Letošní složení redakční rady časopisu „Pavlík“
Zleva : L.Černá, A. Lauberová, M. Broumová, D. Ondříček, A. Kůtek, B. Vávra, K. Eiblová, K. Gebhart, M. Levová, J. Vlček.
Jsou to hlavně vzpomínky na prázdniny a zážitky z letošního léta. K. Eiblová Letos o prázdninách jsem s rodinou jela pod stan. Když jsme přijeli do tábořiště, tak jsme postavili stan, nanosili spacáky a karimatky. Představte si jen, co jsem s mamkou natáhla poslední spacák, začalo pršet. Ráno, když jsem se probudila a vylezla ze stanu, táta říká. „Podívej, to je přehrada. Ta je veliká, viď ?“ Každý den jsme jezdily na prohlídky hradů. Rožmberk, Vítkův hrádek, Dívčí kámen, Český Krumlov, Třeboň, Červená Lhota a zavítali jsme na zámek Bechyně. Protože mám ráda historii, ráda jezdím s rodiči na hrady a zámky. Každý hrad a zámek dokáže vyprávět o své minulosti. Ráda se o historii učím. Prázdniny se moc líbily a doufám, že příště pojedeme na další české památky. Na tyto prázdniny budu dlouho vzpomínat.
K. Gebhart O prázdninách jsem měl mnoho zážitků. Třeba jsem byl v Točníku na představení punkových kapel. Také jsem dělal námořní loď ze dřeva. Vytesal jsem loď, koupil kulatiny, nařezal jsem je a přilepil. Už mi chybí jen plachty. Také jsem se naučil vtip : Paní přijde do elektroprodejny a chce vyměnit televizi. Pán se ptá : „ Proč ?“ Paní odpoví : „Protože si manžel stěžuje, že tam je čím dál méně fotbalu.“
A. Lauberová V srpnu jsem jela s bratrem, sestrou a rodiči na výlet na zámek Kozel. Zámek se nachází u Plzně. Byla to dlouhá cesta autem. Když jsme přijeli pod zámek, do vesnice Šťáhlavy, auto jsme nechali na parkovišti. Pod zámkem je velký park s různými dřevinami. Před zámkem je bývalá konírna, kde prodávají vstupenky. Za zámkem je kostel, kde oddávají svatby. Zámek je postaven do tvaru čtverce. Místnosti jsou vyzdobeny pražským malířem Antonínem Tuvorou. V zámku jsou kachlová kamna, krásný porcelán a nábytek. Výlet se nám všem líbil. Návštěva Dinoparku Plzeň – L. Černá Poslední víkend prázdnin jsem jela s mámou, tátou a s Páťou, mým bráškou, do Dinoparku v Plzni. Byli tam napodobeniny různých ještěrů. Nejvíce se mi líbil Tyranosaurux Rex, který se mi smál, když jsem na něj dělala ošklebky. Bylo víc ještěrů, ale nepamatuji si jejich jména. Dinopark je se ZOO, kam jsme také šli. Návštěva u Lucky – M- Broumová
tam spojen
Jednoho dne o prázdninách jsem se rozhodla, že pojedu navštívit spolužačku Lucku do Všetat. Zavolala jsem Lucce jestli mohu přijet. Táta mě odvezl a Lucka už na mne čekala. Pes Kendy musel být zavřený, abychom si mohly hrát na dvoře. Na dvůr jsme vyndaly železné tyče, které jsme používaly jako překážky, když jsme si hrály na koně. K večeru si Lucka sbalila věci a odjela se mnouk nám na Skřivaň.
Více jak třetina žáků se nám přihlásila k projektu „Dětský čin roku“. Práce jsme poslali za celou školu k posouzení na místo vyhlašovatele projektu. Následující ukázky jsme vybrali od L.Černé a A. Lauberové Záchrana šneků – L. Černá Nejvíce šneků je na cyklostezce z Pustovět do Laštovic nejlépe po dešti. Začala s tím teta Anina. Jednou jsme šly na procházku a teta Anča dávala šneky z cesty na trávu. Tak jsem se k ní přidala a také dávám malé, velké šneky do trávy, aby je cyklisté nepřejeli. Šneky dávám do trávy i ze silnice, aby je auta, motorky i traktory nepřejela. I když jsou šneci slizcí, jsou krásní. Zachráněné kotě – A. Lauberová Příběh se postupně odehrál od poloviny srpna, kdy naše kočka vyvedla svých pět koťat a pochlubila se s nimi. Od začátku byla koťata velmi neposednáa bylo moc nesnadné je někdy nešlápnout, nezavřít do dveří nebo nezachránit z pod kol aut. Jednou se jedno z neposedných koťat vydalo na vysoký ořešák u našich chlévů a lezlo až do samotné špičky. Tam začalo naříkat, že nemůže dolů. Vyndala jsem těžký žebřík a vydala se ho zachránit. I když jsem se o kotě i sebe bála, po chvíli jsem sundala ze stromu k jeho mámě, kočce. Možná, že to nebyl úplně hrdinský čin, ale možná jsem zachránila jeden kočičí život, který pro někoho moc neznamená, ale pro mne je to velký čin. BOUŘE – K. Eiblová O LETOŠNÍCH PRÁZDNINÁCH JSEM BYLA U BABIČKY NA CHALUPĚ. JEZDÍME TAM RÁDI, VŽDY SI PŘIVEZEME NĚCO NA CO SE JEN TAK NEZAPOMÍNÁ. LETOS JE TO NĚCO CO DOUFÁM SE NEBUDE MOCKRÁT OPAKOVAT. VÍM ŽE POČASÍ DOKÁŽE PŘEKVAPIT, ALE MÁM RADŠI, KDYŽ JE TO PŘÍJEMNÉ PŘEKVAPENÍ. BYLO TO VE ČTVRTEK. DOPOLEDNE JSME STRÁVILI NA KOUPALIŠTI. BYLO KRÁSNĚ TEPLO A SVÍTILO SLUNCE. DOMŮ JSME SE CHTĚLI VRÁTIT AŽ ODPOLEDNE. CELÝ DEN PROBÍHAL TAK, JAK JSME TO PLÁNOVALI. KDYŽ JSME ODJÍŽDĚLI Z KOUPALIŠTĚ, ZAČALA SE OBLOHA ZATAHOVAT A FOUKAT VELKÝ VÍTR. CESTOU DOMŮ JSME SE DOHADOVALI JESTLI BUDE PRŠET NEBO SE TO VYBERE. AKORÁT JSME PŘIJELI DOMŮ A ZAČALO PRŠET. NEJDŘÍV JEN TAK TROCHU, ALE V OKAMŽIKU SE STRHLA HOTOVÁ PRŮTRŽ MRAČEN. NAKONEC TO BYLA TAKOVÁ BOUŘKA, NA KTEROU DLOUHO NEZAPOMENU. JEN Z OKNA JSME POZOROVALY TU SPOUŠTˇ, KTEROU BOUŘE PÁCHALA KOLEM NÁS. KDYŽ PŘESTALO PRŠET, ŠLI JSME SE PODÍVAT VEN A NA VLASTNÍ OČI JSME VIDĚLI, CO DOVEDE PRUDKÁ BOUŘE. NĚKTERÉ STROMY BYLY VYVRÁCENÉ A POLÁMANÉ, SOUSEDŮM VZAL VÍTR KUS STŘECHY. VŠECHNA ÚRODA NA ZAHRÁDCE BYLA ZNIČENÁ A NÁM SE Z TOHO CHTĚLO BREČET. KDYŽ JSME SE VZPAMATOVALI, NEZBYLO NÁM NIC JINÉHO, NEŽ ŠKODY UKLIDIT. POZDĚJI JSME SE OD NAŠICH PŘÍBUZNÝCH DOZVĚDĚLI, ŽE ANI ONI NEBYLI UŠETŘENI A TAKÉ TAM BOUŘKA ZANECHALA STOPY. UŽ VÍM, ŽE I KRÁSNÝ DEN SE MŮŽE BĚHEM CHVILKY ZMĚNIT V TAKOVOU KATASTROFU. PŘÍRODA JE ZKÁTKA MOCNÁ ČARODĚJKA.
Stavba lodi. Píšu o lodi, kterou jsem si o prázdninách vyrobil. Předlohou mi byl jeden dobrodružný film, kde se mi moc líbily velké plachetnice. Loď je asi 30cm dlouhá a 50cm vysoká. Má bílé plachty a kormidlo. Trup je vyroben z jednoho kusu dřeva. Postupně jsem dřevo vyřezával a vytesával, aby dostalo ten správný tvar. Táta mi trochu pomohl s prohloubením paluby. V Rakovníku jsem koupil kulatinu na stožáry a ráhnoví. Ze starého prostěradla jsem nastříhal plachty a máma mi je obšila a přišila k ráhnoví. Do lodi jsem vyvrtal tři díry na stožáry a jednu menší na zádi na kormidlo. Stožáry i kormidlo jsem nasadil do připravených děr. Nakonec jsme s tátou loď vyzkoušeli na vodě. Myslím, že se mi povedla. Kája Gebhart
Á Ý V
J N
K M C
C
Z
O E D
červenec a srpen verš pozdrav na uvítanou teď historická zbraň jeden z rodičů luna kluk je svého otce …. opak staří né náš budova, kde se učíme jízdní …. jehně, beran a …. Člověk - množné č. ten poslední, kdo pomáhal tahat řepu
M. Roll
T. Gebhartová K. Smereková
Náš Pavlík č. 11 – září 2009 / XI. ročník. Vydává ZŠ Pavlíkov, okres Rakovník dětskou redakční radou pod vedením p. ředitele P. Šilera. Tel.: 313 533 756, 731 225 743,
[email protected], www.zspavlikov.net
