750 let obce
Jindřichov
Úvodem Vážení občané, přátelé, návštěvníci obce Jindřichova. Do rukou se Vám dostala skromná brožura vydaná u příležitosti oslav 750. výročí založení obce Jindřichova. Tato publikace Vás stručně provede historií a současností naší obce, seznámí Vás s pamětihodnostmi a dalšími zajímavostmi, které provázejí tuto malebnou obec a nejbližší okolí životem mnoha generací našich občanů.
obce 750 let
Dnes je obec začleněna do sdružení obcí Mikroregionu Krnovsko a Euroregionu Praděd, což je předurčující k dalším možnostem jejího rozvoje ve všech směrech kulturního, hospodářského a společenského života. Do budoucna přeji této obci léta, staletí plná rozkvětu, úspěšného rozvoje. Lidem v této obci mnohem více zdraví, lásky, spokojenosti, než tomu bylo v blízké a dávné minulosti. Obci Jindřichov přeji, aby v ní žili společně češi, moravané, slezané, ostatní národnosti v dobrých sousedských vztazích a nadále se společně starali o blaho naší milované obce, krásný a spokojený život lidí v ní žijících.
Vlastimil Adámek Starosta obce
Socha H. Schillera v zámeckém parku
2
3
obce
Obec žila a rozvíjela se po staletí do dnešní podoby, jejíž historický vývoj je v této publikaci zachycen.
750 let
Z historicky doložených písemností lze dovodit, že obec Jindřichov byla založena patrně na přelomu 40-50 let 13. století. Oficiálně historické prameny hovoří o roce 1256. Obec vznikla v překrásném údolí Petrovického potoka v podhůří Zlatohorské vrchoviny, z východní strany vrcholu Biskupské Kupy a v těsném sousedství současného Polska – oblasti Slezska.
Pohled z kostelní věže na východní část obce
Poloha Obec Jindřichov leží na severozápadním okraji okresu Bruntál. Jeho severní hranici tvoří státní hranice s Polskou republikou. Jindřichov se nachází v nadmořské výšce 321 – 401 m nad mořem a jeho celková rozloha činí 3 471 ha. Osou podélné, rovnoběžkově situované obce je Petrovický potok, do něhož přitékají Stříbrný a Svinný potok, posílený přítoky Železného a Černého potoka. Obec leží v údolí, které tvoří od severozápadu Rochova hora vysoká 466 metrů, Karlova hora, od východu Pěnkavčí hora, vysoká 406 metrů, jižně je hora Vavřinová, Mandlová číše a Kraví hora, vysoká 704 metrů, z níž je pěkný výhled do údolí. Jeho severovýchodní výběžek je nazýván Železník, nebo se zde vyskytovala železná ruda. Osaměle vystupuje nad terén Špičák, severovýchodně leží Válečná seč, nazývaná tak po slezské válce o Horní Slezsko.
obce
750 let
obce
750 let
Okolí Jindřichova sestává ze dvou odlišných geografických oblastí. Východní Osoblažsko má rovinatý a zvlněný terén převážně v severní části výběžku, dále na západ se zmenšuje plošné zastoupení rovin a krajina má kopcovitý ráz. Druhá část Nízkého Jeseníku se rozprostírá západněji od silnice z Města Albrechtic na Jindřichov a tvoří jí převážně zaoblené kopce. K Jindřichovu byla přičleněna obec Arnultovice. Arnultovická obydlí vroubí po obou stranách silnici vedoucí z Jindřichova do Pitárné a dále na Osoblažsko. Obcí protéká Petrovický potok. Mírně zvlněný teren katastru je bez výraznějších vrchů. Obec vznikla už kolem roku 1256 jako léno olomouckého biskupství a byla součástí moravské enklávy, ale k Jindřichovu byla přičleněna teprve roku 1960. Délka Jindřichova a Arnultovic je přibližně 7,5 km.
4
5
Památkově chráněné objekty v Jindřichově Sousoší Panny Marie U mostu přes Petrovický potok poblíž hlavního vstupu do zámeckého areálu v Jindřichově se nachází umělecky cenné a památkově chráněné sousoší p. Marie. Podnět k vytvoření sousoší dala hraběnka Kordula Bartensteinová. Sousoší bylo dokončeno v r. 1757. Autorem architektonického návrhu je krnovský stavitel Gans, sochy zhotovil Václav Henisch a nátěry jsou od krnovského malíře Josefa Wolfa. Sousoší je velmi členité. V kartuších se nacházejí znaky donátora Jana K. z Bartesteina. Reliefy znázorňují sv. Jana Nepomuckého, sv. obce
sochami svatých: Sebestiána, Rocha, Ignáce a Karla Boromejské-
750 let
Rozálii, sv. Terezii a vzkříšení Lazara. Podstavec je dále zdoben
ho. Na podstavci je vztyčen komolý hranol zakončený zeměkoulí 750 let
je 10 m. Sochy a kartuše jsou z vápence, ostatní z pískovce. V roce 1957 bylo sousoší státem restaurováno, práce provedl akademický sochař Aleš Rozedral z Ostravy. Morový sloup je z doby třicetileté války (1618-1648), kdy byla obec postižená morem. Lidé houfně umírali a byli pochováváni do společných hrobů. Dnes je v těchto místech lipová alej. Další rekonstrukce sousoší byla provedena roku 2003.
12
13
obce
obtočenou hadem, na něm stojí socha P. Marie. Výška sousoší
Památkově chráněné objekty v Jindřichově
750 let
Ranně barokní kostel má střechu pokrytou šindelem, nejspíše v barvě červené. Ze zápisu v děkanské matrice osoblažské z roku 1772 se dovídáme, že kostel má také kryptu, kde jsou uloženy dva sarkofágy – měděný a cínový. O několik let později, přesně v roce 1690 – 1691, je hlavní lo spolu s kněžištěm zaklenuta soustavou valených kleneb s výsečemi a boční lodě křížovými klenbami. V průběhu 18. století nejsou na kostele zaznamenány žádné výrazné přestavby a úpravy, pouze do interiéru je ke konci století pořízen dnešní tabernákl hlavního oltáře a boční oltář s obrazem madony s dítětem v jižní lodi. Okna v presbytáři dostávají v polovině 18. stolení z důvodů lepšího osvětlení dnešní podobu.
Jindřichovský kostel byl od počátku kostelem farním s přilehlým hřbitovem. Od doby svého založení v roce 1671 se příliš neměnil. Ranně barokní podobu s bazilikálně koncipovaným trojlodím, půlkruhovým závěrem a vestavěnou kvadratickou věží v západním průčelí, si dochoval až do současnosti. V době svého vzniku, v roce 1673, má již základní hmotové rozvržení dnešní stavby. Širší lo převyšuje užší boční lodě a je s nimi vzájemně propojena vysokými půlkruhovými hladkými arkádami. Vysokým vítězným obloukem se otevírá do půlkruhově ukončeného kněžiště, po jehož obou stranách jsou symetricky situované sakristie s oratořemi v patře. Ty jsou do presbytáře otevřeny půlkruhovou arkádou. V západní části hlavní lodě je již v této době vestavěna mohutná věž, završena s největší pravděpodobností cibulovou bání s polygonální lucernou. Jednotlivá patra věže mají v západním průčelí prolomená vysoká okna s půlkruhovým ukončením. Trojlodí spolu s kněžištěm zatím nejsou zaklenuty, ale pouze na způsob baziliky otevřeny do barokního krovu. Nasvědčují tomu dochované relikty bílené vápenné omítky na vnitřní
14
15
obce
Vznik současného kostela sv. Mikuláše, koncipovaného na způsob římské baziliky, je poměrně přesně doložen archivními prameny v roce 1672. Byl postaven na místě staršího středověkého kostela, rovněž zasvěceného sv. Mikuláši, jehož dobu založení nemůžeme s jistotou říci, ale s největší pravděpodobností to bylo někdy v 2. polovině 13. století, spíše však až ve století 14. Stejně tak nelze jednoznačně stanovit, zda byla středověká sakrální stavba zbořena zcela, nebo jen z části a neobsahuje-li tedy mladší ranně barokní struktura relikty středověkých konstrukcí. Tehdejší majitel jindřichovského panství, Ludvík Maximilián z Hodic spolu se svou manželkou Izoldou Pavlínou, rozenou Orlíkovou z Laziska, nechal kostel vystavět v letech 1671 – 1673, třebaže patronátní právo k němu náleželo od počátku olomouckému biskupství. Po prošetření situace na místě píše osoblažský děkan biskupské konsistoři v Olomouci, že … „shledal již položené základy a z části již vystavěné lomové zdivo…“, což by mohlo nasvědčovat výstavbě nového kostela zcela od základů, nikoliv rozšiřování původní středověké stavby.
straně obvodového kamenného zdiva v prostoru dnešní půdy. Presbytář je stejně jako boční lodě prosvětlen termálními okny. Do jižní oratoře jsou prolomena dvě okna, přístupná je z prostoru sakristie po zalomených schodech vestavěných v jihozápadním rohu místnosti, obdobně jako v severní sakristii. K jižnímu průčelí kostela je přistavena přízemní předsíň s přeneseným renesančním epitafem dětí Václava Pavlovského.
750 let
obce
Kostel sv. Mikuláše
16
750 let
obce
V roce 1844 postihl Jindřichov obrovský ničivý požár, který zasáhl také farní kostel. Za své vzala šindelová krytina a všechny krovy a žár roztavil i pět zvonů. Z této doby pochází současné krovy nad trojlodím a kněžištěm. Pokryty byly břidlicí. Značně poškozená věž byla o něco málo snížena a završena novou střechou. Zda měla nová střecha tvar stupňovité pyramidy, jak je zobrazeno na plánech z roku 1844, lze ztěží usuzovat – záměr totiž nemusel být realizován. Patrně v této době mohlo dojít k přepatrování věže. V jejím obvodovém zdivu jsou dodnes ponechány kapsy po trámech původních pater. V průběhu dalších několika málo let byla budova kostela, včetně věže vážně poškozená vichřicí, proto musela být znovu opravena. V roce 1871 je realizováno nové zastřešení věže, dle plánů architekta Gustava Meretta ve tvaru štíhlého jehlanu s vikýři po obvodě a s plechovou krytinou. V nezměněné podobě se dochovala dodnes. V této době byla k severní fasádě přistavena předsíň druhého bočního vstupu vyzděná výlučně z cihel a vichřicí poškozené barokní omítky nově přeštukovány. Dokladem toho jsou dochované omítkové vrstvy dobře zřetelné v blízkosti prostředního termálního okna v jižní fasádě, kde je pod narušenou omítkou patrná dochovaná barokní omítka se světlými líčkami upravená pekováním na jádro pod mladší štuk z 19. století. Do severní lodi je pořízen nový boční oltář se sochou sv. Jana Nepomuckého a další dva menší oltáře Božského srdce P.Marie a Ježíšova. V roce 1895 jsou pro kostel pořízeny nové varhany. V průběhu 20. století již neprobíhají na kostele žádné výrazné úpravy a opravy. V roce 1905 je rozšířen hřbitov kolem kostela, v nedávné minulosti jsou zaslepeny venkovní dveře do jižní sakristie a druhé dveře do jižní předsíně bočního vstupu. Kamenná podlaha v trojlodi a v presbytáři je rozebrána a nahrazena broušeným umělým kamenem (terasem). Krovy nad loděmi jsou překryty pozinkovaným plechem. V této podobě se kostel dochoval do současnosti. Kostel sv. Mikuláše v Jindřichově prošel během tří staletí několika stavebními úpravami, které ale nepotřeby jeho základ-
ní ranně barokní hmotový rozvrh a výraz. 19. století vtisklo interiéru kostela pseudobarokní podobu vhodně kombinovanou s barokní strukturou stavby. V roce 2004 proběhla rekonstrukce věže a také jedné lodi kostela Svatého Mikuláše a na podzim téhož roku byly slavnostně spuštěny kostelní hodiny, které byly z části pořízeny z veřejné sbírky občanů Jindřichova. Při rekonstrukci věže byly v roce 2004 do kopule vloženy dokumenty ze současnosti obce jako „Odkaz budoucím generacím“.
750 let
obce
Výraznější stavební úpravy pozorujeme na začátku 19. století, kolem roku 1804 až 1811, kdy jsou v jižní sakristii ubourány zalomené schody na oratoř a nahrazeny vřetenovými situovanými v severovýchodním rohu místnosti. Někdy v této době je také zaslepeno obdélné okno ve východní stěně oratoře. V roce 1811 je na kostel pořízena kompletně nová šindelová krytina, cibulová báň má krytinu plechovou.
Odkaz budoucím generacím My občané obce Jindřichova Vám touto listinou předáváme odkaz z naší doby ze dne 23. září 2004, kdy tyto dokumenty byly vloženy za účasti představitelů obce, církve, školy a místních živnostníků do kopule věže. Předkládáme Vám naši současnost, aby Vaše generace mohla čerpat z našeho způsobu života a prostředí, ve kterém jsme žili. Toto poselství Vám touto cestou předáváme, protože z minulosti se nedochovaly žádné dokumenty, které snad byly v rekonstruované kopuli věže kostela uloženy. Vaši generaci přejeme šastný, spokojený a tvůrčí život, nerušený válkami, osobní záští, plný vzájemné tolerance. Občané Jindřichova
17
Významné události v datech 1256 – založení obce za Přemyslovců olomouckými biskupy 1288 – olomoucký biskup Oldřich obdařil bratry Jindřicha, Theodorika a Erkenberta, pány ze Stange. Dal jim v léno největší hospodářství zvané Dolní Dvůr. 1318 – léno rozděleno, připojeny osady Pavlovice, Arnultovice, Bartultovice, Petrovice, Životíce 1588 – k Jindřichovu připojena Třemešná a Janov 1618-1648 – vyplenění obce Švédy, morová epidemie 1808 – založení kolonie Kraví Hora
1945-1946 – vysídlení německého obyvatelstva, osídlení hlavně Čechy a Slováky
1946 – založení fotbalového oddílu
1844 – obec vyhořela, bylo zničeno 235 domů i se školou 1868 – kupuje panství bohatá podnikatelská rodina Kleinů (1970 ha) 1870 – rodina Kleinů přikupuje osoblažský statek 1872 – dostavěna železnice Krnov – Jindřichov 1875 – pokračuje stavba trati z Jindřichova do Glucholaz 1903 – největší povodeň v historii obce
1946 – založen místní národní výbor, první předseda Jaroslav Mlčoch 1946 – založen spolek divadelních ochotníků pod vedením pana Mojmíra Kovala 1947 – tragický den v novodobé historii a oddílu kopané, autonehoda a zároveň smrt 9 hráčů a 2 příznivců při cestě na přátelský zápas do Mikulovic 1950 – založení JZD
1929 – výstavba základní školy
1960 – převod pozemků pod státní statek
1930 – byly vybudovány menší podniky: knihtiskárna, koželužna, sladovna, pila, výrobna likérů, obuvi, koberců, obnoven pivovar, který zůstal v činnosti až do roku 1970, vyvážel pivo až do Indie.
1970 – 1. promítání letního kina
1951 – byla započata výstavba koupaliště
1976 – zahájena výstavba obecního vodovodu 1979 – dokončena výstavba panelových domů 1986 – zahájen provoz nákupního střediska 1990 – zahájena postupná plynofikace 1997 – obec postihla ničivá povodeň 1999 – zahájen provoz čističky odpadních vod s kanalizací 2003 – dokončena restaurace Sousoší Panny Marie 2004 – přemístěna socha svatého Jana Nepomuckého ke kapličce v Arnultovicích 2004 – dokončena výstavba Domu s pečovatelskou službou 2004 – zahájena rekonstrukce kostela a věžních hodin 2005 – výstavba nového zázemí TJ Slezan Jindřichov
18
19
obce
1918 – zřízen okresní soud, berní, celní a důchodový úřad, četnická stanice, notářství, živnostenská a pokračovací škola
750 let
obce
Čistička odpadních vod
1945 – založen Sokol Jindřichov
1813 – postihuje obec velká povodeň
750 let
Kaplička v Arnultovicích
