LETOS NA III. BENEFIČNÍ PLES

Čtrnáctideník Rotary Clubu Opava International Číslo 2. Ročník III. Vyšlo dne 21. 1. 2013 SLUŽBA NAD VLASTNÍ ZÁJMY

LETOS NA III. BENEFIČNÍ PLES již za 11 dnů

ZÁJMY

a jako připomínku dva snímky z plesu loňského…. 1

2

S Mirkou Meleckou, prezidentkou RC Opava International, která je od počátku u toho a vzkazuje všem:

I PÍSNIČKY MOHOU BÝT ZAČAROVANÉ Můžeš trochu bilancovat a zavzpomínat na dobu od prvních počátků projektu Začarovaná písnička? Na počátku se členové RC OSTRAVA INTERNATIONAL A RC OPAVA INTERNATIONAL spojili s pořadateli neobvyklého hudebního festivalu Zaczarowanej Piosenki , který od roku 2005 probíhá v Krakově a jehož smyslem je pomoci talentovaným osobám se zdravotním postižením vstoupit na profesionální hudební scénu. Samotná podstata soutěže nás zaujala. Avšak forma tohoto projektu je časově shodná se vznikem našeho klubu v roce 2009. Začínali jsme společně s ROTARY CLUBEM OSTRAVA INTERNATIONAL pouze oblastním kolem v Opavě a shodou náhod či spíše jinými, námi nepochopitelnými zásahy se do první soutěže přihlásila dívka jménem Genny Ciatti (na snímku vlevo v Krakowě) Tu jsme coby vítězku nominovali na Festival Zaczarowanej piosenki v Krakowě a nebylo ji možno přehlédnout /spíše neslyšet tu barvu a rozsah hlasu/ ona pronikla s pomocí této soutěže, vypracovala se dál a dnes ji můžete slyšet zpívat v muzikálech v Praze (na dalším snímku vlevo záběr z prvního oblastního kola v roce 2009) V roce 2010 jsme oslovili i další speciální školy v jiných městech /bylo náročné dohledávat všechny/ a tak jsme požádali o pomoc několik rotary klubů ve svém okolí – s nadšeným ohlasem to ihned přivítal RC Žilina, RC Uherský Brod i osobně Sváťa Jedlička z pražského klubu. Se vznikajícím zájmem účastníkům z dalekého okolí jsme začali organizovat i velké česko-slovenské finále. Oblastní kola v loňském roce proběhly poprvé dvě: v Obecním domě v Opavě a také v prostorách Muzea Tatry v Kopřivnici. Dnes po těch 4 letech víme, že pro finále jsou prostory s kapacitou 200 osob nepřijatelné a tak jsme se museli podívat po větších sálech. Ohlasy účinkujících, rodičů i dalších přísedících jsou vždy dojemné a povzbuzující. Jsme moc rádi, že tato soutěž vznikla a budeme v ní určitě pokračovat. A co letošní soutěže, už je připravuje? Opět oslovíme školy v Opavě a okolí. Učitelé či odborní pracovníci se na oblastní kolo už těší a věříme, že se již možná i někteří připravují. Dosud máme přislíbeno od opavského umělce – řezbáře pana Břetislava Tvarůžky – zhotovení dřevěných „ptáčků slavíčků“ coby ocenění pro výherce. V letošním roce do polského Krakowa odjedou dva loňští i letošní vítězové. 3

Máme již termíny oblastních kol i kola finálového? Oblastní kola plánujeme na měsíc březen. Termín finále byl s předstihem stanoven na 20. května 2013, tentokrát se uskuteční v prostorách kostela sv. Václava a budeme doufat, že se tentokrát zúčastní i guvernér pan Alexander Turkovič a tuto akci tímto podpoří. (Na snímku vlevo předání cen v Kopřivnici) Vzkážeš něco všem těm, kteří náš list čtou? Myslím si, že jestliže žijeme v jednom světě, není třeba zkoumat rozdílnost lidí. Ba naopak, je třeba všechny spojit dohromady a tím, že my zdraví dáme čas a prostor handicapovaným dětem či dospělým, rozdáváme jim a zároveň obohacujeme sebe. Proto pokud je ve Vašem okolí osoba či ústav, který by tuto akci uvítal, oslovte je či nás. Určitě budou nadšeni a my budeme rádi. A těm, kteří se na této akci podílí jakýmkoli skutkem, a já vím, že jich je opravdu hodně, jsou to učitelé, rodiče, kamarádi, hudebníci, rotariáni… chci touto cestou moc poděkovat. (Za rozhovor poděkoval Petr Andrle)

A to je záběr z finále 2012 (letošní bude snad již se slavíčkem nebo se slavíčky- jeden čeká již dole v rohu)

4

Rotariánská výročí roku 2013 s šestkou na konci Pro slovenské i české rotariány má číslovka šest jakousi magickou moc. Je také dobrou pomůckou pro zapamatování si důležitých momentů historie našeho hnutí. Evidenční číslo historicky prvního Rotary distriktu na území tehdejšího Československa bylo 66. Tehdejší československý stát byl 26. září 1927, tedy před 86 lety, prohlášen rotariánským distriktem číslo 66. Takže číslovka šest evokuje hodně z naší historie, stačí si tedy jen zapamatovat její umístění v kontextu s jinými daty. Těsně před zánikem samostatného československého státu v roce 1938 existovaly kluby Rotary v 60 státech světa. Další šestka. Mohla by se k ní přidružit i jednička. V té době byl náš stát celosvětově na prvním místě, pokud jde o poměr počtu členů Rotary a počtu obyvatel. Distrikt 66 byl po druhé světové válce obnoven a další šestky připomínají jeho krátkodobou poválečnou historii. Před 66 lety, v roce 1947 se konala v Plzni první poválečná konference Distriktu 66. Rok poté se bohužel násilně uzavřela druhá etapa rotariánského hnutí v našich zemích. Plzeňské konference se mimo jiné zúčastnil Richard C. Hedke (1885 – 1969), tehdejší prezident Rotary International (na snímku vlevo). Mateřským klubem R. Hedkeho byl Detroit ve státě Michigan v USA. Než přijel k nám do Československa, měl hned počátkem roku 1947 smutnou povinnost. Vyprovodit na poslední cestu zakladatele rotariánského hnutí Paula P. Harrise (19. 4. 1868 - 27. 1. 1947). Tuto neděli tomu bude přesně 66 let. Připomeňme si onu událost z ledna 1947 dobovou kresbou. Jsou na ní zachyceni účastníci smutečního průvodu vycházejícího z kostela v Chicagu. Ten den přepadla město poměrně hustá sněhová nadílka. A pořizovat fotografie bylo složitější, než pořídit kreslený obrázek. Nebo tomu bylo naopak? To se již nikdy nedozvíme. Každopádně i tato kresba na této stránce patří k šestkám, které bychom 5

si měli pamatovat. O její identitě svědčí a část anglického textu, který jsme u snímku ponechali. Na dalším snímku pak Paul Percy Harris se svojí chotí u jejich domu v Chicagu.

6

7

8

Z jednání v Ratibořské 37 RC OPAVA INTERNATIONAL I v tomto roce se scházíme pravidelně každou středu v 17.00 v Ratibořské 37 v Opavě, kde stojí hotel Katharein. Při první schůzce jsme měli radost, že jsme se potkali ve zdraví, byť nás zamrzelo, že dva naši dobří kolegové z klubu odešli. Na první schůzce jsme projednávali program na rok 2013. V tomto období bude nosnou částí našeho programu opět mezinárodní soutěž ZAČAROVANÁ PÍSNIČKA a podpora Tábora pro handicapované děti. Spolu s městem Opavou a dalšími organizacemi připravujeme symbolický památník opavské židovské synagogy, který chceme pro veřejnost odhalit v den 75. výročí jejího zničení v rámci tzv. Křišťálové noci dne ve dnech 9. 10. listopadu 1938. Tehdy hořely nejen v Německu židovské synagogy, v rámci začínajícího nacisty prováděného holocaustu. V Opavě to bylo konkrétně dne 10. listopadu 1938. Svého času jsme měli v našem klubu o této události velice podrobnou přednášku. Rovněž tak bylo dohodnuto, že budeme v rámci klubových přednášek věnovat větší pozornost historii Opavska. Už to bylo, ale pro historii je třeba poznamenat, že naši členové Jan Raida a Břetislav Tůma pozvali (již vlastně tradičně) všechny členy klubu na zabíjačku do Litultovic. V tomto městyse je Jan Raida mimo jiné také starostou. Vyslechli jsme také zprávu o průběhu vánočního punče, psali jsme o tom v minulém čísle; jen pro upřesnění, celkový zisk byl více než 102 000, 00 Kč. Bylo vysloveno veřejné poděkování všem, kteří se na prodeji obětavě podíleli. Zároveň bylo s povděkem kvitováno, že nám hodně vstříc vyšlo i město Opava. Nu a řeč byla také o připravovaném plese. Důležité budou také ceny do tomboly, bylo řečeno, že nejdéle do konce měsíce je nutné informovat a všech cenách, donést je buď přímo na ples, či na zasedání klubu nebo přímo Bobovi Křempkovi do Růžové 14. Dále byly projednány potřebné organizační podrobnosti. Na druhé klubové schůzce jsme si vyslechli přednášku o Číně a projednali potřebné organizační záležitosti související zejména s přípravou plesu a s dalšími vnitřními opatřeními. Příští schůzka pozítří. 22. ledna 2013 opět v 17. 00.

9

10

NÁŠ ČLOVĚK VE VOŇAVÉM PŘÍSTAVU (7) V posledním záříjovém čísle jsme napsali, že člen RC Opava International Ing. Pavel Vinohradník je nejen úspěšným podnikatelem, ale zastával také řadu vysokých státních funkcí. Na jaře 2008, kdy pracoval jako ředitel jedné z divizí CzechInvestu, navštívil také Hongong, čínsky香港. Jelikož jde o lokalitu velice atraktivní a nám málo známou, od 15. října, otiskujeme Pavlovy drobné, leč zajímavé heslovité zápisky a postřehy z tohoto „voňavého přístavu“ (Hèung-gáwng) jak se Hongkong v čínském nářečí, kantonštině, nazývá. V minulém čísle jste si přečetli již šestý text. Dnes tedy další, sedmý, a tentokrát již poslední. Tak Vás vážení kolegové zdravím z HK po sedmé a naposled, protože dny mého pobytu se zde krátí. Z toho důvodu budou mé dnešní zápisky jakýmsi pel - melem toho, co jsem zde viděl a zažil. Protože víkend byl po cca 3 dnech ne právě krásného počasí (zplodiny z Číny zde vytvořily smog, takže bylo pošmourno a ne moc hezky - bohužel dnes je také tak) se v sobotu a neděli udělalo krásné počasí - začal foukat vítr, který rozfoukal smog, takže krásně svítilo slunce (v sobotu více, v neděli už se začal opět trochu tvořit smog) a bylo mezi 22 - 24´C. Neváhal jsem tedy a v sobotu ráno vyrazil na vyhlídku nad HK, tzv. Peak, který leží na téměř nejvyšším bodě HK a je osud opravdu krásný výhled. Je zde také postavena jakási rozhledna-věž, která svým tvarem podle různých interpretací připomíná loď, ptačí hnízdo, pánev wok nebo otevřené dlaně. Rozhodně vypadá dost zvláštně. Vevnitř je kromě stanice lanovky několik kaváren, drahá restaurace, muzeum Madame Tussaud a vyhlídková terasa [večeří zde prý zamilované páry a při pohledu na večerní/noční HK, zde již údajně padlo mnoho žádostí o ruku ;-))) ]. Říká se, že kdo nebyl na Peaku, jako by nebyl v Hong Kongu. Výhled na Victorii Harbour, Kowloon a New Territories je prý jedním z nejokázalejších panoramat na světě. Věž a výhledy z věže:

11

12

Na věž samotnou se pak jede tramvají obdobnou těm, které jezdí v San Francisku - poháněnou lanem (bez vlastního motoru). Rozdíl je ten, že v SF tato tramvaj jezdí normálně po ulicích a tak lanový pohon je ukryt pod zemí (můžete vidět ve filmech), zde v HK jsou lana "na povrchu", protože dráha tramvaje se nekříží s žádnou jinou komunikací. Co mne při nastupování do této tramvaje udivilo, byly jakési důlky v podlaze v uličce u každé lavice. Jejich důvod jsem pochopil až v okamžiku, kdy se tramvaj rozjela. Cca v 1/3 úseku je totiž takové převýšení, že sedící to "zamáčkne" do jejich sedadel a stolící by se bez zapření v těchto důlcích jednoduše skutáleli do zadní části vozu, protože by se neměli jak udržet. Na vrcholu Peaku je zpravidla o 5 stupňů chladněji než dole a pořád tu fouká vítr (ale je tady čistší vzduch). Není proto divu, že bohatí Britové si tu stavěli svá letní sídla. V Hong Kongu, kde nedostatek půdy a vysoká cena pozemků vedly k stavění výškových budov o několika desítkách pater, je toto místo dodnes vyhrazeno jen těm nejbohatším z bohatých - domy jsou podstatně nižší a je okolo nich více místa. Pro srovnání - je to jako stavět byty na Chopoku v Tatrách, ovšem staví se tam poměrně dost. Na druhou stranu jsou přímo na nejvyšším vrcholku umístěny televizní, rádiové a jiné vysílače, tak nevím, zda je to zase tak zdravé prostředí. Na vrcholku hory jsou pak umístěny různé turistické trasy, které jsou hojně využívány rodinami, běžci i lidmi cvičícími tai-či. Večer jsem si zašel při cestě zpátky na hotel, do suši baru, který patří do sítě vlastněné Japonci (Genki sushi). Mají zde (oproti Evropě) vynikající ceny za vynikající suši - oběd pořídíte v přepočtu za 150 - 200 Kč, za což v Praze máte tak 4-6 roliček suši a to nevalné chuti. Zvláštností je, že nesedíte u normálního stolu (tedy můžete, ale pak platíte trochu víc nebo musíte přijít min. 3), ale posadí Vás k na barovou židli k relativně úzkému barovému stolu, na jehož druhém konci ovšem není barman, ale pohyblivý pás, který jako ve fabrice Vám přiváží a zase odváží suši na malinkatých talířcích a vy si vybíráte. Cena suši se pak odvíjí od toho, jakou barvu má talířek, který si vyberete - žlutý 9 HK$, zelený 12 HK$, fialový 16 HK$ atd. Suši pak připravují 2-3 kuchaři přímo v místnosti, takže je můžete pozorovat. Čaj se podává ve formě prášku, který si dáte do hrnečku a přímo u každé "židličky" je udělán vývod s horkou vodou - nasypete prášek, zalijete a hotovo. No a placení proběhne tak, že přijde číšník, napíše 2 žluté talířky, 2 zelené talířky a 1 fialový a u pokladny Vám to pak vyúčtují.

13

V neděli jsem vyrazil do Kowloonu - část HK, která je "za vodou" s tím, že uvidím Muzeum umění a Muzeum kosmu - tam totiž mají projekci "do kopule", kdy téměř ležíte ve zvláštní sedačce a je Vám promítán cca 1 hodinový film. Zážitek je to srovnatelný s 3D kinem, ale na rozdíl od 3D neslzí oči a netrpíte závratěmi (alespoň někdo). MHD v Hong Kongu je poměrně levná a funguje velmi dobře. Vydávám se na Central trajektem Star Ferry (1.7 HKD dolní paluba, 2.2 HKD horní paluba - před vstupem se v automatu kupují žetony, které sa pak zase strkají do turniketu). Je asi jedno, kam si člověk sedne, z obou palub je výhled dobrý - čel jsem raději nahoru, přeci jen tam bylo více turistů. Po vysednutí z trajektu (mimochodem, trajekt má lodní šrouby na obě strany, takže se neotáčí a necouvá, nýbrž jednou "přídí jede tam a druhou zase zpátky) se na mne vhli indičtí či pákistánsští naháněči. Se slovy, YOU ARE LUCKY MEN mi nabízeli ušití obleku, padělané hodinky nebo věštění budoucnosti. Strašný, nahaněči v Macau byli proto nim břídilové. Sotva jsem jednoho odehnal, vrhnul se na mne druhý a když to viděl ten první, tak se zase vrátil. Hrozný!!! Normálně jsem utekl, jako malý kluk - a to na mne furt pokřikovali svoje nabídky.

Pohled na HK z Kowloonu:

14

Šel jsem si koupit lístky do Muzea kosmu - no, nákup byl taky zážitek, čínská angličtina v kombinaci s "komunikačním chrchlátkem" je kombinací téměř vražednou. Ale pak jsem se s tou babičkou Konfucia nějak dohodl. Space museum je ta polokoule vlevo. Lístky jsem si kopil na představení "Historie dinosaurů v Patagonii" a "Starověké Řecko", a protože do začátku představení zbývalo cc 1,5 hodiny, šel jsem se podívat do přilehlých zahrad. Na pobřeží [tedy pobřeží - jedná se o jakousi širokou promenádu stojící na pilotech zaražených do mořského dna (ostatně stejně jako celé museum)] jsem se pak hodlal věnovat se pokoukáníčku z druhé strany na Hong Kong a tak trochu lenošení. Tento můj záměr byl přerušen cca po 1 minutě opět nějakým Indem, který ke měn přistoupil se slovy (dále již jen pro angličtináře): I SEE YOUR FACE AND YOU ARE LUCKY MEN. To už jsem psychicky nevydržel a než stačil pokračovat, tak jsem mu odpověděl (jednoduše, tak aby tomu porozuměl hned na poprvé): YES, I´M LUCKY MEN, BUT IF YOU WILL DISTURB ME, I WILL BE ANGRY MAN WITHOUT SELFCONTROL AND AFTER THAT I USUALY INVEIGHT AGAINST ALL MAN WITH SUPERB OFFER !!! GO AWAY !!! Ind chvíli koukal, ale pak mne nechal být. Raději jsem se před dalšími nabídkami uchýlil do bezpečí kavárny. V kavárně jsem se tak začetl do ročenky časopisu TIME, že jsem na poslední chvíli doběhl na představení. Bohužel v té rychlosti (představení už začínalo) mi uvaděč nestačil sdělit, že program si mohu poslechnout i v angličtině (popravdě jsem předpokládal, že celé to bude v AJ), ale AJ byla dostupná jen ve sluchátcích, o jejichž existenci jsem se dozvěděl až před 2 představením o Řecku, takže jsem si vyslechl celé přestavení v kantonštině - úžasný zážitek!! No a také je tedy zážitek sedět vedle Číňanů v kině, nebo i jen tak volně se procházet. Opravdu nemají problém si nějak ulevovat či odkašlávat, či si odplivávat. Sice je všude napsáno, že to nemají dělat, ale moc to tedy nedodržují. Když mi v kině jeden z nich "zachrochtal" do ucha, bylo to velmi povznášející, ale naštěstí bez nehody. Po kině jsem se ještě šel kouknout na výstavku kosmických úspěchů lidstva a pak rychle na trajekt opět houštinou indických/pákistánských dodavatelů čehokoli. Po přistání v HK jsem pak prchnul na hotel, protože se blížil večer. A tímto se s Vámi loučím. Pavel Vinohradník

15

16

POUŽÍVÁTE OBĚ MOZKOVÉ HEMISFÉRY?

I pro rotariány je důležité, aby uměli využívat obě mozkové hemisféry. Ne každý to dokáže, mnohé se dá nacvičit. Zajímavý BRAIN TEXT najdete po kliknutí na níže uvedený odkaz. Nejde o žádný šlendrián, test má svoji logiku a nesmíte s ním hned přestat. Stránka vás zavede i k jiným možnostem. Nyní však, po kliknutí na odkaz, si položte otázku, KAM SE VÁM TOČÍ? http://www.mojepravdy.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=279%3Abraintest&catid=44%3Asrandiky&Itemid=96

Radost ze zimy bývá různá. Autor nazval tento snímek Nuns playing with snow balls -Koulující se jeptišky. OPAVSKÝ ROTARIÁN - čtrnáctideník RC Opava International. III. ročník. Vychází každé druhé pondělí v nakladatelství a vydavatelství MORAVSKÁ EXPEDICE®. Odpovědný redaktor: Petr Andrle. Adresa vydavatele: Růžová 14, 746 01 Opava ([email protected] ). Adresa redakce: Petr Andrle, Čeladná 711, 739 12 Čeladná. Tel.: +420 558 431 835; mobil: +420 724 100 646; e-mail: [email protected] Toto číslo 2/2013 vyšlo dne 21. ledna 2013.

17