Výstup projektu
Předvídání kvalifikačních potřeb (PŘEKVAP) Zpracoval: Fond dalšího vzdělávání, příspěvková organizace Ministerstva práce a sociálních věcí
PROFIL SKUPINY POVOLÁNÍ
Lékaři a další specialisté v oblasti zdravotnictví
Praha, 2015
OBSAH
1.
Zaměstnanost ve skupině povolání Lékaři a další specialisté v oblasti zdravotnictví ................................................................ 1
1.1. VYMEZENÍ SKUPINY POVOLÁNÍ.......................................................................................... 1 1.2. POČET ZAMĚSTNANÝCH .................................................................................................. 1 1.3. ROZLOŽENÍ V ODVĚTVÍCH ................................................................................................ 3 1.4. PROJEKCE DO ROKU 2020 – EXPANZIVNÍ A NAHRAZOVACÍ POPTÁVKA ......................................... 8 1.5. MOBILITA MEZI SKUPINAMI POVOLÁNÍ.............................................................................. 10 1.5.1. 1.5.2.
Mobilita do skupiny povolání ....................................................................................................... 10 Mobilita ze skupiny povolání ....................................................................................................... 11
1.6. DEMOGRAFICKÁ STRUKTURA .......................................................................................... 12 1.6.1. 1.6.2.
2.
Genderové a věkové charakteristiky ............................................................................................ 12 Vzdělanostní struktura ................................................................................................................. 13
Kvalifikační profil skupiny povolání Lékaři a další specialisté v oblasti zdravotnictví .............................................................. 15
2.1. ÚROVEŇ KVALIFIKAČNÍCH POŽADAVKŮ ............................................................................. 15 2.1.1. 2.1.2. 2.1.3.
Kvalifikační požadavky – porovnání skutečné a nejvhodnější úrovně vzdělání............................ 15 Požadavky pracovních míst.......................................................................................................... 16 Využití dovedností v zaměstnání.................................................................................................. 17
2.2. ÚROVEŇ ZNALOSTÍ, DOVEDNOSTÍ A KOMPETENCÍ PRACOVNÍKŮ ............................................... 18 2.2.1. 2.2.2.
Dosažená úroveň čtenářské a numerické způsobilosti a řešení problémů ................................... 18 Úroveň náročnosti a význam kompetencí, znalostí a dovedností pro výkon povolání................. 19
2.3. SOCIÁLNĚ-PSYCHOLOGICKÉ CHARAKTERISTIKY POVOLÁNÍ ....................................................... 20 2.3.1. 2.3.2.
3.
Pracovní orientace – podle typu pracovního prostředí ................................................................ 20 Pracovní hodnoty pracovníků ...................................................................................................... 21
Závěr ..................................................................................... 23
Podrobný popis použité metodologie, vysvětlení kvalitativních i kvantitativních indikátorů a jejich způsob interpretace a využití cílovými skupinami, stejně jako použité datové zdroje, jsou v samostatné publikaci „Manuál pro využití informačního produktu Profily skupin povolání“.
1.
Zaměstnanost ve skupině povolání Lékaři a další specialisté v oblasti zdravotnictví
1.1. Vymezení skupiny povolání Do této skupiny povolání patří v ČR jediná skupina odpovídající mezinárodní klasifikaci ISCO-08 na 2. úrovni. Jde o skupinu Lékaři a další specialisté v oblasti zdravotnictví (ISCO 22 kromě 222). Při podrobném členění povolání podle 5. úrovně klasifikace ISCO-08 spadá do této skupiny povolání celkem 40 různých detailních povolání. Největší z nich jsou uvedena v následující tabulce (seřazená sestupně podle podílu zaměstnaných ve skupině):
Nejvýznamnější povolání ve skupině (5. úroveň ISCO-08) ISCO (název/kód)
% z celku
kumul. %
Lékaři v interních oborech (ISCO 22121)
16,8%
16,8%
Zubní lékaři bez specializace (ISCO 22611)
11,9%
28,7%
Ostatní lékaři specialisté (ISCO 22129)
11,0%
39,7%
Praktičtí lékaři pro dospělé (ISCO 22111)
10,0%
49,7%
Farmaceuti se specializací pro veřejné lékárenství (ISCO 22622)
8,7%
58,5%
Lékaři v chirurgických oborech (ISCO 22122)
5,9%
64,4%
Veterinární lékaři (ISCO 22500)
5,6%
70,0%
Lékaři v pediatrii (ISCO 22125)
3,4%
73,4%
Lékaři v gynekologii a porodnictví (ISCO 22123)
3,3%
76,8%
Lékaři v psychiatrických oborech (ISCO 22124)
3,0%
79,7%
Praktičtí lékaři pro děti a dorost (ISCO 22112) Zdroj: VŠPS
2,3%
82,0%
Národní soustava povolání definuje 26 povolání. Jako příklad lze uvést: Zubní lékař, Odborný lékař v cévní chirurgii, Odborný lékař v anesteziologii, Odborný lékař v alergologii a klinické imunologii, Farmaceut, Analytik kontroly léčiv, Optometrista, Klinický logoped, Posudkový lékař, Nutriční terapeut, Veterinární lékař.
1.2. Počet zaměstnaných Počet zaměstnaných Lékařů a dalších specialistů v oblasti zdravotnictví narůstá. V roce 2014 bylo v ČR v této skupině povolání zaměstnáno 69 tisíc osob. Průměrný nárůst počtu zaměstnaných v letech 2000-2014 v ČR v této skupině povolání představoval zhruba 2,7 % ročně. Zvýšil se i jejich podíl na celkovém počtu zaměstnaných osob v ČR, který v současnosti činí 1,4 % (11. nejmenší skupina povolání ze 40 skupin). Nárůst počtu lékařů a specialistů ve zdravotnictví souvisel s nárůstem poptávky po službách zdravotnických zařízení. I když jejich počet roste, víc než polovina nemocnic pociťuje nedostatek lékařů nejvíc jim chybí internisté, specialisté pro intenzivní péči, chirurgové a gynekologové.
1
Srovnání se skupinami povolání s nejnižším a nejvyšším podílem na zaměstnanosti v ČR a EU28 (2014) 8%
ČR
EU28
6%
4%
2%
0% Zaměstnanci v Pracovníci v oblasti Řídící pracovníci v ozbrojených silách uměleckých a oblasti ubytovacích tradičních řemesel a stravovacích a polygrafie služeb a obchodu
Lékaři a další specialisté v oblasti zdravotnictví
Skupiny povolání s nejnižším podílem na zaměstnanosti
Provozovatelé Pracovníci v oblasti Odborní pracovníci prodejen, osobních služeb v obchodní sféře a prodavači a veřejné správě příbuzní pracovníci Skupiny povolání s nejvyšším podílem na zaměstnanosti
Graf ukazuje podíl dané skupiny povolání na celkové zaměstnanosti v ČR a EU28 ve srovnání se skupinami povolání s nejnižším a nejvyšším podílem na celkové zaměstnanosti v ČR a EU28 v roce 2014. Zdroj: EU LFS
V roce 2014 dosahovala míra nezaměstnanosti (počet nezaměstnaných, kteří naposledy vykonávali některé z povolání v této skupině, k celkovému počtu pracovníků ve skupině povolání) v této skupině povolání 0,2 %. Ve srovnání s ostatními skupinami povolání je jejich míra nezaměstnanosti nejnižší.
Srovnání se skupinami povolání s nejnižší a nejvyšší mírou nezaměstnanosti v ČR (2014) 20%
15%
10%
5%
0% Lékaři a další specialisté v oblasti zdravotnictví
Řídící pracovníci v Odborní pracovníci oblasti výroby, v oblasti informačních zdravotnictví technologií a vzdělávání
Skupiny povolání s nejnižší mírou nezaměstnanosti
Lékaři a další specialisté v oblasti zdravotnictví
Pokladníci, prodavači vstupenek a jízdenek apod.
Uklízeči a pomocníci
Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci
Skupiny povolání s nejvyšší mírou nezaměstnanosti
Graf ukazuje míru nezaměstnanosti dané skupiny povolání v ČR v roce 2014 ve srovnání se skupinami povolání s nejnižší a nejvyšší mírou nezaměstnanosti v ČR v roce 2014. Zdroj: VŠPS
2
V EU28 bylo v roce 2014 v této skupině povolání zaměstnáno zhruba 4,1 milionu osob. V EU28 tato skupina povolání tvoří 1,9 % ze všech zaměstnaných. Podíl této skupiny povolání ve struktuře zaměstnanosti v ČR je 1,4 %, tj. je o 0,5 p. b. nižší než v EU28. Rozdíl je to ale výrazný. Pouze v 5 zemích EU28 je podíl této skupiny povolání na celkové zaměstnanosti ještě nižší, a to v Rumunsku, Maďarsku, Finsku, Lotyšsku a Slovensku.
Podíl skupiny povolání na celkové zaměstnanosti v zemi (2014, země EU28) 3,0%
2,5%
2,0%
1,5%
1,0%
0,5%
RO
FI
HU
LV
SK
CZ
EE
CY
MT
IE
PL
HR
SI
IT
LT
PT
AT
UK
EU28
LU
BG
FR
SE
NL
DE
ES
DK
EL
BE
0,0%
Graf ukazuje podíl dané skupiny povolání v ČR ve srovnání s průměrem EU28 a členskými zeměmi EU28 v roce 2014. Zdroj: EU LFS
1.3. Rozložení v odvětvích Rozložení skupin povolání napříč odvětvími můžeme pro účely této publikace sledovat ze dvou úhlů pohledu – z pohledu jednotlivých odvětví a skupin povolání. Pokud bychom chtěli sledovat rozložení pracovníků v odvětvích z pohledu skupiny povolání, můžeme hovořit o tzv. odvětvové koncentraci, jež indikuje míru rozptýlenosti pracovníků v rámci vybrané skupiny napříč sledovanými odvětvími. V souvislosti s koncentrací platí poměrně jednoduché pravidlo – s nižší koncentrací (a tedy vyšší mírou rozptýlenosti) se zvyšuje šance na lepší pracovní uplatnění, jelikož jsou pracovníci šířeji profilováni a jejich znalosti a zkušenosti přesahují do více oblastí. Naopak, pokud je míra rozptýlenosti nízká a pracovníci jsou v rámci dané skupiny povolání výrazněji koncentrováni do určitého odvětví, možnost uplatnění se v dané skupině povolání snižuje. Jestliže bychom tedy měli skupinu povolání s nižší koncentrací (tedy vyšší mírou rozptýlenosti), znamená to, že pracovníci v rámci dané skupiny nalézají uplatnění napříč různými odvětvími a nejsou omezeni pouze na konkrétní, specifickou a úzce vymezenou oblast činnosti. Odvětvová koncentrace dosahuje u skupiny povolání Lékaři a další specialisté v oblasti zdravotnictví napříč jednotlivými odvětvími v ČR poměrně vysokých hodnot. To je koneckonců velmi dobře patrné i z níže přiloženého grafu – můžeme vidět, že se odvětvová koncentrace u skupiny povolání Lékaři a další specialisté v oblasti zdravotnictví pohybuje v ČR kolem 60 %. Míra rozptýlenosti pracovníků v této skupině povolání je tedy spíše nízká. Také v Evropské unii dosahuje odvětvová koncentrace u Lékařů a dalších specialistů v oblasti zdravotnictví vyšších hodnot, ve srovnání s ČR je nicméně o něco nižší.
3
Srovnání se skupinami povolání s nejnižší a nejvyšší mírou odvětvové koncentrace v ČR a EU28 100%
80%
ČR
60%
EU28
40%
20%
0% Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci
Řídící pracovníci v oblasti výroby, informačních technologií a vzdělávání
Administrativní pracovníci, sekretáři apod.
Lékaři a další specialisté v oblasti zdravotnictví
Skupiny povolání s nejnižší mírou odvětvové koncetrace
Provozovatelé Všeobecné sestry Zaměstnanci v prodejen, a porodní ozbrojených silách prodavači a asistentky se příbuzní pracovníci specializací Skupiny povolání s nejvyšší mírou odvětvové koncetrace
Graf ukazuje srovnání míry odvětvové koncentrace v dané skupině povolání se skupinami povolání s nejnižší a nejvyšší mírou odvětvové koncentrace v ČR a EU28. Zdroj: EU LFS
Odvětvová koncentrace pracovníků v rámci skupiny povolání Lékaři a další specialisté v oblasti zdravotnictví dosahuje v ČR nejvyšších hodnot v odvětví Zdravotní a sociální péče (79,1 % ze zaměstnaných osob v této skupině povolání pracuje v tomto odvětví). V rámci ostatních odvětví dosahuje úroveň odvětvové koncentrace výrazně nižších hodnot. Mezi více zastoupené odvětví bychom nicméně z hlediska odvětvové koncentrace mohli zařadit ještě Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel (10,8 %)1.
Rozložení skupiny povolání do jednotlivých odvětví – srovnání situace v ČR a EU28 ČR
EU28
Zdravotní a sociální péče
79,1%
77,7%
Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel
10,8%
10,2%
Profesní, vědecké a technické činnosti a činnosti v oblasti nemovitostí
5,5%
4,6%
Veřejná správa a obrana
1,9%
2,7%
Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl
1,5%
0,8%
Vzdělávání
0,5%
1,7%
Umělecké, sportovní, zábavní a další činnosti
0,3%
1,1%
Úklidové, bezpečnostní, krajinářské, agenturní a administrativní činnosti
0,2%
0,2%
Doprava, skladování a poštovní činnosti
0,1%
0,0%
Peněžnictví a pojišťovnictví
0,0%
0,3%
Ostatní odvětví
0,0%
0,8%
100,0%
100,0%
ČR Celkem
Tabulka ukazuje, v kterých odvětvích je zastoupení dané skupiny povolání v ČR a EU28 nejvyšší (řazeno podle ČR). 1 Zde jsou pravděpodobně zastoupeni pracovníci ve velkoobchodě a maloobchodě se zdravotnickými přístroji, farmaceutickými a ortopedickými pomůckami apod.
4
Zdroj: EU LFS
Z hlediska míry odvětvové koncentrace je situace v EU28 prakticky totožná. Nejvyšší míru odvětvové koncentrace pracovníků v rámci skupiny povolání Lékaři a další specialisté v oblasti zdravotnictví vykazuje v EU28 odvětví Zdravotní a sociální péče (77,7 %, o 1,4 p. b. méně než v ČR), vyšší podíl je evidován také v odvětví Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel (10,2 %, o 0,6 p. b. méně než v ČR). Největší část osob ze skupiny povolání Lékaři a další specialisté v oblasti zdravotnictví je zaměstnána v Praze, kde je široká sít zdravotnických zařízení. V Praze pracuje téměř 21 % zaměstnaných osob z této skupiny povolání (ve srovnání s podílem Prahy na celkové zaměstnanosti ČR je to o 5 p. b. více). Dalších více než 12 % pracuje v Jihomoravském kraji (kraj se podílí na celkové zaměstnanosti ČR 11 %), téměř 11 % ve Středočeském kraji (kraj má stejný podíl na celkové zaměstnanosti ČR) a více než 8 % v Ústeckém kraji (7 % na celkové zaměstnanosti ČR). V porovnání s ostatními skupinami povolání je geografická koncentrace této skupiny povolání v krajích ČR nadprůměrná. Následující mapa porovnává rozložení zaměstnaných osob ze skupiny povolání a celkové rozložení všech zaměstnaných v celé ekonomice do jednotlivých krajů. Kraje, které mají podíl na zaměstnanosti skupiny povolání vyšší, než na celkové zaměstnanosti celé ekonomiky, jsou zabarveny zelenými odstíny, tam kde je tomu naopak, jsou odstíny červené. Například v Praze, jak je uvedeno výše, je ze skupiny povolání Lékaři a další specialisté v oblasti zdravotnictví zaměstnáno 21 % všech osob. Celkově, v celé ekonomice, má Praha podíl na zaměstnanosti v ČR jen 16 %. Počet zaměstnaných ze skupiny povolání Lékaři a další specialisté v oblasti zdravotnictví v Praze je tedy vzhledem k její velikosti velmi vysoký (a proto tedy zelená barva v mapě).
Počet zaměstnaných ze skupiny povolání v kraji vzhledem k velikosti kraje
Mapa znázorňuje srovnání struktury zaměstnaných ve skupině povolání do jednotlivých krajů s rozdělením všech zaměstnaných do krajů. Kraje, které mají podíl na zaměstnanosti skupiny povolání vyšší, než na celkové zaměstnanosti celé ekonomiky, jsou zabarveny zelenými odstíny, tam kde je tomu naopak, jsou odstíny červené. Zdroj: VŠPS
5
Jestliže bychom chtěli naopak rozložení pracovníků posuzovat z hlediska vybraných odvětví, můžeme hovořit o odvětvové exkluzivitě, která nám poskytuje informaci o tom, které skupiny povolání jsou v rámci vybraných odvětvích nejvíce zastoupené. S vyšší odvětvovou exkluzivitou se zvyšuje i podíl zastoupení skupiny povolání v rámci vybraného odvětví a naopak. Jestliže tedy určitá skupina povolání dosahuje vyšší míry odvětvové exkluzivity, znamená to, že je v rámci daného odvětví zastoupena výrazně více než ostatní skupiny. Přestože skupina povolání Lékaři a další specialisté v oblasti zdravotnictví vykazuje vysokou odvětvovou koncentraci, odvětvová exkluzivita dosahuje nízké úrovně – podíl pracovníků této skupiny povolání není v rámci sledovaných odvětví nijak vysoký. Z níže přiloženého grafu můžeme vidět, že v EU28 dosahuje odvětvová exkluzivita skupiny povolání Lékaři a další specialisté v oblasti zdravotnictví ve srovnání s ČR mírně nižších hodnot.
Srovnání se skupinami povolání s nejnižší a nejvyšší mírou exkluzivity v ČR a EU28 50%
ČR
40%
EU28
30%
20%
10%
0% Zákonodárci, Zaměstnanci v Řídící pracovníci v Lékaři a další Obsluha Učitelé a ostatní Pracovníci v oblasti nejvyšší státní ozbrojených silách oblasti ubytovacích specialisté v oblasti stacionárních specialisté v oblasti osobních služeb úředníci a nejvyšší a stravovacích zdravotnictví strojů a zařízení výchovy a představitelé služeb a obchodu vzdělávání společností Skupiny povolání s nejnižší mírou odvětvové exkluzivity
Skupiny povolání s nejvyšší mírou odvětvové exkluzivity
Graf ukazuje srovnání exkluzivity v dané skupině povolání se skupinami povolání s nejnižší a nejvyšší exkluzivitou v ČR a EU28. Zdroj: EU LFS
Z pohledu sledovaných odvětví v ČR je podíl pracovníků skupiny povolání Lékaři a další specialisté v oblasti zdravotnictví nejvyšší v odvětví Zdravotní a sociální péče (15,5 % zaměstnaných z tohoto odvětví tvoří právě tato skupina povolání). V rámci ostatních odvětví jsou podíly pracovníků této skupiny povolání pouze minimální (viz tabulka zobrazující zastoupení skupiny povolání v rámci odvětví). V EU28 je situace z pohledu odvětví opět téměř totožná – i zde je nejvyšší podíl evidován v rámci odvětví Zdravotní a sociální péče (13,3 %, o 2,2 p. b. méně než v ČR). V ostatních odvětvích jsou podíly pracovníků skupiny povolání Lékaři a další specialisté v oblasti zdravotnictví velmi nízké.
6
Zastoupení skupiny povolání v rámci odvětví – srovnání situace v ČR a EU28 ČR
EU28
Zdravotní a sociální péče
15,5%
13,3%
Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl
1,7%
1,3%
Profesní, vědecké a technické činnosti a činnosti v oblasti nemovitostí
1,4%
1,4%
Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel
1,3%
1,3%
Veřejná správa a obrana
0,4%
0,7%
Vzdělávání
0,1%
0,4%
Úklidové, bezpečnostní, krajinářské, agenturní a administrativní činnosti
0,1%
0,1%
Umělecké, sportovní, zábavní a další činnosti
0,1%
0,4%
Doprava, skladování a poštovní činnosti
0,0%
0,0%
Peněžnictví a pojišťovnictví
0,0%
0,2%
Podíl na zaměstnanosti celkem
1,4%
1,9%
Tabulka ukazuje, v kterých odvětvích je zastoupení dané skupiny povolání v ČR a EU28 nejvyšší (řazeno podle ČR). Zdroj: EU LFS
Podíl skupiny povolání na celkové zaměstnanosti v krajích ČR
Kraj ČR
Podíl skupiny povolání na celkové zaměstnanosti
Pardubický Praha Ústecký Jihomoravský Olomoucký Královéhradecký ČR celkem Plzeňský Středočeský Vysočina Jihočeský Karlovarský Zlínský Moravskoslezský Liberecký
1,7% 1,7% 1,5% 1,5% 1,3% 1,3% 1,3% 1,3% 1,3% 1,2% 1,1% 1,0% 0,9% 0,9% 0,9%
Na celkovém počtu zaměstnaných v krajích je nejvyšší podíl Lékařů a dalších specialistů v oblasti zdravotnictví v Pardubickém (1,7 %), Praze (1,7 %), Ústeckém (1,5 %) a Jihomoravském kraji (1,5 %). Nejnižší podíl těchto pracovníků na celkové zaměstnanosti v kraji je v Libereckém a Moravskoslezském kraji. Geografická exkluzivita této skupiny povolání je nízká. Velká většina osob z této skupiny povolání pracuje, stejně jak je tomu v celé ČR, ve stejném kraji, kde bydlí – to podporuje skutečnost, že migrace pracovní síly v ČR je tradičně velmi nízká. V jiném kraji pracuje 8,2 % osob, což je o 2,3 procentních bodů více, než je průměr v celé ČR. Tabulka ukazuje podíl dané skupiny povolání na celkové zaměstnanosti ve všech krajích ČR, ve srovnání s průměrem ČR. Kraje jsou seřazeny sestupně od kraje s nejvyšším podílem na zaměstnanosti po kraj s nejnižším podílem na zaměstnanosti (průměr let 2012 až 2014). Zdroj: VŠPS
7
Podíl zaměstnaných ve skupině povolání Lékaři a další specialisté v oblasti zdravotnictví na počtu zaměstnaných v kraji
Mapa znázorňuje srovnání podílu zaměstnaných dané skupiny povolání v kraji na celkovém počtu zaměstnaných osob v kraji. Čím světlejší barva, tím menší podíl má daná skupina povolání na celkové zaměstnanosti v kraji ve srovnání s ostatními skupinami povolání. Zdroj: VŠPS
1.4. Projekce do roku 2020 – expanzivní a nahrazovací poptávka Projekce a očekávaný vývoj v rámci jednotlivých skupin povolání jsou pro účely této publikace vyjádřeny prostřednictvím tzv. expanzivní a nahrazovací poptávky: • Expanzivní poptávka nám poskytuje informaci o tom, jaký je rozdíl mezi počtem nově vytvořených a zaniklých pracovních míst ve sledovaném období v dané skupině povolání; • Nahrazovací poptávka nám říká, kolik bude pracovních míst ve sledovaném období uvolněno z důvodu odchodu pracovní síly do důchodu apod. Ačkoliv lze v důsledku změn ve struktuře odvětví, které nastanou v ekonomice ČR do roku 2020 a vnitřních změn profesních struktur uvnitř jednotlivých odvětví očekávat nárůsty a poklesy v počtu pracovních míst v rámci jednotlivých skupin povolání, v případě Lékařů a dalších specialistů v oblasti zdravotnictví pravděpodobně k žádným výrazným změnám nedojde. V roce 2014 bylo v této skupině povolání v rámci VŠPS evidováno přibližně 69 tisíc pracovních míst, do roku 2020 by se měl počet pracovních míst zvýšit ani ne o 1 tisíc. Ve srovnání s ostatními skupinami povolání dosahuje expanzivní poptávka v této skupině téměř nulových hodnot - to je dobře vidět i z níže přiloženého grafu.
8
Srovnání se skupinami povolání s nejnižší a nejvyšší expanzivní poptávkou v ČR mezi roky 2014-2020
Změna počtu prac. míst v tis.
40
20
0
-20
-40 Expanzivní Odborní poptávka v ČR pracovníci v celkem obchodní sféře a veřejné správě
Technici ve fyzikálních a průmyslových oborech
Specialisté v oblasti financí, personální, marketingu a veřejné správě
Lékaři a další Obsluha Pomocní a specialisté v stacionárních nekvalifikovaní oblasti strojů a zařízení pracovníci zdravotnictví
Skupiny povolání s nejvyšší expanzivní poptávkou
Kováři, nástrojaři a příbuzní pracovníci
Skupiny povolání s nejnižší expanzivní poptávkou
Graf ukazuje srovnání expanzivní poptávky v dané skupině povolání se skupinami povolání s nejnižší a nejvyšší expanzivní poptávkou v ČR. Zdroj: VŠPS, CEDEFOP, výpočty SVP PedF UK
Ačkoliv je v rámci skupiny povolání Lékaři a další specialisté v oblasti zdravotnictví expanzivní poptávka prakticky nulová, nahrazovací poptávka vykazuje v této skupině ve srovnání s ostatními sledovanými skupinami povolání průměrné hodnoty. Do roku 2020 by v rámci této skupiny povolání mělo svá současná pracovní místa opustit (především kvůli odchodu do důchodu) zhruba 10 tisíc osob. Celkově lze tedy očekávat, že do roku 2020 bude ve skupině povolání Lékaři a další specialisté v oblasti zdravotnictví potřeba nově obsadit zhruba 11 tisíc pracovních míst.
Srovnání se skupinami povolání s nejnižší a nejvyšší nahrazovací poptávkou v ČR mezi roky 2014-2020 50
Změna počtu prac. míst v tis.
40
30
20
10
0 Odborní pracovníci Učitelé a ostatní Provozovatelé v obchodní sféře a specialisté v prodejen, veřejné správě oblasti výchovy a prodavači a vzdělávání příbuzní pracovníci Skupiny povolání s nejvyšší nahrazovací poptávkou
Lékaři a další specialisté v oblasti zdravotnictví
Řídící pracovníci v Pracovníci v oblasti Zaměstnanci v oblasti ubytovacích uměleckých a ozbrojených silách a stravovacích tradičních řemesel služeb a obchodu a polygrafie Skupiny povolání s nejnižší nahrazovací poptávkou
Graf ukazuje srovnání nahrazovací poptávky v dané skupině povolání se skupinami povolání s nejnižší a nejvyšší nahrazovací poptávkou v ČR. Zdroj: VŠPS, CEDEFOP, výpočty SVP PedF UK
9
1.5. Mobilita mezi skupinami povolání Ze získaných údajů zřejmé, že tuto skupinu povolání lze z hlediska fluktuace pracovníků zařadit mezi skupiny s nejnižší mobilitou. Podíl pracovníků, kteří ze skupiny odešli, je nejnižší ze všech sledovaných skupin povolání. Také z hlediska počtu nově příchozích patří tato skupina povolání k těm, které vykazují nízké hodnoty. V hierarchii skupin povolání podle podílu nově příchozích patří této skupině 36. místo ze 40. Podíl těch, kteří ze skupiny odešli a kteří do ní přišli, se liší o 1,6 procentního bodu ve prospěch nově příchozích. Do této skupiny povolání přišlo 5,5 % nových pracovníků, přičemž jich současně odešlo 3,9 %. Jde tak o poměrně vyrovnanou skupinu. Obdobných hodnot dosahují například skupiny povolání Technici v oblasti informačních a komunikačních technologií či Montážní dělníci výrobků a zařízení. 1.5.1.
Mobilita do skupiny povolání
Do této skupiny povolání přišlo ve sledovaném období celkem 5,5 % pracovníků, přičemž jejich struktura byla následující:
Mobilita do skupiny povolání Přišli do skupiny povolání celkem
5,5%
z toho: změnili zaměstnání, ale zůstali v této skupině povolání
9,7%
přišli do této skupiny z jiné skupiny povolání
16,7%
z toho nejčastěji: Řídící pracovníci v oblasti výroby, informačních technologií a vzdělávání
4,2%
Odborní pracovníci v oblasti zdravotnictví
4,2%
Učitelé a ostatní specialisté v oblasti výchovy a vzdělávání
2,8%
Všeobecné sestry a porodní asistentky se specializací
1,4%
Pracovníci v oblasti osobních služeb
1,4%
přišli ze vzdělávání (ze školy)
20,8%
přišli z jiné neaktivity než ze vzdělávání
41,7%
přišli z nezaměstnanosti
11,1%
V této tabulce jsou uvedeny údaje o mobilitě do skupiny povolání pracovníků, kteří do uvedené skupiny povolání ve sledovaném období vstoupili, a to z uvedených typů činnosti – změnili zaměstnání, ale zůstali ve stejné skupině, přišli ze zcela jiné skupiny povolání, přišli ze vzdělávání, přišli z jiné neaktivity než vzdělávání anebo byli předtím nezaměstnaní. Zdroj:VŠPS
Na rozdíl od mnoha jiných skupin povolání, většina nově příchozích pracovníků této skupiny nepřišla z jiné skupiny povolání, ale z neaktivity (41,7 %). Velmi vysoké zastoupení mají i pracovníci, kteří přišli ze školy (20,8 %). Více lidí ze vzdělávání nastoupilo pouze do skupin povolání Specialisté v oblasti informačních a komunikačních technologií a Specialisté v oblasti vědy a techniky. Teprve třetí nejčetnější skupinu tvoří ti, kteří přišli z jiné skupiny povolání (16,7 %). Následují pracovníci, kteří byli před nástupem do této skupiny povolání nezaměstnaní (11,1 %). Nejméně lidí pak změnilo zaměstnání, ale zůstalo ve stejné skupině povolání (9,7 %). Pokud se podíváme na strukturu těch, kteří měli původně jiné profesní zaměření, pak šlo nejčastěji o Řídící pracovníky v oblasti výroby, informačních technologií a vzdělávání (4,2 %), Odborní pracovníci v oblasti zdravotnictví (4,2 %) a také Učitelé a ostatní specialisté v oblasti výchovy a vzdělávání (2,8 %). Ze skupiny povolání Všeobecné sestry a porodní asistentky se specializací a Pracovníci v oblasti osobních služeb přišlo shodně 1,4 % lidí. U ostatních skupin povolání byl jejich podíl nižší než 1 %.
10
1.5.2.
Mobilita ze skupiny povolání
Jestliže do této skupiny povolání (jak uvádíme výše) přišlo nově celkem 5,5 % pracovníků, pak z ní naopak odešlo 3,9 % pracovníků. Struktura pracovníků, kteří tuto skupinu povolání opustili, je uvedena v následující tabulce:
Mobilita ze skupiny povolání Odešli ze skupiny povolání celkem
3,9%
z toho: změnili zaměstnání, ale zůstali v této skupině povolání
14,0%
odešli z této skupiny do jiné skupiny povolání
14,0%
z toho nejčastěji: Specialisté v oblasti právní, sociální a kulturní
4,0%
Odborní pracovníci v oblasti zdravotnictví
4,0%
Řídící pracovníci v oblasti výroby, informačních technologií a vzdělávání
2,0%
Specialisté v oblasti vědy a techniky
2,0%
Specialisté v oblasti financí, personální, marketingu a veřejné správě
2,0%
odešli do vzdělávání (do školy)
2,0%
odešli do jiné neaktivity než do vzdělávání z toho odešli do důchodu odešli mezi nezaměstnané
64,0% 24,0% 6,0%
V této tabulce jsou uvedeny údaje o mobilitě ze skupiny povolání pracovníků, kteří z uvedené skupiny povolání ve sledovaném období odešli, a to z uvedených typů činnosti – odešli do jiného zaměstnání, ale zůstali ve stejné skupině, odešli do zcela jiné skupiny povolání, odešli do vzdělávání, odešli do jiné neaktivity než do vzdělávání či se z nich stali nezaměstnaní. Zdroj:VŠPS
Také v případě mobility ze skupiny povolání je zřejmé, že většina pracovníků neodchází do jiné skupiny povolání, ale stávají se ekonomicky neaktivními (64,0 %) – z toho odešlo do důchodu 24,0 % pracovníků. Ti, kteří změnili zaměstnání, ale zůstali ve skupině povolání a také ti, kteří odešli do jiné skupiny povolání, tvoří shodně 14,0 %. Mezi nezaměstnané odešlo 6,0 % pracovníků, do vzdělávání 2 % pracovníků. Pokud se podíváme podrobněji na ty, kteří odešli z této skupiny do jiné skupiny povolání, pak pracovníci nejčastěji odcházeli mezi Specialisty v oblasti právní, sociální a kulturní (4,0 %) a také mezi Odborné pracovníky v oblasti zdravotnictví (4,0 %). Část pracovníků také odešla do skupiny Řídící pracovníci v oblasti výroby, informačních technologií a vzdělávání (2,0 %), Specialisté v oblasti vědy a techniky (2,0 %) a do skupiny Specialisté v oblasti financí, personální, marketingu a veřejné správě (2,0 %). Do ostatních skupin povolán odešlo méně než 2 % z odcházejících pracovníků. Jak jsme uvedli již výše, jde o skupinu povolání, která má nejnižší podíl odcházejících pracovníků ze všech. To je dáno zejména vysokou mírou kvalifikace a také specifikace, která pracovníkům této skupiny povolání do jisté míry brání v přechodu do jiných skupin povolání. Jejich kvalifikace je natolik specifická, že jen málo pracovníků je ochotno ji zcela opustit. Současně jde o kvalifikaci, kterou pracovníci nemohou vykonávat v jiných skupinách povolání. Tato skupina povolání se zdá perspektivní, neboť do ní více lidí přichází, než odchází. Současně jde o povolání, které se na trhu práce nevytrácí, naopak patří k těm žádanějším.
11
1.6. Demografická struktura 1.6.1.
Genderové a věkové charakteristiky
Průměrný věk zaměstnaných osob v této skupině povolání je 47,2 roku. To je o 4,7 roku více, než je průměrný věk všech zaměstnaných v ČR. Skupina povolání Lékaři a další specialisté v oblasti zdravotnictví je 2. nejstarší ze všech skupin povolání v ČR.
Srovnání se skupinami povolání s nejnižším a nejvyšším průměrným věkem v ČR (2013, 2014) 50,0 47,5 45,0 42,5 40,0 37,5 35,0 Průměrný věk Technici v Zaměstnanci v Specialisté v všech oblasti ozbrojených oblasti zaměstnaných v informačních a silách informačních a ČR komunikačních komunikačních technologií technologií Skupiny povolání s nejnižším průměrným věkem
Lékaři a další specialisté v oblasti zdravotnictví
Uklízeči a pomocníci
Lékaři a další specialisté v oblasti zdravotnictví
Zákonodárci, nejvyšší státní úředníci a nejvyšší představitelé společností
Skupiny povolání s nejvyšším průměrným věkem
Graf ukazuje hodnoty průměrného věku zaměstnaných osob dané skupiny povolání ve srovnání se skupinami povolání s nejnižšími a nejvyššími hodnotami průměrného věku zaměstnaných osob v ČR (průměr dat za roky 2013, 2014). Zdroj: VŠPS
Z celkového počtu zaměstnaných osob této skupiny povolání je téměř 16 % absolventů, tedy těch, kteří úspěšně ukončili (určitý stupeň) vzdělávání v posledních pěti letech (což je o 6 p. b. více, než je celkový podíl absolventů na zaměstnanosti v ČR). V porovnání s ostatními skupinami povolání je tak možnost uplatnění v této skupině povolání pro čerstvé absolventy nadprůměrná. Míra nezaměstnanosti absolventů lékařských fakult je tradičně velice nízká. Velká část ředitelů nemocnic poukazuje na nedostatek lékařů. Zdravotnictví ČR se musí vyrovnávat i s faktem, že část absolventů odchází za prací do zahraničí za lepším finančním ohodnocením a pracovním prostředím. Podíl zaměstnaných osob starších 60-ti let v této skupině povolání je 21,4 % a je až o 14 p. b. vyšší, než podíl osob starších 60-ti let na celkové zaměstnanosti v zemi. Ve srovnání s ostatními skupinami povolání, má tato skupina povolání nejvyšší podíl zaměstnaných osob starších 60-ti let. U těchto osob je předpoklad, že během příštích 5 let většina z nich odejde do důchodu a jimi uvolněná pracovní místa bude potřeba nahradit (více viz závěry kap. 1.4). Ve skupině povolání Lékaři a další specialisté v oblasti zdravotnictví převládají mezi zaměstnanými v ČR ženy. Ty tvoří více než 58 % ze všech zaměstnaných v této skupině povolání. To je o 15 p. b. více, než je podíl žen mezi všemi zaměstnanými v ČR (podíl mužů je 57 %, podíl žen 43 %). Ve struktuře zaměstnaných převládají ženy v 15 skupinách povolání a Lékaři a další specialisté v oblasti zdravotnictví jsou jednou z nich.
12
1.6.2.
Vzdělanostní struktura
Následující graf ukazuje vzdělanostní strukturu osob zaměstnaných ve skupině povolání Lékaři a další specialisté v oblasti zdravotnictví kromě všeobecných sester se specializací.
Vzdělanostní struktura u skupiny Lékaři a další specialisté v oblasti zdravotnictví v ČR v roce 2014
Terciární
SŠ s MZ
Skupina povolání ČR celkem
SŠ bez MZ
ZŠ a nižší
0%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
70%
80%
90%
100%
110%
V grafu jsou uvedeny údaje o nejvyšším ukončeném vzdělání pracovníků v dané skupině povolání. Jde o vzdělanostní skupiny základní vzdělání a nižší (ZŠ a nižší), vzdělání v oborech středního vzdělání ukončeného výučním listem (SŠ bez MZ), vzdělání v oborech středního vzdělání ukončeného maturitní zkouškou (SŠ s MZ) a terciární vzdělání – bakalářské, magisterské, doktorské či vzdělání absolvované na vyšší odborné škole ukončené absolutoriem (Terciární). Zdroj: VŠPS
Jak je z grafu patrné, ve vzdělanostní struktuře Lékaři a další specialisté v oblasti zdravotnictví kromě všeobecných sester se specializací je zcela dominantním vzděláním terciární vzdělání (99,2 %). Nejčastěji jde o pracovníky s dosaženou magisterskou úrovní vzdělání (87,5 %). Následují pracovníci s doktorskou úrovní vzdělání (7,2 %) a s bakalářskou úrovní vzdělání (3,7 %). Vyšší odbornou školu jako nejvyšší úroveň dosaženého vzdělání vykazuje 0,9 % pracovníků této skupiny povolání. Jen velmi málo se v této skupině povolání vyskytují pracovníci se středním vzděláním s maturitní zkouškou (0,8 %). Nižší úroveň vzdělání se u této skupiny povolání nevyskytuje. Z uvedených údajů je velmi dobře patrné, že pro možnost pracovat v této skupině povolání se jako nezbytné jeví absolvování terciární úrovně vzdělání, a to magisterského typu, které je ve vzdělanostní struktuře pracovníků této skupiny povolání zcela dominantní. Je to dáno charakterem povolání, které klade vysoké nároky na odbornou způsobilost pracovníků a na jejich velmi vysoké znalosti a dovednosti nutné pro výkon jejich přesně vymezené profese. Tento předpoklad podporují i údaje získané z analýzy inzertní nabídky zaměstnání z roku 20122, kdy v inzerátech hledajících pracovníky do skupiny Lékaři a další specialisté v oblasti zdravotnictví kromě všeobecných sester se specializací bylo požadováno terciární vzdělání. Nižší vzdělání nebylo vůbec uváděno. Pokud jde o obor vzdělání, pak pracovníci této skupiny povolání vykazují 24 oborů vzdělání bez rozlišení dosažené úrovně vzdělání. Ve srovnání s jinými skupinami povolání vykazuje tato skupina velmi nízký rozptyl oborového zaměření vzdělání pracovníků. To je dáno vysokou specializací činností pracovníků této skupiny povolání, která neumožňuje výkon povolání někomu, kdo nemá příslušné vzdělání. V této skupině povolání je obor vzdělání velmi důležitý pro umožnění výkonu dané profese. Naprostá většina oborů je 2
Šťastnová, Tillner. Analýza inzertní nabídky zaměstnání v denním tisku a na internetu – 2012. NÚV. Praha. 2013.
13
spojena s terciární úrovní vzdělání, pouze čtyři obory jsou svázány s úrovní středního vzdělání s maturitní zkouškou, přičemž ani jeden nevykázalo více jak půl procenta pracovníků.
Nejčastější obory vzdělání u skupiny povolání Lékaři a další specialisté v oblasti zdravotnictví v ČR v roce 2014 60% 55% 50% 45% 40% 35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 23-Biologie a biochemie (ter. vzd.)
49-Terapie a rehabilitace (ter. vzd.)
48-Lékařská diagnostika (ter. vzd.)
44-Veterinářství (ter. vzd.)
50-Farmacie (ter. vzd.)
47-Stomatologie (ter. vzd.)
45-Humánní medicína (ter. vzd.)
0%
V grafu jsou uvedeny údaje o oborové struktuře dosaženého vzdělání pracovníků v dané skupině povolání. Jsou uváděny údaje o nejčastěji se vyskytujících oborech vzdělání v dané skupině povolání. Zdroj: VŠPS
Ze získaných údajů je zřetelné, že je v rámci této skupiny povolání naprosto dominantní terciární vzdělání v oboru Humánní medicína, který absolvovalo 54,6 % osob. Druhou největší skupinou jsou osoby, které mají terciární vzdělání s oborem vzdělání Stomatologie. Ty tvoří 13,8 % této skupiny povolání. Dalšími výrazněji zastoupenými vzdělanostními skupinami jsou osoby s terciárním vzděláním s oborem vzdělání Farmacie, které vykazuje podíl 10,8 % lidí z celé skupiny povolání. S odstupem následují lidé s oborem vzdělání Veterinářství (na terciární úrovni), Lékařská diagnostika a léčebná technika (terciární vzdělání), Terapie a rehabilitace (terciární úroveň vzdělání) a Biologie a biochemie (terciární úroveň vzdělání). Jiné obory vzdělání vykazuje méně než 1 % pracovníků. Koncentrace vzdělání pracovníků do těchto oborů je jasně vytyčena charakterem práce této skupiny povolání. Jde nejčastěji o lékaře (Humanitní medicína), zubní lékaře (Stomatologie), lékárníky (Farmacie) či zvěrolékaře (Veterinářství). Pracovníci s jiným oborem vzdělání jsou v této skupině povolání již v menšině, jejich podíl na celkovém počtu pracovníků není tak vysoký.
14
2.
Kvalifikační profil skupiny povolání Lékaři a další specialisté v oblasti zdravotnictví
Zatímco první kapitola analyzuje charakteristiky lidí, kteří ve skupině povolání skutečně pracují, tato kapitola se orientuje na požadavky pracovních míst, tedy popisuje, jaké nároky by měla osoba, která dané pracovní místo obsadí, co nejlépe splňovat. Kvalifikační profil skupiny povolání shrnuje řadu charakteristik, které popisují různé dimenze kvalifikačních požadavků a předpokladů pro výkon daného povolání. Zahrnuje tři základní úrovně, které jsou rozděleny do sedmi dimenzí. První úroveň představují kvalifikační požadavky, které obsahují stupeň požadovaného vzdělání a obor vzdělání a vyjadřují v podstatě složitost povolání. Druhou úroveň tvoří výsledky učení, jako jsou znalosti, dovednosti a kompetence požadované na daném pracovním místě. Třetí úroveň představují sociálně-psychologické dimenze práce. V rámci kvalifikačního profilu sem řadíme profesní zájmy a preference a hodnoty práce.
2.1. Úroveň kvalifikačních požadavků 2.1.1.
Kvalifikační požadavky – porovnání skutečné a nejvhodnější úrovně vzdělání
Každé pracovní místo klade na pracovníka určité kvalifikační požadavky. Ve skupině Lékaři a další specialisté v oblasti zdravotnictví v porovnání s ostatními skupinami povolání zcela výjimečně převažují pracovníci s magisterskou úrovní vzdělání (95 %). Pouze okrajově zde pracují pracovníci s bakalářskou úrovní vzdělání (3 %), vyšším odborným vzděláním (1 %) a vyšším sekundárním vzděláním (1 %). Nejvhodnější struktura vzdělání je jen mírně odlišná, a to zejména v požadavku na vyšší zastoupení pracovníků s bakalářskou úrovní vzdělání (7 %) a vyšším odborným vzděláním (6 %) na úkor pracovníků s magisterským vzděláním. Kvalifikační požadavky v ČR na pracovníky v této skupině povolání jsou tedy jen mírně nižší, než skutečná vzdělanostní úroveň. Porovnáme-li situaci v ČR se zeměmi EU, pak skutečná úroveň vzdělání v ČR je vyšší, než odpovídá průměru zemí EU. V zemích EU najdeme v této skupině povolání nižší podíl pracovníků s magisterským vzděláním a naopak vyšší zastoupení pracovníků s bakalářským (19 %) a vyšším odborným vzděláním (9 %). V zemích EU jsou navíc okrajově zastoupeni i pracovníci se základním vzděláním, kteří se v této skupině povolání v ČR nevyskytují. Nejvhodnější struktura z hlediska úrovně vzdělání v zemích EU se od stávající struktury v zemích EU příliš neodlišuje a v zásadě odpovídá i nejvhodnější struktuře v rámci ČR. Pro pracovníky z této skupiny se povolání jako nejvhodnější či jediné možné vzdělání jeví absolvování terciární vzdělání lékařsky zaměřených oborech, nejlépe pak v oboru Humánní medicína či Stomatologie a Farmacie.
15
Porovnání dosažené a nejvhodnější struktury vzdělání – skupina Lékaři a další specialisté v oblasti zdravotnictví
ČR - dosažená úroveň vzdělání
ČR - nejvhodnější úroveň vzdělání
EU - dosažená úroveň vzdělání
EU - nejvhodnější úroveň vzdělání
0%
20%
40%
60%
80%
100%
Primární nebo nižší (ISCED 1 nebo nižší) Nižší sekundární (ISCED 2, ISCED 3C krátké) Vyšší sekundární (ISCED 3A-B, C dlouhé) Post-sekundární, ne terciární (ISCED 4A-B-C) Terciární – vyšší odborné (ISCED 5B) Terciární – bakalářské (ISCED 5A) Terciární – magisterské/doktorské (ISCED 5A/6) Terciární – bakalářské/magisterské/doktorské (ISCED 5A/6)
Graf porovnává dosaženou a nejvhodnější strukturu vzdělání v dané skupině povolání v ČR a EU. Zdroj: PIAAC 2012, EU LFS
2.1.2.
Požadavky pracovních míst
Ve skupině Lékaři a další specialisté v oblasti zdravotnictví jsou požadavky pracovních míst celkově vysoké. Vyžadována je především schopnost plánovat a dále vysoká míra nezávislosti a samostatnosti při zvládání pracovních úkolů (index 2,3). Nad průměrem je pak zejména potřeba schopnosti dalšího učení (index 2,3 oproti 2,0). Míra využívání schopnosti ovlivňovat ostatní pracovníky je nižší (index přibližně 2,0), ovšem i tak ve srovnání s požadavky ostatních skupin povolání v ČR mírně nad průměrem. Celkově jsou tedy na pracovníky v této skupině v ČR kladeny vyšší požadavky, než odpovídá průměru ze všech skupin povolání v rámci ČR. Srovnání se situací v zemích EU ukazuje, že v oblasti požadavků na míru ovlivňování ostatních jsou nároky v průměru v zemích EU vyšší než v ČR (index 2,3 oproti 2,0), v ostatních jsou pak na srovnatelné nebo nižší úrovni.
16
Požadavky pracovních míst – skupina povolání Lékaři a další specialisté v oblasti zdravotnictví 2,5
Index Požadavků pracovního místa
2,0
1,5
1,0
0,5
0,0 Skupina povolání ČR
Všechny skupiny povolání průměr ČR
Míra ovlivňování ostatních
Míra plánování
Skupina povolání - průměr EU
Míra nezávislosti
Všechny skupiny povolání průměr EU
Schopnost dalšího učení
Graf zobrazuje požadavky na pracovní místo v dané skupině povolání a srovnání s průměrem za ostatní skupiny povolání v ČR a EU z hlediska sledovaných charakteristik. Zdroj: PIAAC 2012
Vysoké kvalifikační požadavky jsou zřejmé i z obvykle požadované doby vzdělávání pracovníků pro získání pracovního místa v této skupině povolání v rámci ČR, která dosahuje 17,5 roku ave srovnání s ostatními skupinami povolání je vůbec nejdelší. Postačující doba vzdělávání je jen mírně nižší (17,3 roku). V zemích EU se situace významně neliší. Obvykle požadovaná doba vzdělávání pro získání pracovního místa je jen mírně nižší (16,7 let), což zřejmě odpovídá vyššímu zastoupení pracovníků s bakalářskou úrovní vzdělání. 2.1.3.
Využití dovedností v zaměstnání
Jaké dovednosti pracovníci skupině povolání Lékaři a další specialisté v oblasti zdravotnictví nejvíce využívají? Nejčastěji využívají čtenářské dovednosti (index využití těchto dovedností dosahuje 2,4 oproti 1,9 v průměru za všechny skupiny povolání v rámci ČR). Nadprůměrně často využívají i písemné dovednosti (index 2,3 oproti 2,0). Lékaři a další specialisté v oblasti zdravotnictví využívají relativně méně často numerické dovednosti (index 2,1 oproti průměru 2,2) a informační technologie (index 2,0). Jejich využití odpovídá průměru. Situace v zemích EU je obdobná. Lékaři a další specialisté v oblasti zdravotnictví zde rovněž využívají výrazně častěji čtenářské a písemné dovednosti ve srovnání s numerickými dovednostmi a informačními technologiemi. Porovnáme-li četnost využívání dovedností v rámci této skupiny povolání v ČR a EU, je index využití čtenářských i písemných dovedností ještě vyšší v zemích EU než v rámci ČR, využití numerických dovedností a informačních technologií je téměř stejně časté. Přestože četnost využívání informačních technologií nepřekračuje průměr za všechny skupiny povolání, a to v ČR ani v EU, povolání vyžaduje zvládání informačních technologií a pracovníci bez zkušeností s prací na PC v této skupině prakticky nepracují.
17
Četnost využití dovedností v zaměstnání – skupina povolání Lékaři a další specialisté v oblasti zdravotnictví 3,0
2,5
Index Využití dovedností v práci
2,0
1,5
1,0
0,5
0,0 Skupina povolání ČR
Všechny skupiny povolání průměr ČR
Skupina povolání - průměr EU
Všechny skupiny povolání průměr EU
Četnost využití čtenářských dov.
Četnost využití písemných dov.
Četnost využití numerických dov.
Používání informačních technologií
Graf zobrazuje četnost využití dovedností v dané skupině povolání a srovnání s ostatními skupinami povolání v ČR a EU. Zdroj: PIAAC 2012
2.2. Úroveň znalostí, dovedností a kompetencí pracovníků 2.2.1.
Dosažená úroveň čtenářské a numerické způsobilosti a řešení problémů
Úroveň kompetencí pracovníků se v různých povoláních výrazně liší. To je dáno jak rozdílnými vstupními požadavky, tak tím, že práce v jednotlivých povoláních rozvoj některých dovedností a znalostí podporuje. Pracovníci ve skupině povolání Lékaři a další specialisté v oblasti zdravotnictví dosahují vysoké úrovně především v numerických dovednostech, kam řadíme schopnosti získávat, používat a interpretovat matematické informace a dále ve srovnání s ostatními povoláními i ve čtenářských dovednostech. Schopnost řešit problémy je nižší, a to jak vzhledem k předchozím zmíněným dovednostem, tak i ve vztahu k průměru ze všech skupin povolání. Podíváme-li se na úroveň dovedností Lékařů a další specialistů v oblasti zdravotnictví podrobněji, pak nadprůměrné úrovně dosahují v oblasti numerických dovedností (288 bodů oproti průměru za všechny skupiny povolání, který dosahuje 279 bodů). Čtenářské dovednosti jsou mírně nižší (283 bodů), přesto stále nad průměrem zhruba o 8 bodů. Pro lepší představu tento bodový rozdíl v průměru činí asi 1 rok vzdělávání navíc. Slabších výsledků dosahují v řešení problémů (skóre 281 bodů, což je o 1 bod méně, než činí průměr). Ve srovnání se zeměmi EU jsou pracovníci v ČR v této skupině na nižší úrovni, a to ve všech oblastech. Největší rozdíl je patrný ve schopnosti řešit problémy, kde pracovníci v ČR dosahují v průměru o 17 bodů horšího výsledku a o čtenářské dovednosti, kde rozdíl činí 16 bodů, ve srovnání s průměrným skóre pracovníků v zemích EU. Úroveň schopnosti řešit problémy je nižší i ve srovnání s jednotlivými sousedními zeměmi, např. Polskem nebo Slovenskem.
18
Počet bodů - PIAAC 2012
Úroveň schopností a dovedností – skupina povolání Lékaři a další specialisté v oblasti zdravotnictví
330 325 320 315 310 305 300 295 290 285 280 275 270 265 260 255 250 Čtenářská dovednost
Numerická dovednost
Dovednost řešit problémy
Skupina povolání ČR
Všechny sk. povolání - průměr ČR
Sk. povolání - průměr EU
Všechny sk. povolání - průměr EU
Graf zobrazuje úroveň schopností a dovedností v dané skupině povolání a porovnání s průměrem za ostatní skupiny povolání v ČR a EU. Zdroj: PIAAC 2012
2.2.2.
Úroveň náročnosti a význam kompetencí, znalostí a dovedností pro výkon povolání
Z hlediska důležitosti kompetencí jsou pro výkon povolání ve skupině Lékaři a další specialisté v oblasti zdravotnictví, podobně jako v ostatních povoláních, nejpodstatnější osobnostní kompetence, v tomto případě je ovšem v porovnání s ostatními skupinami povolání jejich důležitost vysoce nad průměrem. Z osobnostních kompetencí jsou pro Lékaře a další specialisty v oblasti zdravotnictví zásadní především zájem o druhé, spolehlivost, zásadovost a sebeovládání. Výrazně nadprůměrně důležité jsou i metodologické kompetence, zejména schopnost a svoboda rozhodování, strukturování práce, vliv na spolupracovníky a odolnost vůči časové tísni. Sociální kompetence jsou ve srovnání s jinými skupinami povolání opět nadprůměrně podstatné, zejména pomoc ostatním a zájem o ně, schopnost pracovat ve skupině, sociální vnímavost, vstřícnost a nápomocnost a rovněž schopnost navazování a udržování sociálního kontaktu. Vzhledem k charakteru povolání je pro pracovníky nutný přehled v oblasti zdravotnictví, případně sociální péče a dále pak vzdělání a výchovy. Nad průměrem jsou ale i požadavky na znalosti z oblasti společenských a přírodovědných oborů. Naopak znalosti z technických oborů jsou vyžadovány méně. Jednoznačně nejdůležitější dovedností pro toto povolání je schopnost komunikace v mateřském jazyce a vysoké kognitivní dovednosti, především analytické myšlení, schopnost doplňování a vyhodnocování relevantních informací. Nad průměrem je i důležitost a úroveň náročnosti numerických dovedností a schopnosti se dále učit.
19
Úroveň náročnosti a důležitost kompetencí, znalostí a dovedností pro výkon povolání – skupina povolání Lékaři a další specialisté v oblasti zdravotnictví 80%
60%
40%
20%
Kompetence
Důležitost
Znalosti
Důležitost - průměr
Schopnost se dále učit
Numerické dovednosti
Komunikace v mateřském jazyce
Praktické dovednosti
Kognitivní dovednosti
Podnikání, administr. a řízení
Služby
Zdravotnictví a sociální péče
Technické ob., výroba a staveb.
Přírodovědné ob., mat. a inf.
Společenské ob., obchod a právo
Humanitní ob. a umění
Vzdělání a výchova
Metodologické schopnosti
Sociální schopnosti
Osobnostní schopnosti
0%
Dovednosti
Úroveň náročnosti
Úroveň náročnosti - průměr
Graf zobrazuje úroveň náročnosti a důležitosti kompetencí v dané skupině povolání a srovnání s průměrem za ostatní skupiny povolání. Zdroj: US Occupational Information Network (O*NET), 2014
2.3. Sociálně-psychologické charakteristiky povolání 2.3.1.
Pracovní orientace – podle typu pracovního prostředí
Každou skupinu povolání lze charakterizovat na základě preferencí obsahu a stylu práce a pracovního prostředí a podle převažujících prvků ji zařadit do určitého typového modelu. Ve skupině povolání Lékaři a další specialisté v oblasti zdravotnictví převažují intelektuálně náročné činnosti, jako pozorování, zkoumání, analyzování, vyhodnocování jevů a procesů (Investigativnost). Charakteristickým prvkem, podstatně výrazněji zastoupeným než v jiných skupinách povolání jsou lékařské a pomáhající činnosti vyžadující vysokou míru empatie a komunikace (Sociálnost). Relativně podstatným prvkem jsou i činnosti manuálně technického charakteru, např. práce s lékařskými a diagnostickými přístroji a zařízeními (Realističnost). Rozsah těchto činností je ovšem lehce pod průměrem ze všech pracovních míst. Méně zastoupenými činnostmi, a to i ve srovnání s průměrem, jsou administrativa a přesná a systematická práce s čísly (Konvenčnost) a řízení a ovlivňování lidí a obchodní a ekonomické činnosti (Podnikavost).
20
Pracovní orientace – skupina povolání Lékaři a další specialisté v oblasti zdravotnictví Kreativita
100% 80% 60% Sociálnost
Konvenčnost
40% 20%
Skupina povolání
0%
Realističnost
Průměr za všechna pracovní místa
Podnikavost
Investigativn ost
Graf ukazuje převažující obsah, styl práce a pracovní prostředí ve sledované skupině povolání v porovnání s průměrem se všemi pracovními místy. Výsledky jsou založeny na tzv. metodě RIASEC, kterou zformuloval John L. Holland. Pro oblast pracovního prostředí vytvořil typologii šesti modelů pracovního prostředí, do kterých je možné zařadit všechna povolání podobně jako typy osobností. Zdroj: US Occupational Information Network (O*NET), 2014
2.3.2.
Pracovní hodnoty pracovníků
Pro pracovníky ve skupině povolání Lékaři a další specialisté v oblasti zdravotnictví jsou podstatnými hodnotami úspěch, uznání, nezávislost i vytvoření dobrých pracovních podmínek, podobně jako v jiných skupinách specialistů a odborníků, navíc jsou ovšem důležité i sociální vztahy. Důležitost všech těchto hodnot je ve srovnání s průměrem z ostatních pracovních míst nadprůměrná. Jedinou hodnotou, která je pro tyto pracovníky méně podstatná a pohybuje v blízkosti průměru, je podpora.
21
Náplně a významy práce důležité pro spokojenost pracovníků – skupina povolání Lékaři a další specialisté v oblasti zdravotnictví
Úspěch
100% 80% Pracovní podmínky
60% Nezávislost
40% 20%
Skupina povolání
0%
Podpora
Průměr za všechna pracovní místa
Uznání
Vztahy
Graf ukazuje porovnání pracovních hodnot, které charakterizují náplň a význam práce, které jsou důležité pro spokojenost pracovníků ve vybrané skupině povolání a jejich porovnání s průměrnými hodnotami za všechna pracovní místa. Zdroj: US Occupational Information Network (O*NET), 2014
22
3.
Závěr
Skupina povolání Lékaři a další specialisté v oblasti zdravotnictví v sobě na základě 5. úrovně klasifikace ISCO 08 zahrnuje 40 různých povolání. Největší z nich jsou Lékaři v interních oborech (ISCO 22121) a Zubní lékaři bez specializace (ISCO 22611). Podíl zaměstnaných pracovníků v této skupině povolání na celkovém podílu zaměstnaných osob v ČR je poměrně nízký – z hlediska podílu zaměstnaných osob se v ČR jedná o 11. nejmenší skupinu povolání ze sledovaných 40 skupin. Podíl zaměstnaných pracovníků je podprůměrný z hlediska mezinárodního srovnání (je o 0,5 p. b. nižší než v EU28). Pouze v 5 zemích EU28 je podíl této skupiny povolání na celkové zaměstnanosti ještě nižší. Ve srovnání s ostatními skupinami povolání v ČR je nezaměstnanost Lékařů a dalších specialistů v oblasti zdravotnictví velice nízká – v roce 2014 dosahovala míra nezaměstnanosti 0,2 %. Skupina povolání Lékaři a další specialisté v oblasti zdravotnictví je z hlediska rozložení pracovníků napříč jednotlivými odvětvími charakteristická vysokou odvětvovou koncentrací – a to jak v ČR tak i v EU28. V ČR jsou pracovníci v rámci této skupiny povolání koncentrováni především v odvětví Zdravotní a sociální péče. Přestože skupina povolání Lékaři a další specialisté v oblasti zdravotnictví vykazuje vysokou odvětvovou koncentraci, odvětvová exkluzivita dosahuje nízké úrovně – podíl pracovníků této skupiny povolání není v ČR ani EU28 v rámci sledovaných odvětví nijak vysoký. Z pohledu sledovaných odvětví v ČR je podíl pracovníků nejvyšší opět v odvětví Zdravotní a sociální péče. Přestože lze v důsledku změn ve struktuře odvětví, které nastanou v ekonomice ČR do roku 2020 a vnitřních změn profesních struktur uvnitř jednotlivých odvětví očekávat nárůsty a poklesy v počtu pracovních míst v rámci jednotlivých skupin povolání, v případě Lékařů a dalších specialistů v oblasti zdravotnictví pravděpodobně k žádným výrazným změnám nedojde. Do roku 2020 by se měl počet pracovníků v této skupině zvýšit ani ne o 1 tisíc. Vyšších hodnot dosahuje nahrazovací poptávka, ta vykazuje ve srovnání s ostatními sledovanými skupinami povolání průměrné hodnoty. Do roku 2020 by v rámci této skupiny povolání mělo svá současná pracovní místa opustit zhruba 10 tisíc osob. Celkově lze tedy očekávat, že do roku 2020 bude v této skupině potřeba nově obsadit zhruba 11 tisíc pracovních míst. Fluktuace pracovníků této skupiny povolání patří mezi skupiny s nejnižší mobilitou ze všech sledovaných skupin. Obdobných hodnot dosahují například skupiny povolání Technici v oblasti informačních a komunikačních technologií či Montážní dělníci výrobků a zařízení. Průměrný věk zaměstnaných osob v této skupině povolání dosahuje 47,2 roku. To je o 4,7 roku více, než je průměrný věk všech zaměstnaných v ČR. V dané skupině povolání převládají mezi zaměstnanými v ČR ženy – ty tvoří více než 58 % ze všech zaměstnaných v této skupině povolání. Z hlediska vzdělanostní struktury ve skupině Lékaři a další specialisté v oblasti zdravotnictví v porovnání s ostatními skupinami povolání zcela výjimečně převažují pracovníci s magisterskou úrovní vzdělání (95 %). Pouze okrajově zde pracují pracovníci s bakalářskou úrovní vzdělání, vyšším odborným a vyšším sekundárním vzděláním. Nejvhodnější struktura vzdělání je jen mírně odlišná, a to zejména v požadavku na vyšší zastoupení pracovníků s bakalářskou úrovní vzdělání a vyšším odborným vzděláním na úkor pracovníků s magisterským vzděláním. V mezinárodním srovnání je skutečná úroveň vzdělání v ČR mírně vyšší, než odpovídá průměru zemí EU. Nejvhodnější struktura z hlediska úrovně vzdělání v zemích EU se od stávající struktury v zemích EU příliš neodlišuje a v zásadě odpovídá i nejvhodnější struktuře v rámci ČR. Na pracovní pozice v této skupině povolání jsou kladeny vysoké požadavky. Vyžadována je především schopnost plánovat a dále vysoká míra nezávislosti a samostatnosti při zvládání pracovních úkolů i schopnost dalšího učení. Míra využívání schopnosti ovlivňovat ostatní pracovníky je nižší, ovšem i tak ve srovnání s požadavky ostatních skupin povolání v ČR mírně nad průměrem. Pracovníci ve skupině povolání Lékaři a další specialisté v oblasti zdravotnictví nejčastěji využívají čtenářské dovednosti a nadprůměrně často i písemné dovednosti. Využití informačních technologií odpovídá průměru. Situace v zemích EU je obdobná. Pracovníci dosahují vysoké úrovně především v numerických dovednostech a dále ve srovnání s ostatními povoláními i ve čtenářských dovednostech.
23
Schopnost řešit problémy je nižší. Ve srovnání se zeměmi EU jsou pracovníci v ČR v této skupině na nižší úrovni, zejména ve schopnosti řešit problémy. Pro výkon povolání jsou, podobně jako v ostatních skupinách povolání, nejpodstatnější osobnostní kompetence, zásadní je především zájem o druhé, spolehlivost, zásadovost a sebeovládání. Nadprůměrně důležité jsou i metodologické kompetence, zejména schopnost a svoboda rozhodování, strukturování práce, vliv na spolupracovníky a odolnost vůči časové tísni. Ze sociálních kompetencí je podstatná zejména pomoc ostatním a zájem o ně. Vzhledem k charakteru povolání je pro pracovníky nutný přehled v oblasti zdravotnictví, případně sociální péče a dále pak vzdělání a výchovy. Dále využijí i znalosti z oblasti společenských a přírodovědných oborů. Nejdůležitější dovedností pro pracovníky v tomto povolání je schopnost komunikace v mateřském jazyce a vysoké kognitivní dovednosti. Z hlediska obsahu a stylu práce a pracovního prostředí převažuje ve skupině povolání Lékaři a další specialisté v oblasti zdravotnictví převažují intelektuálně náročné činnosti, jako pozorování, zkoumání, analyzování, vyhodnocování jevů a procesů (Investigativnost). Charakteristickým prvkem, podstatně výrazněji zastoupeným než v jiných skupinách povolání jsou lékařské a pomáhající činnosti vyžadující vysokou míru empatie a komunikace (Sociálnost). Relativně podstatným prvkem jsou i činnosti manuálně technického charakteru, např. práce s lékařskými a diagnostickými přístroji a zařízeními (Realističnost). Pro pracovníky ve skupině povolání Lékaři a další specialisté v oblasti zdravotnictví jsou podstatnými hodnotami úspěch, uznání, nezávislost i vytvoření dobrých pracovních podmínek, podobně jako v jiných skupinách specialistů a odborníků, navíc jsou ovšem důležité i sociální vztahy.
24
