reklamní magazín českých drah
11 / 2013 / ročník 4 / zdarma
pro vas
Do Německa a Rakouska
Na adventní trhy
Ze světa železnice
Ženy na mašinách
Leona Machálková Česká královna muzikálů
Dnešní překvapení ve vlaku Dnešní překvapení ve vlaku ČÍM DŘÍVE KOUPÍTE,
Skvělá snídaně s výhledem
TÍM LEVNĚJI POJEDETE
Nejvyšší standard cestování nemusí vždy znamenat nejvyšší cenu. Nechte se příjemně překvapit výhodnou nabídkou pro cesty v komfortních vlacích SC Pendolino. Je to jednoduchá rovnice: čím dříve si jízdenku s místenkou koupíte, tím méně zaplatíte. Takže ještě jednou: Čím dříve, tím levněji. Nejlépe už dnes.
Praha–Ostrava již od 235 Kč
www.cd.cz/eshop
editorial
/
01
Vážení čtenáři, milí spolucestující, tradičně si dávám po svátcích na Nový rok jediné předsevzetí, a to že už příště tomu vánočnímu šílenství, které čím dál víc začíná připomínat spotřebitelskou nákupní paniku, nepodlehnu. Tradičně rovněž s dalšími spoluobčany kroutím hlavou nad tím, když koncem října, kdy je ještě slunce poměrně vysoko nad obzorem a krásně zbarvené listí nestačilo ze stromů opadat, už v obchodech blikají vánoční žárovky. A jako každý rok tomu stejně zase neodolám, zařadím se do front, koupím dárky a s blížícím se Štědrým dnem se začnu zdravit se svými sousedy z domu. A také – setkám se se svými nejbližšími. A vlastně to vůbec není špatné, vždyť kdyby nebylo těch zkomercionalizovaných a mnohými proklínaných Vánoc, snad bychom se ani nesešli a na chvíli nezastavili zběsilé životní tempo. Důkazem toho, že i v redakci podléháme, budiž listopadové číslo, které právě držíte v rukou. Přicházíme s tipy na vánoční adventní trhy za našimi hranicemi, s dárkovým voucherem, a v příštím vydání to rozjedeme ještě víc. Věřím, že podlehnete též… Šťastnou cestu vlakem přeje Zdeněk Ston, šéfredaktor
kouzlo železnice ● Radek Hortenský ● Žitavské hory
Své fotografie posílejte na
[email protected]. Autora zveřejněných fotografií odměníme Kilometrickou bankou ČD na 2 000 km v hodnotě 2 100 Kč.
Foťte kouzla železnice a získejte Kilometrickou banku ČD!
02 / 07
obsah
rozhovor
11
retro
To byl strávníků RaJ
Desítka za korunu sedmdesát, dršťková za dvojku nebo „smažák“ za 7,70. Jenže k tomu lepkavý ubrus a nepříliš vzhledné prostředí – takové byly restaurace a jídelny za minulého režimu, což dokládají i vaše fotografie.
35
Leona Machálková Muzikálová hvězda a stálice české hudební scény. Můžete ji vidět a slyšet třeba v muzikálech Dracula, Bídníci nebo West Side Story. Jaké novinky chystá Leona pro nadcházející měsíce?
cestopis
Za vnitřní krásou vídeňských paláců Město na krásném modrém Dunaji proslulé svými kavárnami se může pochlubit nespočtem muzeí a paláců, ale také péčí o historické bohatství jdoucí ruku v ruce se současným rozvojem města. Ne náhodou vítězí v anketě hodnotící metropole podle kvality života.
Příští číslo vyjde 4. 12. 2013.
1 000 tun v dívčích rukou
17
49
43
Strojvůdkyně Andrea může někomu připadat jako růže mezi trním, ve skutečnosti jsou na ni kladeny stejné nároky jako na její mužské kolegy. Leckterou dámu by to odradilo, ale Andrea při cestě za svým vysněným povoláním úspěšně překonala všechny překážky.
ze světa železnice
obsah /
kultura
Tipy a recenze
Přinášíme vám kulturní tipy a recenze vybraných knižních, filmových, hudebních i televizních novinek, které pro vás připravil novinář a publicista Jan Kábrt.
zábava
Aby vám cesta rychleji uběhla
Křížovka, komiks, rubrika Co mi hlava nebere, fotosoutěž pro mladé talenty a povídka spisovatelky Markéty Hejkalové, kterou v žádné její knize nenajdete.
56
ČD průvodce
Kouzlo adventu
Vydejte se v předvánočním čase k našim sousedům do Německa nebo Rakouska a užijte si adventní trhy. Do Vídně, Drážďan, Berlína nebo Norimberka vás rychle a pohodlně dopravíme vlakem za výhodnou cenu.
23
cestování po ČR
Zlínský kraj
Za poslední tři roky prošel areál velehradského kláštera velkou proměnou. Stalo se z něj živé kulturní centrum s multifunkčním domem sv. Cyrila a Metoděje. Pokud jste ještě letos návštěvu nestihli, určitě si brzy udělejte čas na výlet.
03
04 /
novinky
Čistý festival
Psali jsme… Služba one stop shop usnadní přidělení kapacity dráhy (č. 20/2013) Od 10. listopadu vznikne na 7. evropském nákladním železničním koridoru služba one stop shop. Měla by umožnit zjednodušení procesu přidělování kapacity dopravní cesty a trasy mezinárodních nákladních vlaků na jediném kontaktním místě koridoru, jehož centrum se nachází v Budapešti.
Závody lokomotiv ve Zvolenu přinesly naší strojvůdkyni stříbrné místo (č.20/2013) Letošní ročník Grand Prix Slovakia ve Zvolenu (14. září) zahrnoval poprvé i mistrovství Evropy strojvedoucích žen a dívek. Na něm měly své želízko v ohni i České dráhy. Sympatická vysokoškolačka Marie Sehnalová z DKV Praha vybojovala druhé místo v soutěži hnacích vozidel.
Vytřídili jste 8 000 spacáků Díky projektu Čistý festival je možné již šest let třídit odpady na dvaceti významných českých letních akcích, zejména hudebních festivalech. Těch jste se mohli zúčastnit i vy díky soutěži o vstupenky, kterou jsme pro vás v časopise uspořádali v červnu. A jak jste během jejich návštěvy přispěli k recyklaci? Do projektu se v roce 2013 zapojilo dvacet festivalů. Z celkem 255 000 návštěvníků těchto akcí třídilo aktivně 98 000 lidí. Ti vytřídili 35 tun odpadů, z toho 4 tuny papíru, 6 tun skla a 25 tun plastů. Z recyklovaných plastů by bylo možné vyrobit 8 000 tisíc spacáků nebo 1 950 metrů dlouhý chodník. Recyklované festivalové sklo by posloužilo k výrobě 1 100 nových lahví o objemu 0,7 l a vytříděný festivalový papír lze druhotně zpracovat na 29 500 rolí recyklovaného toaletního papíru. Více na internetových stránkách www.cistyfestival.cz.
Odškodnění za zpoždění
Vrátíme vám část jízdného Vlaky na Zlínsku směřovaly do stanice Recyklace
Bezbariérových vozů i spojů přibývá Během letošního roku stoupl počet bezbariérových vozidel o několik stovek a v jízdním řádu 2013/14 přibudou další. Vycházíme tak vstříc cestujícím se sníženou schopností pohybu.
(č. 21/2013) Na přelomu září a října mohli lidé odevzdávat nepotřebné drobné elektrospotřebiče do sběrných boxů ve stanicích Otrokovice, Zlín střed a Vizovice, popřípadě přímo ve vlaku, který po trati 331 jezdil čtyřikrát denně. S obdobnou akcí se v budoucnu počítá i v Libereckém kraji.
Čtrnáctideník Železničář si můžete předplatit za 250 Kč/rok na zeleznicar.cd.cz.
3
2
/1 12 20
1 /1
0
/1 11 20
10 20
9 /0
7
/1 09 20
08
/0
1 464 2 122 2 562 3 237 3 989 20
06
2
676 20
7
/0 01
/9
/9
96
124 20
12
2
16 91
Společnost Koleje Śląskie, stoprocentně vlastněná polským Slezským vojvodstvím, zahájila provoz svých vlaků v říjnu 2011. Následně nahradila původního dopravce Przewozy Regionalne na příměstských spojích. Její podnikání je názorným příkladem toho, jak mohou rozhodnutí politiků způsobit v železničním provozu katastrofu.
19
(č. 21/2013)
Finanční odškodnění za zpoždění vyplácíme podle evropských pravidel téměř tři roky. Nyní si nově můžete zažádat o odškodnění v mezinárodní přepravě i v případě zásahu vyšší moci (např. nepříznivé povětrnostní podmínky) či zavinění třetí osoby (nehody, stávky apod.). Tato změna se týká výhradně žádostí o odškodnění formou slevy z jízdného, tj. 25%, resp. 50% slevy z ceny mezinárodního jízdního dokladu. O přesných podmínkách odškodnění nejen v mezinárodní přepravě se více dozvíte také na adrese www.cd.cz nebo z letáku na nádraží.
19
Koleje Śląskie si ukously příliš velké sousto
Počet bezbariérových spojů ČD
novinky /
05
Železničář
On-line bistro získalo mezinárodní ocenění
Na letošní výroční konferenci členů IRCG (International Rail Catering Group) v marockém Marakéši byla cena za největší inovaci „Most Innovative Caterer 2013“ udělena výhradnímu catererovi Českých drah, společnosti JLV. Projekt „On-line bistro“ zvítězil v silné konkurenci dalších evropských zemí, které zde prezentovaly vlastní realizované projekty na palubách vlaků. Cestující v soupravách SC Pendolino mohou už od února tohoto roku využívat moderní způsob objednávání pokrmů a nápojů z jídelního lístku. Díky unikátní službě on-line bistro si cestující objednají pokrm prostřednictvím palubního portálu a obsluha jim ho následně donese přímo k jejich místu. Tato revoluční novinka, do té doby známá jen z některých letadel prestižních leteckých společností, se těší velkému zájmu. I proto připravujeme další rozšíření gastronomických služeb.
anketa články, které vás nejvíce zaujaly Výsledky ankety o nejúspěšnější článek z minulého čísla ČD pro vás:
1
25 % hlasů
2 3
19 % hlasů
Cestopis – No ganja smoking (Pavla Červená)
Cestování po ČR – Pardubický kraj 15 % hlasů Ze světa železnice – Na Ouklice volno! (Václav Rubeš)
Dvacet let výstavby koridorů Železniční infrastruktura v období socialistického plánování spíše stagnovala. Pak ale přišel rok 1993 a mezi stanicemi Poříčany a Český Brod odstartoval projekt výstavby tranzitních koridorů. Neměly se ale přece jen namísto modernizace vybudovat tratě zcela nové? I tuto otázku si pokládá autor článku na vnitřní tematické dvoustraně čtrnáctideníku Železničář v čísle 20/2013. Pokud vás toto téma zajímá, stačí nalistovat strany 6–7 nebo si Železničáře předplatit. Více ze světa železnice čtěte také na http://zeleznicar.cd.cz.
Fornetti Caffé
Podzim voní po jablkách
Na vlakových nádražích v mnoha městech naší republiky vám mohou zavonět stánky Fornetti Caffé s čerstvě rozpékanými dobrotami a kvalitní kávou. Ti z vás, kteří si rádi pochutnávají na křupavých „fornetkách“, mohou v listopadu vyzkoušet třeba XXL jablečné za zvýhodněnou cenu. Lákavým zpestřením je i časově omezená nabídka kávy s příchutí „apple pie“ či nový jablečný štrúdl. Zajímavou novinkou v provozovnách Fornetti Caffé jsou rovněž 100% čerstvé jablečné šťávy v několika ovocných kombinacích. Všechny zmíněné výrobky jsou k dostání i v cenově výhodných menu. Kompletní nabídku najdete na www.fornetticaffe.cz.
06 /
novinky z regionů
Říjnové soutěže Soutěžili jste s minulým číslem ČD pro vás? Přesvědčte se, zda jste odpovídali správně.
Soutěž o 5 knih J. Irvinga Spisovatel John Irving pochází z: B) USA
Soutěž o knihu Železnice Ladislav Velen zdědil zámek v roce: C) 1589
Mikulášská zábava na kolejích I letos připravily České dráhy oblíbené jízdy historickými vlaky s Mikulášem a čerty. V sobotu 30. listopadu a neděli 1. prosince se mohou svézt rodiče s dětmi Mikulášským parním vlakem vedeným lokomotivou Čtyřkolák, který bude vyjíždět z nádraží Praha-Braník a podnikne několik jízd po pražských tratích. Předvánoční atmosféru na nádraží Praha-Braník umocní prodejci sladkostí a dalších dobrot a také několikaminutový ohňostroj. V Pardubickém kraji se letos uskuteční tradiční Mikulášské jízdy v sobotu 30. listopadu na trati Choceň – Litomyšl a v sobotu 7. prosince na trati Letohrad – Dolní Lipka. Kromě parní lokomotivy, která přes svůj věk upoutá překvapivou energií a silou, se rodiny mohou těšit na mikulášský team, drobné dárky a hlavně spoustu zábavy. V neděli 8. prosince pojede zvláštní Mikulášský vlak z Ústí nad Labem západ přes Velké Žernoseky, Litoměřice horní nádraží do Úštěka. Sestaven bude ze dvou motorových, již historických vozů 831 a přívěsného vozu Bix s občerstvením. Aktuální přehled Mikulášských jízd najdete na www.cd.cz/zazitky.
Jihomoravský kraj
Přivítejte svatého Martina na Mutěnicku Soutěž o předplatné časopisu Turista Gotický templ stojí: C) v Krásném Dvoře
Soutěž o knihu 333 výletů po rozhlednách Součet nadmořských výšek rozhleden: 905 m n. m.
Soutěž o vstupenky do Království železnic Železniční stanice se jmenuje: Ouklice
Jména všech výherců a výsledky dalších soutěží najdete na www.cdprovas.cz.
Hlavní vinařská sezona letošního roku vyvrcholí 16. a 17. listopadu Festivalem otevřených sklepů, který tentokrát nese podtitul Svatý Martin na Mutěnicku. Dvoudenní vinařský svátek představí v Mutěnicích, Dubňanech, Svatobořicích-Mistříně, Hovoranech a Šardicích celkem 30 vinařů přímo v jejich sklepech a návštěvníkům nabídne 300 vzorků vín včetně vín mladých. Podrobné informace o festivalu najdete na stránkách www.otevrenesklepy.cz. Návštěvníci, kteří se na festival vypraví vlakem, mohou využít nabídku Českých drah a získat po předložení jízdenky ČD slevu 20 procent z ceny vstupenky zakoupené na místě. Jízdenka musí mít některou z cílových stanic Mutěnice nebo Mutěnice zastávka a být s platností 15. 11., 16. 11. nebo 17. 11. 2013.
Jihomoravský kraj
Parním vlakem do Břeclavi a Lednice U příležitosti 112 let tratě Břeclav – Lednice bude v sobotu 16. listopadu vypraven zvláštní parní vlak, který pojede z brněnského hlavního nádraží (odj. 8.40 h) přes Břeclav do Lednice. Mezi Břeclaví a Lednicí vlak uskuteční ještě dvě jízdy tam i zpět a na zpáteční cestu do Brna se vydá z Lednice přesně v 16 hodin. Vlak s historickými vozy potáhne lokomotiva Šlechtična 475.101. Pro účastníky parní jízdy je v Lednici a Břeclavi připraven pestrý program. Předprodej jízdenek na parní vlak probíhá v ČD Centru na brněnském hlavním nádraží. Více informací najdete na volnočasovém portálu Vlakem za zážitky na www.cd.cz/zazitky.
rozhovor /
LEONA MACHÁLKOVÁ TEXT: PAVEL HRABICA FOTO: iva haj a archiv LEONY MACHÁLKOVÉ
Dnes už své vášně krotím Nevylétla na nebe českého šoubyznysu jako kometa, která chvíli zazáří a pak zapadne někam na neznámou dráhu ve vesmíru. Místo na české hudební scéně si budovala, jak se říká, od píky, a právě proto je její trvalou součástí.
07
08 /
rozhovor
Když jste přišla do Prahy a začalo se vám dařit, řekla jste si někdy: „Praho, tak jsem tě dobyla!“?
Můj umělecký rozjezd v Praze byl poměrně rychlý, zpívala jsem s kapelou Znamení dechu v rockových a jazzových klubech a do roka jsem uspěla na konkurzu do divadla Semafor a Evropy 2, ale cesta k úspěchu, kdy jsem se prosadila a stala známou zpěvačkou, trvala čtyři roky. Podstatnější byla radost z muziky než nějaké to „dobytí“, dobrý pocit z toho, že se můžu živit tím, co mě dělá šťastnou. Takže jsem si to vlastně nikdy neřekla.
Co vás vůbec do Prahy přivedlo? Kde byl ten první impulz?
Do Prahy jsem již jako studentka jezdila vlakem na koncerty se svou kapelou Znamení dechu a její streetbandovou formací Koryto. První impulzy tedy přišly již během studia na FF UP v Olomouci, kdy jsem si uvědomovala, že mě hudba baví natolik, že se jí chci věnovat profesionálně. Po skončení studia jsem tedy odešla do Prahy na volnou nohu.
stal pohodou a radostí z kontaktu s posluchači i hosty, kteří do vysílání přicházeli. Tehdy se profese moderátora snoubila s technickou obsluhou a vlastně jsem fungovala také jako DJ. Moc mě to bavilo a také mi to hodně dalo – jak se vyjadřovat, jak se usmívat přes éter, jak si udržet pozornost, vygradovat svůj vstup a hlavně nezapomenout na pointu!
Jaké jste vlastně prožila dětství?
Můžu naštěstí říct, že jsem v Přerově prožila spokojené dětství a celý svůj dospělý život z něj čerpám. Dětství je pro mě krásná loka-
Mými velkými vzory jsou dodnes Jiří Suchý a Václav Havel.
lita u řeky Bečvy, rybníka a tenisu, milující rodiče se sestrou Adélkou, zpívání v dětském sboru Přerováček nebo první vystoupení v „Měšťáku“...
Z Přerova pocházel i Pavel Novák, znali jste se?
S Pavlem Novákem jsem se seznámila již jako dospělá a naše známost byla spíš zdvořilostní. I tak na mě zapůsobil jako velmi milý a srdečný muž, poctivý muzikant a gentleman.
Vystudovala jste v Olomouci češtinu a dějepis. Počítala jste s tím, že školu a to, co jste se naučila, někdy využijete? Osobně se domnívám, že humanitní vzdělání se člověku hodí, i když se později rozhodne věnovat něčemu jinému než češtině a dějepisu v mém případě. Nemám celý život problém vyjadřovat se spisovně, což Pražáky často zaujalo, některým jsem přišla upjatá, jiní to hodnotili kladně.
Začala jste pracovat v rádiu – byly první relace a moderování nerváky, nebo pohoda? Co vám tato praxe dala do dalšího života?
Po prvních zkušenostech s moderováním na soukromém Rádiu Chodov, kde jsem začínala spolu s Martinem Dejdarem, Petrem Vackem nebo s Markem Ebenem, jsem přijala nabídku od Evropy 2 a pracovala jsem zde čtyři roky jako víkendová ranní moderátorka. Prezident rádia Michel Fleischmann spolu s managementem se nám intenzivně věnovali a vedli nás. Časem se nervák z živého vysílání
V muzikálu Robin Hood se Zdeňkem Podhůrským.
V muzikálu Dracula s Pepou Vojtkem.
V muzikálu Hamlet s Václavem Noidem Bártou.
rozhovor /
vizitka Leona Machálková (46) Narodila se 24. května 1967 ve Zlíně. Od roku 1991 působí v Praze, kde začínala v rádiích a posléze v divadle Semafor. V začátcích se prosadila jako výrazná muzikálová zpěvačka. Vystupovala nebo stále účinkuje např. v muzikálech Dracula, Jesus Christ Superstar, West Side Story, Mise, Monte Christo, Les Misérables (Bídníci), Jekyll a Hyde, Robin Hood, Hamlet a dalších. V roce 1996 vydala své první sólové album Leona. V roce 2003 se jí narodil syn Artur, jehož otcem je známý český sklář a výtvarník Bořek Šípek.
09
Do Semaforu přišla obrovská fanynka poezie, jazzu a divadla.
Vaši kariéru významně ovlivnil Karel Svoboda. V čem byl výjimečný?
Pracovala jsem v rádiu i v České televizi a dodnes vystupuji v médiích, kde se to zkrátka hodí. Mými velkými vzory jsou dodnes Jiří Suchý a Václav Havel.
Devadesátá léta byla doslova zlatou érou nejen pro populární hudbu a muzikály. Muzikály se hrály ne měsíce, ale roky, bylo obsazeno do posledního místečka. Ani dnes se divadla neobejdou bez několika muzikálů na programu, některé vydrží jen pár měsíců. Jak na 90. léta v tomto ohledu vzpomínáte?
Mimochodem, baví vás historie? Vracíte se k ní nějakým způsobem?
Nepovažuji se za velkého znalce historie, mnohé se z hlavy vytrousilo, ale vztah k historii tady zcela určitě je. Udeřil jste hřebík na hlavičku, ano, opravdu ráda a pravidelně jezdím po hradech, zámcích a různých pamětihodnostech. Často výlet kombinuji tak, abychom spojili zážitky z přírody a kulturní historie a ještě si třeba i zasportovali. Zkrátka kompletní balíček.
Zrazovali vás někdy rodiče, abyste se raději držela nějaké jistoty, třeba té češtiny a dějepisu?
Ne, nikdy. Moji rodiče dbali na to, abych se učila a řádně dostudovala, ale vždy mi fandili a podporovali mě.
V životopisu píšete, že jste se na střední škole zabývala recitací. Co byste ještě dnes z hlavy zvládla? Netuším, co si ze starých časů pamatuji, zůstává dojem, atmosféra, pár frází a určitě úcta k básníkovi, ale poezii miluji dodnes a ráda ji čtu. Je to oáza mimo dnešní strohou realitu. Ale tak to bylo zřejmě vždy, je to jistý druh úniku, osvěžení a také psychické povzbuzení, že se i přes nesnáze dá vnímat život romanticky. Třeba.
Odkud se vzala nabídka do Semaforu? Co jste si od ní slibovala?
Na konkurz do kultovního představení Kytice mě poslala kamarádka, skvělá jazzová zpěvačka Jana Koubková. Připravila jsem si „Klobouk ve křoví“, vzala jsem si s sebou housle a ve výsledku jsem zaujala a uspěla. Byla jsem tehdy moc šťastná, koneckonců jsem psala diplomovou práci o současné české humoristické poezii, která se ze značné části věnovala tvorbě Jiřího Suchého. Takže do Semaforu přišla obrovská fanynka poezie, jazzu a divadla.
Karel Svoboda byl senzační umělec, nadšený muzikant a člověk, který si uměl život užít. Nejen proto, že byl velmi originální. K sobě i k ostatním, které ke spolupráci přizval, byl přísný, ale spravedlivý. Zůstává po něm prázdno, zkrátka chybí.
Vzpomínám na ně jako na něco, co se už zřejmě nebude opakovat. Na opravdu velkorysá léta, kdy mistři – v mém případě Karel Svoboda, Zdeněk Borovec, Richard Hes, Jozef
10 /
rozhovor
Bednárik, Theodor Pištěk a další – měli téměř ideální podmínky realizovat svoji kreativní tvorbu. My zpěváci jsme mohli být u toho a rozvíjet se ve své profesi v celé parádě. Nikdy jsem si toho nepřestala vážit a o to víc se mi po té době stýská.
Kterou roli byste si ráda zopakovala? Něco z Draculy nebo Jesus Christ Superstar? Žádnou z nich. Měla jsem možnost si je dosyta užít a já se dívám dopředu, ještě toho chci hodně stihnout a zažít i se svými diváky, posluchači, fanoušky.
Má dnes ještě pro zpěvačku význam nahrávat alba – v době, kdy kopírují snad všichni a všechno? Navíc pořídit si techniku a nahrávat doma v obýváku není pro hudebníka problém. Určitě ano. Nové CD je ale pro mě osobní věcičkou, která vzniká pečlivě, s láskou. Neřeším, co nemohu vyřešit, rozhodně mi není jedno, že se CD kopírují, já osobně to nedělám a to je tak všechno, co na toto téma mohu říct. Produkuji s týmem CD, která neznějí jako z obýváku, což mě zcela zásadně odlišuje od amatérů, jakkoli se nechci nikoho dotknout. Mám svoji úroveň a té se budu vždy držet.
Lze v případě vaší profese použít obrat „zdravý životní styl“?
Chaosu, bouřliváctví, bezstarostného ponocování, mejdanů, jamsassionů a vůbec všeho,
co k mládí a muzice patří, jsem si v životě užila na plné pecky. Nepřijdu si rozhodně usedlá, kus rebelky a odvážné holky, Leony-lvice, je ve mně pořád, ale daleko více hospodařím s energií a také se dnes mnohem snadněji dokážu udržet na uzdě a umím si odříct, co jsem dříve neuměla. Jak se říká, lépe krotím své vášně a to je v mém případě klíč ke zdravému životnímu stylu. Navíc jsem našla zalíbení v pravidelném sportování, zdravém jídle a hlavně v osobním klidu, který si hlídám, daleko méně se rozčiluji a vytáčím.
V čem hřešíte? Nemusí to navazovat jen na předcházející otázku...
Nevím, zda hřeším, když ponocuji, když si dám pečenou kachnu s knedlíkem a se zelím, sklenku vína... Ráda si život užívám a moudřejší radí, že když si člověk něco dopřeje a tzv. zhřeší, nemá si to rozhodně vyčítat. A toho já se držím a tlumočím tuto pravdu pravd dál.
Můžete už dnes odhadnout, kam směřuje váš syn Artur? Do sklářské huti, nebo na pódia? S Arturem je to těžké, protože je všestranný. Baví ho jazyky, matematika, architektura, dějepis, hraje na kytaru, je výborný v mnoha sportech, které mu spontánně jdou s lehkos-
Mám svoji úroveň a té se budu vždy držet.
plány Co nového uvidíme a uslyšíme? „V současné době pracuji na písničkách ke svému novému albu,“ říká zpěvačka o svých plánech na nejbližší týdny a měsíce. „Skladby budou žánrově čerpat z proudu, který je mi velmi blízký, a to z pop-rocku. Odjakživa mě oslovovaly zpěvačky jako Bonnie Tyler, Tina Turner, Alannah Myles, Kim Carnes nebo třeba Anastacia.“ V plánu je koncertní turné, které vydání alba podpoří. Koncem listopadu můžete Leonu Machálkovou vidět např. v pražském Divadle Broadway na charitativním koncertu pro Fond ohrožených dětí.
tí. Od malička má velkou volnost a o svých zájmech si rozhoduje sám. Já ho jen vedu, přeji mu to a mám z toho obrovskou radost. Čas ukáže, kudy se vydá.
Čím vás spolehlivě dostane? A čím nejvíc dojme? Artík je únavný v tom, že je často roztržitý a zapomněl by doma i hlavu, o tom se přeme neustále, ale jinak je s ním veliká pohoda. Dojal mě asi tak před rokem, když jsem se ho zeptala, jestli už teda tuší, čím v životě bude. Zamyslel se a povídá, že by si moc přál, aby byl dobrý tatínek. Tak to mě fakt vzalo.
Zmínila jste, že jste měla v rodině průvodčího a strojvedoucího. Byly pro vás jako pro malou holku mašinky přitažlivé?
Mašinky ani ne, ale půvab malého venkovského nádraží, vůně pražců, houkání lokomotiv s ozvěnou, pískání strojvedoucích na peroně – to mě okouzlilo na celý život. Na nádraží jsem jako malá strávila spoustu času a měla jsem možnost sledovat toto divadlo života. Je to pro mě úsměvná vzpomínka, přestože se tam kolikrát odehrávala zajímavá dramata.
Kam jste nejdál dojela vlakem?
Nejdále do Polska, dojela jsem do Krakova jako studentka na tamní filmový festival.
Poměrně úspěšně se vyhýbáte bulvárním skandálům. Je to tím, že k tomu nezavdáváte příčinu?
Se synem Arturem.
Naše branže se dělí na ty, co ochotně s bulvárem spolupracují, často si i kupují tzv. přízeň těchto médií, a na ty, kteří si říkají, že to přece nemají zapotřebí. Já patřím k té druhé skupině. ▪
retro /
11
RESTAURACE A JÍDELNY
TEXT: MARTIN NAVRÁTIL
To byl strávníků RaJ
Desítka za korunu sedmdesát, dršťková za dvojku, tehdy moderní „smažák“ za 7,70 nebo osvědčené vepřo-knedlo-zelo. Jenže: pivo pouze k jídlu, čtyři hotovky, z toho dvě škrtnuté a basta, „zavíračka“ v deset večer, lepkavý igelitový ubrus na stolech, zapáchající záchod s omítkou pokrytou vyrytými nadávkami a v horším případě zvědavé uši naslouchající, co protistátního se zrovna probírá u vedlejšího stolu.
Herec Karel Effa si coby nadšený motorista vyzkoušel některé z nově vznikajících motorestů nejen jako host, ale i jako kuchař a číšník. Zde v motorestu v Cerhovicích na státní silnici Praha – Plzeň. foto: ČTK
Přijít k hotovému Na týdenní rekreaci s manželem v Janských Lázních v roce 1987 od mého podniku (Jednota, spotřební družstvo Nymburk) mě Edita Hrušková těšila nejen kvalita pokrmů místní restaurace, ale i skutečnost, že jsem k nim přišla jako k hotovým.
A
také jídelní list psaný strojem na průklepáku, s četnými chybami a vložený do plastových desek. Zato však s nezaměnitelným logem družstva Jednota nebo RaJ. To býval za socialismu opravdový strávníků ráj. Zkratku RaJ si prosím zapamatujme, znamená totiž Restaurace a jídelny. Také vám toto slovní spojení přímo voní nostalgií onoho omezeného sortimentu jídel, jímž socialistický podnik sytil naše hladové žaludky a vléval do nich bazény piva? Předpokládám, že někomu z vás ano, u jiného převažuje vzpomínka spíše na to ošklivé. Inu, každému podle jeho gusta. Restaurace a jídelny byl název národního podniku, který provozoval velkou část tehdejších československých stravovacích zařízení od 50. let až do roku 1989. Dodnes v rejstřících existují desítky lokálně odlišených podniků RaJ s přídomkem „v likvidaci“. V roce 1955 byly přijaty normy pro závodní stravování, které mj. určily tzv. cenové třídy restaurací a nastavily pro celé Československo plošné ceny za pokrmy a nápoje. Ty se až na výjimky neměnily. I tehdy ovšem existovaly podniky slušné i hrozné, nápadité a nudné, útulné a odpudivé. Jídlo se vařilo dobré, výborné i mizerné. Jak bylo diktováno shora, zpravidla v dosti omezeném sortimentu, zato s jednotnými, pevně danými cenami. Hmatatelnou bolestí
Mlsný prase asi ne Jména hospod, toť extra story! Samozřejmě že neexistovala jména závadná, protistátní, vulgární nebo nespisovná. Takové Vystřelené voko, Mlsný prase, U kozatý klisny nebo U vybrabčenýho čerta, natož pak Stalin či Brežněv, by na ředitelství RaJe neprošly. Názvy Na růžku, U něčeho nebo U někoho, Pošta, Společenský či Národní dům, Beseda či Severka by možná v hitparádě socialistického pohostinství stanuly na stupních vítězů, řada i těch nudných přežila do dnešních dob, a tak může laskavý konzument třeba z telefonního seznamu zkoumat případný původ. Název Restaurace, Hostinec či Pohostinství musel být přizdoben právě některým z nezapomenutelných log – RaJe, Jednoty, Pramenu a dalších.
bylo například, že až na výjimky v podobě několika čínských nebo sovětských restaurací neexistovaly jiné než tzv. národní kuchyně. Někde bylo znát, že práce personál baví, ale nemá důvod se snažit, neb to ředitelství RaJ neocení. Opačný příklad byl častější, a tak mimo špičku bylo možno sledovat zaměstnance, kterak se v koutku prázdného lokálu věnují roztodivným činnostem a melouchům, jež rozhodně nesloužily k rozkvětu podniku.
Interiér vskutku „dobový“ Podíváme-li se na asi nejviditelnější stránku, interiér restaurací, náleven a lidových jídelen, záleželo jak na cenové skupině, tak i na konkrétním podniku. Pojem „zaplivaná čtyřka“ lze koneckonců občas zaslechnout i dnes. Jednotně vyhlížející chladicí box (výrobce Frigera Kolín) s dřezem a nerezovou truhličkou pípy s kartonem označujícím značku točeného piva (málokde se točil víc než jeden druh), na němž byly vyskládány dva druhy barevných limonád, byl oltářem svatostánku jménem hospoda. Za výčepním stály police se sklem (prakticky v celém státě unifikovaným), věčně otevřené dveře do kuchyně, kde se pod blikajícími zářivkami nad dřevěnými vály, pekáči a kastroly pohyboval kuchař nebo kuchařka. Lépe než fádní popis interiéru hostinské kuchyně by ale posloužila představa mistrně navozená nesčetnými českými filmy (např. Kalamita). Na konvektomaty či mikrovlnné trouby samozřejmě zapomeňte, to je věc z dob po roce 1989, naopak taková remoska je vynález ryze český. Nehynoucím atributem hospod byly a jsou ventilátory s chrastícími lamelami, naopak dvoukřídlá plechová dvířka do sklepa s kladkou a jeřábkem na sudy téměř zmizela ze scény. Káva zásadně zalévaná, často servírovaná do skleniček typického tvaru (byly opravdu skleněné, nikoli jako ony filmové nerozbitné), lžička hliníková, a tudíž vnořena do horkého nápoje
retro /
poměrně strašný, příjemnou vůni linoucí se z útrob masen a jídel však jako bych cítil dodnes. Posuďte, nejen vy, vegetariáni a vegani, jaké byly v nabídce laskominy: ovar, vepřové koleno s hořčicí a křenem nebo sekaná. A kdo dnes ví, jak chutnaly takové speciality, jakými byly vnitřnosti – telecí brzlík, ledvinky, jazyk nebo hrudí. Doporučená literatura nebo film jsou jasné: cokoli, kde vystupuje Hrabalův Automat Svět v Libni. Někdejší ikona samoobslužných jídelen a bufetů je navzdory památkové ochraně dnes uzavřená a chátrá. Extra případem byly (a snad ještě i někde jsou) tzv. mléčné bary či mléčné jídelny, na které prostě nikdo nemůže mít zápornou vzpomínku. Ranní kakao v omláceném kameninovém pohárku a deset deka vlašáku s rohlíkem u stolečku v tzv. bruselském stylu by si zasloužily samostatnou kapitolu.
nešla uchopit. Stroje na výrobu espresa znalo jen pár lepších podniků, které stály při cestách zahraničních turistů.
Automat nejen Svět V automatech a jídelnách bylo těsno a přes poledne prakticky všude narváno. Tác na pokrmy a nápoje, posouvaný po trubkovém roštu, buď zprohýbaný hliníkový, nebo sklolaminátový, často ukrutně zapáchající. Strávník, tlačen tácem souseda, si tu přidal polévku v otlučené misce, tu ruské vejce z chladicího pultu, tam osychající sladký řez, přijal hotovku od obsluhy, aby vše završil platbou u rachotící kasy. Speciální kategorií, kterou bych coby zastánce tzv. nezdravé výživy včetně tučných jídel a červených mas nechtěl opomenout, byly jídelny nebo jídelní kouty v řeznických prodejnách Maso uzeniny. Kam se vytratily všechny ty vývařovny rozeseté po centru Prahy? O sebemenší kultuře stolování tu nemohla být řeč, segedín nebo rajskou vám obsluha šplíchla do hlubokého talíře, kam nejdřív rukou umístila slepený nebo naopak rozházený svazek houskových knedlíků. Dojem
Za socialismu se měli mít všichni stejně dobře, k čemuž přispívaly i normy pro stravování, které mimo jiné určovaly i úroveň jednotlivých restaurací podle cenových skupin. Na ty s velkou nadsázkou můžeme pohlížet stejně jako na pověstné michelinské hvězdičky. Zákazník díky nim mohl už u vchodu odhadnout, co může uvnitř očekávat. Kromě pevně dané cenové úrovně předpisových pokrmů a nápojů bylo přesně definováno, na jakém nádobí se servíruje či zda ke kávě automaticky dostanete i sodovku. Za pomyslný průměr co do cen i úrovně služeb platila třetí cenová skupina. První a druhá se využívala spíše ke slavnostním příležitostem či romantickým večeřím, naopak čtyřka byla někdy jen výčepem piva a rumu. Pro představu uvádíme pár typických položek dobových jídelních lístků a jejich ceny v 80. letech. IV.
III.
II.
I.
Pivo 10° 0,5 l
1,70
2
2,30
2,70
Gulášová polévka
2,10
2,20
2,70
3,10
Svíčková na smetaně, h. knedlíky
7,60
8,10
9,80
11,30
Zdroj: www.martinkos.estranky.cz
Smažák a spol. Smažený obalovaný sýr typu Eidam se začal na jídelní lístky zařazovat až někdy od sedmdesátých let. Oblibu získal hlavně u studentů. Přílohou vedle „tatarky“ zpočátku byly hlavně „brambory m. m.“ (máslem maštěné), protože hranolky zmražené z výroben neexistovaly a musela si je vyrábět každá kuchyň sama, takže to byl tak trochu nadstandard. Údajně až po listopadu 1989 se objevil v nabídce i smažený sýr typu Hermelín. Ani utopence si nemohl každý hospodský jen tak nakládat, i pro jejich ingredience a obsah platila oborová norma. Hojná byla tlačenka s cibulí a všudypřítomný ohřívaný párek, pokud v té které lokalitě a období právě nebyl nedostatkovým zbožím.
Pozor na nechtěné retro
Cenové skupiny
Nápoj/pokrm
13
Suvenýr Jídelní lístek z proslulé českobudějovické restaurace Masné krámy si v roce 1969 přivezl ze služební cesty jako suvenýr můj otec. Jiří Bojko
Přemýšleli jste někdy o tom, proč dnes (a nejen u nás, ale i v zahraničí) tolik hospůdek a restaurací sází při tvorbě interiéru na výzdobu tvořenou různými vyřazenými starobylými předměty? Že by retro vlna probouzela chuť k jídlu? Každopádně v letech reálsocialismu to běžné nebylo. Stesk po stylu c. k. monarchie (s výjimkou Ladova Švejka ve všech podobách s roztodivnými stupidními nápisy), natož pak „zlé“ první republiky, byl nežádoucí. Sem se sluší přidat jedno taktní varování: než začnete v současné občerstvovně chválit umakartové obložení stěn nebo starou televizi, rozmyslete si, zda jde opravdu o záměr nebo nechtěně dosluhující relikty starých časů. Hostinský to, aspoň v mém případě, velmi nelibě nesl. Nebo že by si mě spletl s gurmetem a rádcem Zdeňkem Pohlreichem? Nejen vzorek válečku na výmalbě, ale nezřídka i písmo použité pro název podniku, u jídelen velmi často sesle a židličky a pastelově zbarveným umakartem pokryté stolky (tehdy jsme to obvykle v rámci všeobjímající ošklivosti nevnímali), nesly rukopis onoho bruselského stylu. Který – ejhle! – dnes bývá záměrně použit při zařizování stylové kavárny či hospody. A ještě jedno smutně objektivní konstatování k tomuto odstavci: návštěvníky hospod rozhodně neobtěžovaly žádné hrací automaty. ■
Ať už je pro vás nostalgická vůně socialistického „RáJe“ sebevíc lákavá, je jen dobře, že se česká pohostinnost vrací na své místo – k tradici prvorepublikové noblesy nebo aspoň do kultivované střední Evropy. ▪
14 /
retro
Bar v Nízkých Tatrách V roce 1977 jsem strávila s kamarádkou deset krásných podzimních dní na rekreaci ROH v Liptovském Jánu v hotelu Máj. Hotelová restaurace nabízela spoustu výborných jídel, večer jsme zase mohli posedět ve vedlejším baru nad sklenkou dobrého vína. Na fotografii jsem druhá zleva.
Miloslava Toušová
Adeptky na kuchařky
a ožku Solidní čtyářzíkz roku 1969 z restaurašnceě Nvaaři rlo
i slu och ou se ovšem Snímek p saná kříd piny, kde u sk abídka p N vé i. o . lníc .. ě je d IV. cen u ě k vn la ěř šo vovali ji h dnes tém un čí k a navště i cenami Zd en ěk B ěh uli svým b ta í ln o na šk
Rok 1978, závěrečné učňovské zkoušky oboru kuchařka u Restaurací a jídelen v Přerově. Uprostřed stojí čtyři adeptky na kuchařky, zleva mistrová odborného výcviku (to jsem já) a hlavní kuchařka, napravo další mistrová. Všechna děvčata uspěla a získala výuční listy.
Helga Bilíková
retro /
15
Kantýna i oslavovna Kantýna s nocležnou Čs. státních drah v železniční stanici Volary vznikla v roce 1945 z nádražního hotelu Weitenthal (vystavěn 1899) a sloužila šumavské železnici i všem uživatelům věrně víc než půlstoletí. V jídelně se odehrávaly i svatební hostiny nebo – jako na snímku z roku 1978 – oslavy nádražáckých narozenin. Muž, který tancuje s půllitrem na hlavě, je šumavský ajznbonský vlk v nejlepší formě: vlakvedoucí nákladních vlaků František Špírek z Volar. Právě vytáčí v kole drážní zdravotní sestru paní Sipplovou a k padesátinám mu přišla přát nejen jeho parta, ale i celá Brigáda socialistické práce vlakových čet nákladních vlaků Vltava a řada kolegů z depa i stanice.
Roman Kozák
šance Staňte se spolutvůrci našeho časopisu! Na této dvoustraně najdete i v následujících číslech vždy několik retro fotografií „s příběhem“ (a datem vzniku před rokem 2000) vztahujících se k uveřejněnému tématu a vybraných z vámi zaslaných příspěvků. Fotografie, doplněné několikařádkovým popisem (datum a okolnosti pořízení – zejména místo, zobrazení aktéři atd.), můžete zasílat elektronicky (naskenované) na
[email protected], případně poštou na adresu redakce (viz str. 64). Na obálku nebo do předmětu e-mailu uveďte heslo RETRO. Fotografie vám budou vráceny pouze na vyžádání! Každý námi vybraný snímek bude honorován částkou 600 Kč. Pro nejbližší čísla magazínu vyhlašujeme následující témata:
č. 12/2013: Vánoce – uzávěrka zaslání 11. listopadu č. 1/2014: ELEKTRONIKA A ELEKTROPŘÍSTROJE V DOMÁCNOSTECH – uzávěrka zaslání 11. prosince
U Pepy V devadesátých letech jsme společně s rodinou mého švagra strávili několik dovolených v autokempu Rozkoš u České Skalice. Pokud jsme nebyli na nějakém výletě, velmi často jsme se stravovali v místním občerstvení Martin Kosek U Pepy.
Vybírejte DÁRKOVÉ POUKAZY na WWW.INFINITDARKY.CZ
MasáZe & zábaly
Wellness zázitky
Wellness pobyty
Balícky pro dva
Zázitkové koupele
Privátní relaxace
kultura /
17
kino • fIlmy na doma • divadlo • výstavy • knihy • cd
Kulturní tipy a recenze jana kábrta
LEVHART JO NESBØ
ČD TIP
Detektivky jsou v kurzu a pod letošním vánočním stromkem jistě neurazí. O pár stran dál najdete výběr těch nejlepších, nad všemi však září jméno Jo Nesbø a jeho detektiv Harry Hole. Šest knih, které u nás vyšly, bylo dostatečným důkazem, že v jejich případě člověk chybu neudělá. Sedmý příběh Levhart, v němž je norské hlavní město otřeseno nálezem dvou žen utonulých ve vlastní krvi, zastihne Holea v Hongkongu. Ukrývá se tu před věřiteli i přízraky minulosti a nemá sebemenší zájem se do vlasti vrátit. Jenže podle nadřízených je to jen on, kdo by mohl tak složitý případ vyřešit. A tak se mladá kriminalistka Kaja vydává na cestu s jasným úkolem: přivézt Harryho Holea zpátky domů. KNIHA ZLÍN, 399 KČ
Soutěž o 5 knih Odpovězte na soutěžní otázku a vyhrajte knihu Levhart. Jak se jmenuje norské hlavní město? A) Oslo A) Reykjavík A) Helsinky Odpověď zadejte do příslušného formuláře na www.cdprovas.cz do 21. listopadu.
18 / Kino
kultura
LÁSKY ČAS Pokud má premiéru nový film od autora Lásky nebeské, je cesta do kina takřka povinností. Richard Curtis vypráví příběh mladíka Tima, kterému otec právě prozradil rodové tajemství: může se vracet v čase a „opravovat“ události ve svém životě. Bohatě toho využívá, jenže s každou korekcí minulosti prichází o vše, co do té doby prožil. A to někdy hodně mrzí. VB, 123 MIN. / REŽIE – RICHARD CURTIS / HRAJÍ – RACHEL MCADAMS, DOMHNALL GLEESON, BILL NIGHY, TOM HOLLANDER, MARGOT ROBBIE V KINECH OD 7. LISTOPADU
Koncerty MIG 21
I v listopadu pokračuje tradiční turné kapely MIG 21 s frontmanem Jiřím Macháčkem, které letos nese název Šňůra Tour. Skupina, která fanouškům připravila show s kostýmy a ochutnávkami z chystané desky, zavítá v listopadu do šesti měst. Turné vyvrcholí 27. a 28. listopadu v pražském Lucerna Music Baru. 8.–28. LISTOPADU, TERMÍNY A MÍSTA NA WWW.MIG21.CZ
TOM ODELL Mladého britského písničkáře, který letos vyhrál britskou cenu kritiků, je radost poslouchat. Chtěl, aby jeho první deska Long Way Down byla plná vzletných pocitů a emocí, a to se mu povedlo. Zároveň nepostrádá dostatek energie, kterou lze očekávat i na koncertě. 15. LISTOPADU, LUCERNA MUSIC BAR, PRAHA
KAPITÁN PHILLIPS Tom Hanks je v plné herecké formě, alespoň podle příběhu natočeného na základě skutečné události z roku 2009, při které americkou nákladní loď Maersk Alabama přepadli somálští piráti. Hanks coby kapitán Phillips musí na své obří lodi, neozbrojený a 230 kilometrů od pobřeží, čelit útoku somálského vůdce Museho, který ho unese jako rukojmí. USA, 134 MIN. / REŽIE – PAUL GREENGRASS / HRAJÍ – TOM HANKS, CATHERINE KEENER, MAX MARTINI, YUL VAZQUEZ, CHRIS MULKEY V KINECH OD 21. LISTOPADU
Výstavy AMI VITALE
Americká fotografka a filmařka přijela do Česka kvůli účasti v porotě prestižní novinářské soutěže Czech Press Photo (vítězné práce si můžete prohlédnout na Staroměstské radnici od 20. listopadu). Kromě toho se také rozhodla představit svoji tvorbu na samostatné výstavě v Nikon Photo Gallery na pražském Újezdě. Ami Vitale zcestovala svět, fotila v občanských válkách, ale také se snažila zachytit krásu a sílu lidského ducha. Pracovala pro řadu prestižních časopisů, až zakotvila ve vizuálně podmanivém National Geographic. Je držitelkou několika cen z nejvýznamnější fotografické soutěže světa World Press Photo. NIKON PHOTO GALLERY, PRAHA • OTEVŘENO DO 27. LISTOPADU
kultura /
Dárky pod stromeček Knihy
Největším hitem jsou nyní detektivky, především ty ze severských zemí. Ale i další stojí za pozornost!
HRA SE LVEM
NELSON DEMILLE Další skvělý příběh detektiva Johna Coreyho, jehož protihráčem je nyní libyjský terorista. V Paříži se vzdal Američanům, ovšem do New Yorku už nedorazí. A tak se Corey s atraktivní a schopnou Kate vydávají po krvavé stopě, která vede napříč celými Spojenými státy. KNIHA ZLÍN, 389 KČ
FANTOMOVÁ BOLEST
THOMAS ENGER Druhá kniha od další hvězdy severských kriminálek. Reportér Henning stále řeší, proč zemřel jeho syn. Tore Pulli, mafián uvězněný za vraždu, mu slibuje: Když zjistíte, kdo to na mě ušil, řeknu vám, co chcete vědět. Vzápětí zemře a Henning to nechce nechat jen tak. MOBA, 339 KČ
ZMIZELÁ
GILLIAN FLYNNOVÁ Kniha, která se stala v Americe hitem, a to především proto, jak brilantně si autorka hraje se čtenářem a provází ho temným světem svých hrdinů. Co totiž na začátku vypadá jako celkem běžný thriller o vraždě manželky, se záhy změní v zážitek plný zvratů se strhujícím finále. KNIŽNÍ KLUB, 329 KČ
DVD
Pro filmové znalce zvolte Hořící keř, pro všechny, kteří mají rádi komedie, se hodí například pařící trilogie.
PAŘBA TRILOGIE Pokud si nejste jistí, že u vás bude o Vánocích dost zábavy, mohou se o ni postarat čtyři kámoši, kteří se jednoho dne vypravili do Las Vegas, aby se jeden z nich rozloučil se svobodou. A katastrofální následky k pobavení diváků řeší průběžně až do třetího dílu. USA, 300 MIN. / REŽIE – TODD PHILLIPS / HRAJÍ – BRADLEY COOPER, ED HELMS, ZACH GALIFIANAKIS, JUSTIN BARTHA
HOŘÍCÍ KEŘ Senzace, kterou pro českou pobočku televize HBO natočila polská režisérka Agnieszka Holland, vyjde po půlce listopadu i na DVD. Ač televizní projekt, většinu českých filmů strčí do kapsy – režisérka z herců vytáhla mimořádné výkony a mrazivě vylíčila dobu kolem smrti Jana Palacha. ČR, 206 MIN. / REŽIE – AGNIESZKA HOLLAND / HRAJÍ – TÁŇA PAUHOFOVÁ, JAROSLAVA POKORNÁ, PETR STACH, IGOR BAREŠ, VOJTĚCH KOTEK, IVAN TROJAN
NIC NÁS NEROZDĚLÍ Napínavá a zároveň dojemná vzpomínka na tsunami, která před devíti lety nekompromisně zasáhla pobřeží Thajska. Přeťala i rodinnou idylu Henryho, Marie a jejich tří synů, kteří zůstali uprostřed zkázy rozděleni. Bojovat musejí nejen o znovushledání, ale především o holý život. USA, 113 MIN. / REŽIE – JUAN ANTONIO BAYONA / HRAJÍ – NAOMI WATTS, EWAN MCGREGOR, TOM HOLLAND, MARTA ETURA, SÖNKE MÖHRING
CD
19
Alicia Keys stále okouzluje svým hlasem a mile na nové desce překvapil Elton John. I výběry Hegerové a Nohavici stojí za to.
ALICIA KEYS Zpěvačka se skvělým hlasem a výjimečnou poslední deskou Girl On Fire v zádech vydala záznam svého vystoupení pro hudební televizi VH1. Zní na něm nejen skladby ze jmenované desky, ale také její největší hity včetně nesmrtelné písně o New Yorku Empire State Of Mind.
HANA HEGEROVÁ Nádherná vzpomínka na zpěvačku a jedinečnou šansoniérku, která před dvěma lety ukončila kariéru. Na třech CD, rozdělených na písně cizojazyčné, srdcovky a písně filmové, televizní a raritní, zazní pětašedesát skladeb včetně hitů Čerešně, Levandulová nebo Potměšilý host.
JAROMÍR NOHAVICA Album, které si ostravský bard letos nadělil k šedesátinám. Jmenuje se Tenkrát a písničky na něj vybíral hudební publicista a Nohavicův přítel Jiří Černý. Zaměřil se na devadesátá léta a písně z vynikajících alb Mikymauzoleum, Darmoděj nebo Divné století.
ELTON JOHN Deska Diving Board vrátila Eltona Johna do první popové ligy. Ačkoli je to už jeho v pořadí třicáté album, dokázal nahrát dvanáct svěžích písniček, při nichž po letech není důležitá popová okázalost, ale spojení Johnova hlasu s klavírem, které je plné přirozených emocí.
20 /
Tipy a recenze připravuje Jan Kábrt, novinář a publicista.
televize
Listopadové menu STARDANCE VI
Prima hazarduje s Pohlreichem Televize Prima v poslední době bezhlavě nasazuje jeden pořad za druhým a po každém čeká, zda se diváci takzvaně chytnou. Jedním z nich je i show Česko vaří s Pohlreichem živě. Proč s ním televize zase šlápla vedle?
P
rima tápe. Její Top Star už netáhne jako kdysi, VyVolení žádná vyvolená čísla nedodali a nenaplněné ambice provázejí i další řadu Talentu. Partička se jednou stěhuje z Primy na Cool, za chvilku zpátky na Primu. Nehledě na to, že řada pořadů skončila úplně – talk show Polívka na víně nebo nedávno Marešův pořad QI. A otázkou je, jak dlouho vydrží Pohlreich vařit pro celé Česko. Chyba není ve hvězdách, které televize na obrazovku angažuje, nýbrž v amatérské dramaturgii samotné Primy. Polívku, Mareše a nyní i svoji osvědčenou značku jménem Pohlreich staví do rolí, které jim jednoduše nesedí.
hodnocení ČESKO VAŘÍ S POHLREICHEM ŽIVĚ PRIMA • SOBOTY OD 20.15
30 % TV kupé
Polívka je bavič a skvělý herec, proto slavil úspěchy ve filmech nebo v Manéži. Ale moderovat talk show? Očividně ztratil jistotu, najednou nudil a nabízel jen horší verzi žánru. Podobný osud stihl Mareše – slušný moderátor, silný zejména pohotovým projevem v přímých přenosech, skončil v sešněrovaném křesle šablonovitého pořadu, se kterým by se sžíval měsíce. Jenže na Primě čekají rychlejší zázraky, a tak show zrušili. Podobná věc se nyní odehrává s Pohlreichem. Zatím Primě dobře sloužil, neboť vládl pořadům, které využily jeho potenciál: vtipnými, často peprnými příměry kritizovat jedno jídlo a jednu kuchyň za druhou. Jenže někdo na Primě přišel na to, že Pohlreich teď bude vařit ve zmatečném pořadu po boku mírně upachtěných tváří televize, ba co víc, že s ním bude vařit kdejaká domácnost, která si pěkně přes týden nachystá suroviny a v sobotu po osmé bude stát v pozoru v zástěře u televize. Selský rozum praví: většina domácností nemá televizi v kuchyni, ve čtvrt na devět, kdy show začíná, jsou všichni dávno po večeři a Pohlreichovou přirozeností je kritika a nadávání. Takhle se Prima bude muset naučit přemýšlet. Jinak bude dál střílet slepými. ▪
Taneční soutěž StarDance se České televizi osvědčila, a tak se na obrazovku vrací už pošesté. Tančit tentokrát budou Taťána Kuchařová, Anna Polívková, Imrich Bugár nebo Ondřej Brzobohatý, pořadem opět provedou Tereza Kostková a Marek Eben. ČT1 • OD 2. LISTOPADU / SOBOTY OD 20.00
SÉRIE S JAMESEM BONDEM Od 9. listopadu platí, že co sobota, to bondovka. Začíná se samozřejmě filmem Dr. No, v němž si agenta 007 zahrál Sean Connery po boku krásné Ursuly Andress. Následují Srdečné pozdravy z Ruska, Goldfinger a Thunderball. ČT2 • OD 9. LISTOPADU / SOBOTY OD 21.00
ZTRACENO V PŘEKLADU Mluví se v něm pomálu a plyne docela pomalým tempem, přesto toho dokáže říct o mnoho víc než řada jiných filmů. Příběh vysloužilého herce Boba a znuděné manželky fotografa, kteří se spřátelí v tokijském hotelu, zůstane navždy v paměti. PRIMA • 29. LISTOPADU / 11.40
VE STÍNU V oceňovaném filmu vyšetřuje kapitán kriminálky Hakl (Ivan Trojan) rutinní vloupačku. Jenže když se na scéně objeví Státní bezpečnost a vtiskne případu politický rozměr, mění se Haklův smysl pro spravedlnost v životní ohrožení. NOVA • 30. LISTOPADU / 20.20
■ PO 14 LETECH KONČÍ KRÁSNÝ ZTRÁTY
■ ČESKÁ TELEVIZE NATOČILA SITKOM S LIŠKOU
■ AVATAR PRIMĚ NEPOMOHL
Talk show hudebníka Michala Prokopa, který si ke svému baru zval zajímavé kombinace umělců, politiků, vědců nebo sportovců, přivítá za měsíc tisícího hosta a tím také skončí. Loučit se bude Prokop i koncertem v pražském Divadle Archa (19. prosince).
V příštím roce chce ČT rozšiřovat žánrovou nabídku a v rámci toho už stihla natočit sitkom nazvaný Marta a Věra z prostředí slevového serveru Leevně.cz. Na jaře se v něm vedle Pavla Lišky představí v hlavních rolích Barbora Poláková a Sabina Remundová.
Nepříjemné překvapení zažili v říjnu na Primě, když na jeden ze sobotních večerů nasadili velkofilm Avatar, který v kinech vydělal skoro tři miliardy dolarů. Na Nově ho však potupně porazila animovaná rodinná komedie Kocour v botách.
recenze /
Příběh kmotra zklamal
Ikona mafiánského světa, propojení podsvětí s nejvyššími patry politiky, hvězdné obsazení v čele s Ondřejem Vetchým. S touto výbavou aspiroval Příběh kmotra na filmovou událost roku. O to větší působí zklamání.
O
sud Františka Mrázka, ze kterého film vychází, je fascinujícím osobitým pojmenováním doby, přímým vhledem do praktik podsvětí ovládajícího šedý obchod i většinu významných politiků a neštítícího se jakýchkoli praktik. Mrázek byl vrcholem ledovce, který od šmeliny v druhé polovině osmdesátých let přes kuponovou privatizaci a tunelování bank vybudoval nové ekonomické podsvětí s vlastními pravidly.
Babylon Mrázek se ve filmu jmenuje Vedral a už s tím přicházejí první problémy. Je to prostě zmatek. A věčná hádanka, kdo by asi tak mohli být ti všichni, o kterých je na plátně řeč. Je sice zřejmé, že Mrázek mohl zatelefonovat skoro komukoli, ale zda je tenhle Gross nebo tamtem Langer, to už rozklíčují jen vyvolení. K působivému spojení konkrétních zločinců s konkrétními politiky se Příběh kmotra nepropracoval.
Chybí napětí A přidávají se další neduhy. Snaha o nápodobu současných amerických mafiánských thrillerů je namísto kýžené stylovosti upachtěnou bezmocí a co do atmosféry strčí Příběh kmotra do kapsy i vcelku běžný díl Kriminálky Anděl.
Ten bohužel vítězí i v napětí, které film postrádá úplně. Přestože střídá epizody ze života Mrázka se sledováním práce policejního týmu, žádný sžíravý hon na kočku a na myš se nekoná. Jako by neměl být výsledkem strhující celovečerní film, ale trochu utahaný hraný dokument.
Vetchý nezklamal Příběh kmotra může nabídnout vlastně jen dva silné momenty. První, když v rozhovorech cituje odposlechy mafiánů, které jsou
21
hodnocení PŘÍBĚH KMOTRA REŽIE – PETR NIKOLAEV / HRAJÍ – ONDŘEJ VETCHÝ, LUKÁŠ VACULÍK, ANDREJ HRYC, VICA KEREKES, KRYŠTOF HÁDEK, JAN VONDRÁČEK, JIŘÍ DVOŘÁK, VLADIMÍR BRABEC
40 % tak vzdálené všední realitě, že nutně vyvolávají smích. A o druhý se stará Ondřej Vetchý, který opět dokonale využívá svých mimických schopností – ať už jde o Mrázkovo odhodlání, bezpáteřnost, strach, překvapení nebo lítost. Jeho herecká škála nemá trhliny. Na dobrý film to ale bohužel nestačí. A nedosáhne tím ani na průměr žánru; i v něm u nás vznikají lepší věci. Například nový seriál Cirkus Bukowski na ČT je toho důkazem. ▪
Dnešní překvapení ve vlaku
D1 MĚ NECHÁVÁ V KLIDU
Praha–Brno 2 hod 42 min
Vyberte si pro cestu mezi Prahou a Brnem vlak a nechte se příjemně překvapit, jak pohodově můžete být v cíli. Bez stresu z nečekaných zdržení na dálnici, včas a zrelaxovaní. Vyzkoušejte cestu v pohodlí klimatizovaných vlaků i náš vynikající jídelní servis. Vaše spoje odjíždějí každou hodinu!
Praha–Brno již od 150 Kč
www.cd.cz
cestování po ČR /
23
Za krásami Česka
Zlínský kraj
Velehrad
Svatý Hostýn Vsetín
Napajedla Velehrad Svatý H o
stýn
la
Napajed
Na dobu Husákovy normalizace někteří vzpomínají s nostalgií, jiní ji vnímají jako promarněná léta svého života. Čas vzpomínky kalí. Jaká byla 70. a 80. léta minulého století skutečně? Přijeďte si do Vsetína osvěžit paměť na výstavu Husákovo aneb život za normalizace. Nahlédnete do bytu vybaveného dle socialistických možností, uvidíte hračky, s nimiž si v dětství hráli dnešní čtyřicátníci a třicátníci, a nebude chybět ani z dnešního pohledu těžko pochopitelný sběratelský hit – plastová céčka. Zájemci si mohou vyzkoušet i dobové oblečení, které viselo snad v každém šatníku. Výstavu připravilo Muzeum regionu Valašsko a je k vidění na vsetínském zámku do 9. února příštího roku. A jak se dostanete ve Vsetíně od nádraží k zámku? Vydejte se směrem k parku Panská zahrada, projděte ho, přejděte lávku přes Vsetínskou Bečvu a vyšlapejte po chodníku na kopec, na němž stojí zámecká klasicistní budova.
24 /
cestování po ČR
Na Velehrad nejen za Cyrilem a Metodějem TEXT: TOMÁŠ REZEK
Za poslední tři roky prošel areál velehradského kláštera velkou proměnou. V roce 1 150. výročí příchodu svatých Cyrila a Metoděje se z Velehradu stalo živé kulturní centrum s magickou spiritualitou.
L
etošní cyrilometodějské jubileum bylo připomenuto jak se patří. Oslavy vyvrcholily 5. července celonárodní poutí za účasti legáta papeže a s ní spojenými Dny lidí dobré vůle v obnoveném velehradském klášterním areálu. Pokud jste se tedy ještě letos na Velehrad nepodívali, určitě si brzy udělejte čas na výlet. Vydat se k němu můžete po tzv. Poutní cestě růžence, a to pěšky nebo na kole. Jde o čtyři kilometry dlouhou cyklostezku vedoucí k Velehradu z velkomoravského Veligradu, tj. Starého Města u Uherského Hradiště. Je na ní umístěno dvacet zastavení růžencové modlitby, které svým tvarem připomínají boží muka. Od vlakového nádraží ve Starém
spojení Vlakem do Starého Města u Uherského Hradiště První cestující přijeli vlakem do Starého Města u Uherského Hradiště 1. května roku 1841. Dnes zastavují na staroměstském nádraží vlaky jedoucí mezi Břeclaví a Přerovem (č. 330), ale také po trati z Vlárského průsmyku (č. 341). Nejvýhodnější vlakové spojení si snadno vyhledáte na www.cd.cz nebo vám poradí na tel. 840 112 113. ze Zlína středu
za 31 minut
z Olomouce hl. n.
za 48 minut
z Brna hl. n.
za 76 minut
z Ostravy hl. n.
za 79 minut
cestování po ČR /
Soutěž
Zodpovězte správně následující otázku a vyhrajte jeden ze tří stolních Velehradských kalendářů 2014, které do soutěže poskytla Římskokatolická farnost Velehrad. Ve kterém roce získala velehradská bazilika Nanebevzetí Panny Marie a sv. Cyrila a Metoděje od papeže Jana Pavla II. vyznamenání Zlatá růže? A) 1985
B) 1990 C) 2000
Městě vás na začátek cyklostezky dovede červené turistické značení.
Co je na Velehradě nového? Novou stavbou velehradského kláštera je 70 metrů dlouhá ohradní zeď, která poutní prostor odděluje od rušné Hradišťské silnice. Betonový skelet ohradní zdi byl obezděn režnými cihlami a kromě devíti průchozích „kaplí“ s lavičkami zdobí zeď osm barokních soch světců. Nádvoří před bazilikou bylo nově vydlážděno, prostor kolem ní krášlí zeleň a úpravy doznal i park okolo klášterních budov. Rekonstrukcí bývalých objektů sýpky a konírny vznikl multifunkční Velehradský dům svatých Cyrila a Metoděje. V něm najdete infocentrum, občerstvení, cukrárnu, poutní prodejnu a také výstavní prostory. Do nich je umístěno Muzeum Bible a expozice s názvem Velehrad na křižovatkách evropských dějin.
které zabírají velkou část hlavní lodi. Jsou dlouhé 15 metrů, obě mají 18 sedadel a velehradští cisterciáci na ně usedali sedmkrát denně. Pohled ze zadní části lodi na oltář původně zakrývaly ještě lavice opata a převora. Ty ale byly po zrušení kláštera odstraněny a nedochovaly se. Na zadních stěnách lavic uvidíte ve dvou patrech na šedesát postav světců a andělů. Hlavní loď baziliky také vyniká jedinečně vymalovanou klenbou. Jsou na ní vyobrazeny i důležité dějinné události, třeba křest krále Svatopluka soluňskými bratry sv. Cyrilem a Metodějem nebo vypálení velehradského opatství moravskými husity v roce 1421.
Cyrilometodějská tradice
Před čím se modlil papež?
Klášter – první cisterciácký u nás – založili na počátku 13. století český král Přemysl Otakar I. a jeho bratr, moravský markrabě Vladislav Jindřich, nedaleko Veligradu (Starého Města u Uh. Hradiště), tedy místa, kde podle legendy (zřejmě roku 883) přijal jejich předek, český kníže Bořivoj, jako první Přemyslovec od Metoděje křest. V době baroka byli sv. Cyril a Metoděj uctívanými patrony Moravy, což se odrazilo i na výzdobě klášterního kostela. V 19. století – v době národního obrození, kdy sílil cyrilometodějský kult – se stal Velehrad poutním místem a kostel Nanebevzetí Panny Marie se považuje za nejpamátnější svatyni Slovanů. Od roku 1881 má Velehrad relikviář sv. Cyrila (relikvií je část pravého předloktí světce). V roce 1928 byl kostel povýšen na baziliku minor a o čtyři roky později se sv. Cyril a Metoděj stali jejími spolupatrony.
Jako všechny cisterciácké kostely je i velehradská bazilika zasvěcena Nanebevzetí Panny Marie a tomu je podřízena i výzdoba chrámu. Presbytáři, tedy prostoru kolem hlavního oltáře, dominuje obraz, na němž odnášejí andělé Ježíšovu matku do nebe. V bazilice byste ale určitě neměli minout bez povšimnutí ještě jeden obraz Panny Marie. Najdete ho v kapli Panny Marie Matky jednoty křesťanů a jde o kopii byzantské ikony z římské baziliky Panny Marie Větší, v níž roku 868 papež Hadrián II. schválil slovanské bohoslužebné knihy Konstantina (Cyrila) a Metoděje. K tomuto velehradskému obrazu se přicházejí modlit věřící za sjednocení církve. Roku 1990 tak učinil i papež Jan Pavel II. a podtrhl tak význam Velehradu jako mostu mezi východní a západní křesťanskou tradicí. ▪
Bazilika se Zlatou růží Bazilika Nanebevzetí Panny Marie a sv. Cyrila a Metoděje je srdcem velehradského kláštera. Patří k několika málo svatyním, které se pyšní papežským vyznamenáním Zlatá růže (v roce 1985 ho získala od papeže Jana Pavla II.). Chrám je přístupný po celý rok a můžete si ho projít s průvodcem nebo samostatně. Pokud se rozhodnete pro individuální prohlídku, s historií a uměleckou hodnotou tohoto místa vás seznámí informační panely. Zjistíte z nich například, že svatyně původně sloužila pouze mnichům (až do zrušení kláštera v roce 1784) a obyvatelé předklášteří využívali k modlitbám nedaleký kostelík Zjevení Páně (tzv. Cyrilku). I ten byl nedávno nákladně rekonstruován a patří k neopomenutelným památkám velehradského areálu.
Jedinečné chórové lavice Že mniši nepočítali s přítomností nečlenů řádu v bazilice, dosvědčují i chórové lavice,
Kostel Zjevení Páně (Cyrilka).
Foto: František Ingr/Řkf Velehrad
Areál velehradského kláštera.
Foto: Yakub88 l Dreamstime.com
Odpověď zadejte do příslušného formuláře na www.cdprovas.cz do 21. listopadu. Správná odpověď z minulého čísla je C) 1589.
25
26 /
cestování po ČR
Baťovou stezkou k lesnímu jezírku
Na podzim loňského roku přibyla na Valašsku nová naučná stezka vedoucí okolím Vsetína: z městské části Jasenice pod kopec Vsacký Cáb a k Cábskému jezírku. Byla pojmenována na počest Tomáše Bati mladšího, protože vede převážně po lesních pozemcích náležejících Baťově rodině.
TEXT A FOTO: JIŘÍ JUREČKA
P
řipravil ji Český svaz ochránců přírody Valašské Meziříčí pro město Vsetín. Trasa stezky je podřízena tomu, že má turisty dovést k Cábskému jezírku, proto nebyla úplně optimálně vyřešena: skládá se totiž z dvanáctikilometrového okruhu a čtyřkilometrového „apendixu“ odbočujícího k hotelu Vsacký Cáb a zmíněnému jezírku. Většinou se navíc jde lesem, i tak se však po cestě najdou velmi zajímavá místa, která stojí za vidění.
spojení Vlakem do Vsetína Do Vsetína se pohodlně dostanete expresy, rychlíky i osobními vlaky Českých drah. Ideální spojení najdete na www.cd.cz/spojeni nebo vám poradí na tel. 840 112 113. z Olomouce
za 1 hodinu 12 minut
z Ostravy
za 1 hodinu 34 minut
z Přerova
za 1 hodinu 16 minut
Skrytá tabule Naučná stezka začíná u zastávky MHD Jasenice I, kde vás čeká menší překvapení: najdete sice značení, ale úvodní naučná tabule je ukrytá až asi o 150 m dál za odbočkou. Pokračujete po silnici údolím potoka Červenka, kam se už pomalu rozšiřuje městská zástavba, ovšem dochovaly se tu i pozůstatky tradiční lidové architektury (roubené dřevěnice, staré sklépky nebo dřevěný včelín) a pasekářského osídlování Valašska – dokonce se na některých loukách stále pasou ovce.
cestování po ČR / Soutěž o předplatné Odpovězte na soutěžní otázku a vyhrajte roční předplatné časopisu Turista!
ně únavná dlouhá pasáž po zpevněné vrstevnicové lesní cestě. Když ji přetrpíte, přejdete přes hřeben s mladým bukovým lesem a menší studánkou a můžete se těšit na odměnu v podobě samoty na Ranči, kde si lze odpočinout třeba u pěkné Babiččiny studánky, k níž dojdete podél plotu lesnické obory (asi 80 m nahoru). Po cestě dolů k Vsetínu pak ještě budete procházet přes jedno z nejhezčích chráněných území v okolí, přírodní památku Louka pod Rančem. 11 2013
ZAJÍMAVOSTI A NOVINKY PRO VÝLETY PĚŠKY I NA KOLE PO ČESKU I ZA JEHO HRANICEMI
LISTOPAD
|
Vyhlídka na Čertových kamenech je oblíbeným cílem návštěvníků Jeseníku, kteří, pokud půjdou z města pěšky, minou pozůstatky bývalých dolů na: A) černé uhlí
Unikátní muzeum vitráží a rozhledna v Libyni Za štěchovickým pokladem do vystěhovaného Hradištka V Jiráskových stopách za tajemstvím kamenných chlebů Granáty pod Čertovými kameny
B) stříbro C) zlato
Výlet z Želivi okolo tří přehrad
Černé diamanty u Mirošova
Odpověď zadejte do příslušného formuláře na www.cdprovas.cz do 21. listopadu.
Kamenné hříčky na Králickém Sněžníku Okolo Prysku
TOULKY S TOULAVOU KAMEROU
Jakub Bursa superstar aneb všechno je jinak? Cestou husitských hejtmanů
Tři správné odpovědi odměníme ročním předplatným časopisu Turista.
Sto let Palackého stezky S Bertíkem z Valtic naboso přes hranici Blýskavý Ametystový svět v rakouském Maissau
LII | 125 Cena: 48 Kč
Romantika Cábského jezírka A teď druhá varianta: odbočka naučné stezky k Vsackému Cábu. Pod vrcholem tohoto kopce se můžete najíst a napít ve stejnojmenném horském hotelu, který postavil před 85 lety KČT (dnes má soukromého majitele). Nabízí se tu krátká vycházka na vrchol, kde kdysi stávala rozhledna a stranou dokonce skokanský můstek. Přímo pod hotelem a malou sjezdovkou pak začíná přírodní rezervace Kutaný, která chrání nevelký zbytek přiroze-
ného, přírodě blízkého karpatského buko-jedlového lesa s bizarními vývraty, zlomy a soušemi. V dubnu v něm rozkvétají doslova polštáře kyčelnic, sasanek, plicníků a dalších bylin, ale pozor – mohou tu padat stromy, takže vstupovat s opatrností a na vlastní nebezpečí. Když vám zbude čas a nadšení pro přírodu, je ještě možnost dojít k nedaleké (asi 1,5 km) rezervaci Halvovský potok s podobným typem lesa a hezkou studánkou. Od hotelu byla nově vyznačena cesta k romantickému Cábskému jezírku pod samotou Sedlo, jež vzniklo při rozsáhlém sesuvu, později bylo uměle prohloubeno a postupně ho zabydlela řada vzácných druhů živočichů i rostlin. Původně měla být tato část trasy také okružní, ale nepodařilo se pro ni vyjednat povolení vlastníků lesa. Zkuste se tedy poradit s chataři z Vsackého Cábu, mohou vám ukázat i druhou, pohodlnější cestu. Doporučujeme ke zvážení, zda stojí za to absolvovat sportovně celou poměrně dlouhou stezku s částí jednosměrnou, nebo si raději projít jen některé úseky a více si užít zajímavých odboček do okolí. Určitě si ale díky naučné stezce můžete zpestřit putování po Vsetínských vrších. Tak ať se vám dobře šlape! ▪ Článek vyšel také v časopise Turista č. 5/2013.
Babiččina studánka u obory na Ranči.
V sedle nad Červenkou se napojíte na červenou turistickou značku a po prudkém stoupání se můžete vydýchat na jednom z mála pěkných výhledů na část Vsetínských vrchů. Pod Vsackým Cábem se budete rozhodovat, kam dál, a máte v podstatě tři možnosti: odbočit směrem k hotelu Vsacký Cáb a jít celou trasu až k Cábskému jezírku a zpět, nebo zůstat v pohodlí hotelu a občerstvit se, anebo se vrátit okružní částí stezky zpátky k výchozímu místu. V tomto případě vás čeká poměr-
27
28 /
cestování po ČR
Z okna vlaku Napajedla
Svatý Hostýn
Foto: Petr Titz, www.fotobanka.cz
Foto: Robert Polášek, www.fotobanka.cz
Lidečko
Foto: Tomáš Loun, www.fotobanka.cz
ve Zlínském kraji
Kolem Čertových skal
Jak se žije na zámku
Proslulé poutní místo
Na severním okraji obce Lidečko se nacházejí Čertovy skály – přírodní památka a oblíbený cvičný horolezecký terén. Z vlaku je uvidíte mezi zastávkami Lidečko a Lidečko ves. O jejich vzniku se traduje pověst. Aby čert získal za nevěstu místní dívku Rozinu, musel prý přes noc do prvního kohoutího zakokrhání postavit mohutnou hráz, která by obrátila tok říčky Senice. To se mu ale nepodařilo, a tak se musel vrátit zpět do pekla s nepořízenou. Kolem Čertových skal vede naučná stezka Vařákovy Paseky (zast. č. 14), která začíná u nádraží v Horní Lidči.
Dominantou města Napajedla je barokní zámek. Stavba z druhé poloviny 18. století dlouhá desetiletí chátrala, ale před pěti lety získal zámek nové majitele a prochází rekonstrukcí. Poprvé ve své historii byl také zpřístupněn veřejnosti. I když hlavní návštěvní sezona už skončila, soukromou prohlídku zrenovovaných historických sálů napajedelského zámku si můžete objednat po celý rok. Pokud se vám v Napajedlech zalíbí, na zámku lze i přenocovat – v originálně zařízených pokojích. A možná se necháte zlákat i na zážitkovou gastronomii.
Nejvýše položenou sakrální stavbou na Moravě s trvalou duchovní správou je bazilika Nanebevzetí Panny Marie na Hostýně (718 m n. m.) – oblíbené poutní místo. Z vlaku ji můžete spatřit mezi stanicí Bystřice pod Hostýnem a zastávkou Hlinsko pod Hostýnem. Byla postavena v první polovině 18. století k pětistému výročí spásného zázraku. Podle starobylého podání zachránila Panna Marie lidi, kteří se na Hostýně ukryli před nebezpečnými Mongoly a modlili se za pomoc. Na útočníky seslala velkou bouři a donutila je tak k ústupu.
Na Čertovy skály se cestující mohli podívat z okna vlaku poprvé 21. října roku 1928, kdy byla zprovozněna železnice mezi Vsetínem a Horní Lidčí. Dnes jde o úsek tratě č. 280, po němž se prohánějí i expresy jedoucí z Prahy na Slovensko. Zastavují také na nádraží v Horní Lidči. Jízda osobním vlakem ČD z Horní Lidče do Lidečka trvá šest minut, pokud se s námi vydáte po kolejích do Lidečka ze Vsetína, cesta vám zabere asi čtvrt hodiny.
Do Napajedel, malebného města proslaveného chovem anglických plnokrevníků, jezdí vlaky ČD po trati č. 330. Železnice spojující Břeclav a Přerov byla zprovozněna ve dvou etapách už v roce 1841. Vlastnila ji a provozovala Severní dráha císaře Ferdinanda (KFNB), která patřila k nejvýznamnějším železničním firmám v Rakousko-Uhersku. S jedním přestupem v Otrokovicích vás do Napajedel dopraví vlaky ČD z Olomouce, Brna i Prahy.
Na poutní místo se můžete vydat od nádraží v Bystřici pod Hostýnem po červené turistické značce (asi 4 km). Pokud vás od výletu odrazuje namáhavé stoupání do kopce, absolvovat ho nemusíte. U nádraží najdete zastávku autobusu, který vás na Hostýn vyveze. Jeho jízdní řád zjistíte na www.hostyn.cz (Turistické informace). Do Bystřice p. H. jezdí vlaky od roku 1882, stanice je součástí tratě Kojetín – Valašské Meziříčí (č. 303).
cestování po ČR /
29
Rájem rozhlednovým ILUSTRACE: JIŘÍ ŠTEKL
Šrotík (Maják, Staré Město)
Dokonalá replika sedmadvacetimetrového železného majáku z roku 2008.
trať č. 330, nejbližší žel. stanice Staré Město u Uherského Hradiště, vzdálenost 0,5 km Kruhový výhled z otevřeného ochozu ve výšce 23 metrů (Uherské Hradiště, Chřiby s Buchlovem a Brdem, Bílé Karpaty s Velkou Javořinou a Velkým Lopeníkem, Hostýnské vrchy).
žst. Staré Město
Uherské Hradiště
Šrotík
Nedakonice
Tato unikátní stavba se nachází v areálu firmy Kovosteel na velké křižovatce dvou hlavních ulic Brněnské a Tovární, 400 metrů od koridorového nádraží ve Starém Městě. Sjízdné na silničním kole. Občerstvení v okolních restauracích. Suvenýry v pokladně rozhledny.
Zdenička (Těšánky) Patnáctimetrová dřevěná rozhledna z roku 2012 ležící na nejvyšším bodě areálu hipodromu Gruntu Galatík. trať č. 305, nejbližší žel. stanice Zdounky, vzdálenost 4,1 km Kruhový výhled ze zastřešené plošiny ve výšce 12 metrů (Chřiby s kamennou rozhlednou na Brdu, Hostýnské vrchy, Kroměříž). Obec Těšánky se nachází na hlavní silnici z Kroměříže do Koryčan, necelý kilometr od známější a větší obce Zdounky. K rozhledně vedou z Těšánek dvě cesty a obě jsou strmé! Tři sta metrů za areálem Gruntu Galatík se ze silnice sjede prudce z kopce, překoná se potok a pak se nekompromisně stoupá téměř 700 metrů úzkou pěšinou až na rozcestí na hřebeni plochého návrší. Poté se odbočí doprava a téměř po rovině se po půl kilometru dojede k závoře. Příkrým stometrovým stoupáním se pak mezi nově vysazeným třešňovým sadem zdolá poslední kopec a k rozhledně už pak následuje 200metrová rovinka. Druhou možností je uprostřed obce odbočit jedinou širokou cestou doprava, dojet k potoku a pak se zakousnout do třísetmetrového strmého kopce až k rozcestí na hřebeni kopce. Zde se odbočí doleva a po návrší se už jen mírně do kopce dojede po 1 300 metrech k závoře. První popisovaná cesta je náročnější a měří 1 700 metrů, druhá pak 2 400 metrů.
Zdenička Těšánky Zdounky
Sjízdné pouze na horském kole. Suvenýry v Gruntu Galatík.
Soutěž Odpovězte na soutěžní otázku a vyhrajte knihu 333 výletů po rozhlednách.
Před návštěvou rozhleden se informujte o jejich aktuální otevírací době.
Jaký je součet nadmořských výšek rozhleden Šrotík a Zdenička? Správnou odpověď jednoduše zadejte do 21. listopadu do formuláře na www.cdprovas.cz. Nápovědu najdete na www.cykloknihy.cz.
SLEVA
25 %
Dnešní překvapení ve vlaku
UŠETŘÍM ZNOVA ve vlaku Dnešní překvapení ASkvělá ZNOVA A ZNOVA snídaně s výhledem Ať už jezdíte vlakem do školy, za prací nebo třeba na výlety, nechte se překvapit, že můžete jezdit levněji! s In Kartou IN 25 vám jízdné zlevní o 25 % výši a trvání slevy si můžete vybrat podle sebe zákaznický program vám navíc přinese slevy na kulturu, u obchodníků či ve službách
www.cd.cz
šéfkuchař pro vás /
PŘEDSTAVUJEME...
Radek Šubrt
Kuchařině se věnuje již hezkou řádku let a dobře ví, že skvělý pokrm dokáže navodit tu správnou atmosféru v každé situaci. Radek Šubrt je kuchař plný energie a vášně pro dobré jídlo. Můžete ho znát z televizních obrazovek, kde vystupoval jako jeden z porotců gastronomické show MasterChef. Zkušenosti, které nabízí, sbíral ve vyhlášených restauracích po celém světě, mimo jiné u Daniela Bouluda v New Yorku, v restauracích v Německu, Rakousku či Švýcarsku. V současné době vede nejen řadu různých kurzů vaření, třeba i pro naše nejmenší, ale zajišťuje i catering na narozeninových oslavách či jen na setkáních s přáteli. Svou praxi dnes využívá jako šéfkuchař několika pražských restaurací.
Amade restaurant
Restauraci Amade najdete v srdci Prahy v moderně redesignovaných prostorách barokního paláce. Před staletími zde pobýval hudební skladatel Wolfgang Amadeus Mozart, kterého přátelé neformálně oslovovali právě „Amade“. Stejně jako jeho hudba je i kuchyně v Amade jedinečná. Je na vás, „na co“ do Amade přijdete. Po celý den se zde skvěle najíte nebo si jen odpočinete při kávě a skvělém švestkovém dortu. Výhled na Karlův most, dostatek soukromí pro pracovní schůzky, špičková kuchyně i poctivá denní menu – to je kombinace, která vám přinese nový pohled na pražské kulinářské umění. Kde najdete Pod vedením Radka Šubrta restauraci Amade? září kuchyně Amade pestKaroliny Světlé 34 rostí a spoléhá na spojení (Hotel Pachtův Palác) Praha 1 domácích tradic s vysoce Možnost rezervace kvalitními surovinami.
na tel. +420 230 234 316 nebo na www.amaderestaurant.cz.
31
32 /
šéfkuchař pro vás
Husí kaldoun s játrovými knedlíčky SUROVINY NA 4 PORCE: ❘ ❘ ❘ ❘ ❘ ❘ ❘ ❘
2 polévkové lžíce másla ❘ 1 cibule 1 polévková lžíce hladké mouky 700 ml vývaru z husích drobů 300 g husích drobů cca 100 g kořenové zeleniny nakrájené na kostičky 100 ml smetany 100 g husích jater ❘ 1 vejce strouhanka ❘ česnek
Na másle orestujeme cibuli, přidáme mouku a zalijeme vývarem z drobů (ten vaříme cca 1 hodinu). Převaříme a dochutíme. Přidáme droby a zeleninu. Játrové knedlíčky uděláme z pomletých jater smíchaných s vejcem, strouhankou a moukou. Dochutíme solí, pepřem a česnekem, vše smícháme. Ozdobíme našlehanou smetanou a ihned servírujeme.
Doba přípravy: 20 MINUT Doba VAŘENÍ: 1 HODINA 20 minut
3chodové menu radka šubrta
šéfkuchař pro vás /
Krupicové flameri
SUROVINY NA 4 PORCE: ❘ 40 g másla ❘ sůl ❘ 500 ml mléka ❘ 60 g dětské krupice ❘ 1 lžička strouhané citronové kůry ❘ 4 vyšlehané bílky ❘ cukr Mléko se špetkou soli přivedeme k varu a pomalu do něj přisypáváme krupici. Za stálého míchání kaši vaříme na mírném ohni asi 10 minut. Během varu do ní můžeme přidat máslo, aby se nepřipalovala. Do hotové kaše ihned přidáme citronovou kůru a dle potřeby cukr. Do vlažné kaše vmícháme sníh z bílků, vše dáme do forem a necháme vychladnout. Po vychladnutí flameri vyklopíme a podáváme s ovocným kompotem.
Doba přípravy: 25 MINUT Doba vaření: 10–25 minut
Pečené nadívané husí stehno s houbovým tupetem SUROVINY NA 4 PORCE: ❘ ❘ ❘ ❘
4 husí stehna ❘ 200 g husího masa ❘ lžíce smetany ❘ 1 vejce sůl ❘ husí sádlo ❘ snítka rozmarýnu ❘ pepř ❘ 200 g krup 2 šalotky ❘ 100 g hub ❘ 3 rajčata ❘ 2 polévkové lžíce másla 2 polévkové lžíce kandovaného ovoce
Husí stehna vykostíme a naplníme fáší z husy, na kterou rozmixujeme najemno husí maso buď ručním mixérem, nebo na mlýnku, vmícháme vejce, sůl, pepř, nasekaný rozmarýn a kandované ovoce. Po naplnění pečeme stehna v husím sádle přibližně 1,5 hodiny. Ve finále stehna vyndáme ze sádla a necháme zapéct pod horním grilem dozlatova. Kroupy uvaříme doměkka ve vývaru, smícháme s na másle orestovanou šalotkou, houbami, rajčaty a máslem. Kdo má rád pažitku, přidá i tu.
Doba přípravy: 25 MINUT Doba PEČENÍ A vaření: 2 hodiny 15 minut
33
34 /
specialita
TEXT: FILIP ČERNÝ FOTO: ABELSONAGENCY, PIXMAC
Svatomartinská husa Jedenáctý listopad, Martin na bílém koni, dobře propečená husa a mladé víno patří neodmyslitelně k sobě.
S
vatomartinské tradice v Čechách zná snad každý. Zvlášť ten, kdo měl babičku na vesnici. Dobře propečená svatomartinská husa míří v den svatého Martina na pekáč. Málokdo však ví proč. Podle legendy se do trouby dostala za trest, husám se stalo osudným jejich kejhání při bohoslužbě. Rušily prý boží slovo natolik, že je za to stihl trest a musely na pekáč. Jiná pověst zase praví, že když měl být svatý Martin jmenován biskupem, ze skromnosti se před touto poctou ukryl do husince. Místo toho, aby husy Martinovu skrýš bránily, zradily ho svým kejháním, a proto opět skončily na pekáči.
Na talíř podle řádu V dávných dobách měla upečená husička i svůj řád, jak se podělit o propečené maso. Nejnižší sluha dostával vždy křídla – prý proto, aby při práci lítal jako čamrda. Vyšší sluha se těšil ze stehna a hospodáři patřil celý zbytek husy. Mimo to mělo pečení hus v minulosti také racionální důvody. Den svatého Martina byl důležitým mezníkem v hospodářském roce. K tomuto dni odcházeli čeledíni a děvečky ze služby, sčítaly se ztráty a výnosy, konaly obecní hromady a hospodáři zabíjeli vykrmenou drůbež, která nebyla vhodná na chov. Svatomartinská tradice pečení hus se zachovala dodnes. Zatímco dříve se dodržovala především na venkově, dnes ji podle nedáv-
ného výzkumu nejvíce zachovávají Pražané. Husa česká je naším národním plemenem, má výborné jatečné vlastnosti. Maso vyniká kvalitou, oproti ostatním plemenům není tak sádelnaté a tučné.
Jak na husu Za dob našich babiček se husa pekla v kachlových kamnech, kde se teplota regulovala druhem spalovaného dříví. Dnes spočívá tajemství šťavnaté a voňavé pečínky v pomalé přípravě. Trouba musí být zahřátá jen na velmi nízkou teplotu. Průměrná husa se při teplotě 100 °C upeče přibližně za deset až dvanáct hodin (podle velikosti). Husa si stejně jako jiné pečínky příliš nelibuje
Svátek svatého Martina Pranostika říká, že svatý Martin přijíždí na bílém koni, což značí, že zima se již nezadržitelně blíží. Uzavírá se tak současný rok a pomalu se připravujeme na blížící se Vánoce. Nedílnou součástí svatomartinských hodů jsou mimo husy a vína i koláče (svatomartinské rohy, plněné rohlíky nebo podkovy se darovaly čeledínům a děvečkám odcházejícím z hospodářství).
Svatomartinské víno Svatý Martin je také svátkem vinařů, neboť končí vinobraní a dokončuje se proces zrání prvního letošního vína. Podle tradice je tak možné 11. listopadu v 11 hodin otevřít první letošní mladé víno, které zrálo pouze několik týdnů. Svatomartinské víno může být bílé, růžové nebo červené. Zvyk otevírání mladých vín pochází už z doby císaře Josefa II., kdy se na svátek svatého Martina mohlo začít nalévat nové víno z podzimní sklizně. Tento den symbolizoval konec sklizně, završil zemědělský rok a oznámil začátek zimy.
v rychlém střídání teplot. Místo toho, abyste ji do rozpálené trouby strčili rovnou z lednice, jí dopřejte pozvolnou, dvouhodinovou aklimatizaci při pokojové teplotě. Mladá husička nebývá tučná, proto je dobré přidat pod ni do pekáče kousek sádla. Tučnou husu zase pečeme zvolna a tučnější části husy v průběhu pečení propichujeme, aby se tuk vypekl. Maso se pak důsledně přelévá výpekem. Jedině tak nebude suchá. Svatomartinskou husu můžete podávat tradičně s knedlíkem a zelím nebo vyzkoušejte bramborové lokše či kroupy. Pokud si lámete hlavu, kde husu sehnat, když nemáte domácí chov, zajděte do běžného supermarketu, kde ji nejen ve svátečním období seženete jak chlazenou, tak i mraženou. A nebyla by to svatomartinská husa, kdyby k ní nebyl i „košt“ mladého červeného či bílého svatomartinského vína, popřípadě dobrého čepovaného piva. ▪
cestopis /
35
Vídeň
TEXT a foto: zdeněk ston
Rakousko Vídeň
Za vnitřní
krásou vídeňských paláců
Na první pohled není tak malebná, oproti našemu hlavnímu městu však Vídeň působí nesmírně kompaktně a poklidně. Těžko se tomu srovnávání ubráníte, vždyť obě města leží v celoevropském měřítku jen kousek od sebe a mají i společný kus historie a osobnosti, které ji utvářely. Už jen proto by se tam během svého života měl každý Čech alespoň jednou vypravit.
36 /
cestopis
Italský „sweetboy“ předvádí v přímém přenosu své cukrářské umění hostům v hotelu Kempinski.
K
avárny, památky, galerie, Prátr a zase ty kavárny. Do Vídně mě to vlastně nikdy moc netáhlo a hlavní město Rakouska pro mne představovalo spíše alternativu výhodného přestupního uzlu při cestách za jižním sluncem. Konec tomuto přístupu učinila nechtíc až má kolegyně.
Fialková Sissi Nestává se tak často, abych něco vyhrál, a nestalo se tak ani teď. Ale právě ona soutěživá kolegyně vyhrála v jakémsi časopise zájezd do Vídně, následně ochuravěla a poukaz mi věnovala. Jaksi mi ale opomněla sdělit důležitou informaci, že soutěž se jme-
Po stopách Lichtenštejnů Lichtenštejnská knížecí rodina se řadí mezi jeden z nejstarších rakouských šlechtických rodů. Svůj městský palác začali Lichtenštejnové stavět před více než 300 lety a tehdy se jednalo o první významné dílo vrcholného baroka ve Vídni. Velkolepý soubor barokních štukových stropů, opulentní neorokokové interiéry a původní zařízení doplněné jemnými parketovými podlahami od Michaela Thoneta tvoří harmonický celek odkrývající pohled do šlechtického života minulých epoch. V 19. století proslula stavba technickými vynálezy jako např. výtahem do čtvrtého patra, domovním hlasovým zařízením, horkovzdušným topením a dalšími. Ke konci druhé světové války byl palác vážně poničen pádem vojenského letadla na střechu a zásahy bomb. K částečné obnově paláce došlo až v 70. letech 20. století a konečně tento rok na jaře se po čtyřech letech rozsáhlých oprav (náklady dosáhly až 100 milionů eur) slavnostně znovu otevřel. Vybraná díla z období beidermeieru a klasicismu ze soukromé sbírky lichtenštejnských knížat mohou návštěvníci zhlédnout při objednaných prohlídkách s průvodcem či v rámci různých akcí. Impozantní sály jsou také často využívány pro pořádání nejrůznějších společenských událostí, natáčení filmů či focení.
Veřejné prohlídky Přesné termíny unikátních prohlídek, které se konají pouze několikrát do měsíce, jsou uvedeny na webových stránkách. Vstupenky lze zarezervovat on-line, telefonicky nebo e-mailem. Vstupné: 25 eur za osobu Info: www.palaisliechtenstein.com,
[email protected]
novala „Po stopách Sissi“ a hlavní náplní zájezdu mělo být vysedávání po kavárničkách, neskrývané rabování obchůdků s oblečením a večerní „drinčíčkování“… Tomuto zaměření odpovídalo i složení skupiny výherců, respektive výherkyň, s nimiž jsme se sešli poslední zářijový pátek na hlavním nádraží. Chvíli mi trvalo, než jsem to celé prokoukl, ale díky skvělé průvodkyni, která mi umožnila částečně individuální program, jsem si to celé užil. A řekněte sami, pánové, kdo by občas nechtěl být hýčkán dámami! Nevím, jak se to antropologicky událo, vždyť s Rakouskem máme společnou hranici, a možná tomu přidávají i zvláštní, až trochu usedlé outfity, ale samy mladé Vídeňanky nepatří mezi nějaké extra půvabné krásky. To císařovna Alžběta, známá jako Sissi a mezi obyčejným lidem nesmírně oblíbená, prý vypadala a chovala se jako skutečná princezna z pohádky. Vysoká štíhlá postava, dlouhé vlasy až na zem, zájem o prostý lid. Někteří jí vyčítali až přílišnou zaujatost pro budování vlastní krásy a jiní v ní naopak viděli značnou konkurenci. Na její stopy narazíte v současné Vídni velmi často. V našem případě to byly Sissiiny oblíbené kandované fialky, které se v originální podobě prodávají v jedné z nejvyhlášenějších vídeňských kaváren Demmel, nebo třeba dortíky pojmenované po Sissi až po Sissi
cestopis /
káva Jak ji mají nejraději Kavárny vždy představovaly místa, kde se setkávali umělci, spisovatelé a intelektuálové. Vídeňský spisovatel Friedrich Torberg perfektně popisuje význam proslulých vídeňských kaváren ve své legendární knize Teta Joleschová, kde najdete spoustu kavárenských historek. Káva, kterou si můžete dopřát v Rakousku a speciálně ve Vídni, je jedna z nejrozmanitějších na světě a lidé ji tu milují. Zkuste třeba některou z těchto: Wiener Eiskaffee (Vídeňská ledová) Lahodná vanilková zmrzlina přelitá vychlazenou kávou, dozdobená šlehačkou.
Naše průvodkyně ve vyhlášeném Café Central – v pozadí tvořící se fronta u vchodu.
inu fialkovou zmrzlinu. Vůbec dámy z naší skupiny kromě obchůdků s oblečením braly útokem i všemožné zákusky a cukrovinky včetně tradičního Sacheru nebo jablečného závinu a přitom debatovaly o nejnovějších trendech v oblasti hubnutí. Mne osobně většina zákusků připadala trochu přeslazená, ale potěšila mě přítomnost turecké kávy v tradiční nabídce kaváren, zde samozřejmě v jakési umírněnější podobě servírovaná ve speciálním šálku tak, aby vám co nejméně zrníček ulpělo mezi zuby. Ale třeba „turka se šlehačkou“, přání jedné z našich milých dam, úslužný číšník s omluvnými gesty odmítl. Takhle se přece turecká káva nepije…
Pusy, pusy capitol Pravé cukrové blaho jsme však zažili první večer při slavnostní večeři v restauraci Die Küche v luxusním hotelu Kempinski. Hostil nás stylově oblečený PR manažer, mladík připomínající vizáží slavné hollywoodské hvězdy šedesátých let. Svým výkladem okořeněným lehce nakřápnutým hlasem a rozevlátými gesty provázel jednotlivé položky degustačního menu. Vyzkoušeli jsme třeba candáta s mladým klíčkem hrachu připraveného na rozžhaveném kameni, avokádovou pěnu na domácích slaných sušenkách, čerstvý tataráček z alpských kraviček namíchaný přímo u stolu (škoda jen těch capari, které v chuti rušily)
Kleiner Schwarzer (Malá černá) Káva servírovaná v malém šálku (ve velké variantě dvojitá porce kávy, více vody).
Kleiner Brauner (Malá hnědá) Káva v malém šálku servírovaná se smetanou (ve velké variantě dvojitá porce kávy, více vody a smetany).
Melange Káva s větším množstvím vody dolitá mlékem s mléčnou pěnou na povrchu, servírovaná ve velkém šálku.
Maria Theresia Dvojitá porce kávy s trochou pomerančového likéru a šlehačkou, servírovaná ve sklenici.
Fiaker Káva servírovaná s malou porcí rumu.
Türkische (Turecká) Silná sladká turecká káva.
37
a nechyběl samozřejmě ani čerstvý chléb z vlastní pekárny se dvěma druhy paštik (játrová, z divočiny). Vrcholem večera se však stal příchod „sweetboye“ (doslovně přeloženo – sladkého chlapce), italského mistra přes zákusky. Plynulou angličtinou na nás vychrlil denní nabídku a dámám podle jejich momentální nálady a vkusu sám navrhoval zajímavé alternativy dezertů a poté je odkráčel připravit do kuchyně. Čokoládová Muse, Kempinski cheescake nebo fialková marokánka neměly chybu. Spokojen byl i náš hostitel, a když jsme se loučili, několikrát zakroutil zadečkem a políbil všechny přítomné dámy na obě tváře včetně těch mých. Když viděl mé rozpaky, jen se rozverně zachechtal a zvolal: „Vienna is a pusy, pusy capitol!“ (Vídeň je hlavní město pusinkování!) Prý se tu takhle vesele líbají všichni. Nevím, čím jiným by Vídeň v očích zahraničních turistů mohla být než hlavním
Za bílými zdmi rozhlehlých paláců se ukrývá netušená krása a bohatství. městem hudby. Alespoň kdysi. Jména jako Mozart, Haydn, Schubert, Beethoven, Mah ler, rodina Straussů, která jsou s Vídní spojena, o tom jasně hovoří. Současná moderní hudba, ale například i vlastní televizní a rozhlasová tvorba trochu ustoupily do pozadí (Rakušané například rádi sledují německé televizní kanály) a Vídeňané dál hojně navštěvují klasické koncerty a bály. Mladší generace se samozřejmě, stejně jako jinde na světě, věnuje zálibám v podobě párty a „akciček“. A tak abychom uspokojily jiné než chuťové buňky, zamířili jsme za mnohem šlechetnějšími cíli – na tradiční páteční koncerty slavného chlapeckého sboru Wiener Sängerknaben. Přestože tu kluci koncertují pravidelně už několik století, sál praskal ve všech. A byl to povedený kontrast, parta raubířů ve věku 10–14 let oblečená v decentních úborech s námořnickým střihem zpívala klasické árie vytrénovanými hlasy s dívčím zabarvením a ti nejstarší se při svých sólo výstupech
38 /
cestopis
Vídeň (Wien)
Rozloha: 414,65 km2
Počet obyvatel: 1 714 142 (2011)
Město založeno: 15. stol. př. n. l.
Oficiální web: www.wien.gv.at
Dunaj. Když budete mít štěstí, voda vám zahraje krásný modrý valčík. Vpravo věž Donauturm u nové části města.
právě chystali mutovat. Nemohla nezaznít ani tradiční a neopominutelná klasika – valčík Na krásném modrém Dunaji (a že Dunaj modrý při našem pobytu skutečně byl, dokládá fotografie nahoře). Škoda jen, že kluci nezabrousili i kousek do moderny, jen se jí dotkli v upravené verzi hitu Billa Joela, ale jako by to od nich nikdo ani neočekával, na konci se dočkali nadšeného potlesku. Vídeňané kulturu prostě milují a nemohla to pokazit ani skupina všudypřítomných Asiatů s miniaturními digitálními kompakty, kteří si dokumentovali vše počínaje chlebíčky v koncertním bufetu a konče zdobnou klikou u záchodových dveří.
Zatímco města jako Berlín nebo Paříž přispívají do současné pokladnice kultury a umění, Vídeňané zase skvěle umějí prezentovat své historické poklady. Není to jen Albertina Dalo by se říct, že Vídeň je městem paláců – rozlehlých budov roztroušených po nevelké ploše historické části města. Za jejich bílými a někdy až stroze vyhlížejícími venkovními zdmi se ukrývá netušená krása a bohat-
ství, o kterou Rakušané přičinlivě pečují. Po mnoha letech pečlivého restaurování letos například Lichtenštejnové zpřístupnili veřejnosti svůj městský palác. Na prohlídku se sem nedostane úplně každý, termíny jsou omezené a je jasné proč. Najdete zde
cestopis /
Vídeň, to je také důraz na ekologii a udržitelný rozvoj. Cyklostezkami je protkané celé město.
39
totiž velmi cenné sbírky, ale i samotná výbava a výzdoba od podlahy přes zdi až po stropy si vyžaduje speciální ochranu. Díky zalíbení jednoho z mistrů ve zlatě, který se na výzdobě podílel, vám budou oči z toho lesku přecházet, a to nemusíte být žádnými kunsthistoriky. Co lze stěží přehlédnout, jsou obrovské (opět zlatem zdobené) lustry, které váží několik tun a na tom největším kdysi svítilo přes tři sta svíček. A vy se jen můžete dohadovat, jak je někdo v minulosti dokázal najednou zapálit a kam vlastně kapal vosk. Dnes je místo pravých svíček lustr osazen žárovkami vyrobenými na míru od firmy Swarovski, jejichž svit byl speciálně pro tyto potřeby vyvinut tak, aby co nejvíce
40 /
cestopis
Kunstkammer V březnu 2013 proběhlo po pečlivé deset let trvající restauraci znovuotevření unikátní Kunstkammer Wien v Uměleckohistorickém muzeu (Kunsthistorisches Museum). V jedné z nejvýznamnějších uměleckých sbírek světa je k vidění přes 2 100 cenných předmětů ve 20 sálech, které rod Habsburků shromáždil za několik století. Pilnými sběrateli pokladů byli samotní habsburští císaři, z nich pak hlavně Rudolf II. Největším klenotem sbírky je drahocenná slánka (saliera) od Benvenuta Celliniho, která vznikla v polovině 16. století. Návštěvníci ale mohou se zatajeným dechem žasnout nad nádherou mnoha dalších zlatnických prací, například jedinečným snídaňovým servisem pro Marii Terezii.
Kunstkammer ale není jedinou sbírkou, kterou v muzeu můžete zhlédnout. Jeho obrazová galerie je domovem četných stěžejních děl západoevropských dějin umění, mezi nimi Raffaelovy Madony v zeleném, Vermeerova Ateliéru, Velázquezových portrétů infantky, mistrovských děl Rubense, Rembrandta, Dürera, Tiziana, Tintoretta. Navíc tu najdete i největší sbírku Bruegelových děl na světě. Antická a egyptsko-orientální sbírka fascinuje svými poklady záhadných kultur dávno minulých časů. Uměleckohistorické muzeum bylo postaveno v roce 1891 podle projektu Gottfrida Sempera a Karla von Hasenauera. Již tehdy projekt počítal s využitím budovy jako prostorů pro tehdejší rozsáhlé císařské sbírky. Svými 2 700 m2 výstavního prostoru reprezentuje největší a nejvýznamnější sbírku svého druhu na světě.
napodoboval onu ostrost a barvu světla. Celý objekt je přísně střežen, vnitřní teplota i vlhkost vzduchu přesně regulovány, takže z podokenních parapetů při denním světle vidíte, jak systém do místnosti vpouští přes instalované průduchy páru. Ale jako paláce už mnohdy vypadají i interiéry „obyčejných“ kaváren nebo muzeí. Obou najdete ve Vídni hojnost, přičemž muzejní sbírky patří k nejrozsáhlejším a nejcennějším i ve světovém srovnání, navíc jsou náležitě udržované a skvostně prezentované. Rozhodně je všechny nestihnete navštívit během jednoho nebo dvou dní. Naše další kroky vedli do Uměleckohistorického muzea a i zde by podrobnější prohlídka všech sálů s výkladem zabrala celý den. Ale tady na vás nikdo nespěchá, můžete si dokonce pořizovat i snímky a studovat historii exponátů v interaktivní podobě, a když máte hlad nebo žízeň, navštívit krásně vyzdobenou kavárnu v centrální části budovy, která snese srovnání snad jen s tou naší Fantovou. Nově obnovená expozice Kunstkammer nabízí exkurz nejen do historie rodu Habsburků, kteří cenné předměty jako vázy, čajové soupravy, hrací panenky nebo sošky shromažďovali několik století. Mezi všemi těmi artefakty mne nejvíce zaujaly dvě věci. Tou první byl nadšený výklad naší průvodkyně paní E., jejíž zaujetí a příběhy spojené s konkrétními předměty nedokázaly ponechat naši představivost chladnou. Tou druhou byla neobyčejná psací souprava, na jejíž ozdobu kdysi mistr použil vysušená těla hmyzu a žabiček. Ty pokryl rozžhaveným stříbrem, aby vznikla forma, a následně ostatky živočichů vypálil a popel z formy malými dírkami vyfoukal.
Nejlepší místo k životu? Fanoušci a znalci architektury mohou ale v současné Vídni obdivovat víc než jen historické pamětihodnosti. Město prochází
neuvěřitelným stavebním rozvojem, z dopravního pohledu jde například o kompletní přestavbu vídeňského železničního uzlu včetně výstavby zcela nového hlavního nádraží. Jakýmsi srdcem moderní Vídně se stalo UNO City, skupina prosklených výškových budov východně od centra na břehu Dunaje, místo, které ještě před pár lety připomínalo spíše smetiště. Sídlí zde řada nadnárodních korporací a organizací, z nejvýznamnějších pak Organizace spojených národů (OSN). Jedná se o největší budovu ve městě a hned vedle vyrůstá černá DC Tower 1, která se stane nejvyšší budovou Rakouska (60 podlaží, 248 metrů – srovnejte s naší nejvyšší budovou, 111 metrů vysokou brněnskou AZ Tower). Jen kousek od těchto velikánů můžete relaxovat nebo sportovat v Donauparku, projet se vláčkem zahradní železnice po jeho obvodu nebo navštívit Donauturm, 252 metrů vysokou věž s výborným rozhledem. Přestože má Vídeň o třetinu více obyvatel než Praha, rozkládá se na zhruba stejné ploše. Nemůže se pochlubit tolika zelenými údolími jako naše hlavní město, na druhou stranu působí nesmírně kompaktně. A život tu plyne jaksi pomaleji, neuspěchaně. Sednout si ke svému šálku kávy v desítkách kaváren stejně jako zajít na dobré jídlo s přáteli nebo rodinou patří k běžnému koloritu obyčejných Vídeňanů. Na kvalitu pokrmů tu kladou zvláštní důraz, ceny tomu mnohde odpovídají, ale když si například objednáte kávu u kavárenského stolečku, je pak obsluze jedno, jak dlouho tu sedíte a nikdo vás nenutí vymýšlet jednu objednávku za druhou. V oficiálním žebříčku agentury Mercer, která hodnotí města podle kvality života, se Vídeň již několik let umísťuje na předních pozicích a v aktuálním pořadí drží dokonce první příčku. O důvod víc sem vyrazit, zvlášť když tak rádi srovnáváme… ▪
Základní vstupné 14 eur, zlevněné 11 eur www.khm.at
Uměleckohistorické muzeum.
cestopis /
41
Advent ve Vídni
Od poloviny listopadu až do Vánoc se ta nejkrásnější vídeňská náměstí proměňují v pohádkové vánoční trhy. Při vůni vánočního cukroví a nad šálkem horkého punče na vás dýchne nefalšovaná předvánoční atmosféra.
U
ž tradiční kouzlo vídeňského adventu proměňuje Radniční náměstí v rozzářenou pohádkovou krajinu. Vánoční dárky, ozdoby na vánoční stromeček, cukrovinky a hřejivé nápoje tu nabízí na 150 stánků. Slavnostně ozdobené jsou i stromy v Radničním parku kolem dokola, které plují v moři světel. Hodně lákadel je tu připraveno hlavně pro děti. Nedaleko odsud, mezi Uměleckohistorickým a Přírodovědným muzeem, zase láká návštěvníky vánoční vesnička na náměstí Marie Terezie. V době adventu tu stojí přes 60 stánků nabízejících tradiční řemeslné výrobky a originální dárky. Dalším oblíbeným místem setkání v předvánočním čase, především pro mladší návštěvníky, je romantická vánoční vesnička v areálu staré nemocnice Altes AKH. Tradici ctí starovídeňský vánoční trh na Freyungu v centru města. Vánoční trhy se v těchto místech konaly už v roce 1772, dnes si zde můžete koupit řemeslné výrobky, skleněné ozdoby, tradiční jesličky a keramiku. Od 16 hodin zní náměstím sváteční adventní hudba. Kvalitní výrobky uměleckých řemesel si můžete pořídit i o pár kroků dál na adventním trhu Am Hof. Kulturní a vánoční trh na nádvoří Ehrenhof před zámkem Schönbrunn nabízí romantiku Vánoc v císařských kulisách. Po Vánocích se promění v novoroční trh. Ve slavnostní atmosféře nabídne trh tradiční řemeslné výrobky, ručně vyráběné vánoční ozdoby, koncerty vánoční hudby i bohatý program pro děti včetně vánoční dílny. Císařskou atmosférou dýchá i adventní trh před letohrádkem Belvedere. ▪
Vídeňský vánoční trh
Starovídeňský vánoční trh
Vánoční vesnička na náměstí Marie Terezie
Kulturní a vánoční trh před zámkem Schönbrunn
16. 11. – 24. 12. 2013 Rathausplatz www.christkindlmarkt.at
20. 11. – 26. 12. 2013 Maria Theresien-Platz www.weihnachtsdorf.at
Vánoční vesnička před letohrádkem Belvedere 22. 11. – 23. 12. 2013 Prinz-Eugen-Straße www.weihnachtsdorf.at
Vánoční vesnička ve staré nemocnici Altes AKH 16. 11. – 23. 12. 2013 Alserstraße/Spitalgaße, dvůr 1 www.weihnachtsdorf.at
22. 11. – 23. 12. 2013 Freyung www.altwiener-markt.at
23. 11. – 26. 12. 2013 www.weihnachtsmarkt.co.at
Adventní trhy na náměstí Karlsplatz 22. 11. – 23. 12. 2013 www.divinaart.at
Zimní trh u obřího ruského kola v Prátru 16. 11. 2013 – 8. 1. 2014 www.wintermarkt.at
Vánoční trhy v tržnici Naschmarkt 29. 11. – 24. 12. 2013
Pozor na průvodce Mnou jinak oblíbený knižní průvodce z řady Rough Guide hned v úvodu doporučuje jako nejlepší alternativu pro cestu do Vídně letadlo a přitom vyjmenovává seznam leteckých společností s odkazem na jejich webové stránky. Na první pohled by se mohlo zdát, že jde jen o nepovedenou reklamu, nicméně záhy zjistíte, že se jedná o lenost překladatelů, kteří se nenamáhali ani s ověřováním zastaralých informací (poslední aktualizace v roce 2008, některé texty dokonce přiznávají aktualizaci v roce 2006), ani s uvedením do místních reálií. O vlaku se průvodce zmiňuje jen zcela okrajově a už vůbec ne pozitivně. Přitom jen mezi Prahou a Vídní jezdí denně šest přímých spojů kategorie EuroCity (plus jeden spoj kategorie EuroNight), přímý spoj existuje i z oblasti severní Moravy. Cesta z Prahy trvá zhruba 4 a ¾ hodiny, po dostavbě hlavního vídeňského nádraží v roce 2015 by to mělo být jen něco málo přes 4 hodiny. S využitím Včasných jízdenek Evropa, které lze zakoupit v eShopu ČD, můžete cestovat za atraktivní ceny například z Prahy nebo Ostravy do Vídně za 19 eur (cca 492 Kč), z Brna za 9 eur (cca 233 Kč). Počet těchto jízdenek je omezen, proto s nákupem neváhejte. Cena je stanovena pevně v eurech, přepočet probíhá podle aktuálního kurzu.
Zaručené a aktuální informace nejen o aktivitách ve Vídni najdete na stránkách www.austria.info/cz nebo www.wien.info, které jsou kompletně v češtině.
křížovka POMŮCKA: AIM, APE, LOST, ROTH, TOF
ROČNÍ MLÁDĚ (KONĚ)
ŽENSKÉ JMÉNO NĚMECKÉHO PŮVODU
ČESKÝ BÁSNÍK (KAREL)
ZAČÁTEK TAJENKY
DÍTI
STAROŘEKOVÉ
OKRESNÍ VOJENSKÁ SPRÁVA (ZKR.)
ZBABĚLEC
AMERICKÝ PROZAIK
CESTOVNÍ PRŮKAZ
OSPALÝ ČLOVĚK
ZNAČKA ÚSTNÍ VODY
DVANÁCT MĚSÍCŮ
OBMĚNA
PÁDOVÁ OTÁZKA
UMÍNĚNÝ ZÁPOR LÍSKOVÝ POROST
DÁRCE FINANCÍ ŘECKÉ PÍSMENO
SPOJOVACÍ ZÁKOP (VOJ.)
TOK
ZÁMEZÍ
ROZDĚLENÉ NA ETAPY
ČÍSLOVKA
ŠKRABÁK U PLUHU
TUHÝ VOJENSKÝ VÝCVIK
DRUH DUBU
PÍCNINA
VYSOKÉ KARTY
OZNAČENÍ MEZINÁR. AUTOMOBIL. DOPRAVY
MĚLNICKÁ SPZ
ZNOJ
TI DRUZÍ
VINNÉ BARVIVO
ANGLICKY ŽIVÝ
ÚTOK
JESETEROVITÉ RYBY
REZORT
SLANÁ MINERÁLKA
SEVERŠTÍ PAROHÁČI HUBOVAT
EL. NABITÁ ČÁSTICE TISÍCINA BARU
URČITI ROZDÍL
NEUSTÁLE (OBECNĚ)
DRUHOVÁ ČÍSLOVKA MRAŽENÁ POCHOUTKA OPEŘENEC (SLOV.)
AMERICKÁ ROCKOVÁ SKUPINA
HEBREJSKÝ BUBEN HORNÍ ČÁST CHODIDLA
KOUZELNÍK KOSTKOVÝ VZOREK RYCHLOST RODOVÁ ZNAČKA OTESANÝ KMEN KOLEM
TÝKAJÍCÍ SE ŽENSKÉHO HLASU HUSITSKÁ ZBRAŇ
JITRO
NETEČNÝ PLYN PEŘEJ UDĚLOVATI TREST INDICKÝ CHLÉB
RUSKY RÁNO ODSLUNÍ (ASTR.)
DRAVCI SELÁTKA
PŘEDSTÍRAT NEMOC ŘÍM. BOHYNĚ ÚRODY ŽLUTOHNĚDÁ BARVA
OBVODOVÁ ČÁST KOLA
ORCHESTR PŘEDLOŽKA
KYSELINA OLEJOVÁ
KNIŽNÍ SPOJKA
NAPLŇOVAT GÁZA
DOBA
KROUŽEK
VŮNĚ
LAPONEC
SAPONÁT NA NÁDOBÍ DOBYTČÍ NÁPOJE
POHÁDKOVÁ POSTAVA ELEMENTY CHŮZE
JMÉNO HERCE ŠVEHLÍKA
MÁMENÍ (KNIŽNĚ) HLÍNA NA KOŘENECH
HORSKÁ LOUKA TĚLOCVIČNÁ POLOHA
USAZENINA
LEPIDLO
OBILNINA
VESNA
VĚŽNÍ HODINY SLOV. OTÁZKA PŘI SÁZCE
TVRDÝ BONBON
ROZMLUVA NA KTERÉ MÍSTO
PATŘÍCÍ PŘEDSTAVENÉMU KLÁŠTERA
PYTEL
OMYL
JEDEN Z PRSTŮ
PAPOUŠEK
JIHOEVROPSKÝ POLOKEŘ
DOMÁCKY TOMÁŠ
VEDOUCÍ VÝKONNÉ ORGÁNY
PLOŠNÉ MÍRY
ITALSKÝ SPISOVATEL (UMBERTO)
ČESKÝ SBORMISTR JUDSKÝ KRÁL
TRETA (ŘIDČ.) ANGLICKY ZTRACENÝ
LOUKA U LESA (V NÁŘEČÍ)
DLUH
A SICE ROD. TROP. MRAVENCŮ
KLECNÍ ZPĚVNÍ PTÁCI
KONEC TAJENKY
SYMETRÁLY
B. A. W. Russell (1872–1970) – britský matematik a filozof: Potíž se světem je ta, že ... (dokončení v tajence). Tajenka z minulého čísla: Život je bludiště, kde zabočíme špatným směrem ještě dřív, než jsme se naučili chodit.
co mi hlava nebere Za dva měsíce
V
ztah mých rodičů skončil rozvodem, když mi bylo třináct let. Maminka musela jít za prací do Rakouska, aby zaplatila velké dluhy, které jí můj otec zanechal. A já jsem zůstala v péči mé babičky, abych tady dostudovala. Celou dobu od rozvodu mi otec neposílá alimenty, jenom pořád slibuje, že peníze bude mít až za dva měsíce. Nepomohla ani opakovaná trestní oznámení na policii a na státní zastupitelství. A když konečně krajský soud poslal tátu za neplacení výživného do vězení, přišla Klausova amnestie. No a táta slibuje dál. Ani se nenamáhal vymyslet jinou výmluvu. Já vím, že slibem člověk nikoho neurazí, ale bohužel ani neuživí. A tak se teď těším na Vánoce, snad něco dostanu – budou za dva měsíce… Nicola Woldrichová, 18
Komplikovanost vztahů
J
ak se nám ty vztahy pěkně hroutí. Lidé v tramvaji na sebe neurvale řvou, když jeden druhého nepustí sednout. Manželé jsou svoji sotva pár let a hned se zase rozvádějí. Mladí lidé se bez starostí rozcházejí, protože vědí, že mají v tom velkém světě z čeho vybírat a čekají na něco a někoho lepšího. Není to ani tak dávno, co lidé uměli vztahům dávat mnohem větší šanci, několik hádek ještě neznamenalo rozchod a rozvod bylo těžce nemorální slovo. A dnes? Jedna moje kamarádka po několikerém pokusu najít toho pravého nakonec zjistila, že nejlépe jí seděl úplně první partner a rozchodu s ním teď trpce lituje. Druhá kamarádka zažila několik nepovedených vztahů a nakonec zůstala s jedním lehce ignorantským kuřákem, protože už jí přibývá věk a ona by chtěla něco trvalého, jistého a miminko. A nechce se jí už hledat. A konečně třetí kamarádka se vdala jen proto, aby ji přítel neopustil, a přitom už po pár letech společného soužití se hádají do krve a vidí, že jim to spolu nijak neklape. Co se to jen s námi děje? Copak už nedokážeme plnohodnotně cítit a prožít lásku? Semlela nás současná doba do jakési citově latentní podoby, kdy jsme vůči hlubokým prožitkům zcela imunní? Opravdu nedokážeme snášet toho druhého dlouhodobě, i s jeho chybami? Nebo jsme natolik zdegenerovaní, že neumíme poznat, který partner se k nám skutečně hodí? Abychom se nakonec nedopracovali do fáze, kdy budeme jako ve filmu Hodíme se k sobě, miláčku...? jen netrpělivě čekat, až nám počítač vybere adekvátního partnera, s nímž snad budeme šťastní… Lucie Hegerová, 30
Je vám mezi 15 a 30 a „hlava vám to nebere“? Napište na
[email protected] a do předmětu zprávy uveďte CO MI HLAVA NEBERE. Povedená dílka otiskneme a honorář 600 Kč doručíme.
046 /
FOTOgrafická soutěž
Výherci fotosoutěže za měsíc listopad 2013
1
Hamšík&Hamšík Jr. Monika Bieliková, 19 let
FOTOgrafická soutěž
2
/
47
Fast and furious
3
Jakub Prorok, 20 let
Menma Vojtěch Tomeš, 24 let
Téma pro leden 2014 – Zrození
Zpracuj zadání svým pohledem…
Nový koncept fotosoutěže pro mladé talenty! Foťte na zadané téma a získejte honorář až 3 000 Kč.
Baví vás fotografovat a myslíte, že máte na to stát se profesionálním reportérem, reklamním fotografem či tvůrcem na volné noze? My vám dáme příležitost si to nezávazně vyzkoušet a těm nejlepším vyplatíme honorář.
P
okud tě výzva zaujala a dosud jsi publikoval maximálně tak na Facebooku, pošli nám svá dílka vytvořená na základě zadaného tématu. Snímek či série (max. 3 fotografie) mohou být reportážního charakteru, stejně jako ryze volnou tvorbou, kde se fantazii meze nekladou. Záleží jen na tobě, co je ti bližší. Nejpovedenější díla
budou oceněna honorářem ve výši 3 000, 2 000 a 1 000 Kč (1., 2. a 3. místo).
Pravidla Vyber maximálně 3 své snímky a na stránkách www.cdprovas.cz (záložka Soutěže) je přes soutěžní formulář odešli. Na tom samém místě zároveň můžeš hlasovat pro nejhezčí snímek.
Soutěž je omezena věkem 30 let. V každém čísle vyhlašujeme 3 výherce. Pokud se nám však tvoje umění natolik zalíbí, můžeš to být právě ty, komu dáme šanci vyfotit exkluzivní fotografie pro náš časopis nebo kalendář. ▪ Kompletní pravidla, termíny uzávěrek, vstupní formulář a hlasovací rozhraní na www.cdprovas.cz.
2 Helena Otrubová
1
Ivan Rusek
3
Renata Zemanová
Letní fotografická soutěž Vyfoť projekt zná vítěze Během letních měsíců probíhal již třetí ročník fotografické soutěže Ministerstva pro místní rozvoj ČR, ve které měli účastníci za úkol fotografovat projekty podpořené z fondů Evropské unie. A jak to letos dopadlo?
F
otografové do soutěže přihlásili více než 6 000 fotoalb, což představuje téměř 18 000 fotografií. V České republice bylo až doposud realizováno přes 44 430 projektů s podporou Evropské unie, a tak měli soutěžící z čeho vybírat. Proto není divu, že porota měla plné ruce práce s vyhodnocením výsledků soutěže.
Výherci soutěže s 1. náměstkem ministra pro místní rozvoj Danielem Braunem.
Zvolit nejtalentovanějšího fotografa či fotografku nebylo lehké. Do soutěže přišlo mnoho krásných snímků, ale oceněny mohly být jen tři. Vítězem a zároveň nejtalentovanějším fotografem se v letošním ročníku stal Ivan Rusek z Brna, který na svých fotografiích zachytil projekt „Revitalizace veřejných ploch městské
Správné odpovědi v soutěži s fondy EU z čísla 10/2013
památkové rezervace Kutná hora“ podpořený z Regionálního operačního programu Střední Čechy (1). Druhé místo získalo fotoalbum projektu „Polabská cyklostezka“ podpořeného z Operačního programu přeshraniční spolupráce Sasko – ČR, které do soutěže přihlásila Helena Otrubová z Přerova (2). A pomyslnou bronzovou medaili vybojovala Renata Zemanová z Mladé Boleslavi, která vyfotila projekt „Zámecký park Ostrov – pěstební opatření a nové výsadby“ podpořený z Operačního programu Životní prostředí (3). Titul nejaktivnější fotografky si odnesla Nikola Gorylová z Ostravy-Hrabové, která do soutěže přihlásila 1 253 fotoalb, a v doplňkové kategorii Vyfoť se sám nejvíce zaujal snímek Martina Podaného z Kutné Hory. Vítězům gratulujeme a budeme se těšit příští rok se všemi nadšenými fotografy evropských projektů na shledanou! ▪
1 C), 2 B), 3 A), 4 B), 5 A), 6 C), 7 B), 8 C), 9 A)
Seznam výherců na www.cdprovas.cz.
MMR ČR
RegioStars Awards 2014 český projekt je ve finále Evropská komise každoročně vyhlašuje soutěž RegioStars Awards pro inspirativní a inovativní projekty podpořené z fondů Evropské unie. Letos má své „želízko v ohni“ i Česká republika. Porotci nominovali do finále projekt Jihomoravského inovačního centra podpořený z Operačního programu Podnikání a inovace.
/
49
RegioStars Awards Evropská komise pořádá soutěž RegioStars Awards od roku 2008. Smyslem soutěže je ocenit inspirativní a inovativní projekty podpořené z fondů EU, které podporují rozvoj regionů. Soutěž má také podpořit sdílení zkušeností a dobré praxe a zvýšit povědomí a informovanost o projektech financovaných Evropskou unií.
P
rojekt uspěl mezi 80 přihlášenými z celé Evropy, ze kterých porotci vybrali 19 finalistů, a soutěží v kategorii „Inteligentní růst – inovace malých a středních podniků“. Jihomoravské inovační centrum (JIC) patří k největším technologickým inkubátorům v zemi a funguje již od roku 2003. Za tu dobu pomohlo již desítkám firem při zprostředkování zkušeností potřebných pro úspěšný rozjezd podnikání a podpořilo přenos znalostí a technologií mezi akademickou a komerční sférou. JIC se soustřeďuje především na podporu začínajících firem a rozvoj inovativního podnikání v oblastech jako informační technologie, vývoj softwaru, počítačová bezpečnost, biotechnologie, robotika a další high-tech obory. Začínajícím firmám poskytuje nejen prostory, ale také individuální podnikatelské poradenství v oborech jako marketing, právo, lidské zdroje nebo budování značky. Tímto jihomoravským centrem již prošla více než stovka firem a řadě z nich se podařilo prosadit na trhu, a to i v globálním měřítku, o čemž svědčí rostoucí zájem zahraničních firem o vstup do tohoto inkubátoru. V rámci jihomoravského regionu podporuje nejen růst inovačního potenciálu, ale zprostředkovává i nová kvalifikovaná pracovní místa a zvyšuje tak konkurenceschopnost celého
regionu. Jedním z úspěšných projektů mladých brněnských studentů, který prošel JIC a dnes pomáhá zachraňovat životy po celém světě, je GINA Software Startup vyvíjející mapový systém pro taktickou koordinaci a řízení lidí v terénu během krizových situací určený především pro záchranáře a bezpečnostní složky. Tento systém již pomohl například po ničivém zemětřesení na Haiti nebo během letošních červnových povodní, které zasáhly Českou republiku.
Zveřejnění finalistů komentoval také evropský komisař pro regionální politiku Johannes Hahn: „Jsem ohromen kvalitou projektů v letošním ročníku. Jsou zdrojem inspirace pro ostatní napříč Evropou. Koneckonců, jsou to právě projekty, na kterých v konečném důsledku závisí úspěch regionální politiky a investic pro ekonomický rozvoj.“ Držíme palce, aby český projekt uspěl na slavnostním vyhlášení cen 31. března 2014 v Bruselu! ▪ Inzertní dvoustrana Ministerstva pro místní rozvoj ČR
POVÍDKA
50 /
TEXT: MARKÉTA HEJKALOVÁ ILUSTRACE: JAKUB MAREŠ
P
cestování po ČR
Třináct islandských koní
etr se po rozvodu vrátil k studentským zvykům. Teď, když už nemusel s manželkou o víkendech pracovat na farmě jejích rodičů, trávil soboty a neděle v kavárnách a na výstavách. Užíval si města a svobody – a než si stihl připadat osamělý, potkal v jedné galerii Kristýn. „Kristýn, a jak dál?“ zeptal se, když si vyměňovali telefonní čísla. Měla dlouhé havraní vlasy a výrazný obličej a moc hezky se usmívala. „Dál nijak,“ odpověděla mu lámanou češtinou. „Jsem z Islandu a tam příjmení nemáme, jenom jména po otci. Můj táta je Magnus a já Magnusdóttir.“ Kristýn byla v Praze na stáži. Do konce jí zbývaly ještě tři týdny a oni je strávili skoro celé spolu. „S tebou se naučím česky víc než na kurzu,“ smála se Kristýn – a když se na letišti loučili, tiše se zeptala, jestli za ní přijede na Island. „Už se nemůžu dočkat,“ zašeptal a políbil ji.
Napadlo ho, že má opravdu výrazný obličej. A velké zuby... trochu koňské. ■
Když se vrátili z oběda domů, nebyl si už jistý, jestli ji touží obejmout. Ale Kristýn na to ani nečekala. „Jedeme na výlet,“ oznámila. „Kam?“ zeptal se Petr. „To je přece překvapení!“ Prozradila mu to, když vyjeli za Reykjavík. Její rodiče mají
■
„Dáme si něco typicky islandského, chceš?“ zeptala se, když se usadili v útulné restauraci v přístavu. Přikývl. Přikývl by jí na všechno. Přinesli jim dva talíře se šťavnatými krvavými bifteky. Petr si kousek ukrojil a vložil do úst. Zvláštní chuť. „Co to je?“ zeptal se zvědavě. „Kůň,“ odpověděla Kristýn a pustila se do své porce s takovou chutí, až jí na tvář vystříkla kapička krve. Udělalo se mu mdlo. „Promiň,“ zamumlal, rychle odběhl na záchod, sousto vyplivl a vypláchl si pusu. „Nechutná ti?“ zeptala se Kristýn, když se vrátil ke stolu. „Tak já to sním.“
■
Kvůli takové maličkosti si nezkazím další vztah, řekl si večer v Kristýnině dětském pokojíku. Měsíc osvětloval svah, kde se odpoledne, když přijeli, páslo dvanáct huňatých koníků. „Lásko,“ zašeptal a přistoupil ke Kristýn. „Nezlob se,“ vymanila se mu zase. „Víš, já vždycky chodím dát dobrou noc našim koním,“ řekla, jako by se za ten dětský zvyk trošku styděla. „Ale hned se vrátím,“ sklonila se k němu a políbila ho. ■
■
Za okny auta bylo šedivé nebe, déšť, vítr a černá lávová pole – ale Petr vnímal jen to, že je konečně s Kristýn, jede s ní z letiště do jejího bytu v Reykjavíku a budou spolu nekonečně dlouho. Celý týden – nebo možná ještě mnohem déle. Dokázal bych tady žít? pomyslel si, když vešli dovnitř a před ním se otevřel pohled na nedozírnou mořskou pláň se zpěněnými hřebeny vln. „Lásko, já jsem tak rád, že jsme konečně spolu,“ přistoupil ke Kristýn a nedočkavě ji objal. „Nespěchej. Nejdřív půjdeme na oběd – a pak mám pro tebe překvapení,“ vymanila se mu.
„To je pravé islandské koňské maso, bio,“ pobídl Petra otec Magnus a vesele se rozřehtal. „Děkuju, nemám hlad,“ řekl Petr. Vzal si jen dva malé brambůrky a doufal, že nikdo neuslyší, jak mu kručí v břiše.
farmu na venkově. Zítra odjíždějí na dovolenou a ona s Petrem se o farmu budou několik dní starat. „Poznáš pravý islandský život. Rodiče mají dvanáct koní. Islandští koně jsou skvělí. Malí, ale silní, a krásně se na nich jezdí,“ řekla a pak trochu nejistě dodala: „Bude se ti to líbit.“ ■
Petr se zadíval z okna. Pořád ještě nezapomněl, jak se mu bývalá manželka smála, když mu u jejích rodičů nešlo vylézt na koně. A pak v noci... mu to taky nešlo. Řehtala se jako kobyla. Ale kvůli takové maličkosti se samozřejmě nerozvedli. ■
Kristýnina matka vytáhla z trouby pekáč plný masa, ještě se z něj kouřilo.
Usnul hned, jakmile za sebou zavřela dveře, a octl se v divném snu. Utíkal po pláni, obklopený stádem koní. A jeden ho hebkým čumáčkem něžně šimral na krku. Zničehonic uprostřed pláně vytryskl gejzír a ozvalo se vítězoslavné zaržání. Vstal a podíval se z okna. Měsíc už zašel za mraky. V šedavém svítání se na louce páslo třináct koní. Včera jich přece bylo dvanáct! Znovu je přepočítal. Teď jich bylo skutečně třináct. Jeden jako by se díval přímo na něj. Měl černou havraní hřívu. Byl tady už včera? Nevěděl. Nevěděl ani, jestli je pořád ještě ve snu. ■
Probudilo ho slunce. Zašátral rukou po Kristýn, ale postel byla prázdná. Podíval se z okna. Na louce se páslo dvanáct malých a huňatých koní. Zapátral očima, ale toho s havraní hřívou neviděl. Pak za sebou uslyšel kroky. Otočil se. Kristýn se šťastně usmívala. Petrovi připadalo, že od včerejška zkrásněla. „Lásko, to byla nádherná noc,“ zašeptala a hebkými rty ho něžně zašimrala na krku. ▪
vizitka Markéta Hejkalová je spisovatelka, autorka několika románů (Andělé dne a noci, Důkazy jejího života, Kouzelník z Pekingu, Slepičí lásky, Vždycky jedna noc a Ženy a cizinci na konci tisíciletí) a knih faktu, překladatelka finské literatury, členka výboru světového PEN klubu a místopředsedkyně českého centra PEN klubu, zakladatelka a ředitelka Podzimního knižního veletrhu v Havlíčkově Brodě, kde také žije. Ráda cestuje nejenom vlakem.
ze světa železnice /
51
Tetování na zádech, žádné šatičky ani střevíčky na vysokých podpatcích. Služební triko, kalhoty montérkového střihu a těžká bagančata. Tady se totiž chodí po štěrku, leze mezi vozy a okopávají brzdové zdrže. A je jedno, jestli jde o starého fírovského mazáka nebo čtyřiadvacetiletou dívku. text: Václav rubeš foto: autor, vlastimil hybrant, archiv Andrey MAtějíčkové
52 /
ze světa železnice
konvence je železná košile. „Zkoušela jsem to v několika depech v Čechách i na Moravě, ale nikde mě nechtěli. Neřešitelnou překážkou byla i taková maličkost jako najít šatnu pro strojvedoucí-ženskou,“ popisuje Andrea své peripetie. Ale nevzdala to.
Pokérovaný retromaniak Svůj nový domov nakonec našla na jihu Čech. Českobudějovické SOKV (Středisko oprav kolejových vozidel) ČD Cargo ji přijalo. Na lokomotivu však vedla ještě dlouhá a špinavá cesta. Jako každý fírovský elév musela projít praxí na dílně, proniknout do fungování techniky ocelových ořů, u posunu se umazat od šmíru a okusit tíhu oranžové helmy. A pak zkoušky, celá řada zkoušek. Touha však zvítězila, a když Andrea prokazovala své znalosti o oblíbené lokomotivní řadě 363, ostatní zkoušené kolegy skoro nepustila ke slovu. Sen se stal skutečností. Svůj první vlak Andrea odvezla v roce 2011 a dnes na modernizovaných Esech zajíždí až do Prahy-Libně, s legendárními Laminátkami do Horního Dvořiště nebo po romantické trati do Havlíčkova Brodu a občas s nimi překonává i stoupání do Českých Velenic. K oblíbeným „štrekám“ patří také trať z Českých Budějovic do Plzně a především noční směny, protože nerada časně vstává. Vůbec jí přitom nevadí, že Laminátky jsou přesně o dvacet let starší než ona. Ostatně Andrea je tak trošku retromaniak a technologické novinky ji moc neberou. „Mám radši bzučení a analogové budíky na původním Esu než trakční střídače a LCD obrazovky na nových mašinách. Výjimkou je řada 189 od Siemense,“ říká. I ta se stala motivem dalšího tetování. Mimochodem, její posedlost dokládá i vlastnictví vyřazeného řídicího pultu z třistatřiašedesátky, který použila jako bytovou dekoraci. Kromě toho sbírá historické tabulky s původním Kryšpínovým systémem značení vozidel. Má jich na dvě stovky. Prostě blázen…
S
trojvedoucí Andrea Matějíčková z ČD Cargo si se svými mužskými kolegy v ničem nezadá. Výjimky totiž neexistují. Leckterou mladou dámu by tato tvrdá realita možná odradila, ale Andrea při cestě za svým vysněným povoláním musela překonat mnohem větší překážky. A nebudeme zastírat, že společným jmenovatelem byla právě skutečnost, že se narodila jako žena.
I holky mají klukovské sny Příběh, který ji dovedl až za řídicí pulty lokomotiv, začal na kroměřížském nádraží, kde jí jako patnáctileté studentce sklářské průmyslovky nejprve učarovaly motoráky. Nezapracovala přitom genetika, neboť u dráhy žádný z jejích příbuzných nepracoval a ani nepracuje. Přesto právě spontánní láska určila směr jejímu osudu. Do srdce se jí totiž vrylo číslo 363.064, tedy označení dvousystémové univerzální elektrické lokomotivy, mezi železničáři přezdívané Eso, jejíž podobu, jak už to v lásce bývá, si nechala vytetovat i na záda. Andrein zájem o železnici se prohluboval, a tak na symptomy železniční diagnózy zbyl jediný a přitom nedostupný lék – stát se skutečnou strojvůdkyní. V našich končinách dlouhá léta naprosto nemyslitelné. A pomyslet na to nechtěli ani její potenciální zaměstnavatelé. Ačkoli legislativa toto zaměstnání ženám v žádném případě nezakazuje,
Pendolino? Nikdy!
Mám radši bzučení a analogové budíky na původním Esu než trakční střídače a LCD obrazovky.
Na otázku, jestli by vyměnila nákladního dříče za Pendolino, říká rezolutně ne. „Náklady mají svoje kouzlo, člověk víc vnímá tu hmotnost, setrvačnost, musí ukázat, že umí. Sekat to s nákladem na čas a křižovat ve stanicích mezi osobáky mi přijde mnohem zajímavější. Práskat do kočáru, který má až dva tisíce tun, je zkrátka jiná káva,“ říká strojvedoucí, která zatím zůstává slečnou. A asi ještě nějaký pátek zůstane. „Partner má sice pro mou železniční nemoc pochopení, ale teprve čas ukáže, jestli mu to vydrží. Žít se mnou není jednoduché,“ směje se Andrea.
ze světa železnice /
53
Neřešitelnou překážkou byla i taková maličkost jako najít šatnu pro strojvedoucí-ženskou. V Česku bychom strojvedoucí-ženy spočítali na prstech jedné ruky. A pokud právě teď rozjímáte o poetickém kontrastu křehké dívky, ovládající obrovskou masu železa za zády, asi vám vezmeme iluze. Andrea je totiž všechno, jen ne křehká. Jezdí jako chlap, vyjadřuje se jako chlap, uvažuje jako strojvůdcovský mazák. Její výjimečnost se ukrývá úplně jinde. Svým „tahem na branku“ a odhodlaností splnit si sen odzbrojila celý zástup pochybovačů. A nakonec se stalo to, co málokdo čekal – mezi své mužské kolegy zapadla a většina z nich bere Andreu jako rovnocenného parťáka. Proto až kolem vás produní tisícitunový nákladní vlak s dlouhovlasou strojvůdkyní, která váží „padesát kilo
i s postelí“, může to být jedině těžkotonážní Andrea. ■
Žena na lokomotivě v tuzemsku však představuje precedens pouze novodobý. Budovatelské úsilí za socialismu totiž šlo ruku v ruce se snahou zapojit ženy nejen do výroby, ale i do ryze mužských profesí. V drážním prostředí se v tomto ohledu stalo nejpokrokovější tehdejší Lokomotivní depo Děčín, kde v sedmdesátých letech 20. století jezdily dokonce tři strojvůdkyně na motorových vozech řad M 262.0, M 240.0 a M 152.0. Nejdéle sloužící z nich byla paní Gudrun Sedláková, která stanoviště motoráku opustila až s odchodem do důchodu v roce 2002, když dojezdila na lo-
kálkách z Lovosic do Mostu, Loun a České Lípy. Další žena na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let sedlala posunovací zálohu na severu Moravy. Zajímavý je i příběh Emilie Novotné – slovenské strojvůdkyně depa Zvolen, která v sedmdesátých letech dokonce řídila mohutné sovětské šestinápravové ingoty, známé jako Sergeje. Služba na nich si však vybrala svou daň – vlivem vysoké hlučnosti strojvůdkyně přišla o 50 procent sluchu. Odpružení Laminátek jí zase poničilo páteř. I to je jeden z důvodů, proč k výraznějšímu „poženštění“ profese strojvedoucích nedošlo přes veškerou údernickou snahu režimu a dodnes zůstává fyziologie žen v kontextu s náročným povoláním otázkou vzrušených debat. ■
nabídka
+ Využijte předplatného a získejte exkluzivní dárek Nedaří se vám pokaždé sehnat aktuální číslo magazínu ČD pro vás na vašem nádraží či ve vlaku? Navzdory nákladu 130 000 výtisků měsíčně se díky velkému zájmu ze strany cestujících něco takového opravdu může stát. Je tu však možnost předplatného za cenu poštovného a balného, kdy magazín dostanete pohodlně až do vaší poštovní schránky prakticky v den vydání.
Roční předplatné ČD pro vás činí 228 Kč (s kalendářem 418 Kč). Kromě ČD pro vás naše redakce vydává i čtrnáctideník Železničář určený pro zaměstnance Skupiny ČD, odbornou veřejnost a železniční fandy. I ten je možné si předplatit a získat tak navíc postupně 6 tematických oboustranných plakátů. Zároveň nabízíme zvýhodněné předplatné obou periodik.
Roční předplatné ČD pro vás a Železničáře činí 450 Kč (s kalendářem 640 Kč). * Pokud si předplatíte některý z našich titulů, máte jedinečnou možnost získat za exkluzivní cenu 190 Kč nástěnný kalendář Železničář 2014 zachycující na 12 panoramatických snímcích práci strojvůdců včetně „těžkotonážní“ Andrey Matějíčkové. Kalendář formátu A2 je tištěn na kvalitním papíře s matnou laminací a součástí je i plastická 3D tabulka číselných řad jednotlivých lokomotiv. Hodnota samostatně neprodejného kalendáře vydaného v limitovaném nákladu 1 000 kusů je 350 Kč. Tato nabídka platí pro zájemce, kteří si předplatí kterýkoli z našich titulů na kalendářní rok 2014, a do vyčerpání zásob. Objednávky všech titulů nebo předplatních dárkových poukazů zasílejte na e-mail
[email protected] nebo na poštovní adresu redakce.
Kalendář pro předplatitele
190 Kč*
54 /
ze světa železnice
soutěž
INZERCE
Vystřihněte tento kupon a získejte
slevu 10 % na váš nákup všech setů pro začátečníky. Slevu lze uplatnit přímo v prodejně Hobby Shop nebo při nákupu přes internet (vložte do poznámky kód ČDPV10). Nelze kombinovat s jinými slevami či speciálními nabídkami. Zasíláme i poštou či kurýrem.
Vyhrajte železniční modelový set Zaujal vás příběh Andrey a také byste si chtěli vyzkoušet, jaké je to řídit nákladní vlak? Nebo vám doma vyrůstá malý strojvedoucí a netušíte, co mu nadělit pod vánoční stromeček? V obou případech stačí zaslat správnou odpověď na níže uvedenou otázku a vyhrát modelový start set dieselové lokomotivy ČD Cargo ve velikosti TT (měřítko 1 : 120).
Nabídka platí do 23. 12. 2013.
Jaká je nejoblíbenější lokomotiva Andrey Matějíčkové (přesné číselné označení)?
Prodejna: Hobby Shop s.r.o., žst. Ostrava hl. n., vestibul, 1. patro, po–pá 10–17 hod., so 9–12 hod.
Správné odpovědi zadejte do 21. listopadu do příslušného formuláře na www.cdprovas.cz. Výhru v hodnotě 3 000 Kč do soutěže věnuje Hobby Shop s.r.o., prodejce modelové železnice (www.hobby-shop.cz), a firma TILLIG – výrobce setu. Kromě lokomotivy a dvou nákladních vozů obsahuje i kolejový ovál, ovladač a trafo.
e-shop: www.hobby-shop.cz
[email protected] tel.: +420 774 442 077
Evropa
Foto: Michal Málek
Strojvedoucí v sukních
V okolí Kolína nad Rýnem můžete narazit na Veru Boden, devětadvacetiletou strojvůdkyni DB Schenker. K práci strojvedoucí ji přivedl dětský sen živený hraním si s vláčky svých sourozenců. V Čechách si v roce 2009 vyzkoušela i jízdu Pendolinem Českých drah, a to v rámci první jízdy spoje SC Sprinter do Třince.
Česká železnice ve srovnání s některými evropskými zeměmi v otázce feminizace kdysi výlučně mužské profese výrazně zaostává. Patrně největším průkopníkem jsou Švýcarské spolkové dráhy (SBB), následované naším jižním sousedem – Rakouskem. První strojvůdkyně ve Švýcarsku vstoupila do služby v roce 1991 a v devadesátých letech ji následovalo ještě šest kolegyň. V roce 2004 pak dokonce odstartoval výukový program, jehož účelem bylo přilákat na lokomotivy další ženy. Už o rok později bylo v této profesi zaměstnáno 31 žen, v roce 2011 dalších 45. Také Rakouské spolkové dráhy (ÖBB) zaměstnávají několik desítek strojvůdkyň, které dopravují prakticky všechny kategorie vlaků, prestižní Railjety nevyjímaje. V Německu u Deutsche Bahn je možné spatřit ženy na stanovišti strojvedoucího nejen v příměstské dopravě, ale objevují se i v kabinách vysokorychlostních jednotek ICE. V letošním roce také padlo tabu pro něžné pohlaví na lokomotivách v Maďarsku, což rozpoutalo explozi zájmu u Maďarek – plná třetina nových uchazečů o strojvůdcovské řemeslo pochází právě z jejich řad. Přestože v České republice zájem taktéž stoupá, v současnosti jsou zaměstnány u Skupiny ČD pouze tři strojvůdkyně (jedna u společnosti ČD Cargo, dvě přímo u Českých drah).
Cestování do zahraničí Na předvánoční trhy Služby on-line Nákupy v eShopu ČD ČD Restaurant Svatomartinská vína
Články v této rubrice mají pouze informativní charakter. Přeprava ve vlacích ČD se řídí tarifem TR 10 a SPPO.
56 /
čd průvodce
Kouzlo adventu
u našich sousedů v Německu a Rakousku Vánoční trhy mají u našich „západních“ sousedů dlouhou tradici. Rynky a ulice německých a rakouských měst patří v době adventu k nejkrásněji vyzdobeným v Evropě. Přijeďte se podívat a vychutnejte si čarovnou předvánoční atmosféru.
P
oslední týdny roku mají v kalendáři výsadní postavení. Každý shání dárky, aby pod vánočním stromkem vykouzlil úsměv svých nejbližších. Nejenže myslíme jeden na druhého, náladu nám zpříjemňuje i výzdoba v ulicích a na náměstích. Hlavně v Drážďanech, Norimberku, Berlíně a Vídni se můžete nechat okouzlit podmanivou vánoční atmosférou a nakoupit jedinečné suvenýry. Tato města jsou navíc pro našince snadno dostupná po kolejích, a tak nechte auto doma a svezte se vlakem. ▪
Striezelmarkt v Drážďanech.
O vánočních trzích ve Vídni se dočtete v cestopise na str. 41.
Po drážďanské vánoční míli
á m, protože u hlavního nádraží začín Do Drážďan se vyplatí přijet vlake trhy najdete už v ulici Prager ční Váno míle. ční váno á ansk tzv. drážď ý ntra města. Nejznámější drážďansk Strasse, po níž se dostanete do ce í Altmarkt měst na ná koná ě oročn každ se vánoční trh Striezelmarkt ní atrakcí trhu je 14 metrů vysoká (letos od 27. 11. do 24. 12.). Hlav otu Pokud do Drážďan zavítáte v sob ida. pyram ční váno ská krušnohor vé slavnosti (Stollenfest). Štolo ční tradi stnit zúča se te 7. prosince, může s obří štolou, která bude nakonec Městem bude procházet průvod jte a rozprodána. Z Altmarktu se vyde na náměstí Altmarkt rozkrojena te další vánoční trh (od 29. 11. najde ož u něh che, enkir Frau k chrámu ühou Münzgasse, vyjděte schody na Br do 24. 12.), pak pokračujte uličk stranu Labe uhou na dr rücke stusb Augu lovu terasu, přejděte most sse (od 28. 11. do k adventnímu trhu v ulici Hauptstra anské vánoční míle. drážď k cíli – tadt Neus vrti ve čt 23. 12.)
Do Drážďan s Vánoční kometou I letos se můžete svézt o adventních víkendech (tj. 30. 11. a 1., 7., 8., 14., 15., 21. a 22. 12.) z Ústí nad Labem do Drážďan a zpět přímým vlakem Vánoční kometa. Ze stanice Ústí nad Labem hl. n. vlak odjíždí v 9.15 h (od 15. 12., kdy začne platit nový jízdní řád, v 9.18 h) a do stanice Dresden Hbf s ním přijedete v 10.20 h. Na zpáteční cestu ze stanice Dresden Hbf se vlak vydá v 15.54 h (podle nového jízdního řádu v 16.00 h) a do Ústí nad Labem dorazí v 16.59 h. Cestou tam i zpět zastavuje vlak také ve stanicích Děčín hl. n. a Bad Schandau. Pro jednodenní výlet z jakékoli stanice a zastávky v Ústeckém kraji do Drážďan doporučujeme síťovou jízdenku Labe-Elbe, která se prodává ve dvou variantách: pro 1 osobu za 200 Kč a pro 2–5 osob za 400 Kč (více informací o jízdence na www.cd.cz v sekci Vlakem do zahraničí – Jízdenka).
čd průvodce /
57
Norimberský vánoční anděl
trhům v Německu patří ChristK nejvyhledávanějším vánočním 12.) v bavorském Norimberku. Koná . do 24 11. 9. (od 2 rkt esma kindl ha ku 1628. Stal se předlohou mno se na náměstí Hauptmarkt už od ro erické Filadelfii či v am . např , světě lém po ce arků jiných podobných jarm přes dva miliony turistů. Symbolem Chicagu, a každoročně ho navštíví je vánoční anděl, který trh zahajuje norimberského Christkindlesmarktu s typickými červenobílými střeích stánc 0 Ve 18 vem. proje ím slavnostn biskupské chlebíčky, pražené íčky, pern é bersk chami nakoupíte norim hračky, ozdoby a další vánoční sy, klobá mandle, svařené víno, grilované poštovním kočárem (denně žďky projí artikl. Lákadlem jsou nostalgické daleké náměstí Hans-Sachsna ne jte vyde se mi S dět h). mezi 13 a 19 vaný právě jim. Nechybějí kolotoče, -Platz, kde najdete vánoční trh věno si s nimi můžete vyzkoušet, jak se kde ky, dětská železnice a také dílnič svíčky. peče cukroví nebo třeba vyrábějí
ceny Adventní zážitky s Včasnými jízdenkami Evropa Pro cesty do Drážďan, Berlína, Norimberku a Vídně nabízejí České dráhy výhodné Včasné jízdenky Evropa. Můžete si je zakoupit v internetovém obchodě Českých drah na adrese www.cd.cz/eshop. Odkud – kam
Cena
Praha – Drážďany
19 € (492 Kč*)
Praha – Drážďany + VVO**
23 € (596 Kč*)
Praha – Drážďany (zpáteční jednodenní, pouze pro vlaky EC 178/EC 179)
22 € (570 Kč*)
Praha – Drážďany + VVO** (zpáteční jednodenní, pouze pro vlaky EC 178/EC 179)
26 € (673 Kč*)
Brno – Drážďany
29 € (751 Kč*)
Praha – Norimberk (přes Cheb)
19/26 € (492/673 Kč*)
Plzeň – Norimberk (přes Cheb)
16/23 € (414/596 Kč*)
Mariánské Lázně – Norimberk (přes Cheb)
13/20 € (337/518 Kč*)
Cheb – Norimberk
11/19 € (285/492 Kč*)
Praha – Berlín
29 € (751 Kč*)
Brno – Berlín
39 € (1 010 Kč*)
Praha – Vídeň
19 € (492 Kč*)
Brno – Vídeň
9 € (233 Kč*)
Ostrava – Vídeň
19 € (492 Kč*)
*Ceny v Kč závisejí na aktuálním kurzu CZK/EUR. **Jízdenka platí v daný den také ve všech spojích německého dopravního svazu VVO. Počet Včasných jízdenek Evropa je omezen. Více informací najdete na www.cd.cz (Vlakem do zahraničí). Pozn.: V neděli 15. prosince 2013 vstoupí v platnost nový jízdní řád a dojde i ke změnám tarifních podmínek.
Zimní radovánky v Berlíně V době adventu dýchne na návštěv níky Berlína vánoční atmosféra takřka na každém kroku. Německá metropole se může pochlu bit asi šedesáti vánočními trhy. K těm nejzajímavějším patří WeihnachtsZauber (Kouzlo Váno c) na náměstí Gendarmenmarkt (od 25. 11. do 31. 12.), kde mu dělaj í působivé kulisy tři historické budovy – Deutscher Dom, Fran zösischer Dom a Konzerthaus. Na pultech stánků je k vidění širok á nabídka rozličných rukodělných výrobků a tradičního váno čního sortimentu a na své si přijd ou i návštěvníci s prázdným žaludkem. Vánoční atmosférou oplývá i okolí náměstí, které se stalo symb olem „nového“ Berlína – Potsdamer Platz. K hlavním atrakcím patří bezpochyby sáňkování na 12 metrů vysoké a 70 metrů dlouhé dráze a také bezplatné kluziště. Nádherně vyzdobené stánky můž ete obdivovat při procházce ulicí Alte Potsdamer Strasse (od 25. 11. do 26. 12.).
58 /
čd průvodce
Decibelář hlasitý
Živočichan srstomilný
Čmáran signálový
Bagážník zabíravý
Mimozemšťané jsou mezi námi! Sedadla obsazená zavazadly, neochota uvolnit místo seniorům nebo obtěžování ostatních hlukem. Také se ve vlaku setkáváte s těmito nešvary?
D
ecibelář hlasitý, Bagážník zabíravý, Odpadkář nepořádný… No řekněte sami: kterého potkáváte nejčastěji? My jsme si na ně „posvítili“ a identifikovali jsme celkem osm druhů těchto mimozemských tvorů, které občas potkáte při svých cestách vlakem. Až na ně zase příště narazíte, nebojte se jich a klidně jim poraďte, jak se u nás na Zemi správně chovat!
S „Marsany“ se můžete seznámit také na plakátech v 630 vlakových rámečcích napříč republikou. Objevíte je i na stránkách ČD pro vás a na speciální internetové adrese www.privitejtemimozemstany.cz, kde se můžete zapojit do ankety na podporu ohleduplného chování ve vlacích a současně si prohlédnout charakteristiky všech „Marsanů“ s jejich portréty. ▪
www.privitejtemimozemstany.cz
Odpadkář nepořádný
S e d av e c kočárkový
Dýmovník výpustný
Nepou seniorn štěč íkový
čd průvodce /
59
MŮŽETE POTKAT VE VLAKU
K vašim službám na palubě i pod pódiem Stevard Radek Michálek pečuje o vaše pohodlí ve vlacích SC Pendolino už jedenáctým rokem. Můžete ho ale potkat i coby ochranku na různých hromadných akcích, nejčastěji festivalech. TEXT: MARTIN NAVRÁTIL FOTO: MICHAL MÁLEK, archiv Radka Michálka
L
etos jste ho mohli vidět jako člena ochranky na Mistrovství světa v biatlonu v Novém Městě na Moravě, na festivalech Colours of Ostrava a Rock for People a v září na Dnech NATO v Ostravě. Jakkoli je Radek Michálek ochotný a sdílný, detaily, natož pak pikantní historky z hodin, které bez mrknutí oka tráví pod pódiem, či naopak střeží VIP stany před nájezdy fanynek, na potkání nevypráví.
Aby si nikdo neublížil… Na hromadných akcích musí především dodržovat bezpečnostní pravidla agentury. Pravda, na rozjásané posluchačky skákající pod stejdží má i skrz sluneční brýle dobrý výhled, ale hlavně sleduje, zda v tlačenici někdo neomdlel nebo jestli se někdo nepokouší proniknout do zakázaných prostor. A když návštěvníci, jak se říká, plavou, tedy když ti stojící si podávají někoho nad hlavami směrem k pódiu, hlídá, aby si neublížili. „My ty, co je dav na rukou přinese, sundáváme na zem a vyvádíme dvířky ven,“ vysvětluje stevard a dodává, že nebezpečné chvilky způsobené nekázní některých posluchačů nastávají, ale hned vedle zpravidla bývá sanitka se záchranáři, takže hudbymilovní se nemají čeho bát. Před
Radek Michálek Začínal u posunu, kde strávil rok, pak přešel v ostravské stanici k vlakovým četám a nyní je už víc než desetiletí věrný vlakům SuperCity ve Středisku vlakových čet Českých drah Bohumín. Bydlí v Ostravě, odkud
koncertem si „sekuriťáci“ procházejí hlídané prostory, kontrolují ohrazení a zajištění. A zda si některou z kapel navzdory svým povinnostem umí i vychutnat? „Jasně, jenom je za zády nevidím. Když se mi písničky líbí, třeba Kabáti na Rock for People, Pražský výběr na Colours nebo Divokej Bill, vyndám si i špunty z uší,“ směje se.
…a cítil se ve vlaku bezpečně V roli stevarda v Pendolinu už tak horké chvilky jako na koncertech nezažívá. „Dělám s lidmi, to mě baví, navíc cestující v Pendolinech jsou vesměs vždy příjemní. Ano, občas si někdo i zanadává, ale to jen výjimečně. Většina zákazníků chápe, že železnice je živelný provoz a za případné mimořádnosti způsobené například sněhovou kalamitou nenese vinu vlaková četa, stačí jim to vhodně podat a vysvětlit.“ Ti, co Pendolinem jezdí pravidelně, s občasnými mimořádnostmi nemají problém. Klimatizace, rychlost a catering na úrovni jim totiž podle Michálka spraví náladu. ▪
do zaměstnání a zpět dojíždí 20 km na horském kole. Sem tam se s ním vydá i na hory. U agentury Čechymen působí příležitostně jako člen ochranky. Mimo jiné pro udržení fyzičky běhá nebo plave.
Jsme tu pro vás Ohodnoťte vaši spokojenost Pod heslem Jsme tu pro vás rozjely České dráhy prostřednictvím webového portálu SC Pendolino nový projekt. Na stránce www.cd.cz/pendolino → Služby na palubě → Palubní personál najdete neformální podobenky všech stevardů SC Pendolino včetně jejich jmen. Zde můžete každého ohodnotit jednou až pěti hvězdičkami podle míry vaší spokojenosti. I když nelze vyloučit subjektivní pohled, vaše názory pomohou přispět k objektivnímu hodnocení čet. Tvůrci projektu uvažují, že ti nejlepší budou dokonce oceněni. Internetové hodnocení by se nemělo stát prostředníkem k vyřizování účtů, ale naopak přispět ke zkvalitnění služeb a pozitivní motivaci pro jejich práci.
60 /
čd průvodce
Nakupujte výhodněji na www.cd.cz/eshop
Jak přijít nejen k jízdence snadno a levně Nákup jízdních dokladů přes internet se stává stále populárnějším. A není se čemu divit – je to totiž nejjednodušší a nejrychlejší způsob, jak si jízdenku opatřit.
J
ste zvyklí kupovat si jízdenku těsně před odjezdem vlaku u pokladny ČD? To se nabízí jako jedna z možností. Pokladní vám určitě dobře poradí, kterou jízdenku si zakoupit, popřípadě jakou slevu využít. To samé ale dokáže i náš eShop. Po zadání vašich požadavků vám automaticky vygeneruje nejvhodnější jízdenku a k tomu ještě automaticky přidá slevu.
vá jízdenka a další, stejně tak i aplikaci pro vaši In Kartu. Pokud nejste jejím vlastníkem, v eShopu můžete vyplnit žádost o její vydání. V nabídce jsou také další jízdní a rezervační doklady a jiné doplňkové služby. Více už na www.cd.cz/eshop.
Začínáme s nákupem
Vše na jednom místě
Chystáte se nakupovat v eShopu poprvé a netušíte, jak tento elektronický obchod vlastně funguje? V takovém případě vám doporučujeme začít video nápovědou, ve které se dozvíte, jak při nákupu postupovat. Odkaz najdete na hlavní stránce vlevo dole.
V eShopu ČD zakoupíte jak vnitrostátní, tak mezinárodní jízdenky a místenky, speciální jízdenky, jako jsou Včasná jízdenka Česko, Včasná jízdenka Evropa, Skupinová víkendo-
Nárůst prodeje jízdních dokladů přes eShop ČD
5 hlavních výhod nákupu v eShopu ČD ▪ eShop vám na základě zadaných parametrů doporučí nejvýhodnější jízdenku bez nutnosti znát různé tarifní nabídky. ▪ Odbavení z pohodlí domova či kanceláře – do vlaku nastoupíte bez zdržení u pokladní přepážky s jízdenkou vytištěnou či uloženou ve vašem notebooku.
% 73
+8 %
+149 %
Pro pravidelné uživatele doporučujeme využít možnost registrace. Po ní bude nákup v eShopu ČD ještě snadnější a rychlejší. Můžete například sledovat seznam vašich posledních nákupů a nemusíte pokaždé zadávat vaše údaje. Ty se totiž po přihlášení vyplní automaticky. ▪
+3
▪ Automatická sleva 3 % na nákup většiny položek. ▪ Při zakoupení vnitrostátní jízdenky na vlaky kategorie EC, IC, Ex a R obdržíte místenku zdarma (běžná cena 35 Kč). ▪ Informační SMS servis zdarma (v průběhu cesty vás budeme informovat o případné mimořádnosti na vámi plánované cestě).
2010
2011
2012
2013
čd průvodce /
61
Měsíc ve znamení
mladého vína i lahodné kávy K podzimnímu menu si nyní dopřejte i svatomartinské víno nebo brazilskou kávu. V listopadu bude probíhat ochutnávka vín na palubě vybraných spojů SC Pendolino.
L
etošní svátek všech vinařů – svatomartinská vína – po roce opět nemine ani nejrychlejší spoje u nás. Degustace těchto lahodných mladých vín jednoho z dominantních vinařství u nás proběhne v úterý 12. listopadu 2013 na spojích SC 507 (odjezd Praha hl. n. 13.29, příjezd Ostrava 16.40) a SC 516 (odjezd Ostrava hl. n. 17.27, příjezd Praha hl. n. 20.39).
Přítomen bude i someliér, který celou degustací přítomné cestující provede. Degustace je začleněna do projektu ČD Restaurant, jehož výhradním catererem je společnost JLV.
Káva s vůní Brazílie Kromě vína si můžete vychutnat pravou brazilskou kávu – espreso Brazil Beleza
s výrazným aromatem, a to ve všech restauračních vozech se servisem JLV. Její zrnka zrají pomalu na slunných svazích Brazílie a propůjčují této kávě mírně nahořklou chuť s lehkým oříškovým tónem, která se díky italskému způsobu pražení může ve vašich ústech dokonale rozvinout. ▪
V případě zájmu si cestující mohou ve dnech od 11. do 29. listopadu na každém spoji SC Pendolino zakoupit svatomartinské víno za výhodnou cenu.
35 Kč 1,50 eur
62 /
čd průvodce
Pošlete svůj balíček vlakem Potřebujete mít jistotu, že se váš balík dostane na místo určení včas a v pořádku? Využijte rychlou a výhodnou přepravu po kolejích. Balíčky přijímáme a vydáváme přímo na nádražích.
K
urýrní služba ČD zajistí spolehlivé doručení vašich zásilek. Seznam stanic zařazených do nabídky ČD Kurýr a spoje ČD Kurýr najdete na www.cd.cz/kuryr. Základní cena přepravného je 180 Kč. Pokud se vám nechce chodit až na nádraží, ve vybraných stanicích nabízíme i svoz a rozvoz zásilek přímo z domu do domu.
Změna s novým jízdním řádem Potřebujete poslat svůj balíček ze stanice, která není v systému ČD Kurýr? Využijte možnosti mimořádné přepravy. Jedná se o tzv. instradované zásilky, od nového jízdního řádu nazývané jako doplňkové. V případě zájmu o přepravu zásilek do/z doplňkových stanic od 15. prosince 2013 vyplňte formulář „Žádost o zajištění přepravy doplňkových zásilek ČD Kurýr“. Seznam doplňkových stanic a žádost najdete na www.cd.cz/kuryr, kde je možné si ji stáhnout. Žádost lze uplatnit v kterékoli stanici zařazené do systému ČD Kurýr nebo v doplňkové stanici. Po přijetí ji posoudíme a zašleme vám vyjádření na vámi uvedenou kontaktní poštovní nebo elektronickou adresu. ▪ Další výhody, možnosti, nabídky a podmínky služby ČD Kurýr najdete na www.cd.cz/kuryr.
Výhody služby ČD Kurýr
Výhodná nabídka
▪ spolehlivé doručení zásilky
Podejte si svou žádost o mimořádnou přepravu zásilek z nebo do doplňkové stanice ještě před zahájením nového jízdního řádu (do 14. prosince) a zaplatíte pouze 50 Kč za každou povolenou relaci místo současných 550 Kč za každých 10 započatých relací.
s garancí dodací lhůty
▪ jednotná cena za zásilku bez ohledu na vzdálenost
▪ sleva pro stálé zákazníky ▪ příjem a výdej zásilek ve vybraných stanicích 7 dní v týdnu
▪ možnost uložení dobírky Orientační mapa doplňkových stanic od 15. prosince 2013
čd průvodce /
63
JUNIOR PROGRAM ČD
Pražský hrad ovládly děti V Jiřském klášteře na Pražském hradě byl od 23. září do 20. října k vidění sedmý ročník mezinárodního festivalu architektury a urbanismu Architecture Week Praha 2013. Letos organizátoři mysleli i na děti a připravili pro ně bohatý program.
S
oučástí festivalu byl totiž nový celorepublikový výtvarný projekt Hravý architekt. Ten pomáhá přiblížit dětem ze 3. a 4. tříd základních škol zábavnou formou historickou architekturu a památky jejich města. Děti tak měly za úkol ztvárnit zajímavé památky dle jejich výběru a ta nejlepší dílka byla představena v samostatné expozici na výstavě v Jiřském klášteře. Akce se zúčastnilo více než 600 dětí dvaceti základních škol z dvaceti měst celé České republiky a do Prahy přijely převážně vlaky Českých drah, partnera akce. Děti, které se projektu zúčastnily, si užily jeden den na Pražském hradě. Byly pro ně připraveny dárečky a zajímavý program – kromě
prohlídek Pražského hradu také různé workshopy na téma architektura. Organizátoři chtějí v tomto projektu pokračovat i v příštích letech. ▪ Manažerka Junior programu ČD Elen Mátéová
křížovka
V
íte, milé děti, jak se jmenuje slečna, která jako jedna z mála u nás vykonává povolání strojvůdkyně? Více se o ní dočtete v článku ze světa železnice.
Poschodí, podlaží Město na Moravě Menší dům Malované vejce Boty na ples Pokladnička
Tři z vás, kteří správně vyluští naši křížovku, získají novou knihu Krkouni.
soutěž
pro chytré hlavy
1 A B C
2 A B C
3
A B C
Zpěvačka Leona Machálková se narodila v: Praze Brně Zlíně
Na kterém zámku můžete
navštívit výstavu Husákovo aneb život za normalizace? Vsetín Napajedla Buchlovice
Od kterého roku jezdí
vlaky do Bystřice pod Hostýnem? 1898 1882 1902
4 A B C
5 A B C
6
WEBOVÉ STRÁNKY
www.cdprovas.cz Ve které evropské zemi
bychom našli nejvíce strojvůdkyň? ve Švýcarsku v Rakousku na Slovensku
V eShopu ČD zakoupíte:
pouze jízdenky pouze místenky jízdenky i místenky
Který článek
v tomto čísle vás nejvíce zaujal? *
* Na tuto otázku je nutné odpovědět, její správnost se však neposuzuje.
Soutěžit můžete na www.cdprovas.cz, kde vyplníte příslušný formulář, nebo své odpovědi zasílejte poštou do 21. listopadu 2013. Nezapomeňte uvést svůj e-mailový kontakt nebo zpětnou adresu. Adresa: Redakce ČD pro vás, České dráhy, a.s. Odbor marketingu nábřeží Ludvíka Svobody 1222 110 15 Praha 1 Na obálku napište PRO CHYTRÉ HLAVY. Tři správné odpovědi odměníme Kilometrickou bankou ČD – poukazem na volné cestování vlaky ČD v hodnotě 2 100 Kč – a další tři z vás obdrží poukázky do obchodní sítě PONT v hodnotě 1 000 Kč. Výherci z minulého čísla: Kilometrická banka: Lenka Vlasáková, Antonín Polívka, Emil Beneš Poukázky PONT: Zdeňka Kačerová, Ivo Pospíšil, Emanuel Vrožina Správné odpovědi z minulého čísla: 1 – hod oštěpem, 2 – 13. října, 3 – 30. prosince 1899, 4 – Bolek Polívka, 5 – Jiří Král Kompletní pravidla soutěže najdete na www.cdprovas.cz.
Hrajte o Kilometrické banky ČD za 2 100 Kč a o poukázky v hodnotě 1 000 Kč do obchodní sítě PONT. PŘEDPLATNÉ
19 Kč za číslo
ČD pro vás – reklamní magazín Českých drah / www.cdprovas.cz /
[email protected] Monitorovaný tištěný náklad ABC ČR 130 000 ks / VYDAVATEL České dráhy, a.s. / DATUM A MÍSTO VYDÁNÍ 6. listopadu 2013, Praha REDAKCE ČD pro vás, Generální ředitelství ČD, nábřeží L. Svobody 1222, 110 15 Praha 1 / ISSN 1210-9142 / ŠÉFREDAKTOR Zdeněk Ston REDAKČNÍ RADA Michal Štěpán (předseda), Jiří Ješeta, Zdeněk Ston, Petra Kubíčková, Michal Málek, Tomáš Cach, Milan Matoušek INZERCE A PŘedplatné
[email protected] / GRAFIKA/sazba/zlom SEVENART s.r.o. / tisk MORAVIAPRESS a.s. Pokyny pro autory: V případě nároku na honorář je nutné, aby autoři redakci uvedli jméno, příjmení, bankovní spojení, rodné číslo a adresu.
V opačném případě nemůže být honorář vyplacen.
É N A Ɗ Š M E Z O MIM ! I M Á N I Z JSOU ME
Bagážník zabíravý Tento Marsan se vyznačuje tím, že má svá zavazadla všude kolem sebe. Pochází z planety Marsánie, kde je nižší gravitace. Proto je pro něj na Zemi namáhavé přemístit břemeno jednoduše do prostoru určeného pro zavazadla. Potkáte-li tohoto mimozemšťana, můžete mu nabídnout pro překonání vyšší gravitace svou pomoc. Při komunikaci s mimozemšťany vám rád pomůže i školený personál Českých drah.
Více o mimozemšťanech z Marsánie na www.privitejtemimozemstany.cz
DARUJTE K VÁNOCŮM Dnešní překvapení ve vlaku Skvělá snídaně s výhledem PŘEKVAPENÍ OD ČD
Dárkový voucher ČD
Blízké nejvíc překvapíte dárkem, který si doopravdy užijí. Udělejte jim radost voucherem za 200, 500 nebo 1000 Kč k nákupu ▪ In Karty pro levnější cestování vlakem, ▪ jízdenek pro cestování po ČR i do zahraničí, ▪ a dalších služeb z nabídky ČD.
Žádejte u pokladen ČD.
www.cd.cz www.cd.cz/voucher