Lidová architektura a vesnická sídla Padesát let právní ochrany památek

Lidová architektura a vesnická sídla Padesát let právní ochrany památek Pavel BURE·

1

Nedílnou a poãetnou souãást památkového dûdictví na‰í zemû pfiedstavuje také vesnická

formován pfiírodním prostfiedím a souãasnû ho

Autorem v‰ech fotografií je Pavel Bure‰.

sv˘mi parametry ovlivÀuje.

Obr. 1. Blatnice (okres Uherské Hradi‰tû), vesnická pa-

historická lidová stavební tvorba, zaloÏená na ak-

Sídla a krajina tak ve svém historickém v˘voji

mátková rezervace rozprostírající se na okraji obce v lokali-

tivitách venkovského obyvatelstva, jejímÏ v˘sled-

spoleãnû vytvofiily jedineãn˘ prostor naz˘van˘

tû zvané Stará hora pfiedstavuje jeden z nejzachovalej‰ích

kem bylo vytvofiení specifické architektur y a ur-

venkov. Kulturní hodnoty zde vznikaly po staletí

souborÛ vinafisk˘ch staveb. Jednotlivé vinné búdy tvofií sou-

banistick˘ch forem vãetnû zásadního podílu na

trvající nepfietrÏitou ãinností ãlovûka a jsou dÛle-

vislou fiadu pfiízemních lisoven zbudovan˘ch pfieváÏnû z ne-

transformaci krajiny.

Ïit˘m hmotn˘m pramenem poznání Ïivota na‰ich

pálen˘ch cihel s navazujícími do terénu zapu‰tûn˘mi sklepy.

Tato pestrá paleta historick˘ch kulturních stat-

pfiedkÛ. Souãasnû dnes musíme kulturní dûdictví

kÛ zahrnuje jak jednotlivé obytné a hospodáfiské

venkova vnímat i jako v˘znamn˘ a dosud nedoce-

soubory (zemûdûlské usedlosti), tak samostatné

nûn˘ ekonomick˘ potenciál ve sféfie cestovního

zkum lidov˘ch staveb a na nûm zaloÏená ochrana

spoleãenské, provozní a technické stavby (dvory,

a turistického ruchu, samozfiejmû racionálnû po-

v‰ak byly tehdy u nás teprve v poãátcích. Bádání

ml˘ny, hamr y, olejny, kovárny, su‰árny, s˘pky,

jatého v mezích udrÏitelného rozvoje.

ovlivÀovaly zejména romantická idealizace venko-

hospody, ‰koly, r ychty, kostely, far y a dal‰í)

Zájem o studium lidového stavitelství a poãát-

va a sentiment, coÏ vedlo pfiedev‰ím k zájmu

i drobnou sakrální a jinou architekturu (napfiíklad

ky snah o jeho ochranu se v ãesk˘ch zemích da-

o v˘tvarnû a esteticky nejpÛsobivûj‰í prvky lidové

kaple, zvonice, boÏí muka, kfiíÏe, sochy svûtcÛ,

tují od druhé poloviny 19. století. Hlavními dÛvo-

architektury.

milníky, mostky, studánky). Mohou sem patfiit

dy probouzejícího se zájmu o lidové vrstvy a jejich

âásteãn˘ odklon od tûchto zkreslujících ten-

rovnûÏ celá vesnická sídla vyznaãující se velkou

kulturu, jejíÏ v˘znaãnou souãástí je i venkovská

dencí pfiinesla aÏ Národopisná v˘stava ãeskoslo-

rozmanitostí, zejména specifickou pÛdor ysnou

architektura, byly zejména vrcholící emancipaãní

vanská v Praze roku 1895, jeÏ byla vrcholn˘m

skladbou, pÛvodní prostorovou kompozicí zástav-

snahy ãeského národa v rámci rakousko-uherské

kulturnû-politick˘m a národopisn˘m poãinem této

by a umístûním v terénu. Jedná se o historicky

monarchie, spojené s politick˘mi tlaky na vznik

vzniklé sídelní útvary, charakterizované sv˘mi for-

samostatného státu a s upevÀováním národní

málními (architektonick˘mi a urbanistick˘mi) i ob-

identity, jejíÏ kofieny a zdroje byly spatfiovány prá-

■ Poznámky

sahov˘mi (funkce, obyvatelé, kultura, tradice)

vû na ãeském venkovû. Svou roli jistû sehrály

1 V této souvislosti pfiipomeÀme napfiíklad provolání v˘-

znaky, jimiÏ se vymezují vÛãi mûstÛm s pfiilehl˘mi

i postupné, ale nezadrÏitelné promûny vesnice,

tvarného odboru Umûlecké besedy z roku 1880 o v˘zna-

aglomeracemi. Vesnická sídla se stala dÛleÏit˘m

vnímané obzvlá‰tû citlivû pfiedev‰ím umûleckou

mu lidov˘ch staveb a potfiebû zachraÀovat památky lido-

a ãasto urãujícím krajinotvorn˘m prvkem, kter˘ je

a odbornou vefiejností. Skuteãn˘ vûdeck˘ v˘-

1

vého slohu.

Zprávy památkové péãe / roãník 68 / 2008 / ãíslo 5 / PA M ÁT K O VÁ P É â E O L I D O V O U A R C H I T E K T U R U | P a v e l B U R E · / L i d o v á a r c h i t e k t u r a a v e s n i c k á s í d l a . P a d e s á t l e t p r á v n í o c h r a n y p a m á t e k

423

doby. Vzepûtí národního uvûdomûní konce

urbanismu vesnick˘ch sídel, do jehoÏ struktur y

mu kulturních památek. V ãasové tísni a ãasto

19. a poãátku 20. století vneslo do úsilí o pozná-

vinou nízké úrovnû územního plánování násilnû

s mimofiádn˘m osobním nasazením byly pfiede-

ní a zachování lidov˘ch staveb urãit˘ idealismus

pronikaly novostavby. Dal‰í tûÏkou ranou pro pfie-

v‰ím v 50. a 60. letech provádûny prÛzkumy

a z nûho plynoucí nereálné poÏadavky na konzer-

vládající pÛvodní architekturu venkova i celá ven-

a pofiizována dokumentace zátopov˘ch a tûÏeb-

vování pÛvodního vzhledu a Ïivota vybran˘ch ves-

kovská sídla byl odsun nûmeckého obyvatelstva

ních oblastí.

nic muzejnû rezervaãní formou.

z rozsáhl˘ch pfiíhraniãních území provázen˘ pfií-

Od 70. let 20. století se stala prioritou tûchto

V meziváleãném období âeskoslovenské re-

chodem zpravidla kulturnû, sociálnû, ekonomicky,

specializovan˘ch pracovi‰È pfiíprava návrhÛ ves-

publiky vznikla celá fiada jiÏ solidnû teoreticky

mentálnû a etnicky odli‰n˘ch nov˘ch osídlencÛ,

nick˘ch památkov˘ch rezervací a zón. Na základû

podloÏen˘ch a odbornû propracovan˘ch návrhÛ

kter˘m chybûly jakékoliv vazby a vztah k danému

proveden˘ch prÛzkumÛ bylo vytipováno asi jedno

na zfiízení vesnick˘ch rezervací (napfiíklad ve

prostfiedí. Pfiíãinami postupné likvidace vesnické-

sto architektonicky a urbanisticky nejcennûj‰ích

·tramberku a prÛmyslem dosud nepoznamena-

ho osídlení bylo také vytvofiení ‰irok˘ch hraniã-

lokalit a pfiipraveny návrhy na jejich prohlá‰ení za

n˘ch oblastech na Vala‰sku, Slovácku, Horácku,

ních pásem podél takzvané Ïelezné opony, vznik

vesnické památkové rezervace, jeÏ se v‰ak pfies

Chodsku a v Podkrkono‰í) a muzeí v pfiírodû, jeÏ

rozlehl˘ch vojensk˘ch v˘cvikov˘ch prostorÛ a rov-

ve‰kerou snahu nepodafiilo z politick˘ch dÛvodÛ

v‰ak zÛstaly neuskuteãnûny. Stejn˘ osud potkal

nûÏ budování vodních dûl se zátopov˘mi územími

i vinou nezájmu státních a samosprávn˘ch orgá-

i návrhy vesnick˘ch rezervací na Vala‰sku, Poliã-

podél tokÛ fiek a zintenzivnûní povrchové dÛlní

nÛ prosadit. Motivací k ãinnosti bylo rovnûÏ exis-

sku a Hané pfiipravené koncem 40. a poãátkem

ãinnosti zejména v severozápadních âechách.

tenãní ohroÏení drobn˘ch a ekonomicky nev˘-

50. let. Jedin˘m, ale v˘znamn˘m a prÛkopnick˘m

Asi jedin˘m pozitivním a v mezinárodním mûfiít-

znamn˘ch, ale právû proto dosud památkovû

poãinem z první poloviny 20. století v této oblas-

ku ojedinûl˘m jevem tohoto období, kter˘ mnoh-

hodnotn˘ch vesnick˘ch sídel, vypl˘vající z vládou

ti bylo zaloÏení Vala‰ského muzea v pfiírodû

de zabránil úplné plo‰né likvidaci lidov˘ch staveb

schválené takzvané stfiediskové soustavy osídle-

v RoÏnovû pod Radho‰tûm bratry JaroÀky v roce

a nûkde pomohl i zachovat celou strukturu ves-

ní, jeÏ podobné malé vesnické útvary zafiazovala

1925.

nického osídlení, byl fenomén chalupáfiství, jenÏ

do kategorie „na doÏití“.

Radikální zmûny politického a ekonomického

se od skromn˘ch zaãátkÛ v 50. letech rozvinul do

Jedin˘mi konkrétními v˘sledky tohoto úsilí

systému uskuteãnûné nedlouho po skonãení

mimofiádn˘ch rozmûrÛ. Jeho vznik v˘raznû ovlivni-

v‰ak v prÛbûhu 60.–80. let bylo vyhlá‰ení Mûst-

2. svûtové války mûly pro venkov dalekosáhlé

la státem silnû regulovaná a omezená moÏnost

ské památkové rezervace ·tramberk (okres Nov˘

tragické následky a staly se jednou z nejkritiãtûj-

cestování do zahraniãí, coÏ podnítilo témûfi ma-

Jiãín) s unikátním souborem rouben˘ch domÛ

‰ích etap v jeho historii. Vnucená násilná a dras-

sov˘ „únik“ obyvatel ze smogem zamofien˘ch

karpatského typu v roce 1969 a prohlá‰ení areá-

tická transformace zpÛsobila definitivní rozklad

a nevlídn˘ch mûstsk˘ch sídel a z dosahu v‰udy-

lu vinn˘ch sklepÛ zvan˘ch PlÏe v Petrovû u StráÏ-

sociální struktury venkova doprovázen˘ cílevûdo-

pfiítomného byrokratického aparátu na o poznání

nice (okres Hodonín) za památkovou rezervaci

mou likvidací nejprogresivnûj‰í vrstvy vesnického

klidnûj‰í a zdravûj‰í, ale postupnû se vylidÀující

v roce 1983.

obyvatelstva a byla pfiíãinou pfieru‰ení po staletí

venkov. Zejména zpola opu‰tûné oblasti b˘val˘ch

trvající kontinuity jejího kulturního v˘voje. To se

Sudet sk˘taly v tomto smûru mnoho pfiíleÏitostí.

V období 70. a 80. let vzniklo téÏ nûkolik men‰ích regionálních muzejních expozic lidové archi-

v oblasti stavební tvorby projevilo zámûrn˘m od-

Za této situace nepfiíli‰ pfiíznivé pro památkov˘

tektur y, které sv˘m charakterem a metodami

klonem od tradiãních a Ïivotaschopn˘ch hodnot

fond lidové architektury bylo velmi pozitivním po-

ochrany památek lidového stavitelství kombinují

pÛvodní vesnické architektury a plo‰n˘m roz‰ífie-

ãinem vydání zákona ã. 22/1958 Sb., o kultur-

obû základní formy – zachování na pÛvodním mís-

ním materiálovû, konstrukãnû i tvarovû typizova-

ních památkách, kter˘ právnû kodifikoval památ-

tû (in situ) a pfienesení na nové místo (transfer).

né uniformní nevzhledné zástavby rodinn˘ch

kovou péãi a mimo jiné vymezil pojem památková

Jde zejména o Národopisné muzeum Slánska ve

a takzvan˘ch bytov˘ch domÛ. Kolektivizace navíc

rezervace. UmoÏnil tak institucionální ochranu

Tfiebízi (okres Kladno), Polabské národopisné

zásadním zpÛsobem promûnila charakter krajiny

památek lidové architektur y formou zápisu do

muzeum v Pfierovû nad Labem (okres Nymburk),

a zemûdûlská velkov˘roba ji bezohlednû pozna-

Státního seznamu kulturních památek (nyní

Soubor lidov˘ch staveb Vysoãina a Betlém v Hlin-

menala cizorod˘mi velkokapacitními hospodáfi-

Ústfiední seznam kulturních památek), vytvofiil

sku (okres Chrudim), Muzeum lidové architektury

sk˘mi stavbami. Nedo‰lo samozfiejmû pouze

pfiedpoklady pro jejich systematiãtûj‰í a na vû-

v Zubrnicích (okres Ústí nad Labem), Expozice li-

k újmû kulturní a estetické, ale ãasto byla ve

decké bázi zaloÏené studium a pomohl je inter-

dov˘ch staveb v Rymicích (okres KromûfiíÏ) a Ha-

znaãné mífie naru‰ena i ekologická rovnováha roz-

pretovat jako rovnoprávnou souãást na‰eho pa-

náck˘ skanzen v Pfiíkazích u Olomouce (okres

sáhl˘ch území, která se vytváfiela dlouhá staletí.

mátkového dûdictví. Pfies v‰echny progresivní

Olomouc).

Náprava v‰ech tûchto nedomy‰len˘ch krokÛ,

rysy v‰ak bylo naplÀování a uplatÀování zákona

Rozvíjela se ãi byla novû zakládána také velká

uplatÀovan˘ch ve stylu známého hesla „poruãíme

v soudob˘ch podmínkách socialistického zfiízení

muzea v pfiírodû, tvofiená pfieváÏnû pfienesen˘mi

vûtru de‰ti“, je dnes mimofiádnû komplikovaná.

znaãnû obtíÏné, v nûkter˘ch pfiípadech pfiímo ne-

stavbami nebo jejich rekonstrukcemi – nejvût‰í

moÏné.

a nejznámûj‰í z nich je Vala‰ské muzeum v pfiíro-

Vesnické obyvatelstvo bylo vystaveno silnému tlaku státních, stranick˘ch i místních orgánÛ,

Vznikl také státní ústav a posléze téÏ krajská

dû v RoÏnovû pod Radho‰tûm (okres Vsetín), dá-

skrytû i otevfienû tvrdû vynucujících zmûnu Ïivot-

stfiediska památkové péãe a v jejich rámci pak

le napfiíklad Muzeum lidov˘ch staveb v Koufiimi

ního stylu, zfieknutí se v‰eho starého a tradiãního

oddûlení lidové architektury. Prvním a základním

(okres Kolín), Muzeum vesnice jihov˘chodní Mo-

a hlásajících oficiální doktrínu pfiiblíÏení vesnice

úkolem pracovníkÛ tûchto oddûlení byla inventa-

ravy ve StráÏnici (okres Hodonín), v posledních

mûstu. Logick˘m dÛsledkem tohoto stavu bylo

rizace a evidence památek lidové architektury na

letech pak Muzeum vesnick˘ch staveb stfiedního

ur ychlení zániku dosud pfievaÏujícího fondu pÛ-

celém území státu a zápis vybran˘ch a nejcennûj-

Povltaví ve Vysokém Chlumci (okres Pfiíbram), Ex-

vodních vesnick˘ch staveb i rozpadu historického

‰ích z nich do Státního (nyní Ústfiedního) sezna-

pozice lidové architektur y v Chanovicích (okres

424


2

3

4

5

6

7

8

9

10

Obr. 2. Hlinsko-Betlém (okres Chrudim), vesnická pa-

tového pfiírodního a kulturního dûdictví UNESCO. Uni-

la‰skou dûdinu a Ml˘nskou dolinu a pro své mimofiádné

mátková rezervace, kde rovnûÏ sídlí Soubor lidov˘ch sta-

kátnû autenticky a celistvû zachovaná vesnice z jihoãesk˘ch

hodnoty bylo prohlá‰eno národní kulturní památkou.

veb Vysoãina, kter˘ je ve správû NPÚ – ÚOP v Pardubi-

Hlubock˘ch Blat. Na stfiedovûk˘ch hloubkovû orientovan˘ch

Obr. 7. Velká Lhota (okres Vsetín), národní kulturní pa-

cích. Hlinecká fiemeslnická ãtvrÈ Betlém je ojedinûle

parcelách stojí v charakteristickém dispoziãním uspofiádání

mátka. Jedin˘ u nás dochovan˘ dfievûn˘ tzv. toleranãní

zachovan˘m souborem pfieváÏnû rouben˘ch drobn˘ch fie-

podél obdéln˘ch dvorÛ jednotlivé statky ‰títovû orien-

kostel, postaven˘ v roce 1783, bezprostfiednû po vydání to-

meslnick˘ch obydlí, zachránûn˘m pfied plo‰nou likvidací

tované do rozlehlého prostoru návsi. Pravidelnû se stfiídají-

leranãního patentu, v horském, krajináfisky hodnotném te-

spontánním úsilím odborníkÛ i vefiejnosti v 80. letech.

cí rytmus prÛãelí domÛ, s˘pek a bran zdoben˘ch plastick˘-

rénu v tradiãnû evangelickém prostfiedí. Prostá konstrukã-

Objekty jsou vyuÏity ãásteãnû jako specializované muzejní

mi rustikálními ornamenty vytváfií neopakovateln˘ har-

nû jednoduchá stavba dokonale zapadá do okolního

expozice, ãásteãnû ke kulturním ãi jin˘m úãelÛm. Dal‰í

monick˘ obraz sídla.

pfiírodního prostfiedí.

souãástí Souboru lidov˘ch staveb Vysoãina je muzeum

Obr. 5. Pfiíkazy u Olomouce (okres Olomouc), vesnická pa-

Obr. 8. KuÏelov (okres Hodonín), kulturní památka, ex-

v pfiírodû na Veselém kopci a ve Svobodn˘ch Hamrech.

mátková rezervace, kde rovnûÏ sídlí Hanáck˘ skanzen, kter˘

pozice Technického muzea v Brnû. Celistvû dochovan˘ areál

Obr. 3. Zubrnice (okres Ústí nad Labem), vesnická pa-

je ve správû NPÚ – ÚOP v Olomouci. Pfiíkazy jsou typic-

zdûného vûtrného ml˘na holandského typu postaveného na

mátková rezervace se Souborem lidové architektury Zubr-

kou velkou hanáckou obcí s dlouhou protáhlou návsí lemo-

úpatí Bíl˘ch Karpat v roce 1842. Kompletnû opraven˘

nice, kter˘ je ve správû NPÚ – ÚOP v Ústí nad Labem.

vanou bohat˘mi statky, u dvou usedlostí se dochovala tradiã-

a k expoziãním úãelÛm vyuÏit˘ objekt s pÛvodním technic-

V obci malebnû rozloÏené nad údolím Luãního potoka na-

ní Ïudra. âást zástavby je zbudována z nepálen˘ch cihel

k˘m zafiízením a obydlím mlynáfie je v˘raznou krajino-

jdeme fiadu pfiíkladÛ mohutn˘ch rouben˘ch, hrázdûn˘ch

stejnû jako unikátní soubor ‰paletov˘ch pfiíãnû prÛjezdn˘ch

tvornou dominantou.

i zdûn˘ch usedlostí typick˘ch pro oblast âeského stfiedohofií.

stodol, které jsou základem zmiÀované muzejní expozice.

Obr. 9, 10. Hoslovice (okres Strakonice), národní kultur-

Nûkolik staveb bylo do muzea v pfiírodû pfieneseno z blíz-

Obr. 6. RoÏnov pod Radho‰tûm (okres Vsetín), Vala‰ské

ní památka, expozice Muzea stfiedního Pootaví Strakoni-

kého okolí. Nûkteré z nich jsou vyuÏity k expoziãním úãe-

muzeum v pfiírodû, národní kulturní památka. Na‰e nej-

ce. Zcela unikátnû dochovan˘ vodní ml˘n stfiedovûkého

lÛm, jako napfiíklad zobrazen˘ statek ãp. 61, kter˘ spolu

star‰í a nejvût‰í muzeum v pfiírodû zaloÏené bratry JaroÀky

pÛvodu, donedávna ob˘van˘ pÛvodnímu majiteli, vykou-

s okolními objekty na návsi tvofií jádro muzea.

v roce 1925. Pohled na tzv. BillÛv dÛm pfienesen˘ z roÏ-

pen˘ Jihoãesk˘m krajem a citlivû opraven˘ vãetnû pÛvodní-

Obr. 4. Hola‰ovice (okres âeské Budûjovice), vesnická pa-

novského námûstí a situovan˘ v pÛvodní ãásti zvané Dfievû-

ho technického zafiízení a obydlí majitelÛ, stav pfied (9)

mátková rezervace zapsaná v roce 1998 do Seznamu svû-

né mûsteãko. V dal‰ím období bylo muzeum roz‰ífieno o Va-

a po obnovû (10).


425

Klatovy) a Podorlick˘ skanzen KrÀovice (okres Hradec Králové). Kromû toho byly zfiizovány i drobné expozice v nûkter˘ch solitérních památkovû hodnotn˘ch lidov˘ch stavbách, které byly opraveny a poté vyuÏity k muzejním nebo jin˘m kulturním úãelÛm. Roku 1987 vydan˘ nov˘ památkov˘ zákon ã. 20/1987 Sb., o státní památkové péãi, ve sv˘ch ustanoveních je‰tû více rozpracoval a zdÛraznil problematiku památkovû chránûn˘ch území zavedením pojmÛ památková rezervace, památková zóna a ochranné pásmo, ale ani takto roz‰ífiené moÏnosti územní památkové ochrany sídelních útvarÛ nepfiinesly v oblasti péãe o lidovou architekturu v následujících letech Ïádoucí efekt. 11

V období po roce 1990 do‰lo k prohloubení zájmu o památky lidového stavitelství jak na poli jejich legislativní ochrany, tak pfii jejich prÛzkumu a dokumentaci. Jinak fieãeno, podmínkou i v˘chodiskem pro kvalifikovan˘ v˘kon památkové péãe se stalo systematické budování dokumentaãní základny a hlub‰í poznávání památkov˘ch hodnot jednotliv˘ch staveb i cel˘ch území chránûn˘ch vesnick˘ch sídel. V tomto smûru se základním pfiedpokladem kvalitní péãe o památku stalo provedení odborného prÛzkumu dané stavby ãi lokality. Zmûnu nazírání a nárÛst informací o vesnickém stavitelství pfiiná‰ely jiÏ od 70. let ve Státním ústavu pro rekonstrukce památkov˘ch mûst a objektÛ praktikované progresivní postupy stavebnû-historick˘ch prÛzkumÛ, odvozené od metodiky prÛzkumÛ mûstsk˘ch domÛ, a od 90. let dochází spolu s rozvojem vûdeckého bádání k dal‰ímu

12

rozpracování tûchto metod. Roz‰ífiení stavebnû-historick˘ch prÛzkumÛ do standardní památkové praxe a také rozvoj dendrochronologie (zjednodu‰enû fieãeno urãování

Obr. 11. Vlastibofi (okres Tábor), vesnická památková re-

stáfií pokáceného dfieva podle letokruhÛ) pfiispûlo

zervace. Jihoãeská vesnice s mnoÏstvím dochovan˘ch zdû-

k neb˘valému prohloubení znalostí o historick˘ch

n˘ch statkÛ tzv. blatského typu, postaven˘ch pfieváÏnû

vesnick˘ch stavbách a souãasnû umoÏnilo uãinit

v období prvních dvou tfietin 19. století. Lidová architek-

mnohé pomûrnû pfiekvapivé nálezy fiady do té do-

tura této oblasti vyniká mimofiádnû bohatou dekorativní

by neznám˘ch unikátních vesnick˘ch staveb po-

plastickou v˘zdobou prÛãelí usedlostí. Jednou z nich je

zoruhodn˘ch z hlediska jejich stavebního v˘voje,

i vyobrazen˘ statek ãp. 36.

dochovan˘ch archaick˘ch konstrukãních fie‰ení

Obr. 12. Pfií‰ovice (okres Liberec), BiãíkÛv statek, kultur-

i fyzického stáfií. Díky tomu mohly b˘t tyto stavby

ní památka. Roubená usedlost ãp. 11, tzv. turnovského

nejen poznány a zdokumentovány, ale rovnûÏ pa-

typu, citlivû udrÏovaná pÛvodními majiteli. Typick˘ a au-

mátkovû obnoveny a zachovány – za v‰echny

tenticky zachoval˘ reprezentant lidového stavitelství této

jmenujme napfiíklad roubené stavby v osadách

oblasti. Obytná ãást pochází v dne‰ní podobû z roku 1811,

Vitûjovice (okres Prachatice), Saky (okres Klad-

brána byla postavena roku 1804.

no), Rtynû v Pokrkono‰í (okres Trutnov), âistá (okres Svitavy), Vraclav (okres Ústí nad Orlicí). Také oblast vûdy a v˘zkumu je v˘znamnou platformou umoÏÀující pracovníkÛm památkové péãe realizovat své zámûry, které pomáhají roz‰ífiit dokumentaãní základnu a poznatky o památkovém

426


fondu vesnického stavitelství. Rozvoj státem fi-

nûj‰í formu památkové péãe o lidovou architek-

tfieba uvaÏovat o personálním posílení tohoto

nancované vûdeckov˘zkumné ãinnosti v 90. le-

turu, jelikoÏ umoÏÀuje do památkového reÏimu

úseku.

tech znamenal znaãné posílení aktivit, které mají

zaãlenit v‰echny souãásti a atributy daného síd-

Národní památkov˘ ústav se soustavnû vûnuje

pro vûdecké studium i památkovou ochranu lido-

la, aÈ uÏ jde o jednotlivé stavby, pÛdor ysnou

také osvûtové práci a popularizaci památek lido-

vé architektury a vesnick˘ch sídel nezastupiteln˘

strukturu, kompozici zástavby nebo vnûj‰í vazby

vé architektury a jejich ochrany. Je pofiadatelem

v˘znam. V souãasné dobû jsou pracovi‰tû Národ-

na pfiírodní prostfiedí. Díky tomu lze zachovat ur-

nebo se podílí na fiadû aktivit, jejichÏ posláním je

ního památkového ústavu nositeli fiady projektÛ

ãit˘ stupeÀ autenticity prostfiedí, snadnûji prosa-

roz‰ífiit poznání o tomto druhu památkového dû-

a úkolÛ zab˘vajících se praktick˘m i teoretick˘m

zovat základní principy památkové péãe ve sta-

dictví v odborn˘ch kruzích i mezi ‰irokou vefiej-

v˘zkumem lidového stavitelství.

noveném reÏimu i bezprostfiednûji sledovat

ností. Pfiedev‰ím je tfieba jmenovat poãetnû na-

názory a dûní v lokalitû a aktivnû na nû pÛsobit.

v‰tûvované pravidelné kaÏdoroãní mezinárodní

Od 90. let je patrn˘ i pozitivní posun v pfiístupu státních orgánÛ k ochranû památek lidového sta-

V této souvislosti je nutné pfiipomenout dÛleÏi-

semináfie vûnované problematice lidového stavi-

vitelství, obzvlá‰tû dosud opomíjen˘ch vesnic-

t˘ mezník v péãi o památkovû chránûná vesnická

telství, jejichÏ první roãník se uskuteãnil jiÏ v roce

k˘ch sídel, pfiípadnû ucelen˘ch areálÛ lidov˘ch

sídla, jímÏ bylo rozhodnutí Ministerstva kultur y

1983.

staveb. JiÏ v roce 1990 bylo vyhlá‰kou Jihoães-

âeské republiky z roku 1997 o zfiízení Programu

Souãasn˘ politick˘ i ekonomick˘ v˘voj i celo-

kého krajského národního v˘boru v âesk˘ch Bu-

péãe o vesnické památkové rezervace a zóny

spoleãenské trendy v‰ak pro venkov, vesnická

dûjovicích prohlá‰eno dvacet památkov˘ch zón

a krajinné památkové zóny, do nûhoÏ je roãnû

sídla i jejich památkov˘ potenciál pfiiná‰ejí fiadu ri-

v obcích okresÛ âeské Budûjovice, âesk˘ Krum-

vkládána ãástka zhruba v rozmezí 15–20 milionÛ

zik a hrozeb, s nimiÏ je nutné se vyrovnat, reago-

lov a JindfiichÛv Hradec. Zatím nejv˘znamnûj‰ím

korun. Díky tomu dostali pracovníci památkové

vat na nû a spoleãnû jim ãelit, jinak lze reálnû

krokem bylo prohlá‰ení ‰edesáti památkov˘ch

péãe do rukou urãit˘ nástroj k aktivnímu ovlivÀo-

pfiedpokládat v nepfiíli‰ vzdáleném ãasovém hori-

rezervací lidové architektury vládou âeské repub-

vání stavebnû-technického stavu památkového

zontu zánik venkova v jeho tradiãním pojetí a oso-

liky v kvûtnu roku 1995 a následné prohlá‰ení

fondu v památkovû chránûn˘ch lokalitách. Tam,

bitosti vãetnû v‰ech jeho pozitivních vlastností

sto tfiiceti osmi památkov˘ch zón lidové architek-

kde se vlastníci kulturních památek iniciativnû

ovlivÀujících Ïivot celé spoleãnosti. Pfiedpokla-

tury Ministerstvem kultury âeské republiky v záfií

zapojili do spolupráce a ãerpají finanãní prostfied-

dem pro udrÏení tváfinosti, ducha a charakteru

téhoÏ roku. V letech 1991, 1993 a 2004 doplnil

ky na obnovu a údrÏbu sv˘ch nemovitostí z toho-

venkova je respekt pfied zdûdûn˘mi hodnotami,

Magistrát hlavního mûsta Prahy seznam památ-

to dotaãního titulu, do‰lo ãasto k neãekanû pozi-

jejich kultivace a rozvíjení v podobû citlivû nava-

kov˘ch zón o devût historick˘ch jader kdysi samo-

tivní promûnû vzhledu obce i vztahu místních

zující na dochované podnûty. Z hlediska architek-

statn˘ch obcí v okrajov˘ch ãtvr tích, pfiípadnû fie-

obãanÛ k instituci památkové péãe. PfiestoÏe jde

tonicko-urbanistického jde o ohleduplné zaãlenû-

meslnick˘ch sídelních enkláv konstituovan˘ch

v památkovû chránûn˘ch vesnick˘ch sídlech pro

ní nov˘ch budov do existující zástavby podle

zpravidla v prÛbûhu 19. století v souvislosti s Ïi-

památkáfie o komplikovanou, zdlouhavou a vyãer-

urãit˘ch pravidel obsaÏen˘ch v kvalitnû zpracova-

veln˘m rozvojem praÏské aglomerace. Dosud po-

pávající práci, rozhodnû ji nelze oznaãit za zbyteã-

né územnû plánové dokumentaci, jejíÏ nástroje

sledním poãinem v tomto smûru bylo prohlá‰ení

nou a neúãelnou. Ba právû naopak!

a regulativy je tfieba aplikovat rovnûÏ pro údrÏbu,

dal‰ích ãtyfiiceti sedmi vesnick˘ch památkov˘ch

Dal‰ím potvrzením hodnot lidové architektury

opravu, úpravu a obnovu stávajícího pÛvodního,

zón Ministerstvem kultury âeské republiky v roce

bylo prohlá‰ení sedmi vybran˘ch staveb a areálÛ

mnohdy památkovû cenného stavebního fondu

2004. Celkovû se tedy v souãasnosti legislativní

za národní kulturní památky (jedná se o Vala‰ské

vesnic.

ochrana vztahuje na ‰edesát jednu památkovou

muzeum v pfiírodû v RoÏnovû pod Radho‰tûm,

Abychom se mohli pokusit takto ponûkud ab-

rezervaci a dvû stû ãtrnáct památkov˘ch zón s do-

Areál Pusteven na Radho‰ti – okres Vsetín, rod-

straktnû a obecnû formulované úkoly plnit, nebo

chovan˘mi soubory lidového stavitelství. K tomu

n˘ dÛm Franti‰ka Palackého v Hodslavicích –

alespoÀ pfiipravit podmínky pro jejich plnûní, mu-

je nutné je‰tû dodat, Ïe pfieváÏnou vût‰inu texto-

okres Nov˘ Jiãín, areál vodního ml˘na v Hoslovi-

síme vÏdy dobfie poznat pfiedmût na‰eho zájmu

v˘ch, mapov˘ch a plánov˘ch podkladÛ a doku-

cích – okres Strakonice, areál hospodáfiské ves-

v jeho historick˘ch souvislostech i s problémy

mentace pofiídili a zpracovali pracovníci odborné

nické usedlosti v Bolevci – okres PlzeÀ-mûsto,

souãasné situace, pfiesnû definovat dÛvody a v˘-

sloÏky památkové péãe.

dfievûn˘ toleranãní kostel ve Velké Lhotû – okres

znam na‰eho snaÏení a také urãit hodnoty, které

I kdyÏ se uveden˘ poãet památkovû chránû-

Vsetín a dfievûn˘ hfibitovní kostel v Broumovû –

je tfieba se nauãit vnímat, rozvíjet a chránit. Klí-

n˘ch vesnick˘ch sídel mÛÏe zdát relativnû vyso-

okres Náchod) a rovnûÏ zápis Vesnické památko-

ãem k úspûchu je nepochybnû vzájemná spolu-

k˘, pokud ho srovnáme s celkov˘m poãtem ves-

vé rezervace Hola‰ovice do Seznamu svûtového

práce v‰ech zúãastnûn˘ch subjektÛ, nejen odbor-

nick˘ch sídel u nás, kter˘ch je cca 15 000, nejde

pfiírodního a kulturního dûdictví UNESCO v roce

né a v˘konné sloÏky památkové péãe, ale

o tak velké ãíslo. Navíc z hlediska architektonic-

1998.

samozfiejmû i obecních samospráv a ‰iroké ve-

ké i urbanistické historické typologie není dosud

Za pozitivní fakt lze oznaãit skuteãnost, Ïe na

fiejnosti – místních obãanÛ. V následujících pade-

soubor chránûn˘ch vesnick˘ch lokalit zcela úpln˘

v‰ech územních odborn˘ch pracovi‰tích Národní-

sáti letech na nás tedy jistû ãekají nové v˘zvy

a na‰la by se i fiada mimofiádnû památkovû hod-

ho památkového ústavu se postupnû podafiilo vy-

a úkoly.

notn˘ch vesnick˘ch sídel, která v seznamu chy-

ãlenit jednoho ãi více specialistÛ zab˘vajících se

bûjí. Bude tedy tfieba v budoucnu reálnû uvaÏovat

agendou lidové architektur y a vesnick˘ch sídel

o jeho doplnûní (dokud je je‰tû z ãeho vybírat).

jakoÏto specifick˘m druhem památkového dûdic-

Územní památková ochrana cel˘ch vesnick˘ch

tví. Vzhledem k nárÛstu operativní agendy v sou-

sídel nebo jejich ucelen˘ch ãástí pfiedstavuje

vislosti s v˘konem památkové péãe ve vesnic-

v souãasnosti nejperspektivnûj‰í a nejkomplex-

k˘ch památkov˘ch rezervacích a zónách bude


427

Lidová architektura a vesnická sídla Padesát let právní ochrany památek

Recommend Documents