obec hradec – nová ves
1848–2013 165 let obce
V letošním roce 2013 si připomínáme 165 let od doby, kdy byly obce Hradec a Nová Ves v rámci soudního i politického okresu Frývaldov administrativně spojeny do jedné obce. Není tedy na škodu si připomenout něco z historie a nahlédnout do současného života v obci. Přijmete tedy pozvání na procházku historií a seznamte se s dnešním děním v obci.
Z historie obce Jméno Hradec je odvozeno od polského Grodzič, hraditi, i když se poprvé objevuje jako jméno. Přesto české Hradec plně vystihuje význam původního jména. Jak jméno, tak i zbytky opevnění dokazují, že zde stávalo menší hradisko, jehož části byly patrny u domu č. p. 7. Hrádek byl od jihovýchodu ochráněn asi hektar velkým rybníkem a na ostatních stranách příkopem. Sklep u jmenovaného domu pochází ze středověku, nelze však určit dobu jeho vzniku. Hradisko pravděpodobně tvořilo
střed hospodářského dvorce, kolem něhož vyrostla malá osada poddaných. Jedná se zřejmě o svobodný statek o velikosti 6 lánů, o kterých mluví listina z roku 1360, kterou potvrdil biskup Přeclav z Pogarel darování bratrům Mikuláši a Janovi Kalinům. Od roku 1372 byl Hradec v držení devíti majitelů. Roku 1617 dostal Hradec komorní biskupský rada Rathaube, po jehož smrti se jeho žena Marie Magdaléna z rodu Pruskovských provdala za Kryštofa Ferdinanda Popela Lobkowicze. Ve třicetileté válce utrpěl hradec značné škody. Roku 1653 koupil Hradec hrabě Trautmannsdorf, člen široce rozvětvené rakouské rodiny, která získala významné postavení po třicetileté válce. V jejich držení zůstal Hradec asi 130 let. V roce 1789 koupil Hradec hrabě Erd-
mann Pückler. Začal prodávat půdu novým osadníků a postavil tu i pivovar a palírnu. Pücklerové patřili ke starým šlechtickým rodinám ve Slezsku a byli r. 1690 povýšeni mezi říšská hrabata. Jeden jeho syn Hermann Ludvík (1785–1871) získal dokonce hodnost knížete. Byl cestovatel, psal cestopisy a byl odborníkem na anglické parky. Od roku 1763 byla v obci vápencová pec, v r. 1846 tu byla postavena papírna. Dále zde byl dřevěný mlýn, mlýn na mouku, v r. 1781 bylo zahájeno vaření piva. Vůbec nejstarším průmyslem byla pila na dřevo, která vznikla údajně v roce 1613. V obci byly dvě kamenictví, pekařství, kovárna, dvě ševcovské dílny a krejčí. V roce 1888 spojila obec se světem stavba železniční trati Šumperk–Glucholazy–Krnov. Připomínkou 125leté historie této trati je kamenný viadukt, který se po překlenutí železnice stal symbolickou spojnicí obou částí obce, Hradce a Nové Vsi. Roku 1836 bylo v obci 349 obyvatel, r. 1890 391 obyvatel, r. 1910 420 a r. 1921 435 obyvatel. Nová Ves vznikla parcelací jednoho ze tří mikulovických dvorů. Roku 1732 byla prodána Tobiáši Schrothovi ze Supíkovic, který získal také právo šenku, výseku masa, pečen chleba a šoltéství. Šoltéství koupil r. 1818 Václav Rother, jehož potomci je spravovali až do roku 1848. Od počátku 19. století se neobyčejně rychle zvětšoval počet obyvatel. V r. 1811 měla vesnice 272 obyvatel, r. 1825 už 350 a r. 1846 dokonce 450. V obci byly dvě kamenické dílny, zahradnictví, pekař, stolař, obchodník, zámečník, dvě hospody a dvě dámské krejčové. V roce 1848 byly obě vesnice administrativně spojeny, a to v rámci soudního i politického okresu Frývaldov. V průběhu roku 1920 byla obec elektrifikována připojením na elektrárnu v Mikulovicích. V letech 1925–1926 překlenul řeku Bělou mezi Hradcem a Širokým Brodem nový železobetonový most. Náklady na jeho výstavbu překročily 60 tis. tehdejších korun a na jejich uhrazení se podílely obě spojené obce i přilehlá továrna. V roce 1939 měly obě části obce dohromady 906 obyvatel, z toho 453 žen a 453 mužů. Po okupaci a odsunu Němců ztratily obě lokality na významu.
Protože naše obec byla obydlena německým obyvatelstvem, došlo po jeho poválečném odsunu k dosídlení území novými obyvateli. Z kroniky obce se můžeme dočíst, že nejvíce dosídlenců byli reemigranti z Rumunska. Dále do obce přišly rodiny z Valašska, východních Čech a Slovenska.
Prvním komisařem v obci se stal Besta Václav. Sídlo Národního výboru bylo v Hradci až do roku 1976, kdy byla naše obec integrována pod Mikulovice. V roce 1950 založilo osm zemědělců Jednotné zemědělské družstvo. V roce 1951 dosáhlo nejvyššího počtu členů. Do družstva vstoupili téměř všichni majitelé pozemků, také však i dělníci z továren, kteří vlastnili pozemky. Byly rozorány meze a stanoveny polní hony. Jednotlivě hospodařící rolníci byli vykázáni na okraje honů, nebo na hranice katastru. Některé objekty, například Božkova hospoda, nebo kamenictví, později i hospoda u nádraží byly předělány na chlévy. Od roku 1957 do obce zajíždělo tzv. putovní kino. O roku 1958 byl již v obci vlastní promítací aparát. V listopadu 1956 se v nákladu 40 000 Kč dobudovalo veřejné osvětlení v obou částech obce. V roce 1960 došlo k první větší demolici domů, které nebyly obydleny. Bylo zbouráno celkem 14 domů. V zápise kroniky z roku 1962 je zaznamenáno ke dni 1. ledna celkem 111 obydlených domů, z toho 54 v Hradci a 57 v Nové Vsi.
Kaple V roce 1827 postavil stavitel Kaspar Heide malou dřevěnou kapličku na památku Sv. Anny. Tato shořela v r. 1865. Stejný stavitel postavil znovu kapli zděnou, která byla uvedena do provozu r. 1870. Oltář a zvon byl dovezen ze Žulové. Další zvon přivezli z Nového Města na Moravě roku 1912, třetí ze Širokého Brodu. Všechny byly sejmuty a použity na výrobu zbraní v první světové válce. V roce 1926 byl zakoupen nový zvon, který
vážil 111 kg. V roce 1942 byl shozen z věže a rozbit. Opět byla zvonice osazena zvonem v roce 2000 u příležitosti 130 let od vystavění kaple. Dokonce na něm bylo nějakou dobu vyzváněno poledne. Po roce 1990 se v kapli občas sloužila mše svatá. I když kaple patří Římskokatolické církvi, je pronajatá evangelíkům, kteří zde mívají pravidelné bohoslužby. Pro katolické věřící se mše svatá koná v červenci u příležitosti Anenských hodů. V Nové Vsi je jen malá kaplička, kde se sloužila mše svatá jednou ročně, a to v květnu na svátek P. Marie. Na zvon kapličky se zvonilo jen „klekání“, nebo když někdo zemřel. I tento zvon byl použit na zbraně v první světové válce.
Hasiči V Hradci byl založen dobrovolný hasičský sbor v roce 1930. První velitel Wilibald Walter, zaměstnáním zahradník, byl také kronikářem obce. Z provedené sbírky z okolních vesnic se zakoupila motorová stříkačka, která byla první v okolí. V roce 1932 postavili hasičskou zbrojnici. V roce 2008 byla zrekonstruována a bylo zde vybudováno hasičské minimuzeum. Jsou zde především hasičské exponáty, ale v podkroví jsou ke zhlédnutí i věci denní i jiných potřeb minulosti.
V Nové Vsi byl založen hasičský sbor již v roce 1908. Jeho velitelem byl Adolf Buchmann. Sbor tvořilo pouze šest členů. Hasiči pořádali kulturní akce, jako dětské dny, taneční zábavy apod. I v Nové Vsi byla v roce 2002–2004 provedena rekonstrukce a rozšíření hasičské zbrojnice. Pro jednotku bylo vybudováno zázemí a klubovna. V roce 1976 bylo pro potřeby hasičů pořízeno auto Praga RN, které je nyní součástí expozice hasičského minimuzea. V roce 2007 dostali hasiči do užívání opravené auto Avia A30. V roce 1940 se spojili hasiči Hradce a Nové Vsi do jednoho sboru. Dnes se dobrovolný hasičský sbor překrývá s Jednotkou sboru dobrovolných hasičů zřizovanou obcí v počtu 9 členů. Kromě soutěží pořádají kácení máje.
Škola V Nové Vsi existovala škola už od roku 1804 a měla jen jednu třídu. Učilo se zde až do roku 1929. Žáků bylo v této jednotřídce asi 70, v roce 1900 dokonce 90. V roce 1929 byla zvětšena na dvoutřídku. Učitelé se starali o chudé děti a také pomáhali postiženým. V té době jich bylo asi 12. Do školy chodily i děti z Františkova.
Hradecké děti chodily do školy v Širokém Brodě, která byla na pozdější faře. V roce 1824 byla postavena nová škola, která byla roku 1875 zvýšena o jedno patro. Přestavbu z poloviny hradila obec Hradec. V roce 1920 byl záměr Hradce a Nové Vsi postavit společnou školu nad železniční zastávkou, která však pro nedostatek peněz nebyl realizován. V roce 1935 dostal Hradec povolení postavit školu v Nové Vsi. Dne 9. 9. 1935 byl položen základní kámen a k 31. 10. 1935 byla hrubá stavba pod střechou. Dostavěna byla v roce 1936.
Po zrušení školy v roce 1976 střediskovou obcí Mikulovice byla její budova bezplatně převedena podniku Jesan Jeseník k ubytování zahraničních pracovníků. Děti dojížděly do školy do Mikulovic. V současné době dojíždějí děti do škol v Mikulovicích, Supíkovicích, Písečné, České Vsi a Jeseníku. V roce 1991 se budova školy vrátila zpět do majetku obce. V patře budovy byly k dispozici byty. Jeden třípokojový a jednopokojová garsonka. Přízemí bylo pronajato místnímu podni-
kateli, který zde zřídil stolářskou dílnu. Po skončení provozu se přízemí budovy využívalo jen sporadicky. V roce 2007 se začalo s rekonstrukcí přízemí, kde byl zřízen společenský sál a nové sociální zázemí. Využívá se tedy jako Klub pro společenské akce pořádané obcí i k soukromým rodinným oslavám. V současné době se provádí rekonstrukce bytů, budova se zatepluje, dostane novou střechu a fasádu. V okolí budovy bylo zřízeno dětské hřiště, ve výstavbě je i sportovní víceúčelové hřiště. Sportovní areál doplňuje odpaliště pro DRIVING RANGE, vybudované místním obyvatelem ing. Pavlem Míčkem pro nácvik golfového švihu.
Přírodovědné zajímavosti Skalním podložím obce prochází geologický kontakt skupiny rejvízské a pláště žulovského masivu. Ve výchozech se tak setkáváme s jedněmi z nejstarších hornin Jesenicka, staršími více než jednu miliardu let. Devonského stáří jsou zdejší amfibolity a mramory. Poslední byly předmětem zajímavé těžby v dnes již zašlém malém lomu, který produkoval surovinu pro vápennou pec, uváděnou roku 1763.
Místy vycházejí na povrch granitoidy samotného žulovského masivu (pocházejícího z období karbonu), ve kterých jsou ve dně řeky Bělé, modelované ledovcem, vyvinuty i skalní mísy. Jak nasvědčuje jeho tvar, je údolí řeky Bělé velmi staré. Pochází již z druhohor (z období křídy), a pokud se někdy jesenickou krajinou proháněli dinosauři, tak určitě navštívili i území Hradce – Nové Vsi. V období pevninského zalednění (před cca 300 000 lety) se údolím řeky Bělé plazil směrem k Jeseníku severský ledovec a svou modelací výrazně přispěl k jeho dnešní podobě. Po svém odtátí zanechal mnohé pozůstatky. Souvkový materiál (horniny a nerosty přinesené ledovcem) nacházíme jak v nivě řeky Bělé, tak v její trase. Větší bludné balvany se objevují i na svazích nad obcí. Vzácností je ablační moréna (tvořená materiálem, který ledovec unášel na svém povrchu) zachovaná v severovýchodní části obce, obsahující četné zkameněliny.
Současná obec Jak bylo zmíněno, 1. ledna 1976 došlo k přičlenění obce Hradec k Mikulovicím. Od 23. listopadu 1990, kdy došlo ke schválení opětovného osamostatnění obce a k volbě sedmičlenného zastupitelstva, je obec opět samostatná, ale již pod názvem Hradec – Nová Ves.
V době přičlenění k Mikulovicím měla obec 275 obyvatel. Během doby však počet obyvatel dosáhl současných 372 občanů hlášených k trvalému pobytu. Po opětovném osamostatnění se v obci vybudovala kanalizace, vodovod, zrekonstruovalo a rozšířilo se veřejné osvětlení a velká část místních komunikací. Byla vystavěna více jak desítka rodinných domků a většina stávajících prošla renovací. Místní podnikatel Zdeněk Přecechtěl vybudoval v centru obce prodejnu stavebnin, nyní Hobby Centrum. Zde si může každý vybrat ze široké nabídky vše pro dům, dílnu či zahradu. Pozemky v lokalitě zvané Kopaniny byly obcí zasíťovány, byla zde vybudovaná místní komunikace a parcely připraveny pro individuální výstavbu rodinných domků, která už v současné době probíhá. Uprostřed obce byly místním podnikatelem postaveny dva bytové domy, každý o jedenácti bytových jednotkách k pronájmu i prodeji. Dům k pronájmu je plně obsazen, druhý na své plné obsazení čeká. Rekonstrukcí také prošla budova obecního úřadu. Byla zateplena, vyměněna okna,
udělaná nová fasáda. Provedla se nová elektroinstalace, vybudovalo plynové topení. Upravilo se i vnitřní uspořádání budovy. V Nové Vsi u Klubu je vybudováno zázemí pro údržbu a rozvoj obce. Garáže pro vozidla, nářadí a veškerý mobiliář obce. Obchod byl v každé části samostatný. V Hradci v budově „Okál“, vybudované v akci „Z“, v Nové Vsi v budově bývalé Jednoty (nyní soukromého objektu, přebudovávaného na penzion). V Nové Vsi tedy bylo potřeba zajistit zásobování. Obec se problému zhostila tím, že nechala vybudovat víceúčelový objekt, ve kterém je prodejna a minibistro. Minibistro je možné využívat v případě konání sportovních či společenských akcích, konaných na prostranství za Klubem. Protože nejenom chlebem živ je člověk, tak i naše obec připravuje společenské a kulturní akce. Některé tradiční, jiné aktuální k výročím nebo mimořádným událostem. Jak bylo zmíněno, kaple v Hradci je zasvěcená sv. Anně. Jednou z nejstarších společenských akcí jsou Anenské hody, které se slaví od roku 2000. Tradicí je, že se konají venku pod širým nebem po mši svaté v sousedství kaple. K tradici také patří, že místní ženy napečou koláčky, případně něco sladkého. Ještě déle obec připravuje pro děti Mikulášskou nadílku. Nejdříve navštěvoval Mikuláš s čertem, andělem a samozřejmě nadílkou děti doma, od roku 2008 se Mikulášská nadílka koná v Klubu i s programem. A abychom si připomněli blížící se vánoce, je na začátku adventu v obou částech obce postaven betlém a rozsvícen vánoční strom.
Po různých sportovních hrách, soutěží a dětských dnech se od roku 2008 místo dětských dnů ustálilo pro děti vítání prázdnin. Na přelomu června a července je pro děti připravené odpoledne plné her a soutěží.
V roce 2008 jsme začali vydávat Obecní kalendář, který se distribuuje do všech domácností. Občané v něm najdou spoustu potřebných a užitečných věcí. Například kdy se koná zasedání zastupitelstva, kdy se vyváží popelnice, kdy se sváží odpad,
kdy se konají společenské či jiné akce a podobně. Součástí kalendáře jsou užitečné kontakty, ordinační hodiny lékařů, otvírací doby v obchodech, jízdní řády autobusů či vlaků. Rovněž se tam najde i datum splatnosti poplatků, doba školních prázdnin i změny času. Od roku 2010 také už pravidelně připravujeme vždy 31. prosince pro děti i dospělé turnaj ve hře Člověče nezlob se. Nehraje se tradičními figurkami, ty naše jsou udělány z lahviček od aktimelu.
V roce 2010 se z popudu jednoho místního karbaníka zkusil uspořádat turnaj v mariáši. Protože se hned tento nultý ročník setkal s úspěchem, od dalšího roku se už koná pod záštitou obce, vždy na velikonoční sobotu. Turnaj má ohlas nejenom v okrese, ale i v sousedním kraji. A účastníků rok od roku přibývá. Stejným způsobem vznikl i „Košt slivovice“. Vznikl v roce 2012 a letos se docela úspěšně zopakoval. V budově obecního úřadu je knihovna, kde kromě široké nabídky knih je také k dispozici veřejně přístupný internet. Ten je cílem návštěv hlavně u mladé generace. Ale najdou se i pravidelní návštěvníci, kteří si chodí především pro knihy.
Od roku 1994 si vítáme na nové občánky. Aby děti měly hmatatelnou památku na tento akt, dostane každý zlatý přívěsek v podobě znaku obce. Všechna vítání jsou zachycena v kronice, která je pouze pro tuto událost.
Nezapomínáme ani na seniory. Při dovršení věku 60 let všem popřejeme v obecním zpravodaji, od 70 let je každý rok navštívíme s malou pozorností. Pokud ženy dosáhnou věku 80 let, i ony obdrží zlatý přívěsek. Pánové dostanou hodnotnou knihu.
Toliko stručně ze života obce. Nahlédli jsme do minulosti a prošli současnost. Jsme hrdi na to, že se naše obec rozvíjí, že nám přibývá obyvatel. Žijeme v pěkném prostředí. Milé čtenáře zveme k návštěvě, aby se mohli přesvědčit, „..že co uvedeno, pravdivo jest.“
