Mgr. Barbora Hronová
[email protected]
Literární kroužek I (3.–6. třída) – podrobná anotace První pololetí 2015/2016 Délka lekcí: 60 minut 1. Co všechno máme v hlavě za slova? Aktivity: Seznamovací hry a povídání. Společné čtení ukázky z Werichovy Úsporné pohádky z jednoslabičných slov. Debata nad textem. Tvůrčí psaní: věty ze slov začínajících na jedno písmeno, věty ze slov se stejným počtem slabik. Cíle: Rozvíjení slovní zásoby a schopnosti s ní vědomě pracovat. Žáci rozvinou schopnost hledat slova vědomě, tj. ne tak, jak je spontánně napadají, ale podle nějakého klíče. Uvedení do tématu aktivní a pasivní slovní zásoby. Uvedení do tématu formy a obsahu. Výstupy: Žáci vytvoří několik vět z jedno- či dvojslabičných slov a také ze slov začínajících na stejnou hlásku. Pokud se jim bude dařit, napíší tak i krátké příběhy. Žáci debatují o tom, jak moc pro ně byly tyto přísné formy omezující, a v čem může být naopak takové omezení přínosné. 2. Vyprávěj! Aktivity: Společné čtení pohádky Jak to chodí v pralese od A. Mikulky. Debata nad tím, jak různý může být tentýž příběh z pohledu různých postav. Hra na novináře: improvizované interview s různými postavami z textu. Tvůrčí psaní: přepsání příběhu z jiné perspektivy. Cíle: Rozvíjení porozumění textu a schopnosti vybrat z něj podstatné informace. Rozvíjení schopnosti vcítit se do různých postav a vidět skutečnost z různých pohledů. Rozvíjení vyprávěcích dovedností. Žáci společně vytvoří jednoduchou osnovu vyprávění. Podle osnovy převyprávějí text z hlediska jiné postavy. Výstupy: Žáci písemně převyprávějí pohádku z nové perspektivy. V debatě také propojí téma s vlastní zkušeností – kdy sami zažili, že něco nahlédli z pohledu někoho jiného.
3. Jak postavit na nohy kulhavé básničky? Aktivity: Rozmanité hry s žertovnými básničkami pro děti. Doplňování chybějících rýmů, skládání rozstříhaných básniček, opravování rytmických chyb, které v básních udělal zlobivý šotek. Tvůrčí psaní: limerick. Společné čtení Skácelovy básně Kvetoucí alej. Debata nad tím, proč asi čtou básně dospělí a k čemu jsou básně, které nejsou legrační. Cíle: Žáci intuitivně a postupně i vědomě pracují s rytmizovanou a rýmovanou řečí. Uvedení do tématu rýmů a do základů prozódie. Malé a nenásilné nahlédnutí do světa vážné poesie. Výstupy: Žáci se seznámí s několika autory poesie pro děti a sami napíší žertovný limerick.
4. Není knížka jako knížka Aktivity: Z krátkých ukázek zkusíme poznat různé formy a žánry (povídka, pohádka, loutková divadelní hra, encyklopedie, populárně naučná literatura, cestopis, říkanka, veršovaná pohádka...). Debata nad tím, jakou formu mají naše oblíbené knížky a také, co z toho by nás lákalo psát. Herní aktivity, jejichž cílem bude, že si každý vymyslí formu a námět pro svou knihu. Společná debata o tom, jak se nám nápady líbí a jak bude vypadat následující práce. Cíle: Žáci se seznámí s rozličnými literárními žánry a formami. Spojí si látku s vlastní čtenářskou a tvůrčí zkušeností. Výstupy: Náměty vlastních knížek. 5. Já spisovatel Aktivity: Hravá tvůrčí rozcvička. Začátek psaní a vyrábění (obálka, ilustrace) vlastní knížky. Průběžné společné čtení, dávání zpětné vazby a doporučení. Tato aktivita bude s menší časovou dotací průběžně probíhat dál i v dalších lekcích, a to i tam, kde to není přímo uvedeno. Cíle: Rozvíjet tvůrčí potenciál, vyjadřovací schopnosti a koncepční myšlení. Posilování vztahu ke knize. Výstupy: Žáci rozepíší vlastní knížku. Žáci se naučí své tvůrčí počiny průběžně sdílet, mluvit o nich a také dávat zpětnou vazbu ostatním. Žáci se naučí debatovat i o tom, co teprve plánují psát – budou vedeni ke koncepčnímu myšlení. 6. Jsou popisy vždycky nuda? Aktivity: Srovnání dvou popisů, ukázky z Čapkovy Dášeňky a zjednodušeného, věcného, ale „sterilního“ přepisu téže ukázky. Hledání a formulování rozdílů mezi texty, debata. Hry na hádanky. Soutěž o co nejvýstižnější a nejživější popis obrázku. Pokračování v práci na vlastní knize. Cíle: Žáci se blíže seznámí s daným slohovým postupem a zjistí, že v literárním textu nejde jen o mechanické, neživé popisování. Že výstižnost popisu souvisí se schopností živého a barvitého jazyka. Cílem je také zvýšit zájem žáků o tento postup tak, aby si ho všímali i při vlastní četbě. Výstupy: Cvičný popis obrázku, vyhodnocení soutěže (všichni zúčastnění jsou zároveň porotci), začlenění získaných dovedností do práce na vlastní knize. 7. Knížka nejsou jen slova (Čemu se říká interpretace 1) Aktivity: Společné čtení ukázky z Petiškových Starých řeckých bájí a pověstí a srovnání různých ilustrací této knihy (Václav Fiala, Zdeněk Sklenář, Lucie Dvořáková) a ilustrací knih s podobným námětem. Debata nad tím, jak ilustrace doplňují a interpretují knížku. Prohlížení různých ukázek hezky ilustrovaných knih. Poznávačka známých ilustrátorů dětských knížek.
Tvůrčí práce: Dvojí ztvárnění krátkého, předem daného dialogu jednoduchým komiksem tak, aby stejný text pokaždé vyzněl jinak. Cíle: Rozvíjení schopnosti formulovat vlastní kritické postoje a argumentovat. Uvedení do tématu interpretace – tvůrčího porozumění textu. Rozšíření kulturního obzoru – ilustrátoři. Posílení vztahu k tištěným knihám. Výstupy: Žáci formulují vlastní postoje k jednotlivým ilustracím. Jsou vedeni k tomu, aby argumentovali. Žáci různými způsoby interpretují prostřednictvím jednoduchého komiksu zadaný text. 8. Slova nejsou uvězněná v písmu (Čemu se říká interpretace 2) Aktivity: Poslech a srovnání dvou nahrávek mluveného slova. Debata o tom, jak hlasité čtení a recitace doplňují a interpretují text. Interpretační hrátky – čtení/recitace krátkých textíků v různých náladách a s různými důrazy. Tvůrčí práce: Divadelní ztvárnění stejného příběhu ve dvou skupinkách (krátká scénka). Srovnání těchto dvou pojetí. Cíle: Lekce navazuje na předchozí hodinu. Rozvíjení schopnosti formulovat vlastní kritické postoje a argumentovat. Uvedení do tématu interpretace – tvůrčího porozumění textu. Rozšíření kulturního obzoru – mistři mluveného slova. Výstupy: Žáci formulují vlastní postoje k jednotlivým nahrávkám. Jsou vedeni k tomu, aby argumentovali. Žáci různými způsoby interpretují text prostřednictvím hlasového projevu a dramatizace. V debatě se pokusí vlastními slovy vysvětlit, jak rozumějí pojmu interpretace a uvést příklady. 9. Doporuč svou oblíbenou knihu: Vyrábíme knižní plakát. Aktivity: Výroba plakátů, které budou ostatní lákat k přečtení našich oblíbených knih: Představení vybraných oblíbených knih. Hledání stručných hesel, která knihu vystihnou a nalákají čtenáře. Prohlížení profesionálních plakátů a komentování jejich kompozice. Samotná výroba plakátu. Ve zbylém čase – výtvarné práce na vlastní knize. Cíle: Žáci si vzájemně představí oblíbené knížky. V návaznosti na lekce o interpretaci zvolí pro plakát vhodné výtvarné zpracování, které bude v souladu s duchem knížky, a vhodné propagační heslo. Výstupy: Plakáty, které bude možno po domluvě se školou vystavit v knihovně, na nástěnce, zveřejnit na webu... 10. Ztraceni v překladu Aktivity: Srovnání ukázek ze dvou různých překladů knihy Boj o ostrov od A. Ransoma. Debata o textech a o překládání knih. Hry na překladatele: nové překlady místních názvů a jmen postav z knihy, kterou děti znají (např. z Harryho Pottera), hra na překlady čínské poesie z podstročníku.
Cíle: Praktické uvedení do tématu literárního překladu. Výstupy: Žáci si uvědomí, že některé z knih jsou původní a jiné přeložené. Budou schopni dohledat v tiráži jméno překladatele a jazyk originálu. Vyzkoušejí si s pomocí různých aktivit, že překlad není nic definitivního, že jedno dílo lze přeložit několikrát, pokaždé trochu jinak. Vyzkoušejí si rozlousknout nesnadné překladatelské oříšky. 11. Není jedno, jak mluvíme I Aktivity: Hravé aktivity na procvičení dechu a mluvidel. Audio nahrávání nepřipravených mluvených projevů. (Žáci mají bez přípravy mluvit 1 minutu na zadané téma.) Pak totéž zadání po společné reflexi a dostatečném času na přípravu. Poslech a rozbor obojího, srovnání připravených a nepřipravených projevů. Společné formulování kritérií pro zdařilý připravený hlasový projev. Cíle: Představit rozdíl mezi připraveným a nepřipraveným mluveným projevem. Formulovat kritéria pro hodnocení zdařilosti připraveného mluveného projevu. Výstupy: Žáci formulují kritéria mluveného projevu a snaží se podle nich vystavět vlastní projev. Pokouší se o spontánní sebehodnocení a hodnocení druhých.
12. Není jedno, jak mluvíme II Aktivity: Jazykolamy a hry na procvičení mluvidel. Příprava krátkých rétorických vystoupení o knížkách. Tentokrát se soustředíme nejen na hlasový projev, ale na celkový dojem včetně postoje, mimiky a gestikulace. Žáci pracují ve dvojicích, jeden má roli mluvčího, druhý roli konzultanta – trenéra, který mluvčímu s přípravou pomáhá. Po každém vystoupení je věnován dostatečný prostor zpětné vazbě. Sebehodnocení a hodnocení druhých s pomocí předem připravených formulářů. Cíle: Kultivace mluveného projevu. Prohloubení schopnosti sebehodnocení a hodnocení projevů druhých. Rozšíření povědomí o tom, co druzí čtou – doporučení četby mezi vrstevníky. Výstupy: Rétorické slůvko, sebehodnocení, zpětná vazba. 13. Psaní o čtení – anketa Aktivity: Společné čtení a komentování příkladů toho, jak může vypadat krátká recenze knihy nebo filmu nebo zápis do čtenářského deníku – ukázek zdařilých i nezdařilých. Formulování toho, co nás zaujalo a co by ve srozumitelném zhodnocení kulturního nebo čtenářského zážitku nemělo chybět. Tvůrčí práce: anketa. Žáci v roli novináře si vymyslí otázku týkající se četby nebo kulturních zážitků (nejnapínavější/nejvtipnější/nejnudnější knížka/film/divadlo...) a ptají se ostatních. Ve spolupráci novinář-dotazovaný vždy formulují stručnou psanou odpověď podle osnovy, která vyplyne z předchozí práce. Cíle: Rozvíjení schopnosti psaní hodnotícího textu. Sdílení kulturních zážitků mezi vrstevníky.
Výstupy: Hodnotící debata nad připravenými texty. Výsledky ankety – bude možné vyvěsit na nástěnce nebo na webu.
Inspiraci a metodologickou oporu k některým aktivitám jsem čerpala z publikace Kudy vede cesta ke čtenáři (Věříšová I. a kol., 2007) a materiálů vzniklých v rámci projektu „Jak efektivně vyučovat průřezová témata a současně rozvíjet čtenářství – vývoj sdružených příkladů dobré praxe pro učitele základních škol“.
