Č. 37 LÉTO 2014 Úvodem… I počasí v letošním létu nebylo nudné. Opět napsalo podstatnou část našeho časopisu, my na jeho průběh nyní jen zavzpomínáme a sestavíme ho do ucelenějších textů, přidáme statistiky a jak je zvykem také fotodokumentaci. Nejteplejší a pro mnohé nejhezčí období za celý kalendářní rok, to je letní sezóna. V řeči klimatologické se jedná o měsíce červen až srpen, shrnutí počasí v těchto měsících najdete právě v 37. číslu Meteolistů, vedle dalších informací, které nastíní už stručný obsah níže.
Obsahem… V obsahu tohoto čísla Vás čekají známé rubriky informující o meteorologické situaci, jinými slovy o průběhu počasí, v létě a vyhodnocující klimatologický průběh léta. Známé rubriky bezesporu zastupuje rubrika „Zprávy z“ … (v tomto případě z léta) obohacující stručný souhrn letního období na třetí stránce časopisu, tj. hned za obsahem časopisu, který je novinkou z minulého čísla. Dále nebudou chybět čísla, tj. statistiky a zajímavá srovnání uplynulých letních sezón. Čemu se budeme věnovat v rubrice „Téma“ napovídá upoutávka na rubriku níže. Teorie bude mít také v tomto číslu své místo, představeny budou další dva klimatické pásy Země. A „Fotogalerie“ přinese několik dokumentačních fotek z letního období pro Vaše oči. V tomto číslu najdete dvě nové rubriky, první z nich přinese „Hádanku“ v podobě rozpoznání typu oblaku na fotografii, v každému číslu si na Vás nějakou nachystáme. Druhá rubrika přinese „Meteokvíz“ o 5 otázkách z oblasti hydrometeorologie, klimatu či hydrologie a věd souvisejících z těmito uvedenými. Novou rubriku Vám blíže představíme. Veškeré výsledky kvízu a hádanky najdete vždy v následujícím číslu. A poté už jen pozvánka na následující číslo s obrázkem na zadní obálce časopisu. NOVĚ!
METEOKVÍZ
V tomto číslu Vám představíme novou rubriku, tzv. Meteokvíz. >>> Rubrika na straně č. 34
TÉMA Bouřková sezóna 2014 >>> Téma na straně č. 22
P
řívalové srážky, to byl nejčastější projev bouřkové činnosti letošní letní sezóny a vlastně
už druhé poloviny té jarní, kde odkážeme na předchozí číslo časopisu. Přívalové srážky působily lokální bleskové povodně, zatápěly sklepy a jiná níže položená místa. Vedle větru a krup byly nejčastěji zastoupeným nebezpečným projevem letních bouřek sezóny 2014 a způsobily značné lokální rozdíly v úhrnech srážek. Podrobně rozebereme bouřkovou sezónu 2014 právě v rubrice „Téma“.
Počasí na Čt 13.11.2014 /zataženo, místy mrholení/
11°C/8°C
OBSAH
Obsah 37. čísla – Léto 2014
SHRNUTÍ LÉTA 2014 ………………………………………….. 3 ZPRÁVY Z LÉTA ………………………………………………….. 4 STATISTIKY ………………………………………………………… 11 FOTOGALERIE ……………………………………………………. 16 TÉMA …………………………………………………………………. 22 METEOHÁDANKA ………………………………………………. 27 TEORIE ……………………………………………………………….. 28 METEOKVÍZ ………………………………………………………… 34 PŘÍŠTĚ ………………………………………………………………… 36
-2-
SHRNUTÍ LÉTA 2014 V létě panovalo jednak typicky horké počasí a to s vysokými maximálními i minimálními teplotami a poměrně častými bouřkami, které byly i silné s tím, že přinášely z nebezpečných jevů zejména přívalové srážky, v menší míře pak kroupy. Druhou tzv. „tváří“ letošního léta bylo studené počasí s častějšími srážkami nekonvektivního rázu, které přišlo v posledních třech týdnech srpna. Červen Začal teplotami mírně nad 20°C a převážně slunečným až polojasným počasím. Během první dekády k nám začal proudit velmi teplý vzduch a teploty překročily rázem tropických 30°C. Tropické počasí ukončil přechod zvlněné studené fronty po 11. červnu 2014, na které se vyskytly silné bouřky, nejintenzivnější na Vysočině. Druhou dekádu uvedl opět letní ráz počasí, ke konci došlo k dalšímu ochlazení na teploty kolem 20°C, převažovalo ale příjemné počasí většinou beze srážek. Takový byl i počátek poslední dekády měsíce, v jejímž závěru se mírně oteplilo, ale tropické teploty se nevrátily. Červenec První dny letní, poté k nám pronikl velmi teplý vzduch a teploty opět překračovaly v maximech 30°C, noční teploty se pohybovaly i kolem 20°C, takže se ojediněle objevovaly tropické noci. Kolem 7. a 8. července se objevily silné či dokonce velmi silné bouřky, kolem Prahy, na Plzeňsku, Vysočině a ve východních Čechách. V dalších dnech, již druhé dekády měsíce se opět ochladilo, přechodně na teploty kolem 20°C, poté se ale rychle vrátilo tropické počasí. To už panovalo déle, od 15. července s malými přestávkami až do konce měsíce. Častěji se ve vlhčím vzduchu objevovaly místní bouřky, které byly i silnější. Srpen Začal takovým počasím, kterým skončil červenec. Teplé proudění, takže odpolední maxima až na výjimky nad 30°C, minimální teploty klesaly jen mírně pod 20°C a občas se objevily lokálně bouřky. Tento ráz počasí ukončila až zvlněná studená fronta, která definitivně ukončila současně tropické počasí v ČR pro letošní teplou část roku a to dne 11. srpna 2014. Poté vládlo v ČR vlhčí a chladné počasí s teplotami kolem 20°C, při přechodu front, které se projevovaly velkou oblačností a trvalejšími srážkami po většinu dne teploty ani 20°C nedosahovaly. Ke konci měsíce se objevily první radiační ranní mlhy vlivem ochlazování zemského povrchu, neboť noční teploty již za vyjasnění klesaly pod 10°C.
-3-
ZPRÁVY Z LÉTA 8. až 12. červen 2014
Místo „Medardovy kápě“ tropické počasí Červen začal letos letním počasím a to převážně polojasným až slunečným za vlády tlakové výše. Během první dekády k nám pronikl velmi teplý vzduch a panovalo zcela jasné, odpoledne přechodně polojasné počasí s plochou kupovitou oblačností a to i na 8. červen, na který připadá pranostika „Medardova kápě, čtyřicet dní kape“. Letos bylo polojasno až postupně jasno, takže o srážkách být řeč nemohla. Teploty navíc v tento den již pokořily 30°C, tropické počasí vyvrcholilo kolem 11. června, kdy bylo až 35°C. Již 8. června bylo pokořeno několik teplotních rekordů: Teplice 33.5°C, původní 32.5°C z roku 1889 Plzeň-Bolevec 33.1°C, původní 32.8°C z roku 1996 Doksany 33.1°C, původní 31.4°C z roku 1996 Brandýs nad Labem 33.0°C, původní 32.2°C z roku 1996 Kopisty 32.9°C, původní 31.6°C z roku 2003 Česká Lípa 32.8°C, původní 31.9°C z roku 1996 Neumětely 32.8°C, původní 32.3°C z roku 1950 Cheb 32.6°C, původní 32.6°C z roku 1996 (vyrovnán) Žatec 32.5°C, původní 32.0°C z roku 2003 Poděbrady 32.5°C, původní 32.3°C z roku 1996 Karlovy Vary 32.5°C, původní 32.5°C z roku 1996 (vyrovnán) Praha-Libuš 32.5°C, původní 31.6°C z roku 1996 Pohořelice 32.4°C, původní 31.0°C z roku 1996 Troubsko 32.4°C, původní 30.4°C z roku 1996 Milešovka 32.1°C, původní 29.1°C z roku 2003 Strážnice 32.1°C, původní 31.1°C z roku 2003 /ČHMÚ, vice na www.meteoaktuality.cz/
Dne 9. června též, zde jsou rekordy ze stanic s dobou měření alespoň 100 let: Teplice 33.7°C, původní 32.8°C z roku 1889 Tábor-Náchod 33.7°C, původní 32.1°C z roku 1889 České Budějovice-Rožnov 33.5°C, původní 31.1°C z roku 1981 Milešovka 32.7°C, původní 28.4°C z roku 2007 Havlíčkův Brod 32.7°C, původní 30.6°C z let 1922 a 1996 Přerov 32.5°C, původní 31.9°C z roku 1996 /ČHMÚ/
Také 10. června dosahovala maxima ojediněle i hodnot nad 35°C, stanice Strážnice naměřila 35.9°C, zde jsou teplotní rekordy: Tábor-Náchod 34.9°C, původní 32.7°C z roku 2010 České Budějovice-Rožnov 34.4°C, původní 33.1°C z roku 2010 Teplice 34.3°C, původní 32.5°C z roku 1928 Havlíčkův Brod 34.0°C, původní 30.8°C z roku 1915 Přerov 33.4°C, původní 32.0°C z roku 1910 Bystřice pod Hostýnem 32.4°C, původní 31.4°C z roku 1996 Milešovka 32.3°C, původní 29.8°C z roku 2010
Pokořeny byly i absolutní měsíční rekordy na stanicích Strážnice a Paseka.
-4-
ZPRÁVY Z LÉTA Konec června 2014
Místní bouřky nepřinášely hydrologicky významné srážky Převažující teplé až horké počasí a jen místní prudší srážky ani na počátku léta nedoplňovaly vláhový deficit, zejména v nižších vrstvách půdy a tím pádem neobohacovaly ani podzimní vody. Tyto srážky stékají do struh a vodních toků, následně jsou jimi odvedeny a spodní vody ani hlubší vrstvy půdy zůstávají bez výraznějšího přídělu vody. Přesně takový byl průběh letošního léta, co se týče srážkové činnosti, o čemž bude delší zmínka v rubrice Téma. S tímto rázem počasí velmi úzce souvisí problematika rizika vzniku požárů, které přes léto hrozí často. Při delším suchým období se tzv. Index nebezpečí požárů, uváděný ve zkratce INP, dostává až na hodnoty 4. stupně, ojediněle i stupně 5, což jsou velmi vysoké hodnoty, které se nevyskytují nijak plošně, ale většinou jen velmi lokálně v oblastech, kde se skutečně dlouho neobjevily výraznější srážky a zároveň se tam vyskytuje vegetace, která by mohla při vzniku požáru začít snadno hořet. Co je to Index nebezpečí požárů? (INP) Jedná se o odstupňovaný Index, který má za úkol pomocí barevné stupnice vyjádřit míru rizika vzniku požárů v dané lokalitě na území ČR na základě proběhlého počasí, při čemž hodnotíme zejména spadlé srážky a jejich charakter či teploty a vítr, obdobě to platí o aktuální povětrnostní situaci, kde hodnotíme též výskyt srážek, teplotu vzduchu, noční ochlazování a tvorbu rosy, vítr. U předpovědi Indexu hodnotíme totéž z hlediska prognóz, zda se očekávají srážky a jakého charakteru či naopak zda bude velmi teplo se slunečním svitem či větrem atd. Tento Index a jeho předpověď poskytuje právě v teplé části roku, tj. cca od dubna d října, jinými slovy v tzv. konvektivní sezóně (v případě podmínek pro vznik požárů i dříve či naopak později) právě ČHMÚ prostřednictvím modelu INP, který je vyvíjen na observatoři v Doksanech.
INP z 19.9.2011 ukazující situaci, kdy v Čechách, na Vysočině a ve Slezsku po výraznějších srážkách požáry vůbec nehrozí, naopak na střední a jižní Moravy je riziko vzniku požárů na stupni 3. /ČHMÚ/
-5-
ZPRÁVY Z LÉTA Citujeme část našeho článku o hydrologické situaci v polovině června 2014: „Počasí v ČR je již delší dobu sušší, poslední lokální bouřky se příliš dlouhodoběji hydrologicky neprojevily, byly hodně lokální. Vysychá tedy vlivem zejména četnějšího slunečního svitu, který je v těchto dlouhých červnových dnech dosti četný od brzkého rána až do pozdního večera, půda a sucho se prohlubuje. Ubývá podzemních vod i vody ve vodních tocích. Brát v potaz je nutno z hlediska hydrologie i uplynulou sucho a na sněhové zásoby chudou zimu a sušší jarní období. Poslední vydatnější srážky v podobě zejména konvektivní se objevily uprostřed a ke konci poslední květnové dekády, plošnější srážky se před tím objevily v polovině května 2014, ale nepřinesly bohaté úhrny na celé území ČR. Tam, kde se objevilo méně srážek i v těchto srážkově bohatších dnech, platí dnes již 4., vysoký stupeň, nebezpečí vzniku požárů.“ /www.meteoaktuality.cz, 17.6.2014/
Ještě příklad, kdy hrozí požáry na drtivé většině území. Mapka z 31.5.2012 ukazuje, že květen 2012 byl velmi suchý a roto hrozí včetně horských poloh (vyjma Šumavy) požáry středně, na mnohých místech je riziko ale vysoké, na stupni 4. /ČHMÚ/ Co značí jednotlivé stupně rizika? První stupeň znamená, že požáry na daném místě nehrozí. Je po výraznějších srážkách, území je nasyceno. Stupeň druhý prezentuje nízké riziko vzniku požárů skutečně jen s malým rizikem vzniku požárů, které nevyžaduje pozornost. Třetí stupeň už ale značí riziko vzniku požárů o rozloze desítek metrů čtverečních s dobou trvání v hodinách, kde už jsou určitá opatření pro zmírnění následku jevu. Čtvrtý stupeň, vyskytující se většinou uprostřed léta, ale jak je vidno výše výjimečně i na jaře, představuje riziko požárů o rozloze stovek metrů s dobou trvání desítek hodin. Zde už není doporučeno ve volné přírodě rozdělávat ohně, vydává se výstražná informace ČHMÚ na riziko požárů. Nejvyšší, tedy pátý, stupeň se vyskytuje výjimečně v létě při velmi suchém počasí a jedná o riziko požárů o několika hektarech, trvat mohou takové požárů i několik dnů. Vyžaduje se maximální opatrnost při manipulaci se zdroji ohně, nemluvě o přímém rozdělávání ohňů v přírodě.
-6-
ZPRÁVY Z LÉTA Ještě než opustíme hydrologickou problematiku, bude dobré představit opačný model. Ten pro změnu varuje před rychlými odtoky vody z daného území a před vznikem bleskových povodní. Jedná se o ukazatel nasycení a toho, kolik je dané území schopno pojmout srážek za předpokladu nasycení, aniž by došlo k rychlému odtoku vody po daném území doslova jako po nasáklé houbě. I tento model je v provozu v tzv. konvektivní sezóně, cca duben-říjen. Model je nazýván anglicky - Flash Flood Guidance.
Příklad nasycení, 7.10.2014, což je datum k němuž letos skončil provoz modelu. Všimněme si jednak nízkého nasycení (slabé až velmi slabé, riziko sucha) v Praze a Polabí a vysokého například na JV Moravy v oblasti Beskyd nebo na Šumavě – dále druhá mapa níže. /ČHMÚ/
Zde vidíme, že za 1h (hodinové srážkové úhrny) by pro výskyt rychlého odtoku a riziko přívalové povodně muselo v Polabí spadnout 60-80mm a i více srážek, naopak na JV či na Šumavě by stačilo pro výraznější vzestupy toků i méně než 15mm za hodinu. /ČHMÚ/
-7-
ZPRÁVY Z LÉTA 7. a 8. července 2014
Velmi silné bouřky Nyní několik slov o výraznější bouřkové činnosti v souvislosti s vlivem brázdy nízkého tlaku vzduchu na naše území, za níž k nám poté pronikl chladnější vzduch, a bouřková činnost ustala. Silné bouřky zejména s přívalovými srážkami se objevily na Příbramsku, Plzeňsku, některých částech Prahy, na Prachaticku či Táborsku. Některým místům se bouřky tradičně vyhýbaly, při této situaci se výrazněji bouřky neprojevily například na Chrudimsku, Ostravsku, Mladoboleslavsku, ale míst jen s okraji bouřek či se slabými bouřkami bylo o poznání více, neboť byly letos bouřky obzvláště lokální záležitostí. Bouřky jsou ovšem vždy lokální záležitost, takže to neberme jako výjimečné, jen se v nich objevily častěji přívalové srážky než ostatní nebezpečné projevy a přinesly velké rozdíly v úhrnech srážek i co se týče mezi sebou málo vzdálených míst.
Nasvícený vrchol oblaku Cb v podvečerní bouřce 7.7.2014
-8-
ZPRÁVY Z LÉTA Druhá polovina července 2014 + počátek srpna 2014
Trvalý přísun teplého, ale také vlhkého, vzduchu Zbytek července již přinášel obdobný charakter počasí, alespoň cirkulace se neměnila. Teplé jižní až jihovýchodní proudění přinášelo na naše území teplý vzduch a udržovalo denní teploty trvale nad 25°C s tím, že často překračovaly teploty tropickou hodnotu 30°C. V noci teploty vlivem teplého proudění neklesaly většinou pod 15°C, často se držely kolem tropických (pozn. pro noční hodiny) 20°C. Teplý vzduch od jihu s sebou přinášel také dostatečnou vlhkost a tvořily se v něm často přeháňky a bouřky. Ty byly mnohde i intenzivní, převážně přinášely, jak bylo letos v létě zvykem, přívalové srážky. Bouřky se objevovaly hojně zejména 21., 22., 23., 27., 28. a 30.7.2014. Více ovšem nabídne speciální souhrn bouřkové sezóny celého letošního roku s podrobnějším rozborem hlavní, tj. letní, sezóny od cca května do srpna.
Detailní pohled na bohatě vyvinou bouřkovou oblačnost. Takový pohled se nepoštěstí vždy, neboť struktura mohutného Cumulonimbu je často zahalena buďto intenzivními srážkami (tmavé pruhy připomínající vrstevnatou oblačnost) nebo také jinou oblačností.
-9-
ZPRÁVY Z LÉTA Přísun teplého a vlhkého vzduchu pokračoval ještě během celé první dekády srpna 2014. Teploty v maximech neklesaly pod 25°C, v minimech neklesaly pod 15°C a místy se objevovaly stále bouřky, i silné. Dne 3. a 4. srpna 2014 se objevily silné bouřky, opět převážně z přívalovými srážkami, zejména jižně od Prahy a na SV/V Čech, kde způsobily bleskové povodně. Zpočátku bouřkami byla uvedena zvlněná studená fronta, která ukončila toto teplé počasí dne 11. srpna 2014, později se na ní vyskytl plošnější déšť.
Konec srpna 2014
Za studenou frontou vlhčí a hlavně chladné proudění Přechodem zvlněné studené fronty dne 11. srpna 2014 definitivně pro letošní letní sezónu skončily tropické teploty a ve zbytku měsíce byly vzácností i letní teploty. Několik týdnů vládnoucí teplé proudění udržující teploty na velmi příjemných, pro někoho až nepříjemných zejména v kombinace s vysokou vlhkostí vzduchu, hodnotách bylo na dlouho ukončeno. Vlivem tohoto teplého období se výrazně prohřála voda v nádržích, jezerech a dokonce i řekách, mnohde se vlivem vysoké teploty začaly rozšiřovat nebezpečné řasy a jakost vody byla velmi špatná, pro koupání zcela nevyhovující. Velmi dobře si lidstvo zvyklo na vysoké teploty přes den i v noci, na to, že počasí připomíná do jisté míry klima tropické, kde panují trvale vysoké teploty a také častější srážky, které udržují současně i vlhkost vzduchu na vysokých hodnotách. O to hůře se lidem odvykalo od tohoto počasí a zvykalo na chladné noci s teplotami o pod 10°C a dny s teplotami někdy ani ne na 20°C, i slunečního svitu bylo méně, oblačnosti a srážek naopak více. Ke konci měsíce se objevovaly místy ranní mlhy, které k tomuto období již patří.
-10-
STATISTIKY a) Statistiky měsíčního počasí b) Statistiky období c) Rekordy Červen Dny
Denní tep.
Noční tep.
Srážky
Vlhkost max.
Vlhkost min.
Poznámka, rekord
1.6.
23
8,2
0
82
54
2.6.
21,7
9,1
0
79
48
3.6.
22
11,4
0
83
56
4.6.
23,4
12,2
0
85
50
5.6.
23,8
12,2
0
87
46
6.6.
27
9,3
0
85
44
7.6.
29,2
10,6
0
82
39
8.6.
30,9
11,9
0
80
32
9.6.
32,6
14,7
0
77
33 Vysoké teploty
10.6.
33
14,7
0
76
32 Velmi vysoké teploty
11.6.
34,2
17,6
0
78
36 Vysoké tep., bouřky - př. Vysočina na ZSF
12.6.
30
14,9
0
85
48
13.6.
27,9
12,1
0
88
45
14.6.
22,6
12,4
0
86
51
15.6.
23,8
12
0
84
48
16.6.
24,4
9,2
0
88
44
17.6.
26,3
13
0
82
48
18.6.
27,4
10,7
0
86
41
19.6.
27,9
11
0
84
38
20.6.
19,8
12,5
0
89
52
21.6.
19,3
12,2
0
86
64
22.6.
22
12,6
0
88
56
23.6.
24,4
8,8
0
89
49
24.6.
26,8
10,2
0
85
44
25.6.
18,3
13,2
8
90
60 ZSF, bouřky pás od JZ/Z
26.6.
23,8
11,8
1
91
52
27.6.
25,5
8,8
0
92
44
28.6.
26,2
12,1
0
84
40
29.6.
25,5
15,4
4
89
61
30.6.
23,9
12,4
6
93
68
-11-
STATISTIKY a) Statistiky měsíčního počasí b) Statistiky období c) Rekordy Červenec Dny
Denní tep.
Noční tep.
Srážky
Vlhkost max.
Vlhkost min.
Poznámka, rekord
1.7.
22,6
9,7
0
83
52
2.7.
25,7
11,2
0
89
56
3.7.
28,2
12
0
86
46
4.7.
31,2
11,5
0
82
38
5.7.
30,6
17,5
19
92
44 Večerní bouřka
6.7.
31,6
17,6
0
85
37
7.7.
32,4
18,8
3
90
34 Večerní bouřka, silné bouřky
8.7.
30,8
18,2
4
89
56 Večerní bouřky, silné b. př. Praha, JČ, VČ
9.7.
22,2
15,2
4
90
64
10.7.
19,6
13,5
13
92
68
11.7.
26,5
14,7
10
90
56 Odpolední bouřka
12.7.
24,8
14,2
0
82
50
13.7.
27
11,8
15
90
55 Odpolední bouřka
14.7.
28,9
15,6
0
86
48
15.7.
30,8
15
0
86
42
16.7.
31,3
16
0
80
41
17.7.
31,4
18
0
83
39
18.7.
32
16,8
0
80
34
19.7.
33,5
16,8
0
86
33
20.7.
34,2
17,4
0
82
32
21.7.
32,6
19,8
70
94
56 Večerní bouřka a prudké srážky
22.7.
29,8
19,6
0
90
48 Systém bouřek na SV
23.7.
30,2
16,6
1
86
50 Okraj bouřky
24.7.
27,3
14,6
0
89
46
25.7.
29
16,5
0
84
41
26.7.
30,2
15,1
0
88
44
27.7.
32
17,4
0
85
36
28.7.
30,9
18,6
0
90
48
29.7.
28,4
18,5
0
87
54
30.7.
28,8
19
0
80
41
31.7.
23,8
17,6
7
89
52 Studená fronta
-12-
STATISTIKY a) Statistiky měsíčního počasí b) Statistiky období c) Rekordy Srpen Dny
Denní tep.
Noční tep.
Srážky
Vlhkost max.
Vlhkost min.
Poznámka, rekord
1.8.
27,5
14,8
0
86
58
2.8.
31,2
17,8
0
82
41
3.8.
31,8
18,2
0
84
36 Silné bouřky na SV/V Čech, jižně od Phy
4.8.
24,6
17,5
9
90
56 Bouřka
5.8.
26
16,7
4
94
47
6.8.
26,7
16,6
4
92
56
7.8.
29,5
13,5
0
83
52
8.8.
30,9
17,8
0
89
41
9.8.
31,8
15,8
0
86
36
10.8.
31,8
16,2
0
82
32
11.8.
21,6
18,4
8
91
40
12.8.
25,7
15,3
0
86
54
13.8.
21,7
13,5
0
88
61
14.8.
22,1
14,9
2
86
56
15.8.
21,9
11,9
8
88
53
16.8.
20,8
12,7
9
85
60
17.8.
22,5
11,8
0
87
53
18.8.
21,2
14,5
0
79
49
19.8.
22
11
0
82
46
20.8.
22,7
10,7
0
88
42
21.8.
23,1
10,8
0,5
86
44 Okraj odpolední bouřky
22.8.
22,7
9,3
0
89
42
23.8.
25,8
9,8
0
86
40
24.8.
20
9,8
9
89
50
25.8.
21,4
7,4
0
92
46
26.8.
15,8
12,9
3
90
68
27.8.
22,8
11,4
10
89
56
28.8.
24,4
7,6
0
90
52
29.8.
23,8
8,9
4
86
53
30.8.
24,3
12,5
0
94
51 Okraj bouřky
31.8.
20,5
13,3
8
92
67
-13-
STATISTIKY a) Statistiky měsíčního počasí b) Statistiky období c) Rekordy Denní
d) 2012 teploty
Noční tep.
Srážky
Celkové srážky
Rekordy (°C, mm, m/s) Celkové teploty
červen
23,85
13,06
1,02
30,6 32.2°C, 31.1°C, 14.3mm
18,455
červenec
25,81
15,49
5,54
172 33.8°C, 31.5°C, 51mm
20,65
srpen
26,28
14,97
3,16
98 35.1°C, 31.3°C, 39mm
20,625
25,3133 14,507
3,24
Průměr/celkem
Denní
2013 teploty
Noční tep.
Srážky
19,910
300,6 Celkové srážky
Rekordy (°C, mm, m/s)
červen
21,74
13,23
11,03
331 32.1°C, 80mm, 72.6mm
17,485
červenec
27,23
15,2
1,96
61 35.6°C, 33.8°C, 39mm
21,215
srpen
25,23
13,98
4,61
143 34.6°C, 50mm, 40mm
19,605
Průměr/celkem
24,73 Denní
2014 teploty
14,14 5,86667 Noční tep.
Srážky
19,435
535 Celkové srážky
Rekordy (°C, mm, m/s)
červen
25,53
11,91
0,63
19 34.2°C, 33°C
18,72
červenec
28,97
15,96
4,71
146 34.2°C, 70mm
22,465
srpen
24,47
13,33
2,53
78,5 31.8°C, 7.4°C, 10mm
26,32 13,733
2,62
Průměr/celkem
18,9
20,028
243,5
Žebříčky: TEPLOTY
2005: 19.10°C
2009: 2.95mm
2008: 20.48°C
2011: 19.01°C
2014: 2.62mm
2006: 20.41°C
2010: 18.76°C
2007: 2.25mm
2007: 20.16°C
SRÁŽKY
2005: 2.23mm
2014: 20.02°C
2010: 6.83mm
2006: 2.16mm
2012: 19.90°C
2011: 5.89mm
2008: 1.43mm
2009: 19.73°C
2013: 5.86mm
2013: 19.43°C
2012: 3.24mm
-14-
STATISTIKY a) Statistiky měsíčního počasí b) Statistiky období c) Rekordy
ČERVEN
Počet dní se srážkami: 9
Maximální teplota: 34,2°C (11.6.)
Letní dny, 25 a více °C: 26
Minimální teplota: 8,2°C (1.6)
Tropické dny, 30 a více °C: 16
Maximální srážky: 8.0mm/24hodin
Mlhy: 0
(25.6.)
Bouřky: 7
Počet slunečných dní: 15 Počet dní se srážkami: 4
SRPEN
Letní dny, 25 a více °C: 15
Maximální teplota: 31,8°C (3., 9., 10.8.)
Tropické dny, 30 a více °C: 5
Minimální teplota: 7,4°C (25.8.)
Mlhy: 0
Maximální srážky: 10.0mm/24hodin
Bouřky: 3
(27.8.) Počet slunečných dní: 6
ČERVENEC
Počet dní se srážkami: 13
Maximální teplota: 34,2°C (20.7.)
Letní dny, 25 a více °C: 11
Minimální teplota: 9,7°C (1.7.)
Tropické dny, 30 a více °C: 4
Maximální srážky: 70.0mm/24hodin
Mlhy: 0
(21.7.)
Bouřky: 3
Počet slunečných dní: 7
-15-
FOTOGALERIE 1/6
Táhlá vysoká oblačnost zakončená háčky, na počátku června
Oblačnost mamma při rozpadu bouřky svědčící o výstupných pohybech -16-
FOTOGALERIE 2/6
Západ sluníčka do vysoké oblačnosti 7.6.2014
Západ Slunce 13.6.2014 -17-
FOTOGALERIE 3/6
Plochá kupovitá oblačnost dále za studenou frontou
Ozářená střední oblačnost -18-
FOTOGALERIE 4/6
Značné sucho na konci června
V tlakové výši na počátku července -19-
FOTOGALERIE 5/6
Letní polední konvekce
Krásné barvy při západu po konvekčních bouřkách v týž den -20-
FOTOGALERIE 6/6
Jedna vzdálená večerní letní bouřka
Večerní rozpad oblaků a sluneční paprsky shora i zdola oblaku -21-
TÉMA
Bouřková sezóna 2014 – jaká byla? Bouřky sleduje mnoho z nás, někteří za nimi aktivně vyjíždějí, loví je a snaží se kamerami nebo fotoaparáty zachytit jejich průběh, oblačné struktury bleskové projevy či nebezpečné doprovodné jevy. Jedná se o velmi zajímavý koníček, který skýtá také své nebezpečí a zajisté finanční náročnost. Nyní máme za úkol zhodnotit bouřkovou sezónu obecně na území ČR. Hodnotit jev, jako je konvektivní činnost, je dosti obtížné, neboť se jedná vždy o jev velmi lokální a průběh bouřkové sezóny se tedy na jednotlivých místech ČR značně různí. I přesto se do toho pusťme, alespoň v podobě obecného souhrnu a vzpomínek na ty nejlepší bouřkové situace. VIDEO – jako přílohu poskytneme k tomuto číslu časopisu Video shrnující obrazově průběh bouřkové sezóny 2014. Video najdete na našem TV kanálu Youtube.
Každá bouřka má svou jedinečnou strukturu, některá méně zajímavou, některá více a jiná až dech beroucí. Často stává, že vlivem srážek není vůbec mohutný bouřkový oblak vidět, obdobně jako na této fotografii.
-22-
TÉMA V teoretické části Vám nabízíme speciál v podobě ŽIVOTA BOUŘKY, kde se dozvíte podstatné informace o vzniku bouřkového oblaku a jeho případném dalším vývoji včetně podmínek, které jsou k dalšímu růstu oblaku nutné. Nejvíce je patrná mohutnost oblaku ještě před výskytem srážek. Ve stádiu Cumulu s největším možným vývojem, tzn. do tvaru congestus, (viz malé foto) je krása oblaku viditelná velice dobře. V případě oblaku Cumulonimbus jen z určitého místa pozorování, pokud se pozorovatel nachází pod oblakem nebo v jeho bezprostřední blízkosti, není jeho struktura patrná většinou vůbec a připomíná vrstevnatou oblačnosti, přičemž se jedná ale o mohutný a vysoký bouřkový oblak, který může sahat až na vrchol troposféry. Poté, co narazí na stratosféru, roste do stran – tvar kovadliny. To už ale zabíháme do teorie bouřek, pojďme zavzpomínat na bouřky 2014. JARNÍ SEZÓNA Počátek bouřkové sezóny nebývá započítáván do tzv. hlavní sezóny, proto i v tomto shrnutí oddělme hlavní sezónu od té řekněme vedlejší v podobě počáteční a koncové. Bouřky se vyskytují zejména od dubna do září, ale setkat se s nimi můžeme celoročně. Pokud budeme hovořit ale čistě o konvektivních bouřkách, tak ty mají u nás vhodné podmínky ke svému vzniku právě zhruba v tomto období, záleží zajisté na konkrétních meteorologických podmínkách. Letošní sezóna bouřek začala oproti té loňské díky brzkému počátku jarního počasí taktéž brzo, první bouřky se v ČR objevily hned na počátku dubna, konkrétně kolem 3. dubna. Teploty vystupovaly nad 20°C. Druhou bouřkovou situací, která stojí za zmínku, byly bouřky na studené frontě dne 8. dubna. Na studené frontě se objevily již silnější bouřky a to na J/JV Moravy či na S/SV Čech. Další významná bouřková situace, bouřky na výrazné studené frontě putující od severozápadu dne 14. dubna, V těchto bouřkách se objevily malé kroupy. Po krátké přestávce v podobě citelnějšího ochlazení, kdy ráno i slabě mrzlo, přišla krátká bouřková epizoda i se sinými bouřkami trvající od 21. do 25. dubna. V tomto období se objevovaly i intenzivní bouřky provázené zejména přívalovými srážkami nebo menšími kroupami. I konec dubna přinesl místy bouřky, ale již ne v takové míře. V květnu přišly silné bouřky několikrát a ve většině z nich dominovaly přívalové srážky. První silné bouřky na studené fronty dorazily například do Prahy, kde padaly i kroupy, dne 2. května.
-23-
TÉMA Za studenou frontou přišlo výrazné ochlazení, bouřková činnost na několik dní ustala. Uprostřed měsíce panovaly srážky v podobě deště za chladného proudění a další bouřkové situace, které stojí za zmínky přišli koncem měsíce a to konkrétně v období 23. až 28. května. V tomto období se objevily v bouřkách přívalové srážky přinášející bleskové povodně. Bouřky uvedla zvlněná studená fronta na počátku období, v dalších dnech se tvořily četné bouřky díky vysoké vlhkosti v atmosféře, kterou dodávala oblast nízkého tlaku vzduchu. Zejména na konci období padaly v bouřkách i kroupy.
Přívalové srážky v jedné ze středočeských květnových bouřek HLAVNÍ SEZÓNA V červnu a červenci se vyskytuje v našich podmínkách nejvíce klasických konvekčních bouřek, které jsou také dosti často provázeny přívalovými srážkami a nebo krupobitím. Letošní červen začal vysokými teplotami a přílivem suchého vzduchu. První výrazné bouřky přinesla zvlněná studená fronta, která ukončovala tento příliv velmi teplého vzduchu kolem 11. června. V silných bouřkách se kromě přívalových srážek objevily kroupy, zejména na Vysočině. Na další bouřky se muselo opět čekat, přišly až v souvislosti s přechodem další zvlněné studené fronty dne 25. června, kdy se bouřkové buňky seskupovaly do souvislého pásu s postupem od JZ/Z.
-24-
TÉMA Červen byl oproti květnu letos na bouřkové situace chudší, byť se jedná o měsíc s největším počtem bouřek. Další bouřkové situace hlavní sezóny se konaly až v červenci. V období od 5. do 8. července se objevilo několik i silných konvekčních bouřek za přílivu velmi teplého vzduchu. Často silné bouřky přecházely z JZ Čech přes Plzeňsko dále do centrálních Čech, kde putovaly zejména přes hlavní město. I bouřky v tomto období zasáhly nejsilněji Plzeňko, Prahu, jižní Čechy, dále také Vysočinu a východní Čechy. Naopak se často vyhýbaly a to nejen v tomto období, ale obecně v letošní sezóně, regionům Polabí, okresům západně od Prahy či severozápadním Čechám, zpočátku i jižní Moravě. Na snímku bouřkové činnosti z výše uvedeného období vidíme pohled na okraj bouřky, která se vyskytuje SV od místa pozorování, kterým by okres Nymburk. Lokálnost bouřek, zejména v letošní sezóně, je tak značná, že je na ni i okres daného kraje velký. Souhrnně lze konstatovat, že určitým místům se bouřky více méně vyhýbaly, jiná místa je obrazně řečeno naopak přitahovala. V období 21. až 23. července se objevily na studené frontě či v prostoru před ní další silné bouřky. Provázely je zejména přívalové srážky. Před studenou frontou uzavřely hlavní sezónu bouřek roku 2014 silné bouřky v období 27. až 30. července, které přinášely především přívalové srážky. Drtivá většina bouřek s nebezpečnými projevy přinášela v letošní bouřkové sezóně přívalové srážky často s následkem bleskových povodní, méně často pak kroupy. Naopak nárazy větru se objevily jen velmi zřídka. I proto vznikaly značné rozdíly ve srážkových úhrnech například za měsíc či i týden na hodně malých územích. POZDNÍ SEZÓNA Třetí období bouřkové sezóny, v tomto případě 2014, nazveme pozdní sezóna. JE po hlavní bouřkové sezóně, nyní můžeme čekat bouřky méně četné, avšak ještě s poměrně intenzivními projevy. Postupně už ale bouřky nebývají to, co bývaly v nejteplejší části roku. Nevznikají působivé struktury, méně často se objevují nebezpečné projevy a ubývá bleskové aktivity, i když hodně podzimních bouřek dokáže přinést ještě dosti intenzivní projevy i co se počtu blesků týče.
-25-
TÉMA V počátku pozdní sezóny se objevily silné bouřky 3. a 4. srpna, které můžeme ještě označovat za pravé letní. Přinesly opět přívalové srážky a bleskové povodně na SV/V Čech či jižně od Prahy. V průběhu srpna se ještě bouřky objevovat mohou a objevují se i docela často, letos bouřkovou sezónu ovšem ukončilo studené proudění, které započalo po přechodu vlnící se studené fronty 11. srpna 2014. Poslední bouřky z pozdní sezóny, které stojí za uvedení v tomto komplexním souhrnu, přišly 8. září a dále uveďme ještě bouřkové období 19. až 21. září, kdy se objevovaly slabé až mírné odpolední bouřky před studenou frontou a na samotné frontě, která ukončila teplé počasí. Tím též skončila bouřková sezóna 2014, i když zajisté říjnové bouřky nejsou výjimkou a letos se jich vyskytlo docela hodně. Proto si je stručně ještě připomeňme. Mlhy i bouřky, takový může být říjen. I když už k tomuto měsíci patří spíše mlhy než bouřky, i přesto se v tuto dobu objevují. Ale mají už určité znaky – jednak nenabývají takových rozměrů a pěkných struktur jako v létě, nepřinášejí příliš blesků a celkově nemají tak dlouho živostnost. Z letošního října stojí určitě za zmínění bouřky na studené frontě či před ní 15. října, 16. října i silnější bouřky, například opět v Praze a v poslední řadě bouřky od JZ/Z na studené fronty spojené s TN „Gonzalo“ dne 21. října, kdy se na JZ/Z utvořila dokonce linie bouřek. Tučně jsou zvýrazněna data s výskytem nejvýznamnějších bouřek v ČR – četný výskyt bouřky nebo velmi intenzivní bouřky. ZÁVĚR Závěr bude nejlepší shrnout v několika málo důležitých bodech, co vyplývá z výše uvedeného souhrnu bouřkové sezóny 2014?
Bouřky byly opět velice lokální (existovala místa na bouřky chudá a naopak velmi bohatá = vznik značných srážkových rozdílů) V bouřkách převažovaly přívalové srážky s výskytem častých bleskových povodní Bouřky se objevily ve větší míře i v průběhu podzimního období
-26-
METEOHÁDANKA Novinka! Jaký druh oblaku se nachází na této fotografii?
Připomínáme, že u oblaků určujeme především jejich druh, (př. Cirrus) dále tvar, (př. fibratus) odrůdu, (př. undulatus) zvláštnost či (př. mamma) průvodní oblak. (př. pileus) U každého oblaku není možno například určovat tvar či průvodní oblak. V hádance se ptáme vždy na celý název oblaku, např. Cirus fibratus nebo Cumulonimbus capillatus incus atp. Nicméně za svůj úspěch můžete považovat i určení oblačného druhu, tj. vždy první název psaný s velkým počátečním písmenem.
Správnou odpověď se dozvíte v příštím číslu Meteolistů, (č. 38) opět v rubrice Meteohádanka před další hádankou.
-27-
TEORIE Severní mírné pásmo, středozemní pásmo Vše o bouřkách Dvě poloviny teorie, v první pokračujeme v popisování klimatických pásů a ve druhé, speciální, představíme alespoň to nejdůležitější týkající se vzniku a předpokladům pro vývoj bouřkové či obecně konvekční činnosti a obtížnost předpovídání, neboť pojmout toto obsáhleji by bylo na vydání celé odborné publikace. 1. SEVERNÍ MÍRNÉ PÁSMO Vedle mírného klimatického pásu, ve kterém se nachází například střed Evropy, existuje ještě tzv. severní mírné pásmo. Je podobné mírnému pásmu, ale rozhodně to není klimatologicky to samé. Podívejme se na odlišnosti a klima v severním mírném pásmu. Rozdíly teplot v průběhu roku jsou tam znatelně větší než u nás v mírném pásmu. Tomuto pásmu můžeme kromě severního mírného říkat také boreální. Teploty tam v letním období rozhodně nestoupají na hodnoty, které jsou běžné u nás v mírném pásmu. Spíše si tam tedy užijete zimy, protože v zimě tam mohou průměrná minima klesat běžně v lednu či únoru k -16 nebo -17°C Na jaře a v počátku léta moc srážek nespadne, v tu dobu se jedná zpočátku o sněžení, což také platí pak o měsících říjen, listopad a prosinec. Srážky v létě jsou dešťové a často přívalové, nejvíce jich spadne v srpnu, září a říjnu. To už zas ale přecházejí ve sněhové. Například město Anchorage má velmi dlouho a mrazivou zimu, jen krátké a chladné léto a počasí je suché, s minimálními srážkami. Pro ty, co mají rádi teplo, výlet do tohoto klimatického pásu nebude tím pravým ořechovým. Jakou zvěř zde nejčastěji potkáme? Zajíce měnivého, běhá po čerstvé sněhové pokrývce díky svým širokým tlapkám a s příchodem zimy změní srst z hnědé na bílou, oblékne se tedy do zimního hávu. Také zde najdeme sobi, kteří mají kopyta také uzpůsobena pro pohyb po sněhu nebo i bažinách. Na jaře přitáhnou do těchto oblastí i husy sněžné, před zimou se vrátí opět do teplých pásů. Rostlinstvo není v tomto klimatickém pásu nikterak bohaté, najdete zde vřesoviště, například Dřín kanadský a také borůvky. Dokáží zachytit vlhkost i při sušším počasí. Vřes roste v tamních lesích často, přežívá i pod sněhem a jejich malé listy snižují vypařování. Najdeme tam tzv. Tajgu, směs jehličnatých stromů a bříz či osik.
Oblasti se severním mírným klimatem:
Zdroj: Velký obrazový průvodce – Počasí (VOP Počasí)
-28-
TEORIE Příkladové město se severním mírným klimatem:
Zdroj: VOP Počasí 2. STŘEDOZEMNÍ PÁSMO Přecházíme již do Středomoří. tzv. Středozemní pásmo už je přeci jen pro ty, co mají rádi spíše teplé počasí a pokud nechcete, aby Vám moc pršelo, tak vyrazte na dovolenou do těchto oblastí uprostřed léta. Jsou to oblasti kolem Středozemního moře, ale také kousíček jihu Afriky a Austrálie. Zima je zde mírná a vlhká, teploty pod bod mrazu v průměru neklesají, v průběhu jara postupně ubývá srážek a léta jsou suchá a horká. Co se týče flory, tak zde najdeme jen zakrslé stromy, protože zde vládne většinou suché počasí a řadu zeleně zničí také letní požáry, které jsou kvůli velkému suchu hodně časté. Najdeme zde tedy suchu odolné olivovníky a mandlovníky. Najdeme zde také odolné blahovičníky. A pokud chceme vědět jaká zvířata zde žijí, tak se jedná o koaly, králíky, různé hlodavce a nebo jeleny. Najdeme zde sojky, během sucha dokáže získat tekutinu jen z potravy. To samé platí o koalách. Letní požáry - vzhledem k velkému letnímu suchu v těchto oblastech vznikají pravidelné letní požáry. Rostou zde rostliny, které obsahují oleje a ty dobře hoří, požáry tedy ještě podporují. Jedná se o pelyněk, blahovičník a rozmarýn. Spíše tu najdeme tedy keře než stromy a to kvůli suchému klimatu, strom jsou pak zakrslé a nemají možnost moci vyrůst.
Oblasti se středozemním klimatem:
-29-
TEORIE Příkladové město se středozemním klimatem:
Zdroj: 2x VOP Počasí 3. VŠE O BOUŘKÁCH Co je to bouřka? O bouřce mluvíme, pokud je daný oblak elektricky aktivní a vyskytují se v něm či mezi oblaky blesky nebo oblak produkuje výboje do zemského povrchu. Zvukový projev blesku se nazývá hrom, ten se ve vzduchu šíří pomaleji, proto pokud je bouřka daleko vidíme jen blesky, říká se jim blýskavice a o bouřce detekované z místa pozorování se nemluví. Pokud jsou slyšet hromy, můžeme mluvit o bouřce detekované z daného místa/stanice. Jak je bouřka daleko? Pokud jsou vidět blesky a slyšet hromy, je možno již spočítat jak je bouřka daleko. Objeví-li se blesk, tak pomalu (jako běží vteřiny) počítáme. Počítat přestaneme v okamžiku, kdy uslyšíme hrom. Pokud je bleskových výbojů hodně (zejména elektricky velmi aktivní letní bouřky) je obtížné a často i nemožné přiřadit k danému blesku jeho správný zvukový projev, protože se mezi sebou již překrývají. Ale většinou to možné je, tak číslo, k němuž jsme se dostaly při počítání o výskytu blesku a to v okamžiku uhození hromu, vydělíme číslem 3. Dostaneme číslo, které se rovná vzdálenosti v km, kde se bouřka aktuální od místa, v němž sledujeme, nachází. Napočítáme-li tedy například do 35, tak je bouřka přibližně 12km od místa, kde počítáme/pozorujeme. Máte relativně dost času se případně připravit a to jakkoliv, lovci bouřek techniku a vše ostatní a ti, co mají strach, tak se schovat domů a ještě před tím zabezpečit vše, co by venku mohlo létat, nesmí namoknout a podobně. Dobré je sledovat radarová data kam a hlavně jak rychle bouřka postupuje a jak vypadá dle radarového odrazu, zda v ní nyní jsou či nejsou nebezpečné projevy. O jejich detekci se dovíte níže v článku. Nyní situace, kdy napočítáme při našem zjišťování vzdálenosti bouřky od místa pozorování jen například do 12, tak to je bouřka přes 4km vzdálená a to znamená, že je za chvíli v místě pozorování. Pokud napočítáme ovšem například jen do 2, tak se jedná o tzv. "velké rány", protože blesk uhodí blíže než 1km od Vás a často se velmi lekneme, pokud se tedy jedná o blesk směrem do zemského povrchu, lépe řečeno do nejvyšších bodů, které z povrchu Země čnějí do výšky - často stromy, dále vysílače či vysoké domy.
-30-
TEORIE Jaký má „život“ bouřkový oblak? 1) Stádium růstu - tzv. stádium cumulu V tomto stádium se projevuje konvekce, kdy se vodní páry prudce ochlazují v podobě drobných kapek, což značí z pohledu našeho právě oblak Cumulus. Dochází tedy ke kondenzaci, při níž se uvolňuje teplo. Prohřátý vzduch je mnohem lehčí a působí na něho tedy intenzivní vztlakové síly. Oblak Cumulus, který je považován na prvotní stádium vývoje bouřkového oblaku jako taková cesta ke vzniku bouřky má tři fáze, tři typy: oblak humilis, který není nijak výrazný co do vertikálního rozsahu, dále oblak mediocris, kde už se dějí právě výše popsané situace a tento oblak je již mohutnější a nabývá zajímavých tvarů, oblak congestus už signalizuje fakt, že brzo přeroste do bouřkového cumulonimbu. Je vertikálně velmi rozsáhlý a fotogenický, ale není tak mohutný jako samotný Cumulonimbus. Používáme zkratky oblaku Cu:Cu hum, Cu med a Cum con. 2) Stádium vrcholu, zralosti oblaku, období bouřky jako takové Vodní pára nahromaděná v oblaku stoupá a rozpíná se až do troposféry. V případě, že dosáhne horní hranice troposféry, většinou z bouřkového oblaku vypadávají i kroupa. (o vzniku krup níže) Oblak se rozprostírá do tzv. kovadliny, která je odborně označována jako incus, jako podtyp bouřkového oblaku. V období zralosti oblaku již mluvíme o cumulonimbu, ve který přerostl oblak Cumulus. Poté tedy začne pára kondenzovat a jsou tu srážky, které jsou většinou v podobě těžkých kapek a ledových částí, které padají dolů. Pokud je tedy oblak tak vysoký, že dosáhne horní hranice troposféry, je velká šance na padání srážek v podobě krup, protože v těchto výškách jsou teploty již velmi nízké a tvoří se kroupy. V této fázi vývoje se vyskytují tzv. výstupné a sestupné proudy a turbulence, které spouštění bleskovou činnost, ale i zesílení větru či vznik tornád. (kdy je nebezpečí výskytu nebezpečných projevů bouřek, o tom níže) 3) Stádium rozpadu Ustávají výstupné proudy, vlhkost vzduchu z oblaku vypadla v podobě srážek a není nic, co by bouřkovou buňku udržovalo jednoduše řečeno "při životě" a bouřka se rozpadá, zaniká, bleskové výboje jsou méně četné, postupně se vytrácení a již nemůžeme mluvit o bouřce, oblak Cumulonimbus se rozpadá.
Jak bouřky dělíme? FRONTÁLNÍ
Na teplých frontách se bouřka objeví spíše výjimečně, nicméně se na nich též může objevit, vyloučit to rozhodně nelze. Na studených frontách jsou bouřky v letním období zejména dosti časté, prakticky při trochu vhodných podmínkách někde v ČR při přechodu studené fronty vždy zabouří. Jedná se o bouřky na dvou typech studených front. Na tzv. studené frontě prvního druhu, kde se setkáme s bouřkami nejčastěji na čele fronty. Poté srážky přecházejí většinou v trvalejší déšť z vrstevnaté oblačnosti již bez bleskových výbojů. Studená fronta druhého druhu postupuje rychle a bouřkové oblaky, dochází zde k sestupnému proudu teplého vzduchu, což zabraňuje tvorbě oblačnosti. Bouřková oblast putuje v úzkém pásu, ale dosahovat může velkých výšek, až 13km. Objevit se mohou často při těchto bouřkách nebezpečné projevy v podobě výskytu krup nebo i silného větru. NEFRONTÁLNÍ Nejsou spojeny s přechodem frontálních systémů. Dělit je můžeme na: Konvekční - znáte tradiční ranní jasno, které se odpoledne změní na výskyt mohutných i krásně vypadajících, postupně ovšem tmavých, oblaků, kdy panuje v krajině klid, vysoká vlhkost a teplota způsobuje pocit dusna? to jsou bouřky z tepla. Ty vznikají při vysoké teplotě, kdy se vlivem zpočátku bezoblačného počasí vzduch dostatečně prohřeje, ale také při dostatečně vysoké vlhkosti vzduchu. Jsou hodně lokální (o lokálnosti bouřek či přeháněk příště) a jak se rychle utvoří, tak stejně rychle mohou zas naopak zaniknout. Většinou "neurazí" moc velkou vzdálenost, dlouho ovšem také nejsou aktivní. Advekční - vznikají na základě příchod studeného vzduchu nad teplý zemský povrch či vodní plochu. Jsou již "pohyblivější". Orografické - jinými slovy terénní, které vznikají na základě proudění instabilního vlhkého vzduchu směrem k nějaké horské překážce a utvoří se na návětří hor. Vliv orografie je často značný, nejen v případě bouřek. V případě výskytu této bouřky může na návětří hor spadnout lokálně velké množství srážek, které povede ke vzniku bleskových povodní. Ostatní druhy - jedná se například o bouřky na tzv. squall line, nebo-li linii. Tyto bouřky nemají spojitost s frontou, vznikají podél čáry instability. Dále se může jednat o bouřky v konvergentním proudění, vznikající v tlakové níží, kde vane vítr přes izobary do středu níže.
-31-
TEORIE Jaké známe druhy blesků a druhy srážek ve spojitosti s bouřkami? Blesk je elektrický výboj, při němž dochází k vyrovnání různě nabitých částic mezi oblakem a zemským povrchem. Blesk si vždy najde nejkratší cestu k takovému výboji, tj. proto uhodí vždy do nejvyššího bodu na Zemi, blesky ale členíme: a) Blesky mezi mraky - nejčastější, proběhne jich při bouřkách nejvíce. Jedná se o blesky v oblacích a mezi jednotlivými bouřkovými buňkami v oblacích. b) Blesky do atmosféry - také dosti časté, blesky vycházejí z bouřkových oblaků do volné atmosféry. c) Blesky mezi mraky a zemským povrchem - to jsou méně časté, ale velmi nebezpečné blesky. Jejich akustické projevy slyšíme velmi zřetelně, často se jedná o klasické prudké údery blesků, "velké rány", pokud se takovýto typ blesku objeví blízko pozorovatele - relativně blízko, neboť je projev velmi silný. Takové blesky zapalují stodoly nebo i domy, mohou uhodit do vodní plochy, stromů či vysokých stožárů či komínů. Většinou je přitahují nejvyšší místa, uhodí do toho, co jim je nejblíže. Srážky v bouřkách členíme: a) Déšť - často prudký, v některých případech přívalový. Přívalový déšť je jeden z nejčastějších nebezpečných projevů bouřek. Dokáže rychle zatopit i jinde suchá místa, rozvodnit toky, především malé potoky a to sice krátce, avšak výrazně a rychle - tzv. blesková povodeň. b) Sněžení - v zimních bouřkách může z bouřkového oblaku i vydatně sněžit. Vzniká při takových bouřkách často i tzv. bílá tma, což je kombinace silného větru a hustého sněžení. Sněhové bouřky bývají zejména ve vyšších polohách nebezpečné. c) Kroupy a sněhové krupky - pokud dosáhne bouřkový oblak hranice troposféry, padají z něho kroupy. Kroupy v oblaku vznikají vlivem vlhkosti a mrazivého vzduchu, nabalují se postupně při neustálé rotaci v oblaku. Až dosáhnou určité velikosti, hmotnost jim nedovolí již setrvat v oblaku a vypadávají z něho. Jsou dalším nebezpečným projevem bouřek. Mohou se objevit k menší, tzv. sněhové krupky v případě zimních či brzkých jarních bouřek. Jak bouřky předpovídáme? Představujeme základní meteorologické prvky, které je nutné pro předpověď pravděpodobnosti výskytu bouřek a jejich intenzity sledovat: a) Teplota - velmi důležitý parametr při předpovědi výskytu bouřek. Bouřky potřebují určitou teplotu, zajisté při nízké teplotě může vzniknout bouřka, nicméně hovoříme nyní o hlavní bouřkové sezóně a hlavně o bouřkách z tepla či obecně o nefrontálních bouřkách. Čím vyšší teplota, tím je vyšší pravděpodobnost vzniku bouřky, ale bez vlhkosti jak se říká "ani rána". b) Vlhkost vzduchu - vzduch musí být nasycen dostatečným množstvím vlhkosti, poté se může začít vyvíjet bouřkový oblak a také růst. Podle maximálního nasycení vzduchu vodními parami = 100 % vlhkost vzduchu, určujeme tzv.: c) Rosný bod - což je tedy teplota, při které dojde k tomuto kompletnímu nasycení vzduchu vlhkostí. Pokud se teplota vzduchu přiblíží tomuto bodu, je nejvyšší pravděpodobnost vzniku bouřky. d) CAPE - jinými slovy energie. Vyjadřuje se pomocí těchto hodnot instabilita v atmosféře, na níž závisí tvorba bouřek. Nebude-li mít CAPE dostatečné hodnoty, nevznikají bouřky. Větší pravděpodobnost vzniku bouřek je při výskytu energie (CAPE) nad 300 J/Kg, (joulů na kilogram) ideální je zajisté CAPE mnohem vyšší, které se vyskytuje zejména v hlavní bouřkové sezóně. ML CAPE - je totožné s CAPE, tj. míra nestability, nicméně v troposféře. Což je též důležitým faktorem pro předpověď intenzity a vzniku bouřek. e) Střih větru - je prvek, který je velmi důležitý nejen pro vznik, ale též pro intenzivní projevy bouřek. Jedná se o rozdíl vektorů proudění v jednotlivých výškách. Pokud s výškou výrazněji vzrůstá rychlost větru či se výrazně mění jeho směr, o to je větší pravděpodobnost intenzivního projevu bouřky.
-32-
TEORIE f) Helicita - je důležitým parametrem pro pravděpodobnost výskytu tornád v bouřkách. Pokud nedosahuje helicita hodnot alespoň 150, není pravděpodobnost vzniku tornád. Jedná se o vlastnost plynného nebo tekutého tělesa mající schopnost téct ve smyslu rotace. g) Výška základny oblaků - opět další parametr pro pravděpodobnost vzniku tornáda. Čím je výška základny oblaků níže, tím je větší pravděpodobnost jejich vzniku. h) CIN - jsou hodnoty opačné k hodnotám CAPE. Vylučují vznik bouřek, jedná se o zádržnou konvektivní vrstvu, která může zjednodušeně řečeno vše "zhatit" i přes ostatní vhodné podmínky. Jedná se o záporné hodnoty, které musejí být nulové či téměř nulové, aby mohlo docházet k vývoji konvekce. Jinými slovy musejí být co nejvyšší. i) MCS - mezoměřítkový konvektivní systém je seskupení více bouřkových buněk, tvořících systém bouřek, který má obvykle dlouhou životnost. Důležité jsou prognózy tedy též tohoto MCS. >> Závěrem - vždy je nutné, aby byly splněno více podmínek najednou pro tvorbu a trvání konvekce. Například samotné CAPE, tedy energie, instabilita v atmosféře, nám jaksi "nenastartuje" tvorbu bouřek a obecně konvekce bez dostatečné vlhkosti vzduchu. Jak je popsáno výše, důležitým prvkem zejména pro intenzitu bouřek je střih větru ve výšce. Vznikat mohou i situace, kdy splňují tyto prvky podmínky pro tvorbu bouřek, nicméně se v atmosféře objeví zádržná vrstva CIN a bouřky z tohoto důvodu nevzniknou. Mezi základní parametry pro tvoru bouřek počítejme určitě CAPE, rosný bod, střih větru a CIN. Existuje řada parametrů, (některé jsou zde uvedeny a krátce vysvětleny) které navíc signalizují pravděpodobnost vzniku průvodních jevů, např. tornád či jiných nebezpečných projevů bouřek. A pro kompletnost důrazná doporučení, co nedělat a zároveň zásady jak se naopak chovat při bouřce v přírodě Co při bouřce v přírodě rozhodně nedělat:
Neschovávat se nikam, kde se nacházejí vyšší stromy či stožáry vysokého napětí Nechodit do vody Neběhat ani po volném prostranství, nezdvihat ruce (louka, pole) Nejezdit na kole Neschovávat se do chatrčí či přístřešků bez hromosvodu (i přesto, že zmoknete) Nejezdit automobilem do oblastí se stromy, stožáry, raději zcela zastavit (hl. při silném větru, krupobití i přívalovém dešti) Nechodit do sníženin či do suchých koryt (např. vyschlých toků, lomů)
Co při bouřce v přírodě udělat:
Vyhledat místo se střechou a hromosvodem Není-li poblíž, vyhledat tedy místo bez stromů, stožárů a bez vodní plochy Vyhledat též místo, které není nížinou ani suchým korytem a nemůže se zatopit vodou (rovný terén) Kleknout si na zem Dát hlavu mezi kolena, být co nejníže V případě krupobití si co nejvíce chránit hlavu Čekat, až bouřka přejde
-33-
METEOKVÍZ Novinka!
O kvízu V tomto číslu představíme novinku v podobě Meteokvízů, které budeme do každého čísla časopisu od nynějšího vydání připravovat. V následujících řádcích bude představeno, co můžete od těchto kvízů očekávat a jaké budou podmínky jejich vyplňování. Co je to Meteokvíz? Jedná se o klasický kvíz, jen předměty jeho otázek bude hydrometeorologická a klimatologická problematika. Kvíz bude mít většinou 3-5 otázek z těchto zmíněných oborů, některé jsou snazší, některé vyžadují trochu více znalostí z oborů. Nicméně vyplňování těchto kvízu je zcela čistě na každém z Vás, můžete si kvíz vyplnit dle Vaší vůle čistě pro zajímavost a taktéž si ho můžete vyhodnotit, k čemuž nabídneme vždy kritéria. Protože každý kvíz se bude skládat z různých otázek různé obtížnosti, bude pro každý z nich jiné vyhodnocení, to nejdete vždy pod samotnou tabulkou s kvízem. Na základě získaných bodů Vám nabízíme také vyhodnocení, jak jste na tom orientačně se znalostmi. Toto vyhodnocení lze opět vztáhnout pouze ke konkrétnímu kvízu a neznamená, že pokud nebudete mít v daném kvízu příznivé hodnocení, tak nevíte vůbec nic o celé hydrometeorologické či klimatologické problematice. Body jsou přidělovány dle obtížnosti otázky pro veřejnost, minimálně lze v těchto kvízech za otázku získat +1b a maximálně +10b. NAVÍC! Pokud si budete své výsledky zaznamenávat a body z jednotlivých kvízů sčítat, vytvoříte si tzv. přehled svých výsledků o vyplňování kvízů v Meteolistech a podaří-li se někomu získat celkově vyšší počet bodů, může nám dát vědět na infoeteoaktuality.cz, kde uvede do předmětu emailu Kvíz. Pokud bude mít dotyčný zájem na tom, aby byl výsledek námi zveřejněn, bude nutné vyplněné kvízy doložit a to zasláním screenů kvízů do přílohy daného emailu. Tyto konečné výsledky přijímáme jen za 4 vyplněné kvízy, tj. za 4 čísla časopisu a to znamená tedy za uplynulý rok. Maximálně lze získat 5x10x4 body, tj. 200b, a minimálně 3x1x4 body, tj. 12b, nicméně za každý rok (4 kvízy) bude možno získat různý počet maximálních bodů. Napsat nám tedy může ten, kdo získá za 4 kvízy alespoň 70% možných získaných bodů, což zveřejníme vždy jednou ročně. Nejbližší zveřejnění podmínek pro závěrečné slosování nejlepších luštitelů bude v číslu 40, tj. jarním číslu 2015. Kvíz můžete vyplnit dvěma způsoby – v některém PC programu elektronicky nebo po vytištění kvízu na papíře. Na následující straně naleznete tabulku s kvízem vytvořenou v externí aplikaci, jejíž design bude obměňován. Pokračování, str. 35:
-34-
METEOKVÍZ
Správné odpovědi se dozvíte v příštím číslu časopisu tj. v 38. číslu s názvem Podzim 2014. Pro zajímavost kvízy bodujeme, v tomto kvízu si přičtěte za správně zodpovězené otázky body a to následovně: Za otázku 1.: +2b, za otázku 2.: +3b, za otázku 3.: +3b, za otázku 4.: +2b a za otázku 5.: +4b. Celkem za lze v tomto kvízu získat: 14 bodů. Pro vyhodnocení platí tedy následující: 14-11b = 1 – jste dobří, 10-8b = 2 – jde to, máte přehled, 7-5b = 3 nic moc, 5 a 4b = 4 – špatné, učte se, 3-0b = 5 – hodně špatné, chybí Vám znalosti.
-35-
PŘÍŠTĚ
