10
2016 Ročník XIX.
LIKOSÁČEK
Časopis pro zaměstnance a přátele společnosti LIKO-S
Budujeme happy and green company®
SAP: VÝJIMEČNÝ PROJEKT S CELOU ŘADOU NEJ
CO JE TO ZDRAVÁ KANCELÁŘ?
UPÉCT SKLO NENÍ JAKO UPÉCT BÁBOVKU
NA DETAILECH NÁM ZÁLEŽÍ
PLANETA BEZ VODY, LIKO-S NA FESTIVALU EKOFILM 2016 • JANA MUSILOVÁ - JEDNA Z NEJVLIVNĚJŠÍCH ŽEN ČR DLE ČASOPISU FORBES • I KDYBYCH ČISTIL ZÁCHODY, DĚLAL BYCH TO S VÁŠNÍ
EDITORIAL Krajina v okolí naší slavkovské základny se zbarvila do podzimních barev, vítr se honí po strništích a celá příroda se pomalu chystá k zimnímu spánku. V LIKO-Su je tomu ale přesně naopak. Naše sezóna nekončí, ve výrobě, v kancelářích i na montážích jedeme na plný plyn. K tomu, abychom všechno zvládli, potřebujeme kromě jiného dobrou komunikaci. Můžeme sice šermovat slovy jako efektivita a produktivita, ale pokud si navzájem neporozumíme, nikam se nepohneme. Není to vždy lehké. Každý zná tu situaci, kdy má práce nad hlavu a do toho za ním přijde kolega s nějakým akutním přáním či problémem. Jeden z hlavních bodů naší firemní filozofie říká, že věříme v důležitost neformální komunikace. A právě o tom to je. O tom, že jsme v pohybu, o tom, že se nespoléháme jen na standardní formální procesy, jak tomu bývá v korporátních firmách, ale že je doplňujeme naší normální lidskou komunikací. Nasloucháme si a vycházíme si vstříc. Nezapomínejme na to v pracovním shonu, bude se nám spolu lépe pracovat i žít. Přeji všem hezké a inspirativní čtení. David Šmída marketing LIKO-S
„Život je jako jízda na kole, abychom udrželi rovnováhu, musíme být stále v pohybu.“ Vybraná myšlenka dne měsíce října od našeho indického partnera
2
REALIZACE INTERIORS
REALIZACE SAP
Výjimečný projekt s celou řadou nej
PROJEKT KANCELÁŘÍ PRO FIRMU SAP, KAM DODÁVÁME NAŠE INTERIÉROVÉ PŘÍČKY, JE VÝJIMEČNÝ HNED V NĚKOLIKA OHLEDECH. JDE O REKORDNÍ STĚHOVÁNÍ STOVEK ZAMĚSTNANCŮ. NOVÉ KANCELÁŘE MAJÍ PLOCHU BEZMÁLA 25 TISÍC ČTVEREČNÍCH METRŮ. ODVÁŽNÉ ARCHITEKTONICKÉ ŘEŠENÍ A DŮRAZ NA RYCHLOST PROVEDENÍ POŘÁDNĚ PROVĚŘILY NAŠE TECHNIKY, VÝROBU, MONTÉRY I VEDENÍ. PODROBNOSTI O TÉTO UNIKÁTNÍ REALIZACI PROZRADIL PROJEKTMANAŽER Z NAŠÍ PRAŽSKÉ POBOČKY DOMINIK SAMEC.
3
REALIZACE INTERIORS
Celý projekt nových kanceláří v budově Metronom byl od samého začátku atypický jak svým rozsahem, tak i architektonickým řešením. V první etapě jsme realizovali téměř 1000 m2 prosklených příček MICRA II, nyní je v běhu etapa druhá, kam dodáváme příček ještě víc, navíc s celou řadou vychytávek. Jsou zde například vysoké požadavky na akustiku, atypické umístění kabeláže pro elektronický rezervační systém a také vytvoření tzv. Phoone Bothů – interiérových odhlučněných telefonních budek, kde si bude každý moci řešit telefonní hovory bez toho, aby jakkoliv rušil své kolegy. S nadstandardním řešením je spojená i velká náročnost. Od samého začátku jsme věděli, že termín dokončení je velice krátký a neúprosný a každý kontrolní den začí-
nal slovy: „Termín dokončení je neměnný“. Na takto velkých projektech je vždy náročná i komunikace se stavbyvedoucími. Denně jsem v kontaktu s 10 až 15 lidmi plus samozřejmě koordinuji stěhovací firmy, dopravu atd. Pro mě, celý tým i montéry to byla veliká výzva, kterou jsme nakonec zvládli. Díky všem za dobře odvedenou práci, montážnímu týmu Aleše Živěly, který pracoval nepřetržitě a nevyhnul se ani nočním směnám, dále našim šéfmontérům Přemkovi Machalovi a Jaroslavovi Svědíkovi. Projekt SAP je výjimečný nejenom svým rozsahem a náročností, ale i svým designem a vybavením. Každá jednací místnost je navržena v jiném stylu. Velice oceňuji pracovní místa, kde lidé mají k dispozici elektricky polohovatelné stoly. V nových kancelářských prostorách jsou i relaxační zóny, kuchyň-
ky, zasedačka, která vypadá jako vinný sklípek, dokonce karavan a další zajímavosti. První etapa je zdárně dokončená, nyní pracujeme na etapě druhé. Na stavbě pracuje až 25 montérů. Zvládnout tolik lidí a do toho řešit problémy, jaké se na tak velkém projektu i přes veškerou přípravu objeví, je velké sousto, a proto jsem rád, že mi pomáhá Josef Klabačka. Bez něj bych to měl o hodně složitější. Není to ale jen o Pepovi, ale o celém týmu, který byl pro tento projekt složen. Kromě mě a jmenovaného Josefa Klabačky jsou to technici Lukáš Šimka, Štěpán Libiger, Martin Šabata a obchodní manažeři Martin Coufal a Daniel Špaček. Jdeme do finále, tak nám držte palce. Dominik Samec projektový manažer, Praha
Nové kanceláře SAP najdete v těchto budovách v pražských Nových Butovicích.
Projektmanažer Dominik Samec přímo na stavbě.
LIKO-Special team v akci.
Jeden z našich nejzkušenějších montérů Milan Křivák při práci.
4
Každý si najde svou diskrétní zónu.
Naše telefonní budky - tzv. Phone Booths.
Zavěšená křesla, jako někde v Karibiku. K tomu dřevo a příroda jako hlavní motiv interiérů.
V kancelářích najdete dokonce i karavan.
Kombinace dřeva a barev je pro tyto kanceláře typická. 5
TECHNOLOGIE
UPÉCT SKLO, NENÍ JAKO UPÉCT BÁBOVKU Laminované sklo LIKO-Glass má netušené možnosti AŽ SI NĚKDY DÁTE SALÁM MEZI DVA CHLEBY A VRAZÍTE JEJ DO TOASTERU, MŮŽETE SI VZPOMENOUT, ŽE „TAKHLE NĚJAK“ SE V LIKO-SU DĚLÁ LAMINOVANÉ SKLO LIKO-GLASS. I KDYŽ ZAS TAK JEDNODUCHÉ TO NENÍ, JAK VYSVĚTLÍ TECHNIK TOHOTO SPECIÁLNÍHO PRODUKTU LUKÁŠ TRÁVNÍČEK. OD BAREVNÉ FÓLIE, PŘES ORGANICKÝ MATERIÁL, AŽ PO TEKUTÉ KRYSTALY
Laminované sklo LIKO-Glass jsou dvě skleněné tabule, které spojíme v jeden pevný celek. Kouzlo je v tom, že mezi tato skla můžeme vkládat nejrůznější materiály. Grafické listy, fotografie, barevně tónované folie atd. Mezi tabule bezpečnostního skla umíme zapéct také organické materiály, jako jsou lístky, květy, rákos nebo třeba dýhu. Za sebou máme také laminaci minerálů, elektronických led fólií a technologickým vrcholem je laminování PDLC fólie s tekutými krystaly. Z tohoto materiálu jsme nedávno dělali moderní instalaci
me teplovzdornou páskou a vložíme do speciálního podtlakového vaku, který během procesu laminace vytáhne ven veškerý vzduch. Samotné pečení trvá několik hodin. Pak už stačí sklo nechat opatrně vychladnout, očistit a je hotovo. Zatím největším oříškem byla laminace dřevěných dýh. Dřevo je vlhký materiál, což nejde s laminací moc dobře dohromady. Při vyšších teplotách se dřevo kroutí a dodržet rovné pásy dýh byl opravdový oříšek. Po pár pokusech a hledání vhodného nastavení pece jsme dosáhli požadovaného efektu, který nyní můžete vidět v kancelářích firmy Busch v Liberci.
PROČ LAMINOVAT?
Technologickým oříškem byla laminace dýh pro firmu Busch v Liberci. pro Mendelovo muzeum v Brně a laminované sklo s tekutými krystaly tvoří také základ pro interaktivní stěnu SMART-i-WALL.
JAK SE PEČE SKLO?
Úvodní přirovnání laminovaného skla k toastu není zas až tak nadnesené. Na suché sklo vložíme vhodnou laminační fólii, na tu přijde vnitřní materiál, který chceme laminovat, a to celé přikryjeme další fólií a sklem. Takto připravený „sendvič“ ořízneme, zalepí-
Výsledkem laminace skla je nestárnoucí materiál, který v sobě snoubí eleganci a funkci. Několik vrstev fólie a skla zaručuje vysokou bezpečnost i akustické izolační vlastnosti. Rozbít kalené sklo samo o sobě není vůbec snadné, a i kdyby k tomu došlo, fólie drží střepy při sobě. Další velkou výhodu je ochrana vnitřního materiálu před vlivy prostředí. Bez přítomnosti vzduchu je vnitřní dekor hygienický a prakticky nesmrtelný. Do třetice je to pak možnost vytvořit si libovolný originální motiv pro interiéry. Zkuste si pohrát s aplikací Designer na www.liko-glass.cz.
NEŽ JDE SKLO DO PECE:
Michal Řičánek a Jirka Jeřábek vrstvu za vrstvou skládají „sendvič“ laminovaného skla s tekutými krystaly. 6
Lukáš Trávníček technik specialista
REALIZACE POBOČKY BRATISLAVA
VŠECHNY BARVY DUHY MAJÍ SKLA PRO SLOVENSKÝ SHOWROOM O TOM, JAK UNIVERZÁLNÍM MATERIÁLEM JE LAMINOVANÉ SKLO, BY MOHLA VYPRÁVĚT SLOVENSKÁ FIRMA DIF. VŠAK JE TAKÉ VÝROBCEM LAMINAČNÍCH FÓLIÍ. PRÁVĚ TATO SPOLEČNOST SI NÁS VYBRALA, ABYCHOM JIM ZHOTOVILI SKLA A PŘÍČKY PRO JEJICH NOVÝ SHOWROOM. TAKOVOU VÝZVU JSME NEMOHLI NECHAT LEŽET LADEM. U této zakázky od začátku velmi záleželo na přesnosti provedení. Proto jsme bedlivě dohlíželi na celý její průběh – od prvotního zaměření, až po samotnou montáž. Ve výrobě také nebyl prostor na chybu. Konkrétní fólie bylo třeba zapékat správně orientované do konkrétních skel, tak aby nebyly třeba „hlavou dolů“. Rovněž bylo třeba tato skla správně označit, aby je montéři na stavbě správě identifikovali a osadili podle zadání. Montáž probíhala v režii zkušeného týmu Kaderka, který tuto složitou akci zvládl s plně
profesionálním přístupem. Vzhledem k nezbytné milimetrové přesnosti při osazování laminovaných skel tak, aby tvořila ucelenou grafiku, museli montéři vyrovnávat i drobounké nerovnosti podlahy a stropu. Kdyby to neudělali, výsledkem by byly nenavazující grafické vzory. Vše se ale povedlo a výsledkem precizní montérské práce jsou krásné příčky se skly LIKO-Glass. „Třešničkou na dortu“ bylo speciální stmívatelné sklo na dálkové ovládání do kanceláře vedení. Při stlačení tlačítka zů-
Zkušený tým Kaderka.
Detail napojení vzoru.
stane na skle viditelná silueta bratislavského hradu. Tato stěna je ukázkou, že možnosti využití laminovaného skla nejsou ani zdaleka vyčerpané. Proto v LIKO-Su investujeme do vývoje a neustále se snažíme přicházet s novinkami. Jak praví známé přísloví: „Komu se nelení, tomu se zelení“. Martin Suchý technický specialista – pobočka Bratislava Překlad a úpravy: David Šmída – LIKO-S marketing
7
REALIZACE POBOČKY BRATISLAVA
NA SLOVENSKÉ MONTÉRY NEZAPOMÍNÁME
SLOVENSKÁ POBOČKA ZÍSKALA OCENĚNÍ BONITNÍ PODNIK Více než 700 000 slovenských podniků prošlo nezávislým hodnocením udělovaného titulu Bonitný podnik. Pouze 1,6 % firem uspělo a LIKO-S je mezi nimi.
PRAVIDELNÉ VZDĚLÁVÁNÍ, INFORMOVÁNÍ O AKTUALITÁCH Z FIRMY, TECHNICKÉ NOVINKY A TAKÉ ZPĚTNÁ VAZBA OD NAŠICH SLOVENSKÝCH MONTÉRŮ. PŘESNĚ TO BYLO NÁPLNÍ SPOLEČNÉHO SETKÁNÍCH, KTERÉ SE KONALO NA PŘELOMU ZÁŘÍ A ŘÍJNA. KROMĚ TOHO DOŠLO TAKÉ NA PŘEDÁNÍ CERFITIKÁTŮ MONTÉRŮM A VEČER ZBYL ČAS I NA OCHUTNÁNÍ PRVNÍHO LETOŠNÍHO BURČÁKU.
Abychom byli přesní - celkem bylo hodnoceno 716 134 podnikatelských subjektů, a to pěti mezinárodně uznávanými metodami finanční analýzy. Rovněž bylo přihlíženo k celkovému podnikatelskému prostředí a hlavně k ekonomickému zdraví hodnocených podniků. Hlavním cílem bylo vytříditrepubliky, a.s. rodné informačné stredisko Slovenskej finančně stabilní, bonitní a spolehlivé firmy. Pečeť bonity je výbornou vizitkou a v neposlední řadě garancí pro naše zákazníky to potvrdzuje výsledok hodnotenia predikčnej metódy i dodavatele. nčnej analýzy NIS SR - modelu zameraného na bonitu
dnikov podnikajúcich na území Slovenskej republiky, Redakce že za ekonomické výsledky roku 2015 bol
LIKO - S, spol. s r.o. vyhodnotený ako
Národné informačné stredisko Slovenskej republiky, a.s. týmto potvrdzuje výsledok hodnotenia predikčnej metódy finančnej analýzy NIS SR - modelu zameraného na bonitu podnikov podnikajúcich na území Slovenskej republiky, že za ekonomické výsledky roku 2015 bol
BONITNÝ PODNIK LIKO - S, spol. s r.o. vyhodnotený ako
BONITNÝ PODNIK
a základe tohto hodnotenia mu bola v hodnotiacom a ormačnom systéme udelená Pečať bonity, ktorú získalo 16.134 hodnotených komerčných subjektov slovenskej .................................. ekonomiky len 1,6% podnikov. Na základe tohto hodnotenia mu bola v hodnotiacom a informačnom systéme udelená Pečať bonity, ktorú získalo zo 716.134 hodnotených komerčných subjektov slovenskej ekonomiky len 1,6% podnikov.
Ing. Peter Levkovič MBA, LL.M generálny riaditeľ
Národné informačné stredisko Slovenskej republiky, a.s. V Bratislave, 24.augusta 2016
.................................. Ing. Peter Levkovič MBA, LL.M generálny riaditeľ
rodné informačné stredisko Slovenskej republiky, a.s. V Bratislave, 24.augusta 2016 8
EKOFILM 2016
NECHCEME PLANETU BEZ VODY; LIKO-S NA FESTIVALU EKOFILM 2016 DESÍTKY SNÍMKŮ S EKOLOGICKOU TÉMATIKOU A BOHATÝ DOPROVODNÝ PROGRAM NABÍDL V BRNĚ MEZINÁRODNÍ FILMOVÝ FESTIVAL EKOFILM. LETOŠNÍ ROČNÍK BYL UŽ 42. V POŘADÍ A JAK NAPOVÍDALA ŽLUTÁ KACHNIČKA NA PLAKÁTECH, HLAVNÍM TÉMATEM BYLA VODA A SUCHO. TATO PROBLEMATIKA JE NÁM VÍCE NEŽ BLÍZKÁ, A TAK LIKO-S NA EKOFILMU 2016 NEMOHL CHYBĚT. Na prestižní festival se letos přihlásilo neuvěřitelných 1 168 filmů z celého světa, z nichž pořadatelé vybrali 40 soutěžních snímků do jednotlivých sekcí. Kromě kinosálu se festival konal i v samotném centru Brna – na náměstí Svobody. Tam vyrostla sekce EKOEXPO, kde se návštěvníci festivalu i běžní kolemjdoucí mohli seznámit s inovativními firmami, jejichž produkty napomáhají smysluplnému nakládání s vodou. Přesně tam jsme se usídlili my a s sebou jsme vzali i kus živé zelené fasády z našeho vývojového centra LIKO-NOE. Sami jsme byli překvapení, jakou pozornost naše živá fasáda přitahovala. Spousta návštěvníků se přišla přesvědčit, jestli je ta tráva opravdu živá, další zajímala čistě
Dan Bárta byl jedním z porotců EKOFILMU. Na hlavě mu sedí maskot festivalu.
Velký kus práce odvedl na našem stánku Josef Volf, kterému přišla na pomoc i jeho přítelkyně Katka. praktická stránka věci, a to péče o zelenou fasádu, její výhody, nebo zda ve fasádě žijí živočichové. Často jsme také diskutovali na téma legislativní podpory, což je věc, na které usilovně pracujeme, protože bez podpory státu je ekologické stavitelství velmi složité a finančně nákladné. Kromě živé fasády jsme pro návštěvníky měli připravené také dvě přednášky. Marián Streda vedl workshop na téma retence vody. O den později na něj navázal Martin Diviš v netradiční prezentaci ve formátu pecha-kucha (20 obrázků a 20 vteřin na každý z nich) představil náš experimentální dům LIKO-NOE.
Vítězem festivalu se stal indický dokument o nejvýznamnějším současném indickém ekologovi The Man Who Dwarfed The Mountains. Především se však ukázalo, že tematika vody a sucha se naštěstí dostává do veřejného povědomí a o besedy a akce na toto téma byl velký zájem. Oceněné snímky můžete vidět v rámci projektu Ozvěny EKOFILMU. Naši zelenou fasádu a plně funkční experimentální budovu LIKO-NOE můžete vidět každý den u nás ve Slavkově u Brna. Stavte se za námi. Radka Cabáková asistentka divize Energy
O ukázku živé fasády byl velký zájem.
Marián Streda přednáší problematiku oteplování měst a úbytku vody. 9
Z BLOGU ARCHSPACE
CO JE TO ZDRAVÁ KANCELÁŘ? ZDRAVÉ ČI ZELENÉ KANCELÁŘE JSOU V KURZU. SPOLEČNOST CBRE ZAZNAMENALA VE SVÉM PRŮZKUMU ZVÝŠENOU POPTÁVKU PO TOMTO TYPU KANCELÁŘSKÝCH PROSTOR. NE KAŽDÝ ALE VÍ, O ČEM JE ŘEČ. PROTO SE V TOMTO PŘÍSPĚVKU SNAŽÍME ZDRAVÉ KANCELÁŘE DEFINOVAT. Společnost CBRE globálně působící v sektoru komerčních realitních služeb a pořadatel soutěže Zasedačka roku se ve své studii mimo jiné zaměřila na výstavbu zelených budov. „Jde o prostory, které dosáhly environmentální certifikace BREEAM či LEED a musí splňovat řadu aspektů v oblasti spotřeby energie a zdrojů, ale také v otázce kvality lokace stavby, property managementu, použitých materiálů nebo kvality vnitřního prostředí, včetně úrovně a kvality řízení odpadového hospodářství,“ uvedla Ivona Novotná z CBRE. Stále více firem a společností si uvědomuje vliv a dopad pracovního prostředí na spokojenost, zdraví a produktivitu zaměstnanců. „V případě nevýrobní společnosti tvoří mzdové náklady asi 90 % celkových provozních nákladů. Spokojený pracovník je tedy základním stavebním kamenem podnikání a cokoliv, co zvyšuje jeho produktivitu, přímo ovlivňuje také hospodářský výsledek celé společnosti,“ dodala Novotná. Jedním z takových aspektů je pracovní prostředí, kdy zaměstnanec vnímá nejen estetickou stánku kanceláří, ale také skutečnost, jak se zde cítí a jaký dopad má tento prostor na jeho zdraví. „Zelené budovy mají všechen předpoklad k tomu, abychom se v nich cítili lépe. Přesto se v mnoha certifikovaných budovách převážně v západních zemích, jako je Velká Británie a Holandsko začínáme setkávat s konceptem, který zahrnuje takzvaný „wellness trend“ jako nedílnou součást každého moderního pracovního prostředí. Více jak 80 % zaměstnanců považují témata spojená se zdravým pracovním prostředím za nejstěžejnější téma za posledních deset let,“ uvedla Michaela Nedorostová ze společnosti společnosti CBRE.
10
„Kanceláře LIKO-Noe firmy LIKO-S jsou zatím unikátem v komplexnosti svého pojetí a důsledností realizace,“ uvedl Daniel Štys z CBRE.
Danube House v Karlíně, postavený v roce 2003, ve kterém je použita na chlazení vltavská voda a vzduchotechnika je do značné míry nahrazena prouděním vzduchu v proskleném atriu.
UDÁLOST
CO JE TO ZDRAVÁ KANCELÁŘ?
Každá zdravá kancelář, bez ohledu na to, zdali se jedná o novou stavbu nebo budovu po rekonstrukci, by měla splňovat několik aspektů: ∙ Klíčovým faktorem je kvalita ovzduší. Podle studie Světové rady pro šetrné budovy zvyšuje dostatečné množství kvalitního vzduchu produktivitu pracovníků o téměř 10 %. Negativní dopad může mít naopak kolísání teploty a je proto potřeba zajistit určitou standardně normovanou teplotu a tepelný komfort. ∙ Vliv na zdraví pracovníků má i světelné klima, kdy dostatek denního světla v kancelářích prodlužuje spánek o 46 minut, čímž zvyšuje jeho kvalitu a kvalitu života obecně. ∙ O 52 % zvyšují míru pracovní výkonnosti dobře řešené akustické prvky prostoru. ∙ Důraz je kladen také na ergonomii pracovního prostoru, kdy až čtvrtina z celkového počtu dnů čerpání pracovní neschopnosti je způsobena onemocněním pohybovaného aparátu, které ve 20 % vzniká právě z důvodu špatné ergonomie pracovního místa. ∙ Efektivní zelená budova se v neposlední řadě zaměřuje i na koncept aktivního pracovního prostředí, neboť 80 % všech inovativních myšlenek a nápadů vzniká na základě vzájemné komunikace a dialogu zaměstnanců. ∙ Ze zdravotního hlediska je dále nezbytné zajistit uživatelský komfort pomocí zdraví bezpečným, ideálně přírodním materiálům. ∙ Spokojenost zaměstnanců podporuje i dobrá dostupnost kanceláří a zázemí dané lokality, zajišťující potřebný komfort. ∙ Pod pojmem zdravá kancelář si tak nepředstavujeme pouze vlastní kancelářský prostor, ale patří sem také společné prostory budovy, její okolí a začlenění do města.
JAK SE ŽIJE V KANCELÁŘÍCH V BRNĚ? TÉMA ŽIVOTA V SOUČASNÝCH KANCELÁŘÍCH JSME PODROBNĚ PROBRALI NA NEFORMÁLNÍM SETKÁNÍ, KTERÉ BYLO SOUČÁSTÍ DOPROVODNÉHO PROGRAMU SOUTĚŽE ZASEDAČKA ROKU. V PANELOVÉ DISKUZI NÁS REPREZENTOVAL PAN LIBOR MUSIL. JE PRO NÁS CENNÉ PODÍVAT SE NA FENOMÉN ŽIVOTA V MODERNÍCH KANCELÁŘÍCH NEJENOM Z ÚHLU TOHO, KDO TAKOVÉ KANCELÁŘE DĚLÁ.
Certifikaci zelené budovy získala například společnost LIKO-S s kancelářským konceptem LIKO-Noe, která v loňském roce vyhrála soutěž Zasedačku roku, organizovanou právě společností CBRE. „Kanceláře LIKO-Noe firmy LIKO-S jsou zatím unikátem v komplexnosti svého pojetí a důsledností realizace,“ uvedl Daniel Štys z CBRE. Tento příklad dokazuje, že nejen obytné domy lze stavět ekologicky, s minimální spotřebou energií. Již dříve však u nás vznikaly špičkové budovy, jejich technická řešení jsou bohužel mezi širokou veřejností prakticky neznámá. Příkladem je Danube House v pražském Karlíně z roku 2003, ve kterém je pro chlazení používána vltavská voda a vzduchotechnika je do značné míry nahrazena prouděním vzduchu v proskleném atriu. Jiří Hloušek Převzato z blogu Archspace.cz
11
20
ROZHOVOR
JANA ZÁVODNÁ: PŘIPADÁM SI TU JAKO DOMA let
v LIKO-
Su
VZPOMENETE SI, CO SE UDÁLO V ROCE 1996? PREZIDENTEM ČR BYL TEHDY VÁCLAV HAVEL, KONALY SE OLYMPIJSKÉ HRY V AMERICKÉ ATLANTĚ, VĚDCI NAKLONOVALI OVCI DOLLY A ČEŠTÍ FOTBALISTÉ ZÍSKALI STŘÍBRNÉ MEDAILE NA MISTROVSTVÍ EVROPY V ANGLII. Z POHLEDU LIKO-SU BYCHOM MEZI DŮLEŽITÉ UDÁLOSTI MĚLI ZAŘADIT TAKÉ NÁSTUP PANÍ JANY ZÁVODNÉ, KTERÁ PRÁVĚ V ZÁŘÍ ROKU 1996 PŘIŠLA DO NAŠÍ FIRMY A NYNÍ TU PRACUJE JIŽ 20 LET. Jaký byl váš první den v LIKO-Su? Bylo to v září a ještě bylo hezky. Pamatuji se, jak jsem přišla a viděla jsem Dalibora Kučeru (dnešní parťák na výrobě AIS - pozn. red.), který si vytáhl pilu na dvůr a řezal profily venku před starou dílnou. Tenkrát tu byla jediná plechová hala a já jsem nastoupila na výrobu podhledových lišt. Jak jste vlastně k práci v LIKO-Su přišla? Já jsem předtím dělala na Ústředním podniku zemědělské techniky. Pracovala jsem tam ve skladu náhradních dílů zemědělských strojů. V té době odešla do LIKO-Su moje bývalá kolegyně paní Klíčová. Také jsem znala pana Šroma, který v LIKO-Su dělal ředitele. Nakonec jsem z ÚPZT odešla i já a jsem tu dodnes. V čem vidíte za těch 20 let největší posun? Hlavně jsem o dvacet let starší (smích). Ale všecko je tu jinačí a ten rozdíl v práci je ohromný. Na začátku jsme dělali spoustu věcí doslova na koleně. Dělalo se pár oken a všechno teprve začínalo. Výrobky jsme balili do papíru a skla jsme tenkrát myli na stole
12
ručně. Než se podařilo vybavit dílnu, dělali jsme ručně skoro všechno.
mu jde líp cvakat do počítače a někomu je líp u manuální práce.
V dílně jste jediná žena. Jak se vám pracuje mezi partou chlapů? Oni jsou hodní. Když jsem nastoupila, tak tu byli jen dva chlapi a šest žen. Děvčata ale postupně odcházela a už jsem tu zůstala jenom já. Každopádně se mi na dílně líbí a chlapi mě nezlobí. Já si tu připadám skoro jako doma, však tam mám také dva takové. Za těch dvacet let jsme tu jedna velká rodina a prožili jsme společně spoustu věcí. Na začátku to pro nás bylo něco úplně nového. Nějaké základní znalosti měl každý, ale třeba dělat prosklené moduly a dávat je dohromady, to neuměl nikdo a museli jsme se to všichni společně naučit. Myslím, že jsme se toho zhostili dobře. Vždycky tady byl dobrý kolektiv a navzájem jsme si pomáhali.
Co děláte ve svém volném čase? Ráda chodím na zahrádku a taky mám vnučku Gábinku, bez té to nejde. Chodím do cvičení, cvičíme na balónech a takovou tu klasiku. Musím se nějak udržovat v kondici. Občas jezdím do Maďarska do termálních lázní, to mám ráda.
Dnes často slyšíme, že se lidem nechce pracovat ve výrobě. Myslíte, že je to opravdu tak? Za námi je alespoň něco vidět. Ale lidi jsou různí a záleží na člověku, co ho táhne. Něko-
Děkuji vám za rozhovor a ať se vám u nás pořád líbí... David Šmída marketing LIKO-S
Lidé, kteří v LIKO-Su pracují delší dobu, si často nosí pracovní zvyky domů. Jak je tomu u vás? Zavádíte pravidla z LIKO-Su i doma? To máme všichni. Třeba, že musí být pořádek. Když slyším, že někde na dílně uklízi starý chlap místo mladých kluků, říkám si: „Pošlete ty kluky k nám do LIKO-Su, ti budou koukat“.
OBRÁBĚNÍ DÍLŮ DIVIZE PRODUCTION
VÝROBA S PŘESNOSTÍ NA SETINY MILIMETRU Tak pracuje naše obrobna Z haly divize Production vyjíždějí téměř každý den obří zařízení, vyrobená na míru našim zákazníkům. Ve stínu těchto rozměrných částí nejrůznějších technologických linek se občas mohou ocitnout výrobky chlapů z obrobny, ale bylo by velkou chybou je opomenout. Na soustruzích a CNC frézách vznikají výrobky, které možná nejsou ohromující svou velikostí, ale o to větší přesnost, preciznost a pečlivost vyžadují. Například nedávno dokončené díly pro speciální mikroskopy do Holandska byly vyrobené s tolerancí pouhých 0,02 mm. Pojďme se podívat na malou ukázku toho, co všechno borci z obrobny umějí vyrobit. Text: David Šmída marketing LIKO-S Foto: Hana Michalkiewiczová customer care divize Production
Pásové kolo - díl pro válcovací stroj.
Součástka z bronzu a nerezové oceli.
Část hydraulického válce.
Hliníkové převodovky - mimořádně přesné díly speciálních mikroskopů.
Šneková hřídel.
Díl pro generální opravu lisovacího stroje.
Bronzové ložisko. 13
NAPSALI O NÁS
Libor Musil:
I KDYBYCH TŘEBA ČISTIL ZÁCHODY, DĚLAL BYCH TO S VÁŠNÍ ZAKLADATEL A ŠÉF JEDNÉ Z NEJÚSPĚŠNĚJŠÍCH A NEJINOVATIVNĚJŠÍCH SVĚTOVÝCH FIREM V OBLASTI MOBILNÍCH PŘÍČEK STAVEBNÍHO BYZNYSU LIKO-S PŘEDÁVÁ V INSPIRATIVNÍM ROZHOVORU PRO ČESKOU INOVACI SVŮJ OSVĚDČENÝ RECEPT NA TO, JAK SE STÁT NADŠENÝM INOVÁTOREM A PROSPERUJÍCÍM PODNIKATELEM.
Jak se zrodila myšlenka, že byste založil vlastní firmu a stal se podnikatelem? Před rokem 1989 jsem byl blázen do motocyklového sportu. Abych se mu mohl věnovat, musel jsem si na něj vydělávat. A jelikož jsme v tehdejším Československu byli 100 let za opicemi, ať už jde o součástky, oblečení, vybavení atd., nutilo mě to se ohánět, montovat motorky a podobně. No a tam to nejspíš začalo. Musel jsem být samostatný, protože táta měl co dělat, aby uživil rodinu. Takže jsem si všechno mohl dělat po svém, a to mě bavilo. Při studiu jsem se sportu věnoval dál a poté jsem nastoupil do státního podniku jako technolog svařování ve výrobě motorů ve Slavkově. A jelikož jsem byl vždycky zvyklý pořád něco dělat, začali jsme s manželkou svépomocí stavět domek. Do roku 1989 byl hotový. A pak přišla revoluce a otevřela se možnost podnikat. Lákalo mě to, protože podnikání nutně znamená určitou míru neklidu, nelze při něm zvažovat všechno. Ale hlavně: chtěl jsem jít svou vlastní cestou, ne někoho následovat. Na základě čeho jste zvolil oblast podnikání? Na začátku jsem neměl představu, co přesně by to mělo být. Chtěl jsem najít něco, co by se dalo snadno prodávat. Jak už jsem uvedl, v té době jsme s manželkou dostavěli domek, a jeli-
14
kož tchán byl stavař, najednou to bylo jasné. Začali jsme spolu podnikat ve stavebnictví. Startovali jsme prakticky z ničeho, a byla to šťastná volba. Obor se v okolních státech začal čile rozvíjet. Sice jsem kromě ruštiny žádným jazykem nemluvil, ale rozhodl jsem se zaměřit hlavně na zahraničí. Začal jsem tedy cestovat a dohodl jsem se s jednou dánskou stavební firmou, že bych ji zastupoval. Připomínám, že tehdy se investice ze západu na východ doslova hrnuly.
věděli nic. Dosahovali jsme velkých obratů, zároveň jsme si půjčovali v bankách a spoustu prostředků investovali. A najednou nebylo kde brát, nedostávalo se nám cashflow, nebyli jsme schopni úvěry splácet. Banky na nás samozřejmě tlačily a my se dostali hodně do úzkých. Měli jsme nůž na krku, podmínku, že problém musíme do měsíce vyřešit. Přišly zástavy na domy, hrozily nám existenční problémy...
Dařilo se vám? Ano, v Německu jsme stavěli haly, obytné domy atd. Oproti západní konkurenci jsme měli obrovský cenový náskok. Byli jsme levní, což kompenzovalo naše hendikepy ve schopnosti obchodovat a také pokud jde o kvalitativní standardy. Moc nám pomáhalo, že se k nám naši klienti chovali velmi pěkně. Často to totiž byli lidé z generace poválečných podnikatelů, kteří v nás viděli sami sebe, když začínali. Fandili nám. Jenže tohle všechno nám paradoxně pomohlo k tomu, že jsme po čase téměř zkrachovali.
Jak jste to nakonec vyřešili? Jelikož jsme se s tchánem nebyli schopni domluvit, jak z toho ven, rozešli jsme se. Nedokázali jsme si dluhy rozdělit. Tak jsme nakonec s manželkou vzali téměř všechny úvěry na sebe. A de facto jsme začínali znovu od nuly, přesněji řečeno od mínus 70 milionů... Přesto na tohle období rád vzpomínám. Sice jsme se dostali na úplné dno, ale zároveň jsme začali chápat, o čem byznys je nebo jak funguje marketing. Museli jsme totiž za každou cenu získat zakázky, jinak bychom byli ztraceni. Měli jsme přesný rozpis, kolik musíme vydělat, kolik každý týden splatit, pro osobní potřebu jsme měli jen peníze nezbytné na přežití. No a v roce 2005 jsme splatili poslední úvěr. Ovšem rád bych zdůraznil, že ani v tomhle období, kdy jsme byli vnějšími okolnostmi donuce-
Jak to, co se stalo? Rostli jsme obrovským tempem. Do 3 let jsme měli 300 zaměstnanců, jenže o managementu, marketingu nebo účetnictví jsme ne-
NAPSALI O NÁS
ni si hrábnout si na dno, jsme nikdy nepolevili v našem inovačním úsilí. Proč to pro vás bylo tak důležité? Nikdy jsem nechtěl, abychom sklouzli do rutiny. Obrovskou roli v našem podnikání vždy hrála ona neklidná složka, o níž jsem se už zmiňoval, inovační potenciál. Vždy jsem říkal, že nikdy nesmíme dělat věci jako ostatní, ale naopak je dělat nejlíp ze všech. Jak tedy vypadalo inovátorství ve vašem podání? Pro první inovace jsem jezdil do západní Evropy a kopíroval zajímavé prvky. Mít otevřené oči, kopírovat a uvádět objevené
na trh je totiž umění, je to velká škola inovací. Ale to nejdůležitější pak je novinky prodat. Vždycky jsem na trh dodal něco, co tu ještě nebylo a zpravidla to bylo také nejdražší. Přesvědčit lidi, že to je dobré a pro ně přínosné, to je základ inovace. Jako první ovšem o tom musíte být přesvědčený vy. A když v něco věříte, věříte, že to má hodnotu, tak začnete přemýšlet, jak to co nejlépe a nejsrozumitelněji sdělit lidem. Každý den sledujete, jestli to děláte dobře. Tím pádem se dennodenně zlepšujete a po několika počátečních omylech se dobrá věc prosadí. Říkám tomu každodenní osobní debrief, kdy si přehrajete celý uplynulý den, analyzujete, co a jak jste udělal nebo řekl a jak by to šlo příště udělat lépe. Tímhle se inovátorství rodí, to se nedá naučit z knih. A jaké byly konkrétní inovační prvky vaší firmy? Na začátku jsme se zabývali výstavbou hal, a tak jsme zprvu prováděli rutinní stavební práce, po kterých byla poptávka. Postupně jsme se však začali vydávat vlastní cestou. Nejprve jsme doma aplikovali západní montovaný systém. Opravdu moc jsme se naučili od špičkových firem z vyspělé Evropy, například jsme do objektů začali montovat
akustické stropní podhledy. Za rok jsme jich nainstalovali 20 hektarů. Pak jsme jako jedni z prvních dovezli systém mobilních příček z Nizozemska. Zhruba v roce 2002 jsme si řekli, že musíme přijít s něčím dalším. Náš šéf exportu jel tehdy na veletrh do Toronta, kde náhodou narazil na malý letáček lokální firmy, který propagoval tepelné izolace. Tehdy se začínalo mluvit o pěnové izolaci, ze které se později stal doslova šlágr. My jsme díky tomu přivezli vůbec první měkkou izolační pěnu do Evropy, což přineslo totální změnu v izolování domů. Dá se říct, že jsme tu vytvořili trh. A tohle štěstí vytvářet nový trh jsem měl několikrát.
Vy jste ale v určitý moment začali přinášet své vlastní inovace. Ano, po čase už nebylo kde brát. Zhruba před osmi lety jsme totiž přerostli všechny partnery, dnes jsme lídři i v západní Evropě, a tak bylo jasné, že už musíme sami. Přemýšleli jsme, jak oddělit vývojáře od provozu. Nakonec jsme před třemi lety postavili samostatné vývojové centrum. Nápady přicházejí z provozu, kde kolegové musejí přemýšlet, co dělat lépe. Vývoj a inovace, to totiž nejsou až tak revoluční myšlenky, jako spíše zlepšování vycházející z běžného provozu. Od té doby se snažíme, aby vývoj fungoval sám o sobě, aby to byla samostatná jednotka. A daří se vám to? Ano, vývoj dnes funguje jako jeden z provozů. Jeho zákazníkem jsou ostatní provozní týmy, které pracují na trzích. Já totiž od začátku přemýšlel, jak zaměstnancům umožnit, aby mysleli jako já, aby zvažovali každou korunu. Nastavili jsme to tedy tak, že naši lidé jsou placeni striktně podle zisku. A to všichni včetně asistentek či kantýnské. To zní zajímavě. Jak to ale funguje v reálu? Vývojáři jsou u nás v podstatě obchodníci s myšlenkou, kterou je potřeba uvést do rea-
lity. Uvažujeme v cyklech prototyp - produkt - prodej. Takže vývojáři řeknou, kolik budou potřebovat peněz, jaké technologie a stanoví, jaká bude cena produktu. A tohle celé nabídnou obchodnímu oddělení i s tím, kolik peněz za to od něj budou chtít. Pak rozjedou vyjednávání a v případě dohody uzavřou smlouvu. Pak se rozběhnou zkoušky prototypu, tvorba produktu atp. a oddělení vývoje tyhle „zakázky" fakturuje dalším týmům v rámci firmy. V jaké fázi se v současnosti LIKO-S nachází, jaká je vaše pozice na trhu? Firma má dvě divize, jedna je strojařská. Pro mě to byl vždy spíše koníček, bral jsem ji jako podporu stavebnímu byznysu. Ale jelikož zde pracují opravdu šikovní kolegové, před osmi lety nás napadlo, že bychom z toho mohli udělat skutečný byznys. A ono se to opravdu rozjelo. Dnes máme projekt The Best Welding in Europe, zavádíme svařování nejsložitějších svarů kusových ocelí a hliníkových slitin a funguje to dobře. V západní Evropě totiž svářečů ubylo, nikdo tuhle práci nechce dělat, zvlášť ne složité svary. A tak mezi naše reference už patří třeba McDonald´s, KFC, CERN atd. Tenhle byznys roste každoročně o 20-30 % a my s ním máme velké plány. Chceme proniknout do kosmického či vojenského průmyslu, dostáváme se do oblastí, kam bychom se jinak nepodívali, ať je to potravinářství, metalurgie, jaderné elektrárny, výzkum a vývoj a podobně. Vaším hlavním byznysem je ovšem pořád stavařská divize. Ano. Dnes jsme lídry v oblasti mobilních příček, kde patříme mezi nejlepší výrobce a inovátory v Evropě i na světě. V sektoru izolační techniky jsme vyvinuli systém nové generace. Jde o pěnovou izolaci, o které jsem už zmiňoval. Zabýváme se dokonce i nanomateriály, to však bude chvilku trvat. Zajímá nás také nový způsob stavění, tzv. Živé stavby. Stále intenzivnější angažmá druhé generace, tedy našich dětí, ve firmě nám přineslo a přináší nové myšlenky. To se hodně projevilo v okamžiku, kdy jsme se rozhodli postavit nové vývojové centrum. Děti přišly s názorem, že vývoj by měl být jinde než provoz, v nějakém inspirativním prostředí, ideálně v jakémsi altánu někde na louce. Líbilo se nám to, a tak jsme to začali vymýšlet a hledat místo, kde by se lidem inspirativně pracovalo. Co to znamená? Od začátku všechno směřovalo k tomu, že to centrum musí být v přírodě. Především jsme nechtěli, aby vznikla další nesmyslná budova, jedna z těch, které se bohužel dnes obvykle staví. Inspirací pro nás byly stavby, které vznikaly v baroku. To, co se většinou staví dnes, lze označit jako skleníky, jejichž primárním účelem je lidi rychle vyždímat. Jak jste k tomuhle poznání a přesvědčení došel? Přišlo to postupně, poté, co jsem se přestěhoval z nikdy nedodělaného domku ve Slavkově na samotu, do přírody. Tam například
15
NAPSALI O NÁS
nebylo možné napojit se na kanalizaci, musel jsem vybudovat čističku. Začal jsem se zajímat o hospodaření s vodou obecně a také víc vnímat přírodu a nakonec jsme postavili kořenovou čističku. Zjistil jsem totiž, že základním projevem moderního člověka je obrovská spotřeba vody. Ta našimi domovy dnes prakticky jen protéká. My jsme ji díky tomu, že jsme ji vyčistili, naopak zadrželi na pozemku. A ta původně vyprahlá louka se najednou začala neuvěřitelně měnit, začaly tam růst nové květiny, objevovat se zvířata, ptáci... Bylo to fantastické. A já se v ten moment začal zabývat myšlenkou, jak tohle aplikovat v průmyslovém provozu. Tedy jak tam zadržet vodu, kvůli přírodě a samozřejmě i lidem.
se pokoušíme transformovat firmu na trvalý rodinný byznys. Rozjet podnik, rozvinout jej a vydělat peníze, to není až tak obtížné. Ale dát tomu genetickou výbavu, tedy aby to bylo trvalé, aby tam byly určité hodnoty a firma nesloužila jen jako mašina na peníze, to je skutečná výzva. Jelikož nám do firmy nastoupila druhá generace, snažíme se ji zorganizovat tak, aby vyhovovala jim. Naši potomci musejí pro firmu pracovat jako budoucí majitelé a zároveň je jejich úkolem převést ji na další generace. Jak si vybíráte spolupracovníky? Firmy jsou dnes většinou zaměřené jen na kapacitu. Zajímá je pouze to, zda je zaměstnanec schopen práce, či ne. U nás to funguje
dostal a teď se tím můžu zabývat. Samozřejmě je naprosto nezbytná houževnatost. I kdyby se zdálo, že je všechno ztracené, člověk to nikdy nesmí vzdát, musí věřit sám sobě i tomu co dělá. Nekoukat se dozadu, ale ani ne moc dopředu, postupovat malými krůčky vpřed. Můžete uvést nějakou osobnost, která je pro vás inspirací? Určitě Henry Ford nebo Steve Jobs. Ale hlavně Jan Antonín Baťa, to byl úžasný člověk, který povýšil byznys na intelektuální dobrodružství. Dokázal řídit firmu, která byla v roce 1939 rozprostřená po celé planetě a pracovalo v ní sto deset tisíc lidí. Z obchodu s botami udělal péči o nohy, psal knihy... Je obrovsky nedoceněný a považuji za neskutečnou křivdu, že se mu ještě nedostalo takového uznání, jaké si zaslouží. Snažím se hodně pomoct, aby se to změnilo. Jak se udržujete v obraze? Jsem přesvědčen, že je nezbytné neustále sledovat, co se děje. A základní pomůckou je v tom cestování. Umožňuje pilovat schopnost vidět věci, vyhmátnout to, co je důležité. Díky cestování se dostanete do firem, na veletrhy apod., což je neustálý zdroj inspirace. A dostávat se pravidelně do inspirativních prostředí je naprosto zásadní. Jinak samozřejmě klasika - čtu noviny, časopisy atd.
Výsledkem je zřejmě váš projekt LIKO-NOE ve Slavkově. Ano, to je naprosto unikátní věc, která nemá obdoby nikde ve světě. Vaši čtenáři si to mohou prohlédnout na www.liko-noe.cz. Moderní budovy okolo nás jsou z hlediska hospodaření s energiemi postavené naprosto nesmyslně. Také jsou narvané technologiemi, pořád tam něco fouká, hučí, něco se čistí atd. To jsme chtěli minimalizovat, takže jsme vsadili na přírodní tepelnou stabilizaci budov. To znamená, že technologie v našem novém vývojovém centru běží jen v nejhorších podmínkách, tedy když je venku mínus 20 nebo plus 40. Máme tam jezero, fasádu s živými rostlinami, části budovy jsou umístěny ve sklepení, přívod vzduchu je zajištěn zemním kolektorem a pro zastínění budovy využíváme prvky přírodní stabilizace. Vraťme se k vaší podnikatelské cestě. Co na ní bylo nejtěžší? Já žiji šťastný život, takže nemůžu říct, že by bylo něco takového v pravém slova smyslu. Jsem zdravý, celou dobu máme skvělý kolektiv, výborné rodinné zázemí. Ano, občas je to náročné, kdy třeba člověk nespí, ale to je normální. Největší výzva přichází až teď, kdy
16
jinak. I pro nás je pochopitelně důležitá kapacita, ale také osobní vlastnosti lidí. Víc než tisíckrát jsme stáli před rozhodnutím, zda přijmeme někoho, o kom jsme věděli, že nám přinese zisk, ale zároveň že se chová jako pitomec a hulvát. Sice nás to z krátkodobého hlediska stálo peníze, ale neudělali jsme to nikdy. Co je pro vás inspirací? V první řadě naslouchání lidem, především starším. Mladí se jim totiž někdy uzavřou, ty starší neberou, a to je velká chyba. Já jim vždycky naslouchal a měl jsem štěstí, že několik takových mi zkušenosti rádo předalo. O to méně chyb jsem udělal. Musíte pracovat s vášní. Ta se dnes kvůli korporátnímu prostředí vytrácí. To se snadno, řekne, ale jak ji získat? To je otázka rozhodnutí. Já kdybych dělal cokoli, třeba i čistil záchody, vždycky bych to dělal s vášní. Důležitá je neutuchající snaha dělat věci jinak, líp než ostatní. Pak je jen otázkou času, kdy se dostanete k tomu, co vás opravdu baví. Například já mám vášeň pro ekologii v oblasti budov. Absolutně top společenské téma je pro mě vrátit lidi do přírody. Trvalo to 25 let, ale nakonec jsem se k tomu
Co vás postaví na nohy, když se nedaří? Obvykle mi pomůže vyspat se z toho. A mám jednu spolehlivou radu: když se zdá, že se něco nedaří, začni něco dělat. Čím víc o problémech přemýšlíš, tím hůř. Prostě začni dělat, vždycky se to nějak vyvrbí. Někdy se mi stane, že nemůžu spát. Pomůže mi, když si napíšu pár poznámek na papír, který mám na nočním stolku. Anebo vyskočím, sednu k počítači a z tíživých myšlenek se „vypracuji". Práce mě z toho vytáhne. Co byste poradil začínajícím inovátorům? Předně chci říct, že se mi nelíbí pojem začínající inovátor. Já jsem začínal v plechové garáži. A když se chcete dostat z garáže do světové ligy, musíte denně inovovat. To ale nemá začátek ani konec, je to životní a pracovní nastavení. Jak už jsem říkal, každý den si dělám osobní „debrief", jakési zhodnocení. Když mám chvilku klidu, přemýšlím, co příště řeknu nebo udělám líp. Pravidelně se takto ohlížet zpátky považuji za mimořádně důležité. Mám už vyzkoušené, že po těchhle malinkých osobních inovacích zpravidla přijde něco podstatnějšího. No a buď to máte takto nastavené a děláte to denně, nebo jste tele, které chodí na pastvu, a když se spálí o ohradník, příště už to neudělá. Martin Zika
Zveřejněno na www.ceskeinovace.cz/pribehy Rozhovor vznikl v rámci projektu Příběhy České inovace (ČIN).
UČÍME SE
NAŠI NOVÍ KOLEGOVÉ KAREL BERKA obsluha laseru divize Production Pocházím z Prahy a do svých 12 let jsem bydlel ve středních Čechách, ve městě Čelákovice. Poté jsem se přestěhoval do Brankovic a následně do Koryčan, kde žiji doteď. Původně jsem se vyučil v oboru kuchař-číšník v Kroměříži, ale později jsem pracoval v kovovýrobě jako obsluha CNC stroje. Mezi mé záliby patří počítačové technologie, hardwarové a softwarové zařízení, ale také plavání. Jsem velice rád, že jsem získal možnost pracovat jako obsluha laseru a zapojit se do tak skvělého kolektivu, jako je právě ve firmě LIKO-S.
TAMÁS SZALAI projektový manažér - junior pobočka Bratislava V roku 2004 som začal študovať na maďarskom gymnáziu v Bratislave. Po maturitných skúškach som bol prijatý na Stavebnú Fakultu STU, kde som vyštudoval odbor Nosné konštrukcie stavieb a hneď sa mi podarilo aj v odbore zamestnať. Po roku a pol som sa rozhodol pracovať pre firmu LIKO-S na pozícii projektového manažéra. Na starosti mám projekty prebiehajúce v Maďarsku. V LIKO-Se pracujem od začiatku marca 2016 a za toto obdobie sme zrealizovali nie jednu peknú zákazku, za čo som rád lebo vidím za sebou výsledky, z ktorých sa teším. Práca projektového manažéra ma veľmi baví. Vždy sa môžem spoľahnúť na kolegov, ktorí sú ochotní mi kedykoľvek poradiť, ak mám ťažkosti v práci, za čo som vďačný. Mimo práce trávim čas s kamarátmi, raz do týždňa si s nimi chodím zahrať futbal. Rád cestujem a spoznávam rôzne krajiny, kultúry a jazyky sveta.
UČÍME SE OD NAŠICH NEJLEPŠÍCH Naši firemní IT mágové se podělili o své znalosti. Školení dovedností v PowerPointu se ujal Orraine Williams a nejednomu z nás otevřel oči, co vše je v tomto programu možné udělat. Džunglí čísel a funkcí tabulkového procesoru Excel prováděl nováčky Lubomír Novotný a na jeho kurzy se doslova stála fronta. Příští měsíc pokračujeme dalšími lekcemi.
ERIK LOTREK zámečník divize Production Je mi 24 let a narodil jsem se v nedalekém Vyškově. V roce 2013 jsem se vyučil jako obráběč kovů v Brně. Ve firmě LIKO-S pracuji jako zámečník a musím říct, že jsem si zde hodně rozšířil své dovednosti. Například kolega Michal Konečný mě proškolil, abych se lépe orientoval ve čtení výkresové dokumentace. Toto je i mým cílem do budoucna – nadále se zlepšovat a zvyšovat si svou kvalifikaci. Mezi mé koníčky patří sport a četba.
PŘIDEJ SE K NÁM! OBCHODNÍ MANAŽER LIKO-Glass APLIKÁTOR Chytré izolace TECHNICKÝ SPECIALISTA - Kovovýroba Volné pracovní pozice naleznete také na našem webu liko-s.cz/kariera
17
MOJE HOBBY
Dalibor Skácel:
MOJE HOBBY, VÁŠEŇ JMÉNEM BĚH PRACUJÍ SPOLU, ALE LECKDY O SOBĚ VLASTNĚ NIC NEVÍ. TO JE SMUTNÁ REALITA NĚKTERÝCH PRACOVIŠŤ V JINÝCH FIRMÁCH. V LIKO-SU SE ALE ZAJÍMÁME, JAK SE NAŠI KOLEGOVÉ MAJÍ, CO DĚLAJÍ A TŘEBA I JAKÉ JSOU JEJICH ZÁLIBY. JEDNÍM Z NADŠENÝCH „HOBBÍKŮ“ V NAŠICH ŘADÁCH JE DALIBOR SKÁCEL. TOHO BĚŽNĚ NAJDETE V KANCELÁŘI CHYTRÉ IZOLACE ICYNENE, KTERAK SE SLUCHÁTKEM NA UCHU POMÁHÁ KOLEGŮM V TERÉNU, ALE VE VOLNÉM ČASE VYRÁŽÍ DO TERÉNU SÁM. DALIBOROVÝM „KONĚM“ JE TOTIŽ BĚH. Dalibore, jak ses vlastně k běhání dostal? Od čtyř let se věnuji fotbalu, kde se člověk kolikrát dost naběhá, tak to byl takový přirozený posun a chuť zkusit něco nového. Čistě běhání jako disciplíně jsem se začal věnovat vlastně teprve minulý rok. Jak často trénuješ a kolik toho za týden naběháš? Přiznám se, že každý den netrénuji, jelikož stále se věnuji fotbalu a baví mne i jízda na kole. Ale k běhu se dostanu 3 – 4 x týdně a průměrně uběhnu deset kilometrů. Záleží na tom, jestli chci nabírat jen objem, nebo se třeba připravuji na nějaký typ závodu. Ono je rozdíl běžet po cyklostezce v Brně podél řeky, nebo se vydat na závod do terénu a do kopců. Vyzkoušel jsi klasické tratě jako je třeba půlmaraton nebo dokonce maraton? Už jsem měl možnost vyzkoušet si půlmaraton, který se běžel koncem srpna v prostředí Moravského krasu a byl to silný zážitek. Na maraton si myslím, že mám ještě čas, přeci jen je to dvojnásobná porce kilometrů.
18
Dalibor s medailí ze závodu Běhej lesy 2016 v Bílé. S překonáváním kilometrů mu pomáhá i naše firemní softshellová bunda.
Dalibor těsně poté, kdy vyběhl na nejvyšší budovu v Česku - AZ Tower v Brně.
Nevyhýbáš ani poněkud extrémnějším podobám běhu. Jak se ti běželo do schodů nejvyšší budovy v Česku - AZ Tower v Brně? Je to příjemné zpestření od klasických závodů. I když jde o minimální časovou zátěž, vyběhnutí 631 schodů dá pořádně zabrat. Musím také uznat, že výhled z takové budovy se naskytne jen málokomu, a i když trpím strachem z výšek, ten zážitek stál za to.
hranici jeho možností. Myšlenka nic nedělat a jen se flákat je v hlavě vždycky. Jenže naštěstí převládne touha překonávat další milníky, a tak znovu a znovu nazouvám běžecké boty.
Účastnil ses i akce Spartan Race. O co se vlastně jedná? Spartan Race je závod, který pořádně prověří odolnost tvého těla. Důležité je nejen, jak jsi na tom s během, ale také zdali jsi schopen zdolávat různé překážky. Já se k tomuto závodu dostal přes kamaráda, který mi nabídl, jestli se chci zúčastnit. Upřímně toho nelituji, sice mne bolelo tělo další tři dny, ale zážitek a pocit hrdosti z dokončení závodu u mne převažuje. Co tě motivuje, že jdeš do takhle tvrdých závodů? Mohl bys přece v klidu klusat v parku… Právě o tom to je. Osobně jsem vždy měl rád výzvy a tyto člověka dostanou až na samotnou
Co bys doporučil začátečníkům, kteří chtějí s běháním začít? Pokud se chtějí věnovat běhu pravidelně, základem je probrat to s někým zkušeným, kdo jim vysvětlí správné dýchání a držení těla při běhu. Pak stačí koupit nějakou běžeckou obuv a vydat se ven. Od té chvíle už je to jen o cílech, které si sami určí. Máš nějaký běžecký sen, který by sis chtěl splnit? Určitě, za mne to je nejen vyzkoušet, ale i dokončit maraton. Ovšem láká mne i výzva v podobě extrémních závodů, které většinou probíhají v horském terénu, ale to mne čeká ještě mnoho naběhaných kilometrů, než na takový závod natrénuji. Děkuji ti za rozhovor a přeji hodně běžeckých úspěchů... David Šmída marketing LIKO-S
NAPSALI O NÁS
ZA VŠÍM HLEDEJ ŽENU! LIKO-S na prestižní akci magazínu Forbes ZA VŠÍM HLEDEJ ŽENU, BYLO JEDNO Z HESEL VEČERA POŘÁDANÉHO ČASOPISEM FORBES NA TÉMA PŘÍNOSU ŽEN PRO RODINNÉ PODNIKÁNÍ. A PROTOŽE VE VEDENÍ FIRMY MÁME ROVNOU DVĚ ŽENY Z RODINY MUSILOVÝCH, RÁDI JSME POZVÁNKU NA TUTO SKVĚLOU AKCI PŘIJALI. PŘED ZÁSTUPCI NEJÚSPĚŠNĚJŠÍCH ČESKÝCH RODINNÝCH FIREM JSME VYSTOUPILI SPOLEČNĚ S DÁMAMI ZE SPOLEČNOSTÍ PETROF A UNICORN. NA AKCI MODEROVANÉ CHARISMATICKÝM ŠÉFREDAKTOREM FORBESU PETREM ŠIMŮNKEM JSME SE TAKÉ VELMI RÁDI OPĚT SETKALI S PANÍ ELIŠKOU HAŠKOVOU COOLIDGE, BÝVALOU ASISTENTKOU PĚTI AMERICKÝCH PREZIDENTŮ, SPECIALISTKOU NA ETIKU, ETIKETU A PŘÍTELKYNÍ LIKO-SU.
Radostné setkání manželů Musilových s Eliškou Haškovou Coolidge.
Máme v LIKO-Su jednu z nejvlivnějších žen v Česku! V listopadovém čísle časopisu Forbes vyšel žebříček 75 nejvlivnějších českých žen a naše Jana Musilová obsadila 47. pozici. Paní Musilové moc gratulujeme k tomuto prestižnímu umístění a vzkazujeme – pro nás jste číslo 1. 19
OBJEKTIVEM LIKOSÁČKU ČESKÁ TELEVIZE A NÁŠ EXPORT Od poslední návštěvy České televize v LIKO-Su utekl sotva měsíc a v naší výrobě se opět rozsvítilo červené světlo na kameře zpravodajského štábu. Redaktory zpravodajství tentokrát zajímal náš export, kam všude vyvážíme a jak jsme v tom úspěšní.
BUDOUCÍ ARCHITEKTI V LIKO-SU Profesor Josef Chybík z brněnského VUT patří mezi pedagogy, kteří umí studenty nadchnout. Jsme rádi, že budoucí architekty vodí k nám, kde se mohou na vlastní kůži seznámit s naší stavbou LIKO-NOE a především s naší vizí budov fungujících v harmonii se svým okolím. Studentům jsme ukázali a vysvětlili principy přírodní tepelné stabilizace objektu, izolování pěnou Icynene, systémy vodního hospodářství a celkově řešení této stavby, která prospívá svým obyvatelům i přírodě ve svém okolí.
LIBOR MUSIL NA VLNÁCH RÁDIA ZET Kdo poslouchá rádio ZET, dříve české vysílání prestižní stanice BBC, ten dobře zná pořad Myšlení první ligy. Ve jmenovaném pořadu zpovídá Jan Mühlfeit špičkové businessmany, osobnosti vědy, kultury, sportu… Zkrátka ty, kteří něco dokázali. Hostem jednoho z posledních dílu byl pan Libor Musil. Záznam rozhovoru najdete v archivu pořadů na www.zet.cz.
LIKO-NOE INSPIRUJE Mladí studenti oboru zahradní architektury ze Střední školy zahradnické a technické z Litomyšle k nám přijeli na začátku října, aby načerpali energii a inspiraci z naší zelené budovy LIKO-NOE. Vzhledem k oboru, který studují, je nevíce zajímaly naše živoucí zelené fasády.
20
ZAMĚSTNANCEM MĚSÍCE ZÁŘÍ JE PŘEMEK MACHALA Měsíc se s měsícem sešel a v LIKO-Su jsme vyhlašovali nejlepšího zaměstnance měsíce. Porota to opět neměla lehké, když vybírala hned z pěti nominovaných. Ladies and gentlemen, the winner is: montér divize Interiéry Přemysl Machala. Přemek se v září nezastavil, kromě mimořádného pracovního nasazení také stihl zaučit novou skupinu montérů a zkušeně řešil problémy, kdekoliv se vyskytly. Přemku, děkujeme!
ZDRAVÁ SVÁČA Z NAŠÍ KANTÍNY Co děláme v LIKO-Su, když máme hlad? Jdeme do kantýny přece. Děvčata tam pro nás chystají každý den zdravé snídaně a svačiny s poctivými domácími pomazánkami. V poslední době navíc přišly s jedním zlepšovákem – do svačin přidávají čerstvé bylinky, které vyrostly na naší zelené budově LIKO-NOE. Váhat se nevyplatí, po svačinách se každý den jen zapráší. Kromě toho máme od prvního listopadu dotovanou také čerstvě vymačkanou pomerančovou šťávu, to abychom měli dost vitamínů. A pokud byste si chtěli udělat sváču, jakou vidíte na obrázku, tady je recept na pomazánku. 1 díl nízkotučného tvarohu 1 díl ricotty špetka soli pažitka z LIKO-NOE
POSVĚCENÉ NÁŘADÍ Od našeho indického partnera dorazila čerstvá várka informací o dění v podniku. Indická kultura má celou řadu specifik, která se promítají i do pracovního života. V polovině října to byl svátek Ayudha Pooja. Ayudha znamená nástroje a Pooja je modlitba. Každý rok se tak vzdává respekt nářadí, prostorám továrny, strojům, vozidlům a veškerému nářadí. Kromě spirituální to má i svou praktickou stránku. Nářadí a zařízení projde před svátkem čistěním a údržbou. Při svátku samotném nesmí chybět květinová výzdoba a také společná modlitba, aby vše fungovalo jak má a nedocházelo k závadám či úrazům. Na fotce dole je pan Prakash (vlevo) spolu se synem Abishkem, který byl nedávno u nás v LIKO-Su na zkušené.
Naše krásná kantýnská Jana Matyášová s nachystanou svačinou.
21
AKTUÁLNĚ
GRATULUJEME NOVOMANŽELŮM
OMLUVA: Milí čtenáři Likosáčku, vážení kolegové a kolegyně, chtěli bychom se omluvit našim kolegům ze slovenské a maďarské pobočky. Na této stránce vždy uveřejňujeme narozeniny a výročí, jenže právě na zmíněné pobočky jsme při tvorbě několika posledních čísel zapomněli.
Ani na podzim nepolevil likosácký svatební maraton. V poslední době přibyli dva ženáči na divizi Energy. Jsou jimi projektový manažer Jakub Konečný a obchodní manažer Radek Černý. Gratulujeme a přejeme novomanželským párům hodně štěstí a radosti.
Kolegové na Slovensku a v Maďarsku – moc nás to mrzí, myslíme na vás a slibujeme, že se to již nestane. Zde jsou ti, na které jsme na stránkách Likosáčku v uplynulých měsících opomněli zmínit. Redakční rada
VÝROČÍ U FIRMY
LIKO-S TEAM ANNIVERSARY 1. 5. 1993
23 let
jednatel Slovenské pobočky
28. 8. 1994
22 let
obchodní ředitelka pobočky Bratislava
Roman Macko Nataša Lichnerová Renata Pirníková
1. 9. 2010
6 let
Pavol Žák
6. 5. 2013
3 roky
obchodní manažer
Matej Knebl
2. 6. 2014
2 roky
produktový manažer pobočky Bratislava
19 . 8. 2014
2 roky
technický specialista/ konstruktér - pobočky Bratislava
30
Nataša LICHNEROVÁ obchodní ředitelka pobočky Bratislava
23
Mária VERÉB obchodní manažerka pobočky Bratislava
Martin Suchý
koordinátorka
BLAHOPŘEJEME OSLAVENCŮM
15
Sofia TÓTHOVÁ asistentka pobočky Bratislava
15
Richard JEDINÁK technický specialista/ konstruktér - pobočky Bratislava
SRPEN
SRPEN
SRPEN
ŘÍJEN
VÍTÁME MALÉ LIKOSÁČKY
LIKOSÁČEK, MĚSÍČNÍK PRO ZAMĚSTNANCE A OBCHODNÍ PARTNERY SPOLEČNOSTI LIKO-S XIX. ročník, MK ČR E 17446, vydáno ve Slavkově u Brna 9. 11. 2016 VYDAVATEL: LIKO-S, a.s., U Splavu 1419 684 01 Slavkov u Brna, IČ 60734795 e-mail:
[email protected]
REDAKČNÍ RADA: Radka Cabáková, Martina Juřinová, Martin Jelínek, Hanka Michalkiewiczová, Denisa Mikešová, Eva Přibilíková, David Šmída
Několik posledních čísel najdete na:
JAZYKOVÁ KOREKTURA: Jiří Stratil
www.liko-s.cz
GRAFICKÉ ZPRACOVÁNÍ, SAZBA A ZLOM: Eva Tabačková
22
Pro našeho aplikátora Ondřeje Pospíšil byla druhá polovina září šťastným obdobím. Kromě toho, že byl vyhlášen zaměstnancem měsíce, tak se především stal podruhé otcem. Novým přírůstkem do rodiny je malý syn Ondra. Blahopřejeme celé rodině!
AKTUÁLNĚ
BLAHOPŘEJEME OSLAVENCŮM 1
Martin COUFAL předseda dozorčí rady
LISTOPAD
3
LISTOPAD
4
Tomáš TRAXMANDL montér divize Interiors
Agnieszka CHOVANCOVÁ asistentka marketingu – na MD Miloš MATUCHA skladník divize Production Petr ČERMÁK zámečník/svářeč divize Production Ivan BUREŠ školitel
Michal HORÁČEK zámečník/svářeč divize Production Přemysl MACHALA šéfmontér divize Interiors NGUYEN HUU VIET pracovník výroby AIS
LISTOPAD
16
Václav PĚNIČKA vedoucí prodeje pěny Chytrá izolace ® pro ČR
22
Jana MUSILOVÁ místopředsedkyně představenstva
22
Petr DOSTÁL zámečník/svářeč divize Production
22
Martin SUCHÝ technický specialista/ konstruktér - pobočky Bratislava
LISTOPAD
Jan IVIČIČ technik dělicích technologií
23
Zdeněk FIBINGER obsluha CNC
LISTOPAD Stanislav Pátik
1. 11. 1995
21 let
obchodní manažer Chytré izolace®
Ladislav Ravas
1. 11. 2002
14 let
technický ředitel divize Interiors
Matej Rublík
3. 11. 2003
13 let
projektový manažer
Pavel Dvořák
4. 11. 2008
8 let
pracovník výroby AIS
Dalibor Skácel
14. 11. 2011
5 let
obchodní asistent Chytré izolace®
Roman Zouhar
21. 11. 2011
5 let
místopředseda představenstva
Luboš Novotný
1. 11. 2012
4 roky
controller
Tomáš Šťastný
6. 11. 2013
3 roky
zámečník/svářeč divize Production
Jiří Valášek
1. 11. 2014
2 roky
technický specialista/ konstruktér divize Interiors
Jozef Smitka
3. 11. 2014
2 roky
obchodní manažer Chytré izolace®
Sofia Tóthová
7. 11. 2014
2 roky
asistentka pobočky Bratislava
Michal Řičánek
18. 11. 2014
2 roky
pracovník výroby AIS
Jan Vimr
24. 11. 2014
2 roky
ředitel Chytré izolace®
Tibor Machala
2. 11. 2015
1 rok
zámečník/svářeč divize Production
Pavla Růžičková
2. 11. 2015
1 rok
asistentka výroby AIS
Libor Skřivánek
5. 11. 2015
1 rok
obsluha CNC divize Production
Jiří Duchoslav
5. 11. 2015
1 rok
technický specialista/ konstruktér divize Interiors
Peter Simon
5. 11. 2015
1 rok
výkonný ředitel pobočky Slovensko
LISTOPAD
LISTOPAD
11
16
Milan MORIC zámečník/svářeč divize Production
LISTOPAD
LISTOPAD
10
15
Josef BARIČÍK montér divize Energy
LISTOPAD
LISTOPAD
9
LISTOPAD
LISTOPAD
LISTOPAD
7
13
Peter SIMON výkonný ředitel pobočky Bratislava
LISTOPAD
LISTOPAD
7
11
Ondřej PLEVA skladník divize Production
LISTOPAD
LISTOPAD
6
Radomír KUČERA skladník divize Production
LISTOPAD
LISTOPAD
5
LIKO-S TEAM ANNIVERSARY
LISTOPAD
LISTOPAD
4
11
VÝROČÍ U FIRMY
Jozef BATROMIJ obsluha CNC
10 LET V LIKO-Su
Již deset let MILAN KŘIVÁK pracuje v LIKO-Su a každý den vyráží na stavby montovat interiérové příčky. Děkujeme mu za jeho věrnost naší firmě. A protože montáže dají člověku občas zabrat, jako dárek od LIKO-Su na něj čekal poukaz na lázeňský pobyt v hodnotě 10 000 Kč. Milane, užijte si to!
23
POČETNÁ NÁVŠTĚVA Z FIRMY K4 Jednou z říjnových návštěv v LIKO-Su byli dámy a pánové ze společnosti K4 Architects and Engineers. Kolegům z této velké architektonické a projekční kanceláře jsme ukázali, co vše umíme, představili jsme jim naše produkty na poli interiérových systémů i izolací a chybět samozřejmě nemohla prohlídka a podrobné představení naší chlouby – vývojového centra LIKO-NOE. Těšíme se na budoucí spolupráci.
POZVÁNKA PRO LIKOSÁKY DO NAPOLEONSKÉ VIP ZÓNY
Drazí kolegové, zveme vás do LIKO-S VIP zóny, která pro vás bude k dispozici v Divadelním sále slavkovského zámku v sobotu 3. prosince během vzpomínkových akcí na bitvu u Slavkova. VIP ZÓNA bude určena pro zaměstnance LIKO-Su a jejich rodiny od 11.00 do 19.30, a během této doby můžete spolu se svou rodinou využít Divadelního sálu k odpočinku, občerstvení, načerpání sil a v neposlední řadě k setkání s kolegy. LIKO-S VIP zóna nabídne: - raut po celou dobu - vánoční prohlídky zámku - fotokoutek s historickými rekvizitami - dětský koutek Těšíme se na vás!
VIP zóna na zámku opět pouze pro Likosáky
Sobota 3. prosince 2016
ZÁKAZNÍCI NÁM PÍŠÍ Dobrý den, chtěl bych touto cestou poděkovat vašim pracovníkům, kteří u nás prováděli zateplení střechy RD ve Velenově ulici. Ochota, slušnost a vstřícnost při jednání je příkladná. Dále bych chtěl poděkovat jmenovitě panu Václavu Pěničkovi za jeho ochotu a slušnost při jednání a musím zdůraznit, že vždy na mé dotazy odpověděl a pomohl mi vyřešit i věci, které souvisely se zateplením jen nepřímo. Kdyby se takto chovali všichni řemeslníci, byla by radost stavět nebo rekonstruovat. Ještě jednou děkuji za spolupráci. S pozdravem Krejčíř Břetislav říjen 2016
Dobrý den pane Pěničko! Jsem Váš zákazník ze dne 16. 9. 2016 - aplikace izolace. O celou zakázku se postarali tři vaši pracovníci. Pan Smitka, Ryšánek a nejmladší Lukáš. I když se jednalo o menší zakázku 16 m2, zhostili se jí na jedničku. Jak technické zajištění, kontrola stavební připravenosti, i vlastní montáž byly provedeny profesionálně. Ještě jednou moc děkuji. P.S. Jsem v důchodovém věku. Celý život jsem dělal na stavbách jako revizní technik elektrických zařízení. Vím co píši. V úctě, Jiří Klostermann Hostivice září 2016
