MULTIK
¼AS ULTUR OPIS PRO NÍ MLÁ DEŽ
Rozhovor: Anna Polívková Jak se uÎí v Indii Sny Jarmily Balážové téma Îísla
SNY
listopad 2010
1. roÎník 4. Îíslo
ní blikajícími vá
se pomalu pl nákupní centra a ještÐ menší i, Ö á n e mi kolekcemi t vý Î do lá ý ko il Îo ky M témÐÖ ×d Clause. Do toho ky, menší obch
y át ílé Îepice Sant noÎními cingrl me se výloh Îervenob do bÖeÎek pÖichází í h uj ýc av ov st Ðh vy sn h íc kiosky jíc ím z témat, lš na Îí da zmatku a po rát protkány ho ok ní nt eÎ te i át sv ou js ed pÖ ánky VoÑori, jehož Îl pÖíbÐÎtvrtým Îíslem lné myšlenky a Y. o nepochopite st z nás Îa í , eÖ kterým jsou SN vé kt ni nÐ áz á bl y nejsou jen lká pÖání, kter sn ve š, ké ví ta tÐ e jis al m , k Ja hlavou i možný i v noci prolétají a snaží se všem ou jd Ð m do vÐ hy, které nám i cíle h sn× v našem jí, jiní si za nim ležitosti a rolíc d× O t. ou v sobÐ potlaÎu hn sá h naplnÐní do prostÖedky jejic dnávat Îlánek je po životÐ bude se any Hajné. Sny psycholožky D ný tiva no vÐ xt te ké bude zabývat ta ny nu , které byly ce betským dÐtem h ýc sv EDITORIAL od m 1–2 živote odejít za lepším stýnek z lásky In do severní REDAKCE: Pr × ád ar m ka a rodiÎ× m ké dÐti h pÖání se ti v nÐ TÉMA: Tibets 3–4 . die. KromÐ svýc em Ðh íb pÖ še sny životním REDAKCE: Va svÐÖí i se svým y sn i m ši na Ð za Balážová Na dlouhé cest TÉMA: Jarmila Ne í. 6 ac 5– ik pl m ko ang Îasto stojí Öada Lukrecius Ch á o pÖekážky vždy se ale jedn uÎí v Indii lnite S.O.S.: Jak se snadno odstra 7–8 jednoduché a lívková šVIEW: Anna Po é i dvojice úspÐ 9–10 INTER né. O tom ví sv ila edu rm po Ja vináÖka A: SnÐní z hl ných Rom× – no pperem Luk–12 PORADN 11 s ra Balážová spolu si psychologa . Každý z nich m ge an ká symfonie Ch em reci už í ENDY: Yoyers án TR pÖ 4 h ýc –1 lk 13 ve h jedno ze svýc ri BLEŠÁK stránkách VoÑo mít splnil. My se na í. st no ol PC - Mít Îi ne ok ch –16 TRENDY: 15 dozvíme za jaký ké ol z kladrubs Fashion scho Naši redaktoÖi ntokrát te e kc da níku školaÎky re é de a chanovsk REDAKCE: Z 8 u –1 Îk 17 re he í lárn × vesniÎany zpovídali popu O: Z koÎovník tÐ N jis ET ou er kt u, - Velký sen Annu Polívkovo S: Baro suno ÚÎastníci IK u M m O fil K z d la ík 19 znáš napÖ ky povídala na otáz zájezdu. Ta od ×, h dÐtských sn týkající se jejíc dráhy a v nepo é ck studií, here Î× di ro ch ný u slav slední ÖadÐ vliv j. vo na její osobní vý výtvarnice Ladi Komiks z dílny n okrát inspirová Gažiové je tent dívky, která se é sk m ro em Ðh íb pÖ m vý di prav o povolání žení vytouženéh sa do o e az které ale sn i pÖ ! ím svého okolí, Ðn m zu ro po ovalo neprávem ne potýká s že, že ji podceÔ ká do a e מ em pevnou v×lí pÖ témat moc ch zajímavých vý no ní ze Öa za ání o ÐÎní i za nové pÖipomínky a pÖ tak budeme vd nÐ ej St dou í. lš Za vaše vÐcné da kou práci a bu eme se tКit na jem o novináÖs zá ví je dÐkujeme. Bud ob bÐ so tele, kteÖí v mladé pÖispÐva olupracovníky. sp i nám cenným eré Îasto v dobÐ l moudrem, kt Îi on uk k ní od ch rád tento úv NetradiÎnÐ by t mého otce: let padalo z ús ch ou za dveÖmi! mých dÐtský otože Vánoce js Pr ! em ed m s Jedem Lukáš Houdek
editorial
Obsah
1
RoÎník: I ¼íslo: 4/2010 Vydavatel: ROMEA, o.s. Nad Primaskou 38, 100 00, Praha 10 Adresa redakce: Romano voÑori ROMEA, o.s., Žitná 49, 120 00, Praha 2 I¼: 26613573 Tel.: 257 329 667, 257 322 987 e-mail:
[email protected] Internetové vydání: www.romanovodori.cz Šéfredaktor: Lukáš Houdek EditoÖi: Radka Steklá, Jitka Votavová Hlavní redakce: ZŠ Chanov – David VaÔo, Markéta Kršková, Sára Marková, Richard Karsa, Tibor Bílí, Roman Šváb, Michaela Pompová, Helena Grunzová, Anna Siváková Spolupracující redakce: Masarykova ZŠ (Tanvald), ZŠ B. NÐmcové (PÖerov), ZŠ (Kladruby u StÖíbra), ZŠ T.G. Masaryka (Zastávka u Brna), ZŠ V Sadech (HavlíÎk×v Brod), ZŠ Národní (Prachatice), ZŠ M.C. Sklodowské (Jáchymov), ZŠ Studánka (Pardubice), ZŠ Bulharská (Ostrava) Manažer projektu: ZdenÐk Ryšavý Koordinátor projektu: Jarmila Balážová Jazykové korektury: Lenka Jandáková Fotografie: Lukáš Houdek Grafika: Leonardo, s.r.o. (www.leonardo.cz) Tisk a distribuce Îasopisu: Admission Komiks: LaÑa Gažiová PÖeklad do romštiny: Eva Danišová Cena Îasopisu: zdarma Periodicita: dvoumÐsíÎník Registrováno u MK ¼R: MK ¼R E 19367 ¼asopis vychází v rámci projektu Vzájemnou spoluprací neromských a romských žák× k odstranÐní rasismu a xenofobie ve školách a ve spoleÎnosti, který je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpoÎtem ¼eské republiky.
Stáhni si VoÑori do svého poÎítaÎe.
Prstýnek z lásky Ulice MatiÎní. Pro Nikolu Polákovou je toto místo domovem, pro mnohé je ale tato ulice v Ústí nad Labem symbolem konfliktu mezi menšinou a vÐtšinou. ZeÑ, která mÐla na návrhy ÚsteÎan× tyto dva svÐty oddÐlit, naštÐstí nebyla postavena. A tak i díky tomu mמeme snáze pohlédnout do života romské dívky, která v MatiÎní vyr×stá a sní v ní své sny. Její fotoreportáž vznikla v rámci projektu Fokus Nový svÐt, v nÐmž deset dÐtí z MatiÎní ulice s pomocí organizace Respekt institut fotografovalo a pÖibližovalo veÖejnosti sv×j život. budu mít hodného
kluka...
...ž e z lá mi dá sky ... prstý n
...a že spolu budeme mít svatbu.
Nikola Poláková Nízkoprahový klub Nový svÐt, Ústí nad Labem
eb w í n v i t terak n i š á z n c . i r o d Sleduj o ov
n a m o r . www
u
Každý z nás s iu pÖál, o nÐÎem rÎitÐ nÐkdy n snil. N Ðco s k r ek omné Ðk kamar sny, jako je do má ády, a mít do nÐkdo b velice má zas ré ambic e sny iózní, t vÐdec. Öeba b P ýt znám co vše okaždé ale z ý chno js á me och leží na nás, sny ud otni pr Ðlat a nÐkdy o své druhou i ob s rozezn tranu bycho Ðtovat. Na m at sedlos hranice me také mÐli zi snem tí. Myslím a po, o tom, že by nemÐlo že s když js budu úspК mysl snít em sty ná mo delka, dlivá, a výborn ne á krve a lékaÖka, kdy bo že budu žs in psáno, jekce. Ale nik e bojím že nem d ohu na e není šaty pr vrh áv pracov Ð pro modelk ovat krásné at y nebo a podíl ve výzkumn ém ús et se t tav a k na vý lék×. robÐ n u, ových Samoz Öe všechn jmÐ se nám nemus o poda Öit, í hn nesmím e nech proto se ale ed neúsp a t o d r Ðc ad zamys hem. Spíš by it prvním let nad chom se tím, co špatnÐ NÐkdy se jsme u mÐli , abych dÐla o a m udÐlali mi to zdá to pÖíš se z chyb po li chom uÎili t Ð i v noci, lépe. se tím, zd možná mÐli Také bykdyž spím. a naše z sny ne amyslet nad síly. Pak je škojsou na d naše Každý da, když se m možno á sv×j sen a probudím, každý st si ho m splnit a protože a je po lespoÔ Îást á e u ÎnÐ z k e p n r a nás, oblém ten sen ×m sp jak se realiza o je najednou n ým s je cí ho Proto m postavíme. zmizí. ysleme lejme n a své pr nemus o nÐ vše, aby sny a udÐc eli Öíka t: „kdy hom pozdÐji …“ a „p bych já roÎ já jsem t tenkrá ani ne ehd t za bekritiÎ pomeÔme bý y …“. Ale t lidští tí, aby a senám n Öíci: „A ikd no nemáš , splnil sis s o nemohl v× n a s kým ikoho, s kým j sen, ale bys ho by ses radova s l.“ Pro ze svého úsp dílel s Ðchu tÐ nen Öíká, „ jít pÖes íd mrtvoly obÖe, jak se “.
redakce
Ráda sním o tom, že
SnÐní s rozva ho
Kristý
na Zez u ZŠ Kla lová druby
2
Trochu jiná cesta do školy aneb o Îem sní malí tibetští uprchlíci Je jim nanejvýš patnáct a leckomu mohou pÖipomínat bОné školáky. Jenže samotné fotografie kluk× a holek ve školních uniformách nedokáží vyprávÐt o tom, jakou cenu museli jejich majitelé zaplatit za to, aby je mohli obléknout.
téma
Tenzin, Sangya a jejich kamarádi se narodili v Tibetu, v zemi, jež je od roku 1950 okupována ¼ínou. Ta se však snaží systematicky potlaÎovat tibetskou kulturu, dÐti se napÖíklad nemohou vzdÐlávat v mateÖském jazyce Îi pokraÎovat v tradiÎním tibetském vzdÐlání. Ve všech tamních školách se totiž uÎí pouze to, co je naÖízeno Îínskou komunistickou vládou. Proto mnozí rodiÎe radÐji své dÐti posílají do škol do Indie, kde se mohou svobodnÐ vzdÐlávat, a uchovávat tak kulturu svých pÖedk×. ÚtÐk do Indie pÖedstavuje pro dÐti hroznou a dÐsivou zkušenost, opouští svou rodinu, sv×j domov. DÐti jdou v doprovodu pr×vodc× vÐtšinu cesty pÖes Himálaje pКky, musí se ukrývat pÖed policií a Îelit krutému poÎasí. ¼asto se stává, že nÐkteré cestou umírají Îi omrznou a do nového domova v severní Indii doputují tedy jen ty, které mÐly štÐstí. V dÐtské exilové vesniÎce Tibetan Homes Foundation v Mussoorie jich dnes žije pÖes 2 500. Místo, které v šedesátých letech vzniklo s pÖispÐním Jeho Svatosti dalajlamy, je dnes rovnО centrem zájmu a péÎe ostravského ObÎanského sdružení M.O.S.T. (www.protibet.org). To kromÐ starosti o tibetské dÐti organizuje projekt Kmotrovství na dálku, podporuje tamní klášterní školy a každoroÎnÐ v ¼eské republice poÖádá Festival ProTibet. PÖíbÐhy šesti tibetských školák× vznikly s pomocí Karin Majerové a Jany Neborákové z o. s. M.O.S.T.
3
Karin Majerová, Jana Neboráková, Radka Steklá
Jméno Jméno Sonam,
15 let
ID ¼ASOPIS PRO MULTIKULTURNÍ MLÁDEŽ
Jméno Jméno Dickey
Yangzom, 9 let ID ¼ASOPIS PRO MULTIKULTURNÍ MLÁDEŽ
Už ÎtyÖi roky žiji v Indii. RodiÎe, kteÖí pracují jako farmáÖi, jsem nevidÐla od svého útÐku z Tibetu v roce 2006. Ráda si hraji s kamarády a ráda skáÎu pÖes švihadlo. Baví mÐ Îíst r×zné pÖíbÐhy. Jednou bych se ale chtÐla vrátit do Tibetu a setkat se se svými kamarády a rodinou. Také bych se chtÐla stát doktorkou. Mnoho lidí je nemocných a trpí, a já bych jim ráda pomohla.
Své rodiÎe jsem nevidÐl už tÖi roky. Tehdy jsem totiž z Tibetu utekl a pÖišel do Tibetan Homes Foundation. Tatínek pracuje jako ÖidiÎ. Maminku už nemám. Ve volném Îase rád Îtu knihy. Mým snem je stát se dobrým vÐdcem, abych vytváÖel nové a potÖebné vÐci.
Jméno Jm Soén na om
Dickey, 13 let ID Jméno
¼ASO MULTIKULTURNÍ PIS PRO MLÁDEŽ
oen ld Jm Kaén
10 let Tsering, ID ¼ASOPIS PRO Í MLÁDEŽ
MULTIKULTURN
z tatínka. tÖi roky, ale be V Indii žiju už zemÖela. o vn ám. Ta už dá m ne ku in Mam d maluji íÖ. I já moc rá al m é je ek tín Ta tu velmi tОk tože je v Tibe ou oh m a kreslím. Pro ne m ní a dÐti se ta m. získat vzdÐlá ch být uÎitele by l tÐ ch it, uÎ na c it. ni uÎ ÐÖ a tém betu vrátit se do Ti Mým snem je
Mí rodiÎe se ži ví jako farmáÖ i, ale už šest let jsem je nevidÐla. B yla bych ráda kdyby bylo mož , né vrátit se zp átky do Tibetu Ale taky bych . se ráda stala uÎitelkou angliÎtiny tady v Ti betan Homes Foundation. HroznÐ ráda si povídám se sv ými kamarád a hraji s nimi y r×zné hry.
Jméno
Jméno oin nz Jm Teén
11 let Phuntsok, ID ¼ASOPIS PRO MLÁDEŽ
Jméno Sangya
Khando, 10 let ID ¼ASOPIS PRO MULTIKULTURNÍ MLÁDEŽ
MULTIKULTURNÍ
ým snem je al a Îtu. Ale m Rád hraju fotb mohl zdarh yc uÎitelem, ab ým br do se át st m vzdÐlání. Mí všem Tibeªan× ma poskytnout jako dÐlníci na vají na živobytí rodiÎe si vydÐlá sledy pÖed po na dÐl jsem je Vi . ic ln si bÐ av st do Indie. mým odchodem tÖemi lety, pÖed
ChtÐla bych se stát uÎitelkou angliÎtiny a tibetštiny a také bych se chtÐla vrátit zpÐt do Tibetu, protože se mi moc stýská po rodiÎích, kteÖí pracují v zemÐdÐlství. V Indii žiju ÎtyÖi roky. A co mÐ baví? StrašnÐ ráda Îtu povídkové knihy.
Myslím si, že se trochu liším od ostatních dÐtí v mém vÐku. HodnÐ Îasto totiž pÖemýšlím o tom, co bude, až budu velká. Ve škole mÐ nejvíce baví Îeský jazyk, informatika a tÐlesná výchova a kromÐ hry na klávesy patÖí mezi mé koníÎky pÖevážnÐ sport – atletika a tenis. ¼asto s rodiÎi spekuluji o tom, jaký sport by mÐ nejvíce bavil a zároveÔ mi doopravdy šel. Ale sama pro sebe si také nÐkdy Öeknu: „Tohle mÐ pÖece v×bec nebaví, proÎ to musím dÐlat?“ Ale když nad tím dál pÖemýšlím, zjišªuji, že vše, co v životÐ dÐláme a co se uÎíme, nám jednou mמe pomoci, a to i ve chvílích, kdy bychom to opravdu neÎekali. Ráda bych, aby mÐ všichni znali. To je takový m×j životní cíl. Myslím tím napÖíklad své úspÐchy. Mám hodnÐ sn×, které nejspíš nep×jdou splnit, ale nepÖestávám vÐÖit. Jeden z nich se mi už vlastnÐ tak trochu splnil. Moc ráda bych totiž psala Îlánky a vÐnovala se r×zným reportážím. NovinaÖina je to pravé slovo, které všechno zahrnuje. Ale ze všeho nejradši bych procestovala zemÐ, jejichž p×vod a zvyky lidé moc neznají. Abych mohla tuto práci, tenhle m×j sen dÐlat, musím být hodnÐ seÎtÐlá. Proto se snažím Îíst i odborné knihy. UrÎitÐ chci vystudovat vysokou školu a nauÎit se nÐjaké svÐtové jazyky, jako je tÖeba angliÎtina, španÐlština nebo nÐmÎina. Vím, že se mi to v dospÐlosti bude hodit. Taky se mi obÎas ve všem úplnÐ nedaÖí. Ale i pÖesto se na svÐt dívám jinak a snažím se vše brát tak, jak to je. Moji kamarádi a rodina se mi ve všem snaží pomáhat, na oplátku já zas jim. Tak už to na svÐtÐ chodí. Proto, jestli se Vám nÐkdy nÐco nevydaÖí úplnÐ tak, jak byste chtÐli, nezoufejte a na všechno se dívejte z té lepší stránky. Vždyª pÖeci žijeme jen jednou! Klára Ehlová ZŠ Studánka, Pardubice
Mé sny Už od maliÎka jsem zbožÔovala zvíÖata. Vždycky jsem Öíkala, že až vyrostu, odstÐhuji se do Afriky a budu pracovat v tÐch velkých budovách uprostÖed nekoneÎné plánÐ plné exotických zvíÖat, nebo budu mít rodinný domeÎek s vlastním veterináÖstvím v dolním patÖe. Budu znát všechny své pacienty a jejich páníÎky. Budou to mí pÖátelé a já po nich nebudu chtít žádné peníze. Jenže jak jsem rostla, zaÎala jsem si uvÐdomovat, že ne vždy všechno vyjde podle našich pÖedstav. Na zaÎátku 9. tÖídy jsme si mÐli vybrat stÖední školu. Když jsem našla leták veterinární školy, byla jsem zklamaná, protože jsem zjistila, že jsou potÖeba velké znalosti chemie, pÖírodopisu a matematiky. Jenže právÐ v tÐchto pÖedmÐtech jsem zrovna nevynikala. Snažila jsem se proto najít jinou školu. Potom jsem našla leták pedagogické školy. Já sice malé dÐti zbožÔuji a rozumím si s nimi, ale nikdy jsem uÎitelkou být nechtÐla (leda tak ve školce). Na druhou stranu tam vyuÎují dramaªák, hru na hudební nástroj, sborový zpÐv apod. A protože moc ráda zpívám a dÐlám ze sebe hereÎku, rozhodla jsem se to zkusit. Na školu jsem se dostala a jsem za to ráda, protože mÐ to zatím moc baví. Navíc jsem si našla skvÐlé nové kamarády, i když na ty staré nedám dopustit. Když se mÐ holky ptají, co chci v budoucnu dÐlat, vždycky na mÐ ÎuÎí jak na blázna, protože jim odpovím, že uÎitelkou být nechci. Když jim ale vysvÐtlím, že jsem si tuhle školu vybrala kv×li zdejším skvÐlým pÖedmÐt×m, pochopí. Na druhou stranu, když se na to dívám s odstupem Îasu, mám pocit, že by mÐ to i bavilo. Mým opravdovým snem ale je stát se slavnou a pomáhat lidem. Je jedno jakým zp×sobem. ChtÐla bych být patronkou
nÐjaké instituce, co pomáhá lidem po katastrofách – napÖíklad rozváží hraÎky a jídlo dÐtem po Africe. Vždyª lidé na druhé stranÐ zemÐkoule tÖeba nemají ani zlomek toho, co máme my! Po nÐjaké dobÐ jsem si ale uvÐdomila, že lékem na r×zná trápení mמe být i hudba. Když jsem smutná, jdu si zazpívat nebo jen poslouchat hudbu. To mi pomמe. Když jsem naopak šªastná a poslechnu si nÐjakou písniÎku, je mi pak ještÐ líp. Vím, že to tak je. Hudba lidem pomáhá, a proto bych se jí chtÐla vÐnovat, vytváÖet ji. Nejde jen o samotnou hudbu, ale i o interpreta. Když má dobrou muziku a ví, že ho lidé rádi poslouchají a líbí se jim, je pak šªastný i on. Kdyby lidé nemÐli rádi slavné lidi, nechodili by na jejich koncerty, pÖedstavení, nechtÐli by se s nimi vyfotit apod. Když se koukám na slovenský poÖad Modré z neba a vidím, jak r×znÐ nemocným lidem dÐlá radost to, že k nim dom× pÖijde jejich oblíbenec a oni si s ním mohou popovídat a popÖípadÐ i zazpívat, vím, že bych se tomuhle chtÐla jednou vÐnovat. Jenže nikdy nevím, jestli by se zrovna moje hudba líbila a zda by lidé mÐli rádi právÐ mÐ. Jedním z mých dalších sn× je pracovat jako novináÖka, mít sv×j vlastní Îasopis nebo být reportérkou. Proto bych chtÐla studovat na vysoké škole žurnalistiku. Ale na to je ještÐ Îas. NÐkdy si ale lidé myslí, že jakmile se na jejich školu nebo k nim do práce hlásí Rom, nebude se chovat slušnÐ. V ÖadÐ pÖípad× to ale potom tak není. Já jsem Romka a jsem na to pyšná. I já mám své sny. Vím, mám jich hodnÐ, ale je to lepší než nemít žádný. Jenom doufám, že se aspoÔ jeden z nich splní…
Míša Horváthová StÖední pedagogická škola, PÖerov
téma
Vždyª pÖeci žijeme jen jednou!
4
a jako studentku druhého roÎníku brnÐnského gymnázia mÐ nepustili na odpolední diskotéku. „Vaši lidi tady dÐlají bordel!“ pravil mi hodnÐ potetovaný tÖicátník, který k tÐm obrázk×m sotva pÖišel v tetovacím salónu. Ne že bych se do té doby nesetkala s nÐjakým odmítnutím vstupu, ale tentokrát to bylo pÖímo míÖeno na mÐ a poprvé jsem musela sama Îelit tomu, jak zareaguju. No, jak asi mמe naiva v dospívání reagovat? NaivnÐ! Napsala jsem, hlupaÎka, stížnost adresovanou prezidentské kanceláÖi … pÖímo do rukou tehdejšího prezidenta soudruha Gustava Husáka! Nedokážete si pÖedstavit, protože vy jste naštÐstí komunismus nezažili, co se dÐlo a jak to skonÎilo! Sociální pracovnice povÐÖené ÚstÖedním výborem KS¼ chodily po domÐ a soused× se vyptávaly, zda nás rodiÎe posílají do školy a nakonec pÖišly i do školy. Åeditel gymnázia, velký komunista, na mÐ kÖiÎel, který disident mi to diktoval. A pak pÖišel Listopad 89 a já zaÎala vydávat své první cyklostylované
Máte jen dvÐ cesty – fÔukat, nebo dokázat, že na to máte! NÐkdo si myslí, že rozhodnout v osmnácti o svém budoucím povolání je pÖíliš brzy, a nÐkdo už si je jím jistý od osmi. Tak to prostÐ v životÐ chodí...
téma
Já chtÐla být novináÖkou od svých patnácti let, Îeština i literatura a média mi byly blízké od dÐtství. Od okamžiku, kdy jsem se nauÎila Îíst, jsem hltala knížky po kvantech. Vzpomínám si na probdÐné noci s baterkou pod dekou, aby nikdo nevÐdÐl, že místo spaní ještÐ listuji oblíbeným titulem. Za týden mi v dobÐ od mých deseti do sedmnácti zhruba prošly pod rukama minimálnÐ tÖi ÎtyÖi knížky. Já ten virtuální svÐt milovala! To až pak pÖevážila realita a první novináÖské pokusy o její zachycení. PÖedtím mÐ lákaly víc literární povídky než precizní komentáÖe nebo fejetony. Všechno se to zmÐnilo s pÖíchodem revoluce v 89. roce. VlastnÐ ještÐ o dva roky 5 dÖív. Bylo mi šestnáct
noviny a dÐlat první rozhovory a vydávat první Îlánky. A to rozhodlo o tom, že zmÐním pÖihlášku a místo studia práva zkusím pÖece jen žurnalistiku v Praze na KarlovÐ UniverzitÐ! Víte, já chtÐla být vlastnÐ ještÐ uÎitelkou, ale to mi bylo deset a brzy mÐ to pÖešlo. K práci s dÐtmi musí mít ÎlovÐk patÖiÎnou kreativitu a tu myslím i mám, ale trpÐlivost, ta mi schází! A dnes jsem šªastná, myslím, že práce v rádiu, televizi, novinách je pÖesnÐ pro mÐ. ZávÐrem bych vám o sobÐ chtÐla prozradit jednu vÐc … Víte, když vám nÐco nejde, nebo se vám nÐkdo posmívá, cítíte se sami, možná i ustrkováni, máte jen dvÐ cesty – poddat se tomu a litovat se, nebo se tomu postavit a bojovat s tím, tÖeba tak, že se budete chovat lépe než ti, co se vám posmívají Îi vás podceÔují. TÖeba právÐ tím, že si splníte sv×j sen, budete tím, Îím chcete být, navzdory všemu a všem! Já už
VAŠE SNY Všechno nejde hned
Každý má sv×j životní sen, kterého se drží, a vÐÖí, že se mu jednou splní. Snít a plánovat je jednoduché, ale uskuteÎnit své sny mמe být trochu složitÐjší. Mמeme dokázat leccos, mמeme být tÖeba policistou, hasiÎem, dÐlat modeling, nebo herectví, ale musíme si za tím jít. Musíme se snažit, abychom si své sny uskuteÎnili. Na druhou stranu musí ale naše sny být reálné. Nemמeme chtít po rodiÎích velkého psa, když máme malý byt a navíc je brácha alergik. Nemמeme chtít ve Îtrnácti sporªák nebo kamion … A na nÐkteré sny si také zkrátka musíme chvíli poÎkat, nejde chtít všechno hned. František KaÔok ZŠ Kladruby
Mít tak autogramiádu!
Jmenuji se Martina. Je mi 14 let. Bydlím v Zastávce u Brna a chodím na zdejší základní školu T. G. Masaryka. Jsem v 8. tÖídÐ. Na této škole chodím do pÐveckého sboru. A jaký je m×j sen? Zpívat. ChtÐla bych vystudovat umÐlecko-manažerskou školu v BrnÐ a zpívat, nebo aspoÔ dabovat anglické filmy. Ze zaÎátku bych mÐla urÎitÐ trému stát od dÐtství volila druhou cestu! Nechci sv×j život prožít fÔukáním a sebelítostí! Každý z nás má tuhle volbu, i vy. Já vám moc, moc pÖeji, abyste se k ní propracovali – záleží to jen na vás! Držím vám palce! Jarmila Balážová novináÖka a moderátorka
Jarmila Balážová
je novináÖka a moderátorka. UvádÐla napÖíklad populární televizní talkshow „ÁÎko“, v ¼eské televizi potom poÖad „Rozhovory Jarmily Balážové“. NÐkolik let byla dramaturgyní dÐtského diskusního poÖadu Tykadlo. V ¼eském rozhlase 6 moderuje poÖad ZaostÖeno na lidská práva. V roce 2008 získala za svou práci novináÖskou cenou Karla HavlíÎka Borovského.
Martina BÐlušová ZŠ Zastávka u Brna
Pomáhat Chanovu
Letos jsem v deváté tÖídÐ. ¼eká mÐ první velké životní rozhodnutí – výbÐr stÖední školy a tím i výbÐr vlastní budoucnosti. Musím se hodnÐ snažit, abych mÐla ty nejlepší známky. Neumím si pÖedstavit, že bych s pÖijetím na stÖední školu mÐla problémy. Mým pÖáním je vystudovat maturitní obor sociální Îinnosti na zdravotní škole. Volba tohoto oboru není v×bec náhodná. Bydlím na sídlišti v ChanovÐ, kde život není ideální. Problémy a starosti, které zde jeho obyvatelé mají, je potÖeba Öešit. Ráda bych tu lidem po absolvování školy pomáhala. Ale to je ještÐ daleká budoucnost, pro kterou musím sama nÐco udÐlat. Nyní se tКím na nové prostÖedí, kamarády a zážitky. Anna Siváková ZŠ Chanov
Lukrecius Chang: Šel jsem tvrdÐ za svým snem Jmenuji se Lukrecius Chang. Celý sv×j život jsem prožil v hornickém mÐstÐ Karviná. Mám jednu sestru Pavlu, která je o rok starší. RodiÎe mÐ odmaliÎka vedli k bojovým sport×m, k tanci a ke splnÐní tÐch nejvytouženÐjších sn×. A tak se i vlastnÐ nakonec stalo. Od ÎtyÖ let jsem se aktivnÐ vÐnoval kickboxu a dalším bojovým sport×m. Vše zaÎínalo sledováním videokazet s bojovou tématikou (Krvavý sport, Bruce Lee) a kopírováním taneÎních krok× Michaela Jacksona, jenž je mým idolem dodnes. PostupnÐ jsem se sám rozvíjel a dnes jsem, myslím si, pomÐrnÐ úspКným bojovníkem i taneÎníkem.
DÐtství jsem z d×vodu své romské pÖíslušnosti nemÐl v×bec jednoduché. Tmavá barva pleti mi stále pÖinášela nÐjaké problémy, které musely Îasto Öešit ruce a nohy. Postupem Îasu jsem si ale vybudoval urÎitý respekt, našel si spoustu opravdových pÖátel a mÐl jsem koneÎnÐ klid. I díky tomu jsem si pozdÐji mohl splnit své sny jako úÎast v ringu, dosažení cenných titul× nebo taneÎní prezentace pÖed publikem. Dodnes se snažím bavit lidi svými vystoupeními a kreacemi. I když nic nešlo samo od sebe, šel jsem si tvrdÐ za tím, Îeho jsem chtÐl v životÐ dosáhnout. A povedlo se. V roce 1998 nastal v mém životÐ zlom. Poprvé jsem navštívil karvinský klub Casanova, v té dobÐ nejúspКnÐjší klub regionu, jehož majitelem byl DJ Master G. Tam jsem poprvé stál s mikrofonem v ruce a mÐl možnost veÖejnÐ rýmovat. Tehdy mi došlo, Îemu bych se chtÐl v dalších letech vÐnovat. VÐdÐl jsem, že mám lidem co Öíct, a proto jsem zaÎal psát víc a víc text× a nahrávat je ve studiu. PostupnÐ se mi zaÎaly otvírat dveÖe na velkolepé akce, koncerty a možnosti podílet se na albech a kompilacích zahraniÎních tv×rc×. O deset let pozdÐji jsem se objevil v prvním dokumentu o Îeském rapu s názvem ¼eská RAPublika, kde malé romské dÐti z Karviné napodobovaly m×j rap. Tím jsem se dostal do povÐdomí dokumentarist×. Díky tomu mÐ pozdÐji kontaktoval režisér Martin ÅezníÎek a obsadil mÐ do svého dokumentu Šitkredit, který pojednává o lichvÐ (tzn. p×jÎování penÐz na vysoký úrok). Minulý rok se dostalo do rukou mých nejvÐrnÐjších fanoušk× první debutové album – JedineÎný. Na desce se objevil také pražský veterán Hugo Toxxx z kontroverzní skupiny Supercrooo. ¼lovÐk, který si poslechne album od zaÎátku do konce, mמe sám zhodnotit, jak své každodenní starosti ale i radosti prožívám a jak se v mých textech odráží. PosluchaÎi se z nich dozví o mých osobních problémech a pÖekážkách, které se na cestÐ za mým vlastním snem objevily. MomentálnÐ pracuji na nové sólové desce, která ponese název JedineÎný vol. 2.
téma
pÖed nÐkolika tisíci lidmi a zpívat, ale Îasem bych si zvykla jako ostatní hvÐzdy. Výhody by to mÐlo urÎitÐ ty, že bych mohla vydat vlastní CD, mít autogramiády, setkávat se se slavnými osobnostmi atd. Bylo by super dÐlat takovou práci, která by mÐ bavila.
Lukrecius Chang kickboxer, rapper a taneÎník
6
Taj Mahal (foto: Tomáš Brzobohatý)
Jak se uÎí v Indii Je pozdní odpoledne a já právÐ pÖijíždím horským vláÎkem pamatujícím Îasy britského impéria a indických maháradž× do mÐsta Kalka. Tady má zaÎít poslední Îást mého dvoumÐsíÎního indického dobrodružství – jako dobrovolník se mám dva týdny podílet na aktivitách místní neziskové organizace RUCHI. V hlavÐ se mi mísí oÎekávání mého nadcházejícího dobrovolniÎení s mixem spousty zážitk× z mého pÖedchozího putování – od pohádkového paláce Taj Mahal, pÖes pohÖební rituály u posvátné Öeky Gangy ve Varanásí, zdolávání himálajských vrchol× až po nedobrovolnou návštÐvu nemocnice v Kašmíru. Možná více než všechny pamÐtihodnosti a kouzla pÖírody mÐ na mé cestÐ zaujaly pÖíbÐhy lidí, které jsou tak r×znorodé, jako Indie sama.
Nilza versus školní systém
Turisté jako zdroj penÐz
Na první pohled ÎlovÐka trkne do oÎí, že se život dÐtí podobá životu dosp Ðlých mnohem více než v Îeské kotlinÐ. Jejich velký poÎet a chudoba nutí dÐti pÖiv ydÐlávat všemi možnými zp×soby. Turi sté patÖí k nejštÐdÖejším zdroj×m pen Ðz. ¼asto tak potkáte šestileté dÐti snaž ící se vám prodat tÖeba i malou plas tovou hraÎku asi za tÖi koruny, nebo o nÐco staršího chlapce, který se k vám pÖidá pÖi prohlídce paláce s tím, že si chce procviÎit angliÎtinu, samozÖejmÐ s prosbou o nÐjaký ten drobný peníz. Nav zdory Îastým neúspÐch×m a odmítnutím se dÐti usmívají a nep×sobí sklíÎenÐ (nebo že by to byl profesionální úsmÐv k nalákání zákazník×?).
S.O.S.
v domÐ našeho horskéstí Ladakhu, kde jsme strávili noc obla kých hors tÐva návš ila patÖ eÖského jazyka ladaÎtiny se K mým nejsilnÐjším zážitk×m í do první tÖídy a kromÐ svého mat chod a Nilz ka dcer í zrovna iletá šest o Jeh ho pr×vodce Tenzina. k× má jiné písmo, takže uÎení nen podotknout, že každý z tÐchto jazy no Nut ku „How nu. otáz liÎti Na . ang a u iksu štin kom Ð hind ve škole uÎí anglický slabikáÖ ve form celý etla pÖeÎ nám tak a t, lubi poch je ckého školství, které ještÐ dvakrát lehké. Nilza se chtÐla docela výstižnÐ odráží problémy indi užel boh To “. „Yes dáno Ðla ovÐd odp old are you?“ ale znalosti použít. Do jisté míry je to nazpamЪ a dÐti Îasto neumí své í uÎen na bezplaty ženo škol zalo ní é stát Îesk jsou než více 60). I když ele ve státních školách (nÐkdy až žák×. % 20 pÖes í chod s velkým pomÐrem poÎtu žák× na uÎit dne kam své dÐti do škol soukromých, at zaps ává nech Î× vzdÐlání rodi na u více e né, stál o nuzného pÖíjm z chudých slum× ukládají Îást svéh Zajímavé je, že i nÐkteÖí rodiÎe dÐtí do škol soukromých. svých potomk× a radÐji je posílají í rodiÎe dÐtí a Îást platí církevními, kde Îást školného hrad ami škol se i al setk i Indi v se ¼asto jsem i školy kÖesªanské, muslimské ážnÐ hinduistické Indii tak existují pÖev k jina v I ce. niza orga evní círk m Ladakhu, mÐl jsem osobní olik týdn× zdržoval ve výše zmínÐné Îi buddhistické. Jelikož jsem se nÐk díky Îeskému obÎanskéškoly. Ve vesnici Kargyak funguje tické dhis bud do žáka sem zápi zkušenost se pÐná díky solárním panel×m i výšce 4200 metr× nad moÖem, vytá ve a škol í tÖídn h pÐti a Sury žení mu sdru zivé mÐsíce a z×stat zároveÔ u svýc DÐti se tak mohou uÎit i pÖes mra 7 pÖes dlouhou himálajskou zimu. sti. iÎnÐ silné rodinné vazby v této obla rodin, což je velmi d×ležité pro trad
ZemÐdÐlc×v syn Zothpa
Devítiletý Zothpa je jeden z nejnadanÐjších žák×, který ovšem má tu sm×lu, že jeho táta zplodil vedle nÐj ještÐ dalších osm sourozenc×. Jelikož je jeho otec Tashi zemÐdÐlec, který sklízí pšenici nikoli kombajnem, ba ani srpem, nýbrž holýma rukama, penÐz na školu, v níž by Zothpa mohl rozvíjet svoje schopnosti, se nedostává. M×j kamarád LaÑa, se kterým jsem Îást své indické výpravy absolvoval, se ujal role adoptivního rodiÎe na dálku a Zothpu jsme šli zasnОenou cestou pÖes pÐtitisícové sedlo zapsat do buddhistické školy v mÐsteÎku Manali. Nakonec jsme my, ÎtyÖi Evropané, s paní Öeditelkou vyjednali pÖijetí Zothpi do školy a jeho zaÖazení do Îtvrté tÖídy pod podmínkou, že složí srovnávací zkoušky. S tÐmi nemÐl bystrý kluÎina žádný problém a podle posledních zpráv se mu v ní velmi dobÖe daÖí.
Jedno z ladackých dÐtí (foto: Tomáš Brzobohatý)
o-
mého dobr aktivit bÐhem t handigaru hÖeben×. Oblas Za prací do C tí byla jednou z nejzajímavÐjších h n, od himálajskýc
Åada lidí se v Indii živí zemÐdÐlstvím (foto: Tomáš Brzobohatý)
Tomáš Brzobohatý úÎastník dobrovolnického projektu v roce 2010 v Indii ve spolupráci s INEX – SDA
S.O.S.
Žáci pÖi vyuÎování ve škole (foto: Tomáš Brzobohatý)
dÐ re le Škola a výuka ází hodnÐ tová se dostal již dá tak se tu nach tu. K té jsem a by , ud po ím ch tš z ho y ha ké ík ic bo ln voln itahuje dÐ i k relativnÐ pÖ di m In v se í e tÖ ác u pa pr pÖíjezd Chandigaru urry. Nabídka likož jsou pÖi ládovna Cadb našel cestu. Je odnÐ ne zh Ð ro št e je napÖíklad Îoko l áÖ ys on ích let mili kam si pr×m vn e, pr di m In í he st ec bÐ Îá ších ve slum h, y z nich penÐz a výdÐlk zným živobytím z nu be s it ky oj tic za prací pak ok ak sp pr od×. V honbÐ istÐhovalci pÖ ch zá se í Îi us en m su na el í, bez koup neudÐlaj rodiÎe pÖíliš Îa h× Îi karton× ec pl z ají a ty ch m cí yt ne v pÖíb péÎi o dÐti ají po uk tlo po o se Îast Himálajská krajina I H C U odí do školy školu, la R (foto: Tomáš Brzobohatý) Pomocná ško I založila ve slumu pomocnouovu zapo- okolí, nechpÖivydÐlat UCH snaží se ohly zn a m se y Organizace R ab , m em odej ovÐ l pomoci dÐte bývalém dom si pouliÎním pr která má za cí DÐti ve svém velmi y. se uk už vý m tí Tí ní os ol li. al šk ko zn Îeho jit do bОné l Îást svých že hu e bo nc , ša ily h chod úkol jim snižuje jejic do školy Îasto a RUCHI má za ol st. šk no st uc ná te í do oc ac m bu po na lepší dnout pÖijím lá zv zapomnÐly a ly oh m vy y s šlik dn× vОit, ab V Indii se lidem ožnost se nÐko tyto znalosti os m Ðl m stává do em js ky m obnÐ brovolní ším vzdÐlání do školy. Já os ími dvÐma do lš é da s sk u Já en . ol eÎ ku Sp ol e. podle vÐ vysoké sp podílet na výuc tÖídy seÖazené vyšÐ Ð dv em zn js ili ra Ðl uÎ vý i M e e m tí. dÐ prestiž z Japonska js u 9–13letých ti starší skupin matematiky. a šího platu. y tin iÎ gl mÐl na staros an ých jich znalosti rn je fe t ci ži oj vÐ tr os ní ol za úk i k odÎítá jsme se dostal ata a lidV matematice e probírali zvíÖ m js Ð tin iÎ gl an ko dlaÔ v ja co ek ostí slovíÎ Îísel, zatím udivovaly znal Ð Ð jsem m íd i tÖ Ðt D Ve . í. lo ské tÐ l bylo horš že hu bo to i m dle mÐ v životÐ Îi jelen, s vÐta nt×, kteÖí to po le ta h ýc e musím lk ve ém pÖípadÐ al mÐl nÐkolik hnout. V každ ení tá dš do na ko a le t da os mohou h zvÐdav jic je tí, dÐ h ec ch vš k Îasto ybí. ocenit pÖístup ×m v ¼esku ta ák ol šk é er chovy, kde kt v hodinách, na hudební vý pak byla hodi tancovaly. em a tk Ð ži sn zá Velkým ní indické pí er od vek m i ní iÎ ad Smysluplná Îinnost BÐhem pÖestá dÐti zpívaly tr idal se k nim. pÖ ou. a ol šk al ol ed od pÖ i ne ic ul em BÐhem mého pobytu v RUCHI jsem se js na já i su An o zápa tnil fotbalovéh podobnému tu podílel také na stavbÐ zavlažovacího zaÖíor sp ím jsem se úÎas rn lá bylo dii velmi popu zení v horských vesnicích, které trpí v obzervy a v týmu re né V kriketu, v In aÎ zn Ð ak mám ješt já. dobí sucha nedostatkem srážek, a musí baseballu, vš než jsem byl lepších hráÎ×, m tak shromažÑovat vodu bÐhem monzunovíce mnohe vého období dešª×. Také jsem nahlédl do Îinnosti svépomocných ženských spolk×, které si navzájem p×jÎují peníze v pÖípadÐ nemocí, poskytují informace o hledání práce Îi se jinak v životÐ podporují. RozhodnÐ jsem nabyl dojmu, že práce RUCHI skuteÎnÐ dává smysl a podobný pobyt mמu zájemc×m jen doporuÎit.
8
: á v o ívk l o P nna
A
Ð n v i t i defin
u o k Î e r e h t bý
e s m í Necít
interview
adé ky ml c× Î e r e her ské h né Îe jako dcera ch let z a r ý ezi v tský 1979 atÖí m 4. bÖezna d svých dÐ pražské p á v o 2 o ala na é. Již Polívk ila se MU Anna ce. Narod Steimarov edí. Studov ivadla HA 9 a d 9 Ö gener y a Evelyny ním prost erbálního . V roce 19 í l v y n Polívk la v divade tedÖe non ibora Turb Mezinárod a k l o a t e a B oga C vÐnuj oÖi a k hybov ala na se po konzervat ce a pedag by studov ecoqa. Ne v nÐL a i í státn dením her o PaÖíže, la Jacqua bjevila se lero d e o d O v a a . pod o div toval ectví iota, B odces pohybovéh lnímu her Návrat id se dostala o e škole jen divad ilmech jak veÖejnosti astnících e f l ší a h r i c é h ÚÎ se Îeský ovÐdomí š jdÐlkovýc e pohybov a k i l j o e p u k V la o n d e D Ð diva ké v any v tart. a Res dní rolí Jol dobÐ se ta taneÎního ternaal ou né tÖe až ús . V souÎas . Se skupin e vytvoÖila oureta. T c i u i o f d zájez horeogra loÔském r dy doktora c a Îní Öíp ad v a tane ce napÖíkl názvem P s n Da ení VerTe í pÖedstav 9 n tiv
Na co jste si hrávala, když jste byla malá? Ovlivnilo vaše hry to, že jste se pohybovala mezi herci? Hrála jsem si na všechno možné. Bylo toho strašnÐ moc, tÖeba na veverku. Od r×zných princezen a kosmonaut× po období pÖírodovÐdkynÐ, operní pÐvkynÐ nebo flétnistky. VlastnÐ jsem se nic poÖádnÐ nenauÎila, protože jsem si na všechno jenom hrála. Žádnou Îinnost jsem dál neprohloubila, ale dnes toho využívám v divadle. Jaké hraÎky jste mÐla nejradÐji? Byly to typické holÎiÎí panenky? S tÐmi jsem si taky hrála. R×znÐ jsem jim stÖíhala vlasy a podobnÐ, takže z nich pak byly trochu znetvoÖené panenky. Ale taky jsem mÐla tÖeba hada z plastelíny. To byl m×j oblíbenec. Na sluníÎku se vždycky roztekl, takže se potom musel dát do ledniÎky, abych si s ním mohla zase hrát. Jak se dívali spolužáci na to, že máte slavné rodiÎe? ÚplnÐ normálnÐ. Chodila jsem do školy sice v Praze, ale v Ruzyni. Táta vždy Öíkal Vizovice u Prahy, takže jsme vlastnÐ bydleli na vesnici. Tam jsme se všichni znali a všichni na to byli zvyklí, takže nebyl d×vod to nÐjak dál rozebírat. I vaše babiÎka byla slavná hereÎka. Byla takovou tou typickou babiÎkou, ke které se jezdí na prázdniny? Ne, to v×bec nebyla. Moje babiÎka byla taková divadelní diva a sama o sobÐ vždycky Öíkala, že není dobrá máma ani babiÎka. Ale pro mÐ byla ta nejlepší, aÎkoliv bylo tОké v ní babiÎku vidÐt. Vždycky jsem ji vnímala jako tu mladou, energickou, originální, pÖímoÎarou, krásnou hereÎku a sv×dnici. Byla taky výborná uÎitelka dramaªáku. Chodila jsem k ní do školy a byla dost ostrá. Chodila jste do divadla na pÖedstavení svých rodiÎ× a prarodiÎ×? Díváte se na filmy, ve kterých hraje váš otec? Do divadla jsem obÎas chodila, ale moje maminka, se kterou jsem žila, už v té dobÐ divadlo moc nehrála. Jednou jsme spolu zkoušely, to bych ráda nÐkdy zopakovala. Je totiž skvÐlá hereÎka. BabiÎka na jevišti hrála napÖíklad hrabÐnku v MaškarádÐ v Divadle na Vinohradech. Pokud šlo o tátu, obÎas jsme na nÐj s mámou zašly. To byly zážitky! Táta hraje divadlo dodnes, napÖíklad spoleÎnÐ s Milanem Lasicou v komedii Mínus dva nebo Podivné odpoledne Dr. Zvonka Burkeho, po kterém od smíchu bolí bÖišní svaly. To bude
derní, úplnÐ jiná než já, a právÐ proto ji moc ráda hraju. Nebo Pana Padlého. To je zase takový starý pán. Bývalý andÐl. Máte vystudovanou pantomimu. Dá se takovým umÐním uživit? Já se pantomimou teÑ neživím a vystudovala jsem spíš pohybové divadlo, což je vlastnÐ docela rozdíl. Pantomima je klasický žánr, kterého se vÐtšinou využívá, než aby se jejím prostÖednictvím vytvoÖilo samostatné pÖedstavení. NapÖíklad divadlo Pantomissimo s tím experimentuje. Je také pár zajímavých lidí, kteÖí se pantomimÐ vÐnují. NapÖíklad Vojta Švejda. Ve škole Jacquese Lecoqa, u kterého jsem studovala, se vÐnují hlavnÐ takzvanému mimování, což neprobíhá jako pantomima na zp×sob obkreslování slov pohybem, ale hledáte akci, r×znou sportovní Îinnost, vzpírání, tahy, tlaky, r×zné smÐry, vyuÎuje se dynamika lidského tÐla. Takže tam jsem vystudovala mimování. Hrajete sice odjakživa, ale známÐjší tváÖí jste se stala až filmem ÚÎastníci zájezdu. Jaké to bylo, když vás zaÎali lidé poznávat na ulici? Jak na vás reagovali? MÐla jsem známou maminku i babiÎku a na ulici je lidé poznávali docela Îasto, stejnÐ tak tátu a Chantal (Poullain – poznámka redakce) a další lidi v mém okolí. Proto jsem mÐla vždycky pocit, že je to úplnÐ normální. Ten pÖechod mi z toho d×vodu nepÖipadal nikterak významný. Je možné soustÖedit energii a tak nÐjak se na ulici trochu zmenšit, že si vás lidi ani nevšimnou. A navíc si myslím, že mám pÖíjemnou míru popularity, kdy to není tak, že by mÐ všichni znali. NÐkdy mÐ tÖeba nÐkdo ani nepozná. Spíš podle hlasu Öekne: „Á, já jsem si myslela, že jste to vy.“ A úsmÐv potКí vždycky. Dovedu si pÖedstavit, že existuje nepÖíjemnÐjší forma popularity, než kterou mám já. Zbývá vám nÐjaký volný Îas? Tím, že se vÐnuju tomu, co mÐ baví, neumím rozlišovat mezi volným Îasem a prací, za což jsem nesmírnÐ vdÐÎná. A jak volný Îas trávíte? Myslíte, když se opravdu pokusím nemyslet na divadlo? TÖeba tanÎím tango nebo právÐ teÑ skládáme písniÎky. Chodím ven s mým psem Hugem. Ale i tehdy se dívám na lidi, jak se hýbou. Je to asi nÐjaký druh profesionální deformace. Inspirace pÖichází nÐkdy úplnÐ neÎekanÐ, takže obÎas prostÐ nÐco zpozorujete. Musíte být poÖád ve stÖehu. Když mám ale skuteÎnÐ volno,
koukám na filmy. Mívám takové filmové maratonky. Jak dlouho pracujete v divadle? Od doby, co jsem zaÎala studovat. Už jako malá jsem vlastnÐ párkrát vystupovala. Jak na vás p×sobila role doktorky v seriálu Ordinace v Rמové zahradÐ? To byla moje první role doktorky. Hezké bylo, že mÐla takový otevÖený pÖístup, kdy byla zprvu jen pro medicínu a pak pÖijala i alternativní zp×soby. Po Îase mÐ to ale pÖestalo bavit a nemyslím si, že je to zrovna smÐr, kterému bych se chtÐla vÐnovat. Když jste odjela studovat do PaÖíže, byla to pro vás velká zmÐna? Ano, obrovská. Je to výborná zkušenost, kdy pÖestanete Öešit každodenní problémy, které Öešíte doma. Najednou se zamÐÖujete na všechno okolo. PoÖád se nÐco dÐje, uÎíte se nový jazyk, poznáváte nové lidi. Také intenzivnÐ studujete, do toho pracujete a ještÐ k tomu jste v PaÖíži a jíte jenom bagety a ty úžasné sýry. Je to romantické. Jaké máte kromÐ baget oblíbené jídlo? Mám ráda japonskou kuchyni, sushi, syrové rybiÎky a v×bec asijské jídlo. A pelmenÐ. HodnÐ pracovnÐ cestujete. V jaké zemi se vám nejvíce líbilo? Asi právÐ ve Francii. To je moje oblíbená zemÐ. Ale všude je to zajímavé. Byli jsme napÖíklad i v Pákistánu. To bylo ještÐ v dobÐ, kdy tam probíhal festival, který už nefunguje. TÖi mÐsíce po tom, co jsme odjeli, tam zabili jednu d×ležitou politiÎku – Benázír Bhuttovou. Bylo to tam ale v nÐÎem krásné, i když je na ulicích hrozná špína a smog, od kterého máte úplnÐ Îerné nosní dírky. Na pÐtiproudové silnici vidíte oslíky a festival hlídají muži se samopaly. Ale lidé tam jsou pÖívÐtiví, krásnÐ barevnÐ a ÎistÐ obleÎení, jako by ty barvy vÐdomÐ používali proti okolnímu prostÖedí a atmosféÖe napÐtí. KaždopádnÐ to bylo ohromnÐ zajímavé. Když se ale na nÐj díváte skrze televizi, zdá se vám nepochopitelný.
interview
snad kromÐ Laterny Magiky nejstarší divadelní kus v Praze. Když se jdou rodiÎe podívat na vaše pÖedstavení, míváte vÐtší trému, protože jsou také herci a rozumí tomu? Bavíte se o tom po pÖedstavení? PÖesnÐ tak. RozhodnÐ mám vÐtší trému. My už to ale máme mezi sebou tak, že si toho ani moc Öíkat nemusíme. Podle výrazu tváÖe mámy nebo vÐty, kterou Öekne táta, a tÖeba úplnÐ nesouvisející s tím pÖedstavením, pÖesnÐ poznám, co a jak. Je to nenápadné a citlivé, protože sami vÐdí, že kritika není moc pÖíjemná. PÖipomínky si nechávají na pozdÐji, tÖeba na druhý den, až se vášnÐ uklidní. Jsou opatrní a umí to dobÖe podat. Kdy jste se definitivnÐ rozhodla, že chcete být hereÎkou? PoÖád ještÐ to asi definitivní rozhodnutí není. Åíkám si, že jsem spíš divadelnice, chci dÐlat divadlo a nÐjakým zp×sobem tomu Îím dál víc rozumím. JeštÐ se definitivnÐ necítím být hereÎkou. Byli rodiÎe pro, nebo vám to rozmlouvali? HodnÐ mi to rozmlouvali. Maminka Öíkala, že nemám hereckou povahu. Dodnes nevím, co to ta herecká povaha vlastnÐ je. Ale babiÎka, která vedla dramaªák, Öekla, že bych to mÐla zkusit. RodiÎe chtÐli, abych šla na gymnázium. To tedy doporuÎuju i já. Myslím si totiž, že by mÐl ÎlovÐk jít nejdÖív na stÖední školu. V takovém vÐku je podle mÐ na konzervatoÖ ještÐ hodnÐ brzo. Hrajete v rozliÎných divadlech, zahrála jste si v nÐkolika filmech i v seriálu. Zkusila jste režírovat a dÐlat choreografii. Co z toho se vám nejvíc líbilo a líbí? Na choreografii jsme spolupracovali s VerTeDance, což je taneÎní trio. Zatím mÐ nejvíc baví právÐ tohle, tedy divadlo a autorské projekty. Pokud jsem souÎástí nÐjakého velkého kolosu, mám pocit, že jsem v nÐm jen taková ÎásteÎka a nemמu ho moc ovlivnit. Když naopak dÐlám své divadlo, mמu Öíct, co se mi nelíbí a jak bych to chtÐla. Už jsem ale pochopila, že nemמu dÐlat všechno, že musím mít plnou d×vÐru. Co vás na herectví nejvíc baví? Veškeré možné zkušenosti. Možnost zabývat se spoustou smÐr× je strašnÐ zajímavá. A cokoli v životÐ vyzkoušíte, mמe být inspirací pro vaši práci, což je fajn. Které role máte nejradÐji? TeÑ napÖíklad ve hÖe Divá žena. Je to taková ženská od rány, racionální, mo-
Šárka Stará a Šárka Tycarová, ZŠ Kladruby (ve spolupráci s Annou Sivákovou a Jitkovou VaÔovou, ZŠ Chanov)
10
Máš problém s láskou, ve škole, s kamarádem, s rodinou, se svÐtem, prostÐ sám se sebou? Nerozumíš si s rodiÎi, podrazila tÐ kamarádka, nevíš, jak vyznat lásku, jak se líbat, neberou tÐ do party, uÎitel si na tebe zasedl, váháš, co dÐlat po škole? Využij naší bezplatné anonymní psychologické poradny! Napiš sv×j dotaz do pÖipraveného formuláÖe na webu www.romanovodori.cz a naše psycholožka ti obratem odpoví.
poradna
Sny ve spánku Sen je významný psycho logický zážitek, který je vytváÖen mozkem bÐhem spá nku. Sny se vÐtšinou obj evují v charakteristické spánko vé fázi, která se odbornÐ nazývá REM fáze (anglic ky „rapid eye movement “– tedy podle rychlých oÎn ích pohyb×). Podle výzkum × má ÎlovÐk tuto fázi bÐhem noci nÐkolikrát a zdá se mu 8–10 sn×, pÖestože Îas to lidé Öíkají, že sny nem ají. Sny si lze zapamatovat ale pouze tehdy, pokud se ÎlovÐk probudí v REM fáz i, kdy se mu sen právÐ zdá . K probuzení napÖíklad doj de, pokud má sen strašidelný obsah, nebo pok ud nás vyruší nÐjaký vnÐ jší podnÐt, jako je tÖeba bud ík. Mnoho lidí vÐÖí urÎitý výz nam sn×, a proto se ty své snaží urÎitým zp×sobem zachytit a pak jim pÖidÐl it výklad. V historii tak vznikly speciální výkladové knihy – snáÖe. Z pohledu psycho loga ale tyto snáÖe nabíze jí jejich zkreslenÐ zjednoduš ující a Îasto mylné výklad y. Sny vlastnÐ pÖedstavují zvláštní druh komunika ce se sebou samým. Mohou ukázat na to, Îemu jsm e v bdÐlém stavu nevÐnoval i pozornost. Naopak vÐc i, jimiž se zbyteÎnÐ trápím e, mמe sen ukázat v úpl nÐ jiném svÐtle. Sny jsou tak složitým výsledkem lids ké psychiky a záleží vždy na konkrétním jedinci a jeh o životní situaci, abychom mohli hledat jejich význam . Jsou tak Îasto tématem rozhovor× blízkých lidí a také se s nimi pracuje v psycho terapii. Zajímá-li se nÐkdo o to, jaké má sny a proÎ, je vho dné poÖídit si sešit na jejich zaznamenávání. Takový den ík by mÐl ležet hned u pos tele a zapisovat by se do nÐj mÐlo vše, co si ze snu pamatujeme. SouÎasnÐ je dobré zaznam enat vše, co snícího ÎlovÐka ke snu napadá a zda sen nÐjak odpovídá tomu, Îím se ÎlovÐk zrovna v dan ém životním období zabývá. Pr×bОnÐ je vhodné si deník a záznamy v nÐm proÎítat a hledat individuálnÐ jejich význam. 11
ti bude roblémy Radit s p . Dana Hajná jná Dana Ha psycholožka se á k krizovém je klinic práce v tí s o n e . Nyní zkuš dospÐlé axi o r p u tr cen ou pr hologick c y s p á m v Praze.
O snech a snÐní z pohledu psychologa odeDenní snÐní jsou sny, které se ko sny ve spánku vají ja dá é né er am kt zn y, vý sn nÐ to Stej oÎima. Jsou a m ný Öe ev jí ot va s Dá hrávají ve dne v životÐ usiloval. dÐji, aby o nÐco í snÐní má nn De h. sa ÎlovÐku sílu a na ob a otu urÎitý smÐr spánku. Snít každodennímu živ lné jako Îasto ve ys sm ne vá bý Ne urÎitou logiku. . t se tím, co bude atek znamená zabýva skuteÎný nedost za u ko až hr ná o st Îa t stát u tÖi jso pa y e sn מ Denní vé sny m obdivu. Mezi tako hudby a , u tu ch or pÐ sp i ús st y, la sk lá apÖíklad v ob (n m ke vÐ Îlo m se významný ý život apod. spokojený rodinn ak pÖíliš, apod.) nebo mít evné. Je-li ho vš úl a lmi pÖíjemné ve írování. je az í nt Ðn fa sn vé í ra nn De ování a nezd ch é ov ik ji ún o at ho ÎÔovat, si radÐ mמe se jedn sv×j sen uskute u av ob t á bý m e ý מ er m kt ¼lovÐk, sdílí. SouÎástí a s nikým ho ne lad obávat hýÎká v tajnosti tak mמe napÖík se c pe la Ch u. ch pÐ ní navázat bližší obava z neús u líbí a chtÐl by s m se á er ech nejen kt u, vk oslovit dí ÎlovÐk o svých sn -li že ká do , je e é al snažit se je vztah. ProspКn svými blízkými a se vit lu m ké ta ní vždy jednodupÖemýšlet, ale hodnÐ odvahy. Ne o st Îa to ce Ch uskuteÎnit. n skuteÎností. to, aby se stal se D×vod× ché pokusit se o bo pÖání nevyjde. ne n se ký ja nÐ že , át podmínky, neMמe se také st pÖíklad nevhodné na – ba e víc t bý e pÖání. Není ale tÖe k tomu mמ nebo pÖíliš velké ti os vé pn ko ta ho z sc si né ít dostateÎ spíš dobré vz ípadÐ hroutit. Je o dobrý se v takovém pÖ í dalších sn×. Pr en áÖ tv vy o pr í en že pro uÎ na Öíc sobÐ mמe i, zkušenosti po yž si ÎlovÐk sám kd sn× e, z מ Be m h. po ác tÐ pocit jis lo v jeho sil é udÐlal vše, co by u sv é sn br o do éh Ð sv í Îit Ðn ur spln ázdný a tak je pr l by ce. ot ua živ sit ak né životní a ideál× by vš ravovat podle da up le tá us ne a t sny rozvíje mמe tedy být: spokojený život DoporuÎení pro : „Nez×staÔte Ð!“ A možná také „SnÐte pÖimÐÖen jen u snÐní!“. PhDr. Dana Hajná
Kam se obrátit? Linka bezpeÎí 116111 (bezplatnÐ a nonstop)
Jsem nešªastná. Když jsem zaÎala chodit na gymnázium, mÐla jsem pÖi 170 cm jen 80 kg, Ale po terorech, co tady mám (spolužáci mi kv×li váze Öíkají „prase“, kv×li obleÎení „špinavá hipísaÎka“), mám už 93 kg. Nechci pÖibírat. Co mám dÐlat?!? PoraÑte prosím!!! Iva P. R., 17 let Ivo, celkovÐ máš asi sklony k nadváze, což urÎitÐ souvisí i s Tvojí psychikou. ¼asto bývá pÖejídání vlastnÐ zp×sobem, jak se vypoÖádat s tОkými životními situacemi. Stresem mמe být posmÐch spolužák×, nespokojenost sama se sebou, deprese, konflikty v rodinÐ atd. TobÐ samotné dÐlá nadváha starosti a já bych Ti doporuÎila odbornou spoleÎnost „STOB“, což je spoleÎnost zabývající se léÎbou obezity. Najdi si kontakt na internetu. Dozvíš se o tom, jak upravit sv×j jídelníÎek. Mמeš se také pÖihlásit na nÐjaký kurz, jehož souÎástí je úprava životosprávy, cviÎení a také psychologické vedení. Co se týÎe Tvé reakce v×Îi posmívajícím spolužák×m, doporuÎila bych Ti, aby až se Ti bude nÐkdo posmívat, sis pÖedstavila, že pÖed
Tebou stojí posmÐváÎek nahý a tÖeba s nÐjakou legraÎní Îástí tÐla (stojící vlasy, odstávající uši, r×znÐ velké oÎi atd.) – nemusíš nic Öíkat. StaÎí, když si vymyslíš nÐjakou legraÎní pÖedstavu a podle toho se budeš tváÖit (-:. Nedávno jsem se z pokoje svých mladších sester odstÐhovala do vlastního. Najednou nevím, kde jsem vlastnÐ doma. Navíc to je v pÖízemí a ne v prvním patÖe, tak se tam trochu bojím a cítím odstrÎená. NÐkdy se ale musím nauÎit spát sama, ne? Mám teÑ dost depresivní nálady. Mמe za to hnÐdá stÐna v mém pokoji? Nebo to je kv×li pÖechodu z mnohem intelektuálnÐjšího prostÖedí k nám do školy? Co mám udÐlat, abych se ve svém pokoji cítila doma? Napadlo mÐ, jestli bych tam nemÐla prožít nÐco pÐkného (napÖ. pozvat kamarádku k pÖespání). S., 14 let StÐhování je vždy velká životní zmÐna, na kterou je potÖeba si nÐjaký Îas zvyknout. Nevím, jaké byly d×vody k tomu, že ses pÖestÐhovala do jiného pokoje. TeÑ je už asi zmÐna zpátky nemožná a spíš pomמe, když se Ti podaÖí nový pokoj si zaÖídit tak, aby ses v nÐm cítila jako doma. Nyní se o pokoj nemusíš dÐlit se sestrami a mמeš si
Vaše sny Chci jít tam, kde se mi bude líbit Když se Öekne SEN, pÖedstaví si hodnÐ lidí ten, který se nám zdá v noci. Ale já bych rád mluvil o svých snech, ke kterým bych chtÐl dojít. Mým snem je jít na policejní nebo vojenskou akademii. HodnÐ lidí neví, co se mnou, kam mÐ dát a kam mám jít na školu, co se mnou bude. P×lka lidí ví, jaký mám sen. ChtÐjí mÐ ale dát na tu školu, která se líbí jim, a mÐ se ani nezeptají. Radši Öeknou: „Jednou budeš rád, že jsi šel na školu, kterou jsme ti vybrali.“ Já ale projevil sv×j názor a odpovÐdÐl: „Chci jít tam, kde se mi bude líbit.“ Mamka mi nakonec Öekla, že se sice budu muset hodnÐ a dobÖe uÎit, ale když je to m×j sen, tak aª to zkusím. Co z toho plyne? Åíkejte sv×j názor a ukažte, že vaše slovo má také nÐjakou váhu. VÐÖte, já to zkusil a fungovalo to! Adam Pokorný ZŠ Zastávka u Brna
ho zaÖídit podle sebe – vymalovat, umístit nábytek, vyzdobit. Do nového hezkého pokoje pak mמeš pozvat návštÐvu a tÖeba i na pÖespání, jak TÐ napadlo. Pokud se v noci bojíš v pÖízemí, doporuÎila bych Ti nechat si svítit nÐjaké malé svÐtýlko, pÖípadnÐ se mמeš i zamykat, aby ses cítila bezpeÎnÐji. JistÐ ale víš, že Ti doma ve skuteÎnosti nic nehrozí. Jde jen o jistotu, že jsi udÐlala vše, aby ses cítila bezpeÎnÐ. Našla jsem si kluka. Chodili jsme spolu pÐt mÐsíc×. Akorát že si to moje rodiÎe nepÖáli, tak mÐ od nÐj odstrÎili. TeÑ o mÐ skoro nemá zájem. Trápím se. Každý den je to horší. :( Åíká, že na mÐ nezapomnÐl, ale že se mnou teÑ být nemמe… Jitka, 14 let Jitko, láska je silná a nemמe Ti nikdo zakázat se s ÎlovÐkem, kterého máš ráda, vídat. TÖeba i tajnÐ. Na druhou stranu ale rodiÎe asi mÐli d×vod, proÎ si nepÖáli, abys v tomhle partnerském vztahu pokraÎovala a bylo by jistÐ dobré, kdyby sis o tom s rodiÎi více promluvila a oni Ti vysvÐtlili své obavy. Také Îas provÐÖí, zda Vaše láska vydrží.
Mít vlastní obchod Školní rok zaÎíná a já pÖicházím do 9. tÖídy. Je pro mÐ moc d×ležité, abych se dostal na stÖední školu. Na základní školu v ChanovÐ chodím už odmaliÎka a nerad bych šel nÐkam jinam. Ale musím. Život jde dál. Bez stÖední školy bych na tom byl špatnÐ jako ti lidé, co žijí na podpoÖe, nebo ještÐ h×Ö – jsou bezdomovci. To fakt nechci. Já p×jdu na stÖední školu a tam ze sebe vydám všechno, co budu moci. ChtÐl bych si podat pÖihlášku na diplomatickou, obchodní nebo hotelovou školu. NejradÐji bych ale šel na obchodku, protože matiku trochu umím a baví mÐ. Kdo ví, tÖeba za pár let budu vlastnit sv×j obchod.
poradna
Vaše dotazy
David VaÔo ZŠ Chanov
12
Nacházíme se v TichomoÖí na Filipínských ostrovech. Celé ostrovy jsou pokryté zeleným kobercem tropických rostlin. Tamní skupinka lovc× urputnÐ Îíhá na svoji koÖist. Ve stínu banánových list× vyÎkávají celé hodiny. Vtom se na tropické titány snese hejno ptactva. Hraje se na setiny. Filipínci vyskoÎí a hází kameny do nebeských výšin v nadÐji, že uloví nÐco na veÎer. Míjejí, avšak vržené kamínky se jim opÐt vrací do rukou. Pokus opakují. PÖestože témÐÖ celé hejno ulétlo, podaÖilo se jim skolit pár opeÖenc×, a to díky d×myslnému vynálezu - joju.
YO YER SKÁ
symfonie
V dnešní dobÐ nám jojo již neslouží jako lovecký nástroj (i když v nesprávných rukou se mמe stát vskutku nebezpeÎnou zbraní), ale spíše jako hraÎka pro dlouhé chvíle. Nahoru a dolu, nahoru a dolu a neustále dokola - jako by byla stvoÖena do nudy. Filipínci se nestali prvními, kdo používali jojo. V antickém Åecku jej dokonce, stejnÐ jako my nyní, užívali ke hraní. Dnešní dÐti a mládež ale vyžadují akci, adrenalin, vzrušení, individualitu, cool image. A tak jim pÖi pÖedstavÐ, že své okolí oslÔují jojem, bОí mráz po zádech. Ale co když se Öekne yoyo? Co to znamená? Vyslovuje se to úplnÐ stejnÐ jako oznaÎení pro ten artefakt, co mám doma pod postelí. Co tam ale dÐlají ty dva ypsilony? V Îem je yoyo od joja odlišné? Nenápadný mladík Îeká na autobus, který mu na zastávku pÖijede až za patnáct minut - krátký Îas na film a moc dlouhý
Óda na odpadky
trendy
Jdu si takhle ze školy, mimochodem již v kraªasech, a kochám se pÖírodou. Jenomže jakmile všechen ten sníh slezl, tak to teprve zaÎalo. Každý odpadek, lahev, prostÐ cokoliv, co lidé v zimÐ odhodili, se nyní dostalo na povrch. A tak místo krásné zelené louky, která v létÐ srší životem, tu je skládka. Podél cesty ze školy, po které právÐ jdu, je to slabý odvar. KliÎkuji mezi kapesníky a ubrousky, jež kdysi byly pÖibaleny ke svaÎinÐ. Sotva se vyhnu, Îekají na mÐ obaly od sušenek, a když tu nejsou, nastupují místo nich pet-lahve. Åíkám si, že mÐ nic horšího potkat nemמe, ale i v tom se mýlím. Procházím totiž závÐreÎnou etapou zkratky. Znenadání se na mÐ valí desítky balíÎk× od cigaret. „Asi si tu nÐkdo krátil dlouhou chvíli,“ zamumlám si a pÖitom doufám, že se mi nÐjaká z nich nepÖilepí na 13 podrážku.
na nicnedÐlání. Z batohu vytáhne nikoliv školní sešit, nýbrž yoyo. Dva disky spojené osiÎkou spolu s namotaným provázkem. Mladík se rozpÖáhne a švihne rukou do strany - zaÎíná yoyerská symfonie. Provázek se mu omotává okolo prst×, toÎící se hraÎka dopadá na sousední provázky, chvíli nesetrvá na jednom místÐ. Neustále mÐní svoji polohu v efektivních sestavách vyžadujících koncentraci a preciznost. Neexistuje nic, jenom on a jeho maliÎký pÖítel. Mládenec svoji žonglérskou pom×cku nevnímá jako vÐc, nýbrž jako kus sebe. Cítí ji jako palec u své nohy. Symfonie, kterou student vytváÖí, zanechává na tváÖích kolemjdoucích a lidí Îekajících na autobus nadmÐrný obdiv. Chvílemi ztrácejí pojem, kde se kotouÎek nachází. PoÖád se toÎí. PavuÎina vzniklá mezi jeho prsty se ztratí a bavlnka se opÐt promÐní v jednu Îáru spojující hraÎku a jejího vlastníka. PoslušnÐ se navine do ruky. Tím nic nekonÎí. V dynamickém oblouÎku opÐt roztáÎí malého kamaráda a koncert pokraÎuje. Tak toto, dámy a pánové, je yoyo. A tím bych završil první díl našeho seriálu o tomto geniálním žonglérském nástroji. PÖíštÐ bychom si pÖedstavili anatomii yoya a obecnou terminologii, která ho provází. Michal Klacik SPŠ, JiÎín
Když už si však myslím, že je všechno za mnou, zjistím, že jsem v hlubokém omylu. Dostávám se totiž pomalu k centru mÐsta. Zakopávám o rozbitou flašku, ve které kdysi bývalo pivo. Jen tak tak se chytám zábradlí, které hned pouštím, neboª místo, kde by na nÐm nebyla pÖilepená žvýkaÎka, takÖka neexistuje. Míjím popelnice, které jsou poloprázdné. Všechen odpad je spíš ale vedle nich. Nechápu, proÎ lidé nedokážou ten odpad vyhodit, proÎ jsou líní zvednout ruku a otevÖít poklop popelnice. VÐtšina si myslí, že když v zimÐ odhodí nÐjaký ten odpadek do snÐhu, už ho nikdy nikdo nenajde. Bohužel, opak je pravdou. A tak se není Îemu divit, když je po zimÐ naše ulice plná odpadk×, které pÖelétají jak tažní ptáci z jednoho koutu mÐsta do druhého. PÖitom se každý na jaro tКí, a tak nevidím d×vod si ten pocit znepÖíjemÔovat tím, že budeme žít na skládce. Proto se i vy zamyslete, není-li rozumnÐjší ten obal od sušenky strÎit do kapsy a u nejbližšího koše zase vyhodit. Stojí vám to za to? Pak se nedivte a nenadávejte na ostatní, jaký mají doma nepoÖádek. ZaÎnÐte nejdÖíve sami u sebe. Josef Vilda Masarykova ZŠ, Tanvald
M×j sen je žít a pít kÖišªálovÐ Îistou vodu života, také dosáhnout cíle, jakým je milující rodina. Ale než zaÎnu se svou vlastní rodinou, pÖijdou na Öadu sny profesní. Na zaÎátek by to mÐla být stÖední škola s dobrým zamÐÖením. NáslednÐ bych ráda vyvracela názory na Romy ze strany majoritní spoleÎnosti. Proto se také chci stát romskou aktivistkou a nabídnout tím pomocnou ruku romským dÐtem k tomu, aby nevzdávaly klikaté cesty za svým snem. Vybrala jsem si proto studium sociální Îinnosti pro etnické skupiny. ChtÐla bych tento obor vystudovat a najít si práci v organizaci jako je napÖíklad ¼lovÐk v tísni, a tím si zajistit praxi, kterou budu v budoucnu potÖebovat pro vytvoÖení nÐjaké vlastní neziskové organizace se zamÐÖením na romské i neromské dÐti. KrásnÐ se o snech píše. Jen málokdy se ale plní. Cesty ke sn×m jsou tОké a vždy plné potu a dÖiny. Když se však ÎlovÐk dostane na vrcholek alespoÔ tÐch svých nejmenších sn×, mמe být velice šªastný, protože, jak už to tak v životÐ chodí, ne každý mמe mít v životÐ vše, co chce. Jak už jsem psala v pÖedchozím odstavci, ze všeho nejvíc bych si pÖála milující rodinu. Jelikož bych své dÐti nechtÐla pÖivést do svÐta plného zášti a nenávisti, ráda bych pro jeho zlepšení sama nÐco udÐlala. Nechci se dívat na to, jak nÐkteÖí lidé odsuzují druhé jen kv×li jejich zevnÐjšku a házejí je do jednoho pytle. PÖála bych si, aby se lidé posuzovali podle toho, jací jsou uvnitÖ, aby se ÎlovÐk bral jako jednotlivec, a ne jako kousíÎek ze shnilého koláÎe. Vím, že to nejspíš nebude ideálnÐ fungovat nikdy, ale i tak budu bojovat za lepší svÐt a Öíkat si, že nadÐje umírá poslední! Marie Demeterová ZŠ Vašatova, Kladno
Blešák
e!
Pokoutné stánky plné zaprášených skvost×, lomoz, smích a diskuse nad objevenými kousky. Staré panenky po babiÎce, zachovalé retro obleÎení, popraskané houpací kÖeslo nebo staré desky a videokazety. To vše patÖí k neopakovatelné atmosféÖe bleších trh×, míst, která dotváÖí kolorit mnoha evropských mÐst. Máš hluboko do kapsy, a pÖesto pokoj plný nejr×znÐjších zajímavostí, slabost pro výrobky, které nesou historii pÖedchozího majitele, nebo chuª vymÐnit vÐc již nepotÖebnou za nÐco, co tÐ uchvátilo? Navštiv náš úspКný Blešák!
13
Jak smÐÔovat ve VO¿ORI blešáku?
Nabídka Î. 13
SluneÎní náhrdelník nosí každý, málokdo ale navlékne Îerné slunce - nenápadné a vtipné. PÖívÐsek o pr×mÐru 2 cm, výmÐna za cokoliv
Nabídka Î. 14
PÖipomíná skláÖský skvost z jablonecké dílny, nejlépe vynikne na sleÎnÐ se smyslem pro avantgardní umÐní. Pr×mÐr pÖívÐsku 2,5 cm, výmÐna za jakoukoliv dívÎí ozdobu
14 Nabídka Î. 15
15 16
Nabídka Î. 16 Pat, mat, šach... SkvÐlý návod pro ty, kteÖí ještÐ neobjevili kouzlo šachových her. Ideální vánoÎní dárek! VymÐním za cokoliv.
StÖíbrné náušnice ala koÎiÎí drápky Îi šÔ×ra navleÎených špendlík×. V pohybu nepÖehlédnutelné! Délka 8 cm, výmÐna za cokoliv
1.Vyfoª cokoli, co nabízíš k výmÐnÐ (odÐv, doplnÐk, knihu, CD, budík, tašku, …). ité 2.Napiš doprovodný text a udej d×lež informace pro ÎtenáÖe (velikost odÐvu, stáÖí vÐci, funkÎnost, apod.). 3.Fotku s textem a upÖesnÐním, co Öedpožaduješ výmÐnou, nahraj prost na nictvím elektronického formuláÖe webu www.romanovodori.cz do rubri níku ky Blešák (zaÖadíme ho do poÖad ). a uveÖejníme v Îasopise a na webu 4.Sleduj aktuální nabídku dalších úÎastník× Blešáku. si 5.Najdeš-li to, co hledáš, zarezervuj ce to jednoduše on-line pÖímo v nabíd blešáku. spo6.V tuto chvíli zaÎíná naše práce – š jíme se s tebou a osobou, s níž chce du. smÐÔovat, zprostÖedkujeme doho obÐ 7.V pÖípadÐ oboustranného zájmu osoby pošlou své vÐci na poštovní adresu sdružení ROMEA (Žitná 49, Praha 1, 110 00 – obálka oznaÎená heslem „Blešák“). , 8.Jakmile dojdou vÐci od obou stran rozešleme je novým majitel×m, u nichž vymÐnÐná vÐc zaÎne žít sv×j nový život. za 9.Jediné, co zaplatíš, je poštovné doruÎení tvé vÐci na naši adresu.
Navštiv stránky Blešáku
www.romanovodori.cz/blesak
blešák
Bojovat za lepší svÐt
Zapoj s
14
Zeptali jsme se vybraných žák× Masarykovy základní školy v Tanvaldu ve vÐku 13–15 let na jejich vztah k poÎítaÎi. OdpovÐdi nÐkterých z nich jsou, podle mého názoru, opravdu šokující.
PC
Máš poÎ íta 95 % do Î? tázaných žák× po Já osobn Îíta Ð kteÖí po si myslím, že m Î vlastní. ÎítaÎ ma noho lid í, jí, je na Zde pro nÐm záv obrázek islých. uvedu vý ho stude povÐÑ je nta dno by neexis : „Kdo nemá p oÎítaÎ, ja toval.“ ko
Kolik hodin dennÐ trávíš u poÎítaÎe? Zde je celkové složení o nÐco pestÖejší: 6 % dotázaných poÎítaÎi nevÐnuje žádný Îas, celkem 22 % u poÎítaÎe stráví maximálnÐ jednu hodinu, pouze 6 % se vÐnuje monitoru podle mÐ optimálnÐ – 3 hodiny Îistého Îasu. Následující Îíslo je ovšem ohromné – kolem 39 % dÐtí prosedí u svého stroje neuvÐÖitelných 12 hodin (p×lden). I další cifra mi málem vyrazila dech. 27 % dÐtí mמe u poÎítaÎe trávit neomezené množství Îasu. Jejich rodiÎ×m to podle všeho nevadí.
í n á v o c Tan j je m× život
– mít Îi nemít?
? Máš Facebook využívá t. Tuto službu ši Öe co ÖáteZde není sp vaných. Touha kavá vÐtšina dotazo lá je a celého svÐt bu lit se s lidmi z už sl í eÖ kt , % z tÐch žák× jí pro témÐÖ 89 % 11 í. aj ív už jnÐ vy Facebooku ho opovrhuje. Používáš komunikaÎ ní programy jako je napÖíklad Sk ype nebo ICQ? Teoreticky se jedná o Facebook, u kterého nemusíte otevírat prohlížeÎ. Tyto programy však disponují velmi pokroÎilými ko munikaÎními funkcemi a jsou na víc zadarmo. 72 % dÐtí je má nains talováno na svých poÎítaÎích a 28 % pÖipadá jejich užívání zbyte Îné.
trendy
Vydržel/-a bys jeden mÐsíc bez poÎítaÎe? m V naší tÖídÐ je 67 % lidí na poÎítaÎi tak ý M . otola závislých, že by pro nÐ jeden mÐsíc bez ndra Š anec. Už je O e s ji t Jmenu koníÎkem je ela JacknÐj znamenal témÐÖ záhubu. Okolo 28 % a íš hry hlavním imituji Mich tomu, když p dotázaných má skálopevnou v×li, a proto s š je ra H k co hlíto rok, stal jsem se pro nÐ jeden mÐsíc bez poÎítaÎe nepÖedradÐji pro smrt i s o o h b e je o n tránky? s sona. D Öel. Moc mÐ kl, že se od é v stavuje pÖekážku. 5 % žák× nedokáže svou o b e žíš w em Öe ti se e ho M. J. z Tak jsem si s s á Î závislost odhadnout. é ím lk s e v . Z ku h zasáhla nauÎím a po je, že jsem odpovÐdíc to h c tÐ o v u c jí nÐj nÐ ovat. Pravdo ko zpÐváka ti, co hra ja objevovali – 39 %. ob Co Öíkají rodiÎe na to, že trávíš tolik napod ky obdivoval mi vadily y k c 3D stÖíleÎ by vyyc Îasu u poÎítaÎe? ho vžd eÎníka a mo o nÐm Öí te k e an HráÎ×, u v×Îi k Tyto odpovÐdi se nedají pojmout proi jako t luvy, které s mi. ti k ta li m lid mýšle lži a po a šíÖily mezi se od nÐho centuálnÐ, a tak demonstruji pár odpoe stratev li te Öí p ly ne 17 %. e povída , kterou jsem ÐsíÎní vÐdí mých spolužák×: „RodiÎe nesnáší, z u o p (M Ðc giích je jezdí a První v yl Moonwalk jako vejtaz když jsem u PC, stále slyším: „Ty furt o d rá i ,b 5%s dat nauÎil sedíš u poÎítaÎe, trávíš s ním více Îasu ím SK8u ci vypa obÖe. ZaÎal ln h á c tu e ir v N . d na na s a ch×ze) kt mi to šlo Î í než s námi!“ Jiný uvádí: „Musím mít v je á o fa tam a 39 % tr je ra ha, ale zdokonalova Öihlásila do h hotovou školu a povinnosti, jinak na PC o b e n p e webu jsem s í babiÎka mÐ lentmánie. etových nemמu. RodiÎe vÐdí, že nejvÐtší trest rn te in v a tn T hry Je : u nevlas dní soutОe . k h pro mÐ je život bez poÎítaÎe.“ z íc á Î dl ot ro prohlíže celoná i jsem si kla zviditelnit? víl se V tu ch utО šance jsem se so il á n t v s o a k ta úÎ eÑ Îeano. Z lové. T Nejspíš v Hradci Krá htÐl bych A m×j názor na výše uvedené odpovÐdi? u .C casting mi odepíšou lidnÐ i teÑ) Všichni poÎítaÎ urÎitÐ používají na r×zné školní práce Îi dok ž kám, a oucnu (nebo sti a bavit kumenty do zamÐstnání. Mám ale takový dojem, že nÐkteÖí o v bud veÖejn lo, na a z nás jsou na poÎítaÎi až zbyteÎnÐ moc závislí. Zarmoutilo mÐ n t a v š nevy tanco obrovské Îíslo v otázce zjišªující denní poÎet strávených hodin yby to ela Jacksona d k i A lidi. icha l. M á a d u poÎítaÎe. Že 39 % žák× dennÐ prosedí u poÎítaÎe celý p×lden, n t i a an cov tanec du tan u b možná i více, je neskuteÎné. Také mÐ velmi znepokojily odpoa u vÖ Šotola nezane Ondra vÐdi na pÖedposlední otázku, ve které jsem se ptala, zda by žáci e bic , Pardu
dánka
15
ZŠ Stu
vydrželi bez poÎítaÎe mÐsíc. V odpovÐdích znÐlo vÐtšinou „NE“. ProcentuálnÐ by se tyto odpovÐdi spoÎítaly cca na 67 %, což je šokující.
Hana Klaciková Masarykova ZŠ, Tanvald
né umí na sobÐ vytvoÖit r×z yž má dívka fantazii a Kd ji. je to Öe, tvá ou jemnost její ní školy Bulharská ad né úÎesy, které podtrhn kl ete Zá také spl 9.B se s ní ná ky U . žá šky em Js hu pÖebornice mé kámo u va jso po tom lou V se ra. ve výh a m , váté tÖídy líÎí tím v OstravÐ - PorubÐ. Má y dívky od sedmé do de ží chn rá vše od ÐÖ se á tém er kt tÐnost, lní Öád. a nechybí mi ani ztÖeš tak trochu porušují ško dívkami nevye níz pe tím za a m aspoÔ v naší tÖídÐ mezi Sa se hodinách tÐlocviku V i v mém oblékání. trpíme. po ne si y co lák e, tep מu koupit vš m Öeší a na znaÎkové ne ne c si o mo ot da pr mó a , ré ám kte dÐláv vní obleÎení, chtÐla mít na ch pÖinést si nÐjaké sporto by je co vní í, Hla líb i ání m lék ob se do co je trendy, í. UÎitelé nám vÐtšiny u ožÔuje pohodlné cviÎen de zipy, um bu jen íš t jsp mí e ne ím ce sm ua ne , c nemluví sobÐ. Stejná sit stÐji v hodinách tÐlocviku mo jÎa ne Înosti pÖi sportu. Kluci mých spolužák×. Öetízky apod. kv×li bezpe kraªasy a triÎka. nosí šortky nebo delší pni chodí ší škole se mi líbí. NÐna na × ník jde mi, že na prvním stu tev pÖi , vrs g× ch go da pe e . týÎ ObleÎení mý se cké kti Co pra pni druhém. To odvážné, nÐkteré ne aní modernÐji než na stu lék ob l, é které modely jsou velmi coo tel je ré uÎi to k „Ta : ile a mikiny barev, kte sebe, jak si Öíkám ná, že nosí napÖíklad koš í NÐkdy pÖistihnu sama me atn zna ost ní. jak suk , a t ším lho sly ka dy mít.“ Jin to i stÖih× jejich tuhle bundu bych mohla : „Ten jsou zrovna in. Týká se y, pÖes aná jako babka,“ nebo lík ob dí obvyklé - poÎínaje batoh ne cho i ta vÐc e, í vol líb mi se Ð Öíkají: „Ty do ecn dí Ob cho s ve rý ná u ky. PrávÐ teÑ mého bráchy, kte ndy, Îepice a jiné doplÔ bu ak nosí dobrý hadry!“ Podle ty, nij a bo e, DC, Г kin áln Da rm Îek „no tce oblékají pÖíklad batohy zna páté tÖídy, se holky v pÐ škole mezi žáky letí na Îky zna asi ají ráv vyh obleÎením zvlᚪ ho neuchvacují. obleBurton. Mezi botami a smÐjí pro jejich vizáž a hým ok. dru eb se Re Öí a r kte i, we lid Po , Znám Nike, DC m. PoctivÐ . Pomáhá já se k nim obÎas pÖidá cítit se v obleÎení dobÖe ité lež d× je že si, Îení. PÖiznám se, že i ž slím ne My í án vÐka lék Îlo o ob v éh “ en „in leÎ škole víc d na pÐknÐ ob vzato jsou kluci na naší to sebed×vÐÖe a pohle jí melír, pokud a ma , Öí ost kte rad ky, jte klu Ðle Öi ud Îty si asi i pro ostatní. Tak ný jem holky. PÖestože znám ci pÖí klu je i a náray chn vši álk Îte si aspoÔ kor rávají holky. Skoro nemáte finance, navle v úÎesech celkovÐ vyh mÐ vna dle zro Po s. úÎe ý bn do Îi velmi po . Dívky totiž nosí skoro stejný mek do barvy triÎka:-) delší, Îisté a upravené. sy vla ší slu e jvíc ne chlapc×m obdivulnÐ dlouhé vlasy. Ty já si mohou dovolit mít úp
Fashion school Vínový svetÖík bílou halenku skvÐle oživuje a modré džíny se hodí ke všemu. Podle mÐ je tento outfit slušivý
Džíny, modré triÎko a svÐtle modrá košile. MnÐ osobnÐ se košile moc líbí a kluk×m sluší. Vlasy má podle mÐ parádní. Melír dodává šmrnc delším vlas×m, které jsou podle mÐ IN.
i b b i B Vaše
Bílé kalhoty kontrastují s Îerným triÎkem. Vše je doplnÐno svetÖíkem. Tento model je podle mÐ u vÐtšiny dívek oblíbený. Je jedno, jakou barvu svetÖíku zvolíš. DobÖe sestÖíhané vlasy jsou taky d×ležité a této dívce barva i stÖih jejích vlas× dle mého názoru moc sluší.
Tahle sleÎna je krásná sama o sobÐ a její šatník není jiný. Pastelová barva triÎka a Îelenky dodávají modelu jemnost. V doplnÐní s modrými džínsy a hnÐdými žabkami vypadá model vážnÐ skvÐle.
Z deníku školaåky
Od Öíjna se na našich webových stránkách www.romanovodori.cz mמete setkávat s pravidelnými páteÎními sloupky Îtrnáctileté horažÑovické redaktorky Anny KoláÖové. Ta v nich bude popisovat každodenní zážitky a myšlenky, které si zapisuje do svého deníÎku… barví listí
se olní rok! Budík . 2010) Venku ) A je tu nový šk 0 1 Podzim (8. 10ná podzim. Je Îas, aby nám 0 2 . 0 1 v krabici. . (1 Îí rušek e už jsou dávno b h ky av ýc pl zl y a e c do Îervena. Za oh vl ni sl í berušky… ný uÎeb Ze života li dávat za úkol dinu, st×l je pl štÐ na mÐ útoÎ tÖí je ho A ou á. pa ÎeštináÖi zaÎa sk id s lid pÖ íÖ ne ne al ív dÐ hmyzu. BÐhem , „M
redakce
la zvon dzimu“ hry Ze života také moc na ná jako „Barvy po ch (Harmonia Ptáci. Nebo ze ví“, „Období nkovní poÎasí ru to ve ro lis A ho ho z ní a im én ch, ale asijský sc ný ej ko yÎ ja ob a hu letou z podz ch od oc ír Îerveno-oran Ale ne tÐ P×sobí to tr bo „Když se pÖ noha teÎkami, plné berušek. . m s rs no ea ko ok , é Sp líÎ plné barev“ ne m m tÐ ey še é lo tn ov minut by “. Netuší seÔ od Bri y vidÐli: velk pí ku kd án rá nÐ te sp je ck ke le te t tá js ná chys ým závidÐ Öes. axyridis). Mož slimák×, kter by jim mohla obí nervový ot ezlost, kterou a španÐlských vl vaze jaký si tím zp×s a k× a in m ní a té ez rv ev B lš . dá ba bo ek za vá l st áž žo d uÎite nemÐli do mých podr y dy in ta tš u m Îas vÐ dn Když napÖíkla ho u ob je yc rv Ð na elnÐ m žlutou ba Jako kdyb žaduje práci Ðd ve školní jíd za roztomilou ob e ím , al „Podzim“ a po ÐÎ , ík vd ry În é te bo in vý oj o bram mim s se najde om sice pÖišli stránku, obÎa ch druh× bych ruba takto: zí vadilo… zh ci Î. ne dá i pa an vy ná e ož Ðlal jim koloto jehož prác í, že by to m dobí. dÎ ob vÐ né es al vysavaÎ a ud ás pÖ vz kr ta i tá lm k, ve še je ru m be zi ch „Pod krásné A co se týÎe tÐ dá listí. Jeho Ze strom× pa na e uj en :“ a vyjm barvy jsou tyto y, všechny odstín y nk rá Jablko a já (15. 10. 2010) st zbytek penéva ek retrívra pÖ ho té la „z Sbírání jablek jsem zasvÐtila hned dva víkendy. Samou rv ba jímaje. bouÖkou“ nevy as bÎ O Ð. ov zÖejmÐ že ne sama, koneckonc× – jablko nepadá daleko ho svОí letní ch vý je i o výtvarné uÎujívy o éh To samé se dÐ er od stromu… kt a, expresionist a se totiž najde ké dílo na tém BÐhem sbírání jsem pochopila mnoho vÐcí. TeÑ už rozudostí o umÐlec žá e lic ve vá bý cí pÖekvapí nÐ ej yÎ mím, proÎ ovocem poznání bylo zrovna jablko. Když si již ob m edke a, jež „Podzim“. Výsl í nevinná dítk jíc Ôu or áz páté vybralo moji hlavu za pÖistávací plochu, pochopila zn z ra . depresivní ob ou mysl školou sv t ni vr jsem napÖíklad, proÎ zlá ÎarodÐjnice nesla SnÐhurce sk po jdou poprvé by co zrovna jablko. Možná to ale udÐlala i proto, že by ve Ð št jsem (je pomínám, jak vz é u vn ok re v ba stÖedoevropských lesích vypadala s otráveným mangem u Ð zo Se sl y a pÐkn sbírala kaštan h a) íc ac nk ov ve dí ak nebo kokosovým oÖechem ponÐkud nápadnÐ. Jestli ale á op al u m dobo o mÐ podzim kaštan n de je Newtona po tom, co ho jablko trefilo do hlavy, napadla listy. TeÑ je pr tu bá li… v kapse ka a Îerdv í uj lis písemek. AÎko i m svÐtoborná myšlenka, u mÐ to oÎividnÐ mÐlo naprosto se nici Îeštiny mám a v uÎeb opaÎný výsledek. A jelikož bylo jablko, zvláštÐ to králové listy… veno-oranžov ské, v minulosti navíc znakem moci, nÐkdo se mi zÖejmÐ pokoušel ukázat svou moc v plném rozsahu. Když jsem mÐla pocit, že už jsem sebrala asi pÐtisté jablko, ve skuteÎnosti to bylo teprve ÎtyÖsté devadesáté osmé, v podstatÐ jsem si už zvykla. Nakonec jsem to ale samozÖejmÐ nenechala jen tak a pÖi nejbližší pÖíležitosti jsem se pomstila – dnes je z nich nÐkolik sklenic moštu v našem sklepÐ. Po tom všem jsem prostÐ toužila jen ochutnat trochu jableÎné pálenky …
17
Jsem deváªaÎka. Sloupky píši ve volném Îase, pokud zrovna neradím spolužák×m s úkoly, neÎtu, nepÖejídám se Îokoládou, nepÖu se se sestrami, nemyslím na blbosti a nepÖemýšlím nad úkoly a vÐÎnými záhadami (kdo je B×h nebo kdo mi snÐdl p×lku zákusku). Nejradši píši sloupky o tom, co mÐ napadne v noci nebo dvÐ hodiny pÖed uzávÐrkou.
Anna KoláÖová ZŠ Komenského, HoražÑovice
Z koÎovník× vesniÎany Již v dobách nejtvrdšího pronásledování Rom× jsme svÐdky prvních pokus× o jejich usazení. Nejstarší doklady o tom máme z konce 17. století. HrabÐ Dominik OndÖej Kounic tehdy povolal na své panství v Uherském BrodÐ rodinu romského kováÖe ŠtÐpána Daniela. D×vodem nebylo to, že by nenašel ve svém okolí žádné kováÖe neromské, takové jistÐ také zamÐstnával, ale romští kováÖi vyrábÐli výrobky, které ti neromští nedÐlali. ŠtÐpán Daniel a jeho potomci ale mohli na panství Kounic× z×stat pouze pod podmínkou, že pÖeruší styky se svými pÖíbuznými, pÖestanou mluvit romsky, odlišnÐ se oblékat. Zkrátka se budou snažit, aby se co nejménÐ lišili od ostatních lidí v obci... Tolerovaní Romové
Ke Kounic×m se postupnÐ pÖidávaly i další šlechtické rody, napÖíklad Lichtenštejnové, kterým pÖítomnost Rom× na jejich panstvích nevadila. Také tito tolerovaní Romové se museli vzdát všeho romského, své romské identity, a podÖídit se životnímu stylu vÐtšiny. Kdyby to neudÐlali, hrozilo jim, jak už jsme zmínili v minulém díle tohoto Îasopisu, vyhoštÐní ze zemÐ, tÐlesné tresty jako napÖíklad uÖíznutí ucha nebo dokonce smrt. Pokud plnili vytyÎené podmínky, vrchnost jim poskytovala ochranu, a nevztahovaly se na nÐ tudíž protiromská naÖízení. Podle soupisu Rom× z roku 1783, tedy ani ne sto let po pÖíchodu ŠtÐpána Daniela na panství Kounic×, žila na jižní MoravÐ usazenÐ zhruba stovka Rom× (NejÎastÐjšími pÖíjmeními Rom× usazených na MoravÐ byla napÖíklad: Daniel, Ištván, Holomek, Malík, Herák a další.). K usazování Rom× dal podnÐt také panovník Josef II., syn Marie Terezie. V roce 1784 poskytl Rom×m zázemí na pozemcích zrušených církevních Öád×. Jeho iniciativa ovšem nebyla moc úspКná. Z p×vodních dvaceti moravských a slezských obcí, kde nechal Romy usadit, z×stali Romové natrvalo žít pouze v pÐti z nich. Romský chlapec v moravském kroji (zdroj: MRK)
Vznik romských osad
Sami ze své vlastní v×le se zaÎali ve vÐtším poÎtu Romové usazovat až od poÎátku 19. stol etí. Život na cestách za obživou rozhodnÐ nebyl nijak idyli cký. KoÎování obnášelo neustálé nejistoty, problémy a ústr ky ze strany majority. Je proto logické, že mnozí Romové toužili trvale se usídlit na jednom místÐ, a zajistit si tak pro sebe snesitelnÐjší životní podmínky i lepší bud oucnost pro své dÐti. Nebylo to ovšem nic tak snadnéh o, jak by se nám dnes mohlo zdát. Obyvatelé obcí mezi sebou Romy nechtÐli, proto jim odmítali pÖidÐlit dom ovskou pÖíslušnost. VyhánÐli je na místa, která byla dost ateÎnÐ vzdálená od vlastní obce nebo na okraje vesnic a mÐst. Takto zaÎaly vznikat romské osady, dnes bych om Öekli ghetta. Romové zde žili izolováni od ostatních, Îasto v dost nevyhovujících hygienických podmínkách. Získat bydlení pÖímo v obci mezi pÖíslušníky vÐtšiny stálo Romy nesmírné úsilí, pÖesto se to nÐkterým z nich zaÎalo postupnÐ daÖit. Své dÐti pÖih lásili do školy, a tak se i mezi Romy objevili jedinci s vyšším vzdÐláním, pozdÐji také vysokoškoláci. Prvním z nich byl Tomáš Holomek, který vyr×stal v nuzné romské osadÐ, ale díky své píli a také díky podpoÖe rodi Î× a neromských uÎitel× dokázal vystudovat Karlovu Univerzitu a stal se z nÐj první romský právník u nás.
Situace v ¼echách
ve na mí zaÎali usazovat nejpr mové se na našem úze Ro ne, era výš tol Îili k zna em na led e vzh Jak jsm dmínky i k tomu mÐli nejlepší po horší, em oh mn í án zov úrodné jižní MoravÐ, kde usa y pro V ¼echách byly podmínk ám stále ci ze strany vrchnosti. Ovšem koÎujícím skupin li. ova koÎ bu do ou uh dlo tÐ nejvíce ješ co vé hyb mo po Ro ch proto zde naÖízení a snahy jeji ká ms tiro pro jší znÐ spívala i média, která ztrpÎovala život nejr× nosti k Rom×m dosti pÖi leÎ spo ní u ah vzt ní rše kanibalismu, tedy pojídá omezit. Ke zho ravd. NapÖ. o romském lop po a ka lží liti u po Öad ká ila ms šíÖ tiro o Romech lý nesmysl. Pro pozdÐji ukázalo jako ho se nevztalidského masa, což se tulných Cikánech, který po o a kon Zá ím en láš vyh zp×7 ným 192 i, kteÖí žili potul vyvrcholila v roce obecnÐ na všechny lid vše ale ch , my ský Ro Îan na ob nÐ sto hoval výhrad kriminoval. Mí i však Romy výraznÐ dis sel on mu zák to se Ten pin . sku ota živ ých sobem ace, v×dci koÎovn itim leg ské án cik ým vé zen mo pr×kaz× dostali Ro naÖizoval odebírat neusa i listy, zákon dokonce druhé prokazovat koÎovnickým z, které Romy Îekaly za hr× pÖedstupnÐm uze po o byl vše To ti. dÐ Rom×m Îasopisu. až v pÖíštím Îísle tohoto svÐtové války. O tom ale
¼asová osa
1769, 1783 Provedeny soupisy tolerovaných Rom×
pÖed 1698 PÖíchod ŠtÐpána Daniela na panství Kounic×
etno
Kristýna Frydrýšková, autorka je romistka
1825 Karel Hynek Mácha napsal romantickou povídku Cikáni
1780–1790 Vláda Josefa II
1927 Vyhlášen Zákon o potulných Cikánech
18
k o m i x
