LITTERA SCRIPTA. Odborný recenzovaný časopis

LITTERA SCRIPTA Odborný recenzovaný časopis Za přípravný výbor redakční rady: Ing. Marek Vochozka, MBA, Ph.D. prof. Ing. Jan Váchal, CSc. prof. Ing. Radimír Novotný, DrSc. Mgr. Lenka Bejlková – výkonná redaktorka Ing. Jarmila Straková – tajemnice

Adresa redakce: Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Okružní 10 370 01 České Budějovice Tel.: +420 387 842 137 Fax: +420 387 842 145 e-mail: [email protected] http://www.vstecb.cz/

Tisk: Vlastimil Johanus TISKÁRNA

Povoleno MK ČR pod ev. č. MK ČR E 18287. ISSN 1802-503X Datum vydání: prosinec 2009 Periodicita: 2x ročně c 2009 Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích

OBSAH Ekonomika a management 7 Kabourková Kristina, Walterová Dana: Evidence u podnikatelů fyzických osob porovnání účetnictví a daňové evidence 13 Máče Miroslav: Návrh nové vyhlášky o účetnictví rozpočtových organizací 23 Šolc Ladislav, Švejdová Gabriela, Jambal Tsolmon: Kalkulace nákladů a její význam pro tvorbu cen 35 Švejdová Gabriela, Šolc Ladislav, Jambal Tsolmon: Oceňování pracovních míst a hodnocení zaměstnanců 43 Vochozka Marek, Mulač Petr: Rating of the national corporation Budweiser Budvar in the years 2003 2006 59 Walterová Dana, Bendová Šárka, Kabourková Kristina: Population Ageing Related to Socio-Economic Factors Humanitní vědy 69 Bendová Šárka, Walterová Dana: Practice and Theory of the CSR Applied within the Process of Public Administration Management 79 Caha Zdeněk: Internacionalizace vysokého školství na příkladu rakouského sektoru Fachhochschulen 85 Caha Zdeněk: Aplikovaný výzkum a vývoj v rakouském sektoru Fachhochschulen 93 Hrušková Lenka: Der Fremdsprachenunterricht in der tertiälen Sphäre 107 Ryndová Jitka: A Political Economy of Spinozas Ethics: Possession and love 115 Šimsová Bronislava: Budou hledat Romové svou budoucnost? 123 Šulistová Jindřiška: Aestheticism principles based on Oscar Wildes The Picture of Dorian Gray Přírodní vědy 127 Bednářová Petra, Krejsová Jana: Petráškův pramen kvalitní zdroj pitné a balené pramenité vody 137 Dedecius Kamil, Kalová Jana, Kurcová Věra: Analytické základy pravděpodobnosti pro nematematiky 143 Kalová Jana, Mareš Radim: Lineární expanze ideálního plynu 153 Kalová Jana, Mareš Radim: Použití Excelu při výpočtu tlaku sytých par podchlazené vody 161 Váchal Jan, Straková Jarmila, Koupilová Monika, Moravcová Jana: Typology and Landscape Structuralization

Stavebnictví 179 Burian Miroslav: Využití fyzikálně chemických metod pro určení vytvrzovacích charakteristik licích pryskyřic 195 Konečný František: Provázanost stavebního zákona a některých souvisejících předpisů 201 Kupilík Václav, Bednářová Petra: Nepřípustná výstavba individuálních rodinných domů 215 Nikiforov V.V.: O prirodoohrannyq i energosberegauwiq perspek-

tivaq ispolьzovani sinezelenyq vodorosle

Úvodní slovo Vážené kolegyně, vážení kolegové, dostáváte do rukou poslední číslo našeho časopisu Littera Scripta, vydané podle dosud platných zásad a ve stávající struktuře. V minulém čísle časopisu jste byli informováni o připravovaných změnách, které náš časopis čekají v příštím roce v souvislosti s jeho zásadní strukturální i obsahovou přestavbou. Jak již bylo konstatováno, nově připravovaná koncepce vychází ze dvou základních tematických řad Ekonomika a management a Technické vědní obory. Časopis bude v příštím období koncipován jako recenzovaný časopis s cílem v co možná nejkratší době zahájit proces související s jeho zařazením do seznamu recenzovaných periodik vydávaných v ČR. V tomto směru již byla zahájena jednání s příslušnými orgány a institucemi. Bude se jednat o velmi náročný proces, a to jak z pohledu nároků na práci redakční rady, tak i ve směru k přispěvatelům, a to z pohledu jejich přípravy, věcné náplně i formálních náležitostí. Předpokládáme, že již první číslo časopisu v roce 2010 bude splňovat kritéria stanovená pro vybrané recenzované časopisy, v tomto duchu budou vypracovány i pokyny pro autory, pro všechny, kteří se budou chtít aktivně podílet na tvorbě nové tváře našeho časopisu. Vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte, abych Vám jménem redakční rady poděkoval za Váš dosavadní zájem o náš časopis, děkuji jak čtenářům, tak i aktivním přispěvatelům a věřím, že tato naše spolupráce bude pokračovat i v dalším roce. Přeji vám hezké prožití vánočních svátků a do nového roku pevné zdraví, hodně tvůrčích sil a pracovních úspěchů. prof. Ing. Jan Váchal, CSc. za přípravný výbor redakční rady

Evidence u podnikatelů fyzických osob, porovnání účetnictví a daňové evidence Kristina Kabourková, Dana Walterová, Martin Maršík Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích

Abstrakt Cílem článku je porovnat evidenci u podnikající fyzické osoby, která vede účetnictví individuálního podnikatele s daňovou evidencí. Nejen, že jsou rozdíly v množství informací, které tyto soustavy poskytnou, ale vzhledem k odlišnému způsobu evidence se zásadně liší i základ pro výpočet daně z příjmů v čase. Klíčová slova: účetnictví, daňová evidence, individuální podnikatel, peněžní deník

Úvod Fyzická osoba podnikající v České republice, může evidovat své podnikání buď formou účetnictví, nebo formou daňové evidence, případně může využít paušálního odpočtu výdajů. Účetnictví zobrazuje stav a pohyb majetku, zdrojů, náklady, výnosy a hospodářský výsledek. Účetní jednotky účtují podvojnými zápisy o skutečnostech, které jsou předmětem účetnictví, do období, se kterým tyto skutečnosti časově a věcně souvisejí. Účetním obdobím se rozumí 12 nepřetržitě po sobě jdoucích měsíců. Dle zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví ve znění pozdějších předpisů jsou účetní jednotkou právnické osoby, které mají sídlo na území ČR, zahraniční osoby podnikající na území ČR, organizační složky státu, fyzické osoby, které jsou jako podnikatelé zapsány v obchodním rejstříku, ostatní podnikající fyzické osoby, jejichž obrat podle zákona o dani z přidané hodnoty přesáhl za bezprostředně předcházející rok Kč 25 milionů, ostatní podnikající fyzické osoby, které jsou členy sdružení bez právní subjektivity, pokud alespoň jeden účastník tohoto sdružení je účetní jednotkou. Daňová evidence je určena pro ty podnikatele, kteří nejsou účetní jednotkou. Jejím cílem je poskytnout údaje nezbytné ke zjištění základu daně z příjmů. Nežli se fyzická osoba rozhodne, který způsob evidence bude při svém podnikání používat, musí zvážit konkrétní podmínky, ve kterých hodlá podnikat a musí si ujasnit, jaké informace chce ze své evidence získat. 7

8

Littera Scripta, 2009, roč. 2, č. 2

Výklad Účetnictví musí vést ten podnikatel, který je účetní jednotkou. Podnikatel - fyzická osoba - nepochybně o sobě účtuje v tomto případě jako o individuálním podnikateli. Používá přitom rozvahový účet pasivní 491 – individuální podnikatel. Individuální podnikatel účtuje podvojně, avšak zdaňuje se podle zákona o dani z příjmů jako fyzická osoba. Nelze u něho důsledně oddělit majetek firmy a majetek soukromý. Problematické by tedy bylo u této osoby vyhotovení majetkového daňového přiznání, které občas navrhují někteří politici (např. v případě, že používá soukromý automobil pro podnikání). U individuálního podnikatele se nepředpokládá tvorba fondů. Výše základního kapitálu se nezapisuje do obchodního rejstříku. Individuální podnikatel může mít zaměstnance, majitelem formy je však pouze on sám. Majetek, který vloží individuální podnikatel do svého podniku, se eviduje na příslušném majetkovém účtě na str. MD. Souvztažný zápis je na účtě 491 individuální podnikatel na straně D. Příklad: Individuální podnikatel vložil na bankovní účet svého podniku své vlastní prostředky Kč 100 000,–. Na základě výpisu z bankovního účtu se účtuje na MD 221 bankovní účty a souvztažně na straně D účet 491 individuální podnikatel. Jak jsem již uvedla, účet 491 je účtem pasivním. Může však nabýt i aktivního zůstatku. Na rozdíl od některých autorů se však nedomnívám, že je to špatně, neboť při hodnocení podniku je třeba vycházet z celého komplexu ukazatelů. Pokud si tedy individuální podnikatel vybírá z účtu či z pokladny své firmy peníze pro vlastní potřebu, pak účtujeme účet 491 individuální podnikatel MD a souvztažně bankovní účty 221 nebo pokladna 211 na str. D. Během času tedy v tomto případě účet 491 individuální podnikatel bude mít silnější stranu MD. Jelikož individuální podnikatel účtuje podvojně, musí zahrnovat své náklady i výnosy do toho účetního období, kterého se týkají dle zákona o dani z příjmů č. 586/1992 Sb. v pozdějších zněních. Jeho roční zisk či ztrátu tedy ovlivňuje jeho spotřeba i výkony, stejně, jako je tomu u obchodních společností. Naprosto odlišně eviduje podnikatel fyzická osoba, který vede daňovou evidenci. Daňovou evidenci vede podnikatel, který není účetní jednotkou. Tento podnikatel vede evidenci o svém podnikání především v peněžním deníku, do něhož zapisuje své příjmy a výdaje v hotovosti a na bankovních účtech. Účtuje sem tedy o pohybu peněz, přičemž podkladem pro jeho evidenci jsou příjmové a výdajové pokladní doklady a bankovní výpisy. Příjem a výdej peněz ihned v peněžním deníku rozepisuje na základě zákona o dani z příjmů č. 586/1991 Sb. v pozdějších zněních na příjmy a výdaje daň z příjmů ovlivňující a neovlivňující. Forma daňové evidence není striktně předepsána, je však nutné, aby poskytla údaje potřebné ke zjištění základu daně z příjmů a aby byl řádně evidován majetek a závazky podnikatele. Je tedy nutné, aby podnikatel vedl knihu pohledávek, závazků, skladovou evidenci, evidenci dlouhodobého majetku apod.

Kabourková, K., Walterová, D., Maršík. M.: Evidence u podnikatelů

9

Jak jsem uvedla, základem daňové evidence je peněžní deník, do něhož se zapisují příjmy a výdaje peněz. Evidence se vede chronologicky a každá hospodářská transakce má svůj řádek. Jednotlivé případy se ihned v deníku rozepisují na daňově uznatelné a neuznatelné, přičemž se posuzuje, zda výdej peněz je dle zákona o dani z příjmů výdej potřebný na dosažení, zajištění a udržení příjmů. U příjmů se posuzuje, zda vyplývají či nevyplývají z podnikání. Po skončení účetního období posuzujeme, zda souhrn příjmů daňově uznatelných je vyšší či nižší než souhrn výdaje daňově uznatelných. Vzniklý rozdíl však v praxi ve většině případů ještě není základem pro výpočet daně z příjmů, neboť ještě musíme zohlednit i další položky, např. odpisy, leasing apod. Tyto částky se však daňově projeví až v daňovém přiznání fyzických osob, které tento podnikatel podává. Daňově uznatelným výdajem je např. platba za nakoupené zásoby, platba za nakoupené služby, výplata mezd apod. Příjmem zahrnovaným do základu daně z příjmu je např. tržba. Daňově neuznatelným výdajem je platba daně z přidané hodnoty (u plátce DPH), daně z příjmu za podnikatele, sociální a zdravotní pojištění podnikatele, platba za pořízení dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku. Příjmem nezahrnovaným do základu daně je např. příjem daně z přidané hodnoty u plátce DPH. V deníku u každé účtované operace by mělo být uvedeno datum uskutečnění hospodářské operace (zápisu do deníku), označení dokladu, popis hospodářské operace, příjem či výdej peněz v hotovosti nebo na bankovním účtě, zaevidování příjmu či výdeje peněz podle zákona o dani z příjmu na daňově uznatelný či neuznatelný. Funkci účtu 261 peníze na cestě nahrazují v peněžním deníku průběžné položky, které na konci účetního období mají být také vyrovnané. Z dosavadního výkladu je zřejmé, že bude značný rozdíl v postupu při zjišťování základu daně z příjmů u individuálního podnikatele, který účtuje podvojně, a u podnikatele fyzické osoby, který vede daňovou evidenci. Znázorněme si příklad podnikatele fyzické osoby, který účtuje podvojně, a u podnikatele fyzické osoby, který vede daňovou evidenci. Oba mají zcela shodné účetní doklady a pro jednoduchost nejsou plátci daně z přidané hodnoty. Účetní doklad:

účetnictví: daňová evidence – peněž. deník:

Fa došlá za nájem Kč 100,– Fa došlá za reklamu Kč 20,– Vydaná fa služby Kč 200,– Odběratel platí na BÚ Kč 200,– Z BÚ platba nájmu Kč 100,– Z BÚ platba reklamy Kč 20,– Fa došlá za zboží Kč 600,– Z BÚ platba zboží Kč 600,– Příjemka zboží převzato na sklad Kč 600,– výdej zboží při prodeji výdejka Kč 300,–

518/321 518/321 311/602 221/311 321/221 321/221 131/321 321/221

neeviduje se neeviduje se neeviduje se příjem zahrnovaný Kč 200,– výdej zahrnovaný Kč 100,– výdej zahrnovaný Kč 20,– neeviduje se výdej zahrnovaný Kč 600,–

132/131

neeviduje se

504/132

neeviduje se

10

Účetní doklad:


účetnictví: daňová evidence – peněž. deník:

Vydaná fa za prodané zboží Kč 400,– 311/604 Odběratel na základě výpisu z účtu zaplatil za zboží Kč 200,– 221/311 zboží prodáno za hotové výdejka Kč 50,– 504/132 Zaúčtování tržby za toto zboží Kč 80,– 211/604 Předpis hrubých mezd Kč 100,– 521/331 Předpis zákon. pojištění za zaměstnance Kč 34,– 524/336 výplata mezd v hotovosti Kč 80,– 331/211 odvod zákon. pojištění za zaměstnance z účtu Kč 45,– 336/221

neeviduje se příjem zahrnovaný Kč 200,– neeviduje se příjem zahrnovaný Kč 80,– neeviduje se neeviduje se výdej zahrnovaný Kč 80,– výdej zahrnovaný Kč 45,–

Poznámka: Při použití daňové evidence je nezbytné vydané i došlé faktury evidovat v knize odeslaných a přijatých faktur. Má-li podnikatel zaměstnance, je povinen vést mzdovou agendu.

Individuální podnikatel: Součet nákladů činí Kč 604,–, součet výnosů činí Kč 680,–, hospodářský výsledek je tedy zisk ve výši Kč 76,–. Daňová evidence: Dle peněžního deníku činí příjmy zahrnované do základu daně z příjmů Kč 480,–, výdaje zahrnované do základu daně z příjmů Kč 845,–. V tomto případě tedy vykazujeme ztrátu ve výši Kč 365,–.

Závěr Zdá se tedy, že daňová evidence je poněkud spravedlivější k podnikateli, neboť podnikatel zde daní skutečný rozdíl mezi penězi, které přijal a penězi, které vydal. Na druhou stranu je třeba zdůraznit, že účetnictví, které je vedeno řádně, poskytuje komplexní obraz o podniku, o jeho činnosti, stavu majetku i zdrojů. Uživatel, který účetnictví rozumí, se z něho dozví o příslušném podniku vše. Daňová evidence oproti tomu poskytne pouze informace vytržené, je zde zapotřebí vést množství pomocné evidence, bez níž by podnikatel celou řadu potřebných informací nezískal. Z mé zkušenosti je daňová evidence vhodná pouze pro nejmenší podnikatele. Pokud vede daňovou evidenci firma, která má rozsáhlejší činnost, deset a více zaměstnanců, začíná být peněžní deník nepřehledný. Dokonce bych i doporučila začínajícímu podnikateli, který počítá do budoucna

Kabourková, K., Walterová, D., Maršík. M.: Evidence u podnikatelů

11

s větším počtem zaměstnanců a s rozšiřováním podnikatelských aktivit, aby ihned od počátku účtoval podvojně. Tím se i vyhne náročnému přechodu mezi daňovou evidencí a účetnictvím.

Reference [1] Ryneš, P., Podvojné účetnictví a účetní závěrka 2009, Olomouc: Anag, s. r. o. 2009, 974 stran. ISBN 978-80-7263-503-0. [2] Sedláček, J., Daňová evidence podnikatelů 2008, Praha: Grada Publishing, a. s. 2008, 128 stran. ISBN 978-80-247-2537-6. [3] Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví v pozdějších zněních [4] Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů v pozdějších zněních [5] Zákon č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů [6] Zákon č. 235/2004 Sb. o dani z přidané hodnoty

Evidence for businessmen individuals ration of accounting and tax evidence

compa-

This article aims is to compare the evidence for individual businessman, who keeps accounting including tax records. Not only there are differences in numer of information, these systems provide, but due to the different way of evidence there are fundamentally different basis for calculation of income tax. Keywords: accounting, tax evidence, individual business, cash book Kontaktní adresa: Ing. Kristina Kabourková, Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích, Okružní 10, 370 01 České Budějovice, e-mail: [email protected]

KABOURKOVÁ, K., WALTEROVÁ, D., MARŠÍK. M. Evidence u podnikatelů fyzických osob, porovnání účetnictví a daňové evidence. Littera Scripta, 2009, roč. 2, č. 2, s. 7 – 11. ISSN 1802-503X.

Návrh nové vyhlášky o účetnictví ve veřejném sektoru Miroslav Máče Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích

Abstrakt Článek popisuje základní principy účetnictví pro vybudování státní pokladny. Dotýká se nové rozvahy a výkazu zisku a ztrát. Také rozebírá obsahovou náplň nových účtů u územních samosprávných celků, příspěvkových organizací a organizačních složek státu. Klíčová slova: aktiva, závazky, pasiva, náklady, výnosy, výsledek hospodaření, rozvaha, výkaz zisků a ztráty, přehled o peněžních tocích, přehled o změnách vlastního kapitálu, směrná účtová osnova, podrozvahové účty, opravné položky a rezervy.

Úvod V roce 2006 jsem vydal v nakladatelství Grada knihu pod názvem „Finanční analýza obchodních a státních organizacíÿ. Přál jsem si, aby postupy a přístupy k finanční analýze státních organizací popsané v této knize byly co nejdříve aplikovány. Zrušením vyhlášky 505/2002 Sb. a jejím nahrazením zcela novou vyhláškou jsem se této změny dožil. Již v uvedené knize jsem jednoznačně nastínil nezbytnost přiblížit účetnictví krajů, měst, obcí a příspěvkových organizací (dále jen vybraných účetních jednotek) účetnictví podnikatelů z důvodu přiblížení hodnocení vybraných účetních jednotek hodnocení podnikatelských subjektů. V knize jsem ztotožnil dotace od státu s výnosy dané vybraných účetních jednotek. Tento záměr byl přijat, a tím bylo umožněno hodnotit vybrané účetních jednotky hlediska zisku a ztráty a navazující čisté současné hodnoty vybrané účetních jednotek.

Základní změny Za základní změny oproti současnému znění vyhlášky č.505/2002 Sb. lze jednoznačně považovat zohlednění požadavků novely zákona č.563/1991 Sb., o účetnictví, a to zejména v oblasti: 1. úprav obsahového vymezení položek jednotlivých částí účetní závěrky a změn v oblasti účetních metod, zejména v oblasti oceňování, tvorby rezerv a opravných položek, 13

14

Littera Scripta, 2009, roč. 2, č. 2 2. uvedení nových údajů v knize podrozvahových účtů a precizace údajů uváděných v příloze účetní závěrky, 3. rozšíření struktury účetní závěrky o „Přehled o peněžních tocíchÿ, „Přehled o změnách vlastního kapitáluÿ a změn struktury ostatních částí účetní závěrky.

Účetní závěrka Účetní závěrka vybraných účetních jednotek se skládá nejen z a) rozvahy (bilance), b) výkazu zisku a ztráty c) přílohy, ale navíc obsahuje i d) přehled peněžních toků e) přehled o změnách vlastního kapitálu. Příloha účetní závěrky je též doplněna výkazem „Nakládání s prostředky státního rozpočtu a rozpočtů územních samosprávných celkůÿ (původně „Příloha účetní závěrkyÿ) a „Informacemi podle §18 odst.1 písm.c) zákona o účetnictvíÿ.

Rozvaha V rozvaze jsou uspořádány položky majetku a jiných aktiv, závazků a jiných pasiv ve čtyřech sloupcích. V prvním sloupci aktiv se uvádí informace o jejich stavu k okamžiku sestavení účetní závěrky bez oprávek a opravných položek (brutto). V druhém sloupci aktiv se uvádí informace k okamžiku jejich sestavení o výši oprávek a opravných položek, které se vztahují k dané položce (korekce). Ve třetím sloupci aktiv se uvádí informace o stavu dané položky upravené o výši oprávek a opravných položek (netto). Ve čtvrtém sloupci aktiv se uvádí informace o stavu netto položky k rozvahovému dni bezprostředně předcházejícího účetní období (minulé období). Tato konstrukce rozvahy umožňuje zařazení oprávek a opravných položek k jednotlivým položkám rozvahy, což je patrné z obr.1 Z obr.1 je patrná absence opravných položek k dlouhodobému majetku a zásobám v rozvaze platné do 31.12.2009. Zásadní změnou je také rozdělení pohledávek na dlouhodobé (část A.IV) a krátkodobé (část B.II) a vznik nového oddílu C.I ve vlastním kapitálu pod názvem „Jmění účetní jednotky a upravující položkyÿ. Právě tento oddíl umožňuje z pohledu finanční analýzy definovat rentabilitu vlastního kapitálu a tak dospět prostřednictvím ekonomické přidané hodnoty účetní jednotky ke krátkodobé a dlouhodobé výkonnosti účetní jednotky. Tímto přístupem můžeme zejména hodnotit opodstatněnost existence příspěvkových organizací a státních fondů (viz lit.[1])

Máče, M.: Návrh nové vyhlášky o účetnictví ve veřejném sektoru

kde

15

ÚSC představuje územně samosprávný celek PO příspěvkovou organizaci SF státní fond OSS organizační složku státu

Obr.1 Rozvaha po 1.1.2010 ve vztahu k výkazu do 31.12.2009

Výkaz zisku a ztráty Ve výkazu zisku a ztráty se vykazují konečné zůstatky syntetických účtů nákladů a výnosů a výsledek hospodaření k okamžiku sestavení účetní závěrky a to ve stavu za běžné období a minulé období ve dvou sloupcích: a) za hlavní činnost účetní jednotky a b) za hospodářskou činnost účetní jednotky.

Obr.2 Výkaz zisku a ztráty po 1.1.2010 ve vztahu k výkazu do 31.12.2009

16


Podstatná změna účetnictví spočívá v převodu veškerých nákladů územně správných celků, státních fondů a organizačních složek státu z účetní třídy 4 do účetní třídy 5, která byla vymezena zejména pro hospodářskou činnost. Ve výkazu na obr.2 je patrný nárůst výnosů z oddílu B.III „Výnosy z daní a poplatkůÿ a oddílu B.IV „Výnosy z nezpochybnitelných nároků na prostředky státního rozpočtu, rozpočtu územních samosprávných celků a státních fondůÿ. Jelikož některé prostředky oddílu B.IV jsou poskytovány podřízeným vybraným účetním jednotkám, je nezbytné přiznat i oddíl A.III „Náklady na nezpochybnitelné nároky na prostředky státního rozpočtu, rozpočtů územních samosprávných celků a státních fondůÿ.

Přehled o peněžních tocích Přehled o peněžních tocích je rozpisem vybraných položek aktiv a pasiv a podává informace o přírůstcích a úbytcích peněžních prostředků za účetní období. Uspořádání tohoto účetního výkazu je patrné z obr.3.

Obr.3 Přehled o peněžních tocích sestavený tzv. ”nepřímou metodou” po 1.1.2010 Příspěvkové organizace, jejichž zřizovatelem je územní samosprávný celek nebo dobrovolný svazek obcí, nesestavují přehled o peněžních tocích a přehled o změnách vlastního kapitálu pokud jim jejich zřizovatel umožní vést účetnictví ve zjednodušeném rozsahu.

Výkaz pro hodnocení plnění rozpočtu Samosprávný celek a organizační složka státu nesleduje pouze zisk či ztrátu ale také saldo příjmů a výdajů podle vyhlášky ministerstva financí č.16/2001 Sb. Závazným výkazem je výkaz označovaný Fin 2-12 M, resp. Fin 2-04 U, jehož údaje se přenášejí do státního rozpočtu. Jde o klíčový výkaz, který nemá žádnou obdobu u podnikatelských subjektů, neboť jeho sestavení vyžaduje klíčování příjmů a výdajů minimálně podle odvětví tzv. paragraf (zemědělství, školství,


17

veřejná správa . . .) a druhů příjmů a výdajů tzv. položka (daňové, nedaňové, kapitálové příjmy, přijaté transfery, běžné a kapitálové výdaje, financování). Tento výkaz je ve své podstatě „Přehledem o peněžních tocíchÿ sestavený tzv. přímou metodou.

Přehled o změnách vlastního kapitálu Přehled o změnách vlastního kapitálu je rozpisem položky „C.Vlastní kapitálÿ rozvahy a podává informace o uspořádání položek, které vyjadřují jejich změnu za účetní období (viz.obr.4).

Obr.4 Přehled o změnách vlastního kapitálu po 1.1.2010

Dlouhodobý majetek Dlouhodobý nehmotný i hmotný majetek představuje aktiva s dobou použitelnosti delší než jeden rok, u kterých ocenění převyšuje částku stanovenou zákonem o dani z příjmu č.586/1992 Sb. Obsahuje účty 044,045-„Uspořádací účet technického zhodnocení. . .ÿ, které obsahují v průběhu účetního období náklady, případně výdaje, jejichž jednotlivé ocenění je nižší než částka pro zařazení do dlouhodobého majetku a které mohou v úhrnu za celé účetní období splnit podmínky pro technické zhodnocení hmotného majetku. Nejpozději k rozvahovému dni účetní jednotka posoudí, zda jsou splněny podmínky pro zařazení do dlouhodobého majetku. Pokud jsou splněny tyto podmínky, uvede technické zhodnocení v příslušné položce majetku (účty skupiny 01 nebo 02), v opačném případě uvede tato plnění v příslušné položce nákladů (účty třídy 5). „Oprávky k dlouhodobému majetkuÿ vyjadřují snížení ocenění tohoto majetku v průběhu jeho užívání účetní jednotkou. Toto snížení hodnoty majetku současně vstupuje do nákladů účetní jednotky ve formě odpisů (účet 551). Naopak „Opravné položky k dlouhodobému majetkuÿ opravují zůstatkovou hodnotu dlouhodobého majetku dle jeho skutečného stavu, který je zjištěn

18


při inventarizaci. Oprávky i opravné položky se uvádějí v rozvaze ve sloupci „korekceÿ u příslušné položky hmotného majetku. Dlouhodobý majetek, který je z důvodu možného budoucího prodeje oceňen reálnou hodnotou, účetní jednotka neodepisuje. Majetek, který nesplňuje podmínku dolní hranice pro vykazování v položkách dlouhodobého majetku, je veden v účtové skupině 90-„Majetek účetní jednotkyÿ v podrozvahové evidenci.

Dlouhodobé pohledávky Účty dlouhodobých pohledávek představují zcela novou skupinu účtů, které jsou zařazeny až za skupinou účtů dlouhodobých závazků v účtové skupině 46. Jde zejména o „Poskytnuté návratné finanční výpomoci dlouhodobéÿ (účet 462) s dobou splatnosti delší než jeden rok. Význam nového účtu lze spatřovat v opuštěném účtu „Poskytnutých návratných finančních výpomocí . . .ÿ Zcela novým účtem dlouhodobých pohledávek je účet 468-„Dlouhodobé pohledávky z nástrojů spolufinancovaných ze zahraničíÿ. K dlouhodobým pohledávkám existují v účtové skupině 19- „Opravné položky k pohledávkámÿ. Existují však i dlouhodobé pohledávky, které jsou podmíněné. Vyjadřují skutečnosti, které jsou předmětem účetnictví, avšak nejsou u nich splněny všechny podmínky pro jejich zápis v rozvaze. Proto jsou vedeny na podrozvahových účtech. Jde zejména o „Podmíněné pohledávky z důvodu užívání majetku jinou osobouÿ, „Další podmíněné pohledávky a ostatní podmíněná aktivaÿ. Pokud již zanikl nárok účetní jednotky na vymáhání pohledávky, ale je předpoklad, že dlužník svoji povinnost splní nebo bude plněn jinou osobou, vede se taková pohledávka na podrozvahovém účtu 911-„Odepsané pohledávkyÿ.

Finanční účty Příjmové účty vybraných účetních jednotek představují samostatný oddíl v rozvaze B.III, výdajové účty oddíl D.I Rozlišují se účty organizačních složek státu (222,223,224,225) a účty územních samosprávných celků (231,236). Naopak běžný účet (241) je společný a je obsažen v oddílu B.IV (Krátkodobý finanční majetek).

Zásoby Zásoby obsahují materiál na skladě, pořízení materiálu, materiál na cestě, nedokončená výroba, polotovary vlastní výroby, výrobky, zboží na skladě, pořízení zboží a zboží na cestě. Jde veskrze o movité věci s dobou použitelnosti jeden rok a kratší bez ohledu na výši ocenění. Nově jsou mladá chovná zvířata a další uvedena na účtu 139-„Ostatní zásobyÿ. Obecně účty označené jako ostatní volíme tehdy, když v účtové skupině nenajdeme vhodný název účtu s vhodným obsahovým vymezením. K zásobám také existují opravné položky (účtová skupina 18-„Opravné položky k zásobámÿ, které jsou uváděny v rozvaze u příslušné položky zásob ve sloupci „korekceÿ. Účty „Pořízení materiáluÿ, „Materiál na cestěÿ, „Pořízení zbožíÿ, „Zboží na cestěÿ opravné položky nemají.


19

Krátkodobé pohledávky O krátkodobých pohledávkách lze říci, co je uvedeno u dlouhodobých pohledávek. Pohledávky na účtu 315 „Pohledávky z hlavní činnostiÿ obsahují pohledávky z hlavní činnosti, zejména předpis poplatků. K účtům krátkodobých pohledávek přibyl i nový účet 361-„Krátkodobé pohledávky z ručeníÿ. Tento účet účetní jednotka použije, pokud se účetní jednotka (např.ÚSC) zaváže k plnění v případě, že jiná účetní jednotka není schopna plnění svého závazku (záruky) a k tomuto plnění ze strany účetní jednotky (ÚSC) skutečně dochází. Také ke krátkodobým pohledávkám existují opravné položky v účtové skupině 19-„Opravné položky k pohledávkámÿ.

Krátkodobé závazky Pod krátkodobé závazky spadají například účty 327-„Přijaté zálohy daníÿ, který je navržen pro sledování pohledávek z titulu daní, které jsou předmětem přerozdělení podle rozpočtového určení daní a účet 362-„Krátkodobé závazky z ručeníÿ. Účet 328- „Závazky z výběru daníÿ obsahují závazky vzniklé ze správy daní. Účet 329-„Závazky ze sdílených daníÿ obsahuje závazky vzniklé v souvislosti s rozpočtovým určením daní.

Dlouhodobé závazky Tato skupina obsahuje závazkové účty u nichž připadá splatnost delší než 1 rok. Novým účtem je účet 456-„Dlouhodobé závazky z ručeníÿ , který obsahuje závazky vůči třetím osobám z titulu realizace plnění záruk s dobou splatnosti delší než jeden rok. Obdobným novým účtem je účet 458-„Dlouhodobé závazky z nástrojů spolufinancovaných ze zahraničíÿ. K dlouhodobým závazkům existují i závazky podmíněné, které nesplňují všechny podmínky pro jejich uvedení do rozvahy. Proto jsou vedeny na podrozvahových účtech ve skupině 97 a 98 - „Další podmíněné závazky a ostatní podmíněná pasivaÿ. Pokud již zanikl nárok věřitele na vymáhání závazku, ale je předpoklad, že účetní jednotka svoji povinnost splní, pak povinnost k peněžitému plnění účtujeme na podrozvahový účet 912-„Odepsané závazkyÿ.

Vlastní kapitál Skupina účtů vlastního kapitálu je zcela nová, neboť dostala zcela nový význam. Obsahuje účty, které se přesunuly z třídy 9 do nové třídy 4 (dříve používaná pro náklady ÚSC). Dřívější „Fond dlouhodobého majetkuÿ, „Fond oběžných aktivÿ,„Fond hospodářské činnostiÿ a „fondy skupiny 92xÿ splynuly do účtu 401-„Jmění účetní jednotkyÿ. Tento účet znamená přiblížení účetnictví podnikatelů, konkrétně účtu základního kapitálu ”podnikatelských” účetních jednotek, a představuje tak základní majetkovou podstatu účetní jednotky. Novým účtem je i účet 403-„Dotace na pořízení dlouhodobého majetkuÿ. Jelikož „investičníÿ dotace v podstatě znamenají zvýšení jmění účetní jednotky, vkladem dotujícího subjektu, je tato položka obsažena v účtové skupině 40 (na rozdíl

20


od „provozníchÿ dotací, které jsou pro příjemce této dotace výnosem účtová skupina 67-„Výnosy z nároků na prostředky státního rozpočtu, rozpočtu územních samosprávných celků a státních fondů. Zcela novým a téměř jednorázově použitelným účtem je účet 406-„Oceňovací rozdíly při změně metodyÿ. Veškeré oceňovací rozdíly z titulu změny metody, např. metody odpisování, je vhodné účtovat nikoli výsledkově, ale rozvahově, aby nebyl výsledek hospodaření zkreslen o tyto vlivy, které se projeví zejména v prvních letech účinnosti novely vyhlášky. V dalším období budou změny reálné hodnoty, které nebudou účtovány výsledkově, účtovány na účet 407-„Jiné oceňovací rozdílyÿ. Kursové rozdíly, které se budou účtovat rozvahově, budou vedeny na účtu 405„Kurzové rozdílyÿ (jsou-li účtovány výsledkově, pak na účty 664 - „Výnosy z přecenění reálnou hodnotouÿ nebo 564 - „Náklady z přecenění reálnou hodnotouÿ). Kurzové rozdíly účtované výsledkově se účtují na účty 663-„Kurzové ziskyÿ nebo 563-„Kurzové ztrátyÿ). Jestliže je v průběhu účetního období zjištěna významná chyba, zaúčtuje se tato právě na účet 408-„Oprávky chyb minulých obdobíÿ, nikoli na příslušné výsledkové účty.

Náklady Z důvodu potřeby účetního zachycení transferů a obdobných toků mezi vybranými účetními jednotkami v rámci konsolidace při přípravě účetních výkazů za Českou republiku byly do třídy 5 vloženy účty skupiny 57-„Náklady na nároky na prostředky státního rozpočtu územních samosprávných celků a státních fondůÿ. Organizačním složkám státu, které jsou správcem daně, plyne v souvislosti se zákonem o rozpočtovém určení daní závazek „přerozdělitÿ vybranou daň jiným vybraným účetním jednotkám. Jelikož předpis tohoto závazku snižuje daňové výnosy účetní jednotky, která je správcem daně, je potřebné sledovat tento úbytek aktiv odděleně na samostatných syntetických účtech skupiny 58-„Náklady ze sdílených daníÿ. Tato samostatná skupina je navrhována proto, aby bylo možné vzájemné vyloučení s účtovou skupinou 68-„Výnosy ze sdílených daníÿ v rámci konsolidace při přípravě účetních výkazů za Českou republiku.

Výnosy Obdobně jako účtová skupina 57 je navržena z důvodu potřeby účetního zachycení transferů a obdobných toků mezi účetními jednotkami účtová skupina 67„Výnosy z nároků na prostředky státního rozpočtu, rozpočtu územních samosprávných celků a státních fondůÿ. Obdobně jako účtová skupina 58 je navržena pro organizační složky státu účtová skupina 68-„Výnosy ze sdílených daníÿ k zachycení výnosů z daní z účetních jednotek. Výnosy z daní jsou natolik důležitou kategorií, že budou sledovány u územních samosprávných celků a organizačních složek státu v samostatné účtové skupině 63„Výnosy z daní a poplatkůÿ. Zařazení výše uvedených účetních skupin do výnosů umožní sledovat prostřednictvím účtu zisků a ztráty efektivitu činnosti účetní jednotky.


21

Závěr Radikální reforma účetnictví vybraných účetních jednotek umožnila zavedení jednotné účetní osnovy pro celý státní sektor na akruálním principu. Tím bylo vyhověno potřebám výkaznictví dle statistických standardů Evropské unie a byly vytvořeny předpoklady pro hodnocení přínosu vybraných účetních jednotek na základě teorie hodnoty.

Reference [1] MÁČE,M. Finanční analýza obchodních a státních organizací. Praha : Grada 2006. ISBN 80-247-1558-9. [2] Účetnictví - návrh zcela nové vyhlášky 505/2002 Sb. Svaz měst a obcí, Financování obcí, 20.srpna 2009. Dostupné z http://www.smocr.cz

A proposal of the new public notice about the accounting in the public sector This article describes the basic principles of state accounting. It observes the new balance-sheet, the profit and lost account. The article analyzes content the new accounts of the municipality, supply organizations and organization components of the state. Keywords: assets, liabilities, costs, revenues, income trading, balance-sheet, profit and lost account, cash flow, chart of account, foot of balance sheet, adjusting entry, reserve. Kontaktní adresa: Ing. Miroslav Máče, CSc., Ph.D., Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích, Okružní 10, 370 01 České Budějovice, e-mail: [email protected]

MÁČE, M. Návrh nové vyhlášky o účetnictví ve veřejném sektoru. Littera Scripta, 2009, roč. 2, č. 2, s. 13 – 21. ISSN 1802-503X.

Kalkulace nákladů a její význam pro tvorbu cen Ladislav Šolc, Gabriela Švejdová, Tsolmon Jambal Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích

Abstrakt K řízení nákladů je nezbytné jejich sledování i z hlediska věcného, tj. podle výkonů nebo výrobků a služeb. To zajistíme kalkulací vlastních nákladů Kalkulace nákladů slouží ke stanovení vnitropodnikových cen výkonů, sestavování rozpočtů ke kontrole a rozboru hospodárnosti a rentability výkonů a k limitování nákladů. Kalkulace nákladů je písemný přehled jednotlivých složek nákladů a jejich úhrn na kalkulační jednici. Kalkulační jednice je určitý výkon (výrobek, služba) zastupující homogenní produkci vymezenou měřící jednotkou např. množství, hmotnost, délka, čas apod. Jednotky mohou být i smluvní. Klíčová slova: kalkulace, kalkulační členění nákladů, kalkulační vzorec, kalkulační systém, úplné vlastní náklady, absorpční kalkulace, nákupní a prodejní kalkulace, dolní cenová relace, obchodní rozpětí, prodejní veličiny, odbytové náklady, cenová politika, příspěvek na úhradu (krycí příspěvek), fixní náklady, variabilní náklady, celková odchylka, tržby.

Úvod Kalkulační systém obsahuje různé druhy kalkulací v závislosti na jejich obsahu, struktuře a vztahu k řídícímu cyklu. Propočtová kalkulace se sestavuje zpravidla v etapě výzkumu a vývoje nového výrobku, kdy dochází k postupnému upřesňování jeho konstrukčních a technologických parametrů. Plánová kalkulace se sestavuje na určité rozpočtové období a vyjadřuje úroveň nákladů výrobku, kterého by mělo být v daném období dosaženo. Sestavuje se obvykle v období, kdy jsou známy spotřební a výkonové normy; tj. po technologické a konstrukční přípravě výroby. Operativní kalkulace vyjadřuje předem stanovené náklady, které odpovídají konkrétním konstrukčním a technologickým podmínkám činnosti Operativní kalkulace má klíčový význam při stanovení úkolů v oblasti spotřeby jednicových nákladů a zároveň probíhá i kontrola hospodárnosti. Výsledná kalkulace vyjadřuje skutečné náklady vynaložené nebo průměrně vynaložené na jednotku výkonů (výrobku) vyrobených v určitém období či dávce. Slouží zejména jako podklad pro kontrolu hospodárnosti útvarů výroby ve vynakládání jednicových nákladů. (Fibírová,J.,Šoljaková,J.,Wagner J.;2007) 23

24


Kalkulace spočívá ve stanovení (předem) nebo zjištění (následně) vlastních nákladů, zisku, marže nebo ceny kalkulační jednice. Kalkulace vyjadřuje ve vzájemné souvislosti naturálně vyjádřený výkon a jeho hodnotovou charakteristiku - synteticky zobrazuje vztah věcné a hodnotové stránky činnosti. U předběžných kalkulací stanovenými náklady předem na podkladě norem a rozpočtů, u výsledné kalkulace zjišťujeme z podkladů účetnictví skutečné náklady na kalkulované výkony. Předběžná kalkulace se týká nejen vlastních výkonů, ale i výkonů nakupovaných.

Všeobecný kalkulační vzorec Jednotlivé složky nákladů se vyčíslují v kalkulačních položkách, které tvoří tzv. všeobecný kalkulační vzorec. Ten sice není závazný, ale je v ČR používán ve většině podniků. V kalkulačním vzorci jsou dvě základní skupiny nákladů: náklady přímé (přímý materiál, přímé mzdy, ostatní přímé náklady) náklady režijní (nepřímé náklady) jsou společně vynakládané na celé kalkulované množství. Výrobků nebo zajištění chodu celého podniku, které není možné stanovit na kalkulační jednici přímo, nebo jejichž určování by bylo nehospodárné. Na jednotlivé výrobky se režijní náklady zúčtují nepřímo prostřednictvím přirážek podle určitých klíčů. Hranice mezi přímými a nepřímými náklady je relativní. Režijní náklady představují značnou část celkových nákladů a jejich podíl dále narůstá. Je tedy nutné řídit jejich vývoj a stanovit úkoly (limity) pro snižování. Jednotlivé složky nákladů se vyčíslují v kalkulačních položkách. Doporučené kalkulační položky obsahuje všeobecný kalkulační vzorec, který - i když není závazný a jeho struktura je věcí podnikatelského subjektu - je používán většinou podniků v ČR. Má tyto položky 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8.

přímý materiál přímé mzdy ostatní přímé náklady výrobní (provozní) režie vlastní náklady výroby správní režie zásobovací režie vlastní náklady výkonu odbytová režie úplné vlastní náklady výkonu zisk (ztráta) cena výkonu

Šolc, L., Švejdová, G., Jambal, T.: Kalkulace nákladů

25

2. Způsob stanovení nákladů na kalkulační jednici Přímé náklady se stanoví přímo Režijní náklady se určují režijní přirážkou, což je vyjádřený poměr režijních nákladů ke zvolené peněžní rozvrhové základně, nebo režijní sazbou čili podílem režijních nákladů na jednotku naturální rozvrhové základny.

Kalkulační metody Tradičně se kalkulační metody člení takto 1. 2. 3. 4. 5.

kalkulace dělením - prostá kalkulace dělením, stupňovitá kalkulace dělením, kalkulace dělením s poměrovými čísly kalkulace přirážkové kalkulace ve sdružené výrobě - zůstatková (odečítací) metoda, rozčítací metoda, metoda kvantitativní výtěže kalkulace rozdílové ( metoda standardních nákladů, metoda normová prostá kalkulace dělením - v současné době mohou podniky podniky sestavovat i tzv. kalkulace neúplných nákladů

Jednostupňová kalkulace dělením Při jednoduše strukturované výrobě jediného výrobku představuje kalkulace dělením jednoduchou a postačující formu stanovení vlastních nákladů. Základní princip spočívá v tom, že se veškeré náklady sčítají a dělí se počtem vyprodukovaných jednotek. Výsledek dělení pak představuje vlastní náklady na výrobek. Předpokládejme, že průmyslový podnik má vlastní zásobování elektrickou energií, přičemž používá vodní sílu jedné řeky. Náklady turbínového zařízení (náklady na prostory, personál, odpisy, pojištění atd.) se dělí odebranými KW hodinami. To dává cenu kryjící vlastní náklady na jednotku proudu (kWh). Vícestupňová kalkulace dělením Ve výše uvedeném případě postačovala jednostupňová kalkulace dělením. Energii nelze skladovat, a proto nevzniká problém změny stavu zásob. Předpokládejme, že by stejná firma měla studnu, měla by tedy k dispozici vlastní zásobu vody (např.pivovar). V tomto případě by již jednostupňová kalkulace dělením nebyla použitelná, protože následkem možnosti skladování vody v nádrži se její množství mohlo měnit. Změna stavu zásob by musela být zohledněna ve výrobních nákladech a proto by musely být stanoveny úplné výrobní náklady (vnitropodnikový odbyt na nákladové středisko podniku). Změny stavu zásob se vypočítávají v tomto případě výhradně na bázi jednicových nákladů, neboť nepřímé náklady mají ve značné míře fixní charakter a proto se všeobecně nemění. Z tohoto důvodu je také u kalkulace dělením nutná evidence nákladů podle nákladových středisek, aby se určily hodnoty nepřímých nákladů a mohla se tak stanovit změna stavu zásob.(Lang.H; 2005) Náklady na kalkulační jednici n se zjišťují podle položek kalkulačního vzorce dělením úhrnných nákladů N za období počtem kalkulačních jednic q vyrobených v období n = N/q

26


používá se nejčastěji v hromadné výrobě (těžba uhlí a rud)

Kalkulační systém Kalkulační systém je možné vyjádřit graficky :

Podnik je součástí národního hospodářství, a tak v případě, že se ceny příliš odchylují od nákladů, vede situace na národohospodářské úrovni ke stanovení subvence nebo odvodů z cen (např. spotřební daně). Sama kalkulace nákladů má velký význam pro stanovení nejpříznivější ceny v rámci existujícího prostoru, když svou úlohu hraje i blízkost konkurence a diferenčních cen - (vnitřní ceny, exportní ceny, rabaty, různé dopravní služby, filiálky, reklama, organizace odbytu). Kalkulace ceny vychází hlavně z úrovně obchodní marže, kterou je třeba dosáhnout při úhradě nákladů. Prodejní cena může být určena: trhem, náklady se přizpůsobí či prostřednictvím marginální analýzy, která určuje maximální rozvrh produkce. Cílem kalkulačního systému v užším pojetí je řízení hospodárnosti, a to primárně jednicových, popřípadě ostatních variabilních nákladů. Vytvářejí jej jednotlivé kalkulace variabilních nákladů k výkonům, zpravidla oddělující část jednicových nákladů od kalkulované variabilní režie. Základním smyslem těchto kalkulací je působit na minimalizaci variabilních nákladů vyvolaných jednotkou výkonu. Obecně vyjádřený cíl kalkulačního systému v širším pojetí je rozsáhlejší. Měl by být syntetickým nástrojem nejen řízení úspornosti, ale i výtěžnosti ekonomických zdrojů, která je ovlivněna zejména využitím kapacit, k nimž se vážou


27

fixní náklady a řízení celostně chápané ekonomické efektivnosti výkonů, kterou kromě úspornosti a výtěžnosti ovlivňuje ještě účinnost vynakládání ekonomických zdrojů a schopnost podniku je zhodnotit ve vztahu k vnějšímu tržnímu prostředí.(Král,B;2008)

Kalkulační členění nákladů, úplných vlastních nákladů, absorpční kalkulace Využívá se zejména v případech neexistence tržní ceny, monopolního postavení, při jednodušší organizační struktuře podniku. Výhodou jsou jednoduše zjistitelné průměrné náklady, je méně náročná na zpracování1. Prodejní cena je stanovena plnými náklady. Sledované náklady přímo souvisejí s konkrétním druhem výkonů, jedná se o přímé náklady (náklady jednicové), které lze přímo zjistit na jednotku produkce, výkonu, zboží, (spotřeba přímého materiálu, přímé mzdy apod.). Náklady se neváží k jednomu druhu výkonů, zajišťují provoz podniku - nepřímé náklady neboli režijní, (odpisy dopravních prostředků, spotřeba elektrické energie apod.). Většina režijních nákladů (mimo těch, které souvisejí s konkrétním druhem výkonu), je společná více druhům výkonů. Těmto nákladům je třeba přiřadit konkrétní kalkulační jednici pomocí zvolené kalkulační metody. Metodou kalkulace se tedy rozumí způsob stanovení předpokládané výše, resp. následného zjištění skutečné výše nákladů na konkrétní výkon. Kalkulační jednicí je přesně vymezený jednotlivý odbytový nebo vnitropodnikový výkon (např. ve výrobě 1 pár bot, 1 m látky apod., v obchodě náklady na jednotku prodávaného zboží atd.). Kalkulované množství zahrnuje určitý počet kalkulačních jednic, pro něž se stanovují náklady. Jedná se o významný propočet z hlediska určení průměrného podílu, zejména fixních nákladů na kalkulační jednici, je třeba je uhradit v ceně těchto výkonů při jejich prodeji. (Pokud se změní kalkulované množství či sortimentní složení pro potřeby rozhodování je třeba znovu provést propočet).

Kalkulační metody úplných vlastních nákladů Kalkulační metoda je způsob přiřazení nákladů na kalkulační jednici (kalkulované množství). ad 1) kalkulace dělením - prodává se 1 druh zboží. Pro rozdělení nepřímých nákladů na malý počet zboží příbuzného sortimentu (lišící se obvykle v jednom technickém parametru2 se užívá index nákladů k základnímu zboží).

1 Jedná se o nové zboží, zakázkovou činnost atp. Přímé náklady, jednicové, režijní (mohou být variabilní i fixní). Blíže k možnostem zjišťování druhů nákladů. 2 Kalkulace dělením s ekvivalentními čísly.

28

Littera Scripta, 2009, roč. 2, č. 2 Příklad: Rozvrhový kalkulační proces - předpoklad hodnocení 1 druhu zboží

Dispozice:

nákupní cena mzda prodavače nájemné dopravní a manipulační náklady náklady na pořízení a prodej zboží prodejní cena zisk, marže nakoupeno a prodáno 100 kusů

Nákladová kalkulace: nákupní cena na 1 kus mzda prodavače na 1 kus nájemné na 1 kus dopravné a manipulační náklady na 1 kus

1 300 100 150 250 1 800 2 000 200

13 1 1,50 2,50

Kč

Kč Kč Kč Kč

Cenová kalkulace: Kalkulace celkových výkonů (celkové prodejní ceny ) na 1 kus: 2000 : 100 = 20 Kč Zisková kalkulace: Kalkulace zisku na 1 kus: 200 : 100 = 2 Kč ad 2) kalkulace přirážková - prodej vícero druhů zboží. Ke zjištění podílu nepřímých nákladů na příslušné kalkulační jednice je nutno nejprve vypočítat poměr mezi celkovou částkou rozpočtovaných nepřímých nákladů a zvolenou rozvrhovou základnou. Tento poměr je vyjádřen jako: režijní přirážka - při peněžní rozvrhové základně (např. přímé mzdy) režijní sazba - při naturální rozvrhové základně (např. strojní hodiny)

Režijní sazba % =

Rozvrhovaný režijní náklad × 100 Rozvrhová základna (přímé mzdy, prodejní plocha)

Rovněž v případě zisku lze vyjádřit ziskovou přirážku v %. Obvykle je počítána z celkových nákladů a při rozvrhu se vychází z již vykalkulovaných celkových nákladů, při některých postupech je přiřazován k přímým nákladům. Příklad: Kalkulace pomocí úměry: Známe celkové nepřímé (režijní) náklady, celkové nákupní ceny výrobků A, B. Celkové nepřímé náklady ke zjišťovanému podílu nepřímých nákladů na zboží A se rovnají celkové nákupní ceně A i B ku celkové nákupní ceně zboží A.

Šolc, L., Švejdová, G., Jambal, T.: Kalkulace nákladů Nepřímé náklady :

XA = nákupní cena : A +B

NA neznámý

29

A+B podíl nepřímých nákladů

A

Kalkulace pomocí rozpočítávacího koeficientu: Rozpočítávací (rozvrhovou) základnu tvoří součet nákupních cen. X N C = N CA + N CB Dále je zjištěn podíl celkových nepřímých nákladů a součtu nákupních cen (rozvrhové základny) = k P NN k= P NC N N . . . . . . . .nepřímé náklady N C. . . . . . . .přímé, zde nákupní náklady Jednotlivé nákupní ceny se pronásobí rozpočítávacím koeficientem a dostaneme zjišťované nepřímé náklady připadající na zboží A a B. N CA × k = N NA (XA ) N CB × k = N NB (XB ) Rozpočítávací koeficient je podílem režijních a přímých nákladů. Výpočet režie na druh zboží spočívá v součinu rozpočítávacího koeficientu a přímých nákladů na výrobek, zboží. Prodejní cena je určena: náklady × úplné náklady, výkonu (neexistuje tržní cena, monopol) × variabilní náklady výkonu (zejména pak dodatečný prodej, náhradní činnost při narušení plánované činnosti podniku) viz kalkulace dílčích nákladů ad B : trhem, náklady je třeba přizpůsobit ceně Dvou a vícestupňová kalkulace dělením Metodu lze zdokonalit jako vícestupňovou, kdy se vyčlení složky nákladů, které chceme sledovat odděleně, popř. jako stupňovitou kalkulaci, kdy se připočítávají zpracovací náklady jednotlivých výrobních stupňů. Kalkulace dělením s ekvivalenčními čísly Každému druhu výrobku se přiřadí ekvivalenční číslo a tím se násobí vyrobené množství produkce. Náklady se rozvrhnou na sumu takto přepočteného množství. Náklad na přepočtenou jednotku se násobí ekvivalenčním číslem a dostaneme průměrný náklad příslušného druhu výrobku.

30


Schéma nákupní a prodejní kalkulace Se schematy sestavování prodejní ceny se lze setkat v mnoha podobách, např.: Nákupní kalkulace - obvykle na základě ceníků či nabídek (zde je však často uváděna cena bez DPH Smluvní (nákupní) cena, cena pořízení + náklady spojené s pořízením (obal, doprava1, nakládka, vykládka, telefon, cestovné, clo, event. KR, úroky) + obchodní přirážky (DPH, spotřební daň - pokud je obchodník neplátcem) srážky z ceny, slevy (rabat, event. skonto, bonifikace) + provize Kalkulace krátkodobých výsledků na základě hrubých výnosů: při použití pořizovacích cen, v případě, kde prodejní ceny nejsou stabilní, např. v důsledku rabatů. Propočtovou základnou je průměr obchodní marže v minulosti při použití prodejních cen za daných podmínek (např. v případě evidence zbožových skupin, prvotní evidence je vedena souběžně v prodejních i pořizovacích cenách. Počáteční zásoba v prodejních cenách (PC) + Nákup v PC - Obrat - změny cen = konečná zásoba v PC za zboží. Skupin (vč. OM) - OM = konečná zásoba v pořizovacích (NC) Počáteční zásoba v NC (pořiz. cena) + Nákup v NC - Konečná zásoba = Prodané zboží v NC

1 Poznámka na faktuře -na Váš účet a nebezpečí: zákazník platí dopravu a nese riziko škody (nezpůsobené nevhodnými obaly) - Loko závod: dodavatel neplatí žádnou dopravu - Franco česká hranice: dodavatel hradí náklady na hranice - Vyplacené do vašeho skladiště nebo franco váš závod, dodavatel hradí celou dopravu, nepřebírá však riziko poškození při přepravě Loco vagon Č. Budějovice: zákazník musí na své náklady nechat složit materiál u určeného nádraží a dopravit jej do svého závodu (dodavatel platí dopravu do nádraží)


31

Kalkulace - hledání dolní cenové hranice a) při užití úplných nákladů cena pořizovací náklady) + přímé náklady provozu (skladovací,. . .) + stanovené % nepřímých nákladů = vlastní náklady velkoobchodu fco expedice skladu + náklady odbytu = vlastní náklady fco sklad maloobchodu + DPH = dolní cenová hranice

b) při užití přímých nákladů (krytí provize cena pořizovací + skladovací, manipulační přímé náklady + provize + přímé náklady odbytu (balení, doprava) + DPH = dolní cenová hranice

Obchodní rozpětí V obchodních firmách se z velké části vychází při kalkulaci prodejní ceny z kalkulace úplných nákladů. Zjistí se obvykle průměrná nákupní cena jednotlivých položek, ke které se přiráží marže stanovená obvykle ve formě procentní přirážky, tzn. marže pokrývající veškeré náklady kromě nákladů na prodané zboží a náklady spojené s prodejem zboží. Cena pořízení + náklady spojené s pořízením - skonta, bonusy, slevy = pořizovací cena + provozní náklady obchodu = vlastní náklady zboží + zisk = cena zboží netto + DPH cena zboží brutto Pořizovací cena (nákupní cena zboží) + režijní sazba v % (může být i podílem režie za minulý rok a přímých mezd za minulý rok) + přímé propočitatelné náklady, pokud nejsou závislé na prodejní ceně (pojištění, doprava) Mezisoučet + požadovaný zisk (např. by měl odrážet i vliv inflace, obrátku zboží a pohledávek) Mezisoučet + na prodejní ceně závislé přímé náklady, resp. snížení výkonu, jako skonto, provize z prodeje, dopravní náklady atp. Prodejní cena netto + DPH Prodejní cena brutto

32


Příklad Odvození režijní sazby z účetních údajů: - Náklady na nakoupené zboží včetně dopravy a náklady na budovy (skladování, odpisy, . . .) 990 000 - Osobní náklady 50 000 - Ostatní náklady ve firmě 300 000 Ostatní náklady obsahují rozpočitatelné přepravní náklady 20 tis. Kč, náklady ve výši 5 tis. Kč na budovy, které nejsou potřebné pro prodejní činnost, náklady na pojištění zboží 3 000 Kč, zúčtované úroky z úvěru 15 tis. Kč. Podnikatelská odměna se předpokládá ve výši 40 tis. Kč, kalkulační rizika 10 tis. Kč (rezervy na obchodní rizika). Ostatní náklady rozpočitatelné: doprava na konkrétní zboží rozp. budovy pojištění na konkrétní zboží úroky z cizího úvěru + podnikatelská odměna + kalkulační rizika Souhrn režijních nákladů na konkrétní zboží

300 20 - 5 -3 - 15 + 40 + 10

000,000,000,000,000,000,000,-

307 000,Souhrn režijních nákladů 307 tis. + osobní náklady 50 tis. celkem 357,-; upravené náklady na naloupené zboží 989 998 (990 000+20+15+3); režijní sazba k nakoupenému zboží 357 000: (990 000+20+15+3) = 36,1%. Příklad Stanovení plánované přirážky ke zboží [%] -

Provozní náklady Podíl zisku Obchodní rizika DPH

20 na základě min. období 2 4 5 (vyjádřena jako součást prodejní ceny)

Obchodní marže by měla činit vč. DPH 31% z obratu, přirážka k nákupní ceně v % (OM k nákupní ceně) by se takto pohybovala na úrovni 45%. (Plánovaná přirážka by měla sledovat inflaci, obrátkovost zboží).

Závěr Zakalkulovat náklady v podniku a připravit tím odrazový můstek pro vytvoření optimální prodejní ceny je velice odpovědná a důležitá práce, podložená přesností a odpovědností kalkulanta. Musí být vytvořena kalkulační jednice za každý produkt výrobní kolekce s přesnou specifikací přímých i nepřímých nákladů. Kalkulační jednice je určitý výkon (výrobek, služba) vymezený měrnou


33

jednotkou (kusy, kg, m, hod) používaný jako elementární prvek kalkulace Spleteli se pracovník při výpočtu kalkulační jednice, byť jen o několik haléřů na výrobek, může to mít nedozírné důsledky při konečné realizaci hromadné produkce, zejména pokud se náklady odhadnou níže, než jaké ve skutečnosti jsou. . Aby se těmto hrubým chybám zamezilo a byla zabezpečena ziskovost sortimentu, je nutno místo kalkulanta v podniku obsadit skutečně fundovanou a kvalifikovanou osobou s praktickými zkušenostmi. Problematika způsobu přiřazování nákladů výkonům nespočívá pouze v přiřazení společných nákladů skupiny výkonů či útvaru konkrétním výkonům. Ve složitěji strukturovaných podnicích je nutno řešit otázku přiřazování nákladů i mezi útvary, v tzv.alokačních fázích. Cílem prvé fáze alokace nákladů je přiřazení přímých nákladů takovému objektu alokace, který příčinně vyvolal jejich vznik. Tímto objektem jsou především konkrétní útvary – hlavní, servisní, správní či strategické činnosti. Pouze u jednicových nákladů (základního materiálu, mzdových a ostatních nákladů výkonných pracovníků) je tímto objektem kalkulační jednice. Obdobně i u přímých nákladů výkonu typu odpisů jednoúčelových zařízení, nákladů na licenci, na design, na záběh a přípravu je objektem kalkulace druh výkonu – konkrétní značka. V této první fázi jsou jednoznačně rozděleny externí náklady na účty útvarů, výkonů, na základě informací z analytické evidence- výdejky materiálu, pracovní smlouvy, snímky pracovního dne výkonných pracovníků, inventární karty dlouhodobých aktiv, faktury za nakoupené služby objednané řídícími pracovníky konkrétních útvarů a jiné. Cílem druhé fáze je přerozdělení nákladů z jednoho objektu na druhý cestou dílčích kroků. Prvním krokem je přerozdělení nákladů ze servisních útvarů na útvary hlavní činnosti, druhým krokem pak přerozdělení mezi útvary hlavní činnosti s cílem ocenit vytvořený externí výkon. Druhá fáze je zakončena přiřazením nákladů útvarů správy a řízení útvarům hlavní činnosti. Náklady správy a řízení jsou náklady období a jsou uhrazovány z výnosů prodeje v daném období. Jsou přiřazovány útvarům hlavní činnosti, které zajišťují předání (prodej) výkonů zákazníkům. Přiřazení správních nákladů útvarům se provádí na základě principu únosnosti úhrady nákladů. Tyto náklady nemají příčinný vztah ke konkrétním činnostem útvarů uvnitř podniku, tedy ke konkrétním výkonům.(Fibírová,J., Šoljaková L., Wagner, J.; 2007)

Reference [1] FIBÍROVÁ, J., ŠOLJAKOVÁ, L.,WAGNER, J. Nákladové a manažerské účetnictví. Praha : ASPI, a.s.,2007, 432 s. . ISBN 978-80-7357-299-0. [2] KRÁL, B. Manažerské účetnictví. 2.rozšířené vydání. Management Press. Praha, 2008. 624 s. ISBN 978-80-7261-141-6. [3] LANG, H. Manažerské účetnictví. Teorie a praxe. C.H.Beck. Praha, 2005. ISBN 80-7179-419-8.

34


Costs calculation and its importance for determination of prices Monitoring of costs management is necessary on the matter - of - fact point of view too, it means accordance with efforts or products and services. It is ensured by the calculation of proper costs. Costs calculation serves to in-house prices determination in efforts section, budgets formation, control and analysis of efforts efficiency and profitability and to costs limiting. Costs calculation creates the writing view of particular costs components and their total sum on the cost unit. Cost unit is the exact effort (product, service) representatived of homogeneous production with the district measuring unit for example weight„ lenght, time etc. Units can be contracting too. Keywords: cost structuring, costing model, total costs, absorption costing, purchase and sales calculation, lower price transmission, business margin, the great of sales, selling expenses, price politicy, cover contribution, fix costs, variable costs, revenues Kontaktní adresa: Ing. Ladislav Šolc, Ph.D, Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích, Okružní 10, České Budějovice, e-mail: [email protected]

ŠOLC, L., ŠVEJDOVÁ, G., JAMBAL, T. Kalkulace nákladů a její význam pro tvorbu cen. Littera Scripta, 2009, roč. 2, č. 2, s. 23 – 34. ISSN 1802-503X.

Oceňování pracovních míst a hodnocení zaměstnanců Gabriela Švejdová, Ladislav Šolc, Tsolmon Jambal Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích

Abstrakt Hodnocení zaměstnanců a adekvátní ocenění pracovních míst je klíčovou součástí personálního managementu pokud je aplikováno správně, pak má ve velké míře vliv na rozvoj celé firmy i samotného zaměstnance. Hodnocení se skládá ze dvou neméně významných složek, a to hmotnou a nehmotnou složkou. Ve většině případů je prvotnímu zájmu vystavena hlavně ona hmotná složka, ale velmi významné postavení, v optimálním případě, až nedílnou část zde hraje i složka nehmotná. V oceňování pracovníka je třeba klást důraz, vedle finančních odměn a benefitů, také na možnost seberealizace jedince, vhodné a motivující prostředí, sociální jistota anebo také prestižní účast na některých rozhodovacích procesech. Veškeré výsledky hodnocení mohou vést ve zlepšení řízení lidské práce a stimulaci výkonnosti. Klíčová slova: hodnocení zaměstnance, analýza pracovních míst, řízení lidských zdrojů, hmotné a nehmotné výhody, rozvoj personálního managementu, motivace a stimulace, formy hodnocení

Úvod Hodnocení práce a pracovníků patří mezi nejdůležitější činnosti vedoucích pracovníků. Plní řadu funkcí - zejména poznávací a stimulační. Hodnocení pracovníků by mělo být orientováno na 4 základní bloky problémů: • předpoklady pracovníka pro práci • postoj pracovníka k práci • pracovní výkony • vztah pracovníka k jeho spolupracovníkům Hodnocení pracovníků je velice významnou součástí personálního managementu každé firmy. Jestliže je hodnocení správně prováděno, může se stát cenným pomocníkem pro rozvoj kvalifikace pracovníků, plánování jejich kariéry, motivaci i pro jejich 35

36


odměňování. Výsledky hodnocení mohou v neposlední řadě posloužit k odhalování pracovních rezerv, cest jak a kde zvyšovat výkonnost, ke zlepšení systému řízení práce s lidmi, zejména jejich stimulace a motivace.

Analýza a oceňování pracovních míst Analýza pracovních funkcí Proč analýza pracovních funkcí: • Zrevidovat existující popisy po stránce obsahu, formátu atd. • Legislativní požadavek- zákoník práce • Zrevidovat organizační strukturu společnosti prostřednictvím revize pracovních náplní • Nezbytný mezikrok pro další aplikace (odměňování, plánování kariéry atd.) Co je analýza pracovních funkcí: • Proces porozumění pracovním funkcím a prezentování jejich smyslu ve formátu, který umožní dalším, aby je pochopili Hodnocení pracovních funkcí Hodnocení pracovních funkcí - možnosti • „Plná metodologieÿ - hodnocení s liniovým manažerem, nutná znalost businessu, procesů, návaznosti, velmi detailní • „Job Matchingÿ - rychlejší srovnávací metoda v souladu se standardními pozicemi na trhu / v sektoru

Základní pojmy v systému odměňování Formy odměn je možné rozdělit na obr.ˇc.1 : • hmotné odměny a výhody - přímé odměny ve finančním vyjádření (např. základní mzdy a platy, výkonové prémie jednotlivce, podíly na kolektivních prémiích, příplatky za přesčasy a práci ve dnech pracovního klidu, podíly na zisku, potenciál spoluvlastnictví,variabilní složka mzdy pro vyšší výkonnost) - nepřímé odměny a výhody ve finančním vyjádření (příplatky na pojištění, příplatky na dovolenou a některé mimopracovní činnosti či členství v organizacích, snížené ceny za výrobky prodávané podnikem) - nepřímé odměny a výhody v nefinančním vyjádření (zvláštní ustanovení v pracovní smlouvě o podmínkách zaměstnání i nároků, prestižní název funkce a tomu odpovídající status, prvotřídní vybavení pracoviště, poskytování služeb občerstvení, mateřská škola, zdravotní péče pro zaměstnance)

Švejdová, G., Jambal, T., Šolc, L.: Oceňování pracovních míst

37

a) Konkurenceschopná mzda mzdou se rozumí peněžité plnění nebo plnění peněžité povahy (naturální mzda) poskytované zaměstnavatelem zaměstnanci za práci. Podnikatelský subjekt je při odměňování omezen legislativně a kolektivní smlouvou. Zaměstnavatel svou mzdovou politikou sleduje následující cíle: • získávat kvalifikované pracovníky, kteří svými znalostmi a dovednostmi splňují požadavky pracovních míst a svým sociálním chováním přispívají k vytváření stabilizovaného jádra zaměstnanců • stimulovat k výkonu a žádoucímu pracovnímu chování • udržet celkový objem vyplácených mzdových prostředků v rozsahu, který neohrožuje konkurenční schopnost firmy • zajistit spravedlivou mzdovou diferenciaci uvnitř firmy a ve srovnání se mzdovými relacemi na vnějším trhu práce b) Mzdová diferenciace jedná se o rozdíly ve mzdách, které vyplývají z objektivních rozdílů mezi jednotlivými pracovními činnostmi, rozdílných výsledků práce pracovníka a pracovní skupiny a jejich rozdílných přínosů k hospodářskému výsledku podniku. Míra diferenciace ve mzdách je důležitou informací o stimulační účinnosti mzdy. c) Časová mzda uplatňuje se při odměňování činností, pro které nejsou zpracovány výkonové normy, nebo je zájem na kvalitní práci a zvyšování kvalifikace, nebo je to kvůli dodržování předpisů o bezpečnosti práce. Používá se při odměňování dělníků v pomocných a obslužných procesech a technickohospodářských pracovníků. d) Úkolová mzda zavádí se na pracovištích, kde jsou stanoveny výkonové normy, předem určeny technologické pracovní postupy, zajištěny předpoklady pro uplynulý průběh pracovního procesu, není ohrožena bezpečnost práce a zdraví pracovníka a funguje kontrola jakosti práce. Je vhodná pro hmotnou zainteresovanost dělníků. e) Prémie doplňuje časovou nebo úkolovou mzdu. Má stimulovat plnění aspektů ve vykonané práci, které nejsou oceněny jinou mzdovou formou. Je poskytována za výsledky práce, které jsou měřitelné nebo vyčíslitelné, jsou pracovníkem nebo pracovní skupinou ovlivnitelné a pravidelně se opakují ve skladbě pracovních úkolů. f ) Odměny většinou jsou přiznávány za jednorázové či mimořádné výsledky práce, které jsou charakterizovány slovně hodnotitelnými ukazateli. Spravedlivé odměňování patří mezi příčiny, které významně ovlivňují spokojenost pracovníků s podnikem. g) Kvalitní benefity - jedná se o nepeněžní plnění poskytované zaměstnancům. Buďto z Fondů kulturních a sociálních potřeb (FKSP), ze sociálního fondu nebo ze zisku po jeho zdanění. Firma může rovněž použít tzv. nedaňové náklady, ze kterých nemusí odvádět sociální a zdravotní pojištění a zdaňovat je daní z příjmů.

38


• nehmotné odměny a výhody - prestižní účast na některých rozhodovacích procesech - zvýšená osobní pravomoc rozhodování v určitých otázkách - větší volnost v zavedených pořádcích volná či individuálně stanovená pracovní doba - podpora v některých zájmových činnostech mimo podnik - vnímání hodnoty práce, seberealizace, objem práce- volnost a autonomie - možnosti rozvoje kariéry - podporující prostředí, technické zabezpečení - vnímání potřeb během života, sociální prostředí - jistota příjmu Systémy odměňování jsou součástí motivačních a stimulačních systémů. Vytvořit účinný motivační systém znamená především zavést jasná kritéria náročnosti a hodnocení výkonnosti u jednotlivých míst a vybudovat systém odměňování úzce vázaný na celkovou strategii podniku. Cílem mzdového systému je stanovit mzdu za vykonanou práci

(obr.č.1- Vztah zaměstnance a jeho mzdy, zdroj: http://www.deloitte.com/view/ cs CZ/cz/tiskove-centrum/clanky/article/ 7fcecce5c6434210VgnVCM200000bb42f00aRCRD.htm, cit.: 10.9.2009 )


39

Předpoklady pro efektivní systém odměňování Odměňování v kontextu řízení lidských zdrojů

obr.ˇ c.2

(Obrázek č. 2 , zdroj: http://www.stainerconsulting.cz/ poradenstvi/clanek.htm, cit.: 25.9.2008)

Cíle hodnocení Cílem hodnocení z hlediska zaměstnavatele je zjistit, do jaké míry pracovník zvládá nároky svého pracovního místa, jaká je možnost jeho dalšího využití v podniku, posoudit jeho zájem v tomto směru a diferencovat odměňování. Konkrétní úkoly hodnocení můžeme vymezit: • získat informace o pracovním výkonu a chování potřebné pro vedení pracovníka • rozhodovat o umístění pracovníků (povýšení, převedení, přeložení na nižší funkci) • rozhodovat o přípravě vzdělávání pracovníků • plánovat osobní rozvoj pracovníka v pracovních funkcích • diferencovat odměňování • zjistit spokojenost pracovníka

40


V praxi sleduje hodnocení zpravidla pouze některé z těchto úkolů. V případě, že má být podkladem pro odměňování, je zaměřeno především na pracovní výkon. Jestliže je jeho cílem rozvoj managementu a motivace pracovníků, je zaměřeno na osobnost pracovníka, jeho pracovní i sociální chování.

Formy hodnocení Hodnocení se provádí různou formou, jako každodenní (průběžné), příležitostné a systematické. Průběžné hodnocení je zaměřeno na bezprostřední pracovní výkon a slouží k diferencovanému přístupu při vedení lidí, zejména ukládání pracovních úkolů a kontrole práce. Příležitostné hodnocení je vyvoláno okamžitou potřebou, např. zpracování pracovního posudku při rozvázání pracovního procesu. Systematické hodnocení se provádí pravidelně a využívá různých standardizovaných postupů. Zpravidla má podobu analytického hodnocení, tj. pracovník je hodnocen podle stanovených kritérií. V posledních letech se vyskytují názory, že systematické hodnocení jednotlivců přináší více zla než užitku, je nákladné a vyvolává konflikty mezi pracovníkem a vedoucím i mezi pracovníky navzájem. Zvláště japonské podniky ustupují od hodnocení jednotlivců a hodnotí pouze celé organizační útvary. Většina amerických a evropských podniků si však toto hodnocení zachovává. Projevuje se ale výrazný odklon od užívání striktně vymezených schémat a rutinního kvantifikovaného hodnocení, které bylo dříve typické.

Možnost optimálního řešení problému hodnocení: Odměňování pracovníku by vždy mělo mít nějaký jasně vymezený systém. Pracovník by měl být vedle fixního platu za odvedenou práci motivován i vidinou dalších odměn. Měl by vědět za co, případně po jaké době bude ohodnocen a jakou formou. Pohyblivá motivační složka platu nabývá v posledních letech velké obliby jak u zaměstnavatelů, tak u samotných zaměstnanců. Krom firemních benefitů, které se staly již jistým standardem, byť nyní díky ekonomické krizi mírně zkráceným, by se do systému odměn měla určitě řadit finanční stimulace pracovníka k dalšímu vzdělávání. Ať již formou firemních školení, rekvalifikačních kurzů, tak formou dálkového studia pro doplnění požadovaného vzdělání. V tomto směru by měla firma či instituce vycházet zaměstnanci maximálně vstříc a snažit se ho po skončení studia udržet, neboť pracovníci adekvátně vzdělaní v daném oboru jsou silným nástrojem v konkurenčním boji. Firma či instituce by si tedy tyto lidi měla chránit a i nadále je podporovat v dalších možnostech osobního i profesního růstu. Protože ten, kdo dokáže sledovat moderní vývoj a nové technologie a patřičně je využít a umět aplikovat je pro firmu opravdovým přínosem.


41

Závěr Hlavním účelem odměňování je tedy nalezení rovnováhy mezi zaměstnanci, jimi odvedené práci, jejich spokojeností s udržitelnými náklady zaměstnavatele, s nimiž souvisí i motivační funkce. Znamená to tedy, že systém hodnocení je významným komunikačním prostředkem a také silným nástrojem politiky firmy.

Reference [1] PRAŽSKÁ, L. - JINDRA, J. A KOL. Obchodní podnikání (Retail Management), 2.přepracované vydání, Management Press, Praha 2002, ISBN 807261-059-7 [2] STÝBLO, J. Personální management. Praha, Grada, 1993. ISBN 80-8542492-4 [3] PRAŽSKÁ, L. a kol. Řízení obchodních firem. Praha: Ediční oddělení VŠE Praha,. 1993. ISBN 80-7079-651-0. 62 [4] JOBBER, D. a LANCASTER, G. Management prodeje. Přel. V. Jungmann. Praha. Computer Press, 2001. 431 s. ISBN 80-7226-533-4 [5] Měšec.cz - trendy zaměstnaneckých benefitů [online]. [cit. 2009-09-08]. Dostupný z WWW http://www.mesec.cz/clanky/zamestnanecke-benefity-ajejich-trendy/ [6] Deloitte.com, [online]. [cit. 2009-09-10]. Dostupný z http:// www.deloitte.com/view/cs CZ/cz/tiskove-centrum/clanky/article/ 7fcecce5c6434210VgnVCM200000bb42f00aRCRD.htm, [7] Steinerconsulting.cz, [online]. [cit. 2008-09-25]. Dostupný z http://www.stainerconsulting.cz/poradenstvi/clanek.htm

42


Evaluation of job positions and employee appraisal Employee appraisal and adequate evaluation of job posistions is a key-part of personal management, and if is applied well, then has a high influence over whole firm development and every single employee. The evaluation consists of two important components, namely material and immaterial component. Mostly is in the primary focus these material part, but the same high account position, in optimum case, has the immaterial part. In worker appraisement is necessary to accentuate, beside financial rewards and profit, also the possibility of self - fulfillment, proper and motivative environment, social certainty or also prestigious participation in some decision-making process. All evaluation results may lead in improvement of human resource management and stimulation of efficiency. Keywords: employee appraisal, job posistions evaluation, human resource management, material and immaterial benefits, personal management development, motivation and stimulation, forms of evaluation Kontaktní adresa: Ing. Gabriela Švejdová, Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích, Okružní 10, České Budějovice, e-mail: [email protected]

ŠVEJDOVÁ, G., JAMBAL, T., ŠOLC, L. Oceňování pracovních míst a hodnocení zaměstnanců. Littera Scripta, 2009, roč. 2, č. 2, s. 35 – 42. ISSN 1802503X.

Rating of the national corporation Budweiser Budvar in the years 2003 – 2006 Marek Vochozka, Petr Mulaˇc ˇ Institute of Technology and Business in Cesk´ e Budˇejovice

Abstract The story deals with application of two approaches to the evaluation on a specific example - a national corporation Budweiser Budvar. First, we are applying both a financial rating of the company through the financial analysis based on the concept of Mr. Synek and Mrs. Kislingerov´ a. Then we use the calculation of economic added value offered by husbands Neumaier. Statements financial from the years 2003 to 2006 were used for the evaluation of the company. With the application of two different philosophies can get an idea of their use in practice, predicative the value and meaning. Keywords: financial analysis, economic value added.

Introduction Currently both the Czech Republic but the whole world is in the economic crisis. The most optimistic forecasts say that the crisis will start to subside soonest in the beginning of the second half of the year 2010. Economists, however, speaks primarily about macroeconomic indicators and their fate. The question remains whether it was possible to predict the crisis or to even face out of the microlevel economy, of the results of individual companies. Some experts (we can assume that even the majority) refuse the possibility of prediction of the economic crisis or any macro-economic indicator by using an aggregation of economy results or partial results of individual companies. On the contrary, economists like Mr. Synek not only admit such a possibility, but even consider as very essential. Purpose of this story is: 1. The application of financial ratio analysis, selected methods of comprehensive evaluation of the company and the calculation of economic value added of Budweiser Budvar, inc. in the years 2003 to 2006. 2. To assess the economic situation of the company in response to today’s economic crisis. 43

44

Littera Scripta, 2009, roˇc. 2, ˇc. 2

Methodology Financial Analysis Financial analysis informs about the financial health of companies [4]. Generally speaking as a set of analytical tools and methods for answering the question whether the company meets the sense of its existence: • Whether the company value rises • Whether the company is currently liquid and reasonably indebted The data that we get in the financial analysis of the company serves many people from both companies, but also its surroundings. For some of them, such as banks, auditors, managers, etc., is even the financial analysis required. Among the internal users of the financial analysis, belongs mainly [1], [2]: • Managers: use information from the financial analysis for operational and long-term management. The financial analysis allows them to decide on the structure and the range of holding and resources, allocation of funds, distribution of profits, business valuation, etc. • Employees: mainly interested in the stability of their employment and the potential growth of wages or social benefits. • Unionists: following the development of employment and therefore they need to know the financial situation of companies. The group of external users of financial analysis includes [1], [2]: • Investors: use the information obtained from the financial analysis of investment and control reason. Mainly interested in the risk of their investments, capital appreciation, dividend yield, liquidity and stability of business, disposable income, etc. • Banks and other lenders: need the financial analysis to assess the financial situation, whether they may provide loan or not. They are particularly interested in debt and repayment ability of potential credit. • State: observes a company in particular aspects of tax control, control of subsidies and then also checks the companies with state ownership and those who obtain government contracts. • Business partners (suppliers, customers) - Suppliers observe particularly the prosperity, solvency and liquidity of the company. It is in their interest that the company which they supply, was capable to pay its obligations on time. Subscribers are then dependent on the regularity of supplies and therefore it is necessary to know the financial situation of the company.

Vochozka, M., Mulaˇc, P.: Rating of the national corporation

45

• Competition and other: using information concerning the financial situation of a company to compare with their own results. They are interested in profitability, sales, inventory, and as well as the stock turnover period. The basic data used for the financial analysis are primarily statements financial. In the Czech Republic are known these statements financial: • Ordinary: the ordinary financial statement is compiled by the accounting entity at the last day of the accounting period, the so-called balance sheet date of closing the book of account. • extraordinary: an extraordinary statements financial is compiled by the accounting entity in other cases, it means if it is not the ordinary statements financial. • Interim: interim statements financial are statements, put together for other than to the end of the balance sheet date. It means that there is no closure of book of account. • Consolidated: Consolidated statements financial are the statements financial of group of companies, which fuses the assets and obligations and the economic results achieved by the parent company with its shareholder participation in other companies. Specifically, there are data on the balance sheet, profit and loss account, statement of cash flows and notes to the statements financial. Besides information statements financial market report can be applied, analyst’s predictions, economic statistics, development of the macroeconomic situation, field development and non-financial indicators. Application of the financial analysis generally proceeds on several levels [3]: • Horizontal Financial Analysis • Vertical Financial Analysis • Financial Ratios Analysis • Comprehensive methods of evaluation of companies In this article there will be applied selected indicators of financial ratio analysis (namely indicators of profitability, activity, debt and liquidity, the method of calculation will be given for the results) and methods of comprehensive evaluation of the company (Altman analysis, Tafler index and index of bonding capacity). Methodology of calculation is closely specified in Table 1.

46


Table 1:


47

Economic Value Added There has been used the method of husbands Neumaier to calculate the economic value added method. The procedure is based on the benchmarking model INFA, whose authors are also husbands Neumaier. INFA is based on a pyramid decomposition of the top indicator, which is ROA (return on assets). Decomposition of ROA by husbands Neumaier nears picture No. 1

Picture 1 pyramidal decomposition of indicators ROA Source: Neumaierov´ a, I., Neumaier, I.. Benchmarking model INFA [online]. 2005 [cit. 2009-09-29]. Available at WWW: . [6].

Husbands Neumaier, although this fact they do not find the model through the economic added value for the holders of shares or units in the company [7]. For the initial ratio they established a difference of profitability of equity and alternative cost of equity multiplied by the value of equity. [5]: Where EVA ROE re EQUI

Economic Value Added, Return on Equity, rate of equity, Equity.

48


Return on equity is obtained from the standard relation: ROE = Where ROE EAT E

EAT EQU I

indicates Return on Equity, Earnings After Taxes, Equity.

A more complex calculation is then assumed at the alternative cost of equity capital. Here husbands Neumaier apply a relationship [5]:

re = Where re WACC BL

W ACC ∗

PF A

U BL+O EQUI A

− (1 − d) ∗

∗ ( PAF ∗

EQUI A )

is the cost of capital (rate of equity), Weighted Average Cost of capital, Pecuniary interest loans (equity and interest-bearing loan capital), Assets, Equity. If we use label variables listed in the previous section, there would be the value of the E (Equity). Bank loans, Obligations. Interest rate. You can also use the description i (interest), rate of income tax.

A EQUI BL O U BL+O

d

Pecuniary interest loans follow the debate as to whether the model of calculation can include or exclude the sources incorruptible, unremunerated. However, the weighted average cost of capital is obtained by using the ratio [5]: W ACC = rf + rLA + rentrepreneurial + rF inStab Where WACC rf RLA rF inStab

Weighted Average Cost of capital, risk-free yield, function indicators of firm size rentrepreneurial function parameters characterizing the creation of the production forces, function parameters characterizing the ratio between companys s property and the funds of their coverage.


49

Data for Analysis The data from the balance sheet and profit and loss of Budweiser Budvar, inc. from the years 2003 - 2006 were used within. Statements are appended to the article. They can be obtained by default from the annual report of the national corporation.

Results At first there were evaluated the indicators of profitability. The indicator of profitability of assets (ROA), profitability of sales (ROS), was chosen for the calculation - while using several levels of profit, return on invested capital (ROCE), return on equity. The results of the indicators are the subjects of Table 2.

Table 2 Indicators of profitability of Budweiser Budvar, inc. From the results can be deduced that the company is doing very well. All indicators go positive. For the most important for the company owner, in this case the State, we consider return on equity, which tells us that there was an evaluation of the deposit in 2003 about 6.36% in 2005 about 5%. Another group of evaluated indicators are indicators of activity. Generally, you can write that all the values go very well. There is just an exception in the time of debt collection. The situation arose due to large volume of claims. The result of the indicator is without internal information disinterpretable. Partial results of selected indicators are shown in Table 3.

Table 3 Indicators of activity of Budweiser Budvar, inc.

50


In connection with the operation of financial leverage, which was published in the interval 1.14 to 1.19, we have to state that the foreign capital of company, and especially its owners, is a good choice. It can be deduced that it would be appropriate to increase the level of debt and so to realize greater profits and to increase the benefits for the owners. This applies only if there is a demonstrably unused potential market in which the company operates. Therefore there is a question which position on the market Budweiser Budvar occupies. To what degree the company covers the potential market. Information is contained in Table 4.

Table 4 Indicators of indebtedness of Budweiser Budvar, inc. Very interesting group of indicators are indeed indicators of liquidity. There is an obvious conservative approach to management. Values of individual indicators are high. Company tries to obviate extreme risk arising from the repayment of current liabilities. Closer Table No 5.

Table 5 Indicators of liquidity of Budweiser Budvar, inc. First the data was put through the Altman analysis within the application of complex methods evaluation of the company. As is clear from the methodological part, there has been used a model for the evaluation of companies whose shares are traded on capital markets, a model for the evaluation of companies whose shares or concern do not deal in publicly, a model adapted to the Czech conditions. The results are shown in Table 6. The table shows according to the achieved results that Budweiser Budvar in the years 2003 to 2006 declined and in the following period should have gone bankrupt, which did not happen. Tafler test followed after the Altman analysis, which valuated the examined company in the affirmative by saying: ”the company is not going into bankruptcy. The results are shown in Table 7. Index of bonding capacity has been applied as the last used methods of a comprehensive evaluation of the company (Table 8).


51

Table 6 Results of Altman analysis

Compared to the financial indicators, there has been set an economic indicator - economic value added. Partial results are the cost of alternative cost of equity and weighted average cost of capital. Both partial results came out very low, which is a very positive sign for the company, which realizes the added value in the interval of almost 48 million to 74.4 million crowns. Economic added value, the weighted average cost of capital and opportunity cost of equity capital are shown in Table No 9. The results of the analysis shows it is clear that the explanatory power of each method of the company is different. In the case of Budweiser Budvar, inc. it has been suitably used the appropriate financial ratio analysis and calculation of economic value added. On the contrary, methods of comprehensive evaluation of the company were unreliable.

52


Table 7 Results of Tafler test

Table 8 Results of index of bonding capacity

What is however important that the calculations almost clearly documents positive economic situation of the examined company.


53

Table 9 Calculation of economic value added

Conclusion The point of contribution: 1. application of financial ratio analysis, selected methods of a comprehensive evaluation of the company and calculation of economic value added of Budweiser Budvar, inc. from years 2003 to 2006. 2. to assess the economic situation of the company in response to today’s economic crisis. The first goal has been fulfilled in part 3. A ratio financial analysis on the level of indicators of profitability, liquidity, activity and dept has been accomplished. Selected bankruptcy and bonding capacity were attached. In conclusion, we have found the economic value added. The second point needs to be still argue. On the basis of the bankruptcy models can be stated that the company is a separate system that has an impact on the economic development of the entire economy. But the economic crisis can not be identified on the basis of the analysis. Whole sector or economy against other subjects (meaning foreign ones) behaves as a single entity. Contribution, however, revealed how to predict the crisis by means of partial companies may not be. On the contrary, there has to be created new types of tests based on comprehensive evaluation methods of the company.

54


Appendix Balance sheet


55

56



57

References [1] BREALEY, Richard A., MYERS, Stewart C., ALLEN, Franklin. Principles of Corporate Finance. 9th edition. [s.l.] : [s.n.], 2008. 976 s. ISBN 978-007328696-9. ´ Eva, et al. Manager finance. [s.l.] : [s.n.], 2004. 714 s. [2] KISLINGEROVA, ISBN 80-7179-802-9. ´ Eva: Valuating of a company. 1. publication. Praha: C. [3] KISLINGEROVA, H. Beck, 1999. ISBN 80-7179-227-6 ´ Eva, HNILICA, Jiˇr´ı: Financial analysis step by step. 1. [4] KISLINGEROVA, publication. Praha: C. H. Beck, 2005. ISBN 80-7179-321-3 ´ Inka, NEUMAIER, Ivan. Financial analysis of industry [5] NEUMAIEROVA, and construction in year 2007. MPO Analysis. 2008, ˇc. 1, s. 1-187. ´ [6] NEUMAIEROVA, I., NEUMAIER, I.. Benchmarking model INFA [online]. 2005 [cit. 2009-09-29]. Available at WWW: . ˇ P., Economic value added and its interpreta[7] VOCHOZKA M., MULAC, tion, Proceedings of the seminar of the Department of Management and ˇ Marketing, VSTE (under print).

Hodnocen´ı hospodaˇ ren´ı n´ arodn´ıho podniku Budˇ ejovick´ y Budvar v letech 2003 – 2006 Pˇr´ıspˇevek se vˇenuje aplikaci dvou pˇr´ıstup˚ u k hodnocen´ı podniku na konkrétn´ım pˇr´ıkladu - národn´ım podniku Budˇejovick´ y Budvar. V prvé ˇradˇe aplikuje jednak finanˇcn´ı hodnocen´ı podniku prostˇrednictv´ım finanˇcn´ı anal´ yzy vycházej´ıc´ı z konceptu Synka a Kislingerové. Poté vyuˇzije v´ ypoˇctu ekonomické pˇridané hodnoty nab´ızené manˇzely Neumaierov´ ymi. Pro hodnocen´ı podniku byly vyuˇzity v´ ykazy u ´ˇcetn´ı závˇerky podniku v letech 2003 aˇz 2006. Aplikac´ı dvou rozd´ıln´ ych filosofi´ı lze z´ıskat pˇredstavu o jejich vyuˇzit´ı v praxi, vypov´ıdac´ı hodnotˇe a v´ yznamu. Kl´ıˇ cov´ a slova: finanˇcn´ı anal´ yza, ekonomická pˇridaná hodnota. Kontaktn´ı adresa: Ing. Marek Vochozka, MBA, Ph.D., Institute of Technolˇ e Budˇejovice, Okruˇzn´ı 10, Cesk´ ˇ e Budˇejovice, e-mail: ogy and Business in Cesk´ [email protected] ˇ e Budˇejovice, Ing. Petr Mulaˇc, Institute of Technology and Business in Cesk´ ˇ Okruˇzn´ı 10, Ceské Budˇejovice, e-mail: [email protected]

ˇ P. Rating of the national corporation Budweiser VOCHOZKA, M., MULAC, Budvar. Littera Scripta, 2009, roˇc. 2, ˇc. 2, s. 43 – 57. ISSN 1802-503X.

Population Ageing Related to Socio-Economic Factors ˇarka Bendová, Kristina Kabourková Dana Walterová, S´ The Institute of Business and Technology Czech Republic

Abstract An increasing number of elderly people represent a great potential for social and economic progress and development as a consequence of growing education and improving health of the population. The policy of an ageing process preparation should respond to two elementary challenges: either, to integrate seniors into an economic and social development, and to create an age inclusive community. It is an important fact to conform the employment policy, retirement policy and other policies as well as services to social and demographic changes in progress. Keywords: social policy, economic impacts, population ageing, limited financial resources

Introduction Economic and social impacts on ageing of our population deepen and the financial resources are limited. Thus, ageing of the population becomes to be a broad theme, which affects most of areas of the life, public services and basically influences everyone of us. Ageing of people is one of the most visible social and economic changes happening in the present world. Whilst, experts warn against extensive impacts of such a development, it is not considered a new process. The change in an expected life span that was observed in previous two hundred years causes that more than a half of the population living in the developed countries lives up to seventy years of age or more (Hlavsa, Sedláková, 2006). ”An extension of expected life span and related health standards should be welcomed as one of the most admirable successes of the mankind. It should be considered a reason to celebrate instead of to sorrow. However, the process of population ageing brings even certain problems. Therefore, not only governments ought to be informed about them, but also the public. Only in that case, the society is capable of using all benefits arising from those changes, thereafter”1 . 1 CENTER FOR ECONOMICS AND POLITICS [online]. [cit. 2009-08-12]. Dostupn´ e z WWW: .

59

60


Process of Population Ageing The process of population ageing that concerns all countries in a larger or a smaller scope from the second half of the 20th century has become one of global problems, at present. Based on long-term prognoses of future development of a total number and age structure of the global population, the part of elderly people participating in the population will grow. Frequently, elderly people and their growing number are commented on in western societies as being considered a social problem, preferably in terms of the Czech Pension System, and with growing costs on social security and health care. The term of ”ageing” differentiates on the level of an individual and the population: • The individual - the meaning bears a fact of a natural biological ageing process modifying the organism from birth to depth, simply considered as escalating the individual’s age. • Ageing as a demographic aspect - on the contrary, it concerns the whole population and against individuals, the population ageing can become younger by an enhancing number of a fraction of young age groups. The demographic ageing occurs as a result of changes of the demographic reproduction character, and juvenile and post-reproduction fractions represented in the population are altered. Two factors could cause such a process. The first is a relative slowdown of the growth of younger age groups which are mainly resulting from the declining level of fertility and the birth rate. Such a sort of ageing is called ”ageing on the level of the age pyramid”. The second factor is identified as an acceleration of the growing number of elderly people resulting from a faster decrease of death rates at the higher age. In this case, it is expressed as ”the process of ageing on the peak level of age pyramid”. As a rule, though, both above mentioned types run, at present. Population Ageing in the Czech Republic ”According to the latest population projection of the Czech Republic reaching up to 2050 elaborated by the Czech Statistical Office, the number of people aged over 65 years will heavily grow, contrariwise the number of children will decline. Pursuant the middle alternative, the projection will reach a more than a duplication of the number of inhabitants aged 65 years by 2050, whereas the number of the oldest ones, i.e. aged over 85 years, will even grow fivefold than their existing number. This process shall be brought into such intensification that it will become a specific feature of the population development of the Czech Republic in the whole first half of the 21st century, in the period of 2011-2017, and that as a result of a transition from strong post-war born years over this particular age limit. Relative representation of people aged over 65 years will

ˇ Kabourková, K.: Population Ageing Walterová, D., Bendová, S.,

61

grow also thanks to the decline in number of newborns”2 . Concerning the number of children aged 0-14; the decrease will come about reaching more than a quarter (Figure 1).

Source: http://www.demografie.info/cz

Figure 1 - Future development of population structure as to principal age groups of the CR

Retirement Aged in Europe Retirement age all over European countries is on a gradual rise. There are three countries (Denmark, Iceland and Norway) where men and women retire at 67 years of age, and citizens in other countries expect the same at an early date. The income policy of the state is considered to be the most tracked and discussed. Expenses of EU member countries dedicated to pensions of their citizens exceed 13 % GDP. Maximum number of people aged over 65 lives in Italy (19 %), Germany (18 %) and in Greece (17 %). The youngest population lives in Ireland, where the proportion of people older than 65 years is the lowest (11 %), followed by Slovakia (12 %) and Cyprus (12 %). Swedish (75.4 years), Spanish (77.2 years), Italian (76 years) and French (76.1 years) men experience the highest average age, the lowest average age is experienced by Lithuanian (66 years), Latvians (65.5 years) and Estonians (65.3 years). Women live up to their higher age on average (for about six years longer) across all the EU countries; Spanish (83.8 years), French (83.8 years) and Italian (82.9 years) women experience the highest average age. Whilst, reaching the average specified age is set down to the very good quality of medical care, healthy environment and a healthy ”Norsemen’s” life style in Scandinavian countries (low consumption of alcohol, cigarettes, healthy food and the biggest amount of hours spent with sports), southern member 2 DEMOGRAFIE [online]. [cit. 2009-08-03]. .

Dostupn´ e

z

WWW:

62


countries of the European Union (Italy, Spain, France) reflect that an attribute how to admit the pressure3 do not consider (See Figure 2).

Source: http://www.finexpert.cz

Figure 2 Retirement Age across Europe Czech Companies and Population Ageing Currently, ageing of the population has become rather an expressive impulse for the development of business. a new branch of the construction industry was established as a form of building low-footage flats available for disabled elderly people integrated into certain complexes with all associated services supplied. a great variety of educational specialist and retraining courses has also become a new branch of business. a skyrocketing booming branch of business has been monitored in the form of miscellaneous services supplied to seniors including specialized travel agencies, for instance. ”An apparent chance developed on the horizon for specialists will also be certain forms of advertisement defined for the older generation as their power of purchase induces a very strong competition among producers such as among pharmaceutical appliances and medicaments”4 . In experts’ opinion, the Czech companies catastrophically underestimate the process of population ageing. While only 14 people out of a hundred are aged over 65 years at present, almost a full third of the population will reach this age level in the half of the century. However, a range of businessmen has not responded to it yet. They do not get ready to the world, whereof every third potential customer will coexist in retirement age. Czech companies privilege younger labour force, which is less costly and more flexible. Czech companies do not want to employ elderly employees yet namely for the following reasons of higher wages, and therefore, they consider them less efficient. Even though, it is difficult for people aged over fifty to find an appropriate employment. 3 FinExpert.cz [online]. [cit. 2009-08-05]. Dostupn´ e z WWW: . 4 Novinky.cz [online]. [cit. 2009-08-05]. Dostupn´ e z WWW: .


63

To maintain and enhance the level of elderly employees’ employments was also accepted as one of the major priorities of the Czech government identified as the ”Quality of life in an old age” known as the National Programme of Preparation for Ageing for 2008 - 2012. The main goal of the strategy is to secure the seniors who will form a third of the population in 2050 good quality and active lives. The proportion of inhabitants aged over 65 years continues to grow based on the Czech Statistical Office, whereas they will count a third in the middle of the 21st century, only 13 % of citizens belonged to this age group in the middle of the 20th century. The programme proposal deals with the support of seniors’ employments, lifelong education, an availability of health care. The key priority to resolve economic problems that can cause the population ageing according to its authors is an improvement of and maintaining seniors’ employment rates. Employers should create working positions of a good quality and offer them decent working conditions. Image 1 How many people will make money on retirements? Inhabitants’ participations in productive age (percentual) Note: Expected forecast of the development of a number and citizens’ ratio aged 15-64 in the Czech population

Image 1 How many people will make money on retirements? Inhabitants’ participations in productive age (percentual) Note: Expected forecast of the development of a number and citizens’ Note: ratio aged 15-64 in the Czech population Source: iHNed.cz [online]. [cit.2009-08-05]. Dostupn´ e z WWW: .

Demographic Development affects Financial Markets Most frequently, we can meet the problem of population ageing in connection with the public pension system and its reform alternatives. a majority of European countries is well aware of the future shortage of gainfully employed persons, and therefore they aim to resolve the situation now. The very financing of fu-

64


ture cash flows paid to people in the retirement age should support the role of financial markets. It is already obvious that the current method of financing pensions is insufficient, and its collapse would threaten in future. Several potential alternatives exist how to sort out the situation established, but each of them counts partially with a fact that people will have to secure partially themselves in their productive age for the period of the retirement (Marková, 2005). In addition to the ”social component”, another compulsory ”private” component of the pension will be generated, and will serve as a certain additional financing. This fragment can consist of for example investments in pension supplementary insurance, or any other forms of financial resources returns legally enacted by the government. Thus, it is clear that new large volumes of financial resources will be generated, which will be necessary to assess in course of time. On this account, financial markets can expect an outstanding future and investment companies can already look forward to it nowadays. Pension Reform Starting from 1 January 2008 the benefit system of state social support significantly changed. The biggest problem of public finances was an indefensible growth of mandatory expenses. Just the state social support allowances alone grew from CZK 34bn. in 2006 to CZK 54.4bn. in 2007. Unless the reform would be executed, every other one would have much harder and painful impact especially on underprivileged citizens. Initial Status Quo • The main form how to secure people at an old age, in case of disability and in case of death represents the system of basic pension insurance in the CR. In the framework of the basic pension insurance, approximately 3.31m of pensions was paid out to 2.68m pensioners at the end of 2006, out of that approximately 1.99m was old-age pensioners. • Expenses per the pension insurance represent approximately 28% of the total expenses of the state budget. Insurance benefits related to the pension insurance form revenues of the state budget, which in 2008 amounted to CZK 276.9bn. received from pension insurance benefits, and expenditures of the state budget on pension insurance benefits amounted to CZK 272.9bn. Exigency of Changes • On basis of the current demographic prognoses, Czech population ageing will be one of the fastest within the EU. Pension system as it is at present is unable to face impacts of the demographic development, which consists preferably in:


65

– Extending mid-length of the life (it extended for 4 years in the last 15 years, and it is suggested that it will extend for a year per every other six years), – Growth of the elderly rate on the total population (proportion of people aged over 60 years should have increased in the following 50 years from the present 20% to more than 35%, the trend at people aged over 80 years should have been even far more fiercer, and that from the present less than 5 % to almost 15 % in 2065, – Growth of a number of pensioners under the present decrease of a number of economically active people. • Basic pension insurance is, in particular, as a result of expected demographic development, financially unsustainable in terms of a long-period (cumulative debt will reach approximately 50% of the GDP by 2050, and nearly approx 250% of the GDP by 2100). Submitted Changes The following is proposed in the first stage of the public pension reform, in particular: a) To follow on the process of a gradual raising of the retirement age up to 65 years for men and women (such a targeted condition should be completed in 2030 for men and between 2030 - 2043 for women based on the fact, whether they had or had not children), b) To extend a necessary period of insurance applicable to the generation of the entitlement to the old-age pension to 35 years of insurance (including a compensatory period of insurance), or to the period of 30 years of insurance (regardless compensatory periods of insurance), c) To cancel the period of a study after the 18th years of age gained after the effective day of this provision as the compensatory period of insurance, d) To introduce a possibility of a parallel run of a half of the old-age pension with the earned income with an option to convert such a pension, e) To introduce a three-stage disability, Stages of disability according to the decline of working abilities will be the following: • Degree of decline minimum about 30% and maximum about 49% • Degree of decline minimum about 50% and maximum about 69% • Degree of decline minimum about 70%

66


– Disability pensions are the furthest most dynamic section of the public pension system. Above all, a number of partial disability pensions. The implementation of three-stage system of disability shall eliminate the current imbalance5 .

Conclusion Czech society has not been much positively tuned with the elderly generation yet. Frequently, ageing of the Czech population is needlessly drawn only as an economic threat, or the reason for collection of extremely high taxes. The extension of age suitable to retire is perceived as a long-term process of filling well-paid vacancies by ”the elderly” instead of ”the young ones”. It induces feelings full of aversion at the side of a young generation against the elderly generation, or in other case, this problem shall be postponed to an indefinite period even in top government establishment in compliance with the proverb saying ”that will happen in future, therefore it is none of my business”6 . We should not be afraid of the population ageing. It is a logical consequence of the fact that people bear less descents and experience higher age. Both the facts indicate the sign of affluence not poverty, or imminent catastrophe. Generally, people apprehend the ageing society, because it brings a step to the unknown and as for another reason - we live in the culture obsessed with youth. Though, we are not to enter the world of bored motionless and wrinkled. Judges do not leave their career before seventy and politicians, actors and writers often work fruitfully till their death. Institutions, practices and expectations, which depend on a growing population, must comply with the latest trends. The current social climate dramatically focuses on the performance, the cult of youth and slenderness, reverence of old age becomes a genuine phenomenon, which disturbs intergenerational solidarity. In majority of cases, the identification of ”Old Folks Problem” starts dating from the retirement, i.e. from the time when a man stops working actively. The retirement age continually increases, thus a new category of pensioners establishes differently from the one we have been familiar with so far. a new group of seniors has been under progress and development as for they are well-educated, self-confident and full of energy. Pensioners of the 21st century are energetic people who are willing to enjoy autumn of their life to the full. Not only thanks to the latest scientific inventions, but also thanks to ever increasing level of health care, either in the form of sports activities, selection of travel destinations and social self-realization, quality nourishment or vitamin supplements7 . Let them enjoy! 5 MINISTERSTVO PRACE ´ ´ ÍCH VEC ˇ Í [online]. [cit. 2009-08-14]. Dostupn´ a SOCIALN e z WWW: . 6 OBCANSK ˇ ´ INSTITUT [online]. Y [cit. 2009-08-13]. Dostupn´ e z WWW: . 7 Aktivn´ ı ˇ zivot.cz [online]. [cit. 2009-07-10]. Dostupné z WWW: .


67

References ´ ´ E. PORADCE 2006/11. Cesk´ ˇ y Tˇeˇs´ın: PO[1] HLAVSA, P., SEDLAKOV A, RADCE, s.r.o., 2006, 288 s. ISSN 1211-2437. ´ H. Daˇ [2] MARKOVA, nové zákony 2005, u ´ plná znˇen´ı platná k 1.1.2005. Praha: GRADa Publishing, a.s., 2005. 168 s. ISBN 80-247-1453-1. ´ ´ ÍCH VEC ˇ Í [online]. [cit. 2009-08-14]. [3] MINISTERSTVO PRACE a SOCIALN Dostupné z WWW: . [4] CENTER FOR ECONOMICS AND POLITICS [online]. [cit. 2009-08-12]. Dostupné na WWW: . [5] DEMOGRAFIE [online]. [cit. 2009-08-03]. Dostupné z WWW: . [6] FinExpert.cz [online]. [cit. 2009-08-05]. Dostupné z WWW: . [7] Novinky.cz [online]. [cit. 2009-08-05]. Dostupné z WWW: . [8] iHNed.cz [online]. [cit.2009-08-05]. Dostupné z WWW: . ˇ y Statistick´ ´ rad [online]. [cit.2009-08-22]. Dostupné z WWW: [9] Cesk´ y Uˇ . ˇ ´ INSTITUT [online]. Peterson, P. G. Grey Down: How [10] OBCANSK Y the Coming Age Wave Will Transform America - and the World. [cit. 2009-08-13]. Dostupné na WWW: . [11] Aktivn´ı ˇzivot.cz [online]. [cit. 2009-07-1O]. Dostupné na WWW: . ˇ ´ INSTITUT [online]. [cit. 2009-08-13]. Dostupné z WWW: [12] OBCANSK Y . Kontaktn´ı adresa: Dana Walterová, The Institute of Business and Technolˇ e Budˇejoogy, Department of Economics and Finance, Okruˇzn´ı 10, 370 01 Cesk´ vice, Czech Republic, e-mail: [email protected] ˇ arka Bendová, MSc., The Institute of Business and Technology, Department S´ ˇ e Budˇejovice, Czech Republic, of Foreign Languages, Okruˇzn´ı 10, 370 01 Cesk´ e-mail: [email protected]

´ D., BENDOVA, ´ S., ˇ KABOURKOVA, ´ K. Population Ageing WALTEROVA, Related to Socio-Economic Factors. Littera Scripta, 2009, roˇc. 2, ˇc. 2, s. 59 – 67. ISSN 1802-503X.

Practice and Theory of the Corporate Social Responsibility Applied within the Process of Public Administration Management ˇarka Bendová, Dana Walterová S´ ˇ Vysok´ a ˇskola technick´ a a ekonomick´ a v Cesk´ ych Budˇejovic´ıch

Abstract Corporate Social Responsibility (CSR) has become an integrated part of strategic planning and management of every company. It interferes with the company environment, quality of life of their employees and customers, relations with partners from both profit and non-profit sectors, and so it concerns all participating parties - stakeholders. Corporate Social Responsibility and its principles are determined especially to companies, which wish to be permanently established in the framework of the local community, and which are devoted to become respected partners and neighbours. Essentially, even institutions of state and public administration belong to this range, as every one of us contributes to their financing. Keywords: corporate social responsibility, quality management, state administration, public administration

Introduction Corporate Social Responsibility (CSR), frequently identified in English also as the Corporate Responsibility, is a term which has been accepted with a growing tendency as an integrated part of strategic planning and running of every company, not only abroad, but in our own domestic Czech environment, as well. It interferes with every corporate field of activities, i.e. corporate environment, quality of life of its employees and customers, relationships established with partners, both from profit and non-profit sectors. Thus, it concerns all participating parties referred to as Stakeholders. Above all, Corporate Social Responsibility and its principles are determined to corporate bodies which are interested in their permanent establishment and operations within the local community, and which wish to be good partners and neighbours. CSR is a term belonging to an efficient state and prosperity in the framework of the exercise 69

70


of principles’ application at an effective control, corporate philanthropy, or the code of corporate behaviour of the company.1 Regarding the fact that the Czech Republic (CR) is a democratic country with a functional market economy, the inhabitants of this country place constantly growing demands on their standards of life and meeting their needs, among which, besides other things, are also counted services provided by administration authorities. One of frequently discussed problems of the present time is a quality of supplied services, quality and efficiency of the work carried out by civil servants providing these services, and the total level and the height of financial resources invested in public services provision, for all of us contribute to them indirectly by paying taxes.2

Objectives A logical output of the above mentioned facts is that it is a common interest of all of us, citizens of the country, to secure that authorities, which as a matter of fact everyone compulsorily contributes to, operate to the best of their abilities, as fast and economically as possible. Therefore, the reason presented as ”if needs must” secured that even the very term of the Corporate Social Responsibility penetrated the state and public area, and those principles and rules would enable to be implemented in the reality in the utmost corner of our country, because there is a principle of ”Our customer, our master” applied”. The goal of this article is: • Primarily, to define a suitable institution/body/authority integrated in the system of the public administration, and specify reasons supporting such a decision • Secondarily, to characterize the current management system of the given authority, and to define principles’ application and implementation of the CSR within the short-term and long-term horizon • Thirdly, to verify, whether it is theoretically/practically possible to apply CSR principles in this sector, regarding the fact that the CSR implementation has referred rather to companies operating in the commercial sector and non-profit sector so far

Corporate Social Responsibility - Section Analysis Analytical procedures applied to this task specifying already the above mentioned are as follows: AUTOR˚ U. Napˇr´ıˇ c spoleˇ censkou odpovˇ ednost´ı firem. Kladno: AISIS o.s., 2005, s.10. ISBN 80-239-6111-X. [cit. 2009-10-06]. Dostupn´ e na WWW: . 2 VOCHOZKA, M. Mˇ ˇ ˇ ˇ eˇren´ı efektivnosti spr´ avn´ıch u ´ˇrad˚ u. Cesk´ e Budˇ ejovice: VSTE v C. Budˇ ejovic´ıch, 2008, s. 7. ISBN 978-80-87278-02-4. 1 KOLEKTIV

ˇ Walterová, D.: Practice and Theory of the Corporate Bendová, S.,

71

• Theory, originating from descriptive methods (see a necessity to elaborate the above mentioned issue ”Primarily” , or on basis of a complex description of operated management system applied to the control of state and public administration system, a selection of the most suitable institution shall be made, eventually a selection of institutions and the practical part of the research shall be accomplished in it/them (see a definition, analyses, implementation and assessment of quantifiable evaluation methods applicable to the output management quality of public administration within the framework of the CSR concept) • Practical part originating from quantifiable evaluation methods interpreting quality and public administration management effectivity. In this respect, it is necessary to remark the method of the Common Assessment Framework, abbreviated as the CAF. This method is used to measure public services provision efficiency based on 9 criteria, and more than 40 defined sub-criteria. Major evaluation factors are: – Leadership – Strategy and planning – Labourers – Partnership and resources – Processes – Results in connection with clients – Results in connection with the company – Key results of activities and capacities The evaluation is processed verbally, or by a value taken from a pre-defined range. The CAF method is more pertinent to evaluation of institutions providing public services, yet such ones, which are not incorporated in organizational sections of the government3. If the company decides to be socially responsible, it is not satisfactory merely to drop money lavishly to all sides, it is necessary to form a complex company strategy in this area, in particular. Hereafter, such a strategy is considered a fixed part of the company financial planning. In this case, it is the given institution operating within public administration. Stakeholders (clients, employees, community) should participate in forming the CSR strategy, and it should have a full support of this institution management, as it is being set up on its impulse.

3 VOCHOZKA, M. Mˇ ˇ ˇ ˇ eˇren´ı efektivnosti spr´ avn´ıch u ´ˇrad˚ u. Cesk´ e Budˇ ejovice: VSTE v C. Budˇ ejovic´ıch, 2008, s. 8. ISBN 978-80-87278-02-4.

72


The CSR strategy covers the company approach on three elementary levels, and in all important area of CSR4 (i.e. the Triple-bottom Line): • Social • Environmental • Economic CSR is a concept, where the company clearly declares its shared responsibility for the status and operations of the company. No firm functions only within its economic relations, but it also affects its surroundings (community, social standards of employees, etc.), and contrary stakeholders affect the company success. Thus, in compliance with such a concept companies fulfill their traditional economic goals for goals aiming to the benefit of the company (corporate strategy is enlarged with primary aspects of three basic pillars). Corporate Social Responsibility is a trend, which changes orientation of companies from short-term to long-term objectives, and prefers to generate an optimized profit to maximized. Essentially, from the point of the company view it concerns the long-term investment in its overall progress and development. The concept is based on principles of philanthropy and partnership. This sectors overlapping cooperation enables a rise of so called win-win situation, which all participants have a certain profit. Socially responsible behaviour of the company brings, apart from a greater loyalty of its employees, also the brand value strengthening, decent image, good relations in the region, and last but not least, a great potential for solution of possible crisis situations5 . If the company decides, consequently the public administration institution dealing with the CSR, to audit its implementation of defined principles, a selection can be made from many concepts dealing with the CSR evaluation. The concept which appears to be an ideal to be used in case of the CSR applied on the public administration institution is the Corporate (Social) Audit, stemmed from the English original ”Social Auditing”. Except the CSR framework the term is used to characterize the global and systematic process of cognition and evaluation of socially-psychologically aspects of the company operation aimed at provision of the complex picture, showing their strong points, and above all to critically analyze the weak points. The audit is kept as a matter of a free company decision, similarly as the CSR. Though, it is necessary to be aware of the fact that the following evaluation of CSR principles enforcement preferably, and not a mere declaration, increases the trustworthiness of the particular company. 4 WILLIAM, F. C.; POST, J. E., DAVIS, K. Business and Society: Corporate Strategy, Public Policy, Ethics. New York, 1999¿. [cit. 2009-10-04]. Dostupn´ e na WWW: . 5 TRNKOVA, ´ J., SANCOV ˇ ´ V. Napˇr´ıˇ A, c spoleˇ censkou odpovˇ ednost´ı firem. 2.8. Mˇ eˇren´ı a reportov´ an´ı spoleˇ censk´ e odpovˇ ednosti firem. Kladno: AISIS o.s., 2005, s. 120. ISBN 80-239-6111-X. [cit. 2009-10-04]. Dostupn´ e na WWW: .


73

Among main measuring corporate tools are e.g. Accountability, Global Reporting Initiative Good Cooperation, Social Accountability - SA8000, and others. It is necessary to mention that any of the above mentioned audits does not measure a complex strategy of the Corporate Social Responsibility, but only some specific aspects6 . In case of identifying standpoints, perspectives and stakeholders’ opinions of the given public administration institution, a questionnaire proved to be an ideal tool. Individual groups of stakeholders would be addressed and asked to carefully fill in the anonymous questionnaire, which will be processed afterwards, and information absorbed and evaluated. Individual questionnaires must always have been prepared for particular groups of stakeholders providing replies to pre-determined queries. For the purpose of an identification of a suitable institution integrated in the public administration organization of the Czech Republic, it appears necessary to display a complex structure of powers of this organization in the country. Upon principles of democracy, three pillars of state governance are strictly divided7 , i.e. the power 1. legal represented by the two-chamber Parliament 2. executive belonging to the government and the president of the CR 3. judicial executed in the name of the country as independent courts There is a two-stage system of the public administration governance applied in the Czech Republic. As per Art. No. 99, of the Constitution of the Czech Republic, the CR is structured in municipalities, which are elementary territorial self-governing unit, and regions, which are superior territorial administrative units (See Figure 1 - Territorial - Administrative Structure of the CR). A so-called united model of the public administration was selected in the Czech Republic meaning that municipalities and regions exercise apart from their independent competencies also the state governance in the form of a delegated authority8 . Elementary self-governing units are municipalities and county boroughs. The state consists of approximately 6, 244 municipalities in total. For purposes of meeting such a task, the municipalities are important as established on basis of the Act No. 128/2000, Coll., as amended. The municipality is elementary territorial self-governing community of citizens; it forms a territorial unit determined by boarders of the municipality territory. The municipality is • public corporation with own property 6 PAVLICA, K. a kol. Soci´ aln´ı v´ yzkum, management a podnik: pr˚ uvodce manaˇ zera v oblasti v´ yzkumu hospod´ aˇrsk´ ych organizac´ı. 1. vyd. Praha: Ekopress, s.r.o., 2000. ISBN 80-86119-25-4. 7 VOCHOZKA, M., KREJSOVA, ´ J., BEDNA ´ ROV ˇ ´ P. Organizace veˇrejn´ ˇ A, e spr´ avy v Cesk´ e ˇ ˇ ˇ Budˇ republice I. Cesk´ e Budˇ ejovice: VSTE v C. ejovic´ıch, 2008, s. 5. ISBN 978-80-87278-00-0. 8 Ministerstvo vnitra Cesk´ ˇ e republiky [online]. [cit. 2009-10-28]. Dostupn´ e z WWW: .

74


• acts under its specific name in legal relationships, and is responsible for obligations arising from them • cares for a multilateral progress and development if its territory and protects public interests • If it amounts to 3,000 inhabitants at least, it is a town • If two or more municipalities merge, one of which is the town, at least, the municipality becomes the town after the merger ˇ e Budˇejovice, Plzeˇ • County boroughs are: Kladno, Cesk´ n, Karlovy Vary, ´ Ust´ı nad Labem, Liberec, Hradec Králové, Pardubice, Jihlava, Brno, Zl´ın, Olomouc, Ostrava, Opava, Hav´ıˇrov, Most, Teplice, Karviná and Mlad´ a Boleslav • The territory of county boroughs can be internally structured in urban districts, or urban neighbourhoods with their own self-governing bodies • The municipal council administrates the municipality, other bodies are the municipality advisory board, mayor and a municipality office

Figure 1 – Territorial – Administrative Structure of the CR The public affairs management system of the CR is decentralized. The basic key stone feature for the administration, economics and management are municipalities, town and regions, which are fully responsible for all decisions made. The powers are divided among self-governing units and the state. Currently, the Czech Republic is divided into 13 self-governing units - regions and the capital, Prague. For purposes of this article elaboration any details shall not be specified in particular, for not being defined explicitly in the Act on Municipalities, No. 128/2000, Coll.


75

Results and Findings The theme of Corporate Social Responsibility is a relatively new globalized standard, and the Czech Republic, at least in terms of the commercial sector and non-profit organizations, strives to keep pace with the surrounding world. The evidence of such activities are annual reports, independent reports, or reports of international auditing organizations issued on basis of an in-depth study carried out in the field of the CSR standards observance in corporate premises. Unfortunately, the public administration sector controls its operations in its own pace, and is little interested in innovation techniques and activities existing exceeding borders of our country. At a totally random early research and finding the number of town councils, or municipality councils, which already implemented CSR principles into their methodology, a pathetic conclusion was revealed - only a single municipality announced the quality observance and CSR principles on its web pages. That was the Town District Prague 10, available at . In that case, it is an extensive town council with a large number of inhabitants, which strives to catch up with global trends and implement these good practices in the real life of the community. Regarding the fact that a practical terrain research has not been conducted yet at all, such a research has been conducted primarily in terms of theory within the framework of the corporate social responsibility applied in public administration institutions, and for this purpose selected unit identified as the ”municipality” without a respect to its size, number of inhabitants, locality, and other associated criteria. It was realized that municipalities and town councils, or town districts, with a large number of inhabitants (located in Prague and other large towns) declare already introduced and in practice applied good practices and CSR principles including CAF, or EFQM principles observed. In terms of small-size municipalities and small town districts offices selected randomly across the territory of the Czech Republic, and afterwards within the territory of South Bohemia, the rate of success lowered to zero (See e.g. the Municipality Office in Hrdˇejovice, available on .

Conclusion The theme of Corporate Social Responsibility has not been introduced as the very pure news in the field of public administration. Some town districts have already understood the necessity to keep up with the global trend, and incorporated these innovation practices and principles of CSR in their methodology within the process of the quality management, which was correctly certified. Other municipalities, especially those with a limited scope of delegation of duties, a small number of inhabitants and situated in less important locations of the Czech Republic, have not reached the understanding of the trend so far. Therefore, for purposes of the terrain research processing applicable to the future doctoral dissertation themed ”Corporate Social Responsibility as an Integrated Part of Strategic Planning in Public Administration Institutions”, it will be necessary to carefully prepare questionnaires, and to orientate them

76


closely to selected groups of stakeholders as the key respondents of such an applied research. Ideally, it will be necessary to process a comparative study of 2 - 3 institutions integrated into the public administration system with a reˇ e Budˇejovice availspect to a diversified sizes such as the Statutory City of Cesk´ able on , the Municipality Studená available on , and the Municipality Hrdˇejovice available on .

References Internet references [1] Spoleˇcenská odpovˇednost firem. Nov´ y faktor firemn´ı konkurenceschopnosti [online]. [cit. 2009-10-13]. Dostupné na WWW: . [2] BUSINESS LEADERS FORUM [online]. [cit. 2009-10-06]. Dostupné na WWW: . ˇ e republiky [online]. [cit. 2009-10-28]. Dos[3] Ministerstvo vnitra Cesk´ tupné na WWW: . ˇ ´ C ˇ AST ´ [4] MESTSK A PRAHA 10 [online]. [cit. 2009-10-12]. Dostupné na WWW: . ˇ e Budˇejovice [online]. [cit. 2009-10-12]. Dostupné na [5] Statutárn´ı mˇesto Cesk´ WWW: . [6] Obec Studená [online]. [cit. 2009-10-13]. Dostupné na WWW: . [7] Hrdˇejovice-Opatovice [online]. [cit. 2009-10-13]. Dostupné na WWW: . ˇ e republiky [online]. [cit. 2009-10-07]. Dostupné na [8] Ministerstvo vnitra Cesk´ WWW: . ´ VEREJN ˇ ´ SPRAVY ´ ˇ ´ REPUBLIKY [online]. [cit. 2009[9] PORTAL E CESK E 10-07]. Dostupné na WWW: Literature references [10] KOLEKTIV AUTOR˚ U. Napˇr´ıˇc spoleˇcenskou odpovˇednost´ı firem. Kladno: AISIS o.s., 2005, s.10. ISBN 80-239-6111-X. [cit. 2009-10-06]. Dostupné na WWW: . [11] PAVLICA, K. a kol. Sociáln´ı v´ yzkum, management a podnik. Pr˚ uvodce manaˇzera v oblasti v´ yzkumu hospodáˇrsk´ ych organizac´ı. Praha: Ekopress, 2000. ´ J., SANCOV ˇ ´ V. Napˇr´ıˇc spoleˇcenskou odpovˇednost´ı firem. [12] TRNKOVA, A, 2.8. Mˇeˇren´ı a reportován´ı spoleˇcenské odpovˇednosti firem. Kladno: AISIS o.s., 2005, s. 120. ISBN 80-239-6111-X. [cit. 2009-10-04]. Dostupné na WWW: .


77

ˇ e Budˇejovice: [13] VOCHOZKA, M. Mˇeˇren´ı efektivnosti správn´ıch u ´ˇrad˚ u. Cesk´ ˇ ˇ Budˇejovic´ıch, 2008, s. 8. ISBN 978-80-87278-02-4. VSTE v C. ´ J., BEDNA ´ ROV ˇ ´ P. Organizace veˇrejné [14] VOCHOZKA, M., KREJSOVA, A, ˇ e republice I. Cesk´ ˇ e Budˇejovice: VSTE ˇ ˇ Budˇejovic´ıch, správy v Cesk´ v C. 2008, s. 5. ISBN 978-80-87278-00-0. ˇarka Bendová, MSc. The Institute of Business and Contact Address: Bc. S´ ˇ e BudˇeTechnology, Department of Foreign Languages, Okruˇzn´ı 10, 370 01 Cesk´ jovice, Czech Republic, email: [email protected] Ing. Dana Walterová, The Institute of Business and Technology, Department of ˇ e Budˇejovice, Czech Republic, Economics and Finance, Okruˇzn´ı 10, 370 01 Cesk´ email: [email protected]

´ S., ˇ WALTEROVA, ´ D. Practice and Theory of the Corporate BENDOVA, Social Responsibility Applied within the Process of Public Administration Management. Littera Scripta, 2009, roˇc. 2, ˇc. 2, s. 69 – 77. ISSN 1802-503X.

Internacionální komponenty v rakouském sektoru Fachhochschulen Zdeněk Caha Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích

Abstrakt Jedním z aktuálních témat vysokého školství je jeho internacionalizace, která se projevuje tím, že vysokoškolská studia prolínají takřka na každém kroku rozličné internacionální komponenty. Cílem následujícího příspěvku je proto identifikovat a sumarizovat internacionální komponenty, které se vyskytují v rakouském sektoru Fachhochschulen - neuniverzitním sektoru vysokých škol. Klíčová slova: rakouský sektor Fachhochschulen (FH), internacionalizace, internacionální komponenty, boloňský proces

Úvod Internacionalizace studia přispívá k osvojování interkulturních kompetencí, které se stávají jednou z klíčových kvalifikací na současném globalizovaném trhu práce. Proto je zcela logické, že rakouský sektor Fachhochschulen již od počátku své existence reflektuje a následuje aktuální mezinárodní trendy. O fungování rakouského sektoru Fachhochschulen podrobněji viz Caha [1], [2], [3], [4]. K zvýšení dynamiky procesu internacionalizace bezesporu přispěl i boloňský proces [5].

Legislativní zakotvení internacionalizace a konkrétní příklady internacionalizace v rakouském sektoru Fachhochschulen Legislativním základem k implementaci boloňské deklarace v sektoru FH byla novelizace Zákona o studijních programech FH (FHStG) v letech 2002 a 2004 [6], kterou došlo: • k zavedení strukturovaného typu studia - bakalářského a magisterského (§2 odst. 2 FHStG), • k zavedení kreditního systému (§12 odst. 2 FHStG), čímž byla podpořena možnost mobilit studentů i vyučujících, 79

80

Littera Scripta, 2009, roč. 2, č. 2 • k povinnému zavedení anglicky psaného dodatku k diplomu „Diploma Supplementÿ (§2 odst. 2 FHStG) a anglického překladu diplomu (§5 odst. 2a FHStG), • k zavedení možnosti studijních programů s tzv. dvojitým diplomem v rámci spolupráce s jinou rakouskou či zahraniční vysokou školou (§3 odst. 2 bod 10 FHStG).

Rovněž Evaluační směrnice EvalVO/2004 [7], které vydává Rada pro vysoké odborné školy, obsahují následující ustanovení týkající se internacionalizace studia: • instituce musí aktivně uskutečňovat cíle boloňského procesu, • instituce musí mít jasně definovanou mezinárodní strategii, • instituce vytváří kontakty s vysokými školami na národní a mezinárodní úrovni, • instituce musí umožňovat mobility studentů i učitelů. S cílem zjistit internacionální komponenty vyskytující se v rakouském studiu byly analyzovány webové stránky jednotlivých institucí [8] a rovněž byly také zohledněny praktické zkušenosti autora tohoto článku v rámci mobilit učitelů na rakouských FH. Jedním z nejmarkantnějších projevů internacionalizace je hojné používání anglické terminologie v souvislosti se sektorem FH. Např.: • Většina poskytovatelů studijních programů FH používá vedle označení Fachhochschule či FH-Studiengänge rovněž anglický název „University of Applied Sciencesÿ. • Také označení akademických titulů bylo přejato z angličtiny a to i přesto, že by bylo možno užívat německých výrazů „Magisterÿ a „Bakkalaureusÿ. Namísto toho se prosadily anglické výrazy „Masterÿ a „Bachelorÿ [9]. • Pro jednotlivá místa, kde provozují poskytovatelé studijní programy FH, se často používají anglické výrazy jako např. Campus Linz, Campus Hagenberg, Campus Wels, což např. u nás není obvyklé. • Oddělení pro zahraniční styky je označováno International Office a výjimkou nejsou ani celé názvy studijních programů v angličtině jako např. „Supply Chain Managementÿ, „Facility Managementÿ, „Human Resource Managementÿ, „Management and Lawÿ aj.

Caha, Z.: Internacionální komponenty v rakouském sektoru

81

Mobility studentů a učitelů V procesu internacionalizace sehrávají klíčovou roli jednosemestrální studijní pobyty jak vyjíždějících studentů a vyučujících, tak přijíždějících studentů a učitelů. Pobyty jsou realizovány většinou v rámci programů EU. Např. jde o program Erasmus. Zatímco studenti vyjíždějí často na období jednoho semestru, realizují vyučující zpravidla pobyty kratší v rozsahu 1-3 týdnů. Veškerou agendu související s těmito mobilitami vyřizují oddělení pro mezinárodní vztahy (International Offices). Většina FH navázala během let kontakty s mnoha partnerskými institucemi nejen v Evropě, ale také v Americe, Austrálii a Asii (viz webové stránky institucí). Mobility přispívají zejména k prohlubování odborných a cizojazyčných znalostí, rozšiřování interkulturních kompetencí, rozvoji samostatnosti. Pro studenty některých programů FH, respektive vedoucí studijních programů, je vzhledem k poměrně úzké oborové specializaci asi největším problémem nalézt oborově kompatibilní instituce, na kterých by mohli absolvovat přednášky a semináře, které by jim mohly být posléze v plné míře uznány na domácí instituci. Dodatečné skládání většího množství zkoušek by znamenalo pro studenta velkou zátěž, vzhledem k velmi omezené možnosti prodlužování celkové délky studia. Rovněž pro studenty studijních programů při zaměstnání je z mnoha důvodů možnost absolvovat jeden semestr v zahraničí dosti omezená. Studenti, kteří tráví jeden semestr na FH v Rakousku jsou začleňováni do tzv. mezinárodních skupin, pro které bývá výuka organizována v angličtině, aby mohl být osloven větší počet studentů. K docílení integrace mezinárodních studentů se studenty domácí vysoké školy slouží tzv. „Buddy Systemÿ. Princip tohoto systému spočívá v tom, že student domácí instituce pomáhá zahraničnímu studentovi s vyřizováním všech administrativních záležitostí a věnuje se mu i ve volném čase při různých sportovních, společenských aj. akcích. V rámci studia na mateřské FH se můžeme setkávat mimo jiné s následujícími projevy internacionalizace: • V některých studijních programech probíhá výuka pouze v anglickém jazyce. Není výjimkou, že uchazeči o studium musí prokázat své cizojazyčné znalosti již během přijímacího řízení a to formou pohovoru s přijímací komisí či formou prezentace na zadané téma. • V průběhu studia mají studenti možnost navštěvovat některé odborné přednášky, které jsou vedeny sice jejich kmenovým rakouským vyučujícím, ovšem v anglickém jazyce. Tu a tam se vyskytují i závěrečné práce (bakalářské, magisterské) vyhotovené v angličtině. • Internacionalizace se promítá též do obsahu výuky. Řada studijních programů má mezinárodní charakter, čemuž odpovídá i zaměření jednotlivých modulů a předmětů (mezinárodní hospodářství a obchod, mezinárodní účetnictví, mezinárodní marketing a logistika aj.). • Odborná praxe může být absolvována v zahraničí nebo u zahraničních firem působících v Rakousku.

82

Littera Scripta, 2009, roč. 2, č. 2 • Dochází k zintenzivňování výuky cizích jazyků (často i východoevropských jako např. češtiny, ruštiny aj.). • Studenti jsou připravováni k mezinárodně uznávaným zkouškám (např. TOEFL, DELF apod.). • Uskutečňují se exkurze v zahraničních firmách, konají se přednášky specialistů ze zahraničních firem. • FH oslovují prostřednictvím svých webových stránek potenciální zájemce ze zahraničí (např. na webových stránkách některých institucí je možno najít i informace pro uchazeče kromě angličtiny i v dalších méně frekventovaných jazycích jako je např. čeština). • FH organizují letní výukové školy v cizím jazyce, jsou abonovány cizojazyčné odborné časopisy apod.

Obrázek č. 1 Internacionální komponenty v rakouském sektoru Fachhochschulen (Caha 2009)

Caha, Z.: Internacionální komponenty v rakouském sektoru

83

Závěr Internacionalizace studia patří bezesporu k hlavním prioritám současného vysokého školství nejen ve světě, ale i u nás. Na příkladu rakouského sektoru Fachhochschulen bylo ukázáno, jakým způsobem dochází k internacionalizaci studia v této sousední zemi, přičemž sumarizaci rozličných internacionálních komponentů vyskytujících se v tomto sektoru představuje obrázek č. 1. Některé z uvedených internacionálních komponentů by se mohly stát inspirativní i pro naše vysoké školství.

Reference [1] CAHA, Z. Rakouské Fachhochschulen jako příklad dobře fungujících vysokých škol neuniverzitního typu. Mezinárodní vědecká konference VŠERS České Budějovice konaná 2.dubna 2009. Studia I. Pět let členství ČR v EU. České Budějovice : Vysoká škola evropských a regionálních studií, o.p.s., 2009, s. 29 - 37. ISBN 978-80-86708-79-9. [2] CAHA, Z. Model fungování „Fachhochschulenÿ v Rakousku. Littera Scripta, 2008, roč. 1, č. 1, s. 17 - 29. ISSN 1802-503X. [3] CAHA, Z. Dosavadní vývoj a specifika neuniverzitního sektoru vysokých škol v Rakousku. In Aktuální problémy pedagogiky ve výzkumech studentů doktorských studijních programů: sborník příspěvků z V. ročníku studentské vědecké konference. I. díl. Olomouc: Votobia, 2007, s. 217 - 222. ISBN 97880-7220-306-2. [4] CAHA, Z. Vznik a vývoj neuniverzitního vysokoškolského vzdělávání v Rakousku. Aula, 2005, roč. 13, č. 1, s. 29-32. ISSN 1210-6658. [5] Im Blickpunkt: Strukturen des Hochschulbereiches in Europa 2006/2007. Nationale Entwicklungen im Rahmen des Bologna-Prozesses. Eurydice, 2007. ISBN 978-92-79-05373-3. [6] Bundesgesetz über Fachhochschul-Studiengänge BGBl. Nr. 340/1993, zuletzt geändert durch BGBl. I Nr. 43/2006. [7] Verordnung des Fachhochschulrates über die Evaluierung im österreichischen Fachhochschulsektor, EvalVO 5/2004; zuletzt geändert durch Beschluss der FHR vom 10.11. 2006. [8] http://www.fhg-tirol.ac.at http://www.fh-krems.ac.at http://www.campus02.at http://www.fh-wien.ac.at http://www.fh-kaernten.at http://www.fhstpoelten.ac.at http://www.fh-salzburg.ac.at http://www.fh-joanneum.at http://www.fh-campuswien.ac.at http://www.mci.edu http://www.bmlvs.gv.at http://www.lbs.ac.at

84

Littera Scripta, 2009, roč. 2, č. 2 http://www.technikum-wien.at http://www.fh-vie.ac.at http://www.fh-burgenland.at http://www.fh-ooe.at http://www.bmlvs.gv.at http://www.fhv.at http://www.fhwn.ac.at

[9] KASPAROVSKY, H.; WADSACK, I. Das österreichische Hochschulsystem. Wien : Enic Naric Austria BMWF, 2007. ISBN 3-85456.

International components in the Austrian Fachhochschulen sector (FH) One of the current issues in higher education is its internationalisation, which is reflected by the study cut across almost every step of international various components. The aim of the following paper is therefore to identify and summarize the internationalist components that occur in the Austrian Fachhochschulen sector - non-university sector of higher education. Keywords: Austrian Fachhochschulen sector (FH), internationalisation, international components, Bologna process Kontaktní adresa: Mgr. Zdeněk Caha, Ph.D., Katedra cizích jazyků, Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích, Okružní 10, 370 01 České Budějovice, e-mail: [email protected]

CAHA, Z. Internacionální komponenty v rakouském sektoru Fachhochschulen. Littera Scripta, 2009, roč. 2, č. 2, s. 79 – 84. ISSN 1802-503X.

Aplikovaný výzkum a vývoj v rakouském sektoru Fachhochschulen Zdeněk Caha Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích

Abstrakt Příspěvek je věnován postavení aplikovaného výzkumu a vývoje v rakouském sektoru Fachhochschulen. Důraz je přitom kladen na jeho legislativní zakotvení a jeho hodnocení v rámci evaluační činnosti. Dále je ukázáno začlenění aplikovaného výzkumu a vývoje do systému výzkumné a vývojové činnosti a také jeho organizování. Aplikovaný výzkum a vývoj je představen jako oblast, ze které mohou profitovat jak poskytovatelé studijních programů, tak regionální podnikatelské subjekty. Klíčová slova: rakouský sektor Fachhochschulen (FH), aplikovaný výzkum a vývoj, studijní programy, evaluace, akreditace

Úvod S aplikovaným výzkumem a vývojem se počítá v rakouském sektoru Fachhochschulen (více o tomto sektoru vysokých škol neuniverzitního typu viz Caha [1], [2], [3], [4]) již od samého počátku jeho existence, čemuž svědčí i jeho legislativní zakotvení v §12 Zákona o studijních programech Fachhochschule [5]. Tento zákon podmiňuje akreditaci studijního programu prováděním aplikovaného výzkumu a vývoje prostřednictvím erudovaného výukového a výzkumného personálu. Zodpovědnost za provádění tohoto úkolu nese poskytovatel studijního programu Fachhochschule, přičemž může zvolit i formu kooperace s jinými výzkumnými institucemi. Podrobněji jsou nároky na aplikovaný výzkum a vývoj definovány v akreditačních a evaluačních směrnicích vydaných Radou pro vysoké odborné školy. Akreditační směrnice [6] Při akreditaci studijního programu FH je ve vztahu k aplikovanému výzkumu a vývoji nezbytné, aby: a) Poskytovatel studijního programu (zástupce poskytovatele) • Stanovil oblasti a priority výzkumu a doložil potřebnou infrastrukturu. 85

86

Littera Scripta, 2009, roč. 2, č. 2 • Popsal, jak bude probíhat spolupráce s výzkumnými institucemi v tuzemsku i zahraničí a také s podniky (především malými a středně velkými podniky). • Popsal, jakým způsobem budou dokumentovány výsledky aplikovaného výzkumu a vývoje (patenty, publikace a zprávy, možnosti využití výsledků v praxi).

b) Studijní program (respektive jeho garant) • Popsal, jakým způsobem budou studijní program a členové výukového a výzkumného personálu zapojeni do stanovených výzkumných úkolů. • Popsal, jakým způsobem bude zabezpečen transfer metod a výsledků výzkumných a vývojových aktivit do výuky. U magisterských a diplomových studijních programů je nutno nastínit formu společného zapojení studentů a vyučujících do výzkumných a vývojových aktivit a jejich realizaci v rámci projektů, odborných praxí a diplomových prací. c) Došlo k adekvátnímu zabezpečení výukové a výzkumné činnosti • Popsáním míry přímé vyučovací povinnosti výukového a výzkumného personálu v hlavním pracovním poměru a uvést opatření, prostřednictvím kterých bude docházet k podpoře výzkumné činnosti (např. optimální časové rozložení pedagogické a výzkumné činnosti). • Definováním požadované vědecké, odborné a pedagogické kvalifikace výukového a výzkumného personálu a procedur výběru zaměstnanců. Evaluační směrnice [7] Při institucionální evaluaci je v rámci tematické položky aplikovaný výzkum a vývoj prověřováno: • Je-li strategie výzkumu a vývoje totožná se strategickými cíli instituce. • Odpovídají-li vytvořené, popř. plánované struktury požadavkům na provádění a organizaci výzkumné činnosti. • Jsou-li zdroje pro aplikovaný výzkum a vývoj využívány v souladu s výzkumnou strategií a cíli efektivně. • Je-li prostřednictvím aplikovaného výzkumu a vývoje vytvářeno knowhow popř. dochází-li k transferu technologií do podniků či neziskových organizací. • Je-li zajištěno, aby byly metody a výsledky výzkumu transformovány do výuky. Při evaluaci studijního programu je v rámci tematické položky aplikovaný výzkum a vývoj prověřováno:

Caha, Z.: Aplikovaný výzkum a vývoj v rakouském sektoru

87

• Má-li studijní program k dispozici dostatek finančních prostředků, aby mohlo být trvale zabezpečeno dosahování vytyčených vzdělávacích cílů a nutné materiální, prostorové aj. vybavení. • Odpovídají-li specifické výzkumné aktivity studijního programu strategickým výzkumným záměrům celé instituce. • Odpovídají-li stávající struktury požadavkům, které jsou kladeny na provádění a organizaci výzkumné a vývojové činnosti.

Oblasti výzkumu a organizace výzkumu a vývoje u jednotlivých poskytovatelů studijních programů FH Ve studii Rady pro výzkum a rozvoj technologií s názvem Präzisierung des F E - Potenzials im FH -Wesen [8], která se zabývá výzkumnou a vývojovou činností v sektoru FH, je ukázáno, jakým směrem se výzkumná a vývojová činnost v sektoru FH profiluje, a to ve srovnání s výzkumnými institucemi a univerzitami (obrázek č. 1). Z tohoto obrázku je patrné, že prioritou sektoru FH je především oblast aplikovaného výzkumu a vývoje (angewandte F & E) a poskytování služeb (Dienstleistungen). Ve vztahu k univerzitám nejde přitom o konkurenční postavení, nýbrž o synergický vztah (kooperaci) především na pomezí aplikovaného výzkumu a vývoje a základního výzkumu, přičemž doménou univerzit zůstává i nadále základní výzkum. Položíme-li si otázku, jakým způsobem je aplikovaný výzkum a vývoj v sektoru FH organizován, po analýze webových stránek jednotlivých institucí zjistíme, že se tak děje zpravidla v rámci následujících interních a externích organizačních struktur: a) Interní struktury • centrální výzkumná oddělení v rámci jednoho poskytovatele, • výzkumné týmy v rámci několika oborově podobných studijních programů (jednoho poskytovatele) - jde o tzv. „tematické zaměření výzkumuÿ, • výzkumné týmy v rámci jednoho studijního programu, • provádění vědecké činnosti v rámci výukové činnosti (např. v rámci diplomových prací). b) Externí struktury • vytváření dceřiných výzkumných společností – se 100% majetkovým podílem, – s většinovým majetkovým podílem (nad 50 %), – s menšinovým majetkovým podílem (pod 50 %), • různé formy kooperací s výzkumnými, podnikatelskými či vzdělávacími subjekty.

88


Obrázek č. 1 Začlenění sektoru Fachhochschulen do výzkumných a vývojových aktivit Zdroj: Detter 2005, s. 115

Souhrnným zobrazením nejběžněji využívaných organizačních struktur k zajištění aplikovaného výzkumu a vývoje v rakouském sektoru Fachhochschulen je obrázek č. 2. Pro jednotlivé Fachhochschulen jsou strategickými partnery při provádění aplikovaného výzkumu a vývoje a zároveň adresáty výsledků výzkumu a vývoje především střední a menší podniky a nezisková sféra v rámci regionů. Fachhochschulen se tak stávají důležitými hnacími motory při rozvoji jednotlivých regionů a samy z této spolupráce profitují tím, že mohou aktuální poznatky nabyté prostřednictvím vývojových a výzkumných aktivit transformovat přímo do výuky v jednotlivých studijních programech. Jedním z otevřených problémů ve vztahu k výzkumné a vývojové činnosti v sektoru Fachhochschulen je otázka jeho základního financování. Na podporu výzkumné a vývojové činnosti v sektoru Fachhochschulen sice stát vypisuje podpůrné programy (v letech 1997 a 1999 „Kooperation Fachhochschule - Wirtschaft I a Wirtschaft IIÿ, aktuálně program „FHplusÿ), avšak poskytovatelé studijních programů FH si stěžují na to, že chybí základní financování, které by přineslo stabilizaci a jistotu při realizaci výzkumných a vývojových činností. Proto např.


89

Obrázek č. 2 Organizování výzkumné a vývojové činnosti v sektoru FH (Caha 2009)

i Konference vysokých odborných škol již řadu let prosazuje, aby stát větší měrou podporoval výzkumné a vývojové aktivity v sektoru FH [10].

Závěr V 70. letech 20. století, kdy docházelo ke konstituování neuniverzitního typu vysokoškolského vzdělávání, nepatřila realizace výzkumné a vývojové činnosti k jeho hlavním prioritám (bylo tomu tak např. v sousedním Německu). Postupem času však došlo k přehodnocení tohoto přístupu a především aplikovaný výzkum a vývoj se stal a stává stále více jednou z oblastí, ve které mohou nalézt své uplatnění vysoké školy neuniverzitního typu. Z této činnosti pak mohou profitovat jak samy tyto instituce, tak regionální podnikatelské subjekty a nezisková sféra. Zintenzivňování činnosti v oblasti aplikovaného výzkumu a vývoje patří rovněž k aktuálním úkolům našich vysokých škol neuniverzitního typu, proto se jeví jako žádoucí reflektovat poznatky z ostatních zemí a inspirovat se jimi.

Reference [1] CAHA, Z. Rakouské Fachhochschulen jako příklad dobře fungujících vysokých škol neuniverzitního typu. Mezinárodní vědecká konference VŠERS České Budějovice konaná 2.dubna 2009. Studia I. Pět let členství ČR v EU. České Budějovice : Vysoká škola evropských a regionálních studií, o.p.s., 2009, s. 29 - 37. ISBN 978-80-86708-79-9.

90


[2] CAHA, Z. Model fungování „Fachhochschulenÿ v Rakousku. Littera Scripta, 2008, roč. 1, č. 1, s. 17 - 29. ISSN 1802-503X. [3] CAHA, Z. Dosavadní vývoj a specifika neuniverzitního sektoru vysokých škol v Rakousku. In Aktuální problémy pedagogiky ve výzkumech studentů doktorských studijních programů: sborník příspěvků z V. ročníku studentské vědecké konference. I. díl. Olomouc: Votobia, 2007, s. 217 - 222. ISBN 97880-7220-306-2. [4] CAHA, Z. Vznik a vývoj neuniverzitního vysokoškolského vzdělávání v Rakousku. Aula, 2005, roč. 13, č. 1, s. 29-32. ISSN 1210-6658. [5] Bundesgesetz über Fachhochschul-Studiengänge BGBl. Nr. 340/1993, zuletzt geändert durch BGBl. I Nr. 43/2006. [6] Richtlinien des Fachhochschulrates für die Akkreditierung von Bachelor-, Master- und Diplomstudiengängen (Akkreditierungsrichtlinien, AR 20006, Version 1.1 vom 1.12. 2006). [7] Verordnung des Fachhochschulrates über die Evaluierung im österreichischen Fachhochschulsektor, EvalVO 5/2004; zuletzt geändert durch Beschluss der FHR vom 10.11. 2006. [8] Detter, H. Präzisierung des F + E - Potenzials im FH - Wesen. Eine Studie im Auftrag des Rates für Forschung und Technologieentwicklung. Wien : FH Wiener Neustadt, 2005. [9] http://www.fhg-tirol.ac.at http://www.fh-krems.ac.at http://www.campus02.at http://www.fh-wien.ac.at http://www.fh-kaernten.at http://www.fhstpoelten.ac.at http://www.fh-salzburg.ac.at http://www.fh-joanneum.at http://www.fh-campuswien.ac.at http://www.mci.edu http://www.bmlvs.gv.at http://www.lbs.ac.at http://www.technikum-wien.at http://www.fh-vie.ac.at http://www.fh-burgenland.at http://www.fh-ooe.at http://www.bmlvs.gv.at http://www.fhv.at http://www.fhwn.ac.at [10] http://www.fhk.ac.at


91

Applied research and development sector in Austrian Fachhochschulen The following contribution is devoted to the status of applied research and development sector in Austrian Fachhochschulen.The emphasis is put on its legislation from the evaluation activities. Next, it is shown the integration of applied research and development into the research and development activities system, and also organizing various study programmes providers. Applied research and development is presented as an area that may benefit from both, the providers of learning programmes, and regional businesses. Keywords: Austrian Fachhochschulen sector (FH), applied research and development, study programmes, evaluation, accreditation Kontaktní adresa: Mgr. Zdeněk Caha, Ph.D., Katedra cizích jazyků, Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích, Okružní 10, 370 01 České Budějovice, e-mail: [email protected]

CAHA, Z. Aplikovaný výzkum a vývoj v rakouském sektoru Fachhochschulen. Littera Scripta, 2009, roč. 2, č. 2, s. 85 – 91. ISSN 1802-503X.

Der Fremdsprachenunterricht in der tertiären Sphäre Lenka Hrušková Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích

Zusammenfassung In diesem Aufsatz beffasse ich mit der Kooperation und der Kompetition, mit einzelnen Sprachfertigkeiten im Fremdsprachenunterricht in der tertiären Sphäre. Das Ziel dieses Aufsatzes ist, die Meinungen der Studenten auf den Sprachunterricht in der tertiären Sphäre vorzulegen. Die Präsentation lehnt sich an den Fragebogen an, der den Studenten vorgelegt wurde. Schlüsselwörter: der Fremdsprachenunterricht, die Gruppenarbeit, die selbständige Arbeit, die Sprachfertigkeiten : das Sprechen, das Schreiben, das Lesen, das Heren

Einleitung Fremdsprachen – die Priorität der Fachbildung in der EU Das gegenseitige Verständnis ist die Voraussetzung eines harmonischen Zusammenlebens. Damit der Traum vom Kontinent ohne Grenzen erfüllt wird, braucht Europa solche Bürger, die in einigen Fremdsprachen kommunizieren. Zu den Hauptaufgaben der Fremdsprachendidaktik auf der dritten Bildungsstufe gehört die Schaffung der Strategien und Methoden für die Förderung der Sprachvielfältigkeit und der Mehrsprachigkeit. Die Fremdsprachendidaktik arbeitet auch mit Instrumenten dieser Politik, vor allem mit dem Gemeinsamen europäischen Referenzrahmen. Gebrauch des Sprachunterrichts in der tertiären Sphäre Die Fremdsprachen waren, sind und werden vom Gesichtspunkt der Kommunikation der Nationen und der Erweiterung des Horizonts jedes Einzelnen und des Volkem aus bedeutend.

93

94


Die Hauptziele des Fremdsprachenunterrichts folgen aus unserem Beitritt der EU und aus der gegenwärtigen Wirtschafts-, Kommunikations- und Kulturglobalisierung, die die Hauptziele der Bildung und Fachbildung sehr schnell ändern. Im Fremdsprachenunterricht auf der dritten Stufe geht es um: • die befriedigende Entwicklung der mehrsprachigen Kommunikativ- und Kulturkompetenz • die Förderung der günstigen Entwicklung der ganzen Studentenpersönlichkeit • die Entwicklung der Fähigkeit das Lernen zu lernen (die Autonomie) Die Realität unseres Lebens in Europa wünscht die Fachabsolventen, die sich auf dem europäischen Markt im Beruf nützlich machen und beschäftigt werden. Die beruflich orientierte Sprachvorbereitung Der Fremdsprachenunterricht an den Fachhochschulen oder an den Hochschulen nicht philologischer Fachrichtung unterscheidet sich von dem Mittelschulunterricht, der vor allem auf die Gemeinsprache konzentriert wird. In der tertiären Sphäre konzentriert sich der Fremdsprachenunterricht auf den professionell orientierten Fremdsprachenunterricht (Fachunterricht), der auf der Absolventenvorbereitung für die Praxisanwendung gezielt ist. Es handelt sich nicht nur um die Ausbildung der Gemeinsprache, sondern auch im tertiären Sektor um die effektive Kommunikation im Fremdsprachenmilieu. Die Aufforderung zur Stärkung der Fachsprache enthält auch „Der staatliche Plan des Fremdsprachenunterrichtsÿ (MŠMT ČR 2006), viertes Kapitel: „Fremdsprachen in der tertiären Ausbildungÿ. Zu den Grundforderungen, die an den Fremdsprachenunterricht angelegt werden, gehört die Berufsorientierung des Fremdsprachenunterrichts und seine sog. Europenisation - die Bemühung um die internationale Harmonisierung des Unterrichts, die zur Zertifikation in der benannten Fachrichtung führt. Das setzt bei den Studenten solche Sprachkompetenzen und Strategien voraus, mit denen sie auf diesem Niveau kommunizieren werden, um die internationale Sprachprüfungen ablegen zu können. Vom Lehrer erwartet man die Anwendung der Lehrstrategien, die zum effektiven Fremdsprachenunterricht und zum Erreichen aller Ziele des Fremdsprachenunterrichts führen. Der Fragebogen Eine der Schlüsseldeterminationen des Prozesses der Aneignung der Fremdsprachen stellen die Kooperativstrategien vor. In unserer Forschung haben zwei Gruppen (A, B) zwei Semester lang vor allem kooperativ und zwei andere (C, D) vor allem kompetitiv gearbeitet. Zum Schluss der ganzen Forschung wurde die strukturelle Methode - der Fragebogen angewandt. Im Fragebogen wurden die

Hrušková, L.: Der Fremdsprachenunterricht in der tertiären Sphäre

95

allgemeinen Studentencharakteristiken und allgemeine Lehr-und Lerndeskriptoren der Fremdsprachen (das Geschlecht, das Alter, die Fremdsprachenzahl,. .) ermittelt. Der Fragebogen stellte vor allem fest: • die Einschätzung des Fremdsprachenunterrichts in den Gruppen • den Bedaraf zu kooperieren • den Vergleich unter den Fremdsprachfertigkeiten - unter dem Sprechen, Hören, Lesen und Schreiben • Bildunsergebnisse - die Selbstbewertung

DER FRAGEBOGEN Der Fragebogen, den Sie ausfüllen, enthält acht verschiedene Fragen und deshalb erwartet man auch verschiedene Antworten. Bei den Fragen Nr.1 a 6 geben Sie wortmäßig Ihre Wahlbetonung an. Bei den Fragen Nr. 5 a 8 kreuzen Sie Ihre Antwort auf der Skala an. Zu den Fragen Nr. 2, 3 a 4 schreiben Sie die Antworten aus. Am Anfang füllen Sie die Identifikationsdaten aus. Ich danke Ihnen für das Ausfüllen des Fragebogens. 1. Identifikationsdaten 1. (Kreuzen Sie an)

Mann

Frau

2. Semester 3. Schule, Fach

2. Welche Fremdsprachen studieren Sie? a). . . . . . . . . . . . . . . . . . .b). . . . . . . . . . . . . . . . . . .c). . . . . . .. . . . . . . . . . . .d). . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3. Wie lange lernen Sie diese Fremdsprachen? a). . . . . . . . . . . . . . . . . . .b). . . . . . . . . . . . . . . . . . .c). . . . . . .. . . . . . . . . . . .d). . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4. Welche Fremdsprache ziehen Sie vor, und warum? ............................................................................ ............................................................................ ............................................................................

96


5. Wie bewerten Sie den Fremdsprachenunterricht? (Kreuzen Sie an) sicher eher ich weiß eher sicher JA JA NICHT NEIN NEIN a) Ich arbeite lieber allein als in den Gruppen. b) Beim Fremdsprachenunterricht fühle ich mich abgeschoben. c) Ich kann meine andere Meinung vertreten. d) Ich arbeite lieber mit Studenten anderes Geschlechtes zusammen. e) Die Forumdiskussion in der Gruppe hat keinen Sinn. f) Beim Fremdsprachenunterricht nehme ich lieber am Spiel teil als arbeite ich zusammen. g) Die Umgebung und die Stimmung in der Klasse beeinflussen meine Arbeit h) Ich lernte auch andere Weise des Unterrichts als Frontalunterricht kennen. i) Ich habe kein Interesse mit anderen Studenten zu kooperieren. j) Ich bespreche mit anderen einzelne Schritte bei der Arbeit k) Mit meinem Freund spreche ich regelmäßig in der Fremdsprache. l) Ich ziehe den Monolog dem Dialog oder der Gruppenkonversation vor. m) Ich bereite mich auf den Unterricht allein vor.


97

6. Glauben Sie, dass die Gruppenarbeit Ihnen bessere Ergebnisse bringt, als die selbständige Arbeit? 1)

JA

NEIN

2) Warum JA ( Schreiben Sie aus) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .. . . . . . . . . . . . . . . . . . ................................................................................... ................................................................................... ................................................................................... 3) Warum NEIN ( Schreiben Sie aus) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ................................................................................... ................................................................................... ................................................................................... 4) Warum NEIN ( Schreiben Sie aus) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ................................................................................... ................................................................................... ................................................................................... a) Sprechen 7. Ordnen Sie die Sprachfertigkeiten: b) Hören c) Lesen d) Schreiben 1. Am besten bin ich im

1. . . . . . . . . . . . . . . . . . . ., 2. . . . . . . . . . . . . . . . . . . ., 3. . . . . . . . . . . . . . . . . . . ., 4. . . . . . . . . . . . . . . . . . . .,

weil. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . weil. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . weil. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . weil. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

8. Wie bewerten Sie die Stunden des Fremdsprachenunterrichts: (Kreuzen Sie an) a) Die Stundenorganisation genügt mir b) Man kann nicht schaffen, was man wollte c) Ich muss die meiste Arbeit zu Hause machen d) Ich habe die Möglichkeit in der Schule alles gut zu üben e) Der Unterricht erfüllt meine Vorstellungen

sicher eher ich weiß eher sicher JA JA NICHT NEIN NEIN

98


Zusammenfassung Geschlecht der Studenten • A- 6 Mädchen (66%), 3 Jungen (33,3%) • B- 5 Mädchen (55,5%), 4 Jungen (44,4%) • C- 11 Mädchen (91,6%), 1 Junge (8,3%) • D- 16 Mädchen (88,8%), 2 Jungen (11,1%) Welche Fremdsprachen studieren die Studenten • A- 5 Studenten Deutsch(D) und Englisch(E) (55%), 2 Studenten D, E, Russisch (R) (22,2%), 1 Student D, E, R, Französisch (F) (11%) • B- 5 Studenten D und E (55%), 3 Studenten D, E, F (33%), 1 Student D, A, Spanisch (S) (11,1%) • C- 10 Studenten D und E (83,3%), 2 Studenten D, E, F (16,6) • D- 12 Studenten D und E (66,6%), 3 Studenten D, E, R (16,6%), 1 Student D, E, R, F (5,5%), 1 Student D, E, Italienisch (I) (5,5%) Wie lange lernen die Studenten diese Fremdsprachen • A- D: 8-13 Jahre, E: 4-7 Jahre, R: 2- 4 Jahre, F: 2 Jahre • B- D: 10-15 Jahre, E: 7- 8 Jahre, F: 4 Jahre, S: 2 Jahre • C- D: 12-14 Jahre, E: 3- 8 Jahre, F: 1 Jahre • D- D: 11-15 Jahre, E: 7- 12 Jahre, R: 1 Jahre, F: 1 Jahre, S: 1 Jahre, I: 1 Jahre Welche Fremdsprache ziehen sie vor • A- 5 Studenten D (55,5%), 4 Studenten E (44,4%) • B- 8 Studenten D (88,8%), 1 Student E (11,1%) • C- 8 Studenten D (66,6%), 4 Studenten E (33,3%) • D-15 Studenten D (83%), 3 Studenten E (16,6%) Wie bewerten die Studenten den Fremdsprachenunterricht


99

Wie bewertet DIE GRUPPE A (%) den Fremdsprachenunterricht

a) Ich arbeite lieber allein als in den Gruppen.

sicher eher ich weiß eher sicher JA JA NICHT NEIN NEIN 44,4

22,2

1,11

11,1

11,1

b) Beim Fremdsprachenunterricht fühle ich mich abgeschoben.

0

0

22,2

22,2

55,5

c) Ich kann meine andere Meinung vertreten.

11,1

22,2

22,2

44,4

0

d) Ich arbeite lieber mit Studenten anderes Geschlechtes zusammen.

22,2

22,2

55,5

0

0

e) Die Forumdiskussion in der Gruppe 0 hat keinen Sinn.

11,1

0

11,1

77,7

f) Beim Fremdsprachenunterricht nehme ich lieber am Spiel teil als arbeite 0 ich zusammen.

22,2

22,2

44,4

1,11

g) Die Umgebung und die Stimmung 55,5 in der Klasse beeinflussen meine Arbeit

33,3

0

11,1

0

h) Ich lernte auch andere Weise des 77,7 Unterrichts als Frontalunterricht kennen.

11,1

11,1

0

0

i) Ich habe kein Interesse mit anderen Studenten zu kooperieren.

11,1

0

0

1,11

77,7

j) Ich bespreche mit anderen einzelne Schritte bei der Arbeit

0

66,6

33,3

0

0

k) Mit meinem Freund spreche ich regelmäßig in der Fremdsprache.

0

11,1

0

55,5

33,3

l) Ich ziehe den Monolog dem Dialog oder der Gruppenkonversation vor.

11,1

11,1

11,1

11,1

55,5

m) Ich bereite mich auf den Unterricht 11,1 allein vor.

44,4

0

44,4

0

100


Wie bewertet DIE GRUPPE B (%) den Fremdsprachenunterricht



11,1

0

0

0


0

0

0

22,2

77,7


66,6

22,2

0

11,1

0


44,4

44,4

11,1

0

0

e) Die Forumdiskussion in der Gruppe hat keinen Sinn.

0

0

0

22,2

77,7

f) Beim Fremdsprachenunterricht nehme ich lieber am Spiel teil als arbeite ich zusammen.

0

0

0

44,4

55,5

g) Die Umgebung und die Stimmung 66,6 in der Klasse beeinflussen meine Arbeit

33,3

0

0

0

h) Ich lernte auch andere Weise des 99,9 Unterrichts als Frontalunterricht kennen.

0

0

0

0


0

0

0

22,2

77,7


22,2

66,6

11,1

0

0


0

11,1

0

55,5

33,3


0

0

22,2

22,2

55,5

22,2

0

44,4

33,3

m) Ich bereite mich auf den Unterricht 0 allein vor.


101

Wie bewertet DIE GRUPPE C (%) den Fremdsprachenunterricht



58,3

0

25

0


0

0

8,3

16,6

75


25

33,3

16,6

25

0


8,3

33,3

33,3

16,6

8,3


8,3

8,3

0

0

83,4


16,6

33,3

25

25

0

g) Die Umgebung und die Stimmung 5 in der Klasse beeinflussen meine Arbeit

58,3

0

0

0

h) Ich lernte auch andere Weise des 1 Unterrichts als Frontalunterricht kennen.

4

0

4

3


0

2

2

5

3


3

9

0

0

0


0

1

2

5

4


0

3

1

7

1


3

1

2

1

102


Wie bewertet DIE GRUPPE D (%) den Fremdsprachenunterricht


sicher eher ich weiß eher sicher JA JA NICHT NEIN NEIN 5

4

4

5

0


0

0

2

7

9


5

5

3

5

0


0

7

5

6

0


0

2

1

4

11


0

4

3

7

4

g) Die Umgebung und die Stimmung 5 in der Klasse beeinflussen meine Arbeit

8

2

3

0

h) Ich lernte auch andere Weise des 4 Unterrichts als Frontalunterricht kennen.

3

0

6

5


0

0

3

6

9


6

12

0

0

0


0

3

0

7

8


0

1

1

5

11


4

2

3

2


103

Glauben die Studenten, dass die Gruppenarbeit ihnen bessere Ergebnisse bringt, als die selbständige Arbeit? • A- nein: 22%, ja: 77% • B- nein: 0%, ja: 100% • C- nein: 25%, ja: 75% • D- nein 50%, ja: 50% Aus dieser Bewertung des Fremdsprachenunterrichts sind große Unterschiede zu sehen. Den Gruppenunterricht ziehen sicher 44,4% Studenten in der Gruppe A vor. Aber in der Gruppe B ziehen 88,8% Studenten den Gruppenunterricht vor. 22% Studenten von A preferieren die Kompetition; von B will niemand am Spiel teilnehmen. 77,8% von A glauben, dass die Zusammenarbeit ihnen bessere Ergebnisse bringt; 100% von B sind sicher, dass die Kooperation besser ist als die selbständige Arbeit. In der Gruppe C kooperiert lieber 75% Studenten; in D möchten 50% Studenten lieber zusammenarbeiten. Das Verhältnis der einzelnen Sprachfertigkeiten bei der bevorzugten Fremdsprache Die Gruppe A (in %): ausgezeichnet

gut

annehmbar

schwach

Sprechen

66,7

22,2

0

11,1

Schreiben

22,2

22,2

44,4

11,1

Lesen

11,1

55,5

33,3

0

Hören

0

0

22,2

77,8

schwach

Die Gruppe B (in %): ausgezeichnet

gut

annehmbar

Sprechen

77,8

22,2

0

0

Schreiben

0

0

44,4

55,6

Lesen

22,2

44,4

11,1

22,2

Hören

0

33,3

44,4

22,2

Die Gruppe C (in %): ausgezeichnet

gut

annehmbar

schwach

Sprechen

5,5

22,2

44,5

27,8

Schreiben

38,9

27,8

22,2

11,1

Lesen

50

22,2

16,7

11,1

Hören

5,5

27,8

16,7

50

104


Die Gruppe D (in %): ausgezeichnet

gut

annehmbar

schwach

Sprechen

0

33,3

58,4

8,3

Schreiben

50

41,7

0

8,3

Lesen

50

25

16,7

8,3

Hören

0

0

25

75

Arbeitsorganisation (in %) sicher JA

eher JA

ich weißnicht

eher NEIN

sicher NEIN

A

44,4

33,3

-

22,2

-

B

66,6

33,3

-

-

-

C

25

58,4

-

-

16,6

D

11,1

72,2

16,7

-

-

Der Fremdsprachenunterricht erfüllt ihre Vorstellungen (in %) sicher JA

eher JA

ich weißnicht

eher NEIN

sicher NEIN

A

33,3

22,2

22,2

11,1

11,1

B

77,7

22,2

-

-

-

C

25

50

25

-

-

D

-

55,5

44,5

-

-

Zusammenfassung Der Fragebogen hat intressante Aufschlüsse über den Fremdsprachenunterricht in der tertiären Sphäre gezeigt. Es ist sehr interessant, dass die meisten Studenten die Gruppenarbeiten im Unterricht akzeptieren und die Effektivität und Effizienz für einzelne Sprachfertigkeiten (z.B.: für das Sprechen) bestätigen. Es war sehr überraschend festzustellen, dass die deutsche Sprache in der Region Südböhmen noch immer zu den zwei gefragtesten Fremdsprachen gehört.

Literatur [1] HRUŠKOVÁ, L. Vliv kooperativních strategií na efektivitu jazykového vyučování. Disertační práce. Brno: PdF MU, 2008. [2] NEUWIRTHOVÁ, L. Standardizace jazykového vzdělávání na vysokých školách technického zaměření. Disertační práce. Brno: PdF MU, 2006. [3] RADDATZ, V. Vom Wissen zum Handeln: Fremdsprachendidaktik als Mittler zwischen Theorie und Praxis. In: Neveling Christiane (Hrsg.): Perspektiven für die zukünftige Fremdsprachendidaktik. Tübingen: Gunter Narr Verlag, 2002. [4] VETTINGER, H. Gruppenunterricht. Pädagogischer Schwann- Verlag, Düsseldorf, 1977.


105

Foreign language teaching in the tertiary sector In this article I deal with cooperation and competing, the various language skills in foreign language teaching in the tertiary sector. The aim is to present the views of students on foreign language teaching. The presentation follows the questionnaire, which was presented to students. Keywords: foreign language teaching, group work, individual work, language skills: speaking, writing, reading and listening Kontaktní adresa: Mgr. Lenka Hrušková, Ph.D., Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích, 370 01 České Budějovice, e-mail: [email protected]

HRUŠKOVÁ. L. Der Fremdsprachenunterricht in der tertiären Sphäre. Littera Scripta, 2009, roč. 2, č. 2, s. 93 – 105. ISSN 1802-503X.

A Political Economy of Spinoza’s Ethics: Possession and love Jitka Ryndová ˇ Institute of Technology and Business in Cesk´ e Budˇejovice

Abstract This transformation of one’s possessive desire is the common project of the Ethics and of Spinoza’s political writings. Both ethics and politics, from a Spinozian perspective, train one’s comportment toward possession. In the Ethics, one learns to have and to hold otherwise. The tendency to imagine the beloved as situated within an economy of scarce resources taints love with sadness and subjects the soul, or mind, to violent vacillation (fluctuatio animi) and discomfort, which undermines the freedom and fortitude of the individual. This admittedly abstract account conveys the need to comport oneself toward ”ordinary love, ”or the love of finite individuals, so as to open oneself and one’s beloveds onto increasingly joyful engagements with other natural beings. Envious and avaricious love is conservative and exclusive in a way that harms both the lover and the beloved. This maddening and sickening love aims to possess things as we imagine them in our initial joyful encounters and thereby ironically thwarts the very amplification of power that first provokes our love. The drive to possess things through fixing them and captivating them undermines our own power, and the urge to possess the other must eventually fail. A love that aims, alternatively, at self-possession through joyful and enabling encounters with other beings opens the lover to affect and be affected by ever more beings. Keywords: Economics, God, Hilaritas, Intuition, Immanence, Love, Mind and Body, Possession.

Introduction The problem posed by mad love is a problem of ”economics”. Inclusive love relates to an isolated part of the body and thereby constrains the mind to an isolated object. To use the lexicon of the market, such love is ”high risk” since the lover is not sufficiently diversified. Futhermore, the consummate investment of the mind and body in a circumscribed thing violates the sovereign principle of reason - utile. Whatever so disposes the human body that it can be affected in a great many ways, or renders it capable of affecting external bodies in a great many 107

108


ways, is useful to man; the more it renders the body capable of being affected in a great many ways, or affecting other bodies, the more useful it is; on the other hand, what renders the body less capable of these things is harmful.1 Crazy love closes most of the body and the mind off from most of the world, and, in this way, injures the individual. The concept of utility operates as a selective criterion determining reason to seek openness - passive as much as active - to the world. The effort to know demands that one endeavor to multiply corporeal sites susceptible to affection, as Spinoza establishes in the Ethics, Part II.2 In addition, the greatest peace of mind (acquiescentia in se ipso) emerges from considering one’s actions in the world, one’s ability to relate to and affect others (the Ethics, Part IV).3

Hilaritas In the Ethics, Spinoza defines ”cheerfulness” (hilaritas) as precisely the kind of joy that comes from an openness of the entire body to being affected by other natural beings: ”Cheerfulness (see its definition in the Ethics, Part III)4 is a joy which, insofar as it is related to the body, consists in this, that all parts of the body are equally affected”.5 Because the human body is a complex individual with many different kinds of things and love in as many ways as possible (see the Ethics, Part 4).6 Following the rule of utility, through which one aims to be affected and to affect others as much possible, is the rational path leading toward intuition; utile reveals how ”striving, or desire, to know things by the third kind of knowledge can indeed arise from the second”.7 Cheerfulness, or hilaritas, does not generally occur spontaneously. Naturally, humans, prompted by imagination, fixate upon a single (albeit complex) source of joy, identify a single love object, and thereby fall prey to various sicknesses of the mind and follies of fortune. If one can engage, however, ina practice by which the lovesick mind opens itself to ever more objects of pleasure and joy and amplifies as many parts of its body as possible, it will find itself on the path toward the intelectual love of God. Mad love is exclusive: it is a love that touches especially one part of the body, is available only to one person, closes that person off from most of her fellow human beings, and, in the worst cases, destroys her singular proportion of motion and rest, changing her essence so as to bring about her death. Love toward God, on the other hand, delivers eternal joy because it affects every part of the body at once. It is an inclusive love that opens the body to relate all of its affections to God. There is no part of nature that cannot enjoin the body to 1 Spinoza,B. 2 Spinoza,B. 3 Spinoza,B. 4 Spinoza,B. 5 Spinoza,B. 6 Spinoza,B. 7 Spinoza,B.

Ethics. Ethics. Ethics. Ethics. Ethics. Ethics. Ethics.

Indianapolis, Indianapolis, Indianapolis, Indianapolis, Indianapolis, Indianapolis, Indianapolis,

1992, 1992, 1992, 1992, 1992, 1992, 1992,

176 76 183 110 110-111 179 215

Ryndová, J.: A Political Economy of Spinoza’s Ethics

109

know and love God still more. Nothing is, in principle, excluded as a possible object of love. Note the distinction between the first and second halves of the Ethics, Part V. Whereas the first twenty propositions appear to be relatively intelligible, the final twenty-two become increasingly obscure and even mystical.8 Macherey finds that the first half describes the ”love toward God” (amor erga deum) and the second yelds the ”intelectual love of God” (amor intellectualis dei). Love toward God emerges through a rational practice, an exercise of freedom whereby one deliberately relates one’s affects to the power of nature as a whole. I understand this to mean that by endeavoring to understand experiences and beings in their necessity, one ceases to react to one’s immediate mode of imagining. One is assuaged in grasping things and events in terms of a whole constellation of relationships rather than as immediate indications of, for example, one’s individual worth. Experiences cease to be implicit judgments, divine or human. Amor dei, on the other hand, ceases to deduce natural or divine order and becomes an immediate affirmation of God, or the infinite power of existence. Love is no longer ergadeum since God ceases to be an external cause or the name for the necessary laws of nature through which all beings act. Amor ergadeum becomes amor dei as one’s body is re-composed by loving more and more objects, according to the rational precept of utility (utile), as utile yields hilaritas. I will proceed, in the remainder of this paper, to show how the opening of the body enables one to have and to love otherwise, that is, how ordinary love can move from madness to love toward God and, finally, to love of God. According to this schema, the first half of the Ethics, part V is the rational program through which the lovesick mind re-orients its irrepressible drive to love toward what will make it healthy, sane, and wise. As Moreau notes, a human being cannot choose whether to love but only what, and perhaps how, to love.9 The cure for lovesickness, I am claiming, is more love but love that takes its object to be infinitely variegated and open, such that love ultimately infuses all of nature. The training of the Ethics, Part V involves learning to love more and different things in and through the object of one’s love, opening oneself to more and different sources of affection. The ”remedy” consists in considering one’s affects as they actually are, that is, as modifications of one’s power provoked by various causes at once, and thereby to consider one’s power to be conditioned in myriad ways by qualitatively different relationships with other beings. By endeavoring to understand one’s experiences as ”overdetermined,”10 the lover learns to relate her affects more and more to the idea of God, the infinite and 8 Bennett (BENNETT, J. A Study of Spinoza’s Ethics. Indianapolis, 1999) notes this difference by wishing that Spinoza had only written the first half. Macherey claims that the two halves mark two different solutions to human servitude. 9 Moreau, P. Spinoza: L’exp´ erience et l’´ eternit´ e. Paris, 1994, 177. 10 ”Overdetermination” is a term coined by Freud and expanded by Althusser to refer to events and social formations that have a multiplicity of causes. The term militates against reductivist mono- or serio-causal explanations for psychic phenomena, ideology, or social and political relationships. It resists an assertion that any given phenomenon might be the brute determination of, for example, ”It’s the economy, stupid,” or, even, ”It’s God, stupid.” See Althusser, L. Contradiction and Overdetermination. London, 1996.

110


necessary power by which everything exists. Because ”everything that is, is in God, and nothing can be or be conceived without God”,11 this practice of relating one’s affects, experience, and ideas to God is supported by the nature of existence itself. If the mind truly conceives its affections, it conceives them as in Deo. Spinoza claims that when one understands things according to this procedure - relating one’s affects, pleasant or otherwise, to the idea of the infinite productive power of God - one cannot but love oneself, God, and things. Increasingly, then, one ought to be able to love with one’s whole body, each part at the same time. The body’s power is thereby augmented entirely, part for part, and its proportion of motion and rest remains intact. The body, thus, becomes increasingly ”capable of a great many things” and ”has a mind whose greatest part is eternal”.12 In other words, the body implicated in ”useful” love relationships arrives at a wise, proportional love, which is initially understood to be love toward God. Such wise love conditions a conception of things, and especially oneself, as in God, as belonging to God. Moreover, insofar as the lover belongs essentially to God or nature, she expresses and constitutes its infinite power. In other words, the body’s openness to the world, and its cultivation of love toward God, becomes acquiescentia, peace, or repose in oneself by virtue of considering oneself an active and definitive constituent of being.13 The rational practice of relating one’s affects and experiences to singular things as constitutive of God leads, in this way, to the third kind of knowledge. The third kind of knowledge is hereby understood as the intuitive grasp of one’s essential striving to persevere in being, in concert with others, and ineluctably constitutive of God, or nature. This wise love consists in an apprehension of oneself within the infinite productive power of nature, along with other beings. It is an inclusive and including love.

A Contrast of Mad Love and Wise Love In contrast to mad love, wise love does not fear to be believed. Whereas intoxicating love includes the anxiety that it will be stolen by others, wisdom’s love wants nothing more than to be shared with others, to include others in its joyful engagement. Joy belonging to the love toward God is increased by being shared with other beings and admits always and necessarily of ”more and more.” Substance, by definition, cannot be divided into parts, such that each person would receive her equal share of nature’s power. God, or nature, does not belong to an economy of scarce resources but to a dynamic of power absolutely without limits. Love toward God is a communication of power by means of useful (utilius) encounters. Beings who encounter and relate to one another in a joyful way amplify each other’s power mutually. One does not lose power by virtue of another being’s growth or strength. On the contrary, joyful encounters char11 Spinoza,B.

Ethics. Indianapolis, 1992, 40 Ethics. Indianapolis, 1992, 217 13 Spinoza,B. Ethics. Indianapolis, 1992, 183 12 Spinoza,B.


111

acterized by hilaritas (rather than titilatio) reciprocally intensify and augment each being’s corporeal and mental aptitudes together at once. These encounters are rational and useful insofar as they belong to bodies that love openly, with all of their parts, mutually furnishing a way of being that discloses to them the real conditions and expression of their power. The mutual joyful empowerment of the inclusive love toward God shows the individual who and what she is. In other words, love with one’s entire body, though sought rationally, gives rise to intuitive knowing. That is, it enables the understanding of oneself as eternally joyful by means of the inviolable and unending co-implication of one’s own essence and that of God, by means of, not over and against, one’s engagements with other finite beings. In everyday life, our desire to possess fully and exclusively what we love provokes avarice, jealousy, and competitive struggles with fellow human beings. Yet, this desire to have and not to lose what we love is not our source of suffering, according to Spinoza. Although we are made sick and suffer because we love what we cannot have, we are not sick because we want - desperately even to have it. We can assuage these unpleasant affects of avarice and jealousy if we love what we can really have, what will never diminish, and what is not threatened by other beings. Love toward God cannot be taken away: once it is achieved, it comprises one’s being and is entirely devoid of sadness.14 Moreover, if other people love God, one is compelled both to love them and God more. ”This love toward God cannot be tainted by any affect of envy or jealousy: instead, the more men we imagine to be joined to God by the same bond of love, the more it is encouraged”.15 It is both a love and a manner of possession entirely compatible with human sociality. Both its enjoyment and its possession are made all the more possible by being shared. In fact, its full possession is neither a private nor a solitary experience but rather depends upon residing in a relatively free commonwealth and being among a community of relatively free and wise friends. It may seem that the lover must forsake her finite object of love for a more mature or wise love of the infinite. It may appear that the selfish love of our children, friends, partners, and even our particular nations should be rejected in favor of a more dispassionate respect for nature, necessity, and the infinite causal power. Spinoza notes, however, that the more we know and love singular things, the more we know and love God. We cannot love God except through and in singular things. We do not apprehend the infinite directly and in itself. The third kind of knowledge ”proceeds from an adequate idea of the formal essence of certain attributes of God to the adequate knowledge of the essence of things”.16 Intuitive knowledge and intellectual love are not abstracted from singular essences but rather apprehend the infinite in things as constitutive of their essences. In terms of everyday experience, I think this means that love of my child, for example, would not only be love of the way she makes me feel 14 Spinoza,B.

Ethics. Indianapolis, 1992, 211 Ethics. Indianapolis, 1992, 211 16 Spinoza,B. Ethics. Indianapolis, 1992, 88. 15 Spinoza,B.

112


but love of the way she comprises a determinate aspect of nature, or being. In loving her, I love both the myriad causal forces (including myself) that produce and sustain her being and the singular way she determines the precise shape of nature, her singular essential striving in and as God. In my intellectual love of God, I love my child for who she is as a unique and irreproducible part within the whole and as an actual constituent of nature’s character. As a parent, loving my child in her necessity would allow me to see her not solely as an indication of my power (or lack thereof) to determine existence but more precisely as she is in herself. Ultimately, the love of God makes possible for the first time a true love of singulars because one apprehends them in their uniquely creative and determinative capacity. Conversely, the love of God, at least for finite human beings, only occurs in and through this true love of singular beings. Spinoza believes that, from this perspective, when others love what we love, we are only enjoined to love those things more and by extension to love the community of lovers. The typical psychic economy desires the exclusive love of others since we are all in competition to best approximate some imaginary paradigm of the good human being. Glory and ambition are reserved for the few only if we apply the same measure to everyone, including ourselves (or, more likely, project our individual standards [norma] onto everyone else, the Ethics, Part I).17 One ordinarily seeks esteem by conforming to the popularly praised models of humanity rather than acting according to an understanding of one’s proper nature, or essence. Intuitive love, however, gives one genuine ”glory” in that it includes a rich understanding and appreciation of oneself as an absolutely unique part of nature. One is not measured by anything except the laws of one’s own nature, which become more visible as one cultivates more active affects, which also generate ”self-esteem.” As the lover actively constructs her world through understanding the useful relationships in which she is implicated, she cannot but esteem herself, others, and God. She esteems herself, nature, and other beings in that together they constitute the real movement of being. The joy and self-love that emerges from the shared and sharable love of God is the fulfillment of our possessive desire, our desire to have a ceaseless joy and an eternal union with another. Love toward God does not belong to an economy of scarcity in that one wants nothing more than for others to love God as well. Moreover, this desire for esteem and glory, in Spinoza’s view, does not correspond to a desire to be desired: ”He who loves God cannot strive that God should love him in return”.18 God cannot love us back, because neither God nor nature is exterior to our essence, or being. Love toward the infinite does not participate in an economy of debt but in an economy of reciprocal empowerment, mutual affirmation, and reciprocal communication of power. The love of God is not like love as it is defined in the Ethics, Part 3: it is not ”a joy accompanied by the idea of an external cause”.19 Although I suggested that the possessive desire fulfilled by love toward God includes a drive toward 17 Spinoza,B.

Ethics. Indianapolis, 1992, 57-62. Ethics. Indianapolis, 1992, 211. 19 Spinoza,B. Ethics. Indianapolis, 1992, 142. 18 Spinoza,B.


113

union with another, God is not merely an extrinsic but, importantly, an intrinsic determination of one’s power. Insofar as this love remains in the realm of reason, however, it is primarily experienced through others, with others, in the domain especially of inter-human relationships. Understood from the perspective of intuition, however, love toward God becomes the love of God, in both senses of the genitive. It is no longer love toward God as all that affects and enables one’s body and mind but love of God as the constitutive desire that comprises one’s very essence. Our self-love and self-possession thereby becomes the ”love by which God loves himself”.20

Towards a New Economy of Possession In loving God, one is not possessed or consumed as with an overwhelming, finite love. Paradoxically, Spinoza suggests that one possesses most completely when one affirms oneself as belonging entirely to nature. More precisely, a person finds that she does not belong to nature, as if nature were the ground of her being, but rather she finds that she is nature, that her power comprises the being of nature, or God, itself. Still, how can we call this affirmation of oneself as a constituent part of the power of nature a ”possession”? What does one have? How is the desire to possess what one loves fulfilled in the love of God? Saverio Ansaldi writes that, with intuition, ”the mind is in full possession of its means, it deploys entirely its power of knowing, which it renews incessantly within the expression of its desire.”21 According to Ansaldi’s insight, the Ethics is a project of love grounded in a dynamic of power by which the lover ”appropriates” her power of activity. Spinoza claims that intuition begets a love toward a thing immutable and eternal (the Ethics, Part V), which we really fully possess (the Ethics, Part II), and which therefore cannot be tainted by any of the vices which are in ordinary love, but can always be greater and greater (by the Ethics, Part V), and occupy the greatest part of the mind, and affect it extensively.22 Although this love occupies and fills up the greatest part of the mind, it is ” something ”wereally possess.” It may seem that this love possesses and captivates the human mind, but it constitutes a real possession, something that we truly have, something of our own. It belongs to the mind. I second Ansaldi’s claim in that love yields the full realization of the lover’s own powers. It allows the individual to appropriate to the greatest extent possible her own constituent power within and of nature. Ultimately, the lover accedes to a kind of selfpossession.

Conclusion The practice of relating one’s affects to an idea of God consists in a rational process because it begins from the experience of being affected and relates this 20 Spinoza,B.

Ethics. Indianapolis, 1992, 218-219. Amour, perfection, et puissance: un modele de la nature humaine?: En marge de la Cinquieme Partie de l’ ’Ethique. Archives de Philosophie 64, 2001, 746. 22 Spinoza,B. Ethics. Indianapolis, 1992, 211-212. 21 Ansaldi,S.

114


experience to the power of nature in an inferential procedure. By repeating this inference again and again, the lover ceases to be sickened by the sadness accompanying her love of finite things. The lover is progressively enabled to understand her being affected as the expression of a genuine power of her own body. At the same time, she progressively understands her own activity as a necessary part of nature’s self-expression. With much practice and application, as Spinoza urges repeatedly in E5, the ”cheerful” cultivation of the body’s powers assuages the mind as it delivers an understanding of the limits and extent of the individual’s own power. The body’s unreserved love of God delivers to it full possession of its power to act, and to the mind full possession of its power to think. Once her affects are always necessarily accompanied by an idea of nature’s power, the lover generates ideas in the same order as nature, by inferring from the common to the singular and ultimately apprehending their co-constitution, or immanence. With her ideas in proper genetic order, her mind is in full possession of its power to think. By fulfilling her desire to ”reallypossess” what she loves, the lover’s reason gives rise to intuition, and the rational remedy for the affects yields the intellectual love of God.

References [1] [2] [3] [4] [5] [6]

ALTHUSSER, L. Contradiction and Overdetermination. London, 1996. ANSALDI, S. Archives de Philosophie 64, 2001. BENNETT, J. A Study of Spinoza’s Ethics. Indianapolis, 1999. MACHEREY, P. Introduction à l’Ethique de Spinoza. Paris, 1995. MOREAU, P. Spinoza: L’expérience et l’éternité. Paris, 1994. SPINOZA, B. Ethics. Indianapolis, 1992.

Kontaktn´ı adresa: Mgr. Jitka Ryndová, Institute of Technology and Busiˇ e Budˇejovice, Okruˇzn´ı 10, 370 01 Cesk´ ˇ e Budˇejovice, e-mail: rynness in Cesk´ [email protected]

´ J. A Political Economy of Spinoza’s Ethics: Possession and RYNDOVA, love. Littera Scripta, 2009, roˇc. 2, ˇc. 2, s. 107 – 114. ISSN 1802-503X.

Budou hledat Romové svou budoucnost? Bronislava Šimsová Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích

Abstrakt Článek předkládá pohled na období života romského etnika na našem území a přidává fakta i dalších evropských zemí. Základem je pohled na historii Romů a vývoj vztahů k této populaci v rámci společenských systémů. V pohledu na tradiční romskou rodinu lze vystopovat i určitou její současnou krizi, která je produktem rychlé modernizace společnosti, přičemž si romské etnikum nedokázalo převzít hodnoty dané moderní společností s dostatečnou odpovědností, zapomínajíc na svou vlastní budoucnost. Klíčová slova: asimilace, rasismus, diskriminace, romské ghetto, exodus, romské etnikum, tradiční romská rodina, rytmický národ, exkluze, etnická emancipace, separace, integrace

Úvod V srpnu 2009 byl hostem pořadu ČT Otázky Václava Moravce ministr pro lidská práva a enšiny Michael Kocáb. Mimo jiné prohlásil, že připravuje zákon o zřízení Agentury pro sociální začleňování v romských lokalitách. Ministr Kocáb chce prosadit i novou koncepci o omské integraci pro roky 2010-2013. Tato vize, kterou ministr Kocáb prosazuje, sklidila velmi kritický ohlas mezi českou populací, která je zvlášť v současné finanční krizi velmi citlivá na investování státních peněz do předem ”ztraceného” projektu. Během posledních 15 let došlo k několika pokusům, jak problematiku romské menšiny řešit, ale vždy se jednalo o eúspěšné investice, či dopad opatření byl velmi mizivý a kontroverzní. Společenský problém, jak vyřešit dlouhodobě konfliktní soužití a především obrátit hodnotový systém romského obyvatelstva je diskutovaným tématem, jak laické veřejnosti, tak odborníků z oblasti sociologie, psychologie, pedagogiky a sociální práce. Aby rozhodování a hodnost přístupů byly dostatečně objektivní a nepřicházely jako direktivní rozhodování mimo romskou menšinu, byli do odborných diskusí přizváni i zástupci romských iniciativ a omské inteligence. Problematice je dáván značný prostor v tisku a veřejných sdělovacích prostředcích. Faktem však zůstává, že společenská poptávka dlouhodobě volá po nějakém úspěšném řešení, po nalezení nové a konečně té správné cesty. . . 115

116


Něco málo z historie Etnickým původem jsou Cikáni z Indie, kde pravděpodobně došlo k velkému zbídačení kasty nedotknutelných, obyvatel, kteří žili na nejnižším společenském žebříčku (byli to většinou kováři, spalovači mrtvol a vůbec lidé pracující s ohněm). Přecházeli Asií a Evropou v několika vlnách, sami o sobě tvrdili, že přišli z Egypta (angličtina používá výraz Gypsi, který souvisí s jejich egyptskou cestou). Toto tvrzení použili pravděpodobně proto, aby obyvatelstvo mělo vůči nim určitou shovívavost. První záznamy o ikánech na historickém území Čech a Moravy pocházejí ze 14. století. Jejich pohyb byl legalizován královským glejtem panovníka Zikmunda. Již v této době se dopouštěli kriminální činnosti, většinou kradli drobnější hospodářské zvířectvo a plodiny na polích. Situace Cikánů se postupně zhoršovala, byli vnímáni jako zloději a obyvatelstvo se proti nim stále více radikalizovalo. V Německu došla situace tak daleko (za vlády Maxmiliána I.), že byli Cikáni dokonce i upalováni za potulku. V Prusku za vlády Bedřicha Viléma I. (poč. 18. toletí) byli Cikáni hromadně věšeni. Proto se stahovali do okolních zemí, kde nebyl postup proti nim tak krutý. Ale i v českém království byla přijata opatření, která se jeví jako velmi krutá ženy i muži byli zohavováni uřezáváním uší a nosů, docházelo často k zabíjení). Marie Terezie se v rámci svých osvícenských reforem pokusila i o určitou asimilaci cikánského obyvatelstva, díky zavedené povinné školní docházce se cikánské děti účastnily vzdělávacího procesu, mladí muži byli odváděni na povinnou vojenskou službu. Tento pokus se však ukázal jako málo účinný, ale došlo k určitému uklidnění, perzekuce byly ukončeny a avedením domovského práva a podchycením evidence byl nastolen určitý systém. V 19. století byla věnována cikánské menšině značná pozornost a to i v legislativní oblasti, ale tím, že nebyl vymýcen kočovný život, minula se některá opatření svým účinkem. Nakonec bylo kočování a život v cikánských osadách společensky respektováno. Po roce 1918 se pozornost nového státu obrátila i k cikánskému etniku, stát podporoval jejich kulturní život a zdělávání. Snahy stále narážely na způsob života a kriminalitu. Restriktivní opatření vycházela především z řad politiků Agrární strany, poněvadž venkovské obyvatelstvo bylo sužováno krádežemi a polním pychem. Z principu objektivity je potřebné se zmínit, že čeští Cikáni v období I. republiky byli již poměrně dobře přizpůsobeni životu ve společnosti. Bohužel je nutné konstatovat, že cesta k jakémusi méně problémovému soužití prošla vývojem šesti stoletími. Cikáni svou obživu hledali především v oblasti hudby, kovářského, košíkářského řemesla, pracovali jako provazníci, koňští handlíři. Ženy si často přivydělávaly jako vykladačky karet a věštkyně. Kočující Cikáni často spojovali svou územní mobilitu s prováděním svých řemesel (brusiči nožů, provazníci, košíkáři). Slovenští Cikáni za I. epubliky velmi často odcházeli do Ameriky, kde mnozí získali určité bohatství a po návratu vytvořili určitou majetnou vrstvu. Četníci pronásledovali především potulku, která byla často navázána na krádeže. Postupným usazováním rozšiřovali Cikáni nejchudší vrstvy majority. V rámci těchto vrstev se vydělovaly skupiny pracujících v různých profesních oblastech, ale i kupiny parazitující na ostatních. Tento model se uplatňuje dodnes.

Šimsová, B.: Budou hledat Romové svou budoucnost?

117

Evropští a čeští Cikáni byli pronásledováni v době německé okupace a vyvražděni v pracovních a vyhlazovacích koncentračních táborech. Cikánské obyvatelstvo na Slovensku bylo ve větší míře ušetřeno. Po válce na území Čech a Moravy zůstalo 600 českých Cikánů a intiů. Po druhé světové válce bylo naše pohraničí velmi vylidněno (odsunuté německé obyvatelstvo zde ponechalo prázdné usedlosti) a dělnická vláda pozvala k dosídlení slovenské Cikány. Tito Cikáni, kteří osídlili zejména pohraniční oblasti, však nedosahovali kulturní úrovně původních českých Cikánů a s jejich příchodem začaly narůstat problémy s jejich bydlením a zaměstnáváním. Naštěstí byl poměrně značný nedostatek pracovníků v zemědělství a v továrnách a tak i nekvalifikovaná pracovní síla, kterou Cikáni disponovali, byla společensky uplatnitelná. Poněvadž byl zvolen jednoduchý „hmotnýÿ přístup a nebyly respektovány jejich kulturní a tradiční potřeby, docházelo k postupné separaci. V roce 1958 bylo zakázáno kočování zákonem. Jelikož byla režimem kontrolována plná zaměstnanost, nemusely být řešeny příjmové propady rodin v tak vysoké míře, se kterou se setkáváme dnes. Jelikož obecně dochází ke sňatečnosti mladých Romů v poměrně nízkém věku (není výjimkou okolo 16 roku) a v 50. letech spolu žily velmi mladé páry, rodilo se záhy více dětí. Stát, zvláště v 70. letech uplatňoval pronatalitní nástroje sociální politiky a tuto situaci využilo ve velké míře i cikánské obyvatelstvo. V rámci výkonu státní správy fungoval institut sociálních kurátorů, kteří poskytovali služby potřebným osobám a velmi často jejich klientelou byli Cikáni. Často se řešily problémy se školní docházkou a díky dohledu nad zaměstnaností se řešily různé kázeňské přestupky, které souvisely s pracovním výkonem. Také lze vystopovat prvky pozitivní diskriminace - zajišťování obědů školním dětem, příspěvky na vybavení školáků spojené s docházkou do školy či pobyty ve školách v přírodě a ozdravných pobytech. Často rovněž docházelo k odebírání dětí z velkých rodin a jejich následnému umisťování do diagnostických dětských domovů. K tomuto napomáhala i trestná činnost u velmi mladé generace, která byla u cikánského obyvatelstva značná. Děti často kradly v obchodech, okrádaly občany jako kapsáři. Obecně lze říci, že v rámci rodiny nebyla takováto činnost vnímána jako negativní chování, ale dětské krádeže byly často podporovány samotnými rodiči. Rovněž i dospělí byli velmi často ve výkonu odnětí svobody za různou drobnější trestnou činnost či výtržnosti. Po roce 1989 došlo díky společenským a konomickým změnám k postupnému uvolnění značného počtu pracujícího obyvatelstva a ředevším se toto dotklo nekvalifikované pracovní síly. Do této skupiny zákonitě spadli velkou měrou i Romové. Je nutné podotknout, že sociální systém byl v této počáteční době poměrně štědrý, nezaměstnaným bylo vypláceno hmotné zabezpečení dlouhodobě a příjmy byly saturovány i sociálními dávkami. Toto zaopatření se mohlo zpočátku jevit jako určitá výhoda, ale při výše zmíněné dlouhodobosti vytvořilo sociální past, ve které uvízly celé skupiny obyvatelstva, zejména pak romská populace. Společnost byla atakována novými vlivy, které se šířily ze všech stran, a do jejich pastí byli zachyceni zejména Romové. Fenomény „moderní společnostiÿ, kterými jsou drogy, prostituce, kuplířství, hráčství se staly středem zájmu romské populace. Rok 1989 však ještě znamenal určitou mobilizaci vlastních sil a vzniklo několik romských sdružení, která se začala angažovat v prosazování zájmů romského

118


etnika, ale bohužel často i svých vlastních. Zároveň společností stále více prostupovaly různé kauzy, typu Matiční ulice, řešení pomníku v letech u Písku, hromadný exodus Romů do Kanady a Anglie. Dále narůstala stále vyšší závislost Romů na sociálním systému, objevilo se několik kauz, které vnímala společnost jako velmi nespravedlivé a společensky neakceptovatelné (přidělení bytu rodině Červeňákových v Ústí nad Labem), zvyšující se trestná činnost a násilí stále více radikalizovalo majoritní společnost. Ale to jsme již v aktuálním čase.

Tradiční romská rodina Jak vlastně Romové žijí v tom pravém slova smyslu? Tradiční romská rodina je kompaktním celkem. V rámci ní se odehrávají veškeré funkce rodinného života a rodina navenek vystupuje zcela jednotně. Každý člen vystupuje ve jménu rodiny a rodina odpovídá za chyby svého člena. Děti ctí své rodiče a velkou úctu požívají především nejstarší členové rodiny. Otec stojí v hierarchii rolí na nejvyšším místě, matka má pak povinnost se postarat o potravu a péči o ěti. Prvorozené dítě má výhodné postavení mezi ostatními dětmi. Romské páry spolu začínají žít velmi záhy a za svůj život romské ženy porodí často více jak 5 dětí. Romové se nejlépe cítí v soužití velkých rodin, které jsou často i třígenerační, takže se dá hovořit o velkorodinách”. Spřízněné rodiny se velmi rády navštěvují a na „návštěváchÿ pak zůstávají i dlouhé období. V různých publicistických pořadech se pak uvádí, že v bytech bylo nastěhováno několik desítek nehlášených osob. Romové se velmi rádi sdružují, jestliže je některý člen rodiny nemocný, hospitalizovaný. Celá rodina se pak o nemocného stará a avštěvuje jej. V tradičních rodinách je nepřijatelné umístit starého člena rodiny do domova pro seniory. Romové v komunitách neoddělují soukromý život od veřejného. Za povšimnutí stojí i počty narozených dětí. Tradiční romská rodina svou sílu vidí optikou počtu svých dětí. Čím více dětí, tím je rodina váženější. Děti již od raného dětství jsou zvyklé se o sebe postarat a výchovu zajišťují zpravidla starší sourozenci. Svět dětí velmi často splývá se světem dospělých, dá se tedy i říci, že romské děti již od dětství žijí více dospělý život než ten bezstarostný dětský. Děti přilnou ke svým rodičům silným vztahem a nechtějí se od rodiny oddělit ani po založení vlastní rodiny. Romské děti mají tendenci žít a vyznávat hodnoty, které přejaly od svých rodičů. I zde je možné hledat kořeny slabého zájmu o vzdělání. Když rodičům stačilo několik tříd, tak děti s nimi taky vyžijí. Romové dlouhou dobu žili v představách, že školy vlastně nepotřebují ke svému romskému životu. Romové velmi milují život. Svůj status v rámci romské společnosti odvozují od postavení své rodiny. Romové velmi milují své děti, ač to často tak nevypadá, jelikož dětské domovy často vypovídají o opaku. Ale je nutné podotknout, že zde hovoříme o tradiční romské rodině, ve které probíhala výchova dětí až nekriticky. Malým dětem bylo dovoleno takřka vše. Vedle dětí požívají velkou úctu starší členové rodin. Romové si také velmi dobře uvědomují cenu peněz, i ty stojí vysoko v hodnotovém žebříčku. Romové žijí přítomností a minulostí, budoucnost jim příliš velké vrásky nedělá. Právě od tohoto zakořeněného nevnímání budoucnosti jako pevné


119

součásti životního cyklu, lze vystopovat nechuť chodit do školy a vzdělávat se. Vzdělání je pro ně příliš dalekou investicí. Romové se velmi těší na narození nového potomka do rodiny. Gravidní žena byla vždy vázána souborem příkazů a zákazů, které měly přinést jistotu, že se narodí zdravé dítě. Romská svatba se domlouvala mezi rodiči nevěsty a ženicha. Velkou roli hrál i majetek a emeslo ženicha. Novomanžele před úředním obřadem oddává starosta romské komunity. Na svatbě si rodiče dávají velmi záležet, jsou na ni vynaloženy značné finanční prostředky a vatba se stem hostů není žádnou výjimkou. Romové své předky na poslední cestu vyprovázejí dle dávných rituálů. Rozloučení trvá tři dny, zesnulému jsou do hrobu dány jeho oblíbené předměty a cennosti. Vedle svatých obrázků jsou zesnulému na poslední cestu dány i peníze. Na všech významných událostech nesmí chybět romská, zde by bylo snad lepší říci pravá cikánská hudba. Hudba, zpěv a tanec vůbec k Romům neoddělitelně patří, vždyť se zařazují k rytmickým národům.

Proč dříve Cikán a dnes Rom? Podle oblastí, kde se Cikáni usidlovali, hovoříme dnes o českém a slovenském, maďarském Romovi. V oblasti Rumunska a Bulharska jsou to Olahové, němečtí cikáni jsou Sintiové (tito se nepovažují za Romy, ale za Sinti), ve Francii žijí Manušové a Španělský poloostrov osidlují Gitanos. V českých zemích se celých 600 let označovali jako Cikáni. V roce 1971 bylo na Prvním mezinárodním kongresu Romů v Londýně zvoleno etnonymum Rom. Muž = ROM, ale i DOM či LOM. Romská diaspora je nejpočetnější ve Střední a Východní Evropě (zdroj: ČTK 1, 1.7.2003) Stát Rumunsko Bulharsko Maďarsko Slovensko ČR Španělsko Francie

Počet obyvatel romské národnosti (odhadem) 1.800 000 - 2.500 000 700 000 550 000 500 000 250 000 - 300 000 650 000 - 800 000 280 000 - 340 000

V roce 1990 se u nás začal používat nový název nejprve úředně a postupně se vžil pojem ROM. Slovo Cikán bylo uváděno jako pejorativní, znevažující. V běžné mluvě obyvatelstva se však stále vyskytuje pojem Cikán běžně. Velmi

120


často jej užívají i sami Romové. V posledních 10- ti letech se dá říci, že se přejmenováním dosáhlo ještě větší dehonestace, poněvadž lidé slovo Rom velmi často užívají v posměšném kontextu, původní pojem Cikán byl vnímán bez falešného přibarvení. O určitém problému samotných Romů svědčí fakt, že když se při sčítání obyvatel v roce 1991 přihlásilo na území Čech a Moravy na 33000 Romů, v roce 2001 se k romské národnosti hlásilo již jen na 12000 obyvatel. Uvedený snižující se počet nesouvisí s úbytkem romské populace, ale s okolností, že se k romské menšině hlásí stále méně obyvatel. Naopak lze říci, že romská populace patří k etnické menšině, která má nejvyšší nárůst populační základny v celé Evropě. Jestliže se v rámci Evropy odhaduje počet 8-10 milionů Romů, jde již o počty, se kterými se musí takzvaně počítat. Jsou rozptýleni nejen téměř ve všech zemích Evropy, ale lze je nalézt i na jiných kontinentech. V rámci celého světa se hovoří o cca 12 - 14 miliónech. Dalším faktem je, že velmi vysoké procento romského etnika žije diferencovaně, v rámci svých zemí a spojuje je většinou život „sociálně vyloučenýchÿ. S narůstajícím počtem romské populace dochází ke zvyšování napětí mezi majoritní společností a romskými menšinami. Na půdě Evropy působí několik romských společenství, která se snaží prosazovat určité své vize, ale ani ona nejsou ve svých snahách jednotná (Mezinárodní romská unie - IRU, či územně omezený Romský národní kongres v Německu). Romská společenství se ubírají buď cestou identifikace s domovskou zemí a tím pádem neusilují o uznání romské národnosti nebo naopak Romský národní kongres chce přijetí Charty romských práv jednotlivými zeměmi (jedná se o určitou obdobu Sociální charty). Tento požadavek reflektuje určitou jednotu s EU. Tyto tlaky po komplexním řešení celoevropské romské problematiky by měly vést jak k jednotnému postupu v rámci zúčastněných zemí, tak k deskripci problematiky v rámci EU. Romské iniciativy mají rozdílné přístupy k řešení romské otázky, v jejich přístupech je patrná názorová nejednotnost. Měly by si především ujasnit, zda mají zájem usilovat o asimilaci, integraci, či jim jde o určitou komunitní separaci či etnickou emancipaci. Jestliže zástupci Romů hovoří v různých pořadech, které monitorují soužití Romů s majoritní společností, popisují život v romských ghettech, hovor stáčí neustále k pojmům diskriminace, rasismus, vyhrožují hromadným exodem Romů do jiných zemí. Jejich rétorika naopak vyvolává u majoritní společnosti nárůst hostility a pokud pronese zástupce Romů svůj trumf v podobě odchodu Romů do jiných zemí, u obrazovek se zcela jistě ozývají hlasy: „Ať jdouÿ. Zástupci romských iniciativ většinou sklouznou na stížnosti, jak jim společnost ubližuje, poněvadž je nedokáže uchránit před různými militantními skupinami a v těchto stížnostech pak nespravedlivě zapadnou případy, kdy došlo k napadení rodin s fatálními následky na dětech či ženách. K sociální exkluzi nedochází až nyní, jako fenoménu nové doby, ale v exkluzi žijí Romové již historicky dlouhou dobu. V současné společnosti je však jejich životní styl velmi nápadný a s nárůstem romské populace se bude stávat stále markantnějším.


121

Dle statistiky terénních sociálních pracovníků (zdroj www.vlada.cz) je nevětším problémem: Nezaměstnanost Záškoláctví Nízká kvalita bydlení Dluhy Nedostatečná hygiena

19% 7% 18% 27% 8%

Z uvedených statistických dat vyplývá, že dluhy (velmi často jde o zadlužení v rámci romské komunity) jsou nejhorším ukazatelem, který rodinu dostává do dluhové pasti. Díky dluhům jsou vystěhováváni, jsou jim exekuovány sociální dávky. Proces sociálního vyloučení je primárně důsledkem chudoby, nízkých příjmů, nedostatečného vzdělání, nevyhovujících životních podmínek. Dalším demotivujícím prvkem je, že lidé žijící dlouhodobě v sociální exkluzi kladou přehnaný důraz na přítomnost a fakticky žijí bez budoucnosti. Nejsou schopni si naplánovat své životní cíle, dostávají se do pasti momentálního zisku a veškerou svou hostilitu obrací proti společnosti resp. lidem, kteří jim fakticky (prostřednictvím svých daní) umožňují dostávat určité příjmy, aby nepadli na samé dno.

Závěr Koncepce, které vznikají jako léky na problémy vzniklé soužitím s romskou menšinou nic nevyřeší, pokud se nezačnou vážně zabývat změnou myšlení samotných Romů. Dali jsme jim možnost žít v moderní společnosti, mohou participovat na sociálních systémech, ale nedaří se jim dát jinou než závislou budoucnost. Romové by si měli uvědomit, že pokud se nezačnou chovat „dospěleÿ, jejich závislost na společnosti se jim stane osudnou.

Reference [1] JAKOUBEK, M., BUDILOVÁ L. Romové a Cikáni - neznámí i známí. Praha: LEDA, 2009. ISBN 978-80-7335-119-9 [2] ŠOTOLOVÁ, E. Vzdělávání Romů. Praha: Karolinum, 2008. ISBN 978-810246- 1524-0 [3] Studie RB 10/2/03, Ministerstva zahraničních věcí České republiky

122


Roma will be looking for its future? Article approaches the issue of coexistence of the Roma ethnic group in contemporary society. It contemplates the model of the Roman families and describes how the changes undewent in the last 20 years. Finding starting point, which would lead to less troubled coexistence with majorit of societesseeues to be implemented with diffieneties. Keywords: assimilation, racism, discrimination, the Roma ghetto, exodus, rosmké ethnic, traditional Roma family, rhythmic nation, exclusion, ethnic emancipation, separation, integration Kontaktní adresa: Mgr. et Bc. Bronislava Šimsová, Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích, Okružní 10, 370 01 České Budějovice, e-mail: [email protected]

ŠIMSOVÁ, B. Budou hledat Romové svou budoucnost? Littera Scripta, 2009, roč. 2, č. 2, s. 115 – 122. ISSN 1802-503X.

Aestheticism principles based on Oscar Wilde’s The Picture of Dorian Gray ˇ Jindˇriˇska Sulistov´ a ˇ Vysok´ a ˇskola technick´ a a ekonomick´ a v Cesk´ ych Budˇejovic´ıch

Abstract The following contribution attempts to show some of the principles of aestheticism, to give a short introduction on O. Wilde’s life. It focuses on the principles which are reflected in The Picture of Dorian Gray, such as youth and beauty, the non-regret feature, etc. The work does not only provide the readers with the principles but also it gives the personal psychological insight. Keywords: aestheticism, principles, youth, beauty, non-regret feature, life free of responsibility

Introduction The purpose of this short article is to demonstrate some of the principles of Aestheticism which are mentioned in Oscar Wilde’s The Picture of Dorian Gray.

Aestheticism ”The Aesthetic Movement is a 19th century European movement that emphasized aesthetic values over moral or social themes in literature, fine art, the decorative arts, and interior design. Generally speaking, it represents the same tendencies that symbolism or decadence stood for in France, or decadentismo stood for in Italy, and may be considered the British branch of the same movement. It belongs to the anti-Victorian reaction and had post-Romantic roots, and as such anticipates modernism. It took place in the late Victorian period from around 1868 to 1901, and is generally considered to have ended with the trial of Oscar Wilde (which occurred in 1895).”1 The principal contribution of this movement is its fundamental idea that the literature belongs to an art stream and it is definitely worth trying to tackle with new topics or taboos. This conception influenced the lives e.g. of Virginia Woolf, James Joyce, etc. The movement is closely connected with Decadent pictures of Aubrey Beardsley and with Oscar Wilde who promoted it and applied it in 1 http://en.wikipedia.org/wiki/Aestheticism,

12/10/2009

123

124


his life (he was accused of a gross offence as he had a homosexual relationship with Lord Alfred ”Bosie” Douglas) [1] O. Wilde attempts to draw the readers’ attention to the evils in the contemporary society and also fights for a new and better one in his works, which are full of gnomic genres. It is possible to track the aesthetic system in his Infant’s Birthday which contrasts with The Picture of Dorian Gray preface. [2, 3]

The Basic Principles of Aestheticism The Beauty and Youth Principle Firstly, there is a lot of emphasis put on beauty and youth, e.g. Basil Hallward, a painter, is working on a portrait of a young man, Dorian Gray, who is remarkably handsome. The artist even refuses to display his masterpiece in an exhibition as he puts too much of his feelings for Dorian into the painting. Dorian’s beauty, both physical and mental, attracts Lord Henry Wotton who happens to meet the handsome youngster while visiting his old friend Basil. Henry takes advantage of this chance encounter and explains Dorian the importance of the beauty. It is a powerful means which opens all doors and urges him to seize the day when he is still young and handsome. ”You have only a few years in which to live really, perfectly, and fully. When your youth goes, your beauty will go with it, and then you will suddenly discover that there are no triumphs left for you, or have to content yourself with those mean triumphs that the memory of your past will make more bitter than defeats.”2 Lord Henry recommends to Dorian not to waste his looks with poor and unhappy inhabitants of East End as he sympathises on everything apart from suffering. Next form of beauty is personalised by Sibyl Vane whose appearance and performance are breathtaking. The youth is viewed as a precious article through which one can gain success and a reputation. To keep his youth Dorian offers his soul. He wishes his picture grew older instead of himself and carried all marks of his deeds. Lord Henry, as he becomes older, is interested in Dorian’s secret of eternal youth. He perceives the great power hidden in youth. ”To get back my youth I would do anything in the world, except take exercise, get up early or to be respectable. Youth! There is nothing like it.”3

The Non-Regret Principle Secondly, a no-regret feature can be noticed in the book, e.g. Dorian and Sibyl fall in love with each other but unfortunately, Sibyl loses all her acting flair for the love with Dorian. Dorian shaken by Sibyl’s poor performance announces the actress he stopped loving her. Under these circumstances Sibyl commits suicide. When Dorian learns about it, he is very unhappy. However, Henry 2 Wilde, 3 Wilde,

Oscar: The Picture of Dorian Gray, Penguin Books, 1994, p. 30 Oscar: The Picture of Dorian Gray, Penguin Books,1994 London, p. 247

ˇ Sulistov´ a, J.: Aestheticism principles based on Oscar Wilde’s

125

manages to persuade him that it was not his fault and invites Dorian to join him in watching a theatre play. So instead of brooding over the sad matter, Dorian enjoys himself. Or similarly when Basil asks Dorian for explanation of all those gossips spread about him, Dorian gets angry with the painter and simply kills him in a fit of rage. And his main worry is to dispose of the dead body. And also the encounter with Alan Campbell illustrates this attribute. Dorian summons Alan, a scientist, to help him get rid of the body in the attic. If Allan refuses, Dorian is prepared to blackmail him. Mr Campbell does what he was asked for and shortly afterwards he commits suicide. Dorian does not feel sorry at all, still sure that he is not guilty.

The Non-Responsibility Principle Next principle shows life free of responsibility. Dorian has influenced many young men who look up to him and try to imitate his way of dressing, his manners, and his carefree attitude to life. They pay a high price for this adoration. Some of them are made to leave England, others lose their status in the society or become drug addicted... . Dorian does not represent trouble for young men only, he is a threat to young women as he leaves them heart-broken without a slightest interest in their future. Lord Henry is a key example of this feature. Although married himself, he seeks love adventures (swept off his feet by Dorian too) and gives people willing to listen to him advice on how to lead a happy life. ”Nowadays most people die of a sort of creeping common sense, and discover when it is too late that the only things one never regrets are one’s mistakes.”4

Conclusion This book shows us a comeback of some Greek and Renaissance attributes such as hedonism or homoeroticism which were supposed to boost the stiff Victorian period. On the other hand, it can serve as a warning against the leading of double life; the beginning was very promising, a young handsome man with a possible bright future, full of optimism, enthusiasm and with great expectations. However, everything became spoilt due to his immense vanity, conceit and arrogance which were supported by Lord Henry (he represented a total loss of morality). He was a hunter who turned into a prey. The principles stated above can be seen in our society too. The beautiful appearance next to the youth can open many doors which have not been and will not be open to those who lack them regardless their personal features. The people like a painter Basil do not speak loud enough, so they are not voiced very often and also they seem to be too average. To be listened to. One usually has to attract the attention in a negative way. The community sometimes resembles the novel in this respect. The non-regret and life free of responsibility principles tend to get more and more popular with certain social classes depending on age too. 4 Wilde,

Oscar: The Picture of Dorian Gray, Penguin Books,1994 London, p. 51

126


References [1] Alexander, Micheal: A History of English Literature, Plagrave Macmillan, 2000, London. [2] Hilsk´ y, Martin, Nagy, Ladislav, eds.: Od slav´ıka k papouˇskovi, Host, 2002 Brno. [3] Hilsk´ y, Martin: Rozbité zrcadlo, Albatros, 2009 Praha. [4] http://en.wikipedia.org/wiki/Aestheticism, 12/10/2009 [5] Wilde, Oscar: The Picture of Dorian Gray, Penguin Books, 1994 London. ˇ Kontaktn´ı adresa: Mgr. Jindˇriˇska Sulistov´ a, Katedra ciz´ıch jazyk˚ u, Vysok´ a ˇ ˇ e ˇskola technická a ekonomická v Cesk´ ych Budˇejovic´ıch, Okruˇzn´ı 10, 370 01 Cesk´ Budˇejovice, e-mail: [email protected]

ˇ ´ J. Aestheticism principles based on Oscar Wilde’s The Picture SULISTOV A, of Dorian Gray. Littera Scripta, 2009, roˇc. 2, ˇc. 2, s. 123 – 126. ISSN 1802503X.

Petráškův pramen - kvalitní zdroj pitné a balené pramenité vody Petra Bednářová, Jana Krejsová Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích

Abstrakt Kvalita pitné vody je dnes celosvětovým problémem. Kvalita vody souvisí se zdrojem čerpání, s uskladněním a samozřejmě se složením. Klíčová slova: pitná voda, zdroj vody

Vymezení pojmů Vodní zdroj je zdroj podzemní nebo povrchové vody, který může být využíván pro lidskou potřebu. Charakteristickým rysem vodního zdroje je jeho kontinuální obnova. Pitná voda je zdravotně nezávadná voda, která ani při trvalém požívání nevyvolá onemocnění nebo poruchy zdraví přítomností mikroorganismů nebo látek ovlivňujících akutním, chronickým či pozdním působením zdraví fyzických osob a jejich potomstva, jejíž smyslově postižitelné vlastnosti a jakost nebrání jejímu požívání a užívání pro hygienické potřeby fyzických osob.

Vymezení pojmů pro pitnou vodu: Mezní hodnota – MH – hodnota organoleptických ukazatelů jakosti pitné vody, jejich přirozených součástí nebo provozních parametrů, jejichž překročení obvykle nepředstavuje akutní zdravotní riziko. Není-li u ukazatele uvedeno jinak, jedná se o horní hranici rozmezí přípustných hodnot. Nejvyšší mezní hodnota – NMH – hodnota zdravotně závažného ukazatele jakosti pitné vody, v důsledku jehož překročení je vyloučeno použití vody jako pitné, neurčí-li orgán ochrany veřejného zdraví na základě zákona 258/2000 Sb., jinak. Doporučená hodnota – DH – jde o optimální koncentraci, jejíž stanovení ovlivňují zdravotního hlediska

Vymezení pojmů pro balenou pramenitou vodu: Balená pramenitá voda – výrobek z kvalitní vody z chráněného podzemního zdroje, která může být upravována pouze v souladu s ustanovením §4 vyhlášky 127

128


275/2004 Sb. Tato voda je vhodná k trvalému přímému používání dětmi i dospělými. Mezní hodnota – MH – hodnota jakostního ukazatele balené vody, jehož nedodržením ztrácí voda vyhovující požadavky v ukazateli, u kterého hodnota nebyla dodržena. Nejvyšší mezní hodnota – NMH – hodnota ukazatele zdravotní nezávadnosti balené vody, v důsledku jehož překročení se potravina vylučuje z oběhu. Doporučená hodnota – DH – nezávazná hodnota ukazatele jakosti balené vody, která znamená minimální žádoucí koncentraci dané látky nebo její optimální rozmezí. Meze detekce – MD – nejvyšší hodnota meze detekce metody, kterou lze použít k ověření nepřítomnosti organických látek. Srovnání požadavků na kvalitu pitné vody s pramenitou balenou vodu Mikrobiologické, biologické, fyzikální, chemické a organoleptické ukazatele pitná voda z podzemního zdroje pramenitá balená voda Mikrobiologické a biologické ukazatele ukazatel

jednotka

limit

typ

jednotka

limit

limitu

typ limitu

enterokoky

KTJ/100ml

0

NMH

KTJ/250ml

0

NMH

E. coli

KTJ/100ml

0

NMH

KTJ/250ml

0

NMH

koliformní b.

KTJ/100ml

0

MH

KTJ/250ml

0

NMH

mikr. obr.živ.org.

jedinci v ml

0

MH

jedinci v ml

0

NMH

počty kol.22◦C

KTJ/ml

200

MH

KTJ/ml

100

MH

počty kol.36◦C

KTJ/ml

20

MH

KTJ/ml

20

MH

KTJ/250ml

0

NMH

Pseudomonas aeruginosa

Fyzikální, chemické a organoleptické ukazatele amonné ionty

mg/l

0,5

MH

mg/l

0,25

MH

antimon

µg/l

5

NMH

µg/l

3

NMH

arsen

µg/l

10

NMH

µg/l

5

NMH

barva

mg/lPt

20

MH

mg/l

20

MH

mg/l

0,5

NMH

µg/l

0,5

NMH

baryum berylium

µg/l

2

NMH

bor

µg/l

1

NMH

TOC

mg/l

5

MH

dusičnany

mg/l

50

NMH

mg/l

25

NMH

dusitany

mg/l

0,5

NMH

mg/l

0,02

NMH

Bednářová, P., Krejsová, J.: Petráškův pramen

fluoridy

mg/l

129

1,5

NMH

mg/l

0,7

NMH MH

hliník

mg/l

0,2

MH

mg/l

0,05

hořčík

mg/l

20 – 30

DH

mg/l

20 – 30

DH

CHSKmn

mg/l

3

MH

mg/l

2

MH

chlor volný

mg/l

0,3

MH

chloridy

mg/l

100

MH

mg/l

100

MH

chloritany

µg/l

200

MH

chrom

µg/l

50

NMH

µg/l

25

NMH

chuť

přijatelná

MH

kadminum

µg/l

5

NMH

µg/l

2

NMH

konduktivita

mS/m

125

MH

mS/m

125

MH

kyanidy celkové

mg/l

0,05

NMH

mg/l

0,005

MH

mangan

mg/l

0,05

MH

mg/l

0,1

NMH

měď

µg/l

1000

NMH

µg/l

200

NMH

nikl

µg/l

20

NMH

µg/l

20

NMH

olovo

µg/l

10

NMH

µg/l

5

NMH

pach

přijatelný

stupeň

1

MH

4,5 – 8,0

MH

pH PAU

µg/l

6,5 – 9,5

MH

0,1

NMH

rtuť

µg/l

1

NMH

µg/l

0,5

NMH

selen

µg/l

10

NMH

µg/l

10

NMH

sírany

mg/l

250

MH

mg/l

250

MH

sodík

mg/l

200

MH

mg/l

100

MH

vápník

mg/l

40 – 80

DH

mg/l

40 – 80

DH

vápník+hořčík

mmol/l

2 – 3,5

DH

mmol/l

1,8 – 3,2

DH

zákal

ZF(t,n)

5

MH

ZF(t,n)

2

MH

železo

mg/l

0,2

MH

mg/l

0,3

MH

RL

mg/l

1000

MH

RL

mg/l

150 – 400

DH

sulfan volný

mg/l

0,01

MH

mg/l

0,2

MH

µg/l

0,2

MD

huminové látky chlorethen

µg/l

0,5

NMH

epichlorhydrin

µg/l

0,1

NMH

akrylamid

µg/l

0,1

NMH

benzen

µg/l

1

NMH

µg/l

0,1

MD

benzoapyren

µg/l

0,01

NMH

µg/l

0,0005

MD

pest.Látky jedn.

µg/l

0,1

NMH

µg/l

0,025

MD

1,2dichlorethan

µg/l

3

NMH

µg/l

0,1

MD

130

Littera Scripta, 2009, roč. 2, č. 2 tetrachlorethan

µg/l

10

NMH

trihalomethany

µg/l

100

NMH

trichlorethan

µg/l

10

NMH

trichlormethan

µg/l

30

MH

µg/l

0,1

MD

µg/l

0,1

MD

toluen

µg/l

0,1

MD

xyleny

µg/l

0,3

MD

ethylbenzen

µg/l

0,1

MD

styren

µg/l

0,1

MD

chlorbenzen

µg/l

0,1

MD

dichlorbenzen

µg/l

0,1

MD

trichlorbenzen

µg/l

0,1

MD

NEL

µg/l

15

MD

Vysvětlivky: E. coli – Escheriachia coli, koliformní b. – koliformní bakterie, mikr. obr. živ. org – mikroskopický obraz živé organismy, počty kol. – počty kolonií, TOC – celkový organický uhlík, CHSKmn – chemická spotřeba kyslíku manganistanem, PAU – polycyklické aromatické uhlovodíky, RL – látky rozpuštěné, NEL – látky etrahovatelné nepolární

Z tabulkového srovnání ukazatelů stanovených právních předpisem pro pitnou vodu a pro pramenitou balenou vodu je zřejmé, že pro vodu pramenitou určenou k balení, jsou požadavky přísnější skoro ve všech ukazatelích, jsou zde také přísnější požadavky na organické sloučeniny. Ty musí splňovat nejvyšší hodnotu meze detekce, kterou lze použít k ověření nepřítomnosti organických látek. Kvalita pramenité balené vody je velmi dobře legislativně ošetřena.

Zřízení vodního zdroje, jeho ochranu a využívání, řeší hlavně tyto zákony a vyhlášky: Zákony: 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášky : 252/2004 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu a četnost a rozsah kontroly pitné vody ve znění vyhlášky 187/2005 Sb., a 293/2006 Sb., 275/2004 Sb., o požadavcích na jakost a zdravotní nezávadnost balených vod a o způsobu jejich úpravy, ve znění pozdějších předpisů 428/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.


131

Umístění vodního zdroje a jeho ochrana. Vrtaná studna, sloužící dnes jako zdroj pitné a balené pramenité vody, se nachází v českokrumlovském moldanubiku v nadmořské výšce 520 m .n. m. na levém břehu Polečnice. Podložní krystalinikum je tvořeno pararulami s četnými vložkami grafitických pararul, krystalického vápence, amfibolitů a kvarcitů. Z kvarterních sedimentů jsou zastoupeny deluviální písčito-jílovité uloženiny. Úlomkovitá eluvia jsou zastoupena jen lokálně. Podzemní vodní zdroj se nalézá v území, kde má z vodohospodářského hlediska rozhodující význam puklinová podzemní voda krystalinika. Stupeň horninové propustnosti je závislý na schopnosti hornin vytvářet otevřené pukliny. Kolektorem podzemní vody jsou tektonické linie vyššího řádu orientované ve směru od severovýchodu k jihozápadu a od severu k jihu. Studna je zdrojem velmi kvalitní pitné vody pro zásobování obyvatel, ale také i pro vodu balenou. Podzemní voda v porovnání s povrchovou vodou je méně zranitelná, což je důležité pro její využití a zabezpečení její ochrany. Pro ochranu vodního zdroje bylo v měsíci únoru roku 2005 vyhlášeno pásmo ochrany prvního i druhého stupně (Č.j. OŽPZ-4156/04r/Kr ze dne 18.1.2005 MěÚ Český Krumlov). Dále byly stanoveny podmínky pro údržbu travního porostu jak v prvním, tak druhém stupni ochrany. MěÚ Český Krumlov byly také v rozhodnutí stanoveny podmínky, co nelze umísťovat v daném pásmu ochrany a především, jak s vodou hospodařit. Je nutné udržet jak množství, tak i potřebnou kvalitu vody čerpané ze studny. To je možné zabezpečit jen tehdy, bude-li ze studny zaručen pravidelný odběr vody bez velkých výkyvů spolu se zajištěním ochranného pásma vodního zdroje. Kvantitativní ochrana souvisí s regulací a množstvím odebírané vody. Kvalitativní ochrana je řešena především vymezením ochranných pásem pro zabezpečení jakosti a zdravotní nezávadnosti vodního zdroje. Historie a výstavba vrtu Podzemní voda je čerpána z vrtu, jemuž v roce 1989 předcházel geologický a hydrogeologický průzkum. Vrt je umístěn v prostoru 160 m severovýchodně od Kájovského rozcestí v CHKO Blanský les. K samotné realizaci - vyvrtání zdroje podzemní vody - došlo v roce 1989. Vrtání studny bylo zahájeno v červenci téhož roku, do hloubky 6 metrů činil průměr vrtu 330 mm, od 6 metrů do hloubky 20,50 m bylo vrtáno v průměru 245 mm. Do 1 m procházel vrt písčitou hlínou a do 7 metrů hrubými zvodnělými štěrkopísky. Od 7 metrů do 20,50 m se vyskytovala různě navětralá a rozpukaná biotitická pararula. V průběhu prací byla na vrtu prováděna stoupací zkouška a na jejím základě byl vrt vystrojen pažnicemi o průměru 219 mm. Během výstavby studny byly odebrány 3 vzorky vody z profilu vrtu k analýzám včetně vyhodnocení k normě na pitnou vodu. Bylo zjištěno, že voda obsahuje vyšší množství železa a manganu, než připouštěla norma na pitnou vodu platná v dané době. Vzorky vody byly odebrány k analýzám v období měsíce

132


září a října 1989. Obsah železa se pohyboval v rozmezí 1,6 až 1,0 mg/l . Vzorek odebraný 16.10.1989, pro návrh technologie úpravy vody, byl čirý bez usazenin se slabě zemitým pachem. Voda měla alkalickou reakci, pH 7,3. Byla mírně uhličitanově agresivní (CO2 - 3,2 mg/l). Obsahem železa (0,37 mg/l) a manganu (0,2 mg/l) vzorek převyšoval hodnotu povolenou ČSN pro pitnou vodu. Hodnota oxidovatelnosti 1,7 mg/l byla vyhovující. Hodnota odparku 266 mg/l, zjištěná výpočtem z měrné vodivosti, poukazovala na nízký stupeň mineralizace vodního zdroje. Hodnota celkové tvrdosti činila 2,0 mg/l s mírně převažující uhličitanovou tvrdostí (1,1 mmol/l). Čerpací zkouška na vrtu byla provedena jak v roce 1989, tak i v roce 2001 se shodnými výsledky - vydatnost vrtu činí 0,37 litrů za vteřinu. Kvalita vody z vrtu neodpovídala požadavkům pitné vody ČSN 83 0611 zvýšeným obsahem železa a manganu, i když obsah železa v průběhu čerpací zkoušky poklesl z 1,6 mg/l na 0,37 mg/l. Hodnoty indikátorů povrchového znečištění byly nalezeny v přípustné koncentraci u chloridů 28,4 mg/l, u dusičnanů 11,4 mg/l, u dusitanů 0,041 mg/l, u fosforečnanů 0,05 mg/l u amoniaku 0,07 mg/l. Využití zdroje po celý rok. Další vzorky vody z daného vrtu byly odebrány a analyzovány až v roce 2001, kdy se majitel rozhodl, že voda bude využívána k pitným účelům. Byla opět provedena čerpací zkouška a odebrány vzorky z vodního zdroje k analýzám. V závěru bylo konstatováno, že je potřeba vodu zbavit železa a manganů, aby byla vhodná k pitným účelům. S mikrobiologií vody nebyl žádný problém. V roce 2004 došlo k zavedení úpravy vody ze zdroje. Úprava je zaměřena na snížení železa a manganu. Technologie úpravy vody byla účinná a hodnoty železa klesly na 0,12 mg/l a mangan v odebraném vzorku nebyl nalezen. V tomto roce byl odebrán vzorek na základní rozbor pitné vody. Všechny ukazatele byly v souladu s právním předpisem. Majitel se po vyhodnocení situace rozhodl, že vodu nebude využívat jen sezóně pro provoz kempu, ale bude ji stáčet do barelů jako pramenitou balenou vodu. V areálu Petráškova Dvora byla postavena stáčírna na balenou vodu. V listopadu roku 2004 byl již vzorek vody odebrán z provizorního stáčecího zařízení a analyzován dle legislativních požadavků na vodu pramenitou, balenou (275/2004 Sb., o požadavcích na jakost a zdravotní nezávadnost balených vod a o způsobu jejich úpravy, ve znění pozdějších předpisů). V této vodě nebyly zjištěny amonné ionty, bromičnany, dusičnany, dusitany, hliník, humínové látky, celkové kyanidy, nepolární extrahovatelné látky, železo, antimon, arsen, baryum, berylium, chrom, kadmium, olovo, rtuť, selen. Také nebyly nalezeny triaziové herbicidy chlorované insekticidy, benzo(a)pyren, suma PCB. Z kovů byly ve vodě zjištěny pouze nikl (0,008 mg/l), mangan (0,013 mg/l) a sodík (10,5 mg/l). Z těkavých uhlovodíků byl nalezen etylbenzen 0,4 mikrogamů/l ve čtyřnásobném množství oproti (NMH 0,1) a xylény 1,1 mikrogramů/l (NMH 0,3) ve více než trojnásobném množství než určuje daný právní předpis. Mikrobilogické a bilogické ukazatele byly v souladu s daným předpisem.


133

Kde se vzaly organické látky ve vodě určené jak k pitným účelům a k balení? Na základě provedených analýz a zjištění xylénů i etylbenzenu ve vodě byly odebrány vzorky vody ze zdroje, před úpravou vody (odstranění železa a odmanganování) a z napouštěcího zařízení. Xylen a ethylbenzen byl nalezen jen při provizorním stáčení vody do barelů. Vodní zdroj byl prost organických látek stejně jako voda. Byl lokalizován zdroj znečištění a to napouštěcí část při stáčení vody, která jediná nebyla z nerezu, ale z umělé hmoty bez atestu. Ostatní části zařízení byly z nerezového materiálu. Došlo k odstranění umělohmotné koncovky za nerezovou. Nalezený zdroj znečištění byl odstraněn. Závěr je jednoznačný: je potřeba provádět analýzy při jakémkoliv zásahu do systému, a to jak do rozvodů vody, tak i finálního stáčení. Xylen je organická sloučenina, jejíž molekulu tvoří benzenové jádro a dvě metylové skupiny CH3 . Xylen se nazývá též dimethylbenzen. Existují tři izomery xylenu. Název příslušného izomeru xylenu se odvozuje od vzájemné polohy methylových skupin. Všechny tři xyleny jsou za normální pokojové teploty bezbarvé, zapáchající hořlavé kapaliny. V přírodě se vyskytují v petroleji a v dehtu. Vzniká při lesních požárech. Xyleny se používají jako rozpouštědla, čistidla, ředidla barev. Ethylbenzen se řadí podobně jako benzen, styren anebo naftalen k aromatickým uhlovodíkům. Je to hořlavá bezbarvá kapalina, aromatického zápachu. Je lehce vznětlivý. Je obsažen v ropných látkách, tvoří příměs v benzinech. Používá se také pro výrobu barev a rozpouštědel. Jde rovněž o meziprodukt při výrobě styrenu. Je také produktem nedostatečného hoření při lesních požárech.

Závěr Postup zvolený provozovatelem, kdy vodu z vrtu nejprve řešil z hlediska kvantity a kvality jako vodu pitnou, byl velmi prozíravý. Vyřešil si kvalitu pitné vody tím, že provedl její úpravu, odstranil z ní železo a mangan. (Totéž vzešlo i z doporučení prvních analýz v roce 1989). Nechal si odebrat vzorky na celkový (velký) rozbor vody určený k pitným účelům. Po vyhodnocení veškerých analýz a dostupných informací došel k závěru, že kvalitní pitné vodě neprospěje, když bude čerpána jen sezóně pro provoz kempu. Proto se rozhodl využívat vodní zdroj celoročně s tím, že postaví stáčírnu na pramenitou balenou vodu. Stáčírna byla postavena a byly odstraněny závady, které by bránily provozu ještě před zkušebním provozem. Toto vše bylo realizováno na základě cílených odběrů vody a jejich vyhodnocováni. V roce 2005, v době zkušebního provozu, byl odebrán vzorek ze stáčecí linky pro velký rozbor balené pramenité vody. Rozbor dopadl dobře, voda měla kvalitní parametry jakosti prosté všech organických látek. Měla velmi nízkou mineralizací – vodivost 46,7 mS/m a rozpuštěné látky 377 mg/l se pohybovaly v doporučené hodnotě. Vápník a hořčík byl v optimální a také v doporučené hladině (2,03 mmol/l). Přítomnost kovů – železo pod 0,06 mg/l, mangan 0,019 mg/l,

134


sodík 14.9 mg/l, antimon, arsen, baryum, berylium, chrom, kadmium, měď, nikl olovo, rtuť, selen zinek pod mezí detekce stanovení. Mikrobiologický a biologický rozbor byl také v souladu s legislativou. Jako klad lze uvést, že při stáčení pramenité vody bylo po technologické stránce vše v pořádku a bez závad. Kvalita vody stáčená do barelů přímo ze zdroje měla tu nejlepší kvalitu. Zdroj i rozvody včetně stáčecího zařízení jsou neustále pod kontrolou provozovatele a ze zařízení jsou pravidelně odebírány vzorky vody k analýzám. Kvalita vody, jak po kvalitativní, tak i kvantitativní stránce, se nemění díky vyrovnanému odběru, údržbě rozvodů a zařízení stáčírny. Velkou úlohu zde sehrává i dobrá údržba ochranného pásma vodního zdroje.

Reference [1] Projekt pásma ochrany vrtané studny KEMP Petráškův Dvůr, Ing. Fridrich Václav, rok 2004 [2] Rozhodnutí o povolení s nakládání s vodami - odběr podzemních vod z vodního zdroje Petráškův dvůr Č.j.:OŽPZ-4155/04/r/Mmz 6.4.2005, vydal MěÚ Český Krumlov [3] Rozhodnutí o stanovení ochranných pásem vodního zdroje – Petráškův Dvůr – vrtaná studna Č.j. OŽPZ-4156/04r/Kr ze dne 18.1.2005 MěÚ Český Krumlov [4] Zpráva o provedení a vyhodnocení čerpací zkoušky provedené na vrtané studni HJ1 na lokalitě Kájov – kemp na Staré hospodě, Holubov 2001, Vondrák Zdeněk [5] Zpráva o podrobném hydrologickém průzkumu zásobování vodou pro turistická zařízení na Kájovském rozcestí, Agroprojekt České Budějovice 1989, Ing. Jana Vaňková


135

Petrášek’s spring, quality resource of drinking and bottled spring water Quality of drinking water is a real problem all over the world. Quality of water is closely connected with water resources, storing and of course structure. Keywords: drinking water, water recources Kontaktní adresa: Ing. Petra Bednářová, Ph.D., Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích, Okružní 10, 370 01 České Budějovice, e-mail: [email protected] RNDr. Jana Krejsová, Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích, Okružní 10, 370 01 České Budějovice, e-mail: [email protected]

BEDNÁŘOVÁ, P., KREJSOVÁ, J. Petráškův pramen - kvalitní zdroj pitné a balené pramenité vody. Littera Scripta, 2009, roč. 2, č. 2, s. 127 – 135. ISSN 1802-503X.

Analytické základy pravděpodobnosti pro nematematiky Kamil Dedecius, Jana Kalová, Věra Kurcová Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích

Abstrakt Článek pojednává o základech pravděpodobnosti z hlediska matematické analýzy v reálném prostoru s využitím teorie míry. V úvodní části zavádí nezbytné pojmy jako měřitelný prostor, σ-algebra, měřitelná funkce, Borelovy množiny aj. a na nich definuje první pojmy pravděpodobnosti, tj. náhodnou veličinu jako zobrazení z pravděpodobnostního prostoru (Ω, A, P ) do měřitelného prostoru (R, B), indukující měřitelnou funkci P. Na teorii náhodné veličiny je následně vybudován princip distribuční funkce F . Klíčová slova: míra, náhodná veličina, pravděpodobnost, distribuční funkce

Úvod Teorie pravděpodobnosti je vykládána hned několika způsoby. S nejzákladnějším z nich se setkává většina studentů gymnázií a vysokých škol. Cílem tohoto článku je poněkud zjednodušeně přiblížit Kolmogorovovu interpretaci pravděpodobnosti založenou na teorii míry, jejíž výklad je sice vzhledem ke své matematické rigorozitě populárnější mezi matematiky, současně však pro laiky hůře pochopitelný při absenci hlubší znalosti matematické analýzy. Takový výklad se opírá o princip algeber a měřitelných prostorů, definuje náhodnou veličinu jako měřitelnou funkci zobrazující na Borelovu σ-algebru a pomocí Lebesgueova integrálu zavádí její distribuci. Tento text neaspiruje na matematickou preciznost, naopak se snaží být oporou při prvních krůčcích do měrového pojetí pravděpodobnosti. Vzhledem k tomu je upuštěno od rigorózního výkladu typu „definice, věta – důkaz” a bylo přistoupeno hned k několika drobným zjednodušením, která ale nijak zásadně nejsou na úkor přesnosti výkladu. Zájemcům o teorii pravděpodobnosti, vybudovanou na teorii míry, lze doporučit zejména klasickou knihu zakladatele této disciplíny prof. Kolmogorovova [1] a dobře zpracovanou knihu prof. Shao [2]. Velmi pěkně je zpracována rovněž kniha [3]. Pro teorii míry a abstraktní integrace je vhodným zdrojem [4]. 137

138


Základy σ-algebry Zaveďme nejprve množinu elementárních jevů Ω, obsahující všechny možné výsledky náhodného pokusu. Takový prostor může mít například podobu {1, 2, 3, 4, 5, 6} pro běžnou kostku. Na této množině zaveďme libovolný systém jejích podmnožin A, který vyjadřuje možné jevy, zpravidla ne nutně všechny. Jednou z důležitých vlastností A je, že ke každé množině obsahuje i její doplněk (jev opačný). Dvojice (Ω, A) potom tvoří měřitelný prostor a A nazýváme σ-algebrou na Ω. Zaveďme tedy formálně následující definici: Definice 1 Systém A podmnožin Ω se nazývá σ-algebrou na Ω, pokud má tyto vlastnosti: i. Platí Ω ∈ A, ii. je-li A ∈ A, potom i Ac ∈ A, S∞ iii. pro A = i=1 Ai kde Ai ∈ A, i = 1, 2, . . . platí A ∈ A. Definice nám tedy říká, že σ-algebra je systém množin, v němž ke každé množině A existuje její doplněk Ac , patří do něj celá množina Ω, ale i množina prázdná ∅ (důsledek vlastnosti ii.), která odpovídá jevu nemožnému, a je uzavřený na spočetná sjednocení. Nejmenší možná σ-algebra potom logicky obsahuje pouze dvě množiny, {∅, Ω}. Naopak největší možná obsahuje všechny možné podmnožiny z Ω.

Míra Již bylo řečeno, že (Ω, A) je měřitelný prostor, což intuitivně vyvolává potřebu míry. Tato míra by měla zřejmě být nějakým reálným číslem, vyjadřujícím např. délku nebo počet. Označme tedy délku písmenem µ a uvažujme, že by měla být kladná nebo nulová a měla by se dát sčítat, jsou-li splněny určité podmínky. Dostáváme se tedy k následující definici: Definice 2 Nezáporná míra je funkce µ definovaná na σ-algebře A, zobrazující tuto σ-algebru do intervalu [0, ∞]1 , která je současně spočetně aditivní, tj. pro Ai ∈ A, i = 1, 2, . . ., jež jsou po dvou disjunktní, platí ! ∞ ∞ [ X µ Ai = µ(Ai ) (1) i=1

i=1

Tato definice tedy říká, že míra je buď nula nebo větší a že pokud „měříme” systém s prázdnými průniky, potom můžeme posčítat míru jednotlivých prvků tohoto systému. Prostor (Ω, A, µ) potom nazýváme měřitelný prostor. Pokud zavedeme µ(Ω) = 1, potom mluvíme o pravděpodobnostní míře. Je zvykem namísto µ psát P . Tím dostáváme pravděpodobnostní prostor (Ω, A, P ). 1 Oboustranně uzavřený interval je správně, kladné nekonečno v tomto případě vyjadřuje existenci suprema.

Dedecius, K., Kalová, J., Kurcová, V.: Analytické základy

139

V teoretické matematice existuje celá řada dalších měr, z nichž pro účely pravděpodobnosti jsou podstatné dvě z nich. První je míra Lebesgueova2 , přiřazující množinám euklidovského prostoru délku, plochu nebo objem. Příkladem budiž míra intervalu µ([a, b]) = b − a pro b > a. Druhou měrou je míra aritmetická, definovaná jako počet prvků dané množiny. Jinými příklady měr jsou míry Diracova, Radonova, Haarova, Hausdorffova, Borelova. . .

Náhodná veličina Z teorie pravděpodobnosti plyne, že jevy mají pravděpodobnost nejméně 0 a nejvíce 1 (neboli 100%), neboli míra pravděpodobnosti libovolného jevu je z intervalu [0, 1]. Zaveďme nyní náhodnou veličinu („proměnnou”, jíž je přiřazen výsledek náhodného pokusu) trochu jiným způsobem než je v základním výkladu pravděpodobnosti zvykem, a sice s použitím výše uvedené teorie. Uvažujme nejprve, že je třeba provést nějaké zobrazení z (Ω, A). Toto zobrazení se provádí do množiny reálných čísel, na níž je definována rovněž σ-algebra (aby byla zaručena měřitelnost). Tato σ-algebra je tzv. Borelova3 (značíme B), tedy nejmenší σalgebra tvořená všemi otevřenými množinami. Prvky takové algebry nazýváme Borelovy množiny a speciálně tedy kromě otevřených množin jsou jimi i množiny uzavřené, neboť jsou doplňky množin otevřených, a dále množiny jednostranně otevřené, které jsou sjednoceními množin otevřených a uzavřených. Význam Borelovy σ-algebry je v našem případě následující – pokud známe vlastnosti míry pravděpodobnosti na každém intervalu, pak umíme popsat její vlastnosti i na všech Borelových množinách. Proto zavádíme zobrazení X : (Ω, A) → (R, B)

(2)

jež je náhodnou veličinou. Míra definovaná na Borelových množinách se nazývá Borelovou mírou.

Význam množin nulové míry Množina nulové míry je taková množina A ∈ B, jejíž míra je nulová. V teorii pravděpodobnosti je tato skutečnost ekvivalentní k tvrzení, že existuje jev A, který ovšem nikdy nenastane. Důležitou vlastností takových množin je fakt, že při práci se systémem B tyto množiny nepředstavují prakticky žádné omezení a přitom se při samotném počítání většinou neprojevují. Příkladem budiž integrace přes B, na němž je f (A) sice nekonečná, ale má nulovou míru a lze ji tedy ignorovat. Komplikace nastávají až při práci s podmnožinami množin nulové míry, ovšem i ty lze poměrně jednoduše řešit. Tato problematika je ale mimo rámec článku. 2 Henri Léon Lebesgue (1875–1941) – francouzský matematik, jehož stěžejním dílem je teorie integrace řešící problémy, s nimiž se potýká Riemannův integrál. 3 Émile Borel (1871 – 1956) – francouzský matematik, jeden ze zakladatelů teorie míry a její aplikace v pravděpodobnosti.

140


Indukovaná pravděpodobnost Zaveďme nyní pravděpodobnost jako indukovanou měřitelnou funkci. Uvažujme nejprve, že nastal jev A ∈ B. Náhodná veličina X indukuje jeho pravděpodobnost P jako funkci P(A) = P ({ω : X(ω) ∈ A}) neboli říká, že existuje množina jevů ω, jež náhodná veličina X zobrazuje do jevu A a pravděpodobnost takového jevu je rovna součtu pravděpodobností jednotlivých jevů ω. Jinými slovy pravděpodobnost Borelovy množiny A je rovna pravděpodobnosti jejího inverzního zobrazení pod X P(A) = P ◦ X −1 (A) = P (X −1 (A)) = P ({ω : X(ω) ∈ A})

(3)

Bývá zvykem psát zkráceně P(A) = P (X ∈ A) nebo jen P (X ∈ A). Složené zobrazení P = P ◦ X −1 se rovněž nazývá distribuce X.

Distribuční funkce Distribuční funkce je definována předpisem F (x) = P ((−∞, x]),

x∈R

(4)

Z předpisu lze intuitivně vyčíst hned několik vlastností distribuční funkce. Jmenovitě • F (−∞) = limx→−∞ F (x) = 0. • F (∞) = limx→∞ F (x) = 1. • Distribuční funkce je neklesající, F (x) ≤ F (y) pokud x ≤ y. • Distribuční funkce je zprava spojitá, limy→x F (y) = F (x) pokud y ≥ x. Připomeňme význam Borelových množin, zmíněný v předchozí části článku. Pro kompletní popis indukované pravděpodobnosti je potřeba znát P (X ∈ A) pro všechna A ∈ B. Jelikož Borelova σ-algebra může být generována množinami (−∞, x) pro všechna x reálná, postačuje nám pro kompletní popis znalost P (X ∈ A) pro právě takové množiny. Potom můžeme psát rovněž předpis distribuční funkce F (x) = P (X ≤ x). Obecně lze navíc říci, že indukovaná pravděpodobnost na intervalu (x, y] je rovna rozdílu F (y) − F (x).

Závěr Článek stručně pojednal o principu zavedení teorie pravděpodobnosti na základě teorie míry. Cílem bylo tento výklad pojmout tak, aby byl při dostatečné míře fantazie srozumitelný i pro nematematiky. Obsahem bylo zavedení základů míry pravděpodobnosti a vybudování principu pravděpodobnostního prostoru,

Dedecius, K., Kalová, J., Kurcová, V.: Analytické základy

141

náhodné veličiny jako zobrazení a distribuční funkce jako charakteristiky náhodné veličiny. Zde je výklad ukončen, neboť by logicky měla následovat teorie hustoty pravděpodobnosti, jež ovšem předpokládá znalost základů abstraktní integrace s využitím Lebesgueova integrálu a dále Radonovy-Nikodymovy věty pro derivaci distribuční funkce. Tato teorie bude obsahem některého z příštích příspěvků.

Reference [1] KOLMOGOROV, A.N. Foundations of the Theory of Probability (2nd ed.). New York: Chelsea, 1956. ISBN 0828400237. [2] SHAO, J. Mathematical Statistics. Springer, 2007. ISBN 0387953825 [3] POLLARD, D. A user’s guide to measure theoretic probability. New York: Cambridge University Press, 2002. ISBN 0521002893 [4] RUDIN, W. Analýza v reálném a komplexním oboru. Praha: Academia, 2003. ISBN 80-200-1125-0.

142


Introduction into analytic probability theory The article deals with the basics of the probability theory from the viewpoint of the measure-based real analysis. First, it introduces the concepts of the measurable spaces, σ-algebrae, measurable functions, Borel sets etc. Then the basics of probability follow – the random variable as a mapping from the probability space (Ω, A, P ) to the measurable space (R, B), inducing the measurable function P. The article ends with the cumulative distribution function. Keywords: measure, random variable, probability, cumulative distribution function Kontaktní adresy: Ing. Kamil Dedecius, Katedra aplikovaných věd, Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích, Okružní 10, 370 01 České Budějovice. e-mail: [email protected] RNDr. Ing. Jana Kalová, Katedra aplikovaných věd, Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích, Okružní 10, 370 01 České Budějovice. e-mail: [email protected] Mgr. Věra Kurcová, Katedra aplikovaných věd, Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích, Okružní 10, 370 01 České Budějovice. e-mail: [email protected]

DEDECIUS, K., KALOVÁ, J., KURCOVÁ, V. Analytické základy pravděpodobnosti pro nematematiky. Littera Scripta, 2009, roč. 2, č. 2, s. 137 – 142. ISSN 1802-503X.

Lineární expanze ideálního plynu Jana Kalová1 , Radim Mareš2 1

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích 2

Západočeská univerzita v Plzni

Abstrakt Rovnice stavu ideálního plynu má kromě aproximace chování reálných plynů za vysokých teplot a nízkých tlaků (plynů o nízké hustotě) nenahraditelný pedagogický význam při výuce termodynamiky. Zdánlivě jednoduchý proces je takový, který lze snadno zobrazit v p-v diagramu přímkou se zápornou směrnicí. Diagram p-v je vhodný pro znázornění práce, pro popis tepla přivedeného plynu je vhodnější T-s diagram. V příspěvku je uveden modelový příklad na výpočet termodynamické účinnosti cyklu tvořeného lineární expanzí a adiabatickou kompresí, který umožní lépe porozumět pojmu entropie a ilustruje použití p-v a T-s diagramu při výpočtech termodynamických cyklů. Klíčová slova: ideální plyn, lineární expanze, výuka termodynamiky, termodynamický cyklus

Úvod Základní popis procesu lineární expanze je uveden v [1,2]. Předpokládejme pro jednoduchost 1 mol ideálního plynu a proces popsaný rovnicí: p = a − bv

(1)

kde p je tlak, v je molární objem, a, b jsou konstanty. Fyzikální význam konstant je následující: p = a pro v = 0, v = ab pro p = 0. Záporné tlaky jsou pro ideální plyn nefyzikální, stejně tak i záporné objemy. Rovnice stavu ideálního plynu má tvar pv = RT,

(2)

kde p je tlak v Pa, v je molární objem v m3 mol−1 , T je termodynamická teplota v K, R = 8.3143 J mol−1 K−1 je molární plynová konstanta.

143

144


Obrázek 1: Proces lineární expanze v p-v diagramu pro zvolené hodnoty a = 50000 Pa, b = 90000 Pa mol m−3 . Vyjdeme dále z matematické formulace prvního zákona termodynamiky pro termodynamickou soustavu ve tvaru zavedeném v technické termodynamice [3]: dq = du + da, kde dq je elementární teplo přivedené jednomu molu termodynamické soustavy, du je elementární nárůst vnitřní energie jednoho molu a da je elementární expanzní práce, kterou vykoná jeden mol termodynamické soustavy. Odtud da = p dv, du = cv dT . Matematický zápis druhého zákona termodynamiky pro vratné procesy vede na rovnici ds = dq T , kde ds je elementární přírůstek molární entropie. Spojením výše uvedených vztahů dostáváme cv dT = T ds − pdv,

(3)

kde cv je izochorická molární tepelná kapacita v J mol−1 K−1 , s je molární entropie v J mol−1 K−1 . Pro ideální plyn platí, že cv = konst. Pak z rovnice (3) plyne pro entropii: s = s0 + cv ln T + R ln v.

(4)

Fenomenologická termodynamika počítá jen s přírůstky entropie, proto je možno volit konstantu s0 libovolně. Pro jednoduchost v tomto článku zvolíme s0 = 0 O platnosti vztahu (4) se lze přesvědčit jeho derivováním. Dostaneme pak: ds cv R dv = + , dT T v dT

(5)

Kalová, J., Mareš, R.: Lineární expanze ideálního plynu

145

p což odpovídá vztahu (3) po vynásobení výrazem T dT a dosazení R v = T . Pro lineární expanzi plyn splňuje rovnici ideálního plynu (2) a rovnici (1). Po dosazení (1) do (2) dostaneme kvadratickou rovnici pro měrný objem v:

bv 2 − av + RT = 0.

(6)

Diskriminant kvadratické rovnice (6) D = a − 4bRT může být záporný, nulový nebo kladný. 1. Pro záporný diskriminant nemá rovnice (6) žádný reálný kořen, v tomto případě neexistuje žádný proces splňující zároveň vztahy (1) a (2). Tato situace tedy nastává pro teploty a2 T > 4bR . 2. Nulový diskriminant určí maximální teplotu, pro kterou existuje rovnice ideálního plynu splňující zároveň vztahy (1) a (2): a2 D = a2 − 4bRT = 0 ⇒ T = 4bR a2 3. Kladný diskriminant určí 2 reálná řešení rovnice (6) pro T < 4bR : 2

√

a2 − 4bRT . 2b Z rovnic (2) a (7) potom plyne: v1,2 =

p1,2 =

a±

2bRT √ . a ± a2 − 4bRT

(7)

(8)

Pro molární entropii potom platí: s1,2 = cv ln T + R ln v1,2 + s0 .

(9)

Z uvedeného rozboru plynou následující závěry: 2

a neexistuje pro ideální plyn stav, kdy by byly současně splněny • pro T > 4bR rovnice (1) a (2) 2

a existují vždy 2 větve řešení, které se pro ma• pro teploty 0 < T < 4bR a2 a ximální teplotu T = 4bR setkají v bodě v = 2a , p = a2 (plyne z rovnice (1)).

Derivováním vztahu (7) získáme: R dv = ±√ . 2 dT a − 4bRT Ze vztahu (7) plyne: ±

p a2 − 4bRT = 2bv − a.

(10)

146


Vztah (10) lze psát ve tvaru: dv R = . dT a − 2bv

(11)

T-s diagram pro lineární expanzi Užitím (9) vytvoříme T-s diagram uvedené lineární expanze (obr. 2). Pro ilustrativní příklad zvolíme tříatomový plyn, pro který je adiabatický exponent roven κ = 1.33. Na základě Mayerova vztahu cv + R = cp a vztahu pro poměr tepelných kapacit ideálního plynu cp =κ cv dostáváme cv =

R κ−1

Po dosazení za R a κ dostaneme cv = 25.195 J mol−1 K−1 .

Obrázek 2: T-s diagram pro lineární expanzi danou rovnicí p = 50000 – 90000 v [Pa]. Teplo se plynu přivádí, pokud T ds je kladná veličina, teplo se odvádí, když T ds je veličina záporná. V obrázku 2 se jeví, že se teplo přivádí až do okamžiku, kdy se dosáhne maximální teploty, a následně se teplo odvádí. V detailním zobrazení v okolí maximální teploty oblasti (obr. 3) je ale patrné, že po dosažení maximální teploty proces přívodu tepla pokračuje až do bodu, ve kterém je derivace ds =0 dT (na obr. 3 bod B).

(12)


147

Obrázek 3: Detail T-s pro lineární expanzi.

Z rovnic (1), (2) plyne: (a − bv)v pv = . R R Použitím vztahů (5), (11), (13) dostaneme rovnici: T =

0=

(13)

ds cv R R R = + . dT (a − bv)v v a − 2bv

a tedy v=

a cv + R . b 2cv + R

Protože ale platí: cv + R = cp ,

cp = κ, cv

dostáváme po jednoduché úpravě vztah pro molární objem, při jehož dosažení se začne odebírat teplo: a κ vB = . (14) bκ+1 Bod B označuje stav na expanzní přímce, kdy se nepřivádí teplo. Proto je možno rovnici (14) získat také z podmínky, že bod B je bodem, ve kterém se jedna z adiabat dotýká expanzní přímky. V tomto bodě se tedy směrnice adiabaty rovná směrnici expanzní přímky, tj. p = −b, v a po dosazení (1) za p dostaneme opět rovnici (14). Pro daný plyn, pro který je dána hodnota κ, závisí hodnota vB jen na poměru a , tj. na sklonu expanzní přímky v diagramu p − v. b −κ

148


Závěr Získané poznatky aplikujeme na modelový termodynamický cyklus lineární expanze - adiabatická komprese. Představme si termodynamický cyklus znázorněný na obrázku 4. Nejprve dochází k lineární expanzi AC podle vztahu (15), tlak je v Pa: p = 50000 − 90000v.

(15)

Následně dochází k adiabatické kompresi CA podle vztahu: p.v κ = konst.

(16)

Pro pracovní cyklus zvolíme vA = 0.1m3 mol−1 . Pak z rovnice (15) plyne tlak pA = 41000 Pa a z rovnice ideálního plynu (2) lze získat TA = 493.13 K. Bod A bude jedním z průsečíků expanzní přímky s adiabatou. Dalším průsečíkem expanzní přímky s adiabatou bude bod C. Pak musí ve smyslu rovnice (1) a (16) platit: pC = a − bvc ,

κ κ pA vA = pC vC .

Odtud dostaneme vC = 0.5023 m3 mol−1 , pC = 4793 Pa a z rovnice stavu ideálního plynu (2) pak TC =289.6 K.

Obrázek 4: Pracovní cyklus skládající se z lineární expanze a adiabatické komprese Ze vztahu (14) určíme pro a = 50000 Pa, b = 90000 Pa mol m−3 hodnotu vB = 0.317 m3 mol−1 . Pro lineární expanzi pak z (15) spočteme pB = 21470 Pa a z rovnice ideálního plynu TB = 818.6 K. Na úsečce AB se teplo přivádí, na úsečce BC se teplo odebírá. Během adiabatické komprese CA se žádné teplo


149

Obrázek 5: Pracovní cyklus v T - s diagramu.

nepřivádí ani neodvádí. Dosazením za hodnoty TA , vA do (9) dostaneme hodnotu entropie pro adiabatu sad = 137.08 JK−1 mol−1 . Termodynamický cyklus v T-s diagramu je znázorněn na obr. 5: Pro termickou účinnost popisovaného cyklu platí: Následně dochází k adiabatické kompresi CA podle vztahu: η=

q1 − |q2 | |q2 | =1− , q1 q1

(17)

kde q1 je molární teplo dodané plynu a |q2 | je absolutní hodnota molárního tepla odebraného plynu. (Dle zavedené konvence má teplo odebrané termodynamické soustavě záporné znaménko.) K výpočtu q1 a q2 lze využít první zákon termodynamiky. Protože pro ideální plyn platí, že cv = konst dostaneme pro přivedené teplo jednomu molu plynu: q1 = cv (TB − TA ) + aAB ,

(18)

kde aAB je molární práce v J mol−1 . Podobně pro odvedené teplo: |q2 | = cv (TB − TC ) − aBC ,

(19)

kde aBC je molární práce v J mol−1 . K výpočtu práce aAB budeme hledat společné body pro rovnice (15) a (16). Práci aAB určíme z p-v diagramu: 1 1 aAB = pB (vB −vA )+ (pA −pB ).(vB −vA ) = (pA +pB ).(vB −vA ) = 6778Jmol−1. 2 2 Analogicky spočteme: aBC =

1 (pB + pC ).(vC − vB ) = 2433Jmol−1. 2

150


Potom platí: q1 = cv (TB − TA ) + aAB = 14978Jmol−1,

|q2 | = cv (TB − TC ) − aBC = 10895Jmol−1. Nyní můžeme snadno spočítat termickou účinnost : η =1−

|q2 | = 0.27 = 27 %. q1

Reference [1] MÍNGUEZ, J.M., The P-V linear expansion of an ideal gas, International Journal of Mechanical Engineering Education, Volume 33, Number 2, 110115, (2005). [2] VALENTINE, D.T., Temperature-entropy diagram of reversible cycles with sloping straight line processes, American Journal of Physics, 63, 279-281, (1995). [3] MAREŠ, R., Kapitoly z termomechaniky, Západočeská univerzita v Plzni (2009), ISBN 978-80-7043-706-3


151

The linear expansion of an ideal gas The ideal gas equation is not only a good approximation to the behaviour of real gases at high temperatures and low pressures, but it also has irreplaceable role in thermodynamic education. Sloping straight line is seemingly simple process in p-v diagram. The calculation of work delivered by the gas system during linear expansion is easy. The description of heat flow is more complicated task. Temperature-entropy diagram is convenient in the case. The example of calculation of thermodynamic efficiency of reversible cycle was created in the paper. The cycle consists of a linear expansion and of an adiabatic compression. Example leads to better understanding of concept of entropy. The application of T-s diagram to calculation of thermodynamic cycles is shown. Keywords: ideal gas, linear expansion, thermodynamics education, thermodynamics cycle Kontaktní adresa: RNDr. Ing. Jana Kalová, Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích, Okružní 10, 370 01 České Budějovice, e-mail: [email protected]

KALOVÁ, J., MAREŠ, R. Lineární expanze ideálního plynu. Littera Scripta, 2009, roč. 2, č. 2, s. 143 – 151. ISSN 1802-503X.

Použití Excelu při výpočtu tlaku sytých par podchlazené vody Jana Kalová1 , Radim Mareš2 1

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích 2

Západočeská univerzita v Plzni

Abstrakt V článku jsou vysvětleny některé základní vlastnosti Clausiusovy-Clapeyronovy rovnice. Tuto rovnici lze využít k výpočtu tlaku sytých par podchlazené vody. Během výpočtu je třeba Clausiusovu-Clapeyronovu rovnici integrovat. Pokud integraci nelze provést analyticky, je ji nutno provést numericky. K této integraci lze využít jednoduchý software Excel. Klíčová slova: Clausiusova-Clapeyronova rovnice, Excel, podchlazená voda, tlak syté páry

Úvod Tlak syté páry vody nad ledem a nad podchlazenou vodou je důležitý pro chování a zkoumání oblaků typu Cirrus, pro polární stratosférické oblaky a pro velký objem atmosféry, která je chladnější než 0 ◦ C. Rozdíl tlaků páry nad ledem a nad podchlazenou vodou je důležitý pro růst ledových krystalů v mracích se smíšenými fázemi. Složení a příjem vody navlhlých aerosolových částic závisí na aktivitě vody ve vodních roztocích. Tato aktivita je opět těsně spojena s tlakem syté páry podchlazené vody. Pro meteorologii jsou zajímavé vlastnosti vody při teplotách nad 160 K. Experimentální data jsou však k dispozici pouze v oblasti teplot nad 233 K a dostupné vztahy pro tlak syté páry jsou většinou platné pro oblast nad 0 ◦ C. Pro tlak syté páry pro teploty pod 0 ◦ C se používá extrapolace stávajících rovnic. Velký rozptyl, který tyto rovnice vykazují, analyzovali mj. Murphy a Koop ve svém článku [1]. Ukážeme, jak lze k výpočtu tlaku sytých par nad podchlazenou vodou použít Clausiusovu-Clapeyronovu rovnici. Integraci lze jednoduše provést v Excelu. Příklad je vhodný pro studenty, kterým ilustruje vlastnosti Clausiusovy-Clapeyronovy rovnice a zároveň si procvičí některé základní poznatky z numerické matematiky.

Základní vlastnosti Clausiusovy-Clapeyronovy rovnice Tlak syté páry v trojném bodě pro kapalnou vodu i led je pt = 611.657±0.01 Pa při teplotě Tt = 273.16 K [2]. Tyto hodnoty mají vysokou přesnost a lze je brát 153

154


jako referenční. Rovnici tlaku syté páry lze rozšířit pod oblast trojného bodu užitím Clapeyronovy rovnice [3]: dp ∆s s2 − s1 = = , dT ∆v v2 − v1

(1)

kde ∆s = s2 − s1 a ∆v = v2 − v1 jsou změny molární entropie, respektive molárního objemu, které nastávají při vypařování (veličiny s indexem 2 se týkají syté páry, veličiny s indexem 1 se týkají syté kapaliny). Pro molární skupenské teplo vypařování platí L12 = T (s2 − s1 ), kde T je absolutní teplota. Clapeyronovu rovnici lze potom psát ve tvaru: dp L12 (T ) = , dT T (v2 − v1 )

(2)

Rovnice (2) ukazuje, že pro procesy, při nichž se skupenské teplo látce dodává dp kladná, (L12 > 0) a současně látka zvětšuje svůj objem (v2 > v1 ), je směrnice dT tj. s nárůstem tlaku se zvětšuje teplota, při které dochází k fázovému přechodu (např. za nižšího tlaku se voda vaří při dosažení menší teploty). Naopak při fázovém přechodu, při kterém se objem po dodání tepla zmenšuje (tání ledu), vede zmenšení tlaku k nárůstu teploty fázového přechodu.

Zjednodušený výpočet s možností analytické integrace Níže je proveden výpočet tlaku syté páry za předpokladu, že stavové chování vodní páry vyjádříme rovnicí stavu ideálního plynu, měrný objem kapalné fáze zanedbáme a skupenské teplo budeme předpokládat nezávislé na teplotě. K těmto zjednodušením vedou následující úvahy: Molární objem vody ve stavu sytosti je mnohem menší než molární objem syté vodní páry při téže teplotě , v2 >> v1 , takže v (2) lze molární objem v1 zanedbat. V námi vyšetřované oblasti teplot je vodní pára ve vzduchu silně zředěná. Proto lze předpokládat, že se chová jako ideální plyn. Pak z rovnice stavu ideálního plynu dostáváme v2 = RT /p. Po dosazení do (2) získáme upravenou rovnici, Clausiusovu-Clapeyronovu: 1 dp d ln p L12 (T ) = = . p dT dT RT 2

(3)

V rovnici (3) je p tlak syté páry [Pa], L12 (T ) je molární skupenské teplo vypařování [J mol−1 ], R je molární plynová konstanta (R = 8.314472Jmol−1K −1 ), T je absolutní teplota [K]. Pro integrování rovnice (3) je třeba znát závislost L12 (T ). Hodnota molárního skupenského tepla vypařování v trojném bodě je podle formulace IAPWS-95 [4] pro obyčejnou vodu L12,t = 45054.7 Jmol−1 . Za předpokladu, že L12 (T ) = L12,t (tj. skupenské teplo je konstantní), lze vztah (3) snadno integrovat:

Kalová, J., Mareš, R.: Výpočet tlaku syté páry v Excelu

ln p =

155

−L12,t + C0 . RT

(4)

Po úpravě získáme: p = Ce−

L12,t RT

(5) L12,t

Konstantu C lze určit z tlaku a teploty v trojném bodě: C = pt .e RTt , po dosazení příslušných konstant se získá výsledná aproximace tlaku sytých par ve tvaru: p = 25.2262.1010.e−

L12,t RT

(6)

Konstantu C lze formálně chápat jako tlak při teplotě blížící se k nekonečnu (ve skutečnosti končí mezní křivka v kritickém bodě, tj. maximální teplota je teplota kritická). Na obrázku 1 je porovnání této rovnice v intervalu teplot od -30 ◦ C do ◦ 40 C s nejpřesnější rovnicí pro tlak syté páry - rovnicí Wagnera a Pruße [5], která má deklarovaný obor použití pro teploty od 273.16 K (trojný bod) do 647.096 K (kritický bod). Dá se ale s velkou přesností použít i pro záporné teploty do -30 ◦ C [6].

Obrázek 1: Graf závislosti (p1 − p2 )/p2 na teplotě. Tlak p1 je tlak počítaný z rovnice (6) a p2 je tlak získaný z rovnice Wagnera a Pruße [5].

Výpočet tlaku syté páry pro podchlazenou vodu s teplotně závislou tepelnou kapacitou cp a výparným teplem Ve skutečnosti není molární skupenské teplo vypařování L12 (T ) konstantní, ale je nějakou funkcí teploty. Pokud je tvar funkční závislosti L12 na teplotě takový,

156


aby šel vztah (3) analyticky integrovat, lze získat další závislosti pro tlak sytých par. Analytickou integraci však nelze vždy použít. Protože jsou ale dostupná experimentální data pro izobarické molární tepelné kapacity vody a vodní páry a jsou známé i jejich závislosti na teplotě, je výhodné využít k určení teplotní závislosti L12 vztah (7):

L12 (T ) = L12,t + +

Z

Z

T

∆cp (T ′ )dT ′ +

Tt

T

Tt

dp ′ ∂(v2 − v1 ) (v − v ) − T dT′ . 2 1 dT ′ ∂T ′ p

(7)

Ve vztahu (7) je L12,t hodnota molárního skupenského tepla vypařování v trojném bodě, Tt je teplota v trojném bodě, ∆cp je rozdíl molárních tepelných kapacit (∆cp = cp,1 − cp,2 ), v2 a v1 jsou molární objemy páry a kapaliny. Druhý integrál je velmi malý ve srovnání s prvním. (Jestliže uvážíme, že v2 >> v1 a chování páry lze ve vyšetřovaném intervalu teplot aproximovat rovnicí ideálního plynu, je druhý integrál nulový.) Po zanedbání druhého integrálu lze psát:

L12 (T ) = 45054.7 +

Z

T

∆cp (T ′ )dT ′ .

(8)

Tt

K výpočtu teplotní závislosti L12 (T ) tedy stačí znát rozdíl molárních tepelných kapacit ∆cp . V [1] lze najít vztah pro ∆cp,2 [J mol−1 K−1 ]: cp,2 = 33.2618 + 0.00187T − 0.06165T exp(−(T /129.85)2)+ +0.06163T exp(−(T /125.1)2).

(9)

Pro cp,1 lze vzít měření Tombariho et al [8], kde je uveden i vztah pro teplotní závislost cp,1 (s opravenou konstantou v článku [1]): cp,1 = 74.3 + 0.044

T − 222 −2.5 222

(10)

Nyní lze spočítat tlak sytých par podchlazené vody. Vztahy (9) a (10) se dosadí do integrálu (8), získá se L12 (T )) a následným dosazením do vztahu (3) se získají hodnoty logaritmu tlaku sytých par, a tedy i tlak syté páry pro vodu v závislosti na teplotě. Analyticky spočítat tyto dva integrály nelze, zbývá tedy numerická integrace, kterou lze s výhodou provést v Excelu. V našem případě jsme použili lichoběžníkovou metodu, stručný popis lze nalézt v [9]. Výsledek integrace lze porovnat s hodnotami podle rovnice Wagnera a Pruße [5]. Průběh relativních odchylek je znázorněn na obr. 2. Hodnoty získané dvojitou numerickou integrací v Excelu dávají 10x menší relativní odchylku od rovnice Wagnera a Pruße než při aproximaci rovnicí (5).


157

Tabulka 1: Numerický výpočet tlaku podchlazené vody - lichoběžníková metoda Sloupec A B C D E F G H I J

Plnění buněk teploty T – počáteční hodnota je teplota trojného bodu 273.16, teplota se snižuje, krok integrace 0.1 K hodnoty cp pro vodu spočtené z rovnice (10) hodnoty cp pro páru spočtené ze vztahu (9) rozdíl B-C, např. D2 = B2-C2 přírůstek - např. E3 = ((D2+D3)/2)(A2-A3) výpočet L(T) - vyjde se z počáteční hodnoty v trojném bodě a pak se přičítají přírůstky, např. F3 = F2 + E3 pro dané L se spočte pravá strana rovnice (3), tj. např. G2=F2/(8.314472*A2*A2) pro získání hodnoty ln p z rovnice (3) je nutné provést integraci, opět se spočte přírůstek, např. H3 = ((G2+G3)/2)*(A2-A3) výpočet ln p - vyjde se z hodnoty v trojném bodě a postupně se odečítají přírůstky, např. I3 = I2-H3 z vypočtených hodnot logaritmu tlaku se spočtou hodnoty tlaku, např. J2 = eI2

Vždy je nutné přesvědčit se, zda je zvolený správný krok integrace - v našem případě se ukázala jako dostatečná hodnota 0.1 K. Kontrola se provede tak, že se krok integrace zmenší např. dvakrát a kontroluje se, zda se výsledek (v rámci požadované přesnosti) nezmění.

Závěr Numerická integrace v Excelu je poměrně jednoduchá a rychlá. Další výhodou je, že jestliže byla již data zpracována v Excelu, není je třeba nikam exportovat, pokud je grafický výstup z Excelu pro daný případ vyhovující. Je však třeba ohlídat velikost kroku integrace a provést test, zda zvolený krok je dostatečný. V uvedené aplikaci na výpočet tlaku sytých par byla provedena integrace dvakrát, přesto se ukázalo, že zvolený teplotní krok 0.1 K vede na dostatečnou přesnost výsledků. Získané hodnoty z numerické integrace v Excelu jsou v souladu se známými vztahy pro tlak sytých par v oblasti podchlazené vody a jsou využitelné a zajímavé především pro aplikace ve fyzice mezních vrstev nebo v biologii.

158


Obrázek 2: Graf závislosti (p1 − p2 )/p2 na teplotě. Tlak p1 je tlak počítaný numericky integrací Clausiusovy - Clapeyronovy rovnice (3) a p2 je tlak získaný z rovnice Wagnera a Pruße [5].

Poděkování Práce vznikla za podpory MŠMT a Grantové agentury Akademie věd ČR v rámci grantů INGO LA09011 „Mezinárodní spolupráce ve výzkumu vlastností vody a vodných směsí v rámci IAPWSÿ a IAA200760905 „Termofyzikální vlastnosti vody v neprobádaných technicky významných oblastechÿ.

Reference [1] MURPHY,D.M., KOOP, T., Review of the vapor pressures of ice and supercooled water for atmospheric applications, Q.J.R.Meteorol.Soc., 131, 15391565 (2005) [2] GUILDNER, L.A., JOHNSON,D.P. A JONES,F.E., Vapor pressure of water at its triple point, J.Res.Natl.Bur.Stand., 80A, 505-521 (1976) [3] MAREŠ, R, Kapitoly z termomechaniky, Západočeská univerzita v Plzni, ISBN 978-80-7043-706-3 [4] WAGNER, W., PRUß, A., The IAPWS Formulation 1995 for the Thermodynamic Properties of Ordinary Water Substance for General and Scientific Use. Journal of Physical and Chemical Reference Data 31, No 2, pp. 387-535 (2002) [5] WAGNER, W., PRUß, A., International equations for the saturation properties of ordinary water substance, Revised according to the international temperature scale (1990). Addendum to J. Phys. Chem. Ref. Data 16, 893 (1987), J. Phys. Chem. Ref. Data 22, 783-787 [6] KALOVÁ, J., MAREŠ, R., Equations for the Thermodynamic Properties at the Saturation Line in the Supercooled Water Region. In Water, Steam,


159

And Aqueous Solutions, Advances in Science and Technology for Power Generation. Berlin/Germany : VDI-Gesellschaft Energie Technik, 2008. 5 s. ISBN 978-3-931384-64-7 [7] PRUPPACHER, H.R., KLETT, J.D., Microphysics of clouds and precipitation, 2nd edn., Kluwer, Dordrecht, The Netherlands (1997) [8] TOMBARI, E., FERRARI, C., SALVETTI, G., Heat capacity anomaly in a large sample of supercooled water, Chem. Phys. Lett. 300, 749-751 (1999) [9] Wikipedia [online] [cit 20090720]. Dostupné z WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Numerick%C3%A1 integrace

Calculation of the vapor pressure of supercooled water using Excel The basic properties of Clausius-Clapeyron equation are explained in the paper. It is possible to use the Clausius-Clapeyron equation to calculation of the vapor pressure of supercooled water. The analytical integration is preferred, but sometimes is necessary to use a numerical integration. The integration of Clausius - Clapeyron equation in Excel is presented. Keywords: Clausius-Clapeyron equation, Excel, supercooled water, vapor pressure Kontaktní adresa: RNDr. Ing. Jana Kalová, Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích, Okružní 10, 370 01 České Budějovice, e-mail: [email protected]

KALOVÁ, J., MAREŠ, R. Použití Excelu při výpočtu tlaku sytých par podchlazené vody. Littera Scripta, 2009, roč. 2, č. 2, s. 153 – 159. ISSN 1802503X.

Typology and landscape structuralization Jan Váchal1 , Jarmila Straková1 , Jana Moravcová2 , Monika Koupilová2 1

ˇ Vysok´ a ˇskola technick´ a a ekonomick´ a v Cesk´ ych Budˇejovic´ıch 2 ˇ Jihoˇcesk´ a univerzita v Cesk´ ych Budˇejovic´ıch

Abstract The method presented for the anthropoecological stabilization of landscape (ASL) consists of four interconnected stages. The implementation of the method involves the delimitation of new landscape units within the study territory (AELU-landscape units, Os-objective subsystems, GESgeoecological sites, Geis-indication sites for landscape components monitoring). This was carried out according to earlier methodologies which were already published, and the spatial and functional projection is computeraided and digitized. The proposed methodology has been verified in sevˇ eral territories in the Czech Republic (Sumava Mts.- Kˇrivokl´ atsko area Novohradsko area). The study presents the results from two model terriˇ tories, namely the Jen´ın-Bab´ı catchment and the Ostˇrice-Sumava catchment, where the methodology was successfully verified. The aim is to control the stability of the function of territory and possible changes in this function. This could facilitate taking appropriate measures to prevent undesirable destabilizing processes leading to ecological crises.1 Keywords: zoning, basic structures, basic zones, geoecological sites, ecocritical zones

Theoretic base 1. Anthropoecological landscape system - AELS and ecocritical situations To the farming ecological optimalization solution in landscape it is possible to have different approaches. In this work it is used the ecosystemanthropoecological approach, which has analytic-synthetic character, and it is aimed at studying of structures and functions of landscape as whole. In this approach the landscape is defined as systemic complex, which is combined from three main subsystems: biosphere - technical sphere - social sphere (Fig. 1.). Such characterized landscape is defined as anthropoecological landscape system. 1 Cl´ ˇ anek je zpracov´ an jako jeden z v´ ystup˚ u v´ yzkumn´ eho projektu QI 91C200 a MSM 6007665806.

161

162


Fig. 1: AELS

There are also applied some geobiocenological approach parameters (ecological stability network and territorial system of ecological stability) and territory optimalization methods (complex territory evaluation). The objects of this work are whole - world (intersubsystem and intrasubsytem) processes, mainly those which are caused by particular anthropogeneous influences or by their complex - they generate ecocritical situations. The ecocritical situation is each situation, which in its present or future developing means human existence interest or need damage, threat or negation. In this sense the approach to the anthropogenic structures stabilization and landscape functions is program explicitly anthropocentric process. This approach is based on the axiom that anthropocentrically oriented structure optimalization and landscape functions stabilization include implicity, but in full scale, the need to create and preserve optimal proportions in all three basic compounds structure and function. Solution servicing level and landscape typology of AELS The solution of these tasks need the complex approach, which is based on the

Váchal, J.: Typology and landscape structuralization

163

knowledge of lay-out and movement of substances, energy, organisms including human population within particular landscape structures (biotopes) both relatively natural and also cultural (artificial). Today’s agricultural landscape is practically completely influenced by anthropogenic influences, which are caused both by targeted human activities and also secondarily caused as the human activities consequence. In present AELS man affects particular biotopes not evenly, but in dependence on various physical-geographic conditions, e.g. exposition, slope, locality etc., but also direct by its activities in landscape, by artificial ecosystems structures creating with specific affect e.g. physical, chemical etc. Regarding these facts and with effort to create relatively homogeneous structural-functional landscape units, based on which mentioned landscape units are within particular ecosystems delimitated. This is the basis of new landscape typology, which is according to the organized system difficulty developed for three levels: local, sub regional and regional. (Fig. 2., Tab. 1.) Methodological process scheme The theoretical basis of Anthropoecological landscape stabilization - ALS is showed in the scheme nr.1. The first part of mentioned scheme is in fact the identification part. By the help of structural-functional characteristics, which are supported by the flow of substances and organisms, their direct, intensions and character, we choose or even define from the common landscape territory the landscape unit, which is the object of investigation in the ending optimalization phase. These landscape units are created from landscape components, biotic and abiotic, which cause disturbances into surround. These disturbances are mainly proved negatively on landscape biotic components which respond. It is also supposed that biotic component affects abiotic component, and so the disturbance caused by it is changed. Both components cause generally some

Fig 2: Landscape units localization by method AELS stress to their surrounding. If we join also the edafic need of landscape unit, than we have to set the needs of live organisms in relevant landscape unit. These are in fact the conditions necessary and adequate for its existence and

164


movement respectively also by some landscape system load. The organisms’ needs in defined conditions and concentrations enter into the ecooptimalization block as existing unchanging quantity. Basic AELS unites codes

Fig 2: Landscape units localization by method AELS 1 – the border of agricultural subsystem, 2 – the border of forest subsystem, 3 – urban subsystem, 4 – industrial subsystem, 5 – Geis, 6 – border of AELS, 7 – number and kind of AELS. AELS method periods The first from 5 periods of the AELS method is the analysis of structures and functions of system and territorial lay-out in light of energetically-material flows of functional and structural homogeneous landscape units. Than about their structural-functional evaluation with help of structural-functional characteristics for the above three levels of organized system difficulty. Based on anthropogenic disturbance degree assessment the zonation I. is made (it is represented by locality dividing into four zones according to their ecological value). The representative diagnostic units for monitoring are chosen and the ecocritical zones for possible collision from different needs and requirements of human and appropriate surroundings possibilities are defined. The period of ecooptimalization in spatial-functional landscape units parameters includes besides the determining of eco- limit parameters in landscape unit overrun degree (zonation II.) the determination of landscape structures significance and also optimalization of landscape units during expert system and prognosis and stabilization and also destabilization processes modelling inside these landscape units. In the end of this methodology the ecological stability of the zone is determined in the territory. Also the priorities of solution are stated and also the character of particular corrective measurements for plots and the territory as whole. The basis of this part is the bio-ecological zonation II., for which the essential basis is the complex measurement suggestion, which leads to stability of the whole locality repair. The bases for its suggestion are technical-agricultural


165

regimes for particular zones, which limit its range and intensity. In sequence to these principles it is solved: parameters computing and suggestion for passing zones D-B, D-A, C-A • secondary green complementation (localization, variation, range) in the zone D, particularly also in the zone C; • delimitation or assuming of territorial system of ecological stability especially the territorial identification of biological centers and biological corridors according to its running and ecocritical zones intensity; • adjusting of defect functional parameters by particular plots based on tile ecocritical lines. 2. GES - geoecological stands For agriculturally used landscape mapping purposes the smallest, relatively homogeneous landscape unit geoecological stand (GES) is delimitated according to Váchal. It creates spatial and functional basis for connected ecooptimalization. [Váchal, J.-2000]. In the case of GES mapping for land consolidation purposes the territory of interest is cadastral area. More suitable for mapping is to use the catchment area for GES mapping. Also in the case of cadastral area mapping one of the criteria for GES delimitation is catchment’s borders. For particular landscape patches - GES the primary ecological stability degree is determined, which is used for gaining informations about ecological stability of the locality. Particular GES are divided into 4 basic landscape subsystems - agricultural subsystem, forest subsystem, urban subsystem and industrial subsystem. Thanks to this division it is possible to state the prevailing type of territory use. Based on GES informations the bioecological zonation is done in the territory. The aim of this zonation is the differentiation of geoecological stands from landscape gene pool preservation, important landscape phenomena and landscape disturbance point of view. The zonation has 4 degrees (A,B,C,D) and on this basis we can find the lay-out and the area of patches from ecological stability point of view. Bioecological zonation The zone A includes ecologically the most valuable localities. Farming is here fully submitted to the nature protection interests. Farming is acceptable only in the necessary range for optimal environment conditions preserving in the zone and for biological communities reconstruction, which are alternatively left for natural development. From non farming activities only cultural or educational activities are allowed. The zone B includes poorly disturbed ecologically valuable communities, mainly in localities formerly intensive used but today principle agriculturally not used. The prevailing interest is here nature protection to which all farming activities are submitted with these measurements and restrictions:

166


1. the need of cultures delimitation in favour of communities with natural character (permanent grassland) exclusive of further ploughing with regard to erosion; 2. necessary cultivation processes (drgging, harrowing, sword leveling ...) do only without huge grass sword damaging with suitable mechanization; 3. eliminate chemical compounds use for plants protection and inorganic fertilizers use; 4. protect surface and ground waters from the silage saps and fuels; 5. necessary recultivations do only with agreement of appropriate public administration and in the necessary range and intensity; 6. irrigation eliminate; 7. by draining know the character of wetting. The zone C includes the localities by the border between natural and cultural landscaoe with higher disturbance of natural components (soil, water, air and vegetation) by more intensive farming, which may respect these measurement for environment protection: 1. well done culture delimitation regarding soil erosion risk decreasing; 2. technical anti erosion measurement do with regard to territory use and not to damage surrounded localities with higher quality; 3. irrigation systems are allowed only on smaller localities; 4. by drainage projection know the characteristics of the locality and wetting and prefer biological means of draining, drain at first the worse localities ...; 5. eliminate mass animal production; 6. preserve and where it is necessary complete the field road network. The zone D includes highly intensive agriculturally used localities with environment components (soil, water, air and vegetation) highly disturbed by farming, which interest are preferred there, for polyfunction of these localities some measurements for environment protection may be kept: 1. by high percentage of arable land to keep the anti erosion measurements; 2. by drainage systems projection well know the wetting characteristics; 3. by plant protection don’t prefer chemical protection; 4. animal mass production buildings plan and realize in suitable localities by hygienic and protection zones keeping;


167

5. create highly functional and purpose-built field road network for agricultural mechanization. a) Terrain mapping By terrain mapping the locality of interest is evaluated from the localization parameters point of view. The territory is divided according to its usage in purpose-built subsystems (agricultural, forest, urban and industrial). Before terrain mapping begin it is necessary to ensure appropriate bases and to evaluate them. 1. Basic map 2. Basic hydrologic map 3. Soil units informations 4. Territorial system of ecological stability data 5. Revitalization projects, land consolidation projects ... By terrain mapping the particular GES borders are drawn into white-black copy of the basic map. Delimitated GES are labeled by ordinal number and at the same time the code of GES (according to culture and vegetation type), landuse, the area according to geomorphology and notes about wetting, degradation, vegetation disposition and other notes for corrective parameters for primary ecological stability degree evaluating are written in the summarizing table. Localization parameters 1. Subsystem type 2. Geomorphological characteristic 3. Hydrological unit borders 4. Soil units borders 5. Culture 6. Actual vegetation disposition The ordinal number of GES has the form x/y. X ... the order of the patch in which it is drawn into the map Y ... the type of subsystem 1-4 (1-agricultural, 2-forest, 3-urban, 4-industrial) The code of GES is derived from vegetation type according to the summarization of primary ecological stability degree and it is in range between 11-127. b) Data processing The data about GES gained from terrain mapping are supplied and processed by computer in ArcGIS interface. The basis for it is the basic map. In this map there are created the shapefiles of GES in the form of polygons, lines or

168


Ordinal

GES

number

code

x

x

Culture

GES

geomorphology

wetting

degradation

notes

x

x

x

x

area *)

x

x

*) only for small areas points. Before processing it is necessary to draw the boundaries of particular catchments and subcatchments, which will create one of the limiting factors for GES delimitation. Than it is used the digital map of soil units, which will also divide the delimitated units. It is also useful to have the digital map of territorial systems of ecological stability. By creating the digital map of GES it is necessary to fill in the attribute table at the same time based on the data from terrain filled in summarizing tables and supplied by new informations. Attribute table 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18.

culture description GES code area of GES [m2 ] - based on ArcGIS calculations area of GES [m2 ] - for points and lines from terrain mapping length of GES [m] - by line type of GES - based on ArcGIS calculations width of GES [m] - by line type of GES - for points and lines from terrain mapping primary ecological stability degree corrective parameters resultant primary ecological stability degree soil unit zone (A,B,C,D) for permanent grassland - cut YES/NO wetting YES/NO geomorphology (infiltration, transportation a accumulative zone) degradation type of carrying-capacity notes

• Area of GES The areas of particular GES are taken from terrain mapping by small areas and widths of lineal GES. By other areas it is calculated by the ArcGIS programme. By the areas about few m2 the terrain mapping is more precise than calculating from the map, by huge areas is this problem opposite.


169

• Primary ecological stability degree To each delimitated GES according to its code is joined the primary ecological stability degree according to the table. Culture

GES

Primary ecological

Type

x

Community type

Characteristics

stability degree

x

x

x

x

The primary ecological stability degree is multiplied by parameters which expressed the deviation form the normal state of the culture. Then the resultant primary ecological stability degree is noted. Corrective parameters: 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8.

pasture influence agricultural activities influence wetting vegetation origin ifluence vegetation function vegetation connectivity the age of revitalization measurements secondary diffused green lay-out

• Soil units The attribute table is supplemented with the informations about soil units. In the case when the soil unit’s borders are not the same as the borders of GES, the GES is consequently divided into more parts according to it. • Zones A,B,C,D According to the resultant primary ecological stability degree the GES are divided into particular bioecological zones by this rule: Bioecological zone The resultant primary ecological stability degree Bioecological zone

The resultant primary ecological stability degree

A B C D

8,1 - 10 6,1 - 8 3,1 - 6 0-3

This segmentation enable in ArcGIS interface colouring of particular GES according to the zones and so it enables visual interpretation of ecocritical lines A-C, A-D, B-D in the map. The ecocritical lines are not delimitated along the roads, because the roads are in their principle unstable and they can’t be stabilized.

170


The database tables are consequently from ArcGIS exported for further statistical evaluating into the table editor. The result of this processing is the percentage of particular areas of: 1. subsystems 2. zones 3. cultures The tables are consequently transformed into pie charts. Thanks to ArcGIS programme the new digital map is created and it is connected with database informations about the area of interest and it is possible to supplemented these informtions by new data.


171

Results 1. SUBSYSTEMS DELIMITATION The solved area can be divided into particular subsystems according to the usage of the flats. AREA [m2 ]

%

AGRICULTURAL SUBSYSTEM

4025620

86,54

FOREST SUBSYSTEM

591603

12,72

URBAN SUBSYSTEM

21818

0,47

INDUSTRIAL SUBSYSTEM

12774

0,27

4651815

100

TOTAL

Tab. 1: Subsystem representation for Jen´ınsk´ y stream catchment AREA [m2 ]

%

AGRICULTURAL SUBSYSTEM

5975761

58,5

FOREST SUBSYSTEM

3718228

36,4

URBAN SUBSYSTEM

521111

3,1

INDUSTRIAL SUBSYSTEM TOTAL

0

0

10215100

100

Tab. 2: Subsystem representation for Ostˇrice stream catchment 2. ZONES DELIMITATION Based on resultant primary ecological stability degree (primary ecological stability degree multiplied by corrective parameters) the particular landscape zones A, B, C, D are limited. LANDSCAPE ZONE A

AREA [m2 ]

%

675272

14,52

B

431804

9,28

C

3066783

65,93

D

477956

10,27

TOTAL

4651815

100

Tab. 3: Landscape zones representation in Jen´ınsk´ y stream catchment AREA [m2 ]

%

A

2276458

22,3

B

3535066

34,6

C

3680677

36,0

D

722899

7,1

10215100

100

LANDSCAPE ZONE

TOTAL

Tab. 4: Landscape zones representation in Ostˇrice stream catchment

172


Map 1: Subsystems in Jen´ınsk´ y stream catchment


Map 2: Subsystems in Ostˇrice stream catchment

173

174


Map 4: Regional zonation in Jen´ınsk´ y stream catchment


175

Map 5: Regional zonation in Ostˇrice stream catchment

CONCLUSIONS Based on achieved results it is possible to make these results: • Based on the ecological stability degree all catchments represent the stable landscape • In the cases of Jen´ınsk´ y stream and Ostˇrice stream catchments the agricultural subsystem prevails and it is represented mainly by permanent grassland and pastures. In the case of Zd´ıkovsk´ y stream catchment the

176


forest subsystem prevails and it is represented mainly by huge spruce forests • In Jen´ınsk´ y stream catchment wholly prevails the landscape zone C and the others are represented only by smaller percentage. • In Ostˇrice stream catchment the zone B and C are both represented with comparable percentage and the zone D is represented only by minor areas. • In Zd´ıkovsk´ y stream catchment the zones A, B and C are represented nearly by the same percentage only the zone D is represented by smaller area. • In the Jen´ınsk´ y stream catchment there were limited 47 ecocritical zones, in Ostˇrice stream catchment 43 ecocritical zones and in Zd´ıkovsk´ y stream catchment 87 ecocritical zones. • This suggestion of landscape zonation method may be used for all localities. • For the usage in others than sub-mountainous localities it will be necessary to complete this method by more corrective parameters.

4. MAIN RESULTS • Suggested method for landscape units and landscape complexes delimitation. • Suggested and verified method for basic landscape typology. • Suggested and verified method for landscape regional zonation.


177

References [1] STEINER, R., DUNFORD, R., DOSDAL, N. The use of agricultural land evaluation and site assessment in the United States. Landscape and Urban Planning, 1987, 14, 3, p. 183 - 199. ´ [2] VACHAL, J. Metoda postupné projekce ekologických systém˚ u hospodaˇren´ı ˇ e Budˇejovice : Jihoˇceská univerzita v Cesk´ ˇ ych - habilitaˇcn´ı pr´ ace. Cesk´ Budˇejovic´ıch, Zemˇedˇelská fakulta, 2000. s. 152. ´ ´ ´ R., VACHALOV ´ ´ P. Water protection in [3] VACHAL, J., VACHALOV A, A, landscape accomplished by means of material energy flows regulation. Integrated Land and Water Resources Management: Towards Sustainable Rural Development, Frankfurt (Oder), Germany and Slubice, Poland, 15-19 May, 2005. ´ [4] VACHAL, J. V´ ypoˇcet celkového produkˇcn´ıho potenciálu v krajinˇe. Biologická zonace u ´ zem´ı. In Demo, M., a kol. Projektov´ an´ı trvale udrˇzitelných polnohospod´ aˇrských systém˚ u v krajinˇe. Kniˇzn´ı vysokoˇskolská uˇcebnice. Nitra: ´ Nitra, 2008. ISBN 970-0-80-552-01-03-0. SPU Contact Address: prof. Ing. Jan Váchal, CSc., Vysoká ˇskola technická a ekoˇ ych Budˇejovic´ıch, Okruˇzn´ı 10, 370 01 Cesk´ ˇ e Budˇejovice, e-mail: nomická v Cesk´ [email protected]

´ ´ J., MORAVCOVA, ´ J., KOUPILOVA, ´ M. TyVACHAL, J., STRAKOVA, pology and landscape structuralization. Littera Scripta, 2009, roˇc. 2, ˇc. 2, s. 161 – 177. ISSN 1802-503X.

Využití fyzikálně chemických metod pro určení vytvrzovacích charakteristik licích pryskyřic Miroslav Burian Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích

Abstrakt Při zpracování litých podlah na bázi syntetických pryskyřic (EP, PU aj.) je nedůležitější zpracovatelskou charakteristikou viskozita. Jiné jsou požadovány tokové a reakční vlastnosti na penetrační nátěry a jiné na licí podlahové systémy. Článek se zabývá návrhem využití chemoreologie pro popis tokových a vytvrzovacích charakteristik penetračních a licích systémů. Je uveden stručný přehled chemoreologických metod, odvození a význam pojmů kritická viskozita ηcr , kritická teplota tcr a kritický čas τcr , entalpie fluidity a reakční entalpie. Uvedeny experimentální hodnoty impregnačních elektrotechnických pryskyřic.Diskuze významu normovaných v praxi užívaných kritérií doby zpracovatelnosti oproti exaktnímu popisu vytvrzovaného systému v chemoreologii definované integrální kritické stability ICS. Klíčová slova: vytvrzovací charakteristika, lité pryskyřice, technologické zásady, parametry, viskozita, kritické veličiny, teplotní závislost, chemoreologie, epoxidový systém, ekviviskozní křivky, izochronní křivky

Syntéza makromolekulárních látek polyadicí Syntéza polymerních látek polyadicí je typická pro vytvrzovací reakce systémů, které jsou založeny na bázi epoxidových pryskyřic a polyuretanů. Tyto systémy mají omezenou zpracovatelnost a technologie jejich přípravy a aplikace může dost výrazně ovlivnit jejich výslednou kvalitu. Viskozita polymerních látek Jednoduchá metoda kontroly procesu vytvrzování je měření viskozity. Změna viskozity polymerujícího systému je především závislá na vzrůstu molekulové hmotnosti, Mw a tvaru molekuly vznikajícího polymeru. Pro polymery v roztoku platí vztah mezi relativní molekulovou hmotností M a viskozitou lineárního polymeru : [η] = k · M a

a může nabývat hodnot 0 až 2 podle tvaru molekuly. [η] limitní viskozitní číslo „intrinsinic viskosityÿ 179

180


K určení molekulové hmotnosti polymeru se u rozpustných polymerů používá měření viskozity zředěných roztoků o známé koncentraci. Tato metoda není absolutní a vztah mezi molekulovou hmotností M a viskozitou [η] je nutné určit kalibrací jinou metodou poskytující absolutní hodnoty molekulové hmotnosti. Limitní viskozitní číslo je definováno: [η] = limc→0

η−η0 η0

[η] viskozita roztoku, [η]0 viskozita rozpouštědla, c koncentrace polymeru

Detailní význam a definice viskozit v roztoku polymerů ve vztahu k molekulové hmotnosti obsahuje dodatek I. Pro taveniny lineárních polymerů za izotermních podmínek platí vztah Foxe a Floryho [log η] = 3, 4 log M w + A

A je empirická konstanta charakteristická pro polymer

Pro určité vyšší hodnoty molekulové hmotnosti roste viskozita s mocninou 3,4. Při nižších molekulových hmotnostech je vzrůst viskozity v závislosti na Mw mnohem pomalejší(cca 1) a zlom na závislosti log η a log Mw se označuje jako kritická relativní molekulová hmotnost M c ,která je opět závislá na typu polymeru, tvaru a polaritě molekuly v daném rozpouštědle.

Vytvrzování epoxidových pryskyřic Vytvrzování epoxidových pryskyřic probíhá s látkami schopnými reagovat s epoxidovými, respektive hydroxylovými skupina přítomnými v epoxidové pryskyřici. Ty se pak stávají součástí vytvořené sítě (alternující kopolymer). Jiné typy tvrdidel jsou látky, které iniciují polymeraci epoxidových pryskyřic a vzniklá síť je pak složena pouze ze segmentů epoxidové pryskyřice (homopolymerní struktura). Do první skupiny polyadičních tvrdidel patří polyamidy, polykarboxylové kyseliny, anhydridy, aminoamidy, polysulfidy. Do druhé skupiny tvrdidel náleží Lewisovy kyseliny a komplexní katalyzátory. Nejpoužívanější jsou adukty fluoridu boritého s aminy BF3 .NH2 .R.1 1 BF .NH .R jsou adukty fluoridu boritého a aminů. Fluorid boritý je látka s deficitem 3 2 elektronů na středovém atomu a proto se chová jako akceptor elektronových párů, tj. jako Lewisova kyselina. Snadno vytváří adukty s Lewisovými zásadami. Samotný BF3 je pro vytvrzování epoxidových systémů prakticky nepoužitelný. Mimo to, že je v plynné formě, jeho reakce s epoxidy probíhá nekontrolovatelně rychle za vzniku vysokého exotermu. Adukty fluoridu boritého využívané pro vytvrzování epoxidových pryskyřic jsou tvořeny převážně alifatickými aminy, nebo aromatickými substituovanými aminy. Z alifatických aminů se používá ethylamin, izopropylamin, methylamin. Aby mohla být zahájena vytvrzovací reakce, musí dojít nejprve k oslabení vazby trifluridu s aminem a vzniku aktivovaného komplexu. Teplota aktivace je poměrně vysoká. U BF3 .NH2 .C2 H5 dochází k plné aktivaci v romezí teplot

Burian, M.: Využití fyzikálně chemických metod

181

U některých tvrdidel probíhají oba typy polyreakcí současně a ve vzniklé síti jsou přítomny obě struktury. Průběh vytvrzování, rychlost a typ sítě jsou ovlivňovány především chemickými faktory (reaktivita, vzájemný poměr funkčních skupin a koncentrace), zároveň se uplatňují i fyzikální faktory (teplotní režim, Tg, vlhkost aj.). Výrazná změna vytvrzování spočívající ve výrazném zpomalení rychlosti vytvrzování nastane, jakmile systém při vytvrzování dosáhne teplotu Tg (rychlost reakce ve skelném stavu, pod teplotou Tg, je závislá na pohyblivosti segmentu řetězce, difúzní řízení). Tg vzrůstá s konverzí epoxidových skupin a k dosažení plné konverze je nutné, aby teplota vytvrzování byla stále nad teplotou Tg reagujícího systému. Pokud má být systém plně vytvrzen, musí být vytvrzování dokončeno nad konečnou teplotou Tg systému. Definice a význam Tg v dodatku II. Základním rysem chemie epoxidových sloučenin je iontový charakter všech probíhajících reakcí. Reakce na epoxidové skupině probíhá, podle reakčního schéma jak s látkami nukleofilní povahy, např. s aminy atakem elektropozitivnějšího uhlíku, tak i s látkami elektrofilní povahy, které atakují epoxidovou skupinu na kyslíku[6].

Schéma mechanismu reakcí na epoxidové skupině Pro vytvrzování licích a impregnačních pryskyřic za normální teploty okolí se používají převážně alifatické polyamidy nebo aminoamidy, schopné reagovat za těchto podmínek a vytvářet síťové struktury (získá se odolnost proti rozpouštědlům). Reakce je minimálně dvoustupňová s rychlostní konstantou k1 pro reakci primární → sekundární amin a k2 pro reakci sekundární → terciární amin. Terciární amin může katalyzovat polymeraci epoxidové skupiny. Při stechiometrickém poměru epoxid/amin a nízkých teplotách (RT) reakce neprobíhá. Vlastnosti vytvrzené pryskyřice jsou závislé na[7]: • výběru monomerů a režimu vytvrzování • flexibilizátorech, plastifikátorech • plnivech, kompozity: izotropní(kulové částice), anizotropní (vlákna, destičková plniva). 90 ◦C až 110◦C. Při teplotách nižších než 60◦C se díky stabilitě aduktu reakce vytvrzování silně zpomalí. Toho se využívá při impregnaci elektroizolačních systémů, kdy zvýšená teplota sníží viskozitu systému umožňující rychlou penetraci a příspěvek od rekce ke zvýšení viskozity je ještě zanedbatelný. Skladovatelnost těchto systémů při teplotě okolí je několik měsíců až rok. Pro adukty BF3 a podobné systémy reagující stejným mechanismem se vžil název latentní katalyzátory. Adukty se substituovanými aromatickými aminy jsou mnohem reaktivnější a používají se u rychle reagujících systémů. Reakce epoxidových pryskyřic s BF3 adukty probíhá kationtovým mechanismem a vzniklý polymer má strukturu homopolymeru.

182


Z hlediska výstavby sítě, která podmiňuje teplotní odolnost jsou podstatné tyto strukturní vlastnosti: • výstavba uzlů sítě a jejich nejbližší okolí • struktura a délka segmentů mezi uzly sítě • charakter hlavních a bočních řetězců • hustota zesítění • charakter relaxace β, γ−2 Morfologických vlastnostech: • zvláštnostech výstavby (pravidelnost sítě aj.) Chemoreologie: Princip metody tkví v měření teplotní a časové závislosti změny viskozity reagujícího systému v předgelační oblasti za předpokladu, že na změnu viskozity působí dva základní faktory, teplota a změna Mw: a) viskozita s teplotou klesá, roste tekutost ϕ podle arrheniovské závislosti

φ0 =

1 1 ∆H1 = exp(− ) η0 η00 RT

(1)

∆H1 entalpie fluidity, T- termodynamická teplota ◦K b) viskozita s teplotou roste z důvodu vzrůstu Mw, příspěvek k reakční složce viskozity. Teplotní závislost je arrheniovská.

k = k0 exp(−

∆H2 ) RT

(2)

∆H2 reakční entalpie, k rychlostní konstanta 2 Relaxace α, β, γ. Při vyšetřování polymerních materiálů metodou dynamicko mechanických spekter, například DMA, torzní kyvadlo, se na teplotní závislosti komplexního smykového modulu G∗ se u jeho imaginární složky objevují maxima absorpce dissipované mechanické energie která jsou označována jako αβγ α relaxace je spojena s teplotou skelného přechodu. Také se uvádí jako tgδ ztrátového úhlu. Ze strukturního pohledu se jedná o spotřebu energie na pohyb polymerních řetězců v důsledku uvolnění vnitřních rotací. β relaxace se vyskytuje ve skelném stavu a je spojena s pohybem krátkých úseků polymerního řetězce, rotací bočních fenylových skupin u polystyrenu, nebo i difůzí vody do polymerní matrice. Tento typ relaxace bývá zodpovědný za vyšší houževnatost. γ relaxace se vyskytuje při teplotách hluboko pod Tg . Tento typ relaxace je projevem absorpce energie při intramolekulárních interakcích, jako jsou například přechody ionových forem v methylenových skupinách - CH2 -.


183

Holands a Kalnin[1] nalezli empirický vztah mezi oběma faktory. ln η = ln η0 + kτ

(3)

τ čas Kombinací rovnic (1), (2) a podmínky platnosti arrheniovské závislosti se získá základní vztah pro teplotní a časovou závislost změny viskozity reagujícího systému v předgelační oblasti ln η = ln η00 +

∆H1 ∆H2 + k00 τ exp( ) RT RT

(4)

Kritický stav: Kritický stav definoval Liška [2], [3], ten odpovídá stavu, kdy teplotní příspěvek k viskozitě (pokles viskozity) a teplotní příspěvek k reakci (vzrůst viskozity) je v rovnováze, platí podmínka d lnη / dT = 0. Derivací rovnice (4) a splnění podmínky o derivaci v maximu a přesunem příspěvku k viskozitě na levou stranu rovnice a kinetickou část vpravo se získá vztah (5). Řešením rovnice (5) za podmínky η=konst, se získá vztah pro kritický čas τcr = τcr (T) viz křivka kritických bodů na obr. 1. Obdobně se postupuje za podmínky τ =konst. obr, 2. a T=konst. ∆H1 R ln η00 · τ · ∆H2 exp( ∆H2 ) − RT 2 2 RT RT

(5)

Detailní postup matematického odvození konečných vztahů mezi jednotlivými kritickými veličinami je předmětem [2],[5]. Prakticky významné konečné vztahy jsou uvedeny dále v rovnicích (6),(7) a (8). Odvození a význam kritických veličin se nejlépe objasní na experimentálně provedeném měření impregnačního systému: Z experimentálně změřených závislostí ln η vs τ (lineární oblast), se z lineární regrese teplotní závislosti fluidity (lnη0 v.s 1/T) vypočtou faktory ηoo a ∆H1 a obdobně se vypočtou reakční faktory (lnk0 v.s 1/T) k00 a ∆H2 . Z takto získaných hodnot se sestrojí podle vztahu (4) ekviviskozní, obr. 1. a izochronní křivky, obr. 2. Pro zvolený čas, obr. 1, pohybem po izochroně směrem vzrůstající teploty protínáme ekviskozní křivky se snižující se viskozitou. V této oblasti se uplatňuje výrazněji první, tokový člen rovnice (∆H1 ). V určitém bodě se však smysl obrátí a viskozita se začne se stoupající teplotou zvyšovat. V této fázi převažuje kinetický faktor(∆H2 ). Bod obratu odpovídá maximu na ekviviskózní křivce a je charakterizován jedinou teplotou a časem pro danou viskozitu. Obdobnou představu získáme z izochronních křivek, obr. 2, kdy se časy potřebné pro dosažení požadované viskozity s rostoucí teplotou nejdříve zvyšují a od určitého bodu, minima izochronní křivky, se snižují. Bod obratu je pro daný čas charakterizován jedinou viskozitou a teplotou.

184


V reagujícím systému minima, resp. maxima křivek, určují jediný stav ve kterém jediné viskozitě odpovídá jediný reakční čas a teplota. To odpovídá stavu pro který zvedl Liška[2], [3] pojem kritických veličin. Jejich fyzikální význam již byl objasněn dříve a odvození je diskutováno v práci[5]

Obr.1. Ekviviskozní křivky

Obr. 2 Isochronní křivka.


185

Základní vztahy mezi kritickými veličinami. Spojnice extrémů viskozimetrických křivek: τα = H[k(Tα )]−1

(6)

∆H1 h = ∆H 2 k zahrnuje tokové a kinetické faktory

ηα = η00 exp(H)(Tα )

(7)

H ηcr = Aτcr

(8)

A zahrnuje tokové a kinetické faktory Reaktivita reagujícího systému v předgelační oblasti je především závislá na poměru aktivačních energií toku ∆H1 a aktivační energii kinetiky vytvrzování. ∆H2 Stabilitu reagujícího systému v dané teplotní oblasti lze posuzovat na základě exaktních, ne uzančních metod, pomocí Integrální kritické stability ICS. Ta představuje plochu pod kritickou křivkou a Liška [3] pro ni odvodil vztah

ICS =

Z

τ2

τ1

−1 ∆H2 ∆H1 k00 exp(− ) dTα ∆H2 RT

T1 , T2 teplotní hranice posuzované oblasti (◦K) Metoda kritických veličin je plně dostačující pro výpočet vztahů viskozitateplota-čas při modelování technologie nanášení pojiva a posuzování vhodnosti systémů pro bezrozpouštědlovou technologii. Konverze epoxidových skupin v kritické oblasti dosahuje u systémů s BF3 .NH2 R cca 6 až 10%. U polyamidů je konverze vyšší, 10 až 25% a u anhydridů 6 až 12%. Pro vyšší konverze nad kritickým stavem, před oblastí gelu není již metoda kritických veličin vhodná. Platí zde jiné, složitější vztahy mezi viskozitou a Mw . Chemoreologie pro oblasti vyšších konverzí, nad oblastí gelu, je založena na využití WLF rovnice (Dodatek III). Pokrývá změnu viskozity až do Tg . Metoda se musí kombinovat např. s DSC3 , protože univerzální parametry C1g a C2g rovnice WLF nejsou konstantní, ale 3 Termoanalytické metody lze rozdělit podle principu na kterém jsou založeny na: - metody založené na zjišťování hmotnosti - termogravimetrie.TGA - metody založené na měření energie, DSC ,DTA - metody založené na měření mechanických vlastností DMA, TMA DSC - Diferenční skenovaní kalorimetrie - měří rozdíl energie vstupující do zkoumané látky a teplotně inertního standartu jako funkci teploty a času. Teplotní nárůst se volí lineární, nebo se pracuje izotermně. Měřeným strukturním parametrem je tepelný tok Q. Výstupem je změna tepelné kapacity cp (systém pracuje za p=konst.) DSC se využívá u polymerů pro měření: Stupně krystalinity z podílu entalpie tání krystalické fáze. Vytvrzování a vulkanizace spojené se změnou entalpie reakce. Sledování oxidace a transportních pochodů cizích molekul

186


teplotně závislé, a tak je nutné stanovit závislost Tg na konverzi ep. skupin. Jiný přístup představuje statistická teorie síťování a její kombinace s volnobjemovou teorií. Tento postup vyžaduje vysoce fundovaný teoretický přístup a není proto vhodný pro rutinní testování systémů, i když poskytuje nejucelenější pohled na reagující systém. Shrnutí výše uvedených postupů a literárních pramenů je uveden v [5]. Pro oblasti v okolí Tg se uplatní metody sledující změnu cp (DSC) a metody založené na sledování dynamických mechanických změn (DMA), které pokrývají oblasti až do konečného vytvrzení.

Experimentální výsledky V tab.1 jsou uvedeny výsledky vypočteny tokové a kinetické konstanty pro systémy nízkomolekulárních epoxidových pryskyřic (Bisfenol, A ep.ekv 0,535 a novolakové, ep.ekv 0,561), převzato[4]. Veškerá měření viskozity reagujícího systému je nutné provádět při konstantní smykové rychlosti D. Pro nízkoviskozní systémy je vhodnější systém válec-válec (Coulet), η=10. . .105 mPa.s Plněné, visokoviskozní systémy se použije systém kužel deska η=100. . .do 109 mPa.s. Teplotní a časová změna viskozity se měřila na dynamickém viskozimetru RHEOTEST RV 2 (válec-válec) v teplotním rozsahu 70-90◦C a při D= 0,1375 s−1 . Veškeré výpočty fyzikálních konstant a kritických veličin byly provedeny podle výše uvedených vztahů pro metodu kritických veličin, viz [5]. Systém I.a II. tab.1 je modelovou směsí obou typů epoxidových pryskyřic a liší se obsahem tvrdidla. U iontových polymerací je možné rychlost vytvrzování v určitém rozmezí řídit koncentrací tvrdidla. Záleží také na typu a přítomnosti nečistot. Detailnější rozbor chemismu vytvrzování těchto typů impregnačních systémů je předmětem [5].

+)

první hodnota odpovídá nejnižší teplotě, druhá nejvyšší teplotě uvedeného teplotního rozsahu.

Tab.1.,převzato [4] Zvýšení koncentrace katalyzátoru ze 3 phr na 5 phr4 vedlo ke snížení stabiv polymeru provázených změnou entalpie. Určení aktivační energie a arrheniovské konstanty pro reagující systémy je předmětem normy ASTM E 698-05. Stanovení Tg pro amorfní polymery DMA - dynamická mechanická analýza - sleduje odezvu materiálu na oscilující mechanické zatížení (sinusový průběh ) jako funkci času, teploty, frekvence a síly. Zařízení je schopné měřit v teplotní řadě -180◦C až do 600◦C a frekvenční oblasti 10−2 - 107 Hz. Výstupem jsou reologická spektra závislosti komplexního smykového modulu G∗ nebo Youngovu modulu E∗ . Z nich se získají informace o teplotě skelného přechodu, mechanických ztrátách, morfologických změnách, mechanických relaxacích, krystalizaci a dotvrzení resp. dovulkanizaci. 4 phr z Aj part per huderet parts of. . . . . . . Uzanční zkratka běžně používaná v praxi. Používá se pro vyjádření dílů při přípravě reakčních směsí. Význam 100: x : y : n. Obdobně se používá


187

lity systém 1,7 krát v teplotním rozmezí 70 až 90◦C, Zrychlení reakce příznivě působilo na zkrácení technologických časů, ale výrazně zkrátilo dobu pro penetraci.

Využití chemoreologie pro materiály ve stavebnictví Na základě analogie využití chemoreologie při vývoji výrobě prepregů pro slídové elektroizolační materiály lze aplikovat chemoreologii na penetrační a licí podlahové směsi. Ekviviskozní a izochronní křivky budou mít obdobný charakter, pouze se posunou k nízkým teplotám (cca 10◦C – 40 ◦C). Hodnoty ηcr pro zvolenou teplotu určí τcr po které bude probíhat penetrace nebo nivelace licí směsi a kdy nastane výrazné zpomalení až zastavení procesu. Při dané teplotě se na základě ηcr a η0 posoudí, zda bude docházet k penetraci nebo nivelaci, jak dlouho bude probíhat vytvrzování. ICS pro danou teplotní oblast umožní exaktní výběr vhodných systémů pro dané aplikační podmínky. Chemoreologická charakteristika epoxidových systémů je důležitým kritériem při formulaci epoxidových systémů s ohledem na technologii zpracování. Chemoreologický přístup lze využít i u ostatních polyadičně vytvrzovaných systémů. Mimo rozšíření technologických znalostí, přinese mnohem hlubší pochopení procesů při daných aplikacích a umožňuje cílenější zaměření vývoje těchto systémů, může přispět ke snížení nákladů na vývoj a zkoušení.

Reference [1] [2] [3] [4]

HOLLANDS K.G., KALNIN.: Adv.Chem.Ser. 92,1970,p.60 LIŠKA, V.: Agnew.Macromol.Chem. 38,1974.p141 LIŠKA, V.: Agnew.Macromol.Chem.,28,1973, p.95 BURIAN, M.: Fyzikálně-chemické metody vyžívané při vývoji a určení technologických parametrů bezrozpouštědlového pojiva pro výrobu skloslídových izolantů. In: Diagnostika ’93, ISBN 80-7082-952-4, Plzeň: ZČU 2003, s. 176 [5] BURIAN, M.:Chemoreologické určení zpracovatelských charakteristik bezrozpouštědlových impregnantů /Výzkumná zpráva Ae 7439/Dok/ ŠKODAZES„Plzeň 1991 [6] LIDAŘÍK a spol.: Epoxidové pryskyřice, SNTL Praha 1983, p.35 [7] BATZER, H., LOSE, F.: Polimery (Warszava), 25,1980 p.210

uzanční zkratka dsk v gumárenství se stejným významem.

188


Dodatek I. Viskozita roztoků polymerů v závislosti na molekulové hmotnosti Přítomnost polymerů v roztoku zvyšuje jeho viskozitu, kterou lze měřit kapilárním viskozimetrem. Princip měření viskozity roztoků polymerů a definované vztahy jsou předmětem normy EN ISO 1628-1 ”Determination of the viskosity of polymers in dilute solution using capillary vicometers” I.1. relativní viskozita ηr . ηr =

η η0

η viskozita měřeného roztoku polymeru, η0 je viskozita čistého rozpouštědla. při stejné teplotě a dané koncentraci polymeru v roztoku. ηr je bezrozměrná veličina I.2. inkrement relativní viskozity ηi ηi =

η − η0 η = − 1 = ηr − 1 η0 η0

ηi bezrozměrná veličina I.3. Redukovaná viskozita (viskozitní číslo polymeru),: ČSN EN ISO 307 pro stanovení viskozitního čísla polyamidů. ηi =

η − η0 , η0 · c

Rozměr L3 ·M−1 I.4. Vnitřní viskozita, limitní viskózní číslo, Intrinsic viskosity, [η] η − η0 [η] = lim , c→0 η0 · c nebo logaritmické viskozitní číslo [η] = lim

c→0

ln ηη0 c

Rozměr je shodný s viskozitním číslem, m3 .kg−1 . V praxi se doporučuje cm .kg−1 −3


189

I.V. Kun, Mark, Houwink nalezli experimentálně vztah pro závislost molekulové hmotnosti a vnitřní viskozitou. [η] = KM a , K a a jsou konstanty polymeru. Exponent a je závislý na struktuře polymeru a vlastnostech rozpouštědla. Viskozimetricky stanovená molekulová hmotnost poskytuje relativní hodnoty M . Viskozimetrie patří mezi relativní metody, vyžaduje vždy kalibraci pomocí jiných metod. Vztah mezi [η] a M se určuje srovnáním s jinou absolutní metodou stanovení molekulové hmotnosti. Metody, které poskytují číselné průměry molekulových vah Mn jsou založeny na koligativních vlastnostech. Sem patří např. membránová osmometrie, ebulisoskopie, kryoskopie metoda koncových skupin Absolutní metody poskytující hmotnostní průměr molekulových vah Mw, jsou rozptyl světla, Sedimentace v ultracentrifuze. Nejrozšířenější a metodou pro stanovení distribuce relativních molekulových hmotností je metoda gelové permemační chromatografie GPC . Dodatek II. Skelný stav v polymerech Skelný přechod u amorfních polymerů nastane, když při ochlazování za běžných experimentálních podmínek je doba potřebná k přeskupení polymerního řetězce, segmentu, delší než trvání experimentu. Teplotu, při které dochází k této změně označujeme teplotou skelného přechodu - Tg. Teplota skelného přechodu (glas transition temperature) se nejsnáze experimentálně stanoví jako teplota při které se na teplotní závislosti měrného objemu objevuje zlom, ohyb (ideálně nespojitost při derivaci dv/dT). Ve stejné teplotní oblasti se projevuje zlom teplotních závislostí termodynamických funkcí, entalpie H a entropie S. Skokově se mění v oblasti Tg první derivace základních termodynamických funkcí, teplotní koeficient entalpie, neboli tepelná kapacita cp = dH/dT a teplotní koeficient objemové roztažnosti dV/dT. Skokem se mění teplotní koeficienty transportních vlastností jako viskozita, rychlost difůze cizích molekul, rychlost relaxace mechanických napětí, index lomu, permitivita. Silový optický dvojlom se mění z dvojlomu deformačního na orientační. Modul pružnosti E při ochlazení pod Tg vzrůstá u amorfních neplněných polymerů až o tři řády. Teorie objasňující skelný přechod Tg 1. volnoobjemová teorie. V amorfním stavu, na který nahlížíme jako na kapalinu se vlastníí objem molekul mění velice málo. To znamená že objemová změna teplotní expanze kapaliny musí být způsobena hlavně růstem volného objemu, tj. růstem vakancí a jejich průměrné velikosti. Stejně jako u kapaliny roste v prvním přiblížení volný objem lineárně. Při přechodu pod teplotu

190

Littera Scripta, 2009, roč. 2, č. 2 Tg přejde polymer do skelné oblasti. Ve skelné oblasti teorie volného objemu předpokládá že volný objem je konstantní a poměrný volný objem f (poměr volného objemu k obsazenému) má hodnotu 0,025. Při měření teplotní závislosti lineární roztažnosti zcela amorfního polymeru jsou tyto závislosti pod teplotou Tg a nad teplotou Tg lineární, ale s jinou směrnicí. Průsečík teplotních koeficientů roztažnosti ve skelné oblasti αG a nad Tg, αL se považuje za Tg. Teplotní koeficient objemové roztažnosti je definován vztahem 1 dV α= V dT P

Koeficient objemové roztažnosti v skelné oblasti je závislý na poloze Tg od absolutní nuly a stupni síťování polymeru. 2. Termodynamická teorie skelného přechodu: Tg je charakterizována skokovou změnou první derivace základní termodynamických funkcí. To odpovídá fázovému přechodu II řádu. Jelikož měření v okolí bodu Tg nejsou rovnovážná, byla teorie upravena tak, že sice rovnovážný přechod II řádu existuje, ale leží v oblasti kam se může dospět až při nerealizovatelných dobách měření. Teorie je založena na mřížkovém modelu a vypočítává změny konformační entropie SK a její přiblížení k nule. Tg je teplota kdy počet přechodů je velmi malý, téměř nulový. S použitím této teorie lze vypočítat změny α, cp předpovědět závislost Tg na molární hmotnosti polymeru. Teorie pak poskytla tříparametrovou rovnici teplotní závislost relaxačních dob a transportních vlastností na energii mezimolekulových interakcí a konfirmační entropii. (Závislost SK na teplotě je lnT /T2 kde T2 je teplota nekonečně malých počtů přechodů ) a je co do průběhu prakticky shodná s tříparametrovou funkcí volnoobjemovou viz WLF rovnice. Teplota Tg je nedůležitější faktor, který určuje při jaké teplotě a tlaku bude polymer aplikován s ohledem na viskoelastické vlastnosti. Jestliže Tg mnohem vyšší než je aplikační teplota je polymer tvrdý a je vhodný jako konstrukční materiál - Konstrukční plasty. Viskoelastický stav. Když jsou teploty aplikace dostatečně vyšší než Tg je polymer v kaučukovém stavu a jeho aplikační oblast spadá do eleastomerů, gumy a kaučuky. Kaučuková elasticita.


191

Dodatek III WLF rovnice. Vyjadřuje teplotní závislost viskozity taveniny polymeru. Její odvození je založeno na empirické zkušenosti, že teplotní závislost změny transportních vlastností má shodný průběh, ale je posunuta po teplotní nebo časové ose. Posunutí pro teplotní závislost k referenční teplotě se děje o posunovací faktor aT . Rovnice je založena na volnoobjemové teorii a Doolittlově rovnici pro vztah viskozity a volného objemu vf = (v − vo ), kde v je objem např 1g polymeru při teplotě T a vo je objem stejného množství při teplotě 0◦K. ln η = ln A + B

vo vf

(1)

Z vonoobjemové teorie plyne, že pod teplotou skelného přechodu je volný poměrný objem konstantní. Zvolením referenční teploty Tg lze vo nahradit specifickým objemem v. Pak se rovnice pro teploty T a Tg vyjádří ve tvaru v(T ) vf (T )

(2)

v(T g) vf (T g)

(3)

ln η = ln A + B

ln η = ln A + B

Odečtením rovnic a předpokladu že B=1 vyplývajícím z experimentů, se získá vztah η(T ) 1 1 1 log = − (4) η(Tg ) 2, 303 f fg f fg

poměrný volný objem vf /v poměrný volný objem při Tg

Závislost poměrného volného objemu na teplotě je dán součinitelem teplotní roztažnosti f = fg + (αL − αG )(T − T g) = fg + α(T − T0 ) α = (αL − αG )

log

η(T ) 1 = η(Tg ) 2, 303 · fg

T − Tg fg /α + T − Tg

f = poměrný volný objem vf /v

(5)

(6)

192


Z pokusně ověřených údajů u organických polymerů potvrdily přibližnou shodu a konečný tvar WLF rovnice je: log

η(T ) −c1g (T − Tg ) = η(Tg ) c2g + T − Tg

c1g = 17,4

c2g = 52 K

(7)

1 1 pro koeficient roztažnosti volného objemu pak platí αf = 2,3c1g c2g a fg = 2,3c1g Pro univerzální sklotvornou kapalinu po dosazení za c1g a c2g se pak získají univerzální hodnoty: fg = 0,025 a α = αL − αG = 4,8.10−4.K−1 Průměrná sklotvorná kapalina obsahuje při teplotě skelného přechodu cca 2,5% volného objemu. Koeficient αf získaný z teplotních závislostí viskozity má podobnou velikost jako mají koeficienty objemové roztažnosti kapalin nebo tavenin.


193

The physiochemical methods usage for setting characteristics determination of epoxy resins The most important processing feature is the viscosity while monolithic floors manufacturing on the basis of synthetic resins. Different fluidity and reaction properties are required for penetration coatings and for floor monolithic systems. The article deals with a proposal of chemorheology usage for and curing features description of penetration and fludity concepts. The concise outline of chemorheology methods is introduced as well as the elicitation and the meanings of the following words: critical adhesiveness ηcr , critical temperature tcr , critical time τcr , enthalphy of fluidity and reaction enthalpy. Also experimental quantities of impregnating and electrotechnical resins are included in this contribution. The last but not the least the article focuses on is the discussion about the importance of standardized and commonly used criteria of workability time in comparison with the exact description of hardened system in chemorheology defined by integral critical stability ICS. Kontaktní adresa: Ing. Miroslav Burian, CSc., Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích, Okružní 10, 370 01 České Budějovice, e-mail: [email protected]

BURIAN, M. Využití fyzikálně chemických metod pro určení vytvrzovacích charakteristik licích pryskyřic. Littera Scripta, 2009, roč. 2, č. 2, s. 179 – 193. ISSN 1802-503X.

Provázanost stavebního zákona a některých souvisejících předpisů František Konečný Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích

Abstrakt Důležitým faktorem v procesu povolování staveb je znalost souvislostí mezi stavebním zákonem, jeho prováděcími vyhláškami a dalšími právními předpisy. Klíčová slova: stavební zákon, správní řád, dokumentace staveb, obecně technické požadavky na výstavbu, obecně technické požadavky na užívání území

Úvod Při umisťování a povolování staveb a dalších úkonech dle stavebního zákona (1), se často zúčastněné osoby soustřeďují pouze na znění dílčích ustanovení stavebního zákona. Dalších navazující předpisy tyto osoby neznají, nebo nevědí o možných dopadech těchto předpisů na řízení dle stavebního zákona. Znalost těchto souvislostí však může investorům, projektantům a i dalším osobám výrazně pomoci při jejich činnosti.

Přehled vybraných právních předpisů V této části jsou uvedeny právní předpisy, u kterých se vazba na stavební zákon (1) projevuje nejčastěji. Tento výčet není a nemůže být úplný, neboť v každém řízení dle stavebního zákona bude odlišný. a) b) c)

Stavební zákon Zákon č. 183/2006 Sb. ve znění zákona č. 68/2007 Sb., a zákona č. 191/2008 Sb. Správní řád Zákon č. 500/2004 Sb. ve znění zákona č. 413/2005 Sb., 384/2008 Sb., 7/2009 Sb. a 227/2009 Sb. Vyhláška o podrobnější úpravě územního řízení, veřejnoprávní smlouvy a územního opatření Vyhláška č. 503/2006 Sb.

195

196 d) e) f) g) h) i)

Littera Scripta, 2009, roč. 2, č. 2 Vyhláška o obecných požadavcích na využívání území Vyhláška č. 501/2006 Sb. ve znění vyhl. 269/2009 Sb. Vyhláška, kterou se provádějí některá ustanovení stavebního zákona ve věcech stavebního řádu Vyhláška č. 526/2006 Sb. Vyhláška o technických požadavcích na stavbu Vyhláška č. 268/2009 Sb. Vyhláška o dokumentaci staveb Vyhláška č. 499/2006 Sb. Vyhláška o technických podmínkách požární ochrany staveb Vyhláška č. 23/2006 Sb. Vyhláška o obecných technických požadavcích zabezpečujících užívání staveb osobami s omezenou schopností pohybu a orientace Vyhláška č. 369/2001 Sb. v platném znění

Vztah mezi obecným a zvláštním zákonem Obecně platí pravidlo, že „zvláštníÿ zákon má přednost před „obecnýmÿ zákonem. Například stavební zákon (1) je ve stavebních řízeních vůči Správnímu řádu (2) zákonem zvláštním a postupuje se přednostně dle stavebního zákona. Pouze v případech, kdy stavební zákon některé postupy neřeší, „nastupujeÿ správní řád. Naopak, například zákony, dle kterých se povolují vodohospodářské nebo dopravní stavby, jsou vůči stavebnímu zákonu zvláštními zákony a jejich ustanovení mají přednost před stavebním zákonem. Stavební zákon tak může být současně vůči některým zákonům zvláštním a současně vůči některým zákonům obecným. I toto rozlišení je v praxi důležité pro správnou interpretaci ustanovení stavebního zákona.

Stavební zákon a správní řád Správní řád (2) upravuje postup orgánů působících v oblasti veřejné správy („správní orgányÿ). Správní řád je v řízeních jedním z nejdůležitějších zákonů, neboť jeho ustanovení se použijí vždy, pokud nestanoví zvláštní zákon jinak. Stavební zákon (1) je vůči správnímu řádu zákonem zvláštním. Stavební zákon má tedy přednost před ustanoveními správního řádu vždy, když ve svých ustanoveních danou problematiku řeší. V řízeních dle stavebního zákona se správní řád používá zejména při postupech a stanovování lhůt vč. počítání času, pokud nejsou určeny ve stavebním zákoně(1), projednávání správních deliktů, postupů při odvoláních proti rozhodnutí, veřejnoprávních smlouvách, vyloučení z projednávání a rozhodování věci, doručování, apod. Pro znalost vazeb mezi stavebním zákonem a správním řádem je nutná dobrá znalost ustanovení správního řádu.

Konečný, F.: Provázanost stavebního zákona

197

Stavební zákon a vyhláška o podrobnější úpravě územního řízení, veřejnoprávní smlouvy a územního opatření Tato vyhláška (3) upravuje obsahové náležitosti některých žádostí, např. o územně plánovací informaci, o vydání jednotlivých druhů územních rozhodnutí a jejich příloh, veřejnoprávní smlouvy, kterou se nahrazuje územní rozhodnutí atd. Přílohou k vyhlášce je i tiskopis žádosti o vydání umístění stavby a přílohou k této žádosti (čili přílohou přílohy) je seznam dokladů a příloh, které je nutno k žádosti přiložit. V této příloze přílohy je odkaz na další přílohu této vyhlášky, která stanovuje obsah a rozsah dokumentace k žádosti o vydání rozhodnutí o umístění stavby. Tato dokumentace musí mj. obsahovat identifikační údaje o žadateli a zpracovateli dokumentace, označení stavby a pozemku. Musí být dále uvedena: - charakteristika území a stavebního pozemku - základní charakteristika stavby a jejího užívání - orientační údaje o stavbě - popis stavby - stanovení podmínek pro přípravu stavby - základní údaje o provozu a výrobním programu - zásady zajištění požární ochrany stavby - zajištění bezpečnosti provozu stavby při jejím užívání - návrh řešení pro užívání osobami s omezenou schopností pohybu a orientace - popis vlivu na životní prostředí - návrh řešení ochrany stavby před negativními účinky vnějšího prostředí (např. radon) - civilní ochranu - výkresovou dokumentaci v patřičném členění a měřítku - dokladovou část To jsou jen hlavní body obsahu této dokumentace a dokladů. V některých částech jsou odkazy na další právní předpisy buď přímo, nebo si je nutno je odvodit. Jak lze z výše uvedeného vyčíst, v mnoha případech je postup poměrně složitý a pracuje s přílohami v několika úrovních.

Stavební zákon a vyhláška o obecných požadavcích na využívání území Vyhláška o obecných požadavcích na využívání území (4) stanovuje požadavky na využívání území při vymezování ploch a pozemků, při stanovování podmínek jejich využití, umisťování staveb, rozhodování o změně stavby a o změně vlivu stavby na využití území. Tato vyhláška také specifikuje některé pojmy ve výstavbě, např. co je bytový dům, rodinný dům atd. . Uplatňuje základní požadavky na vymezování ploch a zejména požadavky na vymezování pozemků a umisťování staveb na nich. Mimo jiné stanovuje vzájemné odstupy staveb, kdy kromě obecných podmínek

198


odstupů, musí být splněna např. u rodinného domu podmínka, že vzdálenost mezi RD nesmí být menší než 7 m a jejich vzdálenost od společných hranic pozemků nesmí být menší než 2 m. Za určitých podmínek může být vzdálenost i jiná, avšak tyto případy se zpravidla řeší povolením výjimky. Taková výjimka se povoluje ve správním řízení, kdy se postupuje dle správního řádu (2). I zde se opět ukazuje provázanost nejen na stavební zákon, ale i správní řád. Ustanovení této vyhlášky (4) se uplatňují zejména při územních řízeních, a bez její znalosti nelze stavbu správně umístit.

Stavební zákon a vyhláška, kterou se provádějí některá ustanovení stavebního zákona ve věcech stavebního řádu Tato vyhláška (5) upravuje zejména obsahové náležitosti ohlášení stavby, žádosti o stavební povolení, oznámení o užívání stavby, žádosti o vydání kolaudačního souhlasu, oznámení změny užívání stavby a ohlášení odstranění stavby včetně dokladů k nim připojovaných. Dále upravuje obsahové náležitosti veřejnoprávní smlouvy, kterou lze nahradit stavební povolení a rozsah zjišťování při kontrolní prohlídce rozestavěné stavby. Vyhláška také stanovuje obsah a strukturu certifikátu, kterým se povoluje stavba autorizovaným inspektorem ve zkráceném stavebním řízení. Přílohou k této vyhlášce jsou předepsané tiskopisy k ohlášení stavby, žádosti o stavební povolení, oznámení stavby posouzené autorizovaným inspektorem, oznámení o užívání stavby, žádost o vydání kolaudačního souhlasu atd. Přílohami k jednotlivým tiskopisům jsou další doklady a náležitosti, které je nutno k žádosti přiložit.

Stavební zákon a vyhláška o technických požadavcích na stavbu Vyhláška o technických požadavcích na stavbu (6) stanovuje technické požadavky na většinu staveb. Vyhláška specifikuje některé pojmy ve výstavbě, např. co je rodinný dům, co je obytná místnost a jak musí být min. veliká. Dále uplatňuje základní požadavky na stavbu (*), kterými jsou mechanická odolnost a stabilita, požární bezpečnost, ochrana zdraví a zvířat, ochrana proti hluku, bezpečnost při užívání a úspora energie a tepelná ochrana. V další části uvádí vyhláška požadavky na stavební konstrukce staveb, např. zakládání, stropy, stěny, podlahy, schodiště, komíny, střechy atd. Vyhláška také uvádí požadavky na technická zařízení budov a zvláštní požadavky pro vybrané druhy staveb, jako jsou bytové domy, rodinné domy a stavby pro rodinnou rekreaci, stavby pro shromažďování, stavby pro obchod atd. Vyhláška uvádí některé požadavky konkrétně, ale u mnohých požadavků se odkazuje na normové hodnoty. A v případě odkazu na normové hodnoty nastupuje další předpis a tím jsou platné normy, které jsou až na odchylky závazné. Odchylka od normy je přípustná pouze tehdy, pokud navržené řešení odpovídá nejméně základním požadavkům (*) výše uvedeným. Bez znalosti této vyhlášky (6) a její návaznosti na stavební zákon (1) a zejména na platné normy, také nelze splnit podmínky dané stavebním zákonem.

Konečný, F.: Provázanost stavebního zákona

199

Stavební zákon a některé další právní předpisy Pro ilustraci složitosti vazeb stavebního zákona (1) a souvisejících předpisů lze kromě dalších právních norem zdůraznit vyhlášku o technických podmínkách požární ochrany staveb (8) nebo vyhlášku o obecných technických požadavcích zabezpečujících užívání staveb osobami s omezenou schopností pohybu a orientace (9). Důležitým prvkem při projektování a provádění staveb jsou platné normy a také doporučené postupy výrobců (10). Bezpečnost práce na stavbách je obsažena v dalších právních předpisech. Provázanost těchto předpisů je jak se stavebním zákonem (1), tak i mezi sebou navzájem.

Závěr Na výše uvedených příkladech je ilustrována složitost a značná nepřehlednost stavebního zákona (1) a souvisejících předpisů. Jsou zde naznačeny vazby, které musí pracovníci ve stavebnictví (úředníci, projektanti, stavitelé, investoři . . .) znát, aby mohli profesionálně a co nejefektivněji postupovat v řízeních a postupech dle stavebního zákona. I vlastní stavební zákon je v některých částech uspořádán nelogicky a je nutno znát velmi podrobně celý zákon, aby jej bylo možno úplně a správně interpretovat. Řízení a jednání dle stavebního zákona patří mezi nesložitější správní řízení, při kterých je nutno aplikovat velké množství právních předpisů navzájem propojených. Po pár letech platnosti současného stavebního zákona (183/2006 Sb. v platném znění) lze konstatovat, že pro praktické použití je tento zákon celkově složitější než původní stavební zákon (50/1976 Sb.). Platný stavební zákon ve většině případů neusnadnil práci ani stavebním úřadům, ani stavebníkům a projektantům. V současné situaci se zdá jediným řešením zpracování nového stavebního zákona, který by velmi zásadně zjednodušil a zpřehlednil postupy dle stavebního zákona. Probíhající novely nemohou napravit současný zákon, ale mohou pouze postupně obrušovat složitosti, nejasnosti a „nesmyslyÿ stávajícího stavebního zákona.

Reference [1] Zákon č. 183/2006 Sb. v platném znění - stavební zákon [2] Zákon č. 500/2004 Sb. v platném znění - správní řád [3] Vyhláška č. 503/2006 Sb. o podrobnější úpravě územního řízení, veřejnoprávní smlouvy a územního opatření [4] Vyhláška č. 501/2006 Sb. ve znění vyhl. 269/2009 Sb. o obecných požadavcích na využívání území [5] Vyhláška č. 526/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení stavebního zákona ve věcech stavebního řádu [6] Vyhláška č. 268/2009 Sb. o technických požadavcích na stavbu [7] Vyhláška č. 499/2006 Sb. o dokumentaci staveb [8] Vyhláška č. 23/2006 Sb o technických podmínkách požární ochrany staveb

200


[9] Vyhláška č. 369/2001 Sb. v platném znění o obecných technických požadavcích zabezpečujících užívání staveb osobami s omezenou schopností pohybu a orientace [10] Ing. Alena Hynková, CSc., Zkušenosti s rozdíly mezi teorií a praxí u dřevěných vazníků, sborník Dřevostavby Volyně 2009.

Consistency of the Building Act and other laws An important factor in the permitting process structure is the knowledge of links between the Building Act, its implementing regulations and other laws Keywords: Building Act, administrative procedure, strukture documentation, general technical construction requirements, general technical requirements for land use Kontaktní adresa: Ing. František Konečný, Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích, Katedra stavebnictví, Okružní 10, 370 01 České Budějovice, e-mail: [email protected]

KONEČNÝ, F. Provázanost stavebního zákona a některých souvisejících předpisů. Littera Scripta, 2009, roč. 2, č. 2, s. 195 – 200. ISSN 1802-503X.

Nepřípustná výstavba individuálních rodinných domů Václav Kupilík, Petra Bednářová Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích

Abstrakt Rodinné domy patří mezi jednoduché stavby, které jsou obvykle prováděny klasickým zděným způsobem s malorozponovými stropy. Ačkoliv jejich technologie výstavby není náročná, je možno při hrubém zanedbání základních technologických postupů a ochrany stavby v průběhu jejího budování způsobit takové škody, které lze jen obtížně odstranit, a to ještě za zvýšených finančních nákladů. Dokladem toho je příklad jednoho rodinného domku ze zástavby individuálních domků na okraji Prahy, který byl zpracován na základě provedeného znaleckého posudku. Klíčová slova: rodinný dům, technologické procesy

Úvod Uvažovaný rodinný dům je samostatně stojící jednopodlažní objekt s obytným podkrovím pro rovinatý, případně mírně svahovitý terén. Je situován na pozemku se středním stupněm radonového rizika. Půdorys zaujímá tvar písmene L se širší stranou otočenou do zahrady. Zastřešení je provedeno sedlovými střechami s polovalbami a se sedlovými vikýři. Pod ustupujícími střechami patra jsou tvarovány pultové střechy. V přízemí je situována obytná část a v užší části dvojgaráž. Vstup ze závětří pokračuje předsíní s úsporným schodištěm. Předsíň je napojena na obývací pokoj s jídelnou a kuchyní, který vytváří v relativně malém domku větší souvislý prostor dělený jen obloukovými průvlaky. Z obývacího pokoje je přístupná krytá terasa využitelná i v nepříznivém počasí. Noční část je umístěna v patře přístupném ze schodišťového prostoru. Zahrnuje 3 místnosti, koupelnu a WC. Podle radonového průzkumu geologické podloží tvoří proterozoické břidlice Barrandienu zakryté sprašovými, deluviálními a eluviálními hlínami. Proto základovou půdu charakterizují sprašové hlíny až břidlice se zařazením do tříd podle ČSN 73 1001 F5 až F1. Pro tento typ podloží byly navrženy základové pásy v hloubce 1,2 m. 201

202


Popis posuzovaného objektu Základovými konstrukcemi jsou základové pásy z prostého betonu B 15, tloušťky 680 mm. Vodorovná hydroizolace sestávající ze dvou asfaltovaných lepenek 2x HYDROBIT byla navržena jen proti zemní vlhkosti. V případě, že maximální hladina podzemní vody bude zasahovat i do základových konstrukcí, měla být zajištěna třemi asfaltovými pásy 3 x SKLOBIT nebo polyetylénovou fólií atd. Projektová dokumentace však předpokládá ověření základových poměrů a přizpůsobení konkrétním podmínkám (v projektu byla předpokládaná třída těžitelnosti 2 a únosnost základové zeminy 0,25 MPa). Podkladní betonu byly navrženy z prostého betonu B 15, tloušťky 150 mm se štěrkopískovým podsypem tloušťky 100 - 150 mm. Nosné zdivo celého objektu bylo navrženo z cihel Novatherm, a to: • Novatherm 40 - obvodové zdivo tloušťky 400 mm (tepelný odpor zdiva na MVC R = 2,14 m2 .K.W−1 ; • Novatherm 25 - vnitřní nosné zdivo tloušťky 250 mm.

Komínové těleso je z tvarovek Schiedel 400 x 400 mm a vnitřních vložek ∅ 200 mm. Nadokenní a nadedveřní překlady v obvodovém zdivu mají být opatřeny z boční strany tepelnou izolací z pěnového polystyrénu (Styrodur) tloušťky 60 mm a zdola tloušťky 20 mm. Sloup v přízemí 380 x 380 mm je vyzděn z cihel Novatherm 40 na MC 100, nosná stěna před vstupem je z cihel Novatherm 25 na MC 100. Ve 2.NP dva zděné sloupy 250 x 250 mm na MC 100 podpírají překlad pod střední vaznicí. Stropní konstrukce byly navržené jako monolitické železobetonové desky, avšak se souhlasem investora byly změněny na montované z keramických desek hurdis. Obvodové věnce měly být z vnější strany izolovány pěnovým polystyrénem tloušťky 60 mm. Montované schodiště zatím osazené není. Příčky jsou provedeny z tvarovek Ytong. Krov je soustavy vaznicové se středními vaznicemi 180/220 mm, vrcholovou vaznicí 180/220 mm a fošnovými krokvemi 75 mm/180 mm. Vaznice jsou uloženy na stěnách, popř. na konzolách, v jednom místě jsou podepřeny sloupkem 150/150 mm. Pozednice mají být podle projektové dokumentace kotvené do železobetonového věnce. Domek je zakrytý betonovou střešní krytinou Besk Praskačka. Všechna okna a dveře na terasu budou plastové s izolačním dvojsklem, u vchodových dveří bude izolační sklo z neprůhledného skla. Střešní okna byla navržena typu Velux.

Srovnání provedených prací s projektovou dokumentací Podle Smlouvy o dílo dodavatel měl zajistit pouze hrubou stavbu v tomto rozsahu: • sejmutí ornice, • zemní práce + výkop základů,

Kupilík, V., Bednářová, P.: Nepřípustná výstavba

203

• betonáž základů a základové desky, • provedení ležaté kanalizace a příslušných prostupů dle PD, • izolace proti vodě pod obvodovým zdivem, • nosné zdivo 1.a 2.NP, • strop 1.NP z keramických desek hurdis do válcovaných I nosníků s železobetonovými věnci včetně betonového potěru tloušťky 40 mm, • příčky YTONG, • krov s paropropustnou fólií, laťováním a střešní krytinou, • komín Schiedel. V průběhu stavby bylo oproti projektové dokumentaci provedeno mnoho změn, avšak žádné z nich kromě schválené změny nosné stropní konstrukce (místo monolitické desky hurdiskový strop) nebyly investorem schváleny. Navíc investor se k nim nemohl ani vyjádřit, poněvadž buď dodavatelská firma stavební deník vůbec nevedla nebo jej nikdy investorovi nepředložila. S ohledem na provedené změny jsou průkazné fotografie pořízeny v různém časovém úseku. Z toho důvodu budou za čísly obrázků uvedeny i následující zkratky vztahující se nejen k době pořízení, ale též k původu snímků (p - k 30.3.2001,r - k 17.6.2001,k - k 19.7.2001): Jedním z vážných nedostatků dodavatelské firmy je založení objektu do zámrzné hloubky. Ačkoliv ve výkresu základů a svislých řezech je základová spára pod obvodovým zdivem zakreslena v hloubce 1,2 m pod terénem, dodavatel ji provedl na východní straně v místě vedení kanalizace pouze 0,30 m (obr.1r) a v místě severozápadního rohu pouze cca 0,15 m (obr.2r). Navíc z obr.2r jsou viditelné cihelné děrované bloky jako součást základů.

Obr.1r. Založení objektu přibližně v místě vedení ležatého svodu pod terénem kanalizace na východní straně pouze 0,30 m pod terénem

Obr.2r. Severozápadní roh objektu založený v hloubce cca 1,15 m s proloženými děrovanými cihelnými tvárnicemi

204


Jiným hrubým porušením stavebních předpisů je naprosto nepřípustné provedení vodorovné hydroizolace, která má být současně protiradonovou izolací. Použité nevyhovující jednovrstvé asfaltové pásy bez kovové vložky byly položeny pouze pod nosným zdivem s nedostatečnými přesahy jak na straně interiéru (přesah pouze 60 mm), tak na straně exteriéru (potrhaný a chybějící asfaltový pás u soklu severní strany na obr.3k). Nejhorší je skutečnost, že na vnitřním podkladním betonu pod podlahou žádná hydroizolace vůbec položena nebyla (obr.3k).

Obr.3k. Stékající penetrační nátěr po betonovém málo zhutněném soklu na ležatého svodu pod terénem severní straně domku bez souvislé hydroizolace Obvodové zdivo na východní straně přízemí je předsazeno přes sokl 120 mm (obr.4k), na severní straně je naopak ustoupeno o 70 mm (obr.5k). Jak lze tuto nesrovnalost vysvětlit, když ve stavebních výkresech žádná změna polohy značená není?

Obr.4k. Přečnívající část obvodového zdiva o 120 mm oproti nerovnému soklu na východní straně domku

Obr.5k. Ustoupená část obvodového zdiva o 70 mm oproti nezačištěnému soklu na severní straně domku

Ve svislém řezu je nadpraží nad vstupními dveřmi doplněno detailem C, ve kterém je monolitický překlad na vnější straně opatřen deskou z pěnového polystyrénu tloušťky 60 mm. Ve skutečnosti byl proveden bez polystyrénu s oboustrannou čtvrtcihelnou přizdívkou. Ve svislém řezu jsou pod pozednicemi navrženy železobetonové věnce v tloušťce 250 mm. Při realizaci projektu předepsané věnce pod pozednicí vůbec provedeny nebyly (obr.6p, obr.7r) a pozednice nejsou ani řádně zakotveny. V poznámce téhož výkresu je uvedeno, že pod pozednici je nutno položit v celé šířce lepenku A 400/H proti vlhkosti, která rovněž nebyla vložena (předchozí obr.6p a 7r). Dále měly být podle stejné poznámky dřevěné prvky procházející zdivem natřeny gumoasfaltem a obaleny polyetylénovou fólií. Jak je patrné z obr.8r nebo


205

obr.9r, dřevěné hranoly byly zazděny bez jakékoliv úpravy.

Obr.6p. pozednice v podkroví uložená Obr.7r. Nárožní krokve na nezakotveném na podezdívce bez železobetonového konci pozednice uložené přímo ztužujícího věnce a podkladní na zdivu bez ztužujícího věnce asfaltované lepenky

Obr.8r. Úžlabí vytvořené pomocí styčníku s hřebíkovými spoji na převislém, zplna zazděném dřevěném hranolu

Obr.9r. Zplna zazděný přečnívající konec v podkrovní ložnici na jižní straně bez jakékoliv úpravy předepsané projektem

Porovnáme-li výšku vybetonovaného soklu k úrovni vodorovné hydroizolace na obr.2r s výškou podlahy z půdorysu přízemí nebo z pohledů, je vidět kontrastní výškový rozdíl mezi projektovanou úrovní upraveného terénu a výškou podlahy (v půdorysu přízemí je okótovaný rozdíl od nášlapné vrstvy podlahy pouze 150 mm, a to ještě o 100 mm vyšší než kóta vodorovné hydroizolace). Navíc ze zadního pohledu, ale ani z půdorysu není zřejmé, že by cihelný pilíř 380 x 380 mm s vodorovnou hydroizolací v úrovni podlahy přízemí (obr.10r) v severozápadním rohu přízemí musel být neesteticky zesílen betonovým obkladem (obr.11k).

206


Obr.10r. Cihelný pilíř v SZ rohu s vodorovnou hydroizolací v úrovni podlahy přízemí

Obr.11k. Cihelný pilíř v SZ rohu obetonovaný do úrovně podlahy přízemí

Základní průkazné poruchy Na základě šetření byly zjištěny následující poruchy: a) Na základě průzkumu provedeného odbornou firmou základové pásy byly provedeny nepřípustným způsobem. Betonáž byla zřejmě přerušena a došlo ke znečištění povrchu nedokončeného pasu vykopanou hlínou v tloušťce až 50 mm, která nebyla před návaznou betonáží odstraněna. Důsledkem mohou být deformace nosných stěn, a to tím spíše, že základové pásy nejsou založeny v nezámrzné hloubce. b) Vodorovná hydroizolace pod podlahou přízemí zcela chybí, byla jen položena pod svislými zdmi. Jak již byl řečeno v předchozím oddíle, rodinný domek je postaven na pozemku zařazeném do střední kategorie radonového rizika. Použité asfaltované pásy s nevyhovujícím difúzním odporem nemohou plnit funkci účinné protiradonové bariéry, zvláště když: • mají od líce nosného zdiva nedostatečné přesahy, • přečnívající konce asfaltovaných pásů z obvodového zdiva jsou přerušené a potrhané (obr.3k), • hydroizolace je uložena na značně nerovném podkladním betonu. Nosné cihelné pilíře jsou vyzdívány z tvarovek Novatherm a navíc zdivo je založeno pod úrovní terénu. Pilíře mají vodorovnou hydroizolaci položenou až v úrovni podlahy přízemí, takže zemní vlhkost může vzlínat propustným keramickým materiálem z terénu do výšky cca 0,8 m. U severozápadního pilíře (obr.10r) je dokonce do zdiva vložen prvek z velmi nasákavého Ytongu, který velmi rychle ztratí svoji pevnost. Proto byl asi původní neomítnutý pilíř zachycený na obr.10r omítnut a obetonován (obr.11k). Tím vytvořil viditelnou nevzhlednou patku, ale především obetonování uzavřelo vlhkost ve zdivu pod hydroizolací a způsobilo tak hromadění vlhkosti v pilířovém zdivu, které staticky ohrožuje únosnost cihelného pilíře.


207

c) Vodorovné nosné konstrukce, ale i neutěsněná střecha zapříčinily zatékání dešťové vody do interiéru v přízemí. dokladem toho jsou následující příklady: • dešťová voda prosakovala balkonem na severní straně v podkroví do obývacího pokoje v přízemí (obr.12r), • souvislý vlhký pás v místě ocelového nosníku zakrytého keramickými patkami v přízemí (obr.13r), • zatékání pod střechou v podkrovní koupelně (obr.14r), • vlhká místa na horním líci hurdiskového stropu podkrovní koupelny se zplna zabetonovaným komínem Schiedel (obr.15r), • mokrá horní část třísložkového komína Schiedel v koupelně pod střechou (obr.16r, příloha 12).

Obr.12r. Mokré stěny a podlaha v severní části obývacího pokoje pod balkonem v přízemí

Obr.13r. Prosakování dešťové vody hurdiskovým stropem v přízemí v místě zakrytého ocelového nosníku

Obr.14r. Zatékání dešťové vody pod střechou v koupelně

Obr.15r. Vlhké mapy na vnějším povrchu stropu koupelny v okolí komínového tělesa Schiedel zcela po obvodě zabetonovaného

208


Obr.16r. Mokrý třísložkový komín Schiedel pod netěsnící střechou v podkroví

Obr.17p. Popraskané zdivo tl. 250 mm pod ocelovým nosníkem hurdiskového stropu v přízemí

d) Ocelové nosníky hurdiskového stropu jsou v některých místech podporovány nosnou stěnou tloušťky 250 mm bez roznášecího věnce, takže zdivo pod traverzami praská (obr. 17p). V jiných místech mají stropní nosníky nedostatečnou hloubku uložení a jsou osazeny na nestabilním lůžku (obr.18p,). e) Ustoupené vnější obvodové zdivo v podkroví bylo osazeno na roznášecí traverzu, která byla mezi stropní ocelový nosník podklínována dřevěnými klíny, zabetonovanými bez vytažení (obr.19r). Tato chyba je o to horší, že právě na dřevěném klínu jsou roznášecí traverzy nastavovány (obr.20p).

Obr.25r. Roznášecí traverza nesoucí obvodové zdivo v podkroví vypodložená dřevěnými klíny zabetonovanými do stropní konstrukce

Obr.18p. Nevyhovující uložení ocelového nosníku hurdiskového stropu na nosném zdivu

Obr.26p. Nastavení roznášení traverzy na dřevěném klínu před zabetonováním


209

Z obrázku 20p je patrné, že dřevěné odřezky profilu 10/40 až 20/60 volně položené na cihle klasického formátu tvoří dosedací plochu pro válcované nosníky profilu U 16 přenášející zatížení nosného zdiva v podkroví. Na tuto stěnu je volně položená pozednice krovu bez ukotvení, což může ohrozit stabilitu krovu a vyvolat havarijní stav objektu. f) Komínový plášť Schiedel, který má prostupovat stropní konstrukcí rozšířenou cca o 20 až 30 mm a vyplněnou měkkými deskami z minerálních vláken, byl zcela zabetonován bez jakékoliv dilatace. Svědčí o tom obr.15r a obr.21r. g) V garáži jsou uloženy hurdisky do ocelových nosníků bez patek, které byly pouze natřeny bez obalení rabicovým pletivem pod omítku (obr.22k).

Obr.21r. Pohled na horní část prostupu komínového tělesa Schiedel stropní konstrukcí

Obr.22k. Hurdisky v garáži uložené do ocelového nosníku bez obalení rabicovým pletivem

h) Ve stropní konstrukci jsou hurdisky uloženy na nosnou stěnu tak, že z větší části jsou v podélném směru zabudovány do přiléhajících nosných konstrukcí. O tom svědčí obr.23k, na kterém hurdisky o šířce 250 mm jsou zapuštěny do kolmé stěny do hloubky 150 mm, takže viditelná část ze stěny přečnívá pouze přes líc zdiva cca 100 mm. To znamená, že hurdisky jsou ze 60 % šířky zazděné do přilehlé stěny. i) V místě svislého kanalizačního potrubí pod hurdiskovým stropem je nadměrně vysekaná drážka přerušující železobetonový věnec a na zdivu pod ocelovým nosníkem jsou viditelné trhliny (obr.24p).

Obr.23k. Přečnívající část hurdisek v podélném směru 100 mm široká se zapuštěním do zdiva na hloubku 150 mm

210

Littera Scripta, 2009, roč. 2, č. 2 Přerušením výztuže ztrácí věnec svoji statickou funkci, čímž je oslabena prostorová tuhost budovy. Kromě toho by v obvodové stěně mělo být chráněno proti účinkům mrazu výplní tepelnou izolací např. z minerálních vláken.

j) Vlastní provedení cihelných bloků z POROTHERMu vykazuje nestejné šířky spár, v některých místech i nedostatečné převázání (obr.25p), jinde i nedostatečně zaplněné styčné spáry maltou (obr.20p). Nároží vnitřní schodišťové stěny v převážné části výšky stěny a ostění okna v kuchyni v celé své výšce jsou dokonce provedeny bez vazby, což může v budoucnosti vést ke vzniku rozšiřujících se trhlin. Obdobně zdivo balkonů v podkroví není provázáno do obvodového zdiva.

Obr.24p. Vedení svislého kanalizačního potrubí pod hurdiskovým stropem v nadměrně vysekané drážce a v potrhaném zdivu

Obr.25p. Vyzděný roh z děrovaných cihelných bloků s nestejně širokými a někde nevyplněnými styčnými spárami

k) V úrovni okenních překladů byly vytvořeny tepelné mosty, a to jednak v monolitickém betonovém překladu (obr.26p), jednak nevhodným umístěním děrovaných keramických dílců (obr.27p). Jejich příčinou mohou vznikat v interiéru na povrchu tmavé skvrny a plísně.

Obr.26p. Tepelný most v monolitickém Obr.27p. Nesprávně umístěné betonovém nadpraží nad oknem v obývacím děrované cihly v úrovni nadpraží pokoji na severní straně vytvářející tepelný most l) Krov je zajímavý nejen speciálními úpravami, ale i detaily:


211

• vrcholová vaznice je u štítové stěny nad garážemi podložena pouze cihlou a blokem z Novathermu bez jakéhokoliv stabilizace (obr.28p), • konstrukce úžlabí podle obr.8r je provedena na převislém konci zplna zazděného dřevěného trámu pouze hřebíkovými spoji bez tesařského začepování, • pozednice nejsou zakotveny do železobetonového věnce (obr.6p a obr.7r), ale spočívají na labilních obvodových stěnách, • pozednice nad pilířem závětří je volně podložena dřevěným špalíkem, takže není ukotvena ani do pilíře a ani neleží na podkladu celou svou plochou; spojení základ, pilíř a pozednice vytváří nestabilní vazbu, • nedoléhavost kleštin na styku s krokví (obr.29k), • stahující kleštiny pod vrcholovou vaznicí nejsou zářezem nijak s vaznicí svázány (obr.30k). m) Stabilita osazených obloukových plastových oken se zajišťována nadměrně širokým výplňovým pásem z polyuretanové pěny - např. podle obr.31k vyplněním mezery v tloušťce 65 mm.

Obr.28p. Podepření vrcholové vaznice cihlami bez jakékoliv stabilizace

Obr.29k. Nedoléhavost kleštin ke krokvím

Obr.30k. Křížení kleštiny s vrcho- Obr.31k. Kotvení obloukového plastového lovou vaznicí bez vzájemného okna s nadměrně tlustou výplní (65 mm) zavázání

S ohledem na předcházející prokázané nedostatky hrubé stavby je možno uvedené poruchy v převážné části zařadit do havarijních poruch.

212


Návrh sanace rozhodujících poruch Sanační opatření je nutno provést u těchto konstrukcí: a) Základové pásy mělce založené musí být podbetonovány nebo vyzděné z betonových bloků do předepsané hloubky 1,2 m. Při zpevňování základů nelze pokračovat v souvislých pásech, ale je nutno podchytávat základové pásy v úsecích cca do 1 m, mezi nimiž budou ponechány pilíře ze stávající zeminy. Po dobetonování, popř. podezdění, uklínování a zatvrdnutí takto vyhloubených částí se teprve mohou hloubit zbývající pilíře ze stávající zeminy a postupovat stejným způsobem jako předtím. b) Tam, kde je nadzákladové zdivo nadměrně předsazeno, (východní strana u bazénu), je třeba zároveň s prohloubením základů provést i jeho rozšíření. To znamená od základové spáry přibetonovat přídavný základový pás, který bude přikotven ke stávajícímu pásu pomocí zainjektovaných ocelových trnů pro zajištění jejich vzájemného spolupůsobení. Pokud nebudou použity ocelové trny zalité do cementové zálivky nebo epoxidové pryskyřice, je možno provést rozšířený základový pás zakončený ztužujícím železobetonovým nosníkem. c) Cihelný pilíř v severozápadním rohu objektu bude muset být dočasně podchycen, aby vyzdívka pod vodorovnou hydroizolací z cihel a pórobetonové desky mohla být vybourána a nahrazena buď betonem nebo vyzděním této části z nenasákavých hutných cihel. d) Nedostatečné přesahy stávajících vodorovných asfaltových pásů musí být obnaženy alespoň na šířku 100 mm tak, aby bylo možno na ně jednostranným přeplátováním navázat novou chybějící hydroizolaci z asfaltových pásů s kovovou vložkou (např. Foalbit). Před položením této hydroizolace se současnou funkcí protiradonové bariéry musí být podkladní beton vyrovnán stěrkou a opatřen penetračním nátěrem. e) Komín Schiedel bude muset být rozebrán a znovu vyzděn v souladu s předpisem pro třísložkový komín včetně vynechání dilatace v místě jeho prostupu stropem. f) Popraskané cihelné tvárnice pod stropními ocelovými nosníky musí být vyztuženy roznášecími ocelovými deskami. V místě ustupujícího podlaží je nutno zabetonované dřevěné klíny mezi zdivem a ocelovou traverzou (obr.19r a 20p) vyjmout a řádně uklínovat kompaktním materiálem nepodléhajícím hnilobě. Po uhnití klínů může totiž ocelový nosník pod zdivem přenášející zatížení krovu prostřednictvím pozednic svým tlakem jednak poškodit spodní strop, jednak způsobit trhliny v této ustupující stěně. g) V krovu je nutno zabezpečit dostatečné zakotvení pozednic pro spolehlivý přenos vodorovných sil - např. navařením ocelových válcovaných profilů (tvaru U, I nebo úhelníků) ke stropním ocelovým nosníkům, které by se chovaly jako konzoly, a to buď před lícem vnitřního zdiva, popř. zapuštěné


213

do vysekané drážky. Pozednice by pak byly s těmito ocelovými konzolami provázány. Je přirozené, že v případě zapuštění musí být řešen vzniklý tepelný most např. vyplněním polyuretanovou pěnou. h) Všechny vzniklé tepelné mosty v obvodových stěnách lze velmi spolehlivě řešit dodatečným kontaktním zateplením, které by přispělo nejen k energetickým úsporám, ale též k částečnému vyrovnání křivého zdiva.

Závěr Uvedená analýza posuzovaného technického stavu rozestavěného rodinného domku dokazuje, že: a) dodavatel hrubě porušil technologické předpisy a v důsledku toho se objekt nachází v havarijním stavu; b) kvalita provedených prací neodpovídá platným ČSN a měla by se promítnout i do snížení nákladů za provedení stavebního díla; c) pokud nebudou odstraněny všechny uvedené závady, nelze ve výstavbě objektu pokračovat; d) stavební deník buď vůbec veden nebyl nebo jeho záznamy nemusí být důvěryhodné;

Reference [1] [2] [3] [4]

Kupilík, V.: Znalecký posudek č.12/04 Stavebně-statický posudek ze dne 30.3.2004 zhotovený odbornou firmou Zpráva o výsledcích radonového průzkumu základové půdy ze září 2002 Hynková, A.: Chování dřevěného podpěrného sloupu převislé části krovu nad terasou, sborník z mezinárodní konference, Oščadnice. Univerzita Žilina, 2009 [5] Hynková, A, Bednářová, P. Zkušenosti s rozdíly mezi teorií a praxí u dřevěných vazníků. Dřevostavby 2009, Volyně

214


Inadminisable Building of Single Houses Family houses are simple constructions, which are usually built classically with bricks using a small span roofs. Although the construction technology is not complicated, there is a risk that due to failure of the basic technological procedures and the protection of construction in a semi-finished state can bring damages whose restoration is difficult and expensive. An example of this is a family house in the suburbs of Prague, which is the subject of this article. Keywords: family houses, technological procedures Kontaktní adresa: doc. Ing. Václav Kupilík, CSc., Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích, Okružní 10, České Budějovice, 370 01, e-mail: [email protected] Ing. Petra Bednářová, Ph.D., Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích, Okružní 10, České Budějovice, 370 01, e-mail: [email protected]

KUPILÍK, V., BEDNÁŘOVÁ, P. Nepřípustná výstavba individuálních rodinných domů. Littera Scripta, 2009, roč. 2, č. 2, s. 201 – 214. ISSN 1802503X.

O prirodoohrannyq i energosberegauwiq perspektivaq ispolьzovani sinezelenyq vodorosle V. V. Nikiforov Kremenqugckij gosudarstvenny universitet umeni Miqaila Ostrogradskogo

!"#$!"%&'() *+,-./0-123 4 67898:;<=> ?@A@B@CDEF GH IJKLM NO PQRRSTSUS VWXYZ[Z\ *(«]5^_`_abc» defg ). hijkjlmnjo pq rstuvwxxy z{|}~~ ¡¡¢£¡¢¤ ¥ ¦§¨©§ª«¬ ®¯°±²³´ µ¶ ·¸¹¸¸ 80 º»¼. ½ 3 ¾¿ÀÁÂÁ ÃÄ ÅÆÇÆÈÉÊËÌÍÍÎÏ ÐÑÒÓÔÕ (70 Ö×ØÙ) Ú ÛÜÝÛÞßàáá âãäåæã çèéêéëìíîïðñîñ òóôóõö÷øùúùû÷. üýþÿ : , , ! #$#%&' , " <=>=?@ABCDCEA

+,-./ + 0 ()* * * *)1*,

56789:; 234 4

.

Введение

FGHGI GJKLM OP QRO UVWX [\ ` abb hijkhlmno N N ST YZ ] ^_ _ cdef g pqrstuv , wxyz{|}~ , – ; ¡¢£¡ ¦§ ¦¨ «¬¬®¬ °±²³² ¿ÀÁÂÃÄ ·¸ »¼½ ÈÉÊ ¤¥ ¥ , ©ª ¯ ´ µ¶ ¹º ¾Å ÆÇ ; ¾ ÕÖ × Ø ËÌÍÎÏÐËÑÎÒ ÛÜÝÞßàß ãäå , æçèéêëìíîîèïè ðñòóô õ ö÷øùÓÔ Ô Ô Ô Ù Ú áâ "#$"%&'()*&+,)úûüýþÿ

, , ! ./0.1/1234 5 6789: ;<=>?@;A BCDEFGHDIDJCC. KLMNOPQQ RSTURSVWXYZ[\ ]^_àbcdefghij klmnopqnrstku vwxwywz{|} ~ , ¡ ¢ £¤¥¦§, ¨©ª«¬©®¨ ¯ °±²³´µ ¶·¸·¹º¹»·¼½¾¿· ÁÂÃÄÅÆÇ À ÈÉÊÉËÌÈ Í ÎÏÐÑÒÓÔ ÕÖ×ØÕÙÚÛÚÜÝÞÕßàÖááâÛ ãäåæçèéê ë ìíî, ï ðñòóô õöõ ÷øùúûüý þÿ ,

!"#! $%&'($)* + ,-./01 234565789, :;<=>?:@A BCDEFGHIJJDKD LMNOP Q RSTUVWW, XYZ[\]^ _àbbcdefgdh ijkjlmnop q rstuvwx yz{|}~ , ¡ ¢£¤¥¦§¥¨. ©ª«¬ Î , ®¯°±²³´ µ¶·¶¸ ¶¹º»¼½, ¾¿ÀÁÂÁÃÄÁÅÆÇ ÈÉÊÊÉËÌÍ ÏÐÑÒÓÏÔÕ Ö×ØÙÚÛ×ÜÝÞ ß àáâãäåæ àçèé, êëìíîïíðñòó ôõö÷ø ù úûüýþÿ û û ,

215

216


« » ( !"#, 1989; $%&'()*+ , -.., NOP T QR S ., 1978; 1999; /0123456 7 89., 1986; :;<;=>?>@, ABCDBEFGHI, 2002; JKLM

Carmichael, 1981).

Объект и цель исследований UVWXYZ ]^_ bcdefgh klmnmomlpm s t vw [\ àa ì – j qr r ru (Cyanophyta) xyx |}~~ z{ (Oxyphotobacteriobionta) – ¡¢£¤ ¦§¨©ª«¬ °±°²³ ¶ ·¸¹ ¼½¾¿ÀÁ¼Â ÆÇÈ ¥ ¥ , ®¯ ´µ µ º» Ã ÄÅ ÉÊËÌÍÎÏÐ ÒÓÔÕÖÒÔ×ØÒÖÙ ÜÝÞßà á õö è ë ì îï Ñ ÚÛ Û 2.7-3.2 âãäå. æç (éê ê êí ð ñòóô ò÷ò, 1977). øùúùûü ýþÿ þþ , , !"#

$%&'$'( )*+,--.)*+/0 (12131 2 456. 789:7), ;<=>?@AB=
. 5 : ( !" #$% &'()'*+&,*' +90- ). /012134 6789 ;<=>?@A?B?CD=EFBF?GB> HIJHKLMH NOPQRSTORU VWXYZ[W\]W^Z_ àbcdebfghiaj – klmnopqknnrs tu vwxyz{z |}~|, : ¡¢£ ¤¥¦ §¨© ª«¬«®¯¬°±², ³´µ¶·¸·¹ º»¼ ½¾¿ÀÁÂÃ, ÄÅÆÇÈÇÉÇÆÇÉ ÊËÌ ÍÎÏÐÑÒÓÔÎÕÖ × ØÙÚÛ ÜÝÞ ßàá âãäåæçãã, èéê ëìíîìïðñò óôõóö ÷øùúûüúý þÿ þ (70 ) ! 1020 "#$%&'() * +,-./0-1 2 34 YZ =>?@?A 56778985: ;< – «BCDEDFGH» IJKL (MNONPNQRS T UVWX V[V, 1977; \]^]_à`b ef ghijk , cd d , 2002). lmnopqprstuv «wxyzy{|y» }~ (. 1), ¾¿ÀÁÂÃÄÅÂ¿ÆÅ ¡ ¥¦§¨©ª«¬ ¯ °±²³´µ´¶ ¢£¤ ® ® ·¸¹·º»¼· ½ ÇÈÉÈÊ Microcystis, Phormidium, Aphanizomenon, Anabeana u Oscillatoria (ËÌÍ. 2), ÎÏÐÑÒÐÓ × Ø Ú ØÛ ßàáàâßãäåæßç éêëìí ñòóôõö÷øùúû ÔÕÖÖ Õ ÔÙ Õ ÜÝÜ Þ è îïð ü ýþÿ -

.

!"#$!,

%&'&()*+,+-./0+*,

1234567 U ` 1. 89::;<;= >?@ABCDEC FGHIJIKIHLM NOPOQORST VWXWY Z[\]^_\ ab cdefg hi jklmlnop (qrsqrt uvwxy z{|})

Nikiforov, V.V.: Perspektivy ispol’zovanija vodoroslej

217

!"#$ %&''()(*( +,-./0/1 234567489:;3< =>?@ABCC DEEFGHIJKLMI NOPQRSTUVWXSRW YZ[\]^_`] abc, defgehigj klm nopqorstu vwxyzv{|}~ , «» (¡¢£¢¤¥¦¥§, 2002; ¨©ª«¬®, ¯°±²³´µ¶·¸, 1978).

¹º»¼½¾¿ 2. ÀÁÂÃÄÁÄÂ (900Å) Æ ÇÈÉÊËÌÍÎÎÍÉ (4000Ï) ÐÑÒÑ Microcystis îïðñðòóôõö÷øõø aeruginosa – ÓÔÕÖ×ÖØÙÚÛÜÝÔ ÞßàáâÞ «ãäåæåçèé» êëìí ùúûúüýþÿ þ

0 !"#$%&'()( *+,-.*/ 12345667 DEFGHEIJKLFM R S ;<;=>?@ABA Q V YZ[ ][Z^ 89: C NOP P P NTOU WX XWX\ (_` | abcdefg hijklm nopqr stuvwxyzw{t }~ ¡¢£¤¥¦§§¨, ©ª« ¬®¯®°±²³´³µ ¶·¶¸¹¶º¹»¼½ ¾¿ÀÁÂÃÄÁÅÆÇ¾È ÉÊËÌÌ 4 ÍÎÏ. Ð ÑÒÓÔÕ), Ö× ØÙÚÛÜÝÝÜ Þßàáâãäåæàáåä çèéêëìíîïêì ðñ òóôõö÷øóòùúù. ûüýþüÿ ,

! "#$%&'"()#* +,-./01-2-3,,, 4567869:;<=>6? @ABCDEAFGBHA IJKLMNKOPQNK RSTUVWV (XYZ[\]^]) _` abcdeffg hijklmjnopqir, stuvwxxty z {|}~ «» ¡¢£ ¤ ¥¦§¥¦¨¦. ©ª«¬®¯ª°±²®¬ µ¶·¸·¹ºº ¼½¾¿ÀÁÂÃÄÅ ÇÈÉÊËÌÍ Ö×ØÙ ³´ » Æ ÎÏ ÐÑÒÓÔÕ Ú ÛÜÝÞßà áâãâäåæçèéèêë – ìíîïîðñòóôõöï. ÷øùúûüýþÿ

. !"# $%&'(&)&*%+,-(& ABCDEFGCHIJKKBAB LMNOPQRNSPST (UVW. 3).

/0123042355

67898:;<=>?@=@

XYZ[\]^ 3. _àbc`dbce`f ghijklmnj opq rstuvwxyz {|}~,

218


•

]^_]àb`b;

! "#$%&'()(*+ ,-.,/0-/0: 1234567489:1; <=>?@ABCDED FGHIJ K LMNOPQRO STUVTWXYUZTV[\[

• cdefghgheg ijklkmnopqjn rstuvwxyz{ | }~ ¡¢£¤¥¦§¨¢£§¦, ©ª«¬®«¯°±®² ³´µ¶·¸· ¹ º»¼½¾¿ÀÁÂÃÄÅÅ ÇÈ É ÊËÌÍÎÏÐÊÑÌÏÒÓÔ ; Æ • ÕÖ×Ø×ÙÚÛ×Ü ÝÞßÝàÝá âãäåæçäèéêçë ìíì îïðñòóôõõòöóðï÷ñøùïú ûüýþÿ ;

• !" #$%&'()$ *+,+-./01 234 5, 676 89:;<=>?>, @AB@C@DEFGHF IJKLMNOPQR TUVW ] _ abcdefghi jkllmjnlmo ; S X YZ[\ \Y^ ` rstuvswxy }~ • pq pz {| | | £ ¡¢ ¤¥¦¢§¢ ¨©ª«ª¬ª ®¯°¯±²³´µ®¯¶¯ ·¸¹º»¼»½ ¿ÀÁÂÃ ¿ÄÅÆÇÀÈ ÉÊËÌÍÎÍÏ . ¾ ¾

Предыдущие исследования

ÐÑÒÓÔÕÖ× ù ìíîî Û Ü Ý à á äåæçå è , ïðñòóôõö÷ø ØÙÚ Ú Ú ØÞÙ ß ß ß 0.1% âã ã éêë *+,, úûüýþÿ û !"#$"%&"

, 10 . '() -./0.12 56789: 34 ;<=> ?@ABCDEBFGH?I JKLMNON – PQRSTUV, WXYZ[\]^X_X à bcdefghijkbl mnoop qrstu vv wxyzy{|}~xx. 1776 . , ¡¢£¤¥¦§¨ ©ª«¬¬® ¯°±²³² ´ µ¶·¶¸¹º» ¼½¾¿. ÀÁÂ ÃÄÅÆ, ÇÈÉÊËÌÍÍ ÎÏÐÑÎÏÒÓÔÕÖ×ØÔ ÙÚÛÜÛÝÞÚßàÞáÛ âãäåæçåãè éêëìíîî ïðñòñóôõö " ÷øùúûüûýûúûþÿø: !

#$%&'()*& 20%, +,- ./011 234 5 200 678 9:;<=>?;@ ABCDECC FGHIJGKJ LMN OPQPRSTQUVW XY Z[\]^\ _àb. cdefghi, jklmnopqqkr s 1 t3 uvwxyzy, {|}~} 0.6 3 , 0.7 0.6 ¡¢£¤¥¦¥ §¨©ª«¬ (®¯°¯±¯²³´, 1989; µ¶·¸¹º»¼ ½ ¾¿., 1986; ÀÁÂÂÃÄ, 1987; ÅÆÇÈÉÊË, ÌÍÎÏÐÑÒÓÔÕ , 1978). Ö×ØÙÙ ÚÛÜÙÝØÞ ßàáâãäãåæç èéêëìíîïð ñòóô-õö÷ö øù úûüýþÿ ÿ !" #$%&$'($)*#+'% ,-./0123456,// 789: ;<=>> ?@ABCCBDEF@G?CH, IJ KLMKN OP QRSTUV WXYXZX[X \]^_à^b_c defghii jklmknopqr stuvwxyvzut{|}s| ~~ ( 80%) ¡ ¢£¤¥¦§ ¨©ª«¬, ®¯°±²³±³´µµ ¶·¸·¹º» ¼½¾¿ÀÁÂ½ÀÃ ÄÅÆÇÈÇÅÉÊËÌ (Í Î ÏÐ ) ÑÒÑ ÓÔÕÖ×ØÙÚÛÜÙ (Ý ). Þßàáâáãäåæáàá 2 2 2 ç èéêëìííì îïðñòóôïòïõñ ö÷øöùúûö üýþÿ Methanobacterium formicicum u Metha-

nospirillum hungati ( , 1987). , !" #$%&%# '()*+*, -. /01234567288 9 :;<:=>?=@ ABCDEFEGH I JKLMNO PQRPSPTUVUW XYZ[Z \]^_àab. cddefdghfih jklmnopqr stuvwxy z{|}~ ( 4 ¡6¢5£¤¤¥ + 18 ¦2§ ¨ 15 ©ª4 µ + 13 «¬2): ® (6.0-8.0), t (¯° ±²³²² 30´ ), ¶·¸¶¹º¸»º ¼½¾¿ÀÁÂÃ Ä ÅÆÇÈÉ


219

< =>?@ABCAD EF GHIIJ (30:1) K LMNOPQR STUVTWXWYTZ [ \]^_ (1:1), – àbcdèdfeghi jkl mnopoqrstuqvwoxtv (yz 8 {| 20 }~).

Результаты и их обсуждение

¦ , ¡¢£¤¥¥¡ §¨ ©ª«¬ «®¯°±°²³´» µ¶·¸ ¹º »¼½»¾¿ÀÁÂÃ ÄÅÆÅÇÈÉÊËÌËÍ ÎÏÐÑÒÓÔÕÖÓ×Ø ÙÚÛÙÚÜÚ, ÝÞß àáâãäåæçè éêëìíîí (ïðñòóôóôñó õö÷øùúûõøüýûþÿ

)

!"#$ %&'%'(') *+*,-./01 234546789:3464 ;<;=<>?@> A. BCDEF G HIJKLMNOPJQ RSTTURVTUW, XYZ[\]Z[^_ àbcab de fghijkl mnonpqrst uvw xy z{|} «~ » (1982), , ¡¢£¤¥ ¦§¨©¨ª«¬¨¨ ®¯°± ²³´µ¶·¸´¹´º³»¶¼½´º´ ¾¿ÀÁÂÃÃÄ Å ÆÇÈÉÊËÌÍ ÎÏÐÑÎÒÓÔÓ Õ Ö×ØÙÚÛÚ ÜÝÞßàáâãä. å è éê ìíîïðñðíòóñó õö ö÷ø û üýþÿ æç æ ë ô ô ùú ú ! "#$%&%'%$() *+,+-+./01 23456 789:; < =>?@ABC@DEF=G HI JKLMNLOPQPKRSLLKT UVWXYZZ[ \]\ ^_`âbcac def ghijklmno pqrs-tuvu wxyz{|y}~x «» ¡¢ £¤¥ ¦§¨©¨ ª«¬®¯«°®±² ³´µ¶·¸ ¹º»¼½¾¿º ÀÁÂÃ Ä ÅÆÇÅÆÈÉ ÊËÌËÍÎÏÐÑÒÑÓ ÔÕÖ ×ØÙÚÙÛÜÜ ÝÞßàáâàßãäàãâå. æçèéêëêëèê ìíîïðñîòóôõíö ÷ øùúûüýþû ÿ

!"# $%&$%'()*(+, ,- ./01203 456789: ;<;=>?>@. ABCDE GHGIJIIKGLMMINI F O PQRSTUVWRSRTXYZRTU [\\]^_` abccded fghfhij klmnomp qrstu vwxywzw{ |}~ ¡¢£¤¥ ¦§¨©ª¦« ¬®¯°±²³±²´µ¶¯· ¸¹ º»¼»½¾º¿À ÁÂÃÄÃÅ ÆÇÈÉÊÈÇËÌ Í ÎÏÐÑÒÑÓÔÒÕÑ Ö× ØÙÚÛÜÝÝÙÞ ßàáâãàäåæ çèéêëìéíîïìð. ñòóôõ ö÷ øùúûüýþúÿ "#$% "&' *+,-. 34 ! ! () (/01 2 56789 CDECFGCDHI MNOPNQRN N VWX YZ[\] < = ?@A àbcdefghi , B , ^_ :; ; ;> J KL K STU U opqrstu yz{|} jkl , mn v wx w~ ¡¢£¤¥¦§£¨£©¢¢ ª ¯°±²³ ´µ¶·¸¹º »¼½¾¿ÀÁÂÃ» . «¬® ÄÅÆÅÇÅÈÉÊËÌÍ Þ ÏÐÑÒÓÔÔÓ ×ØÙÚÛÜ àáâã åæçèéêëì ð Î ÕÖ Ý ß ä í îï ñòóôõöñ÷øóóùú ý þþÿ

( ûü ü . !"#$#% ()*+,- /012345 89: <=>?@=AB EF HIJK NOPQRSTUV , ; &' . 67 CD G LM r W Z[\]^ à de ijk no u wxy } XY Y_ bc ) fgh lm pq pst tv z {| |~ , ¬ ®¯°®± ¡¢£ ¦§¨© ·¸¹º»¼¹½¾¿ (ª« ª ), ²³´ µ¶ ¤¥ ÀÁÂÃÄÅÆÇÂÈÄÇÄÉÊ ÎÏÐÑÒÓ ÕÖ×ØÙÚÛÜÝÞ áâ ãä åãæ êëìíî ëìïì Ë ÌÍ Ô ßà à ß ç èé è ðñòñóñôõö÷øõù ý þÿ ( . 4). ú ûü ü

( 4. !"#!$%&"' !! )*+*,,- . /0/1234035 6789:;

220


!"#$%&%, ' ()*+,()+--./ 01203453 6789:;<:=>? @ ABCBDEF GHIJIH K LMNOMPQRSTUR VW XYZ[Y \ ]^_àbcdefghca. i jklmnopqq rstuv wxyxz{| }~}~~ ¡¢£¤¥ £¦§¨ ©ª «¬®¯°. ±²³´µ¶·¸·¹ º»¼½¾¿»ÀÁ¼ÂÃÄÅÆ ÇÈÈÉÊËÌÍÎÏÇÐ ÑÒÓÔÕÖÕ×ØÑÖÒÙÚÖ Û ÜÝÞßÝàáÝâãä åæçèéêëèìíîåï ðñòóôðñóõõðöð ÷øù÷úûüúü ýþÿ «» !"#"$" &'()*+, (-./. 5). %

0123456

5. 789:;:<=;>? @ABCDE FGHIJKJ LM NOPQORSNTRU VWX (YZ[\]) abcdbebfghi ^ mnopq r tuvwv ) _` jkl l (s

Выводы xyz{|}~}z ( - ) ¡¢¡£¡¤¥¦ §¨©¨ª¨«¬® ²³´ µ¶·¸ »¼½¾¿À»ÁÂ Ä Æ ÇÈÉÈÊ Ï ÒÓÔÕÖ×ØÙÓÚÓ (¯°± ± °¹) º Ã Å Å ËÌÍÎ ÐÑ ÛÜÝÛÞßàÞà äåæçèéêçëëìí ðñò ó õö÷øùø üýþÿ ÿ (úû á âã îïî ï ô û

! " "# $ %&'()&%* +,-./012). 34567849:7; <=>?@ABCBDE FGHFIJKF LMNOPQRSQ TUVTW XYZ[\ – ]^_`` 1200 ab cd 1 ef3 ghigjkljl mn opqrstuvww xyzy{| }~ 20-30 – ¡¢£¤¥¦£§§¨© ª«ª¬®«¯ °±²³´µ¶¶±·± ¸ ¹º»¼½º¾¿ÀÁÂ ÃÄÅÆÇÈÉÊ ËÌÍÎÏÐÑÒ: ÓÔ (Õ75%), Ö× (Ø20%), Ù S, N , Ú Û Ü (ÝÞß 1%) (àáâáãäåäæ, 4 2 2 2 2 2 2007). çè è éêë ìíîïð ñòóôõö÷ôøùúñû üýþÿ þý ! "#$%$&'()*+,), -./.012345462 7 89:;<=>? @ABCADA EFGHIJI 2250 KL2 MNOPN QRSTUVW X YZ[Z\]^ _àbcdefg hijk: lmn opqrs tutvwxy z {|}~ «» 50 /3 ( ¡, 1981) ¢£ ¤¥¦§¨© 828 ª«¬. 3 ®¯°± ²³´µ¶·¶¸¹º (»¼½¾¿ÀÁ ÂÃ 2 Ä; 18.4% ÅÆÇÈÉÊË ÌÍÎÍÏÐÑ) ÒÓÔ ÕÖ×ØÙÚÚÙ ÛÜÛÝÞßàÝ 4.14á107 â ãä åæçæèéêëìííîï ðñòóôõ. ö÷øùúûüýþù ÿ

«!"#$%&'(», )*+,* -./01234 3 <=>?@? 3 56 HIJI 107, 69 789. : ; (A 80 BCD. E FG ), KLM NOPQPRSTUVUW 84 XYZ. ijklmnon pqrstuv [ _` b (Zagirnyak, Nykyforov, 2008). \]^ a a 72 cde. f gh


221

Reference

. / . .. . – .: !". #$%&', 1989. – (. 142-166. )*+, 2874-82. -./0 12345678. 9:;:<=:>
. ., 1999. – . 35, 1. – . 77-82. !" ()* ./012345/04 9: >? .., #.$., %&' +.,. 6 78 . – ;.: <= . @ABCD , 1986. – 134 E. FGHGIJKJL ccdedfd ijklkm opqrqsqptu RSTUV YZ[\]^_` M.N. O PQ WX ab gh n vwxwywz{|} // ~ , 2002. – . 4. – . 27-31. ¡¢¡£ §¨©ª«¬¬ ¯°±²³´ ¶ ¸¹º»¼½¾½¹¸¿ Â Ã ÄÅÆÇ / ÈÉÊËÌÍÉÎÏ ¤.¥. ¦ ® µ · ÀÁ Á Á ÝÞ Ý ð þ Õ ØÙÚÛÜ ßÚà ãäåæå èéêëìíîï òóôõòôó ÐÑÒÓÔ -ç -ö÷øùúûúøüý , 27-29 ÿ Ö× × áâ ñ 2007 . – ., 2007. – . 1-2. ! "# $%&'(&%)%*+,-+ /012345 89:;:<=> .., . . . 67 opq ?@ABCD GH JK N PQRS TUVWXYZ \]\^_`]a dd efg // hijklm n , 2002. – EF I LM O O [ bc c rst . 5 (16). – u. 106-108. vwxwyz{z| ¡ ¢£ }.~., . . ¤¥¦§¨§©§¦ª« ¾¿À¿ÁÂÃÄÅÆÇÄÇ ® ¯ °±²³ ·¸¹º»¼ ÌÍÎÏÐ ÍÑÒ ÔÎÕÎ ¬ ´ µ¶ ½ È ÉÊË Ë ÊÓ çèé Ö×Ø×ÙÚÛÜÝÞÝß // àáâãäå æ , 2002. – êëì. 5 (16). – í. 109-108. îïðïñòóòô ùú ûüýþÿ . . - õ.ö., ÷ø ø

!"#$ %&'&()*(+ ,-./ // 012345 6789, 2002. – :;<. 6 (17). – =. 82-85. >?@ABCDEFGH I.J. KLMNOPQRSMNR T UVWXYZ[\] ^_àbcdef ghijkl m nopqrstuvwx yz{z|}~. – .: . , 1981. – 278 . ·· . : ¡¢ £¤¥ ¦ §¨©ª«©¬ / ®¯ °±². ³.´. µ¶ ¸ ¹º¸. – » ¾ .: ¼½ , 1987. – 411 ¿. è ÀÁÂÃÄÅÆ Ç.È., ÉÊËÌÍÎÏ Ð.Ñ., ÒÓÔÕÖ×Ø Ù.Ú. ÛÜ ÝÞ. ßàáâàãàäåà æçæ éêëæçìí þ îïðñòóôõôðïö ÷øùøúøûüý , ÿ «

» // . . .,

1978. – . , !4. – ". 497-505. H #$%&'() 7 *.+., ,-./012345 6. . «89:; :<=:» >?@A B CDEFG IFGDJKIC. – L.: MNOP RSTU .Q , 1978. – 232 V.

Carmichael W.W. Algal Toxins and Health // Water Environment. Environmental Sci. Res. – New York: Plenum Press, 1981. – Vol. 20. – P. 1125-1138. Zagirnyak M., Nykyforov V. Catalogue chronicles the proposals of the 2nd Forum Science and Technology Days Poland-East (April 22-24, 2009 Białystok-BiałowieWa). – P. 80.

222


On the nature protection and energy saving perspectives of green-blue algae application Nature protection and energy saving perspectives of green-blue algae application during water blooming are discussed. Their phytomass utilization will lead to sanitation of the Dnieper region and obtain about 80 million m3 methane during the vegetation period (70 days) on the Kremenchug reservoir aquatory alone. Keywords: green-blue algae, biogas, nature protection, energy saving, Dnieper reservoirs. Contact address: V.V. Nikiforov, Kremenchuk Mykhaylo Ostrogradskiy State University

NIKIFOROV, V. V. O prirodoohrannyq i energosberegauwiq perspektivaq ispolьzovani sinezelenyq vodorosle. Littera Scripta, 2009, roč. 2, č. 2, s. 215 – 222. ISSN 1802-503X.

LITTERA SCRIPTA. Odborný recenzovaný časopis

Recommend Documents