List.č. Akce: PRÁVNÍ STAV PO VYDÁNÍ ZMĚNY Č.2 ÚP obce PRASKLICE. Číslo zakázky: OBSAH DOKUMENTACE

Číslo zakázky: 12-6042-102

Akce:

List.č.

PRÁVNÍ STAV PO VYDÁNÍ ZMĚNY Č.2 ÚP obce PRASKLICE

2

OBSAH DOKUMENTACE

A,B : Textová a tabulková část Urbanistická část vč. dopravy, ÚSES a technické infrastruktury Vyhodnocení záboru ZPF a lesních pozemků Dokladová část

C:

Výkresová část

Výkres č. 1 : Širší vztahy

1: 100 000

č.2: Hlavní výkres vč. řešení dopravy, návrhu územního systému ekologické stability a návrhu regulativů 2a - celé řešené území (tj. celé k.ú.obce) (včetně protierozních opatření, bez regulativů) 2b - zastavěná část obce

vč. regulativů

1 : 5 000 1 : 2 000

č.3: Vodní hospodářství (zásobování vodou a kanalizace) - zastavěná část obce

1: 2 000

č.4: Energetika (zásobování elektrickou energií a zásobování plynem) - zastavěná část obce

1: 2 000

č.5: Veřejně prospěšné stavby - zastavěná část obce

1: 2 000

č.6: Vyhodnocení záboru půdního fondu a lesních pozemků - zastavěná část obce

D:

Regulativy pro územní rozvoj

E:

Návrh vyhlášky o závazných částech

1: 2 000


Akce:

List.č.


3

OBSAH TEXTOVÉ ČÁSTI

Obsah dokumentace

2

1) Základní údaje a hlavní cíle řešení

4

2) Vymezení řešeného území

5

3) Zájmové území a širší vztahy

6

4) Přírodní podmínky

7

5) Urbanistická struktura a architektura

12

6) Demografická charakteristika

16

7) Bytový a domovní fond

17

8) Ekonomický potenciál

19

9) Občanská vybavenost

20

10) Rekreace a cestovní ruch

22

11) Zeleň, ekologické podmínky a životní prostředí, lesní pozemky

23

12) Územní systém ekologické stability

26

13) Hygienické poměry, ochranná pásma

38

14) Odstraňování odpadů

40

15) Obnova vesnice

41

16 Veřejně prospěšné stavby

44

17) Regulativy využití území

45

18) Návrh řešení požadavků civilní ochrany

53

19) Doprava

56

20) Zásobování vodou

61

21) Vodní toky a plochy

64

22) Odpadní vody

65

23) Návrh protierozních opatření

67

24) Zásobování plynem

69

25) Zásobování elektrickou energií

70

26) Spoje a spojová zařízení

75

27) Zásobování teplem

76

-

Vyhodnocení záboru zemědělského půdního fondu a lesních pozemků - viz samostatná složka

Dokladová část - viz samostatná složka


Akce:

List.č.


4

1. ZÁKLADNÍ ÚDAJE A HLAVNÍ CÍLE ŘEŠENÍ

1.1

Základní údaje

• Územní plán (dále ÚPN) obce Prasklice byl zadán pořizovatelem, tj. Obcí Prasklice ke zpracování firmě S-projekt plus a.s. Zlín. •

ÚPN obce je zpracován podle schváleného Zadání – souborného stanoviska pro ÚPN obce Prasklice z března 2000

• ÚPN obce je zpracován dále na základě smlouvy o dílo č. 268/99 ze dne 25.11.1999.

1.2

Zhodnocení dříve zpracované územně plánovací dokumentace a důvody zadání a pořízení urbanistické studie

Vypracování územního plánu obce obce Prasklice bylo zadáno obcí Prasklice v roce 1998. Urbanistická studie byla zpracována na celé správní území obce Prasklice, tj. na celé katastrální území v rozsahu konceptu územního plánu. Urbanistická studie prošla připomín-kovým řízením v souladu s platnou legislativou a bylo zpracováno, projednáno a schváleno „Zadání" pro zpracování územního plánu obce Prasklice. Pro pořízení územně plánovací dokumentace mluví i skutečnost, že obec nemá v součas-né době žádnou územně plánovací dokumentaci. Stavební rozvoj obce probíhá na základě územních rozhodnutí stavebního úřadu Morkovice ve spolupráci s obecním zastupitelstvem.

Další důvody pro pořízení územně plánovací dokumentace jsou: • potřeba koordinování řízení investiční činnosti v území, proporcionálního rozvoje jednotlivých urbanistických funkcí obce, jejich vzájemného propojení a současně i vzájemného minimálního obtěžování • potřeba vytvořit územní předpoklady pro rozvoj soukromého podnikání a usměrňování tohoto procesu v zastavěném území obce. S ohledem na tyto skutečnosti, ekonomické a sociální změny po roce 1989 je vypracování nových územně plánovacích podkladů a návazně pak územně plánovací dokumentace nezbytný podklad pro činnost obce, protože ve smyslu zákona o obcích ze dne 5.10.1990 je obec územní celek tvořený vlastním sídlem a územím obce. Obec sama potom jako právnická osoba vystupuje v právnických vztazích svým jménem a nese odpovědnost z těchto vztahů vyplývajících. Základním předpokladem kompetentního rozhodování je doko-nalá a objektivní znalost současného stavu území obce a výhled jejího rozvoje. Územní plán obce řeší funkční vymezení a uspořádání ploch, stanoví základní zásady organizace území a jeho využití - v souladu se zákonem č. 50/78 Sb. (stavební zákon) ve znění zákona č.103/90 Sb. zákona č. 262/92 Sb., zákona č. 83/98 Sb , dále podle vyhl. č. 131/98 Sb.

1.3

Přehled podkladů

1.3.1

Mapové podklady

1: 25 000 pro širší vztahy - mapové sekční listy č. 24-422, 24-423, 24-424 1:2000, resp. 1:5000 pro zpracování ÚPP a ÚPD: digitální mapový podklad, zpracovaný firmou Sprojekt plus, a.s. (v rozsahu polohopis, výškopis, inž. sítě),1999

Číslo zakázky: 12-6042-102 1.3.2

Akce:

List.č.


5

Přehled dalších podkladů

• ÚPN VÚC Zlínské sídelní aglomerace (TERPLAN, květen 1993), schválen usnesením vlády č. 150 dne 23.3.1994. • Generel lokálního územního systému ekologické stability k.ú. Dřínov u Kroměříže, Počenice, Prasklice, Tětětice, Uhřice u Kroměříže (Ing. Hanousek, Projekční kancelář pozemkových úprav, Prostějov, prosinec 1993) • Nadregionální ÚSES dle UTP NR – R ÚSES ČR z r. 1996 • Registr sesuvů a jiných nebezpečných svahových deformací (MŽP, GEOFOND ČR, Kutná hora, 1995) • Generel gazifikace obce Prasklice (Agroprojekt s.p. Brno, 1991) • Prasklice – vodovod, situace pro výběr stavenisště (JmVaK, s.p.Brno, 1993) • PRVKÚC Kroměříž (OkÚ RŽP Kroměříž) • Dálnice D1 stavba 0133 Vyškov – Mořice, přehledná situace stavby (HBH Projekt s.r.o. projektová kancelář pro dopravní a inženýrské stavby Brno, 1997) • Projekt zemědělské komunikace mezi obcí Prasklice a Uhřice • vyjádření orgánů státní správy a dotčených organizací, správců inž. sítí, podniků a podnikatelských aktivit k rozeslaným dotazníkům, za účelem zjištění aktuálních požadavků na vypracování ÚPD (viz dokladová část) • Obce v číslech 1991, okres Kroměříž- výsledky sčítání obyvatelstva, bytů a domů z r. 1991 (Okresní statistická správa Kroměříž,1991) • průzkum projektantů v terénu • Urbanistická studie obce Prasklice (S-projekt plus, a.s, Zlín, duben 1999) • „ZADÁNÍ“ (souborné stanovisko) pro vypracování návrhu ÚPN obce Prasklice (zprac. prosinec 1999, schválené 03(2000))

2. VYMEZENÍ ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ

Rozsah řešeného území (určený pořizovatelem) je vymezen celým katastrálním územím obce Prasklice. Rozsah řešeného území je znázorněn ve výkresové části dokumentace územního plánu obce a dále ve výkrese č. 1 - Širší vztahy - ve vazbě na okolí obce.

Rozsah katastrálního území

k 6.1.1999:

392,5677 ha

Rozsah zastavěného území obce k k 6.1.1999:

7,2627 ha


Akce:

List.č.


6

3. ZÁJMOVÉ ÚZEMÍ A ŠIRŠÍ VZTAHY

3.1

Širší vztahy a zájmové území obce

Střediskem místního významu pro obec Prasklice jsou Morkovice - Slížany, středisko obvodního významu je okresní město Kroměříž. Funkci stavebního úřadu pro obec plní Stavební úřad Morkovice. Obyvatelé obce spádují jak je výše uvedeno, do města Kroměříž a do Morkovic, které jsou centrem dojížďky za vyšší občanskou vybaveností i za pracovními příležitostmi. Z hlediska správní struktury obec Prasklice je součástí okresu Kroměříž. Zájmovým územím pro obec Prasklice je rozsah jejího katastrálního území. Většina funkcí důležitých pro život obce je zajišťována v rámci zájmového území.

3.2

Výrobní vztahy v zájmovém území a ve spádovém obvodu

Zemědělská výroba: v katastrálním území obce je výrazný podíl zemědělské půdy. Lesní pozemky jsou zastoupeny velmi spoře - pouze v rozsahu 3,6315 ha, co je 0,925 % rozlohy řešeného území. Obec je obklopena intenzivně využívanou zemědělskou krajinou. Uvedené okolnosti dávají předpoklad k rozvoji zemědělské výroby. Průmyslová výroba v obci není zastoupena. Těžba nerostných surovin: Podle evidence dobývacích prostorů, vedené Obvodním báňským úřadem Brno dle ust. §29 odst. 3 zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon) ve znění pozdějších předpisů se v řešeném území, tj. v k.ú. Prasklice nenachází žádný dobývací prostor stanovený pro výhradní ložisko nerostů. Podle Územního odboru Ministerstva životního prostředí ČR, oblast Olomouc, se v k.ú. Prasklice nenachází výhradní ložisko nerostných surovin, na které by se z Horního zákona vztahovala územní ochrana, vyplývající ze stanoveného CHLÚ. Podle vyjádření Okresního úřadu Kroměříž, referát životního prostředí je v k.ú. obce evidováno ložisko stavebního písku, občasně těžené. Obec tento údaj upřesnila v tom smyslu, že v k.ú. Prasklice není toto ložisko stavebního písku situováno, ale je situováno v k.ú. sousední obce Uhřice (údaj v záznamech na OkÚ RŽP zůstal z doby, kdy administrativně byla obec spojena s obcí Uhřice jako jedna obec Uhřice-Prasklice).

3.3

Dopravní vztahy

Silniční síť: • silnice : -

Katastrálním územím obce prochází následující silnice: III /428 13

-

III/ 428 14

Pornice – Prasklice - Osičany Prasklice - příjezdná

Silnice III. tř. jsou zařazeny v ostatní, doplňkové silniční síti. Železniční doprava:

Katastrálním územím obce prochází:

• trať ČD Nezamyslice – Morkovice se zastávkou Prasklice.

3.4

Rekreace a cestovní ruch

Obec Prasklice leží v oblasti cestovního ruchu č. 44 Chřiby (podle Směrnice vlády pro realizaci cestovního ruchu v ČSSR - dle vlád. usnesení č. 992/211 ze dne 17.10.1962) Jedná se o oblast letní rekreace, zařazenou do IV. kategorie (oblasti s nižšími hodnotami pro cestovní ruch, vhodné pro rekreaci převážně místního významu).


Akce:

List.č.


7

V případě řešeného území se jedná ovšem o intenzivně zemědělsky využívanou krajinu, která nemá zvláštní rekreační hodnoty.

3.5

Závěr

Širší vztahy řeší: • napojení obce na nadřazené inženýrské sítě • napojení na systém dopravní sítě • začlenění sídla do biogeografického regionu • vzájemné funkční a technické závislosti uspořádání ploch

4.

PŘÍRODNÍ PODMÍNKY

4.1

Klimatické podmínky

Řešené území náleží do klimatické oblasti T2 - teplá oblast. - počet letních dnů

50 - 60

- počet dnů s prům. teplotou 10oC a více

160 - 170

- počet mrazových dnů

100 - 110

- počet ledových dnů

30 - 40 o

o

- prům. teplota v lednu

-2 až –3

- prům. teplota v červenci

18 – 19

o

o

o

o

o

o

- prům. teplota v dubnu

8 –9

- prům. teplota v říjnu

7 –9

- prům. počet dnů se srážkami 1 mm a více

90 - 100

- srážkový úhrn ve vegetač. období

350 - 400

- srážkový úhrn v zimním období

200 - 300

- počet dnů se sněhovou pokrývkou - počet dnů zamračených - počet dnů jasných

4.2

40 - 50 120 - 140 40 - 50

Stručná geologická charakteristika

Řešené území náleží k celku Vyškovská brána. Reliéf má charakter členité pahorkatiny až ploché vrchoviny se široce zaoblenými rozvodními hřbety a plošinami. Údolní niva je tvořená fluviálními a deluvio–fluviálními písčitohlinitými sedimenty. Průměrná nadmořská výška řešeného území je 255 m. Hydrologické poměry: Podzemní voda je vázána na blízkost vodotečí. Řešené území přísluší hydrograficky do dílčího povodí Hané., která náleží do povodí Moravy. Nejvpodnatějším doním tokem v řešeném území je potok Tištinka, který má v k.ú. Prasklice dva levostranné přítoky : Morkovický potok a Švábský potok. Podrobnosti – viz samostatná odborná kapitola „Vodní toky a vodní nádrže“.


Akce:

List.č.


8

Půdní poměry – v řešeném území převládají hnědozemě, které se vytvořily na spraších Neogenní a kvartérní sedimenty vytvářejí mírně zvlněný pahorkatinný reliéf s plochými hřbety a úvalovitými údolími.

4.3

Surovinová základna

Podle evidence dobývacích prostorů, vedené Obvodním báňským úřadem Brno dle ust. §29 odst. 3 zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon)

ve znění pozdějších předpisů se v řešeném území, tj. v k.ú. Prasklice nenachází žádný dobývací prostor stanovený pro výhradní ložisko nerostů. Podle Územního odboru Ministerstva životního prostředí ČR, oblast Olomouc, se v k.ú. Prasklice nenachází výhradní ložisko nerostných surovin, na které by se z Horního zákona vztahovala územní ochrana, vyplývající ze stanoveného CHLÚ. Podle vyjádření Okresního úřadu Kroměříž, referát životního prostředí je v k.ú. obce evidováno ložisko stavebního písku, občasně těžené. Obec tento údaj upřesnila v tom smyslu, že v k.ú. Prasklice není toto ložisko stavebního písku situováno, ale je situováno v k.ú. sousední obce Uhřice (údaj v záznamech na OkÚ RŽP zůstal z doby, kdy administrativně byla obec spojena s obcí Uhřice jako jedna obec Uhřice-Prasklice).

4.4

Devastované a poddolované území, sesuvná území

Poddolované plochy se v katastru obce nenachází. V řešeném území není rovněž žádná devastovaná plocha (např. po povrchové těžbě apod.). V k.ú. řešené obce se nachází sesuvné území. Jedná se o sesuvné území poř.č. 5, číslo sesuvu 2401, lokalita Uhřice, aktivní sesuv, délka 200 m, šířka 100 m, plocha 1,5 ha, rok evid. 1979

4.5

Eroze - vodní a větrná

Vodní eroze je závažným problémem působícím odnos půdních částic humusu a živin z nejsvrchnějších horizontů, čímž dochází ke snižování půdní úrodnosti. Náchylnost půd k vodní erozi je o již od 2-4 sklonu svahu. Plochy, náchylné k vodní erozi jsou v celé části katastrálního území řešené obce. Ohrožení půd vodní erozí je zvyšováno pěstováním nevhodných, erozně nebezpečných plodin (jedná se zejména o kukuřici a okopaniny). Řešení protierozních opatření musí být součástí řešení komplexních pozemkových úprav. Větrná eroze: Ohrožení půd větrnou erozí je výsledkem kumulovaného působení řady faktorů primárně vázaných na půdy a klima, sekundární na důsledky lidské činnosti, z nichž nejzávažnější je likvidace krajinné zeleně, trvalých travních porostů a vytváření rozsáhlých ploch orných půd. Větrná eroze se nejvíce uplatňuje v kritickém předjarním a jarním období, kdy není ještě dostatečný vegetační kryt na polích.

4.6

Výkaz úhrnných hodnot druhů pozemků v k.ú. Prasklice:

druh pozemku orná půda zahrady

výměra v ha 333,8650 14,2331

ovocné sady

1,7259

louky

0,2567

z toho využití nemovitostí


Akce:

List.č.


pastviny zemědělská půda

0,3753 350,4560

lesní pozemky

3,6315

účelový les

vodní plochy

3,4306

vod. tok přírodní

druh pozemku

výměra v ha

zastavěná plocha

ostatní plochy

celkem

9

7,2627

27,7869

2,6552 ha 3,4306 ha

z toho využití nemovitostí zem.hosp. obj.

1,4375 ha

průmysl. objekt

0,0118 ha

obj.bydlení

5,1321 ha

občan. vybav.

0,2430 ha

techn. vybavenost

0,0570 ha

ost.stav.obj.

0,3813 ha

dráhy-provoz.pl.

2,3441 ha

silnice

2,7952 ha

ost.komunikace

6,5235 ha

zeleň v zástavbě

0,0122 ha

hřiště- stadion

1,4183 ha

hřbitov

0,1316 ha

manip.plocha

4,5218 ha

těžba surovin

0,4350 ha

jiná plocha

2,5319 ha

staveniště

0,0080 ha

neplodná

7,0653 ha

.

392,5677 ha

Údaje o katastru nemovitostí k.ú. Prasklice poskytl Katastrální úřad v Kroměříži (údaj je ze dne 6.1.1999).

4.7

Radioaktivita, elektromagnetická pole

Problematika radiačního znečištění životního prostředí musí být trvale sledována a to z hlediska možného výskytu v závislosti na spalování tuhých fosilních paliv - jednak v emisích, jednak v popílku a škváře, případně ve vazbě na některé druhy průmyslové výroby (zpracování kovů apod.) a dále v používaných stavebních materiálech. V souladu s platnými předpisy se měří stupeň radonového zamoření. Elektromagnetická pole vznikají v různých oblastech lidské činnosti (při tepelném zpraco-vání kovů, v lékařství, u spojů, v radiolokaci aj.) Jsou jedním z faktorů životního prostředí, působí většinou synergicky s ostatními faktory - fyzikálními, chemickými, biotickými atd.

4.8

Stupeň radonového rizika 238

Všechny horniny obsahují určité množství U . Jedná se o stopové množství uranu. Uran se 226 přirozeným radioaktivním rozpadem mění na Ra. Následujícím členem rozpadové řady je radon


Akce:

List.č.


10

222

Ra. Radon je bezbarvý plyn, bez chuti a zápachu, nepostižitelný lidskými smysly. Radon vznikající radioaktivním rozpadem horninového uranu je uvolňován ze zrn minerálů do intergranulárních prostor v půdě. Odtud může migrovat do objektů, zejména do jejich

sklepních a přízemních částí vlivem vzduchem uvnitř objektu.

teplotních a tlakových gradientů mezi půdním vzduchem a

Lidský organismus může být ovlivněn radonem, pocházejícím ze tří hlavních zdrojů: • z půdního vzduchu • z podzemní vody • ze stavebních hmot První dva zdroje radonu úzce souvisejí s geologickým prostředím. Kromě primárního obsahu uranu v horninách a jejich zvětralinovém plášti má na výslednou objemovou aktivitu uranu vliv řada dalších faktorů. Mezi ně patří např. pórovitost, propustnost hornin, zrnitost, půdní vlhkost, tektonické porušení, ale i řada klimatických a meteorologických faktorů, které způsobují dlouhodobé a krátkodobé variace objemové aktivity radonu v prostředí. Odvozená mapa radonového rizika v M 1:200 000 byla pro oblast celé republiky zpraco-vána jako výsledný společný projekt Ústředního ústavu geologického Praha, Uranového průzkumu Liberec, Geofyziky Praha a Přírodovědecké fakulty UK Praha. (Mapa radonového rizika je k dispozici na Okresním úřadě v Kroměříži, referátu životního prostředí a referátu regionálního rozvoje). Výseč odvozené mapy radonového rizika pro okres Kroměříž v M 1:200 000 – viz následující strana textu.

Při používání odvozené mapy radonového rizika je nutno uvážit a respektovat následující upozornění:

• kategorie radonového rizika, vyznačené v mapě se týkají radonu, pocházejícího z geolo-gického podloží. I když existuje závislost mezi objemovými aktivitami radonu v půdě a uvnitř objektu, je nutné si uvědomit, že zdrojem radonového rizika mohou být i stavební materiály, nemající žádný vztah k lokální geologické situaci. • mapa neslouží jako geologický podklad • rozdělení území do kategorií radonového rizika má pravděpodobnostní charakter. Je to způsobeno především vysokou plošnou variabilitou objemových aktivit radonu, závislou na řadě geologických i negeologických faktorů. Při praktickém posuzování radonového rizika to tedy znamená, že v území označeném např. střední kategorií rizika lze podle statisticky měřených hodnot očekávat většinu hodnot v intervalu střední kategorie, avšak mohou se vyskytovat v menším zastoupení i hodnoty kategorie nízkého i vysokého rizika. • Při stanovení kategorie přímým měřením objemové aktivity radonu v půdním vzduchu je respektováno zařazení plochy podle nejvyšších zjištěných hodnot. Podrobné posouzení radonové rizikovosti v jednotlivých lokalitách vyžaduje přímá měření objemové aktivity radonu v detailním měřítku, pro jednotlivé lokality a stavby. Údaje z mapy slouží k vymezení rizikových oblastí, nikoliv však jako přímý a jediný podklad pro detailní interpretaci radonového rizika na jednotl. stavebních plochách. Vysvětlivky označení geologi. a litologických jednotek v odvozené mapě radon. rizika ČR: Kr - metamorfity krystalinika nerozlišené (pararuly, svory) Gn - ortoruly a migmatity A - amfibolity a metabazity

Číslo zakázky: 12-6042-102 γ

Akce:

List.č.


11

- granity, tonality, granitoidní horniny

Dm - devonské metamorfity (převážně metasedimenty) Cm - metasedimenty kulmu J - jurské sedimenty Ks - křídové sedimenty (pískovce, jílovce, slínovce) ω

- křídové vulkanity (těšinity, pikrity aj.)

Pg - sedimenty paleogenu N - sedimenty neogénu β - neovulkanity (bazalty) Qt - terasové sedimenty (písky, štěrkopísky, jíly) G1 - glacifluviální sedimenty sp - spraše a sprašové hlíny

Kategorie radonového rizika: objemová aktivita propustnost

-3 Rn (kBq.m ))

222

nízká

střední

vysoká

30

20

10

2. střední riziko

30-100

20-70

10-30

3. vysoké riziko

100

70

30

kategorie: 1. nízké riziko


Akce: PRÁVNÍ STAV PO VYDÁNÍ ZMĚNY Č.2 ÚP obce PRASKLICE

List.č. 12

5. URBANISTICKÁ STRUKTURA A ARCHITEKTURA

5.1

Historický vývoj

Jméno obce patří ke jménům patromimickým a je odvozeno od osobního jména „Praskl“ nebo „Praskla“, které vzniklo ze slovesa prasknout, staročesky „prasknůt“ a místní jméno jako celek tedy znamená „ves lidí Prasklových“. Dobu, kdy ves vznikla, můžeme dne již jen odhadnout: Z archeologických výzkumů víme, že její blízké okolí bylo nepřetržitě osídleno již od doby bronzové. První historická písemná zpráva o Prasklicích pochází z roku 1355. Tehdy ves prodal Markvart z Motkovic mladšímu bratru císaře Karla IV. moravskému markraběti Janu Jindři-chovi. Moravská markrabata držela ves ve svém vlastnictví do r. 1386, kdy je markrabí Jošt, synovec císaře Karla IV. prodal olomoucké kapitule. Další historické zmínky o vsi jsou dosti řídké a je možné z nich vyčíst jen nepatrné úseky z dějin obce, jako např. rok 1464, kdy se v Prasklicích připomíná panský dvůr a pustá tvrz. R.1603, a to 27.června, prodala Olomouc-ká kapitula Prasklice Bohušovi ze Zástřízl. Do této doby byly Prasklice rozděleny na dvě části. Jedna část patřila olomoucké kapitule a druhou drželi vladykové morkovští. Teprve touto koupí byly Prasklice celé spojeny pod panství morkovské. Při panství morkovském se ves poprvé připomíná v roce 1618. V letech třicetileté války byl zdejší kraj zmítán válečnými pohromami a několikrát tudy protáhly bojující armády. K nemalé škodě přišly také Prasklice. Před válkou zde bylo 31 obývaných selských usedlostí a po válce, v roce 1667, jen 12 domů obydlených, 4 domy lhotní a 15 domů pustých. Na počátku tohoto století, v roce 1900 žilo v obci 518 obyvatel, tj. prakticky dvojnásobek současného počtu obyvatel. Ottův slovník naučný z r. 1900 uvádí o obci následující údaje: Prasklice jsou ves na Moravě, hejtmanství Kroměříž, okres Zdounky, fara a pošta Morkovice. V obci je 99 domů, 517 obyvatel české národnosti (údaj z r. 1890). V obci je kostel sv. Anny,1 tř. škola.

5.2

Požadavky a zájmy památkové péče

Na území obce se evidované nemovité kulturní památky nenachází.

5.2.1

Neevidované kulturní památky na území obce

Mezi památky místního významu můžeme zařadit budovu bývalého mlýna, který je připomínán již v první zmínce o obci v r. 1355. Mezi další patří farní kostel zasvěcený sv. Anně. Na místě této budovy stála původně prostá zvonice, která byla v roce 1832 stržena a místo ní postavena malá kaple. Tato byla v v letech 1873 až 1888 přestavěna na nynější kostel. V kostele se nachází několik uměleckých památek, jako Hromádkův obraz sv. Anny z roku 1854, oltář a sochy sv. Cyrila a Metoděje pochází z Pačlavic. Nástěnné malby pochází z roku 1908 od Františka Šenara. Před vchodem do kostela stojí kamenný kříž postavený v roce 1867.

Dalším objektem, který můžeme pokládat za památku místního významu, je objekt fary, postavený v roce 1898. Mezi památné objekty můžeme počítat o objekt bývalé školy, která byla postavena v roce 1837 a to nákladem morkovského velkostatkáře Františka Arioly. Stávající podobu získal objekt školy v roce 1901, kdy byla přestavěna a rozšířena na školu dvoutřídní. V obci jsou zachované charakteristické usedlosti, vypovídající o způsobu hanáckého lidového stavitelství, např. čp. 93,28,46,83,19,59,27,69,59,83,77, dům vedle čp. 42, objekt bývalého mlýna s mansardovou střechou. V řadě objektů se dochovalo nebývalé množství kvalitních



List.č. 13

řemeslných detailů (např. okna, dveře, vrata, původní profilace fasád). Kterými se lze inspirovat pro zhotovení nových. Jedná se o typicky okapově orientované rolnické usedlosti s půdorysem do tvaru L a sýpkou v polopatře nad celou uliční částí domu (některé s komoru také v přízemí) a jejich varianty podle sociálního rozvrstvení obyvatel do poloviny 20. století, od rozsáhlých usedlostí v prostoru návsi až po menší usedlosti drobných rolníků a domkařů na okraji obce. Charakteristickým prvkem zástavby, který je nutné zachovat jsou fasády usedlostí z režného zdiva ze začátku 20.století. (podrobnosti – viz kapitola č.17 „Regulativy využití území“ a kap.č. 15 „Obnova vesnice“). Drobná sakrální architektura: V katastrálním území obce se vyskytuje více drobných sakrálních objektů. Jedná se o kříže a boží muky, poklony. Všechny objekty drobné architektury jsou v řešení územního plánu obce zachovány. V blízkosti národní přírodní památky Křéby (v severní části řešeného území) se nachází památné místo, které připomíná chráněna stoletá lípa. Na tomto místě stála od roku 1715 do roku 1787 velmi významná poutní kaple.Tuto kapli nechal postavit v r.1715 Fr. Sak svobodný pán z Bohuňovic. Kaple byla zasvěcena Panně Marii ochranné. V r.1777 byla kaple přestavěn a vešlo se do ní 400 lidí. V té době zde stály rovněž dvě hospody a místo bylo vyhledávaným poutním místem. Sláva tohoto poutního místa však netrvala dlouho, protože výnosem císaře Josefa II. v roce 1787 byla úředně uzavřena. Z této doby se traduje lidová pověst o obraze Panny Marie křébské, který nyní visí v kostele v Morkovicích.

V řešení územně plánovací dokumentace jsou výše uvedené nemovité kulturní památky místního významu respektovány.

5.2.2

Archeologická naleziště

Součástí kulturních hodnot daného území jsou i archeologické památky. Celý katastr obce Prasklice je nutno klasifikovat jako území archeologického zájmu, tj. území s archeologickými nálezy ve smyslu §22 zákona č. 20/1987 Sb. ve znění pozdějších předpisů. Při zásazích do terénu na takovém území může dojít k narušení archeologických nálezů a situací a je tedy nezbytné provedení záchranného archeologického výzkumu. Z tohoto faktu vyplývá povinnost pamětníka již od doby přípravy stavby oznámit stavební záměr Archeologickému ústavu AV ČR v Brně a umožnit jemu, nebo jiné oprávněné organizaci, uskutečnit na dotčeném území záchranný archeologický výzkum. Při územním řízení musí být tato skutečnost zohledněna. V těsném sousedství národní přírodní památky Křéby (v severní části řešeného území) se nachází významná archeologická lokalita. Výzkumy zde byly prováděny již od roku 1920 známým badatelem p. Antonínem Teličkou. Svým charakterem patří tato lokalita k typu výšinných uněticko – větéřovských sídlišť, s těžištěm osídlení na sklonku starší a v průběhu střední doby bronzové, tzn.kolem roku 2000 až 1500 před naším letopočtem. Další bohaté nálezy dokládají osídlení této lokality také v době laténské či velkomoravské a poukazují na neustálé osídlení této krajiny od mladší doby kamenné až do dnešních dnů. K vzácným nálezům z této lokality patří např. poklad 4 bronzových hřiven ve tvaru nákrčníků, které ve své době plnily funkci platidla. Místní jméno Křéby pochází ze slova „Skřib“, co znamená totéž co pole na strmé stráni.

Území katastru obce Prasklice je pro stavební a jinou hospodářskou činnnost prostupné, ale vzhledem k tomu, že z uvedeného katastru jsou z několika poloh doloženy archeologické lokality, lze celý katastr charakterizovat jako území s archeologickými nálezy ve smyslu § 22 odst. 2 zákona č. 20/1987 Sb. Z tohoto faktu vyplývá pro stavebníka zákonná oznamovací povinnost Archeologickému ústavu AV ČR Brno v případě veškerých zásahů do terénu.

Číslo zakázky: 12-6042-102 5.3


List.č. 14

Charakter zástavby

Obec se nachází na svazích 248 m.n.m. Středem obce protéká Švábský potok. Tvar obce můžeme charakterizovat jako návesní ulicovku s řadovou zástavbou tradičních usedlostí. Centrum obce tvoří malá náves s kostelem sv. Anny. Tvar obce je pravidelný, tvoří širokou ulici, na jejíž obou koncích jsou napříč skupiny domů – v minulosti zvané „Brány“, které zástavbu obce (ulicovku) uzavírají. Usedlosti vytvářejí nesouvislou domovní frontu. Téměř na střed této hlavní ulice (tvořící malou náves) navazuje ještě jedna ulice vedoucí k nádraží ČD, které je t.č.mimo provoz. V centru obce je soustředěno jádro občanské vybavenosti obce: prodejna Jednoty, soukromá prodejna potravin, obecní úřad (v budově staré školy), kostel, fara, zastávka autobusů. Zastavěná část obce se nachází v jižní polovině k.ú. Prasklice. Obytné domy jsou lemová-ny plochami záhumenků, sadů a zahrad, na které bezprostředně navazují plochy orné půdy. Samotná obec se vyvinula z kombinovaného typu obce „ulicovka“ a „návesního typu“. Zástavba v původním obrysu obce je řadová se sedlovými střechami a se stavební čarou v mnoha případech těsně přimknutou ke komunikaci. Stavební fond je v obci většinou morálně zastaralý a je žádoucí jeho obnova. V rámci průzkumové části urbanistické studie byl vyhodnocen stávající bytový fond obce, a ten byl zohledněn v následném řešení. Poznatky z řešení urbanistické studie jsou uplatněny v řešení územního,plánu obce Prasklice. Některé objekty jsou navrženy k asanaci (viz výkresová část elaborátu) či k jinému funkčnímu využití. Jedná se o objekty ve špatném technickém stavu. Objekty, jež byly vyhodnoceny ve velmi dobrém a dobrém stavebně technickém stavu, zůstávají zachovány. Určujícím prvkem obce je dopravní kostra, kterou tvoří silnice III /42814 Otnice–Níž-kovice– Prasklice. Na uvedenou silnici navazuje základní sít´místních komunikací . V prostoru návsi se nachází většina objektů občanské vybavenosti (obecní úřad s knihovnou a víceúčelovým kulturním a společenským sálem, prodejna potravin a smíšeného zboží, fara). Dominantou obce je kostel sv. Anny situovaný na návsi v centru obce. Veřejná zeleň je zastoupena na ploše návsi a předzahrádek obytných domů. Veřejná zeleň doplňuje okolí hřbitova. Severozápadním směrem od středu obce byl v poválečných letech vybudován areál zemědělského družstva Morkovice, který je doposud funkční. Je zde provozována živočišná výroba (chov a zpracování drůbeže).

Stávající zařízení občanské vybavenosti je postačující jak pro současnost, tak pro výhled, přesto je v řešení ÚPD uvažováno s návrhovými plochami pro případnou výstavbu zařízení obč. vybavenosti. Dále je možné zřizování drobných služeb a obchodních jednotek přímo v obytných zónách - při dodržení určitých regulačních podmínek - viz. kapitola „Regulační podmínky území“. Stávající zařízení pro sport a rekreaci je situováno v jižní části obce v okrajovém klidném prostředí. Areál obsahuje fotbalové hřiště, tenisový kurt, hřiště na odbíjenou, dětské hřiště, objekt šaten. V areálu je situováno taneční kolo pro letní společenské akce. Areál se v současném rozsahu jeví jako vyhovující, vyžaduje doplnění o výsadbu izolační zeleně a výstavbu příjezdové cykloturistické stezky. Projektant doporučuje zpracování studie na dostavbu sportovního areálu, který tvoří základ rekreačního zázemí obyvatel obce i okolí.

5.4

Hlavní záměry urbanistického řešení

Plochy pro bydlení Současný charakter zástavby lze hodnotit jako kompaktní, kopírující komunikační osu obce. Nově navrhovaná zástavba rodinných domů je situována zejména do proluk, nová plocha pro bydlení je navržena v jižní okrajové části zastavěného území obce – do volných ploch zahrad a humen v sousedství sportovního areálu.. Podmínky pro novou bytovou výstavbu jsou stanoveny v kapitole „Regulativy využití území“.



List.č. 15

V rámci návrhu řešení je navržena i plošná rezerva pro výstavbu RD - pro výhledové období (po návrhovém období, tj. po r. 2015) – viz výkresová část elaborátu. Plochy občanské vybavenosti Objekty občanské vybavenosti jsou v obci vzhledem k počtu obyvatel postačující co do kapacity i účelu : • objekt obecního úřadu s knihovnou a víceúčelovým kulturně-společenským sálem • sportovní areál • hasičská zbrojnice • kostel a budova farního úřadu • hřbitov • prodejna potravin a smíšeného zboží

Pro návrhové období zůstávají všechna zařízení zachovány s možností využití rezervních ploch v centru obce pro výstavbu kulturně sportovního areálu. Chybějící služby budou řešeny spíše v kombinaci s bydlením formou polyfunkčních objektů, a to jak ve stávajícím, tak i v nově budovaném bytovém fondu. Podmínky pro tuto výstavbu jsou určeny v kapitole - „Regulativy využití ůzemí“. Plochy sportu a rekreace Sportovní areál je situován jižně od centra obce. Obsahuje fotbalové hřiště včetně objektu šaten, tenisový kurt, hřiště na odbíjenou a dětské hřiště. Navíc je v areálu umístěno taneční kolo pro letní kulturně společenské akce. Areál je vyhovující a v řešení ÚPD je zachován v plném rozsahu.

Plochy drobné výroby a služeb Plochy drobné výroby a služeb jsou v současné době zastoupeny zakázkovou košikářskou výrobou (pan Vylíčil Miroslav). Provoz je situován v objektu bývalé sýpky. V řešení územního plánu obce byly vymezeny nové rozvojové plochy pro drobnou výrobu a služby. Jedná se o plochu v návaznosti na areál ZD, kde je navržena nová rozvojová plocha pro drobnou výrobu, sklady, podnikatelské aktivity apod. Plochy zemědělské výroby Plochy zemědělské výroby jsou v územním plánu obce stabilizovány ve stávající podobě areálu Zemědělského družstva Morkovice v severní okrajové části obce. V areálu je t.č. drůbežářská výroba (chov a zpracování drůbeže). Areál je v řešení ÚPD zachován v plném rozsahu, rozvoj není ze strany provozovatele družstva požadován, přesto je možný v rámci intenzifikace areálu na stávajících pozemcích v rámci areálu farmy. Plochy veřejné zeleně V návrhovém období bude potřeba v maximální míře chránit stávající zeleň v zastavěném území obce, protože zeleň je jedním z důležitých urbanistických prvků. Navrhujeme vhodně doplnit ozelenění stávajících i navrhovaných komunikací formou zelených izolačních pásů. Změnou č.1 ÚPO Prasklice je řešena plocha pro podnikání v zemědělské prvovýrobě: skladovací prostory a úkryt strojů. Celkový rozsah řešené plochy činí 0,4196 ha. Navržená změna: plocha pro podnikání v zemědělské prvovýrobě (skladovací prostory a úkryt strojů).


Akce:

List.č.


16

Plocha se nachází v severní části zastavěného území obce- v návaznosti na areál ZD Morkovice. Řešení změny je determinováno územními limity (ochranná pásma technické infrastruktury, ochrana přírody), které jsou navrženou změnou respektovány. Řešením změny č.1 nedojde ke změně celkové urbanistické koncepce obce podle schválené ÚPD obce Prasklice. Změna č.2 územního plánu obce Prasklice řeší lokální změny v území v souladu s aktuálními požadavky obce: Plochy občanské vybavenosti Lokalita 2 - 1 - je řešena plocha s funkčním využitím OB1 : Plochy občanské vybavenosti (včetně bydlení) Plocha se nachází při jižní části zastavěného území obce. Řešení změny je determinováno územními limity (ochranné pásmo elektronického zařízení, ochrana přírody, ochranné pásmo vodního toku, památka místního významu), které jsou navrženou změnou respektovány. Celkový rozsah řešené plochy činí 0,204 ha. Návrhem nedojde k negativnímu ovlivnění významného krajinného prvku Švábský potok. Plochy zemědělské výroby Lokalita 2 - 2 - je řešena plocha s funkčním vyžitím P3 : Plochy pro účely podnikání v zemědělské prvovýrobě Plocha se nachází v severní části zastavěného území obce, v návaznosti na zemědělský areál. Řešení změny je determinováno územními limity (ochranná pásma technické infrastruktury, ochrana přírody), které jsou navrženou změnou respektovány. Celkový rozsah řešené plochy činí 0,657 ha. Řešením změny č.2 nedojde ke změně celkové urbanistické koncepce obce podle schváleného územního plánu obce Prasklice.

6. DEMOGRAFICKÁ CHARAKTERISTIKA

Řešení územního plánu obce Prasklice vychází z optimálních možností využití daného území. Údaje o počtu obyvatel je třeba chápat jako informativnía charakterizující údaje a nikoliv jako svazující bariéru, k níž je třeba vývoj směřovat.

6.1

Retrospektivní vývoj počtu obyvatel

rok

počet obyvatel celkem

1869

460

1900

518

1930

581

1950

419

1961

402

1970

386

1980

333

.


Akce:

List.č.


1991

261

1998

242*

Poznámka:

6.2

17

* údaj sdělený Obecním úřadem Prasklice.

Věková struktura obyvatelstva

V publikaci „Obce v číslech – okres Kroměříž“ – výsledky sčítání obyvatelstva v r. 1991, není údaj o věkové struktuře obyvatel obcí okresu Kroměříž (tj. i obce Prasklice). Podle údajů obecního úřadu Prasklice je věkový průměr vysoký, v obci je hodně starých obyvatel, zejména osamělých žen.

6.3

Výhledový počet obyvatel

Na základě výše uvedených údajů - vývoj počtu obyvatel v posledních letech výrazně klesá (pokles je výrazný zejména od r. 1930 do r.1980, kde nastal pokles o 248 obyvatel, co je téměř polovina obyvatel obce). Od roku 1980 do r. 1998 pokračuje trend poklesu počtu obyvatel o dalších 91 obyvatel. Vzhledem k územním rezervám je předpoklad nárůstu počtu obyvatel obce v období do r. 2015 reálný. Odborným odhadem a po konzultaci se zástupci Obecního úřadu v Prasklicích je stanoven výhledový počet obyvatel obce na 275. Zda bude dosaženo předpokládaného počtu obyvatel obce není podstatné. Podstatným činitelem k nárůstu počtu obyvatel je zvýšení počtu pracovních příležitostí v obci a v regionu, který vyplyne z realizace nových podnikatelských záměrů a reálný předpoklad možnosti realizace nové bytové výstavby.

7.

7.1

DOMOVNÍ A BYTOVÝ FOND

Vývoj domovního fondu

Trvale obydlené domy: 950 (1) počet domů

1970 (2)

129

počet rod. domků

1980 (3)

1991 (4)

118

110

95

130

118

110

92

103

Počet neobydlených domů:

27

Objekty individuální rekreace

1

Poznámka: * údaj z r. 1999 poskytl obecní úřad POČET domů v obci v jednotlivých časových obdobích 1

1999* (5)

2

130

3

4

5

129

95

118 110

.


7.2

Akce:

List.č.


18

Vývoj bytového fondu (trvale obydlené byty)

rok

počet bytů trvale obydl.:

celkem

1970

124

1980

117

1991

100

1999 *

103

Poznámka:

neobydlené

27

údaje jsou uvedeny podle výsledků sčítání obyvatel, domů a bytů v r. 1991 * údaj z r. 1999 poskytl obecní úřad

7.3

Kvalita domovního a bytového fondu

Ve statistické ročence o výsledku sčítání obyvatel, domů a bytů v roce 1991 (Český sta-tistický ústav Kroměříž) nejsou potřebná data uvedena. Průzkumem v terénu bylo zjištěno, že stavebně technický stav objektů v obci je špatný, celá řada obytných objektů je vybudo-vaná z nepálených materiálů. Přednostně by měl být proto obnovován starý domovní fond, resp, realizována výstavba na pozemcích uvolněných asanací starých, nevyho-vujících objektů. Stavební uzávěra: v jihovýchodní části obce je navržena asanace 5 rod. domů – které jsou ve špatném stavebně technickém stavu a tvoří závažnou dopravní závadu. Je nutné vyhlásit stavební uzávěru na tuto lokalitu – viz výkresová část dokumentace.

7.4

Orientační propočet potřeby bytů pro návrhové období

Stávající počet obyvatel

242

Výhledový počet obyvatel

275

Výhledová obložnost bytu

2,40 obyv/byt

Stávající obložnost bytů

2,35 obyv/byt

stávající počet bytů - trvale obydlených

103

Potřeba bytů v r. 2015 pro nárůst obyvatel

12

Potřeba nových bytů do r. 2015

Poznámka:

7.5

12 b.j.

Vzhledem k tomu, že v současnosti je v obci 27 neobydlených domů, může být (teoreticky) pokrýt deficit bytového fondu formou dostavby a rekonstrukce stávajících neobydlených domů. Vzhledem k tomu, že z majetkoprávního hlediska nejsou však tyto objekty pro zájemce o výstavbu dostupné, jsou v řešení územního plánu obce navrženy nové plochy pro výstavbu nových RD, jednak dostavby proluk, jednak nová obytná ulice.

Předpokládaná staveniště bytové zástavby

Navrhované plochy pro bytovou zástavbu : . Č.lokality

Návrh Situování v obci

Výhled .

počet RD

b.j.

B1

severní okraj. část obce

5

5

B3

severní okraj. část obce - proluka

1

1

počet RD

b.j.

.


Akce:

List.č.


19

B4


1

1

B5


1

1

B6


1

1

B7


2

2

Br1

jihozápadní okraj. část obce

Br2

jihozápadní okraj. část obce

Celkem

11 RD

11 b.j.

6

6

3

3

9 RD

.

9 b.j.

Podrobné situování jednotlivých lokalit je zřejmé z výkresové části elaborátu.Značení jednotlivých lokalit v tabulkách (B1 ...atd) odpovídá i značení ve výkresové části. S výstavbou bytových objektů formou bytových domů se v obci neuvažuje. Vzhledem k množství neobydlených domů doporučujeme v návrhovém období s možností přestavby stávajícího neobydleného bytového fondu v obci.

přednostně

8. EKONOMICKÝ POTENCIÁL

8.1 Historický vývoj Obyvatelé Prasklic v minulosti pracovali buď v zemědělství, nebo se živili řemeslnou výrobou. Na panských polích bylo možné najít i sezónní zaměstnání. Mladé ženy odcházely do služby na Hanou. 8.2

Zemědělství a lesnictví

8.2.1 Zemědělství Obec má bohaté zemědělské zázemí. Pro rozvoj zemědělské výroby jsou v této oblasti velmi dobré podmínky. Na území katastru se nachází úrodná půda obklopující celou zástavbu obce. Na ploše celého k.ú. je velké procentuální zastoupení orné půdy, nacházíme zde nejkvalitnější druhy půd. Severozápadním směrem od zastavěného území obce byl v poválečných letech vybudován areál zemědělského družstva, který je doposud funkční. V současné době má zde své provozy Zemědělské družstvo Morkovice. V areálu farmy v Prasklicích provozuje chov a zpracování drůbeže. Ze strany provozovatele farmy nebyly v průběhu zpracování územně plánovací dokumentace uplatněny požadavky na rozšíření areálu pro případný rozvoj. Výroba zůstane i nadále ve stávajícím areálu. 8.2.2 Podnikání v oblasti zemědělské malovýroby V obci Prasklice hospodaří i soukromě hospodařící zemědělci. Provozují rostlinnou výrobu na vlastních pozemcích. Podrobnější údaje nebyly zjištěny. Své zázemí mají většinou poblíž obytných domů, jedná se však vesměs o sklady mechanizace. V rámci řešení územně plánovací dokumentace nebyl ze strany majitelů zemědělské půdy vznesen žádný specielní požadavek. Řešení územního plánu obce zachovává provozy soukromých zemědělců ve stávajícím rozsahu. Podmínky zemědělské činnosti – viz kapitola „regulativy přípustných činností v území. Podmínky provozování zemědělské činnosti stanoví Okresní hygienik.


Akce:

List.č.


20

8.2.3 Lesnictví V katastrálním území obce je malý rozsah lesních lesního pozemků - pouze 3,6 ha. S lesní výrobou se proto v řešeném území neuvažuje.

8.3

Průmyslová a stavební výroba, sklady a drobné podnikatelské aktivity

V obci Prasklice, v jejím katastrálním území, se nenacházejí žádné výrobní průmyslové podniky, stavební podniky, provozy pro těžbu surovin, apod. V obci je situována pouze provozovna drobné košíkářské výroby.

V řešení územního plánu obce je košíkářská výroba zachována v plném rozsahu. Případný další rozvoj je možný rozšířením výroby na sousedním pozemku – viz výkresová část elaborátu. Pod pojmem "podnikatelské aktivity" lze chápat vývoj drobných živností, výrobních služeb, apod. Pro rozvoj obce je důležité nabídnout dostatek vhodných ploch pro situování těchto aktivit. Dostatečná nabídka ploch pro rozvoj podnikání předurčuje i další rozvoj obce po všech stránkách. V řešení územního plánu obce je návrh ploch pro výrobně podnikatelský areál situován v návaznosti na areál zemědělského družstva tj. na severozápadním okraji obce, s dobrým dopravním napojením na silniční síť. Drobné podnikatelské aktivity živnostníků v obci budou řešeny v kombinaci s bydlením formou polyfunkčních objektů, a to jak ve stávajícím, tak i v nově budovaném bytovém fondu. Podmínkou však bude dodržení určitých regulativů využití území ,viz kapitola 17 „Regulativy využití pozemků“.

9. OBČANSKÁ VYBAVENOST

Situování zařízení a pozemků občanské vybavenosti je zřejmé z hlavního výkresu a celé výkresové části elaborátu. V obci se nachází, případně jsou navrženy následující zařízení občanské vybavenosti: Administrativa a správa Obecní úřad: situován v centru obce, v objektu staré školy. Objekt vyhovuje pro současné potřeby i 2 pro návrhové období. Plocha úřadovny obecního úřadu je cca 80 m V objektu se 2 2 nachází i obecní knihovna (cca 30 m podl. plochy) a víceúčelový sál (cca 72 m podl. plochy). Policie: Farní úřad:

Pošta:

úřadovna v obci není a není navrhována. Nejbližší policejní stanice je v obci Morkovice (vzdálenost cca 4 km). objekt fary se nachází na návsi v centr.části obce. Není provozován, je t.č. opuštěn. Objekt se zachovává i pro návrhové období, doporučuje se ale změna využití – na plochy pro bydlení. poštovní zařízení v obci není a není navrhováno. Pošta je situována v obci Morkovice (vzdálenost cca 4 km).

Kulturní zařízení Kulturní sál: situován v objektu staré školy (v centru obce - na návsi). Zařízení slouží jako 2 víceúčelový sál. Vyhovuje i pro návrhové období (rozloha 72 m podl. plochy) 2

Obecní knihovna : je umístěna v objektu obecního úřadu (plocha 30 m ) v centru obce na návsi. Vyhovuje i pro návrhové období.

Číslo zakázky:


12-6042-102 Kostel:

Akce:

List.č. 21

Nachází se v centrální části obce, na návsi Kostel je zasvěcen sv Anně. V územním plánu obce je objekt zachován v plném rozsahu.

Školská zařízení Základní škola: v obci není situována. Žáci navštěvují školu v blízkých Morkovicích. Sou-časný stav vyhoví i pro návrhové období. Odborné a specielní školství je situováno v okresním městě Kroměříž. Mateřská

škola:

v obci není situována ani se nepředpokládá zřízení tohoto zařízení. V současné době se poptávka po umístění dětí v MŠ zmenšuje. Tento stav nastal z důvodu současného populačního trendu (zmírnění růstu, dokonce pokles populační křivky). Vzhledem k tomu, že se nedá očekávat mimo-řádná změna současného trendu populačního vývoje, nepředpokládáme požadavek výstavbu tohoto typu zařízení.

Tělovýchova a sport Sportovní hřiště: v obci je situováno fotbalové hřiště v rámci sport.areálu, umístěného jižně od centra obce. V rámci areálu je situován tenisový kurt, hřiště na odbíjenou a dětské hřiště. Součástí areálu jsou šatny a soc. zařízení.

Dětské hřiště:

V rámci areálu je umístěno i taneční kolo pro letní společenské vyžití obyvatel obce. Areál plní tím kombinovanou sportovně rekreační funkci. Zařízení se zachovává pro návrhové období, v řešení územního plánu obce se navrhuje výstavba nové cykloturistické přístupové stezky od centra obce do areálu – kolem vodního toku. Tento vyžaduje úpravu koryta – podrobnosti viz samostatná odb. kapitola „Vodní toky a nádrže“. je v obci situováno ve sportovním areálu – viz předchozí odstavec. V rámci výsadby ploch veřejné zeleně doporučujeme výstavbu dětských hřišť a odpočinkových ploch pro obyvatele obce.

Zdravotnická zařízení a zařízení sociální péče Zdravotnické středisko: v obci není situováno. Obyvatelé obce navštěvují zdravotní středisko, které je v Morkovicích. V obci ordinuje pouze občas dětský lékař (poradna pro matky a děti), a to v objektu staré požární zbrojnice. Tento stav je provizorní, objekt není pro lékařské služby vyhovující. Doporučujeme využití objektu obecního úřadu (bývalá škola), po úpravě by zde mohl být zřízen vhodný prostor pro účely lékařské ambulance. Odborná a speciální lékařská pracoviště jsou v okresním městě Kroměříž. Obchodní zařízení Prodejna JEDNOTY SD Kroměříž je situována v centrální části obce na návsi. Zařízení vyhovuje a zachovává se i pro návrhové období. Prodejna smíšeného zboží, situována v objektu sousedícím s objektem obecního úřadu. –Zařízení se zachovává beze změny. V návrhu řešení se zachovává stávající stav s tím, že zřizování nových obchodních jednotek je možné v rodinných domech vestavbou, resp. přístavbou k objektům, za dodržení regulač. podmínek (viz kap.č. 17). Stravovací zařízení Pohostinství: v obci není t.č. provozováno. Bývalé zařízení Jednoty (v objektu nákupního střediska) je t.č. mimo provoz. Služby Služby nevýrobní, výrobní a opravárenské: V obci podniká řada obyvatel na základě živnostenského oprávnění v různých oborech jako drobní živnostníci. Provozovny mohou být situovány přímo v rodinných domech. Tento stav se navrhuje do


Akce:

List.č.


22

budoucna, v rámci regulativů je umožněno situování těchto provozů – ovšem takových, které neznehodnocují prostředí pro bydlení – viz „Regulativy územního rozvoje“. Služby ostatní: Hřbitov:

Zařízení je situováno východně od zastavěného území obce Současný stav vyhovuje i pro návrhové období. S rozšířením hřbitova není uvažováno. Požární zbrojnice: zařízení je situováno v centru obce. Vyhovuje i pro návrhové období (objekt vyžaduje staveb. technickou rekonstrukci – podle finanč.možností obce). Počet boxů: 2

Závěr: Pro návrhové období se předpokládá zachování stávajících zařízení občanské vybavenosti. Výstavba zařízení nových se nepředpokládá. Požadavek zřizování nových zařízení bude dán trhem tj. reálnou poptávkou a nabídkou. Rozmístění jednotlivých zařízení občanské vybavenosti je zřejmé z výkresové části elaborátu. Zařízení vyšší občanské vybavenosti jsou situována v Morkovicích, dále pak v okresním městě Kroměříž.

1O. REKREACE A CESTOVNÍ RUCH

10.1

Rekreace a cestovní ruch v zájmovém území

Zájmové území obce leží v oblasti cestovního ruchu Chřiby (č. 44). Tato oblast patří (podle Rajonizace cestovního ruchu dle Směrnice vlády ČSSR z r. 1962) do IV. kategorie. Do této kategorie jsou zařazeny oblasti cestovního ruchu s nižšími hodnotami pro cestovní ruch, vhodnými pouze pro rekreaci převážně místního významu Přestože se v případě řešeného území jedná o intenzivně využívanou agrární krajinu, jsou v řešeném území dány podmínky a možnosti pro provozování rekreace. Jedná se zejména o pěší turistiku a cykloturistiku s využitím místních komunikací v bezprostřední blízkosti vodních toků, apod. Podle charakteru a délky rozeznáváme: • dlouhodobou rekreaci • krátkodobou rekreaci (víkendová a denní) Krátkodobá - víkendová rekreace i denní rekreace je možná přímo v řešeném území. Za tímto účelem jsou využívány: - sportovní areál - procházkové trasy v okolí obce - soukromé sady a zahrady Dlouhodobá rekreace - její provozování se předpokládá mimo řešené území.

10.2

Rekreační objekty

Podle dostupných údajů bylo v obci: • objekty individuální rekreace: • nevyčleněné chalupy (trvale neobydl. domy)

1 (Foltýnová chata) 27

V řešení územního plánu obce nejsou navrženy žádné nové objekty pro rekreační účely.


10.3


List.č. 23

Zájmová činnost

Zájmová činnost, tj. činnost jednotlivých zájmových organizací je v řešeném území následující: • Svaz dobrovolných hasičů • TJ Sokol • Chovatelé drobného zvířectva • Svaz českých holubářů • Sbor pro občanské záležitosti

11. ZELEŇ, EKOLOGICKÉ PODMÍNKY A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

Převážnou část řešeného území (přes 89 % rozlohy k.ú.) tvoří zemědělsky využívané území (zemědělská půda). Jsou to ekologicky nestabilní agrární společenstva.Vzrostlá zeleň (lesy), se v k.ú. obce téměř nenachází. Tvoří pouze 0,9 % z celkové rozlohy katastrálního území obce. Zeleň v řešeném území můžeme rozdělit do těchto základních kategorií: • veřejná zeleň • vyhrazená zeleň • užitková zeleň • krajinná zeleň • zvláštní plochy zeleně

11.1

Veřejná zeleň

Veřejná zeleň je parková zeleň a zeleň na veřejných prostranstvích. Tento druh zeleně je v obci zastoupen poměrně málo.Tvoří ji výsadba na návsi a ve sportovním areálu. Menší plochy zeleně lemují místní komunikace. Tyto plochy jsou vcelku dobře udržované a v řešení územního plánu obce se zachovávají a doporučuje se jejich rozšíření. Zejména v okolí kostela doporučujeme lepší údržbu veřejné zeleně. Požadavek České inspekce životního prostředí (viz doklad č. 9 v dokladové části elaborátu) je, aby při výsadbě nové veřejné zeleně byly vyloučeny nepůvodní druhy dřevin.

11.2 Vyhrazená zeleň Vyhrazená zeleň je zeleň na pozemcích občanského vybavení. V obci je tento druh zeleně zastoupen vhodně upravenou plochou hřbitova. Plochy v rámci sportovního areálu a v okolí prodejna (nákupního střediska) můžeme zařadit do kategorie veřejné zeleně.

11.3

Užitková zeleň

Užitková zeleň zahrnuje plochy zahrad, sadů a záhumenků. Tento druh zeleně tvoří značnou část území obce. Plochy této zeleně jsou velmi dobře udržovány a ošetřovány. Stejně jako zeleň remízků a doprovodné zeleně, tvoří i tato kategorie zeleně důležitý přechodový prvek mezi urbanizovanou a neurbanizovanou krajinou. V řešení územního plánu obce Prasklice je tento druh zeleně plně respektován.


11.4

Akce:

List.č.


24

Krajinná zeleň

V průběhu uplynulých let byl zaznamenán značný úbytek krajinné zeleně a to v souvislosti s intenzifikačními procesy v zemědělské výrobě. Na mnohých místech došlo k likvidaci rozptýlené, doprovodné, půdoochranné zeleně, čímž se dosáhlo značné jednotvárnosti zemědělské krajiny a navíc se oživily negativní procesy, zejména větrná a vodní eroze. Došlo tím ke stavu, že v řešeném území není téměř žádná krajinná zeleň. V nejbližší době by měl z tohoto hlediska nastat zásadní obrat, a to systematické zakládání nové krajin-né zeleně, jež by výrazně snížila současnou uniformitu zemědělské krajiny a hlavně plnila řadu důležitých funkcí (ekologických, klimatických, protierozních, atd). Návrh protierozních opatření – viz kapitola č.16. Výsledné prostorové uspořádání zemědělské krajiny s podstatně vyšším zastoupením ekostabilizačních prvků by mělo významně pozitivně posilnit primární produkci a retardovat působení nepříznivých vlivů. Důležitou roli hraje zeleň remízků a náletová zeleň. Tyto porosty se vyznačují přirozenou skladbou dřevin a porostů, jsou ekologicky velmi významnými prvky, které dotvářejí základní ekologickou kostru, protože umožňují život celé řadě rostlinných i živočišných druhů a jejich migraci, která byla následkem scelování pozemků a chemizace zemědělství narušena. Břehové a doprovodné porosty vodních toků a vodních ploch jsou významnými krajinotvornými a ekologicky stabilizujícími prvky. V k.ú. Prasklice se nacházejí v hojné míře. V řešení se navrhuje jejich rozšíření. Doprovodná zeleň komunikací hraje v otevřené krajině rovněž význam. Podél silnic je tato zeleň tvořena převážně ovocnými stromy, často přestárlými, někde zcela chybí. V návrhovém období by měly být všechny součásti krajinné zeleně zachovány a ještě rozšířeny a posíleny (v rámci realizace komplexních pozemkových úprav, součástí kterých je i realizace protierozních opatření, dále výsadba prvků ÚSES). V návrhu ÚPN obce navrhujeme doplnění vzrostlé zeleně kolem zemědělského areálu jako hygienickou ochranu výrobního areálu a jako protihlukovou barieru.

11.5

Zvláštní plochy zeleně

Obecně-jako zvláštní plochy zeleně označujeme významná lesní a luční společenstva. Vybrané krajinné prvky jsou lokality, které tvoří typický krajinný ráz, mají zvýšenou krajinářskou hodnotu a jsou součástí kostry ekologické stability dané oblasti.V k.ú. obce Prasklice je vyhlášena národní přírodní památka (NPP) KŘÉBY (podle zákona č. 114/92 Sb. o ochraně přírody má 50 m ochranné pásmo). NPP byla vyhlášena výnosem MK 55841/54 ze dne 4.7.1956. Pro NPP byl zpracován a schválen „Plán péče na období 1998 – 2005) – viz kopie v dokladové části elaborátu (doklad č. 30). Zákres NPP je ve výkresové části elaborátu územního plánu obce Prasklice. V rámci ÚPD je zakreslena hranice ochranného pásma NPP Chřéby, které je 50 m od hranice ZCHÚ.

11.6

Analýza trvalých prvků zeleně v krajině

Z hlediska hospodářského využívání krajiny je území členěno na následující plochy: • zemědělská půda: - orná půda - zahrady - ovocné sady - louky - pastviny • lesní pozemky



List.č. 25

• ostatní vodní plochy • zastavěné území • ostatní plochy

Pro potřeby ekologické stability krajiny mají význam pouze prvky trvalé zeleně v krajině. Tyto můžeme rozlišit na: • trvalé travní porosty (louky, pastviny, stepi, příp.lada) • břehové a doprovodné porosty vodních toků a vodních ploch • doprovodnou zeleň komunikací • rozptýlenou zeleň • zeleň sadů a zahrad • veřejnou a vyhrazenou zeleň.

11.7

Ochrana životního prostředí

Nejvýznamnějšími škodlivinami, které se v posledních letech výrazně podílejí na zhoršo-vání životního prostředí jsou především chlorované uhlovodíky, dusíkaté látky a těžké kovy. Podle původu je jejich největším "producentem" zemědělská výroba, u těžkých kovů pak ještě průmyslová výroba, tepelná energetika a doprava. Uvedené sloučeniny mají především karcinogenní účinky a proto ochrana životního prostředí musí být zaměřena zejména na omezení jejich pronikání do ekosystémů a potravního řetězce. Samozřejmá je však prevence vzniku těchto škodlivin. Problematika těžkých kovů, zejména olova, rtuti, kadmia je svázána jednak s průmyslovými hnojivy a ochrannými prostředky, u olova především s automobilovou dopravou a na spalování fosilních paliv.

11.7.1

Ochrana proti hluku

Problematika hluku není zanedbatelná. Hluk z dopravy, který je ovšem vzhledem k velmi nízké dopravní zátěži minimální, je popsán v samostatné odborné kapitole "Doprava". Kromě hluku z dopravy existují bodové zdroje hluku. V řešeném území obce nejsou však takové zdroje hluku zaznamenány. Územně plánovací dokumentace neřeší tyto problémy - doporučuje vhodné ozelenění navržených výrobních areálů a stávajícího ZD.

Závěr: Vcelku se dá říci, že v rámci řešeného území se nevyskytují žádné výrazné hygienické závady ani závady z hlediska životního prostředí. Přesto v rámci řešení územního plánu obce Prasklice je navržena možnost a doporučení pro vytvoření podmínek pro eliminování negativních vlivů na životní prostředí, a to následovně : • obec je plně plynofikována, proto doporučujeme dokončení plynofikace a eliminování emisí ze zbývajících topných zdrojů na tuhá paliva (náhrada ekologickými topnými médii) • výsadba izolační zeleně, apod. – pro snižování hlukové zátěže z dopravy • komplexní řešení likvidace odpad. vod (viz odborná kapitola vodní hospodářství) • zamezit devastaci povrchu půd vodní a větrnou erozí intenzivně zemědělsky využívané půdy v celém katastrálním území - vhodnými pozemkovými úpravami včetně protierozních opatření (řešení a realizace komplexních pozemkových úprav vč.realizace návrhu ÚSES a protierozních opatření)



List.č. 26

• zabránit znečišťování vodních toků • respektovat navržené PHO kolem areálu zemědělské výroby • zemědělský areál od obytné zástavby oddělit vysokokmennou zelení v rámci areálu. • v oblasti ochrany vod - eliminovat hlavní zdroje znečištění: - zaústění jednotlivých větví kanalizace do vodotečí bez předchozího čištění - urychleným a komplexním řešením odkanalizování veškerých splaškových a dešťových vod - v případě majitelů močůvkových jímek (zvláště drobných zemědělců) zajistit jejich nepropustnost a současně zamezit jejich nedovolenému vypouštění. - nedostatečná technická opatření proti únikům, případně průsakům močůvkových jímek a hnojišť do povrchových i podzemních vod (v ojedinělých případech opatření i proti vědomému vypouštění). - znečištění podzemních i povrchových vod často neúměrným hnojením půdy.

Ochranná pásma - viz kapitola č. 13

12. ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY

12.1

Úvod do problematiky ÚSES

Ekologická rovnováha území je dána vztahy mezi základními biologickými složkami kraji-ny, které lze vyjádřit poměrem mezi relativně přirozenými ekosystémy (tj. lesy, vodní plochy, sady, zahrady, trvalé travní porosty) a systémy umělými (orná půda, zastavěné území). Řešené území lze z tohoto hlediska charakterizovat jako intenzivně využívané kulturní úze-mí, kde autoregulační působení ekosystémů musí být v podstatné míře doplňováno technic-kými zásahy. Podstatná část řešeného území je tvořena v převážné míře bloky orné půdy. Projevují se zde výrazně negativní vlivy zemědělské velkovýroby na ekologii krajiny - vodní eroze, likvidace rozptýlené zeleně, trvalých travních porostů, nadměrná chemizace, nedosta-tek organické hmoty, znečišťování povrchových vod. Nezbytným úkolem je tedy postupně na celém území obnovit ekologickou stabilitu krajiny, tj.schopnost ekologických systémů převážně vlastními přírodními biologickými mechanizmy vyrovnávat rušivé civilizační dopady. K dosažení tohoto cíle je třeba vytvořit v krajině vhodné prostorové uspořádání max. produkčních (labilních) ekosystémů, kompromisně využívaných ekosystémů a málo produktivních či neproduktivních (stabilních) ekosystémů. To lze řešit vytvořením uceleného funkčního systému ekologické stability krajiny (ÚSES) tak, aby byly vytvořeny dlouhodobé podmínky pro zachování přírodního genofondu krajiny, rozmanitosti ekosystémů a pro dosažení ekologické rovnováhy kulturní krajiny.

Územní systém ekologické stability krajiny plní v krajině následující základní funkce: • uchování přirozeného genofondu krajiny • existence ekologicky stabilních formací v krajině a jejich příznivé působení na okolní méně stabilní plochy • zvýšení estetické hodnoty krajiny • vytvoření podmínek pro polyfunkční využití krajiny.


Akce:

List.č.


27

Tvorbu ÚSES musíme chápat jako dlouhodobý plán postupné strukturální přeměny kulturní krajiny. Proto je žádoucí dosažení souladu v řešení územního plánu, ÚSES - s plány komplexních pozemkových úprav.

12.2

Základní pojmy problematiky ÚSES

Kostra ekologické stability je v současné době existující soubor ekologicky relativně stabil-nějších krajinných segmentů, vymezený bez ohledu na jejich vzájemné vazby a funkční vztahy. Územní systém ekologické stability krajiny (ÚSES) - vybraná nepravidelná síť ekologicky významných segmentů krajiny, které jsou v ní účelně rozmístěny na základě funkčních a prostorových kritérií. Biocentrum -ekologicky významný segment krajiny, který umožňuje trvalou existenci druhů a společenstev přirozeného genofondu krajiny. Biocentra se dělí na lokální, regionální a nad-regionální podle významu a stavu ekologických podmínek. Biokoridor - ekologicky významný krajinný segment liniového charakteru, který propojuje biocentra a umožňuje migraci organizmů. Základní parametry jsou efektivní délka biokori-doru a jeho šířka. • Biokoridor lokálního významu - jeho předpokládaná šířka je min. 15 -20 m, max. délka se uvažuje 2000 m • Biokoridor regionálního významu má předpokládanou šířku alespoň 40 až 50 m a max. délka 0,7-1 km. • V případě, že jde o tzv. složený biokoridor, tvořený řadou vložených lokálních biocen-ter, je max. délka uvažována 5 - 8 km. Interakční prvek - další nepostradatelný krajinný segment jakéhokoliv tvaru, který zpravidla na lokální úrovni zprostředkovává příznivé působení ostatních ekologicky významných segmentů (biocenter a biokoridorů) na okolní méně stabilní krajinu do větší vzdálenosti. Jde o lokality zabezpečující dílčí, ale základní životní funkce organizmů. Interakční prvky plní často další funkce protierozní, krajinotvornou apod., které svým významem mohou převy-šovat funkci ekologickou. Biogeografický region (bioregion) - je individuální jednotkou biogeografického členění krajiny na regionální úrovni, zahrnující charakteristickou mozaiku nižších jednotek - biochor a skupin typů geobiocénů. Biochora -je typologická ekologicky heterogenní prostorová jednotka, tvořená typickou prostorovou kombinací skupin typů geobiocénů. Je účelovou pomocnou územní jednotkou pro projektování ÚSES. Skupiny typů geobiocénů (STG - jsou ekologicko-cenologické jednotky sdružující segmen-ty přírody podle vzájemně podobných ekologických podmínek a vzájemně podobné potenci-ální vegetace. Jsou to konstruované a typizované geobiocenologické jednotky, pomocí nichž lze za použití podkladů typologického průzkumu lesů a komplex. průzkumu zemědělských půd provést geobiocenologickou typizaci a členění krajiny.Jsou nazvány a charakterizovány dle skladby a struktury nejzachovalejších zbytků přírodních a přirozených geobiocenóz. 12.3

Základní parametry ÚSES

Minimálně nutné plochy biocenter typ společenstva

lokální biocentrum

regionální biocentrum

1. dubový VS a luhy

3 ha

50 ha

2. bukodubový

3 ha

40 ha

3. dubobukový

3 ha

30 ha

Lesní


Akce:

List.č.


28

4. bukový

3 ha

20 ha

5. jedlobukový

3 ha

20 ha

6. smrkojedlobukový

3 ha

30 ha

7. smrkový

3 ha

40 ha

8. klečový

3 ha

40 ha

vod běhutých

více než 100 m

1 - 20 km

vod stojatých

1 ha

100 ha


3 ha

10 ha

2. bukodubový

3 ha

10 ha

3. dubobukový

3 ha

10 ha

4. bukový

3 ha

10 ha

5. jedlobukový

3 ha

20 ha


3 ha

30 ha

7. smrkový

3 ha

50 ha

8. klečový

3 ha

40 ha


3 ha

30 ha

7. smrkový

3 ha

50 ha

8. klečový

3 ha

40 ha

v nivách

3 ha

50 ha

Ostatní

3 ha

30 ha

Stepní lada

3 ha

20 ha

Skalní společenstva

0,5 ha

10 ha

Vodní

Mokřady v nivách

Luční

b) Maximální přípustné délky jednoduchého biokoridoru typ společenstva lokální biokoridor

regionální biokoridor

Lesní společenstva

2000 m

700 m

Mokřady

2000 m

1000 m


1000 m

400 m

2. bukodubový

1000 m

400 m

3. dubobukový

1000 m

400 m

4. bukový

1000 m

400 m

5. jedlobukový

2000 m

700 m


2000 m

700 m

7. smrkový

2000 m

700 m

Luční společ. v nivách


Akce:

List.č.


8. klečový

29

2000 m

700 m


2000 m

400 m

2. bukodubový

2000 m

400 m

3. dubobukový

2000 m

700 m

4. bukový

2000 m

700 m

Stepní lada

Zdánlivý paradox, že přípustná délka regionálního koridoru je menší než u lokálního, je nutno řešit použitím tzv. složeného biokoridoru: do regionálního biokoridoru neúměrné délky vkládáme po 400 až 1000 m (podle přípustné délky jednoduchého koridoru) menší biocentra lokálního významu. Tím se možná délka funkčně způsobilého regionálního biokoridoru podstatně zvětšuje. Délka složeného biokoridoru se může prodloužit až na 5 - 8 km. c) Minimální nutná šířka jednoduchého biokoridoru typ společenstva lokální biokoridor

regionální biokoridor

Lesní společenstva

15 m

40 m

Mokřady

20 m

40 m

Luční společenstva

20 m

50 m

Stepní lada

10 m

20 m

12.4

Rozsah řešeného území a výchozí podklady

Rozsah řešeného území (řešení ÚSES) je totožný s územím, které je řešeno územním plánem obce Prasklice. Řešení ÚSES je převzato z elaborátu: • Generel lokálního územního systému ekologické stability k.ú. Dřínov u Kroměříže, Počenice, Prasklice, Tětětice, Uhřice u Kroměříže (Ing. Hanousek, Projekční kancelář pozemkových úprav, Prostějov, prosinec 1993) Při zpracování návrhu ÚSES byly zohledněny hlavně: • přirozený charakter krajiny daný stanovištními podmínkami • nezbytnost racionálních proporcí mezi produkčními a ekologicky stabilizujícími formacemi krajiny • požadavky Státní ochrany přírody • ochrana proti erozi půdy • požadavky na estetiku a polyfunkční využití krajiny • lidské měřítko v krajině

12.5

Skupiny typů geobiocenů – obecně

Skupiny typů geobiocenů (STG) tvoří základní jednotky biogeografické diferenciace krajiny. Jsou nazvány podle hlavních dřevin potenciálních přirozených lesních fytocenóz. Hranice vegetačních stupňů hydrických i trofických vymezují na ZPF hranice skupin typů geobiocénů (STG - tj. typů potenciální přírodní vegetace včetně náhradních společenstev na daném typu trvalých ekologických podmínek). Vzhledem k tomu, že ne všechny STG jsou navzájem komunikativní, je nutné vyznačení přírodních bariér komunikativnosti biocenóz.



List.č. 30

Skupina typů geobiocénů je vymezena třemi základními faktory: vegetačním stupněm trofickou řadou hydrickou řadou. Vegetační stupeň je tvořen souborem klimatických faktorů, které jsou závislé na nadmoř-ské výšce, konfiguraci terénu a expozici (polohovému klimatu): 0 - lužní vegetační stupeň 1 - vegetační stupeň dubový 2 - vegetační stupeň bukodubový 3 - vegetační stupeň dubobukový 4a - vegetační stupeň bukový, 4b - vegetační stupeň dubojehličnatý 5 - vegetační stupeň jedlobukový 6 - vegetační stupeň smrkojedlobukový 7 - vegetační stupeň smrkový 8 - vegetační stupeň klečový. Trofická řada je tvořena souhrnem přirozených trofických podmínek půd.Vyjadřuje živnost stanoviště (poměr C: N v ekosystému) a je závislá na půdních typech a režimu pedogeneze jednotlivých geologicko-petrografických substrátů: A - kyselá - oligotrofní B - živná - mezotrofní C - bohatá - eutrofně nitrofilní D - eutrofně bazifilní, resp. kalcifilní A/B - oligo - mezotrofní B/D - mezotrofně bazifilní B/C - mezotrofně nitrofilní C/D - nitrofilně bazifilní. Hydrická řada je tvořena souborem hydrických podmínek stanovišť. Vyjadřuje zásobení stanoviště vodou a je závislá především na půdním typu a druhu: 1 (1) - suchá 2 (2) - omezená 3 (3) - normální (vůdčí) 3/4 (-) - svěží 4 (4) - zamokřená 5 (5) - mokrá Označení skupiny typů geobiocénů vyjadřuje kód, sestavený ze tří znaků: x.YY. z první pozice (x) ………….. vyjadřuje číslo vegetačního stupně druhá (a třetí) pozice (YY).. vyjadřuje jedno (nebo dvě) písmena, označující trofickou řadu třetí pozice (Z) ……………..vyjadřuje číslo hydrické řady.

Popis řešeného území 12.6

Analýza aktuálního stavu krajiny

Základním cílem analýzy aktuálního stavu krajiny je stanovení stupně ekologické stability jednotlivých segmentů krajiny a vyhodnocení jejich souč. stavu. Aktuální stav krajiny:



List.č. 31

Řešené území, tj. katastrální území obce Prasklice má charakter zvlněné pahorkatiny. Povrch je s malým podílem vegetačního pokryvu. Ve fragmentu se vyskytuje společenstvo lesostepního charakteru s xerotermním travobylinným společenstvem (třída Festuco-Brometea) – NPP Křéby. V území jsou dále zastoupena společenstva měkkých luhů a pramenišť. Jedná se o poros-ty křovitých a stromovitých vrb (třída Salicetea purpureae), olšiny (třída Alnetea glutinosae), porosty tují v doprovodných porostech Švábského potoka. V krajině chybí interakční prvky s druhotnými funkcemi, např. protierozní a zasakovací pásy. Proto je na okraji polí a svaži-ých pozemcích patrná vodní eroze. Smyv živin vede k eutrofizaci povrchových vod a u Hošťákova mlýna se pravidelně opakují problémy s přívalovými srážkami. V krajině chybí interakční prvky s druhotnými funkcemi, např. protierozní a zasakovací pásy. Na okrajích polí a svažitých pozemcích je pozorovatelná vodní eroze. Smyv živin vede k eutrofizaci povrchových vod. 12.6.1

Přírodní podmínky

Klimatologie: řešené území patří do teplé oblasti T2. Popis: viz kapitola č. 4 „Přírodní podmínky“ Reliéf a geologické podloží: Území má charakter z jihu otevřeného údolí. Nejnižší bod se nachází na soutoku Švábského potoka a Tištínky (234 m.n.m.). Převážná část území je tvořena lokálními pahorky, terénními vlnami a svahy, oddělené od sebe zářezy jednotl. drobných vodních toků . Podloží je tvořeno karpatským flyšem, který podmínil různý faciální vývoj paleogenních sedimentů. Sedimenty tortonské jsou charakterizovány štěrky, slepenci, písky a pískovci, směrem do nadloží přecházejí do vápnitých křemenných písků. Na většině území se v nadloží vyskytují různě mocné vrstvy spraše a sprašových hlín. Pedologie: Převládajícím typem půd jsou hnědozemě, místy oglejené a většinou erodova-né, na spraších. Místy zasahují degradované černozemě. Hydrologie: Reliéf území tvoří přirozenou svodnici drobných vodních toků, které většinou pramení v Litenčické vrchovině, jižně od řešeného území. Popis – viz kapitola „Vodní toky a plochy“.

12.6.2

Fytocenologie

Území patří do II. vegetačního stupně (gradus colinus), zahrnuje pahorkatinu ve výškách 210-350 m.n.m. na zastíněných svazích a v hlubších terénních depresích se vyskytuje III. vegetační stupeň (gradus supracollinus), představuje kopcovinu ve výškách 350-500 m.n.m. Podle skupin typů geobiocénů lze usuzovat na přirozenou vegetaci, která se zachovala pouze na lokalitách hospodářsky těžko využitelných, strže a zamokření novy vodních toků. Následující přehled vegetačních jednotek, které mají své zastoupení v území, je sestaven podle přehledu v Květeně ČR (autor S. Hejný, B. Slavík, 1988):

Třída Phragmito – Magnocaricetea - společenstva rákosin a vysokých ostřic Řád: Phragmitetalia - eurosibiřská sladkovodní společenstva rákosin Svaz: Phragmitetalia - eurosibiřská sladkovodní společenstva rákosin stojatých vod a zamokřených půdních stanovišť (porosty na Tištínce před Uhřicemi)

Třída Festuco - Brometea - xerotermní až semixerotermní travobylinná společenstva Řád: Festucetalia valesiacae -kontinentální a kontinentálně submediteránní společenstva Svaz: Festucetalia valesiacae – druhově bohatá bylinná společenstva jižných hlinitých svahů s minerálne silnou (často vápnitou) hlubší, kamenitou půdou


Akce:

List.č.


32

(národní přírodní památka Křéby)

Třída Salicetea purpureae -společenstva vrbových a vrbotopolových luhů Řád: Salicetea purpureae -vrbové a vrbotopolové luhy mírné zóny Evropy Svaz: Salicion triandrae – vrbové křoviny na často zaplavovaných březích vodních toků (porosty na Švábském potoce a při soutoku s Tištínkou nad Prasklicemi, částečně porosty před Uhřicemi na Tištínce)

Třída Alnetea glutinosae – společenstva bažinných olšin a vrbin Řád: Alnetea glutinosae –evropské bažinné olšiny na rašečlinných půdách (Švábský potok)

Třída Querco – Fagetea -společenstva xerofilních a hydrofilních opadavých list.lesů a křovin Řád: Fagwetea sylvaticae - mezofilní a hygrofilní opadavé listnaté lesy mírného pásma Evropy Svaz: Alno-Ulmion – lužní lesy podmáčených poloh (údolní niva Věžeckého potoka, Švábský potok, v horní části Slížanský potok) Svaz: Carpinion – květnaté mezofilní, místy až slabě hygrofilní dubohabrové a dubolipové háje (zalesněné žleby u Vlčích Dolů, údolí Věžeckého potoka a na svazích, dno reprezentuje přechod ke svazu Alno-Ulmion) Řád: Prunetalia – křoviny a keřová společenstva lesních plášťů Svaz: Prunion spinosae – sekundární křoviny a keřové lesní pláště (lokálně po celém území, na okraji porostu)

12.6.3 Biogeografická diferenciace Území patří do provincie ponticko – panonské, podprovincie severopanonské, dle Dostálova náleží do oblasti západokarpatské květeny, obvodu moravské předkarpatské květeny. Podle Regionálněfytogeografického členění ČR náleží sosiekoregion do obvodu Panonské termofyticum, okresu č. 20 Jihomoravská pahorkatina. Charakteristika sosiekoregionu: Středomoravské Karpaty–převážně nízká, plochá vrcho-vina na paleogenním flyši i vápnitých neogenních jílech a píscích. Hojné jsou sprašové pokryvy, které 0 v úpatních částech dominují. Střední výška je cca 250 m.n.m., střední sklon 4

12.6.4 Typy biochor II.26.7 biochora teplých úpatních sprašových pahorkatin Biochoru charakterizují ploché pahorkatiny na třetihorních sedimentech s překryvem spraší. Půdy jsou zpravidla hnědozemě. Klíma mírně teplé až teplé, mírně suché. Z hlediska výškové pásmovitosti převažuje přechod mezi 2.bukodubovým a 3.dubobu-kovým vegetačním stupněm, trofická řada mezotrofní B, hydrická řada normální. V současné době v biochoře dominuje orná půda, zcela ojediněle se vyskytují menší lesíky v blocích orné půdy. II.26.8 biochora mírně teplých pahorkatin na vápnitých sedimentech Biochora kontrastně modální, zastoupena rozsáhlým souvislým pásem v jihozápadní části okresu. Oblast je charakterizována plochými hřbety a strmějšími svahy členitých pahorkatimn na slabě vápnitých třetihorních sedimentech. Na zemědělské půdě převažují hnědozemě, v lesích hnědé půdy slabě kyselé. Monotónně se vyskytuje 3.dubobukový vegetační stupeň, na jižních svatzích se



List.č. 33

vyskytuje 2. Bukodubový (Zlatník A., 1963). Trofická řada mezotrofní B, hydrická řada normální, v nivách mokrá (Zlatník A., 1963). V nižších částech území jsou na svazích malé zbytky zarůstajících travnatých lad s výskytem chráněných rostlin, zcela však převažuje orná půda. 12.7 Vymezení skupin typů geobiocénů Společenstva živé trofické řady pokrývají velké a souvislé plochy v pahorkatinách (opti-mum 200400 m n.m.). V nižších polohách se vyskytují na relativně chladnějších expozicích a na bázích svahů, ve vyšších polohách na teplejších lokalitách mírných až strmějších svahů Přehled skupin typů geobiocénů zastoupených v řešeném území Fagi-querceta typica 2B3 Fagi-querceta tiliae 2BD3 Querceta roboris inf. 2B4 Ulmi-fraxinita carpini 2BC4 Fraxini-alneta 2BC5 Corni-querceta petraeae-pubesceutis 2BD2 Querci-fageta typica 3B3 Tili-querceta roboris ing. 2BD4

12.8

Stupně ekologické stability

Současná ekologická stabilita krajinných prvků je hodnocena podle následující klasifikace: 1.a 2.stupeň - území nestabilní a silně narušené 3.

stupeň - území s podmíněnou ekologickou stabilitou

4.

stupeň - území se zvýšenou ekologickou stabilitou

5.

stupeň - území s vysokou ekologickou stabilitou

1.a 2.stupeň ekologické stability - pro tvorbu ÚSES mají stejný význam. Zařazujeme sem: ornou půdu, chmelnice, intenzivní sady, zahrádkové kolonie, chatové osady. umělé vodní toky a nádrže s opevněnými břehy a dnem, vesměs bez vegetačního doprovodu,. silně ruderalizované plochy, kulturní louky s výrazným podílem ruderálních druhů, liniová spole-čenstva s ruderálními a rumištními druhy, plochy devastované těžbou nebo skládkováním, zastavěná území, sídlištní a veřejná zeleň nízké kvality, doprovodná zeleň komunikací s nevyhovující skladbou. 3. stupeň ekologické - takto jsou hodnoceny: silně antropicky ovlivněné lesní geobiocény (hlavně jehličnaté monokultury na nevhodných stanovištích s porostoy plevelních dřevin), jejichž autoregulační schpnost je silně narušena, dále plochy kvalitní veřejné zeleně v obcích, extenzivní sady, polokulturní louky, postagrární lada s minimál. podílem ruderálních druhů, upravené vodní toky a nádrže s narušenými a nesouvislými břehovými společenstvy, přírodě+ blízká liniová společenstva s malým podílem plevelních druhů. 4. stupeň ekologické stability - tomuto hodnocení odpovídají: relativně stabilní, přírodě blízké lesní geobiocény s převahou přirozeně rostoucích druhů a se zachovalou autoregulařní schopností, přírodě blízké parky a součásti veřejné zeleně, přiro-zené vodní toky a plochy s citlivou úpravou břehů a s vyvinutými břehovými porosty, postagrární lada s přirozeně rostoucími druhy, opuštěné lomy a hliníky zarostlé relativně přirozenou skladbou dřevin, přirozená liniová společenstva s převahou přírodních druhů. louky a pastviny s přirozeně rostoucími druhy. 5. stupeň ekologické stability - sem patří stabilní, přírodní a přírodě blízké lesní geobio-cény s druhovou skladbou odpovídající stanovištním podmínkám, stabilní plochy mokřadů, pramenišť, přírodní vodní toky a nádrže s odpovídajícími břehovými společenstvy. Řešené území náleží do 1., 2. a 3. stupně ekologické stability.


Akce:

List.č.


34

V řešeném území dosahuje nejvyšší stupeň ekologické stability lokalita: EVKP č. 1 – NPP Křéby EVKP č. 6 – Porosty u Hošákova mlýna EVLS č. 4 – Švábský potok včetně doprovodných porostů

Koeficient ekologické stability -KES (tj. poměr mezi relativně trvalými ekosystémy - lesy, TTP, sady, vodní plochy a umělými, krátkodobými ekosystémy - orná půda, zastavěné plo-chy, zahrady) je 0,15. Podle hodnoty KES (∠ ∠ 0,39) se jedná o krajinu antropogenní. Vybrané ekologicky stabilní krajinné segmenty představují plošně v obci Prasklice 12 ha, tj. 3,0 % plochy k.ú.

12.8.1

Analýza trvalých prvků zeleně v krajině

Z hlediska hospodářského využívání krajiny je území členěno na následující plochy: -

zemědělská půda: orná půda, zahrady, ovocné sad, louky, pastviny

-

lesní pozemky

-

ostatní vodní plochy

-

zastavěné území

-

ostatní plochy

Struktura katastrálního území : Výkaz úhrnných hodnot druhů pozemků v k.ú. Prasklice druh pozemku orná půda zahrady

výměra v ha 333,8650 14,2331

ovocné sady

1,7259

louky

0,2567

pastviny

0,3753

zemědělská půda

350,4560

lesní pozemky

3,6315

vodní plochy

3,4306

zastavěná plocha

7,2627

ostatní plochy celkem

z toho využití nemovitostí

27,7869 392,5677 ha

Údaje o katastru nemovitostí k.ú. Prasklice poskytl Katastrální úřad v Kroměříži

.

Číslo zakázky: 12-6042-102 12.8.2


List.č. 35

Krajinný ráz

Charakteristické pro zemědělskou půdu celého řešeného území je vysoké procento zornění. Intenzifikace zemědělské výroby v minulých letech se výrazně negativně projevila v celkovém snížení ekologických a estetických hodnot krajiny: • pozemky orné půdy scelené do velkých ploch, které nejsou členěny dostatečným množstvím protierozních překážek (mezí, zatravněných ploch, apod.) jsou postiženy vodní, resp. větrnou erozí • chemizace v zemědělství se dodnes projevuje nežádoucí přítomností chemikálií v půdách, podzemních vodách i ve vodotečích • odvodnění původně zamokřených pozemků bylo spojeno s regulací, někde i se zatrub-něním vod. toků a s likvidací cenných mokřadních biotopů • výrazně poklesl podíl rozptýlené dřevinné vegetace • rušením polních cest došlo ke snížení celkové prostupnosti krajiny, obraz krajiny byl ochuzen o doprovodnou vegetaci podél těchto cest

12.9

Analýza trvalé vegetace

Pro potřeby ekologické stability krajiny mají význam pouze prvky trvalé zeleně v krajině. Tyto můžeme rozlišit v řešeném území na: • trvalé travní porosty (louky, pastviny) • břehové a doprovodné porosty vodních toků • doprovodnou vegetaci kolem komunikací • rozptýlenou dřevinnou vegetaci • sady, zahrady • veřejnou a vyhrazenou zeleň v obci Uvedené jednotlivé kategorie se často vzájemně prolínají.

Lesní porosty: Lesy jsou základem ekologické stability krajiny. Lesní porosty se však v řešeném území nacházejí jen ve velmi omezené míře. V dřevinné skladbě lesů dominují listnaté porosty s vysokým zastoupením autochtonních dřevin Trvalé travní porosty: Trvalé travní porosty mají v ekologické stabilitě krajiny význam, pokud mají přirozený či přírodě blízký charakter. V zemědělské krajině jsou často nejdůležitější ekostabilizující formace. Mezi trvalé travní porosty řadíme louky, pastviny a různé typy travo-bylinných lad. Zastoupení trvalých travních porostů je v řešeném území velmi nízké. K trvalým travním porostům obecně řadíme i plochy dlouhodobě ležící ladem (jsou většinou evidovány v kategorii ostatních ploch). Břehové a doprovodné porosty vodních toků: Břehové a doprovodné porosty vodních toků a vodních ploch jsou významnými krajinotvornými i ekostabilizujícími prvky. Významně ovliv-ňují celkovou ekologickou hodnotu vodních toků. Většina vodních toků v zemědělské krajině a v obci doprovodnou vegetaci dřevin. Kvalitní porosty jsou vázány na nenarušené přirozené úseky toků. U regulovaných toků je kvalita negativně ovlivněna zastoupením nepůvodních dřevin Doprovodná zeleň komunikací: Podél silnic je doprovodná zeleň tvořena zejména travino-bylinnými pásy s různým stupněm zaplevelení, místy doplněné o výsadbu dřevin (ovocnými stromy, často přestárlými, ojediněle pak náletovými porosty).



List.č. 36

Doprovodná zeleň silnic nemá pro ÚSES podstatnější význam, plní zejména funkci interakčních prvků. Důležitá je však pro svoji izolační, protihlukovou a zejména protierozní (nezanedbatelně i krajinotvornou a estetickou) funkci. Rozptýlená dřevinná vegetace: Ekologický význam rozptýlené dřevinné vegetace může být značně variabilní. Závisí jednak na druhové skladbě a rozloze těchto porostů, jednak na stupni zemědělského intenzivního obdělávání okolní krajiny. V zemědělsky intenzivně využívané krajině se stávají prvky rozptýlené dřevinné vegetace základním kamenem tvorby ÚSES (převážná část těchto krajinných segmentů je navrhována jako součást ÚSES). Za rozptýlenou zeleň v krajině je považována trvalá vegetace rostoucí volně mimo lesní půdní fond. Vyskytuje se na mezích, terénních hranách a dalších plochách evidovaných ve-směs v kategorii ostatních ploch. Patří sem i remízky nezahrnuté do lesního půdního fondu. V řešeném území se rozptýlená dřevinná vegetace vyskytuje omezeně. Reprezentována je zejména drobnými dřevinnými porosty zbytků mezí a remízků. Druhová skladba je proměnlivá, charakteristické je však významné zastoupení autochtonních keřů. Významná chráněná zeleň: V řešeném území se nachází NPP (národní přírodní památka „Křéby“ (vyhlášena Výnosem MK 55841/54ze dne 4.7.1956). Na uvedenou NPP je schválen „Plán péče na období 1998 – 2005, ve kterém jsou do podrobností popsány všechny údaje o dané chráněné lokalitě – viz doklad č. 30 v dokladové části elaborátu urbanistické studie. Sady a, zahrady: Zeleň sadů a zahrad většinou nemůže v krajině plnit ekostabilizující funkci, a to vzhledem k intenzitě využívání těchto ploch. Výjimkou jsou pouze extenzivní zatravněné sady, které při vhodném doplnění stromového a především keřového patra mohou plnit často významnou funkci v krajině. V řešeném území sady a zahrady lemují převážně zastavěné území sídla a jsou intenzivně obhospodařovány Veřejná a vyhrazená zeleň v obci: Veřejná a vyhrazená zeleň v obci má velmi různorodý charakter a kvalitu. Většinou nemůže plnit funkci ekostabilizující, ale má nezastupitelnou roli při tvorbě životního prostředí obcí. Ekologická hodnota těchto ploch závisí především a jejich složení a stáří. Využitelnost pro ÚSES je limitována možností propojení s prvky ÚSES. Plní především funkci estetickou, kladně působí na mikroklima. 12.10

Tvorba lokálního ÚSES

12.10.1

Výběr kostry ekologické stability

Prvky kostry ekologické stability byly vybírány především z hlediska relativní trvalosti bioty a ekologických podmínek umožňujících existenci druhů přirozeného genofondu krajiny. Při hodnocení a výběru prvků bylo přihlíženo i ke stavu okolní krajiny. Prvky kostry ekologické stability tvoří mozaiku v současné době relativně ekologicky nejstabilnějších formací v krajině, která je základem pro tvorbu ÚSES.

12.10.2

Regionální a nadregionální ÚSES

Základním vstupním podkladem je: •

Generel regionálního ÚSES jihomoravské oblasti, zpracovaný firmou LÖW a spol. s.r.o. Brno a Ekologickou dílnou Brno. Elaborát generelu je zpracován v M 1:50 000 a poskytuje přehled o základní lokalizaci biocenter regionálního a nadregionál.významu a jejich směrném propojení biokoridory regionálního a nadregionálního významu.

•

Dalším podkladem je „Nadregionální ÚSES dle UTP NR – R ÚSES ČR z r. 1996“

V řešeném území není situován žádný prvek regionálního ani nadregionálního ÚSES.

Číslo zakázky: 12-6042-102 12.10.3


List.č. 37

Návrh lokálního ÚSES

Základem pro návrh lokálního ÚSES byly již vybrané prvky kostry ekologické stability. Po zvážení jejich významu, parametrů a stavu ekologických podmínek, byly nejvýznamnější prvky kostry ekologické stability navrženy jako lokální biocentra nebo jejich části. Ostatní prvky kostry byly potom podle svého charakteru a prostorových parametrů navrženy jako součásti biokoridorů spojujících biocentra, nebo jako interakční prvky.

U těchto prvků, které tvoří základ lokálního ÚSES, se předpokládá, že jsou za stáv. stavu schopny plnit v krajině ekostabilizující funkci bez dalších výrazných zásahů do jejich skladby. Základním předpokladem je ponechání přirozenému vývoji.V grafické části elaborátu jsou označeny za prvky stávající - funkční. Protože takto získaná síť prvků ÚSES je nedostatečná, bylo nutné tuto síť stáv. relativně stabilnějších prvků doplnit o návrh nových prvků ÚSES na plochách ekologicky podmíněně stabilních nebo plochách nestabilních či devastovaných. Tyto navržené prvky v současné době buď neexistují, nebo jsou ve stavu, že nemohou plnit funkce ÚSES. Proto je nezbytná obnova jejich druhové skladby ve prospěch přirozeně rostoucí vegetace, příp. založení nových prvků ÚSES. Nad obcí Prasklice je navrženo reprezentativní biocentrum B1, jedná se o stepní ladu s xerotermním travobylinným společenstvem. V řešeném území je situováno další jedno-značné lokální biocentrum soutok Švábského potoka a Tištínky (B3). Další biocentrum je lesík na Švábském potoce před hřištěm (B5). Jednotlivé prvky ÚSES v řešeném území: - popis viz tabulková část Na zemědělské půdě bylo v max. míře využito stáv. i bývalých polních cest a prvky ÚSES jsou vesměs navrhovány jako jejich vegetační doprovod. Prvky ÚSES po jejich realizaci dotvoří krajinu i jako součást protierozních opatření v řešeném území. Prvky ÚSES musí v krajině plnit kromě ekostabilizující i další funkce (protierozní, rekreač-ní, estetickou, protihlukovou,izolační), proto bylo při navrhování jednotlivých prvků přihlíženo i k těmto požadavkům. Změna č.2 územního plánu obce Prasklice řeší lokální změny v území v souladu s aktuálními požadavky obce: Vymezením návrhové plochy s funkčním využitím OB1 : Plochy občanské vybavenosti (včetně bydlení) v Lokalitě 2 – 1, je řešena úprava rozsahu lokálního biokoridoru BK4 při vodním toku Švábský potok. Návrhem nedojde k negativnímu působení na funkčnost biokoridoru ani k negativnímu ovlivnění významného krajinného prvku Švábský potok.

12.10.4

Realizace lokálního ÚSES

Vlastní realizace lokálního ÚSES je složitý, dlouhodobý a náročný proces postupné přemě-ny kulturní krajiny. Celý proces je proto nutné řešit etapovitě: • 1. etapa: zabezpečení důsledné ochrany stávajících prvků ÚSES. Obnova jejich stávajícího složení ve prospěch přirozené druhové skladby. • 2. etapa: postupná obnova těch prvků ÚSES, které v krajině již existují, ale nemají odpovídající stav. • 3. etapa: zakládání prvků ŮSES formou výsadby nových porostů (stromů,keřů i trvalých travních porostů)


Akce:

List.č.


38

Jednotlivé etapy se mohou vzájemně prolínat s ohledem na místní podmínky a potřeby. Např. výsadba prvků s protierozní a protihlukovou funkcí bude mít zřejmě v mnoha přípa-dech prioritu. Tvorba ÚSES by měla být koordinována s řešením komplexních pozemkových úprav, pak tvorba krajiny bude řešena komplexně a bude mít reálné opodstatnění. Územně plánovací dokumentace (v souladu s platnou legislativou - stavební zákon) do takovéto hloubky území neřeší.

Při zpracování návrhu ÚSES byly zohledněny hlavně: • přirozený charakter krajiny daný stanovištními podmínkami • nezbytnost racionálních proporcí mezi produkčními a ekologicky stabilizujícími formacemi krajiny • požadavky Státní ochrany přírody • ochrana proti erozi půdy • požadavky na estetiku a polyfunkční využití krajiny • lidské měřítko v krajině

Závěr: ÚSES je zařazen do závazné části územně plánovací dokumentace, jeho ochrana a tvorba je ve smyslu ust. §4 odst. 1 zákona č. 114/1992Sb. veřejným zájmem. Je nutné proto při realizaci k tomuto faktu přihlížet. Jednotlivé prvky ÚSES by měly být realizovány na základě odborné dokumentace, (nutná je rovněž koordinace s pozemkovým úřadem při zpracování komplexních pozemkových úprav), která zohlední všechny požadavky na charakter, složení a prostorové parametry prvků ÚSES.

13. OCHRANNÁ PÁSMA, HYGIENICKÉ POMĚRY A ČISTOTA OVZDUŠÍ

13.1

Hygienické poměry

Hygienické poměry v obci jsou vcelku dobré, měření znečištění ovzduší a vodních toků nebylo provedeno.

13.2

Pásma hygienické ochrany

V obci Prasklice se nenachází žádné průmyslové závody ani sklady či drobná výroba průmyslového charakteru. Nachází se zde pouze drobná výroba košíkářského zboží, která je na bázi rukodělné řemeslné práce. V obci je situován zemědělský areál ZD Morkovice, farma nemá vyhlášené pásmo hygienické ochrany. Ve výkresové části elaborátu územního plánu obce je PHO navrženo.

13.3

Ostatní ochranná pásma

V řešení územního plánu obce jsou respektována ochranná pásma v souladu s příslušnými zákony a vyhláškami, jedná se o ochranná pásma silnic, vedení tras inž. sítí, apod., následovně: Dle „Zákona o pozemních komunikacích“, který nabyl účinnosti dne 1.dubna 1997 jsou ochranná silniční pásma stanoveny:


Akce:

List.č.


39

silnice III. tř. a místní komunikace: 15 m od osy přilehlého jízdního pruhu • železnice: ochranné pásmo dráhy tvoří prostor po obou stranách dráhy následovně: -

u dráhy celostátní a u dráhy regionální 60 m od osy krajní koleje, nejméně však ve vzdálenosti 30m od hranic obvodu dráhy

Další ochranná pásma: • vodní toky: 6 m od břehové hrany (manipulační pruh pro nutnou údržbu) 15 m od břehové hrany situování pevných staveb • elektrická vedení: ochranná pásma jsou stanovena svislými rovinami po obou stranách vedení ve vodorovné vzdálenosti, měřené kolmo na vedení (stanoveno vládním naříze-ním č. 222/94 Sb.) venkovní vedení VVN do 400 kV - 20 m od krajního vodiče venkovní vedení VVN do 220 kV - 15 m od krajního vodiče venkovní vedení VVN do 110 kV - 12 m od krajního vodiče venkovní vedení VN do 22 kV

- 7 m od krajního vodiče

kabelové vedení všeho druhu

- 1 m od kraj. kabelů na obě strany

el. stanice

- 20 m všemi směry

• STL plynovod a přípojky ve volném terénu a v nezastavěném území: 10 m na každou stranu od osy plynovodu • VTL plynovod a přípojky do prům. 300 m: 20 m na každou stranu od osy plynovodu • vodohospodářská ochranná pásma: - viz odb. kapitola Vodní hospodářství • lesní plochy: 50 m od hranice lesa • ochranné pásmo NPP (národní přírodní památka „Křéby“) – je 50 m od hranice NPP

13.4

Čistota ovzduší

Rozvoj výroby, dopravy a v neposlední míře způsob intenzivního zemědělského hospoda-ření působily svými negativními vlivy na území obce a jeho okolí a zásluhou těchto negativ-ních vlivů můžeme území obce a jejího nejbližšího okolí zařadit do kategorie s narušeným životním prostředím. Tato charakteristika se vztahuje hlavně na kvalitu ovzduší. Za zdroj znečištění lze pokládat středisko živočišné výroby (zejména zápach). Velmi nepří-znivý vliv na čistotu ovzduší má se svými exhalacemi doprava, zejména silniční. Dalším velkým problémem je ochrana vody jak ve vodotečích, tak zejména ochrana vodních zdrojů. Za tímto účelem jsou vyhlášena PHO vodních zdrojů, která mají přísně stanovený ochranný režim. Ochranu vodotečí a vodních zdrojů je nutné zabezpečovat účinným zajištěním likvidace odpadních vod, systematickým odvozem TKO na skládku odpadů (zamezení zřizování tzv. "divokých skládek") a šetrným obhospodařováním půdy (minimalizace chemických hnojiv apod.). Ochrana vod: V řešeném území se nachází náhradní vodní zdroj, dále studny (- viz zákres ve výkresové části a popis v odborné kapitole "Zásobování vodou"). Tyto vodní zdroje podléhají ochraně - ochranná vodohospodářská opatření - viz kapitola č. 20 text. části. Ochrana půdy: Pro ochranu půdního fondu má největší význam zastoupení ekologicky stabilizujících složek (zahrady, sady, trvalé travní porosty). Ekologicky stabilizující prvky rovněž pomohou


Akce:

List.č.


40

stabilizovat pozemky výrazně ohrožené vodní (i půdní) erozí. Při zpraco-vání komplex. pozemkových úprav je nutné dbát na koordinaci s ÚSES. Protierozní ochrana: Projekt komplexních pozemkových úprav musí pro zajištění protieroz-ní ochrany řešit následující opatření: -

agrotechnická opatření (zlepšení struktury půdy, hnojení mrvou)

-

vyloučení kukuřice

-

průlehy (obdělávané i zatravněné), příkopy

-

pásové obdělávání pozemků

-

částečné zatravnění

Poznámka: řešení protierozních opatření – viz samostatná kapitola

14. ODSTRAŇOVÁNÍ ODPADŮ

14.1

Současný stav likvidace odpadů

Na území obce není v provozu řízená skládka odpadu. Domovní odpad je ukládán do nádob (kontejnerů) a odvážen na řízenou skládku specializovanou firmou BIOPAS Kroměříž – na základě smlouvy s obecním úřadem.

14.2

Nakládání s odpady

Likvidace odpadů musí být prováděna v souladu se zákonem o odpadech č. 125/1997 ze dne 13.května 1997, který nabyl platnost od 1.1.1998 Uvedený právní předpis zcela vymezuje povinnosti právnických a fyzických osob při nakládání s odpady. Podle přílohy 1, zákona č.125/97 Sb., je vymezen okruh věcí, které se považují za odpady. Z hlediska řešení ÚPD je nutné zabývat se zejména komunálními odpady a inertním odpadem, dále základním tříděním odpadů.

14.2.1

Výpočet množství odpadu

Pro výpočet množství odpadu z obce je použito hodnot stanovených bývalým Výzkumným ústavem místního hospodářství Praha: • počet obyvatel - návrh

275

• množství TKO na 1 obyvatele

0,55 kg/den

• hmotnost na 1 m

3

• Qden - 275 x 0,55 - Qden – 151,25 : 800 - Qrok – 0,189 x 365

0,80 t 151,25 kg/den 0,189 m 68,980 m

3

3

Podle výše uvedeného výpočtu je potřebná kapacita skládky pro obec Prasklice, při prostém 3 uskladnění a výhledovém počtu obyvatel 275 následující: 69 m /rok.


14.2.2


List.č. 41

Komunální odpad a nakládání s ním

Stávající způsob likvidace TKO, tj. odvoz na řízenou centrální skládku mimo řešené území je pro výhled vyhovující, v návrhovém období proto nenavrhujeme výstavbu řízené skládky TKO v k.ú. obce Prasklice. Odvoz je zajišťován specializovanou firmou BIOPAS Kroměříž. Obec (§ 9 zák. č. 125/1997 Sb.) obecně závaznou vyhláškou může stanovit způsob systému sběru, třídění, využívání a zneškodňování komunálních odpadů, vznikajících na jejím území.

14.3

Nebezpečný odpad

V souladu se zákonem o odpadech č. 125/1997 ze dne 13.května 1997, který nabyl platnost od 1.1.1998, je součástí komunálního odpadu i nebezpečný odpad (např. vyřazené baterie, akumulátory, plechovky od barev, od olejů, staré ledničky, apod.) musí obec zabezpečit místo, kam mohou občané odkládat tyto nebezpečné složky komunálního odpadu a zajistit tyto odpady před odcizením resp. únikem do životního prostředí. Obec zabezpečuje pravidelný sběr a svoz tohoto druhu odpadu. Sběrný dvůr v obci není, nachází se v obci Morkovice, dále pravidelný odvoz tohoto odpadu je na základě smlouvy s obecním úřadem zajišťován 2x ročně specializovanou firmou BIOPAS Kroměříž mimo řešené území k likvidaci. Okresní úřad Kroměříž, referát životního prostředí požaduje v řešení územního plánu vymezení plochy pro tzv. „sběrný dvůr“. Zřízení sběrného dvora pokládá obecní úřad za zbytečné, protože sběr a odvoz tohoto druhu je zajišťován na základě smlouvy s odbornou firmou. Přesto projektant navrhuje rezervní plochu pro umístění sběrného dvora na pozemku určeném pro výstavbu nové ČOV.

14.4

Skládka inertního odpadu

V obci a v celém řešeném území není tento druh skládky v současné době umístěn a v řešení ÚPN obce není navrženo její umístění. Odvoz tohoto druhu odpadu je zajišťován pravidelně formou sběrných kontejnerů, které jsou umisťovány v obci. Odvoz je realizován mimo řešené území.

14.5

Separace sběru odpadu

V souladu se zákonem o odpadech č. 125/1997 ze dne 13.května 1997, který nabyl platnost od 1.1.1998, musí být odpad separován (tříděn) již u původců odpadů (právnická, fyzická osoba, resp. obec). Třídírna odpadu v řešeném území není situována, odpad by měl být však separován. Odpad vhodný jako druhotně zpracovatelný bude odvezen k dalšímu zpracování, vlastní odpad bude uložen na skládku. Separace odpadu je organizována již na úrovni obce. Prvotní separace odpadu je prováděná formou nádob na separovaný odpad, které jsou umístěny pře prodejnou potravin a smíšeného zboží Jednota na návsi (kumulace obyvatel, dobrá dopravní obsluha plochy). Separace odpadu může být obecní vyhláškou upravena i jiným způsobem. Třídění odpadu musí být provedeno podle Katalogu odpadů, který vydalo Ministerstvo ŽP ČR (§4 zákona o odpadech).

14.6

Průmyslový odpad

Podle zákona o odpadech jsou povinni původci odpadů zajistit jejich likvidaci. V Prasklicích není provoz produkující tento druh odpadu, jedná se o odpad ze zemědělské výroby. Jinak se v obci nachází pouze drobná výroba košíkářského zboží, která neprodukuje nebezpečný odpad.



List.č. 42

15. OBNOVA VESNICE

15.1

Úvod

Program obnovy vesnice je založen na vědomí svébytných hodnot venkova a na perspektivě jeho zdravého a komplexního vývoje v rámci trvale udržitelného rozvoje a celkového kontextu regionální politiky České republiky. Jeho cílem je podnítit a podporovat obyvatele vesnic a jejich samosprávy v tom, aby se pokud možno vlastními silami snažili o rozvoj zdravého životního prostředí a prostředí ekologicky nezávadného. K hlavním cílům patří: • udržení, obnova a rozvíjení místních kulturních a společenských tradic, životního stylu, pospolitosti venkovského obyvatelstva a vědomí vlastní zodpovědnosti za obnovu a rozvoj obcí • rozvoj hospodářství v obcích při využívání místních hmotných zdrojů a zaměstnanosti místního obyvatelstva • zachování a obnova vlastního obrazu obcí, jejich organického sepětí s krajinou, speci-fického rázu venkovské krajiny a zástavby, jeho přirozené a jedinečné působivosti v místě a krajině • úprava a čistota veřejných prostorů a staveb, zlepšení občanské vybavenosti a technické. infrastruktury včetně technických zařízení pro ochranu životního prostředí • udržení, obnova a účelné využití přirozeného produkčního potenciálu okolní zemědělsky využívané krajiny v návaznosti na je vhodnou organizaci a využití pozemků při zachování a rozvíjení jejich přírodní, obytné a estetické hodnoty.

Závažnost problematiky, kterou má program obnovy vesnice jako celek řešit, je zesílena faktem, že předmětem obnovy vesnice není jen zastavěné území obce, ale také okolní krajina v katastrálním území obce se svými ekologickými problémy, problémy ochrany přírody a krajiny a celou složitou problematikou zemědělského hospodaření. Nejedná se tedy pouze o obnovu vlastní vesnice, ale o rehabilitaci a revitalizaci celého venkovského prostoru.

15.2

Analýza současného stavu - obraz vesnice

Obrazem vesnice je míněn celkový výraz obce, dojem, kterým obec působí jako identický celek spjatý s konkrétním místem. Zde je nutno rozlišovat dvě roviny vnímání: celek, tzn. celkový výraz, např. působení z dálkových pohledů nebo zasazení do krajinného rámce a detail, resp. detaily, ze kterých je teprve následně složen výsledný obraz. Z hlediska urbanistického jako celek působí obec celkem dobře. Z dálkových pohledů se jeví jako shluk domů v pahorkovitém terénu. Obec můžeme charakterizovat jako návesní silnicovku s řadovou zástavbou tradičních usedlostí. V obci jsou zachované charakteristické usedlosti, vypovídající o způsobu hanáckého lidového stavitelství, např. čp. 93,28,46,83,19,59,27,69,59,83,77, dům vedle čp. 42, objekt bývalého mlýna s mansardovou střechou. V řadě objektů se dochovalo nebývalé množství kvalitních řemeslných detailů (např. okna, dveře, vrata, původní profilace fasád), kterými se lze inspirovat pro zhotovení nových. Jedná se o typicky okapově orientované rolnické usedlosti s půdorysem do tvaru L a sýpkou v polopatře nad celou uliční částí domu (některé s komoru také v přízemí) a jejich varianty podle sociálního rozvrstvení obyvatel do poloviny 20. století, od rozsáhlých usedlostí v prostoru návsi až po menší usedlosti drobných rolníků a domkařů na okraji obce. Charakteristickým prvkem zástavby, který je nutné zachovat jsou fasády usedlostí z režného zdiva ze začátku 20.století. Obec má dominantu, kterou je kostel sv. Anny. Obslužnou páteř obce tvoří silnice III. třídy, kolem které se zástavba rozprostírá ve formě spojení staveb s funkcí obytnou, tak i hospo-dářskou.



List.č. 43

Dá se říci, že v detailu obec vykazuje některá disharmonická a neuspořádaná místa. V obci si původní obytné i hospodářské objekty dodnes většinou podržely historickou stavební čáru, nepopírají původní typ lidové architektury, respektují měřítko a zapadají do okolní krajiny. Nová zástavba někde odpovídá typu městské architektury. Setkáváme se i s objekty s plochou střechou, jež ostře kontrastují s původní venkovskou zástavbou. Při dalším rozboru obrazu obce bylo konstatováno, že v případě, kdy budou provedeny navržené o o urbanistické resp. stavební úpravy (sjednocení typu zastřešení – sklon střechy 40 – 50 , použití klasických přírodních materiálů, úprava veřejných zpevněných a ozeleněných ploch, sladění výškové hladiny objektů, drobné úpravy fasád, výsadba navrhovaných ploch veřejné zeleně) dojde ke kvalitativnímu zlepšení celkového výrazu obce, propojení s krajinnou zelení a upevnění vesnického rázu sídla.

15.3

Obnova a údržba venkovské zástavby

Původní venkovská zástavba Původní venkovskou zástavbu můžeme rozdělit do skupin: 1. objekty památkově chráněné, zapsané v ústředním seznamu NKP ČR: Na území obce se evidované nemovité kulturní památky nenachází. 2. ostatní objekty

15.3.1

Neevidované kulturní památky na území obce

Mezi památky místního významu můžeme zařadit budovu bývalého mlýna, který je připomínán již v první zmínce o obci v r. 1355. Mezi další patří farní kostel zasvěcený sv. Anně. Před vchodem do kostela stojí kamenný kříž postavěný v roce 1867. Dalším objektem, který můžeme pokládat za památku místního významu, je objekt fary, postavený v roce 1898. Mezi památné objekty můžeme počítat i objekt bývalé školy, která byla postavena v roce 1837. V obci jsou zachované charakteristické usedlosti, vypovídající o způsobu hanáckého lidového stavitelství, např. čp. 93,28,46,83,19,59,27,69,59,83,77, dům vedle čp. 42, objekt bývalého mlýna s mansardovou střechou. V řadě objektů se dochovalo nebývalé množství kvalitních řemeslných detailů Drobná sakrální architektura: V katastrálním území obce se vyskytuje více drobných sakrálních objektů. Jedná se o kříže a boží muky, poklony. Všechny objekty drobné architek-tury jsou v řešení územního plánu obce zachovány.

V řešení územně plánovací dokumentace jsou výše uvedené nemovité kulturní památky místního významu respektovány.

15.3.2

Původní venkovská zástavba

Původní venkovská zástavba je řadová zástavba hanáckého typu se sedlovou střechou. Stavební fond je v obci značně přestárlý a morálně zastaralý. Je to dáno i věkovou skladbou obyvatelstva obce (žije zde hodně starých osamělých obyvatel, zejména osamělých žen). Zástavba by měla být obnovována v původní formě tak, aby byl zachován a dodržen historický urbanismus obce.

Číslo zakázky: 12-6042-102 15.3.3


List.č. 44

Nová zástavba

U nové zástavby v některých případech došlo v nedávné minulosti k popření základních měřítkových a tvaroslovných principů, a k aplikacím neodpovídajících městských typů. Jedná se o novější zástavbu, postavenou v posledních letech. (byl tím narušen a potlačen původní charakter venkovské zástavby). Mnohdy pomůže úprava zastřešení nebo příp. odclonění vegetací k tomu, aby se tyto problémové objekty citlivě přizpůsobily prostředí vesnice. Navrhované objekty by měly představovat kvalitní typ vesnického domu, splňujícího ovšem požadavky moderního bydlení i tradičních hospodářských činností. Prakticky u všech navrhovaných obytných staveb se předpokládá sedlová střecha (podrobněji viz kapitola “Regulační podmínky využití území“).

16. NÁVRH VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH STAVEB Podle zákona č. 50/75 Sb. o územním plánování a stavebním řádu ve znění zák. č. 103/90 Sb., zák.č. 262/l992 Sb. a zák. č. 83/1998 (platného od 1.7.1998) dochází ke změnám při uplatnění vyvlastňování. Posílení vlastnických práv občanů zakotvených občanským zákoníkem znamená, že vyvlastnit je možné pouze podle § 108 zák. 262/92 Sb., č. 83/1998 Sb., a to v případech, kdy je třeba uvolnit pozemek pro veřejně prospěšnou stavbu a s vlastníkem nebylo možno uzavřít dohodu o odkoupení pozemku. Vyvlastnění je možné provést jen ve veřejném zájmu pro: •

veřejně prospěšné stavby takto vymezené ve schválené územně plánovací dokumentaci

•

vytvoření hygienických, bezpečnostních a jiných ochranných pásem

•

provedení asanace v sídelním útvaru nebo pro provedení asanačních úprav podle schválené územně plánovací dokumentace

•

vytvoření podmínek pro nezbytný přístup k pozemku a ke stavbě ve veřejném zájmu

16.1

Vymezení veřejně prospěšných staveb

1. Výstavba nové trasy silnice Uhřice – Prasklice (ve východní okraj.části k.ú.) 2. výstavba chodníků (pěší propojení) 3. výstavba odstav. zastávkových pruhů u zastávek hromadné dopravy 4. výstavba parkovací plochy pro automobily v centru obce a u hřbitova 5. výstavba cykloturistických stezek v obci 6. výstavba čistírny odpadních vod v centru obce 7. výstavba nových kanalizačních sběračů 8. výstavba vodovodních řadů pro zásobování vodou nových rozvojových ploch v obci 9. výstavba rozvodů pro plynofikaci nových rozvojových ploch v obci 10. rekonstrukce a výstavba nových tras vedení el. sítě a telekomunikační sítě 11. výstavba obslužných komunikací k objektům technické infrastruktury 13. výstavba technických objektů technické infrastruktury 14. revitalizace a rekonstrukce vodních toků v obci 15. asanace objektů v centru obce (na parc.č. 30, 31, 32/2, 32/1, 32/3, 20, 21, 110, 35/1, 35/2, 40, 122, 1778/4, 1778/5)

Číslo zakázky: 12-6042-102 16.2

Akce:

List.č.


45

Opatření ve veřejném zájmu

• výsadba jednotlivých prvků územního systému ekologické stability: biocentra biokoridory interakční prvky • realizace protierozních opatření v k.ú. obce

17. REGULATIVY VYUŽITÍ ÚZEMÍ

17.1

Časový rozsah platnosti

Řešení územního plánu obce Prasklice vychází z optimálních možností územního rozvoje, které dané území poskytuje pro nejbližší období. Časový horizont je stanoven k roku 2015. V časovém horizontu do r. 2015 je uvažováno s výhledovým počtem 275 obyvatel

17.2

Základní zásady uspořádání území

Řešené území zahrnuje celé katastrální území a obec Prasklice V územním plánu obce jsou stanoveny regulace následovně: • funkční plochy: - plochy bydlení - plochy občanské vybavenosti - plochy pro sport - plochy zemědělské výroby - plochy podnikatelských aktivit a drobné výroby a výrobních služeb - plochy ostatní (neurbanizované) tj. zemědělská půda, lesy, … • regulace přípustných činností v území • regulace stavebních prvků Vymezení jednotlivých funkčních ploch je zřejmé z výkresové části elaborátu (viz výkres č. 2 „Hlavní výkres“).

V řešeném území rozlišujeme: a) urbanizované území - plochy zastavěné nebo určené k zastavění (stabilizované, rozvojové) urbanizované plochy můžeme dále členit na: - plochy polyfunkční - plochy monofunkční b) neurbanizované území - plochy nezastavitelné (volné, krajinné, přírodní) do této kategorie zařazujeme taky plochy místního územního systému ekologické stability Urbanizované území je tvořeno především zastavěným územím obce a plochami určenými k zastavění s rozlišením na:



List.č. 46

• území s převahou obytné funkce - v RD • území zařízení občanské vybavenosti • území pro sport a rekreaci • území výroby a služeb neslučitelných s bydlením • ucelené plochy zeleně • plochy dopravy • plochy technické infrastruktury • rezervní plochy (budou využity až po vyčerpání ploch navržených k rozvoji)

P o z n á m k a: Urbanizované území můžeme dále členit na: - stabilizované území, jehož funkční a prostorové uspořádání nebude měněno - rozvojové plochy, zahrnující nezastavěné území určené k zastavění a území určené ke změně funkčního a prostorového uspořádání - plochy s doporučenou změnou využití ve smyslu dotvoření krajiny. Jsou to plochy nezastavitelné, změna jejich využití (zatravnění, apod.) je s ohledem na majetkoprávní vztahy pouze doporučená. Neurbanizované území jsou pozemky, které nejsou určeny k zastavění (nezastavitelné plochy). Jsou to monofunkční plochy: • zemědělského půdního fondu • lesních pozemků • vodní plochy • plochy zeleně • ostatní plochy mimo zastavěné území

Na nezastavitelných plochách není dovoleno: umisťovat a povolovat stavby s výjimkou staveb, které jsou určeny pro funkční využití těchto ploch a dále staveb pozemních komunikací, liniových staveb technického vybavení, objektů nezbytných pro technické zabezpečení obce, apod. Plochy místního územního systému ekologické stability jsou lokální biocentra a jejich propojení lokálními biokoridory, dále plochy interakčních prvků. Jsou to plochy nezastavitelné. Z hlediska funkčního využití území jsou rozlišeny: Polyfunkční plochy - určeny pro stanovené druhy zástavby s vymezením přípustných, popř. podmíněně přípustných staveb a zařízení. Jedná se téměř o celé zastavěné území obce, jehož funkční využití bude regulováno podle regulace funkcí - viz Hlavní výkres. Monofunkční plochy - jsou určeny pouze pro vybraný druh funkce, která vylučuje jejich využití pro jiné účely: - plochy pro zařízení technické infrastruktury - plochy pro dopravu - neurbanizované území



List.č. 47

Z hlediska prostorového uspořádání jsou plochy s rozdílnou intenzitou využití území stanoveny a vymezeny koeficienty zastavění pozemku, tj. max. procentní podíl zastavěné plochy objektu k celkové ploše pozemku a max. podlažnosti.

Závěr: Plochy zvýšených nároků na přípravu výstavby, kde dojde k podstatným změnám ve funkčním využití, vyžadují zpracování podrobnější dokumentace, ve které budou upřesněny regulační podmínky pro výstavbu.

17.3

Regulativy využití území

V rámci územně plánovací dokumentace jsou navrženy regulativy ve dvou základních oblastech: • regulativy přípustných činností v území • regulativy základních stavebních prvků

17.3.1

Regulativy přípustných činností v území

Regulativy jsou navrženy na celé zastavěné území obce - viz výkresová část elaborátu Funkční využití území: Stavby a jiná zařízení, která funkčnímu vymezení území neodpovídají, nesmí být na tomto území povoleny a umístěny. Jednotlivé části území jsou zařazeny do následujících kategorií z hlediska přípustné činnosti v daném území:

Plochy urbanizované: B:

bydlení v rodinných domech - nízkopodlažní zástavba s možností chovu drobného domácího zvířectva a s možností provozování služeb a obchodu

Jedná se o území s převahou obytné funkce v RD. Je určeno pro trvalé bydlení v rodin-ných 2 domcích se zahradou. V sídle venkovského typu (tj. Prasklice) pozemky minim. 600 až 1000 m , je možný drobný chov malého domácího zvířectva a provozování drobných soukromých živností v rámci RD. Rodinné domky mohou být : • řadové domky (v návaznosti na charakter stávající zástavby) • izolované (soliterní) a dvojdomky – pouze výjimečně Charakter novostaveb, vestaveb a přístaveb musí být přizpůsoben okolní zástavbě. Zvláštní důraz je třeba klást na podlažnost zástavby, objem objektů, zastavění pozemků, tvar, sklon a krytinu střechy. Přípustné činnosti: Funkce bydlení je zde dominantní a výstavba nebo zřizování vestavby s jinou funkcí (občanské vybavení, příp. další aktivity) nesmí narušovat tuto hlavní funkci. Vedle bydlení je zde možno podmíněně umísťovat: • drobnou občanskou vybavenost • služby • drobné nerušící a neobtěžující řemeslnické dílny


Akce:

List.č.


48

• chovatelství a pěstitelství Tyto činnosti nesmějí negativně ovlivňovat sousední parcely. V rámci výstavby objektů je nutné zabezpečit odstavování (garážování) osobních automobilů obyvatel minim. pro současný stupeň automobilizace, pokud možno v objektech RD. Nepřípustné je umisťování zařízení výrobních služeb, které negativně ovlivňují okolí pachem, prachem, hlukem apod.

OB: Plochy občanské vybavenosti (bez kombinace s jinou funkcí) Jsou to zařízení, která s ohledem na svou funkci, nebo svým stavebním charakterem neumožňují integraci s bydlením - je to zařízení kultury, školství, obchodní zařízení maloobchodu ,veřejného stravování a ubytování, služby, sportovní a kulturní zařízení, apod. Podmíněně je přípustné umísťování: • provozoven drobné výroby a služeb • hromadných parkovišť Přípustné a žádoucí je zřizování odstavných - parkovacích doplňkově (např. služební byty - byt domovníka apod.)

ploch, bydlení pouze výjimečně

Nepřípustné činnosti • bydlení s výjimkou bytů domovníka apod. (bydlení jako doplňková funkce) • zřizování výrobních zařízení a zařízení výrobních služeb OB1: plochy občanské vybavenosti (včetně bydlení) Hlavní využití: Občanská vybavenost se zaměřením na sociální péči Přípustné Související dopravní a technická infrastruktura Veřejná prostranství a izolační zeleň Veřejné stravovací zařízení Sportovní a kulturní zařízení Podmíněně je přípustné umísťování: Provozovny drobné výroby a služeb, které souvisí s hlavním využitím Nepřípustné činnosti Výrobní zařízení a zařízení výrobních služeb

P1: plochy pro výrobu, podnikatelské aktivity a výrobní služby, řemesla Území výrobních služeb a výrobních podnikatelských aktivit neslučitelné s bydlením. Plochy jsou určeny pro lokalizaci výrobních areálů podnikatelských aktivit, služeb výrobního charakteru a řemesel, které svým objemem a charakterem výroby částečně obtěžují okolí. Přípustné je umísťování: • zařízení výrobních podnikatelských aktivit • zařízení skladů a pomocných provozů • zařízení řemeslných dílen a výrobních služeb • výstavba zařízení technických objektů a zařízení technické infrastruktury.


Akce:

List.č.


49

• dopravně obslužných zařízení (parkování, výstavba hromadných parkovišť) Podmíněně přípustné je umisťování: • drobných provozů výroby, služeb a technických zařízení obtěžujících okolí • podnikové administrativy • čerpacích stanic a služeb pro motoristy Nepřípustná je výstavba bytů (ani zařízení pro doplňkové bydlení – jako je svobodárna či byt domovníka apod.)

P2: zemědělské výrobní plochy a areály Území výroby a služeb v oblasti zemědělské výroby (rostlinná a živočišná výroba) a umístění zařízení sloužících pro zabezpečování této výroby neslučitelné s bydlením. výstavba zařízení technických objektů a zařízení technické infrastruktury. Přípustné je zde umisťovat: • zařízení zemědělské výroby • sklady a pomocné provozy pro zemědělské účely • výstavbu technických objektů a zařízení technické infrastruktury. Podmíněně je přípustné umisťovat: • podnikovou administrativu • drobné provozy výroby, služeb a technická zařízení obtěžující okolí • hromadná parkoviště • čerpací stanice PHM Zcela nepřípustné je na těchto plochách umisťování bydlení. Pásma hygienické ochrany provozů zemědělské výroby nesmějí zasahovat obytnou zástavbu. V rámci areálů je rovněž přípustné a dokonce žádoucí budování dopravně obslužných zařízení parkování apod.

P3: plochy pro účely podnikání v zemědělské prvovýrobě Plochy jsou určeny pro skladovací prostory a úkryt strojů a mechanismů, které svým objemem a charakterem neobtěžují okolí. Přípustné je umísťování: zařízení skladů stavby pro úkryt strojů a mechanismů výstavba nezbytných zařízení inž.sítí pro areál Žádná jiná činnost, než je uvedená v přípustných činnostech nesmí být na ploše realizována.

S: plochy pro sport a rekreaci Plochy se stabilizovaným funkčním využitím pro činnosti sloužící pro zabezpečování sportov-ního vyžití obyvatel obce. Do této kategorie patří samostatná sportoviště (nikoliv hřiště v obytné zástavbě nebo u občan. vybavení - školní apod.). Jedná se o plochy monofunkční.



List.č. 50

Přípustné činnosti: Na těchto plochách je možno umisťovat pouze doplňkové služby a zařízení: • stravování (a případně ubytování) + doplňkové služby pro sport.účely • parkoviště Nepřípustná je jiná činnost, než pro sportovně rekreační účely vč. doplňkových služeb.

VZ: plochy veřejné zeleně a plochy vyhrazené zeleně Plochy veřejné zeleně: Jedná se o ucelené plochy zeleně, které jsou důležité z hlediska urbanistického a jejich respektování závazné. Jinou funkci je možné v těchto plochách realizovat jen zcela výjimečně za určitých regulačních podmínek (dětské hřiště, výstavba altánů apod.) Plochy vyhrazené zeleně: Jsou to plochy zeleně v areálech občanské vybavenosti, tvoří doplňkovou funkci (např. školní zahrady, apod.) Do této kategorie zařazujeme i zeleň hřbitova. Realizace jiných funkcí není vhodná.

T : plochy pro zařízení technické vybavenosti Plochy pro zařízení technické infrastruktury jsou plochy staveb a zařízení pro zásobování pitnou vodou, odvádění a čištění odpadních vod, zásobování plynem, zásobování el. energií a teplem, zpracování a likvidace odpadů, telekomunikační sítě a zařízení. Umístění ploch s takto vymezenou funkcí je zřejmé z výkresové dokumentace elaborátu ÚPN obce

D: plochy pro dopravu a dopravní služby Vymezují dopravní koridory a zařízení (pozemní komunikace včetně chodníků a pásů ochranné zeleně, které v důsledku negativních vlivů dopravy nelze využít pro jinou funkci, parkoviště, garáže, plochy zařízení ČD (nádraží včetně doprovodních zařízení) a dopravní služby (čerpací stanice pohonných hmot s příslušenstvím).

Plochy neurbanizované: L: lesy, remízky, náletová zeleň Obecně - lesní porosty v souvislých celcích i osamělé lesní segmenty v zemědělsky využívané krajině plní ekologicko stabilizační a hospodářskou funkci. Všechny lesní porosty jsou zároveň významnými krajinnými prvky. V řešeném území je tento druh zeleně zastoupen pouze velmi spoře, doporučuje se doplnění krajinné zeleně (viz předchozí kapitoly textu) a další výsadba stromů v rámci protierozních pásů v krajině a v rámci výsadby prvků ÚSES - viz výkresová část elaborátu. Významná chráněná zeleň: V řešeném území se nachází NPP (národní přírodní památka „Křéby“ (vyhlášena Výnosem MK 55841/54ze dne 4.7.1956). Na uvedenou NPP je schválen „Plán péče na období 1998 – 2005– viz doklad č. 30 v dokladové části elaborátu urbanistické studie. NPP má podle zákona č. 114/92 Sb. ochranné pásmo 50 m od hranice NPP. Přípustné činnosti: Činnost v NPP Chřéby musí být regulována podle výše citovaného plánu péče (kopie textu „plánu péče“ - viz dokladová část v závěru textové části).


Akce:

List.č.


51

Plochy zemědělského půdního fondu: Z:

sady a zahrady

O:

orná půda

O1: drobná držba, záhumenky LP: louky a pastviny Tyto plochy mají rozhodující podíl v zastoupení zemědělských kultur zaměřených na tržní produkci. Přípustné způsoby využívání : • stávajícím způsobem s cílem snižování množství dodatkové energie (hnojení) • vytváření protierozních prvků (zatravňovací průlehy a pásy s porostem) • ornou půdu na erozně ohrožených svazích a podél niv vodních toků převádět do kategorie luk • vyčlenit vybrané plochy zemědělského půdního fondu pro vytvoření a doplnění prvků územního systému ekologické stability (změna využití území) • extenzivní využívání a nevyužívání plochy ZPF převádět na louky, příp. některé plochy zalesnit • u stávajících zahrad a sadů doplňovat a obnovovat stromovou výsadbu.

Nepřípustné a nevhodné způsoby využívání : • stavební činnost s výjimkou drobné zemědělské a účelové výstavby sloužící pro zabezpe-čování zemědělské produkce • zřizování zahrádkářských lokalit včetně výstavby zahradních hospodářských objektů malovýrobního a pěstitelského charakteru

domků

a

víceúčelových

• zřizování nových lokalit pro individuální a hromadnou rekreaci spojenou s výstavbou rekreačních objektů • další zcelování ploch orné půdy • rušení protierozních mezí a zábran, včetně likvidace solitérní a liniové zeleně podél cest a vodních toků • výsadba a pěstování nevhodných plodin na erozně ohrožených plochách • převádění zahrad a sadů na ornou půdu

ÚSES -plochy prvků lokálního územního systému ekologické stability Plochy vytvářející nepravidelnou síť ekologicky významných segmentů krajiny, které jsou účelně rozmístěny na základě funkčních a prostorových kriterií a svým vzájemným působe-ním kladně působí na uchovávání a zvyšování ekologické stability území. Stávající způsob využívání: • plochy zemědělského půdního fondu intenzívně využívané • extenzivní louky, sady, zahrady • břehová, doprovodná a soliterní zeleň • remízky a náletová zeleň na zemědělských a ostatních plochách • trvalé lesní porosty Přípustné způsoby využívání: • stávajícím způsobem s cílem převedení do ploch prvků ÚSES (biocentra, biokoridory)


Akce:

List.č.


52

• dosadba stávajících porostů vybranými dřevinami odpovídajícími požadavkům ÚSES • extenzivní zásahy mající výchovný charakter Nepřípustné způsoby využívání: • holosečné způsoby výchovných zásahů • intenzivní hospodářské využívání za účelem těžby dřeva • výsadba typově a druhově nevhodných a nepůvodních dřevin • na nezastavitelných plochách není dovoleno umisťovat a povolovat stavby s výjim-kou staveb, které jsou určeny pro funkční využití těchto ploch a dále staveb pozemních komunikací, liniových staveb technického vybavení, objektů nezbytných pro technické zabezpečení obce, apod. • přeměna dřevinných společenstev na zemědělský půdní fond

Fukční plochy v rámci řešeného území dělíme následovně na: U: urbanizované zóny (B, OB, P1, P2, T, D, VZ, S) jedná se o plochy zastavěné nebo určené k zastavění N: neurbanizované zóny (Z, L, O, O1, LP, prvky ÚSES) - jde o plochy nezastavitelné (volné, krajinné, přírodní)

Závěr: Toto vymezení přípustných činností v území by mělo usnadnit rozhodování obecního úřa-du a následně stavebního úřadu o záměrech, které vyplynou z podnikatelských zájmů. Zásadou by mělo být vytvoření územních předpokladů pro rozvoj stavební činnosti a soukromého podnikání v přijatelných mezích.

17.3.2

Regulace prostorového využití území a regulativy základních stavebních prvků

K regulaci prostorového využití území jsou stanoveny tyto lokální limity: 1. koeficient zastavění pozemku tj. max. procentní podíl zastavěné plochy objektu k celkové ploše pozemku Doporučené limity : koef. zastavění pozemku • bydlení individuelní v RD

20%

• bydlení v byt. domech

40%

• plochy výroby a skladů

50 - 60%

• ucelené plochy zeleně

16%

• plochy dopravy

60%2

2. maximální podlažnost tj.max. počet nadzemních podlaží objektu (bez podkroví) - doporučená max. podlažnost - viz výkres č.6 - Výkres regulačních prvků. o

o

3. způsob zastřešení – šikmé (sklon střechy 40 - 50 ), pouze výjimečně rovné u staveb obč. vybavenosti Regulativy základních stavebních prvků by měly být sledovány z hlediska koncepce vlastního utváření celého sídla.


Akce:

List.č.


53

• Doporučené stavební regulativy: výška nové zástavby s obytnou funkcí bude imitována výškově a tvarem střechy, tzn. Nové objekty budou převážně přízemní, resp. s typickým polopatrem (v případě dostavby proluky mezi stávající zástavbou) 0

tvar střechy bude sedlový, valbový či polovalbový o sklonu 40 - 50 . střešní krytina tradiční – nejlépe tašková bobrovka, nebo břidlice, v omezené míře lze použít i tašku betonovou, a to v přírodní barvě – cihlově červené, nebo šedé či eternit ve stejných odstínech. je žádoucí, aby nová výstavba s funkcí obytnou korespondovala s místně tradiční archi-tekturou, tj. typem hanáckého lidového domu.

ZÁVĚR: Z hlediska stavebních prvků se doporučuje zachovávat tradiční prvky zástavby venkovského typu, charakteristickou pro danou oblast. V žádném případě by neměly být povoleny k realizaci střechy rovné a ploché, které jednak nezapadají do urbanistického rázu obce, jednak nejsou ani technicky vhodné. Výška zástavby bude individuelně posuzována, měla by být max. 2 podlaží, resp. 2 podlaží + podkroví. Charakter zástavby – upřednostňovat pokud možno řadovou zástavbu (typická pro oblast Prasklic) – výjimečně mohou být povoleny k výstavbě dvojdomky a sólové RD a to v odůvodněných případech.

18. NÁVRH ŘEŠENÍ POŽADAVKŮ CIVILNÍ OBRANY

18.1 Základní údaje Návrh řešení požadavků civilní obrany (zjednodušená doložka civilní obrany) v rámci územního plánu obce Prasklice je zpracován na základě požadavku vyhlášky č.131/1998 Ministerstva pro místní rozvoj o územně plánovacích podkladech a územně plánovací dokumentaci (příloha .č. 2) Návrh řešení požadavků CO je zpracován ve zjednodušené formě Podrobnost zpracování návrhu opatření na řešení požadavků civilní obrany odpovídá podrobnosti ÚPD obce Prasklice. 18.2

Cíl návrhu řešení požadavků CO

Cílem a posláním je: vytvořit předpoklady orientace pro příslušné orgány civilní obrany v územně plánovací dokumentaci podklad pro orgány ochrany a obrany státu k prosazování budování potřebných úkrytů v nově navrhovaných stavbách a lokalitách bilance kapacit úkrytů ve vztahu k počtu a rozložení obyvatelstva obce Prasklice řeší výběr dvouúčelově využitelných objektů pro civilní obranu ve prospěch: - zabezpečení kolektivní ochrany obyvatelstva ukrytím - individuální ochrany obyvatelstva - evakuace - usnadnění záchranných prací

Číslo zakázky: 12-6042-102 18.3


List.č. 54

Návrh opatření pro účely civilní obrany

a) Zabezpečení kolektivní ochrany obyvatelstva ukrytím Obec nemá v současné době zpracovaný plán ukrytí obyvatelstva Při výstavbě nových výrobních a podnikatelských areálů je nutné řešit ukrytí zaměstnanců v rozsahu 100%. b) Zabezpečení kolektivní ochrany obyvatelstva ukrytím Sklad prostředků individuální ochrany (PIO) se nachází v budově obecního úřadu. Jeho kapacita vyhovuje. c) Evakuace obyvatelstva Pro případnou evakuaci osob navrhujeme využít prostory: víceúčelového kulturního sálu v objektu obecního úřadu (budova staré školy) prostor kostela d) Usnadnění záchranných prací Jedná se o opatření v urbanistickém řešení zástavby, v řešení komunikací a inženýrských sítí na vytvoření základních podmínek pro snížení následků mimořádných opatření.

výrobní zóna je situována v okrajové poloze v severozápadní části obce – na místě výhodně dopravně napojeném na silnici III. tř.

sítě technické infrastruktury jsou řešeny tak, aby vyhověly požadavkům silniční dopravní síť umožňuje dostatečnou obsluhu obce

18.4

Požadovaná kapacita úkrytů CO

Podle platných předpisů se v řešeném území obce zabýváme ukrytím všech, tj. 100% osob. Obyvatelé bydlící v rodinných domcích jsou povinni ukrytí řešit sami. Požadované nároky na plochy úkrytů se týkají jen osob bydlících v bytových domech. Tento případ ovšem v obci Prasklice není – nejsou zde vybudovány ani navrženy žádné objekty pro hromadné bydlení (bytové domy). Úkryty se mají budovat co nejblíže pracovišť a obydlí ukrývaných osob, max. vzdálenost 500 m bez ohledu na výšku staveb s požadavkem ukrytí do 15 min. Stálé protiradiační úkryty jsou dvouúčelově využívané prostory stavebních objektů, splňující společenské potřeby v době míru a potřeby zabezpečení ochrany osob proti účinkům radiačního zamoření a ozáření. Poskytují rovněž ochranu proti účinkům světelného záření, taky částečnou ochranu proti některým otravným látkám a částečnou ochranu proti ničivým účinkům tlakové vlny při výbuchu. 2

Norma pro stanovení podlahové plochy místností pro ukrývané osoby stanoví minimálně 0,5 m pro 2 dospělé osoby a 1 m pro děti do 7 let, těhotné a kojící matky. Světlá výška musí odpovídat mírovému využití stavby, tj. min. 210 cm. Místnost se vybavuje zařízením pro sezení a ležení. Kapacity úkrytů, se kterými se uvažuje v řešeném území by měla odpovídat alespoň přibližně uvedeným parametrům.

18.4.1

Stávající stav rozmístění objektů CO v řešeném území

Při zpracování návrhu řešení požadavků civilní obrany se vycházelo z podkladů, které poskytl Obecní úřad v Prasklicích. V současné době nejsou v obci vybudovány žádné stálé tlakové odolné úkryty. Převážná většina obyvatel je ukrývaná v objektech kde pracuje nebo kde bydlí. Dá se říci, že většina úkrytů v



List.č. 55

občanském vybavení nesplňuje požadavek ochranného součinitele K= min. 50. Jedná se zejména o objekty postavené na terénu, nebo jen částečně zapuštěné. Při zpracování projektové dokumentace je nutné zabývat se i zřizováním úkrytů pro obyvatelstvo, u občanského vybavení úkrytů pro zaměstnance. V současné době je ve schvalovacím stadiu nový legislativní podklad, který v budoucnu usměrní výstavby zařízení pro úkryt a ochranu obyvatelstva. Bytová zástavba je v obci řešena formou rodinných domů (stávající i navrhovaná), kde si ukrytí řeší vlastník RD sám. Občanská vybavenost řeší ukrývání osob ve vlastních objektech.

Výrobní podniky a zemědělské podniky musí řešit ukrývání osob rovněž ve vlastních objektech. Kvalita a stavební úpravy úkrytů: Je třeba vzít v úvahu to, že u občanského vybavení jde většinou o 100% ukrytí personálu a plánovaného počtu návštěvníků a to nad počet bydlících obyvatel. V důsledku požadované potřeby vyhovujících krytů, bude nutné zvyšovat ochranné vlastnosti stavebními úpravami a přizpůsobováním zvolených prostor. Úpravy se mají týkat jen minim. množství prací. Konkrétně se bude jednat o zesílení v oslabených místech a to dveří a průduchů. Otvory se z vnější strany překryjí prkny, deskami, plechem apod. a zasypou zeminou, pískem, štěrkem nebo zarovnají cihlami, pytli či jiným materiálem.

18.4.2

Návrh rozmístění nových objektů CO

U nové výstavby je nutné začlenění úkrytů CO. Toto musí být řešeno v rámci následně zpracovávané podrobnější územně plánovací dokumentace jednotlivých vytypovaných lokalit i při projektové přípravě staveb. Zařazení úprav prostorů pro účely ukrytí osob, resp. výstavbu úkrytů do projektů staveb předpokládá jako organickou součást projektování. Úkryty budou začleňování do objektů občanské vybavenosti, do objektů hromadných garáží, apod. Měly by akceptovat následující hlediska: ukrytí koncentrovat do bytových domů a občanské vybavenosti ukrytí přizpůsobovat nenadálému napadení s ohledem na doběhové vzdálenosti Výrobní podniky ukrytí svých zaměstnanců řeší samy, tzn. musí budovat vyhovující úkryty pro 100% ukrytí všech zaměstnanců. U bytové zástavby se výstavba krytů týká dostavby v rámci bytových domů v obci. V obci tento druh obytné zástavby není a v řešení ÚPD obce se nenavrhuje výstavba nových bytových domů. Upozornění:

18.4.3

jestliže objekty, ve kterých budou navrženy úkryty, budou stavěny nad terénem, nebudou vyhovovat Ko = min.50.

Zdroje a technické vybavení

Obecné požadavky na vybavení úkrytů CO: Víceúčelové stavby (kryty) by měly být vybaveny vzduchotechnickým zařízením s kombinovaným elektrickým a ručním pohonem. Mají mít nejméně 2 vchody, jejichž rozměry musí vyhovovat mírovému využití. Vodovod úkrytu se napojí na vodovod objektu, ve kterém je úkryt vybudován, rovněž zásobení el. energií se provede z elektrorozvodné sítě objektu. Pro nouzové osvětlení budou sloužit přenosné zdroje světla. Nebude-li možnost napojení na kanalizaci, je nutné úkryt vybavit chemickými WC zařízeními. Úkryt musí být vybaven koncovým reproduktorem sítě rozhlasu po drátě. S vytápěním objektů se nepočítá.

Číslo zakázky: 12-6042-102 18.4.4


List.č. 56

Zvláštní zařízení CO

Sklad PIO (sklad CO) je umístěn v objektu OÚ Shromaždiště pro speciální očistu a odmořování na sportovním hřišti Plochy pro zřízení provizorních úkrytů v objektu obecního úřadu

Závěr :

Všechny plochy v obci, navržené pro výstavbu jsou zajištěny přístupovou cestou – pro případ vzniku mimořádné události, pro zabezpečení ukrytí obyvatelstva

Pro výrobně podnikatelskou zónu (zemědělské družstvo Morkovice) bude navrženo zajištění obyvatelstva a život. prostředí pro případ vzniku mimořádných událostí

U plánovaných činností, při nichž může vzniknout bezprostřední ohrožení okolí, požaduje referát obrany a ochrany Okresního úřadu Kroměříž zpracování příslušných havarijních plánů Při řešení případných krizových situací v obci je k dispozici kromě v textu uvedených zařízení CO i vybavení místního hasičského sboru vč. jeho personální pomoci.

Obec musí zpracovat plán ukrytí obyvatelstva tak, aby vyhovoval současným i výhledo-vým podmínkám a potřebám.

Řešení podrobného plánu ukrytí obyvatel a tzv. pohotovostní plán není předmětem řešení územně plánovací dokumentace.

19. DOPRAVA

19.1 Širší vztahy Doprava silniční: Obec Prasklice je dopravně napojena na vyšší silniční síť ČR silnicí III/42813, která se v obci Pornice napojuje na silnici II/428 a v obci Osíčany na silnici III/42811. Obě tyto komunikace se napojují na silnici I/47 (silnice II/428 v Ivanovicích na Hané, silnice III/42811 v Těšicích), která je zařazena do vybrané silniční sítě ČR jako tah č.D1. Silnice II/428 dále zajišťuje místní dopravní vazbu na vyšší správní obec Morkovice-Slížany a se silnicemi II/433 a III/36731 propojení na okresní město Kroměříž. Silnice II/433 rovněž umožňuje i napojení na silnici I/47 (v obci Mořice), tato dopravní vazba je však „znehodnocena“ absencí přímého propojení obcí Prasklice a Uhřice. Z dopravního hlediska má pro obec velký význam plánovaná výstavba dálnice D1 mezi Vyškovem a Hulínem, jejíž první etapa mezi Vyškovem a Mořicemi má být zahájena pravděpodobně již v roce 2001. I když v době zpracování územního plánu obce není vyloučen posun zahájení stavby, je zřejmé, že v časovém horizontu ÚPD bude dálnice D1 realizována. Stávající silniční síť je na dálnici napojena ve dvou bodech a to se silnicí II/428 mezi Ivanovicemi na Hané a Švábenicemi a se silnici II/433 u Mořic. Zejména druhé napojení je velmi významné, protože vzdálenost mezi tímto napojením a obcí Uhřice je pouhých 5,5 km. Při přímém propojení obcí Uhřice a Prasklice by tak vzdálenost Prasklic od napojení na dálnici D1 byla cca 7 km. Vzdálenost napojení u Ivanovic na Hané je po stávající silniční síti cca 10 km. Z tohoto pohledu je patrné, že výstavba dálnice má pro dopravní přístupnost území a tím i pro jeho další urbanistický rozvoj klíčový význam. Doprava železniční: Územím obce Prasklice prochází trať ČD č.333 Nezamyslice – Morkovice, která prochází severním okrajem katastrálního území obce se zastávkou Prasklice, vzdálenou cca 1,3 km od centra obce. Železniční trať je v současné době „umrtvena“, osobní doprava je zajišťována náhradní dopravou autobusy, nákladní doprava není provozována. V době zpracování územního plánu nebyl další osud trati jasný (zrušení trati, znovuobnovení provozu nebo její privatizace), důležitá je však skutečnost, že stav trati obnovení provozu umožňuje.


Akce:

List.č.


57

Doprava letecká je zastoupena pracovním letištěm se zpevněnou vzletovou a přistávací plochou na k.ú. Morkovice (situování - viz výkres č. 1 “Širší územní vztahy“)., ochranná pásma tohoto letiště však nad území obce nezasahují. Doprava vodní v řešeném území své zájmy nemá a ani ve výhledu s ní není uvažováno.

19.2

Doprava silniční

19.2.1 Silniční síť Územím obce Prasklice prochází tyto silnice : III/42813 III/42814

Pornice – Prasklice - Osíčany Prasklice - příjezdná

Obě silnice jsou zařazeny do ostatní silniční sítě ČR

19.2.2 Kategorizace a funkční třídy Kategorie dle ČSN 736101 a ČSN 736110 Silnice Zastavěné území III/42813 MS 8/50 III/42814 MO 8/50 Místní komunikace MO 7/40, MO 5,5/30

Mimo zastavěné území S 7,5/ 50 (60) S 7,5/50 (60) S 7,5/40, S 5,5/30

Funkční třídy ČSN 736110 Silnice III/42813 III/42814 Místní komunikace

Mimo zastavěné území -

19.2.3

Zastavěné území B2 C1 C2 a C3

Silniční ochranná pásma a rozhledové trojúhelníky

Silniční ochranná pásma jsou stanovena dle zákona o pozemních komunikacích. Pro silnice III.třídy a místní komunikace II.třídy je ochranné pásmo stanoveno na 15 m od osy komunikace. Rozhledové trojúhelníky jsou rovněž stanoveny dle zákona o pozemních komunikacích. Mimo zastavěné území stanoveny na 100 m u silnice označené podle dopravní značkou podle zvláštního předpisu jako silnice hlavní a 55 m u silnice označené dopravní značkou podle zvláštního předpisu jako silnice vedlejší. V zastavěném území jsou rozhledové trojúhelníky stanoveny podle ČSN 736101 a ČSN 736110.

19.2.4

Dopravni zátěž a zatížení hlukem z dopravy

S ohledem na malý dopravní význam silnic III/42813 a III/42814 z celostátního hlediska, nebylo na nich prováděno sčítání dopravy. Při rekognoskaci území bylo zjištěno, že doprav-ní zátěž je skutečně minimální (na silnici III/42813 projelo během dvou hodin cca 5 osobních vozidel, 5 nákladních vozidel a 2 autobusy, na silnici III/42814 neprojelo během dvou hodin žádné vozidlo) a doprava z hlediska intenzity nebude přinášet ani ve výhledu pro-blémy.Ze stejných důvodů není ani proveden výpočet zatížení obce hlukem z dopravy.

19.2.5 Úpravy na silniční síti Silnice III/42813 vstupuje do obce ve směru od Pornic v mírném klesání mírnou levotočivou zatáčkou. V tomto úseku je uliční profil zúžený stávající nekvalitní zástavbou. Dále se trasa silnice stáčí ostřejší levou zatáčkou do prostoru návsi, kterou prochází v přímé a poměrně prudkým klesáním k mostu přes Švábský potok. Za mostem potom trasa stoupá až na konec návsi a dále prochází (stále ve stoupání) dvěma protisměrnými oblouky stávající zástavbou a kolem farmy ZD pokračuje v přímé ve směru na



List.č. 58

Osíčany. V celé této trase (s výjimkou úseku u kostela) je šířka uličního profilu dostatečná, umožňující realizaci přídatných pruhů, pěších (eventuelně i cyklistických) komunikací i drobných korekcí vlastní trasy silnice. Konstrukce komunikace je živičná v relativně dobrém stavu, je však třeba provést revizi mostu přes Švábský potok. Největší úpravy na silnici III/42813 jsou navrhovány ve vstupním úseku od Pornic. Stávající zástavba je zde navržena k asanaci, což umožní šířkovou úpravu komunikace na požado-vanou kategorii a její směrovou úpravu, včetně zvětšení levého směrového oblouku při vjezdu na náves. V tomto místě bude rovněž přeřešena stávající křižovatka napojení místních komunikací tak, aby vznikla dopravně jasně definovaná T křižovatka s dostatečnými rozhledovými parametry. Důvodem je skutečnost, že odbočující komunikace je navrhována jako výhledové dopravní propojení na Uhřice a tím na dálnici D1 (viz dále) a je předpoklad, že toto dopravní propojení bude obyvateli řešeného území intenzivně využíváno. V ostatních úsecích trasy silnice III/42813 je předpokládána pouze rekonstrukce ve stávající trase s vyu-žitím stávajících konstrukcí, které budou opatřeny pouze novým krytem. Při rekonstrukci bude provedeno osazení nových obrub a zpevnění přídavných pruhů. Napojení místních komunikací bude upraveno tak, aby tyto křižovatky byly přehledné a dopravně jasně definované. Silnice III/42814 se napojuje na silnici III/42813 v centrální části obce T křižovatkou s rozhledovými poměry omezenými okolní zástavbou. Její trasa je vedena v přímé s mírnými směrovými oblouky a v mírném klesání v délce 1,319 km k železniční zastávce Prasklice, kde je ukončena. Šířkové parametry komunikace a stav její živičné konstrukce je vyhovující. V současném stavu má komunikace prakticky zanedbatelný dopravní význam a zpracovatel dopravní studie doporučuje její vyřazení ze silniční sítě ČR a zařazení do místních komuni-kací. S jejím rozvojem se kromě běžné údržby neuvažuje. (Uhřice – příjezdná) v současné době nezasahuje do katastru obce Prasklice a Silnice III/43336 zajišťuje obdobně jako v Prasklicích silnice III/42814 příjezd od silnice II/433 k železniční zastávce Uhřice. Již v úvodní části (kap. 20.1.) je popsána závadnost absence přímého dopravního propojení Prasklic a Uhřic, která se ještě zvýší realizací dálnice D1. Přitom je zpracována realizační dokumentace na účelovou zemědělskou komunikaci mezi těmito obcemi, propojující silnice III/43336 a III/42813. Tato komunikace je svými směrovými i sklonovými parametry vyhovující (postačuje pouze úprava jednoho směrového oblouku), nevyhovující je pouze její jednopruhové šířkové uspořádání s výhybnami. Zpracovatel územního plánu obce v rámci řešení urbanistické studie navrhoval realizovat tuto komunikaci v kategorii S7,5/60 a zařadit ji do silniční sítě jako silnici III/43336 Uhřice – Prasklice. Délka této nové komunikace by dosáhla cca 2,0 km. K tomuto doporučení Ředitelství silnic a dálnic ČR, oblast Brno nevzneslo zamítavé stanovisko, Centrum dopravního výzkumu Brno potvrdilo stanovisko ŘSD ČR Brno, pouze Správa a údržba silnic Kroměříž nepředpokládá realizaci této komunikace z prostředků ŘSD ČR a doporučuje výstavbu pouze účelové komunikace. Projektant navrhovanou komunikaci doporučuje v ÚPN obce schválit a chránit tím územní rezervu pro její výstavbu. 19.2.6

Místní komunikace

Síť místních komunikací je svým rozsahem celkem vyhovující a bude pouze doplňována v souvislosti z celkovým rozvojem území a s úpravami jejich napojení na silniční síť. U všech komunikací je třeba postupně realizovat jejich zpevnění včetně obrub a odvodnění. 19.2.7

Doprava hromadná

Je v obci zajištěna autobusy dopravní společnosti ČSAD Kroměříž a.s.. Dopravu v obci zajišťují spoje 3 linek, denně (ve všední den) celkem 40 spojů, z toho 15 spojů ve špičce. Denní průměr přepravovaných osob je 250 osob. Z těchto aspektů se jeví pokrytí obce poměrně vyhovující, důležité je aby počet spojů zůstal i ve výhledu zachován a nesnižoval se. Vzhledem k tomu však, že hromadná doprava je zajišťována soukromými autodopravci, nelze v rámci řešení ÚPD vývoj v této oblasti předvídat. Obousměrná zastávka pro autobusy hromadné dopravy je v centrální části obce na rozšířených přídatných pruzích průtahu silnice III/42813 a není vybavena přístřeškem. V návrhu je řešena rekonstrukce přídatných pruhů s novou odolnou konstrukcí (nejlépe dlažba ze žulové kostky) a vybavení zastávky jednostranným přístřeškem, postačujícím s ohledem na nízkou intenzitu dopravy.



List.č. 59

Zastávka je majetkem obce. Dále je navrženo vybudování nové obousměrné zastávky v prostoru křižovatky silnic III/42813 a III/43336. Její realizace je odvislá od eventuelních změn v trasování autobusových linek v souvislosti s rozvojem silniční sítě. Zastávka bude na samostatných pruzích (je třeba zachovat pro ně územní rezervu) a bude opatřeny přístřešky pro každý směr. Kromě autobusů společnosti ČSAD Kroměříž provozují v současné době náhradní autobusovou dopravu i České dráhy, s kapacitou 5-ti spojů ve všední den a 2 spojů v sobotu a v neděli v každém směru. Náhradní autobusová linka je vedena mezi Nezamyslicemi a Morkovicemi a rovněž využívá zastávky v centru obce.

19.2.8 Doprava v klidu Doprava v klidu se dělí na dva základní okruhy a to odstavování a parkování vozidel. Odstavování vozidel je dlouhodobé umístění vozidla mimo jízdní pruh v místě bydliště. V obci Prasklice je převážně řešeno v garážích v rodinných domcích, eventuelně samostatně stojícími nebo řadovými garážemi. Je možno konstatovat, že odstavování vozidel nepředstavuje v obci žádný problém. Parkování je krátkodobé umístění vozidla mimo jízdní pruh u objektů občanského vybavení, zaměstnání a bydliště. V obci Prasklice je malá (cca 4 stání) parkovací plocha u prodejny. V návrhu je řešena parkovací plocha v centrální části obce s kapacitou až 40 parkovacích míst, která bude sloužit pro rekreačně-sportovní areál, pro návštěvníky kostela i pro obecní úřad. Plocha nemusí být budována ihned s plnou kapacitou, ale může být realizována postupně dle potřeb obce. Další parkovací plocha s kapacitou cca 5 stání je navržena u hřbitova. Farma zemědělského družstva má dostatečné parkovací plochy uvnitř areálu. Kromě těchto ploch umožňuje šířka uličního profilu oboustranné podélné stání na přídatných pruzích prakticky podél celého průtahu silnice III/42813 centrální částí obce. U nově řešené zástavby, ať již bytové, občanského vybavení nebo výroby, musí být plochy pro dopravu v klidu řešeny dle požadavků ČSN 736110. tabulka č. 19 – viz následující strana textu

19.2.9

Doprava pěší a cyklistická

Podél průtahů silnic III/42813 a III/42814 musí být vybudovány alespoň jednostranné chodníky (jsou již částečně řešeny). V ostatních částech obce budou chodci využívat komunikace vozidlové. Samostatný chodník pro pěší spojený s cyklistickou stezkou je navržen pro podél Švábského potoka pro přístup k sportovně-rekreačnímu areálu. Realizace tohoto přístupu si vyžádá posunutí oplocení pozemku fary a sousední soukromé nemovitosti. Cyklistická doprava bude probíhat po komunikacích vozidlových, s budováním samostatných cyklistických stezek (až na výše zmíněný příjezd k sportovně-rekreačnímu areálu) se neuvažuje. Cyklistická doprava mimo území obce bude rovněž probíhat po silnicích a ostatních hospodářských a zemědělských komunikacích. Navrhované silniční propojení mezi Uhřicemi a Prasklicemi silnicí III/43336 bude spolu s navazující stávající zpevněnou zemědělskou komunikací vedoucí do Morkovic využíváno pro vedení regionální cykloturistické trasy R10 (Moravská Třebová-Prostějov-Němčice n.H.-Morkovice-Uherské HradištěNezdenice), řešené v „Územním generelu cykloturistických tras Střední Morava“ vypracovaném firmou UDIMO Ostrava v roce 1998.

19.2.10

Hospodářské a zemědělské komunikace

Jejich síť je stabilizována a s jejích podstatným rozvojem, se neuvažuje. Uvažované propojení mezi Prasklicemi a Uhřicemi je v územním lánu obce řešeno jako plnohodnotné silniční propojení, při jehož realizaci bude třeba dořešit dopojení zemědělských komunikací.


Akce:

List.č.


60

Tab.19. ZÁKLADNÍ UKAZATELE VÝHLEDOVÉHO POČTU ODSTAV. A PARKOVACÍCH STÁNÍ Z počtu stání *** ) Druh objektu

obyvatelé obyvatelé pedagogičtí pracovníci a žáci pedagogičtí pracovníci a žáci pedagogičtí pracovníci a žaci sedadla čistá *) užitková plocha m lůžka návštěvníci ** ) plocha odbytová a prodejní návštěvníci ** ) uźitková plocha m místa lůžka ( pokoj, stan, chata ) čistá * ) užitková plocha m zaměstnanci zaměstnanci zaměstnanci

Účelová jednotka

1.stání připadá na účelovou jednotku

krátko – dobých %

dlouho – dobých %

-

100

20 45

100 -

100

20

-

100

7

-

100

4 70

100 100

-

7 10 20

60 75 70

7 700

100 100

-

5 4 1 30

70 25

30 100 100 75

7 7

-

100 100

4

-

100

3.5

40 25 30

*) Čistou užitkovou plochou se rozumí plocha hlavních a vedlejších místností bez ploch komunikací a ploch technického vybavení. ** ) Údaje se stanoví z průměrného počtu návštěvníků. *** ) Parkování krátkodobé – do 2 h trvání, parkování dlouhodobé – nad 2 a trvání.

19.2.11 Vybavení pro motoristy Menší objekty služeb pro motoristy (opravny, lakovny, pneuservisy) mohou vzniknout v rámci soukromého podnikání v obci. Čerpací stanice pohonných hmot je v Morkovicích – Slížanech (vzdálenost cca 6 km), s jejím vybudováním se na území obce neuvažuje.


19.3


List.č. 61

Doprava železniční

Severním okrajem řešeného území prochází železniční trať č.333 Nezamyslice – MorkoviceSlížany. Jedná se o jednokolejnou trať s nezávislou motorovou trakcí. Železniční zastávka Prasklice je vzdálena od centra obce cca 1,3 km. Jak je konstatováno v kapitole širších vztahů, je provoz na železniční trati „umrtven“. Osobní doprava je zajišťována náhradní autobusovou linkou mezi Nezamyslicemi a Morkovicemi. Tato linka má 5 spojů v každém směru ve všední den a 2 spoje v sobotu s v neděli. Z hlediska cestujících je toto řešení s náhradní autobusovou dopravou výhodnější, protože autobusy zastavují v centru obce a není nutno docházet k železniční zastávce na poměrně velkou vzdálenost. Z hlediska celkového rozvoje území je však žádoucí zachovat železniční trať alespoň pro nákladní dopravu, jako základ pro rozvoj podnikatelských aktivit nejen na území obce Prasklice, ale i sousedních obcí. Z tohoto důvodu je respektováno ochranné pásmo dráhy, které je podle „Zákona o drahách č. 266/1994 Sb., § 8 stanoveno na 60 m od osy koleje na obě strany.

20. ZÁSOBOVÁNÍ VODOU

20.1 Současný stav V obci Prasklice je většina obyvatelstva (90 %) zásobována vodou z veřejného vodovodu, jehož 3 ( zdrojem je skupinový vodovod Kroměříž. Voda je ze zemního vodojemu Srbce 2x150 m max.hladina 296,70 m n.m, min.hladina 293,27 m n.m.) dopravována pomocí přivaděče PVC D 225 mm do obce. Na konci přivaděče je umístěna vodoměrná šachta, na toto měření je napojena celá rozvodná síť obce, která je zhotovená z PVC potrubí v dimenzích D90 – D160. Vodovod je v majetku obce a provozuje jej VaK Kroměříž a.s. Délka přívodního řadu činí 3,5 km, délka vodovodní sítě je 2,5 km. Vodovodní síť pokrývá celé území obce a zásobuje ji v jednom tlakovém pásmu. Na přívodním 3 řadu do obce Prasklice je vybudována odbočka do stávajícího zemního vodojemu Uhřice 100 m , která bude výhledově sloužit pro zásobení této obce. Ve východní části obce je vybudován užitkový vodovod, jehož zdrojem je oplocená studna situovaná na jihovýchodním okraji obce. Tento užitkový vodovod v minulosti sloužil pro záso-bení obyvatel přilehlé lokality pitnou vodou. Po vybudování veřejného vodovodu je používán pouze jako vodovod užitkový pro hřbitov. Ve výkresové příloze jsou zakresleny veřejné stud-ny, které slouží jako zdroje nepitné vody. V „prameništi“ – v blízkosti vrtu – zdroje užitkového vodovodu byl vybudován nový vrt, který slouží jako zdroj kvalitní pitné vody. K prameništi však není vybudována žádná komunikace a okolí nového vrtu není řádně upraveno ani oploceno. Kolem prameniště není stanoveno žádné ochranné pásmo. Aby mohlo „ prameniště“ sloužit jako náhradní zdroj pitné vody je nutné zažádat o stanovení ochranných pásem a okolí vrtů upravit v souladu s podmínkami stanovenými při vyhlášení PHO. Rovněž je nutné zajistit k těmto zdrojům vody příjezd. Areál Zemědělského družstva Morkovice na katastru obce Prasklice je zásobován vodou pro sociální účely z veřejného vodovodu a pro provozní účely z vlastního zdroje vody – studny z betonových skruží D 150 cm hl.14m. Tento zdroj vody má vodohospodářským orgánem pod č.j. Vod 235/11651/1990-Chý ze dne 6.8.1990 vyhlášené ochranné pásmo – 1.stupně PHO, které tvoří bezprostřední okolí studny, 2.stupně vnitřní není stanoveno a PHO 2.stupně vnější tvoří kruhová plocha ve vzdálenosti 100m od studny. Na sousedním katastru, v bezprostřední blízkosti katastrální hranice Uhřic, je vyhlášené ochranné pásmo místního vodního zdroje Uhřice. Bylo vyhlášeno dne 13.1.1984 pod č.j. Vod 235/1- 179/1984 PHO 1.stupně, PHO 2.stupně vnitřní , PHO 2.stupně vnější. V situaci širších vztahů jsou zakreslena hranice PHO 2.stupně.

Číslo zakázky:

Akce:

List.č.


12-6042-102

62

20.2 Výpočet potřeby vody Zahrnuje potřebu vody i pro obč. vybavenost, drobné živnosti, malé podnikatele. Stanovena na základě návrhu metodického pokynu ministerstva zemědělství ČR z června 1993 - Výpočet potřeby vody pro výhledový počet obyvatel. Skutečný počet na veřejný vodovod napojených obyvatel bude vždy nižší než uvažovaných 100%. Rozdílem jsou ve výpočtu pokryty ztráty ve vodovodním potrubí. a) OBYVATELSTVO • VFD ve výši 120 l/obyv/den • Koeficient denní nerovnoměrnosti kd 1,50 •

Koeficient hodinové nerovnoměrnosti kh 1,8 .

Výhledový počet obyvatel : 275 Průměrná denní potřebaQ24 3

Maximální denní potřeba Qm

-1

3

33,00 m d

-1

49,50 m d

3

Roční potřeba

Maximální denní potřeba qm

Qroc = 12,65 tis.m rok

0,57 ls

Maximální hodinová potřeba qh

–1

1,03 ls

–1

.-1

b) ZEMĚDĚLSTVÍ - potřeba vody stanovena na základě dotazníkové akce ZD Morkovice Průměrná denní potřebaQ24 3

Maximální denní potřeba Qm

-1

3

20,00 m d

Maximální denní potřeba qm

-1

30,00 m d

0,35 ls


–1

2,0 ls

–1

Qroc = 7,3 tis.m3rok-1

Roční potřeba

CELKEM Průměrná denní potřeba Q24 3 -1 m d 3

-1

53,00 m d

Maximální denní potřeba Qm 3 -1 m d 3

Maximální denní Potřeba qm –1 ls

-1

79,50 m d

0,92 ls

3

.-1

3

.-1

Roční potřeba vody

Qroc = 19,95 tis. m rok

Roční potřeba vody

Qroc = 19,95 tis. m rok

Maximální hodinová potřeba qh –1 ls

–1

3,03 ls

-1

–1

Potřeba vody požární vnější pro zástavbu RD qpoz = 4,0 ls (ČSN 73 0873). Pro ostatní zástavbu je nutné určit potřebu požární vody dle konkrétního investičního záměru na základě ČSN 73 0873.


Akce:

List.č.


63 -1

-1

Potrubí DN 150 je dostatečné pro potřebu požární vody v množství qpoz = 14 ls při v = 0,8 ms , -1 -1 potrubí DN 80 pak kapacitně odpovídá qpoz = 4 ls při v = 0,8 ms Velikost zdroje Zdroj vody je posuzován na maximální denní potřebu vody qm , která činí dle výše uvedeného výpočtu –1 ve výhledu 0,92 ls - toto množství vody je nutné zajistit pro výhledové období obce Prasklice ze skupinového vodovodu Kroměříž. Velikost akumulace Dle ČSN 73 6630 Vodojemy V = 60 až 100 % Q max = 48 - 80 m

3

3

Potřebná akumulace je zajištěna ve vodojemu Srbce 2 x 150 m . Tlakové poměry Vodojem Srbce je umístěn mimo katastr obce Prasklice na kótách max.hl. 296,70 m n.m. a min.hl. 293,27 m.n.m. Popis Kóta max.hladiny VDJ Kóta min.hladiny VDJ Nejníže položený bod sítě Nejvýše položený bod sítě Maximální hydrostatický přetlak v síti Minimální hydrodynamický přetlak v síti (tl.ztráta odhad 5m)

Jednotka m n.m. m n.m.

Hodnota 296,70 293,27

m n.m.

240,00

m n.m.

274,00 0,57

MPa MPa

0,15

Hydrodynamický přetlak v rozvodné síti musí být v místě napojení vodovodní přípojky min. 0,25 Mpa . Pro zástavbu do dvou nadzemních podlaží je dostatečný přetlak 0,15 Mpa. U hydrantu pro odběr požární vody musí být dle ČSN 73 0873 zajištěn statický přetlak nejméně 0,20 Mpa. Max. tlak vody má dosahovat 0,60 Mpa, ojediněle 0,70 Mpa. Z výše uvedené tabulky je zřejmé, že pro zástavbu obce Prasklice, jak stávající, tak i navrhovanou je tlak vody ve vodovodní síti při odběru z vodojemu Srbce vyhovující. 20.3

Návrh

Jednotlivé parcely učené v předložené ÚPD k zástavbě RD budou zásobovány ze stávajících vodovodních řadů. Rozhodující pro posouzení dimenze těchto řadů je množství požární vody, které -1 činí 4,0 ls pro RD (DN80). Pro ostatní zástavbu nutno určit potřebu požární vody dle konkrétního investičního záměru na základě ČSN 73 0873. Stávající rozvod DN 150 je dostatečný pro potřebu -1 -1 požární vody v množství q = 14 ls , při v = 0,8 ms . Stávající místní užitkový vodovod zůstane zachován a nadále bude ve správě obce. PHO vodních zdrojů Areál Zemědělského družstva je zásobován vodou pro provozní účely z vlastního zdroje vody – studny z bet. skruží D 150 cm hl.14m. Tento zdroj vody má vodohospodářským orgánem pod č.j. Vod 235/11651/1990-Chý ze dne 6.8.1990 vyhlášené ochranné pásmo – 1.stupně PHO, které tvoří bezprostřední okolí studny, 2.stupně vnitřní není stanoveno a PHO 2.stupně vnější tvoří kruhová plocha ve vzdálenosti 100m od studny.

Na sousedním katastru, v bezprostřední blízkosti katastrální hranice, Uhřice je vyhlášené ochranné pásmo místního vodního zdroje Uhřice. Bylo vyhlášeno dne 13.1.1984 pod č.j. Vod 235/1- 179/1984



List.č. 64

PHO 1.stupně, PHO 2.stupně vnitřní , PHO 2.stupně vnější. V situaci širších vztahů jsou zakreslena PHO 2.stupně . Místní zdroje vody v „prameništi“ nemají vyhlášena ochranná pásma. K prameništi však není vybudována žádná komunikace a okolí nového vrtu není řádně upraveno ani oploceno. Kolem prameniště není stanoveno žádné ochranné pásmo. Aby mohlo „prameniště“ sloužit jako náhradní zdroj pitné vody pro hromadné zásobování je nutné zažádat o stanovení ochranných pásem a okolí vrtů upravit v souladu s podmínkami stanovenými při vyhlášení PHO. Rovněž je nutné zajistit k těmto zdrojům vody příjezd. V obci je 7 veřejných studní, které jsou zakresleny ve výkresových přílohách. U těchto studní je uvažováno s ochranným pásmem, které tvoří kruhová plocha o poloměru 10 m.

21. VODNÍ TOKY A PLOCHY 21.1 Vodní toky 21.1.1 Současný stav Zájmovým územím protéká Švábský potok – hydrologické číslo povodí 4-12-02-036 o celkové ploše 2 povodí 21,093 km . Částí východního okraje katastru – tvoří jeho hranici- protéká Morkovický potok 2 hydrologické číslo povodí 4-12-02-034 o celkové ploše povodí 8,826 km . Severní částí katastrálního území Prasklic protéká potok Tištinka hydrologické číslo povodí 4-12-02-039. Švábský potok a Morkovický potok jsou levostrannými přítoky Tištínky. Přímým správcem Tištínky a Morkovického potoka je Státní meliorační správa, územní pracoviště Kroměříž. Tištínka i Morkovický potok byly v minulosti upraveny. Přímým správcem Švábského potoka jsou Lesy ČR s.p. – Oblastní správa toků Brno 21.1.2 Záplavové území Záplavové území není pro žádný z toků stanoveno. Co se týká zastavěného území Prasklic není ani historicky vybřežení Švábského potoka ze strany představitelů obce zaznamenáno. Problémy se zátopami některých nemovitostí jsou způsobovány v řešené lokalitě při přívalových srážkách přítokem z extravilánu. Tomu by měla zabránit v rámci předložené dokumentaci navržená opatření na odvedení extravilánových vod pomocí záchytných příkopů a dešťové kanalizace do Švábského potoka a návrh protierozních opatření – viz samostatná kapitola. Na katastru obce není provedeno žádné odvodnění drenáží. 21.1.3

Návrh

Podél vodních toků je nutno respektovat provozní pásmo. Šířka provozního pruhu u vodního toku určeného pro vodní cesty od břehové čáry je nejvýše 10 m, šířka provozního pruhu jiných toků dle druhu opevnění břehů a vegetace nejvýše 6 m ( Vyhl.19/1978 Sb.). V zastavěném území nesmí být budovány stavby ve vzdálenosti do 15 m od vzdušné paty ochranné hráze vodního toku, bez souhlasu vodohospodářského orgánu (138/1973, §13).Na návrh správce vodního toku může vodohospodářský orgán pro nezbytně nutné potřeby stanovit k užívání i větší šířku pozemku při vodním toku. Jedná se zejména o inundační území, kde v případě mimořádných událostí (povodeň) a v důsledku likvidace následků mimořádné události je v potřebném rozsahu možno šířku zvětšit. Ve výkresové dokumentaci je zakresleno ochranné pásmo ve vzdálenosti 15 m od břehové čáry. Ze strany správce - Státní meliorační správy, územní pracoviště Kroměříž, není v rámci revitalizací plánován žádný zásah do úpravy toků . Bude prováděna pouze běžná údržba.

Číslo zakázky:

Akce:

List.č.


12-6042-102

65

V zájmu obce je provést úpravu Švábského potoka v úseku, který protéká zastavěnou částí obce. V územním plánu obce je podél toku navržena cyklistická trasa a chodník pro pěší v úseku z centra obce pro sportovní areál. Na toto dopravní spojení by měla navazovat úprava profilu toku - zejména břehů, které jsou v současnosti kolmé, vymílané. Koryto je

zaneseno plaveninami a je nutné jeho vyčistění a následná úprava profilu. Trasa zůstane zachována. Úprava trasy toku je ale navržena v návaznosti na návrh 2. var.umístění čistírny odpadních vod v místě současného skládkového dvora. Z důvodů získání dostatečné plochy pro výstavbu ČOV je zde navrženo vypřímení meandru potoka. Umístění čistírny v tomto místě podstatně eliminuje náklady na výstavbu kanalizačního sběrače na ČOV.

21.2

Vodní plochy

V areálu ZD je vybudována požární nádrž, jiné vodní plochy se na katastru obce nevyskytují. Vliv na kvalitu vody v tocích má bezesporu vliv nevyřešené odvádění odpadních vod a jejich likvidace. Tato problematika je řešena v samostatné kapitole Odkanalizování. Na pozemcích situovaných nad zastavěnou částí obce, které jsou součástí předložené US, jsou v katastru obce navržena opatření na ochranu půdy před smyvem a na eliminaci odtokového množství z těchto ploch – viz samostatná kapitola.

22. ODKANALIZOVÁNÍ

22.1 Současný stav V obci Prasklice je vybudována kanalizace, která je ve správě a majetku obce. Kanalizační síť se podle postupující zástavby a potřeby ochrany obce postupně rozšiřovala po dílčích úsecích. V současné době je odkanalizována převážná část obce. Čistírna odpadních vod v obci vybudována není. Na kanalizaci je 7 výustí do Švábského potoka. Celková délka kanalizace je cca 2 km. Kanalizací jsou odváděny jak vody dešťové, tak i splaškové, kanalizace má tedy charakter jednotné kanalizační soustavy. Extravilánové vody jsou do kanalizace zaústěny v několika místech, některé vtoky jsou opatřeny lapači splavenin s akumulačním prostorem na zachycení plavenin, některé jsou opatřeny pouze mřížkou. V areálu zemědělského družstva jsou odpadní vody akumulovány v bezodtokových jímkách na vyvážení. Vývoz podestýlky probíhá na polní trať a schválená hnojiště. Odpadní voda z jatek - denní 3 vývoz do schválené bezodtokové jímky na 50 m . Zpracování a využití teku-tých odpadů a kejdy se provádí ve smyslu platných předpisů a podle schváleného projektu organického hnojení . 22.2. Množství odpadních vod Splaškových Průměrná denní potřeba Q24 3

-1

33,00 m d

Maximální denní potřeba Qm 3

-1

49,50 m d

Maximální denní Potřeba qm

0,57 ls

–1


1,03 ls

–1


Akce:

List.č.


66

Průměrné množství Obyvatelstvo: viz výpočet potřeby vody 3 -1 Qp = 33,00 m d -1 qp = 0,38 ls Zemědělství : je předpoklad, že z areálu ZD budou odváděny splaškové vody pouze ze sociálního zařízení 3 -1

Qp = 40 zam. x 120 l/zam/den = 4,80 m d -1 qp = 0,06 ls Celkem 3 -1 Qp = 37,80 m d -1 qp = 0,44 ls Maximální množství 3 -1 Qm = Qp x kh = 37,80 /24 x 4,4 = 6,93 m h -1 qm = 1,93 ls Znečištění odpadních vod Počet ekviv.obyv. – 275 + 20 = 295 EO BSK5 : NL : CHSK :

295 EO x 0,060 kg/EO/d = 45 kg/d 295 EO x 0,055 kg/EO/d = 41,25 kg/d 295 EO x 0,120 kg/EO/d = 90 kg/d

dešťových stanoví se ze vzorce Q = kd x Ss x qs kde kd = odtokový součinitel dle ČSN 75 6101 volen s ohledem na charakter a spád území, Ss = plocha povodí odvodňovaného kanal.sítí v ha Qs = intenzita 15 min. deště při periodicitě p = 1 je 117 l/s/ha - dle Trupla Q= 0,20 x 33,6 x 117 = 786,24 ls

-1

22.2. Návrh Pro další rozvoj obce je nutné vybudování soustavné kanalizační sítě s likvidací odpadních vod na čistírně odpadních vod. Vzhledem ke stavu stávající kanalizace, kdy v podstatě nelze zajistit její vodotěsnost, se jako nejvhodnější varianta naskýtá využití stávající kanalizace do budoucna pouze jako dešťové a vybudovat v obci novou splaškovou kanalizaci DN 300 resp. DN 250. Variantou tohoto řešení je – při daleko nižší počáteční finanční náročnosti zacho-vání stávající kanalizace jako jednotné s tím, že jednotlivé výústi do Švábského potoka budou podchyceny novým sběračem, situovaným podél toku s vyústěním na navržené ČOV. Dešťové vody budou odlehčovány v oddělovacích komorách a čistírna odpadních vod bude opatřena dešťovou nádrží. Jednotlivé kanalizační stoky budou postupně v závislosti na tech-nickém stavu rekonstruovány. Stávající kanalizační síť bude doplněna soustavou nových stok tak, aby veškeré odpadní vody byly svedeny do prostoru budoucí ČOV. Jedná se o jednotnou stokovou síť, která bude odvádět jak vody dešťové, tak i splaškové jedním trubním systémem. Před ČOV bude vybudována odlehčovací komora a dešťová zdrž, kde budou odlehčeny a předčištěny dešťové vody. Umístění ČOV odpovídá mechanicko – biologické čistírně pro 300 EO s úplným zakrytím mechanického čistění a kalových polí. Pásmo hygienické ochrany je u této technologie čistění stanoveno do vzdálenosti 50 m od bytové zástavby. Jedná se o majetkově dostupný pozemek



List.č. 67

obecního úřadu. Umístění čistírny v tomto místě podstatně eliminuje náklady na výstavbu kanalizačního sběrače. Vyčištěné odpadní vody budou vypouštěny do Švábského potoka. Zpracovaný PRVKÚC Kroměříž ( Voding Hranice) nepředpokládá, s přihlédnutím k velikosti a charakteru obce, že bude v obci do roku 2010 vybudována nová kanalizace a centrální ČOV. Čistění odpadních vod doporučuje řešit individuálně – osazením malých domovních čistíren na stávající septiky a žumpy, resp kombinaci stávajících septiků a zemních filtrů. Vzhledem k nákladům na tato zařízení – cca 50.000 Kč, a stávajícímu obsazení domovního fondu, které tvoří převážně starší lidé není reálné toto řešení v obci u většiny objektů uplatnit.

Pokud bude mít obec zájem situaci v této oblasti řešit, navrhujeme jako nejefektivnější řešení vybudování obecní ČOV při zachování stávajícího jednotného systému odkanalizování. Navržené řešení je v souladu s nařízením vlády č. 82/1999 Sb. a se zákonem o vodách č.138/73 Sb.,ve znění zákona č.14/98 Sb a to na úrovni současného technického pokroku. Odvedení extravilánových vod je navrženo pomocí záchytných příkopů a dešťové kanalizace s přímým vyústěním do Švábského potoka, resp. jednotné kanalizace (kde by bylo vybudo-vání dešťové kanalizace příliš nákladné). Celková plocha odvodňovaná kanalizací je zakreslena ve výkrese vodního hospodářství. Vybudovaná zařízení pro odvedení extravilánových vod je nutné udržovat neustále v provozuschopném stavu. Souborem technických a agrotechnických opatření na erozně ohrožených pozemcích ( viz samostatná kapitola ), je nutné zabránit splachům pevných částic z půdy a eliminovat odtokové množství. Do doby realizace ČOV a kanalizačního přivaděče budou z nově realizovaných staveb splaškové odpadní vody shromažďovány v bezodtokových vodotěsných jímkách nebo likvidovány na vlastních domovních čistírnách odpadních vod v souladu s vládním nařízením č.171/1992.

23. PROTIEROZNÍ OPATŘENÍ, ZÁPLAVOVÁ ÚZEMÍ

23.1

Úvod

Erozní smyv ochuzuje zemědělské půdy o nejúrodnější podíl - ornici, zhoršuje fyzikální vlastnosti půd, zmenšuje mocnost půdního profilu, zvyšuje štěrkovitost půd, snižuje obsah živin a humusu, znesnadňuje obdělávatelnost pozemků, způsobuje ztráty osiva a sadby. Při přívalových srážkách nedochází k zadržení vody v povodí – nejsou zde žádné prvky, které by tomu napomohly a je ohrožována zastavěná část obce jednak vodou a jednak splavenou půdou. Průzkumné práce prokázaly v řešeném území ohroženost pozemků vodní erozí na orné půdě při větších délkách svahů a s větším spádem povrchu území . Pozemky ohrožené vodní erozí jsou vyznačeny ve výkresové části elaborátu v situaci 1:5000.

23.2

Návrh protierozních opatření

V zájmu omezení škod erozí je proto nutné uplatňovat komplexní opatření, která zajistí ochranu půdy před účinky dopadajících kapek deště, podpoří vsak do půdy, omezí unášecí sílu vody a soustřeďování povrchového odtoku a zajistí neškodné odvedení povrchově odtékající vody a včasné zachycení smyté zeminy. Konkrétně to znamená ve vyznačeném území : Organizační opatření


Akce:

List.č.


68

• Preferovat pěstování plodin s protierozním účinkem jako víceleté pícniny, jetelotrávy apod. • Vyloučit z osevního postupu kukuřici a okopaniny. • Uplatňovat metodu pásového střídání plodin. • Zatravnit nejvíce ohrožené části svahů. Agrotechnická opatření • Orbu provádět po vrstevnici, což může snížit smyv půdy až o 40 % • Realizovat bezorebné setí zejména meziplodin. • Zajistit, aby půda byla bez vegetačního krytu co nejkratší dobu. Biotechnická opatření •

Zkrácení délky svahu pomocí např. zasakovacího travního pásu zatravněným průlehem, polními cestami doplněnými stromořadím…

s

křovinami,

nebo

• Vybudovat systém záchytných a odvodňovacích příkopů pro ochranu zastavěné části území. Nad příkopy a v údolnicích svodnic vybudovat zasakovací pásy, které budou eliminovat odtok a odnos částic půdy odvodňovacím systémem.

Uvedená protierozní opatření jsou schopna zmenšit, nebo zcela zamezit erozivnímu vlivu povrchových vod na většinu pozemků v blízkosti zastavěné části obce. Svahy s extrémní délkou a spádem navrhujeme rozdělit zasakovacími zatravněnými pásy

s porostem, podél polních cest je navržena doprovodná zeleň, podél vodních toků a nad záchytnými příkopy zatravňovací zasakovací pásy. Součástí PEO je také navržený ÚSES. Odvedení extravilánových vod je navrženo pomocí záchytných příkopů a dešťové kanalizace se zaústěním do místních recipientů. Komplexní ochrana půdy a vody musí vytvořit rovnovážný stav mezi technickými systémy člověka a přírodou. Tento systém ochrany půdy, vody a krajiny musí především uplatňovat ti, kdo na půdě hospodaří - zemědělci. Prvním opatřením k tomu je cílevědomá organizace území, resp.povodí prostřednictvím komplexních pozemkových úprav, řešící soulad vlastnic-kých práv jednotlivců s cílem zachování základních funkcí půdy a vody v dlouhodobé perspektivě. Na základě orientačních výpočtů byla vyhodnocena ohroženost pozemků přilehlých k zasta-věné části obce vodní erozí. Pro dané území, kde se převážně vyskytují středně hluboké půdy se doporučuje aby smyv nepřesáhl 4 t za rok.

Závěr Komplexní ochrana půdy a vody musí vytvořit rovnovážný stav mezi technickými systémy člověka a přírodou. Tento systém ochrany půdy, vody a krajiny musí především uplatňovat ti, kdo na půdě hospodaří - zemědělci. Prvním opatřením k tomu je cílevědomá organizace území, resp.povodí prostřednictvím komplexních pozemkových úprav, řešící soulad vlastnických práv jednotlivců s cílem zachování základních funkcí půdy a vody v dlouhodobé perspektivě.

23.3 Záplavové území Záplavové území není pro žádný z toků stanoveno. Co se týká zastavěného území Prasklic není ani historicky vybřežení Švábského potoka ze strany představitelů obce zazna-menáno. Problémy se zátopami některých nemovitostí jsou způsobovány v řešené lokalitě při přívalových srážkách přítokem z extravilánu. Tomu by měla zabránit v rámci předložené ÚPD navržená opatření na odvedení extravilánových vod pomocí záchytných příkopů a dešťové kanalizace do Švábského potoka a návrh protierozních opatření – viz samostatná kapitola.


Akce:

List.č.


69

24. ZÁSOBOVÁNÍ PLYNEM 24.1 Současný stav Obec Prasklice je plošně plynofikována. Plynofikace je realizovaná v souladu se schváleným generelem, který byl zpracován firmou PLYNOPROJEKT Brno v září 1992. Obec je napoje-na vysokotlakou přípojkou DN 100, PN 40 na VTL plynovod DN 150, PN 40 Švábenice - Morkovice. Na severozápadním okraji obce,u areálu zemědělského družstva, je vybudována zděná regulační stanice 3 plynu s výkonem 600 m /h. Přívod zemního plynu do obce je zajiš-těn pomocí STL přívodu D 110. Regulační stanice plynu je společná i pro obec Uhřice a Kovalovice. Ve vlastní obci jsou provedeny středotlaké rozvody plynu v dimenzích D110, D 90 a D 63. Jednotlivé nemovitosti jsou napojeny pomocí STL přípojek přes regulátory tlaku plynu. 24.2 Výpočet potřeby plynu Potřeba plynu využívaného pro vaření, ohřev TUV i k vytápění je převzata z generelu plynofikace. Předpoklad 95% zásobování obyvatelstva plynem, což znamená 109 odběratelů ve výhledu. 1) Bytový fond 3 3 Q hod = 109 odb. x 0,60 x 2,6 m /h = 170,00 m /h 3 QROK = 109 odb. x 3000 = 327 000 m /rok 2) Velko a maloodběratelé: Uvažováno 20 % z potřeby plynu pro obyvatelstvo: 3

3

Q hod = 170 m /h x 0,20 = 34 m /h 3 3 QROK = 327 000 m /rok x 0,2 = 65 400 m /rok 3) Zemědělství: dle dotazníku 3 Q hod = 60 m /h 3 QROK = 160 000 m /rok Potřeba plynu pro obec Prasklice celkem: 3 Q hod = 264 m /h 3 QROK = 552 000 m /rok

24.3 Návrh Navržená zástavba bude napojena na stávající plynovodní síť. Stávající STL plynovodní síť umožňuje svými dimenzemi připojit všechny další individuální odběratele. Oproti generelu nedojde dle zpracovaného návrhu územního plánu obce k navýšení odběrového množství plynu. Návrh ÚPD respektuje stávající plynovodní síť a její ochranná a bezpečnostní pásma (viz. níže). Je nutné, aby se správci, vlastníci uživatelé nemovitostí, jakož i jiné organizace v bezpečnostním pásmu zdržovali všeho, co by mohlo ohrozit plynárenská a zařízení a plynulost a bezpečnost jejich provozu.

24.4

Ochranná a bezpečnostní pásma

plynovodů stanoví Zákon o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o Státní energetické inspekci č. 222/1994.

Číslo zakázky: 12-6042-102 •

Akce:

List.č.


70

Ochranným pásmem se pro účely tohoto zákonu rozumí prostor v bezprostřední blízkosti plynárenského zařízení vymezený vodorovnou vzdálenosti od půdorysu plynárenského zařízení měřeno kolmo na jeho obrys, určený k zajištění jeho spolehlivého provozu.

Ochranná pásma činí : a) b)

u plynovodů a přípojek od průměru 200 mm včetně u plynovodů a přípojek od průměru 200 mm do 500 mm včetně

c) d)

u plynovodů a přípojek nad průměr 500 mm u nízkotlakých a středotlakých plynovodů a přípojek, jimiž se rozvádějí plyny v zastavěném území obce

e) •

u technologických objektů

4m 8m 12 m

1m 4m

Bezpečnostní pásma jsou určena k zamezení nebo zmírnění účinků případných havárií plynových zařízení a k ochraně života, zdraví a majetku osob.

Zřizovat stavby v bezpečnostním pásmu lze pouze s předchozím písemným souhlasem právnické osoby,která odpovídá za provoz příslušného plynového zařízení.

fyzické či

Vysokotlaké plynovody do DN 100 do DN 250 nad DN 250 regulační stanice vysokotlaké

15 m 20 m 40 m 10 m

Bezpečnostní pásma jsou stanovena pouze pro VTL a VVTL plynovody.

Ve výkresové části je vzhledem k měřítku situací zakresleno pouze bezpečnostní pásma VTL přípojky pro obec DN 100, které činí 15 m.

25. ZÁSOBOVÁNÍ ELEKTRICKOU ENERGIÍ

25.1 25.1.1

Stručné zhodnocení současného stavu Výchozí podklady

Základním podkladem pro zpracování územního plánu obce Prasklice je situace v měřítku 1:2000, pochůzka na místě za účelem upřesnění stávajícího stavu energetických zařízení obce a konzultace s JME POS Kroměříž a výsledek projednání zpracované urbanistické studie obce Prasklice. Obec je plynofikována, to znamená, že bytové jednotky v obci jsou zařazeny do kategorie "B1" (z hlediska zásobování el. energií) : kategorie B1 - výkon na DTS - 2,8 kVA/1 b.j. (vytápění plynem 90 %, el. energie 10 %). Nadřazené sítě a zařízení ZVN a VVN V řešeném území se nenacházejí žádné nadřazené soustavy ZVN a VVN .


Akce:

List.č.


71

Sítě a zařízení VN 22 kV Obec je zásobována el. energií z linky vn 22 kV č.11, odbočka vn 22 kV pro obec se nachází mezi Strží a Dřevnovicemi. Jednotl. trafostanice v obci jsou napojeny nadzemními přípojkami. Vedení jsou v dobrém technickém stavu. Transformovny Odběratelé v obci jsou zásobováni el. energií ze dvou stožárových transformoven o celkovém instalovaném výkonu transformátorů 800 kVA. Jedna transformovna slouží pro zásobování ZD. Technický stav transformoven je dobrý, bližší údaje viz tabulka. Transformační stanice 22/0,4 kV - Prasklice r. 1999 Majetek Označení Stanice v situaci JME T1 Cizí T2 Součet

Název TS Obec ZD

provedení konstruk. do kVA stanice beton 400 železná 400 800

Instals Zásobuje trafo 250 obec 400 ZD 650

Poznámka .

Sekundární síť NN Stávající distribuční síť NN je po rekonstrukci a je vyhovující. Převládá nadzemní venkovní vedení. Veřejné osvětlení Stávající VO v obci, je tvořeno svítidly na raménkách na podpěrných bodech distribuční sítě nn 0,4 kV, částečně je vedeno zemním kabelem k parkovému stožáru. Veřejné osvětlení je v provozu schopném stavu.

Dodávka elektrické energie je zajišťována pro (údaje podle sčítání v r. 1991): Bytový fond

celkem

103 b.j. ( trvale obydl. )

Občanská vybavenost :

obecní úřad, obecní knihovna, víceúčelový sál, prodejna Jednota, prodejna potravin

Podnikatelské aktivity :

Košíkářská výroba

Průmysl : Zemědělská výroba:

25.2

--ZD Morkovice - farma

Návrh řešení zásobování el.energií do r. 2015

Pro návrhové a výhledové období se navrhuje : Bytová výstavba

-

návrh.období

12 b.j.

výhled

9 b.j.

celkem

21 b.j.

Občanská vybavenost – stávající

+

nové zařízení bez bližšího určení

V průmyslu

– stávající

+

nové zařízení bez bližšího určení

V zemědělství

- stávající

Bilance příkonu a transformačního výkonu : Bilance vychází ze stanovení podílového maxima jednotlivých odběratelských skupin, t. j. bytů, a vybavenosti. V celém řešeném území se uvažuje s dvoucestným zásobováním bytů (elektřina + zemní plyn).


Akce:

List.č.


72

Bilance příkonu a transformačního výkonu je sestavena dle ČSN 332130 s přihlédnutím na "Pravidla pro elektrizační soustavu" - zásady pro navrhování distribučních sítí Vn ( ČEZ Praha 1983 ) pro zatížení na úrovni Vn/DTS. Dle uvedených kritérií je elektrický příkon pro bytovou výstavbu uvažován ve výši : 1,6 kVA / byt pro plynofikované byty ( stupeň elektrizace "A" ) 2,3 kVA / byt pro neplynofikované byty (stupeň "B" ) 9,4 kVA / byt pro elektricky vytápěné byty ( stupeň "C" ) 0,3 kVA / byt pro vybavenost (V) při soudobosti k = 0,9

V návrhu se uvažuje se smíšeným stupněm elektrizace : ( 0,85 A + 0,20 B + 0,20 C ) + V x 0,9 = 3,6 kVA / byt

Stupně elektrizace dle kategorizace A - elektřina pro osvětlení a drobné domácí spotřebiče B1 - dtto A + příprava pokrmů elektřinou B2 - dtto B1 + ohřev teplé užitkové vody C1 - dtto B2 + vytápění elektřinou smíšené (přímotopné + akumulační) C2 - dtto B2 + vytápění elektřinou akumulační

Kromě přirozeného růstu spotřeby el. energie zlepšováním vybavenosti jednotlivých domácností bude docházet k nárůstu spotřeby změnou stupně elektrizace dle kategorizace bytů. Tento nárůst musí být koordinován možnostmi energetických zařízení Vn , nn a transformoven. Lze předpokládat,že podíl domácností,které budou v budoucnu využívat energii pro vaření pokrmů,ohřev vody a vytápění poroste a bude vyšší než 20%.

Bilance příkonu a transformačního výkonu pro konec návrhového období je uvedena v následující tabulce : bytový fond

počet bytů

příkon kVA

transform.výkon + 20 % kVA

rodinné domy lokalita B 1

5

18,0

21,6

B 2

1

3,6

4,3

B 3

1

3,6

4,3

B 4

1

3,6

4,3

B 5

1

3,6

4,3

B 6

1

3,6

4,3

B 7

2

7,2

8,6

Br1

6

21,6

25,9

Br2

3

10,8

13,0

občanská vybavenost

30,0

30,0

průmysl. vybavenost

50,0

50,0

155,6

170,6

celkem

75

.



List.č. 73

Nesoučasnost mezi bytovým odběrem,odběrem vybavenosti vytváří rezervu transformačního výkonu (pDTS Vn/nn) ve výši cca 20% pro optimální vytížení transformátorů a stability provozu při krytí odběrových maxim. Podle bilance příkonu el.energie a transformačního výkonu je nutno pro řešenou lokalitu zajistit cca 170 kVA transformačního příkonu. Požadovaný příkon el.energie bude možno ze stávající distribuční trafostanice. Rozvody elektřiny do jednotlivých objektů budou provedeny závěsnými kabely nebo kabely AYKY ulož. v pískovém loži ve výkopu.

Doporučujeme, aby u vstupů na pozemky jednotlivých rod.domů, byly do oplocení zabudo-vány rozvaděče s měřením spotřeby el.energie. Přístupy k odpočtům elektřiny mají být z veřejně přístupných míst, jednotlivé případy budou projednány s provozovatelem JME. V zájmovém území se nachází nadzemní vedení VN 22kV. V rámci Lokality 2 – 1 lze provést dílčí změnu trasy zařízení distribuční soustavy při zachování technického provedení, pokud nedojde ze strany distributora k souhlasu s jiným technickým provedením. Tato změna bude řešena v zastavovací studii.

25.3

Veřejné osvětlení

Vnitrookrskové komunikace jsou osvětleny výbojkovými svítidly, osazenými převážně na podpěrných bodech distribuční sítě nn . V malé míře jsou použity silniční a parkové stožáry. Napojení a ovládáním veřejného osvětlení je ze zapínacích bodů RVO, které ale neumož-ňuje regulaci intenzity osvětlení v nočních hodinách. Vypínání veřej.osvětlení je možné jen v celých úsecích (ulic) nebo individuelně v jednotlivých svítidlech. V rámci nové soustředěné výstavby doporučujeme použít výbojková svítidla, osazená na parkových stožárech. Napojení navrhujeme řešit z nových zapínacích bodů RVO - h,c,p s regulací osvětlení v nočních hodinách. Rozvod veřej.osvětlení řešit postupně kabelovým rozvodem. Koncepce rozvodu VO bude projednána se správcem veřejného osvětlení při zpracování zastavovací studie. Pro kvalitnější osvětlení komunikací je nutno pravidelně provádět čištění svítidel a výměnu zdrojů - jak to předepisuje ČSN 36 0400 "Veřejné osvětlení". 25.4 Ochranná pásma Při řešení výstavby a realizaci veškerých záměrů v obci bude nutné mimo jiné přihlédnout k ochranným pásmům elektro-energetických zařízení.Tato musí odpovídat zákonu č. 222/1994 Sb. , kde § 19 stanovuje: (4) Ochranné pásmo venkovního vedení je vymezeno svislými rovinami vedenými po obou stranách vedení ve vodorovné vzdálenosti měřené kolmo na vedení, která činí od krajního vodiče vedení a) u napětí nad 1 kV do 35 kV včetně 7m b) u napětí nad 35 kV do 110 kV včetně 12 m c) u napětí nad 110 kV do 220 kV včetně 15 m d) u napětí nad 22O kV do 400 kV včetně 20 m e) u napětí nad 400 kV 30 m (7) Ochranné pásmo podzemního vedení do 110 kV včetně a vedení řídící, měřící a zabez-pečovací techniky činí 1 m po obou stranách krajního kabelu


Akce:

List.č.


74

(9) Ochranné pásmo elektrické stanice je vymezeno svislými rovinami vedenými ve vodorov-né vzdálenosti 20 m kolmo na oplocenou nebo obezděnou hranici objektu stanice. Ochranné pásmo u stožárových trafostanic betonových a železných je dle výkladu k zákonu jako u VN 22 kV - 7 m od krajního vodiče na každou stranu (3) Výjimky z ochranných pásem povoluje ministerstvo. §45 - 4 Ochranná pásma stanovená dle dosavadních předpisů a výjimky o ochranných pásmech udělené podle dosavadních předpisů zůstávají zachovány i po účinnosti tohoto zákona. Pro informace: Ochranná pásma dle zákona č.79/57 Sb. a vl.nařízení č.80/57 Sb. jsou: a) u venk. vedení VN 22 kV - 10 m od krajního vodiče b) u venk. vedení VVN 110 kV - 15 m od krajního vodiče c) od okraje trafostanic - 30 m od krajního vodiče d) od podzemních vedení - 1 m na každou stranu

Závěr: Elektrická energie v obci je a bude ve výhledu k dispozici pro veškeré druhy lidské činnosti. V některých bytových jednotkách zůstane také zdrojem energie pro vaření a ohřev TUV. Z tohoto hlediska a z hlediska růstu životní úrovně obyvatelstva, jejímž kritériem mimo jiné je také spotřeba el. energie (ekonomická), byl řešen výše uvedený plán rozvoje a výhledu zásobování el. energie obce. Nedílnou součástí této průvodní zprávy je grafické řešení v M 1:2000 a širší vztahy v M 1:25 000.



List.č. 75

26. SPOJE A SPOJOVÁ ZAŘÍZENÍ

26.1

Telefon

Telefonizace obce je v současné době zajištěna prostřednictvím digitální telefonní ústředny v Pačlavicích. SPT TELECOM ukončil v obci Prasklice v roce 1998 rekonstrukci místní telefonní sítě. Nová rozvodná síť telefonu je provedena výhradně celoplastovými kabely uloženými ve výkopu v zemi a napojuje všechny v úvahu přicházející účastníky telefonní sítě SPT TELECOM. Kapacita této nové rozvodné sítě je v souladu se směrnicemi SPT TELECOM dimenzována s možností připojení až dvou telefonních linek na jednu bytovou jednotku. Rovněž kapacita nové digitální telefonní ústředny v Pačlavicích umožňuje do budoucna splnění všech požadavků na zřízení přívodu telefonní linky ze sítě SPT TELECOM. Kapacita ústředny bude rozšiřována podle potřeby.

26.2

Rozhlas po drátě

Rozvodná síť rozhlasu po drátě není v obci vybudována, ani se její budování nepředpo-kládá, jelikož tento druh služeb je u SPT TELECOM v útlumovém programu.

26.3

Dálkové kabely

Prostorem obce Prasklice dle sdělení SPT Telecom, Přenosová technika-pracoviště Zlín neprochází žádná trasa dálkového kabelu v jejich správě.

26.4

Radioreléové trasy

Dle sdělení Českých radiokomunikací neprochází prostorem obce žádná radioreléová trasa 1.a 2. řádu. Prostorem katastru obce Prasklice neprochází ani ochranný koridor radioreléové trasy 3. řádu, ani není výhledově s vybudováním tohoto koridoru uvažováno.

26.5

Televizní signál

Distribuce televizního signálu v obci Prasklice je zajišťována základním televizním vysílačem BrnoKojál pracujícím na 9. kanálu (NOVA), 29. kanálu (ČT 1) a 46. kanálu (ČT2).Dále zde lze přijímat signál televizního vysílače Zlín-Tlustá hora pracujícím na 22.kanálu (ČT 1), 51.kanálu (ČT 2), 41.kanálu (NOVA) a 58.kanálu PRIMA a rovněž lze přijímat i signál televizního vysílače Nový JičínVeselský kopec pracujícím na 34.kanálu (ČT 1).

26.6

Místní rozhlas

Obecním úřadem v Prasklicích je provozována síť místního rozhlasu. V lokalitě obce je rozmístěno 10 reproduktorů připojených na rozhlasovou ústřednu o výkonu 500 W. Stav rozvodné sítě místního rozhlasu vyžaduje generální opravu.

26.7

Závazné podklady a směrnice

Územní plán obce Prasklice byl zpracován na základě vyjádření a sdělení SPT TELECOM-oblastní závod Brno, SPT TELECOM -TO Kroměříž, SPT TELECOM -Přenosová technika Brno,Českých


Akce:

List.č.


76

radiokomunikací Praha a podkladů poskytnutých Obecním úřadem Prasklice a na základě výsledků projednání urbanistické studie.

26.8

Návrh řešení

Z výše uvedeného vyplývá: 1) S ohledem na provedenou rekonstrukci místní telefonní sítě v Prasklicích a instalaci nové digitální telefonní ústředny v Pačlavicích je zajištěna možnost pokrytí všech požadavků na zajištění telefonického spojení v obci. 2) Příjem televizního signálu v obci je v současné době na vyhovující úrovni u programů NOVA, ČT 1, ČT 2 i stanice PRIMA.

27. ZÁSOBOVÁNÍ TEPLEM

27.1 Úvod Obec Prasklice leží v nadmořské výšce 255 m.n.m. v okrese Kroměříž o

Z hlediska ČSN 060210 se obec rozkládá v místě s oblastní výpočtovou teplotou - 12 C. o Průměrná teplota denní v nejchladnějším měsíci lednu činí -2,2 C. Počet dnů v topném období činí 217 dnů. 27.2 Současný stav Na území obce není provozován teplárenský zdroj ani soustava centralizovaného zásobo-vání teplem. Tepelné zdroje obec nevlastní. Zástavba obce je tvořena z převážné části rodinnými domky vesnického typu a objekty občanské vybavenosti. Seznam objektů ve správě OÚ již zásobených zemním plynem: - Obecní úřad - Hasičská zbrojnice - Dětská poradna Výrobní sféra Na území obce působí Zemědělské družstvo Morkovice - farma Prasklice, která má svůj tepelný zdroj. Teplovodní kotelna je na zemní plyn. 27.3

Návrh

Obec je plně zásobena zemním plynem. Počet domů obydlených je 103 Počet domů již zásobených plynem je 94 . Zásobování teplem je decentralizované domovními kotelnami, domovním ústředním vytápěním a lokálními topidly. Jako palivo je převážně používán zemní plyn. V místech kde není plynofikace se používá hnědé uhlí, dřevěný odpad a koks. 27.4

Závěr

Vzhledem k tomu. že obec je plynofikována bude se postupně provádět rekonstrukce uhelných domovních kotelen na plynové kotelny, čímž se podstatně zlepší životní prostředí v obci i v okolí. Dá se říci, že z hlediska vytápění doporučujeme max. využívání ekologických topných médií, tj. plyn resp. elektrická energie.

List.č. Akce: PRÁVNÍ STAV PO VYDÁNÍ ZMĚNY Č.2 ÚP obce PRASKLICE. Číslo zakázky: OBSAH DOKUMENTACE

Recommend Documents