LIFE-Natur projekt č. LIFE2002NAT/D/8458 Velcí mlži Unionoidea v Trojmezí Bavorsko – Sasko – Česko
LIFE-Natur projekt na ochranu perlorodky říční a velvruba tupého v Trojmezí Bavorsko – Sasko – Česko
Bezirk Oberfranken
Bayerisches Staatsministerium für Umwelt, Gesundheit und Verbraucherschutz
Bayerischer Naturschutzfonds
Landkreis Hof
Zweckverband „Naturpark Erzgebirge/Vogtland“
LIFE-Natur projekt Velcí mlži v Trojmezí Bavorsko – Sasko – Česko
Oblast
Obsah Oblast
1
Ohrožený biotop
2
LIFE-Natur projekt: cíle
3
Snížení nánosů bahna
4
Zlepšení biotopu
5
Podpora populací
6
Data k projektu, poloha, účastníci projektu, impressum
Přímo u bývalé „železné opony“, na území Trojmezí Bavorsko – Sasko – Česko, se zachovala mnohotvárná kultivovaná krajina s vysokým podílem zeleně bohatá na živočišné druhy. Tato oblast je řídce osídlená a má málo průmyslu.
zadní strana
Shrnutí Cíl LIFE-Natur projektu je ochrana perlorodky říční (Margaritifera margaritifera) a velvruba tupého (Unio crassus) v Trojmezí Bavorsko – Sasko – Česko.
V tocích, které jsou ještě z větší části přírodě blízké a chudé na živiny, žije mnoho živočichů a rostlin, kterým hrozí vyhynutí, kromě jiného také perlorodka říční (Margaritifera margaritifera) a velvrub tupý (Unio crassus).
Projekt snižuje nánosy bahna. Před ústím přítoků bylo postaveno celkem osm přírodě blízkých odchytávačů bahna. Tyto odchytávače brání ročně 20 až 30 m³ bahna, aby teklo do hlavního potoka. Bylo otevřeno pět drenáží, čímž se zabraňuje přítoku škodlivého bahna s obsahem železa (vysrážených sloučenin železa). Tři místa k prohánění dobytka byla přeměněna na zpevněné brody.
Místa, na kterých se vyskytují perlorodky, jsou známá již od počátku 18. století. Lastury a velmi vzácné perly byly dříve sbírány a zpracovávány jako šperky a umělecké předměty.
Biotop mlžů a jejich hostitelských ryb byl zlepšen: jeden přítok zavedený do potrubí byl vrácen do svého koryta. V potocích s mlži byl celkem na deseti místech vyčištěn zabahněný štěrk, díky čemuž zde opět mohou žít mladí mlži a rybí potěr. Díky nově vytvořeným drobným strukturám v toce z mrtvého dřeva a pařezů a díky zploštění břehů bylo možné zřetelně zlepšit stavy hostitelských ryb. Bylo podpořeno omlazení populací mlžů. Byly chytány hostitelské ryby, které byly přímo u potoka infikovány larvami velvruba tupého a opět vypuštěny. V rybářské stanici byly infikováni pstruzi obecní larvami perlorodky říční, čímž se získaly mladé perlorodky. Tímto způsobem se podařilo vypustit přímo do potoků celkem přes 100 tisíc velvrubů tupých a 300 tisíc perlorodek říčních. Po čtyřech letech bylo možno poprvé znovu nalézt mladé velvruby tupé, kteří pochází z tohoto odchovu.
Ve 20. století se počet perlorodek říčních velmi snížil. Populace v oblasti projektu patří ale stále ještě k největším ve střední Evropě. Již od počátku 80. let 20. století jsou v rámci mezinárodní spolupráce mezi Bavorskem, Saskem a Českou republikou prováděna opatření za účelem zachování druhů v Trojmezí a opětné získání původní kvality toků. K takovýmto opatřením patří zřízení ochranných pásů u břehu toků, restaurace hlavních toků a přítoků, zextenzivnění využití půdy a rybníků a odvedení odpadových vod z celé spádové oblasti, ve které se vyskytují mlži.
Díky prohlídkám a informačním akcím, ale také díky kontaktům s tiskem v této oblasti se ochrana mlžů a tento projekt dostaly do povědomí veřejnosti. Cedule v terénu, informační materiály a vlastní výstava o projektu podporují informovanost veřejnosti i po vypršení doby projektu. Obvzláštní naděje na dlouhodobý úspěch opatření provedených v rámci projektu a vůbec na ochranu perlorodky říční vzbuzuje vzácný nález více než 50 mladých mlžů vyvinutých přirozenou cestou.
1
LIFE-Natur projekt Velcí mlži v Trojmezí Bavorsko – Sasko – Česko
Perlorodka říční (Margaritifera margaritifera)
Vývojový cyklus
Perlorodky říční žijí v tekoucích vodách, které jsou v létě chladné, bohaté na kyslík a chudé na živiny. Přesto vytvoří tito až 14 cm velcí živočichové silnou vápenitou lasturu, která je kvůli ochraně proti korozi potažená sytě černou organickou vrstvou. Perlorodky říční jsou na celém světě ohroženy a hrozí jim vyhynutí.
Velvrub tupý a perlorodka říční žijí zahrabáni v korytě potoka. Svou výživu filtrují přímo z vody. Perlorodka říční je schopná opravdu dlouho hladovět a roste velmi pomalu. Dosáhne přitom ale věku přes 100 let. Velvrub tupý se dožije „pouze“ přibližně 20 let.
Velvrub tupý (Unio crassus) Se svými 4 až 7 centimetry je velvrub tupý menší než jeho příbuzná. Obývá potoky, řeky a odtokové strouhy z vodních nádrží, které jsou o něco bohatší na živiny a vápník. Dříve se všude vyskytoval tak často, že se jím dokonce krmila prasata. Dnes mu také hrozí vyhynutí.
V době rozmnožování vyloučí samičky mlžů mezi 10 tisíci až milióny maličkých larev (glochidií) do vody potoka. Tyto musí být vdechnuty vhodnou hostitelskou rybou, na jejíchž žábrách se z nich vyvinou mlži. O několik týdnů až měsíců později odpadnou mladí mlži, kteří jsou přibližně 0,5 mm velcí, na dno potoka. Pak žijí několik let zcela skrytí v sedimentu.
Ohrožený biotop: Tam, kde se vyskytuje a přirozeně rozmnožuje perlorodka říční a velvrub tupý, jsou potoky čisté a biologicky neporušené. Již při malém zatížení škodlivými látkami a živinami se mlži nejprve přestanou rozmnožovat a pak odumřou i dospělí jedinci.
Ilustrace: Annick Servant/Gerhard Bauer
Také zabahňování dna toků, které bylo v posledních desetiletích stále častěji možno pozorovat, vedlo k tomu, že se nerozmnožují mlži a druhy ryb, které se třou ve štěrku. Pod vrstvou jemného sedimentu se rybí vejce a mladí mlži ve štěrku udusí.
Eutrofizace toků Vrstvy řas a bahna v náhonech a potocích jsou znamením eutrofizace toků. Hlavní zdroje zatížení živinami jsou odpadní vody z osad, odpadní vody z rybníků a přebytky hnojiva ze zemědělství. Přestože je zemědělské využití spádových oblastí toků v Trojmezí relativně extenzivní, zvýšily se v důsledku zvýšení užívání hnojiv nánosy živin do toků. Kromě přímých plošných odtoků např. při silném dešti dochází také k nánosům z oblastí ve větší vzdálenosti od potoka přes přítoky, náhony a drenážní potrubí.
2
LIFE-Natur projekt Velcí mlži v Trojmezí Bavorsko – Sasko – Česko
Bahno a vysrážené sloučeniny železa
LIFE-Natur
Bahno v toku sestává z propláchnuté orné půdy nebo vznikne přímo v toku z bohatě rostoucích řas, které jsou hnojeny nánosy živin. V potoce uzavře bahno mezery ve štěrku. To zapříčiní nedostatek kyslíku a může se dokonce stát, že dojde k tvorbě jedovatého sulfanu (H2S) a dusitanu (NO2).
Podpůrným programem LIFE-Natur podporuje Evropská unie projekty, které zachovávají a vyvíjejí vzácné divoce žijící živočišné a rostlinné druhy a jejich biotop v soustavě chráněných území Natura 2000. Přepokladem je, že • oblast projektu je nahlášena podle směrnice Fauna-Flora-Habitat (FFH) nebo podle směrnice o ochraně ptactva
Obzvlášť jemná a škodlivá forma bahna jsou vysrážené sloučeniny železa: železo, které se uvolní v zemi, se přes drenáže dostane přímo do potoka. Ve vodě bohaté na kyslík železo oxiduje a je vyloučeno ve formě vloček.
• živočišné a rostlinné druhy jsou uvedeny v příloze II a IV směrnice Flora-Fauna-Habitat a v příloze I směrnice o ochraně ptactva.
Mladé perlorodky v zabahněném štěrku odumřou. Dospělé perlorodky říční (na obrázku vpravo) filtrují na povrchu sedimentu a mohou navzdory zabahnění přežít. Aby byly ale schopny vyloučit vysrážené sloučeniny železa a bahno, které se do nich dostanou, musí na to neustále vynakládat energii, což vede ke snížené průměrné délce života. Navíc vylučují fertilní samičky při silném zatížení bahnem larvy v době, kdy ještě nejsou zralé.
Informace o LIFE-Natur: http://ec.europa.eu/environment/life/
(Údolí potoků v severovýchodním Bavorsku v okolí Rehau) a „Grünes Band Bayern – Sachsen“ (Zelený pás Bavorsko – Sasko). Tyto oblasti zahrnují potoky a jejich bezprostřední okolí.
Opatření provedená v rámci projektu proto začínají přímo v potoce nebo u potoka: 1) Snížení nánosu bahna Nánosy bahna byly na místech, která jsou pro vodní tok obzvláště důležitá, zadrženy. Taková místa jsou za prvé ústí přítoků, náhonů a drenáží, ve kterých se látky z okolí dostanou k potoku, za druhé jsou to rybníky podobné potokům, které sbírají a zadržují bahno, ale které ho také mohou vytvářet a uvolňovat.
Nedostatek hostitelských ryb Všichni domácí sladkovodní mlži žijí jako parazit na rybách. V oblasti projektu je pstruh obecný jediná hostitelská ryba perlorodky říční. Hostitelské ryby velvruba tupého jsou střevle potoční, jelec tloušť, perlín ostrobřichý a vranka obecná.
2) Zlepšení biotopu Na některých místech byly otevřeny přítoky původně zavedené do potrubí, byl vyčištěn sediment a byla vytvořena nová stanoviště pro ryby. Tím se mlžům a jejich hostitelským rybám pomohlo přímo.
Narovnání potoka, jeho zastavění a zabahnění mohou vést k nedostatku míst ke tření a úkrytů v toku. Na místech, kde se nevyskytují hostitelské ryby např. také kvůli překážkám pro migraci, je vývojový cyklus mlžů přerušen.
3) Podpora populací Populace perlorodek, které se zmenšují a jsou přestárlé, byly cíleně omlazovány. Vývoj larev mlžů přes hostitelské ryby až po mladé mlže je přirozeně spojen s vysokými ztrátami a obzvláště náchylný k problémům. Umělá infekce hostitelských ryb může tyto ztráty snížit a podpořit omlazení.
LIFE-Natur projekt: cíle LIFE-Natur projekt slouží ochraně mlžů v oblastech Natura-2000 „Nordostbayerische Bachtäler um Rehau“
3
LIFE-Natur projekt Velcí mlži v Trojmezí Bavorsko – Sasko – Česko
Snížení nánosu
Kontrola úspěchu
Bahno
Vlivy opatření na biotop byly prověřeny.
U ústí osmi přítoků potoků s mlži byly zřízeny přírodě blízké odchytávače bahna.
Zkouška hřebíkem Nepozinkované hřebíky byly jako indikátor kyslíku vloženy do dna potoka. Zreziví až do hloubky, ve které štěrkem projde dostatek vody . Šedé nebo čisté hřebíky jsou znamení nedostatku kyslíku. Na těchto místech nemohou mladí mlži přežít. Čtyři hřebíky vlevo na obrázku byly zasunuty do vyčištěného sedimentu, hřebíky vpravo do původního, nevyčištěného sedimentu v toku.
Za tímto účelem byly přítoky rozšířeny na pěti- až
desetinásobnou šířku. Díky kamenné zábraně zůstane zachován hlavní proud vody a potok může při vysokém stavu vody transportovat štěrk do hlavního potoka. Při normálním stavu vody se usazuje bahno. S ohledem na velikost přítoků byla vytvořena jedno až tři takováto rozšíření za sebou. Bahno musí být každoročně odklízeno. Na jaře 2006 obsahoval odchytávač bahna na obrázku s celkem třemi rozšířeními 8,2m3 bahna.
Sběrače sedimentu Za účelem přezkoušení účinnosti odchytávačů bahna byly do dna potoka jako sběrače sedimentu zasazeny dvě krabice naplněné štěrkem nad (oh) a pod (uh) odchytávačem. Po čtyřech týdnech se v krabicích pod odchytávačem usadilo méně jemného sedimentu a písku, tyto krabice byly tedy méně zabahněné.
Na místech, kde se prohánějí masné krávy potokem, byl břeh velmi rozšlapaný a bahnitý. Na těchto místech byly vystavěny zpevněné brody. Tím se dosáhlo omezení nánosu bahna.
Vysrážené sloučeniny železa Pět drenáží bylo otevřeno a přeměněno v náhony. Vysrážené sloučeniny železa nyní odpadnou již v náhonu a ztuhnou, čímž vzniknou neškodné oxidy železa. Zemědělci na loukách odvodněných podzemní drenáží se s omezením spojeným s náhony smířili, protože voda nyní lépe odtéká. Ideální řešení problému s vysráženými sloučeninami železa by z hlediska ochrany mlžů bylo širokoplošné zamokření potočních niv. To by ale ztížilo nebo dokonce znemožnilo jejich zemědělské využití a udržování.
4
LIFE-Natur projekt Velcí mlži v Trojmezí Bavorsko – Sasko – Česko
Zlepšení biotopu Revitalizace Jeden z potoků zavedených do potrubí byl na úseku o délce 400 m renaturován a plyne nyní opět jako otevřený luční potok. Díky tomu se z posledního úseku toku zavedeného do potrubí v saské části oblasti stal opět živý potok. Nad obnoveným úsekem protékal potok rybníkem, který byl zatížen odpadními vodami. Potok byl nyní sveden okolo tohoto rybníku, čímž již není přímo zatěžován a rybník může odpadní vody čistit.
K vyčištěnému štěrku z potoka se přidá štěrk z lomu a vše je opět vráceno do potoka. Přestože hrozí nebezpečí, že se vyčištěný sediment opět zabahní, zůstal obsah bahna na většině míst již tři roky nízký.
Nálezy mladých mlžů Před čištěním sedimentu se v potoce důkladně hledají mlži, aby bylo možno je po dobu provedení opatření přendat do sousedících úseků potoka. Při této příležitosti bylo nalezeno přes 50 mladých mlžů. Ti pouze lehce vyčnívají ze štěrku v potoce a je proto těžké je objevit (viz. kolečko).
Tvorba malých struktur V jednom úseku toku se vyskytují velvrub tupý a perlorodka říční společně. Zde byly do potoka zasazeny a zakotveny smrky jako takzvané mrtvé dřevo. Mezi větvemi najdou střevle potoční a jiné malé ryby úkryt před svými nepřáteli, kteří by je mohli požít. Na některých místech byly břehy zploštěny, díky čemuž poskytují místo pro tření a pro mláďata malých ryb. Počet jedinců nejdůležitější hostitelské ryby pro velvruba tupého, střevle potoční, se tím zřetelně zvýšil. Čištění sedimentu Zabahněné dno potoka bylo vyčištěno v deseti úsecích. Za tímto účelem je sediment vyjmut bagrem a naložen na nákladní auto. Na šikmo postavené sklápěcí ploše je sediment vyčištěn vodou z potoka. Bahno přitom z nákladní plochy stéká do louky v blízkosti potoka.
Zde se mlži již opět přirozeně rozmnožují. Tento vzácný nález vzbuzuje velké naděje, že se podaří perlorodku říční v Trojmezí natrvalo zachovat.
5
LIFE-Natur projekt Velcí mlži v Trojmezí Bavorsko – Sasko – Česko
Podpora populací
Elektrická evidence ryb
To, že jsou biotopy mlžů poškozené, se vždy ukáže nejprve na tom, že nevyrůstají žádní noví jedinci. Omlazení populací mlžů může být podpořeno umělou infekcí hostitelských ryb. Tím jsou překlenuty velké přirozené ztráty larev mlžů, které nenajdou hostitelskou rybu. Toto je ale smysluplné pouze na místech, kde se kvalita potoků opět zřetelně zlepšila.
Šetrná elektronická evidence ryb slouží kontrole stavů ryb v tocích s mlži a také k získávání hostitelských ryb pro infekci larvami mlžů.
Střevle potoční a jelec tloušť byli v potoce chyceni pomocí elektrického přístroje, infikováni larvami velvruba tupého a opět puštěni zpět do potoka. Po čtyřech týdnech odpadnou mladí velvrubové od hostitelské ryby. Tímto způsobem bylo vypuštěno přibližně 115 tisíc mladých mlžů. V roce 2007 byly nalezeni čtyřletí velvrubové tupí, kteří pocházeli z podpory populací v roce 2003.
Pro hostitelské ryby velvruba tupého bylo do toku vloženo mrtvé dřevo a bylo provedeno zploštění břehů. Evidence ukazují, že se zřetelně zvýšil počet střevlí potočních, nejdůležitější ryby v této oblasti. Pstruh obecný, jediná domácí hostitelská ryba pro perlorodku říční, vykazuje dobré počty a rozmnožuje se přirozeně.
Přibližně 330 tisíc mladých perlorodek říčních bylo vysazeno přímo: V rybářství byly infikováni pstruzi obecní larvami perlorodek. O devět měsíců později odpadnou mladé perlorodky od ryb a jsou získávány ze dna odchovného aparátu pomocí jemných sít. Pak jsou pomocí trubičky vysazeny do vyčištěného dna potoka.
Byly nalezeny i další ohrožené druhy ryb v potocích s mlži, jmenovitě mník jednovousý, vranka obecná a mihule potoční.
LIFE-Natur projekt na veřejnosti Pomocí materiálů vypracovaných pro tento účel je ochrana mlžů obecně a práce v rámci projektu představena veřejnosti. K projektu patří také výstava, která byla provedena na různých místech a využita pro školní prohlídky. Informační akce a prohlídky proběhly se zemědělci a majiteli rybníků, ale také se studenty a kolegy z oboru, kteří se zabývají jinými ochrannými projekty. Brožura a internetová prezentace doplňují popis projektu. K informovanosti širší veřejnosti přispěl kontakt s tiskem, například při příležitosti představení informačních cedulí o projektu v terénu za účasti politiků a vedoucích zúčastněných odborných úřadů. Na workshopu organizovaném projektem byla opatření k ochraně velkých mlžů diskutována s kolegy z oboru a byly vyměněny zkušenosti s LIFE-Natur projekty v zahraničí.
6
LIFE-Natur projekt Velcí mlži v Trojmezí Bavorsko – Sasko – Česko
Poloha: Trojmezí Bavorsko – Sasko – Česko
Data k projektu
doba trvání: listopad 2002 až červenec 2007
oblast projektu: 267 ha (oblasti FFH a potoky patřící k projektu)
spádové oblasti potoků patřících k projektu: 8900 ha
rozpočet: 1 056 000 EUR
podpora EU: 50%
Partneři projektu Bayerisches Staatministerium für Umwelt, Gesundheit und Verbraucherschutz Rosenkavalierplatz 2 81925 München www.stmugv.bayern.de
Landkreis Hof Schaumbergstr. 14 95032 Hof www.landkreis-hof.de
Bezirk Oberfranken Cottenbacher Straße 23 95445 Bayreuth www.bezirk-oberfranken.de
Zweckverband Naturpark "Erzgebirge/Vogtland" Schloßplatz 8, 09487 Schlettau www.naturpark-erzgebirgevogtland.de
Bayerischer Naturschutzfonds Rosenkavalierplatz 2 81925 München www.stmugv.bayern.de
gefördert mit Mitteln der Europäischen Kommission ec.europa.eu/environment/life
Management projektu Schmidt & Partner GbR Leisau 69, 95497 Goldkronach www.muschelschutz.de Vydavatel: Kraj Horní Franky (Oberfranken)
další informace: www.life.bezirk-oberfranken.de
Obsah a úprava: Schmidt & Partner GbR Tisk: Leo - Print and Media, Bayreuth Náklad: 1,000 Fotografie: Schmidt & Partner GbR, kromě: - str. 2, larvy mlžů: Gerhard Bauer - str. 3, střevle potoční: Fachberatung für Fischerei, Bezirk Oberfranken (Odborná rada pro rybářství, Kraj Horní Franky) Stav: červenec 2007
