Litero Školní časopis žáků Gymnázia Jana Blahoslava a Střední pedagogické školy Přerov

EROLLiteroL LITERO

TE

Rozhovor s paní ředitelkou Host čísla Megan Thelma Vanaman Šalom GJB a SPgŠ Poradna školní psycholožky Rády Vám zazpíváme Litero na YouTube

Číslo 1

Říjen 2015

Litero Školní časopis žáků Gymnázia Jana Blahoslava a Střední pedagogické školy Přerov

Pár slov na úvod

školy Svisle v Přerově jsem se opět vrátila, po vykonání přijímacích zkoušek, které se skládaly nejen

Vážení čtenáři, předkládáme Vám po krátké prázdninové přestávce další číslo Školního časopisu Litero. Představujeme Vám novou redakční radu, nový formát, ale setkáte se s jeho starým a osvědčeným názvem. Časopis se nevyhraňuje jako nejlepší, ani nejčtenější, ale chce cílit na široký okruh čtenářů celé naší školy. Od žáků primy přes třetí ročníky po oktávu, čemuž odpovídá i obsah časopisu. Debaty o změně názvu časopisu neměly u jeho pravidelných čtenářů vyvolat vlnu nevole, naopak redaktory utvrdily v potřebě jej zachovat. V jeho jednoduchosti je genialita. Pod články jednotlivých příspěvků najdete v převaze neznámá jména nezkušených redaktorů z řad prvních a druhých ročníků, kteří se sice s novinářským řemeslem teprve seznamují, ale o to s větším nadšením se pustili do práce, jíž výsledek leží před Vámi. Redakce Školního časopisu Litero

Rozhovor s paní ředitelkou V uspěchaném předdušičkovém čase si povídala v příjemném prostředí a atmosféře s paní ředitelkou naše redaktorka Katka Hlubíková. Co Vás jako první napadne, slyšíte-li, nebo vidíte-li nápis GJB a SPgŠ? Nejlepší škola v České republice, dodává s úsměvem.

z talentových zkoušek z oblasti hudební, tělesné, výtvarné a řečových dovedností, ale i matematiky a českého jazyka, k nám do školy. Vysokou školu jsem pak úspěšně absolvovala na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Kolik let jste již ředitelkou naší školy? Již 10 let na SPgŠ a od roku 2008 po sloučení našich škol působím i jako ředitelka gymnázia. Kdybyste měla zrekapitulovat své působení ve funkci ředitelky školy, co byste označila za svůj největší úspěch? Je opravdu těžké, mezi tolika činnostmi, vybrat jen jednu konkrétní. Ohlédnu-li se za sebe, podařilo se mi zachovat širokou nabídku studijních oborů, provozujeme Licenční centrum Goethe-Institutu, školicí středisko Microsoftu, stali jsme se úspěšnými realizátory řady mezinárodních projektů. V oblasti investiční je největší devizou rekonstrukce a modernizace školy, vybavení učeben i kabinetů učitelů, a to zejména z prostředků EU. Jste spokojena se současným stavem školy? Jaké jsou Vaše plány pro letošní školní rok? Mou prioritou je zachování stávajících studijních oborů a posílení mezinárodní spolupráce se zahraničními školami. A jelikož mám jakousi potřebu neustále naši školu „posouvat vpřed“, ráda bych zrealizovala otevření vyšší odborné školy s pedagogickým zaměřením na SPgŠ. Dále by měla být v rámci velkého investičního projektu opravena budova gymnázia. Můžete srovnávat dnešní žáky s těmi, co navštěvovali naši školu v minulosti? A zhodnotit i sebe sama jako žáka školy před lety. Dle mého názoru jsou dnešní studenti více průbojní, otevření, méně ostýchaví a komunikativnější. A já jako student? Do školy jsem chodila vždy velmi ráda a těšila se do ní tak, že jsem vždy počítala dny do konce prázdnin.

Foto archiv Romany Studýnkové Proč jste se rozhodla pro práci ve školství? Pedagogická profese mě zaujala už jako tříletou holčičku, a to i díky mé paní učitelce v mateřské škole, která mi byla vzorem. Školku jsem mimochodem navštěvovala také v budově naší školy, která se tehdy nacházela v suterénu budovy. Po dokončení Základní

Málokdo z nás rád opouští teplo svého domova. Co Vás ráno donutí vstát? Neřekla bych, že mě ráno „něco“ musí nutit vstávat. Má práce mě opravdu baví – i díky prostředí, které na naší škole máme a které je mnohdy i skvělou motivací. Práce je pro mě spíše naplněním života než zaměstnáním. K tomu je to navíc také smysluplná činnost, která mě opravdu nabíjí. Kterému jídlu nikdy neodoláte?


Upřímně mám ráda jídlo obecně, avšak nejraději mám maso a dezert jako sladkou tečku. Ale pokud bych měla být konkrétnější, tak dobrou kávu málokdy odmítnu. Jak trávíte volný čas, kterého je kvůli Vašemu velkému pracovnímu vytížení poskrovnu?

the USA. I really like arts and writing and things like that and you guys do these here but I do not think that every school specializes in these things. So it is more generous. You have art and writing and science and it is not very in the USA. Q: What is your favourite Czech food?

Učím se angličtinu, mám individuální výuku. O víkendech či ve volném čase se pak věnuji sportu – cyklistice, lyžování, in-line bruslení. Také ráda čtu, vařím, peču. Neopomíjím však ani kulturu – divadlo, různé výstavy apod.

A: I really like potatoes and dumplings and I haven´t had a lot of Czech food yet but I have to try “Svíčková“ (I can say it) and. I don't know I like sweet foods.

Co byste chtěla na závěr vzkázat kolegům pedagogům, žákům nebo rodičům našich žáků?

A: Yes. Easy answer.

Q: Do you like Czech beer?

Velmi si vážím práce všech učitelů na naší škole. Chtěla bych však poděkovat také rodičům za výbornou spolupráci, Sdružení pro pomoc a spolupráci při SPgŠ a Nadačnímu fondu GJB, které podporují mimoškolní činnost školy. Zástupcům parlamentu za jejich otevřenost a ochotu řešit problémy s vedením školy. Všichni máme společný cíl: prestiž školy, kvalitu vzdělání a spokojenost rodičů, žáků i učitelů. V příjemné atmosféře probíhal i tento rozhovor. Děkujeme paní ředitelce za drahocenný čas, který nám věnovala, a přejeme jí pevné nervy a hodně energie. Kateřina Hlubíková

Host čísla Megan Thelma Vanaman Od září letošního školního roku působí na naší škole v rámci Fulbrightova programu asistentka, dvaadvacetiletá Američanka Megan Thelma Vanaman. Usměvavou Megan potkávají žáci nejen na chodbách školy, ale zapojuje se i do výuky anglického jazyka ve vyšších ročnících gymnázia a pedagogické školy. O rozhovor ji požádali naši redaktoři. Q: How do you like the Czech Republic? A: I think Czech Republic is awesome. This is my first time in here and I think it is very nice. Q: What do your parents think about your work in the Czech Republic? A: I think when I first told them they were very excited. But they miss me. Because I have not seen them for a long time. But they are happy for me because it is what I want to do Q: What is the difference between a Czech school and a school in the USA? A: There are a lot of differences but I think this school in particular your school is very similar to my school in

Foto Lucie Winiarská Q: What is the difference between a Czech school and a school in the USA? A: There are a lot of differences but I think this school in particular your school is very similar to my school in the USA. I really like arts and writing and things like that and you guys do these here but I do not think that every school specializes in these things. So it is more generous. You have art and writing and science and it is not very in the USA. Q: What is your favourite Czech food? A: I really like potatoes and dumplings and I haven´t had a lot of Czech food yet but I have to try “Svíčková“ (I can say it) and. I don't know I like sweet foods. Q: Do you like Czech beer? A: Yes. Easy answer. Q: What are you favourite hobbies?


A: I really like watching movies and reading and writing so I think what you guys are doing is really cool. Q: How many languages can you speak? A: Just one. Just “anglicky“. I learnt Spanish in high school so little bit of Spanish. Q: Do you play any musical instruments? A: No but I really like listening to people playing any musical instruments. I used to play cello when I was younger but I stopped. Q: Do you like travelling?

O: Jaké jsou Vaše oblíbené koníčky? M: Ráda se dívám na filmy, ráda čtu a píšu, takže si myslím, že to co tady děláte, je opravdu dobré. O: Kolika jazyky se domluvíte? M: Jen jedním. Pouze „anglicky“. Ve škole jsem se učila španělsky, takže umím trošičku španělsky. O: Hrajete na nějaké hudební nástroje? M: Ne, nehraji. Ale opravdu ráda poslouchám, jak lidé hrají na nějaký hudební nástroj. Jako dítě jsem hrávala na čelo, ale přestala jsem s hrou. O: Cestujete ráda?

A: I really like Europe. In the USA is like if you go travelling you go to Europe. I was travelling in the USA very much. But I've been to England, Germany, Switzerland, Australia and Ireland too.

M: Ano. Mám opravdu ráda Evropu. Když se řekne v USA cestovat, znamená to jet do Evropy. Hodně jsem cestovala v Americe, ale byla jsem také v Anglii, Německu, Švýcarsku, Rakousku a v Irsku.

Q: What do you think about today's situation with immigrants?

O: Co se myslíte o aktuální situaci s přistěhovalci?

A: Uhm…it's very difficult. I think that if it's not safe where they live they go somewhere they can be safe. I don't know where they should be or what country but I do think they are refugees so they try to keep their family out of danger. Otázka: Jak se vám líbí v České republice? Megan: Myslím si, že Česká republika je úžasná. Jsem tu poprvé a myslím, že je tu krásně. O: Co si Vaši rodiče myslí o Vaší práci v ČR? M: Myslím si, že když jsem jim to poprvé řekla, byli velmi vzrušení. Ale chybím jim. Dlouho jsme se neviděli. Ale mají ze mě radost, protože dělám to, co dělat chci. O: Jaký je rozdíl mezi českou školou a školou v USA? M: Je zde spousta odlišností, ale myslím si, že v určitém smyslu je Vaše škola hodně podobná mé bývalé v USA. Mám ráda umění, psaní a podobné věci, na které se zaměřuje Vaše škola, ale nemyslím si, že se takto specializuje každá škola. U vás jsou školy zaměřeny více obecně. Máte umění, psaní a vědu, a to v USA není časté. O: Jaké je Vaše oblíbené české jídlo? M: Mám opravdu ráda brambory a knedlíky. Ještě jsem neochutnala česká jídla, ale určitě musím zkusit „Svíčkovou“ (umím to říct česky) a … já nevím. Mám ráda sladká jídla. O: Máte ráda české pivo? M: Ano. Snadná odpověď.

M: Hmm, to je velice složité. Myslím si, že pokud je nebezpečno v místech, kde žijí, hledají bezpečí. Nevím, kde nebo v které zemi by to přesně mělo být, ale skutečně si myslím, že jsou to uprchlíci, kteří se snaží udržet sebe a svou rodinu v bezpečí. Lucie Winiarská a Dominik Ondráček

Šalom GJB a SPgŠ! V pátek 2. října 2015 měli žáci 3. a 4. ročníků jedinečnou možnost setkat se s velice exkluzivním hostem, a to velvyslancem Státu Izrael Gary Korenem, který k nám zavítal, aby zvýšil naše povědomí o své rodné zemi. Na začátku besedy nás její organizátoři seznámili s projektem CEMACH, který se snaží udržovat a dále rozvíjet dobré izraelsko-české vztahy. Součástí projektu je mimo jiné i soutěž ve třech kategoriích – výtvarné, literární a internetové. Na výherce, potenciálně i z řad našich žáků, kteří dostanou možnost prosadit se mezi ostatními středoškoláky z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska, čekají hodnotné ceny, jako čtrnáctidenní zájezd do Izraele, iPad mini a mnoho dalších. Panu velvyslanci zahrál na uvítanou Dechový orchestr GJB a SPgŠ a nutno říci, že sklidil nemalý potlesk. Po srdečném proslovu naší paní ředitelky se již řeči chopila Jeho Excelence. Měla pro nás připravenou poutavou prezentaci, prostřednictvím které nás zasvětila do své diplomatické kariéry, dějin Izraele, jeho kultury, ale nabídla nám také moderní pohled na svou malou, avšak úspěšnou zemi. Představila nám její


vyspělou ekonomiku, nejrůznější vynálezy a inovace izraelských vědců, které dnes používá celý svět. V závěru samozřejmě přišla řada i na dotazy a žáci této možnosti náležitě využili. Jejich otázky se týkaly nejen aktuální migrační krize a přijímání uprchlíků do naší země, ale i izraelsko-palestinského konfliktu. Petr Mikulín, 3. A

„Podobně jako v minulém školním roce jsme s paní učitelkou Beranovou ze soustředění odjížděly velmi unavené, ale hřál nás dobrý pocit z odvedené práce. Během několik dnů se nám podařilo rozcvičit celkem 22 skladeb a posílit kolektiv. Soustředění bylo věnováno především přípravě na Senior symposium, které se koná hned 1.10. Pracovat ale budeme dále, čeká nás spousta akcí. Mimo Vánočního koncertu, který se uskuteční zhruba v druhé polovině prosince a Dne otevřených dveří, určitě bychom se chtěly zúčastnit i Jarního koncertu, což jsou akce školní, a Hudebního festivalu středních pedagogických škol a vyšších odborných škol pedagogických v Krnově.

Foto Libor Zámecký

Rády Vám zazpíváme Začátek školního roku nejspíše ovlivní každého. Žáci s protáhlými obličeji opět pomalu nasadí tašky na záda a učitelé, plní energie po prázdninách, vejdou do kabinetů s naivní představou o tom, že v hodinách snad letos bude klid a mládež je odhodlaná se vzdělávat. Zápal pro práci na naší škole nechybí ani mladé posile pedagogického sboru paní učitelce Copkové, která nejenže vyučuje nadějné pedagogy ve třídě před tabulí, ale je také jádrem a duší pěveckého sboru. A jak se říká, „železo se musí kout, dokud je žhavé“, proto s paní učitelkou Beranovou sebraly síly a odhodlání, a ve dnech 22. - 25. 9. 2015 odvezly sedmadvacet hlasů na pěvecké soustředění do Rekreačního a táborového střediska „RETASO“. Jelikož uskupení čítá spoustu nováčků, především z řad prvních ročníků, bylo úkolem „našeho vedení“ stmelit nás tak, abychom připravené skladby mohly prezentovat na veřejnosti. „Ani jsme nečekaly, že pojede tolik zájemkyň z prvních ročníků, dokonce po návratu ze soustředění se přidaly i další. Nová děvčata vypadají velmi nadějně a já věřím, že jim elán a nadšení do práce vydrží a stanou se stálými posilami našeho sboru,“ tvrdí sbormistryně Pavlína Copková.

Foto archiv Pavlíny Copkové Paní učitelko Copková, co Vám vedení sboru přináší, a dokážete si představit, že by na naší škole sbor zanikl? „Mmm... zapeklitá otázka. V první řadě mi přináší především radost, bez ní není možné vykonávat žádnou aktivitu. I když někdy přichází těžké dny, které mě vyčerpávají, koordinovat vás, zvládnout organizační záležitosti aj., na druhou stranu sbor motivuje i mě k další práci a ráda bych v ní pokračovala. Pěvecký sbor k naší škole podle mého názoru neodmyslitelně patří, a kdybych jej nevedla já, určitě bych si přála, aby fungoval i v dalších letech.“ A jak dění ve sboru nahlíží paní učitelka Beranová? Jak na Vás, jakožto bývalou sbormistryni, působí práce paní učitelky Copkové? „Zažila jsem několik sbormistrů v minulosti, proto si myslím, že můžu srovnávat. Slečna Copková je na sborovou práci velmi nadaná. Není podstatné, že sbormistrovství nevystudovala, ve své práce se řídí srdcem, a to je mnohdy důležitější.“ Jaký je Váš celkový dojem z nového pěveckého tělesa?


„Nacházím v něm spoustu nových šikovných děvčat, která dostala první příležitost se hlasově projevit. Nesmím však opominout ani starší a zkušenější členky. Všechny si teď musí na sebe hlasově zvyknout. Na soustředění se sbor naladil a já doufám, že v stejném duchu bude pokračovat i dále. Se sbormistryní, jakou je paní učitelka Copková, určitě jen poroste.“ Zlí jazykové nám prozradili, že za dob studia jste slečnu Copkovou vedla ve sboru, jak si v řadách zpěváků vedla ona? „Možná že nebyla hned od počátku nejlepší sopranistkou, nicméně vždy svým hlasem vynikala. Už během studia mi velmi pomáhala v práci a stala se jednou z velkých opor sboru, připravená dále rozvíjet svůj talent. A taková je dodnes.“ s úsměvem vzpomíná paní učitelka Beranová. Zkrátka a dobře zpěv je radost. A vy, milí žáci, spolužáci a učitelé, neváhejte a přijďte si poslechnout výsledek úsilí mladých dívčích hlasů na jejich veřejné vystoupení. Pěvecký sbor nefunguje jen pro náš dobrý pocit, ale především pro slechy publika. Rády Vám zazpíváme. Lenka Valoušková

Kinotip Komedie Fakjů Pane Učiteli 2 Být úspěšným lupičem vyžaduje mít pevné nervy. A když jste k tomu i učitelem na střední škole, potřebujete nervy jako špagáty a vražednou bezohlednost. K jeho smůle jej v pedagogické kariéře čekají i zásadní nepříjemnosti: především ranní vstávání a drzí studenti. Kariéra učitele mu připadá mnohem náročnější, než jeho dosavadní trestná činnost. Něco pro milovníky hororů Paranormal Activity: The Ghost Dimension Než se nastěhujete do nového domu, zjistěte si, kdo v něm bydlel před vámi. Pokud to neuděláte, tak se alespoň nedívejte na videozáznamy, které po sobě vaši předchůdci zanechali. Sinister 2 Do opuštěného venkovského domu se nastěhuje Courtney Collinsová se svými dvojčaty, devítiletými syny Dylanem a Zachem. Brzy ale zjistí, že nejsou mezi stěnami domu úplně sami. Na scénu krvavého příběhu se vrací stará promítačka a filmy, kamera, duše dětí zavražděné rodiny využité jako oběť k něčemu či někým…

Akční Hunger Games: Síla Vzdoru 2. část Válka mezi 13. krajem a dříve všemocným Kapitolem pokračuje. Po dobytí 2. kraje, který byl využíván jako zdroj vojenské síly Kapitolu, zbývá už jen Kapitol sám. Pokud se chcete o své divácké zážitky podělit se svými spolužáky, nebo máte doporučení na zajímavý film, napište mi prosím své tipy na e-mail: [email protected] Jakub Fiala

Učení mučení Generace žáků od základní po střední školy mi potvrdí, že neexistuje nic otravnějšího, než je škola. Všichni slýcháme, že vzdělání je pro uplatnění v životě velmi důležité, ne-li přímo zásadní, ale co. Slova jsou slova a činy jsou činy. Podívejme se na pár reakcí z našich řad: Co tě nejčastěji odrazuje od učení? „Myšlenky na to, že jsem mohl dělat něco jiného.“ Tomáš, 13 let „Když látce dostatečně nerozumím, nebo je jí mnoho.“ Petr, 18 let „Nejčastěji asi Facebook. Ve chvíli, kdy se ozve signál zprávy, je chemie méně zajímavá.“ Filip, 15 let Jaký předmět tě baví nejvíce a který ti doslova leze krkem? „Nejvíce mě baví biologie, fyzika, chemie, a nejméně angličtina a geografie.“ David, 17 let „Zajímá mě úvod do jazyka a dějepis, nemám ráda fyziku.“ Natalie, 15 let Máš nějaké svoje osvědčené metody/ triky, díky kterým vyzraješ nad učením? „Předříkávám si učivo nahlas tak, jako bych ho někomu vysvětlovala.“ Eva, 15 let. „Učím se to, co mě baví, a sleduji dokumenty a videa.“ Artur, 13 let Přírodní vědy nejsou mým šálkem kávy, tak jen mohu tiše závidět nadanějším. Zaručený trik gríf, občas se snažím dopomoci si nějakým vtipným obrázkem, písničkou, či skládám básničky. Pavlína Kučerová


Poradna školní psycholožky Školní psycholožka Mgr. Kamila Banátová nám poskytla rozhovor přímo o tomto horkém tématu a přidala pár tipů navíc. Jaká metoda učení se Vám osvědčila? Prozraďte nám nějaké své fígle: Měla jsem jich několik. Nejdříve jsem se seznámila s celkovým obsahem učiva, poté následovaly výpisky, po jejich přečtení jsem výpisky ještě zestručnila tak, že z 500 stran zbyla najednou jedna A4. Dobré zkušenosti mám také s rozvíjením sluchové paměti. Látku jsem si nahrála do diktafonu a poslouchala ji po cestě do školy. Mám ráda názornost a potřebuji zapojit všechny smysly! Používala jsem mnemotechnické pomůcky, ale hlavně přidala humor.

Samozřejmě. Nikdy jsem nepřišla na chuť dějepisu a také němčině. Němčinu jsem přijala jako potřebnou, až když jsem se seznámila se zajímavými lidmi, a oni byli Němci! Cítila jsem se trapně a pochopila jsem, že se bez ní neobejdu. Bohužel dějepis zůstává mým handicapem. Lucie Václavíčková

Soustřeď se Pár rad, jak vyzrát nad učením Učení dávkujte Je vědecky dokázáno, že mozek má větší šanci si látku zapamatovat látku rozloženou do více lekcí. Soustředěnost prudce klesá již po několika minutách učení, proto je dobré zařazovat časté přestávky, během kterých si poslechnete písničky, nebo si zaběháte na čerstvém vzduchu. Mozek potřebuje kyslík!!! Myšlenkové mapy Zvyšují potenciál mozku. Zapojují obě hemisféry, čím efektivita učení vzroste. Slova nahrazují obrázky a barvy. Zapamatování Opakování je klíčový moment zapamatování. Velmi účinný je tzv. 3 days program. 1. den Přečíst si učivo, naučit se jej, poté ho převyprávět.

Foto archiv Kamily Banátové Jak si učení neznepříjemnit? Popřípadě, jak se na něj naladit? Mozek šprtá nerad! Násilné učení nikam nevede. Vymyslete si vlastní rituál. Řekněte si: Teď budu půl hodiny tvrdě pracovat, uvařím si k učení dobrý čaj a vezmu si gumové medvídky. Až za půlhodinu si udělám malou pauzu za odměnu. Před učením se motivujte. Nejlepší je začít učit se to, co nás baví, a potom přecházet k těžším předmětům. Zároveň nepodcenit neoblíbené předměty a nenechávat je úplně až na konec, když jsme již unaveni.

2. den Bez přečtení informace.

si

rovnou

zapsat

zapamatované

3. den Přečíst si poznámky ve stejném pořadí. Velmi úspěšná bývá rekapitulace učiva před spaním, protože spánek přispívá k ukládání nových poznatků. Doping Konzumujte sóju proti depresi.

Myslíte si, že jsou přiměřené náročnost učiva a požadavky učitelů vůči žákům?

Zelený čaj povzbuzuje fyzicky i psychicky.

Osobně si myslím, že nároky nestanovují učitelé, ale vzdělávací systém. Zkoušky, přijímací testy, maturita. Ve vyučovací hodině je pak podstatný způsob projevu učitele, který učení ovlivňuje, a také jej usnadňuje. Žáci by měli předkládané učivo dostatečně pochopit, v případě nejasností se poradit přímo s učitelem.

Ořechy napomáhají proti ateroskleróze.

Setkala jste ve škole s nějakým neoblíbeným předmětem? Jak jste nad ním zvítězila?

Ryby podporují správnou činnost mozku. Lucie Václavíčková

Litero na YouTube Novinku, kterou bychom Vám rádi představili, je nápad rozšířit časopis nejen o nové články, ale také o různá videa. Založili jsme proto na YouTube „kanál“, který nám umožní vyplnit prostor mezi


jednotlivými čísly. Můžete očekávat nejen komediální videa, debaty, diskuse o aktuálních tématech, záznamy akcí, zájezdů a podobně, ale svůj prostor dostane nově také paní ředitelka. Jako první můžete očekávat video z Brightonu, proto byste neměli váhat kliknout na odkaz a přihlásit „odběr“. Kateřina Hlubíková https://www.youtube.com/channel/UC1M9E2gS03yD4xmrZ9NsIA

Pro dlouhou chvíli Sedí takhle vyhladovělí studenti na koleji a fantazírují: „Co takhle začít chovat prase?“. „Ti hrabe, ne? A co ta špína? A ten smrad?“ „Si zvykne.“ Víte, proč blondýny nemusí umět karate? Protože je nikdy nic nenapadne. „Já si bez kapra Vánoce ani nedovedu představit.“ „To máte, stařečku, tak rád ryby?“ „To ani ne,“ připouští dědeček, „ale Anči obvykle zaskočí kost a já jí mohu dát herdu do zad.“ Baví se dvě blondýny. První povídá: „To bylo hrozné, jak včera vypnuli proud. Zmeškala jsem dvě hodiny ve výtahu.“ Druhá na to: „No to nic není. Já jsem zmeškala pět hodin na jezdících schodech.“ Dominika Chvatíková

Trocha poezie nikoho nezabije Láska Přišlo mi to v krabici, s nálepkou „Křehké“. Nevědomky, co to je, avšak přece tušíc. Hodiny ubíhaly, já se bál otevřít ten balík, jistojistě plný čistého zla či krásy? K večeru, bylo po osmé. Já vzal odvahu a nůžky ostré. Za minutu, či dvě byl balík otevřen. Obsah bolel, svědil, škrábal. Skoro jsem omdlel, ale nakonec jsem se nedal. Cítil jsem to.

Bolelo to víc než cokoliv předtím. Co je to? Najednou nic. Najednou teplo. A zase nic. Chci cítit víc! Po hodinách plných agónie, radosti, vášně a žárlivosti. Ta žárlivost! Věděl jsem, že ji nechci. Zavřel jsem krabici, zalepil ji. A odeslal ji zpět odesílateli. Adam Konečný, 1. C Redakční rada: Lucie Václavíčková, Dominika Chvatíková, Pavlína Kučerová 1. A, Lucie Winiarská, Jakub Fiala, Dominik Ondráček 1. C, Jan Juránek 1. D, Radka Oravová, Lenka Valoušková 2. BP, Kateřina Hlubíková, Daniel Poisel 2. D Technická podpora: Lenka Marhefková Tomečková, Libor Zámecký, Soňa Přikrylová, Radka Novotná, Šárka Lančová.

Litero Školní časopis žáků Gymnázia Jana Blahoslava a Střední pedagogické školy Přerov

Recommend Documents