LEDNÍ HOKEJ: JAK VŠE ZAČALO UÏ v roce 1889 se vydal francouzsk˘ zakladatel moderních olympijsk˘ch her Pierre de Coubertin do Kanady a USA. Objevil tam spoustu zajímav˘ch zimních sportÛ. Doslova ho uchvátila kanadská podoba ledního hokeje. Ale je‰tû pár let trvalo, neÏ tato forma ovlivnila bandy, hokej s míãkem, jenÏ byl evropskou obdobou této hry. V Kanadû se zaãal hrát organizovan˘ hokej od roku 1875, o necel˘ch dvacet let pozdûji vûnoval Lord Stanley nejlep‰ímu amatérskému muÏstvu pohár a poloÏil základ tradici, která pfietrvala dodnes. V Evropû se podle dostupn˘ch pramenÛ první zápasy v opravdovém ledním hokeji hrály v zimû 1903 v Lond˘nû, v bruslafiském Prince’s Clubu, kde vznikl t˘m sloÏen˘ z britsk˘ch KanaìanÛ. První oficiální mezinárodní utkání spolu sehrály v roce 1905 celky Belgie a Francie, zastupované klubov˘mi t˘my FPB Brusel a CP PafiíÏ. Belgie vyhrála 3:0 a 4:2. V rÛzn˘ch zemích se hrálo podle rozliãn˘ch pravidel. Tehdej‰í International Ice Skating Union nejevila zájem pracovat na jejich sjednocení, a tak byla z popudu francouzsk˘ch hokejov˘ch prÛkopníkÛ zaloÏena vlastní, nezávislá asociace, zasvûcená v˘hradnû lednímu hokeji.
Victoria Skating Rink – vnitfiní hokejov˘ areál umístûn˘ v Montrealu v Kanadû.V této hokejové hale se konal první zaznamenan˘ halov˘ hokejov˘ zápas v roce 1875.
První kongres organizace s názvem Ligue Internationale de Hockey sur Glace (anglick˘ název International Ice Hockey Association, IIHF) se konal 15.–16. kvûtna 1908 v lokálním sportovním klubu na ulici Rue de Procence v PafiíÏi za pfiítomnosti zástupcÛ Francie (Louis Magnus, Robert Planque a Robert van der Hoeven), Belgie (Eddie De Clercq, Eduard Malaret), ·v˘carska (Eduard Mellor, Louis Dufour) a Velké Británie (E.E. Mavrogodato). Prezidentem LIHG byl zvolen Francouz Magnus, generálním sekretáfiem se stal jeho krajan Planque.
První evropské mistrovství v Les Avants v roce 1910. Mistfii z Velké Británie proti t˘mu soupefiÛ z Belgie.
Zakládací listina Mezinárodní hokejové federace (IIHF) z 15. kvûtna 1908.
Je‰tû v listopadu 1908 se staly ãlenem asociace âechy, aãkoli tehdy je‰tû byly souãástí Rakouského císafiství. Rakousko se k mezinárodnímu spoleãenství pfiipojilo v následujícím roce spoleãnû s Nûmeckem, Lucemburskem a ·védskem. Od 3. do 5. listopadu 1908 probûhl v Berlínû za úãasti ãtyfi klubov˘ch t˘mÛ první mezinárodní turnaj. Hrálo se s kanadsk˘mi puky a holemi na dvakrát 20 minut. Ve finále britsk˘ Prince’s Skating Club porazil CP PafiíÏ 3:1. Dal‰í v˘znamn˘ turnaj se konal na konci ledna 1909 v Chamonix. O rok pozdûji uspofiádala LIHG ve ‰v˘carském Les Avants první mistrovství Evropy. Vítûzem ‰ampionátu se stalo muÏstvo Anglie.
Evrop‰tí ‰ampióni z roku 1911; na snímku vítûzn˘ t˘m z âech. âeská hokejová asociace byla jedním z prvních ãlenÛ IIHF a to pfiesto, Ïe âechy byly v té dobû souãástí Rakouska-Uherska.
Tehdy uÏ byla pfiijata pravidla podle kanadského vzoru. Pravlast hokeje se v‰ak k mezinárodnímu spoleãenství pfiipojila aÏ v roce 1920, kdy se lední hokej pfiedstavil jako ukázkov˘ sport na letní olympiádû v Antverpách. Zvítûzil t˘m Kanady reprezentovan˘ hokejisty Winnipeg Falcons, tehdy ãerstv˘mi vítûzi amatérského Allan Cupu. Stfiíbro získalo muÏstvo USA, tfietí bylo âeskoslovensko. AÏ v roce 1982 byl turnaj se zpûtnou platností prohlá‰en za první mistrovství svûta. Samostatn˘ cyklus zimních olympiád byl zahájen roku 1924 v Chamonix jako T˘den zimních sportÛ. Konal se pod zá‰titou Mezinárodního olympijského v˘boru, ale aÏ na kongresu MOV v kvûtnu 1925 byl uznán za I. Zimní olympijské hry.
První finské mistrovství v pohárovém formátu bylo sehráno v roce 1928. T˘my na snímku jsou Tampereen Palloilijat a koneãn˘ mistr Viipurin Reipas. Anglie vs. Nûmecko na mezinárodním hokejovém mistrovství v Chamomix v lednu 1914.
PRVNÍ OLYMPIJSKÁ PORÁŽKA KANAĎANŮ Olym
Na zimní olympiádû 1936 v nûmeckém Garmisch-Partenkirchenu napsal lední hokej jeden z nejsilnûj‰ích pfiíbûhÛ své mezinárodní historie. T˘m Velké Británie porazil Kanadu. Poprvé a dodnes naposledy. Byla to zároveÀ první poráÏka Kanady na olympijsk˘ch hrách. Nakonec ji stála zlaté medaile. Na olympijském trÛnu stanul poprvé hokejov˘ celek z Evropy.
pijské rp Antve hr y v 920 roce 1 ách v .
V klíãovém utkání vyhráli Britové 2:1. Branky vítûzÛ dávali Gerry Davey, jenÏ do zápasu nastoupil s chfiipkou, a Edgar Benchley, ale zfiejmû nejvût‰í zásluhu na senzaãní v˘hfie mûl flegmatick˘ brankáfi Jimmy Foster, kter˘ svÛj t˘m pfii v˘padech KanaìanÛ stateãnû drÏel. Inkasoval jen po stfiele Ralpha St. Germaina. AÏ na ãtyfii v˘jimky se v‰ichni ãlenové t˘mu narodili ve Spojeném království. âtyfii dokonce pocházeli ze stejné lond˘nské ãtvrti. Ale v‰eobecnû se roz‰ífiil m˘tus, Ïe i na triumfu britského muÏstva se podíleli kanad‰tí hráãi. Jedenáct z tfiinácti ãlenÛ t˘mu skuteãnû vyrÛstalo v Kanadû, kde se také nauãili hokej. V˘jimku tvofiili pouze Bob Wyman a kapitán Carl Erhardt, v 39 letech nejstar‰í hráã t˘mu. Jedin˘m naturalizovan˘m Kanaìanem byl Gordon Dailley a také dal‰í strÛjce prvního hokejové zázraku, trenér Percy Nicklin.
Mnoho nechybûlo a Britové na olympiádû mohli chybût. V dobû olympiády pÛsobili v‰ichni hokejisté ve Velké Británii. Ale Foster a útoãník Alex Archer se do rodné zemû vrátili z Kanady bez poÏehnání tamní asociace. IIHF oznaãila oba hráãe za nezpÛsobilé pro start v turnaji. Vedení britské v˘pravy pohrozilo, Ïe svÛj t˘m ze zimních her stáhne. Tûsnû pfied prvním duelem Kanada svÛj protest odvolala. O tom, Ïe nejcennûj‰í medaile nebude putovat jako uÏ ãtyfiikrát pfiedtím za oceán, n˘brÏ do Lond˘na, v‰ak nebylo jasno do posledního dne. Ná závûr Britové remizovali 0:0 s Ameriãany. Zápas trval 120 minut, tfiikrát se prodluÏovalo. T˘m USA v‰ak je‰tû ãekalo utkání s Kanadou. AÏ jeho poráÏka 0:1 potvrdila prvenství Velké Británie. Ameriãané skonãili tfietí. Hry v Ga-Pa probíhaly v temné atmosféfie nástupu nûmeckého nacismu k moci. V roce 1933 se stal Adolf Hitler fií‰sk˘m kancléfiem, rok pfied olympiádou byly vyhlá‰eny tak zvané Norimberské zákony, jeÏ pfiipravily pÛdu oficiálnímu provádûní antisemitské politiky. Pofiadatelství zÛstalo Nûmecku ponecháno. Nacistick˘ reÏim uspofiádal honosnou podívanou. Tfii roky po hrách v Ga-Pa v‰ak napadla nûmecká armáda Polsko. Zaãala druhá svûtová válka, dal‰í olympiáda plánovaná na rok 1940 do Sappora byla zru‰ena. Dal‰í ‰ampionát se konal aÏ po skonãení nejstra‰nûj‰í války v dûjinách, roku 1947 v Praze.
T˘m Kanady proti Nûmecku na zimních olympijsk˘ch hrách v Lake Placid v roce 1932.
Japonsk˘ Teiji Honma byl v roce 1936 prvním brankáfiem, kter˘ zaãal hrát v ochrané masce.
Winnipeg Falcons – první mistfii svûta z roku 1920.
Loty‰sk˘ muÏsk˘ hokejov˘ t˘m na svûtovém mistrovství ve ‰v˘carském Davosu v roce 1935. Hokej se hrál v Loty‰sku od 20. let 20. století; Loty‰sko bylo ãlenem IIHF. Poté, co bylo v roce 1940 Loty‰sko zaãlenûno do Sovûtského svazu, bylo toto ãlenství pfieru‰eno.
Na zimních olympijsk˘ch hrách v Chamomix v roce 1924 kanadsk˘ t˘m zaznamenal celkem 110 branek v pouh˘ch pûti zápasech.
Olympijské hry v Garmisch-Partenkirchenu v roce 1936 oznaãily zaãátek hrozících zmûn na svûtové politické mapû. Tfii roky poté zaãala druhá svûtová válka.
âeskoslovensk˘ útok Oldfiich Kuãera, Josef Maleãek a Jifií ToÏiãka, 1936.
V roce 1939 se poprvé zúãastnil finsk˘ národní t˘m.
KOMUNISTÉ PORÁŽÍ SPORT: ČESKOSLOVENŠTÍ HRÁČI VE VĚZENÍ KdyÏ v pondûlí 13. bfiezna 1950 zahajovalo mistrovství svûta v Lond˘nû, jeden z pfiihlá‰en˘ch t˘mÛ chybûl. Obhájci titulu z âeskoslovenska. Z Prahy mûli odletût uÏ v sobotu, ale z leti‰tû se vrátili. Velvyslanectví Spojeného království pr ˘ neudûlilo vstupní víza rozhlasov˘m reportérÛm. Byla to leÏ. PoslouÏila jako záminka. Kopie vyfiízen˘ch víz byly pozdûji vystaveny ve v˘kladní skfiíni britského informaãního stfiediska v centru Prahy. V pondûlí se ãlenové t˘mu mistrÛ svûta definitivnû dovûdûli, Ïe na Ïádn˘ ‰ampionát nepoletí. Tak vypadal zaãátek konce muÏstva, jaké ãeskoslovensk˘ hokej do té doby nemûl. UÏ v roce 1947 t˘m získal na domácím ledû v Praze poprvé zlaté medaile. Na olympiádû 1948 ve Svatém Mofiici poprvé neprohrál s Kanadou a sahal po nich znovu. Remíza 0:0 ve vzájemném duelu v‰ak na celkové prvenství nestaãila. V listopadu 1948 zahynulo pfii leteckém ne‰tûstí nad kanálem La Manche ‰est reprezentantÛ. Pfiesto na dal‰ím ‰ampionátu ve Stockholmu vybojovalo âeskoslovensko podruhé svûtov˘ titul. Pfii návratu vlakem je vítaly davy nad‰en˘ch fanou‰kÛ. Bylo to na dlouhou dobu naposledy. V zemi se mezitím ujali moci komunisté. I nad hokejov˘mi hvûzdami se zaãalo smrákat. Základ reprezentace tehdy tvofiil LTC Praha. UÏ o silvestrovské noci 1948, bûhem návratu ze Spengler Cupu, hlasovali jeho hráãi v cury‰ském hotelu Waldorf o nabídce vytvofiit národní t˘m v exilu. Vût‰ina se vyslovila pro návrat. O 15 mûsícÛ pozdûji bylo jedenáct hokejistÛ zatãeno. Pro‰li krut˘mi v˘slechy a ve vykonstruovaném procesu byli nakonec odsouzeni za údajnou protistátní ãinnost k trestÛm v celkové v˘‰i 77 let a osmi mûsícÛ. Brankáfi Bohumil Modr ˘ dostal 15 let, Augustin Bubník 14, Stanislav Konopásek 12, Václav RoziÀák a Vladimír Kobranov 10 let, Josef Jirka ‰est, dal‰ích ‰est hráãÛ bylo odsouzeno k vûzení od osmi mûsícÛ do tfií let: Mojmír Ujãík, Zlatko âerven˘, Jifií Macelis, Pfiemysl Hain˘, Antonín ·paninger a Josef Stock.
V pfiípadu ne‰lo jen o zúãtování komunistického reÏimu s hráãi, ktefií zvaÏovali, zda zÛstat ve svobodném svûtû, nebo se vrátit. Odsouzeni byli i dal‰í, ktefií se zájezdu vÛbec nezúãastnili. V zahraniãí pfiedtím zÛstalo nûkolik pfiedváleãn˘ch legend i ãlenÛ stávajícího národního t˘mu. Jeden z nich, Jaroslav Drobn˘, byl zároveÀ v˘teãn˘m tenistou. Jako egyptsk˘ obãan vyhrál v roce 1954 Wimbledon. Podobn˘ osud jako on si vybrali dal‰í reprezentanti. Tajná policie v âeskoslovensku dokonce vznesla podezfiení, Ïe mezi emigranty byly i obûti leteckého ne‰tûstí z listopadu 1948. Ne‰títila se dokonce pronásledovat jejich pozÛstalé. Za zatãením jedenácti reprezentantÛ pfied odletem na ‰ampionát v roce 1950 byly obavy komunistického reÏimu, Ïe se i dal‰í hvûzdy z ciziny nevrátí. Rozsudky mûly zastra‰it. Stát se v˘strahou pro v‰echny. MoÏná byl i vy‰‰í zájem uklidit skvûl˘ t˘m z cesty. MuÏstvo se i pfies v‰echny tvrdé rány dafiilo vhodnû doplÀovat. Jeho v˘konnost mûla teprve kulminovat. Ale místo na ‰ampionát poslala tehdej‰í moc vût‰inu opor do vûzení. Ani dal‰ího mistrovství svûta v PafiíÏi 1951 se ãeskoslovensk˘ t˘m nezúãastnil. Na olympiádû v Oslo v následujícím roce sahala reprezentace plná nov˘ch tváfií po bronzové medaili. Pfii‰la o ni aÏ v dodateãném utkání proti ·védsku. T˘m nedohrál mistrovství svûta 1953 ve ·v˘carsku. Krátce po skonu sovûtského diktátora Josefa Stalina zemfiel i první komunistick˘ prezident âeskoslovenska Klement Gottwald. Hráãi museli povinnû drÏet smutek.
âeskoslovensk˘ t˘m vyhrál první svûtov˘ ‰ampionát po druhé svûtové válce v roce 1947. KvÛli tragickému leteckému ne‰tûstí a komunistick˘m procesÛm v‰ak celá generace skvûl˘ch hráãÛ doslova zmizela.
Jaroslav Drobn˘, hokejov˘ mistr svûta z roku 1947, se stal tenisovou hvûzdou poté co emigroval z komunistického âeskoslovenska. Pfiijal egyptské obãanství a v roce 1954 vyhrál Wimbledon.
Vût‰ina uvûznûn˘ch hokejistÛ se po pûti letech z vûzení vrátila. Ov‰em mnohdy s podlomen˘m zdravím jako nejlep‰í brankáfi své doby Modr˘. Trvalo dlouho, neÏ se ãeskoslovensk˘ hokej z tûÏk˘ch ran osudu zotavil. Dal‰í triumf na mistrovství svûta pfii‰el aÏ v roce 1972, po 23 letech.
Závûreãn˘ ceremoniál hokejového turnaje na olympijsk˘ch hrách ve Svatém Mofiici v roce 1948.
Národní t˘m Kanady byl na olympijsk˘ch hrách ve Svatém Mofiici v roce 1948 reprezentován muÏstvem RCAF Flyers.
Kanadsk˘ t˘m z roku 1949.
Bohumil Modr˘, brankáfi ãeskoslovenského národního t˘mu, byl komunistick˘m reÏimem odsouzen k 15 letÛm vûzení. Byl povaÏován za nejlep‰ího evropského hokejového brankáfie své doby.
NADVLÁDA „SBORNÉ“ ·piãkov˘ ãesk˘ klub LTC Praha nav‰tívil zaãátkem roku 1948 na osmnáct dní Moskvu a tfiikrát se stfietl s v˘bûrem sovûtské metropole. Byla to vÛbec první mezinárodní utkání v SSSR. âeskoslovensko bylo v té dobû nejlep‰ím evropsk˘m t˘mem. Nedlouho pfiedtím remizovalo na olympiádû ve Svatém Mofiici s Kanadou 0:0 a sahalo po zlat˘ch medailích. V sestavû LTC nastoupilo dvanáct reprezentantÛ. Z Moskvy se muÏstvo vracelo s v˘sledky 3:6, 5:3 a 2:2. Kapitán praÏského celku, útoãník Vladimír Zábrodsk˘ uÏ tehdy pfiedpovûdûl, Ïe Sovûti jednou budou dominovat hokejovému svûtu. Trvalo je‰tû sedm let, neÏ se v˘bûr SSSR pfiedstavil na mistrovství svûta. Na ‰ampionátu v roce 1954 ve Stockholmu v‰ak vyhrál ãtyfii úvodní zápasy, pak remizoval 1:1 s domácími ·védy a nakonec senzaãnû pfiestfiílel Kanadu 7:2. Hned pfii své premiéfie na svûtové scénû tak vybojovali sovût‰tí hokejisté titul mistrÛ svûta. KdyÏ se o dva roky pozdûji v italské Cortinû pfiedstavili poprvé na olympiádû, bylo z toho opût zlato. V roce 1957 se mistrovství svûta konalo poprvé v Moskvû a na utkání se ·védskem, hraném na fotbalovém stadiónu v LuÏnikách, pfii‰lo 50 000 divákÛ. Dodnes platn˘ rekord ‰ampionátu. Titul získal právû seversk˘ t˘m, Sovûti na dal‰í ãekali aÏ do roku 1963. Od té doby je v‰ak devût let nedokázal nikdo sesadit z trÛnu. Plakát zimních her v Cortinû, Itálii. Sovûtsk˘ t˘m zde vyhrál první zlato na olympijsk˘ch hrách.
Bûhem tohoto období získali tfiikrát olympijské zlato a rekordních devût triumfÛ na mistrovství svûta za sebou. Od roku 1963 do olympiády v Grenoblu 1968 neprohráli na velkém turnaji 37 zápasÛ v fiadû.
Hlavními strÛjci témûfi neporazitelného t˘mu byli Anatrolij Tarasov a Arkadij âerny‰ev. Dvû velmi rozdílné osobnosti, jeden v˘bu‰n˘, druh˘ spí‰ diplomatick˘. Dva trenéfii, ktefií se u sborné stfiídali uÏ v 50. letech, ale nejvût‰í slávy s ní dosáhli, aÏ kdyÏ zaãali pracovat spoleãnû. „Big Red Machine“ pod jejich vedením ovládla hokejov˘ svût. Jména jako Viktor Konovalenko, Alexander Ragulin, Anatolij Firsov, Vjaãeslav Star‰inov, Boris Majorov, Venjamin Alexandrov, Viktor Kuzkin se stala v té dobû symboly sovûtské dominance. Za své úspûchy v‰ak platili vysokou cenu. Jedenáct mûsícÛ v roce se podrobovali neúprosnému drilu, Ïili na t˘mov˘ch základnách bez rodin a pfiátel. Kanada na ‰ampionáty vysílala nejlep‰í amatérské t˘my, ale ty pfiestávaly vozit medaile. Ústup ze slávy se zástupci kolébky hokeje snaÏili zastavit diskusí o moÏnosti startu profesionálÛ. V roce 1970 byl návrh je‰tû zamítnut. Kanada se pak na pfií‰tích sedm let stáhla ze svûtov˘ch ‰ampionátÛ. NejváÏnûj‰ím konkurentem SSSR byl tehdy t˘m âeskoslovenska. Porazil sbornou na olympiádû v Grenoblu, na ‰ampionátu v roce 1969 se mu to povedlo dokonce dvakrát. Zlato v‰ak vÏdycky nakonec získali Sovûti. AÏ na mistrovství svûta v Praze roku 1972 ukonãili ãeskosloven‰tí reprezentanti jejich vítûznou sérii. V 70. letech to dokázali je‰tû dvakrát. Ale je‰tû dlouho staãilo sovûtské hokejové impérium vût‰inû záchvûvÛ odolávat. Zb˘vala poslední v˘zva: zda jsou jako vládci mezinárodního hokeje Sovûti schopni uspût proti profesionálÛm z NHL.
Sovûtsk˘ národní t˘m v roce 1964.
Sovûtské lední hokejové muÏstvo v 50. letech 20. století. Trenér Anatolij Tarasov stojí vpravo nahofie.
Hokejov˘ stadion v Tampere byl dokonãen v roce 1965 – právû vãas pfied prvním svûtov˘m ‰ampionátem organizovan˘m ve Finsku.
T˘m Edmonton Mercurys vyhrál páté olympijské zlato pro Kanadu v roce 1952. Bylo to její poslední vítûzství na dal‰ích 50 let.
Americk˘ t˘m vyhrál v‰ech pût zápasÛ na zimních olympijsk˘ch hrách v Squaw Halley v roce 1960 a získal senzaãní vítûzství. Ameriãané porazili Sovûty 3:2.
Slavná sovûtská trojka: Boris Michajlov, Vladimir Petrov a Valerij Charlamov, 1969.
ĚT SK Ý M SL AV N Á V ÍT ĚZ ST V Í N A D SO V TÝ M EM PO PR A ŽS K ÉM JA RU potfie tí titul mu 1963 získa l Sovû tsk˘ svaz Na mistr ovstv í svûta ve Stoc khol ale pfii 1:2, zemû é telsk hosti podl ehla t˘mu mistr Û svûta . Jeho „sbo rná“ sice skóre 50:9 . lému skvû díky nství prve la rovn osti bodÛ s Tre kron or získa ji. Hoke jisté dní porá Ïka na velké m turna Pro pfií‰t ích pût let to byla posle a pak dal‰í u piád olym áli v násle dujíc ím roce s písm eny CCC P na hrud i vyhr dal‰í mi zimpfied a bod ˘ jedin ili ztrat dobu tfii svûto vé ‰amp ioná ty. Za celou porá Ïky. Tuto sebo u mûli uÏ 32 zápa sÛ bez ními hram i 1968 v Gren oblu za nutí. Jejic h do té stfiet 37 na ili louÏ prod je ‰ÀÛr u bûhe m olym pijsk ého turna . akci se dato vala k 8. bfiez nu 1963 doby posle dní proh ra na vrch olné u. s proti âesk oslov ensk NeÏ pfii‰e l 15. únor 1968 a zápa u vlivu o uvoln ûní a vzdo ru proti sovû tském ickéh Duel se odeh ráva l v dobû polit rusle ní rozb Po m. dûní zpoÏ ov˘m l s pÛlh odin v malé stfied oevr opsk é zemi . Zaãa hned Ïe odãí, rozh Joze f Golo nka upoz ornil kapi tán ãesko slove nské ho celku epsa pfied lí brus ách patk na idly prav rozp oru s nûko lik hráã Û soup efie nemá v Rusy vzru ‰ená poda fiilo zjed nat nápr avu, ale né krytk y. Chví li trval o, neÏ se rov. Majo Boris skóre el otevfi h ndác disku se nezv iklala . UÏ po 28 seku a je‰tû do val skóro t tfiikrá t˘m ˘ ãesk oslov ensk Bûhe m nece l˘ch ãtyfi minu t v‰ak 5:2 Jaro slav Jifiík, kter˘ na l vova upra 1 56:0 ãase V pfies távky v˘sle dek otoã il. opon u dosta l jistou , kter˘ se pfies Îele znou se o rok pozd ûji stal prvn ím hoke Vikto ra Polu ch lo. Za tfiice t vtefii n byl po góle do NHL . Rozh odnu to v‰ak neby pano va a Majo rova stav 5:4.
ok uháj il ensk ˘ t˘m jedn obra nkov ˘ násk Ve strhu jícím závû ru ãesk oslov po olym pijsk ém nce doko l saha e v˘hfi této a doko nal noãn í senz aci. Díky enal a druh é o jede n gól. Remí za 2:2 znam zlatu . Nako nec od nûj zÛsta l . SSSR jisté hoke opût li místo . Na nejvy ‰‰ím stupn i stanu vy do âesk oa 1968 , vtrhl y na pfiíka z Mosk PÛl roku po Gren oblu , 21. srpn d Var‰ avsk é armá ˘ch svaz u a jemu spfiá telen slove nska vojsk a Sovû tskéh o vût‰í svob odû k onu pfiíkl y tank ánily zabr nÛ smlo uvy. Proti vÛli vût‰i ny obãa e na poãe st jová fede race IIHF pfiidû lila Praz a dem okra cii. Mez ináro dní hoke 1969 . UÏ byly tu ioná ‰amp vého svûto lství date ‰ede sátin ãesk ého hoke je pofia svûta v âeszi by se v‰ak moh lo mistr ovstv í vydá ny i plak áty. Po srpn ové inva nepfi ijedo u. SSSR jisté hoke Ïe adu, pokl pfied koslo vens ku usku teãni t pouz e za m mno Ïství vût‰í ve lidé se aby la záje m, Kom unist ická moc naví c ani nemû ensk o se pofia date loslov âesk . kojÛ nepo a stÛ sroco vali. Obá vala se prote je se ujal Stoc khol m. sk˘c h práv muse lo vzdá t, turna okup ovan é od vojen skéh o vpád u stfiet l t˘m Práv û aÏ ve ·véd sku se popr vé Ve Stoc khol mu la. vysla a vojsk svoje ní do jeÏ zemû s v˘bû rem supe rvelm oci, bojo vali hoke jisté i za Prah u. ˘ a Jaroslav imír Dzurilla, Jan Havel, Jan Such ·est hráãÛ – Jifiík, Golonka, Vlad nad lvíãkem, diãky hvûz ípé pûtic ou pásk u ãerno Holík – si na protest pfielepilo , my vám ve státním znaku. „Vy nám tanky kterého tehdy mûlo âeskoslovensko m nichÏ se ãesbûhe rech, veãe n˘ch nutel pome branky!“ znûlo heslo po dvou neza v posledním ty. Zvítûzili 2:0 a 4:3. Prohra 0:1 kosloven‰tí hokejistí stfietli se Sovû je stejnû pfiijímali doma Ale tfietí. ãili Skon . zlato zápase se ·védskem je opût stála znamenalo mnohem víc. jako vítûze. Porazit SSSR tehdy
vyhrál zlaté medaile na zimních Sovûtsk˘ lední hokejov˘ t˘m, kter˘ Grenoblu v roce 1968. kém ouzs franc ve h olympijsk˘ch hrác 1968. Olympijské hry v Grenoblu v roce zastavil Na olympijsk˘ch hrách v Grenoblu vítûzství SovûtÛ. sadu ou etrÏit nepfi t˘m nsk˘ ãeskoslove
na protest holmu v roce 1969 si nûktefií hráãi Na svûtovém ‰ampionátu ve Stock ech. trikot sv˘ch nistickou hvûzdu na proti reÏimu a invazi pfielepili komu
Svûtov˘ ‰ampionát ve „Vy nám tanky, my vám branky“, . Stockholmu v roce 1969 ionátu ve Stockholmu Gól v sovûtské brance, na ‰amp prohrát. SSSR se t˘m nemohl ãeskoslovensk˘
SÉRIE STOLETÍ Nerozdûlovaly se medaile ani trofeje. Ale Summit Series 1972 byla nejprestiÏnûj‰í bitvou, jakou hokej do té doby poznal. VÛbec poprvé se stfietl kanadsk˘ v˘bûr hráãÛ NHL s reprezentací SSSR. V duelu hokejov˘ch mocností ‰lo o to, kdo bude lep‰í. AÈ hokejová ‰kola, nebo vlastnû cel˘ politick˘ systém. Kanada se od roku 1970 nezúãastÀovala mistrovství svûta a stáhla se do izolace. Na protest proti tomu, Ïe pro ‰ampionát nesmûla jinak amatérské muÏstvo doplnit nûkolika profesionály. Letní série osmi zápasÛ zemi javorového listu naopak umoÏnila postavit nejsilnûj‰í t˘m, jak˘ byl v danou chvíli k mání. Chybûlo snad jen pár pfiebûhlíkÛ z novû vzniklé konkurenãní ligy WHA v ãele se stfielcem Bobbym Hullem. A také nejlep‰í hráã první poloviny 70. let, obránce Bobby Orr, kter˘ prodûlal operaci kolena. Ale Kanaìané sr‰eli sebevûdomím. Útoãník Bobby Clarke se vsadil, Ïe jeho t˘m vyhraje kaÏdé utkání nejménû o tfii góly. Hned v úvodním vystoupení 2. záfií 1972 v hokejovém svatostánku Forum v Montrealu v‰ak pfii‰el ‰ok – Rusové vyhráli 7:2. Ve druhém utkání v Torontu zvítûzil kanadsk˘ v˘bûr 4:1, tfietí ve Winnipegu skonãil 4:4. Po poráÏce 3:5 ve Vancouveru ho v‰ak z ledu provázela nespokojenost divákÛ. Takov˘ v˘voj nikdo neãekal.
Kanadsk˘ hráã Paul Henderson vstfielil vítûznou branku v osmém zápase Série století.
Jeden z vÛdcÛ muÏstva Phil Esposito v televizním rozhovoru fanou‰kÛm pateticky slíbil, Ïe v moskevsk˘ch utkáních bude cel˘ t˘m bojovat na 150 procent, aby prÛbûh série zvrátil.
Útok Jean-Paula Pariseho na rozhodãího Josefa Kompallu bûhem Summit Series 1972.
O 26 dní pozdûji se v˘bûr NHL poprvé pfiedstavil na moskevském ledû. Mezitím sehrál dvû utkání ve ·védsku. PrÛprava na evropském kluzi‰ti KanaìanÛm prospûla. UÏ byli rozehranûj‰í. ZároveÀ se nûkdy snaÏili vyuÏít v‰ech dostupn˘ch zbraní. Clarke seknutím hole pfies kotník vyfiadil na nûjakou dobu sovûtskou hvûzdu Valerije Charlamova. Odvety v Moskvû byly hodnû vypjaté, Kanaìané obviÀovali evropské rozhodãí z nadrÏování RusÛm. V pátém utkání vedli 4:1, pfiesto prohráli 4:5. Dal‰í dva zápasy pfiinesly v˘sledky 3:2 a 4:3 pro t˘m javorového listu. Pfied posledním duelem mûli oba soupefii na kontû po tfiech v˘hrách a jedné remíze. Na skóre vedl Sovûtsk˘ svaz 27:25. Rozhodoval poslední zápas na ledû arény v LuÏnikách, kter˘ se hrál 28. záfií 1972. Pfiinesl neuvûfiitelné drama. V poslední tfietinû osmého zápasu smazal t˘m NHL dvoubrankov˘ náskok SovûtÛ a pfiesnû 34 sekund pfied koncem dal Paul Henderson opakovanou stfielou z doráÏky vítûznou branku série a zafiadil se mezi nesmrtelné hrdiny.
Valerij Charlamov tváfií v tváfi brankáfii Tonymu Espositovi.
Pete Mahovlich proti sovûtskému gólmanovi Vladislavu TreÈjakovi.
Série století 1972 znamenala dÛlûÏit˘ mezník. Byla bájeãnou podívanou a zároveÀ poãátkem vzájemného sbliÏování. Popfiela povûry o neporazitelnosti hvûzd z NHL, odhalila Kanadû umûní hokejistÛ na‰eho kontinentu. Od roku 1976 mohli na mistrovství svûta startovat i profesionálové. Jako první toho vyuÏili Ameriãané, v následujícím roce se na ‰ampionát vrátila Kanada. Na Summit Series navázala tradice Kanadského poháru, prvního turnaje, v nûmÏ mohli vzhledem k pozdnû letnímu termínu nastoupit v‰ichni nejlep‰í hokejisté planety. První roãník se konal na sklonku léta 1976 a doãkal se je‰tû ãtyfi pokraãování. Na Canada Cup navázaly dva roãníky turnaje o World Cup.
Kanaìané oslavují vítûzství na Sérii století v roce 1972.
AMERICKÝ „ZÁZRAK NA LEDĚ“ V pofiadí XIII. Zimní olympiáda v americkém Lake Placid probíhala ve sloÏité dobû. Spojené státy se probíraly z dekády plné nesnází. Poznamenal je o‰kliv˘ konec války ve Vietnamu. Aféra Watergate, po níÏ odstoupil prezident Richard Nixon. RÛst inflace, nezamûstnanosti a ropná krize. V Íránu byli zajati zamûstnanci americké ambasády. UÏ 1. záfií 1979 napadla sovûtská vojska Afghánistán a rozpoutala tak dal‰í kolo studené války. Druh˘ roãník Kanadského poháru v hokeji, plánovan˘ právû na olympijsk˘ rok 1980, byl z tûchto dÛvodÛ o sezonu odloÏen. Americk˘ prezident James Carter zavelel k bojkotu letních her v Moskvû. Zemû komunistického bloku o ãtyfii roky pozdûji nevyslaly sportovce na dal‰í letní olympiádu do Los Angeles. V této zjitfiené atmosféfie se t˘mu americk˘ch studentÛ povedl hokejov˘ zázrak. Na vrcholu tehdy opût byli hokejisté SSSR. Pod vedením nov˘ch trenérÛ Viktora Tichonova a Vladimira Jurzinova se vzpamatovali z poráÏek, které utrpûli v pfiedchozím destiletí, kdy je t˘m âeskoslovenska sesadil tfiikrát z trÛnu na mistrovství svûta a daleko k tomu nemûl ani na olympiádû 1976 v Innsbrucku a ‰ampionátu v Praze 1978. Sezonu pfied hrami v Lake Placid v‰ak hokejisté Sovûtského svazu rozdrtili 6:0 v˘bûr hvûzd NHL ve tfietím a rozhodujícím zápase tfiídílné série o Challenge Cup v New Yorku. Mistrovství
ho t˘mu vítûzného americké Jim Craig – pátefi
37–2003) Herb Brooks (19 ho t˘mu cké – trenér ameri e 1980. roc v cid Pla e v Lak
svûta 1979 v Moskvû zcela ovládli. Veteráni jako Boris Michajlov, Alexander Malcev, Valerij Charlamov, Vladimir Petrov si stále drÏeli skvûlou formu. Z nastupující generace ‰el také strach. O slovo se zaãali hlásit Sergej Makarov, Vladimir Krutov, Vjaãeslav Fetisov. Za v‰emi stál v brance stále spolehliv˘ Vladislav TreÈjak. Sovûtsk˘ hokej vyhrál pût z pfiedchozích ‰esti turnajÛ pod pûti vzájemnû propojen˘mi kruhy, z toho ãtyfii poslední v fiadû. AÏ do zápasu s USA, kter˘ byl v Lake Placid na pofiadu 22. února 1980, neprohrála sborná na olympiádû 17 utkání za sebou. Jediné stfietnutí neztratila dvanáct let, od Grenoblu 1968, pouze jednou remizovala. Je‰tû t˘den pfied olympiádou dostal americk˘ t˘m v pfiípravném zápase v newyorské Madison Square Garden od SovûtÛ v˘prask 3:10. V klíãovém utkání olympijského turnaje v‰ak mladíci z USA porazili SSSR 4:3. Rozhodující gól vstfielil kapitán muÏstva Mike Eruzione deset minut pfied koncem. Trenér Herb Brooks vypadl z americké sestavy tûsnû pfied zimní olympiádou ve Squaw Valley 1960, kdy Ameriãané vybojovali zlato poprvé. Ani pozdûji se jako hráã takovému úspûchu nepfiiblíÏil. V roli kouãe se v‰ak stal strÛjcem hokejové senzace, jakou do té doby svût nevidûl.
Miracle On Ice, t˘m americk˘ch studentÛ porazil silné Sovûty pfiezdívané Big Red Machine
Slavná sovûtská pûtka. Zleva Makarov, Kasatonov, Larionov, Fetisov a Krutov. Pravdûpodobnû nejlep‰í hokejová formace historie svûtového hokeje.
Vladislav TreÈjak – brankáfi sovûts kého národního t˘mu
Viktor Tichonov (19 30) – trenér sovûtské ho t˘mu.
Kapitán amerického t˘mu Buzz Schneider a jeho sovûtsk˘ protûj‰ek Valerij Vasiljev.
STUDENÁ VÁLKA V LEDNÍM HOKEJI V roce 1981 draftoval t˘m Buffalo Sabres v prvním kole ãeského mladíka jménem Jifií Dudáãek. KdyÏ se pak manaÏer klubu Scotty Bowman snaÏil dostat ‰ikovného útoãníka z âeskoslovenska do NHL, vûfiil, Ïe se mu to povede legálnû. Nikoho neobcházel, vyjednával s tehdej‰ími autoritami. Byla to v‰ak naivní pfiedstava. U komunistÛ nepochodil. âe‰tí a sloven‰tí hokejisté tehdy nemohli odejít za vidinou splnûní velkého hokejového snu jako ·védové nebo Finové. Ze Sovûtského svazu nevedla cesta dokonce pro nikoho, ãeskoslovensk˘ reÏim pou‰tûl do svûta jen zku‰ené reprezentanty. Pro mladé hráãe jako Dudáãek by byla jedinou moÏností emigrace. UÏ v roce 1974 se do zámofií vydali na vlastní pûst Václav Nedomansk˘ a Richard Farda. Pozdûji je následovali Jifií Crha, Vítûzslav ëuri‰. Jedné srpnové noci roku 1980 se vydali z rakouského Innsbrucku na první zámofiské angaÏmá do t˘mu Quebec Nordiques bratfii Peter a Anton ·Èastní. V rakouském mûsteãku hráli s t˘mem Slovanu Bratislava na turnaji evropsk˘ch mistrÛ. Brzy po pfiíjezdu zavolali z vefiejného automatu do Quebecu na telefonní ãíslo vytrÏené z media guide NHL. Osmnáct hodin po telefonátu byli zástupci klubu Nordiques v Innsbrucku. S bratry se dohodli na smlouvû a vymysleli plán dal‰ího postupu. Do Rakouska pfiijely za odmûnu také manÏelky hráãÛ. Nechybûla ani Peterova tûhotná Ïena Darina. Naopak nejstar‰í z hokejov˘ch bratrÛ Marián nechal manÏelku a tfii dûti v Bratislavû. Bez rodiny by neode‰el. Bratry následoval aÏ po roce. Mezitím byl vystaven sledování policie, nesmûl hrát. S jeho kariérou v tehdej‰ím âeskoslovensku byl konec.
Loty‰sk˘ t˘m Dinamo Riga v sezónû 1984/1985. Loty‰i sehráli v˘znamnou roli pfii zakládání hokeje v Sovûtském svazu. V roce 1975 byl Viktor Chatulev z Dinama Riga prvním sovûtsk˘m hokejistou draftovan˘m do NHL, ale nikdy nedostal ‰anci hrát, protoÏe sovûtsk˘m hokejstÛm nebylo umoÏnûno odcházet do zahraniãí.
Helmuts Balderis – nejslavnûj‰í loty‰ská hokejová hvûzda 70. a 80. let 20. století. Balderis zaãal opût hrát v roce 1989, kdy bylo sovûtsk˘m hokejistÛm umoÏnûno pÛsobit v NHL, sehrál tehdy jednu sezónu za Minnesota North Stars. Naposledy se na led postavil jako kapitán v roce 1992 poté co Loty‰sko získalo nezávislost.
Poslední zápas turnaje v Innsbrucku se hrál 24. srpna. Slovan prohrál s CSKA Moskva 1:11. Po veãefii ãekal na hráãe pfied hotelem autobus. Peter a Anton ·Èastní se nedostavili. V automobilu najatém lidmi od Nordiques uhánûli do Vídnû, odkud pak pfies Amsterdam odletûli do Kanady. Îádn˘ útûk nebyl tak dramatick˘. Provázel ho strach, obavy. Nûkteré scény pfiipomínaly akãní film. A Ïádn˘ odchod nemûl takov˘ vliv na hokej jako ten, ke kterému se odhodlali Peter a Anton ·Èastní.
Sezonu pfiedtím skonãili Nordiques v NHL poslední. Se slovensk˘mi bratry v sestavû se pronikavû zlep‰il. Peter v klubu strávil deset let, Anton devût, Marián ãtyfii. KdyÏ se v roce 1995 t˘m pfiestûhoval z Quebecu do Colorada, byl Peter nejproduktivnûj‰ím hráãem jeho historie, Anton se drÏel v tabulce na tfietím místû. Peter pozdûji pokraãoval je‰tû v New Jersey a St. Louis. V NHL proÏil celkem 15 sezon.
S t˘mem âeskoslovenska získal dvakrát titul mistra svûta, v roce 1984 nastoupil za Kanadu na turnaji o Canada Cup. Po pádu komunismu se vrátil ke sv˘m kofienÛm. Pomáhal hokejovému t˘mu osamostatnûného Slovenska v cestû mezi svûtovou elitu a byl kapitánem muÏstva na olympiádû v Lillehammeru 1994. Pozdûji pracoval rovnûÏ jako generální manaÏer slovenské reprezentace.
âesk˘ útoãník Petr Nedvûd nastoupil za Kanadu na zimních olympijsk˘ch hrách 1994 v norském Lillehammeru.
Peter ·Èastn˘ vítûz Calder Trophy pro nejlep‰ího nováãka NHL v roc e 1981.
Marián, Peter a Anton ·Èastní hráli za Quebec Nordiques.
âeskoslovensk˘ zlat˘ t˘m v roce 1985. Hráãi Franti‰ek Musil a Michal PivoÀka pozdûji opustili komunistické âeskoslovensko a ode‰li hrát do NHL.
U M IS N U M O K U D PÁ O P Y R H É O LY M P IJ S K Byl to poslední vítûzn˘ v˘kfiik hokejového cara Viktora Tichonova. Na olympiádû 1992 v Albertville získal pod jeho vedením zlaté medaile mlad˘ t˘m, kter˘ nemûl na dresu Ïádn˘ státní znak, na jeho poãest se nehrála hymna. SSSR nedlouho pfiedtím zanikl, muÏstvo vystupovalo pod pfiechodn˘m názvem Spoleãenství nezávisl˘ch státÛ (Commonwealth of Independent States – CIS). Na jarním mistrovství svûta uÏ se pfiedstavilo pod hlaviãkou Ruska. Dal‰í zemû se oddûlily a zaãaly vystupovat samostatnû. O rok pozdûji do‰lo k rozdûlení âeskoslovenska. V˘bûr, kter˘ nastoupil na mistrovství svûta do 20 let, byl posledním, kter˘ tvofiili âe‰i a Slováci spoleãnû. Na olympiádû 1994 v Lillehammeru si poprvé na velkém turnaji zahráli proti sobû. âasto se fiíká, Ïe sport a politika by se nemûly míchat dohromady. Ale tohle rãení má k realitû mnohdy znaãnû daleko. Po pádu Îelezné opony a komunistick˘ch reÏimÛ ve Stfiední a V˘chodní Evropû na konci 80. let se v˘raznû zmûnila mapa kontinentu a následnû i geografie svûtového hokeje. Nástupnické zemû jako âeská republika a Rusko si uchovaly právo pokraãovat mezi svûtovou ‰piãkou. Dal‰í, které vznikly nebo byly obnoveny po rozpadu star˘ch spoleãenství si zaãaly klestit cestu vzhÛru. Jako první to dokázalo Slovensko, následovaly Loty‰sko, potom Bûlorusko, Kazachstán, Slovinsko.
Tûsnû po rozpadu Sovûtského svazu v roce 1992 vyhrál na olympijském turnaji ve francouzském Albertville mlad˘ rusk˘ t˘m. Hráãi nemûli na dresech národní symbol a po vítûzství jim nehrála hymna.
Po pfievratn˘ch politick˘ch zmûnách uÏ mohli i hráãi z postkomunistick˘ch zemí svobodnû odcházet do NHL, na‰li uplatnûní v nejlep‰ích evropsk˘ch soutûÏích, hokej se globalizoval. Nov˘ svûtov˘ pofiádek souãasnû pfiinesl zmûny v pomûru sil. ·piãka se vyrovnala. Plakát ze zimních olympijsk˘ch her v japonském Naganu z roku 1998. Poprvé bylo na této olympiádû umoÏnûno hrát hokejistÛm NHL.
Jen ‰est zemí si rozdûlilo celkem 57 zlat˘ch medailí, o které se na mistrovství svûta nebo olympiádû bojovalo od prvního ‰ampionátu v roce 1920 do zániku SSSR v roce 1991: Kanada, Sovûtsk˘ svaz, âeskoslovensko, ·védsko, Velká Británie a USA. Ale stejn˘ poãet se podûlil o cenné medaile v následujících 17 letech, které mezitím uplynuly. V roce 1995 do této spoleãnosti pfiibylo Finsko. V roce 2002 Slovensko, které uÏ o dva roky dfiív bojovalo o zlato z mistrovství svûta ve finále proti nûkdej‰ím spojencÛm z âeské republiky. Jiné státy se zapsaly do dûjin také v˘raznû, i kdyÏ podobného úspûchu zatím nedosáhly. Napfiíklad Bûlorusko, které ve ãtvrtfinále olympijského turnaje v Salt Lake City senzaãnû vyfiadilo ·védy.
Dominik Ha‰ek – nejvût‰í hrdina ãeského národního t˘mu na hrách v Naganu v roce 1998.
UÏ bûhem olympiády v Naganu 1998 zámofiská NHL poprvé v historii pfieru‰ila svÛj program a vyslala hráãe na turnaj pod pûti propojen˘mi kruhy. VÛbec poprvé mohli pfiijet v‰ichni nejlep‰í. Zvítûzil t˘m âeské republiky, kter˘ ze ‰esti pfiímo nasazen˘ch celkÛ vyuÏil nejménû hokejistÛ NHL. Podle nûkter˘ch pfiedpovûdí mûli âe‰i málem stejnou ‰anci jako jamajsk˘ bob. V play off prokráãeli ke zlatu pfies trojici nejvût‰ích favoritÛ – USA, Kanadu a Rusko. A nedal se vymyslet lep‰í scénáfi, neÏ Ïe se stfielcem vítûzného gólu ve finále stal obránce Petr Svoboda, kter˘ emigroval jako osmnáctilet˘ mladík a rodnou zemi reprezentoval od té doby poprvé. âe‰tí fanou‰ci opûvovali také brankáfie Dominika Ha‰ka, kter˘ byl hlavním strÛjcem vítûzného taÏení. Nagano se stalo vrcholem zlatého vûku ãeského hokeje. Olympijsk˘ triumf dodal hokejistÛm malé zemû sebevûdomí. V letech 1999 aÏ 2001 âe‰i tfiikrát po sobû vyhráli mistrovství svûta. Pfied nimi se to povedlo jen Kanadû a SSSR. Na zlat˘ hattrick navázali je‰tû titulem ze ‰ampionátu v roce 2005.
Smutné kanadské superhvûzdy poté co prohrály bitvu o bronzové medaile na zimních olympijsk˘ch hrách v japonském Naganu z roku 1998. Napravo Wayne Gretzky, oznaãovan˘ jako nejlep‰í hokejista v‰ech dob.
Finsko poprvé vyhrálo mistrovství svûta v roce 1995. Vítûznou branku na 3:0 vstfielil Ville Peltonen za asistence Miky Strömberga a Saku Koivua.
V roce 2002 ve ‰védském Göthenborgu byl Raimo Helminen ocenûn za pfiekonání svûtového rekordu 320 sehran˘ch mezistátních zápasÛ, kter˘ do té doby drÏel Jifií Holík. Vlevo Kalervo Kummola, pfiedseda finské hokejové federace, vpravo Réne Fazel, prezident IIHF.
Slovensk˘ kapitán Peter Bondra s pohárem mistrÛ svûta 2002. Mistfii svûta roku 2002 ze Slovenska.
Jaromír Jágr s pohárem mistrÛ svûta 2005. Tímto vítûzstvím se Jágr stal ãlenem prestiÏního „klubu trojího zlata“ (získal Stanley Cup, olympijské zlato i zlato mistrÛ svûta).
LEDNÍ HOKEJ A TŘI KORUNKY ·védsku patfií v hokeji nûkolik svûtov˘ch prvenství. Ulf Sterner nastoupil v NHL jako první hráã, kter˘ hokejovû vyrostl v Evropû. Börje Salming se stal první evropskou superhvûzdou NHL. Stefan Persson a Anders Kallur byli v roce prvními Evropany, ktefií získali Stanley Cup. Mats Sundin se jako první Evropan stal jedniãkou draftu NHL. UÏ v roce 1962 ·védové v Colorado Springs vÛbec poprvé porazili Kanadu. Jejich premiérov˘ triumf na mistrovství svûta byl prvním vítûzstvím evropského celku nad Kanadou na ‰ampionátu hraném v zámofií. Na mistrovství svûta 2003 se ·védÛm povedl ve ãtvrtfinále proti domácímu Finsku dosud nevídan˘ comeback. V polovinû zápasu prohrávali uÏ 1:5. Nakonec zvítûzili 6:5. Po zisku olympijského zlata v roce 1994 se Hakan Loob, Tomas Jonsson a Mats Näslund stali zakládajícími ãleny tzv. Triple Gold Clubu. Vedle titulu mistra svûta a Stanley Cupu získali také zlato ze zimních her. O dvanáct let pozdûji v Turínû byl Näslund generálním manaÏerem muÏstva, které na olympijsk˘ triumf navázalo. V základní skupinû ·védové podlehli Rusku 0:5 a v posledním utkání Slovensku 0:3. Ale právû tato prohra je v play off poslala na pfiijatelnûj‰í ·v˘cary. V pfiípadû vítûzství by ‰li na obhájce zlata Kanaìany.
n˘m pohybem hokejky zn˘ gól nezapomenutel Peter Forsberg stfiílí vítû v roce 1994. u h hrách v Lillehammer na zimních olympijsk˘c
âtvrtfinálového soupefie smetli 6:2. V semifinále âeskou republiku 7:3. V duelu o zlato stanuli proti Finsku, které pro‰lo sedmi pfiedchozími zápasy turnaje bez poráÏky. O gól prohrávali, rozhodující branku na 3:2 v‰ak vstfielil tûsnû po zaãátku tfietí tfietiny dalekonosnou ranou od modré ãáry zku‰en˘ obránce Nicklas Lidström. Na námûstích ‰védsk˘ch mûst propukla vítûzná euforie. V centru Stockholmu vítalo olympijské hrdiny den po velkém triumfu pfies 30 000 lidí. ·védsko vyhrálo olympiádu poprvé uÏ v roce 1994. Tehdy rozhodl finále pfii samostatn˘ch nájezdech Peter Forsberg svojí nesmrtelnou kliãkou. V turnaji v‰ak je‰tû nestartovali hokejisté NHL. V Turínû hokejisté skandinávské zemû dosáhli nejvût‰ího úspûchu v historii. Do té doby získali ·védové sedmkrát titul mistrÛ svûta. Tfii mûsíce po olympiádû se jim to v loty‰ské Rize povedlo znovu. Na vítûzství se podílelo také osm úãastníkÛ turnaje v Turínû. Ve finále celek Tre kronor porazil ãesk˘ t˘m 3:0. Jako první celek v historii dokázal bûhem jedné sezony získal zlaté double. Vyhrát na dvou nejv˘znamnûj‰ích ‰ampionátech v jedné sezonû se do té doby je‰tû nikomu nepodafiilo.
Finsk˘ kapitán Saku Koivu poté co jeho t˘m prohrál bitvu o zlato na olympiádû v roce 2006.
Vítûzní ·védové na olym pijsk˘ch hrách v italském Turínû v roce 2006.
Bengt-Ake Gustafsson – trenér ‰védského t˘mu, kter˘ vyhrál v roce 2006 mistrovství svûta i olympiádu. 2006 ze ·védska. Svûtoví ‰ampióni roku
·védská radost po vítûzstv í na olympijsk˘ch hrách v Turínû v roce 2006.
VÝSTAVA „100 LET HOKEJE” V BRUSELU U pfiíleÏitosti 100 let organizovaného hokeje probûhla v prostorách Evropského parlamentu v Bruselu ve dnech 15.–17. dubna 2008 v˘stava, jejímiÏ duchovními otci byli ãesk˘ europoslanec Oldfiich Vlasák, jeho slovensk˘ kolega a b˘valá hokejová legenda Peter ·Èastn˘. Nad celou akcí pfievzali zá‰titu pfiedseda Evropského parlamentu Hans-Ger t Pöttering a slovensk˘ komisafi pro kulturu, spor t, vzdûlání a mládeÏ Ján Fígeæ. Na organizaci se následnû podíleli také europoslanci z dal‰ích ãlensk˘ch zemí. V˘stava v Bruselu se stala vynikající reklamou pro svûtov˘ i ãesk˘ hokej a pro na‰i zemi vÛbec. Zahajovací ceremoniál se konal v sále Yehudi Menuhina v budovû Paula Henr yho Spaaka Evropského parlamentu za pfiítomnosti stovek náv‰tûvníkÛ. Takovému zájmu se v prostorách EU tû‰ila málokterá jiná v˘stava.
Pozvání pfiijala i spousta v˘znamn˘ch osobností svûtového hokeje. Napfiíklad b˘val˘ obránce a souãasn˘ rusk˘ ministr spor tu Vjaãeslav Fetisov, viceprezident NHL Bill Daly, vynikající loty‰sk˘ brankáfi Ar turs Irbe, mnohonásobn˘ ãeskoslovensk˘ reprezentant Jan Havel, kter ˘ nastoupil i ve slavn˘ch zápasech proti SSSR na mistrovství svûta v roce 1969. Na v˘stavu dokonce zapÛjãil svÛj dres, na kterém je komunistická hvûzda pfielepena ãernou páskou na protest proti sovûtské okupaci âeskoslovenska v srpnu 1968. Pfiítomen byl rovnûÏ stfiíbrn˘ medailista z olympiády 1948 Oldfiich Zábrodsk˘, Ïijící v souãasné dobû v Belgii. V deseti tématicky rozdûlen˘ch okruzích v˘stava pfiipomnûla století organizovaného hokeje vãetnû v˘znamn˘ch mezníkÛ jeho historie. Pfiedstavila nejr ychlej‰í kolektivní spor t jako celosvûtov˘ spor tovní fenomén. ZároveÀ ukázala jeho provázanost s dûjinn˘mi událostmi 20. století. V˘stava upozornila na skuteãnost, Ïe v mnoha nov˘ch ãlensk˘ch státech EU byly za komunismu snahy i tento spor t vyuÏít ve prospûch tehdej‰í ideologie a propagandy. Tento politick˘ tlak spolu s pocitem národní hrdosti, zejména v bojích tehdy je‰tû ãeskoslovenské reprezentace o medaile na mistrovstvích svûta a zimních olympiádách, udûlal v tûch dobách z ledního hokeje víc neÏ spor t. Ne‰lo jen o v˘sledky. Hokej se stal symbolem boje proti totalitû, útlaku a nadvládû cizí mocnosti. Náv‰tûvníci v˘stavy v Bruselu mohli vidût i pohár mistrÛ svûta, kter ˘ v roce 2001 získali ãe‰tí reprezentanti. Je‰tû vût‰í lesk jí dodal Stanley Cup, o nûjÏ bojují kluby zámofiské NHL. Nejstar‰í a nejprestiÏnûj‰í klubovou hokejovou trofej zapÛjãili na pfiímluvu Petera ·Èastného z H a l y s l á v y v To r o n t u . V p r o s t o r á c h E v r o p s k é h o p a r l a m e n t u a Belgii jako takové byla vystavena vÛbec popr vé.
Bruselu i v Belgii. Stanley Cup - poprvé v
Pfiedseda Evropského parlamentu Hans-Gert Pöttering pfii zahajovacím ceremoniálu.
Slovensk˘ evroposlanec Peter ·Èastn˘, b˘val˘ hráã ãeskoslovenského t˘mu a mistr svûta z roku 1976 a 1977 v rozhovoru s legendami ãeskoslovenského hokeje Janem Havlem a Oldfiichem Zábrodsk˘m.
âeskoslovenská vitrína s medailemi P. ·Èastného a J. Havla vãetnû památného Havlova dresu s pfielepenou hvûzdou a pohárem mistrÛ svûta z roku 2001.
Europoslanec Oldfiich Vlasák spolu s vynikajícím ãesk˘m hokejistou Janem Havlem u poháru mistrÛ svûta z roku 2001 v Hannoveru.
Hlavní pofiadatelé akce vãetnû europoslance Oldfiicha Vlasáka a b˘valého hokejisty a souãasného ruského ministra sportu Vjaãeslava Fetisova (tfietí zleva od poháru).
