Liptov. Co dělat na Liptově:

LIPTOV Díky unikátní kombinaci krás přírody, památek a folkloru patří Liptov k nejhezčím a nejnavštěvovanějším koutům Slovenska. Matka příroda zde nadělovala opravdu plnými hrstmi – téměř velehorské Západní Tatry se mohou pochlubit ostrými štíty Roháčů s nejtěžšími turistickými trasami v zemi, Nízké Tatry výrazným hlavním hřebenem i členitými rozsochami a hlubokými lesy s množstvím medvědů a další divoké zvěře, příliš pozadu nezůstává ani Veľká Fatra či méně známé Chočské vrchy. V úzkých horských údolích se krčí rázovité obce, naopak Pribylina patří k nejzajímavějším skanzenům, folklorní tradice se stále drží díky známému festivalu ve Východné. Srdcem regionu je rozlehlá Liptovská kotlina, která se může pochlubit cennou architekturou středověkých kostelů, jejichž vysoké věže se tyčí k nebi před pozadím horských hřbetů (Liptovské Matiašovce, Partizánska Lupča), čím dál větší oblibě se těší termální koupaliště (Bešeňová, Tatralandia), milovníci vodních sportů si užijí na Liptovské Maře. Turistický ruch neutichá ani v zimě, naopak – vždyť Jasná je největším lyžařským střediskem na Slovensku, kvalitní lyžování nabízí areály Malinô Brdo nebo Donovaly, Ždiarská dolina v Západních Tatrách je Mekkou vyznavačů skialpinismu, stále větší oblibě se těší freeridové areály v okolí Chopku. A navíc – jeden den je možné lyžovat a druhý si užívat lenošení v termálním koupališti…

30

Liptov

Co dělat na Liptově: Vydejte se na některou z fascinujících horských túr v Západních a Nízkých Tatrách. Pokochejte se malebností zdejší rázovité lidové architektury ve Vlkolínci či ve skanzenu v Pribylině. Odpočiňte si na některém ze zdejších vyhlášených termálních koupališť – v Bešeňové či Tatralandii u Liptovského Mikuláše.

Vydejte se poznávat krásy podzemí do některé z půvabných jeskyní, ty nejhezčí jsou bezesporu v Demänovské dolině. V zimě využijte bohaté nabídky liptovských lyžařských středisek, jimž kraluje Jasná, která je největší na Slovensku.

31

Dolní Liptov, Ružomberok a okolí

Liptov


města. V 17. stol. již byl Ružomberok jedním z nejdůležitějších středisek obchodu na Liptově. Na přelomu 17. a 18. stol. byla založena zdejší vyhlášená papírna a rozvinula se papírenská výroba, která trvá dodnes a dá se označit za průmyslový symbol města. Po dokončení Košicko-bohumínské železnice r. 1872 začaly ve městě vznikat velké průmyslové podniky a Ružomberok se stal jedním z důležitých center slovenského průmyslu, finančnictví a politiky. Současně byl významným střediskem národního života Slováků. Vycházel tu časopis Hlas, zastupující zejména tu část společnosti, která měla „čechoslovakistické“ tendence, protipólem jim byla činnost Hlinkovy slovenské ľudové strany. V době druhé světové války bylo město důležitým vojenským střediskem, přesto se tu formovalo jedno z velkých center protifašistického odboje.

To nejlepší

výstup za dalekými výhledy na Veľký Choč památka UNESCO Vlkolínec Thermal park Bešeňová túry ve Veľké Fatře Administrativním, hospodářským a kulturním centrem dolního Liptova je okresní město Ružomberok** (29 630 obyvatel), ležící na západním okraji Liptovské kotliny, obklopené ze tří stran vysokými horami. Na jihozápad od Ružomberka se zvedá mohutný masiv Veľké Fatry, na jihovýchodě Nízké Tatry, severnímu obzoru města za řekou Váh dominují Chočské vrchy. Původní osada se připomíná r. 1233, v r. 1318 dostala městská práva. Tehdy se tu usadili němečtí osadníci, kteří ji pojmenovali Rosenberg. V jejím okolí postupně vznikaly další osady (Vlkolínec, Biely Potok, Ludrová). Potvrzení a rozšíření městských výsad se Ružomberok dočkal r. 1340, od r. 1390 patřilo město Likavskému panství. Vpádem husitských vojsk před polovinou 15. stol. ustoupilo původní německé obyvatelstvo do pozadí, naopak byl posílen slovanský charakter

Andrej Hlinka (1864–1938) Rodák z Černové u Ružomberka, slovenský národovec, katolický kněz a politik. Vedle národního cítění charakterizuje Hlinku i silný konzervatismus a klerikalismus. Kvůli kritice útlaku Slováků ze strany Maďarů byl za Rakousko-Uherska v letech 1907–10 vězněn, což ještě zvýšilo úctu, které se již v té době mezi slovenským obyvatelstvem těšil. Založil Slovenskou ľudovou stranu (od r. 1925

Impozantní schodiště jsou symbolem Ružomberku 32

Liptov


Dolní město v Ružomberku protínají živé pěší zóny

Hlinkova slovenská ľudová strana, zvaná ľuďáci), jejímž byl až do své smrti předsedou. V období meziválečné ČSR ji stabilně volilo okolo 500 tisíc voličů. Jejím trvalým základním politickým požadavkem byla autonomie Slovenska, vycházející z existence slovenského národa – to bylo v rozporu se státní ideou čechoslovakismu. V parlamentu se strana ve 2. polovině 30. let sblížila s dalšími uskupeními, nesouhlasícími s národnostním uspořádáním státu a vedoucím postavením Čechů chů v něm (zejm. henleinovci). V r. 1936 se ľuďáci otevřeně přihlásili k fašistickému hnutí, sám Hlinka nka se nechall titulovat „vůdce národa“. Zemřel nedlouho po Mnichově a vzniku druhé čs. republiky bliky v říjnu 1938. Jeho následovníci stáli u definitivního rozbití Československa a vzniku Slovenského štátu, Hlinka se stall ústřední postavou jeho ideologie gie a objektem silného kultu. Dodnes es je chápaný velmi kontroverzně.

vě upravené Námestie A. Hlinku**. V jeho horní části stojí komplex bývalého piaristického kláštera s kostelem sv. Kříže** a bývalým piaristickým gymnáziem. Dolní část náměstí uzavírá pseudorenesační budova radnice* z konce 19. stol., která svému účelu slouží dodnes. Před radnicí stojí mariánský sloup z r. 1858. Za radnicí stojí monumentální římskokatolický kostel sv. Ondřeje**, vybudovaný r. 1585 na místě starší stavby, později pozdě pseudorománsky přestavěný. Na prostranství prostra mezi kostelem a radnicí je umístěna socha A. Hlinky v životní velikosti, ve svahu s pod kostelem Mauzoleum A. Hlinky*, Hlin symbolické pietní místo. Jeho vzhled umocňují dvouramenné Školské schody**, vedoucí podél Ško jeho vstupu. jeh

Víte, že… Andrej Hlinka byl pochov v jezuitské kryptě v místním ván kklášteře, do mauzolea pod kostellem bylo jeho nabalzamované tělo ppřeneseno v r. 1941. Před koncem druhé světové války bylo vyzvednuto a přeneseno na neznámé místo. V r. 2003 se do mauzolea m vrátila původní rakev, kde se nachází vrát ssamotné am tělo, zůstává záhadou.

Historické centrum* města jee rozděleno na dvě rozdílné části.. Na vyvýšené terase, v místech původní německé osady, leží horní město, spojené s dolním městem úzkými ulicemi a ně-kolika zajímavými schodišti. Střed řed horního města tvoří tiché, parkoko33

Liptov


Víte, že…

Stavební památky horního města, které je městskou památkovou zónou, doplňuje několik měšťanských domů, do dnešní doby se dochoval i jeho původní půdorys. Velká část dolního města je upravena na živou a moderní pěší zónu. Většina jeho zástavby je novodobá, přesto tu najdeme několik architektonicky zajímavých staveb. Jednou z nich je monumentální Kulturní dům A. Hlinky* na ulici A. Bernoláka, kubistická stavba z 20. let 20. stol., dnes moderně upravená na hotel. Na ulici Podhora stojí novobarokní budova městské knihovny z r. 1903 s pěkně upravenou fasádou, v Dončově ulici monumentální evangelický kostel z r. 1926 s rondokubistickými prvky, zajímavou stavbou je i novorománská synagoga z r. 1880. Jakousi osu dolního města tvoří Mostová ulice, která vede od nábřeží Váhu a ústí na rozlehlé Námestí Š. N. Hýroša s rozsáhlým parkem. Tady najdeme monumentální budovu Liptovského muzea* (otevřeno celoročně). Bylo založeno jako instituce Liptovské muzeální společnosti v r. 1912 a od r. 1937 sídlí v současné budově. Jsou zde umístěny historické, přírodovědné, sakrální a archeologické sbírky vztahující se k Liptovu. Speciální expozice se věnují výrobě papíru na Slovensku a životě a dílu A. Hlinky. Poblíž muzea stojí moderní budova, v níž je umístěna Galerie Ľudovíta Fully* (otevřeno celoročně), která podává reprezentativní přehled o malířově díle, pořádají se tu i menší tematické výstavy a společenské akce. Ozdobou města je secesní vlakové nádraží*.

Šest impozantních schodišť ** vedoucích z horního do dolního města v centru Ružomberku má celkem 579 schodů. Nejdelšími jsou Školské schody, které mají 155 stupňů. Dále tu můžeme obdivovat Kláštorné schody, Tmavé schody, Ružové schody, schody v Mostové ulici a schody v Severné uličce. Mnoho zajímavostí objevíme v těsném okolí Ružomberku. Nejzajímavějším turistickým cílem je Vlkolínec, ležící na dohled jižně od města (viz níže). Západně od centra města najdeme malou ves Černová, dnes jeho místní část. V r. 1864 se tu narodil Andrej Hlinka (viz rámeček). Dnes je v jeho rodném domě umístěna menší expozice (otevřeno na požádání +421 904 208 416). Při událostech okolo vysvěcení místního kostela Růžencové P. Marie r. 1907, kterého se nemohl zúčastnit iniciátor jeho výstavby a místní rodák Hlinka, došlo k tzv. Černovské tragédii – střílející četníci za sebou zanechali 15 mrtvých vesničanů. V úzkém údolíčku téměř na jz. okraji města leží osada Hrabovo s vodní nádrží a množstvím novostaveb apartmánů, hotelů, chat aj. Začíná zde 1 800 m dlouhá kabinová lanovka, která je součástí Skiparku Ružomberok – Malinô Brdo** (545–1 209 m). Lanovka s téměř celoročním provozem vyveze návštěvníky na malebnou polanu Malinô Brdo ve výšce okolo 950 m, odkud dále pokračují sedačková lanovka (délka 1 100 m), dva delší (900 a 1 000 m) a více dětských vleků. Je tu 12 sjezdových tratí o celkové délce 12 km, nejdelší z nich měří téměř 4 km, a patří tak k nejdelším slovenským sjezdovkám. V létě lze z Malina Brda pohodlně sejít pěknou přírodou do vesničky Vlkolínec (viz níže), či ji využít k nástupům na další výlety ve Veľké Fatře. Jihovýchodně od centra města stojí u silnice na Ludrovou a Liptovskou Štiavnici (viz str. 142–143) cenný středověký římskokatolický

Malinô Brdo 34

Liptov


Liptovský hřeben Veľké Fatry

kostel Všech svatých**, svým významem výrazně přesahující rámec Liptova. Dochovalo se mnoho jeho původních stavebních prvků, v interiéru, který je upraven jako muzeální expozice, jsou velmi neobvykle komplexně zachované nástěnné malby z počátku 15. stol. (otevřeno v sezoně). Nad Ludrovou se již vypínají hřebeny Nízkých Tater, ústí zde dramatická Ludrovská dolina**, nad níž se zvedá soliterní vrch Salatín** (1 630 m), vynikající výhledové místo (vše viz výlet str. 48). Jihozápadně od Ružomberku se zvedá masiv pohoří Veľká Fatra***, který na severní straně spadá do údolí Váhu, za nímž leží velkofatranský podcelek Šípska Fatra. Z východu je údolí řeky Revúce odděluje od Nízkých Tater, na západě Veľká Fatra spadá do Turčianské kotliny. V severní části pohoří se nacházejí dva hlavní hřebeny – Turčianský a Liptovský, oddělené od sebe předlouhou Ľubochnianskou dolinou. V centrální části se oba tyto vcelku úzké hřebeny spojují a vytvářejí mohutný hlavní hřeben, táhnoucí se jako široké a otevřené hole s mořem trav od Ploské*** (1 532 m) k jihu, kde Veľká Fatra vrcholí majestátní horou Ostredok** (1 592 m). Za Krížnou** (1 574 m) hřeben prudce spadá do Harmanecké a Starohorské doliny (více viz str. 142 až 143). K západu do Turčianské kotliny klesají další dlouhé a malebné doliny (Gaderská, Blatnická, Necpalská, více viz Turiec str. 81).

Nejvyšším a nejzajímavějším vrcholem Turčianského hřebene je Kľak** (1 394 m), přístupný po turistických značkách po hřebeni, od Turce i od Ľubochnianské doliny. Vynikajícím výhledovým místem je Malý Lysec* (1 297 m), odkud je možné bočním hřebenem pokračovat na překrásný Lysec** (1 381 m, více viz Turiec). Hlavní hřebenovka nás zavede k Chatě pod Borišovom (viz str. 80), od níž můžeme sledovat, jak se v majestátním horském uzlu sbíhají oba hlavní hřebeny a vytvářejí holnatou centrální část pohoří. Turisticky frekventovanější Liptovský hřeben je nejlépe přístupný od města Ružomberok a několika pěknými dolinami z údolí řeky Revúce, vrcholové partie, kde se prolínají louky s řídkými lesíky i solitérními stromy, jsou obzvláště malebné. Jeden z nejkrásnějších výhledů ve Veľké Fatře nabízí mohutný vápencový vrchol Šiprúň*** (1 461 m), ve svazích vrchu Smrekovica (1 530 m) se nachází stejnojmenné rekreační středisko. Rakytov*** (1 567 m) patří k nejdominantnějším vrcholům celého pohoří a je považován za nejlepší výhledové místo Veľké Fatry. Od Rakytova pokračuje hřeben k Ploské (viz výše). Značná část Veľké Fatry byla pro svou jedinečnost a mimořádnou hodnotu z hlediska krajinářského i přírodovědného vyhlášena r. 1973 chráněnou krajinnou oblastí a v r. 2002 národním parkem. Díky svému geologickému podloží tvořenému vápencem a dolomitem s velmi 35


Liptov

maloplošně chráněné (Skalná Alpa, Jánošíkova Kolkáreň, Kornietová, Kundračka aj.). Zvláštností Veľké Fatry je výskyt tisu červeného, který je dnes ve střední Evropě vzácný. V podrostech zaujme zejména zdejší endemit – brambořík fatranský, jinak je oblast velmi pestrá. Rostou zde druhy horské, vysokohorské i teplomilné. Žije tu více než 60 druhů savců, výskyt medvěda hnědého je tu po Nízkých Tatrách nejhustší na Slovensku, ve zdejších hlubokých lesích žijí i kočka divoká, rys ostrovid či vlk obecný. Na severovýchodních svazích Veľké Fatry, 5 km jižně od Ružomberku, leží osada Vlkolínec***, která svou zachovalostí a uceleností původní lidové architektury ohromuje návštěvníky z celého světa a právem byla r. 1992 zapsána na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO. Malebná víska ležící v nádherné poloze na úpatí skalnatého vrchu Sidorovo (1 099 m) je tvořená vzorně udržovanými roubenkami horského a podhorského typu. Stavby se šindelovou střechou a zdobnými lomenými štíty jsou zamazané hlínou a z větší části omítnuté nádhernými pastelovými barvami. Jejich soubor do-

Moře trav na hřebeni Veľké Fatry

složitou stavbou je celá oblast morfologicky rozmanitá. Na západním okraji dominují skalnaté vrcholy s množstvím skalních věží, měst, převisů, vodopádů a jeskyní. Celá tato část pohoří nabírá na kráse v jarních měsících, kdy začínají vykvétat prvosenky a koniklece, při troše štěstí se nám podaří zahlédnout orla královského. Střední a východní část pohoří tvoří spíše hladce modelované oblé a mohutné hřbety, které byly v minulosti odlesněné pro potřeby pastevců ovcí. Dnes se tu rozprostírá více než 2 000 ha luk, na nichž na jaře rozkvétá fialový koberec milionů exemplářů šafránu karpatského. Asi 85 % fatranských svahů pokrývá les od dubovo-bukového vegetačního stupně až po kosodřevinový. Ve strmých a nepřístupných svazích se tu zachovaly původní pralesovité ekosystémy, většinou

Pohled na obec Liptovská Lúžna pod vrchem Salatín 36

Liptov


K nejmalebnějším slovenským vesničkám patří Vlkolínec

do rázovité, takřka 10 km dlouhé obce Liptovská Lúžna*, kterou proslavil folklorista Karol Plicka. Jsou zde částečně dochované roubenky, obyvatelé stále dodržují lidové zvyky. Je tu i vyhlášený obchod s typickými mléčnými ovčími produkty (mléko, sýr, žinčica) místních výrobců, obec je i dobrým východiskem k výletům na Salatín (viz str. 48), obtížný, avšak možný je výstup po žluté značce na hlavní hřeben Nízkých Tater. Horská silnička pokračuje přes sedlo Privalec do Ľupčianské doliny a dále do Partizánské Ľupče (viz str. 41). Hlavní údolí Revúce, které od vybudování nové silnice na Donovaly dále sleduje pouze místní silnička, nás zavede do Liptovské Revúce *, která je výborným východištěm k výletům do Veľké Fatry. Pravidelně na přelomu července a srpna se zde koná festival Revúcke bryndzové halušky*, spojený nejen s přípravou a pojídáním této národní slovenské krmě, ale i se soutěžemi v přípravě ovčího sýra, dřevorubeckých dovednostech aj. V Nižné Revúci se nachází lyžařský areál* (670–1 125 m)

plňují hospodářské budovy, roubená studna na svažité centrální ulici, roubená zvonice z r. 1770 a kamenný římskokatolický kostelík Navštívení P. Marie z 2. poloviny 19. stol. Typickou vlkolíneckou stavbou je Roľnícky dom***, ve kterém se můžeme seznámit s dobovým bydlením a hospodařením prostřednictvím odloučené expozice Liptovského muzea (otevřeno v sezoně). Ostatní domy uvidíme pouze z exteriéru, osada je stále živým sídlem, několik lidí zde přebývá trvale, ostatní roubenky patří chalupářům, kteří se o ně vzorně starají. Při příjezdu automobilem je možné zaparkovat na parkovišti na jižním okraji osady (dále je vjezd povolen pouze rezidentům), kde je i pokladna, ve které uhradíme nevelké vstupné za prohlídku. V osadě slouží návštěvníkům infocentrum a galerie, v její horní části je obchod s příležitostným občerstvením a možností ubytování. V údolí řeky Re- Rolnícky dom vúce je několik osad s dochovanou roubenou lidovou architekturou. V Liptovské Osadě se nachází silniční křižovatka – směrem k východu můžeme odbočit 37

Liptov


Osada Podšíp

zde Ľubochnianska dolina*, která je svou délkou 26 km nejdelší horskou dolinou na Slovensku. Kvůli stále se zvyšující těžbě dřeva byla v letech 1903–04 uvedena do provozu lesní úzkorozchodná železnice, která postupně dosáhla délky 30 km. Pro zachování lázeňského ovzduší byla jako úplně první železnice na dnešním slovenském území a jedna z prvních v Evropě vůbec

s celkem pěti vleky a 6 km sjezdovek, nejdelší sjezd měří 2 km. Frekventovaná hlavní silnice, která je důležitou severo-jižní spojnicí země, stoupá z Liptovské Osady Korytnickou dolinou na Donovaly (viz str. 144). Krátká odbočka nás zavede do nejvýše položených slovenských lázní (825 m) – Kúpele Korytnica. Dnes jsou bohužel zavřené a všechny zdejší lázeňské budovy i romanticky upravené prameny chátrají. V provozu je pouze stáčírna stejnojmenné minerální vody. Tu si můžeme nabrat u upraveného pramene cestou do Hiadeľského sedla (1 099 m), které odděluje Nízké Tatry od Starohorských vrchů. Vedle Donovalů je Korytnica nejoblíbenějším nástupním místem k přechodu hřebene Nízkých Tater (viz Nejkrásnější výlety). V letech 1908–74 sem vedla úzkorozchodná železnice z Ružomberku. Západně od Ružomberku řeka Váh proráží masiv Veľké Fatry a vytváří hluboký průlom. V úzkém údolí leží obec Ľubochňa*. Díky výborným klimatickým podmínkám a zdravému horskému prostředí zde v 19. stol. vyrostly klimatické lázně. Dnes v pěkně upraveném lesoparku* stojí několik původních lázeňských budov, mezi kterými vyniká zejména hrázděný Kollárov dom*. V polovině 20. stol. tu vznikl Endokrinologický a diabetologický ústav, kde se dnes léčí poruchy štítné žlázy a metabolismu. Ľubochňa je také ideálním výchozím místem k túrám do hor, ústí

Dosud téměř neobjeveným koutem hor je Šípska Fatra, kam vede náš další výlet. Ze Stankovan (440 m) v údolí Váhu se po žluté značce zatím nepříliš náročným stoupáním vydáme do travnatého Žaškovského sedla, kde díky místní salaši můžeme v létě narazit na stáda ovcí. Již poněkud náročnější výšlap nás přivede na skalnatý vrchol Predného Šípu (1 170 m) s ledovou jeskyní, skalním oknem a jedinečnými výhledy. Na jaře zde kvetou koniklece, hořce či prvosenky, po celý rok můžeme obdivovat krásné skalní město. Hřebínek nás dovede na vrchol Zadného Šípu (1 143 m) s dalšími krásnými výhledy a poté nás již čeká prudký sestup do čarokrásné osady Podšíp. Zde žlutou značku opustíme a pokračujeme vlevo po hlavní přístupové cestě, klesající do údolí Váhu a zpět do Stankovan. Málo známá a díky převýšení náročná trasa patří k nejhezčím túrám na středním Slovensku, zdatným turistům zabere asi 4 hodiny. 38

elektrifikována. Energii čerpala z vlastní hydroelektrárny na potoce Ľubochnianka, která je také jednou z mála připomínek tohoto technického unikátu, který v době provozu hojně využívali i lázeňští hosté k výpravám do nitra Veľké Fatry. Elektrárna je stále v provozu, částečně se dochovalo její původní zařízení a je tu umístěna menší expozice (otevřeno celoročně, dle přítomnosti majitele). Trať byla zrušena r. 1966. Nedaleko od Ľubochně u obce Rojkov najdeme pěkné jezírko s mineralizovanou vodou, vzniklé propadnutím Rojkovské travertinové kupy. Na opačném břehu Váhu nad Rojkovem se zvedá skalnatý vrch Šíp* (1 169 m), na jehož záp. úbočí se v malebné poloze na jedné z horských luk nalézá překrásný soubor roubenek, tvořících osadu Podšíp**. Severně od Ružomberku nad obcí Likavka vybudovali před r. 1315 na strmých svazích Choče k ochraně důležité obchodní cesty spojující Liptov a Oravu hrad Likava**. Před polovinou 15. stol. byl několik let v držení husitů, po zničení Liptovského hradu v r. 1474 se stal důležitým správním centrem dolního Liptova. Okolo poloviny 15. stol. jej výrazně přestavěli, velký čtyřpodlažní palác dodnes tvoří charakteristickou siluetu hradu. Od 16. stol. se v jeho držení vystřídaly víceré šlechtické rody, v 17. stol. bylo postaveno nové renesanční opevnění. Po-

čátkem 18. stol., v dobách stavovských povstání hrad dobyla vojska Františka II. Rákocziho a záměrně ho pobořila. V současnosti je zřícenina v majetku Liptovského muzea. Je zde umístěna expozice, tvořená informačními panely dokumentujícími historii hradu, reprodukcemi historických obrazů a rytin a archeologickými nálezy ze zdejší oblasti. Přístup od obce trvá asi 0,5 h (otevřeno v sezoně). Nepříliš rozlehlé, o to více malebné Chočské vrchy** nemají žádný souvislý hlavní hřeben, jsou tvořeny vápencem a již zdálky upoutají ostrostí tvarů i bělostnými skalami. K turisticky nejatraktivnějším územím patří okolí nejvyšší hory Veľký Choč (viz níže) a masiv Prosečného, do nějž se hluboce zařezávají Prosiecka a Kvačianska dolina (viz str. 56–60 a 248–249). V západních částech hor převládají bučiny, na východě smrčiny, v nadmořské výšce nad 1 300 m objevíme kosodřevinu a holnaté části s mohutnými škrapovými poli. Celý vegetační kryt má horský až vysokohorský charakter, roste zde množství významných druhů, např. různé druhy vstavačovitých, které v jarních měsících vytvářejí kouzelné scenérie na horských lukách Velkého Choče. Veľký Choč*** (1 608 m) je nejen nejvyšší horou pohoří, ale i výraznou a charakteristickou dominantou Liptova a dolní Oravy a vyhledávaným turistickým cílem. Je považován za jeden

Hrad Likava býval správním centrem dolního Liptova 39

Liptov


Liptov. Co dělat na Liptově:

Recommend Documents