas vzdali i svého straniotví,ahy si "uhnali"funkoi v DS,alo jc jich tam méně.Organisace je zatím vo spolehlivýc^rukous je však zatím nfc.Ío průbojná málo odvážná,příliš komnromisní a příliš elastická.Ale to jsou všechno vlastnosti jkteré bychom mohli odstranit,a jichž jsou si vedoucí Demokratického svazu vědomi, 3/ Budo-li třoba,založit třeba i "truc-raduMsnemusíme se bát,že emigrační život přeórganisujoues přoerganis ováný už je.ITcnusí to. "truc rada" být taková, jako jo jo jí jméno .Mžeme totiž udělat Badu mladých a ... jámo téměř tar.i,kde ckccné.Co na to,přátelé po celém světě,říkáto?Zdá so vám,že so jedná o novou horúoku zo. funkcemi?Pak toho rádi necháme. 6/Co dělat,abych n so co nejdříve vrátili domů? Namyslím,žo 30 světová, situace vyřeší koz války .Bylo již také vícekrát vo Skutečsti správně řočono,/i když opět no původně/,žo Československo sáno o sobě jo jen čisti světového problému,To jsou hlediska. Blábolení o smíření Západu s Východom jo právě tak neskutečné,jako hovory o puči v Sovětském Svazu,o smrti Stalina a podobně.ge so Východ dá na ústup .je nemožné, protože to by byl naprostý protisnysl proti dynamickému koaunisnu,Západ nemůže ustoupit, nebo nemůže ustupovat věčně,protožc i v západních zorních pracují nebezpečné páté kolony,všude pracuje bída a ignorance pro režim,který slibuje blahobyt! Vyrovnání není možné,a-otože nelzo vyorat Id.lomotrovou brázdu od Torstu po Štětin a řícisLíy žij a? o tady a vy žijete tady, I kdyby se to líbilo slabochům,nikdy so t; nsmflžo líbit námsje jich příliš mnoho dobrých,slušných a poctivých za teute brázdou,ňož abychom mohl:' jo kdy nechat na pospas osudusjsou v LitvS}Iůtyšsku,]3stonsku,v Ruski^ v Polsku,na Ukrajině,v Ceskoslovensku,v Ifečlarsku,v RiffMhslrUjBulhrrsíai, Jugoslávii ,Albanii,,kongolsku,Cíně„„,.. Vezměme jakékoliv pořadí,vůči všem touto lidem mámo závazky jako lidé,"N o n i s v ob o dy na s v ě t ě- , d c k u d j o d i r ý č l o v ě k j c n os v o b o d n ý "/Hinston Churchill,Thc Gathering Storm,1948/.A potom máme závazky vůči mnohýn národům koloniálním,mime závazky odstranit rasismus:ale to až potom, lytc; závazky druhé s-plní iltíjr.uc^ svět mírovou cestou,bude-li o to svou morální váhou-zaseíoproStěnou od taktiiy-poctivě stát. Co dělat? l/ Musíme přesvědčovat přátele na západě,že nebezpečí 'hrozí i jim. cj Musíme přesvědčovat přátele na západé znowi o. znovu o konečném cíli komunistické politiky, 3/ líusímo s učasně přesvědčovat přátele na západě,ge ruský lid nobude bojovat zn kremelskou vládu proto^žo by byl zko::iunis'vaný,ale proto,že jo neinformovaný a ignorantsl:ý,a musíme se přičinit,aby dobré prvky ruské povahy so mohly uplatnit a ukázat. 4/ Musíme dokázat přátel; na zá adě,žc u nás,i v ostatních okupovaných zemích, je vůle a jdvaha k odporu,a So naše země nepatří na stranu poražených,nýbrž n" stranu vítězů nebo alespoň "osveb zených národů". 5/ Ku SÍLÍ o přesvědčovat přátolo na z padě,žo i my jsmo si vědomi,žo období nacionalismu mizí definitivně v propadlišti dějin,a že náš národ-jako Všechny národy západní kultury-chco trké patřit k "rodině národů". 7/C0 dělat,až domů přijdeme? Mnoho toho 110ní: l/ neutopit se v oslavování.
S K U T ECJÍOST
41
2/ nepopsat ndliony stránek o: a/donácír.i odboji b/zahraničnirj odboji e/jednotěflonácílioa zahraničního odboje, 3/ Se provádět retribuci proti kcaunistfc,nj?tpž podle řádného zákonodárství potrostat skutečné vinníky, 4/ Hetrpět udavačství jakéhokoliv druhu, 5/ Mít konkrétní,ale elastický,program hospodářský,politický i 'kulturní, 6/ tíít v zahraničí dobré jnéno a stálo o něj pečovat, 7/ Vrátit sc vo všech směrech od kvantity ke kvalitě, 8/ Zabránit novénu rozkrádání,plundrování,usriěrnit; majetkové restituce. 9/ Ssunit parlamentní systém Československý podle zásady osobní odpovědnosti každého jednotlivého člena parlamentu,připravit nový způsob výběru-porlanců,vlády a veřejných funkcionářů, 10/ ZiilonSit armádu a policii na minimum a vsít si v toňte směru příklad ze Švýcarska /erganisačně/. Není tc snad desatero, druhy,třetí a stý najdou nevé a. další body,co bychom měli a. neměli, Mnoho zde ještě schází a. mnoho nůbyle pověděnoJC mnohému se ještě vrátíme v podrobnějších rozborech nebo jiných variantách. l&rslÍEijže tuto otázka " Co dělat" budeme muset projít několikrát,než si uvědonímo její dosah a než si uděláme skutečný celistvý obraz o ton,co dělat náne,mňženo, chčemo ,dovedeme, „jn-
U . E . A Ž S I| í
A
P O ř: í 2 E N í .
Situace čsl„uprchlíků v táborech v Německu.
Již o mnohém byle psáno a diskutováno v našem exulantském tisku.Složité otázky politické,sociologické,národnostní,mnohé bitky stranické,ideologické i osobní byly zvěčněny na, papíře .Avšak věc podstatná,ba ne jpodsta-tnějlí,uniká, dosud jakékoliv zmínce.Jc to člověk.Obyčejný československý člověk.se svými četnými starostmi, útrapami,obavami a,bohužel,tak žalostně nálc radostmi.Věnujme jednou trochu pozornosti našin lidea,domconSohoisufl.CD živoxiti drahnou dobu v DP táborech v Eěmecku, , Uonusíne dlouho žít v kterémkoliv z táborů v Německu a jistí si brzo vážněme zvláštního duševního stavu lidí v něm žijících „Zjistíme velni brzy,že naprostá, většina propadla, stavu,označovanému jako "táb.-rová psychosa" .Tímto pojmem označujeme určitý duševní stav,stav značné beznaděje,nervosity,cynisnu a apatie.Strach a zhnusení podbarvují celé myšleni a cítění obyčejného táborníka,Zhnusení nad lidskou společností a strach z lidí,institucí,války.Úsek života,ztrávený v táboře,je považován za část zpustošenou,nevyžitou,nenávratně ztracenou.Žádné naděje do budoucnostisvěochny naděje na život skutečně lidský,bez ustrků a opovrhování,s plným uznáním rovnosti a plnoprávnosti,všechny tyto naděje jsou pohřbery.Jen poslední naději v sobě střeží a, uchovává táborník:naději na. emigraci do země za,slíboné,I)c zorně,kde se vychytrlý dípík dosyta nají,lede svojí nádenickcU prací si vydělá na lijtské živobytí,kdo bude nit svatý pokoj od. lidské společnosti a nebudou 11a něj doléhat bouře společenských převratů,To jo pro dnešní stav lida v táboře žijících důležité a charakteristické:tito lidé nechtějí jen vyonigrova.t z H3necka,tit: lidé chtějí vyenigrovat z lidské společnesti vůboc, íiusíne se však blíže podívat na .příčiny t~hto zlapte poměry a události, které podmiňují vznik tohoto katastrofálního duševního stavu u většiny našich lidí v táborech. Českoslovenští občané překračují čsl.hranice převážně s na.d.ějí na lepší život,njž jaký v poslední době žili d.cr.ia-.líěktoří s nadějí na lepší život r.ia,toriolní,
1/3-5
S K U T E Č N O S T
42
jiní ne život svobodnější,jiní ha život čestnější,jiní chtějí pokračovat vo své práci.Avšak všichni při svóra příchodu do Německa mají určitou naději.Prvními dny v Německu tyto naděje jsou povzbuzeny,alo krátce na to vlivem celkov ó situace utrpí všichni tak těžká zklaiaání,tak tvrdé zásahy do vlastních osudů,že během krátké doby většina uprchlíků propadne zlověstné táborové psychose. A ryní projděme v hrubých obrysech všemi neblahým událostmi, které způsobí to, že'so Člověk změní v Dišplaced Person - dípíka, V prvních dnech svého pobytu v N&necicu seznání se náš uprchlík s obrovitou organisaoí, zvanou XEO - Int .rnational Eefugee Organisation. Musí projiti sereenin^a, prověřením, zda jo hoden"ophrariy a péče" IRA, Jak později ukáěene, ochrany ilusorní a péče nedostatečné. Avšak to ještě náš člověk neví a proto snaží ss- všemi silami, aby seroening ud.ělal. Jo to těžké, když acroenují Ukrajinci, Poláci a Baltové, kteří našim vnitropolitickým vCccri pranálo rozumějí. A béčka tůnu, kdo řekne, so bojoval proti komunistické vládě v CSR, Ten není uznán "eligible", není mu přiznána "péče a ochrana, protože statut IRA praví, žo nebude pečováno o ty, kteří bojovali proti "legální vládě". Hlavní motto u sereeningu musí být ,* já jsem nic. neudělal, nic no— podnikal, ale přes tc ně }(oyiili, zatýkali, porsekvovali, jsroto jsem utekl. Pak je ďořeenitlg v pořádku a náš uprchlík :.iůžc si na zápěstí klidně nechat vytetovat znamení hanby, "DP"„ Snad.no však navrhneme jiné řešení ; tak aí nikdo nežádá o ochranu a píci IRA. Ovšcn, IRŮ jeorganisace příliš nocná, než aby zapomněla na věc nejdůlsžití.jaíi totiž cestu z Německa, Všecky cesty z Německa jsou obsazeny IREM, A jer. odváŠijí šťastlivci projdou NSnecken bez styku s IREM, Ebigrace 0 ííěrcecka je monopol len IRA. j^oprovázejmo však dále novopečeného DP, Jo transportován do tábora. Těch je v americké zóně Ňěnecka 6, 2 toho v Ludwigsburgu, Arsenalkisérne, tábor většinou studentský. Třeba má DP bratra, či sestru, či známé v nějakém táboře, není však transportován tan, kam potřebuje, nýbrž tam, 1 rozhodne ho poslati IJíO, Se strany BP nesní být námitek. Protože další dovisa IRA zní !"Iíilý I)F, VĚC CO dostáváš, dostáváš zadarmo;, proto, aí se so g tebou děje cokoliv, musíš být zticha, řlMÍŠ PRÍVO COKOLIV CHTÍT." A tím končí právní postavení uprchlíka a začíná bezprávný stav dí-„ píka. Nebot jedinýn mluvčím dípíka je IRO,vše, co hodlá pGdnikat I>?, musí jít přes IPO. A IRO dělá jen to, co s nu líbí a hodí. Na přání Ji? se ohled nebere, protožes "Nemáte PRÍVO nic žádat", A zbavit čl věka jeho i-a-ávního postavení vůči společnosti je jeden s nejtěěších duševních úrazů, který zasadí znatelnou r á m lidské důstojnosti, lidskému sebevědomí. Ptejme se lidí v táborech, a sebereme tolik dokumentárníhc Materiálů, že dlouho a dlouho nír.i v hlavě budou vířit nyglěnky, jak je v XX, století možno, žo existuje organisacc s praxí trk ncuorální. Než vratné se k našemu uprchlíkovi, Přij ;de do tábora, líejprve registrační formality; zaberou vždy nejméně celé odpoledne. Pak příchod na pokoj. Kasárenská místnost, bez stolůí židlí, skříní. Skládací lůžka, jedna cltf^a. Všude dostatek.prachu a špíny. Jedno koště obvyklo pro celt patro. Jedna kostka, mýdla měsíčně na osobu, Jed.en ručník něsíčně pro celou místnost /lO - 12 lidí/. Jsou vSak v každém táboře laístn stí, obvykle sdružené v blok, kde najdeme jakýsi slušnější stav, dokonce i židle, stůl, a radií , Tc jsou ibvykle místnosti starých ve-teránů, déle než rok žijících v H&iecfcu, neb zaměstnanci IRA, Však mnoho atínohobalíků nuselo býti pesláno tSatb lidanj než se takto zařídili, AI. 80 0/0 lidí v táboře žije tak, jak ~>opsáno nahoře, Stravas oficiálně 2,000 kalorií denně. Praxes maximálně I.400 kal, Ňaprc3tý nedostatek hodnotných potravin a vitamínů. Obvyklj jídelníčeks snídaněs hořká černá káva /náhražka - Srsatz/ ř 200 gr. kukuřičného chleba; obědi braribory e. omáčka, ob don v máčce naeo, 3C gr, nr. osobu; večeřes polévka - 100 gr. chleba; ve středu a v neděli večeři 200 .-;r, chleba, 30 gr, tuku, 32,5 gr. hubeného sýra. Toí vše. Vytrval podvýživa /n ič1 strtok tuků, bílkovin - nléka, násla, nr,sa, dále nedostatek vit anínů - hlavně ovoce, zel rány/ má za následek snížení celkové odolnosti, rapidní zh ršoní zdravotního stavu /hlavní příznak rychlá zkáza zubů/ a enernní rozšíření tuborkulosy, A sanezřojmě, jakákoliv nadšení znizí. Nastává boj o holou r.ateri vlní existenci „ A odtud, z tohoto boje o materiální údstand, vzniká zvláštní způsob 21veta, Pe colé . Německu, všude, kde jsou slyšíte 1. "Čížek". "Tc ,;;e čížek!" "í!y jsne to vyčížk valí," Neboí "čížek" j;- • soba, živící se, noto si pomáhající všeuí nožnýni způsoby, z nichž většina leží právě na rozhraní >na a šrlniiiality, Jsou
i/3-5
S K U T E Č N O S T
"43"
to nenší obchody nr. černé, so.. trn zakázaný obchod .vnlutgrii, jezdění ve vlacích na čórno,' všoůožnó uskoky a poffivflffliy úřadům, IHI a institucím. Těchto praktik .jsou značná nhožství; nálet..r.; provádějí jednotlivci, některé so staly' obecnou usancí. Vžclyí každý kilogram chleba, každá osninkn adela, takt:, přivydělaná přijde značně vhod, Nobot při nojnonšífa jo důkazem. tchc, šo json dosud neklesl na úplně životneschopného, jedince, jak nno denně přesvědčuje IRO, Celý den jen ležet na kavalci a Sekat, čekat, T. zřejně, podle statutu IRŮ. je udělen DP, Bobci práce není, V Měnecku j- n^zanostnnnost, A Dl' práci nedostane, ilěneokó pracovní úraďy nedají pracovní povolení dípíkoví, Ba práci jo dost Hěnců. A pracovat v IHU, nebo u Američanů, to Su vůbec nevyplatí. Počítá JPs nopracuji-li, rtíď-vSe zadarno, Seženu-li práci, pak paradoxní a specifické IfiO nařízení pea~ víf že i-Tusín zaplatit s 70.- Bií za byt a. stravu, 50.- EM aa různá pojištění, 10.- Bii koni té tu.,' A průměrný plat 2a. nojtěšší tělesnou irí,ci je 160.- PIJ něsíčně. A jo-lí pracující J}p gonat, pak nusí ještě na nanžolku platit IHJ dalších 50,- M . No ní v Něnecku zvláštností, že plně a těžce pracující BP za celý neslo práce dostane' 10.-- - 20,- EM. A proto nálokdo ná tolik síly, aby dlouho sháněl práci , a nakonec za -tuto práci prakticky nedostal nic zaplaceno. A ne~ zpxiěstnanost je d kaádén případe sasía o sebe faktorem der.ioralisujícín, A tak si HP pomáhá všelijakými "gtjoíinnrji" ke skrovným statkům našeho materiálního života, A hluboká přeněnn. člověk", v dipíka a "čížka" je v podstatě dokonána. A nyní 30 krátce rozhlédněme na to, c;> se děje kolen dípíka, co dovršuje cdlou šií vlivů na jeho těžce zk:-u3enau duší. V nojpřednějgi: případě jo to? 3dGEACE. Eapitola zvláštní, bolestivá r. snutná. ZtíuSbní kánon životaschopnosti o. životni upřímnosti idealistických systémů společenských, Nejdříve principy, na nichž jo zbudována emigrace dípiků z Německa Se strany IRA. i Emigrovat z Německa, loo jen n prostředni ctvír.l IRA. Bez IHI jen několik nálo jedinců, obvykl.- bohatě financovaných znanými" nebo příbuznými projde NCnockca bez ISA. Jinak všichni nusí projít procedurou IBA.'Avšak vysoké vcliCiny IRA. v Německu nenají podstatného zájmu na ten, a.by co nejrychleji vyvezli dipíky z Německa,, Sobci pak by přišli- .a svojí existencí, o své dolary, které pravidelně v míře hojné dostávají. Proto imigrační formality se stále zvětšují , vymýšlí só nojrůznější obtíže^ jen z, toho"důvodu, aby emigrace se skutečně nerozběhla. Ifc přiklad nařízení, ze každý dípík teprve za £ nesíců od seroeningu se má hlásit na nějakou omigračuí akci IRA, A ode dne přihlášky nejméně 2 - 3 něsíco trvají formality, nog konečně so ofiSo emigrovat. Už dnes pro podání přihlášky k emigraci j„ třeba více než 30 různých fernulářů, potvrzení, certifikátu a jiných "úředních" papírů. Měsíčně odenigruje asi 3$? Čechoslováků 0 Senocka /asi 300 osob/5 zatínní délka pobytu uprchlíka v Německu je nejméně 6 měsíců až 1 rok. Příliv nových udržuje stále počet naších uprchlíků v německu na stejné výši, ba dokonce celkový počet uprchlíků stále vzrůstá. Jhigraco Čechoslováků je značně ztížena, mnohdy znemožněná tír.1, že IfiO jo ovládáno výlučně Ukrajinci, Balty a Poláky, většinou zcela fašistickými elementy. Tak so stává, že české tábory jsou pozdě inforn; vány o příjezdu sekíních konisí enigračních, že místo Čechů na jejich jnéna záměnou osob odjíždějí do USA Poláci, žo migrační papíry Čechoslováků jsau vrůzných kancelářích IE0 affirSováry, aby propadly termíny, že na mnohé, zvláště individuální onigračni papíry Čech', sloválců se napíše kouzelné slovo "pending cn.se" t;j, nejasný případ a čc-choslováci stále neenigrují, To jo zhruba stav uvnitř IRA, A tod o,a i grač ní principy zení, které BP přijímají t žádná, ženě nechce a nedává dípíkůn, a. ani Cechoslovákůn ne, něžnost ozistencó podle vzdělání a poat»vvení dipíka, bývalého občana, člověka. Nikoliv. Každá zeně, s výjimkou Norska a Švédska, pokud innigraci dípíků připustí, pak jenom verbujo námezdní síly pro práce takového druhu, které nikdo v té zorni nechce dělat, které jsou příliš nerentabilní, příliš nesnadné, příliš vyčerpávající. Doly, lany, stavby železnic, hutě, faray, kolonisaco pustých krajin. A na tyto práce koniso vybírají dípíky dokonce na váhu. Od kusu. Jako dobytek. Iíáá-li 75 kg, nůžoš být přijat, nenáš-li, pak zůstaň zde, v Něoocku. Lékařská prohlídka a kaniso sestává ze zvážení a z "odborného" ohmatáni svalstva. Jak' když za starých dob se na tržištích
1/3-5
S K U T 3 í SO S I
44
kupovali otroci na těžké prá.ce. Uloží starci, inteligence, nemocní a práce neschopní, Ti z ÍKmecka těžko odeaigrují, A na studenty tyto principy dolóhají nejtíže. Zatím kolen 1500 studentů uprchlo.; z nich studuje, skutečně studuje, maximálně 70 studentů, 70 ěíaetných. Naprostá většina ostatních nemá vfiboo naclději na dokončení studii. A t.- jc stav katastrofální, protožo náno-li zde v emigraci nějaký kapitál, pak jedině vo vědomostech a inteligenci. Nikdo jinde. že naši studenti tak poskrovnu, núh.u dostudovat, není způsobeno ani tak neochotou osob a institucí dát i stipendia, nýbrž naprostou neústupností úředních níst a nosohopn stí našich pomocných organisaoí tato úřední místa pohnouti k u— nožnění odcestování studentů z. Něneclsi, Se jelo j .n o to, sehnat na př. v USA stipendia, jde ví00 o to, jak tyto stúdonty dostat do USA... Protože student může z NEmoclta odcestovat na stipendium jon tehdy, dostane—li od příslušného ken— sulátu příslib visa. a od amerických úřadů v Tíěnoeku povolení k návratu do Německa po uplynutí,stipendia. Jéou to formality, ale bos nich se žádný student z JTěnecka nedostane. Jinak jen na černí. Jo důležité, krajn£ důležitá, aby studentům byla obstarána, nejen stipendia, nýbrž i visa a povolení k odcestování 3 Uěmepka. Kdo- se konečně chopí této. nevděčné, namáhavé, ale- nc jpotřebnejší práce ? Vždyí jinak, jako dosud, studenti jako poslední nádeníci budou najímá— ni na plantáže do Brazílie, do pouští střední Austrálie, do lesu Kanady. A tím se dostáváno k poslední kapitole, k funkci našich institucí v Německu. Bila.nct jejich činnosti jc- nepatrná} nedosáhli hlavního cilo • úlovy v tíživé situaci existenční. A taká normální československý uprchlík novidí žádné výsledky jejich práce, nikdy se nesetká s dalekosáhlou, pod.statnou pomocí těchto "institucí, ryto instituce jednak nenají patřičných prostředků, jednak vlastní neschopností, přopelitisovánín, podlamují a priori všechnu svou činnost. Je to zřejmé, protože i funkcionáři našich institucí nenašli v sobě tolik mravní síly, a.by nepropadli rovněž psychose boje o holou existenci o. proto konec konců připravují pomocí funíce o v těchto institucích hlavně pudu a možnosti pro sviu emigraci, enigra,ci lepší, než prostřednictvím IBĎ. A tak normální, standardní český DP so chová ke všem počinů;-.: našich institucí apaticky. Vzorem toheti" postoje může býti studentská kelej, Ars&nallcascrne v Ludwigsburgu. Ten se konají př< dnášky universitní, ale návštěva je nepatrná, V táboře jc ?.si 180 studentů, návštěva na. přednáškách 3, 5, maximálně 10 lidí. Studenty noze.jímají jiřsdnážky o "struktuře- společnosti r.rd o podstatě práva.. Studenty v Ludwigsburgu už ho z.", jiná Vůbec nic, jen emigra.ee. A konečně, votsin-a studentů už v sobě prodělala ten bolestný proces, kdy udělala kříž nad svými studiemi a. vnitřně so smiřuje s tín, go další část života, snad velni dlouhou, prožije jako ne jpbslednější nádeník. A proto každou připomínku o studování považují áa provokaci,:protože ta jitří ránu sotva zacelenou, A Svaz studenstva je . příliš slabý, příliš vzdálen skutečným starostem studentů, než a.by v něm studenti mohli vidět symbol svého vnitřního boje a předbe-.,;vniká své nojzákladnější starosti4 dostudovat. A prdto j, tak hluboká propast mezi politisujícím ved.onín svazu stud.entstva a. plenem studentů, pr: t. tak etraSný nezájem uprchlíků o čsl. komitéty, thecro-Ěické představitele naší emigrace. Končíme měch Bf.edeckra po německých táborech. Obraz smutný, v lni smutný. Vy všichni ve s v b d.ných zemích kteří chceto pomoci, uvědomujte si denně uprchlicí v Německu nepotřebují charitu, nýbrž znovuzařazoní do lidské společností, líejlopší studenti chtějí studovat, profesoři přednášet, žurnalisté psát, inžinýři stavět, dělníci pracovat, ..ženy chtějí nit domov, děti možnost vzdělání. V tou jim pomozte. Shánějte jim nejenom práci, stipendia, ale hlavně visa, úřední povolení, hebcí celý svst, bohužel, stojí n- papírech, jednacích číslech, p..mitech, legitimacích, žádostech a povoleních. Konkrétně tedy jde o 1 l/ Ve svobodných zeních a,/ Hajít přiměřené eaněstnáiií a existenci našin lidem, b/ Vyřídit nojrychlojšín způsoben všechny formality uřeclní. 0 / Do sáhne, ut tclu , aby. příslušný konsulá.t v Německu vydal našin uprchlíkům příslib visa,
3KUTSCHCST4
1/3-5
2/ V Ntú dm. . a/ ti amerických úřadu zařídit hladké vydávání pasů, výjezdních povelení a povolení k návratu. b/ U IEA zařídit nejrýChlejší úhradu cesty. VEci colken jasné, jednoduché. Ale každý uprchlík v Německu ván řekne, kolik těžkých bojů, času, starosti stojí překonání kteréhokoliv bodu. A všichni funkcionáři, kteří jisto si myslí, žo "dělají c< nohou11 v těchto záležitostech, aí se podívají na výsledky. své práce. Přibližně dvě stě osob so dostalo z Němečka ponocí těchto institucí, a celkem uprchlo 20.000 lidí,Dosáhněte toho, aby naši lidé emigrovali převážně individuelně, co nejméně v hromadných, nádenických akcích IEA. A zamyslete se dobře nad tín i 70, slovy sedmdesát,studentů, z 1500 studuje* českoslovenští důstojníci so nabízejí komisím na Jakoukoliv nejhorší práci, jsou odmítání, dosud celkem £0, slovy dvacet, Čechoslováků, uprchlíků odjel; do USA. Skutečné politické činy par excelence jsou v pomoci našim uprchlíkům. - hp S K U T E Č N O _S T -
P A Ř Í Ž S K Á
Motto s Vy, paříští, jste nejslabší pracující zemská organisace. /Dopis a Ludwigsburgu/ Rozmýšlel jsem dlouho, zda mám začítí citátem ludwigsburského dopisu, který nás - pařížské - staví hodně do. stínu. Bylo by pošetilé a nemoudré urazit so nad neuznáním vykonané práco. Studenti si říkali věoi příjemné i nepříjemné přímo do očí. Obyčejně se vytýkají jon chyby o práci dobře udělané se nemluví, ani nepíše. A přocc jen součet obou dává skutečný stav věoí, který může být správně hodnocen, V červnu 1948 bylo vo Francii -si ř.5 studentů, z nichž se vytvořil prozatímní výbor Svazu, Snad toto období byle nejvíce kritiscváno, hlavně pro určité nesrovnalosti finanční, vzniklé při konferenci MSS. Bydlelo se v kryptě universitního kostela, peníze sc získávaly hlavně nošením reklam, mytím nádobí, 0. jiným příležitostným zaměstnáním, Zásluhou dr. Noska a dr. Formánka, kteří si první uvědomili, žo jo nutno vrátit studenty jejich práci, byly získány první peněžité pr, středky — sustentačňí příspěvky na prázdniny. V novém školním roce bylo získáno 30 stipendií,finesjich máme o 15 víc. 14.listopadu byla první řádná valná hromada. Běhom jedné hodiny schváleny stanovy, podány zprávy odstu.jujíoího výboru, zvolen nový výboř. Počet studentů so neustále zvětSuje, k 1, dubnu bylo vo čVsnoii na 200 studentů. Stipendií jo 45, ostatní studenti pracují za různých, vět Sinou bídných podmínek, protože, francouzské úřady nochtějí dávat lovoloní na práci v Paříží. Jen s vydatnou pomocí čsl. pomocného komitétu, čsl. katolické miso, organisace IRCA a Entr'aide Univeršitaire se nám podařile zajistit existenční .minlmuň většině studentů. Svaz sád vyplatil na, podporách od 14. listopadu přes 200.000 frs. Chápu a dáván za pravdu těm, kteří chtějí od Svazu na prvém místě jinou práci, nož sociální, ale podmínky jsou opravdu tak těžké, žo účel musel ust upit nutnsti, chlebu. Sagi posici jistě nezlepšili: vytvoření samostatného slovenského, svazu. Snažili jsr.10 se snini z poCáttau domluvit, dobrá vůle s jedné strany nestačí. Jejich pařížská organisace je zároveň ústředím. Spoléhají hlavně na nové federalisticko uspořádání Evropy o, jejich postave i bylo -nejprve lepží nož naše, protože mnozí z nich jsou emigranty od r.:ku 1945? jiní od roku 1947. Jejich Cersový náskok jsme jon zvolna vyrovnávali. Pro nás, pařížské, je tato otázka příliš závažnou a na*a propagační úsilí musl býti vedeno dvěma směry • proti komunismu i proti rozbíjení čsl jednoty. Začíná se šuškat, i říkat polohlasítě, že prý jsme příliš političtí,
So si hlodáno pouoíí svých funkcí vo studentstvu získat pevní postavení vo stranách, line sáného toto šuškání nrzí, alo nepřekvapuje. Mrzí proto, že ní to žádný neřekne do očí, že nikdo nepřijde, aby pronesl slova, výtek a zároveň ukázal cestu k nápravě; psát soukromá dopisy na všechny strany a v nich jen kri ti servat, se pólo, Každá práce se hned nevydaří. Je třeba ooonit i snahu kolegů bez ohledu rc. výsledek už proto, že jí věnevali svůj čas, kterého by nchli lépe 'využít pro svůj čistě osobní prospěch. Ve chvíli, kcly píši tento dopis, odjeli, naši zástupci na valnou hromadu francouzských studentů. Několik měsíců -trvalo naše přesvědčování a dokazování francouzským kolegCba o nutnosti vystoupení francouzského svazu z MSS. Udělalo se vše, nač prpstředky a síly stačily. Nakonec francouzští studenti rozhodnou o naší snaze a práci. Vystcupí-li, řekne so; "Pařížští to dělají dobře," prohrajůne-li, hlas lidu: "nic nedokážou." Práce se něřívá podle výsledku, i když konečné rozhodnutí nezávisí od vás, Jak se staráno o kulturní potřeby? Ten otazník není jen tázacín znaménkem na konci věty. Jo skutečně otazníkem. Věci osobní nad zájem celku.Začali jsne s kulturníni utěrky. Ha jednom z nich, po referátu o J.Ortenovi, přihlásil se pan profesor z právnické fakulty a vyslovil nějaké pochybnosti o toň, co slyšel. Nakonec se někdo uraail. Ne p, profesor, ti druzi, co chtějí d.ělat diskusní feroufigr. Stáváno so zlostným v maličkostech, hádáno so pořád o ninulost, která nás štěpí a rozděluje, vede se příliš r.inohc- ůiskusí o velkých mrtvých i velkých živých, řaSíne problém víny a trestu, dovolávání; se našeho únorového průvodu na hrad při každé hádce a debatě u piva, asi jen přete, aby nás nebolelo nyslut na všo nevé, co musí přijít, co .sani budeme a nusíne stavět; jinak budeme bydlet v ténge cloně, jen s jinou barevnou omítkou. V. Hyvnsr.
Tedy v _ý z v- a .ke ? ritice. Souhlasíme, Pozorujeme-li události ve studentstvu v p.sledruch dn.OclT, zda se nán, že podobně jakc v před.únovové CSB so problémy nejprve vyjasnily vo studentských spolcích a začalo sc s jejich řešením, tak i v emigraci je si třeba všímat velni dobře, doni nezi studenty. Problémy se tu začínají objevovat prakticky a jsou uvědomovány i theoreticky, A zastupují celou problematiku našeho exilu. A nusí býti řešeny s velkou rozvahou, ale i s odvahou, bez kompromisů tan, kde jde c mravní základy veškeré práce, V Paříži došlo ke konfliktu při vclbrtch de ženského výboru studentů. Tento konflikt se bud.e nyní opakovat i v zasedáních a psenném "hlasování" v Ludwigsburgu. Intornacionála politikářů, se cítí ohrožena, Poslodní číslo plátku pařížského výboru je toho trapnýn svědectvím. lí pařížským skutečnostem nín, doufá.ic, napíší své zásadní, rozbory a poznámky sami tw.iní studenti. liý se omezíme jen na stručný z&znan posorevárá 3 naši costy do Paříže před dvěma něsíci. Nedivíme so té hrstco studentů, kteří v Paříži slaiteSnč studují a kteří nají lailturní a lidský rozhled, že se straní spoluúčasti na práci výboru, u jehož členů se obávají stejně jako my většího zájnu o posice, peníze, slávu a podobné "hodnoty" než o skutečnou isráci myšlenkou i činěn, T6žko spolupracovat s lidmi, kteří sani nic nino sportovní stránky novin nečteu a přesto so jt vaěují za kompetentní rozhodovat, který rjyšloriícový směr je už zatracen natolik, že by se nerjěl ani studovat. Pročítáno-li 3.číslo casepisu"2a pravdu", znovu si připomínáme trapné zjištění z únůra, že nad komunisty nenohli vyhrát lidé, kteří se lišili od nich jen tín, že něli menší kvantitu jejich záporných vlastností a tín, sa si ani nepoložili ctázly, na něž byl komunismus jednou z odpovědí, tak tragickou a špatnou, že nebylo dosti silné, pravdivější a zodpovědnější odpovědi jiné. Náš zápas v exilu je daleko těžší než jsne s_ mysleli doma a při přechodů hranict nestačí porazit komunisty; jo třeba odstranit i jeho příčiny a to v sociální sku-tečnosti celé. líného lidí zjistí, žo už není pro ně ní sta v Bele společenských skupin, aí už studentských nebo národních. Sartre řekl mnoho sluvaa "Špinavé ruce".
1/3-5
3 K U T S C H C S T
47
J E D i; 0 T A __O H H O 2 E l í _ ? /Poznámka & věcem studentským v oxilu./
Ifení to bohudíky Ferdinand Peroutko sdri, který si uvědomuje morální kapitál a možnosti, jo2 nají vysokoškoláci a mladá inteligence v tento třetin zahraničním odhoji. Studenti staral jsou si vědomi úkolu a zodpovědnosti, l-rtorú na nich spočívají, když pozorují, stejně jako Peroutka a někteří hodnotnější jeho genorace, osobní a partajní boje a handrkování těch, kteří so cítí povoláni representovat /když na skuteční ved.ení li netroufají/ náš odboj z titulu svých bývalých funkcí v CSH a ve svých stranách.; Silácká odpovědi .plno frází /viz Za Pravdu £,2/ však Peroutku nohou jen resesmutnit. To není to, có by rád slyšel, to nejsou ti, které hledá a na něž čekají těžké úkoly doby. Při zakládání této revue jsme cvčon věděli, že mladá inteligence bohužel tér.iiř jediná v této emigraci nuže dát e;dlu i národu program a plnit jeho poslání. JistS jediná může dodat naději, důvěru a elán, bez nichž by nebylo startu. Jedním z úkolů tohotí časopisu bylo svolat tyto lidi dohromady, vytvořit pro ně základnu dohovoru a spolupráce. Pozorujeme proto tyto týdny neradi, So se vo studentstvu projevují tendence, které mohou rozbít jednotný postup mladé inteligence a zeslabit jeho učinne st. V pařížských volbách do výboru Zemského studentského svazu so projevily příznaky, jež jsme už doufali nepotkat v exilu u nládeže, která dovedla vsadit svůj život při přechodu hranic ar. hodnoty nezraditelné a nejvySĚí, Sylo lze tyto příznaky pozorovat bohužel už dřív na. jinón poliš mnoho studentů • peluračuje za hranicemi v prázdném a trapném životě, jaký vedli doma. Mnozí noví mu propadli vo ztížených podmínkách, sociálních a stravních, tohoto e;;ilu. Lenošení, opíjení, kSeftaření, politikaření - to js u sjovy, jež se vyskytují v ©migraci u značné části studentů. Kolik jich skutečně studuje, i když nají příležitost? Bjigraoe vyžaduje pevných povah, mravní jistoty, pracovního úsilí, llnohým to chybí. Vítají pale hec a rccosí - a jsou snadnou kořistí pro obratné politikáře. Vo volbách to pák znamená na ;!Í„, žo ostudné navržení Otty Habsburského do čestného. výboru studentského plesů za. finanční úplatek, jo schváleno provinivšímu se výboru 54 hlasy proti 17 i /Zápis výborové schůze stud.entů v Paříži? "Složili Otta Uabsburslý ICO.000 franků dva dni před zahájením studentského plesu, bude přibrán do čestného přodstídnictva.. Předseda prohlásil schůzi sr. tajnou."/ Jed.en kolega nusel být naponinan za svou poznaiilau, že bychom měli říkat jen pan Habsburg a ne von protože v republice už tituly šlechtické byly zrušeny, S tímto snyslen pro humor a peníze bychom se dočkali pěkné republiky! Způsob, jakým so zvítězivší výbor rozhodl vo své zprávě c volbách psát o oposici, je skatočnS trapný a svědčí 0 ubohé úrovni vedení výboru i časopisu. Podařilo so jim udělat ostudu, největSí zatím v exilovém studentstvu, aa niž so budou jednou hluboce stydět. To však a£ dnešní jejich kritikové budou mít nejenom pravdu, ale i určité postavení, což jediné jo pro mnohé měřítkem platnosti slov. 7, Ludwigsburgu došly také dvě pěkné zprávy. Za prvé, 2o volby do ústředního výboru studentů v exilu so budou konat p í s o n n o u formou! Výmluva na dopravní potíže se svoláním zastupitelského sboru /doživotní representace pro bývalé funkcionáře/ jo vyvrácena současným oznámením, žo p e r a d y zástupců jednotlivých ženských avazů budou v Luwigsburgu koncem tohoto měsíce. Do poslední chvíle jsmo doufali, žo dosavadní ústřední representanti studentů budou právi svému výjimečnému postavení o. svolají ř á d n é v o l b y do ústředního výboru. Znajíce tendonoi, notoricky opakovanou u všech politikářů, báli jsne se, že ani oni neujdou pokušení "sfouknout ty volby". Naší emigraci, která vytáhla do boje proti kor.ium.snu vo jménu demokratických ideálu, nápadně chybí smysl pro
1/3-5
3KUTSCHCST48
uplatňování denotoacio v praxi .Chybí jí natolik, že ani Hasarykovu ncnokro-tickónu svazu nejsou volby nojvyšších představitelů samozřejností, Nyní tedy i studentští vedoucí so nechají potvrdit vc svých funkcích. Písemnou formou - to je přece nápad! Tak se přece žádná oposice zformovat ani nenfiže! To budo příklad celé emigraci! Hodný vysokoškoláků? Jo nám stydne. I když nago emigrace nám klade hodně překážek.,, nusím© ukázat. více smyslu pro demokracii než jen využít těžkostí pro jojí obcházení. Jednou se základních chyb celé nové doby je přece to, že mnoho lidí přišlo na to, že se dá demokratických principů jen využít nobo zneužít pro cíle nižší. Stálo za to, přemyslit a připravit i v těžkých podraíntóch exilu volby skutečně co nejvýše demokratické. Copak je to tak těžké, začít konečně s volením zástupců do nojvyšších orgánů z e s p t d u ? Doporučujeme svolat na záčá.tek příštího pcdziianihó semestru .valné hromady ve všech zemích, kde jsou dnes uprchlí 6a. studenti, kteří projednají písemnou zprávu odstupujícího výboru i joho návrh kandidátky na nevé období ovent, kandidé.tky oposiční, zvelí si své zástupce a ti odjedou do Lud^figsbůrgu. nebo do Paříže či kam, kde to umožní podmínky visové a dopravní, ke skutečným volbán. Nejde přece jen o representaci, ale skutečně o práci: A ta nebud.o za mnoho stát, dokud, k vedení nebudě důvěra. Což se naši "vedoucí" skutečně tak obávají, že nebudou zvoleni znovu? Tak špatné svědomí a malé vědomí o své potřebnosti nají? Ustavení Zemského svazu v k6necl.ii, se řádným zvolením vedoucích, se nán zdá evšorj. rvou aanozře.jností, Zemský svaž studentů ve Švýcarsku, označovaný Ludwigsburgem za nejlepší, dokud neprojevil sve kritické stanovisko k některým záoaf'ri, na nichž ludwigsburské vedení zatím stojí, protestoval jak proti nedepokratickému proved.ení "voleb" písemnou formou, tak proti nejkršínu nenstru, jaký náae v tonto exilu, proti t.žv. zastupitelskému sboru. Nezasvěceným prozrazujeme, že jeho členem je každý funkcionář, který zastával nějakou funkci vu studentstvu před -mořeni Důvod; nají prý mluvit i jméneia studentů dcm. Copak,aí si mluví. Ale k práci nezi-1,500 vysokoškolák?" v oxilu je třeba volit řádné vedení, A plenun studentstva nemůže zastupovat sbor bývalých funkcionářů, kteří už až dc skončeni exilu by nemohli být vůbec kritisováni a měněni, protože nejseu nikomu už zodpovědní a nikým sesadítelnií To žádá zněriut stanov, Tý však může měnit jen tento sbor, A přece se r.rusí vyjít z toho začarovaného kruhu, ná-li práce čs. studentů v exilu za něco etát. Druhá správa je také pěkná; první vydání osného čísla ludwigsburské BOBY bylo z a b a v e n e í pro článek kritisujíci nečinnost Hady, /přetiskujeme jej na jiném nístě,/ Nechtěli•jsne věřit pověstem, žo so usiluje o předběžnou censuru vfboren. Tondonco so projevila nyní dost okatě. Oč jd.e? Několik pánu si to nechce rozházet u vedoucích Hady, kritieovat se nebude] U nás.jsne přece k v a 1 i t n í ;posici nikdy neměli. V podstatě jde o toto /a už jsne u nadpisu Slánku/s od začátku studentské práce v exilu byl tento spor latentní. Nyní jen dochází k jeho jasnému projevení a ujasnění problému.. Ano, v této emigraci je hodně vysokoškoláků, Mladá inteligence skutečně může a nusí zachránit tento exil, A ona t.o udělá, sil ná dost, i když její podníhky jsou zatín těžké, Někteří studenti však po ustaveni Eady ztratili rovnováhu a jejich zrak jo utkvěle upřen k Washingtonu, kde na ní mocně a přitažliví působí lákadlo nožných funkcí a seiitz ze zabezpečené politické kariéry, Vědoni poslá.ní mluví hlasem ;]
a penězích. Někteří vedoucí studentfrtí funkcionáři pochopili Í.obíe STOU úlohu na aačAttai cailu. Poqchli njInořlt ao studentíi opravdu hodnotnou jednotu a určitou pracovní i nravní silu. Zdá se, že nadšení jim rkchází. Topí so už zas v politických Sachrech, íirozí jim, žo se brsy octnou EĚTJÍ A z lidu jin zbude nojvýěo posluSný hulákající a oslavující dav, chtivý recese, ti ostatní BO fornují vo s'.upinu, jež nehledá svou sílu v kvantitě a Sachrech, ale v kvalito a v práci. Na nich je, splnit poslání tohoto exilu, Skoda každého, !odo sejde s poctivé cesty a přidá se k tak-tilďLřfin a š;,dnr,voČl:fln. Jejich noci jo už vskutku- "do tesu". A bylo už nr: čase,ITolzo do.lo nechat slabochy a ctižódo&be rozhodovat c osudoch národů. Chvíle je příliš vóžnO. líohli *by nán vyhodit žonokouli do povětří. Fovidíne skutečně-jiné skupinové síly noS nladou intoli-onci: její zodpovědnější část, uvědomivší si své úkoly a své posláni a dohodnuvší so, najde ovScs: své' ytmó spolupracovníky spíš nozi těni příslušníky starší generace, kteří vědí, o co dnes jde, než r.iuai svými generačními druhy j ktoré úkoly •dciby shledají loiikými. Inteligence nosní pomáhat 1'idon, jicž jde jon o ně Snno, Vritěrion není tedy věk, ale r.z. f dnuíí sloužit dobrýn věcou a hodnotán,nebo sloužit sebě, Soš.to.jíne vóboc o representaci, ale jo třeba s jousty proco. Jo na mladých lidech, začínajících pelitick.u kariéru, aby se rozhodli, Soňu chtějí věnovat své sily, Roria-etně.- nu sní a nebude posluhovat Peroutka Hádě nebo šéfredaktor Poby Bansdorfovi, alo politikové v BaclE a dosavadní vedoucí studentští musejí pochopit, žo'^jieh_.p,oyinností a" jedinká raison d Otro, je prosazovat a uskutučiiovat myšlenky svých roíSHorů. a .myslitelů, kteří berou svou společenskou funkci -oiravdu •zodpovědně. Jinak.jsoú zbyteční a budou nakraa ..ni. • Bylo by pěkné, kdyby do boje cpóslání a práci tohoto o^ilu šli všichni studenti jednotně, p dunokraticky'yolunýni svýni hOjlopěíni Slony, Ve chvílích rozhodování jo Ovšem, třoba tn :-.t'přednost,'čistotě uySloní, pravdivému pozorr.vóní slputočnůsti a poctivosti prábo před jednotou so lží, klamán a nečestností. Ph.
2
-o r o v i S k y
a o
8 v ý c _a _r pJo_a__.
Půlroční Siraost Ženského svazu, ktorý vznikl cestou zdola po utvořeni několika.universitních '.proužků, v jednotlivých švýcarskách universitních něstuoh, něla několik pěkných konkrétních výsloď1 ů- lyto dny, kdy přicházejí další stipendisté. a ňěr.Jckych táborů na róStii studium do Švýcar a ".xiy. mimo další akce, směřující k získání nových stipendií pro kolony v 'Oo-o' -j a 3a'oušku, so-podařilo curyĚsiýn kolegům vo spolupráci so švýcarskými studenty sehnat volni pěknou pracovní a v cí kolno 15,000 ívýc, frardíi, vyvrcholil ženevský 'oroužek svou činnost /prozatím/ zí3kánín pěkného donu o lS pokojích - a titro gratuit--.
ol-; uvé z 'T... ,c' r jsou
hned ubytováni v tomto neván donovo os. studenti; v exilu, Otoa-y so stane tok rosšííěnou základnou další ypúoo. Příjo.:né zahradní bydleni tu nř,Sli i někteří ujtaVli -vysoko.Ěkol ci, studující nyní na ženevské universitě, nezi nini také Oldřich Z.'.brodský, spolupracovník na tíjyfco číslo, Přejono všo:., ,-aby fJo našlo co nejvíc exulantu, kteří svou prací únosní dostudování vy svobodno, cizině i ton, na něě so zatím nedostalo. Voli': našich vedoucích ví o nojvutším kapitálu tohoto exilu pro náš národní život •• I50O vysokoStolíků by nohlo vystudovat ar, světových universitách
3KUTSC H C S T
1/3-5
50
UIvUM I T E C E S S A B I TI Se soul:ror.iých dopisů člena naší redakce vybíráme dva, které dostal v poslední dobu a přetiskujeme z nich podstatnou část. Pisatele, jímž j-o mladý kněz ná studiích v cizině, spojuje a námi uvědonení hlavního úkolu, který jsme dali i této revuis"poznáním yravá skutečnosti hledat zdlouhavou, ale pravou a spolehlivou cestu s dnešní těžké krise11, A ovšem i jeho prostředek k cílíš utvoření a spolupráce elitní skupiny, Ervý dopis byl psán koncem ledna, druhý koncem dubna tohoto roku. Doufáno touto poznámkou, So so naši přátelé nepolekají a nepřestanou nám psát soabrooó dopisy, i když no přiznáme, že nojdo o přetiskování náhodné. Již prvé dvojčíslo Skutečností čerpalo hodně ze soukromých dopisů. Lidé jsou totiž obvyklo pravdivější a bezprostřednější, píšíce dopis příteli, než když se vědomě snaží napsat "článek". A to vyhovuje tendenci naší g-eneracc - netvářit se jer., ale pravdivě být, A pak bychom tyli rádi, kdyby náš časopis nebyl lidsky studený. Hřejivého dechu je nám třeba - pro život osobní a pro "--.olupráci „ Zatím voláme v této snaze na pomoc i soukromé dopisy. Oba dopisy jsou krásným výrazem živého křesťanského riyšlení a cítění, Neslyšíme všichni podobné otázky a odpovědi na ně stejně nebo ve stejných pojnech. Vítáme však diskusi na toto themas ireavní předpoklady a zásady řiašeho Jiyota a práce. Odmítáme s usaOver. výtku nooasovosti takového"rozhovoru v dnešní těžké situaci našeho exilu. Koho z nás totiž toto životní vykořenění, provedené emigrací, nepostavilo znovu a hlouběji před tyto základní otázky, ten si dnešní krisi osobně neprožil a jeho covní ušili js a bude plané. Máme vzácnou příležitost začít od absolutní nuly a shledávat si jistoty a pravdy, nojpotřebnější pro celý svůj život a všechnu svou práci. Heoht nás tato zkouška neshledá málo důkladnými a svědomitými. Ph Dostávám z Československa dost dopisů od přátel, hlavně od svých bývalých skautských bratři nebo jejich rodin. Jsou vesměs sklíčené a naříkavé a prosí' naléhavě o injekci optimismu. Chápu je. Já sán, ač šiji ve svobodné zeni a v závětří, kdykoli dostanu do ruly tiskovinu nobo dopis z Československa, čpí to ovzduším násilí, lži, mravního rozkladu, tak asi, jako všecko, co bylo v nemocnici, páchne jocLoformen a zdvíhá žaludek, Alo rmoutí mne, jak jsou ty dopisy subjektivní, jak jim chybí velikost a ethos. Co ty lidi nejvíc trápí, jsou majetkové přesuny, otázka šatenek, ztráta možnosti studovat na'vysoké škole, přeložení z kancelářského místa na místo skladníka, odmítnutí syna v důstojnické škole, protože "není politicky spolehlivý" /jako by to byla čest:/ a ta. -Zdůrazňuji jim vželys Tohle všecko je bezvýznamné, ale dbejte, abyste si v otráveném vzduchu zachovali zdravý rozum-a soudnost a nenakazili se též, Klečíte uchovat si to minimum veselí - radost je úžasně důležitým činitelem; ovšem jon taková radost, která pramení uvnitř a je nezávislá na dobrých či špatných podmínkách kolem nás,- které dává člověka čisté svědomí, a držte pospolu, pěstujte společenský život. Ten dává sílu. Blejde o vás, ale o uchování zdravého rosunu v národě pro budoucno a uchování mravnosti„ Isolace člověka od druhých, v okolnostech, jaké jsuu u nás, znamená, žeje vystaven nebezpečí zoufalství anebo Se se poddá násilí. Rád bych byl doma- vín,že se dá dnes mnoho udělat a kdo ví, zda za pár let bude ještě tolik šancí„ Nejsem pesimista, vždyt jsem křosían. Věřím tedy, že všecko to utrpení je jenom lékem nemocnému organismu našeho národa a celé světové lidské pospolitosti o, še tedy netrpíme nazdařbůh, ale pro tudoucí generace. Potud jsom tedy naprostý optimista a vím, že vše dopadne nojI•• .'•••, ÍTejsem však optimista v tom smyslu jako mnozí z našich českých lidí, kteří očekávají, že přijde atomová puma a učiní ráj na zem.
51
Jfejseci žádný poli tile a nanda k politi co vlohy, a proto nemohu předvídat, "bude-li válka a kdy "bude. Nečekán zázraky, Situace není analogická sé situaci z doby poslední vállqr, naopak zásadně jiná, Vážím~li všecky okolnosti, vidin, Se výsledek hovó světové války by byl dnes velice pochybný a hlavně žádný exogenní. mocenský prostředek jako válka nenůíe dát lék, nftže jen ulevit, uěinit život trochu snesitelnější 2a dnešní železnou oponou, ale nevyléčila by náš národní organismus. Všecko to zlo nelze totiž přičíst navrub jen násilí a diktátu, Eroblén ísi.neiza-z jednodušovat a skreslovat v ton smyslu, jáko by prostě hrstka lidí -s pomocí revolverů s nataženými kohoutky držela v šachu zástupy. Více než třetina národa so dobrovolně rozhodla pro tento systém, íTevěděli přesně, oč jde, tupovali tak trochu zajíce v pytli, ale zcela nevinní nebyli. Kdyby došlo dnes k válců,- a západ vyhTŮl, honem by .se zapřiYaSaTi',' žo" oni" nic, že oni nuaifcanti, jako. to činili ohledně Ňěnců, Ale takhle se nedají věci řešit a otáčet stále-, na dlani podle lconjuitury.1 líaše výchova byla slabogskáj nedostávalo sé nám výchovy 1: oíuti. a k mravní velikosti. A kdo není vychován, aby čelil strachu v sobě, ten ovšem podlehne. Když se mluví nebo psává o "víru vášní", skoro každý si představí soi.-uálhí rozvášnění anebo nstivost, ale jedna z nejhroznějších'•vášní je strach, A u nás jsne viděli ža posledních désat let, co činí strach z lidí nevychovaných k statečnosti a jak docela rozlcptává národní organismus a jak čirá prodojnýn jedince, i národní kolektiv a jakou krutost a nelidskost plodí. Lidé tonu ještě jakž takž rozumějí, že je třeba trpět pro dítě, pro otce,.pro souseda nebo-pro vlast, nachtějí rozunět tonu, že je třeba uinSt trpět pro pravdu a pro přešvěd.čení. A. proto byli tak překvapeni a polekáni, když HSrnci proríásledóvali ty, kteří byli za' prviť' republiky příliš horkokrevnými vlastenci, a když zase po osvobození by]i trestáni ti, KteSÍ příliš svědónitč pracovali za okupace pro Iíěnce a dnes po kopunistick&i puči -je savý nářek, kysli sj že když nikoho neokradli,nikonu na cti neutrhali,pilně pracovali a chtěli jen nit pokoj,že je nespravedlivé, aby potom trpěli J i e pravda je příliš velkou a příliš .cennou hodnotou á draze so kupuje ,líás sice učitelé učili, že .''Pravda: vítězí",čera bylo adaptované heslo Jiřího z Poděbrad Pravda Boží vítězí",.".}
1/3-5
52 3 K U TSCHCST
statky,jako zdraví a život nejsou vyššíni,než příkaz zachovat mravní ušlechtilost a 8ost a joStC t£žší jo dát uzrát přesvědčení,že stát a národní cclái jsou vázány vě týmiž mravními zákony jako jedinec a žo mravní zákon má absolutní platnost a je nadřazen celé lidská společnosti,takže ltdýby so adále třeba na prospěch celému lidství, že to přinese prospěch,ale bylo to proti mravnímu řádu /r& př,určitá lživá informace nebo porušeni některých přirozených nezadatelných lidských práv,jako je ha př.právo na. rodinný život,právo rodičů rozhodovat o výchově dětí atcl/,nesmí se tc uskutečnit„Ne tedy "blaho vlasti nejvyěším příkazem" ani "nic noe národ". Možná,že mnou proto potočin ; ,ale já nemohu schválit vyhnání německého obyvatelstva z naši země a hlavně spůsáb,jakým so to dálo.Vý,kteří jste žili po celou tu dobu v Prase,patrně o tom příliš nevíte,ale já tyl svědkem věcí,které ve mně budili lítost i hněv,Bylo to hrozné,A nejhroenější je,že se našli lidé,kteří tyto brutality byli ochotni provádět,a naproti tomu íe se nenašli lidé,npnagla organisaco nenašel tisk,který by měl odvahu postavit se proti vášnía "lidu".To je vinavšeoh, vina celého národaji. když jsem na př,se snažil, někoho a přátel přesvědčit,o kem jsem ušlechtilý a rozumný, odpověd-ěl tím stereotypním; "íiy jsmo trpěli v konmyslilsžo centrácích, "Nemá smyslu líčit,co se dálo,ale bylo to stejně ničemné jako to,co na nás spáchali za okupace,A křivda se nikdy nenapraví . novou křivdou,Iíěii jsme vzácnou příležitost ukázat,še my řešíme věci jinak než nacisté,že naše národní tradice je jiná,ale vše jsme promarni li JI dnes se nfo to ms ísSud.®tští vedou proti'nérA úspěšnou propagandu / a říkají jen pravdy,žádné aayšlenky/,a není pochyby ze se jednou vrátí d.o svých domovů,ale to,co so ji::", stalo,to nezapomenou a budou nové hořkosti a nová neštěstí.Nelze jednoduše někoho vypudit,Zo jo jiné rasy a ;-;e je neloyální. Dovolávat se,Se ty zor.í bývaly české,to je nepřijatelný argui.ient.Oni se nastěhovali do pohraničí hezky dávno a to pokojně a jsouce pozváni panovníkem.Maše země je jejich opravdovou vlastí,nejsou cizinci,Se noni milé nit lid jiné kultury,jiného jazyka a rasy pod jednou střechou,to je jiný problém,ale na tom so hsdá dnes nic měnit. Bude třeba v mnohém národní převýchovy .Bude třeba pravě1 obrody.,uvnitř i v emigraci .Uvnitř státu to sotva může přesáhnout hranice neněiny/iJ-o ta menšina nůže být povnd/,avšak za hraničeni,kdo jsou poměry příznivé,je třeba změny mentality ve velkém,Zatím není patrná,A naši zahraniční politikovi pořád staví na. Starých větrných zámcích a myslí si,že se lze prostě vrátit úpět,jakoby se nic nestalo.Nápouhén negativním liberalismu nelze budovat,jak so v ná.s činilo po léta,Je třeba positivní náplně,Neexistuje norí.lkabez pevného světového názoru,bez filosofického podezdení,morálka bos jasného zdůvodjnění Proč? jo morálkou zá.pornou,chatrnou,Je bláhové davinívat 3C,žo lze vypracovat detailní morální kodex a na tom kodexu a na ten kodexu so dohodnout,aniž vycházíme z nějakého určitého názoru na svět,na poslání člověka,na původ veškeré skutečnosti.Heslo hospodsliýčh filosofů" Nezáleší na ton, Jaký ná kdo názor,jen když je hodný člověk" je nesmyslen,Ncboí hle,ono na ton podeZdění a zdůvodnění velice záleží,Žádný systém humanistický t.j.hlodající cíl v člově ku nebo v kolektivu lidí a neuznávající nějaký mravní zákon člověku a spoločnosti nadřazený,nenůže dojít k závěrům o absolutní platnosti mravních příkazů.Jsou nožný pouze dva. důvody závaznosti takového ryze lidslcého mravního hlediska: 1, dohoda,konvence 2, prospěch lidské společnosti, ovšem aí v případě prve nebo druhém,nravní zákon může být zvrácen na ruby a bezpráví je otevřena cesta.Opravdová nravnost nevychází z Člověka a jeho prospěchu / není utilitaristická/ nýbrž vychází ř poznatku,žo existuje nadlidský iíáltonodárce,inteligence krajně moudrá a ušlechtilá,spravedlivá a vznešená, jeho z prosretelhost nán u lcládá žít čestně a ušlechtile,to jest napodobovat a odrážet dokonalost a dobrotu této první Inteligence,které se říka Bůh.Nevěřín v bezná.boženskou morálku.A jsroto jsen přesvědčen,Ěe bylo rftSÍ národní pohromou,že ti^kd bourali Kakousko,bourali_ současně i víru v našen národa a rozbourali ji tak úspěšně jako rozbourali mocnářství ,A s náboženstvím pad.la i absolutně podepření. norálka.A náš český,protináboženský duch je to,ktorý jo zde nezi náiii Cechy a Slováky.Erobl-.,o česko-sl yenský jo pro blén -oředevšín náboženský ,A tomu i iy u nás doma norozuníne.í'aši přemeudřolí čeští učitelé,kteří si za doby první republiky hráli na Slovonell' na apoštoly nové víry v lidstvo a na světlonoše,zabili přátelství Slováků k n,n»A situace se nolopSí a ne--
1/3-5
SKUTEČ
HOST
53
dali jsne se na pokání,Jsm3 pověstní po celén svStS.vCřto ni to.Heříkám to,abych národ tupil,vždyí jej niluji, Bůh jo nůj svědele. Ale- říkán to, že vidin, jak je třeba čolkové obnovy a přerodu, A náprava dá nnoho nánáhy a íasu, A nedá so to lámat přes koleno, liarxisty so nohou lidé stávat z donucení, alo Žádná diktatura ani státní zákony neučiní lidi mravnými, ta ton, ktorý použil jako státní orgán násilí "v zájmu nravnosti anebo náboženství" nejen,-že nomužo niěeho dosíci v srdcích občanů, ale sán v té chvíli přestává být r.iravnýn, Jediným prostředkcn je výchova a to dnes za železnou oponou znamená jen výchova od jedince k jedinci, v soukromí. Proto masové výsledky nelze Sekat, Ale stačila by, kdyby so vychovalo, elitní menšina v národě. Jfán ještě nnoho na srdci, alo je už čas ukončit. Píší ostatně na nejisto, nevěda, co tonu psaní řeknete a jak je přijmete. Budete-li mít chviličku volnou, napište ni pár řádek; způsobíte- ni radost.
II.
"Skutečnost" jsem dostal a voli co se ni líbila, 8 většinou věcí souhlasím, s pnohýn i bezvýhradně, jak jste jistě poznal z myšlenek mého dopisu, který jsem ván psal právě v době, kdy jste asi natáčeli prvé výtisky. Velni nile jste mne, pánové,překvapili, Éočokal jsem cosi podobného. Jistě vás není nnoho, jisté .nenáte možnost výběru svých přispěvatelů z velkého okruhu a tu tedy je dobrá úroveň článků ještě výmluvnější. Když se sejde více lidí » různých koncích světa, kteří dojdou nezávisle k týnž závorům, ta jo pravděpodobnost, žo nají pravdu. Vín, že je ná3 nennoho p *<» nezi emigranty neznamenáno ani procento, ale pravda nebývá u většiny, Zmiňujete so o generaci kol 1920, kno tyto generační problémy obzvláště zajínaly, Jako skautský vůdce a později učitel skautských vůdců a činovníků jsem nel stále kontakt s mládeží a s nladýoii lidmi a to s ví ca ročníky. Generace no je, nyslím, velni zklamala. Kdyby někdo někdy psal dějiny trampingu /myslím inteligentní člověk a kolektivní psycholog, no jako Peterka .- Bob Hurikán/ vystihl by kvintosenoi mentality naší nládeso po prvé válce asi do 1932-35. Tramping, jediné české domácí hnutí nládeže v praven slova snjjrslu /jako německý ííandervogel a řada podobných hnutí na západě, částečně 1: nán inportovaných/ byl volni charakteristický pro tuto dobu. Nemyslím snad pro to, oo se nu vytýkalo, většinou snad zaslouóoně, totiž sexuální uvolněnost /to nebylo typické a nebylo trampingem zplozono/, ale ton útěk od reality, od života k snění a od odpovědnosti k sentinentálníiiu hedonismu, více néně infantilním. Snad se vyjadřuji tvrdě, alo nedovedu psáti o této věci nestranně, protože sán jssm byl příliš připoután k tonuto sentimentálnímu ovzduší a bylo mi příliš drahé. V době, než jsem opustil Československo, oč 1945 do 1947 jsen k svému velkému překvapení zjistil, So právě m š e nlódež, která rostla za války, v ton ovzduší lži, násilí, v době tak nepříznivé, jo daleko lepších a pevnějších zásad a mravně únosnější nsž generace a prvé republiky. Vysvětlit si to neumín, ale myslím, že né poaorování je objektivní. Podle antická literatury, ctnost lze očekávat hlavně od starců, ale .já pozoroval, že právě nejstarší skautské gonsrace /právě ti pohlaváři, nenyslín náčelníka, náčoíní atd./ lidé kolon 50 lot nebo čtyřicátníci, selhali a byli lidé bez zásad, zatím co docela mladí hoši vědí, 00 jo čost. Zdá se ni proto, že naše linie je už opravdu v z e s t u p n á , i když jsne dosud v počátcích, ne daleko od dna ďolíka. Jo ovšem jedna věc, která nne u naší mládeže lekala, a to je očekávání "vůdců" /"spásonosný osol"/, přílišná ochota dát so vést autoritou, která ná nahradit vlastní svědomí každého a problematiku, /Voluntarisr.ius a kult diktátorů./ Za prvé republiky byla mládež, hlavně Studentská, právě opačná; Švejkovi na., zesměšnění kaádé autority, jen proto žo jo autorita, hyperkritika, přílišná svoboda a individualismus. Heslo mých vrstevníků a genorscí o málo mladších by bylo: švanda musí být, kdyby na chleba nebylo /roeese, Jaroslav 2.:k/, Porovnáván, jak so učí dějinám na západě 0. jak u ná.s. U nás vyučování dějin, to není podávání vědy, ale propagandistické hodnocení. Tak na př. Ziknund jo ''Zlý Dětřich", liška atd. Takhle však nelze historii škatulkovat. Kutno neschenatisovat a podávat věrní' obraz, padni komu padni j
1/3-5
3 K U T S CHCST
54
Velni souhlasím s vašín voláním po nozinárodnín dorozunSní ' a důvěře. Takové Bakousko na pí;, bylo pro naěi mládež vždy "nepřátelskou zemí", s niiii nebyly styky, nebylo bratrství, ač šlo o zoni, která byla k nacismu dokonce statečnější než my. Hynl j.sen poznal ISačíary a vidin, jakou jo chybou, ncanají-li so národy. Je třeba právě nit kontakt o národy, jinž nnoho nověříno, podporovat všecky jojich dobré lidi, dobrá hnutí, být a nimi přáteli a no stavět čínskou sod noži jimi a náni. Jek dosíci, aby delegáti lidu byli opravdovou elitou, výběren, a no demagogy i IJéštěstín naší doby jo voluntarisr.ius, Bečení so moudrost, rozvážnost, alo uníněnost, kdo dovede prosadit svou, kdo uní být bezohledný, ten jo uctíván. Alo'ti, kteří "unějí prosadit", nedělají to, co by něli učinit nejprve, totiž podrobit kritice hodnoty, o něž usilují. Možní, Se kdyby tak. učinili, poznali by, žo nestojí za prosazení a So jsou nylné. ÍTanyslíra si, že by politika byla doménou pro lotry a Se by-slušný člověk tan neměl vstupovat, ífeopak, vedeni veřejných věoí platilo v Sečku za nojčestr.ější a nejkrásnojší zaněstnání» Politika jo jednou z ne jušl ech ti lejšíeh činností, snad hned po činnosti duchovního a vychovatele nebo lékaře, A je třeba zbavit ji toho prokletí, aby platila za říši korytářň, Demokracie není neúnosná a nepotřebuje nahrazovat diktaturou, ale jo třeba, aby do politiky pronikli lidé mravně dokonalí a zároveň politicky nadaní a mající naději na úspěch u voličů, A právě politické diskuse zcela nadstrsnické jako ta vaše je úžasně důležitá. Rozejdote-li so pak jednou, abyste pracovali každý k uskutečnění progranu jiné strany /s jejíž metodikou a praktickou koncepcí so budete totožnit/, budete nit jeden cil no/mysli a vády pracovat fair a nevidět v oponentovi nepřítele, který nusí být odklizen, i když v názorech na prostředky so rozcházíte a náležíte k různýn politickýn straněn, Jon v jednom so ni zdá vaše óíslo jednostranné /možná však, žo so nýlín/ zdá so ni, So pisatelé článků chtějí léčit naše národní neštěstí jen s hlediska politického nebo vůbec spoleónostniho a to isolovaně od ethiky : ač zásadně jde hlavně o morální problém. Jistě,že pokrok, kultura, blahobyt, nír atd, závisejí na nnoha činitelích a žo každé řešení, které chce příčiny pokroku redukovat jen na jediný faktor, je nylné /maEKisnus redukuje věc na hospodářskou otázku, oomtovský in— teloktualisnus na civilisaci a vědy otc,/, alo hlavním faktorem, pro.ysujícím svýn význanon všechny ostatní, a tedy podmínkou sino qua non, je mravní úroveň vo státě. A politika jako nethoda, jak spravovat veřejný život, je až sekundární. Jo tu ovšen i zpětná sávislostj na politickém systému závisí i mravnost občanů. Některé politické systény /no. yř, dnešní diktatury/ znenravnují, Ale závislost v obou níípádech není téhož druhu, jinak by nebylo řešení, šlo by o bludný kruh. Politika závisí na -sravní úrovni občanů a vůdců absolutně /lcausálně/, takže špatný člověk nemůže usilovat o ušlechtilou politiku. Mravnost občanů však závisí na polit, systému'jen nepřír.io. To jest, dobrý systém usnadňuje mravný život občanů, špatný systém jo.j ztěžuje, ale není tu striktní kausální nexus. Poboř člověk jo plně svobodný a nužo být ušlechtilý v jakoukoli prostředí a darebák nezi nojlopšíni o Pravý pokrok závisí především na mravní úrovni národa o, to jak na individuální mravnosti /na př, naše rozvrácená manželství, rozluky, nedostatek pochopení pro život s dětmi a pro děti otc,/ tak na kolektivní mravnosti /na př. daňový podvod u nás jo samozřejmostížádání sníženého jízdného pro děti překročivší věkovou hranici je samozřejmostí, ulejvání z práce nozi státními zaměstnanci ganozřojností, voleni politické strany, která jo nro ně o s o b n í dobro lopší otc,, což jo v Anglii nebo vo Švýcarsku podstatně jiné/, tak i na mravnosti veřejných činitelů, t.j. mravnosti v politice.* Ilsstačí, že politik.,nená za oil osobni obohacení, osobni slávu otc,,, a že chce prospět jen veřejnému dobru, iíusí však i toho dobra dosíci jon čestnými, mravně positivními prostředky. Hravni zákon jo PAD lidskou společností o. váže no jen jedince, nýbrž i národy. Stát noní disponsován od mrav-
1/3-5
3 K U TS CH C S T
55
ráho zákona a delegát státu na nezinárodm konferenci nusí nluvit pravdu jako soukromé osoby nusí mluvit pravd-u. Hitlerovi nešlo : osobní pospěch, a přece jej právem odsuzujeme, poněvadž činil "blaho vlasti nejvyšším zákonen", činil je nejvyšším něřítkem nravního hodnocení, jako zase narzisté Siní nejvyšší mravní regulí zájem třídního boje, resp. špatně pochopený ekonomický vývoj. Kterýkoliv kolektiv je vázán nravnfcii zákony tak jako jedinec. A i když politik ve svém soukromém životě je vzorný otec a manžel a vzácně spravedlivý k £rui:ýra, ale jaknile jde o zájon státu nebo strany, vede si hůře než koňský 1 andlíř, je Spatný politik, A tak jí. osobně vidím v mezinárodní dlouhotrvající mravní krisi hlavní příčinu zla, Největší pohronou není, když spodina so opíjí, je bez zásad, je jsi navzájem vlkem, ale nsjvětší pohromou je, když národní elita, lidé ukáznění a nesobečtí zastávají mravní relativismus a utilitarísnus /třebas ne osobní, ale národní,třídní atd,/, ífovín, znáte-li Cápovy knihy, ale Cep výborně vystihl colou tu naší plytkost, nedostatek mravní zásadovoati, neupřímnou frásovitost a rozbředlost v novele "Modrá a zlatá". A v celen ten zmatení a opuštění poctivosti zhroutilo so u nás hlavně náboženské svědomí a tín i absolutní měřítko správnosti a špatnosti lidských skutků. Národ se u nás už st val měřítkem mravnosti a nejvyšší mravní instancí jako u Hitlera, Ale národ je jen jednotka kulturní /hlavně oo do stylu života, unění, folkloru/, alo noisdstuje morálka pro Cexhy, pro Švýcary, ,;ro Rusy. Ethika nemá co činiti s národem a národ nemá do toho co nluvit. ITárod nebo stát není etMckýn .zákonodárcem. To jo věc nadnárodní, nadlidská,, nadčasová. Humanistická a "laická" morálka na našich školách byla největší pohromou, A dovolávala so nepoctivě Masaryka, ač Masaryk se doznával veřejně a jednoznačně ke křesíanství r. theismu. Jak je to docela jiné v školství :• ..': kde nyní dočasně žiji! Porovnání je úžasně překvapující, A tak to viastně u nás bylo "už dávno rozhodnuto, A došloli to ryní tak daleko, Se naše časopisy pro mládež a literatura pro mládež /ještě před únorovým pučen/ zásadně mlčely o skutečných mravních hodnotách a nahrazovaly je"politickýn vzděláním" araravenčínikolektivními pudy /viz Čapek "Ze života hmyzu"/, Tenor všeho byli Hediceme nilosrdsnství, to je zněkčilost V budoucí lidské společnosti bude milosrdenství veteší, neznínýr.! sloven, žádná "dobročinnost" a "dobrodiní", ale stát, který vše spravedlivě rozdělí. Kdo odpracuje víc hodin na brigádě a kdo nasbírá více kostí a hadrů, ten je kvalitnější člověk, A jedna z hlavních hodnot křesíanske morálky srážela, stala se gakézanýn polen, o kterém so nesní mluvit, a to byl "soucit". Dětská literatura nesnala onoho psychického stavu, kterému so říká soucit. Ale to vše byl jen rozved tkáně u vředu, dávno zapoCavšího, IJýslín, že mi rozumíte! Lupič je raéně Škodlivý nÉrodu než Mravně vratká "elita", A u nás byl opravdu mravní utilitarisn, předevšín kolektivní /mravné jo, c: je v zájnu celku.,,/, alo když někomu počalo značněji téci do bot, tedy i utilitarismus individuální a rodinný, /Co je zapřít přesvědčení? Co je to točit po větru, hcilovat, jezdit na Eeydričhovy zotavovací akce,.-,? Tín přece nikonu neubližuji!"/, A tak mravnost pro naše lidi byla cosi relativního, cosi co závisí na okolnostech, takže určitá okolnost může ospravedlnit nemravný čin /účel světí prostředky.../ a naopak lze nravní povinnost odepřít a volit miste ní jednání neušlechtilé, kdyby mravné jednání bylo zdánlivě národu na škodu. A tu tedy jo zřejné, jak jsne byli už dávno před komunistickým vítězství.: blízko dialektické, fluktiíjicí morálce marxistů. Doni n.
1/3-5
3KUTSCHCST5
Dopisy a poznámky „ — BádJ. bychom "byli co Svými čtenáři v pravidelném píšainán styíai. Hostií8těhoat- místní nesmí být překážkou iiyslenkové spolupráce. Ví táno proto všechna • stanoviska,, která .nám .sdělujete ve svých dopisech. Ěrotoše chcemc, aby tento časopis považovali za svůj všichni, kteří mají co říoi, zveřejňujme zelo i: hlasy chválící, no jen slovo. kritiky odmítavé; všichni naši spolupracovnici mají právo d.ověd.ět se, o píší čtenáři této revue.
• zůstat čtenáře:!: vašeho' listu a čekat, | až pisatelé .odloží - iaasku, -Muthd dožnat, žo ze yšech 28-.hektografovaných listů v_02dlu existujících, vyjádřil váš list několik pravd i. onylň se vzácnou upřír.mostí /Frankfurt/ -_ Ifepoužíváme značek místo plných .podpisů jensamozřejmé er.iigí-ační" snahy, neusnadnovo.t kcr.iúništůn zbytó&ně edha-' lení spolupracovníků, ale skutečně Záměrně. l-:ys].laef že . je..na prospĚch^' nluvíne11 jako neznámí lidé, kterými ostatní —: Děkuji ván za : zaslání prvního oísla jbme^ ::••.:• o. .aby mluvily LyšlonKy a ne Skutečnosti :s prcgraioJovýn" d.otazníkei.1, aby si .čtenář za njj.ii vždy představoval jež obé se zájmem pročítán. Lituji jen urěité .osoby, .J-Joní: to- ostatně. nl.p/riyéjodnó věci, totiž, žo 'jater zahaleni 1 1 1 v anonymitu.' To tme sioo novaCj,.jí«:.i,r. lio ve^vě.tow^h.W^vaMřfet-^V ] *?: abych'-•§ mnoha: pro j''čvOhýni nážoiy,'upřin- iicky xiť-t vy-..:..ué. '-"Ovi-C " P á n Jl-fcW obejde také-bez označování •'•autorů, ÍVě :S.OU1Í12JÍÍÍ ,- poněvadž kladů vidy ví co váhy na., to, . co říká, a nikoli ha'"'to, [jednotlivých článků. Jde o věci a ne'o 'osoby, fcdo to říká.. Ale dovolíte mně, abych vás ve vaSep vlastním síjnu u-pozfrňil ••-M3--..ťt.:.i" •'•...:-•<:" nepochybně splňuje 'aárjěry, na'to, žo prttýS .diskusní .revue, jakou pro- liěS byla vyvolána v" život' á v jistém zamýšlíte vytvořit,; postihuje svo argusmyslu so jí zdařilo "dát flek"; všbm' psmenty značnou újmou, jaou— li kry ty' kolek- tatnim ča.eopisŮM •• -.--mlu vydávaným,'• píělitivní bezejmenností a přemírou psciid o— " li jsme clo rud hodně tiskovin, ulpívajínyiiů. Přodpoklodáo, žojde. přehlédnucích na povrchu; věcí;'a pouz-e ' informujítí' o. nedůstatek nezamýšlený. V: lito cích, jak 30 jeví na první pohled; j dok'odvaze a náte odvážně tiyšloiiky i podstalo_ še' jim potřebné prOti-váhy ve Tíáái něty. Sytíři v b: ji n-sili ne. přílbách r-evui, kter : Evnitřlaji prosvěluje a ná... chocholy svých barev- a .na prsou erby. [ostatek, chuti i odvahy k přesné a vytrífcrtířifcýĎienokJMJBÍ fvá jména. Jo to ralé anyly. o. ] oufá.: všeJ;-., Se právě tak snad doto.il, ala v boji proti vld.dC pronikavě - bos jakýchkoliv zábran bu~ anony.inich davů na nedůležitý. flou vrhány pohledy též o budoucna. Soudí::: totí.ž, žo nř.š exil trpí, kronO nejUjišťuji vás opravdově, Ěe uau volili ipebezpečnějších nemocí, jako jé stránictěší tvůrčí ryálenV-- ý neklid v řadách 1té tříštění a ritunia přeorganisovanoati , r.iládeže, který je pro ime až dosud jetéž ja)-ýr.LSi konploiem historici snu a iřodiným opravdu poctivýr.! a nodvo jznačný',! hnaného rozbírání chyt a vad minulosti. projevc!:i snahy po hlodání nových nethoů ;Zdá se Často, So pojnys únor, Beneš, a sněrů. Poznáván, ze jediné ona. pocho- •odsun Němců atd. zcela vystačí jako pi~pila plný dosah faktu, žo příčiny udá.— .lířo ducliovníko kapitálu pro většinu nalostí minulých deseti lot- neloží jon Išich novinářů o, politiků, Zaponíná se, mime nás, nýbrž i v n .s, hlavně v nás. jžo pouhou atóivaou .-,olze _vlíti do lidí No, druhé straně vgaic j 0 třeba tohoto "lo- iíS.ílkikí.potřebuji" pro vyžáTcvaňě ku poznání" užívat! se zlatou mírou oko.jeanžuí. říasaryk taVé' rozebíral"aTIžrl™ sřolocti, abychoro neskončili v přehnaném ;tio'.^' íiodnetil, těžisko jeho politicsobezpytování a nesnášenlivé "právík- za kého a filosofického díla je však v ;l každou C8iu : neboí i tento zjev býr-al :synthetické práci, v myšlenkách, jimiž jednou z přič nezdiravého ovzduší našeho ipříno působil o, ovlivňoval svoji dobu. j politického života a —od! ke galvanjgTvání Por.inlv-í.: so, to i Skutečnost jo si vědoma přípravného charakteru u svých anamyšlenek. ... , Er. : íroslov Bason, ilontovideo.jlys a kritik a ža v budoucnu zaměří — 3 poštovní schránkou je těžko debatovat Isvůj hlavni zájem na budováni positivbaí ideologie cro přítomnost i příští Poněvadž vín, žo schopní lidé nevydrží časy. fb /Lud-wlíTSbura-/ dlouho dívat so na své krycí jrjénc, chci
Í
1/3-5
57
m-tEror.ňn, že jsem ti neposlal slíbenou zprávu o zdejší situaci. Musím přiznat, že.jsem to udělal docela únyslně, protože psát nepravdu bych ti nechtěl a pravdou jsen tak- zklamán, Se se obávám, že bych nebyl docela objektivní ani tam, kde snad se projevují lepší stránky. ;A je pro mne těžké pouštět se do zápasů, které by ni nedovolí ly dělat nic jiného, Tož zásadně je nutné si uvědomit, Se v Anglii je /nebo určitě byla ještě před nedlouhou dobou/ největší koncentrace našich "politických politiků" se všech stran i straniček, kteří nikdy nic- jiného než- politiku nedělali a dělat nebudou. Pochopitelně na takové lidi, kteří sani pracovat nedovedou nebo nechtějí, je snadno vyzrát, jeli dostatek prostředků, jak si koho zavázat,'. ÍTechci být úplně paušální, jsou zde' výjimky, ale toto je prostředí generelně. Hlavní štáby všech politických stran včetně separatistů a všech.ostatních složek naší emigrace,, jsou v Londýně, proto na jakýkoliv čin se každý automaticky dává z hlediska politického. Jen stručný příklad; Uspořádali jsme debatní večery, kde jsme se skutečně snažili o učslnou debatu a ne o' agitaci :nebo politické projevy, více než dvě třetiny každého večera byly věnovány vlastní debatě, kde měl každý možnost říci své, -pokud to podal aspoň slušnou formou. Přál bych ti číst dopisy, nebo slyšet názoifoepak, politické kampaně se rozšířily tak, , že byla zavedena politika i do táborů v !Iěnec-ry "Politiků", kteří podle svých jednotlivých ideologií hledali důvod, proč ku. Msto jídla dostali lidé přihlášky do vlastně tyto debaty pořádáme a komu starých nebo nových a obrozených politic"sloužíme", kých stran, Funkce v táborech nebyly obPokud -jde o vlastní studentstvo, máme sazovaný podle toho, zda někdo umí vařit zde několik skvělých lidí, skutečných nebe. dělat noviny. Správcem kuchyně se stal studentů, ale jsou roztroušeni po celé příslušník jedné strany a jako konpensaci, Anglii v různých táborech nebo zaměststal se příslušník jiné strany tiskovým a náních, která nedovolují soustředěnou kulturnín referentem, práci, V Londýně je hrstka lidí, o kteíili vše při starém; ruka ruku myje. rou se poctivě dělí zdejší politické Co na ton,Se onen správce kuchyně nená c hospodaření ani tuchy? Co na ton, ge tisko- štáby, vý referent sní noviny jen potud, že si do I-šSra celkem dobrý pohled do .šech zá— nich občas balil svačinu? Kocanské p sice by- kulisních jednání, sporů a tahanic ly rozděleny přěsně podle stranického klíče, našich politických stran. Ale je jedna jak jsne na to byli zvyklí v poslední repuhrozná věc. Hic totiž nenůžaš prokázat. Co je ti platné včdět, když nemůžeš Mi0e ° /Frankfurt/ nic proti tonu udělat. Je totiž velká - Bylo. nám. posledně vyčítáno, žo jsne uveřejni-potíž, že věci se nehýbají na olatforli i jeden hlas velmi ostré stylisace, Nedělá- mě politicko nebo ideologické, ale na— ne zatin časopis s přesné vymezeným redakčním prosto osobní. A sačneš-li zveřejňovat stanoviskem. líaopak chceme nechat ze začátku věci a motivy osobní, dostaneš se na mluvit autory různých názorů. Eroto i posláním úroveň Arijského boje„ našich citátů z dopisů je ukázat veřejné míně- Sydlel jsen něja!ý čas zde v doně ní v joho pravdivé formě, nestylisované ještě,, s 5 různými poslanci a 2 generálními —- Hyslím, žo váS nápad s utvořením jakéhosi střediska 8sl. inteligence je nutno uvítat s radostí. V naší emigraci, která není opravdu jednou z nejlepších, je vydávána- sice velni slušná řada bulletinů, Časopisů a letáků, ale až na několik iťio výjinel: jde o tiskoviny politických stran, národnostních skupin nebo nespokojených jedinců. Jak víte, i já jsem vydával, původně sán a později ve spolupráci s br. Tigridem časopis pro naše lidi v táborech. Jednalo se, jak jste se nožná měli nořnost přesvědčit, o bulletin, který měl sloužit především informování csl, uprchlíků o současných událostech ve světě. Náš časopis byl určen předevšín k tonu, aby zabránil neod.povědnánu šíření o-jSbinistickýoU nebo poplašných zpráv pravidelným přinášením nezkresleného přehledu událostí. Pokusili jsme se několikxát nadhodit některé problematické body naší enigrace a příčin, ^které ji zavinily. PoJoisili jsne se upozorňovat osoby, považující so za nluvčí čsl.' uprchlíloi na to, že nejprve je nutno uprchlíkům pomoci, zajistit jim lidské živobytí, a pale se snad teprve věnovat atranickýn pletichán a bojůn o ilusorní mocenské posice a křesla v nějaké budoucí vládě. Zasílali jsme výtisky, obsahující tyto články těm, kterých se to týká.. A nyslíte, že to bylo něco jiného než há.aení hrachu na secí.? Pro uprchlíky, žijící v bídě v táborech se neudělalo vůbec nic a politikařilo se vesele dál,
58
1/3-5
mat diskuse je nepři jemně daleko k věcní tajcrorOsy, Itaui pochopitelně táž chodila přá,ci na thematech a je na ni třeba stospousta jiných návštěv, a získal jsem takový pohled na různé věci, pro které se krát více energie, času a erudice, a všech těchto věcí máme, jak vidím, přípozději hledaly různé stranické a ideololiš málo. gické vysvětlivky, že jsem si tyto lidi, s odpuštěním,zhnusil. Bylp to hlavně v doTvoje jmenování do Rady mne napřed příbě jednání o Radu, A píes všechnu tu špíjemně přok/apilo, ale te3 se mi čin dánu a intriky, které jsan aaail v zákulisle tín více jeví, že Kada je a priori ních jednáních, vím, že je nutné, aby tamrtva ce do jakékoli práce, aspoň pro kový orgán byl vytvořen, aí už z jakýchkoblízký čas, a že ani ty a několik dalších liv lidí, s důvodů, které snad nemusím vyslušných lidí nemůžete plýtvat silami, pi sovat, a. p o k u d b u d e p r a abyste pařřuli fi tělesem, spleteným z c o v a t , nemohu projevovat předem žádtradičních a. perseveračních pudů, tuh né námitky proti hlavním jeho liniím. po kpriéřt , příbuzenských filiací, ba i Snažím se pracovat v různých hnutích pro manželek .: pod.. Jmenovaní několika schopspojenou Evropu a v drobné propagační práci nějších potvrzuje nepřímo ještě více cemezi Angličany a jinými cizinci, jichž je lou znatenost při výběru - ukazuje, jak tu požehnaně, Prostředí anglické je velmi do- byla někde snaha dosadit do Rady jak bré a hcdně se zde může naučit každý, kdo umí strejce lek i slušné lidi, podle kemkoukat- a není ještě příliš zkažený. pronisnické tradice, aby jako přece jen... /londýn/
/ ludvd f;sbur g/
— V Západním ÍTěmecku pozoruhodně stoupá bla• •Jo toho na nás opravdu trochu moc. hobyt, je tu k dostání naprosto všechno v jaNeraůSeme t :e s klidem pustit do pořádkémkoli množství, ceny klesají, Kěmci pracuného stud: a, ačkoliv bychom to tolik jí velmi pilně a je tu velni slušný pořádek. potřebova. i. Po ".vítnu 1945 také "Skutečnost11jistí, Že niie příjemně překvaneně .:.:. ne. bytný pocit střechy nad hlapila - je to hezké a většinou radost budící 1 vou, i ta', jen málo nf.s skutečně stupočtení o Centrem je myslím zřetelně ten Aliovaio, j..k po tom toužili, A teči v obert, to je půvabný rozbors i když po pěkitl"? Pol':.t.d některýn z nás se podařilo ných zkratkových analysách se vyskytnou hordo&ta.t se ha zahraniční svobodné univorkéJ úsudky, dané náladou a viděné hodně zleh..i iy, Eá idíne mladým Američanůja, Eaka, Velni se ni líbilo i tc snfatické cviče.:'.,, kteří se mohou s klídnýn ní .v logice. i .ěnovat ' úplně studiu, vědouce, Vcelku - je to jistě to nojzajímavější, co -; i o p 1:ické, hospodářské, vojenská tu dosud vyšlo ,• Ovšem a i Skutečnost píSe si je v. jejich státě postaráno, o diskusi, e potřebách, o problémech, o tom, a pod, /< nespadne nad hlavou. My? žb so nusl a žo je třeba -'/v něčem takovém, f.o jim -to- vděčni každém, kdo prokáže byt m nižším stupni,, jsne uvázli i my s Do- •Tak bríki.: nebo dinem, žé to není jen bou , jak se ni zdá/- j sen zvědav vi ce na čí. s-tiyšlonkou :-ace, která není zralá, ner.iá IQ další, které by myslím nělo podle progra- iiašo 5stí a zkušeností, na niž čedO:?t mu už jednat nikoli o věcech, nýbrž věci sá\.t . lr<; : práce tohoto exilu. Proto ny, t-j, už rýsovat některé prvky ideového tamto svém dílčím úkolu vSea pracovního- prpgranu, ža&ít jej nějak Sta- 1 V . ' •: IL 'čarSi-generace, kteří nám nof;' - ' - ze vět už přímo v'"materii", -Hěco jako filosohou ňá.QÓ;; vici do našeho hledání, 3yio fii místo dějin filosofie, jak o tom píše třpbá jen abychom začali a ukázali. že Macek. Pro registraci náž.oru, jak je to mito půjde, še je dost mladých lidí, kto~ zerné a Se se z toho musí ven, postačilo, je třeba jít, Jlyní je na :'-.i. vi !''.'.oiáy . rcyslím, první číslo. • ;;..iý: :• itničh, aby se přidali a poIídýž tu říkán nějaké rady či cosi podobného, mohli ud >lát, co je posláním našeho Ěádára tín něco, čeho sád,- jak stále více vidím,-, nejsen ještě nijak schopen. Vo slibech k úvodu v první :nobě loni v zimě jsem stře- - kb prv i dvojčísle se podílelo svými p:" jpevk ]2 autorů tří národností, lil dál, neá tet! jsem s to splnit /čekal itíd nyní v osmi městech 4 zení. jsem ovšera, So se ozve- množství žastrčr-n ch a jřekvapivěích myslitelů odjinud, kteří žijí T to trojčíslo je. prací 20 autorů tří ' i. 5'ijí nyní vo 13 různých osaměle/ a sáa,resp. sami s těmi, kdož jsou dva tři zde, nejsie s to to tlačit a hnát Vtf.- .•'•.' - ; v 5 západních zení cli. levite ("opředu. Cd stanovení pracovních the-
