Letiště Vodochody a.s

Oznámení o hodnocení vlivů na životní prostředí dle přílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb. v platném znění

Letiště Vodochody

Oznamovatel:

Letiště Vodochody a.s.

(prosinec 2008)

Oznámení v rozsahu přílohy č.4 zákona č. 100/2001 Sb.v platném znění Letiště Vodochody


Letiště Vodochody

Zhotovitel: ECO-ENVI-CONSULT Sladkovského 111 506 01 Jičín Oprávněná osoba: RNDr. Tomáš Bajer, CSc. Dubinská 720 530 12 Pardubice tel.: 603483099 466260219

Sladkovského 111 506 01 Jičín 493523256

držitel osvědčení odborné způsobilosti ke zpracování dokumentací a posudků dle zákona č.100/01 Sb., č.osvědčení 2719/4343/OEP/92/93

(prosinec 2008)

2



Letiště Vodochody Oznámení o hodnocení vlivů stavby na životní prostředí dle zákona č. 100/01 Sb. zpracoval: RNDr. Tomáš Bajer, CSc., ECO-ENVI-CONSULT, Jičín držitel osvědčení odborné způsobilosti ke zpracování dokumentací a posudků dle zákona č.100/01 Sb., č.osvědčení 2719/4343/OEP/92/93

Ing. Zdeněk Obršál držitel osvědčení odborné způsobilosti ke zpracování dokumentací a posudků dle zákona č.100/01 Sb., č.osvědčení 6890/218/OPV/93

Ing. Libor Ládyš, EKOLA GROUP s.r.o., Praha držitel osvědčení odborné způsobilosti ke zpracování dokumentací a posudků dle zákona č.100/01 Sb., č.osvědčení 3772/603/OPV/93

Ing. Milan Kamenický, Norsonic Slovensko, s.r.o. Ing. Radek Kropelnický, EKOLA GROUP s.r.o., Praha Mgr. Pavel Dušek, EKOLA GROUP s.r.o., Praha Ladislav Zadražil, EKOLA GROUP s.r.o., Praha RNDr. Milan Macháček, EKOEX, Jihlava držitel osvědčení odborné způsobilosti ke zpracování dokumentací a posudků dle zák.ČNR č.244/92 Sb., č.osvědčení 6333/246/OPV/93

MUDr.Bohumil Havel Soudní znalec v oboru zdravotnictví, odvětví hygiena se specializací: hygiena životního prostředí, hodnocení zdravotních rizik (jmenován Krajským soudem v Hradci Králové dne 5.11.2002 pod č.j. Spr. 2706/2002) Držitel osvědčení o autorizaci k hodnocení zdravotních rizik v autorizačních setech expozice chemickým látkám v prostředí a expozice hluku vydaných Státním zdravotním ústavem Praha dne 5.4. a 9.6. 2004 pod č.008/04. Držitel osvědčení odborné způsobilosti pro oblast posuzování vlivů na veřejné zdraví vydaného MZ ČR dne 10.8.2004 pod pořadovým číslem 1/2004.

Ing. Josef Tomášek, CSc., (SOM s.r.o., Mníšek pod Brdy) držitel osvědčení odborné způsobilosti ke zpracování dokumentací a posudků dle zákona č.100/01 Sb., č.osvědčení 69/14/OPV/93

Ing. Jiří Kaláb, CSc., UNKAS, Pardubice Ing. Martin Šára, ENVI-COM, Slatiňany Ing. Jana Bajerová, ECO-ENVI-CONSULT, Jičín RNDr. Vladimír Faltys znalec jmenovaný rozhodnutím Krajského soudu v Hradci Králové pro obor „OCHRANA PŘÍRODY“, odvětví botanika

Ing. František Moravec

(prosinec 2008)

3


OBSAH: SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK ......................................................................................................................................................5 A. ÚDAJE O ZNAMOVATELI ............................................................................................................................................................6 A.I. OBCHODNÍ FIRMA ........................................................................................................................................................................................................ 6 A.II. IČO............................................................................................................................................................................................................................. 6 A.III. SÍDLO......................................................................................................................................................................................................................... 6 A.IV. J MÉNO, PŘÍJMENÍ, BYDLIŠTĚ A TELEFON OPRÁVNĚNÉHO ZÁSTUPCE OZNAMOVATELE ............................................................................................... 6 B. ÚDAJE O ZÁMĚRU......................................................................................................................................................................7 B.I. ZÁKLADNÍ ÚDAJE......................................................................................................................................................................................................... 7 B.I.1. Název záměru a jeho zařazení podle přílohy č.1 zákona .....................................................................................................................................7 B.I.2. Kapacita (rozsah) záměru ......................................................................................................................................................................................7 B.I.3. Umístění záměru ....................................................................................................................................................................................................8 B.I.4. Charakter záměru a možnost kumulace s jinými záměry....................................................................................................................................8 B.I.5. Zdůvodnění potřeby záměru a jeho umístění .......................................................................................................................................................9 B.I.6. Popis technického a technologického řešení záměru ........................................................................................................................................10 B.I.7. Předpokládaný termín zahájení realizace záměru a jeho dokončení ................................................................................................................27 B.I.8. Výčet dotčených územně samosprávných celků ...............................................................................................................................................27 B.I.9. Výčet navazujících rozhodnutí podle §10 odstavec 4 a správních úřadů, které budou tato rozhodnutí vydávat ..........................................29 B.II. ÚDAJE O VSTUPECH...................................................................................................................................................................................................30 B.II.1. Půda .....................................................................................................................................................................................................................30 B.II.2. Voda .....................................................................................................................................................................................................................33 B.II.3. Ostatní surovinové a energetické zdroje ............................................................................................................................................................36 B.II.4. Nároky na dopravní a jinou infrastrukturu .......................................................................................................................................................39 B.III. ÚDAJE O VÝSTUPECH ...............................................................................................................................................................................................40 B.III.1. Ovzduší ..............................................................................................................................................................................................................40 B.III.2. Odpadní vody ....................................................................................................................................................................................................61 B.III.3. Odpady...............................................................................................................................................................................................................70 B.III.4. Ostatní výstupy..................................................................................................................................................................................................74 B.III.5. Doplňující údaje ................................................................................................................................................................................................76 C. ÚDAJE O STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ ......................................................................................77 C.1. VÝČET NEJZÁVAŽNĚJŠÍCH ENVIRONMENTÁLNÍCH CHARAKTERISTIK DOTČENÉHO ÚZEMÍ ..........................................................................................77 C.2. CHARAKTERISTIKA SOUČASNÉHO STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ .............................................................................................85 C.2.1.Ovzduší ..................................................................................................................................................................................................................85 C.2.2. Voda ......................................................................................................................................................................................................................86 C.2.3. Půda.......................................................................................................................................................................................................................88 C.2.4. Geofaktory životního prostředí ...........................................................................................................................................................................95 C.2.5. Fauna a flora ...................................................................................................................................................................................................... 101 C.2.6. Územní systém ekologické stability a krajinný ráz ........................................................................................................................................ 105 C.2.7. Krajina, způsob jejího využívání...................................................................................................................................................................... 108 C.3. CELKOVÉ ZHODNOCENÍ KVALITY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ Z HLEDISKA JEHO ÚNOSNÉHO ZATÍŽENÍ........................................110 D. KOMPLEXNÍ CHARAKTERISTIKA A HODNOCENÍ VLIVŮ ZÁMĚRU NA VEŘEJNÉ ZDRAVÍ A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ..112 D.I. Charakteristika předpokládaných vlivů záměru na obyvatelstvo a životní prostředí a hodnocení jejich velikosti a významnosti.....................................................................................................................................................................................112 D.I.1. Vlivy na obyvatelstvo, včetně sociálně ekonomických vlivů ......................................................................................................................... 112 D.I.2. Vlivy na ovzduší ................................................................................................................................................................................................ 116 D.I.3. Vlivy na hlukovou situaci a eventuelně další fyzikální a biologické charakteristiky ................................................................................... 130 D.I.4. Vlivy na povrchové a podzemní vody.............................................................................................................................................................. 137 D.I.5. Vlivy na půdu..................................................................................................................................................................................................... 148 D.I.6. Vlivy na horninové prostředí a přírodní zdroje ............................................................................................................................................... 150 D.I.7. Vlivy na faunu, floru a ekosystémy.................................................................................................................................................................. 151 D.I.8. Vlivy na krajinu včetně ovlivnění krajinného rázu ......................................................................................................................................... 156 D.I.9. Vlivy na hmotný majetek a kulturní památky ................................................................................................................................................. 158 D.II. Komplexní charakteristika vlivů záměru na životní prostředí z hlediska jejich velikosti a významnosti a možnosti přeshraničních vlivů .......................................................................................................................................................................159 D.II.1. Komplexní charakteristika vlivů záměru na životní prostředí z hlediska jejich velikosti a významnosti.................................................. 159 D.II.2. Možnosti přeshraničních vlivů ....................................................................................................................................................................... 159 D.III. CHARAKTERISTIKA ENVIRONMENTÁLNÍCH RIZIK PŘI MOŽNÝCH HAVÁRIÍCH A NESTANDARDNÍCH STAVECH..........................................................159 D.IV. CHARAKTERISTIKA OPATŘENÍ K PREVENCI, VYLOUČENÍ, SNÍŽENÍ, POPŘÍPADĚ KOMPENZACI NEPŘÍZNIVÝCH VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ .......161 D.V. CHARAKTERISTIKA POUŽITÝCH METOD PROGNÓZOVÁNÍ A VÝCHOZÍCH PŘEDPOKLADŮ PŘI HODNOCENÍ VLIVŮ ....................................................167 D.VI. CHARAKTERISTIKA NEDOSTATKŮ VE ZNALOSTECH A NEURČITOSTÍ, KTERÉ SE VYSKYTLY PŘI ZPRACOVÁNÍ ...........................................................169 E. POROVNÁNÍ VARIANT ŘEŠENÍ ZÁMĚRU...............................................................................................................................169 F. ZÁVĚR ..........................................................................................................................................................................................169 G. VŠEOBECNĚ SROZUMITELNÉ SHRNUTÍ NETECHNICKÉHO CHARAKTERU...................................................................170 H. PŘÍLOHY ......................................................................................................................................................................................181

4


SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK AC AERO AGL AIP CR APH APR ASDA BUS CWY ČOV DEP EPS GA GATE Hš Hšu HTRS HZS CHÚV IFR LDA LNA LPH LKPR LKVO MHD NN NTL NZ OA ORL OP OTO OŽPZ PHM PID RS RWY RŽP SHZ STAR a SID STL SWY TNA TOC TODA TORA TR TUV TWR TWY ÚSES VIP VFR VKP VN VOC VTL VZT

autocisterna společnost AERO Vodochody a.s. výška nad úrovní terénu letecká informační příručka ČR automobilové pohonné hmoty přistání použitelná délka přerušeného vzletu autobus předpolí čistírna odpadních vod vzlet elektrická požární signalizace všeobecné letectví předodletová čekárna hodinová špička hodinová špička upravená (na příletu / na odletu) hlavní trafostanice hasičská záchranná stanice chemická úpravna vody pravidla pro let podle přístrojů použitelná délka přistání lehký nákladní automobil letecké pohonné hmoty kódové označení letiště Praha Ruzyně kódové označení letiště Vodochody městská hromadná doprava nízké napětí nízkotlak náhradní zdroj elektrické energie osobní automobil odlučovač ropných látek odbavovací plocha objekt technické obsluhy odbor životního prostředí a zemědělství pohonné hmoty pražská integrovaná doprava regulační stanice vzletová a přistávací dráha referát životního prostředí stabilní hasící zařízení standardní příletové a odletové tratě středotlak dojezdová dráha těžký nákladní automobil těkavé organické látky vyjádřené jako celkový uhlík použitelná délka vzletu použitelná délka rozjezdu trafostanice teplá užitková voda letištní řídící věž (letištní služba řízení) pojezdová dráha územní systém ekologické stability důležitá osoba pravidla pro let za viditelnosti významný krajinný prvek vysoké napětí těkavé organické látky vysokotlak vzduchotechnika

5


A. ÚDAJE O ZNAMOVATELI A.I. Obchodní firma Letiště Vodochody a.s.

A.II. IČO 28 19 94 72

A.III. Sídlo Letiště Vodochody a.s. U letiště 374 250 70 Odolena Voda, Dolínek

A.IV. Jméno, příjmení, bydliště a telefon oprávněného zástupce oznamovatele Ing. Martin Kačur – předseda představenstva Letiště Vodochody a.s. Sartoriova 31/2 169 00 Praha 6 - Břevnov Telefon: 255 762 440 Projektant: NIKODEM A PARTNER spol. s r.o. Ing. arch. Tomáš Janeček – hlavní inženýr projektu Staropramenná 3117/17 150 00 Praha 5 Telefon: 257 324 506

6


B. ÚDAJE O ZÁMĚRU B.I. Základní údaje B.I.1. Název záměru a jeho zařazení podle přílohy č.1 zákona Název záměru: Letiště Vodochody Zařazení záměru: Dle zpracovatele předkládaného oznámení lze hodnocený záměr zařadit dle přílohy č.1 zákona č. 100/2001 Sb. v platném znění do: Ø kategorie I: 9.2 Letiště se vzletovou a přistávací dráhou v délce 2 100 m a více. Ø kategorie II: 10.6 Skladové nebo obchodní komplexy včetně nákupních středisek, o celkové výměře nad 3000 m2 zastavěné plochy; parkoviště nebo garáže s kapacitou nad 100 parkovacích stání v součtu pro celou stavbu.

Příslušným úřadem pro zjišťovací řízení je v tomto případě Ministerstvo životního prostředí. B.I.2. Kapacita (rozsah) záměru Záměr lze charakterizovat následujícími kapacitními údaji: Stávající stav – rok 2008: DEN

B C D F1+F2 E

DEP 300 9 10 28 0

RWY 28 ARR 300 9 10 28 0

NOC

RWY10 okruh 60 0 9 20 0

DEP 88 2 4 12 0

ARR 88 2 4 12 0

DEP 0 0 0 0 0

ARR 0 0 0 0 0

pozn.: kategorie letadel jsou uvedeny na str. 48 předkládaného oznámení

Výhledový stav pro proces EIA – rok 2012: Ø Ø

Roční počet odbavených cestujících – 3 500 000 Charakteristika leteckého provozu: Celkový počet pohybů letadel za rok (ARR + DEP) Počet letových dnů za rok Průměrný počet pohybů za den (celoroční průměr) Průměrný počet pohybů (ARR + DEP) v charakteristickém letovém dni Celkový počet pohybů v noční době (22:00 – 06:00) za rok Průměrný počet pohybů v noční době v charakteristickém letovém dni za jednu noc Průměrný denní počet letů s využitím letištního provozního okruhu v charakteristickém letovém dni

Ø

Vyvolané nároky na pozemní dopravu: Denní doba Den (06 - 22h) Noc (22 - 06h) 24 hod.

Ø Ø Ø Ø Ø Ø

35.000 364 96 141 1.000 4 5

Intenzita dopravy pro charakteristický letový den celkem směr Praha směr Kralupy n. V. OA + TAXI BUS+TNA OA + TAXI BUS+TNA OA + TAXI BUS+TNA 5568 336 4736 288 832 48 168 16 144 16 24 0 5736 352 4880 304 856 48

Průměrný denní počet odbavených cestujících – 9 600 Počet odbavených cestujících ve špičkovém dni – 16 780 Počet odbavených cestujících ve špičkové hodině – 1 200 Délka vzletové a přistávací dráhy RWY 10/28 – 2 500 metrů Celkový počet parkovacích míst: 572 parkovací míst + 6 stání pro autobusy Výhledové kapacity jsou vztaženy k uvedení záměru do provozu s tím, že se neočekává jejich okamžité naplnění

7


B.I.3. Umístění záměru KÚ:

Vodochody, Postřižín, Zlončice, Máslovice, Hoštice, Dolínek, Panenské Břežany, Klíčany. Obec: Vodochody, Postřižín, Zlončice, Máslovice, Odolena Voda, Panenské Břežany, Klíčany. Okres: Praha - východ Kraj: Středočeský

B.I.4. Charakter záměru a možnost kumulace s jinými záměry Účelem realizace záměru je rozšíření infrastruktury stávajícího letiště Vodochody tak, aby odpovídala současným požadavkům pro civilní mezinárodní leteckou dopravu a aby bylo možné letiště Vodochody i nadále využívat jako letiště s mezinárodním provozem, s vnější hranicí, tzn. s možností odbavení cestujících a letadel dle zásad a požadavků Schengenských dohod. To vše s odpovídající úrovní komfortu jak pro cestující, tak i pro návštěvníky letiště. Základním pilířem uvažovaného rozvoje letiště Vodochody bude stávající vzletová a přistávací dráha, jež je dlouhodobě zakotvena v územně-plánovacích dokumentech okolních obcí, včetně vyhlášených ochranných pásem dle leteckých předpisů. Ochranná pásma, která byla stanovena rozhodnutím Státní letecké inspekce a která jsou v současné době platná a závazná jsou doložena v Příloze č.16 předkládaného oznámení. Rozšíření infrastruktury letiště bude zahrnovat dostavbu systému pojezdových drah, odbavovacích stání, odbavovacího terminálu a nezbytné infrastruktury, zajišťující řádný chod letiště (hangár, hasičská stanice, garáže pro zimní techniku, depo autocisteren, věž řízení letového provozu, parkoviště, obslužné komunikace). Součástí předkládaného oznámení ani dokumentace pro územní řízení není sklad leteckých pohonných hmot. Oznamovatel předpokládá, že v rámci svého provozu bude využívat kapacitně dostačující skladové hospodářství leteckých pohonných hmot závodu AERO Vodochody a.s. Tato společnost rozhodla o celkové rekonstrukci skladu leteckých pohonných hmot v objemu stávajících skladovacích kapacit. Dle sdělení oznamovatele bude případné předpokládané zahájení provozu na Letišti Vodochody termínově odpovídat dokončení rekonstrukce skladu leteckých pohonných hmot. Letiště bude uzpůsobeno pro standardní provoz letadel kategorie C dle ICAO (rozpětí křídel letadla max. do 36m) za všech povětrnostních podmínek. Zpracovateli oznámení ani oznamovateli není známa možnost kumulace s jinými novými nebo připravovanými záměry. Kumulativní vliv letiště Vodochody a letiště Praha Ruzyně nebyl řešen vzhledem k tomu, že sledované relevantní izofony z provozu obou letišť pro rok 2012 a méně příznivou variantu provozu na LKPR , tj. bez paralelní dráhy, jsou od sebe v dostatečné vzdálenosti. Limitní izofony LAeq D = 60 dB jsou v nejkratší vzdálenosti od sebe cca 10 km a např. LAeq D = 50 dB jsou ve vzdálenosti cca 4,3 km. Limitní noční izofony LAeqN = 50 dB jsou od sebe vzdáleny cca 6 km a např. izofony LAeqN = 45 dB jsou ve vzdálenosti cca 2,5 km. Z tohoto výčtu je patrné, že nedochází k průniku relevantních hlukových zón a tedy nemůže dojít ani k relevantním kumulativním účinkům provozu obou letišť v území. 8


B.I.5. Zdůvodnění potřeby záměru a jeho umístění Potřeba realizace projektu vychází z několika zásadních předpokladů či poznatků: Ø V roce 2005 upozornili představitelé Evropské komise na skutečnost, že se letecká doprava v EU bude velmi brzo potýkat s vážným nedostatkem letištních kapacit. Ø Vzhledem k velmi zdlouhavým a náročným schvalovacím procedurám při výstavbě nových leteckých kapacit vyzvala Komise k většímu využití existující letecké infrastruktury a ke zvýšení efektivity stávajících letišť. Ø Letecká doprava v Evropě roste v poslední době zejména díky nízkonákladovým společnostem, které ale vytvářejí silný tlak na snižování svých nákladů generovaných letišti. Díky snížení svých nákladů jsou nízkonákladové společnosti schopné nižší nabízenou cenou za služby vytvořit dodatečnou poptávku po letecké dopravě. Ø Letiště, které není schopno reagovat na tyto potřeby, není určitým okruhem společností vůbec využíváno a region tak přichází o významné příjmy z cestovního ruchu. Ø Studie sociálních a ekonomických dopadů letecké dopravy, kterou pro ACIEurope v roce 2004 zpracovala společnost York odhaduje, že neschopnost uspokojit poptávku po letecké dopravě nebo jakákoliv její restrikce může způsobit snížení tvorby HDP o 2,5 až 3%. Ø Uvedená studie také odhaduje, že každý milion odbavených cestujících, generuje na daném letišti průměrně 1000 přímých pracovních míst a asi 2000 dalších indukovaných pracovních míst na regionální úrovni (v případě nízkonákladového provozu lze očekávat o něco nižší počty pracovních míst). Na základě studia leteckého trhu oznamovatel dospěl k závěru, že zájem o zajištění leteckého spojení do ČR a zejména do oblasti Prahy je podstatně vyšší, než tomu odpovídá skutečný objem odbavených cestujících na letišti Praha Ruzyně. Tuto skutečnost způsobují zejména 2 důležité faktory: §

nedostatečná letištní kapacita v regionu

§

vysoké náklady leteckých společností využívajících ruzyňské letiště. Tyto faktory ovlivňují zejména provoz nízkonákladových leteckých společností jež se podílejí na růstu letecké přepravy v posledním období nejvíce. Dostavbou infrastruktury, která bude optimalizována pro potřeby nízkonákladových společností (tzn.: rozměry provozních ploch dimenzované pro standardní provoz letadel kategorie C dle ICAO, terminál projektovaný bez potřeby transferového provozu, maximálně jednoduchý systém provozních ploch umožňující rychlou obrátku letadla na zemi) se podstatně sníží provozní náklady leteckých společností, což umožní přilákat do regionu i společnosti, které sem momentálně z ekonomických důvodů nelétají.

Dostavba infrastruktury na letišti Praha Ruzyně není v tomto případě alternativou, protože nepřinese snížení provozních nákladů, naopak dojde k jejich zvýšení. Tento stav však nebude pro nízkonákladové společností akceptovatelný. Prostor realizace záměru je totožný se stávajícím areálem letiště Vodochody a ze stávajících hranic vystupuje jenom v těch nejnezbytnějších místech, kterými jsou okraj paralelní pojezdové dráhy v SZ části areálu a prodloužení světelné signalizační soustavy před prahem dráhy 28 ze současných 420m na 900m. Tímto dojde k minimálnímu záboru zemědělské půdy. Rozvojový prostor se nachází mezi obcemi Panenské Břežany, Klíčany, Vodochody, Máslovice, Zlončice, Postřižín a městem

9


Odolena Voda, mimo zastavěné území. Tento prostor pro realizaci byl zvolen i z toho důvodu, že se zde nacházejí veškeré potřebné inženýrské sítě a je možnost využít volnou kapacitu stávajících sítí společnosti AERO Vodochody a.s., tzn. bez nutnosti výstavby nových. Území, na kterém předpokládáme realizaci projektu spadá do pravomoci 3 stavebních úřadů: Klecany (pro kat.úz. – Vodochody, Hoštice, Máslovice), Kralupy nad Vltavou (pro kat.úz. – Zlončice, Postřižín) a Odolena Voda (pro kat.úz. – Dolínek, Klíčany, Panenské Břežany). Vyjádření stavebních úřadů o souladu umístění záměru s platným a schváleným územním plánem těchto obcí jsou uvedena v Příloze č.1 oznámení. B.I.6. Popis technického a technologického řešení záměru Koncepce zprovoznění letiště Vodochody pro civilní mezinárodní leteckou dopravu a případný následný rozvoj, respektuje prostorové možnosti lokality a zároveň úzkou vazbu na areál závodu AERO Vodochody a.s. Vzhledem ke konfiguraci prostoru, dané především vzletovou a přistávací dráhou, areálem továrny a dopravní dostupností lokality, byl odbavovací areál umístěn ve východní části, v poloze, která umožňuje i jeho případný další rozvoj směrem západním. Prostor přednádraží letiště je řešen v návaznosti na předpolí továrny s parkovišti, areálem střední průmyslové školy a učiliště. Ubytovna AERO Vodochody - obj. 116 s přilehlými plochami bude demolována, stejně tak objekt č. 79 – nová věž, objekt č. 22 – zkušebna TV a ocelový hangár. Příjezd k odbavovací budově respektuje stávající zástavbu, která musí být částečně zachována. Komunikace v přednádraží jsou jednosměrné, s přímým předjezdem před odbavovací budovu s dělením pro osobní automobily (a vozy TAXI) a autobusovou dopravu. Krátkodobé parkování je možné v odsunuté poloze na parkovišti u odjezdové větve, dlouhodobé parkování pak na parkovištích před a za terminálem. Stavba je členěna na následující stavební objekty, inženýrské objekty a provozní soubory. Stavební objekty: SO 01 - Demolice objektů a příprava území SO 02 - Letecko - provozní plochy SO 03 - Zázemí pro odmrazování letadel SO 04 - Odbavovací plocha OP SO 05 - Odbavovací budova SO 06 - Terminál GA a VIP, TWR SO 07 - Depo autocisteren a výdej LPH pro malá letadla SO 08 - Objekt hasičské, záchranné stanice a technické obsluhy SO 09 - Hangár SO 10 - Vrátnice č. 1 a 2 SO 11 - Oplocení letiště SO 12 - Trafostanice – HTRS, TR2 a TR3 SO 13 - Sadovnické úpravy

10


Inženýrské objekty: IO 01 - Komunikace, chodníky a parkoviště - veřejná část IO 02 - Komunikace - letištní část IO 03 - Kabelovody a kolektory IO 04 - Vodovod IO 05 - Dešťová kanalizace IO 06 - Splašková kanalizace IO 07 - Areálové plynovody IO 08 - Vnější rozvody VN a NN IO 09 - Veřejné osvětlení IO 10 - Osvětlení odbavovací plochy - OP IO 11 - Vnější sdělovací rozvody (telefony, EPS, EZS) Provozní soubory: PS 01 - Technologie odbavení cestujících PS 02 - Technologie vybavení TWR PS 03 - Technologie zásobování LPH a APH, produktovod PS 04 - Technologie hlavní trafostanice HTRS PS 05 - Technologie trafostanice TR1, TR2, TR3 a TR4 PS 06 - Náhradní zdroj (baterie + agregát) PS 07 - Hlavní telekomunikační stanice PS 08 - Odpadové hospodářství PS 09 - Světelná zabezpečovací zařízení PS 10 - Radionavigační zařízení PS 11 - Meteorologická vybavení PS 12 - Technologie hangáru PS 13 - Technologie hasičské záchranné stanice ( HZS ) SO 01 – Demolice objektů a příprava území

V rámci nové výstavby bude nutné odstranit některé stávající stavební objekty. Jedná se o objekt č. 79 – nová věž s garáží na st.parc. č.197 v kat.úz. Postřižín, objekt č. 22 – zkušebna TV na stav.parc. č.292 v kat.úz Dolínek, objekt č. 116 – ubytovna C3 včetně přístavku na stav.parc. č.224 v kat.úz Dolínek a stav.parc. č.77 v kat.úz. Hoštice a plechový hangár na stav.parc. č.313 v kat.úz. Dolínek. Čísla objektů odpovídají označení v základním plánu továrny AERO Vodochody a.s.. Kromě stavebních objektů bude nutné demolovat části stávajících pojezdových ploch a stávajících komunikací v areálu letiště i předpolí. V zájmovém území nové výstavby je nutné přeložit rovněž některé stávající inženýrské sítě do nových tras. Kácení

Dendrologický průzkum a finanční ohodnocení zeleně s předpokladem kácení zpracovali Ing. František Moravec – Autorizovaný projektant územních systémů ekologické stability a RNDr. Vladimír Faltys v červenci 2008. Tabulka inventarizace dřevin určených ke kácení je doložena jako samostatná Příloha č.7 předkládaného oznámení.

11


SO 02 – Letecko – provozní plochy Stávající stav

Pohybové plochy na letišti Vodochody tvoří: o

vzletová a přistávací dráha – RWY 10/28 délka : 2500 m šířka : 45 m povrch : cementobetonový kryt únosnost : odpovídající ACN letadel, která mohou dráhu využívat Jmenovitá délka dráhy (přepočítaná na standardní podmínky – nulová nadmořská výška, standardní atmosférické podmínky, nulový sklon dráhy): 2060 m

o

pojezdová dráha – TWY B napojená kolmo na RWY ve vzdálenosti cca 1870 m od prahu 28 šířka : 15 m (vč. postranních pásů 25 m) povrch a únosnost : jako RWY

o

pro rychlé otočení letadla po přistání ve směru 28 a pojezd zpět k TWY B je u prahu 10 obratiště lichoběžníkového tvaru o rozměrech cca 125m (57 m) x 68 m

o

pojezdová dráha B je ukončena ve vzdálenosti cca 365 m od osy RWY na odbavovací ploše Západ, která má zhruba obdélníkový tvar o rozměrech 100 x 60 m. Povrch a únosnost: jako u TWY B

Popis dostavby

Pojezdové dráhy

Stávající, výše popsaná pojezdová dráha nevyhovuje předpokládanému provozu zejména svým umístěním a rozsahem - nutnost pojezdu po vzletové přistávací dráze před vzletem a po přistání, což při předpokládaném provozu na letišti Vodochody znamená určité nebezpečí pro letecký provoz a rovněž i poměrně výrazné omezení kapacity. Pro zvýšení bezpečnosti leteckého provozu a také kapacity vzletové a přistávací dráhy je navrženo vybudování paralelní pojezdové dráhy rovnoběžné s osou dráhy ve vzdálenosti 168 m. Tato pojezdová dráha bude napojena na RWY 10/28 na její západní konec u prahu 10, na východním konci poblíž prahu 28 se napojuje v přímém směru na RWY v její prodloužené ose. Toto řešení je zvoleno z důvodu plynulého provozu v zimních měsících, aby tak pojezd letadel byl veden po trase odbavovací plocha -> odmrazovací stání -> RWY 28. Zároveň bude část pojezdové dráhy umístěná v prodloužené ose RWY sloužit jako dojezdová dráha (viz popis dále). Pro rychlejší uvolnění dráhy po přistání letadla se vybudují dvě (pro každý směr jedna) pojezdové dráhy pro rychlé odbočení umožňující vyklizení letadla vyšší rychlostí. Pro směr 28 je výjezd umístěn ve vzdálenosti 1791 m od prahu dráhy, pro směr 10 je ve vzdálenosti 1755 m. Pro výjezd letadel všeobecného letectví je navržena v polovině RWY 10/28 kolmá spojka k paralelní pojezdové dráze.

12


Další pojezdová dráha je navržena na severozápadním okraji odbavovacího areálu pro příjezd letadel na odbavovací plochu pro všeobecné letectví a do areálu továrny AERO Vodochody a.s. Šířka pojezdových drah bude 23 m, vč. postranních pásů 25 m (šířka pojezdové dráhy pro všeobecné letectví je 10,5 m). Vzletová a přistávací dráha – RWY 10/28

Zůstane stávající (délka 2500 m, šířka 45 m), což vyhovuje pro provoz letadel k.p. C. Vzhledem k umístění kurzového majáku pro přesné přiblížení ve směru 28 je nutné posunout práh 10 o 100 m od skutečného stávajícího konce dráhy. Tato část dráhy bude fungovat pro směr 28 jako tzv. dojezdová dráha a předpolí (obdobně jako pojezdová dráha na opačném konci RWY). Práh 28 zůstane na stávajícím místě. Vyhlášené délky po výše popsané dostavbě a úpravě provozních ploch letiště budou následující: směr RWY 10 28

TORA 2500 m 2400 m

TODA 2560 m 2560 m

ASDA 2800 m 2500 m

LDA 2400 m 2400 m

Kódové číslo letiště tak bude: 4 Na paralelní pojezdové dráze před jejím napojením na jihovýchodní konec RWY 10/28 (ve směru převládajícího provozu) je navrženo vybudování stání pro odmrazování letadel, kde se bude v zimních měsících provádět u letadel před vzletem odstranění námrazy z kritických míst křídel a trupu letadla, případně preventivní nástřiky odmrazovací kapalinou. Stání je navrženo tak, aby byl při obsazeném stání možný pojezd po paralelní pojezdové dráze letadel k.p. D. Pro nájezd letadel na toto stání bude využito krajní odbavovací stání, které tak bude v zimních měsících při nutnosti odmrazování a provádění proti námrazových opatření mimo provoz. Zázemí pro odmrazování je součástí SO 03. Terén v prostoru letiště je takový, že podélné sklony prodloužení RWY a pojezdových drah budou v souladu se všemi požadavky předpisu L14. Kryt všech nových drah bude cementobetonový. SO 03 – Zázemí pro odmrazování letadel

V rámci tohoto objektu se vybuduje zázemí pro provádění odmrazování a proti námrazového ošetření letadel. Zázemí je situováno poblíž speciálního stání pro tuto činnost umístěného na hlavní pojezdové dráze před jejím napojením na jihovýchodní konec RWY 10/28. Odmrazování a ošetřování letadel se bude provádět speciálními vozidly vybavenými zařízením pro tuto činnost. Zázemí sestává z provozního objektu (zděný jednopodlažní objekt), nádrží pro uskladnění odmrazovací kapaliny, technologie pro plnění vozidel a technologie pro stáčení odmrazovací kapaliny do nádrží a komunikací pro pojezd vozidel mezi skladem kapaliny a odmrazovacím stáním. Odmrazovací kapalina bude skladována v nadzemních dvouplášťových plastových nádržích s monitorováním těsnosti vnitřního pláště. Nádrže budou umístěny na ocelové konstrukci v takové výšce nad zemí, aby bylo možné plnění vozidel samospádem. Odmrazovací kapalina bude dovážena autocisternami a stáčena do

13


nádrží přetlakem čerpadla autocisterny přes stáčecí místa. Celý prostor skladu a manipulace s odmrazovací kapalinou bude zpevněn a zajištěn odvodňovacími žlaby tak, aby v případě úniku kapaliny nedošlo ke znečištění okolního terénu a uniklá kapalina odtekla do navržené akumulační jímky. Pro odmrazování je kromě odmrazovací kapaliny potřeba i teplá užitková voda. Její příprava bude zajištěna v kotelně SO 05 - odbavovací budova. Provozní objekt bude vytápěn elektrickým teplovodním kotlem o výkonu cca 6,0 kW. SO 04 – Odbavovací plocha OP

Pro odbavení a odstavení letadel na letišti Vodochody jsou navrženy odbavovací plochy napojené přímo na paralelní pojezdovou dráhu. Hlavní odbavovací plochy pro obchodní lety jsou navrženy po obou stranách odbavovací budovy. Pro uvažovanou intenzitu provozu na letišti je nutné zajistit minimálně 10 stání. Daný prostor umožní umístění většího počtu stání – celkem 15 (5 + 10) stání pro letadla kódového písmene (k.p) C, tj. letadel s rozpětím křídel do 36 m při vzdálenosti jednotlivých stání 45 m. Stání jsou navržena tzv. Nose-in (při výjezdu je nutné letadlo vytlačit) a kolmá k ose přilehlé pojezdové dráhy. 5 stání (nad potřebný počet 10 odbavovacích stání) bude sloužit jako odstavná stání. Hloubka odbavovací plochy je navržena 50 m a je vymezena obslužnými komunikacemi po obou stranách. Ve střední části odbavovací plochy před odbavovací budovou je umístěna třídírna zavazadel a zpevněné plochy pro parkování mechanizačních prostředků potřebných pro odbavení letadel (nástupní schody, nakladače, tahače, zavazadlové vozíky apod.). Na severozápadním okraji odbavovacího areálu v prostoru před stávajícím hangárem „Start“ je navržena odbavovací plocha pro odbavování letadel všeobecného letectví. Před vlastním hangárem je navržen pojezdový pruh pro příjezd letadel na stání, resp. pro přetah letadel do hangáru. Na opačné straně odbavovací plochy je navržen pojezdový pruh pro výjezd letadel z areálu všeobecného letectví. SO 05 – Odbavovací budova

Je řešena jako multifunkční objekt zajišťující hlavní provozní potřeby letiště při odbavování cestujících. Budova je koncipována do čtyř hlavních hmot, jejichž vzájemné uspořádání vyplývá z funkční – provozní náplně každé z nich. Terminál je řešen provozně i designově pro odbavování obchodních letů nízkonákladových leteckých společností a sezónních tzv. charterových letů. V obou případech je zajištěno striktní oddělení cestujících při příletu a odletu a zároveň v obou směrech, v souladu s Hraničním kodexem EU, dle destinací do a ze zemí Schengen či nonSchengen a dle státní příslušnosti pasažérů. Určení objektu pro odbavování nízkonákladových a charterových letů odpovídá i řešení interiéru se zaměřením především na funkčnost a trvanlivost, také exteriér objektu je koncipován do lapidárních forem a hmot kromě tvarově výraznější centrální části. Objekt je převážně zastřešen plochou střechou, opláštěn lehkou montovanou fasádou v kombinaci s mohutným zdivem s termoizolačním vnějším opláštěním. Významnější prosklené plochy fasády jsou navrženy především pro

14


veřejné shromažďovací a vyčkávací prostory. Shromažďovací prostory namáhané přílišným osluněním budou chráněny předsazenými pergolami. Centrální halová část, zalomená do tvaru L je dvou, resp. třípodlažní. Severní blok se vznáší nad prostorem pro nástup a výstup cestujících z autobusů a vozů taxi. V úrovni druhého podlaží je situována veřejná příletová hala s restaurací, vstup je řešen kontejnerem schodiště s eskalátorem a dvojicí výtahů. Zbylá část hlavní hmoty s mírným převisem již spočívá na terénu, je dvoupodlažní s vestavěným patrem – galerií kanceláří u jižní fasády. V přízemí je situována odletová hala s přepážkami pro odbavení běžných i nadrozměrných zavazadel, zbraní a pro celní odbavení. Přepážky samoobslužného odbavení, vhodné pro obchodní lety, budou rozmístěny volně v prostoru haly. Do dalšího patra haly je možno vystoupat po schodišti s eskalátory, nebo čtveřicí výtahů. Ve vyšší hale jsou kromě bezpečnostního filtru v centrální části, také přepážky leteckých společností, reklamace zavazadel a výstup přilétajících cestujících z neveřejné části terminálu. V prostoru haly jsou také rozmístěny tři kontejnery s toaletami. Ze severovýchodní strany je do centrální hmoty zabodnuto křídlo zázemí, resp. příletová hala výdeje zavazadel. V přízemí je situován blok šaten zaměstnanců, resp. nájemců, v návaznosti na sklady. V kloubu mezi centrální částí a zásobovacím křídlem je v přízemí umístěna centrální bezpečnostní kontrola pro zaměstnance i zboží. Za bezpečnostním filtrem navazuje centrální komunikační jádro spojující vyhrazenou bezpečnostní zónu všech pater objektu. Ve vyšším podlaží je situována hala výdeje zavazadel s dvojicí výdejových karuselů a navazující celní kontrolou. Karusely jsou napojeny pásovými dopravníky k vykládce zavazadel v přízemí podél jižní hrany křídla u komunikace v průrvě mezi bloky. Zbylá část patra bude využita ke skladování. Jižním směrem se hlavní centrální hmota stupňovitě snižuje k odbavovací ploše z důvodu překážkové roviny RWY, tady již ve formě lapidárních tvarů kvádru. V přízemí je umístěna centrální sofistikovaná bezpečnostní kontrola odbavených zavazadel, propojená s třídírnou zavazadel podzemním kolektorem, podcházejícím obslužnou vnitroletištní komunikaci. Kromě prostor sloužícím provozu je v přízemí také umístěno energetické centrum objektu s vysokonapěťovými trafy, centrálními rozvodnami silno i slaboproudu, zálohový dieselový i bateriový zdroj a kotelna. Ve vyšším patře, za bezpečnostní kontrolou, je situována obchodní galerie, s centrální restaurací s výhledem na letištní plochu a dráhu. Z centrální hmoty nakonec u odbavovací plochy vybíhají dvě nástupištní galerie prsty. Západní, v podstatě jednopodlažní, slouží pro odlet cestujících do zemí v rámci Evropského společenství, resp. do zemí, které přistoupily k tzv. Schengenským dohodám, tedy bez pasové kontroly. Vstup do prstu je řešen schodištěm s eskalátory a výtahy v převýšeném kořeni prstu. Převážná plocha prstu je vybavena jako vyčkávací shromažďovací prostor se zázemím, jsou zde umístěny další komerční prostory včetně občerstvení. Východní prst bude sloužit pro odbavení cestujících do třetích zemí, mimo Evropskou unii, vstup je možný pouze přes pasovou kontrolu. Za pasovým filtrem navazuje opět jádro vertikální komunikace a odletové čekárny se zázemím a komerčními prostory s možností občerstvení.

15


Do průrvy mezi prstem a blokem zázemí, byly situovány oddělené příletové vstupy opět dle destinací s vertikálními komunikacemi. Z destinací Schengen je možný přímý vstup do haly výdeje zavazadel, z destinací non-Schengen je vstup do republiky kontrolován pasovým filtrem. Příletový i odletový filtr jsou situovány ve vzájemné úzké vazbě, což umožňuje efektivní – operativní – využívání zázemí, ale hlavně pracovních sil pohraniční policie dle aktuálních potřeb provozu. Vstupy k letadlům s přepážkami jsou situovány převážně u jižní fasády, cestující budou přicházet k letadlům po odbavovací ploše za současného omezení provozu na přilehlé vnitroareálové komunikaci, nebo budou k letadlům odváženi letištními autobusy. Na střechách obou prstů, bloku zázemí i centrální části jsou umístěny technologické kontejnery strojoven vzduchotechniky a chlazení. Jejich střechy mohou sloužit bezpečnostním složkám při mimořádných událostech. Vzhledem ke kapacitám – množství shromážděných osob – a rozměrům objektu, bylo nutné vybavit terminál únikovými schodišti. Z veřejné části je únik řešen trojicí ocelových schodišť na fasádách centrální haly. Z neveřejné středové části je únik umožněn vnitřní chráněnou únikovou cestou ústící do prostoru průjezdu u třídírny zavazadel. SO 06 – Terminál GA a VIP, TWR

V přednádraží, v západní části odbavovacího areálu, je situován objekt terminálu pro odbavování VIP pasažérů a cestujících všeobecného letectví (GA – general aviation), v přímé provozní návaznosti s řídící věží odbavovací plochou před hangárem Start. Pro tento terminál je navržen vyhrazený příjezd včetně pohotovostního i dlouhodobějšího plošného parkoviště. Je zde také situováno odstavné parkoviště pro automobily smluvní dopravy – taxi. Terminál je řešen pro odbavení VIP cestujících obchodních letů a pro potřeby cestujících soukromých letů, tzv. všeobecného letectví v režimu veřejného mezinárodního letiště s vnější hranicí. K terminálu je přimknuta hmota řídící věže letového provozu. Terminál je hmotově vyjádřen ležatým kvádrem se skosením severovýchodního nároží, přestřešen deskovou platformou. Kolem objektu se vine plachtový přístřešek vepnutý mezi nakloněné ocelové sloupy a skelet objektu. Hlavní hmota je tvořena ocelo-betonovým skeletem s převážně proskleným pláštěm. Půdorysné rozměry objektu, ve styku s terénem, jsou 43,5 x 24 m, zastřešení 48 x 24 m, ( resp. 58 x 34 m včetně přístřešku ). Rastr nosného skeletu byl zvolen 6 x 6 m, výška objektu cca 9 m, resp. 12 m včetně přístřešku. V přízemí je situován provoz odbavení cestujících. Vstupní hala s dvojitým zádveřím, je otevřena přes dvě patra s recepcí, schodištěm a výtahem. Pod schodištěm do patra salónků je usazeno také schodiště do suterénu s technickými místnostmi ( přípravna teplé užitkové vody, strojovna VZT a chlazení, rozvodna elektro – slaboproud ). Za recepcí navazuje hala s barem, vstupem na odbavovací plochu pro GA a prostorem pro odbavení VIP cestujících s bezpečnostní kontrolou. V prostoru pro VIP je také situována kancelář pro meteo předletovou přípravu. U východní fasády, ve střední části dispozice, je umístěna provozní kancelář, rozvodna, zázemí baru a toalety.

16


Provoz GA – přístup klientů k letadlům - je řešen pěšky po odbavovací ploše vyhrazeným pásem pro pasanty. VIP cestující ( včetně zavazadel ) budou jak při příletu, tak při odletu, odváženi mikrobusem k letadlům na odbavovací ploše před terminálem. Ve druhém patře jsou situovány trojice privátních – nájemních salónků včetně zázemí, dva konferenční salónky s toaletami, čtyři pokoje pro odpočinek pilotů a blok zázemí řídící věže s dvěmi pokoji pro odpočinek techniků a pracovníků řídících letový provoz. Na střeše objektu je situována strojovna vzduchotechniky, přístupná lávkou ze schodiště řídící věže. Řídící věž

Hmotové řešení je dáno její hlavní funkcí. Řídící dispečink je kruhového půdorysu s výhledem v rozmezí 3600, o patro níže je situován dispečink techniků – kancelář se dvěmi pracovišti pro koordinaci zásahů techniků, dále pak technický sál – technologické srdce věže, dále je zde situováno nejnutnější pohotovostní zázemí. Pod patrem techniků je vsunuto další patro s technickými místnostmi ( strojovna VZT částečně otevřená balkonem a rozvodna elektro silnoproudu). Stavba spočívá na mohutném pylonu s točitým schodištěm, do kterého se vstupuje z úrovně chodníku u odbavovací plochy pro všeobecné letectví, ale také z druhého podlaží terminálu VIP. V terminálu je umístěno další zázemí pracovníků věže – viz výše. SO 07 – Depo autocisteren a výdej LPH pro malá letadla

Depo autocisteren je účelový objekt jehož hmota je rozdělena do dvou základních celků. Svým řešením zapadá do skupiny menších budov tvořící celkové technické zázemí provozu letiště. Je situován zhruba uprostřed mezi odbavovací budovou a objektem hasičské záchranné stanice a technické obsluhy po obou stranách plotu tvořícím hranici mezi letištěm a areálem továrny AERO Vodochody a.s.. Objekt je členěn do dvou částí. Vlastní depo je tvořeno zastřešeným prostorem ocelovou příhradovou konstrukcí, položenou na zdvojených ocelových kruhových sloupech. Druhý celek jsou dvě zděné buňky pro zázemí obsluhy. Depo, orientované ve směru východ západ, slouží k plnění autocisteren pro zásobování letadel pohonnými hmotami, k jejich odkalování a parkování. Součástí celku je dispečink celého hospodářství s pohonnými hmotami umístěný v budově se zázemím a denní, odpočinkovou místností pro řidiče autocisteren. V rámci depa bude řešeno také výdejní místo pro automobilové pohonné hmoty pro pozemní techniku s dalšími výdejním místem v areálu továrny AERO. Druhým celkem je provozní objekt rozdělený do dvou přízemních prvků vystavěných na různě velkých obdélníkových půdorysech. Budova je zděná a se zatepleným stropem z trapézových plechů. V buňce se zázemím pro obsluhu je situováno technické zázemí objektu (rozvodny, elektrokotelna, hygienický uzel pro obsluhu, sklady a dispečink umožňující evidenci stavu zásob jednotlivých druhů paliva v depu). Provozně jsou navrženy tři výdejní místa pro autocisterny s LPH, jedno výdejní místo pro tankování APH a výdejní místo pro tankování APH v areálu továrny AERO. K

17


areálu depa náleží také výdejní místo pohonných hmot pro malá letadla všeobecného letectví s jedním samoobslužným výdejním stojanem a nadzemní dvouplášťovou nádrží o kapacitě 50 m3. Letecké palivo bude dopravováno do depa produktovodem ze stávajícího uložiště v AERO Vodochody a.s. Palivo pro automobily bude skladováno v podzemních, dvouplášťových nádržích v depu autocisteren. Veškeré plochy (venkovní, pod přístřešky), kde se manipuluje s LPH a APH budou nepropustné, odolné ropným látkám, spádované do vpustí s odtokem do havarijní jímky. SO 08 – Hasičská záchranná stanice a objekt technické obsluhy

Víceúčelová budova nacházející se v severozápadním cípu areálu, kde jsou situovány objekty zajišťující technický provoz a údržbu letiště. Stavba je rozlehlá v základním půdorysném tvaru L s různě ustupujícím druhým nadzemním podlažím. Tato stavba obsahuje čtyři nezávislé provozy. První provozní jednotku tvoří hasičský záchranný sbor, který zajišťuje požární zásahy pro areál letiště Vodochody a pro podnik AERO Vodochody. Na něj navazuje samostatná část Vedení HZS s krizovým centrem a bezpečnostním dispečinkem letiště. Třetí částí je provozně oddělená sportovní hala s posilovnou, která bude sloužit především pro výcvik hasičů, v době mimo výcvik je možné využít halu pro sportovní vyžití ostatních zaměstnanců letiště. Čtvrtou část tvoří zázemí technické údržby provozních ploch. Objekt hasičské záchranné stanice je navržen jako betonový prefabrikovaný skeletový systém s vyzdívaným obvodovým pláštěm, zateplený provětrávaným zateplovaným systémem. Vnitřní dělící konstrukce budou zděné z keramických tvárnic. Garáže údržby provozních ploch jsou navrženy jako ocelová hala s příhradovou vazníkovou konstrukcí, opláštěná systémem sendvičových panelů. Dispozičně je stanice rozdělena na prostor parkování vozidel, místnosti pro denní a noční pohotovost a servisní a provozní zázemí. Prostory denní a noční pohotovosti včetně šaten jsou umístěny nad garáží hasičských vozidel a s garáží jsou propojeny skluzy. Garáž bude vybavena přípojnými místy na el. energii, stlačený vzduch a odsávání výfukových plynů u každého automobilového stání. Servisní a provozní zázemí obsahuje prostory pro čištění, údržbu a skladování výstroje a strojního vybavení. Patří sem rovněž opravárenská hala s montážní jámou a zámečnickou dílnou, určenou pro drobnou údržbu vozového parku letiště. V objektu je rovněž umístěna ruční myčka automobilů. V suterénu je umístěna požární nádrž na 36 m³ vody, strojovna čerpadel k požární nádrži a sedimentační jímka k ČOV. Provoz technické údržby sestává z garáží letní a zimní údržby a administrativního a hygienického zázemí pro zaměstnance. SO 09 - Hangár

Účelová budova sloužící pro smluvní servis letadel se nachází severovýchodně od odbavovací budovy a je posledním objektem areálu tímto směrem. Řešení

18


souboru objektů vlastního hangáru vychází z potřeb jednotlivých provozů. Architektonická hmota zahrnuje dva základní celky - vlastní hangárovou halu a víceúčelový provozní přístavek. Halová část - je vystavěna na obdélníkovém půdorysu ze dvou samostatných lodí o rozměrech 59,5x53,2 m a výškou kopule 16,0 m, výška paty oblouku je 7,5 m. Rozpětí haly je zaklenuto příhradovými, obloukovými, střešními vazníky. Nosná konstrukce je ocelová. Jihozápadní průčelí haly je tvořeno hangárovými pojezdnými vraty. Jejich konstrukce se předpokládá v maximální míře prosklená. Pro směrové kormidlo větších letadel je ve štítě nad vraty uzavíratelný otvor s roletovým uzávěrem. Hala je kompletně opláštěna systémem z lehkých kovových panelů s tepelnou izolací na bázi PUR pěny. Podlaha v hale je protnuta dvěma podélným kanály pro odvod použité vody při mytí letadel. Mezi těmito liniovými prvky se položí betonová podlaha, pod kterou se uloží všechny betonové chráničky technologických rozvodů. V ploše haly budou pro každé stání letadla rozmístěny technologické šachty, pro umožnění operativního připojení potřebných energií. Do prostoru haly je navržena jako vestavba řada příručních skladů a podél jedné stěny je uvažováno s parkováním obslužných lávek a zvedacích mechanismů. Víceúčelový přístavek - je rovněž obdélníková, tři nadzemní podlaží vysoká budova. Dvě podlaží jsou plná, poslední je ustupující severním směrem. Půdorysné rozměry jsou 59,5 x 18,9 m. Celková výška atiky potom 16.9 m. Jeho jihovýchodní stěna sousedí v prvním nadzemním podlaží s hangárovou halou. Jeho nosná konstrukce je navržena jako klasický železobetonový prefabrikovaný skelet o nestejných výškách podlaží. Vnitřní dělící stěny se dle provozu přepokládají v přízemí zděné, ve vyšších podlažích potom lehké montované. Obvodové zdivo systém porotherm. V přístavku jsou v přízemí situovány dílenské provozy pro údržbu letadel, v patrech potom kancelářské prostory a hygienické zázemí zaměstnanců. Technický prostor v posledním podlaží je uvažován jako strojovny TZB, kotelna apod. V suterénu je situováno technické podlaží obsahující rozvodny elektro, náhradní zdroj, kompresorovnu, strojovnu a zásobník vody pro hašení pěnou, ČOV pro předčištění kontaminovaných odpadních vod vzniklých při mytí letadel, se strojovnou mytí letadel a zásobník dešťové vody. Hangárový komplex bude využíván ke stání servisovaných letadel, jejich mytí, kontrole a provádění drobných oprav (např. demontáže a montáže částí letadla, práce na palivové soustavě letadla včetně nádrží, prověřování a údržba elektrické instalace letadla, kontrola klimatizační soustavy letadla a pneumatický servis). Případná vlastní oprava systémů a celků včetně lakování, se bude provádět v přilehlém závodě AERO Vodochody, který je plně vybaven k této činnosti a má všechna potřebná oprávnění a certifikáty. Při mytí letadel, tedy i na venkovní stojánce, se používají technologické postupy vyžadované výrobci letadel a zahrnují používání jak detergentů odmašťování chemických, tak i organických látek. Při mytí povrchů letadel se nepoužívají vysokotlaké mycí agregáty, pro smývání ručně nanášených speciálních prostředků

19


se používá pouze čistá voda z vodovodního řádu nebo zásobníku dešťové vody a teplá voda z rozvodu v objektu, silně znečištěné části letadel se domývají ručně. Veškeré odpadní vody včetně splachovaných látek ve formě emulgovaných či neemulgovaných roztoků a mechanických nečistot budou sbírány podélným žlabovým systémem v podlaze hangáru a svedeny do sedimentační jímky která bude společně s novou čistírnou odpadních vod vybudována při realizaci hangáru. SO 10 – Vrátnice č.1

Předpokládá se osazení povrchově upravené, kancelářské staveništní buňky. Povrchová úprava spočívá v obkladu kovovými kazetami. Vrátnice se osadí na betonové patky. Provoz vrátnice č. 1 bude příležitostný, pouze při přetahu letadel do areálu továrny AERO. SO 10 – Vrátnice č.2

Nosný sytém vrátnice je zděný dvoutrakt s nosným obvodovým pláštěm a středovou stěnou. Založení této části budovy je na betonových pasech. Zastropení je navrženo pomocí trapézového plechu uloženým na ocelových trámech. Na horní ploše takto vytvořeného stropu je spádová vrstva z lehčeného betonu a hydroizolační krytina. Tepelná izolace je ze spodu zavěšená pod ocelovými nosníky a zakryta dřevoštěpkovými OSB deskami. Vzduchová mezera mezi tepelnou izolací a střešním pláštěm je odvětrávaná. Střecha nad kontrolním stanovištěm pro vozidla je jednoduchá ocelová konstrukce z ocelových krokví položených na příhradové vazníky z válcovaných profilů. Celou střechu nesou tři řady kovových sloupů kotvených přes ocelové patice do horní plochy základových patek. Spádování hlavní střechy je řešeno ke dvěma vnitřním vpustem. Střecha nad vjezdem je svedena do mezit žlabu. Atika u obou střech je po celém obvodu rovná v jedné výšce. Vrátnice bude sloužit jako hlavní vjezd do areálu pro všechna obslužná vozidla jednotlivých budov. Osobní vrátnice je uvažována pro vstup všech zaměstnanců Hangáru, Objektu hasičské, záchranné služby a technické obsluhy, Depa autocisteren a vlastní Vrátnice. SO 11 – Oplocení letiště

Stávající oplocení letiště je poplatné období, ve kterém bylo realizováno. Pro kategorii rozšiřovaného letiště budou uplatněny všechny současné bezpečnostní zásady a opatření. V rámci oplocení budou řešeny vjezdové brány s vrátnicemi. Standardní a převládající bude typ B - bezpečnostní oplocení výšky 2,5 m s pletivem FeZn. V horní části budou nataženy a napnuty 4 řady vodících ostnatých drátů. Do horní části pak bude vložena cívka z žiletkového drátu - typ concetino, průměr cívky 450 mm. V části hlavního prostoru přednádraží bude v exponované části použito oplocení typ C např. systém AXIS. Tomu budou vzhledově odpovídat vrata ve vjezdových bránách.

20


SO 12 – Trafostanice – HTRS, TR3 a TR4 Hlavní trafostanice - HTRS

Jedná se o novostavbu jednopodlažního zděného objektu. Pod úrovní hlavního podlaží bude pod rozvodnami navržen prostor „technického podlaží“ sloužící k optimálnímu vedení kabeláže. Součástí tohoto stavebního objektu je i jeho bezpečnostní oplocení. Trafostanice TR2 (u prahu RWY 28)

Jedná se o novostavbu jednopodlažního zděného objektu. Pod úrovní hlavního podlaží bude pod rozvodnami navržen prostor „technického podlaží“ sloužící k optimálnímu vedení kabeláže. Trafostanice TR3 (u prahu RWY 10)

Jedná se o novostavbu jednopodlažního zděného objektu. Pod úrovní hlavního podlaží bude pod rozvodnami navržen prostor „technického podlaží“ sloužící k optimálnímu vedení kabeláže. SO 13 – Sadovnické úpravy

Základní koncepce sadovnických úprav vychází ze zkušenosti, že plně funkční zeleň v urbanizovaném prostředí je pouze ta, kterou je možno racionálně udržovat. Z toho pak vychází návrh půdorysně prostorového uspořádání prvků zeleně, které bude tvořeno celistvými souvislými plochami trávníků a výsadeb keřů, převážně nízkých náhrad trávníků, doplněných v malé míře keři středně vysokými, a stromy. Toto řešení umožní snadnou mechanizovanou údržbu a splní i bezpečnostní požadavky. Projektování nových úprav

Součástí každé samostatné akce výstavby nové budovy i dalších objektů bude od začátku projektové činnosti řešení sadovnických úprav, které bude postupně zkvalitňovat stav zeleně na všech dotčených zbytkových plochách areálu. Podkladem pro následnou projektovou dokumentaci bude aktualizovaný stav zeleně stávající, tedy zaměření a ohodnocení stavu dřevin. Možné je zpracovat nejen dendrologický průzkum s inventarizací dřevin, ale i pasport, využitelný jako podklad nejen pro činnost projektovou a realizační, ale také pro zpracování detailního plánu údržby ploch zeleně, ve vazbě na plochy ostatní. Náhradní výsadby zeleně

Za kácené dřeviny ať již z důvodů nové výstavby či zdravotních je možné na základě navržené výstavby určit plochy pro výsadby náhradní, neboť z výhledového řešení staveb - budov, komunikací a dalších zpevněných ploch a inženýrských sítí vyplývají volné plochy, které již nebudou výstavbou zasaženy. Nové výsadby jsou navrženy na pozemcích parc. č. 258/9, 227/1, 227/4, 258/10, 258/11 a 337, mohou být umístěny i do středové části areálu, kde není plánována nová výstavba, ovšem je třeba zakreslit – zaměřit - dřeviny stávající na něž lze novou výsadbou navázat. Charakter plánované zeleně

Z hlediska krajinářsko urbanistického by bylo prospěšné pro prostor letiště a jeho nejbližší okolí situovat koncentrovanou plošnou zeleň na všech k tomu vhodných plochách.

21


Výrazným konkrétním prvkem je zeleň liniová - aleje, které je možné vést podél komunikací, nová alej byla vysázena podél příjezdné komunikace od Prahy, další mohou vznikat uvnitř i vně areálu. Nezastupitelným prvkem pak je zeleň izolační a hygienicko izolační, jejímž primárním úkolem bude zmírnění negativních vlivů velkých zpevněných ploch na exponované plochy v administrativní či předletištní části, okolo střední školy a učiliště a také ve velkých parkovištních plochách. Nové plochy zeleně zlepší její proporce vůči ploše vlastního letiště a plochám přilehlým. Hmoty zeleně budou zvoleny tak, aby ani po vzrůstu vegetace nenarušovala ochranná pásma provozních ploch a ochranná pásma s výškovým omezením. V exponovaných plochách předletištních se mohou uplatnit v menší míře (dle možností údržby) i dřeviny výrazně kvetoucí či zajímavé barevným listem apod., plnící zejména funkci estetickou – tedy zeleň estetická, kdy dřeviny mohou být doplněny i trvalkami, či sezónní letničkovou výsadbou. Výrazně se také budou prosazovat ozeleněné části fasád odbavovací budovy a zeleň, pnoucí se po sloupech terminálu pro Všeobecné letectví a VIP cestující. Na závěr lze konstatovat, že vlivem nové zástavby dojde k postupnému zlepšování úrovně a stavu zeleně, která bude vždy koncipována v optimální formě pro dané podmínky určité plochy jako prostorutvorná součást architektury. Tyto plochy na sebe budou citlivě navazovat. Zásady a požadavky na výsadby zeleně

Funkce zeleně je v předletištní ploše převážně opticko a hygienicko - izolační a estetická, se zřetelem na bezpečnostní požadavky - zejména vzdálenosti výsadeb od oplocení, výšková omezení ale také sortimentální omezení. V rámci řešených částí areálu, je třeba dodržovat se zástupci letiště i GP zkonzultované zásady, vycházející z bezpečnostních hledisek a provozních požadavků: Ø vzdálenosti výsadeb 3 m na obě strany od oplocení, Ø vzdálenost výsadeb stromů od budov bude min. 6 m, Ø výška stromů případně vysázených v neveřejné části letiště, musí být regulována s ohledem k překážkovým rovinám VPD, v podstatě nepřevýší výšku budov, Ø v blízkosti komunikací budou užity převážně vysokokmenné sazenice s výškou nasazení korun 2,5 – 3,5 m (potřebná podjezdná výška), v ostatních plochách budou preferovány přirozeně tvarované dřeviny Ø sortimentální složení bude konzultováno se zástupci letiště, Ø vyloučeny budou dřeviny uvolňující chmýří do prostoru, Ø omezeny budou dřeviny lákající svými plody ptactvo, Ø výsadby keřů a plochy trávníků budou celistvé, aby byla umožněna co nejjednodušší mechanizovaná údržba, Ø podsadby keřů budou užity v malé míře a pokud ano, tak pouze keře nízké půdopokryvné náhrady trávníků v místech, kde by trávník neprosperoval, Ø keře vyšší budou užity jen výjimečně - po odsouhlasení se zástupci letiště. Ø náhradní výsadby zeleně budou umísťovány pouze do cílových ploch, kde již není plánována žádná výstavba.

22


Výběr dřevin

Dřeviny pro výsadby budou navrženy listnaté, jehličnaté i stálezelené, pro docílení celoročního efektu. Většina dřevin uvolňujících v době květu či zrání plodů "chmýří" je z výběru vyloučena, dřeviny plodící - lákající svými plody ptáky - budou omezeny. Výběr rostlinného materiálu je ovlivněn zejména stanovištními podmínkami, nově vysazované dřeviny budou zvoleny citlivě, výběr dřevin je podřízen biogeografické diferenciaci Generelu hl. m. Prahy, ovlivněn je přírodními podmínkami, Rajonizací společenstev okrasných rostlin a samozřejmě funkcí, kterou má nově navržená zeleň zastávat, bude vycházet z osvědčených dřevin, převážně tedy dřevin zde již dobře rostoucích. IO 01 – Komunikace, chodníky a parkoviště – veřejná část

Dopravně bude areál nového letiště napojen na stávající silnici II. třídy č. 608. Součástí tohoto objektu je: Ø vybudování nové křižovatky na stávající komunikaci II/608 pro napojení příjezdových a odjezdových větví odbavovacího areálu Ø vybudování příjezdu a odjezdu k odbavovacímu areálu pro osobní vozidla (cestujících, doprovodu, návštěvníků letiště a zaměstnanců letiště), vozy TAXI a autobusy MHD, vč. zajištění příjezdu ke stávajícímu areálu střední školy Ø zřízení zastávek autobusové dopravy u odbavovacího terminálu Ø vybudování plošných parkovišť pro výše uvedenou dopravu Ø vybudování chodníků pro pěší dopravu z parkovišť k odbavovacímu terminálu a pro zajištění přístupu k areálu školy Ø stavební úpravy pro oddělení dopravy k letišti a dopravy k areálu AERO Vodochody Pro příjezd k letišti není možné využít stávající křižovatku na silnici II/608 u vrátnice AERO. Tato křižovatka bude ponechána beze změny a je navrženo vybudování samostatného příjezdu na letiště. Nutná vzdálenost nové křižovatky od této stávající je podle ČSN 736102 min. 250 m. Na nové křižovatce je navržen pruh pro odbočení vlevo (na letiště). Pruh pro odbočení vpravo (ve směru od Kralup) není navržen, protože intenzita dopravy z tohoto směru bude minimální. Připojovací pruh na výjezdu z letiště není rovněž navržen, protože se jedná o křižovatku komunikace II. třídy a místní komunikace letištní. Provoz na komunikacích ve veřejné části letiště bude jednosměrný, základní typ komunikace dvoupruhový se šířkou jízdního pruhu 3,25 m v úsecích u odbavovacího terminálu a u parkovišť, resp. 3,5 m na příjezdové a odjezdové větvi. Před odbavovací budovou se příjezdová komunikace rozdělí do dvou větví: Ø jedna větev pokračuje v přímém směru pod příletovou halu terminálu, pod kterou se stáčí zpět směrem k odjezdové větvi. Na této větvi je umístěno celkem šest autobusových zastávek pro pravidelnou a nepravidelnou dopravu cestujících na letiště. Jedno (výstupní) stání pro pravidelnou linku je umístěno v zálivu u výstupní hrany před 1 NP terminálu, zbývající stání jsou ostrovní pod příletovou halou umístěnou ve 2 NP terminálu. Ø druhá větev je obecně určena pro automobilovou dopravu bez omezení. Z příjezdové komunikace před jejím rozdělením na větve před odbavovací budovou odbočuje odbočovacím pruhem příjezd k terminálu a k parkovišti pro všeobecné

23


letectví a VIP cestující a k parkovišti pro vozy TAXI. Tento příjezd se napojuje zpět na hlavní příjezdovou komunikaci ještě před výstupní hranou u terminálu. Z příjezdu k terminálu všeobecného letectví bude rovněž v případě potřeby možný i přímý vjezd (a odjezd) na odbavovací plochu všeobecného letectví. Na odjezdovou větev jsou napojeny příjezdy k parkovištím a ke stávajícímu areálu střední školy, která zůstává v provozu a je nutné ji dopravně napojit.. Odjezdová větev je propojena s příjezdovou větví, aby tak vnitroletištní provoz ve veřejné části probíhal mimo silnici II/608. Aby provoz směřující do a z továrny AERO Vodochody nerušil letištní provoz, je v souvislosti s vybudováním veřejných letištních komunikací navrženo fyzické oddělení obou provozů. Přístup pro pěší ke škole zůstane zachován. Stávající odjezd z prostoru od autobusových zastávek bude zrušen. Odjezd autobusů PID bude veden po stávající vozovce přes část prostoru parkoviště osobních aut zaměstnanců továrny. Zavedení tohoto odjezdu nevyžaduje žádné stavební úpravy kromě a zkrácení nástupních ostrůvků jednotlivých autobusových zastávek (cca o 5 m). Toto zkrácení nijak neomezí provoz na zastávkách, protože nástupní ostrůvky jsou dostatečně dlouhé a i po krácení budou mít více než dostatečnou délku (cca 32 m) plně vyhovující stávajícímu provozu. Jako náhrada za omezení parkovacích míst zrušených z důvodu zřízení nového odjezdu autobusů PID se provede nové parkoviště v prostoru jižně od vrátnice. Tento prostor je v současné době volný a jeho jižní okraj je již pro parkování vozidel využíván. Součástí komunikací ve veřejné části letiště je i příjezd pro zásobování a odvoz odpadů. Prostor pro příjem zboží je umístěn na východní straně terminálu. Příjezd do tohoto prostoru (a k objektu hlavní transformační stanice) je vzhledem k malé intenzitě veden přes hlavní parkoviště. Stávající i cílový model dopravy související s dopravní obslužností letiště, včetně specifikace parkovacích míst je uveden v kapitole B.II.4 oznámení. IO 02 – komunikace – letištní část

Pro zajištění potřebného příjezdu obslužné techniky k jednotlivým zařízením letiště a pro zajištění bezpečnosti prostoru letiště se vybuduje vnitroletištní komunikace okolo perimetru letiště. Základní šířka komunikace je 8 m. V prostoru u odbavovací plochy a u depa autocisteren je šířka zvětšena na 10 m, protože zde bude silnější provoz větších vozidel (autocisterny, autobusy s cestujícími apod.). U odbavovací plochy na jihovýchodním okraji je navržená druhá obslužná komunikace, která má odstup od paralelní dráhy 26 m, což umožňuje pojezd letadel k.p. C. Povrch komunikací bude zpevněný, odvodnění bude (kromě úseků v dotyku s odbavovací plochou, odmrazovacím stáním a jinými zpevněnými plochami ) do okolního terénu. IO 03 – kabelovody a kolektory

V trasách, kde dochází ke kumulaci většího počtu kabeláže a jiných vnějších vedení inženýrských sítí budou tyto uloženy do kolektorů, popř. kabelovodů. Jedná se

24


zejména o hlavní trasy z odbavovací budovy ke vzletové a přistávací dráze, z odbavovací budovy podél odbavovací plochy směrem k nově budovanému depu autocisteren a hangáru a o trasy podél vzletové a přistávací dráhy a podél pojezdových drah. Kolektory o světlosti 2,40 x 2,40 m budou provedeny ze železobetonu. Z úrovně terénu budou vstupy do kolektoru zajištěny vstupními šachtami půdorysných rozměrů cca 4 x 4 m, popř. přímo z odbavovací budovy. Každá šachta bude opatřena poklopy 700 x 900 mm a žebříky. Kolektor bude rozdělen přepážkami na požární úseky. Přepážky budou opatřeny dveřmi velikosti 600 x 1970 mm s požární odolností 60 min. Jednotlivé požární úseky budou nuceně větrány pomocí vzduchotechniky. Kolektory budou vybaveny rovněž odvodem vody (odkanalizovány) a osvětlením, tak aby splňovaly požadavky dle ČSN. Kabelovody se provedou z potřebného počtu obetonovaných trub z PVC. V lomových bodech a odbočkách se provedou šachty a komory. IO 04 - Vodovod IO 05 - Dešťová kanalizace IO 06 - Splašková kanalizace IO 07 - Areálové plynovody IO 08 - Vnější rozvody VN a NN

Bližší popisy těchto inženýrských objektů, včetně bilancí jsou uvedeny v příslušných kapitolách částí B.II a B.III oznámení. IO 09 - Veřejné osvětlení IO 10 - Osvětlení odbavovací plochy - OP IO 11 - Vnější sdělovací rozvody (telefony, EPS, EZS)

Tyto inženýrské objekty nemají bezprostřední vliv na hodnocení vlivů na ŽP a proto nejsou v oznámení blíže specifikovány. Bližší popis těchto IO je uveden v dokumentaci pro územní řízení. Z popisu provozních souborů je zde uváděn pouze popis PS 03. Stručné popisy ostatních provozních souborů , které mohou mít vliv na hodnocení vlivů na životní prostředí jsou začleněny do příslušných kapitol oznámení. Podrobná specifikace všech provozních souborů je uvedena v dokumentaci pro územní řízení. PS 03 - Technologie zásobování LPH a APH, produktovod Letecký petrolej JET A1

Letecký petrolej bude do areálu dovážen v železničních cisternách. Pro následné stáčení a skladování bude využíváno stávající stáčiště a uložiště AERO Vodochody a.s. V uložišti jsou pro letecký petrolej vyhrazeny 4 zásobníky o objemu 4 x 100 m3. Zařízení stáčiště a uložiště leteckého petroleje bude rekonstruováno v rámci samostatné stavby a tato rekonstrukce není předmětem hodnoceného záměru, jak již bylo uvedeno v kapitole B.I.4 předkládaného oznámení. Z rekonstruovaného uložiště bude letecký petrolej čerpán stávajícími čerpadly novým produktovodem do depa autocisterny. Produktovod je navržen jako dvouplášťové potrubí s automatickou kontrolou kapaliny v plášti.

25


Předpokládaná denní spotřeba leteckého petroleje bude cca 75 m3, tj. cca 27 000 m3/rok. V rámci depa autocisteren již nebudou realizovány žádné další provozní mezizásobníky na letecký petrolej. Letecký petrolej bude plněn přímo z dvouplášťového potrubí produktovodu do autocisteren. Budou vybudována tři plnící místa umožňující i současné plnění autocisteren. Kapacita plnění na každém plnícím místě bude max. 120 m3/hod. Čerpadla v uložišti budou ovládána automaticky na základě předvolených požadavků na vydávané množství do autocisterny. Předpokládá se spodní plnění autocisteren a automatický systém plnění bude vybaven zařízením proti přeplnění autocisterny. Po naplnění na požadovaný objem zajede autocisterna po vnitroletištní komunikaci do určeného prostoru, kde se provede přečerpání leteckého petroleje z autocisterny do palivových nádrží letadla. Prostor stání autocisteren při plnění bude přestřešen, povrch bude vyspádován do bezodtokové havarijní jímky odpovídajícího objemu. Letecký benzin AVGAS 100 LL

Letecký benzin AVGAS je určen pro provoz malých letadel. Toto palivo bude na letiště dováženo v autocisternách a skladováno v nadzemním 50 m3 dvouplášťovém zásobníků s kontrolou a indikací kapaliny v meziplášti. Zásobník bude umístěn poblíž stojánky letadel. Na zásobník bude bezprostředně navazovat typová kompaktní čerpací stanice v nadzemním provedení, vybavená rekuperací par. Letecký benzin bude ze zásobníku čerpán přímo do palivové nádrže malého letadla. Provoz čerpací stanice bude plně automatický. Prostor stáčení leteckého benzinu z autocisteren do skladovacího zásobníku je přestřešen a povrch vyspádován do bezodtokové havarijní jímky příslušného objemu. Automobilové pohonné hmoty

Součástí vybavení letiště bude i typová čerpací stanice pohonných hmot pro provoz motorových vozidel a ostatní mobilní techniky pro provoz letiště. Čerpací stanice bude umístěna na rozhraní mezi areálem letiště a závodu AERO. Pohonné hmoty budou na letiště dopravovány v autocisternách. Součástí dodávky typové čerpací stanice bude i skladovací podzemní dvouplášťová nádrž o objemu 50 m3. Nádrž bude dělená, umožňující skladování benzinu NATURAL a motorové nafty. Stanice bude vybavena rekuperací par. Prostor stáčení PHM z autocisteren do nádrže a prostor plnění motorových vozidel je přestřešen a povrch vyspádován do bezodtokové havarijní jímky příslušného objemu. Součástí typové dodávky budou i dva výdejní stojany s rekuperací par benzinu. Na každém stojanu bude umožněn odběr benzinu i motorové nafty. Jeden stojan bude umístěn v areálu letiště, druhý v areálu závodu AERO. Výdej pohonných hmot bude neveřejný, pouze pro vozidla letiště a závodu AERO. Předpokládá se automatický výdej pomocí čipových karet. Celková situace areálu a další nezbytná výkresová dokumentace je uvedena v Příloze č. 3 předkládaného oznámení.

26


B.I.7. Předpokládaný termín zahájení realizace záměru a jeho dokončení Zahájení výstavby Dokončení výstavby Zahájení zkušebního provozu Zahájení trvalého provozu

2010 2011 2011 2012

B.I.8. Výčet dotčených územně samosprávných celků Středočeský kraj Dotčené obce: Výběr dotčených obcí byl proveden na základě předpokládaného zasažení území plánovaným leteckým hlukem v roce 2012. Jako základní kritérium byla vzata limitní hodnota pro letecký hluk dle NV č.148/2006 Sb., tj. pro denní dobu LAeq, D, T=16 hod = 60 dB a pro noční dobu LAeq,N, T=8 hod = 50 dB. (V plošném zobrazení je to území pokryté červenými a tmavými odstíny barev). Za dotčené obce byly vzaty všechny obce, které mají území zatíženo hodnotami hluku z leteckého provozu Llimit - 10 dB, a to z toho důvodu, aby bylo na 100 % pokryté území, kde by i ojediněle mohlo docházet k naplnění nebo překročení limitních hodnot a to i s uvážením případných nepřesností v zadání, či predikci. Jedná se především o obce, které jsou v blízkosti odletových a příletových tratí. Vztažná hodnota Llimit - 10 dB byla vzata na základě reálně zjištěných pozaďových hodnot hluku v zájmovém území zjištěných měřením hlukového pozadí v tzv. potencionálně tichých oblastech, které byly vytipovány v okolí letiště např. v lokalitě obcí Bašť (Za Školkou), Vodochody (Nad Školou), Zlončice, Dolany, Panenské Břežany (Hlavní). Hlukové pozadí v těchto oblastech se pohybovalo mezi LAeq,D = 45-53 dB v denní době (průměrná hodnota 50,7 dB) a v noční době LAeq,N = 39-50 dB (průměrná hodnota 46,3 dB). Proto byl výběr obcí proveden podle území, kde letecký hluk začíná vystupovat nad běžné hlukové pozadí a s využitím principu předběžné opatrnosti bylo vzato v úvahu širší zájmové území zasažené hladinami vyššími než 50 dB v denní době. Tento postup je v souladu i s faktem, že noční zatížení území je podmnožinou denního zatížení, a proto za rozhodující byly vzaty právě denní izofony. Výčet obcí je také v souladu s obcemi, které byly uvažovány i z hlediska synergických účinků leteckého hluku a ostatních zdrojů hluku v území. Obce zasažené výhledovým leteckým provozem na LKVO s vyznačenými katastry obcí jsou vyznačeny v následující grafické příloze. Do seznamu nebyly zahrnuty k.ú., kde není zasažena žádná zastavěná plocha. Obce dotčené hlukem z letecké dopravy: Bašť, Dolany, Chvatěruby, Kralupy nad Vltavou, Líbeznice, Měšice, Neuměřice, Olovnice, Panenské Břežany, Sluhy, Zlončice. Obce dotčené pozemní dopravou: Klíčany, Kozomín, Postřižín, Odolena Voda (vč. k.ú. Dolínek) Obce v těsném sousedství Letiště Vodochody, respektive obce s dotčenými pozemky: Máslovice, Vodochody (vč. k.ú. Hoštice)

27


28


B.I.9. Výčet navazujících rozhodnutí podle §10 odstavec 4 a správních úřadů, které budou tato rozhodnutí vydávat o Rozhodnutí o kácení dřevin podle § 8 odst. 1 a 2 platného znění zák. č. 114/1992 Sb. – obecní úřady obcí I. st. MěÚ Odolena Voda, OÚ Postřižín, OÚ Vodochody o Souhlas se záborem ZPF podle zák. č. 334/1992 Sb., v platném znění – pověřený OÚ III. stupně, zde MěÚ Kralupy, odbor ŽP o Závazné stanovisko k dotčení VKP toku Hoštického potoka pro vyústění dešťové kanalizace dle §4 odst. 2 zák. č. 114/1992 Sb., v platném znění – pověřený OÚ III. st – zde MěÚ Kralupy nad Vltavou, odbor ŽP o Vydání územního rozhodnutí, které bude vydávat stavební úřad určený nejbližším společně nadřízeným stavebním úřadem. Záměr „Letiště Vodochody“ se nachází na několika katastrálních územích, které spadají do různých správních obvodů. Správní obvod stavebního úřadu Odolena Voda (k.ú. Dolínek, k.ú. Panenské Břežany, k.ú. Klíčany), správní obvod stavebního úřadu Klecany (k.ú. Vodochody, k.ú. Máslovice, k.ú. Hoštice) a správní obvod stavebního úřadu Kralupy nad Vltavou (k.ú. Postřižín, k.ú. Zlončice). Na základě § 13 odstavec 5) zákona č. 183/2006 Sb. (stavební zákon) vydá rozhodnutí, který úřad řízení povede, nadřízený stavební úřad. V daném případě je nejbližším společně nadřízeným stavebním úřadem Středočeský kraj. K žádosti o vydání územního rozhodnutí musí investor ve spolupráci s projektantem předložit kromě projektové dokumentace stavby i vyjádření příslušných organizaci a úřadů dle platných předpisů o V rámci žádosti o územní rozhodnutí je nutné předložit i odborný posudek dle zákona 86/2002 Sb. v platném znění dle §17 odstavec 1) písmeno b) – povolení k umísťování staveb zvláště velkých, velkých a středních stacionárních zdrojů o Dále musí oznamovatel předložit projektovou dokumentaci pro stavební řízení. Příslušným stavebním úřadem pro stavební řízení záměru bude, na základě § 15 odstavec 1) zákona č. 183/2006 Sb. (stavební zákon), speciální stavební úřad – Letecký stavební úřad Praha , protože se jedná o stavbu leteckou.

29


B.II. Údaje o vstupech B.II.1. Půda Realizací záměru budou dotčeny dále uvedené pozemky v katastrálních územích Zlončice, Máslovice, Postřižín, Vodochody, Dolínek, Hoštice, Klíčany a Panenské Břežany. Dle výpisu z katastru nemovitostí se jedná o následující pozemky, resp. jejich části: Katastrální území Zlončice: Číslo parcely 465/1 465/2 Celkem:

Využití pozemku Ostatní plocha Ostatní plocha

2

Zábor (m ) 6 263 3 097 9 360

2

Zábor (m ) 715 3 010 374 192 51 6 441 35 413 413 434 1 789 13 1 616 311 3 862 81 16 81 37 19 884

Výměra (m ) 90 095 3 280

2

Poznámka (BPEJ)

2

Poznámka (BPEJ)

Katastrální území Máslovice: Číslo parcely 39/39 39/41 39/42 39/43 39/44 39/45 46/3 47/1 47/2 48/1 48/2 48/3 53/1 53/5 54/1 140 163/5 166/2 168/1 Celkem:

Využití pozemku Ostatní plocha Ostatní plocha Ostatní plocha Ostatní plocha Ostatní plocha Ostatní plocha Ostatní plocha Orná půda Orná půda Orná půda Orná půda Orná půda Orná půda Orná půda Orná půda Zastavěná plocha Orná půda Ostatní plocha Orná půda

Výměra (m ) 34 522 18 915 26 435 3 686 159 24 841 292 6 529 7 530 23 322 32 316 491 55 002 4 924 45 221 81 63 3 458 233

22 112 22 112 22 112 22 112 22 112 22 112 22 112 22 112 22 112 22 112

Katastrální území Postřižín: Číslo parcely 101/2 101/3 101/5 197 Celkem:

Využití pozemku Ostatní plocha Ostatní plocha Ostatní plocha Zastavěná plocha

2

Zábor (m ) 3 446 13 833 1 829 235 19 343

2

Zábor (m ) 1 450 428 1 321 323 1 269 76 30 775 4 314 898 6 344 821 3 680 797 44 680 242 1 880 96 1

Výměra (m ) 6 553 24 966 10 203 235

2

Poznámka (BPEJ)

2

Poznámka (BPEJ)

Katastrální území Vodochody: Číslo parcely 223/1 223/2 223/5 223/7 223/11 223/12 223/13 223/14 223/15 223/18 223/19 223/20 223/21 223/22 223/23 223/24 223/28 223/29 223/30

Využití pozemku Ostatní plocha Ostatní plocha Ostatní plocha Ostatní plocha Ostatní plocha Ostatní plocha Ostatní plocha Ostatní plocha Ostatní plocha Ostatní plocha Ostatní plocha Ostatní plocha Ostatní plocha Ostatní plocha Ostatní plocha Ostatní plocha Ostatní plocha Ostatní plocha Ostatní plocha

Výměra (m ) 227 031 11 033 36 719 8 531 34 640 7 707 1 504 2 154 23 705 3 665 15 156 2 756 16 589 42 873 182 344 1 074 20 666 3 742 998

30

Oznámení v rozsahu přílohy č.4 zákona č. 100/2001 Sb.v platném znění Letiště Vodochody Číslo parcely 223/33 223/40 223/41 311/1 311/2 312/2 313/1 315/2 315/3 315/6 Celkem:

Využití pozemku Ostatní plocha Ostatní plocha Ostatní plocha Ostatní plocha Ostatní plocha Ostatní plocha Ostatní plocha Ostatní plocha Ostatní plocha Ostatní plocha

2

Zábor (m ) 2 085 670 25 733 262 240 6 29 25 24 55 98 554

2

Zábor (m ) 949 2 512 114 1 977 111 768 276 2 094 2 415 237 1 485 832 1 107 2 039 359 3 641 19 917

2

Zábor (m ) 680 10 339 37 065 66 856 7 921 2 232 3 977 932 40 572 693 183 2 825 174 275

2

Zábor (m ) 40 44 13 884 13 968

2

Zábor (m ) 20 20

Výměra (m ) 17 542 9 933 103 984 262 333 52 576 26 117 87

2

Poznámka (BPEJ)

2

Poznámka (BPEJ)

2

Poznámka (BPEJ)

2

Poznámka (BPEJ) 22 212, 22 213 22 312

2

Poznámka (BPEJ) 22 212, 22 312

Katastrální území Dolínek: Číslo parcely 224 227/1 227/2 227/3 227/4 227/5 258/1 258/4 258/5 258/6 258/7 258/9 258/10 258/11 274 313 337 Celkem:

Využití pozemku Zastavěná plocha Ostatní plocha Ostatní plocha Ostatní plocha Ostatní plocha Ostatní plocha Ostatní plocha Ostatní plocha Ostatní plocha Ostatní plocha Ostatní plocha Ostatní plocha Ostatní plocha Ostatní plocha Ostatní plocha Zastavěná plocha Ostatní plocha

Výměra (m ) 949 9 157 8 496 2 965 455 959 119 843 7 286 4 838 237 1 485 24 867 55 158 9 424 608 13 683

Katastrální území Hoštice: Číslo parcely 77 183 236/1 236/5 236/6 236/7 236/8 236/9 236/10 236/11 526 527 Celkem:

Využití pozemku Zastavěná plocha Ostatní plocha Ostatní plocha Ostatní plocha Ostatní plocha Ostatní plocha Ostatní plocha Ostatní plocha Ostatní plocha Ostatní plocha Ostatní plocha Ostatní plocha

Výměra (m ) 680 18 800 216 452 125 811 37 811 3 888 4 054 1 399 45 614 1 057 2 997 3 307

Katastrální území Klíčany: Číslo parcely 314/1 329 337 Celkem:

Využití pozemku Orná půda Orná půda Ostatní plocha

Výměra (m ) 662 852 61 103 94 508

Katastrální území Panenské Břežany: Číslo parcely 192 Celkem:

Využití pozemku Orná půda

Výměra (m ) 145 791

31


Celkový přehled o záborech v jednotlivých katastrálních územích s členěním na stávající využití pozemků je uveden v tabulce: Katastrální území Zlončice Máslovice Postřižín Vodochody Dolínek Hoštice Klíčany Panenské Břežany Celkem:

2

Celkový zábor (m ) 9 360 19 884 19 343 98 554 19 917 174 275 13 968 20 355 321

2

Zastavěná plocha (m ) 0 81 235 0 1 308 680 0 0 2 304

2

Ostatní plocha (m ) 9 360 10 899 19 108 98 554 18 609 173 595 13 884 0 344 009

2

Orná půda (m ) 0 8 904 0 0 0 0 84 20 9 008

Z hlediska ochrany ZPF je převážná část pozemků orné půdy zařazena v V. třídě ochrany půdního fondu (BPEJ 22112, 22213) a nepatrná část je zařazena ve IV. třídě ochrany (BPEJ 22212, 22312). Chráněná území a ochranná pásma Zvláště chráněná území Záměr se nachází mimo dosah zvláště chráněných území přírody, ani s nimi není v územním kontaktu. Záměr se nenachází v žádném zvláště chráněném území ve smyslu ochrany památek, případně chráněném území podle horního zákona. Obecně chráněné přírodní prvky Záměr se nenachází v územní kolizi ani v kontaktu s obecně chráněnými přírodními prvky (skladebné prvky ÚSES), území není registrovaným VKP podle § 6 zák. č. 114/1992 Sb., v platném znění. VKP Hoštického potoka bude dotčen novým vyústěním dešťové kanalizace Ochranná pásma Záměr není v územním kontaktu ani v kolizi s ochrannými pásmy zvláště chráněných území přírody (50 m „ze zákona“), ani s ochrannými pásmy lesních porostů. Ochranná pásma letiště Vodochody byla stanovena rozhodnutím Státní letecké inspekce dne 26.10.1977. Dle vyjádření Ministerstva dopravy ze dne 11.1.2006 jsou tato ochranná pásma i v současné době platná a závazná. Rozhodnutí Státní letecké inspekce a vyjádření Ministerstva dopravy jsou uvedeny v Příloze č.16 předkládaného oznámení. Ochranná pásma dotčených inženýrských sítí budou specifikována v projektové dokumentaci pro územní řízení, stejně tak jako ochranná pásma letiště. V dalším textu jsou obecně uvedena ochranná pásma inženýrských sítí: ü Ochranná pásma elektroenergetických zařízení - dáno zákonem 458/00 Sb. u venkovního vedení se jedná o souvislý prostor vymezený svislými rovinami vedenými po obou stranách vedení ve vodorovné vzdálenosti měřené kolmo na vedení, která činí od krajního vodiče vedení na obě jeho strany: § § § § § §

1 kV až 35 kV - vodiče bez izolace 1 kV až 35 kV - vodiče s izolací 1 kV až 35 kV - závěs. kabelové vedení 35 kV až 110 kV 12 m 110 kV až 220 kV 15 m 220 kV až 400 kV 20 m

7m 2m 1m

32


§ § §

nad 400 kV závěsné kabelové vedení 110 kV zařízení vlastní TELECOM, sítě držitele licence

30 m 2m 1m

u podzemního vedení: § §

do 110 kV nad 110 kV

1 m od krajního kabelu oboustranně 3 m od krajního kabelu oboustranně

u elektrických stanic § § § § §

u venkovních elektr. stanic s napětím větším než 52 kV v budovách - 20 m od oplocení nebo od vnějšího líce obvodového zdiva, u stožárových elektrických stanic s převodem napětí z úrovně nad 1 kV a menší než 52 kV na úroveň nízkého napětí - 7 m, u kompaktních a zděných elektrických stanic s převodem napětí z úrovně nad 1 kV a menší než 52 kV na úroveň nízkého napětí - 2 m, u vestavěných elektrických stanic - 1 m od obestavění u výrobny elektřiny je vymezeno svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti 20 m kolmo na oplocení nebo na vnější líc obvodového zdiva elektrické stanice.

ü Ochranná pásma plynárenských zařízení - dáno zákonem 458/00 Sb. § § §

u nízkotlakých a středotlakých plynovodů a plynovodních přípojek, jimiž se rozvádí plyn v zastavěném území obce - 1 m na obě strany od půdorysu, u ostatních plynovodů a plynovodních přípojek 4 m na obě strany od půdorysu u technologických objektů 4 m na všechny strany od půdorysu.

ü Ochranná pásma teplárenských zařízení - dáno zákonem 458/00 Sb. § §

u zařízení na výrobu či rozvod tepla - 2,5 m od zařízení u výměníkových stanic - 2,5 m od půdorysu

ü Ochranná pásma vodovodních řadů a kanalizačních stok - dáno zákonem 274/01 Sb. Ochranná pásma jsou vymezena vodorovnou vzdáleností od vnějšího líce stěny potrubí nebo kanalizační stoky na každou stranu § §

u vodovodních řadů a kanalizačních stok do průměru 500 mm včetně, 1,5m, u vodovodních řadů a kanalizačních stok nad průměr 500 mm, 2,5 m

ü Silniční ochranné pásmo stanoví zákon č. 13/97 Sb. mimo souvisle zastavěná území a rozumí se jím prostor ohraničený svislými plochami vedenými do výšky 50 m a ve vzdálenosti: § § §

100 m od osy přilehlého jízdního pásu dálnice, rychlostní silnice nebo rychlostní komunikace anebo od osy větvě jejich křižovatek 50 m od osy vozovky nebo přilehlého jízdního pásu ostatních silnic I. třídy a ostatních místních komunikací I. třídy 15 m od osy vozovky nebo osy přilehlého jízdního pásu silnice II. nebo III. třídy a místní komunikace II. třídy

B.II.2. Voda Výstavba

Spotřeba vody v etapě výstavby bude upřesněna v prováděcích projektech stavby, technické řešení výstavby záměru nevyžaduje, ve vztahu ke stávajícímu odběru vody v areálu AERO, významnou spotřebu vody. Potřebné množství pitné vody pro pracovníky výstavby a průmyslové vody pro vlastní proces výstavby lze odebírat ze stávajících rozvodů pitné vody v areálu AERO, případně i z nově budovaných rozvodů pitné vody (v závislosti na projektu organizace výstavby). Spotřeba vody pro sociální účely bude upřesněna v prováděcích projektech a bude závislá na případném dočasném pronájmu části stávajícího sociálního zázemí AERO a.s. pro pracovníky výstavby. Pokud k pronájmu nedojde bude spotřeba vody pro tyto účely prakticky nulová.

33


Cílový stav

V rámci hodnoceného záměru je řešeno zajištění vody pitné, provozní a požární pro provoz letiště. Řešení vychází z volných kapacit zdrojů vody a vodovodních rozvodů ve stávajícím závodě AERO. V místech navrhovaných objektů bude stávající vodovodní síť doplněna o nové vodovodní přípojky. Měření spotřeby vody bude řešeno u jednotlivých nových objektů. Hlavním zdrojem pitné vody jsou studny závodu v inundačním území Vltavy o vydatnosti 8,0 a 9,5 l/s. Dle rozhodnutí OŽP MěÚ Brandýs nad Labem – Stará Boleslav ze dne 10.5.2004 je povolen odběr z těchto zdrojů ve výši průměrně 15 l/s, maximálně 20 l/s, 16 000 m3/měsíc, 190 000 m3/rok. Výtlačné potrubí od studní o DN 200 je ukončeno ve vodárně v JZ části závodu, sestávající z vodojemu 1000 m3 a čerpací stanice o výkonu 15 až 32 l/s při tlaku 0,4 MPa. Jako záložní vodní zdroj je do vodárny připojen veřejný vodovod SVAS z obce Odolena Voda o DN 200. Je udržován v provozu při min. ročních odběrech (rok 2006 – 900 m3). Dále je jako záložní udržována stará vodárna ve středu areálu závodu (vodojem 435 m3 s čerpací stanicí o výkonu 15 l/s), do které je voda přečerpávána z hlavní vodárny. Tato vodárna slouží jako záložní a pro případ mimořádných, špičkových odběrů vody. Rozvod vody v areálu závodu je okruhový, profily hlavních řadů o DN 100, převážně z 60. let minulého století. Spotřeba vody klesá, v letech 2001 až 2003 činila až 170000 m3/r, v roce 2007 pouze 99 200 m3/r (průměr cca 272 m3/d). V následující části jsou uvedeny předpokládané bilance spotřeby vody v jednotlivých objektech pro cílový stav 3 500 000 odbavených cestujících ročně a cca 400 zaměstnanců letiště/den: Odběr

Specifická spotřeba

Průměrná spotřeba 3 m /den SO 05, SO 06 – Odbavovací budova a terminál GA Cestující – prům. 9590 osob/den 10 l/osoba 95,90 Doprovod – prům. 4795 osob/den 2 l/osoba 9,59 Návštěvníci – prům. 480 osob/den 5 l/osoba 2,40 Zaměstnanci – 185 osob/den 70 l/osoba 12,95 3 Občerstvení – 15 zaměstnanců 80 m /rok 3,29 3 Občerstvení – 3 výčepní stolice 450 m /rok 3,70 Voda pro sociální účely celkem 127,83 3 Provozní voda – chlazení max.90m /den 32,88 3 Provozní voda – odmrazování letadel max.2m /hod 0,16 Provozní voda celkem 33,04 SO 05 + 06 celkem 160,87 SO 07 – Depo autocisteren Zaměstnanci – 3 osoby/den 90 l/osoba 0,27 Voda pro sociální účely celkem 0,27 SO 07 celkem 0,27 SO 08 – Záchranná hasičská stanice a objekt technické obsluhy Zaměstnanci – 59 osob/den 90 l/den 5,31 Voda pro sociální účely celkem 5,31 3 Provozní voda – mytí vozidel max.0,5m /hod 1,00 3 Provozní voda – kropení, čištění vozovek, zimní údržba letových max.20m /den 5,00 ploch Provozní voda celkem 6,00 SO 08 celkem 11,31 SO 09 – Hangár Zaměstnanci – 45 osob/den 45 l/den 2,03 Zaměstnanci – 87 osob/den 90 l/den 7,83 Voda pro sociální účely celkem 9,86

34

Celková spotřeba 3 m /rok 35 004 3 500 876 4 727 1 200 1 350 46 657 12 000 60 12 060 58 717 99 99 99 1 938 1 938 365 1 825 2 190 4 128 739 2 858 3 597

Oznámení v rozsahu přílohy č.4 zákona č. 100/2001 Sb.v platném znění Letiště Vodochody Odběr

Specifická spotřeba

Provozní voda – mytí letadel a dílů Provozní voda celkem SO 09 celkem

max. 3 m /hod

Zaměstnanci – 6 osob/den Voda pro sociální účely celkem SO 10 celkem Závodní stravování – 400 zaměstnanců Voda pro sociální účely celkem Stávající jídelna AERO – nárůst

3

SO 10 – Vrátnice 70 l/den

Stávající jídelna AERO 3 12 m /rok

Průměrná spotřeba 3 m /den 15,0 15,0 24,86

Celková spotřeba 3 m /rok 5 475 5 475 9 072

0,42 0,42 0,42

153 153 153

13,15 13,15 13,15

4 800 4 800 4 800

156,84 54,04

57 244 19 725

Celková spotřeba Voda pro sociální účely Provozní voda

Celková spotřeba Spotřeba vody 210,88 76 969 Pozn. Spotřeba provozní vody pro chlazení je uváděna jako vstup do chemické úpravny vody, která je součástí technologie chlazení, tj. spotřeba vody je včetně množství odpadní vody vznikající na chemické úpravně vody

Jak je z předchozích údajů zřejmé, stávající schválený odběr podzemní vody pro AERO Vodochody a.s. s rezervou pokrývá i předpokládanou potřebu vody pro provoz letiště. Pro zásobování navržených objektů letiště vodou bude řešeno napojení na stávající vodovodní rozvod závodu AERO. V prostoru mezi závodem a letištěm bude nahrazen stávající vodovodní řad DN 100 v délce 750 m novým potrubím DN 150. K tomuto novému potrubí bude v rámci plánovaných oprav vodovodu v závodě AERO nahrazen stávající profil DN 100 profilem DN 150 od hlavní vodárny. Navrhovaný řad DN 150 bude veden severně od navrhovaných objektů SO 07 až SO 10, při oplocení mezi závodem a letištěm. Jeho součástí bude propojení se stávajícími řady v závodě (v trasách původního propojení nahrazovaného řadu DN 100), celková délka těchto propojení DN 100 bude cca 140 m. Dalším pokračováním tohoto řadu bude okruhový přípojný řad kolem Odbavovací budovy a Terminálu GA o DN 150 (z požárních důvodů – osázen požárními hydranty o DN 80 a DN 100). Celková délka tohoto okruhu bude cca 1140 m. Přípojky z tohoto řadu k Hangáru (pro vnitřní požární systém) a k objektu HZS (pro rychlé plnění požárních vozidel) budou o DN 100, v případě Hangáru bude vedena další přípojka k ploše pro venkovní mytí letadel (DN 50). Připojení Odbavovací budovy bude min. dvěma samostatnými přípojkami o DN 100 s jejich propojením u vnitřního spotřebního a požárního rozvodu. Z kotelny Odbavovací budovy bude vedena přípojka TUV k odmrazovacímu stání letadel. Potrubí DN 80 o délce 200 m (tepelně izolované), zakončené ve výdejním kiosku u nádrží na odmrazovací kapaliny. Vodovodní přípojka k čistírně odpadních vod ze zimní údržby letových ploch bude vedena od konce nového řadu o DN 150 u Hangáru, převážně v souběhu s novou letištní dešťovou kanalizací, profil přípojky DN 80, délka cca 1540 m.

35


B.II.3. Ostatní surovinové a energetické zdroje Výstavba

Pro výstavbu hodnoceného záměru se předpokládá použití běžných stavebních surovin, materiálů a výrobků, jako je písek, štěrk, cement, vápno, beton, malta, zdící materiály, panely, ocelové profily a konstrukce, izolační materiály, elektroinstalační a zdravotechnické materiály a výrobky, dveře, okna, dlažby apod. Upřesnění sortimentu a množství jednotlivých druhů bude provedeno v prováděcích projektech stavby. Z technologického hlediska se jedná zejména o dovoz strojního zařízení, potrubí, armatur apod. Způsob dodávek a montáže jednotlivých provozních souborů bude upřesněn v dokumentaci pro provedení stavby po dokončení výběru dodavatelů příslušných provozních celků. Vzhledem ke střednímu rozsahu stavebních prací a technologického zařízení, neovlivňuje absence těchto údajů závěry oznámení v části posuzování vlivů výstavby na životní prostředí. Proces výstavby nevyžaduje nové energetické zdroje. Potřebné množství energií bude odebíráno ze stávajících rozvodů AERO Vodochody a.s. Cílový stav Suroviny

V rámci hodnoceného záměru provozu letiště Vodochody lze za vstupní suroviny považovat zejména letecké pohonné hmoty pro provoz letadel, automobilové pohonné hmoty pro provoz mobilní techniky letiště a prostředky pro zimní údržbu ploch a odmrazování letadel. Předpokládané spotřeby těchto surovin jsou uvedeny v následující tabulce: Surovina Letecký petrolej JET A1 Letecký petrolej AVGAS Motorová nafta Benzin NATURAL 95 CLEARWAY (zimní údržba ploch) SAFEWING (odmrazování letadel

3

Roční spotřeba (m ) 27 000 50 150 20 450 90

Uváděná spotřeba leteckých pohonných hmot je technickým odhadem, který vychází ze stávajících provozních zkušeností a určité předpokládané skladby letadel, které budou na letišti přistávat. Rovněž tak nelze v současné době určit letecké společnosti, které budou letiště využívat, a zda tato letadla budou před odletem doplňovat palivo. Prostředky pro zimní údržbu ploch a odmrazování letadel budou dováženy v autocisternách a skladovány ve venkovních dvouplášťových zásobnících. Spotřeba těchto prostředků je závislá na klimatických podmínkách v zimních měsících, uváděná spotřeba je technický odhad pro silně nepříznivé zimní podmínky a lze jí označit jako maximální. Spotřeby chemikálií pro Předčištění odpadních vod, CHÚV a zvýšený provoz stávající BČOV budou specifikovány a upřesněny v dalších stupních projektové přípravy. Tyto přípravky budou skladovány v přepravních obalech ve vyhrazených a vodohospodářsky zabezpečených prostorách v rámci jednotlivých staveb. Spotřeby ostatních surovin a chemických přípravků pro běžnou drobnou údržbu jsou objemově nevýznamné.

36


Bezpečnostní listy uváděných surovin a přípravků jsou uvedeny v Příloze č.15 předkládaného oznámení. Energie Elektrická energie

Pro napájení nově řešeného areálu letiště bude vybudována nová vstupní trafostanice HTRS umístěná severně od stávající ubytovny AERO Vodochody a.s.. Zde budou ukončeny dva napájecí přívody v majetku ČEZ-distribuce a.s., současně zde bude osazeno fakturační měření odběru a vývodová část VN rozvaděče v majetku investora. Odtud bude napájen vnitřní rozvod 22 kV areálu letiště. Pro zajištění odběru el. energie v areálu budou v rámci záměru vybudovány 4 podružné trafostanice. TR1 osazená v objektu terminálu bude zajišťovat napájení odběrů v objektech SO 05 a SO 06 a vrátnice č.1. Trafostanice TR2 osazená v objektu hangáru bude zajišťovat napájení odběrů objektů hangáru, depa autocisteren, vrátnice č.2 a HZS + OTO. Trafostanice TR3 umístěná u prahu 28 bude zajišťovat napájení dráhových systémů a kanalizace, trafostanice TR4 umístěná u prahu 10 taktéž. Jednotlivé trafostanice budou napojeny VN kabely z HTRS, stanice budou smyčkovány. Budou provedeny dvě samostatné smyčky, jedna propojí obě dráhové stanice a druhá napojí TR1 v objektu terminálu a TR2 v objektu hangáru. Trasa kabelů VN je vedena částečně ve volném terénu, částečně v nově budovaných chodnících. Podchody pod komunikacemi budou provedeny v kabelových chráničkách vybudovaných v rámci stavby komunikací. V prostoru zpevněných ploch v okolí terminálu budou kabely uloženy v nových kabelovodech. Objekty, u nichž je požadavek na napojení i ze sítě zálohované NZE, budou napojeny dvěmi samostatnými kabely. Výkony transformátorů v jednotlivých TR jsou uvedeny v tabulce: Název trafostanice TR 1 TR 2 TR 3 TR 4

Umístění SO 06 – terminál SO 09 – hangár U prahu dráhy 28 U prahu dráhy 10

Výkony transformátorů 2 x 1600 kWA + 1600 kWA rezerva 1 x 1600 kWA + 1600 kWA rezerva 1 x 250 kWA + 250 kWA rezerva 1 x 250 kWA + 250 kWA rezerva

Přehled o výši instalovaných příkonů v jednotlivých objektech je zřejmý z následující tabulky: Objekt SO 05 – odbavovací hala SO 06 – terminál SO 07 – depo autocisteren SO 08 – HZS + OTO SO 09 – hangár SO 10 – vrátnice 1 a 2 Osvětlení OP Veřejné osvětlení Přečerpávací stanice Odmrazovací stojánka CELKEM

Celkový příkon (kW) 2 910 260 375 320 840 40 70 10 50 5 4 880

Dle údajů z projektové dokumentace pro územní řízení se očekává celkový instalovaný příkon elektrické energie ve výši 4 880 kW. Předpokládaná roční spotřeba bude cca 9 400 MWh.

37


Náhradní zdroje

Pro zálohování dodávek elektrické energie pro vybrané spotřebiče v areálu letiště v případě výpadku veřejné elektrické sítě je navrženo 5 náhradních zdrojů – dieselagregátů. Jejich umístění a hodnoty napojených elektrických příkonů jsou uvedeny v tabulce: Označení zdroje NZ 1 NZ 2 NZ 3 NZ 4 NZ 5

Umístění SO 06 – terminál SO 09 – hangár SO 08 – HZS TR 3 TR 4

Instalovaný příkon (kW) 816 288 147 200 100

Konkrétní typy a výkony jednotlivých náhradních zdrojů budou určeny v dalších stupních projektové dokumentace. Budou použity zdroje ze standardní typové řady výrobců. Spouštění a chod náhradních zdrojů budou automatické. Zemní plyn

Ve stávající regulační stanici VTL/STL je dostatečná volná kapacita pro napojení plynových zařízení v nových objektech letiště ( předpokládaný max. odběr do 800 m3/hod). Od stávající regulační stanice VTL/STL bude veden nový STL plynovod PE D 160 do areálu letiště a z něho budou vedeny přívody zemního plynu k jednotlivým objektům. Na zdech objektů budou osazeny uzávěry plynu. Dále navazují vnitřní rozvody plynu. Na patě objektů bude instalován DUP, regulace tlaku plynu a podružné měření spotřeby plynu každého objektu. Délka STL plynovodu bude cca 500 m, celková délka plynových přípojek bude cca 2 000 m. Bilance spotřebičů a spotřeby zemního plynu pro cílový stav je uvedena v tabulce: Místo spotřeby SO 05 odbavovací hala - kotelna SO 05 odbavovací hala - bufety SO 08 HZS a OTO - kotelna SO 09 hangár - kotelna SO 09 hangár – VZT jednotky SO 09 hangár – ohřev TUV pro čistící agregát SO 10 vrátnice 2 – kotelna CELKEM

Spotřebiče Dva kotle 2 x 1,75 MW Sporáky Dva kotle 2 x 273 kW Dva kotle 2 x 524 kW Dva hořáky 2 x 575 kW Hořák 75 kW Kotel 20 kW

3

Spotřeba (m /rok) 954 000 15 000 123 000 192 000 80 000 10 000 5 000 1 379 000

Tlakový vzduch

Centrální kompresorovna a společný rozvod tlakového vzduchu v areálu letiště není uvažován. Případná potřeba tlakového vzduchu pro jednotlivé objekty bude řešena výstavbou individuálních kompresorových stanic umístěných v oddělených místnostech v rámci technického zázemí příslušného objektu. Chlazení

Největší kompresorové chladící jednotky budou umístěny ve strojovně chladu v SO 05 – odbavovací hala. Ve strojovně budou umístěny dvě chladící jednotky o výkonu 2 x 893 kW. Příkon elektrické energie pro tuto strojovnu bude cca 450 kW. Ve strojovně bude osazena i typová chemická úpravna vody odpovídajícího výkonu. Další strojovna chladu bude umístěna v SO 09 – hangár, kde budou instalovány dvě kompresorové chladící jednotky o výkonu 2 x 115 kW. Příkon elektrické energie bude cca 140 kW. V chladících jednotkách budou používána ekologická chladiva, konkrétní druhy budou určeny v dalších stupních projektové přípravy.

38


V objektech SO 06 – terminál a řídící věž, SO 08 – HZS a OTO, SO 10 – vrátnice č.2 budou osazeny jednotky pro přímé chlazení. Chladící výkony těchto jednotek budou v řádu jednotek kW. B.II.4. Nároky na dopravní a jinou infrastrukturu Výstavba

Ve fázi výstavby dojde k určitému zvýšení nároků na stávající dopravní síť, které budou způsobeny odvozem odpadů z demolic, výkopové zeminy a dovozem stavebních materiálů a strojního zařízení. Přesun hmot bude probíhat po stávajících hlavních komunikacích. Dovoz technologického zařízení nebude představovat, z hlediska nároků na dopravní infrastrukturu, významnější zatížení. Na úrovni podkladů, z nichž bylo vypracováno oznámení, nelze objektivně predikovat objemy materiálů, které bude nezbytné přepravovat po komunikacích. Z hlediska vlivů na životní prostředí je v zásadě pouze možné doporučit respektování opatření uvedených v dalších částech předkládaného oznámení, která by měla eliminovat jak negativní dopady stavby na ovlivnění faktoru pohody, tak i na stávající nebo pro etapu výstavby vyvolané nároky na komunikační síť. Cílový stav

V současné době je areál letiště napojen na silnici II.třídy č.608, která vede v jeho bezprostřední blízkosti (jedná se o bývalou silnici 1.třídy č.8, Praha - Teplice). Nejbližší napojení na souběžnou dálnici D8 je jižním směrem u obce Zdiby (vzdálenost cca 6 km) a severním směrem u obce Úžice (vzdálenost cca 4,5 km). Příjezd od těchto dálničních nájezdů je však veden přes obce Klíčany, resp. Postřižín. Vjezd do areálu továrny a letiště je situován bezprostředně u křižovatky na silnici II/608. Za vjezdem do areálu je parkoviště pro zaměstnance továrny a poměrně velké autobusové nádraží, dnes využívané jen minimálně. V rámci předkládaného oznámení je pracováno s následujícími údaji o letecké a pozemní dopravě po realizaci záměru: Ø

Charakteristika leteckého provozu: Celkový počet pohybů letadel za rok (ARR + DEP)

35.000

Počet letových dnů za rok

364

Průměrný počet pohybů za den (celoroční průměr)

96

Průměrný počet pohybů (ARR + DEP) v charakteristickém letovém dni

141

Celkový počet pohybů v noční době (22:00 – 06:00) za rok

Ø

1.000

Průměrný počet pohybů v noční době v charakteristickém letovém dni za jednu noc

4

Průměrný denní počet letů s využitím letištního provozního okruhu v charakteristickém letovém dni

5

Vyvolané nároky na pozemní dopravu: Denní doba Den (06 22h) Noc (22 - 06h) 24 hod.

Intenzita dopravy pro charakteristický letový den Celkem směr Praha směr Kralupy n. V. OA + TAXI BUS+TNA OA + TAXI BUS+TNA OA + TAXI BUS+TNA 5568

336

4736

288

832

48

168 5736

16 352

144 4880

16 304

24 856

0 48

39


B.III. Údaje o výstupech B.III.1. Ovzduší V následujícím přehledu jsou specifikovány vstupní údaje pro výpočet těchto tří variant, kde jsou uvažovány a bilancovány emise NO2, CO a ΣVOC. Bodové zdroje znečišťování ovzduší Stávající zdroje AERO Vodochody a.s.

Údaje o stávajícím provozu stacionárních zdrojů vychází z údajů uvedených v souhrnné provozní evidenci zdrojů za rok 2007 a výsledků autorizovaných měření emisí těchto zdrojů. V následujících tabulkách jsou uvedeny zdroje, resp. výduchy, ze kterých jsou emitovány oxidy dusíku, oxid uhelnatý a těkavé organické látky. Energetické zdroje Hlavní kotelna – zdroj 001 (2 kotle 8 MW, 1 kotel 5 MW, spaliny zaústěny do společného výduchu 001, provoz pouze v topné sezóně) Číslo výduchu NOx - hmotnostní tok NOx – hmotnostní tok CO – hmotnostní tok CO – hmotnostní tok Množství spalin Teplota spalin Fond provozní doby Plocha výduchu Výška výduchu

jednotka mg/s kg/rok mg/s kg/rok 3 m /hod 0 C hod/rok 2 m m

001 67,930 895,779 4,403 58,067 7 024 138 3 663 0,4 30

Parní kotelna – zdroj 002 (2 kotle 2,6 MW, spaliny zaústěny do společného výduchu 002, provoz celoroční dle potřeb technologie) Číslo výduchu NOx - hmotnostní tok NOx – hmotnostní tok CO – hmotnostní tok CO – hmotnostní tok Množství spalin Teplota spalin Fond provozní doby Plocha výduchu Výška výduchu


002 11.972 180,587 0,548 8,270 3 647 145 4 190 0,2 30

Kotelna učiliště – zdroj 003 (2 kotle 810 kW, 1 kotel 520 kW, spaliny zaústěny do společného výduchu 003, provoz celoroční mimo červenec, srpen) Číslo výduchu NOx - hmotnostní tok NOx – hmotnostní tok CO – hmotnostní tok CO – hmotnostní tok Množství spalin Teplota spalin Fond provozní doby Plocha výduchu Výška výduchu


003 15.836 240,860 0,082 1,240 565 163 4 225 0,2 30

Technologické zdroje

Nanášení nátěrových hmot - zdroj 101 Hala 1 – VP 130 Lakovna p.130, TÚ 140, Lakování – výduchy 140, 141, 142, 143 Příprava – výduchy 145, 146

40


U výduchů 140 – 143 byly zjištěny hmotnostní toky TOC měřením. Pro výpočet VOC byl použit koeficient 1,2 x TOC. Příprava a výduchy 145,146 jsou dlouhodobě mimo provoz. Číslo výduchu VOC – hmotnostní tok VOC – hmotnostní tok TOC – hmotnostní tok Množství vzdušiny Teplota vzdušiny Fond provozní doby Plocha výduchu Výška výduchu

jednotka mg/s kg/rok kg/rok 3 m /hod 0 C hod/rok 2 m m

140 21,567 58,230 48,525 16 353 22 750 0,64 10

141 92,011 248,430 207,025 19 404 22 750 0,64 10

142 11,753 31,734 26,445 15 900 22 750 0,64 10

143 41,833 112,950 94,125 16 990 22 750 0,64 10

Hala 2 – VP 150 Velká lakovna TÚ 230, Lakování – výduchy 230, 231 Mísírna – výduch 234 Sklad – výduchy 235,236

U výduchů 230 – 231 byly zjištěny hmotnostní toky TOC měřením. Pro výpočet VOC byl použit koeficient 1,2 x TOC. Výduch 234 z mísírny nemá charakter bodového zdroje. Sklad a výduchy 235 a 236 jsou dlouhodobě mimo provoz. Číslo výduchu VOC – hmotnostní tok VOC – hmotnostní tok TOC – hmotnostní tok Množství vzdušiny Teplota vzdušiny Fond provozní doby Plocha výduchu Výška výduchu


230 46,000 747,187 622,656 32 472 23 4 512 2 15

231 46,000 747,187 622,656 42 611 23 4 512 2 15

Hala 59 – VP 120 2 boxy Sbpe–02 – výduchy 474,475 Mísírna – výduch 476 Box Dynaclean – výduchy 477, 478 2 sušící pece – výduchy 479, 480

U výduchů 474 – 480 byly zjištěny hmotnostní toky TOC měřením. Pro výpočet VOC byl použit koeficient 1,2 x TOC. Číslo výduchu VOC – hmotnostní tok VOC – hmotnostní tok TOC – hmotnostní tok Množství vzdušiny Teplota vzdušiny Fond provozní doby Plocha výduchu Výška výduchu Číslo výduchu VOC – hmotnostní tok VOC – hmotnostní tok TOC – hmotnostní tok Množství vzdušiny Teplota vzdušiny Fond provozní doby Plocha výduchu Výška výduchu

jednotka mg/s kg/rok kg/rok 3 m /hod 0 C hod/rok 2 m m jednotka mg/s kg/rok kg/rok 3 m /hod 0 C hod/rok 2 m m

474 5,624 23,284 19,403 7 666 24 1 150 0,25 4 479 13,067 79,874 66,562 4 901 36 1 698 0,144 5

475 5,624 29,560 24,633 7 389 26 1 460 0,25 4 480 22,833 139,576 116,313 4 639 36 1 698 0,144 5

41

476 2,467 15,318 12,765 1 730 25 1 725 0,31 4

477 38,631 77,880 64,900 22 148 23 560 0,64 2

478 55,993 112,883 94,069 22 365 30 560 0,64 5


Povrchové úpravy – zdroj 102 Objekt VP 120 Chemické frézování TÚ 450, stříkání – výduch 450 Chemické frézování, vany 1-5 – výduchy 452, 453 Eloxovna TÚ 460 – výduchy 460, 461 Pasivační linka TÚ 461 – výduch 462 Ruční linka, Cr lázně – výduch 470 Ruční linka, alkalické a kyselé lázně – výduch 473

U výduchu 450 byl zjištěn hmotnostní tok TOC měřením. Pro výpočet VOC byl použit koeficient 1,2 x TOC. Číslo výduchu NOx - hmotnostní tok NOx – hmotnostní tok VOC – hmotnostní tok VOC – hmotnostní tok TOC – hmotnostní tok Množství vzdušiny Teplota vzdušiny Fond provozní doby Plocha výduchu Výška výduchu Číslo výduchu NOx - hmotnostní tok NOx – hmotnostní tok Množství vzdušiny Teplota vzdušiny Fond provozní doby Plocha výduchu Výška výduchu

jednotka mg/s kg/rok mg/s kg/rok kg/rok 3 m /hod 0 C hod/rok 2 m m jednotka mg/s kg/rok 3 m /hod 0 C hod/rok 2 m m

462 1,928 8,377 5 786 23 1 207 0,196 9

450 7,192 46,680 38,900 17 119 22 1 803 1 9 470 0,036 0,034 3 556 24 263 0,16 6

452 6,950 30,600 23 400 23 1 223 1 9 473 1,875 5,717 4 441 25 847 0,25 4

453 11,524 50,738 14 059 23 1 223 0,64 9

460 3,306 21,979 2 220 23 1 847 0,51 9

461 0,975 6,483 9 244 23 1 847 0,108 9

Sklad PHM – zdroj 106 Objekt 9, OZ-S, sklad PHM, podzemní nádrže – výduch 295

U výduchu 295 byl zjištěn hmotnostní tok TOC měřením. Pro výpočet VOC byl použit koeficient 1,2 x TOC. Číslo výduchu VOC – hmotnostní tok VOC – hmotnostní tok TOC – hmotnostní tok Množství vzdušiny Teplota vzdušiny Fond provozní doby Plocha výduchu Výška výduchu


295 80,000 24,192 20,160 27 19 84 0,011 1

Objekt 59 – provozní celek 118 Odmašťována PCE – výduch 440

U výduchu 440 byl zjištěn hmotnostní tok TOC měřením. Pro výpočet VOC byl použit koeficient 1,2 x TOC. Číslo výduchu VOC – hmotnostní tok VOC – hmotnostní tok TOC – hmotnostní tok Množství vzdušiny Teplota vzdušiny Fond provozní doby Plocha výduchu Výška výduchu


440 2,827 11,450 9,542 1 312 25 1 125 0,031 2

42


Objekt 74 – TON provozní celek 120 Truhlárna – výduch 690

U výduch 690 byl hmotnostní tok VOC stanoven bilančně. Číslo výduchu VOC – hmotnostní tok VOC – hmotnostní tok TOC – hmotnostní tok Množství vzdušiny Teplota vzdušiny Fond provozní doby Plocha výduchu Výška výduchu


690 74,763 427,942 6 517 21 1 590 0,238 10

Objekt doprava – provozní celek 127 Čerpací stanice TÚ 780 – výduchy 780, 781

U výduchů 780, 781 byly zjištěny hmotnostní toky TOC měřením. Pro výpočet VOC byl použit koeficient 1,2 x TOC. Číslo výduchu VOC – hmotnostní tok VOC – hmotnostní tok TOC – hmotnostní tok Množství vzdušiny Teplota vzdušiny Fond provozní doby Plocha výduchu Výška výduchu


780 4,619 1,164 0,970 18 20 70 0,012 1

781 19,048 4,8 4 18 20 70 0,012 1

Příspěvky záměru – letiště Vodochody

V rámci hodnoceného záměru budou uvedeny do provozu následující energetické zdroje. Kotelna SO 05 – odbavovací hala – výduch LET 1

Kromě vytápění objektu SO 05 – odbavovací hala bude tato kotelna zajišťovat i vytápění SO 06 – terminál a řídící věž. V kotelně bude zároveň zajišťován i ohřev TUV pro tyto objekty. Provoz kotelny tak bude celoroční, mimo topnou sezónu pouze periodický ohřev TUV. V kotelně budou osazeny dva kotle na zemní plyn o výkonu 2 x 1,75 MW. V kotlích budou osazeny nízkoemisní hořáky NOx, u kterých výrobce garantuje dodržení emisního limitu ve výši 100 mg/m3. Spaliny od obou kotlů budou odváděny do ovzduší společným komínem. Předpokládaná roční spotřeba zemního plynu v kotelně je 954 000 m3/rok. V bilanci emisí je dále uvažováno se spotřebou cca 15 000 m3 zemního plynu ročně pro provoz plynových sporáků pro občerstvení. Hmotnostní toky emisí NOx a CO jsou odvozeny z hodnot emisních limitů pro tyto znečišťující látky – 100 mg/m3. Číslo výduchu NOx - hmotnostní tok NOx – hmotnostní tok CO – hmotnostní tok CO – hmotnostní tok Množství spalin Teplota spalin Fond provozní doby Plocha výduchu Výška výduchu


LET 1 53,8 1 162,8 53,8 1 162,8 1 938 120 6 000 0,13 12,0

43


Kotelna SO 08 – HZS a OTO – výduch LET 2

V kotelně bude zároveň zajišťován i ohřev TUV pro tento objekt. Provoz kotelny tak bude celoroční, mimo topnou sezónu pouze periodický ohřev TUV. V kotelně budou osazeny dva kotle na zemní plyn o výkonu 2 x 273 kW. V kotlích budou osazeny nízkoemisní hořáky NOx, u kterých výrobce garantuje dodržení emisního limitu ve výši 100 mg/m3. Spaliny od obou kotlů budou odváděny do ovzduší společným komínem. Předpokládaná roční spotřeba zemního plynu v kotelně je 123 000 m3/rok. Hmotnostní toky emisí NOx a CO jsou odvozeny z hodnot emisních limitů pro tyto znečišťující látky – 100 mg/m3. Číslo výduchu NOx - hmotnostní tok NOx – hmotnostní tok CO – hmotnostní tok CO – hmotnostní tok Množství spalin Teplota spalin Fond provozní doby Plocha výduchu Výška výduchu


LET 2 6,8 147,6 6,8 147,6 246 120 6 000 0,03 12,0

Kotelna SO 09 – Hangár, přístavek – výduch LET 3

V kotelně bude zároveň zajišťován i ohřev TUV pro tento objekt. Provoz kotelny tak bude celoroční, mimo topnou sezónu pouze periodický ohřev TUV. V kotelně budou osazeny dva kotle na zemní plyn o výkonu 2 x 524 kW. V kotlích budou osazeny nízkoemisní hořáky NOx, u kterých výrobce garantuje dodržení emisního limitu ve výši 100 mg/m3. Spaliny od obou kotlů budou odváděny do ovzduší společným komínem. Předpokládaná roční spotřeba zemního plynu v kotelně je 192 000 m3/rok. Hmotnostní toky emisí NOx a CO jsou odvozeny z hodnot emisních limitů pro tyto znečišťující látky – 100 mg/m3. Číslo výduchu NOx - hmotnostní tok NOx – hmotnostní tok CO – hmotnostní tok CO – hmotnostní tok Množství spalin Teplota spalin Fond provozní doby Plocha výduchu Výška výduchu


LET 3 10,7 230,4 10,7 230,4 384 120 6 000 0,05 12,0

Teplovzdušná jednotka SO 09 – Hangárová hala – výduch LET 4

Teplovzdušná jednotka zajišťuje temperaci hangárové haly. Provoz jednotky bude pouze v topné sezóně. Součástí teplovzdušné jednotky budou i dva přetlakové hořáky na zemní plyn o výkonu 2 x 575 kW. Budou osazeny nízkoemisní hořáky NOx, u kterých výrobce garantuje dodržení emisního limitu ve výši 100 mg/m3. Spaliny od obou hořáků budou odváděny do ovzduší společným komínem. Předpokládaná roční spotřeba zemního plynu je 80 000 m3/rok. V bilanci emisí je dále uvažováno se spotřebou cca 10 000 m3 zemního plynu ročně pro provoz ohřívače vody pro čistící agregát.

44


Hmotnostní toky emisí NOx a CO jsou odvozeny z hodnot emisních limitů pro tyto znečišťující látky – 100 mg/m3. Číslo výduchu NOx - hmotnostní tok NOx – hmotnostní tok CO – hmotnostní tok CO – hmotnostní tok Množství spalin Teplota spalin Fond provozní doby Plocha výduchu Výška výduchu


LET 4 10,0 108,0 10,0 108,0 360 120 3 000 0,05 12,0

Kotelna SO 10 – vrátnice č.2 – výduch LET 5

Kotel na vrátnici zajišťuje vytápění vrátnice a zároveň i ohřev TUV pro tento objekt. Provoz kotle tak bude celoroční, mimo topnou sezónu pouze periodický ohřev TUV. Na vrátnici č. 2 bude osazen jeden kotel na zemní plyn o výkonu 20 kW. V kotli bude osazen nízkoemisní hořák NOx, u kterého výrobce garantuje dodržení emisního limitu ve výši 100 mg/m3. Předpokládaná roční spotřeba zemního plynu je 5 000 m3/rok. Hmotnostní toky emisí NOx a CO jsou odvozeny z hodnot emisních limitů pro tyto znečišťující látky – 100 mg/m3. Číslo výduchu NOx - hmotnostní tok NOx – hmotnostní tok CO – hmotnostní tok CO – hmotnostní tok Množství spalin Teplota spalin Fond provozní doby Plocha výduchu Výška výduchu Souřadnice X Souřadnice Y Souřadnice Z

jednotka mg/s kg/rok mg/s kg/rok 3 m /hod 0 C hod/rok 2 m m m m m

LET 5 0,4 6,0 0,4 6,0 15 120 4 000 0,002 6,0

Cílový stav

Všechny stávající zdroje AERO Vodochody jsou beze změn uvažovány i v cílovém stavu. Dále jsou uvažovány všechny zdroje bilancované v příspěvcích záměru. Situace uvažovaných stacionárních energetických a technologických zdrojů je patrná z následujícího obrázku s tím, že stávající zdroje jsou označeny modře, nové zdroje potom červeně:

45


výduch 295

výduch 140-143 140,141,142,143

výduch 474 - 480

výduch 690

výduch 450,452,453,460,461, 462,470,473

výduch 003

výduch 002

výduch 440

výduch 001

výduch LET 4

46

výduch 230, 231

výduch LET 3

výduch 780,781

výduch LET 2

výduch LET 1

výduch LET 5


Liniové a plošné zdroje znečišťování ovzduší Emisní charakteristiky a emisní faktory Letecká doprava

Bilance emisí z letecké dopravy pro řešené varianty stávajícího a výhledového stavu vyplývá z dále uvedených podkladů z hlediska příspěvků k imisní zátěži pro stávající a výhledový stav. Vstupní podklady pro výpočet emisí vycházejí z leteckého předpisu L16/II. Letecké motory jsou po výrobě testovány z emisní způsobilosti, zda splňují limity, dané tímto předpisem. Limity se porovnávají s naměřenými hodnotami během tzv. standardizovaného LTO cyklu, jehož vlastnosti jsou taktéž definovány leteckým předpisem L16/II. Tento předpis v Hlavě 2. bodu 2.1.4.2 konstatuje, že v rámci referenčních podmínek jsou stanoveny následující podmínky provozního režimu: režim pohybu take off (T/O) climb (C/O) aprroach (App) taxi (Idle)

název dle leteckého předpisu L 16/II vzlet stoupání přiblížení pojíždění a volnoběh

výkon (%) 100 85 30 7

časy ICAO (min) 0,7 2,2 4,0 26

Operační LTO cyklus znázorňuje následující obrázek:

Z ICAO Reference LTO Cyklu je možné vyjít v úpravě i pro potřeby letiště Vodochody, až na hodnotu taxi (Idle), která je podle ICAO stavěna spíše pro velká letiště s komplikovanějším pojezdovým systémem a delším vyčkáváním letadla před startem. Pro LKVO je výpočtem navržena jiná hodnota taxi (idle), a to s ohledem na jednoduchý systém pojezdových drah na LKVO a za následujících předpokladů ü letadlo po přistání opouští dráhu až na jejím konci ü letadlo na odletu vstupuje na dráhu na jejím začátku ü letadlo pojíždí průměrnou rychlostí 25km/hod ü délka pojezdové trasy je tak cca 3 200m (pojezd cca 7,5 min) ü čas potřebný na najetí letadla na stojánku a jeho vytlačení je cca 4,5 min ü rezerva pro vyčkávání letadla před vstupem na dráhu cca 3min Dá se tedy očekávat, že v reálu bude tento čas ještě nižší, protože letadlo: ü může opustit dráhu rychlým výjezdem (zkrácení pojezdové trasy) ü na rovných úsecích pojížděcích drah se může pohybovat i rychleji než 25 km/hod ü nemusí vyčkávat před vstupem na dráhu

47


Dle podkladů oznamovatele bude proto pro pojíždění a volnoběh reálná hodnota 15 minut. V dalších bilancích rozptylové studie jsou tedy uvažovány následující provozního režimu: Režim pohybu

název dle leteckého předpisu L 16/II

výkon (%)

Také off (T/O) climb (C/O) aprroach (App) taxi (Idle) Limb/aprroach Limb/aprroach

vzlet (2 800 m) stoupání přiblížení pojíždění a volnoběh stoupání/přiblížení (pro malý okruh) stoupání/přiblížení (pro velký okruh)

100 85 30 7 58 58

časy Vodochody (min/pohyb) 0,7 1,5 5,0 15,0 5,0 8,0

podmínky

časy Vodochody (s/pohyb) 42 90 300 900 300 480

LTO cyklus je zároveň možné použít pro výpočet emisí z letadel na letišti. V takovém případě je však nutné znát skladbu letadel, která se na letišti pohybují, a reálné časy jednotlivých fází LTO cyklu (které jsou uvedeny v předcházející tabulce). Ze skladby letadel operujících na letišti a jejich imatrikulací lze pomocí ICAEM doporučené databáze Buchair (vydává Reed Business Information Ltd) přiřadit konkrétnímu letadlu příslušný typ motoru. Porovnáním instalovaných pohonných jednotek letadel s údaji v ICAO databázi, která shrnuje dostupné emisní údaje o motorech, lze vypočítat emisní faktory pro jednotlivé motory. K motorům byly dohledány v databázi emisí ICAO emisní indexy (g/kg spotřebovaného paliva) v jednotlivých fázích LTO cyklu (start, stoupání, přiblížení a pojezd). Emisní indexy (g/kg) byly pomocí množství spotřebovaného paliva v jednotlivých fázích LTO cyklu převedeny na emisní faktory (g/s). podle databáze ICAO. Byl vypočítán průměrný emisní faktor letadla pro jeden motor z emisních faktorů motorů jeho verzí. Uvažovány byly následující kategorie letadel dle Metodického návodu MZ ČR s upřesněním: Ø B – letadla všeobecného letectva do 5.7 t Cesna 172, 180, Morava L200, Piper PA28, DIAMOND D40. Ø C – letadla s turbovrtulovým pohonem, s maximální vzletovou hmotností větší jak 5.7 t, různé typy: L410, ATR 42, ATR70 E145, SAAB34 (jsou různě kategorizované podle ANEX 16, s certifikací podle příslušné kapitoly) Ø D – dopravní letadla s proudovým pohonem a s maximální vzletovou hmotností do 120 t, rozdělené podle MTOW: B737x, A320-x, F100, CRJ, certifikace dle kapitoly 3 a 4, které splňují požadavky směrnice pro provoz v zemích EU. Ø F1+F2 – cvičné a lehké bojové podzvuková letadla s proudovým motorem, typy L39x, L159 Ø E – helikoptéry

Pro charakteristické letadlo tak jsou uvažovány následující emisní charakteristiky v g/s: Režim pohybu

Charakteristické letadlo výkon (%)

take off (T/O) – vzlet climb (C/O) – stoupání aprroach (App) – přiblížení taxi (Idle) –pojíždění a volnoběh climb/aprroach stoupání/přiblížení (pro malý okruh)

100 85 30 7 58

48

ICAO NOx 45,83 31,42 5,67 1,26 18,55

ICAO CO 1,78 2,51 4,10 6,54 3,30

ICAO VOC 0,16 0,51 0,72 0,82 0,62


Výsledná emise pro 1 charakteristický pohyb v g.s-1.m-1 vychází z počtu pohybů pro každý úsek a odpovídající emisní charakteristice pro daný režim motoru ve vztahu k délce řešeného úseku. Z hlediska složení ΣVOC se vychází z European Environmental Agency (2006), EMEP/CORINAIRE Emission Inventory Guidebook - Third adition, December 2006 (viz http://reports.eea.europa.eu/EMEPCORINAIR4/en/page002.html).Dle konzultace se zpracovatelem studie vlivů na veřejné zdraví byly vyhodnocovány: benzen (1,9% z celkové ΣVOC), 1,3 – butadien (1,8% z celkové ΣVOC), formaldehyd (15% z celkové ΣVOC a acetaldehyd (4,6% z celkové ΣVOC). Automobilová doprava

Pro vyhodnocení příspěvků k imisní zátěži související s dopravou bylo pracováno s emisními faktory pro rok 2008 a 2012. V souladu s novými legislativními opatřeními MŽP ČR vydalo jednotné emisní faktory pro motorová vozidla tak, aby bylo možné v rámci ČR provádět vzájemně porovnatelné bilanční výpočty emisí z dopravy či hodnocení vlivu motorových vozidel na kvalitu ovzduší. Emisní faktory byly určeny pomocí programu MEFA v.06. Pro výpočet emisních faktorů pro motorová vozidla je určen PC program MEFA v.06 (Mobilní Emisní FAktory, verze 2006). Tento uživatelsky jednoduchý program umožňuje výpočet univerzálních emisních faktorů (µg/km – g/km) pro všechny základní kategorie vozidel různých emisních úrovní poháněných jak kapalnými, tak i alternativními plynnými pohonnými hmotami. Program zohledňuje rovněž další zásadní vlivy na hodnotu emisních faktorů – rychlost jízdy, podélný sklon vozovky i stárnutí motorových vozidel. Program MEFA v.02 umožňuje výpočet emisních faktorů pro široké spektrum znečišťujících látek. Zahrnuje jak hlavní složky výfukových plynů, tak i látky rizikové pro lidské zdraví (aromatické a polyaromatické uhlovodíky, aldehydy). Zahrnuty jsou i reaktivní organické sloučeniny, které představují hlavní prekurzory tvorby přízemního ozónu a fotooxidačního smogu (alkeny). Jedná se o následující sloučeniny: Anorganické sloučeniny oxidy dusíku (NOx) oxid dusičitý (NO2) oxid siřičitý (SO2) oxid uhelnatý (CO) tuhé znečišťující látky (PM, PM10)

Organické sloučeniny suma uhlovodíků (C xHy) methan propan 1,3-butadien styren benzen toluen formaldehyd acetaldehyd benzo(a)pyren

Program MEFA byl vytvořen v rámci řešení projektu MŽP ČR VaV/740/3/00 autorským kolektivem pracovníků VŠCHT Praha, ATEM a DINPROJEKT. Použité výpočetní vztahy vycházejí z dostupných informací a reflektují současný stav znalostí o této problematice. Při konstrukci modelu byla zvolena cesta použití již získaných a ověřených emisních dat vozidel z řady testů v zemích EU. Jako výchozí podklad byla využita databáze HBEFA -„Handbook Emission Factors for Road Transport“, která představuje oficiální datový podklad pro výpočet emisí z dopravy ve Spolkové republice Německo a ve Švýcarsku. Získané údaje byly dále doplněny s využitím dalších zahraničních metodik (CORINAIR, COPERT) a zejména výsledků emisních testů charakteristických zástupců vozového parku ČR. Program sice nemůže postihnout emisní charakteristiky jednotlivých vozidel v plné šíři (jedná se zejména o nákladní vozidla, kde je produkce emisí do značné míry ovlivněna celkovou hmotností vozidla), poskytuje však typické průměrné hodnoty odpovídající vozovému

49


parku v České republice a středoevropském regionu. Rovněž v případě organických látek, které nejsou v emisích standardně sledovány, bylo velmi obtížné získat potřebné podklady pro vypracování matematických závislostí modelujících výsledné hodnoty emisních faktorů v závislosti na jízdním režimu, kategorii motorového vozidla a druhu použitého paliva. Na některé z prezentovaných emisních faktorů pro organické sloučeniny (např. benzo(a)pyren, styren, 1,3-butadien) je proto nutné nahlížet jako na kvalifikované odhady. Matematické vztahy pro výpočet emisních faktorů pro motorová vozidla budou průběžně zpřesňovány v návaznosti na vývoj stavu poznání v této problematice a následně bude upravován i program pro jejich výpočet. Typ vozidla OA BUS/TNA

Emisní úroveň EURO 4 EURO 4

Rychlost (km/h): 40 40

NOx 0.1245 3.6814

PM 10 0.0005 0.0588

benzen 0.0021 0.0114

Typ vozidla OA BUS/TNA

Emisní úroveň EURO 4 EURO 4

Rychlost (km/h): 40 40

NOx 0.1324 3.6814

PM 10 0.0005 0.0588

benzen 0.0021 0.0114

2008 Emisní faktor (g/km) formaldehyd 1,3 - butadien 0.0004 0.0001 0.0889 0.0003 2012 Emisní faktor (g/km) formaldehyd 1,3 - butadien 0.0004 0.0001 0.0889 0.0003

acetaldehyd 0.0002 0.0444

CO 0,3403 2,4100

VOC 0,0528 0,7853

acetaldehyd 0.0002 0.0444

CO 0,3669 2.4100

VOC 0,0528 0,7853

pozn.1: plynulost dopravy: stupeň 2 pozn.2: pro emisní faktory BUS/TNA byl použit na straně bezpečnosti výpočtu vyšší emisní faktor

Vstupní podklady – letecká doprava

Pro posuzovaný záměr byly oznamovatelem zadány následující údaje o letecké dopravě pro řešené časové horizonty let 2008 a 2012 s tím, že údaje v dále uvedených 2 tabulkách reprezentují celkové počty pohybů za období květen – říjen (184 dnů) a je z nich konstruován tzv. charakteristický letový den, který reprezentuje průměrné provozní podmínky na letišti. Z hlediska výpočtu krátkodobých koncentrací hodnocených škodlivin ve vztahu k imisní zátěži tak představuje nejhorší možný stav. Charakteristický letový den byl použit i ve vztahu k výpočtu ročních aritmetických průměrů řešených škodlivin, takže je zřejmé, že vypočtené příspěvky k ročnímu aritmetickému průměru jsou na straně bezpečnosti provozu, protože celkové pohyby za období květen až říjen představují cca 70% celoročních pohybů. Výchozí stav – 2008 DEN

B C D F1+F2 E

DEP 300 9 10 28 0

RWY 28 ARR 300 9 10 28 0

NOC

RWY10 okruh 60 0 9 20 0

DEP 88 2 4 12 0

ARR 88 2 4 12 0

DEP 0 0 0 0 0

ARR 0 0 0 0 0

Cílový stav po roce 2012

B C D F1+F2 E

RWY28 DEP ARR 772 772 680 680 7628 7628 97 97 300 300

DEN RWY10 DEP ARR 143 143 170 170 1920 1920 24 24 75 75

okruh 650 5 100 65 0

RWY28 DEP ARR 28 28 20 20 210 210 3 3 8 8

NOC RWY10 DEP ARR 7 7 5 5 52 52 1 1 2 2

okruh 32 1 34 3 0

Bilance emisí na jednotlivých řešených úsecích vyplývá z režimu pohybů letadel v rámci běžného stávajícího či předpokládaného provozu s tím, že v rámci bilancovaných okruhů je uvažováno dle podkladů oznamovatele, že emise z pojezdů a volnoběhu se realizují u malého okruhu průměrně po každých 10 pohybech, u velkého okruhu po každých 5 pohybech letadel. 50


Průměrná výška malého okruhu je cca 350 m, doba letu malého okruhu je 5 minut, průměrný výška při velkém okruhu činí 600m, délka obletu je cca 8 minut. Při přistání v rámci běžné provozu dosahuje průměrné letadlo výšky 915 ve vzdálenosti 18 km a tuto vzdálenost uletí průměrně za 300 s. Při startu dosáhne průměrné letadlo výšky 915 m n.n. za 90 s a uletí průměrně 8 km. Využití jednotlivých směrů RWY letiště VODOCHODY pohybů za rok)

(v % z celkového počtu

Hlavní RWY RWY 10 RWY 28 20 % 80 %

S 80 % 20 % Bilance emisí na jednotlivých úsecích vychází z prezentovaných pohybů na jednotlivých úsecích dle řešených variant , délce jednotlivých úseků a použitých emisních charakteristik pro jednotlivé fáze provozu: Ø úsek 1: 13,95 km, 233 s, přiblížení (RWY 28) Ø úsek 1a: 3,95 km, 45 s, stoupání (RWY 10) Ø úsek 1a: 3,95 km, 66 s, přiblížení (RWY 28) Ø úsek 1b: 10,00 km, 167 s, přiblížení (RWY 28) pozn.: úsek 1 je rozdělen v dále uvedené bilanci na úsek 1a prvních 3,95 km, kde jsou bilancovány emise z přiblížení a stoupání v ose této dráhy a na úsek 1 b (zbývajících 10 km), kde se již realizují pouze emise z přiblížení na RWY 28

Ø Ø Ø Ø Ø Ø Ø Ø Ø Ø Ø Ø Ø Ø Ø Ø Ø Ø Ø Ø Ø Ø

úsek 2: úsek 2: úsek 2: úsek 3: úsek 3: úsek 3: úsek 3: úsek 4: úsek 4: úsek 4: úsek 4a: úsek 5: úsek 5: úsek 5: úsek 5: úsek 6: úsek 6: úsek 6: úsek 7: úsek 7a: úsek 7a: úsek 7b:

1,80 km 30 s, přiblížení (RWY 28) 1,80 km 20 s, stoupání (RWY 10) 1,80 km 38 s, velký okruh, přiblížení a stoupání 2,25 km 37 s, přiblížení (RWY 28) 2,25 km 25 s, stoupání (RWY 10) 2,25 km 50 s, malý okruh, přiblížení a stoupání 2,25 km 48 s, velký okruh, přiblížení a stoupání 2,80 km 42 s, start RWY 28, oba okruhy, start RWY 10 2,80 km 60 s, malý okruh, přiblížení a stoupání 2,80 km 62 s, velký okruh, přiblížení a stoupání 2,00 km 900 s, start RWY 28, oba okruhy, start RWY 10 0,75 km 12,5 s, přiblížení (RWY 10) 0,75 km 8 s, stoupání (RWY 28) 0,75 km 16 s, malý okruh, přiblížení a stoupání 0,75 km 16 s, velký okruh, přiblížení a stoupání 1,35 km 22,5 s, přiblížení (RWY 10) 1,35 km 15 s, stoupání (RWY 28) 1,35 km 30 s, velký okruh, přiblížení a stoupání 15,90 km, 265 s, přiblížení (RWY 10) 5,90 km, 98 s, přiblížení (RWY 10) 5,90 km, 67 s, stoupání (RWY 28) 10,00km, 167 s, přiblížení (RWY 10)

51


pozn.: úsek 7 je rozdělen v dále uvedené bilanci na úsek 7a prvních 5,90 km, kde jsou bilancovány emise z přiblížení a stoupání v ose této dráhy a na úsek 7b (zbývajících 10 km), kde se již realizují pouze emise z přiblížení na RWY 10

Ø úsek 8: Ø úsek 9:

7,75 km, 165 s, malý okruh, přiblížení a stoupání 12,75 km, 282 s, velký okruh, přiblížení a stoupání

Vstupní podklady pro výpočet – výchozí stav

Celkový rozbor bilancí emisí je doložen v rozptylové studii, která je Přílohou č.10 předkládaného oznámení. Bilancím uvedeným pro výchozí stav odpovídají následují emise na charakteristický pohyb v úseku:

1a 1b 2 3 4 4a 5 6 7a 7b 8 9

emise na charakteristický 1 pohyb v úseku NOx CO VOC g/s/m g/s/m g/s/m 0,00300 0,00094 0,00017 0,00057 0,00041 0,00007 0,00681 0,00205 0,00037 0,00575 0,00162 0,00029 0,00700 0,00116 0,00022 0,00063 0,00327 0,00041 0,03220 0,00394 0,00076 0,01840 0,00216 0,00042 0,00428 0,00049 0,00009 0,00057 0,00041 0,00007 0,00239 0,00043 0,00008 0,00145 0,00026 0,00005

hod/den 0,04233 0,08814 0,02086 0,02981 0,06374 0,74625 0,00846 0,00702 0,06289 0,02783 0,01490 0,01253

hod/rok 7,78933 16,21756 3,83742 5,48422 11,72847 137,310 1,55684 1,29107 11,57156 5,12133 2,74083 2,30613

Vstupní podklady pro výpočet – příspěvek záměru

Bilancím uvedeným pro příspěvek záměru odpovídají následují emise na charakteristický pohyb v úseku:

1a 1b 2 3 4 4a 5 6 7a 7b 8 9


hod/den 1,09183 2,37047 0,50517 0,66731 1,39368 16,96625 0,17601 0,16101 1,62183 0,57522 0,15469 0,07755

hod/rok 200,89733 436,16689 92,95169 122,78422 256,43620 3121,79000 32,38604 29,62604 298,41733 105,84089 28,46250 14,26920

Vstupní podklady pro výpočet – výsledný stav

Bilancím uvedeným pro výsledný stav odpovídají následují emise na charakteristický pohyb v úseku:

1a 1b 2 3 4 4a 5 6 7a 7b 8 9


hod/den 1,13417 2,45861 0,52603 0,69711 1,45742 17,71250 0,18447 0,16803 1,68472 0,60306 0,16958 0,09008

hod/rok 208,68667 452,38444 96,78911 128,26844 268,16467 3259,10000 33,94289 30,91711 309,98889 110,96222 31,20333 16,57533

Situace řešených úseků je patrná z následujícího obrázku: 52


úsek 1a

úsek 1b

úsek 7b

úsek 7a

úsek 6

úsek 5

úsek 4

úsek 4a

úsek 3

53

úsek 2

úsek 8

úsek 9


Vstupní podklady – automobilová doprava

Bilance emisí z dopravy na nejbližším komunikačním systému vychází z údajů o intenzitách dopravy na nejbližším komunikačním systému. Pro bilance emisí v roce 2008 se pro rozptylovou studii vychází z dopravně inženýrského průzkumu, který proběhl v rámci měření hluku. Úseky tohoto dopravně inženýrského průzkumu jsou uvedeny na následujícím obrázku. Obr.: Situace s jednotlivými úseky dopravy na komunikacích III. tříd

3 2 4

5

1

8

9

10

6

11 7

V rámci dopravně-inženýrských průzkumů jsou výsledné zjištěné intenzity dopravy za 24 hodin pro měřené úseky jsou uvedeny v následující tabulce. Tab.: Počty vozidel za 24 hod. na komunikacích III. třídy získané měřením Úsek číslo 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11

Popis úseku rozc. Kralupy n. V., Dolany - Dolany Chvatěruby (křiž. s ul. V Pískovně) - Zlončice, křiž. Zlončice, křiž. - Kozomín, křiž. s II/608 Zlončice, křiž. - rozc. Zlončice, Postřižín, Máslovice Postřižín, křiž. s II/608 - rozc. Zlončice, Postřižín, Máslovice rozc. Zlončice, Postřižín, Máslovice - Máslovice - Vodochody - Drasty - křiž. Větrušice, Klecany Vodochody, křiž. Drasty, Klíčany - Klíčany, křiž. s II/608 rozc. Klíčany, Postřižín, Dolínek - Dolínek, křiž. Odolena Voda, Panenské Břežany Dolínek, křiž. Odolena Voda, Panenské Břežany - Panenské Břežany, křiž. Ul. Hlavní, Ke Kovárně Panenské Břežany, křiž. Ul. Hlavní, Ke Kovárně - rozc. Bášť, Klíčany rozc. Klíčany, AERO - Bášť, rozc. Líbeznice, Měšice

54

OA/24 h 769 1151 784 866 718 1405

Rok 2008 NA/24 h celkem/24 h 46 815 77 1228 74 858 49 915 130 848 109 1514

916

26

942

3074 1246 704 2731

293 131 82 276

3367 1377 786 3007


Současné intenzity silniční dopravy pro rok 2008 na komunikacích II/522, II/608 a D8 byly získány přepočtem z výsledků statistického sčítání Ředitelství silnic a dálnic ČR provedeného v roce 2005 (úseky I – V, viz následující obrázek). Pro přepočet byly použity výhledové koeficienty dopravních výkonů pro rok 2008, které byly lineárně interpolovány z koeficientů pro přepočet na rok 2010, a výsledné uvažované intenzity dopravy pro současný stav jsou vypsány dle jednotlivých úseků hlavních pozemních komunikací v následující tabulce. Obr.: Jednotlivé úseky komunikací ve správě ŘSD

I

II

III

V

IV

Údaje o stávajících intenzitách dopravy na hlavních pozemních komunikacích za 24 hodin jsou patrné z následující tabulky: Úsek číslo

Silnice

Sčítací úsek ŘSD

I II III IV V

II/522 II/608 II/608 II/608 D8

1-2098 1-0479 1-0460 1-0450 1-8200

OA / 24 h 1389 5610 5541 6302 21323

Rok 2008 NA / 24 h celkem / 24 h 315 1704 1459 7069 1238 6779 1950 8252 11552 32875

Údajům o dopravě na úsecích 1 až 11 a I až V odpovídají následující bilance emisí: komunikace Úsek 1 Úsek 2

-1

g/m.s 7.363E-06 1.185E-05

NOx -1 kg/km.den 0.2650849 0.4267673

-1

t/km. rok 0.096756 0.1557701

55

-1

g/m.s 1.221E-07 2.029E-07

formaldehyd -1 kg/km.den 0.004397 0.0073057

-1

t/km. rok 0.0016049 0.0026666


-1

komunikace Úsek 3 Úsek 4 Úsek 5 Úsek 6 Úsek 7 Úsek 8 Úsek 9 Úsek 10 Úsek 11 Úsek I Úsek II Úsek III Úsek IV Úsek V

g/m.s 1.028E-05 8.006E-06 1.578E-05 1.601E-05 5.827E-06 4.059E-05 1.771E-05 1.082E-05 3.767E-05 3.702E-05 0.0001686 0.0001458 0.0002212 0.0012551

komunikace Úsek 1 Úsek 2 Úsek 3 Úsek 4 Úsek 5 Úsek 6 Úsek 7 Úsek 8 Úsek 9 Úsek 10 Úsek 11 Úsek I Úsek II Úsek III Úsek IV Úsek V

g/m.s 2.51944E-09 3.83889E-09 2.79444E-09 2.81389E-09 3.07778E-09 4.81111E-09 2.76111E-09 1.09806E-08 4.55278E-09 2.63889E-09 9.88611E-09 6.48333E-09 2.77417E-08 2.57083E-08 3.37556E-08 1.55497E-07




g/m.s 1.035E-05 1.603E-05 1.236E-05 1.147E-05 1.549E-05 2.058E-05 1.04E-05 4.867E-05 2.055E-05 1.214E-05 4.429E-05 3.422E-05 0.0001507 0.0001353 0.0001901 0.0009749

-1

-1

-1

NOx -1 kg/km.den 0.3700316 0.2882056 0.567973 0.5761951 0.2097584 1.4613632 0.6373904 0.3895228 1.3560759 1.3325715 6.0696076 5.2474277 7.963329 45.182246 1,3 - butadien -1 kg/km.den 0.0000907 0.0001382 0.0001006 0.0001013 0.0001108 0.0001732 0.0000994 0.0003953 0.0001639 0.000095 0.0003559 0.0002334 0.0009987 0.0009255 0.0012152 0.0055979 benzen -1 kg/km.den 0.0021393 0.0032949 0.00249 0.0023772 0.0029898 0.0041931 0.00222 0.0097956 0.00411 0.0024132 0.0088815 0.0065079 0.0284136 0.0257493 0.0354642 0.1764711 CO -1 kg/km.den 0.3725507 0.5772553 0.4451352 0.4127898 0.5576354 0.7408115 0.3743748 1.7522122 0.7397238 0.4371912 1.5945193 1.2318267 5.425273 4.8691823 6.8440706 35.096537

-1

g/m.s 1.915E-07 1.306E-07 3.29E-07 2.848E-07 7.438E-08 7.577E-07 3.373E-07 2.103E-07 7.119E-07 7.933E-07 3.665E-06 3.119E-06 4.885E-06 2.876E-05

-1

-1


-1


t/km. rok 0.1350615 0.105195 0.2073101 0.2103112 0.0765618 0.5333976 0.2326475 0.1421758 0.4949677 0.4863886 2.2154068 1.9153111 2.9066151 16.49152 t/km. rok 3.31055E-05 0.000050443 0.000036719 3.69745E-05 0.000040442 0.000063218 0.000036281 0.000144285 5.98235E-05 0.000034675 0.000129904 0.000085191 0.000364526 0.000337808 0.000443548 0.002043234 t/km. rok 0.0007808 0.0012026 0.0009089 0.0008677 0.0010913 0.0015305 0.0008103 0.0035754 0.0015002 0.0008808 0.0032417 0.0023754 0.010371 0.0093985 0.0129444 0.064412

-1

-1

-1

-1

t/km. rok g/m.s 0.135981 2.13131E-06 0.2106982 3.3678E-06 0.1624743 2.76409E-06 0.1506683 2.33901E-06 0.2035369 3.88887E-06 0.2703962 4.43838E-06 0.1366468 1.91063E-06 0.6395575 1.09E-05 0.2699992 4.68509E-06 0.1595748 2.82127E-06 0.5819995 1.00261E-05 0.4496167 8.90858E-06 1.9802246 4.00545E-05 1.7772515 3.51324E-05 2.4980858 5.178E-05 12.810236 0.000283268

56

formaldehyd -1 kg/km.den 0.0068922 0.0047025 0.0118442 0.0102521 0.0026778 0.0272773 0.0121443 0.0075714 0.0256288 0.0285591 0.1319491 0.1122746 0.1758758 1.035502 PM 10 -1 kg/km.den 0.0030893 0.0051031 0.0047432 0.0033142 0.008003 0.0071117 0.0019868 0.0187654 0.0083258 0.0051736 0.0175943 0.0192165 0.0885942 0.0755649 0.117811 0.6899191 acetaldehyd -1 kg/km.den 0.000163 0.0002456 0.0001716 0.000183 0.0001696 0.0003028 0.0001884 0.0006734 0.0002754 0.0001572 0.0006014 0.0003408 0.0014138 0.0013558 0.0016504 0.006575 VOC -1 kg/km.den 0.076727 0.1212409 0.0995074 0.0842045 0.1399994 0.1597817 0.0687826 0.3924001 0.1686631 0.1015658 0.3609396 0.3207087 1.4419607 1.2647662 1.8640806 10.19764

-1

t/km. rok 0.0025157 0.0017164 0.0043231 0.003742 0.0009774 0.0099562 0.0044327 0.0027636 0.0093545 0.0104241 0.0481614 0.0409802 0.0641947 0.3779582 -1

t/km. rok 0.0011276 0.0018626 0.0017313 0.0012097 0.0029211 0.0025958 0.0007252 0.0068494 0.0030389 0.0018884 0.0064219 0.007014 0.0323369 0.0275812 0.043001 0.2518205 -1

t/km. rok 0.000059495 0.000089644 0.000062634 0.000066795 0.000061904 0.000110522 0.000068766 0.000245791 0.000100521 0.000057378 0.000219511 0.000124392 0.000516037 0.000494867 0.000602396 0.002399875 -1

t/km. rok 0.0280054 0.0442529 0.0363202 0.0307346 0.0510998 0.0583203 0.0251056 0.143226 0.061562 0.0370715 0.131743 0.1170587 0.5263157 0.4616397 0.6803894 3.7221386


Vstupní podklady pro výpočet

Při výpočtu dopadu intenzity silniční dopravy záměru ve výhledu v roce 2012 byly použity intenzity dopravy zjištěné dopravně-inženýrským průzkumem na silnicích III. třídy a sčítáním intenzit dopravy ŘSD, oboje přepočtené pomocí výkonových koeficientů ŘSD na rok 2012, které byly lineárně interpolovány z výkonových přepočtů na rok 2010 a 2015 (Výkonové koeficienty pro rok 2012: OA = 1,246; NA = 1,076). Tab.: Počty vozidel za 24 hod. na komunikacích III. třídy Úsek číslo

Rok 2012 bez záměru

Popis úseku

NA / 24 h

celkem / 24 h

1 2 3

rozc. Kralupy n. V., Dolany - Dolany Chvatěruby (křiž. s ul. V Pískovně) - Zlončice, křiž. Zlončice, křiž. - Kozomín, křiž. s II/608

863 1296 875

49 80 77

912 1376 952

4 5

Zlončice, křiž. - rozc. Zlončice, Postřižín, Máslovice Postřižín, křiž. s II/608 - rozc. Zlončice, Postřižín, Máslovice rozc. Zlončice, Postřižín, Máslovice - Máslovice - Vodochody - Drasty křiž. Větrušice, Klecany Vodochody, křiž. Drasty, Klíčany - Klíčany, křiž. s II/608 rozc. Klíčany, Postřižín, Dolínek - Dolínek, křiž. Odolena Voda, Panenské Břežany Dolínek, křiž. Odolena Voda, Panenské Břežany - Panenské Břežany, křiž. Ul. Hlavní, Ke Kovárně Panenské Břežany, křiž. Ul. Hlavní, Ke Kovárně - rozc. Bášť, Klíčany rozc. Klíčany, AERO - Bášť, rozc. Líbeznice, Měšice

965 801

51 135

1016 936

1567

113

1680

28

1028

1056

3446

306

3752

1400

136

1536

786 3033

86 295

872 3328

6 7 8 9 10 11

OA / 24 h

Výhledové intenzity dopravy pro rok 2012 na hlavních pozemních komunikacích bez záměru Rok 2012 bez záměru

Úsek číslo

Silnice


OA / 24 h

NA / 24 h

celkem / 24 h

I

II/522

1-2098

1546

327

1873

II

II/608

1-0479

6271

1515

7786

III

II/608

1-0460

6193

1286

7479

IV

II/608

1-0450

7043

2025

9068

V

D8

1-8200

23840

11998

35838

Údajům o dopravě na úsecích 1 až 11 a I až V odpovídají následující bilance emisí: komunikace Úsek 1 Úsek 2 Úsek 3 Úsek 4 Úsek 5 Úsek 6 Úsek 7 Úsek 8 Úsek 9 Úsek 10 Úsek 11 Úsek I Úsek II Úsek III Úsek IV Úsek V

-1

g/m.s 8.185E-06 1.295E-05 1.109E-05 8.764E-06 1.675E-05 1.732E-05 0.0001052 4.397E-05 1.906E-05 1.169E-05 4.132E-05 3.913E-05 0.000178 0.0001543 0.000233 0.0013146

NOx -1 kg/km.den 0.2946498 0.4661024 0.3993178 0.3155174 0.6030414 0.623469 3.7881864 1.5827588 0.6860304 0.4206668 1.4875822 1.4085082 6.4076014 5.5542336 8.3873282 47.325853

-1

t/km. rok 0.1075472 0.1701274 0.145751 0.1151639 0.2201101 0.2275662 1.382688 0.577707 0.2504011 0.1535434 0.5429675 0.5141055 2.3387745 2.0272953 3.0613748 17.273936

57

-1


formaldehyd -1 kg/km.den 0.0047013 0.0076304 0.0071953 0.0049199 0.0123219 0.0106725 0.0914004 0.0285818 0.0126504 0.0079598 0.0274387 0.0296887 0.1371919 0.1168026 0.1828397 1.0761582

-1

t/km. rok 0.001716 0.0027851 0.0026263 0.0017958 0.0044975 0.0038955 0.0333611 0.0104324 0.0046174 0.0029053 0.0100151 0.0108364 0.050075 0.0426329 0.0667365 0.3927977


-1






g/m.s 1.208E-05 1.856E-05 1.407E-05 1.325E-05 1.72E-05 2.354E-05 6.91E-05 5.561E-05 2.337E-05 1.377E-05 5.066E-05 3.765E-05 0.0001653 0.0001492 0.0002073 0.0010462

-1

-1

1,3 - butadien -1 kg/km.den 0.000101 0.0001536 0.0001106 0.0001118 0.0001206 0.0001906 0.0003112 0.0004364 0.0001808 0.0001044 0.0003918 0.0002527 0.0010816 0.0010051 0.0013118 0.0059834 benzen -1 kg/km.den 0.0023709 0.0036336 0.0027153 0.0026079 0.0032211 0.0045789 0.011778 0.010725 0.0044904 0.002631 0.0097323 0.0069744 0.0304401 0.0276657 0.0378753 0.1868412 CO -1 kg/km.den 0.4347247 0.6683024 0.5066075 0.4769685 0.6192369 0.8472623 2.4877532 2.0017974 0.84142 0.4956434 1.8237577 1.3552974 5.9519799 5.3714717 7.4643267 37.662076

-1


-1


t/km. rok 0.000036865 0.000056064 0.000040369 0.000040807 0.000044019 0.000069569 0.000113588 0.000159286 0.000065992 0.000038106 0.000143007 9.22355E-05 0.000394784 0.000366862 0.000478807 0.002183941 t/km. rok 0.0008654 0.0013263 0.0009911 0.0009519 0.0011757 0.0016713 0.004299 0.0039146 0.001639 0.0009603 0.0035523 0.0025457 0.0111106 0.010098 0.0138245 0.068197

-1

-1

-1

-1

t/km. rok g/m.s 0.1586745 2.33461E-06 0.2439304 3.64591E-06 0.1849117 2.963E-06 0.1740935 2.52784E-06 0.2260215 4.11968E-06 0.3092507 4.76324E-06 0.9080299 2.24657E-05 0.7306561 1.17292E-05 0.3071183 5.02002E-06 0.1809098 3.02879E-06 0.6656716 1.08835E-05 0.4946836 9.40061E-06 2.1724727 4.22455E-05 1.9605872 3.71357E-05 2.7244792 5.45029E-05 13.746658 0.000296688

PM 10 -1 kg/km.den 0.0033127 0.005352 0.0049651 0.0034813 0.0083385 0.0074279 0.0604604 0.0197158 0.0086968 0.0054498 0.0188625 0.0200006 0.0922175 0.0787133 0.1225915 0.7174024 acetaldehyd -1 kg/km.den 0.0001824 0.0002752 0.0001904 0.0002032 0.0001872 0.000336 0.0002112 0.0007504 0.0003072 0.0001744 0.0006656 0.0003746 0.0015572 0.0014958 0.0018136 0.0071676 VOC -1 kg/km.den 0.0840461 0.1312528 0.1066681 0.0910023 0.1483083 0.1714765 0.8087668 0.4222506 0.1807208 0.1090366 0.3918059 0.3384219 1.5208383 1.3368862 1.9621029 10.680781

-1

t/km. rok 0.0012091 0.0019535 0.0018123 0.0012707 0.0030436 0.0027112 0.022068 0.0071963 0.0031743 0.0019892 0.0068848 0.0073002 0.0336594 0.0287304 0.0447459 0.2618519 -1

t/km. rok 0.000066576 0.000100448 0.000069496 0.000074168 0.000068328 0.00012264 0.000077088 0.000273896 0.000112128 0.000063656 0.000242944 0.000136729 0.000568378 0.000545967 0.000661964 0.002616174 -1

t/km. rok 0.0306768 0.0479073 0.0389339 0.0332158 0.0541325 0.0625889 0.2951999 0.1541215 0.0659631 0.0397984 0.1430092 0.123524 0.555106 0.4879635 0.7161676 3.8984852

Provoz Automobilová doprava

Firmou Nikodem a partner, s.r.o., byl dodán odhad silniční dopravy z provozu letiště Vodochody na základě předpokládaného počtu odbavených cestujících během celodenního provozu letiště. Taktéž bylo s touto firmou konzultováno rozdělení této dopravy na komunikace v přilehlé zájmové oblasti. Při výpočtu dopadu intenzity silniční dopravy záměru ve výhledu v roce 2012 byly použity intenzity dopravy zjištěné dopravně-inženýrským průzkumem na silnicích III. třídy a sčítáním intenzit dopravy ŘSD, oboje přepočtené pomocí růstových

58


koeficientů ŘSD na rok 2012, které byly lineárně interpolovány z výkonových přepočtů na rok 2010 a 2015. Intenzita dopravy způsobená provozem letiště Vodochody je v následující tabulce. Rozprostření dopravy z / na letiště Vodochody je na komunikaci II/608 uvažováno následovně: 85% všech vozidel (osobních, TAXI, autobusů a NA) směrem do Prahy 15% všech vozidel (osobních, TAXI, autobusů a NA) směrem do Kralup nad Vltavou Intenzita dopravy z provozu letiště a její rozdělení na komunikaci II/608: Intenzita dopravy pro charakteristický letový den celkem směr Praha OA + TAXI NA + BUS OA + TAXI NA + BUS 5568 336 4736 288 168 16 144 16 5736 352 4880 304

Denní doba Den (06 - 22h) Noc (22 - 06h) 24 hod.

směr Kralupy n. V. OA + TAXI NA + BUS 832 48 24 0 856 48

Výhledová situace pro rok 2012 počítá s tím, že na komunikace III. tříd procházející obcemi v okolí letiště nebude mít nárůst silniční dopravy v souvislosti s provozem letiště Vodochody prakticky žádný význam. Na těchto komunikacích dojde k výjimečnému výskytu vozidel souvisejících s provozem letiště Vodochody. Tento provoz lze velmi těžko odhadnout, bude se však s největší pravděpodobností jednat pouze o jednotky vozidel za 24 hodin. Veškerá silniční doprava související s provozem letiště Vodochody je tedy ve výhledovém roce 2012 přičtena k výhledové silniční dopravě na komunikaci č. II/608 a to v závislosti na jejím percentuálním rozdělení do směrů Praha a Kralupy nad Vltavou. Výsledné výhledové intenzity dopravy pro rok 2012 pro komunikace III. tříd zůstávají i se záměrem shodné s dopravními intenzitami bez záměru. Vzhledem k tomu, že úsek III komunikace II/608 zahrnuje i vjezd a výjezd z plánované obslužné komunikace z letiště Vodochody, je tento úsek v následující tabulce rozdělen na dva úseky IIIa a IIIb. Úsek IIIa je část úseku III ve směru Kralupy nad Vltavou a úsek IIIb je část úseku III ve směru na Prahu. Výhledové intenzity dopravy pro rok 2012 na hlavních pozemních komunikacích související s provozem letiště: Úsek číslo

Silnice


I II IIIa IIIb IV V

II/522 II/608 II/608 II/608 II/608 D8

1-2098 1-0479 1-0460 1-0460 1-0450 1-8200

Rok 2012 se záměrem OA / 24 h NA / 24 h celkem / 24 h 0 0 0 856 48 904 856 48 904 4880 304 5184 4880 304 5184 0 0 0

Údajům o dopravě na úsecích I až V odpovídají následující bilance emisí: komunikace Úsek I Úsek II Úsek IIIa Úsek IIIb Úsek IV Úsek V

-1

g/m.s 0 8.057E-06 8.057E-06 4.903E-05 4.903E-05 0

NOx -1 kg/km.den 0 0.2900416 0.2900416 1.7652576 1.7652576 0

-1

t/km. rok 0 0.1058652 0.1058652 0.644319 0.644319 0

-1

g/m.s 0 1.28E-07 1.28E-07 8.049E-07 8.049E-07 0

59

formaldehyd -1 kg/km.den 0 0.0046096 0.0046096 0.0289776 0.0289776 0

-1

t/km. rok 0 0.0016825 0.0016825 0.0105768 0.0105768 0


-1

komunikace Úsek I Úsek II Úsek IIIa Úsek IIIb Úsek IV Úsek V

g/m.s 0 2.778E-09 2.778E-09 1.609E-08 1.609E-08 0


g/m.s 0 6.513E-08 6.513E-08 3.809E-07 3.809E-07 0


g/m.s 0 1.194E-05 1.194E-05 7.009E-05 7.009E-05 0

-1

-1

1,3 - butadien -1 kg/km.den 0 0.0001 0.0001 0.0005792 0.0005792 0 benzen -1 kg/km.den 0 0.0023448 0.0023448 0.0137136 0.0137136 0 CO -1 kg/km.den 0 0.4297464 0.4297464 2.523112 2.523112 0

-1

g/m.s 0 9.029E-08 9.029E-08 5.643E-07 5.643E-07 0

-1

g/m.s 0 5.022E-09 5.022E-09 2.88E-08 2.88E-08 0

-1

g/m.s 0 2.303E-06 2.303E-06 1.379E-05 1.379E-05 0

t/km. rok 0 0.0000365 0.0000365 0.0002114 0.0002114 0 t/km. rok 0 0.0008559 0.0008559 0.0050055 0.0050055 0 t/km. rok 0 0.1568574 0.1568574 0.9209359 0.9209359 0

-1

-1

-1

PM 10 -1 kg/km.den 0 0.0032504 0.0032504 0.0203152 0.0203152 0 acetaldehyd -1 kg/km.den 0 0.0001808 0.0001808 0.0010368 0.0010368 0 VOC -1 kg/km.den 0 0.0828912 0.0828912 0.4963952 0.4963952 0

-1

t/km. rok 0 0.0011864 0.0011864 0.007415 0.007415 0 -1

t/km. rok 0 6.599E-05 6.599E-05 0.0003784 0.0003784 0 -1

t/km. rok 0 0.0302553 0.0302553 0.1811842 0.1811842 0

Plošný zdroj

Celková bilance pohybů související s uvažovaným záměrem je představována údaji předanými oznamovatelem záměru: celkem OA + TAXI 5568 168 5736

Denní doba Den (06 - 22h) Noc (22 - 06h) 24 hod.

BUS 336 16 352

Pro výpočet sumy emisí z plošného zdroje parkovišť byl pro volnoběh použit předpoklad : 1 minuta volnoběhu = ujetí 1 km. Na základě uvedeného předpokladu při uvažovaném pohybu automobilů a době volnoběhu 30 sekund lze sumarizovat následující sumu emisí při použití emisních faktorů roku 2012: Tab.: Suma emisí z plošných zdrojů NOx -1 -1 kg.den t. rok 1.0276496 0.3750921 1,3 - butadien -1 -1 -1 g.s kg.den t. rok 3.931E-06 0.0003396 0.000124 benzen -1 -1 -1 g.s kg.den t. rok 9.293E-05 0.0080292 0.0029307 CO -1 -1 -1 g.s kg.den t. rok 0.0171223 1.4793644 0.539968 -1

Plošný zdroj

Plošný zdroj

Plošný zdroj

Plošný zdroj

g.s 0.0118941

formaldehyd -1 kg.den 0.0167936 PM 10 -1 -1 g.s kg.den 0.0001364 0.0117828 acetaldehyd -1 -1 g.s kg.den 7.046E-06 0.0006088 VOC -1 -1 g.s kg.den 0.0033572 0.2900656 -1

g.s 0.0001944

-1

t. rok 0.0061297 -1

t. rok 0.0043007 -1

t. rok 0.0002222 -1

t. rok 0.1058739

Vstupní podklady pro výpočet – výsledný stav

Výsledná doprava na komunikačním systému se změní pouze na komunikaci II/608. Výsledná doprava na úsecích I až V je patrná z následující tabulky: Úsek číslo

Silnice


I II IIIa IIIb IV V

II/522 II/608 II/608 II/608 II/608 D8

1-2098 1-0479 1-0460 1-0460 1-0450 1-8200

60

Rok 2012 se záměrem OA / 24 h NA / 24 h celkem / 24 h 1546 327 1873 7127 1563 8690 7049 1334 8383 11073 1590 12663 11923 2329 14252 23840 11998 35838


Na ostatních komunikacích v souvislosti s provozem letiště není očekáváno navýšení dopravy a jsou tedy uvažovány shodně s variantou výchozího stavu pro rok 2012. Údajům o dopravě na úsecích I až V odpovídají následující bilance emisí: -1


g/m.s 3.913E-05 0.000186 0.0001623 0.0002033 0.000282 0.0013146


g/m.s 7.019E-09 3.282E-08 3.07E-08 4.401E-08 5.253E-08 1.662E-07


g/m.s 1.937E-07 9.107E-07 8.336E-07 1.149E-06 1.433E-06 5.19E-06


g/m.s 3.765E-05 0.0001773 0.0001611 0.0002193 0.0002774 0.0010462

-1

-1

-1

NOx -1 kg/km.den 1.4085082 6.697643 5.8442752 7.3194912 10.152586 47.325853 1,3 - butadien -1 kg/km.den 0.0002527 0.0011816 0.0011051 0.0015843 0.001891 0.0059834 benzen -1 kg/km.den 0.0069744 0.0327849 0.0300105 0.0413793 0.0515889 0.1868412 CO -1 kg/km.den 1.3552974 6.3817263 5.8012181 7.8945837 9.9874387 37.662076

-1

g/m.s 8.247E-07 3.939E-06 3.373E-06 4.049E-06 5.884E-06 2.989E-05

-1

g/m.s 5.556E-07 2.652E-06 2.277E-06 2.751E-06 3.97E-06 1.993E-05

-1

g/m.s 1.041E-08 4.828E-08 4.657E-08 7.035E-08 7.918E-08 1.991E-07

-1

g/m.s 9.401E-06 4.455E-05 3.944E-05 5.092E-05 6.829E-05 0.0002967

t/km. rok 0.5141055 2.4446397 2.1331604 2.6716143 3.7056938 17.273936 t/km. rok 9.224E-05 0.0004313 0.0004034 0.0005783 0.0006902 0.0021839 t/km. rok 0.0025457 0.0119665 0.0109538 0.0151034 0.0188299 0.068197 t/km. rok 0.4946836 2.3293301 2.1174446 2.8815231 3.6454151 13.746658

-1

-1

-1

-1

formaldehyd -1 kg/km.den 0.0296887 0.1418015 0.1214122 0.1457802 0.2118173 1.0761582 PM 10 -1 kg/km.den 0.0200006 0.0954679 0.0819637 0.0990285 0.1429067 0.7174024 acetaldehyd -1 kg/km.den 0.0003746 0.001738 0.0016766 0.0025326 0.0028504 0.0071676 VOC -1 kg/km.den 0.3384219 1.6037295 1.4197774 1.8332814 2.4584981 10.680781

-1

t/km. rok 0.0108364 0.0517575 0.0443155 0.0532098 0.0773133 0.3927977 -1

t/km. rok 0.0073002 0.0348458 0.0299168 0.0361454 0.0521609 0.2618519 -1

t/km. rok 0.0001367 0.0006344 0.000612 0.0009244 0.0010404 0.0026162 -1

t/km. rok 0.123524 0.5853613 0.5182188 0.6691477 0.8973518 3.8984852

B.III.2. Odpadní vody Výstavba

Splaškové odpadní vody v etapě výstavby budou odpovídat nárokům na vodu pro sociální zařízení za předpokladu, že pro pracovníky výstavby budou vyčleněny stávající kapacity sociálního zázemí AERO. V případě že tyto prostory nebudou využívány, budou používána chemická WC a spotřeba vody pro tyto účely bude prakticky nulová. Upřesnění bude provedeno v prováděcích projektech stavby. Technologické odpadní vody v průběhu výstavby nevznikají. Srážkové vody z areálu budou po převážnou dobu výstavby odváděny stávajícím způsobem. Po vybudování příslušných tras kanalizací budou postupně napojovány na tyto kanalizace. Cílový stav Splaškové odpadní vody

Veškeré splaškové vody ze stávajících objektů AERO a.s. jsou svedeny oddílnou kanalizací na podnikovou ČOV. ČOV je situována v JZ části areálu a vyčištěné odpadní vody z ČOV jsou zaústěny do dešťové kanalizace, která odvádí srážkové vody do Vltavy. ČOV byla navržena na následující zatížení: nátok splaškových vod 20,3 m3/hod, 488 m3/den, 124 457 m3/rok znečištění vyjádřené jako BSK5 = 98,8 kg/den, 25,47 tun/rok.

61


Dle vodoprávního rozhodnutí RŽP OÚ Praha východ ze dne 7.7. 1995 je povoleno vypouštět z ČOV do Vltavy 6 l/s, 11 000 m3/měsíc, 125 000 m3/rok při dodržení ukazatelů BSK5 = 15 mg/l (1,87 tun/rok) a NL = 20 mg/l (2,5 tun/rok). Rozhodnutím ze dne 20.5.2003 bylo toto rozhodnutí doplněno o povolení k vypouštění AOX a PCE. Dle podkladů od AERO Vodochody a.s. byl v roce 2007 odtok vyčištěných vod z ČOV 54 400 m3/rok. Množství produkovaných splaškových vod ze závodu AERO má trvale klesající trend. Jako průměrné roční hodnoty ukazatelů znečištění splaškových vod na výstupu z ČOV se uvádí: BSK5 = 3,7 mg/l

CHSKCr = 25 mg/l NL = 8,7 mg/l

RAS = 568 mg/l

Jak je z uvedených údajů zřejmé, ČOV je provozována cca na poloviční projektované zatížení a plní hodnoty stanovené vodoprávním rozhodnutím. Veškeré splaškové vody a částečně i některé technologické odpadní vody (po předčištění na kvalitu, požadovanou pro vstup na ČOV) z provozu letiště budou odváděny na stávající ČOV AERO. Bilance odpadních splaškových vod přiváděných na ČOV v rámci hodnoceného záměru odpovídá přibližně spotřebě vody pro sociální účely a je uvedena (včetně bilance technologických odpadních vod) v následující tabulce: Zdroj

Poznámka

Průměrná produkce Celková produkce 3 3 m /den m /rok SO 05, SO 06 – Odbavovací budova a terminál GA Splaškové vody celkem 127,83 46 657 Technologické odpadní vody celkem CHÚV pro chlazení 2,74 1 000 SO 07 – Depo autocisteren Splaškové vody celkem 0,27 99 SO 08 – Záchranná hasičská stanice a objekt technické obsluhy Splaškové vody celkem 5,31 1 938 Technologické odpadní vody celkem Mytí vozidel 1,00 365 SO 09 – Hangár Splaškové vody celkem 9,86 3 597 Technologické odpadní vody celkem Mytí letadel a dílů 15,0 5 475 SO 10 – Vrátnice Splaškové vody celkem 0,42 153 Stávající jídelna AERO Splaškové vody - nárůst 13,15 4 800 Odpadní vody celkem 175,58 64 084

Poznámky: Ø Technologické odpadní vody z CHÚV nejsou zdrojem významného znečištění – obsahují pouze zvýšený obsah solí. Ø Odpadní vody z provozů občerstvení budou vedeny do splaškové kanalizace přes odlučovače tuků. Ø Technologické odpadní vody z mytí vozidel, letadel a dílů budou nejprve předčištěny na lokálních specifických ČOV, kde budou upraveny na kvalitu umožňující jejich nátok na ČOV. Předpokládá se použití typových čistíren pro odstranění ropných látek, rozrážení emulzí a odstranění tuhých látek. Ø Odpadní vody z rozmrazování letadel a zimní údržby letových ploch jsou řešeny v dalších částech této kapitoly.

Nové letištní objekty budou napojovány krátkými přípojkami, případně přípojnou větví do stávající oddílné splaškové kanalizace. Splaškové vody z odbavovací haly budou zaústěny do jímky, ze které budou do stávající splaškové kanalizace přečerpávány. Celková délka nových kanalizačních přípojek bude cca 2 300 m. Jako součást technologického vybavení provozu „mytí vozidel“ a „mytí letadel a dílů“ budou osazeny typové recirkulační čistírny odpadních vod, které zajistí potřebné předčištění těchto odpadních vod před jejich odtokem do kanalizace splaškových

62


vod. Odpadní vody z restauračních provozů v odbavovací hale budou do splaškové kanalizace vedeny přes odlučovače tuků. Odpadní vody z toaletních systémů letadel, vykazující extrémně vysoké znečištění BSK5, budou vypouštěny do samostatné akumulační jímky situované u SO 08. Z této jímky budou odpadní vody převáženy autocisternou na smluvní městskou ČOV s dostatečnou volnou kapacitou (ČOV Kralupy nebo Praha). Množství těchto odpadních vod bude zejména závislé na smluvních podmínkách mezi provozovatelem letiště a leteckými společnostmi. Technologické odpadní vody

Za technologické odpadní vody lze považovat: § odpadní vody z chemické úpravny vod (CHÚV) pro úpravu vody na chlazení § odpadní vody z mytí vozidel, letadel a dílů § odpadní vody ze zimního provozu letiště (odmrazování letadel, údržba letových ploch) odpadní vody z chemické úpravny vod (CHÚV) pro úpravu vody na chlazení

Ze strojního hlediska se bude jednat o typovou jednotku pracující např. na principu reverzní osmózy. Odpadní vody z CHÚV jsou z hlediska znečištění pouze nositelem zvýšené solnosti. Jejich množství a skutečnou solnost lze upřesnit až po výběru dodavatele chladících systémů, který stanoví potřebnou kvalitu demineralizované vody pro chlazení. Od této kvality a kvality vody dodávané na CHÚV se bude odvíjet skutečné množství a solnost odpadní vody z CHÚV. Odpadní voda z CHÚV bude vypouštěna do splaškové kanalizace. Lze však reálně předpokládat, že z hlediska stávající kapacity ČOV se bude jednat o nevýznamné množství a znečištění. odpadní vody z mytí vozidel, letadel a dílů

Jak již bylo uvedeno, součástí technologického vybavení provozu „SO 07 - mytí vozidel“ a „SO 09 - mytí letadel a dílů“ budou i typové recirkulační čistírny odpadních vod, které zajistí potřebné předčištění těchto odpadních vod před jejich odtokem do kanalizace splaškových vod. Předpokládá se použití typových čistíren pro odstranění ropných látek, rozrážení emulzí a odstranění tuhých látek. Výstupem z čistírny bude odpadní voda upravená na požadované znečištění a kal odstraněný filtrací. odpadní vody ze zimního provozu letiště (odmrazování letadel, údržba letových ploch)

Problematika odpadních vod ze zimního provozu letiště je řešena v dalších částech této kapitoly. Srážkové vody

V současné době je řešen odvod srážkových ploch z letištních provozních ploch, komunikací, parkovišť a střech objektů systém oddílné kanalizace srážkových vod. Do recipientů jsou srážkové vody odváděny třemi větvemi: Ø JV část areálu je odvodněna do Hoštického potoka. Před vyústěním do Hoštického potoka je osazen odlučovač s koksovým filtrem Ø JZ část areálu je vedena přímo do Vltavy. Přípojka od motorových zkoušek je vedena přes odlučovač ropných látek. Do této větve je napojen i odtok odpadních vod ze stávající ČOV a neutralizační stanice. Ø S a SZ je odvodněna do Postřižinského potoka. V této části areálu nedojde prakticky k téměř žádným změnám a proto není ani v dalším textu podrobněji popisována.

63


Navrhovaný způsob odvodu srážkových vod je koncipován tak, aby nedošlo ke zhoršení odtokových poměrů do Hoštického potoka a do Vltavy oproti stávajícímu stavu. V následujících dvou tabulkách jsou uvedeny stávající zastavěné a zpevněné plochy v areálu AERO a dále je proveden bilanční výpočet odvodu srážkových vod z těchto ploch do Hoštického potoka nebo do Vltavy. Výpočet je proveden pro roční úhrn srážek ve výši 509 mm, intenzitu přívalového deště 126 l/s.ha a koeficienty 0,9 pro střechy a 0,7 pro zpevněné plochy. Popis plochy RWY dráha TWY pojížděcí dráha CELKEM

Popis plochy RWY dráha TWY pojížděcí dráha Střechy objektů Komunikace a zpevněné plochy CELKEM

Odtok do Vltavy – stávající stav 2 3 Plocha (m ) Roční odtok [m /rok] 69 075 24 611 10 832 3 859 79 907 28 471

Odtok [l/s] 609 96 705

Odtok do Hoštického potoka – stávající stav 2 3 Plocha (m ) Roční odtok [m /rok] 43 425 15 472 10 884 3 878 58 060 26 597 102 100 36 378 214 469 82 326

Odtok [l/s] 383 96 658 901 2 038

Přehled o výstavbě nových objektů, včetně odpovídajících výměr a způsobu odvodu srážkových vod je uveden v tabulce: Popis plochy Pojezdová dráha TWY Odmrazovací stání Příjezd k motorovým zkouškám Odbavovací plocha vč. komunikací Přetah do AERA Obslužná komunikace mimo OP Plochy před hangárem Plochy před ZHS Střechy nových objektů Vozovky přednádraží Parkoviště přednádraží Chodníky přednádraží CELKEM

2

Celková plocha (m ) 116 680 2 270 545 87 080 3 140 20 835 10 930 8 974 43 481 9 713 13 295 4 130 321 073

Plocha odtok do Vltavy 2 [m ] 85 080 545 65 100 3 140 20 835 10 930 8 974 14 133 208 737

Plocha odtok do 2 Hoštického potoka [m ] 31 600 2 270 21 980 29 348 9 713 13 295 4 130 112 336

Po realizaci záměru budou odvodňovány jak stávající zastavěné a zpevněné plochy z areálu AERO, tak i výše uvedené nové plochy. Ze stávajících zpevněných ploch se zruší stávající pojížděcí dráhy TWY. Zrušení dalších drobných zpevněných ploch, nacházejících se na plochách budoucí výstavby není v dalších výpočtech uvažováno – bilance odtokových poměrů je tak na straně bezpečnosti. Přehled odvodňovaných ploch po realizaci záměru je tak uveden v tabulce: Popis plochy RWY dráha Pojezdová dráha TWY Odmrazovací stání Příjezd k motorovým zkouškám Odbavovací plocha vč. komunikací Přetah do AERA Obslužná komunikace mimo OP Plochy před hangárem Plochy před ZHS Střechy nových objektů Vozovky přednádraží Parkoviště přednádraží Chodníky přednádraží Stávající střechy objektů Stávající komunikace a zpevn. plochy CELKEM

2

Celková plocha (m ) 112 500 116 680 2 270 545 87 080 3 140 20 835 10 930 8 974 43 481 9 713 13 295 4 130 58 060 102 100 593 733

64

Plocha odtok do Vltavy 2 [m ] 69 075 85 080 545 65 100 3 140 20 835 10 930 8 974 14 133 277 812

Plocha odtok do 2 Hoštického potoka [m ] 43 425 31 600 2 270 21 980 29 348 9 713 13 295 4 130 58 060 102 100 315 921


Při respektování shodných hodnot ročního průměru srážek, intenzity přívalového deště a odtokových koeficientů jako pro stávající stav jsou celkové teoretické odtokové poměry ze zájmového území do Hoštického potoka a do Vltavy uvedeny v následujících tabulkách: Popis plochy RWY dráha Pojezdová dráha TWY Příjezd k motorovým zkouškám Odbavovací plocha vč. komunikací Přetah do AERA Obslužná komunikace mimo OP Plochy před hangárem Plochy před ZHS Střechy nových objektů CELKEM

Odtok do Vltavy – cílový stav 2 3 Plocha [m ] Roční odtok (m /rok) 69 075 24 611 85 080 30 314 545 194 65 100 23 195 3 140 1 119 20 835 7 424 10 930 3 894 8 974 3 197 14 133 6 474 277 812 100 422

Odtok (l/s) 609 750 5 574 28 184 96 79 160 2 486

Odtok do Hoštického potoka – cílový stav 2 3 Plocha [m ] Roční odtok (m /rok) 43 425 15 472 31 600 11 259 2 270 809 21 980 7 831 29 348 13 444 9 713 3 461 13 295 4 737 4 130 1 472 58 060 26 597 102 100 36 378 315 921 121 460

Odtok (l/s) 383 279 20 194 333 86 117 36 658 901 3 007

a Popis plochy RWY dráha Pojezdová dráha TWY Odmrazovací stání Odbavovací plocha vč. komunikací Střechy nových objektů Vozovky přednádraží Parkoviště přednádraží Chodníky přednádraží Stávající střechy objektů Stávající komunikace a zpevn. plochy CELKEM

Jak je z uvedených údajů zřejmé, došlo by realizací záměru k výraznému nárůstu odtokových poměrů, zejména pak v období přívalových dešťů. V zimním období by dále docházelo vlivem zimní údržby letových ploch a odmrazování letadel k vypouštění vysokého znečištění do uvedených recipientů. Z výše uvedených důvodů byla zadáno firmě MV projekt spol. s r.o. vypracování hydrologické a hydrotechnické studie „Likvidace dešťových vod z navrhovaného rozšíření areálu letiště Vodochody“. Cílem studie bylo zhodnotit stávající a budoucí situaci odtokových poměrů ze zájmového území ve vztahu k uváděným povodím a dále vypracovat návrhy na velikost retencí a provoz v zimním období. Tato kompletní studie je samostatnou Přílohou č.5 předkládaného oznámení. V další části jsou proto již sumarizovány závěry a navržená opatření. Na základě hodnot n-letých průtoků v obou vodotečích byl stanoven: Ø Maximální přípustný odtok z areálu AERO do Hoštického potoka Q100 = 930 l/s Ø Maximální přípustný odtok z areálu AERO do Vltavy Q100 = 717 l/s Odtok do Hoštického potoka

Stávající kanalizační odtok do Hoštického potoka představuje množství 2038 l/s (viz předchozí část oznámení). Kanalizační stoka DN 700 je v ploché části zájmového území uložena ve sklonu 0,4 %, tudíž kapacitní plnění stoky nepřesáhne hodnotu 550 l/s. V současné době dochází vzhledem k délce této stoky (cca 1300 m) k přirozené akumulaci dešťových vod v této kanalizaci, a tím ke zpomalení odtoku na hodnotu 550 l/s. V koncové části má tato stoka kapacitu až 1100 l/s, vzhledem k většímu sklonu uložené kanalizace.

65


Přirozený odtok z povodí do uzávěrného profilu pF1 činí Q100 = 930 l/s. S ohledem na stávající systém dešťové kanalizace zde existuje rezerva ve výši 380 l/s, což je hodnota, která nesmí být překročena výtokem z nově plánované dešťové kanalizace. Stávající dešťová kanalizace DN 700 zůstane zachována a bude využívána pouze pro odvod čistých dešťových vod z této oblasti, tj. ze střech stávajících a nových objektů a stávajících komunikací a zpevněných ploch v závodě AERO. Odtok do Hoštického potoka stávající kanalizací DN 700 – cílový stav 2 3 Popis plochy Plocha [m ] Roční odtok (m /rok) Střechy nových objektů 29 348 13 444 Stávající střechy objektů 58 060 26 597 Stávající komunikace a zpevn. plochy 102 100 36 378 CELKEM 189 508 76 420

Odtok (l/s) 333 658 901 1 892

Při novém řešení dojde ke snížení kanalizačního přítoku z 2038 l/s na 1892 l/s s tím, že kapacita výtoku ze stoky DN 700 nepřevýší hodnotu 550 l/s za předpokladu stejné funkce retardace dešťových vod ve stoce DN 700 jako dosud. Veškeré ostatní stávající i nové zpevněné plochy zájmového území a spádované do Hoštického potoka budou odvodňovány do nového systému dešťové kanalizace. Jedná se o následující srážkové vody: Odtok do Hoštického potoka novou kanalizací přes retenci – cílový stav 2 3 Popis plochy Plocha [m ] Roční odtok (m /rok) RWY dráha 43 425 15 472 Pojezdová dráha TWY 31 600 11 259 Odmrazovací stání 2 270 809 Odbavovací plocha vč. komunikací 21 980 7 831 Vozovky přednádraží 9 713 3 461 Parkoviště přednádraží 13 295 4 737 Chodníky přednádraží 4 130 1 472 CELKEM 126 413 45 041

Odtok (l/s) 383 279 20 194 86 117 36 1 115

V letním období činí kanalizační přítok z těchto ploch 1115 l/s a musí být retardován na hodnotu 380 l/s. Vzhledem k navrhovanému rozdílnému řešení v letním a zimním období jsou navrženy dvě retenční nádrže zapojené za sebou. První nádrž bude železobetonová podzemní jímka, ze které bude voda v letním období přepadat do podzemní retenční voštinové nádrže. V zimním období mohou být tyto dešťové vody kontaminovány prostředky ze zimní údržby letových ploch. V těchto případech budou dešťové vody natékat pouze do první, železobetonové jímky, odkud budou čerpány na nově budovanou čistírnu odpadních vod. Při průměrném úhrnu srážek v zimním období ve výši 36 mm/měsíc tak bude na novou ČOV čerpáno cca 3 186 m3 srážkových vod/měsíc. Je navržena železobetonová podzemní jímka o objemu 72 m3, čerpadlo o výkonu 1,7 l/s a voštinová podzemní retenční nádrž o půdorysných rozměrech 17 x 26 m a výšce 1,44 m – celkový objem voštinové retence bude 636,5 m3 (vypočtený, požadovaný minimální objem retence je 590 m3). Odtok do Vltavy

Stávající kanalizační odtok do Vltavy představuje množství 705 l/s (viz předchozí část oznámení). Kanalizační stoka DN 500 je v ploché části zájmového území uložena ve sklonu 0,4 %, tudíž v současné době dochází k tlakovému plnění v této kanalizaci a tím k výtoku dešťových vod z kanalizačních šachet. Přirozený odtok z povodí do uzávěrného profilu pF2 činí Q100 = 717 l/s. S ohledem na stávající stav dešťové kanalizace je nutné tuto stoku rekonstruovat a novou stoku dimenzovat na hodnotu Qmax = 717 l/s.

66


Rekonstruovaná kanalizace bude odvádět dešťové vody z následujících, převážně zpevněných letových ploch: Odtok do Vltavy rekonstruovanou kanalizací přes retenci – cílový stav 2 3 Popis plochy Plocha [m ] Roční odtok (m /rok) RWY dráha 69 075 24 611 Pojezdová dráha TWY 85 080 30 314 Příjezd k motorovým zkouškám 545 194 Odbavovací plocha vč. komunikací 65 100 23 195 Přetah do AERA 3 140 1 119 Obslužná komunikace mimo OP 20 835 7 424 Plochy před hangárem 10 930 3 894 Plochy před ZHS 8 974 3 197 Střechy nových objektů 14 133 6 474 CELKEM 277 812 100 422

Odtok (l/s) 609 750 5 574 28 184 96 79 160 2 486

V letním období činí kanalizační přítok z těchto ploch 2486 l/s a musí být retardován na hodnotu 717 l/s. Vzhledem k navrhovanému rozdílnému řešení v letním a zimním období jsou navrženy dvě retenční nádrže zapojené za sebou. První nádrž bude železobetonová podzemní jímka, ze které bude voda v letním období přepadat do podzemní retenční voštinové nádrže. V zimním období mohou být tyto dešťové vody kontaminovány prostředky ze zimní údržby letových ploch. V těchto případech budou dešťové vody natékat pouze do první, železobetonové jímky, odkud budou čerpány na nově budovanou čistírnu odpadních vod. Při průměrném úhrnu srážek v zimním období ve výši 36 mm/měsíc tak bude na novou ČOV čerpáno cca 7 103 m3 srážkových vod/měsíc. Je navržena železobetonová podzemní jímka o objemu 175 m3, čerpadlo o výkonu 3,0 l/s a voštinová podzemní retenční nádrž o půdorysných rozměrech 25 x 40 m a výšce 1,44 m – celkový objem voštinové retence bude 1 440 m3 (vypočtený, požadovaný minimální objem retence je 1 420 m3). Při realizaci výše uvedených retencí lze předpokládat, že se odtokové poměry zájmového území v letních měsících a v období přívalových dešťů podstatným způsobem nezvýší a rovněž tak nedojde k podstatnému zvýšení hladin v obou vodotečích. Zimní provoz Pro bezpečný provoz letiště v zimním období je třeba používat přípravky pro údržbu letových ploch (např. CLEARWAY) a přípravky pro odmrazování letadel (např. SAFEWING). CLEARWAY je převážně směs solí kyseliny octové, vykazující vysoké znečištění odpadních vod v ukazatelích BSK5 – 170 g/l a CHSK – 210 g/l. SAFEWING je převážně vodný roztok propylenglykolu, vykazující velmi vysoké znečištění odpadních vod v ukazatelích BSK5 – 780-1180 g/l a CHSK – 980-1380 g/l. Z těchto důvodů nelze odpadní vody znečištěné těmito přípravky vypouštět přímo do recipientů a je nutné zajistit jejich předčištění. Odmrazování letadel

Při tvorbě námrazy je nutné provádět odmrazování letadel. Toto odmrazování bude prováděno pouze na určené ploše o rozloze 2270 m2. Odtok srážkových vod z této plochy bude sveden do akumulační jímky o užitném objemu cca 60 m3, vybavené měřením výšky hladiny v jímce. V letních měsících, kdy se odmrazování neprovádí, odtéká voda z této jímky do nové kanalizační stoky a přes retenci do Hoštického

67


potoka. V zimních měsících je tento odtok uzavřen a provoz jímky je bezodtokový. Po dosažení stanovené výšky hladiny v jímce se odpadní voda z jímky vyčerpá do autocisterny a odveze na smluvní městskou ČOV (Kralupy, Praha). Spotřeba SAFEWING je zejména závislá na klimatických podmínkách a provedených počtech odmrazování. Průměrná spotřeba pro ošetření jednoho letadla je cca 300 l přípravku. Přípravek se před použitím obvykle ředí teplou vodu v množství cca 200 l na jedno ošetření. Pro bilanci je uvažováno s odmrazováním cca 300 letadel za zimní období. Roční spotřeba přípravku bude cca 90 m3, roční spotřeba teplé vody bude cca 60 m3. Cca 20% provozního roztoku odmrazovacího přípravku zůstává na letadle. V záchytné jímce se tak akumuluje cca 120 m3 provozního roztoku SEFEWING. V jímce se rovněž akumulují srážkové vody z plochy určené pro odmrazování letadel. Při rozloze této plochy 2270 m2, průměrném úhrnu srážek v zimním období 36 mm/měsíc a délce zimního období 5 měsíců bude celkový úhrn srážkových vod za zimní období 408,6 m3. Za zimní období bude nutné odvést na smluvní městskou ČOV cca 530 m3 odpadních vod vzniklých při odmrazování letadel. Zimní údržba letových ploch

Při mrznoucích srážkách a sněžení je nutné provádět údržbu letových ploch, tj. postřik přípravkem CLEARWAY. Spotřeba tohoto přípravku je závislá na okamžité teplotě a průměrná spotřeba se uvádí hodnotou 30 g/m2 ošetřené plochy. Průměrná spotřeba CLEARWAY na jedno ošetření letových ploch se předpokládá ve výši 5,6 m3. Za předpokladu, že bude v zimním období provedeno cca 80 ošetření letových ploch, bude celková spotřeba CLEARWAY cca 450 m3 za zimní období. Jak již bylo uvedeno v předchozích částech této kapitoly budou srážkové vody z letových ploch odváděny výhradně novou kanalizační stokou přes železobetonovou jímku a retenci do Hoštického potoka nebo rekonstruovanou kanalizační stokou přes železobetonovou jímku a retenci do Vltavy. Stávající kanalizační stokou zaústěnou do Hoštického potoka bez retence nebudou srážkové vody z letových ploch odváděny. V zimním období bude výtok ze železobetonových jímek do retencí a následně do recipientu uzavřen a veškerá voda z těchto jímek bude přečerpávána do vstupní akumulační nádrže nové ČOV. Jak již bylo uvedeno v předchozích částech této kapitoly, v železobetonové jímce o objemu 72 m3 na nové kanalizační stoce bude osazeno čerpadlo o výkonu 1,7 l/s, které bude automaticky spínáno od dosažení nastavené výšky hladiny a v zimním měsíci přečerpá cca 3186 m3 znečištěných srážkových vod. V železobetonové jímce o objemu 175 m3 na rekonstruované kanalizační stoce bude osazeno čerpadlo o výkonu 3,0 l/s, které bude automaticky spínáno od dosažení nastavené výšky hladiny a v zimním měsíci přečerpá cca 7103 m3 znečištěných srážkových vod. Na nově budovanou ČOV tak bude v zimním období čerpáno maximálně 4,7 l/s srážkových vod a v průměru cca 10 300 m3 vod za měsíc. Jak je zřejmé z přehledu ploch napojených do jednotlivých kanalizačních stok, budou na ČOV čerpány v zimním období i srážkové vody ze zpevněných ploch v přednádraží a část srážkových vod ze střech nových objektů, které jsou napojeny do těchto kanalizačních stok. Pro předčištění těchto srážkových vod je navrhována technologická linka čištění srážkových vod sestávající z:

68


§ § § § § § §

Vstupní usazovací nádrž Retenční nádrž s odlučovačem ropných látek Velmi jemné, automaticky čištěné česle Systém biologického čištění na principu MBR procesu a plně oxické aktivace Dosazovací nádrž Dávkování potřebných chemikálií Kalové hospodářství založené na uskladnění a aerobní stabilizaci produkovaných kalů.

Průměrné zatížení čistírny srážkových vod bude odpovídat kapacitě 5 900 EO60. Vstupní hydraulické a látkové zatěžovací parametry čistírny jsou uvedeny v tabulce: Množství odpadních vod Průměrný denní přítok Koeficient denní nerovnoměrnosti Maximální denní přítok Koeficient hodinové nerovnoměrnosti Maximální hodinový přítok

3

3

m /den 320 1,28 410 1,0 -

m /hod 13,3 17,1 17,1

l/s 3,7 4,7 4,7

g/EO.den 60 75 4,3

kg/den 354 442,5 25,4

mg/l 1110 1380 80

a Znečištění surové odpadní vody Biochemická spotřeba kyslíku Chemická spotřeba kyslíku Nerozpuštěné látky

mg/l max. 2200 2760 160

Na výstupu z čistírny se předpokládá dosažení následujících limitních hodnot ukazatelů znečištění: Ukazatel

CHSK Cr BSK5 NL N-NH4 NEL PAU

Zimní období Hodnota „p“ Hodnota „m“ mg/l mg/l 110 150 20 30 20 40 8 15 0,5 1 0,0002 0,0004

Ochrana povrchových a podzemních vod Letecké PHM

Letecký petrolej bude do areálu letiště přiváděn ze stávajícího uložiště závodu AERO dvouplášťovým produktovodem. Z tohoto produktovou bude v depu autocisteren plněn do autocisteren a dovážen k letadlům. Prostor plnění autocisteren je přestřešen a jeho povrch je vyspádován do bezodtokové havarijní jímky odpovídajícího objemu. Letecký benzin bude dovážen v autocisternách a skladován v nadzemním dvouplášťovém zásobníku o objemu 50 m3. Z tohoto zásobníku bude přímo čerpán do palivových nádrží malých letadel. Prostor stáčení autocisteren je přestřešen a jeho povrch je vyspádován do bezodtokové havarijní jímky odpovídajícího objemu. Automobilové PHM

Automobilové PHM (benzin NATURAL a motorová nafta) budou dováženy v autocisternách. Pro jejich výdej bude osazena typová balená jednotka, která nevyžaduje realizaci žádných dalších opatření z hlediska ochrany podzemních a povrchových vod. Vlastní nádrže benzinu a motorové nafty jsou dvouplášťové s kontrolou meziprostoru, celá čerpací stanice (stáčení z autocisteren, výdej do motorových vozidel) je umístěná pod přístřeškem. Plocha pod přístřeškem je řešena jako nepropustná a vyspádovaná do nepropustné, bezodtokové havarijní jímky odpovídající objemu.

69


Nakládání s látkami nebezpečnými vodám

Za látky nebezpečné vodám lze označit přípravky na odmrazování letadel, zimní údržbu letištních ploch, chemické přípravky pro provoz ČOV, přípravky pro provádění údržby (oleje, tuky) a odpady v kategorii „nebezpečný odpad“. Přípravky na odmrazování letadel a pro zimní údržbu letištních ploch budou skladovány v dvouplášťových nádržích na zpevněných plochách příslušných objektů. Nakládání s těmito látkami bude prováděno pouze na určených a zabezpečených plochách. Přípravky pro provoz ČOV budou skladovány v přepravních obalech v oddělené místnosti objektu čistírny, která bude zabezpečena havarijní jímkou odpovídajícího objemu. Z hlediska skladovaného množství se bude jednat o velmi malé množství přípravků. Přípravky pro provádění běžné údržby (oleje, tuky apod.) budou v potřebném množství skladovány ve vymezeném prostoru dílen údržby. Tyto látky budou skladovány v přepravních obalech na ocelových vanách s póroroštem. Provádění pravidelných výměn olejů v točivých strojích bude prováděno v intervalech stanovených výrobci těchto zařízení. Tyto výměny budou provádět odborné firmy na základě smluvního vztahu. Shromažďování odpadů kategorie „nebezpečný odpad“ bude prováděno ve vyhrazených a zabezpečených prostorách. Tyto odpady budou ukládány do vhodných nádob tak, aby nemohlo dojít k únikům nebezpečných látek. Srážkové vody ze zpevněných ploch, kde nelze vyloučit riziko kontaminace ropnými látkami budou do příslušné kanalizace odváděny přes odlučovače ropných látek, které budou obsahovat i sorpční část. Odlučovače budou zabezpečeny proti vyplavení v době přívalových dešťů a bude prováděna jejich pravidelná kontrola a údržba dle podmínek stanovených v provozním řádu. Dle podkladů z rozpracovaného projektu pro územní řízení jsou navrženy 2 odlučovače ropných látek na odbavovací ploše a další odlučovač bude na manipulační ploše před hangárem. V případě mimořádných havárií a úniku většího množství pohonných hmot a následného vniknutí těchto látek do kanalizačních stok lze pro likvidaci havárie využít i nově budované železobetonové jímky a retence na těchto stokách.

B.III.3. Odpady Výstavba

Přesnou specifikaci konkrétních druhů a množství jednotlivých druhů odpadů z vlastního procesu výstavby lze upřesnit až v prováděcích projektech, kdy budou známy dodavatelé a budou specifikovány i konkrétní použité materiály. Součástí smlouvy mezi investorem a hlavním dodavatelem stavby bude i podmínka, že hlavní dodavatel stavby je zodpovědný za správné nakládání s odpady vznikajícími v průběhu výstavby (včetně odpadů vznikajících činností subdodavatelů na stavbě), včetně jejich následného využití nebo odstranění a investor vytvoří na staveništi potřebné podmínky pro třídění a shromažďování jednotlivých druhů odpadů.

70


Předpokládaná produkce odpadů v období výstavby je uvedena v tabulce: Kód 080111 120113 150101 150102 150104 150105 150202 170101 170102 170103 170106 170201 170203 170302 170402 170405 170411 170503 170504 170903 170904 200301 200304 200306 200307

Název odpadu Odpadní barvy a laky obsahující org. rozp. nebo jiné neb. látky Odpady ze svařování Papírové a lepenkové obaly Plastové obaly Kovové obaly Kompozitní obaly Absorpční činidla, filtrační materiály, čistící tkanina a ochranné oděvy znečištěné nebezpečnými látkami Beton Cihly Tašky a keramické výrobky Směsi nebo oddělené frakce betonu, cihel a keramických výrobků obsahující nebezpečné látky Dřevo Plasty Asfaltové směsi neuvedené pod číslem 170301 Hliník Železo a ocel Kabely neuvedené pod 170410 Zemina a kamení obsahující nebezpečné látky Zemina a kamení neuvedené pod 170503 Jiné stavební a demoliční odpady obsahující nebezpečné látky Směsné stavební a demoliční odpady neuvedené pod čísly 170901, 170902, 170903 Směsný komunální odpad Odpad ze septiků a žump Odpad z čištění kanalizace Objemný odpad

Kategorie N O O/N O/N O/N O/N N O O O N O O O O O O N O N O O O O O

Převážná část vytříděných odpadů v kategorii „ostatní odpad“ vzniklých z demolic bude odvážena do recyklačních dvorů stavebních odpadů a po recyklaci využita v procesu výstavby. Bude vedena průběžná evidence vznikajících odpadů a provozovatel předloží ke kolaudaci stavby doklady o množství a druzích vzniklých odpadů, včetně způsobu jejich využití nebo odstranění. Stávající stav

Společnost AERO nakládá s nebezpečnými odpady na základě souhlasu, který vydal OŽPZ Krajského úřadu Středočeského kraje ve svém rozhodnutí č.j.SZ169626/2007/KUSK ze dne 26.11.2007. Tento souhlas platí pouze pro odpad vznikající při vlastní činnosti společnosti v objektech nezahrnutých pod integrované povolení dle zákona č.76/2002 Sb., které bylo vydáno společnosti AERO Vodochody a.s. pod zn.: 132663/14943/2004/OŽP/He dne 26.10. 2004 pro zařízení na povrchovou úpravu kovů a plastů s použitím elektrolytických nebo chemických postupů. Dle údajů z provozní evidence odpadů za rok 2007 je množství produkovaných odpadů uvedeno v následující tabulce: Číslo odpadu 060311 060313 080111 080115

Kategorie N N N N

110105 110107 110109 110111 110113

N N N N N

Název odpadu

tun/rok 2007

Pevné soli a roztoky obsahující kyanidy Pevné soli a roztoky obsahující těžké kovy Odpadní barvy a laky obsahující org. rozpouštědla nebo jiné neb. látky Vodné kaly obsahující barvy nebo laky o obsahem org. rozp. nebo jiné neb. Látky Kyselé mořící roztoky Alkalické mořící roztoky Kaly a filtrační koláče obsahující nebezpečné látky Oplachové vody obsahující nebezpečné látky Odpady z odmašťování obsahující nebezpečné látky

71

8,870 45,130 5,808 3,500 23,150 46,560 1,400 8,560 38,730


Číslo odpadu 120101 120103 120117 130205 130208 130703 150101 150102 150103 150106 150110 150202

Kategorie O O O N N N O O O O N N

160506 160507 170106 170405 190205 200121 200123 200135 200140 200301

N N N O N N N N O O

Název odpadu

tun/rok 2007

Piliny a třísky železných kovů Piliny a třísky neželezných kovů Odpadní materiál z otryskávání neuvedený pod číslem 120116 Nechlorované minerální motorové, převodové a mazací oleje Jiné motorové, převodové a mazací oleje Jiná paliva včetně směsí Papírové a lepenkové obaly Plastové obaly Dřevěné obaly Směsné obaly Obaly obsahující zbytky neb. látek nebo obaly těmito látkami znečištěné Absorpční činidla, filtrační materiály, čistící tkaniny a ochranné oděvy znečištěné nebezpečnými látkami Laboratorní chemikálie a jejich směsi, které jsou nebo obsahují neb. látky Vyřazené anorganické chemikálie, které jsou nebo obsahují neb. látky Směsi nebo oddělené frakce betonu, cihel, tašek a keramických výrobků . Železo a ocel Kaly z fyzikálně chemického zpracování obsahující nebezpečné látky Zářivky a jiný odpad obsahující rtuť Vyřazené zařízení obsahující chloroflurouhlovodíky Vyřazené elektrické a elektronické zařízení obsahující nebezpečné látky Kovy Směsný komunální odpad

4,100 74,600 61,210 1,900 5,400 15,100 34,800 5,760 129,900 57,314 17,978 8,530 2,350 17,210 20,260 163,180 34,960 0,311 1,500 0,600 1,300 204,000

Z hlediska podílu letiště Vodochody a.s. na struktuře vznikající odpadů lze dokladovat následující bilance: Číslo odpadu

Kategorie

110109 110111 110113 130205 130208 130703 150101 150102 150103 150106 150110

N N N N N N O O O O N

150202

N

170106

N

170405 200121 200123 200135

O N N N

200301

O

Název odpadu

Kaly a filtrační koláče obsahující nebezpečné látky Oplachové vody obsahující nebezpečné látky Odpady z odmašťování obsahující nebezpečné látky Nechlorované minerální motorové, převodové a mazací oleje Jiné motorové, převodové a mazací oleje Jiná paliva včetně směsí Papírové a lepenkové obaly Plastové obaly Dřevěné obaly Směsné obaly Obaly obsahující zbytky neb. látek nebo obaly těmito látkami znečištěné Absorpční činidla, filtrační materiály, čistící tkaniny a ochranné oděvy znečištěné nebezpečnými látkami Směsi nebo oddělené frakce betonu, cihel, tašek a keramických výrobků . Železo a ocel Zářivky a jiný odpad obsahující rtuť Vyřazené zařízení obsahující chloroflurouhlovodíky Vyřazené elektrické a elektronické zařízení obsahující nebezpečné látky Směsný komunální odpad

Aero tun/rok 2007 1,400 8,560 38,730 1,900 5,400 15,100 34,800 5,760 129,900 57,314 17,978

z toho Letiště tun/rok nebo % 2007 do 5% do 5% do 5% do 5% do 5% 1,600 do 5% do 5% do 5% do 5% do 5%

8,530

do 5%

20,260

do 5%

163,180 0,311 1,500 0,600

do 5% 0,100 do 5% do 5%

1,300 204,000

do 5% 10,000

Se vznikajícími odpady je nakládáno v souladu s požadavky vydaného Rozhodnutí a platného integrovaného povolení a v souladu s platnou legislativou v oblasti odpadového hospodářství. Cílový stav

Při provozu letiště lze očekávat vznik odpadů, které jsou uvedeny v následující tabulce. V této tabulce jsou jednak uvedeny odpady, které letiště Vodochody 72


produkuje ve stávajícím stavu, jakož i odpady, které lze očekávat v rámci předkládaného záměru. Na úrovní současných informací o záměru nelze objektivně kvantifikovat objemy jednotlivých vznikajících odpadů. Je předpokládáno, že po realizaci záměru bude vznikat následující struktura odpadů: Číslo odpadu 110109 110111 110113 020203 130205 130208 130501 130502 130507 130703 150101 150102 150103 150106 150110 150202

Kategorie N N N O N N N N N N ON O/N O O/N N N

160213 160214 170106 170405 190805 190806 190809 190813 200101 200102 200108 200121 200123 200134 200135 200140 200201 200301 200303 200304 200307

N O N O O N O N O O O N N O N O O O O O O

Název odpadu Kaly a filtrační koláče obsahující nebezpečné látky Oplachové vody obsahující nebezpečné látky Odpady z odmašťování obsahující nebezpečné látky

Suroviny nevhodné ke spotřebě nebo zpracování Nechlorované minerální motorové, převodové a mazací oleje Jiné motorové, převodové a mazací oleje Pevný podíl z lapáků písku a odlučovačů olejů Kaly z odlučovačů olejů Zaolejovaná voda z odlučovačů oleje Jiná paliva včetně směsí Papírové a lepenkové obaly Plastové obaly Dřevěné obaly Směsné obaly Obaly obsahující zbytky neb. látek nebo obaly těmito látkami znečištěné Absorpční činidla, filtrační materiály, čistící tkaniny a ochranné oděvy znečištěné nebezpečnými látkami Vyřazená zařízení obsahující neb. látky neuvedená pod čísly 160209-160212 Vyřazená zařízení neuvedená pod čísly 160209-160213 Směsi nebo oddělené frakce betonu, cihel, tašek a keramických výrobků . Železo a ocel Kaly z čištění komunálních odpadních vod Nasycené nebo upotřebené pryskyřice iontoměničů Směs tuků a olejů z odlučovače tuků obsahující pouze jedlé oleje a jedlé tuky Kaly z jiných způsobů čištění průmyslových odpadních vod obsahující nebezpečné látky Papír a lepenka Sklo Biologicky rozložitelný odpad z kuchyní a stravoven Zářivky a jiný odpad obsahující rtuť Vyřazené zařízení obsahující chloroflurouhlovodíky Baterie a akumulátory neuvedené pod číslem 200133 Vyřazené elektrické a elektronické zařízení obsahující nebezpečné látky Kovy Biologicky rozložitelný odpad Směsný komunální odpad Uliční smetky Kal ze septiků a žump (odpady z toalet letadel) Objemný odpad

Provozovatel předpokládá, že pravidelnou údržbu strojního zařízení budou provádět externí odborné firmy na základě smluvního vztahu. Smluvní vztah bude obsahovat i podmínku, že tato firma převezme i veškeré odpady, které v rámci prováděné činnosti vzniknou (např. výměny olejů). Pro shromažďování a třídění jednotlivých druhů odpadů bude zejména v prostorách terminálu a odbavovací haly dostatek vhodných a označených nádob. Upřesnění prostorových kapacit pro následné dočasné skladování (shromažďování odpadů) bude provedeno v dalších stupních projektové přípravy. Před zahájením zkušebního provozu požádá provozovatel OŽPZ Krajského úřadu Středočeského kraje o souhlas k nakládání s nebezpečnými odpady. Budou vypracovány provozní řády skladů nebezpečných odpadů a tyto řády budou předloženy dotčeným orgánům státní správy ke schválení.

73


B.III.4. Ostatní výstupy (například hluk a vibrace, záření, zápach, jiné výstupy - přehled zdrojů, množství emisí, způsoby jejich omezení)

Hluk Výstavba

Etapa výstavby bude zdrojem hluku, který může ovlivnit akustické parametry v území. Hluk šířící se ze staveniště je závislý na množství, umístění, druhu a stavu používaných stavebních strojů, počtu pracovníků v jedné pracovní směně, druhu prací, organizaci práce i snaze vedení stavby hluk co nejvíce omezit. Všechny tyto parametry nezůstávají konstantní, ale mohou se i zásadním způsobem měnit v závislosti na okamžitém stadiu výstavby. Pro realizaci stavebních prací budou používány běžné stavební stroje - jedná se o obvyklou stavební činnost prováděnou standardními technologiemi, které významně neovlivní životní prostředí v blízkém okolí a předpokládá se, že zvuková kulisa pracujících zemních, dopravních a stavebních strojů nepřekročí přijatelnou hlukovou hranici. Nepředpokládá se užívání všech uvedených mechanismů současně a umístění zdrojů hluku se bude neustále měnit dle okamžité potřeby. Negativní vliv hluku bude pouze dočasný - hluk ze staveniště bude vznikat pouze během výstavby, která je časově omezena. Z uvedeného vyplývá, že přesnost predikce hluku šířícího se z budoucího staveniště do okolí nemůže být příliš vysoká, a to i s ohledem na vzdálenost nejbližší obytné zástavby. Základem výpočtu může být určitý odhad nasazení stavebních mechanismů vycházející z druhu a velikosti stavby a odhad hustoty dopravní obsluhy vycházející z předpokládaného harmonogramu stavby. Odhad se v tomto případě blíží maximálnímu možnému pracovnímu a dopravnímu ruchu na staveništi a v mnoha dnech či částech dne bude nepochybně nižší. V tabulce jsou uvedeny i hladiny akustických výkonů stavebních mechanismů, které vycházejí z archivních údajů. Tab. : Předpoklad parametrů použitých strojů - zemní práce Číslo zdroje hluku 1 2 3 4 Doprava

Typ stroje, název

Akustický výkon LW v dB(A)

Hladina akustického tlaku 1 m od zdroje dB(A)

Doba používání stroje (hod/den)

vrtná souprava pro vrtání (1 kus) rypadlo Caterpillar 428C (1 kus) rypadlo UDS 110A (1kus) nakladač UNC 151 (1 kus) nákladní automobily Tatra 815 (3 kusy)

LpA10 = 80 dB(A) 4 LpA10 = 83 dB(A) 6 LpA10 = 85 dB(A) 6 LpA10 = 83 dB(A) 3 Četnost jízd nákladních automobilů na staveniště a ze staveniště – 7/hod

Tab. : Předpoklad parametrů použitých strojů – stavební práce Číslo zdroje hluku 1 2 3 4 5 Doprava

Typ stroje, název autojeřáb GROVE TM 875 (1 kus) čerpadlo betonové směsi (1 kus) domíchávače betonové směsi (3 kusy) stavební míchačky (2 kusy) stavební výtah NOV 1000 (2 kusy) nákladní automobily Liaz s návěsem (3 kusy)

Akustický výkon LW v dB(A) 92 dB(A) -

Hladina akustického tlaku 1 m od zdroje dB(A) LpA10 = 79 dB(A) LpA10 = 80 dB(A) LpA7 = 81 dB(A) LpA1 = 80 dB(A)

Doba používání stroje (hod/den) 7 2 4 4 6

Četnost jízd nákladních automobilů na staveniště a ze staveniště – 7/hod

Na rozdíl od etapy provozu nebylo na úrovni časového horizontu vypracovaného oznámení možné objektivně vyhodnotit hluk z etapy výstavby, protože v této etapě není znám dodavatel stavby, nejsou k dispozici potřebné údaje o použité stavební technice a jejím nasazení, není možné odhadnout směry a přepravní trasy nákladních automobilů ve vztahu k dovozu a odvozu potřebných materiálů při demoličních a zemních pracích. Vyhodnocení velikosti a významnosti vlivu v etapě 74


výstavby bude součástí další projektové přípravy, protože je nutné se touto problematikou zabývat až po vypracování POV stavby. V této souvislosti je formulováno pro další projektovou přípravu doporučení, aby součástí prováděcích projektů po výběru dodavatele stavby a konečném upřesnění navržených přepravních tras byla i akustická studie pro etapu výstavby, která bude dokladovat plnění hygienického limitu pro etapu výstavby.a případně navrhne i nezbytná organizační nebo technická opatření pro dosažení platných limitů. Provoz

Automobilová doprava Firmou Nikodem a partner, s.r.o., byl dodán odhad silniční dopravy z provozu letiště Vodochody na základě předpokládaného počtu odbavených cestujících během celodenního provozu letiště. Taktéž bylo s touto firmou konzultováno rozdělení této dopravy na komunikace v přilehlé zájmové oblasti. Při výpočtu dopadu intenzity silniční dopravy záměru ve výhledu v roce 2012 byly použity intenzity dopravy zjištěné dopravně-inženýrským průzkumem na silnicích III. třídy a sčítáním intenzit dopravy ŘSD, oboje přepočtené pomocí růstových koeficientů ŘSD na rok 2012, které byly lineárně interpolovány z výkonových přepočtů na rok 2010 a 2015. Intenzita dopravy způsobená provozem letiště Vodochody je v následující tabulce. Rozprostření dopravy z / na letiště Vodochody je na komunikaci II/608 uvažováno následovně: 85% všech vozidel (osobních, TAXI, autobusů a NA) směrem do Prahy 15% všech vozidel (osobních, TAXI, autobusů a NA) směrem do Kralup nad Vltavou Intenzita dopravy z provozu letiště a její rozdělení na komunikaci II/608: Denní doba Den (06 - 22h) Noc (22 - 06h) 24 hod.

Intenzita dopravy pro charakteristický letový den celkem směr Praha OA + TAXI NA + BUS OA + TAXI NA + BUS 5568 336 4736 288 168 16 144 16 5736 352 4880 304

směr Kralupy n. V. OA + TAXI NA + BUS 832 48 24 0 856 48

Letecká doprava Výhledový letecký provoz se vztahuje k roku 2012 ve vztahu k plánovanému rozvoji letiště Vodochody. Provozovatel (Letiště Vodochody, a.s.) předložil tyto charakteristické údaje o leteckém provozu na letišti VODOCHODY, ke kterým se vztahuje i predikce hlukového zatížení: Souhrnné údaje: Celkový počet pohybů letadel za rok (ARR + DEP) Počet letových dnů za rok Průměrný počet pohybů za den (celoroční průměr) Průměrný počet pohybů (ARR + DEP) v charakteristickém letovém dni Celkový počet pohybů v noční době (22:00 – 06:00) za rok Průměrný počet pohybů v noční době v charakteristickém letovém dni za jednu noc Průměrný denní počet letů s využitím letištního provozního okruhu v charakteristickém letovém dni Průměrný počet motorových zkoušek letadel za den Celková doba chodu motoru během motorové zkoušky

75

35.000 364 96 141 1.000 4 5 1,3 30 minut


Uvažovaná charakteristická skladba typů letadel dle jednotlivých kategorií Označení kategorie letadla *)

%

Specifikace

Průměrný počet pohybů v charakt. letovém dni Den Noc

Den Noc Letouny všeobecného letectví, B 12 17 16,9 jednomotorové vrtulové letouny do 5,7 t C Vrtulové dopravní letouny nad 5,7 t 7 6 10 D Proudové dopravní letouny do 100 t 77 73 108,6 E Vrtulníky 3 2 4,1 F2 Bojové podzvukové proudové letouny 1 2 1,4 CELKEM: 100 100 141 *) zařazení do kategorií dle Metodického návodu pro měření a hodnocení hluku z leteckého provozu. MZ 32.0-9.02.2007/6306

<1 <1 3 <1 <1 4 ČR č.j. OVZ-

U jednotlivých kategorií letadel dominují typy, které se předpokládají pro provoz LKVO s nejvyšší četností. Pro výhled se uvažuje tato charakteristická skladba typů letadel v provozu LKVO během charakteristického letového dne: Letadla všeobecného letectví do 5,7 t: Cesna 152, 172, 180, Morava L200, Piper PA28, DIAMOND D40, Piper PA 32, 34, 44, Cessna 421 Letadla s turbovrtulovým pohonem, s maximální vzletovou hmotností větší jak 5,7 t: L410, ATR 42, ATR70, E145, SAAB34, Beechcraft B2 Dopravní letadla s proudovým pohonem a s maximální vzletovou hmotností do 100 t: Cessna Citation (malé dopravní proudové), B737-x, A320-x, F100, CRJ Letouny s certifikací dle kapitoly 3 a 4, které splňují požadavky směrnice pro provoz v zemích EU.

Cvičná a lehká bojová podzvuková letadla s proudovým motorem: L39, L59, L159 Helikoptéry

Robinson R22, 44, Bell

Vibrace Záměr ve stadiu realizace ani provozu není zdrojem vibrací. Záření Jako zdroje elektromagnetického záření se uplatňují systémy letecké zabezpečovací techniky, zejména prostředky radiové navigace, radarové systémy a komunikační prostředky. Jiné výstupy Nejsou známy jiné výstupy záměru. B.III.5. Doplňující údaje Doplňující údaje nejsou v rámci předkládaného oznámení uváděny.

76


C. ÚDAJE O STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ C.1. Výčet nejzávažnějších dotčeného území

environmentálních

charakteristik

Podle nového členění území ČR do bioregionů (Culek M. /1995 ed/.) ze posuzovaná oblast začleněna do území provincie středoevropských listnatých lesů, podprovincie hercynské. Jde o součást bioregionu č. 1.2. Řípského, zájmové území je lokalizováno poblíž jeho východní neostré hranice s bioregionem 1.5. Českobrodského, v reprezentativní zóně. S ohledem na urbanizovaný charakter zájmového území nejsou vytvořeny charakteristické reprezentativní typy stanovišť v zájmovém území a jeho bezprostředním okolí (s výjimkou lesního porostu SZ od areálu závodu Vodochody mimo zájmové území). Zvláště chráněná území nejsou polohou oznamovaného záměru dotčena, a to ani prostorově, ani kontaktně, ani zprostředkovaně. Nejbližšími zvláště chráněnými územími jsou: o Přírodní rezervace Máslovická stráň (27,3 ha, vyhl. 1999), předmětem ochrany skalní stepi na výchozech spilitů nad pravým břehem Vltavy, poloha cca 1,5 km jihozápadně o Národní přírodní rezervace Větrušická rokle (24,72 ha, vyhl. 1969), předmětem ochrany jsou spilitové skály nad pravým břehem Vltavy, skalní stepi, botanická a Etno,milovická lokalita v prakticky nepřístupném terénu. Poloha cca 2,5 km jižně, odděleno údolím Hoštického potoka Přírodní rezervace Máslovická stráň byla vyhlášena v roce 1999 na rozloze 27,25 ha. Cílem ochrany je zachování typických stepních společenstev na skalních výchozech s výskytem řady chráněných druhů. Území je zčásti zalesněné výsadbou nebo přirozeným náletem. Z chráněných druhů rostlin jmenujme například bělozářku liliovitou, koniklec luční, tařici skalní či kavyl Ivanův. Vyskytují se zde vedle typicky středoevropských druhů i teplomilné druhy měkkýšů. Ze savců lze uvést ježka západního, sysla obecného, lišku obecnou či netopýra, z ptáků lelka obecného i lesního, čížka lesního nebo žlunu šedou. Národní přírodní rezervace Větrušické rokle - skalnaté srázy na pravém břehu Vltavy byly rezervací o rozloze 24,72 ha vyhlášeny v roce 1969. Hlavním předmětem ochrany jsou teplomilná společenstva skalních stepí na skalních výchozech ve stěně vltavského kaňonu. Je zde jeden z největších souvislých výchozů spilitů, najdeme zde suťová pole. Mimo přirozené stepi je území zarostlé náletovými dřevinami, původní porosty se nezachovaly. Rostlinstvo skalních stepí vykazuje i alpínské prvky, na spilitech najdeme bohatá vápnomilná společenstva, na buližnících naopak chudá společenstva s kostřavou sivou či tařicí skalní s přechody do vřesovin. Co se týče fauny, můžeme zde vidět ještěrku zelenou, oblast je hnízdištěm dravců (např. krahujec, v minulosti a potencionálně i do budoucna sokol, raroh), z bezobratlých jmenujme například otakárka ovocného a fenyklového. Situování těchto území je zřejmé z následující situace (dle podkladů zveřejněných na portálu veřejné správy).

77


Ostatní zvláště chráněná území přírody se nacházejí v okruhu větším jak 5 km. Z hlediska území přírodních parků lze konstatovat následující skutečnosti: Nejbližším přírodním parkem zřízeným ve smyslu § 12 zák. ČNR č. 114/1992 Sb. v platném znění je cca 1 km západním směrem přírodní park Dolní Povltaví - viz následující situace (dle podkladů zveřejněných na portálu veřejné správy).

78


Přírodní park Dolní Povltaví byl zřízen podle §12 zák. č. 114/1992 Sb. v roce 1994 na ochranu kaňonovitého údolí Vltavy, hranice cca 1,5 až 2 km JZ až Z po hraně zalesněných pravobřežních svahů údolí Vltavy, přibližně po linii Máslovice – Zlončice-Chvatěruby. Soustava Natura 2000 je v České republice tvořena ptačími oblastmi a evropsky významnými lokalitami podle požadavků směrnice 79/409/EHS a 92/43/EHS (transponováno novelou zákona č. 114/1992 Sb. - zákon č. 218/2004 Sb.). Národní seznam evropsky významných lokalit byl stanoven v nařízení vlády č. 132/2005 Sb. Ptačí oblasti byly vymezeny nařízeními vlády každá jednotlivě. Ptačí oblasti ani evropsky významné lokality se v sousedství letiště Vodochody nenacházejí. Z ptačích oblastí je nejblíže ptačí oblast Křivoklátsko cca 30 km vzdušnou čarou jihozápadním směrem (vyhlášená nařízením vlády č. 684/2004 Sb.). Z evropsky významných lokalit se nejblíže záměru nachází EVL Veltrusy (7 km SZ směrem), EVL Slaná louka u Újezdce (7 km S směrem), EVL Úpor - Čermínovsko (8 km SV směrem, S od Neratovic) a EVL Polabí u Kostelce (11 km V směrem, S od Kostelce n. L.). Lokalizace je zřejmá z následující situace (dle podkladů zveřejněných na portálu veřejné správy).

79


Záměr není v kontaktu s některou z evropsky významných lokalit ve smyslu § 45 a – c zák. č. 218/2004 Sb., která by byla zahrnuta do národního seznamu těchto lokalit podle § 45a nebo vymezených ptačích oblastí podle § 45e tohoto zákona. Vyjádření Krajského úřadu Středočeského kraje je uvedeno v Příloze č.2 předkládaného oznámení. Zájmové území oznamovaného záměru není v kontaktu ani prostorové kolizi s některými významnými krajinnými prvky „ze zákona“, nejbližším je lesní porost západně u vlečky do areálu a lesní porost SV od Vodochod v pramenné oblasti Hoštického potoka (s výjimkou nutnosti vybudování nového vyústění objektu dešťové kanalizace do Hoštického potoka). V prostoru zájmového území záměru ani v nejbližším okolí není registrován žádný VKP podle § 6 platného znění zákona o ochraně přírody a krajiny. V kontextu šíře ekologické valence (případně míry tolerance ekosystémů vůči změnám) je možno pro širší zájmové území dovodit, že se v něm prakticky nevyskytují stanoviště se specifickými nároky (například zbytky rašelinišť nebo rašelinných luk). Jinak nejsou zastoupena žádná stanoviště stenoekního charakteru s úzkým intervalem míry tolerance ke změnám, např. kyselá stanoviště písčin, případně vysychavá lada na výchozech bazičtějšího podloží (amfibolity, vápence, buližníky apod.)

80


Dle údajů z Ústředního seznamu ochrany přírody zveřejněných na stránkách agentury ochrany přírody a krajiny ČR jsou na katastru obce Máslovice vyhlášeny dva památné stromy. Jedná se o hrušeň obecnou (první strom od obce při pravém okraji silnice směrem na Vodochody) a jírovec maďal (u usedlosti čp. 1). Na katastru obce Odolena Voda jsou také vyhlášeny dva památné stromy. Jedná se o dub letní (u silnice Odolena Voda Postřižín, u hranice katastru ) a o dub letní (v Dolínku). Na katastru Vodochody, Hoštice, Panenské Břežany, Klíčany, Zlončice a Postřižín nebyly vyhlášeny památné stromy. V kontaktu s posuzovaným záměrem se vyhlášené památné stromy nenacházejí. Hodnotnější porosty dřevin v areálu jsou popsány v dendrologické příloze (Příloha č. 7). Letiště Vodochody leží necelý 1 km jihozápadně od okraje obce Odolena Voda – v blízkosti dálnice č. 8 Praha - Teplice. Lokalita je zatěžována úměrně s využitím území, tzn. je zde dopad na imisní a hlukovou situaci především z dopravy na dálnici D8. Imisní situace je komentována v kapitole C.2.1 a hluková situace v kapitole C.2.8. Co se týká starých ekologických zátěží jsou v širším zájmovém území evidovány dvě staré ekologické zátěže. Jedná se o starou ekologickou zátěž přímo v areálu AERO Vodochody a.s. (ID 18436001, riziko kvalitativní nízké, riziko kvantitativní bodové) a o skládku Postřižín (ID 112620001, riziko kvalitativní vysoké, riziko kvantitativní lokální). V samotném prostoru výstavby stavebních objektů souvisejících s posuzovaným záměrem nejsou evidovány žádné staré ekologické zátěže (tato skutečnost vyplývá ze zpráva „Předsanační doprůzkum a projekt sanačních prací v areálu společnosti AERO Vodochody a.s., CHEMCOMEX Praha, a.s., leden 2008). Území historického, kulturního nebo archeologického významu: Vodochody (Hoštice)

Obec Vodochody, která v sobě od roku 1960 zahrnuje i dřívější samostatnou obec Hoštice, je jedním z nejstarších míst osídlení v okrese. Dle archeologických nálezů žánrových a kostelních hrobů lze usuzovat na osídlení již v období neolitickém (asi 5000 - 3000 před naším letopočtem). První písemná zmínka v historii o Vodochodech je z roku 1000, kdy byly darovány knížetem Boleslavem III. klášteru Ostrovskému. Během třicetileté války byly Vodochody zcela zpustošeny, v roce 1671 je získala jezuitská kolej sv. Klimenta na Starém městě Pražském. Máslovice

První písemná zmínka o Máslovicích pochází z roku 1052, kdy kníže Břetislav I. daroval několik zdejších poddaných nově založenému klášteru ve Staré Boleslavi. Samo osídlení sahá hluboko do pravěku, jak to dokládají četné archeologické nálezy. Název obce je podle prof. A. Profouse rodového původu a je odvozen od osobního jména Máslo, stařešiny rodu Masloviců. Roku 1298 daroval obec tehdejší držitel Máslovic Vojtěch z Poděhus oltáři sv. Víta na Pražském hradě. Církevní držba přetrvala husitské bouře a trvala až do roku 1706, kdy je kapitula u sv. Víta prodala Karlu Josefu Voračickému, který je připojil ke statku Chvatěruby. Voračičtí prodali celý chvatěrubský statek Mathiasi Friedrichu von Reise Stallburg, který je spojil se statkem Panenské Břežany. Stallburgové byli poslední máslovickou vrchností do zrušení roboty v r. 1848. Celá staletí byly Máslovice malou zapadlou vesničkou.

81


Podle berní ruly z r. 1654 tu byly vedle panského dvora čtyři selské usedlosti a v době vlády Josefa II tu bylo jen 15 domků. Teprve rozvoj průmyslu v sousedních Libčicích ve 2.pol.19.stol. po stavbě železnice Praha-Děčín-Drážďany přinesl podstatný přírůstek obyvatel. V Máslovicích se nachází Malé máslovické muzeum másla. Odolena Voda (Dolínek)

První písemná zmínka o Odoleně Vodě, v minulosti nazývané též Odolenova Voda, Vodolina Voda, Odolena Vodis nebo prostě Vodolka, pochází z roku 1352. Do počátku husitských válek byla v majetku kapituly při kostele svatého Víta na Pražském hradě, kdy po násilném záboru téměř veškerého duchovního zboží připadla Starému Městu Pražskému. Roku 1547 se staroměstští měšťané zúčastnili neúspěšného povstání proti tehdejšímu panovníkovi Ferdinandovi I. Habsburskému a doplatili na to konfiskací podstatné části svého majetku, tedy i Odoleny Vody. Ta byla krátce na to odprodána bratřím Janovi a Benešovi a jejich strýci Fabiánovi, členům šlechtického rodu Sekerků ze Sedčic. Při dělení celého rodového majetku v roce 1556 připadla Janovi, který z ní vytvořil centrum svého drobného panství a mezi léty 1556–1563 vybudoval na severovýchodním okraji návsi renesanční tvrz. Po jeho smrti v roce 1574 získávají Odolenu Vodu synovci Ladislav, Mikuláš a Jan Ratibor, o něco později pouze Ladislav, který se aktivně podílel na protihabsburském povstání. Ladislavovým potomkům byl záhy celý rodový majetek zkonfiskován a 21. ledna 1623 prodán paní Polyxeně z Lobkovic, rozené z Pernštejna. Roku 1671 došlo ke směně, při které Polyxenin syn, Václav postoupil Odolenu Vodu jezuitské koleji při kostele svatého Klimenta na Starém Městě Pražském náhradou za Ctiněves, ležící blíž jeho roudnického panství. Krátce po svém příchodu obnovili faru, opravili bývalou renesanční tvrz stojící v areálu poplužního dvora a na počátku druhé poloviny 18. století ji přestavěli na útulnější trojkřídlou barokní rezidenci určenou pro pobyt členů řádu a jako obydlí správce statku. V letech 1733–1735 vybudovali na místě staršího, zbořeného kostelíka nový barokní chrám, jehož architektem se stal Kilián Ignác Dientzenhofer. Pražské jezuitské koleji náležela Odolena Voda až do zrušení řádu v roce 1773, kdy byla zprvu převedena na tzv. studijní fond, v roce 1811 pak připadla spolu se statkem Panenské Břežany náboženskému fondu. Roku 1828 kupuje odolevodsko-břežanský komplex Matyáš Friedrich z Riese, po jehož smrti v roce 1864 jej zdědil a navíc o drobné statky Předboj, Máslovice a Chvatěruby rozšířil jeho syn Adolf. V roce 1844 vyrostl v areálu hospodářského dvora cukrovar, k němuž byla roku 1882 prodloužena železniční vlečka z Úžic, vedená po náspu při severovýchodním okraji Odoleny Vody. Někdy na počátku 20. století byl cukrovar zrušen. Rozsáhlý majetek se však Riese-Stallburgům nepodařilo kvůli neutěšené rodinné finanční situaci udržet. Po Adolfově smrti převzala celý komplex Hospodářská a úvěrní banka pro Čechy, která ho od roku 1909 začala rozprodávat. Tehdy statek Odolena Voda-Panenské Břežany získal Ferdinand Bloch-Bauer a držel jej až do roku 1941, kdy mu byl zabrán německým státem. Poválečné držení statku Blochovými dědici již nemělo dlouhého trvání. Novodobý dynamický rozvoj Odoleny Vody je spojen s vybudováním letecké továrny AERO Vodochody a.s., která zahájila provoz 28. dubna 1953. V návaznosti na rozšiřování výroby začalo od roku 1956 vyrůstat jižně nad dosavadní vsí nové sídliště. V několika etapách v něm do počátku 80. let 20. století bylo předáno do užívání celkem 1 066 bytů. Nové pracovní příležitosti podpořily také výstavbu rodinných domků v severozápadní části Odoleny Vody. Zázemí významné továrny, umocněné roku 1977 výstavbou sportovní haly, mělo vliv i na rozvoj sportovních

82


aktivit. Volejbalový klub AERO Odolena Voda, od roku 2001 Chance Odolena Voda, dosáhl brzy po svém založení v roce 1953 vrcholové úrovně a v letech 1977–2004 získal kromě řady domácích a mezinárodních pohárů sedm titulů mistra mužské volejbalové extraligy. 5. října 1998 získala Odolena Voda statut města, městský znak a vlajku. Tehdy v ní vyrostlo kromě řady rodinných domků dalších 88 bytů včetně domu s pečovatelskou službou. V září roku 2004 bylo dokončeno 373 bytových jednotek postavených v místech bývalého dvora na tzv. sídlišti Cukrovar. Nejstarší dochovaná zpráva o Dolínku (Dolynu, Dolinu, Doleynku, Dolynku či Dolinku) je datovaná 17. prosincem 1300. Toho dne byla uzavřena smlouva mezi klášterem svatého Jiří na Pražském hradě a Markétou a její dcerou Anežkou o přenechání řádového majetku v Dolínku k doživotnímu užívání náhradou za statky v Dončicích a Zálezlicích. Svatojiřský klášter držel část Dolínku a Panenské Břežany, pod které Dolínek spadal, takřka nepřetržitě až do svého zrušení v roce 1782, kdy připadly náboženskému fondu. Zbylý díl Dolínku patřil ke statku Chvatěruby, z něhož se na počátku 17. století vyčlenil statek Kozomín, zároveň s nepatrnou částí Dolínku. Později byly oba statky opět sloučeny, ale již někdy kolem roku 1700 byl Kozomín znovu vyjmut z chvatěrubského panství a připojen i s dílem Dolínku k Jeviněvsi, náležející pod velkostatek Veltrusy hrabat Chotků. Roku 1828 přešel Dolínek spolu s Panenskými Břežany a Odolenou Vodou na Matyáše Friedricha z Riese, jehož syn k nim později připojil také statek Chvatěruby. 5. dubna 1835 se v domku s číslem popisným 3 narodil významný český spisovatel Vítězslav Hálek. Po zavedení obecního zřízení v polovině 19. století se Dolínek stal osadou tehdejší obce Vodolka, roku 1923 došlo k jeho osamostatnění, které trvalo až do roku 1960, kdy bylo rozhodnuto o opětovném sloučení s Odolenou Vodou. Tehdy byla také vybudována prodejna potravin, v roce 1961 byla dokončena velkokapacitní automatická pekárna (v současnosti zde má provozovnu firma specializující se na výrobu leteckých vrtulí) a na podzim roku 1963 slavnostně otevřen zrekonstruovaný Památník Vítězslava Hálka. Na konci sedmdesátých let 20. století byla na místě starší hospody postavena restaurace Opera. Nová rodinná zástavba tou dobou dosáhla jihozápadního cípu sídliště blízké Odoleny Vody a v současnosti pokračuje v lokalitách Na Zdolnici a Nad Úvozem k šálku. Na katastrálním území Odolena Voda a Dolínek jsou v současné době vyhlášeny následující kulturní památky: Číslo rejstříku 15781 / 2-2116

Obec Odolena Voda

Památka kostel sv. Klimenta

umístění, čp.

20441 / 2-2117

Odolena Voda

židovský hřbitov

21704 / 2-2118 35763 / 2-4175 18909 / 2-2120

Odolena Voda Odolena Voda Dolínek

36247 / 2-2119

Dolínek

sloup se sochou P. Marie tvrz pomník V. Hálka venkovský dům - rodný dům V. Hálka, část stojící a čp.3 archeologické stopy

za obcí, vpravo při silnici na Úžice nám. na návsi, čp.1

Panenské Břežany

Ves Břežany, později Panenské, byly po celou dobu, s výjimkou krátkého období v době husitských válek, v majetku kláštera benediktinek u sv. Jiří na Pražském hradě, až do jeho zrušení za Josefa II. První písemně ověřená zpráva o tvrzi v Panenských Břežanech pochází z r. 1441. Dnešní barokní zámek vznikl v první pol. 18. století, přesné datum však není známo. Jedná se o prostou obdélníkovou stavbu, zvýrazněnou pouze balkónem v průčelí. Architektonickým doplňkem zámku je v parku umístěná kaple sv. Anny, přestavěná v l. 1705 - 1707 J. Santinim. Po zrušení

83


kláštera koupil zámek v r. 1820 August Ledebour-Wicheln, jehož v r. 1823 vystřídal ve vlastnictví Johann Somsich a toho pak v r. 1828 Matyáš Friedrich Riese-Stallburg. V r. 1909 pak zámek koupil továrník Emil Gerstel a ten zde pobýval až do své emigrace v r. 1938. Zámek pak zabral nacistický předák K. H. Frank. Po osvobození se zámek stal majetkem státu a byl upraven jako domov důchodců. Na katastrálním území Panenské Břežany jsou v současné době vyhlášeny následující kulturní památky: Číslo rejstříku 30194 / 2-2131 41314 / 2-2129

Obec Panenské Břežany Panenské Břežany

Památka socha sv. Jana Nepomuckého zámek s kaplí sv. Anny, parkem a sochami

umístění, čp. náves čp.11

Klíčany

První písemná zpráva pochází z roku 1380. Obec se nachází v nadmořské výšce 268 metrů. Nejstarší dochovanou stavbou je zvonice z r.1774. Zlončice

První písemná zpráva pochází z roku 1052. Obec se nachází v nadmořské výšce 232 metrů. Postřižín

První písemný záznam o obci Postřižín existuje od roku 1052, kdy byl psán jako Postrizine v latinsky psaném dokumentu sepsaném knížetem Břetislavem I. Dle seznamu nemovitých památek nemá obec památku, evidovanou v seznamu nemovitých kulturních památek. Avšak těsně za východní hranicí katastru, mezi silnicí II/608 a dálnicí se nalézá židovský hřbitov z roku 1812, který je zapsán v seznamu nemovitých kulturních památek pod č. 2117 včetně jeho ohradní zdi. Celý katastr se nalézá na území s archeologickými nálezy, zejména paleolitu. Archeologický ústav památkové péče pro Střední Čechy nespecifikuje žádné omezující podmínky pro budoucí stavební činnost, při zahájení zemních prací je však nutný archeologický průzkum.

84


C.2. Charakteristika v dotčeném území

současného

stavu

životního

prostředí

C.2.1.Ovzduší Klimatické charakteristiky Klimaticky území spadá do okrsku A2, tedy jako teplý, suchý s mírnou zimou a kratším svitem slunce. Průměrná teplota je 9 oC s průměrnými teplotními extrémy v lednu -2 oC a v červenci + 19 oC. Průměrný úhrn srážek za rok je cca 490 mm. Zájmová lokalita se nachází na velmi dobře provětrávaném místě. Průměrná teplota vzduchu ve °C za období 1931 - 1960 ze stanice Mělník (188 m n. m.): I -1,9

II -0,8

III 3,4

IV 8,8

V 14,1

VI 17,4

VII 19,0

VIII 18,3

IX 14,4

X 8,7

XI 4,0

XII -0,1

rok 8,8

Průměrné srážky v mm za období 1931 - 1960 ze stanice Kralupy n. Vlt. (185 m n. m.) a Všestudy (170 m n. m.): I

II

III

IV

V

23

22

23

31

55

27

24

23

34

56

VI VII VIII Kralupy n. Vlt. 67 75 59 Všestudy 66 79 60

IX

X

XI

XII

rok

35

37

25

25

477

35

37

27

25

493

Dále lze uvést pro zájmovou lokalitu údaje z Atlasu podnebí Česka (průměr za období 1961 - 2000): - průměrná roční teplota vzduchu: 8 - 9 °C - průměrná teplota vzduchu - jaro: 8 - 9 °C - průměrná teplota vzduchu - podzim: 9 - 10 °C - průměrná teplota vzduchu - léto: 16 - 17 °C - průměrná teplota vzduchu - zima: 0 - 1 °C - průměrný roční úhrn srážek: 500 - 550 mm - průměrný sezónní počet dní se sněžením: 50 - 60 dní - průměrný sezónní počet dní se sněhovou pokrývkou: 30 - 40 dní - průměr sezónních maxim výšky sněhové pokrývky: 15 - 20 cm - průměrný roční úhrn doby trvání slunečního svitu: 1 500 - 1 600 hodin - průměrná roční rychlost větru: 3,0 - 4,0 m.s-1 Znečištění ovzduší Relativně nejbližší a reprezentativní pro zájmovou lokalitu je imisní stanice SVELA Veltrusy. Imisní stanice je umístěna na jižním okraji obce Veltrusy. Jedná se o pozaďovou imisní stanici umístěnou v předměstské průmyslové a obytné zóně. Cílem stanice je využití při operativním řízení a regulaci. Z této imisní stanice jsou k dispozici naměřené hodnoty z roku 2006 a 2007 a to ne zcela úplné. Další nejbližší imisní stanicí je pražská imisní stanice AKOBA Pha8-Kobylisy. Tato stanice je umístěna ve vrcholové poloze v areálu ČSAV 500 m od hlavní komunikace. Jedná se o pozaďovou stanici umístěnou v předměstské obytné zóně. Cílem stanice je využití při operativním řízení a regulaci. Aktuální imisní pozadí zájmového území je doloženo v samostatné Příloze č.10 (Rozptylová studie) předkládané dokumentace.

85


Pro zjištění orientačního aktuálního imisního pozadí zájmového území bylo ve dnech 22.7.2008 až 23.7.2008 provedeno s využitím měřícího vozu ovzduší HORIBA prověření aktuální imisní situace. Měření aktuální imisní zátěže zahrnovalo měření NOx, NO2, CO, SO2, O3, VOC a PAH. Ve vztahu ke krátkodobým měřeným koncentracím (protože roční průměry nelze z měření brát v úvahu) všech sledovaných škodlivin lze vyslovit závěr, že naměřené imisní koncentrace nepřekračovaly krátkodobé imisní limity u znečišťujících látek, které je mají stanoveny. Protokol o analýze venkovního ovzduší č. 10252/o/606/Pu/TAM/51/08 je doložen jako Příloha č.4 předkládaného oznámení. C.2.2. Voda Povrchové vody Zájmové území patří do dvou hlavních povodí: Ø Vltava 1 -12 - 02 - Vltava od Rokytky po ústí (převážná část území) Ø Labe 1 - 05 - 04 Labe od Jizery po Vltavu Zájmové území je na rozvodnici, přímo do něj nezasahuje žádná vodoteč. Jedná se spíše o prameniště příslušných vodotečí. Dílčí povodí: Hlavní povodí Vltava

Dílčí povodí 1 -12 - 02

Labe

1 - 05 - 04

Máslovický potok

1 -12 - 02-020 1 -12 - 02-021 Kojetický potok 1 - 05 - 04 – 035 Korycanský potok 1 - 05 - 04 – 062

plocha povodí 14,499 15,841 15,246 24,432

vyvinutá vodoteč

ústí

Máslovický potok Kojetický potok Korycanský potok

Vltava 28 km

Býškovický potok

1 - 05 - 04 – 058

4,,569

Labe 13 km Černavka 3 km nezasahuje do zájmového území

Postřižínský potok

Černavka km

Podle vodohospodářské mapy východní část zájmového území náleží k povodí Máslovického /Hoštického potoka/, hydrologické číslo povodí 1-12-02-020. Hoštický (Máslovický) potok jako hlavní tok povodí od soutoku s Vltavou k soutoku s bezejmenným potokem má charakter přírodního , neupraveného koryta s lokálními zásahy na březích toku. Od soutoku s bezejmenným potokem je Hoštický (Máslovický ) potok upraven v lichoběžníkovém profilu se šířkou dna 6,0 m a sklonem svahů 1:1,5 (tato úprava byla vybudována v období výstavby 1. úseku dálnice Teplice – Praha. Bezejmenný potok má prakticky v celé délce charakter přírodního, neupraveného koryta. V úseku od km cca 0,26 protéká potok okrajem lesních porostů s výraznější údolnicí a vyvinutějším korytem, které je pomístně zpevněno. Významné vodní toky dle Vyhlášky 470/2001 Sb. v platném znění (333/2003 Sb.) 1 Poř. č.

1.

2 Název vodního toku Labe

118. Černávka 129. Vltava

3 ČHP

4 Délka vodního toku v kategorii význam. v km

1-01-01-001

370,7

100010000100

1-05-04-057 1-06-01-055

14,6 376,7

113260000100 113900000100

86

5 Identifikátor vodního toku dle HEIS

7 Funkce toku Správce toku V, H PL PL V

11


Výřez vodohospodářské mapy je patrný z následujícího obrázku:

Ochranná pásma vodních zdrojů: V zájmovém území se nenacházejí ochranná pásma vodních zdrojů.

87


Podzemní vody Zájmové území je tvořeno vícekolektorovým, relativně spojitým, zvodněným systémem vázaným na kvarterní terasové štěrky a písky a zónu rozevření puklin navětralých slínovců vzájemně oddělených relativně nepropustným jílovým eluviem. Koeficient filtrace se pohybuje v řádech 10-4 až 10-7 m/s. Generelní směr proudění podzemní vody je směrem k severozápadu, to je k Postřižinskému potoku. Hladina podzemní vody se pohybuje v rozmezí 3 – 9m. Režim podzemních vod je významně kvantitativně ovlivněn množstvím atmosferických srážek. Systém se vyznačuje výraznou hydrogeologickou nehomogenitou a anizotropií. Hydrogeologicky se jedná o vyzdvihnutou okrajovou část České křídové pánve resp. infiltrační oblast vodohospodářsky významné cenomanské zvodně. Část podzemní vody se může odvodňovat ve formě vrstevních respektive přelivných pramenů nad úrovní spodní erozivní báze v údolí Postřižínského potoka. C.2.3. Půda Zábory ZPF a PUPFL Realizací záměru nejsou dočasným ani trvalým záborem dotčeny pozemky v kategorii PUPFL. Záměr není realizován v ochranném pásmu lesa. Celkový přehled o záborech ZPF v jednotlivých katastrálních územích s členěním na stávající využití pozemků je uveden v tabulce: Katastrální území Zlončice Máslovice Postřižín Vodochody Dolínek Hoštice Klíčany Panenské Břežany Celkem:

2

Celkový zábor (m ) 9 360 19 884 19 343 98 554 19 917 174 275 13 968 20 355 321

2


2

Ostatní plocha (m ) 9 360 10 899 19 108 98 554 18 609 173 595 13 884 0 344 009

2

Orná půda (m ) 0 8 904 0 0 0 0 84 20 9 008

Z hlediska ochrany ZPF je převážná část pozemků orné půdy zařazena v V. třídě ochrany půdního fondu (BPEJ 22112, 22213) a nepatrná část je zařazena ve IV. třídě ochrany (BPEJ 22212, 22312). Celkový trvalý zábor ZPF je 9 008 m2. Při předpokládané skrývce ornice o síle cca 20 cm bude celkový objem skrývky ornice cca 1 800 m3. Pro charakteristiku půd v prostoru zájmového území je možno vycházet ze stanovených bonitovaných půdně ekologických jednotek (dále jen BPEJ), které jsou charakterizovány klimatickým regionem, hlavní půdní jednotkou, sklonitostí a expozicí, skeletovitostí a hloubkou půdy, jež specifikují hlavní půdní a klimatické podmínky hodnoceného pozemku podle systému, stanoveného vyhláškou MZe ČR ze dne 15. 12. 1998. Obecně jsou kodifikovány takto: a) b)

c) d)

klimatický region zahrnuje území s přibližně shodnými klimatickými podmínkami pro růst a vývoj zemědělských plodin; je vyjádřen první číslicí pětimístného číselného kódu hlavní půdní jednotka je účelovým seskupením půdních forem příbuzných vlastností, jež jsou určovány genetickým půdním typem, subtypem, půdotvorným substrátem, zrnitostí, hloubkou půdy, stupněm hydromorfismu, popřípadě výraznou sklonitostí nebo morfologií terénu a zúrodňovacím opatřením; je vyjádřena druhou a třetí číslicí číselného kódu, sklonitost a expozice ke světovým stranám vystihuje utváření povrchu zemědělského pozemku; je vyjádřena čtvrtou číslicí číselného kódu, která je výsledkem jejich kombinace, Skeletovitost, jíž se rozumí podíl obsahu štěrku a kamene v ornici k obsahu štěrku a kamene v spodině do 60 cm, a hloubka půdy; je vyjádřena pátou číslicí číselného kódu, která je výsledkem jejich kombinace.

88


Vysvětlivky k BPEJ: 1. číslice - příslušnost ke klimatickému regionu 3 - Region teplé klimatické oblasti T2 s dlouhým, teplým a sušším létem. Přechodné období je zde krátké, s teplým až mírně teplým jarem a podzimem. Zima je krátká, mírně teplá, suchá s velmi krátkým trváním sněhové pokrývky 2. a 3. číslice určuje příslušnost k určité hlavní půdní jednotce

22 – Hnědé a drnové půdy na písčitých překryvech nivních uloženin, většinou lehčí, vodní režim poněkud příznivější než předchozí 4. číslice stanovuje kombinace svažitosti a expozice ke světovým stranám 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9

Svažitost 0 - 3°, rovina 3 - 7°, mírný svah 3 - 7°, mírný svah 3 - 7°, mírný svah 7 -127°, střední svah 7 - 12°, střední svah 12 - 17°, výrazný svah 12 - 17°, výrazný svah 17 - 25° příkrý svah až sráz 17 - 25° příkrý svah až sráz

expozice všesměrná všesměrná jih sever jih (JZ-JV) sever (SZ-SV) jih (JZ-JV) sever (SZ-SV) jih (JZ-JV) sever (SZ-SV)

5. číslice vyjadřuje kombinaci hloubky a skeletovitosti půdního profilu 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9

*)

skeletovitost žádná žádná až slabá slabá střední střední slabá střední žádná až slabá střední až silná žádná až silná

hloubka hluboká hluboká až středně hluboká hluboká hluboká hluboká až středně hluboká Mělká Mělká hluboká až středně hluboká hluboká až mělká hluboká až mělká

*) vyjadřuje hloubku části půdního profilu omezené buď pevnou horninou nebo silnou skeletovitostí

Situace širšího zájmového území z hlediska pedologických poměrů dokladují následující výřezy z půdní mapy ČR:

89


90


Znečištění půd Pro orientační posouzení stávajícího stavu z hlediska znečištění půd potenciálně kontaminovaných stávajícím provozem letiště byl proveden orientační odběr vzorků půd, jejichž analýzy provedl Zdravotní ústav se sídlem v Pardubicích, Laboratorní centrum Ústí nad Orlicí, akreditovanou laboratoří č. 1389.4. Fotodokumentace a situace odběrových míst je patrná z následujících podkladů:

91


OM 1

OM 2

OM 3

OM 4

OM 5

0M 6

Situace odběrových míst 1 až 6 (OM 1 až OM 6) je patrná z následujícího obrázku:

92


OM 6

93

OM 5

OM 4

OM 3

OM 2

OM 1


Výsledky všech šesti vzorků jsou uvedeny v následující tabulce. Hodnoty jsou uváděny v mg/kg sušiny. Ukazatel Chrom celkový Měď Nikl Olovo Vanad Zinek Benzo(a)pyren Benzo(b)fluoranthen Benzo(ghi)perylen Benzo(k)fluoranthen Indenol(1,2,3cd)pyren Antracen Benzo(a)antracen Fenantren Fluoranthen Chrysen Naftalen Pyren PAU suma C10 – C40

Vzorek 1 45,1 18,5 <35,0 <35,0 50,3 58,60 0,020 0,020 0,010 0,010 <0,010 <0,010 0,010 <0,010 <0,010 0,020 <0,010 <0,010 0,090 51,0

Vzorek 2 42,0 17,7 <35,0 <35,0 51,3 62,20 0,030 0,030 0,020 0,010 <0,010 <0,010 0,020 <0,010 0,110 0,030 <0,010 0,110 0,360 <50,0

Vzorek 3 38,3 16,3 <35,0 <35,0 49,0 49,10 <0,010 0,010 <0,010 <0,010 <0,010 <0,010 <0,010 <0,010 <0,010 0,010 <0,010 <0,010 0,020 <50,0

Vzorek 4 37,1 16,3 <35,0 <35,0 50,2 48,90 <0,010 0,010 <0,010 <0,10 <0,010 <0,010 <0,010 <0,010 <0,010 0,010 <0,010 <0,010 0,020 <50,0

Vzorek 5 42,6 19,8 <35,0 <35,0 58,6 60,00 <0,010 0,010 <0,010 <0,010 <0,010 <0,010 <0,010 <0,010 <0,010 0,010 <0,010 <0,010 0,020 <50,0

Vzorek 6 23,4 20,3 <35,0 <35,0 49,6 66,50 0,020 0,040 <0,010 0,010 <0,010 <0,010 0,010 <0,010 0,120 0,020 <0,010 <0,010 0,220 <50,0

Porovnání zjištěných hodnot bylo provedeno s : §

Vyhláškou MŽP č. 13/1994 Sb. kterou se upravují některé podrobnosti ochrany zemědělského půdního fondu. V příloze č.1 této vyhlášky jsou stanoveny maximální přípustné hodnoty obsahu rizikových prvků (kovů) v půdách v mg/kg. Tyto maximální hodnoty jsou uvedeny v následující tabulce – sloupec 1 (spodní hodnota odpovídá obsahu v lehkých půdách, horní hodnota odpovídá obsahu v těžkých půdách). V příloze č.2 této vyhlášky jsou dále uvedeny ukazatele znečištění zeminy na půdách náležejících do zemědělského půdního fondu. Hodnoty přípustného znečištění v mg/kg sušiny jsou opět uvedeny v následující tabulce - sloupec 1.

§

Vyhláškou MŽP č. 383/2001 Sb. o podrobnostech nakládání s odpady ve znění vyhlášky č. 294/2005 Sb. o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu a změně vyhlášky č. 383/2001 Sb. V tabulce č.4.1. v příloze č. 4 vyhlášky č. 294/2005 Sb. jsou uvedeny nejvyšší přípustné koncentrace škodlivin v mg/kg sušiny pro odpady, které nesmějí být ukládány na skládky skupiny S – inertní odpad. Pro hodnocení odpadů ukládaných na skládku je třeba dále respektovat nejvýše přípustné hodnoty vyluhovatelnosti v mg/l – tabulka č. 2.1. přílohy č. 2 vyhlášky č. 294/2005 Sb. Vyluhovatelnost u odebraných vzorků nebyla stanovena.

§

Dříve platným metodickým pokynem MŽP ČR k zajištění procesu nápravy starých ekologických zátěží a to s tzv. hodnotami A,B,C pro zeminu. Maximální hodnoty v mg/kg sušiny jsou opět uvedeny v následující tabulce. Hodnoty A odpovídají přibližně přirozeným obsahům sledovaných látek v přírodě. Pokud hodnota A není překročena, nejedná se o znečištění. Překročení hodnoty B se posuzuje jako znečištění, které může mít negativní vliv na zdraví člověka a jednotlivé složky životního prostředí. Je li hodnota B překročena je nutné se znečištěním dále zabývat. Překročení hodnoty C představuje znečištění, které může znamenat významné riziko ohrožení zdraví člověka a složek životního prostředí.

94

Oznámení v rozsahu přílohy č.4 zákona č. 100/2001 Sb.v platném znění Letiště Vodochody Ukazatel Chrom celkový Měď Nikl Olovo Vanad Zinek Benzo(a)pyren Benzo(b)fluoranthen Benzo(ghi)perylen Benzo(k)fluoranthen Indenol(1,2,3cd)pyren Antracen Benzo(a)antracen Fenantren Fluoranthen Chrysen Naftalen Pyren PAU suma C10 – C40

Vyhláška 13/1994 100-200 60-100 60-80 100-140 150-220 130-200 0,1 Neurčeno Neurčeno Neurčeno Neurčeno 0,01 1 0,1 0,1 0,01 0,1 neurčeno 1 1) 50

Vyhláška 294/2005 Neurčeno Neurčeno Neurčeno Neurčeno Neurčeno Neurčeno Neurčeno Neurčeno Neurčeno Neurčeno Neurčeno Neurčeno Neurčeno Neurčeno Neurčeno Neurčeno Neurčeno Neurčeno 80 500

Metodický pokyn MŽP ČR B C 130 450 500 70 500 600 60 180 250 80 250 300 180 240 450 150 1500 2500 0,1 1,5 2 0,1 4 5 0,05 20 30 0,05 10 15 0,1 4 5 0,1 40 60 0,1 4 5 0,15 30 40 0,3 40 50 0,05 25 40 0,05 40 60 0,2 40 60 Neurčeno Neurčeno Neurčeno 2) 2) 2) 100 400 500 A

Kde: 1) ukazatel je stanoven jako nepolární uhlovodíky celkem 2) ukazatel je stanoven jako nepolární extrahovatelné uhlovodíky celkem

Provedeme li porovnání naměřených hodnot u šesti odebraných vzorků s limitními hodnotami dle výše uvedených vyhlášek a bývalého Metodického pokynu MŽP lze konstatovat následující: Ø

Z hlediska ukazatelů stanovených vyhláškou č. 13/94 Sb. jsou stanovené obsahy kovů nižší než limitní hodnoty. Obsahy PAU jako suma jsou u všech vzorků nižší než je limitní hodnota. Ze 12 stanovovaných individuálních polyaromatických látek je u vzorku č.2 překročena mírně hodnota u fluoranthenu (0,11/0,10) a u vzorků č.1 a 2 je překročena hodnota u chrysenu (0,02 – 0,03/0,01). Obsahy uhlovodíků jsou ve vyhlášce a při stanovení odlišně definovány a jejich porovnání nelze objektivně provést.

Ø

Z hlediska ukazatelů stanovených vyhláškou č. 294/2005 Sb. jsou stanovené obsahy PAU a C10 – C40 podstatně nižší než limitní hodnoty.

Ø

Z hlediska dříve platného metodického pokynu MŽP ČR k zajištění procesu nápravy starých ekologických zátěží jsou veškeré stanovené obsahy znečišťujících látek nižší než hodnoty kritéria A, tj. hodnoty přirozeného pozadí.

Protokoly o zkoušce č. 6253/08 až 6258/08 jsou doloženy v Příloze č.9 předkládaného oznámení.

C.2.4. Geofaktory životního prostředí Geomorfologie Zájmové území náleží do systému Hercynského, subsystému Hercynské pohoří, Provincie I Česká vysočina, subprovincie I5 Poberounská, oblast I5A Brdská oblast, celku I5A-2 Pražská plošina, podcelek Kladenská tabule, okrsek Zdibská tabule. Zájmové území se nachází v nejsevernější části Poberounské subprovincie v sousedství subprovincie Česká tabule (I6), oblast I6B Středočeská tabule, celek I6B-3 Středolabská tabule.

95


Geologické podmínky Z regionálně geologického hlediska budují širší zájmové území horniny svrchní křídy vltavsko-berounské litofaciální oblasti české křídové pánve. Zastoupeny jsou prachovité slínovce bělohorského souvrství spodního turonu. Nejsvrchnější polohy skalního podloží jsou rozložené na slíny, které kontinuálně přecházejí do zvětralých až navětralých hornin. Kvartérní pokryv budují pleistocénní fluviální sedimenty stáří starý donau. Jedná se o písčité štěrky, které budují bazální polohy a písky s kolísající pelitickou příměsí. Místy se mohou vyskytovat až jílovité čočky. Povrch je tvořen eolickými sedimenty (spraše a sprašové hlíny) které však byly při intenzivní stavební činnosti z větší části odtěženy a terén byl vyrovnán navážkami z místního materiálu. Mocnost navážek nepřekročí 1,0 m. Celková mocnost kvartérního pokryvu bude 8-9 m. Z hydrogeologického hlediska je podzemní voda vázána na bázi fluviálních sedimentů, kde vytváří souvislou průlinovou zvodeň s volnou hladinou, která je v hloubce okolo 7,0 m pod terénem. Podložní slíny jsou prakticky nepropustné. Hydrogeologie Z hydrogeologického hlediska je podzemní voda vázána na bázi fluviálních sedimentů, kde vytváří souvislou průlinovou zvodeň s volnou hladinou, která je v hloubce okolo 7,0 m pod terénem. Podložní slíny jsou prakticky nepropustné. Výřezy geologické mapy ČR a mapy inženýrsko-geologického rajónování ČR jsou patrné z následujících situací:

96


97


98


99


Radon Podle Atlasu map ČR GEOČR500 patří předmětné území částečně do převážně nízké kategorie radonového rizika z geologického podloží a částečně do přechodné kategorie radonového rizika (nízká - střední) - viz následující situace.

100


letiště

přechodná kategorie radonového rizika (nízká - střední)

převážně nízká kategorie radonového rizika převážně střední kategorie radonového rizika převážně vysoká kategorie radonového rizika Seizmicita Dle ČSN 73 0036 změna 2 (seismická zatížení staveb), spadá území do oblasti makroseizmické intenzity 5 stupně (v ČR se vyskytují makroseizmické intenzity 5, 6 a 7 stupňů). Česká republika je rozdělena do seizmických zón dle hodnot efektivního špičkového zrychlení (tzv. návrhové zrychlení podloží) - viz ČSN P ENV 1998-1-1. Nejvyšších hodnot je dosahováno v zóně A (ostravsko) s efektivním špičkovým zrychlením 0,085 g a nejnižších hodnot v zóně H s efektivním špičkovým zrychlením 0,015 g. Zájmové území patří do zóny H, ve které je hodnota efektivního špičkového zrychlení 0,015 g. C.2.5. Fauna a flora Úvodem této části předkládaného oznámení je možno konstatovat, že významnější ovlivnění přírody a krajiny vlastním záměrem nelze předpokládat s výjimkou významných zásahů do mimolesních porostů dřevin v areálu závodu Vodochody, letištní dráha je umístěna na ruderalizovaných loukách jižně areálu závodu a stávající letištní dráhy. V dalším textu jsou proto uvedeny jen základní charakteristiky zájmového území záměru, podrobnější charakteristiky s ohledem na polohu v urbanizovaném prostředí (s výjimkou některých ochranářsky významnějších údajů) nejsou prezentovány.

101


Základní charakteristiky

Přírodní prostředí širšího zájmového území je možno většinově pokládat za urbanizovanou krajinu venkovského a příměstského typu, s výrazně omezenými krajinnými strukturami na plošině nad pravým břehem Vltavy, charakterizovanou především velkými celky orné půdy a intenzivních luk, dále pak významnými liniovými stavbami a urbanizovanými areály (zejména vlastní areál závodu Vodochody včetně provozního zázemí stávajícího letiště). Pro širší území je pak typická velmi nízká lesnatost (soustředěna na svahy údolí Vltavy a některých přítoků) a otevřenost krajiny. Biogeografické začlenění Biogeograficky je zájmové území součástí Řípského bioregionu, jeho reprezentativní části poblíž neostré hranice s bioregionem Českobrodským. Fytogeograficky náleží do oblasti termofytika, fytogeografického obvodu České termofytikum, fytogeografického okresu Pražská plošina, podokresu Jenštejnská tabule, poblíž fytogeografického okresu Dolní Povltaví. Flora

Z floristického hlediska se ve sledovaném území uplatňuje fytogeografický obvod českého termofytika s fytogeografickým okresem Pražská plošina. Vegetační stupeň dle Skalického je kolinní. Potenciální přirozenou vegetací podle Neuhäuslové a kol. (1998) jsou černýšové dubohabřiny (Melampyro nemorosi - Carpinetum) a lipové doubravy (Tilio - Betuletum). V rámci podkladů pro vypracování oznámení bylo podrobněji zaznamenáno floristické složení na celkem 7 lokalitách: 1 - AERO Vodochody, u malého parkoviště, pruh za hangárem u plotu učiliště 2 - AERO Vodochody, sklad PHM 3 - AERO Vodochody, cesta podél plotu od skladu PHM k bráně 4 - AERO Vodochody, trávníky v pruhu dřevin u plotu letiště 5 - AERO Vodochody, areál závodu 6 - plocha letiště Vodochody 7 - parkoviště před závodem AERO Vodochody

V řešeném území bylo zaznamenáno celkem 252 taxonů (druhů, poddruhů a kříženců) cévnatých rostlin včetně dřevin. Botanické posouzení je doloženo jako Příloha č.6 předkládaného oznámení. Ochranářsky významné druhy Nebyl dokladován žádný druh zvláště chráněný ve smyslu zákona a Přílohy č. II prováděcí vyhlášky č. 395/1992 Sb., ve znění vyhl. č. 175/2006 Sb. Bylo dále dokladováno 10 druhů rostlin, evidovaných Červeným seznamem (Procházka F. 2001 ed.), tedy 2 druhy kategorie silně ohrožených (C2), 3 druhy kategorie ohrožených (C3) a 5 druhů kategorie druh vyžadující pozornost (C4a): Dipsacus laciniatus L. - štětka laločnatá + [C2] : 5 Malus sylvestris Mill. - jabloň lesní [C2] : 2 Crepis foetida L. subsp.rhoeadifolia (M.Bieb.)Čelak. - škarda smrdutá mákolistá [C3] : 5 Filago arvensis L. - bělolist rolní [C3] : 2, 6 Vulpia myuros (L.)C.C.Gmelin - mrvka myší ocásek [C3] : 2 Nonea pulla (L.)DC. - pipla osmahlá [C4a] : 5 Papaver argemone L. - mák polní [C4a] : 1 Papaver dubium L. - mák pochybný [C4a] : 5 Petrorhagia prolifera (L.)P.W.Ball et Heywood - hvozdíček prorostlý [C4a] : 2, 5 Ulmus laevis Pallas - jilm vaz (+) [C4a] : 5

Většina z nich preferuje narušované plochy závodu a výstavba letištního terminálu jejich

102


existenci v území negativně neovlivní. Vůči navržené stavbě nelze vznést z hlediska ochrany přírody v kontextu floristických poměrů zájmového území žádné námitky Zastoupení mimolesních porostů dřevin

Zájmové území posuzovaného záměru je i přes urbanizovaný charakter dotčených prostorů charakteristické vysokým podílem mimolesních porostů dřevin. V rámci podkladů pro oznámení byl proveden dendrologický průzkum a po upřesnění plošných nároků jednotlivých stavebních objektů byla vypracována dendrologická příloha, která sumarizuje nároky na kácení dřevin na celkem 15 plochách s cca 240 položkami nároků na kácení jednotlivých skupin či stromů (viz dendrologický průzkum v Příloze č. 7). Nejhodnotnější část mimolesní dřevinné vegetace představuje pás především listnatých stromových dřevin podél letištní plochy jižně budov mezi komunikací a oplocením – parc. č. 101/2, 3; 311/2,3,4; 223/45; 258/4,5,6,7; 236/5,7; tedy podél jižní hranice stávajícího areálu závodu (plochy 5 až 12). Zde jsou soustředěny hodnotné výsadby v pestré druhové skladbě: dub letní, jasan ztepilý, javor klen, j. mléč, j., babyka, j. tatarský, j. jasanolistý, lípa srdčitá, l. velkolistá, bříza bradavičnatá, s příměsí třešní, mahalebky, akátu, pajasanu, jeřábu ptačího, ořešáku vlašského olše lepkavé, a místně i keřů (zimolez tatarský aj.). V tomto prostoru podél jižní lemové silnice severně od stávající letištní plochy je soustředěno cca 186 položek jedinců dřevin v uvedené druhové skladbě, včetně řady i sadovnicky hodnotnějších stromů s průměry nad 40 cm. Dále jde o pás dřevin podél západní strany areálu závodu, tvořený většinově porosty vzniklými přirozenou sukcesí, výsadby dřevin jsou patrné pouze při jednotlivých objektech - stavbách – zejména při vstupech. Zde de o převahu třešní, javoru mléče, příměs hloh, javor tatarský aj. Veškeré plochy severně budov, místy na násypy vyvýšeném terénu jsou porostlé nálety - převážně břízy, topolu černého, t. osiky, jasanu, javorů (klen,mléč, jasnolistý) v keřovém patru pak slivoně, hlohy, vrby, bez černý, růže šípková. V SZ části areálu jsou ruderální porosty s dominancí bezu černého. V SV části areálu jsou lokalizovány nálety javoru mléče podél oplocení, několik modřínů a mezi budovami pak skupina cca 10 stromů, převážně silnějších javorů (8x j. mléč, 1x j. klen) a 1 třešeň ptačí. Okolo střední školy a učiliště je parková úprava stromů ale i keřů a trávníkových ploch, úpravy jsou udržovány, v ploše před budovou školy je umístěna na podstavci socha v jalovcovém kruhu. Ze stromů jsou zde zastoupeny břízy, javory jasanolisté, j. mléče, borovice lesní, dále škumpy a hlohy, v keřích před budovou jsou kromě zmíněných jalovců pustoryly a pámelníky. Podél jižní hranice letištní plochy jsou nespojitě lokalizovány jabloně, dále keře bezu černého, růže šípkové. V rámci dalších stupňů projektové dokumentace bude nutno provést podrobnější inventarizaci všech porostů dotčeného území zejména na plochách 1 – 15 předloženého dendrologického průzkumu (Příloha č.7) s cílem vylišit porosty zachovávané a porosty odůvodněně kácené po podrobnějším prostorovém vymezení a zaměření stavebních objektů, se stanovením priorit ochrany a náhrady dřevin ve vztahu k logistickému vymezení nového letištního provozu a bezpečnosti tohoto provozu. Fauna

Z biogeografického hlediska je i fauna součástí hercynské podprovincie a pásu mezi Řipským a Českobrodským bioregionem. Pro zájmové území posuzovaného záměru

103


však existuje relativně málo podrobných faunistických podkladů, chybí prakticky podklady o výskytu skupin hmyzu. Orientačním kvalitativním průzkumem byly zjištěny většinově běžné druhy, vázané buď na křoviny a mimolesní porosty dřevin, nebo na urbanizované území a na blízkost zástavby. Zoologický průzkum je doložen jako Příloha č.8 předkládaného oznámení. Zoologický průzkum byl řešen rovněž v jarním a letním aspektu jako kvalitativní s tím, že byl soustředěn především na vlastní zájmové území výstavby letištních objektů. Byly vytipovány následující plochy průzkumu: Lokalita č.1 – urbanizované plochy závodu Vodochody, pomístné výsadby, intenzivní trávníky, zpevněné plochy, v JZ části ruderální lada na navážkách Lokalita č.2 – prostory s hodnotnými listnatými dřevinami podél jižní strany areálu závodu Vodochody (dub, javory, lípy, jasany, bříza, místně akát, hrušeň, jeřáb ptačí, ořešák, třešeň aj. , u oplocení kosené trávníky Lokalita č. 3 – prostory a plochy stávajícího letiště v okolí dráhy, travnaté kosené plochy, přechody k intenzivnějším ovsíkovými loukám, při jižní hranici lokálně ruderální lada, pomístně při hranici keře (šípek, bez černý aj.), u oplocení místně jabloně Lokalita č. 4 – náletové porosty (bez černý, svída, růže šípková, hloh, trnka, jabloň aj.) a ruderální lada v okolí vlečky a v návaznosti na západní část areálu závodu Vodochody Lokalita č. 5 – vnější nelesní předpolí jižní a JZ části letiště, polní celky a intenzivní louky

Na základě provedených průzkumů byly zjištěny následující zvláště chráněné druhy: Kriticky ohrožené Nebyly zjištěny žádné takové druhy. Silně ohrožené kavka obecná (Corvus monedula) – 3, 5 Do prostorů trávníků a ploch kolem letiště zaletuje za potravou, zejména po posečení trávníků. V zájmovém území výstavby neprokázány lokality hnízdění druhu

ještěrka obecná (Lacerta agilis) – 1, 4 Zjištěna ve 2 ex. na xerofytních navážkách v JV části území závodu Vodochod naproti západnímu okraji komunikace podél jižní hranice závodu, dále u kolejiště u západní brány 1 ex. Rozhodující období skrývek a přípravy území.

slepýš křehký (Anguis fragilis) – 4 Doložen 1 ex. pod lepenkou při západním okraji areálu v ruderálech. Spíše náhodný výskyt.

Ohrožené obratlovci veverka obecná (Sciurus vulgaris) – 1, 2 Zjištěna nepravidelně na stromech v areálu, bez zřetelné vazby na původnější prostředí, spíše potravní výskyty. Vazba na období vegetačního klidu pro zásahy do porostů dřevin.

koroptev polní (Perdix perdix) – 5 Doložena na polích jižně od letiště v září (vyrušeny 2 ex.), nelze vyloučit i zálety do prostoru letištní plochy. Skrývky vhodné řešit v době vegetačního klidu, mimo období hnízdění.

slavík obecný (Luscinia megarhynchos) – (5) Akusticky 1 ex. dne 10.6. v lesíku jižně od letiště.

ťuhýk obecný (Lanius collurio) – (1), (3), 4 Výskyt prokázán ve vztahu k druhově rozmanitým keřovým formacím západně od areálu u kolejiště na ruderálech, rovněž u prostoru SZ části urbanizovaných ploch, dále 1 ex. v červnu na keřích u jižní hranice letiště Vynucené zásahy do mimolesních porostů dřevin řešit v období vegetačního klidu, druh je tažný.

104


bezobratlí zlatohlávek Oxythyrea funesta – 1, 3, 4 Dokládán na květech pomístně po celé ploše s výjimkou vyloženě kompaktnějších porostů dřevin. Nelze vyloučit ve starších stromech i ojedinělé reprodukční prostory Ochrana spočívá především v realizaci skrývek a zásahů do dřevinných porostů mimo vegetační období.

otakárek fenyklový (Papilio machaon) – 3,5 Dokládány přelety nad letištní plochou a v okolí, housenky přímo nepotvrzeny, nejsou přítomny soustředěné výskyty miříkovitých rostlin v zájmovém území.

otakárek ovocný (Iphiclides podalirius) – 4 V červenci přelet nad kolejovým tělesem kolem keřů u vlečky západně od závodu Vodochody, , nelze vyloučit přítomnost živných dřevin. .

čmelák Bombus agrorum – 3, 4 čmelák skalní (Bombus lapidarius) – 1, (3), 4 čmelák zemní (Bombus terrestris) – O Výše uvedené druhy čmeláků patří k pravidelným návštěvníkům květů, bez výraznější preference výskytu; Pro řešení výjimek je rozhodující především období provádění skrývek a maximální ochrana biotopů ruderalizovaných lad.

Lze konstatovat, že: o Zájmové území představuje relativně příznivou enklávu pro řadu živočišných druhů, zejména bezobratlých, ve vazbě na vyloučení přístupů ochrany rostlin v areálu letiště oproti okolním intenzivně využívaným zemědělským plochám. Naopak spektrum druhů obratlovců, zejména ptáků je možno pokládat za mírně ochuzené ve vztahu k ochraně letiště, přesto lze dokládat řadu druhů, především vázaných na porosty dřevin. Převládají druhy otevřené kulturo krajiny nebo druhy s vazbou na porosty dřevin. o Zásah do porostů dřevin nutně povede k dalšímu snížení diverzity druhů ptáků, který lze jen obtížně kompenzovat i náhradními výsadbami (obecně přítomnost vyšších výskytů ptáků v areálech letišť je pokládána za nežádoucí). o Byly zjištěny nereprezentativní výskyty celkem 3 zvláště chráněných druhů živočichů kategorie silně ohrožených a celkem 10 taxonů zvláště chráněných druhů živočichů z kategorie ohrožených, přičemž prakticky 7 druhů vykazuje vazbu na areál letiště. Zásah znamená především možné ovlivnění populace ještěrky obecné pravděpodobnou likvidací navážek v blízkosti JZ části areálu severně od silnice podél jižní hranice a snížení potravní niky pro některé další druhy. Zájmové území záměru nepředstavuje vhodné plochy pro možný trvalý výskyt významnějších populací zvláště chráněných druhů živočichů ve smyslu vyhl. č. 395/1992 Sb. Zvláště chráněné druhy bezobratlých ve smyslu vyhl. č. 395/1992 Sb. (s výjimkou hmyzu) vyžadují jiné typy prostředí. o Zásadní podmínkou přípustnosti záměru je realizace přípravy území a odůvodněného kácení dřevin v období vegetačního klidu, resp. v mimoreprodukčním období a podmínka dostatečného řešení kvalitních sadových úprav areálu. C.2.6. Územní systém ekologické stability a krajinný ráz Územní systém ekologické stability

Územní systém ekologické stability (dále jen ÚSES) je vymezován na základě zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Můžeme jej charakterizovat jako vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých, ekosystémů. ÚSES umožňuje uchování a reprodukci přírodního bohatství, příznivě působí na okolní, 105


méně stabilní části krajiny a vytváří tak základ pro její mnohostranné využívání. Vymezení ÚSES stanoví a jeho hodnocení provádějí orgány územního plánování a ochrany přírody ve spolupráci s orgány vodohospodářskými, ochrany zemědělského půdního fondu a státní správy lesního hospodářství. Rozlišují se tři úrovně ÚSES:

místní (lokální) regionální nadregionální

Podklady ohledně místního ÚSES pro dotčenou část Středočeského kraje jsou částečně zpracovány v územních plánech příslušných obcí bývalého okresu PrahaVýchod (Koncepce OPK Středočeského kraje, 2006). Záměr není v kontaktu s žádným z nadregionálních a regionálních prvků USES. Část záměru se nachází v ochranném pásmu nadregionálního biokoridoru vymezeného podél Vltavy. V tomto biokoridoru je cca 1 km jihozápadně od letiště vymezeno nadregionální biocentrum Údolí Vltavy (Šárka, Roztoky, Větrušice). Z regionálních prvků je nejblíže záměru regionální biocentrum Zlončická rokle cca 500 m západním směrem od letiště. Cca 2 km východním směrem je vymezen regionální biokoridor č. 1132. Umístění záměru ve vztahu k regionálnímu a nadregionálnímu ÚSES je zřejmé z následující situace (dle podkladů zveřejněných na portálu veřejné správy).

Záměr se nenachází v kontaktu ani v kolizi s žádným vymezeným biocentrem lokální nebo vyšší úrovně, analogie platí pro biokoridory. Poněvadž celý areál letiště Vodochody a závodu Vodochody je oplocen, ani funkčně nemohou být jeho prostory

106


součástí žádného skladebného prvku ÚSES. Některé prvky keřů podél západní hranice areálu vykazují parametry funkčních podpůrných prvků. Krajina s krajinný ráz

Krajinný ráz je definován v ust. § 12 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny - jako zejména přírodní, kulturní a historická charakteristika určitého místa či oblasti, je chráněn před činností snižující jeho estetickou a přírodní hodnotu. Zásahy do krajinného rázu, zejména umísťování a povolování staveb, mohou být prováděny pouze s ohledem na zachování významných krajinných prvků, zvláště chráněných území, kulturních dominant krajiny, harmonického měřítka v krajině. S ochranou krajinného rázu úzce souvisí i ochrana významných krajinných prvků, které jsou cit. zákonem definovány jako ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny, která utváří její typický vzhled nebo přispívá k udržení její stability. Významnými krajinnými prvky jsou lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy. Významné krajinné prvky jsou chráněny před poškozováním a ničením, využívají se pouze tak, aby nebyla narušena jejich obnova a nedošlo k ohrožení nebo oslabení jejich ekologickostabilizační funkce (ust. § 3 písm. b/ a §4 odst. 2 zákona č. 114/1992 Sb.). Širší území lze popsat jako antropogenní krajinu výrazně ovlivňovanou zemědělskou činností a zástavbou liniovými stavbami (D8 a mimoúrovňová křižovatka) a areály většího měřítka (areál letiště a závodu Vodochody) Pro krajinný ráz širšího zájmového území je příznačná relativně nižší členitost krajiny v otevřených enklávách polí, se sníženým podílem strukturních prvků Širší zájmové území je tedy charakteristické především poměrně výrazným podílem intenzivní zemědělské výroby a poměrně vysokým zorněním, strukturní prvky krajiny se dochovaly prakticky jen podél vodních toků (místně s vysokým podílem upravenosti), případně v jejich údolích, těžiště strukturních prvků pak představují především dochované strukturní prvky - liniové porosty podél zachovaných polních cest, remízy, dále prvky na prudších svazích zahloubených údolích nebo prvky na výchozech podloží. Pro krajinný ráz místa výstavby – nové vzletové a přistávací dráhy a provozních objektů areálu letiště Vodochody se na jeho určení podílejí zejména následující hlavní složky: Krajinná složka Rozsáhlé plochy orné půdy Lesní porosty Mimolesní porosty dřevin

Projev negativní pozitivní pozitivní

Vodní toky a plochy Louky Zastavěná území

pozitivní pozitivní negativní

Historické dominanty Terénní útvary Komunikace

pozitivní negativní negativní

Význam, doplňující poznámky velký až určující Nízký až střední (porosty jižně a západně od areálu) velký (hodnotné porosty uvnitř areálu, zejména mezi závodem a letištní plochou, porosty kolem školících zařízení) nulový (absentují) střední (kosené porosty, tendence k ruderalizaci) velký (areály letiště, provozního zázemí a navazujících aktivit, zástavba okolních sídel) nízký nízký velký (dálnice D8, letištní plochy a komunikace)

V kontextu ochrany krajinného rázu jde především o posouzení dopadu rozšíření areálu o budovy a dráhy v pohledově relativně exponované poloze od jihu v kontextu zásahů do porostů dřevin (blíže viz příslušnou část kapitol předkládaného oznámení).

107


C.2.7. Krajina, způsob jejího využívání Charakter krajiny

Prostor výstavby pro zprovoznění letiště a jeho postupný rozvoj se nachází v prostoru stávajícího mezinárodního neveřejného letiště Vodochody, mezi obcemi Odolena Voda, Panenské Břežany, Klíčany, Vodochody, Máslovice, Zlončice a Postřižín, mimo zastavěné území obcí. Chráněné oblasti, přírodní rezervace a národní parky

Zájmové území se nachází mimo zvláště chráněná území z hlediska zákona ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny v platném znění a ani v jeho blízkosti se tato zvláště chráněná území nenacházejí. Oblasti surovinových zdrojů a jiných přírodních bohatství

V zájmovém území ani v jeho bezprostředním okolí nejsou vyhlášena chráněná ložisková území ani dobývací prostory. Nejbližšími CHLÚ jsou CHLÚ Čenkov (stavební kámen, IČ 02830000, cca 3 km SV od letiště), CHLÚ Husinec (stavební kámen, IČ 021600000, cca 3,5 km JZ od letiště) a CHLÚ Libčice (Letky) - Na zabitém (cihlářská surovina, IČ 10580000, cca 5 km JZ od letiště). Těžené dobývací prostory se nacházejí v CHLÚ Čenkov a v CHLÚ Husinec. V CHLÚ Libčice (Letky) - Na zabitém je netěžený dobývací prostor. Severně od tohoto CHLÚ se nachází ještě prognózní revidovaná plocha cihlářské suroviny Libčice n. Vlt. - Kralupy n. Vlt. (IČ 926370003). Situování výše uvedených CHLÚ a DP je zřejmé z následující situace (dle údajů surovinového informačního systému):

Zájmové území se nenachází v poddolovaném území hornickou činností. Architektonické a jiné historické památky

V místě uvažované výstavby se nenachází žádné architektonické ani historické památky, výskyt archeologických nalezišť není znám. V případě zjištění výskytu archeologických památek bude nezbytné umožnit záchranný archeologický výzkum (zpracování dokumentace). Tento aspekt musí být řešen bez ohledu na proces EIA a

108


proto není nutné se touto problematikou podrobněji zabývat v rámci předkládaného oznámení. Jiné charakteristiky životního prostředí

S ohledem na druh a umístění stavby nejsou specifikovány. Vztah k územně plánovací dokumentaci

Území, na kterém předpokládáme realizaci projektu spadá do pravomoci 3 stavebních úřadů: Klecany (pro kat.úz. – Vodochody, Hoštice, Máslovice), Kralupy nad Vltavou (pro kat.úz. – Zlončice, Postřižín) a Odolena Voda (pro kat.úz. – Dolínek, Klíčany, Panenské Břežany). Vyjádření stavebních úřadů o souladu umístění záměru s platným a schváleným územním plánem těchto obcí jsou uvedena v Příloze č.1 oznámení.

109


C.3. Celkové zhodnocení kvality životního prostředí v dotčeném území z hlediska jeho únosného zatížení V současné době je areál letiště napojen na silnici II.třídy č.608, která vede v jeho bezprostřední blízkosti (jedná se o bývalou silnici 1.třídy č.8, Praha-Teplice - státní hranice). Nejbližší napojení na souběžnou dálnici D8 je jižním směrem u obce Zdiby (vzdálenost cca 6 km) a severním směrem u obce Úžice (vzdálenost cca 4,5 km). Příjezd od těchto dálničních nájezdů je však veden přes obce Klíčany, resp. Postřižín. Vjezd do areálu továrny a letiště je situován bezprostředně u křižovatky na silnici II/608. Za vjezdem do areálu je parkoviště pro zaměstnance továrny a poměrně velké autobusové nádraží, dnes využívané jen minimálně. Znečištění ovzduší V rozptylové studii jsou řešeny bodové, liniové a plošné zdroje znečištění ovzduší související s provozem posuzovaného záměru. Řešen je příspěvek posuzovaného záměru k imisní zátěži ve zvolených variantách, které jsou popsány v příslušné pasáži předkládaného oznámení. Výpočet z hlediska plošného rozptylu škodlivin byl proveden s využitím programu SYMOS 97, verze 2006. Vyhodnocení příspěvků k imisní zátěži je podrobněji provedeno v rozptylové studii, která je volnou Přílohou č.10 předkládaného oznámení. Hluková zátěž Dalším aspektem z hlediska provozu posuzovaného záměru je problematika hlukové zátěže, především z letecké dopravy a dále z automobilové dopravy. Tato problematika je pro letecký hluk řešena v samostatné volné Příloze č.12, problematika liniových zdrojů hluku z pozemní dopravy je řešena v rámci samostatné Přílohy č.11 předkládaného oznámení. Hluková zátěž pro uvažovaný výhledový provoz z leteckého provozu o hladinách vyšších, než je nejvýše přípustná ekvivalentní hladina akustického tlaku LAeq D = 60 dB v denní době se pohybuje na okraji, resp. v blízkosti okrajové obytné zástavby obce Panenské Břežany a lokality Dolánky. Ostatní obce jsou již mimo predikovaný dosah této limitní izofony. Hluková zátěž pro uvažovaný výhledový provoz z leteckého provozu o hladinách vyšších, než je nejvýše přípustná ekvivalentní hladina akustického tlaku LAeq N = 50 dB v noční době se pohybuje na okraji, resp. v blízkosti okrajové obytné zástavby obce Panenské Břežany a lokality Dolánky. Ostatní obce jsou již mimo predikovaný dosah této limitní izofony. Vyhodnocení akustické situace a vypočtené příspěvky k imisní zátěži byly podkladem pro vypracování studie vlivů na veřejné zdraví, která je samostatnou Přílohou č.13 předkládaného oznámení. Z hlediska ZPF činí celkový trvalý zábor 9 008 m2. Celkový rozsah záboru je zařazen do IV. a V. třídy ochrany zemědělské půdy. Jde o zábor zemědělské půdy s převážně podprůměrnou produkční schopností v rámci příslušných klimatických regionů, s jen omezenou ochranou, využitelné i pro výstavbu. Z uvedeného hlediska, jak co do rozsahu záboru, tak co do kvality potenciálně odnímaného ZPF se jedná o vliv malý a málo významný. S hodnoceným záměrem nebude spojen žádný zásah do pozemků určených k plnění funkce lesa.

110


V etapě výstavby nepochybně nelze vyloučit riziko kontaminace půd. Omezení tohoto rizika může být eliminováno organizací výstavby a plněním opatření dodavatelem stavby tak, jak jsou tato doporučení formulována v kapitole hodnocení vlivů na jakost vod. Z hlediska vlastního provozu nelze objektivně předpokládat významnou pravděpodobnost kontaminace půd při respektování opatření navržených oznámením a při dodržení technického řešení stavby v souladu se zpracovaným zadáním a při respektování příslušných provozních směrnic. Obecně lze vyvodit závěr, že při respektování navržených doporučení je možné vliv na kontaminaci půd označit z hlediska velikosti vlivu jako malý, z hlediska významnosti jako málo významný. Investorem navrhovaná aktivní varianta záměru znamená určitou změnu stávajících estetických parametrů vlastního zájmového území. Navrhovaný záměr nezasahuje do ploch rekreačního využití území, vlastní zájmové území není předmětem vázaného cestovního ruchu, v místě není zahrádkářská kolonie, sportoviště či jiné místo soustředění rekreačních a oddechových aktivit. Záměr tak lze z hlediska uvedeného vlivu považovat za nulový. Předkládaný záměr nepředpokládá přímé vlivy na hmotný majetek a kulturní památky. Záměr neznamená ovlivnění zájmů památkové péče, rovněž neznamená žádný dopad na kulturní tradice v místě nebo v regionu, ani neovlivňuje jiné kulturní hodnoty nemateriální povahy, nelze však s ohledem na dlouhodobé historické osídlení území vyloučit ojedinělé archeologické nálezy.

111


D. KOMPLEXNÍ CHARAKTERISTIKA A HODNOCENÍ VLIVŮ ZÁMĚRU NA VEŘEJNÉ ZDRAVÍ A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ D.I. Charakteristika předpokládaných vlivů záměru na obyvatelstvo a životní prostředí a hodnocení jejich velikosti a významnosti D.I.1. Vlivy na obyvatelstvo, včetně sociálně ekonomických vlivů Zdravotní rizika, sociální a ekonomické důsledky

Výstavba – vlivy na akustickou a imisní situaci Rozsah stavebních a zemních prací lze označit za středně významný, a proto nelze vyloučit, že etapa výstavby může představovat částečné narušení faktorů pohody. Na úrovni předkládaného oznámení, kdy není dosud známý dodavatel stavby ani postup stavebních prací, lze pouze odhadnout přepravní bilance pro etapu zemních prací a demolic, která byla uvedena v předcházející části předkládaného oznámení. Podstatné je však jednoznačně požadovat, aby v rámci další projektové přípravy byly detailně s dotčenými obcemi diskutovány navrhované přepravní trasy pro etapu výstavby tak, aby byla významně eliminována rizika narušení faktorů pohody bydlícího obyvatelstva podél možných příjezdových komunikací a současně aby byla zajištěna případná nezbytná oprava komunikací po ukončení stavby. Obecně zpracovatelský tým oznámení doporučuje respektovat následující opatření pro minimalizaci negativních vlivů v etapě výstavby: • při výběrovém řízení na dodavatele stavby stanovit jako jedno ze srovnávacích měřítek i specifikování garancí na minimalizování negativních vlivů stavby na životní prostředí a na celkovou délku stavby; ve výběrovém řízení zohlednit požadavky na používání moderních a progresivních postupů výstavby (s využitím méně hlučných a životnímu prostředí šetrných technologií) • dodavatel stavebních prací zajistí účinnou techniku pro čištění vozovek, především v průběhu provádění zemních prací; zásoby sypkých stavebních materiálů a ostatních potenciálních zdrojů prašnosti budou minimalizovány; vlastní zemní práce provádět po etapách vždy v rozsahu nezbytně nutném; v případě nepříznivých klimatických podmínek v období zemních prací bude prováděno skrápění příslušných stavebních ploch • v dalších stupních projektové dokumentace specifikovat všechny komunikace, které budou využívány v etapě výstavby a předpokládané objemy přepravovaných stavebních hmot na těchto komunikacích a tento materiál předložit příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví; dodavatel stavby bude povinen přepravní trasy projednat s dotčenými obcemi, případně respektovat požadavky směřující k eliminaci narušování faktorů pohody dle požadavku orgánu ochrany veřejného zdraví • před zahájením stavby bude provedeno místní šetření o stavu vybraných používaných komunikací; dodavatel stavby bude odpovědný za zajištění řádné údržby a sjízdnosti všech jím využívaných přístupových cest k zařízením stavenišť po celou dobu výstavby a za uvedení komunikací do původního stavu; tato skutečnost bude potvrzena místním šetřením po ukončení stavby

Vyhodnocení velikosti a významnosti vlivu hluku v etapě výstavby bude součástí další projektové přípravy, protože je nutné se touto problematikou zabývat až po vypracování POV stavby. V této souvislosti je formulováno pro další projektovou přípravu doporučení, aby součástí prováděcích projektů po výběru dodavatele stavby a konečném upřesnění navržených přepravních tras byla akustická studie pro etapu výstavby, která bude organizačními opatřeními (vyloučením souběhu nejhlučnějších

112


stavebních mechanismů) a technickými opatřeními dokladovat plnění hygienického limitu pro etapu výstavby. • součástí prováděcích projektů, po výběru dodavatele stavby a upřesnění navržených přepravních tras bude akustická studie pro etapu výstavby, která bude organizačními a technickými opatřeními dokladovat plnění hygienického limitu pro etapu výstavby • veškeré stavební práce spojené s návozem stavebního a technologického materiálu budou uskutečňovány pouze v denní době

Provoz Negativní vlivy související s posuzovaným záměrem se ve vztahu k ohrožení zdraví obyvatelstva mohou projevit v následujících oblastech: n znečištění ovzduší n hluk n znečištění vody a půdy Znečištění ovzduší

V rozptylové studii jsou řešeny bodové, liniové a plošné zdroje znečištění ovzduší související s provozem posuzovaného záměru. Řešen je příspěvek posuzovaného záměru k imisní zátěži ve zvolených variantách, které jsou popsány v příslušné pasáži předkládaného oznámení. Výpočet z hlediska plošného rozptylu škodlivin byl proveden s využitím programu SYMOS 97, verze 2006. Vyhodnocení příspěvků k imisní zátěži je řešeno v následující kapitole oznámení, podrobněji je provedeno v rozptylové studii, která je Přílohou č.10 předkládaného oznámení. Hluková zátěž

Dalším aspektem z hlediska provozu posuzovaného záměru je problematika hlukové zátěže především z letecké dopravy a dále z automobilové dopravy. Tato problematika je pro letecký hluk řešena v samostatné Příloze č.12, problematika liniových zdrojů hluku z automobilové dopravy je řešena v rámci samostatné Přílohy č.11 předkládaného oznámení. Znečištění vody a půdy

Tato problematika je komplexně popsána v příslušných kapitolách oznámení. Ve vztahu k vlivům na obyvatelstvo nelze předpokládat za řádného provozu žádné zdravotní ovlivnění obyvatelstva nejbližší obytné zástavby prostřednictvím znečištěné vody nebo půdy. Možné dopady úniku paliva či odmrazovacích látek do podzemních vod v okolí letiště jsou na základě navrženého technického řešení týkajícího se nakládání se vznikajícími odpadními vodami vyhodnoceny jako malé. Hodnocení vlivů na veřejné zdraví

Hodnocení vlivů na veřejné zdraví je samostatnou Přílohou č.13 předkládaného oznámení. Proto jsou v rámci této kapitoly již formulovány pouze závěry této studie: Závěry k riziku hluku

Při hodnocení zdravotních rizik hluku ve vztahu k posuzovanému záměru letiště Vodochody byly zohledněny aktuální odborné poznatky o nebezpečnosti hlukové expozice a vztazích expozice a účinků hluku z pozemní a letecké dopravy. Podkladem k hodnocení rizika byly výstupy akustických studií zpracovaných v rámci oznámení záměru společností EKOLA group, spol. s r.o. Praha.

113


Jednalo se především o tabulkový údaj o počtech obyvatel jednotlivých obcí exponovaných hlukovým pásmům ekvivalentní hladiny akustického tlaku po 5 dB od 50 dB v denní době a 45 dB v noční době, resp. 50 dB Ldn. Podle těchto podkladů provoz letiště Vodochody nepovede k významným změnám v současné hlukové expozici obyvatel zájmového území z pozemní dopravy a z hlediska zdravotního rizika jsou tyto změny prakticky nepostižitelné. Z kvalitativní charakterizace rizika hluku na základě prahových hodnot prokázaných účinků hlukové expozice vyplývá, že hluk z leteckého provozu letiště Vodochody může vést u obyvatel některých sídel situovaných v okolí letiště k obtěžování, zhoršené verbální komunikaci a nepříznivému ovlivnění spánku. Relativně nejvíce budou dotčeni obyvatelé obcí Dolany, Bašť, Zlončice, Panenské Břežany a z hlediska absolutního počtu exponovaných obyvatel nad prahovou hladinou hluku pro obtěžování i část obyvatel k.ú. Kralupy nad Vltavou. V rámci kvantitativní charakterizace rizika hluku byly aplikovány vztahy expozice a účinku pro hluk z pozemní a letecké dopravy v současné době doporučené Světovou zdravotnickou organizací pro obtěžování hlukem, subjektivní rušení hlukem ve spánku, pro výpočet maximálního počtu probuzení leteckým hlukem a riziko onemocnění infarktem myokardu. Na základě aplikace těchto vztahů na výše uvedené podklady o počtech exponovaných obyvatel je možné očekávat, že hlukem z leteckého provozu letiště Vodochody může být v dotčených sídlech v okolí letiště různou mírou obtěžováno 3 239 obyvatel (z toho 614 silně obtěžovaných) a 163 obyvatel bude rušeno hlukem ve spánku (z toho 62 silně rušeno). Relativně nejvíce bude dotčena obec Dolany, kde může být leteckým hlukem různou mírou obtěžována téměř polovina obyvatel a obce Bašť a Panenské Břežany, u kterých může být leteckým hlukem různou mírou obtěžována cca jedna třetina obyvatel. V žádné z dotčených obcí však procento obtěžovaných obyvatel s rezervou nedosáhne zátěže odpovídající platnému hygienickému limitu pro hluk z leteckého provozu (63 % obtěžovaných obyvatel). Údaj o počtu obyvatel subjektivně rušených hlukem ve spánku není úplný, neboť zpracované podklady nepostihují nižší hlukové pásmo 40 – 45 dB ekvivalentní hladiny akustického tlaku, ve kterém se již rušivý účinek na kvalitu spánku může projevovat. Na obtěžující a rušivý účinek hluku z letecké dopravy má vliv i konkrétní počet a intenzita jednotlivých hlukových událostí, což výstupy akustické studie v podobě ekvivalentních hladin akustického tlaku nepostihují. Riziko zvýšené nemocnosti infarktem myokardu vlivem hluku z pozemní a letecké dopravy vychází u obyvatel zájmového území nepatrné a prakticky zanedbatelné. Významnější by však podle posledních poznatků v daném případě mohlo být ve vztahu k noční hlukové expozici z letecké dopravy riziko zvýšené nemocnosti hypertenzí. Na základě provedeného hodnocení rizika hluku a posledních poznatků o účincích hluku z leteckého provozu na zdraví obyvatel žijících v okolí letišť je doporučeno v rámci předběžné opatrnosti zvážit opatření ke snížení noční hlukové expozice obytné zástavby v zájmovém území letiště. Závěry k riziku znečištění ovzduší

P Při hodnocení zdravotních rizik imisí škodlivin v ovzduší byly použity aktuální odborné poznatky o nebezpečnosti hodnocených látek a vztazích expozice a účinku

114


s uplatněním zásady přednostní volby referenčních hodnot Světové zdravotnické organizace a vědeckých institucí zemí Evropské unie. Podkladem k hodnocení rizika byly výstupy rozptylové studie zpracované v rámci oznámení záměru a odborný odhad úrovně stávajícího imisního pozadí hodnoceného území, vycházející z charakteru lokality a údajů okolních monitorovacích stanic kvality ovzduší. Volba hodnocených škodlivin v rozptylové studii byla určena dostupnými emisními údaji pro leteckou dopravu, zahrnujícími oxidy dusíku, oxid uhelnatý a sumu těkavých organických látek. Z těkavých organických látek byly na základě procentuálního zastoupení a zdravotní významnosti včetně potenciální karcinogenity k detailnímu vyhodnocení vybrány 4 látky (benzen, formaldehyd, acetaldehyd a 1,3-butadien), u kterých je možné na základě existující emisních dat hodnotit i příspěvek ze související automobilové dopravy. U těchto látek s výjimkou benzenu nejsou k dispozici podklady o existujícím imisním pozadí, a proto byl hodnocen pouze jejich imisní příspěvek. V zájmu poskytnutí komplexní informace o zdravotním riziku znečištění ovzduší zájmového území byly do hodnocení rizika zahrnuty i suspendované částice frakce PM10, u kterých byla hodnocena odhadovaná expozice z imisního pozadí. Na základě odhadované úrovně imisního pozadí je možné předpokládat, že přes relativně příznivou imisní situaci hodnocené lokality zde jsou jako na většině území ČR nejvýznamnější škodlivinou prašné částice (suspendované částice frakce PM10), u kterých dochází za nepříznivých rozptylových podmínek k překračování imisního limitu pro krátkodobou 24hodinovou koncentraci s následnými nepříznivými zdravotními důsledky zejména pro citlivou část exponované populace. Pro odhadovanou úroveň znečištění ovzduší suspendovanými částicemi PM10 a oxidem dusičitým bylo provedeno kvantitativní vyhodnocení zdravotního rizika. U citlivého ukazatele chronické respirační nemocnosti u dětí z toho hodnocení vychází zvýšení rizika vlivem stávajícího imisního pozadí vůči teoretickému stavu při zcela čistém ovzduší o necelých 6 %, což představuje zvýšení základní nemocnosti z jiných příčin cca o 3 dny s příznaky na jedno dítě a rok. Ve vztahu k posuzovanému záměru letiště Vodochody z provedeného hodnocení vyplývá, že imisní příspěvek z provozu letiště včetně související pozemní dopravy, vyhodnocený rozptylovou studií, bude u všech hodnocených škodlivin jak z hlediska ovlivnění imisní situace, tak z hlediska zdravotních rizik prakticky zanedbatelný. Toto konstatování platí i pro možný aditivní účinek hodnocených škodlivin. Hluková na faktor pohody

V rámci vypracování oznámení byla věnována pozornost také případné možnosti narušení faktoru pohody světelným znečištěním. Z uváděných pohybů v noční době je patrné, že celková doba provozu světelné signalizace v noční době nepřesáhne 60 minut, tudíž tento vliv nebude významný. Přesto je pro další projektovou přípravu formulováno následující doporučení: •

při návrhu osvětlení venkovních ploch letiště včetně světelné signalizace postupovat tak, aby byly minimalizovány negativní vlivy světelné zátěže na faktor pohody obyvatel nejbližší obytné zástavby

115


D.I.2. Vlivy na ovzduší Vyhodnocení velikosti a významnosti vlivů záměru na ovzduší je řešeno v rozptylové studii, která je Přílohou č.10 předkládaného oznámení. Zpracovatel rozptylové studie, je nositelem licence na program SYMOS 97, verze 2006 na základě registrační karty z měsíce února 2003:

Předmětem předkládaného materiálu je vyhodnocení příspěvků k imisní zátěži související se záměrem „Letiště Vodochody“. Účelem realizace záměru je rozšíření infrastruktury stávajícího letiště Vodochody tak, aby odpovídala současným požadavkům pro civilní mezinárodní leteckou dopravu a aby bylo možné letiště Vodochody i nadále využívat jako letiště s mezinárodním provozem, s vnější hranicí, tzn. s možností odbavení cestujících a letadel dle zásad a požadavků Schengenských dohod. To vše s odpovídající úrovní komfortu jak pro cestující, tak i pro návštěvníky letiště. Výpočet pro dále uvažované varianty byl proveden ve výpočtové čtvercové síti o kroku 100 m, která představuje celkem 6 161 výpočtových bodů v síti (1 – 6161) a pro nejbližší objekty obytné zástavby, které jsou představovány nejbližšími obcemi v okolí letiště a v dosahu vzletové a přistávací dráhy (10001 – 10016), dále jsou řešeny 2 výpočtové body (2001 a 2002) v konci osy vzletové a přistávací dráhy, kde jsou zaznamenatelné hlukové expozice dle výsledků hlukové studie pro letecký provoz:

116


VB 10001 – Chvatěruby VB 10002 – Dolany VB 10003 – Dolánky VB 10004 – Zlončice VB 10005 – Máslovice VB 10006 – Vodochody VB 10007 – Drasty VB 10008 – Hoštice VB 10009 – Klíčany VB 10010 – Bašť VB 10011 – Panenské Břežany VB 10012 – Dolínek VB 10013 – Odolena Voda I VB 10014 – Odolena Voda II VB 10015 – Postřižín VB 10016 – Kozomín VB 20001 – osa dráhy VB 20002 – osa dráhy Výpočtová síť a body mimo výpočtovou sít jsou patrné z následujících obrázků:

117


118


119


V rámci rozptylové studie jsou řešeny následující varianty: Varianta 1 – stávající stav V této variantě jsou řešeny stávající zdroje znečištění ovzduší. Výpočet je řešen pro NO2, CO a ΣVOC. Jedná se o znečišťující látky, které jsou bilancovatelné ze všech uvažovaných zdrojů znečišťování ovzduší, a tudíž jsou i porovnatelné v rámci předkládaných variant. Varianta 2 – příspěvky záměru V této variantě jsou řešeny nově uvažované zdroje znečišťování ovzduší související s posuzovaným záměrem. Výpočet je proveden pro NO2, CO a ΣVOC. Varianta 3 – výsledný stav V této variantě je řešen výsledný stav v případě realizace záměru. Jsou tedy hodnoceny veškeré stávající zdroje znečišťování ovzduší a zdroje související s posuzovaným záměrem. Výpočet je proveden pro NO2, CO a ΣVOC. Volba těchto variant se snaží postihnout jednak stávající příspěvky celého areálu k imisní zátěži ve výchozím stavu, dále samotné příspěvky posuzovaného záměru a výsledný stav, a to pro ty škodliviny, pro které jsou dostupné shodné vstupní bilance emisí – tedy pro NO2, CO a ΣVOC. V rámci těchto základních variant není vyhodnocován příspěvek záměru k frakci PM10, a to z následujících důvodů: Ø bilancovaná doprava která je generovaná předkládaným záměrem na řešených úsecích dle platných emisních faktorů emituje kolem 30 kg frakce PM10 Ø celkový nový příspěvek emisí PM10 ze spálení 1,36 mil. m3 zemního plynu činí 27,8 kg, což i ve výsledné sumě jsou jako nové emise bilance zcela zanedbatelné. Ø bilance emisí z výše uvedených zdrojů jsou zcela zanedbatelné a nemohou nijak ovlivnit stávající pozadí zájmového území touto škodlivinou Ø letecké motory jsou po výrobě testovány z tzv. emisní způsobilosti, tedy zda splňují limity dané leteckým předpisem L 16/II. Limity se porovnávají s naměřenými hodnotami během tzv. standardizovaného LTO cyklu, jehož vlastnosti jsou definovány taktéž leteckým předpisem L/16 II. Cyklus se skládá ze 4 fází, kterým je přidělena doba trvání a nastavení tahu motoru. Letecký předpis „Ochrana životního prostředí, Svazek II – emise letadlových motorů L16/II uveřejněný pod číslem jednacím 1065/2005-220-SP/2 stanovuje v Hlavě 2, bodu 2.1.2 Kontrolované emise povinnost prověřovat pouze nespálené uhlovodíky, oxid uhelnatý a oxidy dusíku. Předpis tedy nevyžaduje mezi kontrolovanými emisemi zjišťování TZL (respektive PM10). Proto žádný z výrobců leteckých motorů neuvádí tento údaj, protože ani nikde jinde v rámci EU není tato charakteristika vyžadována. Ø Proto z výše uvedených důvodů není v rámci vyhodnocení základních škodlivin vyhodnocen příspěvek k imisní zátěži posuzovaného záměru, protože ze známých bilancí emise PM10, pohybující se pod 60 kg ročně lze predikovat nevýznamný vliv na imisní situaci, samozřejmě při riziku neznalosti emisí prachu z provozu letadel

120


Dále jsou řešeny tyto varianty: Varianta 4 – automobilová a letecká doprava V této variantě jsou porovnávány shodné škodliviny, které lze bilancovat jak z automobilové, tak i z letecké dopravy. Výpočet je řešen pro NO2, CO, benzen, 1,3 butadien, formaldehyd a acetaldehyd. V rámci tohoto porovnání jsou předkládány následující podvarianty: Podvarianta 4a – stávající stav Podvarianta 4b – příspěvek záměru Podvarianta 4c – výsledný stav Varianta 5 – letecká doprava V této variantě jsou porovnávány pouze příspěvky organického znečištění z letecké dopravy. Výpočet je řešen pro sumu VOC, benzen, 1,3 butadien, formaldehyd a acetaldehyd. V rámci tohoto porovnání jsou předkládány následující podvarianty: Podvarianta 5a – stávající stav Podvarianta 5b – příspěvek záměru Podvarianta 5c – výsledný stav Smyslem těchto variant je porovnání změn ve shodných škodlivinách z pozemní a letecké dopravy, respektive vybraných organických znečišťujících látek pouze z letecké dopravy. Výběr znečišťujících látek organického původu byl vybrán po konzultaci se zpracovatele studie vlivů na veřejné zdraví. Vstupní podklady pro výpočet Vstupní podklady pro jednotlivé varianty jsou popsány v kapitole výstupů do ovzduší a podrobněji v samotné rozptylové studii, a proto zpracovatelský tým oznámení nepovažuje za nutné tento text znovu opakovat v této kapitole. Ve výpočtu z liniových zdrojů emisí byly použity pro vyhodnocení příspěvků z dopravy emisní faktory dle programu MEFA v. 02 (Mobilní Emisní Faktory, verze 2002). Tento program umožňuje výpočet univerzálních emisních faktorů pro všechny základní kategorie vozidel různých emisních úrovní. Tento program byl vytvořen v rámci řešení projektu MŽP VaV/740/3/00. Použité výpočetní vztahy vycházejí z dostupných informací a reflektují současný stav znalostí o této problematice. K výpočtu použitý produkt SYMOS 97 verze 2006 je programový systém pro modelování znečištění ovzduší, který již zohledňuje platné imisní limity dané stávající legislativou v oblasti ochrany ovzduší. V následujících tabulkách jsou uvedeny výsledky výpočtů, zohledňující příspěvky k imisní zátěži ve výpočtových bodech mimo výpočtovou síť (v µg.m-3). Tabulky včetně mapového znázornění jsou v rozptylové studii, na kterou lze na tomto místě odkázat.

121


Varianta 1 - stávající stav NO2 - Arit.prům.1rok body výpočtové sítě 1 - 6161 (výpočtová síť minimum 10 000 x 6 000 metrů, krok sítě 100 maximum metrů)

body mimo výpočtovou síť 10 001 - 10 016 (obce v okolí záměru) body mimo výpočtovou síť 20 001 - 20 002 (vzdálené body v ose dráhy letiště)

NO2 - Arit.prům.1hod

CO - Klouz.prům.8hod

suma VOC - Arit.prům.1rok

suma VOC - Arit.prům.1hod

0,142140

6,812944

8,872800

0,094910

3,138059

2,233834

121,791144

223,833034

3,876530

278,808190

10001

0,307566

20,745679

31,161675

0,252660

7,243039

10002

0,278303

61,332216

48,446797

0,267376

10,547441

10003

0,184092

13,246952

18,030075

0,133465

4,591729

10004

0,452970

26,456215

48,706554

0,489981

12,189048

10005

0,450628

20,338335

43,725305

0,456262

26,099817

10006

0,561550

14,107856

35,413011

0,615858

27,571664

10007

0,516461

12,043337

28,266588

0,532929

20,312456

10008

0,526048

13,520560

29,603451

0,568056

13,229871

10009

1,658790

28,194545

59,953016

2,723178

25,420027

10010

0,437504

53,514548

57,017159

0,447784

14,908366

10011

0,930628

59,056582

73,998047

1,221497

27,327351

10012

0,850943

29,731655

76,512433

1,261180

33,173862

10013

1,243990

24,983576

53,324092

2,040331

40,584140

10014

0,610037

16,330886

35,099736

0,728281

11,615897

10015

0,815345

12,492740

36,998867

1,105115

13,792340

10016

10,493398

0,727006

12,272154

29,765090

0,904024

minimum

0,184092

12,043337

18,030075

0,133465

4,591729

maximum

1,658790

61,332216

76,512433

2,723178

40,584140

20001

0,317057

48,270054

42,483510

0,319046

12,692123

20002

0,228609

62,093004

38,824797

0,147576

12,336740

122

Oznámení v rozsahu přílohy č.4 zákona č. 100/2001 Sb.v platném znění Letiště Vodochody Varianta 2 – příspěvky záměru NO2 - Arit.prům.1rok body výpočtové sítě 1 - 6161 (výpočtová síť minimum 10 000 x 6 000 metrů, krok sítě 100 metrů) maximum






0,017573

6,191281

6,385248

0,012954

0,926890

0,481452

119,904646

225,589695

1,854237

48,139062

10001

0,023533

18,469678

23,696009

0,020251

3,961282

10002

0,028744

60,156835

42,595087

0,023422

9,247805

10003

0,026586

12,426301

15,462415

0,022483

2,401218

10004

0,039908

20,679999

38,495231

0,044785

7,476733

10005

0,115312

15,208799

34,692182

0,192013

7,048575

10006

0,127080

14,683940

27,079044

0,237122

5,196593

10007

0,069975

11,473608

20,006015

0,101682

3,940634

10008

0,078668

14,088551

20,302752

0,127101

3,383477

10009

0,101618

28,044269

41,551230

0,184982

8,827082

10010

0,040956

49,006738

46,419058

0,040620

10,844917

10011

0,064458

53,841049

52,894677

0,088022

12,255535

10012

0,104734

18,081683

40,196580

0,236938

8,970627

10013

0,095913

13,100827

33,520976

0,213741

7,287832

10014

0,043288

13,749283

14,781278

0,063553

2,207943

10015

0,050719

10,090172

25,460958

0,076754

3,958665

10016

0,032198

9,499356

19,903080

0,040229

2,988776

minimum

0,023533

9,499356

14,781278

0,020251

2,207943

maximum

0,127080

60,156835

52,894677

0,237122

12,255535

20001

0,028880

43,575515

32,219138

0,024559

7,994406

20002

0,023931

56,078967

31,103797

0,018720

8,276294

123

Oznámení v rozsahu přílohy č.4 zákona č. 100/2001 Sb.v platném znění Letiště Vodochody Varianta 3 – výsledný stav NO2 - Arit.prům.1rok body výpočtové sítě 1 - 6161 (výpočtová síť minimum 10 000 x 6 000 metrů, krok sítě 100 metrů) maximum






0,159979

9,599021

11,746162

0,111305

3,555159

2,300728

175,748235

325,348397

3,914827

285,978802

10001

0,331099

29,057035

41,824879

0,272910

9,025616

10002

0,307047

88,402792

67,614586

0,290798

14,708953

10003

0,210678

18,838788

24,988162

0,155948

5,672277

10004

0,492878

35,762214

66,029408

0,534766

15,553577

10005

0,565940

27,182294

59,336787

0,648276

29,271676

10006

0,688630

20,715629

47,598581

0,852980

29,910131

10007

0,586436

17,206461

37,269295

0,634611

22,085742

10008

0,604715

19,860408

38,739689

0,695158

14,752436

10009

1,760408

40,814467

78,651069

2,908160

29,392214

10010

0,478460

75,567580

77,905735

0,488404

19,788579

10011

0,995085

83,285055

97,800652

1,309519

32,842341

10012

0,955677

37,868412

94,600894

1,498118

37,210644

10013

1,339903

30,878949

68,408532

2,254072

43,863664

10014

0,653325

22,518063

41,751311

0,791834

12,609472

10015

0,866064

17,033317

48,456298

1,181869

15,573739

10016

0,759204

16,546864

38,721476

0,944253

11,838347

minimum

0,210678

16,546864

24,988162

0,155948

5,672277

maximum

1,760408

88,402792

97,800652

2,908160

43,863664

20001

0,345937

67,879036

56,982122

0,343604

16,289606

20002

0,252540

87,328539

52,821506

0,166296

16,061072

124


NO2 Arit.prům.1rok body výpočtové minimum sítě 1 - 6161 (výpočtová síť 10 000 x 6 000 metrů, krok sítě 100 metrů) maximum

Varianta 4a – stávající stav CO BZN 1,3 butadien 1,3 butadien Formaldehyd Formaldehyd Acetaldehyd Acetaldehyd NO2 Arit.prům.1hod Klouz.prům.8hod Arit.prům.1rok Arit.prům.1rok Arit.prům.1hod Arit.prům.1rok Arit.prům.1hod Arit.prům.1rok Arit.prům.1hod

0,142039

6,812852

8,868918

0,001716

0,001626

0,033403

0,013550

0,278362

0,004155

0,085364

2,233759

121,791144

223,833034

0,073552

0,069681

1,178808

0,580675

9,823404

0,178074

3,012510

10001

0,307494

20,736939

31,161192

0,004731

0,004482

0,104246

0,037349

0,868716

0,011454

0,266406

10002

0,278229

61,332008

48,446737

0,005006

0,004743

0,189672

0,039522

1,580600

0,012120

0,484717

10003

0,184027

13,223948

18,028296

0,002467

0,002337

0,054807

0,019478

0,456722

0,005973

0,140061

10004

0,452839

26,453405

48,706321

0,009153

0,008671

0,192487

0,072258

1,604060

0,022159

0,491912

10005

0,450133

20,338335

43,724936

0,007889

0,007474

0,186253

0,062283

1,552107

0,019100

0,475979

10006

0,561058

14,107856

35,410366

0,010730

0,010165

0,172787

0,084707

1,439889

0,025977

0,441566

10007

0,516193

12,030902

28,246963

0,009723

0,009211

0,133506

0,076758

1,112548

0,023539

0,341181

10008

0,525805

13,520560

29,603447

0,010393

0,009846

0,127239

0,082047

1,060327

0,025161

0,325167

10009

1,658510

28,194476

59,953016

0,051351

0,048649

0,457560

0,405406

3,813004

0,124324

1,169321

10010

0,437371

53,501536

57,013428

0,008367

0,007927

0,242101

0,066056

2,017509

0,020257

0,618703

10011

0,930371

59,046553

73,995291

0,022859

0,021656

0,357525

0,180467

2,979372

0,055343

0,913674

10012

0,850307

29,731655

76,512433

0,022569

0,021382

0,580193

0,178180

4,834942

0,054642

1,482715

10013

1,243096

24,983576

53,324092

0,036736

0,034802

0,434348

0,290019

3,619567

0,088939

1,110000

10014

0,609865

16,330886

35,099736

0,013568

0,012854

0,209086

0,107120

1,742385

0,032850

0,534331

10015 body mimo výpočtovou síť 10016 10 001 - 10 016 minimum (obce v okolí záměru) maximum body mimo 20001 výpočtovou síť 20 001 - 20 002 (vzdálené body v ose dráhy 20002 letiště)

0,815202

12,490730

36,997741

0,020766

0,019673

0,248262

0,163941

2,068851

0,050275

0,634448

0,726917

12,244782

29,763988

0,017067

0,016168

0,188881

0,134736

1,574010

0,041319

0,482696

0,184027

12,030902

18,028296

0,002467

0,002337

0,054807

0,019478

0,456722

0,005973

0,140061

1,658510 0,316954

61,332008 48,243609

76,512433 42,477594

0,051351 0,005969

0,048649 0,005655

0,580193 0,196595

0,405406 0,047126

4,834942 1,638290

0,124324 0,014452

1,482715 0,502409

0,228513

62,074583

38,823253

0,002725

0,002581

0,200236

0,021510

1,668630

0,006596

0,511713

125


NO2 Arit.prům.1rok

NO2 Arit.prům.1hod

CO Klouz.prům.8hod

Varianta 4b - příspěvky záměru BZN 1,3 butadien 1,3 butadien Arit.prům.1rok Arit.prům.1rok Arit.prům.1hod

Formaldehyd Arit.prům.1rok

Formaldehyd Arit.prům.1hod

Acetaldehyd Arit.prům.1rok

Acetaldehyd Arit.prům.1hod

body minimum výpočtové sítě 1 6161 (výpočtová síť 10 000 x 6 000 metrů, krok sítě 100 metrů) maximum

0,017151

6,191170

6,301786

0,000246

0,000233

0,016684

0,001943

0,139033

0,000596

0,042637

0,477688

119,904615

224,027862

0,035231

0,033376

0,866503

0,278136

7,220859

0,085295

2,214397

10001

0,023112

18,469678

23,553068

0,000385

0,000365

0,071303

0,003038

0,594192

0,000932

0,182219

10002

0,028318

60,155598

42,520437

0,000445

0,000422

0,166460

0,003513

1,387171

0,001077

0,425399

10003

0,026198

12,425191

15,319537

0,000427

0,000405

0,043222

0,003372

0,360183

0,001034

0,110456

10004

0,039169

20,670191

38,199610

0,000851

0,000806

0,134581

0,006718

1,121510

0,002060

0,343930

10005

0,112447

15,204341

34,680330

0,003648

0,003456

0,126874

0,028802

1,057286

0,008833

0,324234

10006

0,123671

14,683940

25,731103

0,004505

0,004268

0,093539

0,035568

0,779489

0,010908

0,239043

10007

0,068131

11,473608

19,316453

0,001932

0,001830

0,070931

0,015252

0,591095

0,004677

0,181269

10008

0,077077

14,088551

20,016894

0,002415

0,002288

0,060903

0,019065

0,507522

0,005847

0,155640

10009

0,099477

28,041722

40,934928

0,003515

0,003330

0,158887

0,027747

1,324062

0,008509

0,406046

10010

0,040058

48,967329

46,099510

0,000772

0,000731

0,195209

0,006093

1,626738

0,001869

0,498866

10011

0,062540

53,776918

52,155372

0,001672

0,001584

0,220600

0,013203

1,838330

0,004049

0,563755

10012

0,099241

18,081175

39,741460

0,004502

0,004265

0,161471

0,035541

1,345594

0,010899

0,412649

10013

0,092660

13,100827

33,322633

0,004061

0,003847

0,131181

0,032061

1,093175

0,009832

0,335240

10014

0,042514

13,749283

14,765675

0,001208

0,001144

0,039743

0,009533

0,331192

0,002923

0,101565

10015

0,049925

10,090172

25,280065

0,001458

0,001382

0,071256

0,011513

0,593800

0,003531

0,182099

10016

0,031686

9,499356

19,774281

0,000764

0,000724

0,053798

0,006034

0,448316

0,001851

0,137484

body mimo výpočtovou síť 10 001 10 016 (obce v okolí záměru) body mimo výpočtovou síť20 001 20 002 (vzdálené body v ose dráhy letiště)

minimum

0,023112

9,499356

14,765675

0,000385

0,000365

0,039743

0,003038

0,331192

0,000932

0,101565

maximum 20001

0,123671 0,028203

60,155598 43,517140

52,155372 31,984296

0,004505 0,000467

0,004268 0,000442

0,220600 0,143899

0,035568 0,003684

1,838330 1,199161

0,010908 0,001130

0,563755 0,367743

20002

0,023372

56,057265

30,903877

0,000356

0,000337

0,148973

0,002808

1,241444

0,000861

0,380710

126


body minimum výpočtové sítě 1 - 6161 (výpočtová síť 10 000 x 6 000 metrů, krok sítě 100 metrů) maximum

Varianta 4c - výsledný stav NO2 NO2 CO BZN 1,3 butadien 1,3 butadien Formaldehyd Formaldehyd Acetaldehyd Acetaldehyd Arit.prům.1rok Arit.prům.1hod Klouz.prům.8hod Arit.prům.1rok Arit.prům.1rok Arit.prům.1hod Arit.prům.1rok Arit.prům.1hod Arit.prům.1rok Arit.prům.1hod 0,159190 9,598878 11,704722 0,002028 0,001921 0,041546 0,016009 0,346220 0,004909 0,106174

2,298152

175,748221

324,645572

0,074280

0,070370

1,277214

0,586420

10,643446

0,179835

3,263990

10001

0,330606

29,048295

41,760072

0,005116

0,004846

0,136332

0,040387

1,136103

0,012385

0,348405

10002

0,306548

88,402027

67,580934

0,005451

0,005164

0,264579

0,043035

2,204827

0,013198

0,676147

10003

0,210224

18,815285

24,922088

0,002894

0,002742

0,074256

0,022851

0,618804

0,007008

0,189767

10004

0,492008

35,754991

65,896145

0,010004

0,009477

0,253049

0,078976

2,108740

0,024219

0,646680

10005

0,562580

27,180288

59,331084

0,011537

0,010930

0,243346

0,091085

2,027886

0,027933

0,621885

10006

0,684729

20,715629

46,989363

0,015235

0,014433

0,214879

0,120275

1,790660

0,036884

0,549136

10007

0,584324

17,194026

36,939366

0,011655

0,011041

0,165425

0,092010

1,378540

0,028217

0,422752

10008

0,602882

19,860408

38,611049

0,012808

0,012133

0,154645

0,101112

1,288711

0,031008

0,395205

10009

1,757987

40,813251

78,373733

0,054866

0,051978

0,529060

0,433153

4,408832

0,132834

1,352042

10010

0,477429

75,536834

77,758208

0,009139

0,008658

0,329945

0,072149

2,749541

0,022126

0,843193

10011

0,992912

83,246166

97,465208

0,024532

0,023240

0,456794

0,193670

3,806621

0,059392

1,167364

10012

0,949548

37,868183

94,396090

0,027071

0,025646

0,652855

0,213721

5,440459

0,065541

1,668407

10013

1,335756

30,878949

68,319278

0,040797

0,038650

0,493379

0,322081

4,111495

0,098771

1,260859

10014 body mimo 10015 výpočtovou síť 10 001 10016 10 016 (obce v okolí minimum záměru) maximum body mimo 20001 výpočtovou síť 20 001 20 002 (vzdálené body v ose 20002 dráhy letiště)

0,652379

22,518063

41,744290

0,014776

0,013998

0,226970

0,116653

1,891421

0,035773

0,580036

0,865128

17,031307

48,373770

0,022224

0,021055

0,280327

0,175454

2,336061

0,053806

0,716392

0,758603

16,519493

38,662414

0,017831

0,016893

0,213090

0,140771

1,775752

0,043170

0,544564

0,210224

16,519493

24,922088

0,002894

0,002742

0,074256

0,022851

0,618804

0,007008

0,189767

1,757987 0,345157

88,402027 67,826322

97,465208 56,870528

0,054866 0,006436

0,051978 0,006097

0,652855 0,261349

0,433153 0,050810

5,440459 2,177912

0,132834 0,015582

1,668407 0,667893

0,251885

87,300353

52,729998

0,003080

0,002918

0,267274

0,024318

2,227279

0,007457

0,683032

127

Oznámení v rozsahu přílohy č.4 zákona č. 100/2001 Sb.v platném znění Letiště Vodochody body sítě Varianta 5a – stávající stav

minimum

aritmetický průměr 1 rok suma VOC

0,000531

body mimo síť 10009

10010

0,078863 0,000819 0,001011 0,000931 0,001795 0,008040 0,009839 0,004026 0,005110 0,003543

0,001427

maximum

10001

10002

10003

10004

10005

10006

10007

10008

10011

10012

10013

10014

10015

10016 minimum

0,003165 0,009777 0,008640 0,002536 0,002587 0,001243 0,000819

maximum

20001

20002

0,009839 0,000899 0,000766

aritmetický průměr 1 hod 0,904735 47,075207 3,861406 9,340277 2,357006 7,281133 6,861706 5,059919 3,836231 3,294164 8,563980 10,628164 11,990129 8,740249 7,064266 2,152811 3,755115 2,848645 2,152811 11,990129 7,838784 8,178703 aritmetický průměr 1 rok

0,000080

0,011829 0,000123 0,000152 0,000140 0,000269 0,001206 0,001476 0,000604 0,000766 0,000531

0,000214

0,000475 0,001467 0,001296 0,000380 0,000388 0,000186 0,000123

0,001476 0,000135 0,000115

aritmetický průměr 1 hod 0,135710

7,061281 0,579211 1,401042 0,353551 1,092170 1,029256 0,758988 0,575435 0,494125 1,284597

1,594225

1,798519 1,311037 1,059640 0,322922 0,563267 0,427297 0,322922

1,798519 1,175818 1,226806

aritmetický průměr 1 rok

0,000024

0,003628 0,000038 0,000046 0,000043 0,000083 0,000370 0,000453 0,000185 0,000235 0,000163

0,000066

0,000146 0,000450 0,000397 0,000117 0,000119 0,000057 0,000038

0,000453 0,000041 0,000035

Acetaldehyd


2,165460 0,177625 0,429653 0,108422 0,334932 0,315638 0,232756 0,176467 0,151532 0,393943

0,488896

0,551546 0,402051 0,324956 0,099029 0,172735 0,131038 0,099029

0,551546 0,360584 0,376220

Benzen


0,000010

0,001498 0,000016 0,000019 0,000018 0,000034 0,000153 0,000187 0,000076 0,000097 0,000067

0,000027

0,000060 0,000186 0,000164 0,000048 0,000049 0,000024 0,000016

0,000187 0,000017 0,000015


0,000010

0,001420 0,000015 0,000018 0,000017 0,000032 0,000145 0,000177 0,000072 0,000092 0,000064

0,000026

0,000057 0,000176 0,000156 0,000046 0,000047 0,000022 0,000015

0,000177 0,000016 0,000014


0,847354 0,069505 0,168125 0,042426 0,131060 0,123511 0,091079 0,069052 0,059295 0,154152

0,191307

0,215822 0,157324 0,127157 0,038751 0,067592 0,051276 0,038751

0,215822 0,141098 0,147217

Formaldehyd

1,3-butadien

body sítě Varianta 5b – příspěvky záměru

minimum

aritmetický průměr 1 rok suma VOC

0,011770

body mimo síť

maximum

10001

10002

10003

10004

10005

10006

10007

10008

10009

10010

1,836079 0,018385 0,021703 0,021141 0,041098 0,186738 0,228714 0,093494 0,118691 0,082256

0,033310

10011

10012

10013

10014

10015

10016 minimum

0,073252 0,227233 0,200767 0,058664 0,059721 0,028481 0,018385

maximum

20001

20002

0,228714 0,020982 0,017280

aritmetický průměr 1 hod 0,922196 48,139062 3,944324 9,239536 2,395848 7,446777 7,016972 5,170390 3,920210 3,364610 8,757081 10,819742 12,194846 8,927516 7,227071 2,200065 3,838857 2,910691 2,200065 12,194846 7,973383 8,248849 aritmetický průměr 1 rok

0,001765

0,275412 0,002758 0,003256 0,003171 0,006165 0,028011 0,034307 0,014024 0,017804 0,012338

0,004996

0,010988 0,034085 0,030115 0,008800 0,008958 0,004272 0,002758

0,034307 0,003147 0,002592


7,220859 0,591649 1,385930 0,359377 1,117017 1,052546 0,775559 0,588031 0,504692 1,313562

1,622961

1,829227 1,339127 1,084061 0,330010 0,575828 0,436604 0,330010

1,829227 1,196007 1,237327


0,000541

0,084460 0,000846 0,000998 0,000972 0,001890 0,008590 0,010521 0,004301 0,005460 0,003784

0,001532

0,003370 0,010453 0,009235 0,002699 0,002747 0,001310 0,000846

0,010521 0,000965 0,000795

Acetaldehyd


2,214397 0,181439 0,425019 0,110209 0,342552 0,322781 0,237838 0,180330 0,154772 0,402826

0,497708

0,560963 0,410666 0,332445 0,101203 0,176587 0,133892 0,101203

0,560963 0,366776 0,379447

Benzen


0,000224

0,034885 0,000349 0,000412 0,000402 0,000781 0,003548 0,004346 0,001776 0,002255 0,001563

0,000633

0,001392 0,004317 0,003815 0,001115 0,001135 0,000541 0,000349

0,004346 0,000399 0,000328


0,000212

0,033049 0,000331 0,000391 0,000381 0,000740 0,003361 0,004117 0,001683 0,002136 0,001481

0,000600

0,001319 0,004090 0,003614 0,001056 0,001075 0,000513 0,000331

0,004117 0,000378 0,000311


0,866503 0,070998 0,166312 0,043125 0,134042 0,126305 0,093067 0,070564 0,060563 0,157627

0,194755

0,219507 0,160695 0,130087 0,039601 0,069099 0,052392 0,039601

0,219507 0,143521 0,148479

Formaldehyd

1,3-butadien

body sítě Varianta 5c – výsledný stav aritmetický průměr 1 rok suma VOC

minimum 0,012301

maximum

body mimo síť 10001

1,914942 0,019204

10002

10003

10004

0,022714 0,022071

0,042893

10005

10006

10007

10008

10009

10010

10011

10012

0,194777 0,238554 0,097520 0,123801

0,085799

0,034736

0,076417

0,237010

10013

10014

10015

10016 minimum

0,209406 0,061200 0,062308 0,029724 0,019204

maximum 0,238554

20001

20002

0,021880

0,018046

aritmetický průměr 1 hod 1,319723 68,737785 5,636352 13,498068 3,435138 10,632182 10,019343 7,386594 5,600325 4,808238 12,504667 15,497048 17,477810 12,757631 10,316449 3,142840 5,482601 4,158456 3,142840 17,477810 11,426806 11,890686 0,287241 0,002881

0,003407 0,003311

0,006434

0,029217 0,035783 0,014628 0,018570

0,012870

0,005210

0,011463

0,035552

0,031411 0,009180 0,009346 0,004459 0,002881

0,035783

0,003282

0,002707

Formaldehyd aritmetický průměr 1 hod 0,197958 10,310668 0,845453


0,001845

2,024710 0,515271

1,594827

1,502902 1,107989 0,840049 0,721236

1,875700

2,324557

2,621671

1,913645

1,547467 0,471426 0,822390 0,623768 0,471426

2,621671

1,714021

1,783603

0,000566

0,088087 0,000883

0,001045 0,001015

0,001973

0,008960 0,010973 0,004486 0,005695

0,003947

0,001598

0,003515

0,010902

0,009633 0,002815 0,002866 0,001367 0,000883

0,010973

0,001006

0,000830

Acetaldehyd


3,161938 0,259272

0,620911 0,158016

0,489080

0,460890 0,339783 0,257615 0,221179

0,575215

0,712864

0,803979

0,586851

0,474557 0,144571 0,252200 0,191289 0,144571

0,803979

0,525633

0,546972

Benzen


0,000234

0,036384 0,000365

0,000432 0,000419

0,000815

0,003701 0,004533 0,001853 0,002352

0,001630

0,000660

0,001452

0,004503

0,003979 0,001163 0,001184 0,000565 0,000365

0,004533

0,000416

0,000343


0,000221

0,034469 0,000346

0,000409 0,000397

0,000772

0,003506 0,004294 0,001755 0,002228

0,001544

0,000625

0,001376

0,004266

0,003769 0,001102 0,001122 0,000535 0,000346

0,004294

0,000394

0,000325


1,237280 0,101454

0,242965 0,061832

0,191379

0,180348 0,132959 0,100806 0,086548

0,225084

0,278947

0,314601

0,229637

0,185696 0,056571 0,098687 0,074852 0,056571

0,314601

0,205683

0,214032


1,3-butadien

128


Vyhodnocení příspěvků NO2 k imisní zátěži zájmového území

Pro NO2 je stávající platnou legislativou stanoven imisní limit pro roční aritmetický průměr ve vztahu k ochraně zdraví lidí hodnotou 40 µg.m-3 a 200 µg.m-3 ve vztahu k hodinovému aritmetickému průměru. Z hlediska nejbližších stanic AIM lze vyslovit závěr, že není překračován roční aritmetický průměr této škodliviny. Taktéž hodinový aritmetický průměr NO2 není dle nejbližších stanic AIM pro zájmové území překračován. Z hlediska příspěvků k imisní zátěži NO2 jsou rozhodující varianty č.1 a 3, které zahrnují veškeré zdroje areálu AERO Vodochody včetně stávajícího provozu letiště. Ve všech řešených variantách se příspěvky k ročnímu aritmetickému průměru pohybují do 1,72 µg.m-3 u bodů mimo výpočtovou síť, nejvyšší maxima ve výpočtové síti se pohybují do 2,3 µg.m-3. Ve vztahu k hodinovému aritmetickému průměru nepřekračují příspěvky záměru u bodů mimo výpočtovou 62 µg.m-3, u bodů výpočtové sítě uvnitř letiště se pohybují příspěvky do 122 µg.m-3. Vzhledem ke specifikaci leteckého provozu a možností využívání dráhového systému a pohybu letadel na letišti se v rámci řešených variant příspěvky k hodinovému aritmetickému průměru významněji neodlišují. Ve výsledném stavu lze očekávat u bodů mimo výpočtovou síť příspěvky do 88 µg.m-3, v areálu letiště potom do 175 µg.m-3. Vyhodnocení příspěvků oxidu uhelnatého k imisní zátěži zájmového území

Pro oxid uhelnatý je stanoven stávající platnou legislativou maximální denní osmihodinový klouzavý průměr – 10 000 µg.m-3. Nejbližší stanice AIM nesignalizují překračování imisního limitu. Z výsledků výpočtů v žádné z řešených variant nevyplývají významně vysoké příspěvky k imisní zátěži této škodliviny z hlediska maximálního denního osmihodinového klouzavého průměru. Po realizaci záměru lze u objektů mimo výpočtovou síť očekávat nejvyšší příspěvky do 100 µg.m-3, u bodů ve výpočtové síti v areálu letiště do 225 µg.m-3 . Změna v porovnání se stávajícím stavem (77 µg.m-3 u bodů mimo síť respektive 330 µg.m-3 ve výpočtové síti v areálu letiště) není jak z hlediska imisního limitu, tak ani z hlediska pozadí významná. Vyhodnocení příspěvků benzenu k imisní zátěži zájmového území

Stávající platnou legislativou je stanovena hodnota ročního aritmetického průměru 5 µg.m-3. Jak je z měření na stanicích AIM patrné, není v zájmovém území překračována hodnota ročního imisního limitu, i když nejbližší monitorovací stanici nelze označit za reprezentativní. Z hlediska příspěvků k ročnímu aritmetickému průměru imisní zátěže benzenu je patrné, že automobilová ani letecká doprava nebudou způsobovat výraznější ovlivnění imisní situace, protože příspěvky se pohybují hluboko pod imisním limitem jakož i ve vztahu k odhadovanému pozadí. Ostatní řešené škodliviny charakteru organického znečištění byly v rámci rozptylové studie hodnoceny především pro potřeby vyhodnocení vlivů na veřejné zdraví.

129


D.I.3. Vlivy na hlukovou situaci a eventuelně další fyzikální a biologické charakteristiky Hluková zátěž – etapa provozu

Dalším aspektem z hlediska provozu posuzovaného záměru je problematika hlukové zátěže především z letecké dopravy a dále z automobilové dopravy. Tato problematika je pro letecký hluk řešena v Příloze č.12, problematika liniových zdrojů hluku z automobilové dopravy je řešena v rámci Přílohy č.11 předkládaného oznámení, proto v následujícím textu jsou již pouze uvedeny závěry těchto studií. Hluková zátěž z leteckého provozu

Vyhodnocení hlukové zátěže související s leteckým provozem bylo řešeno pro časové horizonty stávajícího stavu (reprezentovaného rokem 2008) a cílového stavu, reprezentovaného rokem 2012. Zpracovatelský tým oznámení považuje za vhodné upozornit, že kapacity související s leteckým provozem jsou považovány za limitní, které nepochybně nebudou dosaženy v roce 2012, avšak tento rok je stanoven jako stav po uvedení záměru do provozu, a tak představuje na straně bezpečnosti vyhodnocení nejhoršího možného očekávaného stavu. V následujícím textu jsou formulovány závěry pro oba řešené časové horizonty: Stávající stav – rok 2008

V mapové příloze 1 Akustické studie z leteckého provozu jsou znázorněny vypočtené plochy a izofony LAeq D v dB pro charakteristický letový den a charakteristické zastoupení jednotlivých typů letounů a využití dráhového systému. Hlukovou zátěž okolí, vyjádřenou ekvivalentní hladinou akustického tlaku LAeq D, tvoří převážně lety vrtulových letadel všeobecného letectví. K celkové hodnotě LAeq D přispívají menším podílem cvičné a zkušební lety proudových dopravních, cvičných a bojových letadel. Do výpočtu byly započítány jak odlety a přílety v přímém směru, tak i okruhové zkušební a výcvikové lety včetně předletových motorových zkoušek. Území v blízkém okolí letiště VODOCHODY, vystavené bezprostředně hluku z leteckého provozu, je svým rozsahem relativně velmi malé. To vyplývá z toho, že v ekvivalentní hladině akustického tlaku LAeq D se promítá akustická energie poměrně malého počtu, především velmi krátkých hlukově méně intenzivních hlukových událostí, což je dáno skladbou letounů na letišti a celkovým provozem. Hluková zátěž o hladinách vyšších, než je nejvýše přípustná ekvivalentní hladina akustického tlaku (LAeqD = 60 dB), nezasahuje do žádného obytného území blízkých obcí, a to s dostatečnou rezervou. V širším okolí LKVO, kde jsou vedeny předepsané letištní okruhy, se ekvivalentní hladina akustického tlaku LAeq D pro charakteristický letový den a při uvažování rozptylu letových tratí pohybuje u malého okruhu u nejbližší obytné zástavby – v lokalitě Zlončic kolem 38 dB, u Postřižína kolem 32-33 dB a u jižního okraje města Odolena Voda kolem 30 dB. U velkého okruhu se ekvivalentní hladina akustického tlaku LAeq D pro charakteristický letový den a při uvažování rozptylu letových tratí pohybuje u nejbližší obytné zástavby – u obce Dolany kolem 43-44 dB, u Chvatěrub kolem 38 dB, u Kozomína kolem 30 dB, u severního okraje obce Odolena Voda, u obce Předboj pod 30 dB, u obce Bašť kolem 38-40 dB. Tzn., že při okruhovém létání dle deklarovaného provozu se hodnoty v blízkosti letové

130


dráhy pohybují v rámci, či hluboko pod reálným hlukovým pozadím v těchto lokalitách, jak je patrné z tabulky č. 6. v akustické studii z leteckého provozu. Výhledový stav – rok 2012

V mapových přílohách č.2 a 3 Akustické studie z leteckého provozu jsou graficky zobrazeny situace pro denní a noční dobu. V blízkém okolí LKVO dojde vlivem předpokládaného navýšení leteckého provozu k nárůstu hluku v území oproti dnešnímu stavu. V tomto uvažovaném provozním stavu výhledového leteckého provozu se nejvýše přípustná hladina akustického tlaku LAeq D = 60 dB, resp. LAeq N = 50 dB již pohybují na okraji, resp. v blízkosti obce Panenské Břežany a Dolánky. Je nutné konstatovat, že předpokládaný výhledový provoz je vždy uvažován s rezervou a tedy lze předpokládat, že závěry studie budou na straně bezpečnosti. V širším okolí LKVO, kde jsou vedeny předepsané letištní okruhy, se ekvivalentní hladina akustického tlaku LAeq D pohybuje u malého okruhu u nejbližší obytné zástavby– u Zlončic kolem 54 - 57 dB, u Postřižína kolem 47 - 48 dB a u jižního okraje Odolene Vody kolem 44 dB, pro charakteristický letový den, a to i při uvažování rozptylu letových tratí. U velkého okruhu se ekvivalentní hladina akustického tlaku LAeq D pohybuje u nejbližší obytné zástavby, která není již zasažena provozem na RWY a příletových a odletových tratích - u obce Chvatěruby kolem 48 -51dB, u Kozomína kolem 42 dB, u severního okraje Odolene Vody kolem 37 dB, u obce Předboj kolem 35 - 37 dB a u obce Bašť kolem 57-59 dB pro charakteristický letový den, a to i při uvažování rozptylu letových tratí. V nočních době se ekvivalentní hladina akustického tlaku LAeq N pohybuje u malého okruhu u nejbližší obytné zástavby – u Zlončic kolem 42 - 45 dB, u Postřižína kolem 35 - 36 dB, u jižního okraje Odolene Vody kolem 34 dB, pro charakteristický letový den, a to i při uvažování rozptylu letových tratí. U velkého okruhu se v noční době ekvivalentní hladina akustického tlaku LAeq N pohybuje u nejbližší obytné zástavby, která není již zasažena provozem na RWY a příletových a odletových tratích - u obce Chvatěruby kolem 40 - 41dB, u Kozomína kolem 32 dB, u severního okraje Odolene Vody kolem 32 dB, u obce Předboj kolem 30 - 31 dB a u obce Bašť kolem 45 - 47 dB pro charakteristický letový den, a to i při uvažování rozptylu letových tratí. Tzn., že při okruhovém létání dle deklarovaného provozu se hodnoty v obcích v blízkosti letové dráhy mimo vliv hlavní vzletové a přistávací dráhy již pohybují v rámci, či pod reálným hlukovým pozadím v těchto lokalitách. Shrnutí působení leteckého provozu

Hluková zátěž pro uvažovaný výhledový provoz o hladinách vyšších, než je nejvýše přípustná ekvivalentní hladina akustického tlaku LAeq D = 60 dB v denní době se pohybuje na okraji, resp. v blízkosti okrajové obytné zástavby obce Panenské Břežany a lokality Dolánky Ostatní obce jsou již mimo dosah této limitní izofony. V tzv. výstražném pásmu (zóně), tj. pásmo LAeq,D = 55-59,9 dB se vyskytují části, resp. celé obce Zlončice, Chvatěruby, Dolany, Kralupy n. Vltavou, Panenské Břežany a Bašť. Hluková zátěž pro uvažovaný výhledový provoz o hladinách vyšších, než je nejvýše přípustná ekvivalentní hladina akustického tlaku LAeq N = 50 dB v noční době se pohybuje na okraji, resp. v blízkosti okrajové obytné zástavby obce Panenské Břežany a lokality Dolánky. Ostatní obce jsou již mimo dosah této limitní izofony. V tzv.

131


výstražném pásmu (zóně), tj. pásmo LAeq,N = 45 - 49,9 dB se vyskytují části obce Zlončice, Dolany, Panenské Břežany a Bašť. Pro okruhové létání platí, že v okrajových částech obcí v blízkosti nichž je okruhová trať malého i velkého okruhu vedena a tyto části obcí již nejsou ovlivňovány hlavní vzletovou a přistávací tratí se hladiny LAeq, D pohybují cca do 50 dB a LAeq,N se pohybují do 40 dB. Výsledky pro lety po okruhu platí při dodržení minimální výšky letů – malý okruh: min 350 m AGL a velký okruh minimálně 600 m AGL. I když dojde výhledovým leteckým provozem ke zvýšení hlukového zatížení okolí LKVO, budou tyto změny v převážné většině území s chráněnou obytnou zástavbou v hladinových úrovních pod limitní úrovní. Neočekává se větší než odhadovaný nárůst v počtu pohybů, ani větší nasazení hlučných typů letadel (např. dopravních letounů nad 100 t a vojenských proudových letounů). Pokud tedy dojde k ovlivnění akustické situace - zvýšení, hluku v obcích - bude se jednat o hladiny pod limitními hladinami, což je také patrné z počtu zasažených osob v jednotlivých hlukových pásmech tak, jak je uvedeno v kapitole 5.5, tabulce 7 Akustické studie z leteckého provozu. Možná opatření na LKVO pro výhledový provoz

Dle předpokládaného vývoje leteckého provozu bude žádoucí postupně upravovat podmínky provozu na LKVO tak, aby se hluková zátěž okolí nezvyšovala nad únosnou mez. V souladu se závěry této studie jsou pro další projektovou přípravu záměru formulována následující doporučení: •

v rámci další projektové přípravy záměru navrhnout a projednat ochranné hlukové pásmo (OHP); v OHP navrhnout opatření na ochranu proti hluku, kde hlavní těžiště u stávající zástavby vyskytující se uvnitř OHP bude na individuálních protihlukových opatřeních na ochranu vnitřního chráněného prostředí, tj. např. výměna stávajících oken za protihluková, apod.

•

na základě výsledků návrhu OHP navrhnout i mechanismy kontroly hlukového zatížení okolí LKVO

•

do nočního provozu LKVO budou připouštěna pouze letadla o MTOW do 100 t s vyloučením extrémně hlučných typů letadel

•

nebude se výrazně zvyšovat rozsah leteckého provozu v nočním době

•

předletové motorové zkoušky v noční době budou omezeny na nezbytné minimum

•

v případě většího podílu letadel v kategorii C a D v provozu LKVO, než se uvádí v zadání, bude vhodné zvážit mezní podmínky podle aktuální situace.; dále budou sledovány reakce na případné lety především proudových letounů kategorie D, případně vrtulových kategorie C a podle situace jejich počet případě redukovat

•

do výhledu postupně omezovat i pohyby hlučnějších typů letadel v kategorii B např. L200 Morava, apod.

•

budou stanoveny optimální tratě pro přílety (STAR) a odlety (SID) dopravních letounů, které budou vybavené odpovídající navigační podporou s ohledem na hlukové zatížení území se souvislou obytnou zástavbou

•

všechny IFR odlety budou prováděny po odletových tratích SID až do stanoveného bodu, kde se letadlo nachází v dostatečné výšce nad zemí

•

bude prováděna kontrola dodržování předepsaných trajektorií letu (track monitoring) a to i pro lety vrtulníků

•

způsob provedení vzletu bude upraven podle moderních poznatků o protihlukových postupech

132


•

postupy pro přiblížení a přistání budou stanoveny tak, aby letadla mohla sestoupit pod stanovenou výšku nad zemí až po nalétnutí do osy dráhy pro přistání

•

z hlediska pozemních operací letadel je požadováno: Ø Ø Ø Ø

•

motorové zkoušky v jiném než volnoběžném režimu budou prováděny pouze na stanovených motorových stáních motorové zkoušky v noční době budou prováděny pouze nejnutnější v rámci předletové přípravy brzdění plnou reverzací tahu motoru bude minimalizováno a omezováno s výjimkou případů, kdy je to nutné z bezpečnostních důvodů provoz pomocných energetických jednotek letadel (APU) bude povolen pouze na dobu nezbytně nutnou pro připojení pozemního zdroje energie

na letišti bude vhodné s postupným náběhem objemu odbavovaných cestujících počítat se zavedením systému CDM (Collaborative Decision Making), který umožní přesněji stanovit skutečný čas odletu a tím optimalizovat okamžik spuštění motorů a minimalizovat dobu chodu motorů na zemi

Kontrola skutečné hlukové zátěže okolí letiště v konkrétním časovém horizontu je nutným požadavkem, který může signalizovat změny v predikované hlukové zátěži území. Prostředkem kontroly nemůže být monitorování stavu pouhým měřením hluku, neboť letecký provoz je proměnný (v průběhu týdne, mezi sezónami roku, apod.) a hluk navíc závisí na mnoha vnějších faktorech, které se rovněž v průběhu roku mění. Výpočet izofon a plošných zón vychází z dlouhodobého a průměrného stavu. Proto se většinou výsledky krátkodobého kontrolního měření hluku mohou lišit od průměrného dlouhodobého stavu, vyjádřeného vypočtenými izofonami LAeq D a LAeq N. Krátkodobé měření hluku ani dlouhodobé monitorování zpravidla nerespektují tytéž výchozí podmínky, jaké jsou uplatněny při výpočtu izofon. Pojem monitoring vyjadřují především slova „sledování, kontrola“. Proto je velmi zavádějící si okamžitě pod tímto pojmem představit pouze a jedině kontinuální měření akustické situace. Vzhledem k tomu, že predikovaný objem provozu letiště v roce 2012 je spíše horním odhadem a provoz letiště bude mít samozřejmě určitou náběhovou křivku, musí být především v počáteční fázi hlavním cílem a těžištěm kontroly – monitoringu akustické situace v okolí LKVO především periodické ověření, zda při leteckém provozu ve sledovaném období jednoho kalendářního roku byly dodrženy podmínky, pro které byly izofony, resp. hlukové zóny odvozeny. Hlavním prostředkem kontroly je porovnání výchozích údajů o leteckém provozu s aktuálním stavem a případně výpočet izofon hladin LAeq D,N pro aktuální podmínky provozu (pokud se aktuální a výchozí stav liší), a jejich porovnání s dokládanými izofonami LAeq D,N. •

v rámci další projektové přípravy vypracovat návrh sledování a kontroly leteckého provozu, který bude zahrnovat především ověřování následujících parametrů: Ø Ø Ø Ø Ø

•

trajektorie letu (změny trajektorií, opatření pro jejich kontrolu a dodržování a výsledky této kontroly); aktuální letecký provoz v porovnání s výchozími údaji pro výpočet izofon LAeq D,N ; změny a dodržování předepsaných provozních omezení; případně s kontrolním měřením ve vybraných bodech; je třeba se především zaměřit na jižní okrajovou zástavbu Panenských Břežan, obec Bašť a Dolany, resp. lokalitu Dolánky.

pokud se k lokálnímu ověření izofon LAeq D,N využije kontrolní měření hluku z leteckého provozu, ať dlouhodobého, tak i krátkodobého je nutné dodržovat tyto základní podmínky: Ø Ø Ø

měřicí mikrofony – sondy musí být situovány ve volném prostoru, bez vlivu odrazů a stínění zvuku vyzařovaného letícím letadlem, s preferencí rovinného terénu, s mikrofonem ve výšce nejméně 4 až 6 m nad zemí; vliv rušivých zvuků akustického pozadí a rušivých atmosférických podmínek musí být potlačen, resp. eliminován; nastavení měřicích systémů musí odpovídat účelu měření tak, aby hledaná hodnota LAeq D,N nebyla zkreslena způsobem sběru a zpracováním dat;

133


Ø Ø Ø

intervaly měření pro určení hladin LAeq D,N musí být dostatečně dlouhé, s velkým počtem hlukových událostí vyvolaných leteckým provozem, aby bylo možné tato data statisticky zpracovávat; výsledné hodnoty LAeq D,N musí být doplněny dílčími výsledky statistického zpracování dat a přepočítány na charakteristický letový den; výsledky měření se použijí pro doplnění kontrolního výpočtu.

Monitorování hluku v rozsahu průběžného měření hluku letadel ve stálých pozicích v okolí letiště nelze pokládat za univerzální prostředek pro ověření izofon LAeq D,N . Slouží k porovnání hodnot hluku v místech měření stanovených výpočtem a měřením, přičemž však výchozí předpoklady pro stanovení obou těchto hodnot se mohou vzájemně lišit a je nutné při porovnání tyto možné rozdílné vstupní předpoklady vždy vzít v úvahu. Návrh kontinuálního hlukového monitoringu a jeho rozsahu by měl vycházet z výše popsaného sledování a kontroly hlukového vývoje reálného zatížení území v průběhu náběhu provozu na LKVO a kontroly navržených hlukových zón, případně navrženého a vyhlášeného ochranného hlukového pásma. Z hlediska využití sytému monitoringu je na LKVO ve výhledu doporučeno následující opatření: •

využití systému monitoringu (sledování a kontrola provozu na letišti) z hlediska hluku bude respektovat následující základní požadavky Ø Ø Ø

systém monitoringu hluku bude využíván pro informování veřejnosti o hlukové zátěži okolí, o dodržování podmínek ochranného hlukového pásma a o účinnosti protihlukových opatření; systém track monitoringu bude využíván k důsledné kontrole dodržování předepsaných trajektorií letu a tím i k hlučnosti bude zajištěna nezávislá kontrola věcné správnosti provádění monitoringu hluku a trajektorií letu a výsledků této činnosti

Závěr k problematice leteckého hluku:

Cílem akustické studie pro letecký provoz bylo vyhodnotit akustické zatížení území a stanovit počty osob zatížených výhledovým provozem na LKVO jako podklad pro hodnocení rizik. Byla předložena jedna varianta řešení a také jedna varianta provozního stavu. Ze samotného leteckého provozu byly vyhodnoceny hlukové zóny (přílohy 1 až 3 Akustické studie z leteckého provozu), které dokládají, že: §

Hluková zátěž pro uvažovaný výhledový provoz o hladinách vyšších, než je nejvýše přípustná ekvivalentní hladina akustického tlaku LAeq D = 60 dB v denní době se pohybuje na okraji, resp. v blízkosti okrajové obytné zástavby obce Panenské Břežany a lokality Dolánky. Ostatní obce jsou již mimo predikovaný dosah této limitní izofony.

§

V tzv. výstražném pásmu (zóně), tj. pásmo LAeq,D = 55-59,9 dB se vyskytují části, resp. celé obce Zlončice, Chvatěruby, Dolany, Kralupy n. Vltavou, Panenské Břežany a Bašť.

§

Hluková zátěž pro uvažovaný výhledový provoz o hladinách vyšších, než je nejvýše přípustná ekvivalentní hladina akustického tlaku LAeq N = 50 dB v noční době se pohybuje na okraji, resp. v blízkosti okrajové obytné zástavby obce Panenské Břežany a lokality Dolánky. Ostatní obce jsou již mimo predikovaný dosah této limitní izofony.

§

V tzv. výstražném pásmu (zóně), tj. pásmo LAeq,N = 45 - 49,9 dB se vyskytují části obce Zlončice, Dolany, Panenské Břežany a Bašť.

§

Pro okruhové létání platí, že v okrajových částech obcí v blízkosti nichž je okruhová trať malého i velkého okruhu vedena a tyto části obcí již nejsou ovlivňovány hlavní vzletovou a

134


přistávací tratí se hladiny LAeq, D pohybují cca do 50 dB a LAeq,N se pohybují do 40 dB. §

Výsledky pro lety po okruhu platí při dodržení minimální výšky letů – malý okruh: min 350 m AGL a velký okruh minimálně 600 m AGL.

§

I když dojde výhledovým leteckým provozem ke zvýšení hlukového zatížení okolí LKVO, budou tyto změny převážné většině území s chráněnou obytnou zástavbou v hladinových úrovních pod limitní úrovní. Neočekává se větší než odhadovaný nárůst v počtu pohybů, ani větší nasazení hlučných typů letadel (např. dopravních letounů nad 100 t a vojenských proudových letounů). Pokud tedy dojde k ovlivnění akustické situace zvýšení hluku v obcích - bude se jednat o hladiny pod limitními hladinami.

V rámci hodnocení zatížení území hlukem z leteckého provozu byl také vyhodnocen i počet zasažených osob v jednotlivých hlukových pásmech v okolí letiště. Toto vyhodnocení bylo následně využito i jako podklad pro hodnocení zdravotních rizik. Kumulativní vliv letiště Vodochody a Ruzyně nebyl řešen vzhledem k tomu, že sledované relevantní izofony z provozu obou letišť pro rok 2012 a méně příznivou variantu provozu na LKPR , tj. bez paralelní dráhy, jsou od sebe v dostatečné vzdálenosti. Limitní izofony LAeq D = 60 dB jsou v nejkratší vzdálenosti od sebe cca 10 km a např. LAeq D = 50 dB jsou ve vzdálenosti cca 4,3 km. Limitní noční izofony LAeqN = 50 dB jsou od sebe vzdáleny cca 6 km a např. izofony LAeqN = 45 dB jsou ve vzdálenosti cca 2,5 km. Z tohoto výčtu je patrné, že nedochází k průniku relevantních hlukových zón a tedy nemůže dojít ani ke relevantním kumulativním účinkům provozu obou letišť v území. Hluková zátěž z liniových zdrojů hluku V rámci řešení akustické studie byly modelovány a hodnoceny následující situace (stavy): Stávající stav – 2008, celková silniční doprava bez záměru: Varianta hodnotí počáteční akustickou situaci v zájmovém území z hlediska hluku emitovaného silničním provozem. Jelikož záměr vybudování letiště Vodochody ještě není zrealizován, jedná se pouze o ostatní silniční dopravu. Hlavním zdrojem akustických emisí v zájmovém území je tedy celková silniční doprava. Výhledový stav – 2012, celková obslužná doprava letiště pro char. letový den: Varianta hodnotí výhledovou akustickou situaci způsobenou pouze obslužnou dopravou letiště během charakteristického letového dne, bez ostatní automobilové a železniční dopravy. Hlavním zdrojem akustických emisí v zájmovém území je celková silniční obslužná doprava letiště. Výhledový stav – 2012, celková doprava bez obslužné dopravy letiště Varianta hodnotí výhledovou akustickou situaci s celkovou automobilovou dopravou bez obslužné dopravy letiště a bez železniční dopravy. Hlavním zdrojem akustických emisí v zájmovém území je tedy celková ostatní silniční automobilová doprava. Výhledový stav – 2012, celková doprava s obslužnou dopravou letiště Varianta hodnotí výhledovou akustickou situaci s celkovou automobilovou dopravou včetně obslužné dopravy letiště. Hlavním zdrojem akustických emisí v zájmovém území je celková silniční doprava.

135


Protihluková opatření pro hluk z dopravy Příspěvek hluku z obslužné dopravy letiště k výhledovému stavu v obci Postřižín je do 0,5 dB, tento příspěvek prakticky nelze subjektivně ani měřením prokázat. Hygienický limit pro SHZ je v obci Postřižín ve výpočtových bodech překročen již v současném stavu. V obci Klíčany je příspěvek záměru do 1,5 dB, ale ve vybraných výpočtových bodech nedochází k překročení hygienického limitu. Vlivem záměru dojde k překročení hygienických limitů na fasádách objektů v okolí nové obslužné komunikace letiště. Jedná se o objekty SOŠ a SOU s Domovem mládeže. Ubytovna, která ve výhledovém stavu bude ovlivněna hlukem z obslužné komunikace a parkoviště, ale i leteckého hluku, má stará zdvojená okna. Tato okna nejspíše dostatečně neochrání vnitřní chráněný prostor staveb. Doporučuje se, aby stávající okna byla vyměněna za nová, s vyšší neprůzvučností. Dle sdělení oznamovatele bude ubytovna demolována. Budova Domova mládeže v areálu SOŠ a SOU má již novější typ oken. Tato okna by se měla prověřit z hlediska jejich neprůzvučnosti, zdali je ve vnitřních prostorech dodržen limit pro chráněný vnitřní prostor staveb. Okna budovy SOŠ a SOU by se měla také prověřit z hlediska neprůzvučnosti, případně provést jejich výměnu, pokud nebudou splněny limity pro chráněný vnitřní prostor staveb. Výše zmíněné objekty jsou nejvíce dotčeny hlukem z provozu letiště. PHO formou protihlukových clon v tomto případě není možná, neboť objekty jsou situované do těsné blízkosti obslužné komunikace a realizace clony není technicky možná. Pro další projektovou přípravu záměru jsou formulována následující doporučení: •

v rámci další projektové přípravy záměru prověřit a následně zrealizovat potřebná individuální protihluková opatření u objektů SOŠ a SOU s Domovem mládeže; u objektů SOŠ a SOU s Domovem mládeže je nutné prověřit okna z hlediska jejich neprůzvučnosti a v případě potřeby taktéž provést jejich výměnu

Závěr k problematice hluku z pozemní dopravy: Z výsledků uvedených v předchozích kapitolách akustické studie vyplývá, že dominantním zdrojem hluku ve stávajícím i výhledovém stavu je na většině řešených komunikací ostatní automobilová doprava bez obslužné dopravy letiště Vodochody. Obslužná doprava letiště je výrazná pouze na komunikacích v nejbližším okolí letiště (hlavně komunikace č. II/608). Ve výpočtových bodech v obci Postřižín jsou jak ve stávajícím stavu, tak i ve výhledovém stavu pro všechny varianty překročeny hygienické limity hluku (70 / 60 dB) pro starou hlukovou zátěž z dopravy na pozemních komunikacích pro denní i noční dobu. Ve většině výpočtových bodů v okolí nově vybudované obslužné komunikace letiště jsou ve výhledovém stavu pro celkovou obslužnou dopravu letiště vypočtené hodnoty vyšší než hygienické limity hluku (55 / 45 dB) pro hluk z dopravy na pozemních komunikacích pro denní i noční dobu, či se vyskytují v pásmu nejistoty. Záměr způsobí na sledovaných výpočtových místech mimo okolí obslužné komunikace nárůst maximálně do 1,5 dB oproti výhledovému stavu v roce 2012 bez záměru. V okolí obslužné komunikace záměr způsobí nárůst ekvivalentní hladiny akustického tlaku A až o 16 dB (týká se areálu SOŠ a SOU s Domovem mládeže). Záměrem je myšlen objem

136


silniční dopravy vyvolaný charakteristickým letovým dnem. Charakteristický letový den je stav, který nastává přibližně polovinu roku. Ve zbytku roku je objem letecké přepravy, tedy i objem silniční dopravy, nižší. Výpočet proběhl pro nejhorší stav, kdy bylo počítáno s charakteristickým letovým dnem po celý rok. Model je tedy z dlouhodobého hlediska na straně bezpečnosti. I přes výše uvedené skutečnosti a vyhodnocení velikosti a významnosti vlivů na akustickou situaci z pozemní dopravy v zájmovém území zpracovatelský tým oznámení jako kompenzační opatření související s předkládaným záměrem doporučuje v rámci další projektové přípravy prověřit a případně realizovat přímé napojení areálu letiště Vodochody na D8. V tomto smyslu je formulováno následující doporučení: •

v rámci kompenzačních opatření eliminujících vliv záměru na dopravní infrastrukturu prověřit a realizovat přímé napojení areálu letiště na D8 tak, aby byla vyloučena doprava generovaná letištěm v nejbližších obcích podél komunikace II/608

D.I.4. Vlivy na povrchové a podzemní vody Vliv na charakter odvodnění oblasti a změnu hydrologických charakteristik

V současné době je řešen odvod srážkových ploch z letištních provozních ploch, komunikací, parkovišť a střech objektů závodu AERO Vodochody a.s. systémem oddílné kanalizace srážkových vod. Do recipientů jsou srážkové vody odváděny třemi větvemi: Ø JV část areálu je odvodněna do Hoštického potoka. Před vyústěním do Hoštického potoka je osazen odlučovač s koksovým filtrem Ø JZ část areálu je vedena přímo do Vltavy. Přípojka od motorových zkoušek je vedena přes odlučovač ropných látek. Do této větve je napojen i odtok odpadních vod ze stávající ČOV a neutralizační stanice. Ø S a SZ je odvodněna do Postřižinského potoka. V této části areálu nedojde prakticky k téměř žádným změnám, a proto není ani v dalším textu podrobněji popisována.

Navrhovaný způsob odvodu srážkových vod je koncipován tak, aby nedošlo ke zhoršení odtokových poměrů do Hoštického potoka a do Vltavy oproti stávajícímu stavu. V následujících dvou tabulkách jsou uvedeny stávající zastavěné a zpevněné plochy v areálu AERO Vodochody a.s. a dále je proveden bilanční výpočet odvodu srážkových vod z těchto ploch do Hoštického potoka nebo do Vltavy. Výpočet je proveden pro roční úhrn srážek ve výši 509 mm, intenzitu přívalového deště 126 l/s.ha a koeficienty 0,9 pro střechy a 0,7 pro zpevněné plochy. Popis plochy RWY dráha TWY pojížděcí dráha CELKEM

Popis plochy RWY dráha TWY pojížděcí dráha Střechy objektů Komunikace a zpevněné plochy CELKEM

Odtok do Vltavy – stávající stav 2 3 Plocha (m ) Roční odtok [m /rok] 69 075 24 611 10 832 3 859 79 907 28 471

Odtok [l/s] 609 96 705

Odtok do Hoštického potoka – stávající stav 2 3 Plocha (m ) Roční odtok [m /rok] 43 425 15 472 10 884 3 878 58 060 26 597 102 100 36 378 214 469 82 326

Odtok [l/s] 383 96 658 901 2 038

Přehled o výstavbě nových objektů, včetně odpovídajících výměr a způsobu odvodu srážkových vod je uveden v tabulce:

137

Oznámení v rozsahu přílohy č.4 zákona č. 100/2001 Sb.v platném znění Letiště Vodochody Popis plochy Pojezdová dráha TWY Odmrazovací stání Příjezd k motorovým zkouškám Odbavovací plocha vč. komunikací Přetah do AERA Obslužná komunikace mimo OP Plochy před hangárem Plochy před ZHS Střechy nových objektů Vozovky přednádraží Parkoviště přednádraží Chodníky přednádraží CELKEM

2

Celková plocha (m ) 116 680 2 270 545 87 080 3 140 20 835 10 930 8 974 43 481 9 713 13 295 4 130 321 073

Plocha odtok do Vltavy 2 [m ] 85 080 545 65 100 3 140 20 835 10 930 8 974 14 133 208 737

Plocha odtok do 2 Hoštického potoka [m ] 31 600 2 270 21 980 29 348 9 713 13 295 4 130 112 336

Po realizaci záměru budou odvodňovány jak stávající zastavěné a zpevněné plochy z areálu AERO Vodochody a.s., tak i výše uvedené nové plochy. Ze stávajících zpevněných ploch se zruší stávající pojížděcí dráhy TWY. Zrušení dalších drobných zpevněných ploch, nacházejících se na plochách budoucí výstavby není v dalších výpočtech uvažováno – bilance odtokových poměrů je tak na straně bezpečnosti. Přehled odvodňovaných ploch po realizaci záměru je tak uveden v tabulce: Popis plochy RWY dráha Pojezdová dráha TWY Odmrazovací stání Příjezd k motorovým zkouškám Odbavovací plocha vč. komunikací Přetah do AERA Obslužná komunikace mimo OP Plochy před hangárem Plochy před ZHS Střechy nových objektů Vozovky přednádraží Parkoviště přednádraží Chodníky přednádraží Stávající střechy objektů Stávající komunikace a zpevn. plochy CELKEM

2

Celková plocha (m ) 112 500 116 680 2 270 545 87 080 3 140 20 835 10 930 8 974 43 481 9 713 13 295 4 130 58 060 102 100 593 733

Plocha odtok do Vltavy 2 [m ] 69 075 85 080 545 65 100 3 140 20 835 10 930 8 974 14 133 277 812

Plocha odtok do 2 Hoštického potoka [m ] 43 425 31 600 2 270 21 980 29 348 9 713 13 295 4 130 58 060 102 100 315 921

Při respektování shodných hodnot ročního průměru srážek, intenzity přívalového deště a odtokových koeficientů jako pro stávající stav jsou celkové teoretické odtokové poměry ze zájmového území do Hoštického potoka a do Vltavy uvedeny v následujících tabulkách: Popis plochy RWY dráha Pojezdová dráha TWY Příjezd k motorovým zkouškám Odbavovací plocha vč. komunikací Přetah do AERA Obslužná komunikace mimo OP Plochy před hangárem Plochy před ZHS Střechy nových objektů CELKEM

Odtok do Vltavy – cílový stav 2 3 Plocha [m ] Roční odtok (m /rok) 69 075 24 611 85 080 30 314 545 194 65 100 23 195 3 140 1 119 20 835 7 424 10 930 3 894 8 974 3 197 14 133 6 474 277 812 100 422

Odtok (l/s) 609 750 5 574 28 184 96 79 160 2 486

Odtok do Hoštického potoka – cílový stav 2 3 Plocha [m ] Roční odtok (m /rok) 43 425 15 472 31 600 11 259 2 270 809 21 980 7 831 29 348 13 444 9 713 3 461 13 295 4 737 4 130 1 472

Odtok (l/s) 383 279 20 194 333 86 117 36

a Popis plochy RWY dráha Pojezdová dráha TWY Odmrazovací stání Odbavovací plocha vč. komunikací Střechy nových objektů Vozovky přednádraží Parkoviště přednádraží Chodníky přednádraží

138


Popis plochy Stávající střechy objektů Stávající komunikace a zpevn. plochy CELKEM

Odtok do Hoštického potoka – cílový stav 2 3 Plocha [m ] Roční odtok (m /rok) 58 060 26 597 102 100 36 378 315 921 121 460

Odtok (l/s) 658 901 3 007

Jak je z uvedených údajů zřejmé, došlo by realizací záměru k výraznému nárůstu odtokových poměrů, zejména pak v období přívalových dešťů. V zimním období by dále docházelo vlivem zimní údržby letových ploch a odmrazování letadel k vypouštění vysokého znečištění do uvedených recipientů. Z výše uvedených důvodů bylo zadáno firmě MV projekt spol. s r.o. vypracování hydrologické a hydrotechnické studie „Likvidace dešťových vod z navrhovaného rozšíření areálu letiště Vodochody“. Cílem studie bylo zhodnotit stávající a budoucí situaci odtokových poměrů ze zájmového území ve vztahu k uváděným povodím a dále vypracovat návrhy na velikost retencí a provoz v zimním období. Tato kompletní studie je samostatnou Přílohou č.5 předkládaného oznámení. V další části jsou proto již sumarizovány závěry a navržená opatření. Na základě hodnot n-letých průtoků v obou vodotečích byl stanoven: Ø Maximální přípustný odtok z areálu AERO do Hoštického potoka Q100 = 930 l/s Ø Maximální přípustný odtok z areálu AERO do Vltavy Q100 = 717 l/s Odtok do Hoštického potoka

Stávající kanalizační odtok do Hoštického potoka představuje množství 2038 l/s (viz předchozí část oznámení). Kanalizační stoka DN 700 je v ploché části zájmového území uložena ve sklonu 0,4 %, tudíž kapacitní plnění stoky nepřesáhne hodnotu 550 l/s. V současné době dochází vzhledem k délce této stoky (cca 1300 m) k přirozené akumulaci dešťových vod v této kanalizaci, a tím ke zpomalení odtoku na hodnotu 550 l/s. V koncové části má tato stoka kapacitu až 1100 l/s, vzhledem k většímu sklonu uložené kanalizace. Přirozený odtok z povodí do uzávěrného profilu pF1 činí Q100 = 930 l/s. S ohledem na stávající systém dešťové kanalizace zde existuje rezerva ve výši 380 l/s, což je hodnota, která nesmí být překročena výtokem z nově plánované dešťové kanalizace. Stávající dešťová kanalizace DN 700 zůstane zachována a bude využívána pouze pro odvod čistých dešťových vod z této oblasti, tj. ze střech stávajících a nových objektů a stávajících komunikací a zpevněných ploch v závodě AERO Vodochody a.s.. Odtok do Hoštického potoka stávající kanalizací DN 700 – cílový stav 2 3 Popis plochy Plocha [m ] Roční odtok (m /rok) Střechy nových objektů 29 348 13 444 Stávající střechy objektů 58 060 26 597 Stávající komunikace a zpevn. plochy 102 100 36 378 CELKEM 189 508 76 420

Odtok (l/s) 333 658 901 1 892

Při novém řešení dojde ke snížení kanalizačního přítoku z 2038 l/s na 1892 l/s s tím, že kapacita výtoku ze stoky DN 700 nepřevýší hodnotu 550 l/s za předpokladu stejné funkce retardace dešťových vod ve stoce DN 700 jako dosud. Veškeré ostatní stávající i nové zpevněné plochy zájmového území a spádované do Hoštického potoka budou odvodňovány do nového systému dešťové kanalizace. Jedná se o následující srážkové vody: Popis plochy RWY dráha Pojezdová dráha TWY Odmrazovací stání

Odtok do Hoštického potoka novou kanalizací přes retenci – cílový stav 2 3 Plocha [m ] Roční odtok (m /rok) 43 425 15 472 31 600 11 259 2 270 809

139

Odtok (l/s) 383 279 20

Oznámení v rozsahu přílohy č.4 zákona č. 100/2001 Sb.v platném znění Letiště Vodochody Odtok do Hoštického potoka novou kanalizací přes retenci – cílový stav 2 3 Popis plochy Plocha [m ] Roční odtok (m /rok) Odbavovací plocha vč. komunikací 21 980 7 831 Vozovky přednádraží 9 713 3 461 Parkoviště přednádraží 13 295 4 737 Chodníky přednádraží 4 130 1 472 CELKEM 126 413 45 041

Odtok (l/s) 194 86 117 36 1 115

V letním období činí kanalizační přítok z těchto ploch 1115 l/s a musí být retardován na hodnotu 380 l/s. Vzhledem k navrhovanému rozdílnému řešení v letním a zimním období jsou navrženy dvě retenční nádrže zapojené za sebou. První nádrž bude železobetonová podzemní jímka, ze které bude voda v letním období přepadat do podzemní retenční voštinové nádrže. V zimním období mohou být tyto dešťové vody kontaminovány prostředky ze zimní údržby letových ploch. V těchto případech budou dešťové vody natékat pouze do první, železobetonové jímky, odkud budou čerpány na nově budovanou čistírnu odpadních vod. Při průměrném úhrnu srážek v zimním období ve výši 36 mm/měsíc tak bude na novou ČOV čerpáno cca 3 186 m3 srážkových vod/měsíc. Je navržena železobetonová podzemní jímka o objemu 72 m3, čerpadlo o výkonu 1,7 l/s a voštinová podzemní retenční nádrž o půdorysných rozměrech 17 x 26 m a výšce 1,44 m – celkový objem voštinové retence bude 636,5 m3 (vypočtený, požadovaný minimální objem retence je 590 m3). Odtok do Vltavy

Stávající kanalizační odtok do Vltavy představuje množství 705 l/s (viz předchozí část oznámení). Kanalizační stoka DN 500 je v ploché části zájmového území uložena ve sklonu 0,4 %, tudíž v současné době dochází k tlakovému plnění v této kanalizaci a tím k výtoku dešťových vod z kanalizačních šachet. Přirozený odtok z povodí do uzávěrného profilu pF2 činí Q100 = 717 l/s. S ohledem na stávající stav dešťové kanalizace je nutné tuto stoku rekonstruovat a novou stoku dimenzovat na hodnotu Qmax = 717 l/s. Rekonstruovaná kanalizace bude odvádět dešťové vody z následujících, převážně zpevněných letových ploch: Odtok do Vltavy rekonstruovanou kanalizací přes retenci – cílový stav 2 3 Popis plochy Plocha [m ] Roční odtok (m /rok) RWY dráha 69 075 24 611 Pojezdová dráha TWY 85 080 30 314 Příjezd k motorovým zkouškám 545 194 Odbavovací plocha vč. komunikací 65 100 23 195 Přetah do AERA 3 140 1 119 Obslužná komunikace mimo OP 20 835 7 424 Plochy před hangárem 10 930 3 894 Plochy před ZHS 8 974 3 197 Střechy nových objektů 14 133 6 474 CELKEM 277 812 100 422

Odtok (l/s) 609 750 5 574 28 184 96 79 160 2 486

V letním období činí kanalizační přítok z těchto ploch 2486 l/s a musí být retardován na hodnotu 717 l/s. Vzhledem k navrhovanému rozdílnému řešení v letním a zimním období jsou navrženy dvě retenční nádrže zapojené za sebou. První nádrž bude železobetonová podzemní jímka, ze které bude voda v letním období přepadat do podzemní retenční voštinové nádrže. V zimním období mohou být tyto dešťové vody kontaminovány prostředky ze zimní údržby letových ploch. V těchto případech budou dešťové vody natékat pouze do první, železobetonové jímky, odkud budou čerpány na nově budovanou čistírnu odpadních vod. Při průměrném úhrnu srážek v zimním období ve výši 36 mm/měsíc tak bude na

140


novou ČOV čerpáno cca 7 103 m3 srážkových vod/měsíc. Je navržena železobetonová podzemní jímka o objemu 175 m3, čerpadlo o výkonu 3,0 l/s a voštinová podzemní retenční nádrž o půdorysných rozměrech 25 x 40 m a výšce 1,44 m – celkový objem voštinové retence bude 1 440 m3 (vypočtený, požadovaný minimální objem retence je 1 420 m3). Při realizaci výše uvedených retencí lze předpokládat, že se odtokové poměry zájmového území v letních měsících a v období přívalových dešťů podstatným způsobem nezvýší a rovněž tak nedojde k podstatnému zvýšení hladin v obou vodotečích. Pro další projektovou přípravu je tedy nezbytné respektovat následující doporučení: •

mezi nutná opatření pro povodí východní části letiště (Hoštický potok) budou realizována následující opatření: Ø pomocí kombinované retence bude snížen kanalizační přítok v nové kanalizační stoce na 380 l/s Ø bude vybudována podzemní železobetonová čerpací jímka o objemu 72 m3 Ø bude vybudována podzemní retenční voštinová nádrž o objemu minimálně 590 m3 Ø společný odtok ze stávající kanalizace DN700 a nové kanalizační stoky nesmí přesáhnout 930 l/s

•

mezi nutná opatření pro povodí západní části letiště (Vltava) budou realizována následující opatření: Ø pomocí kombinované retence bude snížen kanalizační přítok na 717 l/s Ø bude vybudována podzemní železobetonová čerpací jímka o objemu 175 m3 Ø bude vybudována podzemní retenční voštinová nádrž o objemu minimálně 1420 m3 Ø kanalizační odtok z voštinové retenční nádrže nesmí přesáhnout 717l/s za podmínky rekonstrukce stávající stoky DN500

Při respektování navržených opatření lze vliv záměru na odtokové poměry v letním období označit za malý a málo významný. Koncepce zimního období je hodnocena v dalších částech této kapitoly. Vlivy na jakost vod

Potenciální ovlivnění kvality povrchových a podzemních vod může nastat jak v etapě výstavby, částečně i v rámci vlastního provozu. Výstavba Vlastní etapa výstavby představuje určité riziko ohrožení kvality povrchových a podzemních vod. Pro minimalizaci tohoto rizika jsou pro etapu výstavby navržena následující opatření: • v dalších stupních projektové dokumentace konkretizovat předpokládaná místa očisty vozidel vyjíždějících na veřejné komunikace ze stavenišť včetně návrhu zařízení na mytí vozidel • pro stavbu bude vypracován „Plán opatření pro případ havarijního úniku látek nebezpečných vodám“., s jeho obsahem budou seznámeni všichni pracovníci stavby; v případě havárie bude nezbytné postupovat podle pokynů zpracovaných v tomto plánu • všechny mechanismy, které se budou pohybovat na staveništi musí být v dokonalém technickém stavu, zejména z hlediska možných úkapů ropných látek • na plochách zařízení stavenišť nebudou skladovány látky škodlivé vodám včetně zásob PHM pro stavební mechanismy; stavební mechanismy budou vybaveny dostatečným množstvím sanačních prostředků pro případnou likvidaci úniků ropných látek • v případě úniku ropných nebo jiných závadných látek bude kontaminovaná zemina neprodleně odstraněna a odvezena a uložena na lokalitě určené k těmto účelům

141


Provoz Splaškové a technologické odpadní vody

Veškeré splaškové vody ze stávajících objektů AERO Vodochody a.s. jsou svedeny oddílnou kanalizací na podnikovou ČOV. ČOV je situována v JZ části areálu a vyčištěné odpadní vody z ČOV jsou zaústěny do dešťové kanalizace, která odvádí srážkové vody do Vltavy. ČOV byla navržena na následující zatížení: nátok splaškových vod 20,3 m3/hod, 488 m3/den, 124 457 m3/rok znečištění vyjádřené jako BSK5 = 98,8 kg/den, 25,47 tun/rok. Dle vodoprávního rozhodnutí RŽP OÚ Praha východ ze dne 7.7.1995 je povoleno vypouštět z ČOV do Vltavy 6 l/s, 11 000 m3/měsíc, 125 000 m3/rok při dodržení ukazatelů BSK5 = 15 mg/l (1,87 tun/rok) a NL = 20 mg/l (2,5 tun/rok). Rozhodnutím ze dne 20.5.2003 bylo toto rozhodnutí doplněno o povolení k vypouštění AOX a PCE. Dle podkladů od AERO Vodochody a.s. byl v roce 2007 odtok vyčištěných vod z ČOV 54 400 m3/rok. Množství produkovaných splaškových vod ze závodu má trvale klesající trend. Jako průměrné roční hodnoty ukazatelů znečištění splaškových vod na výstupu z ČOV se uvádí: BSK5 = 3,7 mg/l

CHSKCr = 25 mg/l NL = 8,7 mg/l

RAS = 568 mg/l

Jak je z uvedených údajů zřejmé, ČOV je provozována cca na poloviční projektované zatížení a plní hodnoty stanovené vodoprávním rozhodnutím. Veškeré splaškové vody a částečně i některé technologické odpadní vody (po předčištění na kvalitu, požadovanou pro vstup na ČOV) z provozu letiště budou odváděny na stávající ČOV AERO. Bilance odpadních splaškových vod přiváděných na ČOV v rámci hodnoceného záměru odpovídá přibližně spotřebě vody pro sociální účely a je uvedena (včetně bilance technologických odpadních vod) v následující tabulce: Zdroj

Poznámka

Průměrná produkce Celková produkce 3 3 m /den m /rok SO 05, SO 06 – Odbavovací budova a terminál GA Splaškové vody celkem 127,83 46 657 Technologické odpadní vody celkem CHÚV pro chlazení 2,74 1 000 SO 07 – Depo autocisteren Splaškové vody celkem 0,27 99 SO 08 – Záchranná hasičská stanice a objekt technické obsluhy Splaškové vody celkem 5,31 1 938 Technologické odpadní vody celkem Mytí vozidel 1,00 365 SO 09 – Hangár Splaškové vody celkem 9,86 3 597 Technologické odpadní vody celkem Mytí letadel a dílů 15,0 5 475 SO 10 – Vrátnice Splaškové vody celkem 0,42 153 Stávající jídelna AERO Splaškové vody - nárůst 13,15 4 800 Odpadní vody celkem 175,58 64 084

Poznámky: Ø Technologické odpadní vody z CHÚV nejsou zdrojem významného znečištění – obsahují pouze zvýšený obsah solí. Ø Odpadní vody z provozů občerstvení budou vedeny do splaškové kanalizace přes odlučovače tuků. Ø Technologické odpadní vody z mytí vozidel, letadel a dílů budou nejprve předčištěny na lokálních specifických ČOV, kde budou upraveny na kvalitu umožňující jejich nátok na ČOV. Předpokládá se použití typových čistíren pro odstranění ropných látek, rozrážení emulzí a odstranění tuhých látek.

142


Ø Odpadní vody z rozmrazování letadel a zimní údržby letových ploch jsou řešeny v dalších částech této kapitoly.

Odpadní vody z toaletních systémů letadel, vykazující extrémně vysoké znečištění BSK5, budou vypouštěny do samostatné akumulační jímky situované u SO 08. Z této jímky budou odpadní vody převáženy autocisternou na smluvní městskou ČOV s dostatečnou volnou kapacitou (ČOV Kralupy nebo Praha). Množství těchto odpadních vod bude zejména závislé na smluvních podmínkách mezi provozovatelem letiště a leteckými společnostmi. Za technologické odpadní vody lze považovat: § odpadní vody z chemické úpravny vod (CHÚV) pro úpravu vody na chlazení § odpadní vody z mytí vozidel, letadel a dílů § odpadní vody ze zimního provozu letiště (odmrazování letadel, údržba letových ploch) odpadní vody z chemické úpravny vod (CHÚV) pro úpravu vody na chlazení

Ze strojního hlediska se bude jednat o typovou jednotku pracující např. na principu reverzní osmózy. Odpadní vody z CHÚV jsou z hlediska znečištění pouze nositelem zvýšené solnosti. Jejich množství a skutečnou solnost lze upřesnit až po výběru dodavatele chladících systémů, který stanoví potřebnou kvalitu demineralizované vody pro chlazení. Od této kvality a kvality vody dodávané na CHÚV se bude odvíjet skutečné množství a solnost odpadní vody z CHÚV. Odpadní voda z CHÚV bude vypouštěna do splaškové kanalizace. Lze však reálně předpokládat, že z hlediska stávající kapacity ČOV se bude jednat o nevýznamné množství a znečištění. odpadní vody z mytí vozidel, letadel a dílů

Jak již bylo uvedeno, součástí technologického vybavení provozu „SO 07 - mytí vozidel“ a „SO 09 - mytí letadel a dílů“ budou i typové recirkulační čistírny odpadních vod, které zajistí potřebné předčištění těchto odpadních vod před jejich odtokem do kanalizace splaškových vod. Předpokládá se použití typových čistíren pro odstranění ropných látek, rozrážení emulzí a odstranění tuhých látek. Výstupem z čistírny bude odpadní voda upravená na požadované znečištění a kal odstraněný filtrací. Z hlediska ochrany jakosti vod v etapě provozu budou respektována následující doporučení: •

odpadní vody z provozů občerstvení budou vedeny do splaškové kanalizace přes odlučovače tuků

•

odpadní vody z toaletních systémů letadel, vykazující extrémně vysoké znečištění BSK5, budou vypouštěny do samostatné akumulační jímky situované u SO 08. Z této jímky budou odpadní vody převáženy autocisternou na smluvní městskou ČOV s dostatečnou volnou kapacitou (ČOV Kralupy nebo Praha)

•

součástí technologického vybavení provozu „SO 07 - mytí vozidel“ a „SO 09 - mytí letadel a dílů“ budou i typové recirkulační čistírny odpadních vod, které zajistí potřebné předčištění těchto odpadních vod před jejich odtokem do kanalizace splaškových vod

Při respektování navrhované koncepce čištění splaškových a technologických vod lze tento vliv označit za malý a málo významný. Zimní provoz

Pro bezpečný provoz letiště v zimním období je třeba používat přípravky pro údržbu letových ploch (např. CLEARWAY) a přípravky pro odmrazování letadel (např. SAFEWING). CLEARWAY je převážně směs solí kyseliny octové, vykazující vysoké znečištění 143


odpadních vod v ukazatelích BSK5 – 170 g/l a CHSK – 210 g/l. SAFEWING je převážně vodný roztok propylenglykolu, vykazující velmi vysoké znečištění odpadních vod v ukazatelích BSK5 – 780-1180 g/l a CHSK – 980-1380 g/l. Z těchto důvodů nelze odpadní vody znečištěné těmito přípravky vypouštět přímo do recipientů a je nutné zajistit jejich předčištění. Bezpečnostní listy těchto přípravků jsou doloženy v Příloze č.15 předkládaného oznámení. Odmrazování letadel

Při tvorbě námrazy je nutné provádět odmrazování letadel. Toto odmrazování bude prováděno pouze na určené ploše o rozloze 2270 m2. Odtok srážkových vod z této plochy bude sveden do akumulační jímky o užitném objemu cca 60 m3, vybavená měřením výšky hladiny v jímce. V letních měsících, kdy se odmrazování neprovádí, odtéká voda z této jímky do nové kanalizační stoky a přes retenci do Hoštického potoka. V zimních měsících je tento odtok uzavřen a provoz jímky je bezodtokový. Po dosažení stanovené výšky hladiny v jímce se odpadní voda z jímky vyčerpá do autocisterny a odveze na smluvní městskou ČOV (Kralupy, Praha). Spotřeba SAFEWING je zejména závislá na klimatických podmínkách a provedených počtech odmrazování. Průměrná spotřeba pro ošetření jednoho letadla je cca 300 l přípravku. Přípravek se před použitím obvykle ředí teplou vodu v množství cca 200 l na jedno ošetření. Pro bilanci je uvažováno s odmrazováním cca 300 letadel za zimní období. Roční spotřeba přípravku bude cca 90 m3, roční spotřeba teplé vody bude cca 60 m3. Cca 20% provozního roztoku odmrazovacího přípravku zůstává na letadle. V záchytné jímce se tak akumuluje cca 120 m3 provozního roztoku SEFEWING. V jímce se rovněž akumulují srážkové vody z plochy určené pro odmrazování letadel. Při rozloze této plochy 2270 m2, průměrném úhrnu srážek v zimním období 36 mm/měsíc a délce zimního období 5 měsíců bude celkový úhrn srážkových vod za zimní období 408,6 m3. Za zimní období bude nutné odvést na smluvní městskou ČOV cca 530 m3 odpadních vod vzniklých při odmrazování letadel. V rámci další projektové přípravy je proto jednoznačně nutné postupovat dle zpracované koncepce řešení plochy pro odmrazování letadel: •

odtok srážkových vod z plochy pro rozmrazování letadel bude sveden do akumulační jímky o 3 užitném objemu cca 60 m , která bude vybavena měřením výšky hladiny. V zimních měsících bude odtok z jímky uzavřen a voda se z jímky vyčerpá do autocisterny a odveze na smluvní městskou ČOV

•

v rámci provozního řádu „Odmrazování letadel“ budou stanoveny jednoznačné podmínky pro určení odvodu vod z jímky (odvoz nebo odtok do vodoteče)

Zimní údržba letových ploch

Při mrznoucích srážkách a sněžení je nutné provádět údržbu letových ploch, tj. postřik přípravkem CLEARWAY. Spotřeba tohoto přípravku je závislá na okamžité teplotě a průměrná spotřeba se uvádí hodnotou 30 g/m2 ošetřené plochy. Průměrná spotřeba CLEARWAY na jedno ošetření letových ploch se předpokládá ve výši 5,6 m3. Za předpokladu, že bude v zimním období provedeno cca 80 ošetření letových ploch, bude celková spotřeba CLEARWAY cca 450 m3 za zimní období. Jak již bylo uvedeno v předchozích částech oznámení, budou srážkové vody z letových ploch odváděny výhradně novou kanalizační stokou přes železobetonovou jímku a retenci do Hoštického potoka nebo rekonstruovanou kanalizační stokou přes železobetonovou jímku a retenci do Vltavy. Stávající kanalizační stokou zaústěnou do

144


Hoštického potoka bez retence nebudou srážkové vody z letových ploch odváděny. V zimním období bude výtok ze železobetonových jímek do retencí a následně do recipientu uzavřen a veškerá voda z těchto jímek bude přečerpávána do vstupní akumulační nádrže nové ČOV. Jak již bylo uvedeno v předchozích částech této kapitoly, v železobetonové jímce o objemu 72 m3 na nové kanalizační stoce bude osazeno čerpadlo o výkonu 1,7 l/s, které bude automaticky spínáno od dosažení nastavené výšky hladiny a v zimním měsíci přečerpá cca 3186 m3 znečištěných srážkových vod. V železobetonové jímce o objemu 175 m3 na rekonstruované kanalizační stoce bude osazeno čerpadlo o výkonu 3,0 l/s, které bude automaticky spínáno od dosažení nastavené výšky hladiny a v zimním měsíci přečerpá cca 7103 m3 znečištěných srážkových vod. Na nově budovanou ČOV tak bude v zimním období čerpáno maximálně 4,7 l/s srážkových vod a v průměru cca 10 300 m3 vod za měsíc. Jak je zřejmé z přehledu ploch napojených do jednotlivých kanalizačních stok, budou na ČOV čerpány v zimním období i srážkové vody ze zpevněných ploch v přednádraží a část srážkových vod ze střech nových objektů, které jsou napojeny do těchto kanalizačních stok. Pro předčištění těchto srážkových vod je navrhována technologická linka čištění srážkových vod sestávající z: § § § § § § §

Vstupní usazovací nádrž Retenční nádrž s odlučovačem ropných látek Velmi jemné, automaticky čištěné česle Systém biologického čištění na principu MBR procesu a plně oxické aktivace Dosazovací nádrž Dávkování potřebných chemikálií Kalové hospodářství založené na uskladnění a aerobní stabilizaci produkovaných kalů.

Průměrné zatížení čistírny srážkových vod bude odpovídat kapacitě 5 900 EO60. Vstupní hydraulické a látkové zatěžovací parametry čistírny jsou uvedeny v tabulce: Množství odpadních vod Průměrný denní přítok Koeficient denní nerovnoměrnosti Maximální denní přítok Koeficient hodinové nerovnoměrnosti Maximální hodinový přítok

3

3

m /den 320 1,28 410 1,0 -

m /hod 13,3 17,1 17,1

l/s 3,7 4,7 4,7

g/EO.den 60 75 4,3

kg/den 354 442,5 25,4

mg/l 1110 1380 80

a Znečištění surové odpadní vody Biochemická spotřeba kyslíku Chemická spotřeba kyslíku Nerozpuštěné látky

mg/l max. 2200 2760 160

Na výstupu z čistírny se předpokládá dosažení následujících limitních hodnot ukazatelů znečištění: Ukazatel

CHSK Cr BSK5 NL N-NH4 NEL PAU

Zimní období Hodnota „p“ Hodnota „m“ mg/l mg/l 110 150 20 30 20 40 8 15 0,5 1 0,0002 0,0004

V rámci další projektové přípravy je proto jednoznačně nutné postupovat dle zpracované koncepce řešení nakládání se srážkovými vodami při zimní údržbě letových ploch.

145


Ochrana povrchových a podzemních vod Letecké PHM

Letecký petrolej bude do areálu letiště přiváděn ze stávajícího uložiště závodu AERO Vodochody a.s. dvouplášťovým produktovodem. Z tohoto produktovou bude v depu autocisteren plněn do autocisteren a dovážen k letadlům. Prostor plnění autocisteren je přestřešen a jeho povrch je vyspádován do bezodtokové havarijní jímky odpovídajícího objemu. Letecký benzin bude dovážen v autocisternách a skladován v nadzemním dvouplášťovém zásobníku o objemu 50 m3. Z tohoto zásobníku bude přímo čerpán do palivových nádrží malých letadel. Prostor stáčení autocisteren je přestřešen a jeho povrch je vyspádován do bezodtokové havarijní jímky odpovídajícího objemu. Automobilové PHM

Automobilové PHM (benzin NATURAL a motorová nafta) budou dováženy v autocisternách. Pro jejich výdej bude osazena typová balená jednotka, která nevyžaduje realizaci žádných dalších opatření z hlediska ochrany podzemních a povrchových vod. Vlastní nádrže benzinu a motorové nafty jsou dvouplášťové s kontrolou meziprostoru, celá čerpací stanice (stáčení z autocisteren, výdej do motorových vozidel) je umístěná pod přístřeškem. Plocha pod přístřeškem je řešena jako nepropustná a vyspádovaná do nepropustné, bezodtokové havarijní jímky odpovídající objemu. Nakládání s látkami nebezpečnými vodám

Za látky nebezpečné vodám lze označit přípravky na odmrazování letadel, zimní údržbu letištních ploch, chemické přípravky pro provoz ČOV, přípravky pro provádění údržby (oleje, tuky) a odpady v kategorii „nebezpečný odpad“. Přípravky na odmrazování letadel a pro zimní údržbu letištních ploch budou skladovány v dvouplášťových nádržích na zpevněných plochách příslušných objektů. Nakládání s těmito látkami bude prováděno pouze na určených a zabezpečených plochách. Přípravky pro provoz ČOV budou skladovány v přepravních obalech v oddělené místnosti objektu čistírny, která bude zabezpečena havarijní jímkou odpovídajícího objemu. Z hlediska skladovaného množství se bude jednat o velmi malé množství přípravků. Přípravky pro provádění běžné údržby (oleje, tuky apod.) budou v potřebném množství skladovány ve vymezeném prostoru dílen údržby. Tyto látky budou skladovány v přepravních obalech na ocelových vanách s póroroštem. Provádění pravidelných výměn olejů v točivých strojích bude prováděno v intervalech stanovených výrobci těchto zařízení. Tyto výměny budou provádět odborné firmy na základě smluvního vztahu. Shromažďování odpadů kategorie „nebezpečný odpad“ bude prováděno ve vyhrazených a zabezpečených prostorách. Tyto odpady budou ukládány do vhodných nádob tak, aby nemohlo dojít k únikům nebezpečných látek. Srážkové vody ze zpevněných ploch, kde nelze vyloučit riziko kontaminace ropnými látkami budou do příslušné kanalizace odváděny přes odlučovače ropných látek, které budou obsahovat i sorpční část. Odlučovače budou zabezpečeny proti vyplavení v době přívalových dešťů a bude prováděna jejich pravidelná kontrola a údržba dle podmínek stanovených v provozním řádu. Dle podkladů z rozpracovaného projektu pro územní řízení jsou navrženy 2 odlučovače ropných látek na odbavovací ploše a další odlučovač 146


bude na manipulační ploše před hangárem. V případě mimořádných havárií a úniku většího množství pohonných hmot a následného vniknutí těchto látek do kanalizačních stok lze pro likvidaci havárie využít i nově budované železobetonové jímky a retence na těchto stokách. Pro další přípravu záměru tak jsou formulována následující doporučení: •

veškeré vody z letových ploch a z prostoru přednádraží budou odváděny přes čerpací jímky stanovených objemů; v zimním období bude výtok z těchto jímek do retenci uzavřen a voda bude přečerpávána do vstupní akumulační nádrže nové ČOV

•

v rámci aktualizovaného provozního řádu budou stanoveny jasné podmínky pro způsob nakládání s vodami v akumulační jímkách pro odvádění vod z letových ploch v letním a zimním období

•

ČOV pro čištění kontaminovaných srážkových vod v zimním provozu bude dimenzována na hydraulické zatížení minimálně 4,7 l/s

•

provozovatel předloží ke kolaudaci stavby schválené provozní řády pro: Ø čistírnu kontaminovaných srážkových vod Ø odlučovače ropných látek Ø odlučovač tuků

•

provozní řády odlučovačů ropných látek a odlučovače tuků bude mimo jiné obsahovat i požadavky na jejich pravidelnou kontrolu a údržbu

•

pro provoz navrhované ČOV musí být respektovány emisní limity, které budou stanovené Povodím Vltavy, s.p.

•

na výstupu vod z ČOV budou odebírány vzorky a prováděny rozbory akreditovanou laboratoří; četnost vzorkování a rozsah sledovaných ukazatelů stanoví příslušný vodohospodářský úřad

•

provozovatel předloží ke kolaudaci stavby atesty nepropustnosti zpevněných manipulačních ploch, kanalizací a jímek

•

na jímkách a akumulačních nádržích, které nebudou vizuálně kontrolovatelné, bude instalována automatická signalizace o dosažení maximální provozní hladiny

•

provozovatel předloží ke kolaudaci stavby schválený Plán opatření pro případ havárie (Havarijní plán) dle zákona č. 254/2001 Sb. v platném znění o vodách

Při respektování navrhované koncepce odvádění a čištění srážkových vod v zimním období lze záměr z hlediska velikosti vlivu označit za malý, z hlediska významnosti vlivu za středně významný, podmíněný bezpodmínečným dodržováním provozního řádu ve vztahu k nakládání se srážkovými vodami v zimním období.

147


D.I.5. Vlivy na půdu Vlivy na rozsah a způsob užívání půdy

Realizací záměru nejsou dočasným ani trvalým záborem dotčeny pozemky v kategorii PUPFL. Záměr není realizován v ochranném pásmu lesa. Celkový přehled o záborech ZPF v jednotlivých katastrálních územích s členěním na stávající využití pozemků je uveden v tabulce: Katastrální území Zlončice Máslovice Postřižín Vodochody Dolínek Hoštice Klíčany Panenské Břežany Celkem:

2

Celkový zábor (m ) 9 360 19 884 19 343 98 554 19 917 174 275 13 968 20 355 321

2


2

Ostatní plocha (m ) 9 360 10 899 19 108 98 554 18 609 173 595 13 884 0 344 009

2

Orná půda (m ) 0 8 904 0 0 0 0 84 20 9 008

Z hlediska ochrany ZPF je převážná část pozemků orné půdy zařazena v V třídě ochrany půdního fondu (BPEJ 22112, 22213) a nepatrná část je zařazena ve IV třídě ochrany (BPEJ 22212, 22312). Upřesnění odnímání půdy ze zemědělského půdního fondu podle zákona ČNR 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, v platném znění, bylo provedeno v Metodickém pokynu odboru ochrany lesa a půdy MŽP ČR ze dne 1.10.1996 čj. 00LP/1067/96, který nabyl účinnosti k 1.1.1997. Tento Metodický pokyn v článku III Odnímání půdy ze zemědělského půdního fondu (§ 9 zákona) stanovuje: 1) Při posuzování žádosti o odnětí zemědělské půdy ze ZPF přihlíží orgán ochrany ZPF k zásadám jeho ochrany podle § 4 zákona a k tomu, zda požadované odnětí je na ploše určené schválenou dokumentací. 2) Pokud se zemědělská půda požadovaná k odnětí nalézá mimo plochu uvedenou v odstavci 1, orgán ochrany ZPF postupuje podle článku II a souhlas § 9 odstavec 6 zákona vydá zejména: a) pro stavbu veřejně prospěšnou (kromě staveb liniových), b) v zájmu ochrany základních složek životního prostředí, c) pro stavbu rodinného domu pro fyzickou osobu, na pozemku bezprostředně navazujícím na plochy určené k nezemědělskému využití schválenou dokumentací nebo navazující na stávající zástavbu a to do 2 velikosti maximálně 1 200 m , d) na plochách bezprostředně navazujících na stávající zástavbu v těch sídlech, kde není uvažováno s pořízením dokumentace, e) tam, kde byl již udělen souhlas orgánu ochrany ZPF podle § 7 odst. 3 zákona.

V článku IV tohoto Metodického pokynu jsou stanoveny třídy ochrany zemědělského půdního fondu, které jsou pro účely ochrany ZPF uvedeny v příloze, nazvané třídy ochrany zemědělské půdy. Tato příloha stanovuje: 1. Do I. třídy ochrany zemědělské půdy jsou zařazeny bonitně nejcennější půdy v jednotlivých klimatických regionech, převážně v plochách rovinných nebo jen mírně sklonitých, které je možno odejmout ze zemědělského půdního fondu pouze výjimečně, a to převážně na záměry související s obnovou ekologické stability krajiny, případně pro liniové stavby zásadního významu. 2. Do II. třídy ochrany jsou situovány zemědělské půdy, které mají v rámci jednotlivých klimatických regionů nadprůměrnou produkční schopnost. Ve vztahu k ochraně zemědělského půdního fondu jde o půdy vysoce chráněné, jen podmíněně odnímatelné a s ohledem na územní plánování také jen podmíněně zastavitelné. 3. Do III. třídy ochrany jsou sloučeny půdy v jednotlivých klimatických regionech s průměrnou produkční schopností a středním stupněm ochrany, které je možno územním plánováním využít pro eventuální výstavbu.

148


4. Do IV. třídy ochrany jsou sdruženy půdy s převážně podprůměrnou produkční schopností v rámci příslušných klimatických regionů, s jen omezenou ochranou, využitelné i pro výstavbu. 5. Do V. třídy ochrany jsou zahrnuty zbývající bonitované půdně ekologické jednotky (dále jen „BPEJ“), které představují zejména půdy s velmi nízkou produkční schopností včetně půd mělkých, velmi svažitých, hydromorfních, štěrkovitých až kamenitých a erozně nejvíce ohrožených. Většinou jde o zemědělské půdy pro zemědělské účely postradatelné. U těchto půd lze předpokládat efektivnější nezemědělské využití. Jde většinou o půdy s nižším stupněm ochrany, s výjimkou vymezených ochranných pásem a chráněných území a dalších zájmů ochrany životního prostředí.

Dotčené pozemky v rámci předkládaného záměru jsou zařazeny většinově do V. třídy ochrany, minimálně do 4. třídy ochrany zemědělské půdy. Jde o zábor zemědělské půdy s velmi nízkou až podprůměrnou produkční schopností s omezenou ochranou. Z uvedeného hlediska, jak co do rozsahu záboru, tak co do kvality potenciálně odnímaného ZPF se jedná o vliv malý a málo významný. V předkládaném oznámení jsou ve vztahu k této problematice a na základě výše uvedených skutečností prezentována následující doporučení: • v dalším stupni projektové dokumentace vypracovat podrobný záborový elaborát pro odnětí zemědělské půdy • v případě souhlasu s vynětím ze ZPF zajistit důkladnou skrývku orniční vrstvy a podorničí a její uložení na mezideponii, nakládání se skrytou ornicí důsledně realizovat podle pokynů orgánů ochrany ZPF • z hlediska celkové charakteristiky lokality v prostoru letiště lze doporučit, aby před využitím skryté ornice byly provedeny analýzy v rozsahu vyhlášky č.13/1994 Sb.

Znečištění půdy

V etapě výstavby nepochybně nelze vyloučit riziko kontaminace půd. Omezení tohoto rizika může být eliminováno organizací výstavby a plněním opatření dodavatele stavby tak, jak jsou tato doporučení formulována v kapitole hodnocení vlivů na jakost vod. Z hlediska vlastního provozu nelze objektivně předpokládat významnou pravděpodobnost kontaminace půd při respektování opatření navržených tímto oznámením a při dodržení technického řešení stavby v souladu se zpracovaným zadáním a při respektování příslušných provozních směrnic. Obecně lze vyvodit závěr, že při respektování navržených doporučení je možné vliv na kontaminaci půd označit z hlediska velikosti vlivu jako malý, z hlediska významnosti jako málo významný. Změna místní topografie, vliv na stabilitu a erozi půdy

Realizace záměru není spojena se změnou místní topografie a nemá vliv na stabilitu a erozi půdy. Vlivy na chráněné části přírody

Tento vliv v rámci posuzovaného záměru nenastává. Vlivy v důsledku ukládání odpadů

Z hlediska odpadů bude v rámci výstavby a provozu pouze prováděno jejich shromažďování tj. dočasné uložení na místech k tomu určených a zabezpečených po dobu nezbytně nutnou. Výstavba

Specifikace množství a jednotlivých druhů odpadů v průběhu výstavby bude provedena v rámci zpracování prováděcích projektů, kdy budou konkretizovány i použité stavební

149


materiály. Pro shromažďování jednotlivých druhů odpadů vytvoří investor potřebné podmínky. Za dodržování předpisů pro nakládání s odpady, včetně vyhovujícího způsobu využití nebo odstranění, které vzniknou v průběhu výstavby odpovídá dodavatel stavby. Tato povinnost by měla být zapracována do smlouvy o provedení prací. Množství všech odpadů vznikajících v etapě výstavby nelze objektivně určit. Z hlediska problematiky odpadů je nezbytné požadovat, aby byly v dalších stupních projektové dokumentace respektovány následující podmínky: •

v následujících stupních projektové dokumentace specifikovat prostory pro shromažďování nebezpečných odpadů a případných ostatních látek škodlivých vodám ze všech uvažovaných aktivit v rámci stavby uvažovaného záměru; tyto budou ukládány pouze ve vybraných a označených prostorách v souladu s legislativou v oblasti ochrany vod a odpadovém hospodářství

•

v prováděcích projektech stavby budou upřesněny jednotlivé druhy odpadů z výstavby, jejich množství a předpokládaný způsob využití respektive odstranění

•

dodavatel stavby vytvoří v rámci zařízení staveniště podmínky pro třídění a shromažďování jednotlivých druhů odpadů v souladu se stávajícími předpisy v oblasti odpadového hospodářství; o vznikajících odpadech v průběhu stavby a způsobu jejich odstranění nebo využití bude vedena odpovídající evidence; součástí smlouvy s dodavatelem stavby bude požadavek vznikající odpady v etapě výstavby nejprve nabídnout k využití

•

v rámci stavby bude veden o výkopové zemině respektive stavební suti deník jehož součástí budou doklady vystavené akreditovanou laboratoří, prokazující plnění limitů stanovených vyhláškou č. 294/2005; o způsobu využití výkopové zeminy respektive stavební suti bude rozhodnuto až na základě provedených rozborů zemin v prostoru staveniště s odkazem na uvedenou vyhlášku

•

v rámci žádosti o kolaudaci stavby předložit specifikaci druhů a množství odpadů vzniklých v procesu výstavby a doložit způsob jejich využití nebo odstranění

Provoz

Předpokládané druhy a množství jednotlivých odpadů z etapy provozu jsou souhrnně uvedeny v předcházející části předkládaného oznámení. Provozovatel předpokládá, že pravidelnou údržbu strojního zařízení budou provádět externí odborné firmy na základě smluvního vztahu. Smluvní vztah bude obsahovat i podmínku, že tato firma převezme i veškeré odpady, které v rámci prováděné činnosti vzniknou (např. výměny olejů). Pro shromažďování a třídění jednotlivých druhů odpadů bude zejména v prostorách terminálu a odbavovací haly dostatek vhodných a označených nádob. Upřesnění prostorových kapacit pro následné dočasné skladování (shromažďování odpadů) bude provedeno v dalších stupních projektové přípravy. Před zahájením zkušebního provozu požádá provozovatel OŽPZ Krajského úřadu Středočeského kraje o souhlas k nakládání s nebezpečnými odpady. Budou vypracovány provozní řády skladů nebezpečných odpadů a tyto řády budou předloženy dotčeným orgánům státní správy ke schválení. Celkově lze vlivy na rozsah a způsob využívání půd označit jako malý a málo významný. D.I.6. Vlivy na horninové prostředí a přírodní zdroje Realizace záměru nenarušuje žádné ložisko nerostných surovin ani dobývací prostor. K ovlivnění horninového prostředí nedojde. Vliv lze označit za nulový.

150


D.I.7. Vlivy na faunu, floru a ekosystémy Významnější ovlivnění přírody a krajiny vlastním záměrem nelze předpokládat s výjimkou významných zásahů do mimolesních porostů dřevin v areálu závodu AERO Vodochody a.s. Letištní dráha je umístěna na ruderalizovaných loukách jižně areálu závodu. Vlivy na floru

Záměr je realizován na plochách intenzivních travních porostů, případně v urbanizovaných prostorech, na části území se nacházejí plochy ruderálních lad na navážkách. Jsou tak dotčeny pouze plochy, které se nenacházejí v přírodě blízkém stavu hodnotných stanovišť (postagrální lada, ruderalizované intenzivní travní porosty), případně se nacházejí ve stavu pokročilé ruderální sukcese. Jsou dotčeny většinově jen běžné druhy rostlin, které se vyskytují zcela běžně na řadě okolních stanovišť. Nedochází tedy k ohrožení populací těchto druhů, zvláště chráněné druhy rostlin se na ploše výstavby nenacházejí. Zásahy do populací ochranářsky významnějších druhů Červeného seznamu nepředstavují s ohledem na charakter okolí vážnější ovlivnění floristické rozmanitosti středočeské flory, poněvadž uvedené druhy Červeného seznamu se relativně hojně nacházejí na řadě lokalit v okolí i v prostorech areálu, stavbou nedotčených. Vliv na fytocenózy je tak nutno pokládat za mírně nepříznivý až nepříznivý, většinově dočasný, ojediněle i trvalý a patrný, avšak pouze v lokálním měřítku. Vlivy na mimolesní porosty dřevin

Uvedený aspekt představuje nejvýznamnější dopad na přírodní prostředí posuzovaného záměru, poněvadž je zasahováno s ohledem na logistiku nového letištního prostoru do nejvýznamnějších enkláv vysázených porostů dřevin v areálu AERO Vodochody. Podle dendrologické přílohy jde o ohrožení cca 240 položek mimolesních porostů dřevin na plochách 1 až 16 (mapa v Příloze č. 7) : Plocha 1: Plocha 2 : Plocha 3 : Plocha 4 : Plocha 5 : Plocha 6 : Plocha 7 : Plocha 8 : Plocha 9 : Plocha 10 : Plocha 11 : Plocha 12 : Plocha 13 až 16 :

k.ú. Hoštice - 236/10, k.ú. Dolínek – 227/1 k.ú. Hoštice – 236/10 k.ú. Dolínek – 258/1, 290 k.ú. Dolínek – 337 k.ú. Hoštice – 236/8 k.ú. Hoštice – 236/8 k.ú. Hoštice – 236/7, 236/8, k.ú. Dolínek – 258/7 k.ú. Hoštice – 236/7, k.ú. Dolínek – 258/7 k.ú. Hoštice – 236/7, k.ú. Vodochody – 147, 148, 223/45 k.ú. Dolínek – 258/4 k.ú. Dolínek – 258/4, k.ú. Postřižín – 101/2, 196 k.ú. Postřižín – 101/2 k.ú. Postřižín – 101/1

⇒ Nejvýznamnější interakci představuje zásah do území zeleného pásu podél stávajícího severního oplocení letištní plochy, mezi ním a komunikací podél jižní strany areálu závodu se vyskytuje pás kvalitních dřevin, které jsou převážně v dobrém zdravotním stavu, případně ošetřené, v pestré druhové skladbě: dub letní, jasan ztepilý, javor klen, j. mléč, j., babyka, j. tatarský, j. jasanolistý, lípa srdčitá, l. velkolistá, bříza bradavičnatá, s příměsí třešní, mahalebky, akátu, pajasanu, jeřábu ptačího, ořešáku vlašského olše lepkavé, a místně i keřů (zimolez tatarský aj.). Oplocení bude posunuto ke stávající komunikaci továrny, v areálu letiště bude 151


komunikace nová, produktovod je veden pod novou komunikací. Jde o potenciální likvidaci cca 186 položek jedinců dřevin v uvedené druhové skladbě, včetně řady i sadovnický hodnotnějších stromů s průměry nad 40 cm., nejvýznamnějším zásahem je likvidace sadovnický hodnotného dubu letního na východním ukončení pásu a řady dubů a lip ve střední části pásu. Do zeleného pásu stromů vstupuje komunikace a plocha terminálu až při nově navrženém depu autocisteren, kdy jim stromy ustoupí. Celkově jde o velmi nepříznivý a velmi významný vliv v důsledku likvidace podstatné části určujícího prvku mimolesních porostů dřevin v celém areálu. Je nutno prověřit nezbytnost kácení každého stromu, zpracovatelský tým oznámení předpokládá, že část pásu stromů může být zachována. Přesné stanovení dřevin ke kácení vyplyne ze zaměření a vytýčení plochy stavby na místě na základě aktualizovaného dendrologického vyhodnocení. ⇒ Druhou nejvýznamnější interakci představuje zásah do okrajové části porostů, lemujících západní prostory areálu závodu , kde i přes náletový původ může dojít k likvidaci funkčně významnějších skupin porostů (skupiny 13 až 15) Jde o vliv nepříznivý, patrný. ⇒ Třetí interakcí je dotčení skupiny se staršími javory z důvodu výstavby odbavovací plochy a odbavovací budovy nového terminálu ve východní části stávajícího závodu, jde o vliv nepříznivý a významný. ⇒ Ostatní skupiny dřevin, dotčených stavbou, lze pokládat za sadovnický méně významné a hodnotné. Jde o dotčení javorové aleje podél SV strany areálu průklesty, eventuelní zásahy do keřů podél oplocení letiště při výstavbě nového, bezpečnostně vyhovujícího oplocení letiště. Na základě výše uvedeného rozboru navrhuje zpracovatelský tým oznámení následující doporučení: •

v rámci dalších stupňů projektové dokumentace provést důkladné zaměření všech porostů dřevin v kontextu půdorysu stavebních objektů a minimalizovaných manipulačních pásů s cílem podrobně vyhodnotit možnosti zachování všech hodnotnějších jedinců a skupin stromů, které nebudou v přímé kolizi s půdorysem jednotlivých objektů nového provozního zázemí letiště; teprve na základě tohoto podrobného vyhodnocení stanovit rozsah kácení a provést pro účely žádosti o odůvodněný rozsah kácení podrobné aktualizované sadovnickodendrologické vyhodnocení dotčených porostů

•

všechny stromy, které budou na základě nového vyhodnocení navrženy k zachování, důsledně ochránit před poškozením či zničením během přípravy území a výstavby ve smyslu platné normy ohledně ochrany dřevin při výstavbě (ČSN DIN 18920), a to jak ochranou kmenů, tak ochranou aktivní kořenové zóny

•

do POV stavby navrhnout způsoby ochrany ponechávaných prvků dřevin v dosahu stavebních prací a dále i takové umístění jeřábových drah, které minimalizují zásahy do porostů dřevin při výstavbě

Předpokladem určité kompenzace (kromě prověření nezbytnosti kácení každého hodnotnějšího stromu) je řešení odpovídající náhradní výsadby v areálu. Za kácené dřeviny je navrhováno na základě logistiky nové výstavby určit plochy pro výsadby náhradní, neboť z výhledového řešení staveb - budov, komunikací a dalších zpevněných ploch a inženýrských sítí vyplývají volné plochy, které již nebudou výstavbou zasaženy. Nové výsadby jsou navrženy na pozemcích parc. č. 258/9, 227/1, 227/4, 258/10, 258/11 a 337, mohou být umístěny i do středové části areálu, kde není plánována nová výstavba, ovšem je třeba zakreslit – zaměřit - dřeviny stávající na něž

152


lze novou výsadbou navázat. Pro projekt sadových úprav je nutno dodržet následující doporučení a zásady: •

do dalšího stupně projektové dokumentace připravit podrobný projet sadových úprav, řešících odpovídající kompenzaci za kácené dřeviny do areálu letiště a závodu Vodochody: Ø Ø Ø Ø Ø

Ø Ø Ø Ø Ø Ø

•

řešena bude kombinace alejové, skupinové, pásové a individuální výsadby v druhové skladbě listnatých dřevin součástí sadových úprav bude zakomponování všech ponechávaných a ochraňovaných jedinců a skupin stromů vzdálenosti výsadeb 3 m na obě strany od oplocení vzdálenost výsadeb stromů od budov bude min. 6 m výška stromů případně vysázených v neveřejné části letiště, musí být regulována s ohledem k překážkovým rovinám VPD, v podstatě nepřevýší výšku budov, v ostatních prostorech areálu mimo prostorů s požadavky na zvláštní provozně bezpečnostní parametry budou uplatněny dlouhověké listnaté dřeviny vyššího vzrůstu; do těchto výsadeb budou uplatněni vzrostlí školkovaní jedinci s balem o obvodech kmenů minimálně v kategorii 12-14 cm v blízkosti komunikací budou užity převážně vysokokmenné sazenice s výškou nasazení korun 2,5 – 3,5 m (potřebná podjezdná výška), v ostatních plochách budou preferovány přirozeně tvarované dřeviny sortimentální složení bude konzultováno se zástupci letiště, budou vyloučeny druhy uvolňující v době květu či zrání plodů "chmýří" a dřeviny plodící - lákající svými plody ptáky výsadby keřů a plochy trávníků budou celistvé, aby byla umožněna co nejjednodušší mechanizovaná údržba podsadby keřů budou užity v malé míře a pokud ano, tak pouze keře nízké - půdopokryvné náhrady trávníků v místech, kde by trávník neprosperoval keře vyšší budou užity jen výjimečně - po odsouhlasení se zástupci letiště náhradní výsadby zeleně budou umísťovány pouze do cílových ploch, kde již není plánována žádná výstavba

zajistit důslednou údržbu a výchovu všech vysázených porostů

Vlivy na faunu

Na základě výstupů zoologického průzkumu je možno konstatovat ve vztahu k populacím zvláště chráněných druhů živočichů: 1. Zásahem do prostorů navážek s xerofytními ruderalizovanými lady v JZ části závodu Vodochody severně od hraniční silnice je dotčena místní populace ještěrky obecné (§§), poněvadž zarovnáním terénu a výstavbou produkotovodu dojde k zásahu do části biotopu tohoto druhu. Není likvidován celý biotop, jedinci druhu jsou relativně mobilní a území severně až SZ od plochy poskytuje rovněž vhodné lokality pro přežití. Nezbytné bude před zahájením stavebních prací provést aktuální doprůzkum a transfery do lokalit mimo prostory výstavby. Analogie platí pro slepýše křehkého (§§), i když zatím nebyly potvrzeny nálezy přímo v areálu. 2. Kácení dřevin, včetně vzrostlých jedinců s možnými trouchnivějícími dutinami může znamenat ohrožení případných reprodukčních prostorů zlatohlávka Oxythyrea funesta (§). Lze očekávat mírně nepříznivý vliv v případě potvrzení reprodukčních prostorů v dotčených stromech, proto je nezbytné řešit odborné ohledání pokácených dřevin odborně způsobilou osobou ve smyslu přítomnosti takových dutin a zajistit oddělené nakládání s takovými segmenty pokácených stromů. 3. Zásah do dřevin omezí potravní niku a biotop veverky obecné (§), poněvadž dojde k významnější redukci porostů dřevin v areálu. Nebyly dokladovány reprodukční prostory, v tomto smyslu není předpokládán nepříznivý vliv na populaci druhu. 4. Mírně nepříznivý vliv nelze vyloučit na populaci koroptve polní (§), pokud by došlo k přesunu části okolní populace do prostoru letištních ploch (spíše trofická záležitost). V daném kontextu vyplývá potřeba skrývek pro novou dráhu mimo reprodukční období.

153


5. Případný mírně nepříznivý vliv je možno očekávat na místní populace čmeláků (§), poněvadž jsou dotčena místa jejich příležitostného výskytu, konkrétní polohy zakládání hnízd v rámci zájmového území neověřeny. Po rekultivacích je možno předpokládat návrat těchto druhů do výstavbou dočasně narušených prostorů. Analogie platí pro otakárka ovocného a otakárka fenyklového (§), jde o příležitostné výskyty. 6. Lokálně mírně nepříznivý vliv je možno očekávat na populaci ťuhýka obecného (§) ve vztahu k mýcení keřů v západní části areálu u trati, i když výskyt byl prokázán v keřích ruderálních ploch jižně od trati. S ohledem na tažnost druhu je určující z hlediska velikosti a významnosti vlivu období ke kácení dřevin. 7. Výstavba letištní dráhy se nepříznivě dotkne potravního prostoru kavky obecné (§§) omezením této niky, jinak nejsou předpokládány vlivy na tento druh, nejsou demolovány žádné objekty s doloženým hnízděním. Na základě provedeného průzkumu lze předpokládat, že místa známého výskytu zvláště chráněného genofondu živočichů, která by znamenala místa výskytu reprezentativních nebo unikátních populací těchto druhů včetně prostorů reprodukce těchto populací, nebudou dotčena s ohledem na míru antropogenního původu stanovišť a míru urbanizace zájmového území. Z dalších vlivů na faunu je možno dokladovat především následující oblasti vlivů: 1. Nejvýznamnějším dopadem je zásah do mimolesních porostů dřevin, který se dotýká populací řady druhů živočichů. Z hlediska vlivů na faunu znamená patrná až významná likvidace porostů v navrhovaném rozsahu především: v odstranění živných rostlin pro řadu druhů hmyzu. Jde tak v důsledku i o snížení potravní nabídky pro hmyzožravé ptáky a dravý hmyz v území; v likvidaci hnízdních možností pro řadu ptáků, jak hnízdící v korunách, tak v dutinách (brhlíci, sýkory, špačci aj.) Poněvadž není k dispozici dostatek náhradních hnízdních prostorů (likvidace kvalitního porostu znamená podstatné snížení množství vzrostlých stromů v areálu závodu), obecně lze předpokládat snížení hustoty populací hnízdících druhů ptáků a možné zmizení některých druhů z území;

Jde o vlivy mírně nepříznivé až velmi nepříznivé (podle míry zásahu v kontextu konkrétních ploch areálu), méně významné až velmi významné, do doby plné funkčnosti nových výsadeb prakticky nevratné. Významnost vlivu by byla ještě výrazně zvýšena nevhodným obdobím zásahů do porostů dřevin, zejména pak v jarním období při hnízdění ptáků. 2. Nelze dále vyloučit místní dotčení hnízdních možností pro strnady a skřivany prováděním skrývek a následným zpevněním částí dnešního rostlého terénu, což lze pokládat za mírně nepříznivý vliv na místní populace. Tento vliv lze minimalizovat realizací zemních prací mimo hnízdní období (skrývky povrchu). Rozšíření letištního areálu dále jinak znamená pouze prostorové omezení loviště některých druhů ptáků. 3. Přímé vlivy na populace epigeického hmyzu a drobných hlodavců v zájmovém území, dále pak na ohrožení hnízdních možností drobných pěvců zásahy do porostů dřevin. Lokálně tak dojde k patrné redukci jejich areálů výskytu, což je nutno pokládat za nepříznivý vliv, s ohledem na charakter řešeného území za méně významný až patrný. Rovněž tento vliv lze minimalizovat realizací zemních prací mimo reprodukční období (skrývky povrchu). Na základě výše uvedeného rozboru pokládá zpracovatel doporučit následující opatření:

154

oznámení za potřebné


•

do POV stavby jednoznačně promítnout zahájení zemních prací a přípravy území nejdříve ke konci vegetačního období z důvodu omezení vlivů na prostory reprodukce populací volně žijících živočichů

•

do POV stavby promítnout odůvodněný rozsah kácení dřevin výhradně do období vegetačního klidu

•

zajistit odbornou prohlídku pokácených starších stromů z hlediska výskytu dutin s trouchnivěním, v případě, že takové dutiny budou dokladovány, zajistit oddělené deponování částí stromů s těmito dutinami a v následujícím jarním období řešit případný transfer zjištěných larev listorohých brouků pod dozorem odborně způsobilé osoby

•

před zahájením stavby provést v lokalitě navážek s ruderalizovanými xerofytními lady v JZ části areálu závodu Vodochody u západní vrátnice doprůzkum z hlediska výskytu ještěrky obecné a zajišťovat transfery jedinců mimo prostory výstavby

Vlivy na ekosystémy

a) vlivy na prvky ÚSES Posuzovaný záměr se nenachází ve střetu s vymezenými skladebnými prvky ÚSES. b) vlivy na významné krajinné prvky Tato část hodnocení vlivů je z velké části předznamenána již prezentovanými formulacemi kapitol ohledně možného ovlivnění povrchových vod, poněvadž dochází k novému vyústění dešťových vod do Hoštického potoka. Bude okrajově dotčena pravá břehová hrana v prostoru bez doprovodných porostů a hydraulicky opevněna, předpokladem je zajištění důsledného předčištění dešťových vod z areálu ve smyslu doporučení, uplatněných v kapitole, vlivů na kvalitu vod. Záměr nevyžaduje přímý zásah do lesních porostů. c) vlivy na další ekosystémy Poněvadž dochází ke změně habitatu výstavbou a zpevněním ploch na rostlém terénu ve vazbě na skrývky rostlinného pokryvu, lze dovodit nepříznivost přímých vlivů na ekosystémy prostoru staveniště a nejbližšího okolí staveniště. Záměr není v kolizi se stanovištně heterogenními plochami. d) vlivy na evropsky významné lokality a ptačí oblasti Poloha záměru a dosah jeho přímých vlivů vylučuje ovlivnění evropsky významných lokalit vymezených ve smyslu příloh NV č. 132/2005 Sb. na území Středočeského kraje. Tyto lokality se nenacházejí v bezprostředním kontaktu s posuzovanou stavbou. S ohledem na polohu záměru není předpokládáno ani zprostředkované ovlivnění těchto lokalit, viz vyjádření příslušného orgánu ochrany přírody, které je doloženo v Příloze č.2 předkládaného oznámení. e) další aspekty Významným biologickým vlivem může být ruderalizace území po výstavbě z důvodu, že plochy zasažené stavebními pracemi nebudou důsledně rekultivovány. Otevřené plochy jsou totiž vystavovány nástupu ruderálních rostlin a jednoletých plevelů, které mohou znamenat i ovlivnění druhové skladby okolních fytocenóz nežádoucí sukcesí. Je proto doporučeno: •

důsledně rekultivovat v rámci sadových úprav všechny plochy zasažené stavebními pracemi z důvodu prevence ruderalizace území a šíření alergenních plevelů a invazních rostlin

155


D.I.8. Vlivy na krajinu včetně ovlivnění krajinného rázu Oznamovaný záměr je realizován v pohledově částečně exponované poloze od jihu, v otevřeném území poblíž dálnice D8 (pohledové osy od S až SV). V kontextu základních aspektů ovlivnění krajinného rázu ve vazbě na obsah dikce § 12 zák. č. 114/1992 Sb., v platném znění je možno konstatovat, že: 1. Poloha zvláště chráněných území nekoliduje s polohou posuzovaného záměru, maloplošná chráněná území jsou dostatečně vzdálena. V kontextu pohledových aspektů se pohledová poloha nejbližších zvláště chráněných území v určujících pohledových osách od posuzovaného areálu (i přes něj) neprojevuje, nemůže být tedy ovlivněna oslabením jejich estetického působení jako součásti vizuálně vnímatelného krajinného prostoru. 2. Poloha významných krajinných prvků se v přímém kontaktu se záměrem nenachází. 3. Kulturní dominanty krajiny nejsou záměrem pohledově v zásadě ovlivněny, v určujícím vizuálně vnímatelném krajinném prostoru od jihu až jihovýchodu se totiž prakticky neprojevují. Výstavba výškově či hmotově dominantních objektů je situována při severní straně areálu letiště severně od letištních drah, takže neovlivní působení památkově chráněných objektů v sousedních obcích, i když nová řídící věž letového provozu s ohledem na její parametry bude představovat místní výškovou dominantu (28 m). 4. Harmonické měřítko v krajině – rozměry a celková plocha halových objektů terminálu v jeho konečné podobě jsou objekty většího měřítka, které jsou v určitém hmotovém protikladu se stávajícím stavem v území (okolní sídelní útvary – většinově objekty malého měřítka) a nejsou v rozporu s měřítkem stávajících objektů areálu Vodochody – objekty středního až většího měřítka). S ohledem na parametry – hala o rozměrech cca 200 x 55 m s rozšířením do letištních ploch výšce atiky 9n a 13 m v rámci krajinného rázu místa znamená vytvoření jen málo výrazné dominanty s horizontálním působením odlišné měřítkem či vztahy v krajině směrem k okolním objektům, . 5. Harmonické vztahy v krajině - vazba na to, zda: ü

ü

je v území vytvářena nová charakteristika území (ano, jde o zástavbu většinově na rostlém terénu na okraji zastavěného území), bez přímé návaznosti na sídelní útvary, ale v návaznosti na ponechávané objekty stávajícího areálu AERO Vodochody. mění se v zásadě určující krajinná složka – ruderální lada a dřevinné porosty, jde tedy o plošně patrnou změnu určujících krajinných složek na negativní složku zastavěných a zpevněných ploch. V kontextu případné realizace sadových úprav je možno konstatovat určité zmírnění nepříznivého poměru krajinných složek, poněvadž sadové úpravy a ozelenění je na úkor oslabené pozitivní funkce ruderálních lad přeměnou na pozitivní složku – mimolesní porosty dřevin, zatímco je výrazně dotčena pozitivní složka těchto porostů .

V dané souvislosti pokládá zpracovatelský tým oznámení za důležité shrnout především následující aspekty, které je nutno pokládat za podstatné při řešení problematiky ochrany krajinného rázu: Vznik nové charakteristiky území

V zájmovém prostoru vznikne nová charakteristika území formou trvalé zástavby s významným podílem trvalého zpevnění ploch v doposud nezastavěném území. 156


V daném kontextu jde o vliv nepříznivý, významný, znamenající především další urbanizaci již tak urbanizovaného území. Narušení poměru krajinných složek

V daném kontextu záměr znamená změnu v parametrech krajinných složek tím, že oslabuje pozitivní složku ruderalizovaných lad a travních porostů a pozitivní složku dřevinných porostů nahrazuje zastavěným územím, i když z hlediska vnitřní struktury areálu nejde o kompletní zpevnění plochy celého záboru v rámci areálu letiště. Ten je vnitřně členěn na přímo zastavěné plochy (objekty, parkoviště, komunikace) a další, nezpevněné plochy, s možností výsadeb dřevin, které nepříznivost dopadu snižují. Velikost a významnost vlivu za předpokladu zajištění funkčnosti vysázených porostů bude postupně klesat (nárůst vlivu pozitivní složky mimolesních porostů dřevin), ale míra posílení působnosti negativních krajinných složek bude výraznější, než změna části území z negativní na pozitivní složky, poněvadž sadové úpravy jsou vzhledem k provozně technickým a bezpečnostním nárokům provozu letiště limitovány co do rozsahu, objemu a optimální prostorové realizace. Významným aspektem je ale výrazná redukce určující pozitivní krajinné složky kvalitních dřevinných porostů. Je však dále nutno připomenout, že změna poměru krajinných složek se projeví především zvýšením odtoku z území právě ve vztahu k rozsahu zpevnění stávajícího rostlého terénu (viz vlivy na odtokové poměry). Ovlivnění vizuálních vjemů

Představuje s ohledem na návrh výstavby areálu s horizontálně dominujícími objekty haly terminálu většího měřítka v pohledově patrné, ale nepříliš významné poloze určující aspekt změny krajinného rázu s možností dalšího snížení hodnoty krajinného rázu. Pohledově významné osy na areál se nacházejí především od jihu přes rozsáhlé celky orné půdy a letištní zatravněné plochy jižně letiště, ze severu je areál kryt některými objekty závodu AERO Vodochody a doprovodnými porosty podél parkoviště. Nové objekty areálu letiště jsou poněkud většího měřítka oproti objektům okolních zastavěných území, srovnatelné se stávajícími objekty areálu závodu AERO Vodochody a.s. Vlivy v tomto kontextu je možno hodnotit jako nepříznivé, ale s nižší mírou významnosti ve vazbě na komplex stávajících objektů v areálu, dominance areálu se výrazněji neprojeví s ohledem na polohu až severně od letištních drah. Mírně nepříznivé narušení vizuálních vjemů tak představuje především plošná dominance, na druhé straně moderní pojetí v čistých architektonických tvarech, s výrazným uplatněním moderních materiálů, přiznávajících charakter zástavby a řady architektonizujících prvků přispěje k pohledovému obohacení areálu a spíše po dostavbě terminálu budou rušivým dojmem působit některé ponechávané objekty závodu . Novým určujícím prvkem bude řídící věž letového provozu, která je navržena ve formě obrácené lahve, tedy s širší zaoblenou stranou do horní části objektu, takže podtrhne moderní až futuristický ráz nového areálu. Poněvadž není navržena z reflexních materiálů ani s výrazně kontrastním barevným pojetím exteriéru, ale jen s několika architektonizujícími prvky (řada kulatých oken, zaoblené zastřešení nad prosklením haly řízení letového provozu apod.), není nutno očekávat vznik výrazné bodové výškové dominanty, na rozdíl od nedalekých výškových dominant závodů v Kralupech nad Vltavou.

157


Výraznou pohledovou změnu bude ale představovat zásah do porostů dřevin, zejména plošný zásah do porostů podél severní hranice stávající letištní plochy, což přispěje k otevření pohledu od jihu na nový areál – a to jak na nové objekty terminálu, tak i na stávající, často nepříliš vzhledné objekty dnešního závodu. Především tento aspekt jako potlačení přírodní charakteristiky krajinného rázu místa je nutno pokládat z hlediska vlivů na krajinný ráz za nepříznivý až velmi nepříznivý, významný. V těchto souvislostech stoupá význam sadových úprav areálu. Na druhé straně je nutno konstatovat, že krajinný ráz místa stavby a nejbližšího okolí je výrazně negativně ovlivněn stávajícím hmotovým a výškovým uspořádáním stávajících objektů areálu závodu AERO Vodochody a liniovým prvkem D8 jako významné liniové dopravní stavby. Vlivy na estetické kvality území je možno pokládat většinově za nepříznivé, za méně významné až významné, moderní čistá architektura, přiznávající funkci naopak může přispět ke zkvalitnění vizuálně vnímatelného prostoru. V daném kontextu stoupá význam začlenění areálu do území s maximem možností, daných provozně technickými a bezpečnostními požadavky na provoz letiště. V kontextu uvedeného rozboru je možno prezentované vlivy více či méně zmírnit, nikoliv zcela potlačit. Na základě výše uvedeného rozboru doporučuje zpracovatelský tým oznámení uplatnit ke snížení nepříznivosti vlivu především následující opatření: •

v prováděcí projektové dokumentaci potvrdit spíše střízlivé barevné řešení exteriéru, které opticky sníží působení objektu terminálu s tím, že je nutno vyloučit použití reflexních materiálů v exteriérech, s výjimkou funkčně nezastupitelných prosklených ploch

D.I.9. Vlivy na hmotný majetek a kulturní památky Předkládaný záměr nepředpokládá přímé vlivy na hmotný majetek a kulturní památky. Pro objektivitu je však nutné upozornit, že dle přílohy č.21 k vyhlášce č.3/2008 Sb. se zohledňuje úprava snížení základních cen pozemků respektive o 10% u pozemků, respektive až do 25% u nemovitostí, pokud jsou situovány v ochranném hlukovém pásmu. Záměr neznamená ovlivnění zájmů památkové péče, rovněž neznamená žádný dopad na kulturní tradice v místě nebo v regionu, ani neovlivňuje jiné kulturní hodnoty nemateriální povahy, nelze však s ohledem na dlouhodobé historické osídlení území (od 12 stol.) vyloučit archeologické nálezy. Z hlediska provádění zemních prací bude postupováno ve smyslu zákona č.20/87 Sb. o státní památkové péči a zákona č 242/92 Sb.

158


D.II. Komplexní charakteristika vlivů záměru na životní prostředí z hlediska jejich velikosti a významnosti a možnosti přeshraničních vlivů D.II.1. Komplexní charakteristika vlivů záměru na životní prostředí z hlediska jejich velikosti a významnosti Předkládaný záměr je v daném území předkládaným oznámením posouzen ze všech podstatných hledisek. Z hlediska charakteru předloženého záměru je patrné, že se jedná o aktivitu navrhovanou v zóně určené územním plánem pro obdobné záměry. Z této skutečnosti se také odvíjí komplexní vyhodnocení velikosti a významnosti vlivů záměru na životní prostředí. Z hlediska posuzovaných vlivů hodnocených dle kapitoly D.I. předloženého oznámení je patrné, že nejvýznamnější vlivy z hlediska velikosti a významnosti lze očekávat zejména v oblasti vlivů na akustickou situaci v zájmovém území, v oblasti vlivů na vodu a na prvky dřevin rostoucí mimo les. Záměr představuje zábor ZPF, nejsou dotčeny pozemky v kategorii PUPFL. S ohledem na výstupy předchozí části lze konstatovat, že není překročeno lokální měřítko významnosti vlivů na přírodu a krajinu, spojených s navrhovaným záměrem. Z hlediska vlivů na ostatní složky životního prostředí, které jsou podrobněji komentované v příslušných pasážích oznámení, lze záměr označit z hlediska velikosti vlivů za malý až málo významný, z hlediska významnosti vlivů za málo až středně významný. D.II.2. Možnosti přeshraničních vlivů Přeshraniční vlivy ve spojitosti s předkládaným oznámením nenastávají.

D.III. Charakteristika environmentálních rizik při možných haváriích a nestandardních stavech Základním předpisem, který upravuje otázky bezpečnosti civilního letectví je zákon č.49/1997 Sb. o civilním letectví, který spolu s jeho prováděcími předpisy aplikuje na podmínky České republiky standardy a doporučení ICAO, obsažené v přílohách k Úmluvě o mezinárodním civilním letectví. V souladu se zákonem o civilním letectví má provozovatel letiště schválen Ministerstvem dopravy pod č.j. 1290/2006-220-SP/15 „Letištní bezpečnostní program“, který stanovuje pravidla pro koordinaci činností různých letištních útvarů nebo služeb (jak provozovatele letiště, tak složek součinnostních, případně i uživatelských) a složek mimoletištních, které přispívají při řešení mimořádných událostí. Dalším významným materiálem pro minimalizaci rizik bezpečnosti provozu je „Letištní pohotovostní plán“. Plánování letištní pohotovosti je proces přípravy letiště na zvládnutí mimořádných událostí na letišti nebo v jeho okolí. Účelem plánování letištní pohotovosti je minimalizovat následky mimořádných událostí. Přílohou č.14 předkládaného oznámení je „Předběžná analýza rizik rozšíření letiště Vodochody v areálu AERO Vodochody a.s. Tento materiál zahrnuje jak posouzení rizik souvisejících s areálu závodu AERO Vodochody a.s., tak i z provozu Letiště Vodochody a.s. 159


Z uvedené studie vyplývá, že byla provedena předběžná kvalitativní i kvantitativní analýza rizik Letiště Vodochody a.s. v areálu AERO Vodochody a.s. s tím, že realizace výstavby depa AC a navrhovaný letecký provoz představují přijatelné riziko náležející do kategorie I, tj. minimálního rizika, avšak vzhledem k indexu hořlavosti a výbušnosti nelze nebezpečí požáru a exploze podceňovat. Na základě tohoto posouzení, protipožárního vybavení a akceschopnosti HZS a umístění depa AC je doporučeno tento investiční záměr (IZ) s deklarovaným vybavením (havarijní a bezpečnostní monitoring, atd.) realizovat, neboť IZ vyhovuje z hlediska bezpečnosti a umístění. Dále studie ke zlepšení úrovně bezpečnosti doporučuje některá opatření, která jsou převzata zpracovateli oznámení jako podmínky pro další projektovou přípravu záměru: •

do Letištního pohotovostního plánu zapracovat následující doporučení: § § § § §

•

nedojde-li k zahoření kompaktní kaluže uniklého LP, preventivně vždy uzavřít vstup pro osoby a vozidla v okruhu nejméně 25 m kolem kaluže. při rozstřiku LP vlivem havárie na letištní ploše apod. musí být evakuován prostor v okruhu 300 m a podle potřeby provedena i rozsáhlá sanace zpevněné plochy kontaminované LP. vyloučit při represivním zásahu HZS všechny možné zdroje iniciace v okolí kaluže. vypracovat bezpečný postup pro likvidaci kaluží LP apod. na volné ploše. zapracovat i automatický, popř. poloautomatický systém varování a výstrahy při vzniku havarijní situace v hale č.59.v závodu AERO Vodochody a.s.

v dalším stupni projektové dokumentace zvážit variantu podzemního umístění 50 m3 dvouplášťového zásobníku leteckého benzínu; v případě zachování nadzemního zásobníku musí být tento odstíněn železobetonovou stěnou

160


D.IV. Charakteristika opatření k prevenci, vyloučení, snížení, popřípadě kompenzaci nepříznivých vlivů na životní prostředí V dalším textu je uveden návrh opatření dle zpracovatele oznámení, které je účelné zohlednit v další fázi přípravných prací záměru, případně při realizaci stavby: Fáze přípravy •

v rámci další projektové přípravy záměru navrhnout a projednat ochranné hlukové pásmo (OHP); v OHP navrhnout opatření na ochranu proti hluku, kde hlavní těžiště u stávající zástavby vyskytující se uvnitř OHP bude na individuálních protihlukových opatřeních na ochranu vnitřního chráněného prostředí, tj. např. výměna stávajících oken za protihluková, apod.

•

na základě výsledků návrhu OHP navrhnout i mechanismy kontroly hlukového zatížení okolí LKVO

•

v rámci další projektové přípravy vypracovat návrh sledování a kontroly leteckého provozu, který bude zahrnovat především ověřování následujících parametrů: Ø Ø Ø Ø Ø

trajektorie letu (změny trajektorií, opatření pro jejich kontrolu a dodržování a výsledky této kontroly); aktuální letecký provoz v porovnání s výchozími údaji pro výpočet izofon LAeq D,N ; změny a dodržování předepsaných provozních omezení; případně s kontrolním měřením ve vybraných bodech; je třeba se především zaměřit na jižní okrajovou zástavbu Panenských Břežan, obec Bašť a Dolany, resp. lokalitu Dolánky.

•

v rámci další projektové přípravy záměru prověřit a následně zrealizovat potřebná individuální protihluková opatření u objektů SOŠ a SOU s Domovem mládeže; u objektů SOŠ a SOU s Domovem mládeže je nutné prověřit okna z hlediska jejich neprůzvučnosti a v případě potřeby taktéž provést jejich výměnu

•

v rámci kompenzačních opatření eliminujících vliv záměru na dopravní infrastrukturu prověřit a realizovat přímé napojení areálu letiště na D8 tak, aby byla vyloučena doprava generovaná letištěm v nejbližších obcích podél komunikace II/608

•

při návrhu osvětlení venkovních ploch letiště včetně světelné signalizace postupovat tak, aby byly minimalizovány negativní vlivy světelné zátěže na faktor pohody obyvatel nejbližší obytné zástavby

•

v dalších stupních projektové dokumentace specifikovat všechny komunikace, které budou využívány v etapě výstavby a předpokládané objemy přepravovaných stavebních hmot na těchto komunikacích a tento materiál předložit příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví; dodavatel stavby bude povinen přepravní trasy projednat s dotčenými obcemi, případně respektovat požadavky směřující k eliminaci narušování faktorů pohody dle požadavku orgánu ochrany veřejného zdraví

•

součástí prováděcích projektů, po výběru dodavatele stavby a upřesnění navržených přepravních tras bude akustická studie pro etapu výstavby, která bude organizačními a technickými opatřeními dokladovat plnění hygienického limitu pro etapu výstavby

•

mezi nutná opatření pro povodí východní části letiště (Hoštický potok) budou realizována následující opatření: Ø Ø Ø Ø

•

pomocí kombinované retence bude snížen kanalizační přítok v nové kanalizační stoce na 380 l/s 3 bude vybudována podzemní železobetonová čerpací jímka o objemu 72 m bude vybudována podzemní retenční voštinová nádrž o objemu minimálně 590 m3 společný odtok ze stávající kanalizace DN700 a nové kanalizační stoky nesmí přesáhnout 930 l/s

mezi nutná opatření pro povodí západní části letiště (Vltava) budou realizována následující opatření: Ø Ø Ø Ø

pomocí kombinované retence bude snížen kanalizační přítok na 717 l/s 3 bude vybudována podzemní železobetonová čerpací jímka o objemu 175 m 3 bude vybudována podzemní retenční voštinová nádrž o objemu minimálně 1420 m kanalizační odtok z voštinové retenční nádrže nesmí přesáhnout 717l/s za podmínky rekonstrukce stávající stoky DN500

161


•

odpadní vody z provozů občerstvení budou vedeny do splaškové kanalizace přes odlučovače tuků

•

odpadní vody z toaletních systémů letadel, vykazující extrémně vysoké znečištění BSK5, budou vypouštěny do samostatné akumulační jímky situované u SO 08. Z této jímky budou odpadní vody převáženy autocisternou na smluvní městskou ČOV s dostatečnou volnou kapacitou (ČOV Kralupy nebo Praha)

•

součástí technologického vybavení provozu „SO 07 - mytí vozidel“ a „SO 09 - mytí letadel a dílů“ budou i typové recirkulační čistírny odpadních vod, které zajistí potřebné předčištění těchto odpadních vod před jejich odtokem do kanalizace splaškových vod

•

odtok srážkových vod z plochy pro rozmrazování letadel bude sveden do akumulační jímky o užitném objemu cca 60 m3, která bude vybavena měřením výšky hladiny. V zimních měsících bude odtok z jímky uzavřen a voda se z jímky vyčerpá do autocisterny a odveze na smluvní městskou ČOV

•

veškeré vody z letových ploch a z prostoru přednádraží budou odváděny přes čerpací jímky stanovených objemů; v zimním období bude výtok z těchto jímek do retenci uzavřen a voda bude přečerpávána do vstupní akumulační nádrže nové ČOV

•

ČOV pro čištění kontaminovaných srážkových vod v zimním provozu bude dimenzována na hydraulické zatížení minimálně 4,7 l/s

•

pro provoz navrhované ČOV musí být respektovány emisní limity, které budou stanovené Povodím Vltavy, s.p.

•

na jímkách a akumulačních nádržích, které nebudou vizuálně kontrolovatelné, bude instalována automatická signalizace o dosažení maximální provozní hladiny

•

v dalším stupni projektové dokumentace zvážit variantu podzemního umístění 50m3 dvouplášťového zásobníku leteckého benzínu; v případě zachování nadzemního zásobníku musí být tento odstíněn železobetonovou stěnou

•

v dalších stupních projektové dokumentace konkretizovat předpokládaná místa očisty vozidel vyjíždějících na veřejné komunikace ze stavenišť včetně návrhu zařízení na mytí vozidel

•

v následujících stupních projektové dokumentace specifikovat prostory pro shromažďování nebezpečných odpadů a případných ostatních látek škodlivých vodám ze všech uvažovaných aktivit v rámci stavby uvažovaného záměru; tyto budou ukládány pouze ve vybraných a označených prostorách v souladu s legislativou v oblasti ochrany vod a odpadovém hospodářství

•

v prováděcích projektech stavby budou upřesněny jednotlivé druhy odpadů z výstavby, jejich množství a předpokládaný způsob využití respektive odstranění

•

v dalším stupni projektové dokumentace vypracovat podrobný záborový elaborát pro odnětí zemědělské půdy

•

v rámci dalších stupňů projektové dokumentace provést důkladné zaměření všech porostů dřevin v kontextu půdorysu stavebních objektů a minimalizovaných manipulačních pásů s cílem podrobně vyhodnotit možnosti zachování všech hodnotnějších jedinců a skupin stromů, které nebudou v přímé kolizi s půdorysem jednotlivých objektů nového provozního zázemí letiště; teprve na základě tohoto podrobného vyhodnocení stanovit rozsah kácení a provést pro účely žádosti o odůvodněný rozsah kácení podrobné aktualizované sadovnickodendrologické vyhodnocení dotčených porostů

•

do POV stavby navrhnout způsoby ochrany ponechávaných prvků dřevin v dosahu stavebních prací a dále i takové umístění jeřábových drah, které minimalizují zásahy do porostů dřevin při výstavbě

•

do dalšího stupně projektové dokumentace připravit podrobný projet sadových úprav, řešících odpovídající kompenzaci za kácené dřeviny do areálu letiště a závodu Vodochody: Ø Ø

řešena bude kombinace alejové, skupinové, pásové a individuální výsadby v druhové skladbě listnatých dřevin součástí sadových úprav bude zakomponování všech ponechávaných a ochraňovaných jedinců a skupin stromů

162


Ø Ø Ø

Ø Ø Ø Ø Ø Ø

vzdálenosti výsadeb 3 m na obě strany od oplocení vzdálenost výsadeb stromů od budov bude min. 6 m výška stromů případně vysázených v neveřejné části letiště, musí být regulována s ohledem k překážkovým rovinám VPD, v podstatě nepřevýší výšku budov, v ostatních prostorech areálu mimo prostorů s požadavky na zvláštní provozně bezpečnostní parametry budou uplatněny dlouhověké listnaté dřeviny vyššího vzrůstu; do těchto výsadeb budou uplatněni vzrostlí školkovaní jedinci s balem o obvodech kmenů minimálně v kategorii 12-14 cm v blízkosti komunikací budou užity převážně vysokokmenné sazenice s výškou nasazení korun 2,5 – 3,5 m (potřebná podjezdná výška), v ostatních plochách budou preferovány přirozeně tvarované dřeviny sortimentální složení bude konzultováno se zástupci letiště, budou vyloučeny druhy uvolňující v době květu či zrání plodů "chmýří" a dřeviny plodící - lákající svými plody ptáky výsadby keřů a plochy trávníků budou celistvé, aby byla umožněna co nejjednodušší mechanizovaná údržba podsadby keřů budou užity v malé míře a pokud ano, tak pouze keře nízké - půdopokryvné náhrady trávníků v místech, kde by trávník neprosperoval keře vyšší budou užity jen výjimečně - po odsouhlasení se zástupci letiště náhradní výsadby zeleně budou umísťovány pouze do cílových ploch, kde již není plánována žádná výstavba

•

do POV stavby jednoznačně promítnout zahájení zemních prací a přípravy území nejdříve ke konci vegetačního období z důvodu omezení vlivů na prostory reprodukce populací volně žijících živočichů

•

do POV stavby promítnout odůvodněný rozsah kácení dřevin výhradně do období vegetačního klidu

•

zajistit odbornou prohlídku pokácených starších stromů z hlediska výskytu dutin s trouchnivěním, v případě, že takové dutiny budou dokladovány, zajistit oddělené deponování částí stromů s těmito dutinami a v následujícím jarním období řešit případný transfer zjištěných larev listorohých brouků pod dozorem odborně způsobilé osoby

•

před zahájením stavby provést v lokalitě navážek s ruderalizovanými xerofytními lady v JZ části areálu závodu Vodochody u západní vrátnice doprůzkum z hlediska výskytu ještěrky obecné a zajišťovat transfery jedinců mimo prostory výstavby

•

v prováděcí projektové dokumentaci potvrdit spíše střízlivé barevné řešení exteriéru, které opticky sníží působení objektu terminálu s tím, že je nutno vyloučit použití reflexních materiálů v exteriérech, s výjimkou funkčně nezastupitelných prosklených ploch

Fáze výstavby •

při výběrovém řízení na dodavatele stavby stanovit jako jedno ze srovnávacích měřítek i specifikování garancí na minimalizování negativních vlivů stavby na životní prostředí a na celkovou délku stavby; ve výběrovém řízení zohlednit požadavky na používání moderních a progresivních postupů výstavby (s využitím méně hlučných a životnímu prostředí šetrných technologií)

•

před zahájením stavby bude provedeno místní šetření o stavu vybraných používaných komunikací; dodavatel stavby bude odpovědný za zajištění řádné údržby a sjízdnosti všech jím využívaných přístupových cest k zařízením stavenišť po celou dobu výstavby a za uvedení komunikací do původního stavu; tato skutečnost bude potvrzena místním šetřením po ukončení stavby

•

dodavatel stavby vytvoří v rámci zařízení staveniště podmínky pro třídění a shromažďování jednotlivých druhů odpadů v souladu se stávajícími předpisy v oblasti odpadového hospodářství; o vznikajících odpadech v průběhu stavby a způsobu jejich odstranění nebo využití bude vedena odpovídající evidence; součástí smlouvy s dodavatelem stavby bude požadavek vznikající odpady v etapě výstavby nejprve nabídnout k využití

•

pro stavbu bude vypracován „Plán opatření pro případ havarijního úniku látek nebezpečných vodám“., s jeho obsahem budou seznámeni všichni pracovníci stavby; v případě havárie bude nezbytné postupovat podle pokynů zpracovaných v tomto plánu

•

všechny mechanismy, které se budou pohybovat na staveništi musí být v dokonalém technickém stavu, zejména z hlediska možných úkapů ropných látek

163


•

na plochách zařízení stavenišť nebudou skladovány látky škodlivé vodám včetně zásob PHM pro stavební mechanismy; stavební mechanismy budou vybaveny dostatečným množstvím sanačních prostředků pro případnou likvidaci úniků ropných látek

•

v případě úniku ropných nebo jiných závadných látek bude kontaminovaná zemina neprodleně odstraněna a odvezena a uložena na lokalitě určené k těmto účelům

•

dodavatel stavebních prací zajistí účinnou techniku pro čištění vozovek, především v průběhu provádění zemních prací; zásoby sypkých stavebních materiálů a ostatních potenciálních zdrojů prašnosti budou minimalizovány; vlastní zemní práce provádět po etapách vždy v rozsahu nezbytně nutném; v případě nepříznivých klimatických podmínek v období zemních prací bude prováděno skrápění příslušných stavebních ploch

•

veškeré stavební práce spojené s návozem stavebního a technologického materiálu budou uskutečňovány pouze v denní době

•

všechny stromy, které budou na základě nového vyhodnocení navrženy k zachování, důsledně ochránit před poškozením či zničením během přípravy území a výstavby ve smyslu platné normy ohledně ochrany dřevin při výstavbě (ČSN DIN 18920), a to jak ochranou kmenů, tak ochranou aktivní kořenové zóny

•

v rámci stavby bude veden o výkopové zemině respektive stavební suti deník jehož součástí budou doklady vystavené akreditovanou laboratoří, prokazující plnění limitů stanovených vyhláškou č. 294/2005; o způsobu využití výkopové zeminy respektive stavební suti bude rozhodnuto až na základě provedených rozborů zemin v prostoru staveniště s odkazem na uvedenou vyhlášku

•

v případě souhlasu s vynětím ze ZPF zajistit důkladnou skrývku orniční vrstvy a podorničí a její uložení na mezideponii, nakládání se skrytou ornicí důsledně realizovat podle pokynů orgánů ochrany ZPF

•

z hlediska celkové charakteristiky lokality v prostoru letiště lze doporučit, aby před využitím skryté ornice byly provedeny analýzy v rozsahu vyhlášky č.13/1994 Sb.

•

důsledně rekultivovat v rámci sadových úprav všechny plochy zasažené stavebními pracemi z důvodu prevence ruderalizace území a šíření alergenních plevelů a invazních rostlin

Fáze provozu •

v rámci žádosti o stavební povolení předloží provozovatel na KÚ Středočeského kraje protokol o nezařazení Letiště Vodochody do systému prevence závažných havárií dle zákona 59/2006Sb.

•

provozovatel předloží ke kolaudaci stavby atesty nepropustnosti zpevněných manipulačních ploch, kanalizací a jímek

•

provozovatel předloží ke kolaudaci stavby schválený Plán opatření pro případ havárie (Havarijní plán) dle zákona č. 254/2001 Sb. v platném znění o vodách

•

v rámci žádosti o kolaudaci stavby předložit specifikaci druhů a množství odpadů vzniklých v procesu výstavby a doložit způsob jejich využití nebo odstranění

•

provozovatel předloží ke kolaudaci stavby schválené provozní řády pro:

•

provozní řády odlučovačů ropných látek a odlučovače tuků bude mimo jiné obsahovat i požadavky na jejich pravidelnou kontrolu a údržbu

•

na výstupu vod z ČOV budou odebírány vzorky a prováděny rozbory akreditovanou laboratoří; četnost vzorkování a rozsah sledovaných ukazatelů stanoví příslušný vodohospodářský úřad

•

do nočního provozu LKVO budou připouštěna pouze letadla o MTOW do 100 t s vyloučením extrémně hlučných typů letadel

•

nebude se výrazně zvyšovat rozsah leteckého provozu v nočním době

Ø Ø Ø

čistírnu kontaminovaných srážkových vod odlučovače ropných látek odlučovač tuků

164


•

předletové motorové zkoušky v noční době budou omezeny na nezbytné minimum

•

v případě většího podílu letadel v kategorii C a D v provozu LKVO, než se uvádí v zadání, bude vhodné zvážit mezní podmínky podle aktuální situace.; dále budou sledovány reakce na případné lety především proudových letounů kategorie D, případně vrtulových kategorie C a podle situace jejich počet případě redukovat

•

do výhledu postupně omezovat i pohyby hlučnějších typů letadel v kategorii B např. L200 Morava, apod.

•

budou stanoveny optimální tratě pro přílety (STAR) a odlety (SID) dopravních letounů, které budou vybavené odpovídající navigační podporou s ohledem na hlukové zatížení území se souvislou obytnou zástavbou

•

všechny IFR odlety budou prováděny po odletových tratích SID až do stanoveného bodu, kde se letadlo nachází v dostatečné výšce nad zemí

•

bude prováděna kontrola dodržování předepsaných trajektorií letu (track monitoring) a to i pro lety vrtulníků

•

způsob provedení vzletu bude upraven podle moderních poznatků o protihlukových postupech

•

postupy pro přiblížení a přistání budou stanoveny tak, aby letadla mohla sestoupit pod stanovenou výšku nad zemí až po nalétnutí do osy dráhy pro přistání

•

z hlediska pozemních operací letadel je požadováno: Ø Ø Ø Ø

motorové zkoušky v jiném než volnoběžném režimu budou prováděny pouze na stanovených motorových stáních motorové zkoušky v noční době budou prováděny pouze nejnutnější v rámci předletové přípravy brzdění plnou reverzací tahu motoru bude minimalizováno a omezováno s výjimkou případů, kdy je to nutné z bezpečnostních důvodů provoz pomocných energetických jednotek letadel (APU) bude povolen pouze na dobu nezbytně nutnou pro připojení pozemního zdroje energie

•

na letišti bude vhodné s postupným náběhem objemu odbavovaných cestujících počítat se zavedením systému CDM (Collaborative Decision Making), který umožní přesněji stanovit skutečný čas odletu a tím optimalizovat okamžik spuštění motorů a minimalizovat dobu chodu motorů na zemi

•

pokud se k lokálnímu ověření izofon LAeq D,N využije kontrolní měření hluku z leteckého provozu, ať dlouhodobého, tak i krátkodobého je nutné dodržovat tyto základní podmínky: Ø Ø Ø Ø Ø

•

Ø

využití systému monitoringu (sledování a kontrola provozu na letišti) z hlediska hluku bude respektovat následující základní požadavky Ø Ø Ø

•

měřicí mikrofony – sondy musí být situovány ve volném prostoru, bez vlivu odrazů a stínění zvuku vyzařovaného letícím letadlem, s preferencí rovinného terénu, s mikrofonem ve výšce nejméně 4 až 6 m nad zemí; vliv rušivých zvuků akustického pozadí a rušivých atmosférických podmínek musí být potlačen, resp. eliminován; nastavení měřicích systémů musí odpovídat účelu měření tak, aby hledaná hodnota LAeq D,N nebyla zkreslena způsobem sběru a zpracováním dat; intervaly měření pro určení hladin LAeq D,N musí být dostatečně dlouhé, s velkým počtem hlukových událostí vyvolaných leteckým provozem, aby bylo možné tato data statisticky zpracovávat; výsledné hodnoty LAeq D,N musí být doplněny dílčími výsledky statistického zpracování dat a přepočítány na charakteristický letový den; výsledky měření se použijí pro doplnění kontrolního výpočtu.

systém monitoringu hluku bude využíván pro informování veřejnosti o hlukové zátěži okolí, o dodržování podmínek ochranného hlukového pásma a o účinnosti protihlukových opatření; systém track monitoringu bude využíván k důsledné kontrole dodržování předepsaných trajektorií letu a tím i k hlučnosti bude zajištěna nezávislá kontrola věcné správnosti provádění monitoringu hluku a trajektorií letu a výsledků této činnosti

v rámci provozního řádu „Odmrazování letadel“ budou stanoveny jednoznačné podmínky pro určení odvodu vod z jímky (odvoz nebo odtok do vodoteče)

165


•

•

v rámci aktualizovaného provozního řádu budou stanoveny jasné podmínky pro způsob nakládání s vodami v akumulační jímkách pro odvádění vod z letových ploch v letním a zimním období do Letištního pohotovostního plánu zapracovat následující doporučení: Ø Ø Ø Ø Ø

•

nedojde-li k zahoření kompaktní kaluže uniklého LP, preventivně vždy uzavřít vstup pro osoby a vozidla v okruhu nejméně 25 m kolem kaluže. při rozstřiku LP vlivem havárie na letištní ploše apod. musí být evakuován prostor v okruhu 300 m a podle potřeby provedena i rozsáhlá sanace zpevněné plochy kontaminované LP. vyloučit při represivním zásahu HZS všechny možné zdroje iniciace v okolí kaluže. vypracovat bezpečný postup pro likvidaci kaluží LP apod. na volné ploše. zapracovat i automatický, popř. poloautomatický systém varování a výstrahy při vzniku havarijní situace v hale č.59.v závodu AERO Vodochody a.s.

zajistit důslednou údržbu a výchovu všech vysázených porostů

166


D.V. Charakteristika použitých metod prognózování a výchozích předpokladů při hodnocení vlivů Při zpracování dokumentace byly použity následující podklady: n n n n

literární údaje (viz seznam literatury) terénní průzkumy potřebná měření a analýzy osobní jednání

Současná a výhledová akustická situace je modelována v 3D prostředí výpočtového programu Cadna A verze 3.7. Výpočet hluku ze silniční dopravy vychází z „Metodických pokynů pro výpočet hladin hluku z dopravy (VÚVA, Brno 1991)“ a „Novely metodiky pro výpočet hluku silniční dopravy (2004)“. Výpočet hlukové zátěže z leteckého provozu v dotčeném území letiště Vodochody byl zpracován výpočtovou metodikou uvedenou v ECAC.CAEC Doc 29 . Způsob predikce uvedený ve výše uváděném dokumentu je doporučený i pro výpočet hlukové zátěže v okolí civilních letišť. Tato metodika je doporučena v EU i pro tvorbu strategických hlukových map. Hodnocení vlivu imisí z bodových, plošných a liniových zdrojů znečištění bylo provedeno podle metodiky SYMOS 97, verze 2006. V hodnocení závažnosti nepříznivých vlivů na veřejné zdraví byla dnes standardně použita metoda hodnocení zdravotních rizik (Health Risk Assessment). Z hlediska předběžné analýzy rizika bylo úvodní vyhodnocení rizikovosti pro Letiště Vodochody a.s. provedeno různými metodami kvalitativní analýzy. s použitím evropské metodologie MIMAH (Methodology for the Identification of Major Hazards, July 2004) Seznam použité literatury a podkladů 1) Letiště Vodochody, Dokumentace pro územní řízení, pracovní verze. Nikodem & partner, prosinec 2008 2) Projektová dokumentace sanace, finální verze po zapracování připomínek, CHECOMEX Praha, a.s., 2008 3) Culek M. (1995, edit): Biogeografické členění České republiky. Praha, Enigma, 357 str. 4) Územně technický podklad NR – R ÚSES ČR, Ministerstvo hospodářství a ministerstvo životního prostředí. Ing. Ludmila Bínová a kol., Společnost pro životní prostředí Brno, 1996. 5) Koncepce ochrany přírody a krajiny Středočeského kraje v letech 2006 – 2016. Ing. Karel Kříž a kol., ČSOP Vlašim, 2006. 6) Míchal I. a kol.: Územní zabezpečování ekologické stability, MŽP ČR, Praha, 1991 7) Míchal I.. (1999): Metodika hodnocení krajinného rázu Agentury ochrany přírody a krajiny ČR – problémy a výsledky. – Ochrana Přírody, Praha, 54: 188-189. 8) Bubník J.: Modely pro výpočet znečištění ovzduší z provozu automobilové dopravy používané v ČHMÚ a praktické příklady výpočtu imisní zátěže, Sb. předn.: "Metody stanovení emisní a imisní zátěže z mobilních zdrojů znečištění ovzduší, FINISH s.r.o., Pardubice, 1995 9) Demek J.et al.(1966): Atlas Československé socialistické republiky, Praha 10) Mikyška R.et al.(1972): Geobotanická mapa ČSSR. 1. České země. - Academia, Praha 11) Quitt E.et al.(1971): Klimatische Gebiete der Tschechoslowakei. - Studia Geographica,Brno,16:1-74 12) Kolektiv: Hygiena, díl 1., faktory životního prostředí ovlivňující zdraví, Univerzita Karlova, Praha, 1996 13) Míchal I. a kol.: Územní zabezpečování ekologické stability, MŽP ČR, Praha, 1991

167


14) Znečištění ovzduší a chemické složení srážek na území České republiky včetně doprovodných meteorologických dat, ČHMÚ, 1997 15) Hejný S.et Slavík B. [eds.] (1988): Květena České socialistické republiky. 1. - Academia, Praha. 16) Kubát K., Hrouda L., Chrtek J. jun., Kaplan Z., Kirschner J. et Štěpánek J. [eds.] (2002): Klíč ke květeně České republiky. - Academia, Praha. 17) Procházka F. [ed.] (2001): Černý a červený seznam cévnatých rostlin České republiky (stav v roce 2000). - Příroda, Praha, 18:1-166. 18) Neuhäuslová Z. et al. (1998) : Mapa potenciální přirozené vegetace České republiky. Academia, Praha.

168


D.VI. Charakteristika nedostatků ve znalostech a neurčitostí, které se vyskytly při zpracování Prognostické metody použité v oblasti emisí, imisí a hluku jsou postaveny na základě současného stupně poznání a nejsou a ani nemohou být absolutně přesnou prognózou, ale pouze maximální možnou syntézou na základě stávajících znalostí. Podle toho je k nim třeba také přistupovat. Vlastní terénní šetření pro vypracování oznámení bylo provedeno v období květen – listopad 2008. Určitou nejasností ve vztahu k rozptylové studii je nedostupnost údajů o emisích PM10 při spalování leteckého paliva. Tento údaj na výrobcích letadlových motorů ani při zkouškách motorů dle stávajících předpisů není požadován, a proto není ani zjišťován. Za nezbytné je tak třeba požadovat realizování souboru doporučení, která vzešla ze zpracování oznámení, zejména pro etapu přípravy, jejichž respektováním lze negativní vlivy na životní prostředí minimalizovat.

E. POROVNÁNÍ VARIANT ŘEŠENÍ ZÁMĚRU Předložený záměr je předložen jednovariantně a je posuzován v kapacitách, předložených oznamovatelem záměru pro vyhodnocení vlivů na veřejné zdraví a jednotlivé složky životního prostředí.

F. ZÁVĚR V rámci předkládaného oznámení byl záměr posouzen ze všech podstatných hledisek. Velikost a významnost vlivů na veřejné zdraví a na jednotlivé složky životního prostředí je vyhodnocena v jednotlivých kapitolách předkládaného oznámení jako vstup do procesu posuzování vlivů na životní prostředí. Pro případ realizace navrhovaného záměru jsou v příslušné kapitole formulována odpovídající doporučení pro eliminaci respektive snížení negativních vlivů záměru na jednotlivé složky životního prostředí. Tato navrhovaná opatření odpovídají kapacitním záměrům oznamovatele, které byly uvažovány jako vstupy do oznámení.

169


G. VŠEOBECNĚ CHARAKTERU

SROZUMITELNÉ

SHRNUTÍ

NETECHNICKÉHO

Předmětem předkládané dokumentace je záměr „Letiště Vodochody“. Dle zpracovatele předkládaného oznámení lze hodnocený záměr zařadit dle přílohy č.1 zákona č. 100/2001 Sb. v platném znění do: Ø kategorie I: 9.2 Letiště se vzletovou a přistávací dráhou v délce 2 100 m a více. Ø kategorie II: 10.6 Skladové nebo obchodní komplexy včetně nákupních středisek, o celkové výměře nad 3000 m2 zastavěné plochy; parkoviště nebo garáže s kapacitou nad 100 parkovacích stání v součtu pro celou stavbu. Příslušným úřadem pro zjišťovací řízení je v tomto případě Ministerstvo životního prostředí. Záměr lze charakterizovat následujícími kapacitními údaji: Stávající stav – rok 2008: DEN

B C D F1+F2 E

DEP 300 9 10 28 0

RWY 28 ARR 300 9 10 28 0

NOC

RWY10 okruh 60 0 9 20 0

DEP 88 2 4 12 0

ARR 88 2 4 12 0

DEP 0 0 0 0 0

ARR 0 0 0 0 0

pozn.: kategorie letadel jsou uvedeny na str. 48 předkládaného oznámení

Výhledový stav pro proces EIA – rok 2012: Ø Ø

Roční počet odbavených cestujících – 3 500 000 Charakteristika leteckého provozu: Celkový počet pohybů letadel za rok (ARR + DEP) Počet letových dnů za rok Průměrný počet pohybů za den (celoroční průměr) Průměrný počet pohybů (ARR + DEP) v charakteristickém letovém dni Celkový počet pohybů v noční době (22:00 – 06:00) za rok Průměrný počet pohybů v noční době v charakteristickém letovém dni za jednu noc Průměrný denní počet letů s využitím letištního provozního okruhu v charakteristickém letovém dni

Ø

Vyvolané nároky na pozemní dopravu: Denní doba Den (06 - 22h) Noc (22 - 06h) 24 hod.

Ø Ø Ø Ø Ø Ø

35.000 364 96 141 1.000 4 5

Intenzita dopravy pro charakteristický letový den celkem směr Praha směr Kralupy n. V. OA + TAXI BUS+TNA OA + TAXI BUS+TNA OA + TAXI BUS+TNA 5568 336 4736 288 832 48 168 16 144 16 24 0 5736 352 4880 304 856 48

Průměrný denní počet odbavených cestujících – 9 600 Počet odbavených cestujících ve špičkovém dni – 16 780 Počet odbavených cestujících ve špičkové hodině – 1 200 Délka vzletové a přistávací dráhy RWY 10/28 – 2 500 metrů Celkový počet parkovacích míst: 572 parkovací míst + 6 stání pro autobusy Výhledové kapacity jsou vztaženy k uvedení záměru do provozu s tím, že se neočekává jejich okamžité naplnění

Situace záměru je patrná z následujícího obrázku:

170


AERO Vodochody, a.s.

letiště Vodochody

Důvodem realizace záměru je rozšíření infrastruktury stávajícího letiště Vodochody tak, aby odpovídala současným požadavkům pro civilní mezinárodní leteckou dopravu a aby bylo možné letiště Vodochody i nadále využívat jako letiště s mezinárodním provozem, s vnější hranicí, tzn. s možností odbavení cestujících a letadel dle zásad a požadavků Schengenských dohod. To vše s odpovídající úrovní komfortu jak pro cestující, tak i pro návštěvníky letiště. Rozšíření infrastruktury letiště bude zahrnovat dostavbu systému pojezdových drah, odbavovacích stání, odbavovacího terminálu a nezbytné infrastruktury, zajišťující řádný chod letiště (hangár, hasičská stanice, garáže pro zimní techniku, depo autocisteren, věž řízení letového provozu, parkoviště, obslužné komunikace). Potřeba realizace projektu vychází z několika zásadních předpokladů či poznatků: Ø V roce 2005 upozornili představitelé Evropské komise na skutečnost, že se letecká doprava v EU bude velmi brzo potýkat s vážným nedostatkem letištních kapacit. Ø Vzhledem k velmi zdlouhavým a náročným schvalovacím procedurám při výstavbě nových leteckých kapacit vyzvala Komise k většímu využití existující letecké infrastruktury a ke zvýšení efektivity stávajících letišť. Ø Letecká doprava v Evropě roste v poslední době zejména díky nízkonákladovým společnostem, které ale vytvářejí silný tlak na snižování svých nákladů generovaných letišti. Díky snížení svých nákladů jsou nízkonákladové společnosti schopné nižší nabízenou cenou za služby vytvořit dodatečnou poptávku po letecké dopravě.

171


Ø Letiště, které není schopno reagovat na tyto potřeby, není určitým okruhem společností vůbec využíváno a region tak přichází o významné příjmy z cestovního ruchu. Ø Studie sociálních a ekonomických dopadů letecké dopravy, kterou pro ACI-Europe v roce 2004 zpracovala společnost York odhaduje, že neschopnost uspokojit poptávku po letecké dopravě nebo jakákoliv její restrikce může způsobit snížení tvorby HDP o 2,5 až 3%. Ø Uvedená studie také odhaduje, že každý milion odbavených cestujících, generuje na daném letišti průměrně 1000 přímých pracovních míst a asi 2000 dalších indukovaných pracovních míst na regionální úrovni (v případě nízkonákladového provozu lze očekávat o něco nižší počty pracovních míst). Prostor realizace záměru je totožný se stávajícím areálem letiště Vodochody a ze stávajících hranic vystupuje jenom v těch nejnezbytnějších místech, kterými jsou okraj paralelní pojezdové dráhy v SZ části areálu a prodloužení světelné signalizační soustavy před prahem dráhy 28 ze současných 420m na 900m. Tímto dojde k minimálnímu záboru zemědělské půdy. Rozvojový prostor se nachází mezi obcemi Panenské Břežany, Klíčany, Vodochody, Máslovice, Zlončice, Postřižín a městem Odolena Voda, mimo zastavěné území. Tento prostor pro realizaci byl zvolen i z toho důvodu, že se zde nacházejí veškeré potřebné inženýrské sítě a je možnost využít volnou kapacitu stávajících sítí společnosti AERO Vodochody a.s., tzn. bez nutnosti výstavby nových. Koncepce zprovoznění letiště Vodochody pro civilní mezinárodní leteckou dopravu a případný následný rozvoj, respektuje prostorové možnosti lokality a zároveň úzkou vazbu na areál závodu AERO Vodochody a.s. Vzhledem ke konfiguraci prostoru, dané především vzletovou a přistávací dráhou, areálem továrny a dopravní dostupností lokality, byl odbavovací areál umístěn ve východní části, v poloze, která umožňuje i jeho případný další rozvoj směrem západním. Prostor přednádraží letiště je řešen v návaznosti na předpolí továrny s parkovišti, areálem střední průmyslové školy a učiliště. Ubytovna AERO Vodochody - obj. 116 s přilehlými plochami bude demolována, stejně tak objekt č. 79 – nová věž, objekt č. 22 – zkušebna TV a ocelový hangár. Příjezd k odbavovací budově respektuje stávající zástavbu, která musí být zachována. Komunikace v přednádraží jsou jednosměrné, s přímým předjezdem před odbavovací budovu s dělením pro osobní automobily (a vozy TAXI) a autobusovou dopravu. Krátkodobé parkování je možné v odsunuté poloze na parkovišti u odjezdové větve, dlouhodobé parkování pak na parkovištích před a za terminálem. Stavba je členěna na následující stavební objekty, inženýrské objekty a provozní soubory. Stavební objekty: SO 01 – Demolice objektů a příprava území SO 02 – Letecko - provozní plochy SO 03 - Zázemí pro odmrazování letadel SO 04 - Odbavovací plocha OP SO 05 - Odbavovací budova SO 06 – Terminál GA a VIP, TWR SO 07 - Depo autocisteren a výdej LPH pro malá letadla 172


SO 08 – Objekt hasičské záchranné stanice a technické obsluhy SO 09 - Hangár SO 10 – Vrátnice č. 1 a 2 SO 11 – Oplocení letiště SO 12 - Trafostanice – HTRS, TR2 a TR3 SO 13 - Sadovnické úpravy Inženýrské objekty: IO 01 - Komunikace, chodníky a parkoviště - veřejná část IO 02 - Komunikace - letištní část IO 03 - Kabelovody a kolektory IO 04 - Vodovod IO 05 - Dešťová kanalizace IO 06 - Splašková kanalizace IO 07 - Areálové plynovody IO 08 - Vnější rozvody VN a NN IO 09 - Veřejné osvětlení IO 10 - Osvětlení odbavovací plochy - OP IO 11 - Vnější sdělovací rozvody (telefony, EPS, EZS) Provozní soubory: PS 01 - Technologie odbavení cestujících PS 02 - Technologie vybavení TWR PS 03 - Technologie zásobování LPH a APH, produktovod PS 04 - Technologie hlavní trafostanice HTRS PS 05 - Technologie trafostanice TR1, TR2, TR3 a TR4 PS 06 - Náhradní zdroj (baterie + agregát) PS 07 - Hlavní telekomunikační stanice PS 08 - Odpadové hospodářství PS 09 - Světelná zabezpečovací zařízení PS 10 - Radionavigační zařízení PS 11 - Meteorologická vybavení PS 12 – Technologie hangáru PS 13 - Technologie hasičské záchranné stanice ( HZS ) Tyto stavební objekty jsou v rozsahu potřeb procesu EIA popsány v příslušné části předkládaného oznámení. Rozsah stavebních a zemních prací lze označit za středně významný, a proto nelze vyloučit, že etapa výstavby může představovat částečné narušení faktorů pohody. Na úrovni předkládaného oznámení, kdy není dosud známý dodavatel stavby ani postup stavebních prací, lze pouze odhadnout přepravní bilance pro etapu zemních prací a demolic, která byla uvedena v předcházející části předkládaného oznámení. Podstatné je však jednoznačně požadovat, aby v rámci další projektové přípravy byly detailně s dotčenými obcemi diskutovány navrhované přepravní trasy pro etapu výstavby tak, aby byla významně eliminována rizika narušení faktorů pohody bydlícího obyvatelstva podél možných příjezdových komunikací a současně aby byla zajištěna případná nezbytná oprava komunikací po ukončení stavby. Obecně zpracovatelský tým oznámení doporučuje respektovat opatření pro minimalizaci negativních vlivů v etapě výstavby, která jsou prezentována v příslušné části oznámení.

173


Cílem akustické studie pro letecký provoz bylo vyhodnotit akustické zatížení území a stanovit počty osob zatížených výhledovým provozem na LKVO jako podklad pro hodnocení rizik. Byla předložena jedna varianta řešení a také jedna varianta provozního stavu. Ze samotného leteckého provozu byly vyhodnoceny hlukové zóny (přílohy 1 až 3 Akustické studie z leteckého provozu), které dokládají, že: §

Hluková zátěž pro uvažovaný výhledový provoz o hladinách vyšších, než je nejvýše přípustná ekvivalentní hladina akustického tlaku LAeq D = 60 dB v denní době se pohybuje na okraji, resp. v blízkosti okrajové obytné zástavby obce Panenské Břežany a lokality Dolánky. Ostatní obce jsou již mimo predikovaný dosah této limitní izofony.

§

V tzv. výstražném pásmu (zóně), tj. pásmo LAeq,D = 55-59,9 dB se vyskytují části, resp. celé obce Zlončice, Chvatěruby, Dolany, Kralupy n. Vltavou, Panenské Břežany a Bašť.

§

Hluková zátěž pro uvažovaný výhledový provoz o hladinách vyšších, než je nejvýše přípustná ekvivalentní hladina akustického tlaku LAeq N = 50 dB v noční době se pohybuje na okraji, resp. v blízkosti okrajové obytné zástavby obce Panenské Břežany a lokality Dolánky. Ostatní obce jsou již mimo predikovaný dosah této limitní izofony.

§

V tzv. výstražném pásmu (zóně), tj. pásmo LAeq,N = 45 - 49,9 dB se vyskytují části obce Zlončice, Dolany, Panenské Břežany a Bašť.

§

Pro okruhové létání platí, že v okrajových částech obcí v blízkosti nichž je okruhová trať malého i velkého okruhu vedena a tyto části obcí již nejsou ovlivňovány hlavní vzletovou a přistávací tratí se hladiny LAeq, D pohybují cca do 50 dB a LAeq,N se pohybují do 40 dB.

§

Výsledky pro lety po okruhu platí při dodržení minimální výšky letů – malý okruh: min 350 m AGL a velký okruh minimálně 600 m AGL.

§

I když dojde výhledovým leteckým provozem ke zvýšení hlukového zatížení okolí LKVO, budou tyto změny převážné většině území s chráněnou obytnou zástavbou v hladinových úrovních pod limitní úrovní. Neočekává se větší než odhadovaný nárůst v počtu pohybů, ani větší nasazení hlučných typů letadel (např. dopravních letounů nad 100 t a vojenských proudových letounů). Pokud tedy dojde k ovlivnění akustické situace zvýšení hluku v obcích - bude se jednat o hladiny pod limitními hladinami.

Příspěvek hluku z obslužné dopravy letiště k výhledovému stavu v obci Postřižín je do 0,5 dB, tento příspěvek prakticky nelze subjektivně ani měřením prokázat. Hygienický limit je v obci Postřižín ve výpočtových bodech překročen již v současném stavu. V obci Klíčany je příspěvek záměru do 1,5 dB, ale ve vybraných výpočtových bodech nedochází k překročení hygienického limitu. Vlivem záměru dojde k překročení hygienických limitů na fasádách objektů v okolí nové obslužné komunikace letiště. Jedná se o objekty SOŠ a SOU, Domova mládeže a ubytovny. Ubytovna, která ve výhledovém stavu bude ovlivněna hlukem z obslužné komunikace a parkoviště, ale i leteckého hluku, má stará zdvojená okna. Tato okna nejspíše dostatečně neochrání vnitřní chráněný prostor staveb. Doporučuje se, jelikož tato budova bude nadále využívána jako ubytovna, aby stávající okna byla vyměněna za nová, s vyšší neprůzvučností. Budova Domova mládeže v areálu SOŠ a SOU má již novější typ oken. Tato okna by se měla prověřit z hlediska jejich neprůzvučnosti, zdali je ve vnitřních prostorech dodržen limit pro chráněný vnitřní prostor staveb. 174


Okna budovy SOŠ a SOU by se měla také prověřit z hlediska neprůzvučnosti, případně provést jejich výměnu, pokud nebudou splněny limity pro chráněný vnitřní prostor staveb. Výše zmíněné objekty jsou nejvíce dotčeny hlukem z provozu letiště. PHO formou protihlukových clon v tomto případě není možná, neboť objekty jsou situované do těsné blízkosti obslužné komunikace a realizace clony není technicky možná. Pro další projektovou přípravu záměru je proto formulováno odpovídající doporučení. V rámci rozptylové studie jsou řešeny následující varianty: Varianta 1 – stávající stav V této variantě jsou řešeny stávající zdroje znečištění ovzduší. Výpočet je řešen pro NO2, CO a ΣVOC. Jedná se o znečišťující látky, které jsou bilancovatelné ze všech uvažovaných zdrojů znečišťování ovzduší, a tudíž jsou i porovnatelné v rámci předkládaných variant. Varianta 2 – příspěvky záměru V této variantě jsou řešeny nově uvažované zdroje znečišťování ovzduší související s posuzovaným záměrem. Výpočet je proveden pro NO2, CO a ΣVOC. Varianta 3 – výsledný stav V této variantě je řešen výsledný stav v případě realizace záměru. Jsou tedy hodnoceny veškeré stávající zdroje znečišťování ovzduší a zdroje související s posuzovaným záměrem. Výpočet je proveden pro NO2, CO a ΣVOC. Volba těchto variant se snaží postihnout jednak stávající příspěvky celého areálu k imisní zátěži ve výchozím stavu, dále samotné příspěvky posuzovaného záměru a výsledný stav, a to pro ty škodliviny, pro které jsou dostupné shodné vstupní bilance emisí – tedy pro NO2, CO a ΣVOC. V rámci těchto základních variant není vyhodnocován příspěvek záměru k frakci PM10, a to z následujících důvodů: Ø bilancovaná doprava která je generovaná předkládaným záměrem na řešených úsecích dle platných emisních faktorů emituje kolem 30 kg frakce PM10 za rok Ø celkový nový příspěvek emisí PM10 ze spálení 1,36 mil. m3 zemního plynu činí 27,8 kg za rok, což i ve výsledné sumě jsou jako nové emise bilance zcela zanedbatelné. Ø bilance emisí z výše uvedených zdrojů jsou zcela zanedbatelné a nemohou nijak ovlivnit stávající pozadí zájmového území touto škodlivinou Ø letecké motory jsou po výrobě testovány z tzv. emisní způsobilosti, tedy zda splňují limity dané leteckým předpisem L 16/II. Limity se porovnávají s naměřenými hodnotami během tzv. standardizovaného LTO cyklu, jehož vlastnosti jsou definovány taktéž leteckým předpisem L/16 II. Cyklus se skládá ze 4 fází, kterým je přidělena doba trvání a nastavení tahu motoru. Letecký předpis „Ochrana životního prostředí, Svazek II – emise letadlových motorů L16/II uveřejněný pod číslem jednacím 1065/2005-220-SP/2 stanovuje v Hlavě 2, bodu 2.1.2 Kontrolované emise povinnost prověřovat pouze nespálené uhlovodíky, oxid uhelnatý a oxidy dusíku. Předpis tedy nevyžaduje mezi kontrolovanými emisemi zjišťování TZL (respektive PM10). Proto žádný z výrobců leteckých motorů neuvádí tento údaj, protože ani nikde jinde v rámci EU není tato charakteristika vyžadována. Ø Proto z výše uvedených důvodů není v rámci vyhodnocení základních škodlivin vyhodnocen příspěvek k imisní zátěži posuzovaného záměru, protože ze známých

175


bilancí emise PM10, pohybující se pod 6O kg ročně lze predikovat nevýznamný vliv na imisní situaci, samozřejmě při riziku neznalosti emisí prachu z provozu letadel Dále jsou řešeny tyto varianty: Varianta 4 – automobilová a letecká doprava V této variantě jsou porovnávány shodné škodliviny, které lze bilancovat jak z automobilové, tak i z letecké dopravy. Výpočet je řešen pro NO2, CO, benzen, 1,3 butadien, formaldehyd a acetaldehyd. V rámci tohoto porovnání jsou předkládány následující podvarianty: Podvarianta 4a – stávající stav Podvarianta 4b – příspěvek záměru Podvarianta 4c – výsledný stav Varianta 5 – letecká doprava V této variantě jsou porovnávány pouze příspěvky organického znečištění z letecké dopravy. Výpočet je řešen pro sumu VOC, benzen, 1,3 butadien, formaldehyd a acetaldehyd. V rámci tohoto porovnání jsou předkládány následující podvarianty: Podvarianta 5a – stávající stav Podvarianta 5b – příspěvek záměru Podvarianta 5c – výsledný stav Smyslem těchto variant je porovnání změn ve shodných škodlivinách z pozemní a letecké dopravy, respektive vybraných organických znečišťujících látek pouze z letecké dopravy. Výběr znečišťujících látek organického původu byl vybrán po konzultaci se zpracovatele studie vlivů na veřejné zdraví. Sumarizace závěrů rozptylové studie je patrná z následujícího vyhodnocení: Vyhodnocení příspěvků NO2 k imisní zátěži zájmového území Pro NO2 je stávající platnou legislativou stanoven imisní limit pro roční aritmetický průměr ve vztahu k ochraně zdraví lidí hodnotou 40 µg.m-3 a 200 µg.m-3 ve vztahu k hodinovému aritmetickému průměru. Z hlediska nejbližších stanic AIM lze vyslovit závěr, že není překračován roční aritmetický průměr této škodliviny. Taktéž hodinový aritmetický průměr NO2 není dle nejbližších stanic AIM pro zájmové území překračován. Z hlediska příspěvků k imisní zátěži NO2 jsou rozhodující varianty č.1 a 3, které zahrnují veškeré zdroje areálu AERO Vodochody včetně stávajícího provozu letiště. Ve všech řešených variantách se příspěvky k ročnímu aritmetickému průměru pohybují do 1,72 µg.m-3 u bodů mimo výpočtovou síť, nejvyšší maxima ve výpočtové síti se pohybují do 2,3 µg.m-3. Ve vztahu k hodinovému aritmetickému průměru nepřekračují příspěvky záměru u bodů mimo výpočtovou 62 µg.m-3, u bodů výpočtové sítě uvnitř letiště se pohybují příspěvky do 122 µg.m-3. Vzhledem ke specifikaci leteckého provozu a možností využívání dráhového systému a pohybu letadel na letišti se v rámci řešených variant příspěvky k hodinovému aritmetickému průměru významněji neodlišují. Ve výsledném stavu lze očekávat u bodů mimo výpočtovou síť příspěvky do 88 µg.m-3, v areálu letiště potom do 175 µg.m-3.

176


Vyhodnocení příspěvků oxidu uhelnatého k imisní zátěži zájmového území Pro oxid uhelnatý je stanoven stávající platnou legislativou maximální denní osmihodinový klouzavý průměr – 10 000 µg.m-3. Nejbližší stanice AIM nesignalizují překračování imisního limitu. Z výsledků výpočtů v žádné z řešených variant nevyplývají významně vysoké příspěvky k imisní zátěži této škodliviny z hlediska maximálního denního osmihodinového klouzavého průměru. Po realizaci záměru lze u objektů mimo výpočtovou síť očekávat nejvyšší příspěvky do 100 µg.m-3, u bodů ve výpočtové síti v areálu letiště do 225 µg.m-3 . Změna v porovnání se stávajícím stavem (77 µg.m-3 u bodů mimo síť respektive 330 µg.m-3 ve výpočtové síti v areálu letiště) není jak z hlediska imisního limitu, tak ani z hlediska pozadí významná. Vyhodnocení příspěvků benzenu k imisní zátěži zájmového území Stávající platnou legislativou je stanovena hodnota ročního aritmetického průměru 5 µg.m-3. Jak je z měření na stanicích AIM patrné, není v zájmovém území překračována hodnota ročního imisního limitu, i když nejbližší monitorovací stanici nelze označit za reprezentativní. Z hlediska příspěvků k ročnímu aritmetickému průměru imisní zátěže benzenu je patrné, že automobilová ani letecká doprava nebudou způsobovat výraznější ovlivnění imisní situace, protože příspěvky se pohybují hluboko pod imisním limitem jakož i ve vztahu k odhadovanému pozadí. Ostatní řešené škodliviny charakteru organického znečištění byly v rámci rozptylové studie hodnoceny především pro potřeby vyhodnocení vlivů na veřejné zdraví. Hodnocení vlivů na veřejné zdraví je samostatnou Přílohou č.13 předkládaného oznámení. Proto jsou v rámci této kapitoly již formulovány pouze závěry této studie: Při hodnocení zdravotních rizik hluku ve vztahu k posuzovanému záměru letiště Vodochody byly zohledněny aktuální odborné poznatky o nebezpečnosti hlukové expozice a vztazích expozice a účinků hluku z pozemní a letecké dopravy. Podkladem k hodnocení rizika byly výstupy akustických studií zpracovaných v rámci oznámení záměru společností EKOLA group, spol. s r.o. Praha. Podle těchto podkladů provoz letiště Vodochody nepovede k významným změnám v současné hlukové expozici obyvatel zájmového území z pozemní dopravy a z hlediska zdravotního rizika jsou tyto změny prakticky nepostižitelné. Z kvalitativní charakterizace rizika hluku na základě prahových hodnot prokázaných účinků hlukové expozice vyplývá, že hluk z leteckého provozu letiště Vodochody může vést u obyvatel některých sídel situovaných v okolí letiště k obtěžování, zhoršené verbální komunikaci a nepříznivému ovlivnění spánku. Relativně nejvíce budou dotčeni obyvatelé obcí Dolany, Bašť, Zlončice, Panenské Břežany a z hlediska absolutního počtu exponovaných obyvatel nad prahovou hladinou hluku pro obtěžování i část obyvatel k.ú. Kralupy nad Vltavou. Na základě provedeného hodnocení rizika hluku a posledních poznatků o účincích hluku z leteckého provozu na zdraví obyvatel žijících v okolí letišť je doporučeno v rámci předběžné opatrnosti zvážit opatření ke snížení noční hlukové expozice obytné

177


zástavby v zájmovém území letiště. Tato skutečnost se odráží v některých doporučeních předkládaného oznámení ve vztahu k leteckému provozu v noční době. Při hodnocení zdravotních rizik imisí škodlivin v ovzduší byly použity aktuální odborné poznatky o nebezpečnosti hodnocených látek a vztazích expozice a účinku s uplatněním zásady přednostní volby referenčních hodnot Světové zdravotnické organizace a vědeckých institucí zemí Evropské unie. Podkladem k hodnocení rizika byly výstupy rozptylové studie zpracované v rámci oznámení záměru a odborný odhad úrovně stávajícího imisního pozadí hodnoceného území, vycházející z charakteru lokality a údajů okolních monitorovacích stanic kvality ovzduší. Volba hodnocených škodlivin v rozptylové studii byla určena dostupnými emisními údaji pro leteckou dopravu, zahrnujícími oxidy dusíku, oxid uhelnatý a sumu těkavých organických látek. Z těkavých organických látek byly na základě procentuálního zastoupení a zdravotní významnosti včetně potenciální karcinogenity k detailnímu vyhodnocení vybrány 4 látky (benzen, formaldehyd, acetaldehyd a 1,3-butadien), u kterých je možné na základě existující emisních dat hodnotit i příspěvek ze související automobilové dopravy. U těchto látek s výjimkou benzenu nejsou k dispozici podklady o existujícím imisním pozadí a proto byl hodnocen pouze jejich imisní příspěvek. V zájmu poskytnutí komplexní informace o zdravotním riziku znečištění ovzduší zájmového území byly do hodnocení rizika zahrnuty i suspendované částice frakce PM10, u kterých byla hodnocena odhadovaná expozice z imisního pozadí. Na základě odhadované úrovně imisního pozadí je možné předpokládat, že přes relativně příznivou imisní situaci hodnocené lokality zde jsou jako na většině území ČR nejvýznamnější škodlivinou prašné částice (suspendované částice frakce PM10), u kterých dochází za nepříznivých rozptylových podmínek k překračování imisního limitu pro krátkodobou 24hodinovou koncentraci s následnými nepříznivými zdravotními důsledky zejména pro citlivou část exponované populace. Pro odhadovanou úroveň znečištění ovzduší suspendovanými částicemi PM10 a oxidem dusičitým bylo provedeno kvantitativní vyhodnocení zdravotního rizika. U citlivého ukazatele chronické respirační nemocnosti u dětí z toho hodnocení vychází zvýšení rizika vlivem stávajícího imisního pozadí vůči teoretickému stavu při zcela čistém ovzduší o necelých 6 %, což představuje zvýšení základní nemocnosti z jiných příčin cca o 3 dny s příznaky na jedno dítě a rok. Ve vztahu k posuzovanému záměru letiště Vodochody z provedeného hodnocení vyplývá, že imisní příspěvek z provozu letiště včetně související pozemní dopravy, vyhodnocený rozptylovou studií, bude u všech hodnocených škodlivin jak z hlediska ovlivnění imisní situace, tak z hlediska zdravotních rizik prakticky zanedbatelný. Toto konstatování platí i pro možný aditivní účinek hodnocených škodlivin. Jak je z údajů prezentovaných v příslušné části oznámení zřejmé, došlo by realizací záměru k výraznému nárůstu odtokových poměrů, zejména pak v období přívalových dešťů. V zimním období by dále docházelo vlivem zimní údržby letových ploch a odmrazování letadel k vypouštění vysokého znečištění do uvedených recipientů. Z výše uvedených důvodů byla zadáno firmě MV projekt spol. s r.o. vypracování hydrologické a hydrotechnické studie „Likvidace dešťových vod z navrhovaného rozšíření areálu letiště Vodochody“. Cílem studie bylo zhodnotit stávající a budoucí situaci odtokových poměrů ze zájmového území ve vztahu k uváděným povodím a dále vypracovat návrhy na velikost retencí a provoz v zimním období. Tato kompletní studie 178


je samostatnou Přílohou č.5 předkládaného oznámení. Na základě hodnot n-letých průtoků v obou vodotečích byl stanoven: Ø Maximální přípustný odtok z areálu AERO do Hoštického potoka Q100 = 930 l/s Ø Maximální přípustný odtok z areálu AERO do Vltavy Q100 = 717 l/s Tomuto požadavku je podřízeno technické řešení odvádění srážkových vod z areálu letiště tak, aby nedošlo k ovlivnění odtokových poměrů v zájmovém území. Pro bezpečný provoz letiště v zimním období je třeba používat přípravky pro údržbu letových ploch (např. CLEARWAY) a přípravky pro odmrazování letadel (např. SAFEWING). CLEARWAY je převážně směs solí kyseliny octové, vykazující vysoké znečištění odpadních vod v ukazatelích BSK5 – 170 g/l a CHSK – 210 g/l. SAFEWING je převážně vodný roztok propylenglykolu, vykazující velmi vysoké znečištění odpadních vod v ukazatelích BSK5 – 780-1180 g/l a CHSK – 980-1380 g/l. Z těchto důvodů nelze odpadní vody znečištěné těmito přípravky vypouštět přímo do recipientů a je nutné zajistit jejich předčištění. V tomto smyslu jsou v příslušné části oznámení formulována odpovídající doporučení. Dotčené pozemky v rámci předkládaného záměru jsou zařazeny většinově do V. třídy ochrany, minimálně do 4. třídy ochrany zemědělské půdy. Jde o zábor zemědělské půdy s velmi nízkou až podprůměrnou produkční schopností s omezenou ochranou. Z uvedeného hlediska, jak co do rozsahu záboru, tak co do kvality potenciálně odnímaného ZPF se jedná o vliv malý a málo významný. Realizace záměru nenarušuje žádné ložisko nerostných surovin ani dobývací prostor. K ovlivnění horninového prostředí nedojde. Vliv lze označit za nulový. Významnější ovlivnění přírody a krajiny vlastním záměrem nelze předpokládat s výjimkou významných zásahů do mimolesních porostů dřevin v areálu závodu Vodochody. Letištní dráha je umístěna na ruderalizovaných loukách jižně areálu závodu a stávající letištní dráhy. Z pohledu vlivů na přírodu a krajinu je možno konstatovat, že řešení je kolizní z hlediska zásahu do kvalitních porostů dřevin, zejména pásu podél jižní hranice areálu závodu Vodochody a severního oplocení stávajících letištních ploch. Jde o vlivy významné až velmi významné, poněvadž jsou likvidovány kvalitní, sadovnicky udržované a funkční porosty, jejichž funkční náhrada je dlouhodobá a prakticky optimálně nerealizovatelná, proto je doporučeno ještě podrobně prověřit nebytnost kácení každého stromu. Ostatní vlivy na floru a faunu nejsou hodnoceny jako významné. Z pohledu krajinného rázu lze konstatovat určitou nepříznivost vlivu v kontextu další urbanizace zájmového území, zčásti na úkor kvalitní složky přírodního prostředí, architektonické pojetí může ale přispět ke zkvalitnění vizuálního vjemu areálu Vodochody. Není fyzicky zasahováno do žádného skladebného prvku ÚSES, žádného významného krajinného prvku. Z hlediska krajinného rázu záměr znamená změnu v parametrech krajinných složek tím, že oslabuje pozitivní složku ruderalizovaných lad a travních porostů a pozitivní složku dřevinných porostů nahrazuje zastavěným územím, i když z hlediska vnitřní struktury areálu nejde o kompletní zpevnění plochy celého záboru v rámci areálu letiště.

179


Ten je vnitřně členěn na přímo zastavěné plochy (objekty, parkoviště, komunikace) a další, nezpevněné plochy, s možností výsadeb dřevin, které nepříznivost dopadu snižují. Velikost a významnost vlivu za předpokladu zajištění funkčnosti vysázených porostů bude postupně klesat (nárůst vlivu pozitivní složky mimolesních porostů dřevin), ale míra posílení působnosti negativních krajinných složek bude výraznější, než změna části území z negativní na pozitivní složky, poněvadž sadové úpravy jsou vzhledem k provozně technickým a bezpečnostním nárokům provozu letiště limitovány co do rozsahu, objemu a optimální prostorové realizace. Významným aspektem je ale výrazná redukce určující pozitivní krajinné složky kvalitních dřevinných porostů. Je však dále nutno připomenout, že změna poměru krajinných složek se projeví především zvýšením odtoku z území právě ve vztahu k rozsahu zpevnění stávajícího rostlého terénu (viz vlivy na odtokové poměry). Na druhé straně je nutno konstatovat, že krajinný ráz místa stavby a nejbližšího okolí je výrazně negativně ovlivněn stávajícím hmotovým a výškovým uspořádáním stávajících objektů areálu závodu AERO Vodochody a liniovým prvkem D8 jako významné liniové dopravní stavby. Předkládaný záměr nepředpokládá přímé vlivy na hmotný majetek a kulturní památky. Pro objektivitu je však nutné upozornit, že dle přílohy č.21 k vyhlášce č.3/2008 Sb. se zohledňuje úprava snížení základních cen pozemků respektive o 10% u pozemků, respektive až do 25% u nemovitostí, pokud jsou situovány v ochranném hlukovém pásmu. Záměr neznamená ovlivnění zájmů památkové péče, rovněž neznamená žádný dopad na kulturní tradice v místě nebo v regionu, ani neovlivňuje jiné kulturní hodnoty nemateriální povahy, nelze však s ohledem na dlouhodobé historické osídlení území (od 12 stol.) vyloučit archeologické nálezy. Z hlediska provádění zemních prací bude postupováno ve smyslu zákona č.20/87 Sb. o státní památkové péči a zákona č 242/92 Sb.

180


H. PŘÍLOHY 1) 2) 3) 4) 5) 6) 7) 8) 9) 10) 11) 12) 13) 14) 15) 16)

Vyjádření o souladu stavby s územním plánem Stanovisko orgánu ochrany přírody k hodnocení záměru na evropsky významné lokality a ptačí oblasti Situace a pohledy Protokol o analýze venkovního ovzduší č. 10252/o/607/Pu/TAM/51/08 Likvidace dešťových vod z navrhovaného rozšíření areálu letiště Vodochody Botanický průzkum Dendrologický průzkum Zoologický průzkum Protokoly o analýzách vzorků půd Rozptylová studie Akustická studie – Doprava na pozemních komunikacích Akustická studie z leteckého provozu Vyhodnocení zdravotních rizik hluku a imisí škodlivin v ovzduší Předběžná analýza rizik Bezpečnostní listy Ochranná pásma letiště Vodochody

181


zpracovatel dokumentace: RNDr. Tomáš Bajer, CSc. ECO-ENVI-CONSULT Sladkovského 111 506 01 Jičín IČO: 42921082 DIČ: CZ6002271825 tel.: 466260219 603483099 fax: 466260219 e-mail: [email protected]

Dubinská 720 530 12 Pardubice

Spolupráce: Ing. Zdeněk Obršál držitel osvědčení odborné způsobilosti ke zpracování dokumentací a posudků dle zákona 6890/218/OPV/93

č.100/01 Sb., č.osvědčení

Ing. Libor Ládyš, EKOLA GROUP s.r.o., Praha držitel osvědčení odborné způsobilosti ke zpracování dokumentací a posudků dle zákona 3772/603/OPV/93


Ing. Milan Kamenický, Norsonic Slovensko, s.r.o. Ing. Radek Kropelnický, EKOLA GROUP s.r.o., Praha Mgr. Pavel Dušek, EKOLA GROUP s.r.o., Praha Ladislav Zadražil, EKOLA GROUP s.r.o., Praha RNDr. Milan Macháček, EKOEX, Jihlava držitel osvědčení odborné způsobilosti ke zpracování dokumentací a posudků dle zák.ČNR č.244/92 Sb., č.osvědčení 6333/246/OPV/93

MUDr.Bohumil Havel, Svitavy Soudní znalec v oboru zdravotnictví, odvětví hygiena se specializací: hygiena životního prostředí, hodnocení zdravotních rizik (jmenován Krajským soudem v Hradci Králové dne 5.11.2002 pod č.j. Spr. 2706/2002) Držitel osvědčení o autorizaci k hodnocení zdravotních rizik v autorizačních setech expozice chemickým látkám v prostředí a expozice hluku vydaných Státním zdravotním ústavem Praha dne 5.4. a 9.6. 2004 pod č.008/04. Držitel osvědčení odborné způsobilosti pro oblast posuzování vlivů na veřejné zdraví vydaného MZ ČR dne 10.8.2004 pod pořadovým číslem 1/2004.

Ing. Josef Tomášek, CSc., (SOM s.r.o., Mníšek pod Brdy) držitel osvědčení odborné způsobilosti ke zpracování dokumentací a posudků dle zákona 69/14/OPV/93


Ing. Jiří Kaláb, CSc., UNKAS, Pardubice Ing. Martin Šára, ENVI-COM, Slatiňany Ing. Jana Bajerová, ECO-ENVI-CONSULT, Jičín RNDr. Vladimír Faltys znalec jmenovaný rozhodnutím Krajského soudu v Hradci Králové pro obor „OCHRANA PŘÍRODY“, odvětví botanika

Ing. František Moravec

Datum zpracování oznámení:

05.12. 2008

Podpis zpracovatele oznámení:

182

Letiště Vodochody a.s

Recommend Documents