Leden 2016 číslo 4. Katz! Občasník české zenové školy Kwan Um

Leden 2016 – číslo 4

Občasník zenové školy Kwan Um

Katz !

Občasník české zenové školy Kwan Um Leden 2016 – číslo 4

1



Obsah: Mu Chak JDPSN – Řeč při ceremonii Inka

1

Václav Engler – Básně

5

Dobré otázky, dobré odpovědi

6

Kong-an

8

Dvadsať stupňov ku zlatej

9

Zenové příběhy

12

Již tento svět nám dává úkol

14

Příběh o mnichovi, který žil tady a teď

17

Praxe doma

18

Otevření zenového centra v Liberci

20

Míla Tomášová - Probuzení

21

Jdu krajinou

22

Zajímavé knihy

23

Plánované akce

24

Členství v zenové škole Kwan Um

25

2



Členství v zenové škole Kwan Um

Zenová škola Kwan Um navazuje na korejský zenový buddhismus. Zakládajícím učitelem byl korejský zenový mistr Seung Sahn. Většiny akcí pořádaných školou Kwan Um se mohou účastnit i nečlenové. Členem školy se může stát každý, kdo se účastní společné praxe (pravidelná meditační setkání, meditační ústraní) a chce přispět k její činnosti, jejímu pokračování a rozvoji. Členové se aktivně podílí na chodu sanghy a mají slevu na meditačních ústraních v ČR i v zahraničí. Podporují činnost školy měsíčními příspěvky, ze kterých se hradí výdaje spojené např. s provozem zenových center, organizací akcí a návštěv zenových mistrů, poskytováním informací o činnosti školy (inzeráty, plakáty apod.). Škola Kwan Um je nezisková organizace a je financována z členských příspěvků a darů. Pokud byste chtěli přispět na rozvoj školy, s vděčností uvítáme jakoukoliv finanční podporu (informace na našich internetových stránkách v sekci Členství). Pravidelná meditační praxe v Čechách: Praha, Brno, Vrážné (okres Svitavy), České Budějovice, Liberec, Děčín, Litoměřice, Zlín, Olomouc. Více informací na: www.kwanumzen.cz

Vydání tohoto čísla připravila: Lenka Kohoutová, 27.1.2016

Při velké práci života a smrti na tebe čas nepočká. 3



Jestliže zítra zemřeš, jaké tělo dostaneš? Není to vše velmi důležité? Pospěš si! Rychle! Modré nebe a zelené moře jsou původní tváří Buddhy. Zvuk vodopádu a ptačí zpěv jsou velkými sútrami. Kam jdeš? Dávej pozor! Voda teče do moře. Oblaka se vznášejí k nebi.

4



Mu Chak JDPSN Řeč při ceremonii Inka - Berlín 3.5.2008

Mu Chak JDPSN (vlastním jménem Namhee Chon) se narodila v roce 1960 v Soulu v Jižní Koreji. Vystudovala filosofii a sinologii na univerzitě v Berlíně. Věnovala se józe a meditaci v Indii. V roce 1989 se setkala ve Varšavě s učením zenového mistra Seung Sahna. Spolu se svým manželem (zenový mistr Ji Kwang) založila v roce 1990 zenové centrum v Berlíně a později také zenovou školu Kwan Um Německo. V roce 2008 obdržela Inka (povolení vyučovat v tradici školy Kwan Um). Spolu se svojí rodinou žije poblíž Berlína. (Zvedne zenovou hůl nad hlavu a udeří jí do stolu) Zen znamená být svobodný od života i smrti. (Zvedne zenovou hůl nad hlavu a udeří jí do stolu) Sútra srdce říká: Není žádné stáří, ani smrt, žádné dosažení, ani nic k dosahování. (Zvedne zenovou hůl nad hlavu a udeří jí do stolu) Pokud zde však nic není, od čeho se máme osvobodit? Čeho musíme dosáhnout?

Kaaatz!

5



Obloha je modrá a my zde společně sedíme. Děkuji vám, že jste přišli na ceremonii. S buddhismem jsem se setkala poprvé, když mi bylo devatenáct let. Bylo to na začátku mých studií na univerzitě. Tehdy jsem potkala na kolejích svoji kamarádku. Řekla, že toho dne večer pojede ještě s dalšími studentkami z jejich buddhistického kroužku do buddhistického chrámu. Řekla, že si tam dají společnou večeři a potom si budou povídat. Pomyslela jsem si, že bych chtěla jet s nimi. Jely jsme tedy společně do chrámu, který byl postaven na hoře poblíž Soulu. Po večeři nás opat chrámu svolal do sálu dharmy. Poté, co jsme se všechny sešly v sále, ctihodný opat řekl: „To je skvělé, že se mladí lidé jako vy zajímají o buddhismus. Dnes je úplňková noc. A jak jistě víte, praxe za úplňku účinkuje dvakrát silněji. Proto navrhuji, abychom tuto noc udělali společně 3000 poklon.“ Nikdo se neodvážil odporovat. Nejprve mi však museli ukázat, jak se něco takového jako „poklona“ dělá. Opat nám také doporučil, abychom při každé pokloně nahlas pronesli: „Prosíme, převeď nás na druhý břeh.“ Do svítání jsem tedy udělala 3000 poklon. Z chrámu jsem se vyplazila po čtyřech a nějak se dostala domů. Více jak jeden týden jsem nemohla udělat jediný krok, aniž bych necítila bolest. Asi po dvacáté pokloně jsem si tehdy řekla: „Ne, já už nemůžu, je to příliš namáhavé.“ S železnou vůlí jsem to ale vydržela a dělala další poklony z jediného důvodu, kterým byla právě ona věta: „Prosíme, převeď nás na druhý břeh.“ Nevěděla jsem sice úplně přesně, co se tím druhým břehem myslí, ale věděla jsem dost na to, abych pochopila, že je to něco neobyčejného, zvláštního a nového, něco, po čem jsem už dlouho silně toužila. Během svého mládí a i v pozdějších letech jsem byla spíše velmi depresivní člověk. Myslela jsem si, že vše je stále jen opakováním toho samého a naše existence tedy nemá žádný smysl. Byla jsem vážně přesvědčena o tom, že si vezmu život. Pak mě ale napadlo, že jsem ještě nezkusila všechno. Ve filmech a v literatuře se oslavovala erotická láska. Pomyslela jsem si, před tím, než zemřu, vyzkouším to. O pár let později jsem začala cvičit jógu a hinduistickou meditaci v Indii. Hinduisté věří tomu, že pokud chce člověk dosáhnout absolutna, měl by praktikovat askezi a zdrženlivost. S mužem jsme tehdy delší dobu žili jako bratr a sestra. To vše bylo tehdy projevem mého zoufalého hledání smyslu života. Nevím, čím jsem si v životě zasloužila všechno to dobré a krásné. Poznala jsem zenového mistra Wu Bonga a krátce poté i zenového mistra Seung Sahna a jeho učení. Jeho „Ničeho se nedrž!“ bylo jako ostrý meč, který odetínal všechny mé fantazie, myšlenky a touhy.

6



Brzy poté jsme s manželem proměnili náš byt v zenové centrum. Nad zenovým centrem bydlela jedna stará paní. Vlastně jsem ji skoro nepotkávala. Vídala jsem jen její starší dceru a tu jsem občas i navštěvovala. Jednoho dne, když jsem procházela kolem jejich dveří, slyšela jsem tiché kňourání: „Pusť mě odsud ven!“ Zeptala jsem se: „Co se vám stalo? Zamknul vás někdo? Jak vám mohu pomoci?“ Ale ona na mé otázky skoro nereagovala a stále jen opakovala tu samou větu jako nějakou mantru. Po nějaké chvíli to přestalo. Příští den jsem v jejich bytě zaslechla nějaký rámus a bušení. Zřejmě tloukla nějakou holí do dveří. Přitom hlasitě křičela, ječela a vzlykala: „Pusť mě odsud ven!“ Už jsem málem zavolala policii. Myslela jsem si, že se tam musí dít nějaké bezpráví. Když jsem pak uviděla její dceru pospíchat po schodech nahoru, zakřičela jsem na ni: „Jak jste si mohla dovolit zamknout svoji starou matku v bytě?“ Nato se na mě nechápavě podívala a odvětila: „Za těmi dveřmi přece nikdo zamčený být nemůže“. Tento typ dveří má prý totiž zámek se zástrčkou, to znamená, že se mohou otevírat pouze zevnitř. Kdyby někdo chtěl dveře otevřít zvenku, potřeboval by klíč. Takže ta stará paní se zamknula sama! O několik dní později byla odvezena na psychiatrii. Při jedné meditaci jsem dospěla k poznání, že tím svým neustálým hledáním absolutna na tom nejsem nijak jinak než ta stará paní. Chtěla jsem se dostat na druhý břeh, a proto mých 3000 poklon bylo jako výkřiky té staré paní. Když se člověk podívá pozorněji, tento svět je jako jeden veliký blázinec. Každý si buduje své vlastní vězení. Zamykáme se sami dvojitými a trojitými závorami a křičíme, že chceme svobodu. Tato vězení se jmenují: vězení osvícení, vězení svobody, vězení dokonalosti. Jakmile vytvoříme myšlenku svobody, ve stejném momentě už jsme nesvobodní. Ve chvíli, kdy myslíme na dokonalost nebo na osvícení, stáváme se nedokonalými a neosvícenými. Zde začíná proces, ve kterém se honíme za svými myšlenkami. To, co náš duch vytváří, nám připadá tak reálné, že to chceme bezpodmínečně dosáhnout a realizovat. Ale učení zenového mistra Seung Sahna je velmi jednoduché. Učil nás, že máme všechno pustit. Když všechno pustíme, potom je všechno tak, jak je, dokonalé a úplné. Nemusíme tedy bezpodmínečně spěchat z jednoho kjolče na druhé a dělat tisíce poklon. Musíme jednoduše opustit své myšlenky a představy. Potom opustíme i své vězení a dveře se otevřou a my uvidíme všechno jasně. Je to ta nejlepší pomoc, jakou můžeme dát světu. Nemusíme se ani ptát „Jak ti mohu pomoci?“ Toto je největším přínosem pro tento svět. (Zvedne zenovou hůl nad hlavu a udeří jí do stolu) V tomto bodě existuje svoboda od života a smrti.

7



(Zvedne zenovou hůl nad hlavu a udeří jí do stolu) V tomto bodě není ani svoboda, ani život a smrt. (Zvedne zenovou hůl nad hlavu a udeří jí do stolu) Zenový mistr Ko Bong řekl, že pokud z tohoto bodu uděláš ještě jeden krok kupředu, jsi mrtvý. Když půjdeš o krok zpět, potom také zemřeš. V tomto bodě ale nesmíš setrvávat. Nikdo ti nemůže pomoci. Jak zůstaneš na živu? Takže, jak můžeme zůstat na živu? Kaaatz! Moje řeč právě skončila. Děkuji vám za pozornost. Přeložila Barbora Stojaspalová

8



Václav Engler – Básně Moudrost? Nezadržovat city Neulpívat na citech Myslím na ta slova A přitom málem šlápnu na motýla co se vyhřívá na chodníku... ...jediná moudrost Která se mi dnes přihodila

~ Za úplňku jsem sklíčený Zpoza okna na mě hledí bledý úplněk I tuto noc Nedosáhl jsem prázdnoty mysli Nevystoupím z koloběhu životů Ani za miliardu let Ale… …mohl jsem Tě obejmout Když jsi vedle mne plakala

9



Dobré otázky, dobré odpovědi Shravasti Dhammika Ctihodný Shravasti Dhammika se narodil v Austrálii a stal se mnichem v Indii v roce 1976. Žil mnoho let na Srí Lance a v Singapuru a je autorem mnoha knih o buddhismu a tématech, která s tím souvisejí. V knize Dobré otázky, dobré odpovědi autor velmi živě, stručně a jasně odpovídá na otázky, které si lidé kladou při prvním kontaktu s Buddhovým učením. Jak je možné, že je tak málo slyšet o charitativní práci konané buddhisty? Možná je to proto, že buddhisté necítí potřebu mluvit o dobrých věcech, které dělají. Před mnoha lety obdržel japonský buddhistický vůdce Nikho Niwano Templetonovu cenu za šíření souladu mezi náboženstvími. Thajský buddhistický mnich byl nedávno oceněn prestižní Magsaysay cenou za svou práci pro lidi závislé na drogách. V roce 1987 byl další thajský mnich, ctihodný Kantayapiwat, oceněn Norskou dětskou cenou míru za svou dlouholetou pomoc dětem bez domova v zemědělských oblastech. Buddhisté vnímají pomoc ostatním jako výraz své duchovní praxe stejně jako lidé praktikující jiná náboženství. Zároveň věří, že by taková praxe měla být vykonávána v tichosti a bez upozorňování na sebe sama. A proto není o jejich charitativní činnosti slyšet tak mnoho. Proč je tolik typů buddhismu? Je mnoho typů cukru: hnědý, bílý, práškový, surový nebo karamelizovaný. A všechno je to cukr, který chutná sladce. Je produkovaný v různých formách, aby mohl být použit různými způsoby. Existuje theravádový buddhismus, zenový buddhismus, buddhismus Čisté země, jógačárový a vadžrajánový buddhismus. A všechny mají stejnou chuť – chuť svobody. Buddhismus se rozvíjel do mnoha forem tak, aby mohl oslovit různé kultury, v jejichž rámci se rozvíjel. V průběhu staletí se měnil a přizpůsoboval dalším generacím. Navenek se může zdát, že jednotlivé formy buddhismu se od sebe velmi liší, ale ve skutečnosti všechny obsahují Čtyři ušlechtilé pravdy a Ušlechtilou osmidílnou stezku. Všechna velká náboženství, buddhismus nevyjímaje, se rozdělila do různých škol a sekt. Buddhistické sekty spolu nikdy neválčily, nikdy nestály proti sobě a dodnes navštěvují vzájemně své chrámy a vykonávají společně náboženské obřady.

10



Někdy je Buddhovo učení nazýváno Střední cestou. Proč? Buddha dal své Osmičlenné ušlechtilé stezce alternativní název, majjhima patipada, což v překlad uznamená „Střední cesta“. Tento alternativní název je důležitý tím, že vybízí k tomu, aby byla Osmičlenná ušlechtilá stezka praktikována vyrovnaným způsobem. Lidé dokážou být ve své náboženské praxi a dodržování pravidel velmi strnulí nebo příliš horliví. Osmičlenná ušlechtilá stezka by měla být praktikována vyváženě tak, abychom se vyhnuli extrémům. Vy si určitě myslíte o buddhismu to nejlepší. Asi si myslíte, že vaše náboženství je správné a všechna ostatní jsou špatná. Žádný buddhista, který Buddhovu učení rozumí, si nemyslí, že ostatní náboženství jsou špatná. Nikdo, kdo s otevřenou myslí vynaložil upřímné úsilí ke studiu ostatních náboženství, by si něco takového nemohl myslet. První věc, které si všimnete, když studujete různá náboženství, je, jak moc toho mají společného. Všechna náboženství uznávají, že současný stav lidské společnosti je neuspokojivý. Všechna tvrdí, že změna v postojích a chování je nutná k tomu, aby se situace zlepšila. Všechna učí etiku, která v sobě zahrnuje lásku, laskavost, štědrost a sociální odpovědnost a všechna akceptují nějakou formu absolutna. Používají různé jazyky, různá jména a různé symboly, aby popsala a vysvětlila tyto věci. A jedině v případech, kdy lidé úzkoprse ulpívají na svém vidění světa, vzniká náboženská netolerance, pýcha a pokrytectví. Představte si, jak se Čech, Francouz, Číňan a Indonésan dívají na jeden šálek. Čech řekne: „To je šálek.“ Francouz na to: “Ne, to je tasse.“ Číňan k tomu dodává: “Oba se pletete, je to pet.“ A Indonésan se směje: “Vy jste se všichni zbláznili, je to přece cawan.“ Čech se podívá do slovníku, ukáže ho ostaním a říká: „Můžu dokázat, že je to šálek, je to napsáno v mém slovníku.“ „V tom případě se tvůj slovník plete,“ odpoví Francouz, „protože můj slovník říká, že je to tasse.“ Číňan se jim posmívá: “Můj slovník je o tisíc let starší než ty vaše a tak musí mít pravdu. Kromě toho víc lidí mluví čínsky než jakýmkoliv jiným jazykem, a tak je to určitě pet.“ Zatímco se jeden s druhým hádají, přijde někdo další a ze šálku se napije. Poté, co se napil, řekne ostaním: „Ať už tu věc nazýváte šálek, tasse, pet nebo cawan, šálek je určen k tomu, aby byl používán. Přestaňte se hádat a napijte se, nedohadujte se a utište svou žízeň.“ To je buddhistický postoj vůči ostatním náboženstvím.

11



Kong-an Celý svět je jedna květina Zenový mistr Seung Sahn 291. Song Am volá: „Mistře!“¨ Mistr Song Am Eon na sebe každý den volal: Mistře!“ A odpovídal si: „Ano?“ „Musíš udržovat čistou mysl!“ „Ano!“ „Nikdy se nenech oklamat druhými!“ „Ano! Ano!“ 1. Jaký je význam „Mistra“? 2. Song Am Eon byl zvyklý na sebe volat i sám si odpovídat. Který z nich je správný mistr? Komentář: Hloupé! Hloupé! Tvář ženy, tvář muže, kdo rozumí? Umyj si obličej, pak se to jasně objeví.

12



Dvadsať stupňov ku zlatej Je to program pozostávajúci z dvadsiatich krokov, ktorý vznikol preto, lebo veľa ľudí má problém preniesť svoju formálnu praktiku do každodenného života – nevedia ako to spojiť, premostiť, zdá sa im to ťažké. Program sa úspešne používa aj v situáciách, keď formálna praktika nie je možná a tak je náhradným cvičením bdelej pozornosti. Môže to byť aj prvým pokusom o meditáciu. To, čo robíme v sále dharmy pri formálnej praktike, alebo čo cvičíme pri meditácii nie je vôbec oddelené od toho, čo robíme v našom každodennom živote. Ľudské bytosti sú však naozajstnými expertmi vo vytváraní rozdielov a v oddeľovaní. Našťastie sme aj expertmi vo vytváraní mostov medzi tým, čo sme predtým oddelili. Čo je program dvadsiatich krokov? Vytvorte si zoznam dvadsiatich činností, ktoré robíte každý deň. Urobte si z nich poradovník od jedna po dvadsať tak, že pod jednotkou si zapíšte činnosť, ktorú robíte maximálne dvakrát alebo trikrát za deň. Potom nasledujú činnosti, ktoré robíte častejšie. Pod dvojkou si zapíšte napr. niečo, čo robíte nie viac ako štyrikrát alebo päťkrát denne. Ako sa zväčšujú čísla mala by sa zväčšovať aj frekvencia týchto činností za deň. A tak až po dvadsiaty bod. Zoznam si dajte niekde na viditeľné miesto a k prvému bodu si napíšte dátum, kedy začnete prvý týždeň programu. A čo treba robiť? Predpokladajme, že máte ako prvý bod 1: UMÝVANIE ZUBOV. Ráno vstanete, idete do kúpeľne... a v momente, keď si začínate umývať zuby... ZAPNETE SVOJU BDELOSŤ. Umyjete si zuby, vrátite kefku na miesto, opláchnete si ruky, utriete si ich a.... a vtedy môžete BDELOSŤ VYPNÚŤ. Bdelosť pritom nie je analyzovanie počtu štetiniek na zubnej kefke, alebo skúmanie, či vám chutí alebo nechutí zubná pasta. Pri bdelosti venujete pozornosť každému aspektu činnosti, ktorú robíte. Hovoríme tomu zjednotiť sa s činnosťou. Takto to robte sedem dní. Ďalší týždeň pridáte k prvej činnosti bod dva. Ak by to bolo napr. 2: OTVÁRANIE DVERÍ DO OBÝVAČKY, potom, už zapínate svoju bdelosť pri umývaní zubov a aj pri otváraní dverí do obývačky. Tretí týždeň zapínate bdelosť pri činnostiach z bodu jeden, dva a tiež tri.

13



A tak pridávame činnosti každý ďalší týždeň. Keď sa u vás po siedmych, alebo ôsmych týždňoch začnú objavovať nejaké ťažkosti , je to úplne v poriadku. Je to preto, že frekvencia činností, ktoré robíte sa zvyšuje. Pri trinástke možno začnete váhať, či v tom vôbec ešte chcete pokračovať. Vtedy prekonajte túto bariéru odporu. Keď prídete až na koniec dvadsiateho týždňa, vaša bdelosť sa posilní nielen pri tých dvadsiatich činnostiach. Ak dokážete dokončiť tento dvadsaťbodový program, zmení sa váš život. V skupine, ktorá naraz skúša tento program je možné si pomôcť facilitátorom, niekým, koho si zvolíte, aby ste mu na konci každého týždňa povedali stručné zhrnutie vašej snahy. Zhrnutie môže byť obšírne ale aj krátke, napríklad: „Tento týždeň bol nanič.“ Tým, že budete program skúšať v skupine, podporíte jeden druhého, aby ste v ňom vydržali. Facilitátor nie je dozorca ani šéf – len pomáha vytvoriť podmienky, aby všetci vytrvali v snahe dokončiť program. Dvadsať stupňov ku zlatej je akousi šokovou terapiou, pri ktorej sa bdelosť zvyšuje nielen pri vybraných dvadsiatich činnostiach ale aj medzi nimi, kedy si zrazu uvedomíme – AHA, AJ TU JE NIEČO! Každý z tých bodov je podnetom, šokom, príležitosťou na prebudenie, udržanie si bdelosti. Keď sa prebúdzame tak sa meníme – to je zákonité. Dĺžka vybraných činností, či trvajú tri minúty alebo tri sekundy, nie je až taká dôležitá. Zapínanie svetla môže byť obtiažnejšie ako umývanie zubov, pretože je také rýchle a tak automaticky to robíme, že predtým, ako si to vôbec stihneme uvedomiť, už je to preč. Pri zapínaní a vypínaní svetla musí byť pozornosť veľmi ostrá. Môže sa aj stať, že privolávate výťah, zrazu už na vašom poschodí a vy ste sa ešte nestali jedným pri stláčaní gombíku na jeho privolanie. Ak ste nejakú činnosť z vášho programu už vykonali automaticky, len si to uvedomte a nechajte to tak. Možno sa vám stane, že po prvýkrát zapnete svetlo iba automaticky a až neskôr si uvedomíte – A SAKRA! Ale na druhý, tretí... šiestykrát sa vám to podarí a... HURÁ! Aj keď iba raz za deň, ale predsa – vedome! Veľmi si dajte záležať na tom, ako si zostavíte zoznam, aj od toho závisí, či sa vám bude dariť. Jeden muž si ako prvý bod na zozname dal dýchanie a rýchlo zistil, že má s tým veľké problémy. Keď sa potom radil so svojím učiteľom, ten mu povedal: „ Celý svet je hore nohami a ty ho ešte viac otáčaš. Rob veci jednoducho a len pomaly zvyšuj náročnosť.“ Ak sa stane, že vám nejaký týždeň totálne nevyjde, kľudne si ho zopakujte.

14



Dvadsať bodov vo vašom programe nie je žiadna súťaž, ani maratón. Iba vy viete či ste „BOLI“ pri vypnutí svetla alebo nie. Je iba na vás, či si to uvedomíte. Pomáha aj zapisovať si každý deň svoje postrehy. Napríklad „dnes sa mi to nepodarilo“ alebo „dnes som si vyčistil zuby“ alebo „dnes som si na obed spomenul, že som si ráno vyčistil zuby“. Držíme vám palce! Zdroj: Zenová škola Kwan Um Slovensko

15



Zenové příběhy ..... Zázračná síla staré ženy Čína, 8. - 9. století Magu, Nanquan a jeden další mnich se vydali na pouť. Cestou narazili na ženu, která provozovala čajovnu. Žena připravila konvici čaje, přinesla tři šálky a řekla: “Mniši, nechť ti z vás, kteří jsou obdařeni zázračnou silou, pijí čaj.” Všichni tři se jen dívali jeden na druhého, a tak žena pokračovala: “Pohleďte, jak vám tato vetchá stařena předvede svou zázračnou sílu.” Na to zvedla šálky, vylila z nich čaj a odešla.

~ Ligzhao pomáhá Čína, 8. století Jednoho dne šli laik Pang se svou dcerou Ligzhao prodávat bambusové košíky. Pang zakopl a upadl. Když to Lingzhao uviděla, přiběhla k otci a svalila se na zem vedle něj. “Co to děláš?” zanaříkal Pang “Viděla jsem, že jsi upadl, tak ti pomáhám,” odpověděla Lingzhao. “Naštěstí se nikdo nedíval,” poznamenal Pang.

~ Stařena zapaluje poustevnu Čína, neznámokdy Jedna stará žena v Číně podporovala po mnoho let jednoho mnicha. Postavila mu poustevnu a obstarávala jídlo a šaty. Když uplynulo dvacet let, začala být zvědavá, čeho mnich dosáhl, a rozhodla se, že ho vyzkouší. Vybrala ve vesnici jednu z nejkrásnějších dívek a poslala ji za poustevníkem s pokynem, aby ho objala a pak se ho zeptala, jak se cítí. Dívka mnicha vášnivě objala a zeptala se ho: “Jak se teď cítíš?” “Seschlý strom na chladné skále, v zimě žádné teplo,” odpověděl mnich. Dívka se vrátila za stařenou a řekla jí, co se stalo.

16



“Cože?” vykřikla žena. “Když pomyslím, že jsem po všechny ty roky podporovala podvodníka!” Popadla hůl, přispěchala do poustevny a bila mnicha křičíc: “Vypadni odsud!” Potom poustevnu zapálila a nechala úplně shořet.

~ Maylie Scottová se setkává s osamělostí Spojené Státy, 20. století Jedna upřímná studenka se zoufale plačíc zeptala své učitelky, Seišo Maylie Scottové: “Tolik se snažím přetransformovat tu zničující osamělost. Nemůžu se jí zbavit a nedokážu s ní ani žít. Můžeš mi pomoci?” Maylie na studentku upřela klidný pohled, obdařila ji sebejistým úsměvem a zakončila konverzaci slovy: “Nikdy si nemysli, že něco není tak, jak má být.” Přeložila Věra Hrůšová

17



Již tento svět nám dává náš úkol Zenový mistr Seung Sahn

Z otázek a odpovědí po řeči dharmy pronesené v cambridžském zenovém centru, 6. dubna 1989. Zenový mistr Seung Sahn: Soucitná mysl znamená – pouze pomáhej ostatním. Nemyslím na sebe, pouze pomáhám ostatním lidem. Volba znamená velký Slib a velký Slib říká „Cítících bytostí je bezpočet, slibujeme všechny zachránit.“ To je volba: „Cítících bytostí je bezpočet, slibujeme všechny zachránit.“ To je původní úkol lidských bytostí… Jsou k tomu nějaké otázky? Otázka: Jak jsme se k tomuto úkolu dostali? (Smích) Úkolem lidských bytostí je zachránit všechny bytosti – jak jsme k něčemu takovému přišli? ZMSS: Co děláte právě teď? Otázka: Šťourám si nehty. ZMSS: Vida – „šťourám si nehty“. Tak. Sedíte na polštářku a něco si povídáte, že? To je váš úkol. Tak ho jenom dělejte! (Smích) Nic nevytvářejte. Okamžik za

18



okamžikem to pouze dělejte. Když řídíte, jenom řiďte. Nemyslete na svou přítelkyni. Jestli myslíte přítelkyni, máte problém – vzpomenete si na ni, uděláte přestupek, zastaví vás policie, dá vám pokutu a přijdete o peníze. Takže když něco děláte, jen to dělejte! Okamžik za okamžikem, okamžikem za okamžikem. Jenom to dělejte, dělejte, dělejte… „Dělat to“ znamená, že není žádný subjekt ani objekt, není uvnitř ani vně – uvnitř i vně BUM! rázem splynou v jedno. Mysl „dělat to“ znamená, že když přijde někdo hladový, dám mu najíst, když přijde někdo, kdo má žízeň, dám mu napít. Je to jasné? Pouze pomáhat ostatním. Žádné „já, můj, mně“. V mysli „dělat to“ žádné „já, můj, mně“ není. Již tento svět nám dává náš úkol. Když pracujete v kanceláři, jen pracujte v kanceláři. Jste ženatý? Otázka: Ženatý? Ano… ZMSS: V tom případě stoprocentně milujte svou ženu: „Miluju tě, miláčku!“ Vaše žena bude doopravdy šťastná. „Můj manžel mě miluje!“ (Smích) Nic nevytvářejte, ano? Když se budete držet svého názoru, nebude vás mít vaše žena ráda. „Ten tvůj nápad se mi nelíbí!“ Budete pořád bojovat. Proto to odložte: jakýkoli názor, podmínku, situaci – jenom milujte svou ženu. Potom bude vaše žena velmi šťastná a vy s ní. Máte děti? Student: Mám. ZMSS: Dobře. Takže když jste se svými dětmi, stoprocentně je milujte. Stoprocentní otcovská mysl, to je velice důležité. Rodiče máte? Student: Ano. ZMSS: Co mají vaši rodiče rádi? Možná nějaké pití, čokoládu nebo sušenky – tak každý týden něco kupte a zajděte k nim na návštěvu. „Mámo, táto, mám vás rád…“ Budou šťastní. „Juchů!“ (Smích) To je náš úkol, jasné? Je to velmi jednoduché, ale je třeba to pochopit. Pouze když se objeví „já, můj, mně“, nemůžete to udělat. Stoprocentní mysl otcovská, stoprocentní mysl manželská, stoprocentní mysl synovská – to je váš úkol. Je to jasné? Zkuste to. Dobrá. Další otázky, prosím. Tam vzadu. Otázka: Já mám takový historický dotaz. Onehdy jste říkal, že když vám bylo 22 let, uvědomil jste si, že jste zenový mistr. Jak to k vám přišlo – bylo to z meditace nebo něčeho podobného, uvědomil jste si v tu chvíli „já“? ZMSS: Jednoho slavného zenového mistra se kdysi někdo zeptal: „Co bylo před tím, než jsi dosáhl osvícení? A co potom?“ Mistr odpověděl: „Než jsem dosáhl

19



osvícení, viděl jsem, že nebe je modré. Pak jsem dosáhl osvícení – a nebe bylo zase modré.“ (Smích). To je vše. „Před dosažením osvícení je hora modrá. Po dosažení osvícení je hora také modrá.“ To je vše. Vůbec nic zvláštního. Pouze věřím svému pravému „já“, na sto procent. Proto se ptejte: „Co jsem?“ Nevím. Nevím. Rozumíte „sobě“? Nevíte, že? Musíte svému pravému „já“ věřit na sto procent, musíte tohoto „nevím“ dosáhnout. To je vše. Dosáhneme-li „nevím“, znamená to, že jsme dosáhli všeho – protože „nevím“ je vše a vše je „nevím“. Ale „nevím“ je „nevím“ – vůbec nic. Další otázka? Otázka: Psi nepřemýšlejí. Jsou tedy osvícení? ZMSS: Samozřejmě. Pes má psí osvícení. (Smích) Co je to psí osvícení? Rozumíte, co tím myslím? Ne? Tak se mě zeptejte, co je to psí osvícení. Zeptejte se mě… Otázka: Co je psí osvícení? ZMSS: Haf, haf! (Smích) Chápete? Dělej to, dělej to! Jasné? Psi to jenom dělají: haf haf, nic víc. Takže náš lidský úkol – co je náš lidský úkol? Tomu už nerozumíme. Student: Myslet. ZMSS: Myslet? Jaký druh myšlení? Student: Myslet. To je to, co by lidé měli dělat. ZMSS: Ale jaký druh myšlení to je? V tom je ten háček. Pouze myslet. Nedržet se myšlení, pouze myslet. Jakou barvu má tato zeď? Student: Žlutou. ZMSS: Žlutou – správně. To je “pouze myslet”. Jakou barvu má obloha? Student: Modrou. ZMSS: Správně! Velmi správně. Už tomu rozumíte. Už jste dosáhl osvícení. Přeložil Jiří Lněnička

20



Příběh o mnichovi, který žil tady a teď

Starý zenový mnich ležel na své smrtelné posteli. Prohlásil, že večer už tady nebude. A tak ze široka a daleka začali přicházet následovníci, žáci, přátelé. Když se jeden z jeho z jeho starších žáků dozvěděl, že mistr umírá, utíkal na trh. Někdo se pohoršil: “Mistr umírá a ty jdeš na trh?” Žák odpověděl: “Můj mistr miluje určitý druh koláče, tak mu ho jdu koupit.” Všichni byli zvědaví, co se děje, neboť to vypadalo, že mistr na někoho čeká. Občas otevřel své oči, podíval se kolem a zase je zavřel. A když přišel onen žák, řekl: “Výborně, tak ty jsi přišel! Kde je ten koláč?” Žák mu ho podal a byl velmi šťastný, že se ho mistr na koláč zeptal. Mistr umíral, ale vzal koláč do rukou. Byl velmi starý, ale ruka se mu netřásla. Někdo se ho zeptal: “Jsi tak starý a na pokraji své smrti. Brzy přijde tvůj poslední nádech a opustíš nás, ale tvá ruka se vůbec netřese.”Mistr řekl: “Nikdy se netřesu, protože nemám strach. Moje tělo je staré, ale já jsem pořád mladý a zůstanu mladý, i když moje tělo už tady nebude.” Potom začal jíst koláč a někdo se zeptal: “Co je vaše poslední poselství, mistře? Brzy nás opustíte. Na co chcete, abychom vzpomínali?” Mistr se usmál a řekl: “Ach, ten koláč je delikátní!” Toto byl muž, který žil tady a teď. Dokonce i smrt je bezvýznamná. Příští chvíle nemá žádný význam. Tento okamžik, tento koláč je delikátní. Když jste v této chvíli, v této přítomnosti, jen tehdy můžete milovat. Zdroj: www.svetkolemnas.info

21

(stylisticky upraveno)



Praxe doma – speciální praxe Pokud nemůžeme odejít z našeho pracovního či rodinného života na delší čas, abychom se zúčastnili kyolche nebo sólo ústraní, lze takovou situaci využít pro speciální praxi. Zůstáváme v běžném pracovním i rodinném procesu, jen po určitou delší dobu věnujeme více času praxi. Pro speciální praxi jsou důležité tři věci: 1. Rozhodnout se pro takovou praxi, začít ji, pokračovat a praxi také dokončit, tak, jak jsme se na začátku rozhodli. 2. Od začátku mít jasný čas, po který praxi budeme dělat, a ten čas dodržet. Nic nepřidávat, nic neubírat. Většinou se dělá taková praxe po 7, 21, 49, 100 dní, rok, atd. 3. Mít jasno, co přesně chceme dělat a dělat to – a stejně jako v předchozím bodě – nic nepřidávat, nic neubírat. Jak taková praxe vypadá? Velmi často se dělá denně po 100 dní 1000 poklon a 10 000 manter Kwanseumbosal. Také lze dělat "jen" 10 000 manter denně po 100 dní. Při tisíci poklonách denně je dobré před samotným začátkem praxe dělat tak týden až 14 dnů poklon více než 108, aby si tělo zvyklo na vyšší zátěž – 3x 108 poklon je určitě dobrá příprava. Mantry se při takové praxi dají počítat na male. (korálcích), ale praktičtější je použít sportovní počítadla, která se dají připevnit jen na prst a jsou o dost menší. Přes den se dělají také zpěvy. Například hodinu denně navíc se zpívají speciální zpěvy (jako mantra se opakuje velká dhárani ve zpěvu 10 000 očí a rukou). Další účinná a silná praxe je také noční praxe - například 108 poklon a 30 minut sezení. Určitě je potřeba zhruba hodinu, dvě hodiny před praxí spát, tzn. vstávat například o půlnoci, v jednu ráno, jak to komu vyhovuje vzhledem k jeho běžnému životu. Velká výhoda této praxe je, že v podstatě jen minimálně zasahuje do běžného denního života. Všechny druhy takovýchto praxí zpočátku síly odebírají, člověk je unavený, vysílený, ale stačí jen pokračovat dále. Po čase se vše otočí, tělo si na nový režim zvykne (zhruba po 3-4 týdnech) a síly začnou přibývat.

22



Nenechte se oklamat, speciální praxe není zase až tak speciální, jen je to trocha praxe navíc, která posílí naši běžnou praxi. Nic od takové praxe neočekávejte, jen ji dělejte. Než s takovou praxí začnete, určitě ještě vše proberte se svým vedoucím učitelem nebo alespoň se starším studentem, který má již s takovou praxí zkušenosti. Jakub Koldovský, učitel bódhisattva

23



Otevření zenového centra v Liberci Dne 23.11.2015 bylo v Liberci slavnostně otevřeno nové zenové centrum. Ceremoni otevření centra vedla zenová mistryně Bon Shim (Ola Porter) z polského zenového centra ve Varšavě. Ceremonie se zúčastnil velký počet studentů školy Kwan Um jak z Liberce, tak z Prahy a mnoho přátel z jiných duchovních skupin. Významným hostem byl také Miloš Tomáš z pražského knihkupectví a nakladatelství Avatar a další příznivci učení Míly a Eduarda Tomášových. Přejeme zenovému centru ať je hojně navštěvované a přináší užitek co nejvíce lidem.

24



Probuzení Míla Tomášová

Ráno jsem vstala, abych Tě pozdravila tak jako dřív. Však ač jsi všude, nikde Tě nenalézám. Tvůj oltář zprázdněl a růže na něm již nevoní. I všechny ostatní věci jsou prázdné, a přece všechny prorůstáš jako strom bódhi. Nejsi tu jako dřív, v mém Srdci neboť hle, již není Srdce, a ani já tu nejsem jako dřív, než zemřít jsem si přála ve Tvém objetí. Nejsi tu Ty a nejsem tu já, a přec Tě tolik mám, že zhaslo přání poslední, bych objetí Tvé ještě vnímala. V naprosté jistotě, že vždy tak tomu bylo, na Počátku a po všechny Věky Věků. (21. června 1958)

25



Jdu krajinou

Jdu krajinou krok za krokem Nikam nepospíchám, není kam a nejsem otrokem Ani času, co se jen tak vleče Tak žádný křeče, nic mi neuteče Čtu si nohama tuhle zem, její mapu Hory a údolí a pomalu chápu, proč je mi jako bych se vracel zpátky k mámě, která tu dlouho a trpělivě čekala na mě Tady jsem pánem ve svém domě a všechno, co tu je, to je tu pro mě: Moje lesy, kopce, stromy a řeky, údolí, cesty, pole až na věky Jsem velmi velmi bohatý pán! Mám všechno, co chci a co chci, to mám Mám všechno, co chci a co chci, to mám hudba a text Jarda Svoboda, píseň z alba Traband: Přítel člověka pozn. Některé písně kapely Traband byly přetlumočeny do znakové řeči pro neslyšící a vydány jako DVD s názvem Neslyšené. Tyto písně je možné najít na youtube - zajímavý a silný zážitek.

26



Zajímavé knihy ..... Buddhovy pohádky - Nagaraja Dharmachari Tato kniha obsahuje dvacet klasických buddhistických příběhů převyprávěných zábavným způsobem vhodným pro děti. Kniha zcela originálním a zároveň přitažlivým způsobem přivádí děti k tradici buddhismu a pomáhá např. uvolnit děti a připravit je na klidný spánek, naučit děti empatii a ukázat jim, co je to soucit s druhými, dodávat dětem sebedůvěru, aby se vydali na správnou cestu životem atd..

Pohádky pro malé Buddhy Pokračování úspěšné předchozí knihy. Kniha přináší dalších dvacet pohádek, které také údajně vycházejí z vyprávění samotného Buddhy. Příběhy v této knize dodají dětem odvahu vytvořit si pozitivní přístup k obtížím, které je mohou v životě potkat, a pomůžou jim nalézt vnitřní klid a bezpečné útočiště uvnitř sebe samých. Každá pohádka je uvedena krásnou ilustrací, která umožňuje proniknout dítěti do děje, a na závěr příběhu je vždy shrnuto hlavní poselství.

Vydalo nakladatelství Synergie

27



Plánované akce 2016 Praha  13.2.2016 – oslava tibetského nového roku Losar - součástí programu bude i workshop Kwan Um - meditace vnímání zvuku (kido) a meditace vsedě  3.3.2016 přednáška v knihkupectví Avatar na téma „Zenový přístup k utišení mysli“  26.3.2016 - jednodenní meditační ústraní  22.-24.4.2016 – meditační ústraní s Olegem Šukem JDPSN (Slovensko)  listopad - meditační ústraní s Bon Shim ZM (Polsko)  nepravidelné meditační procházky přírodou Brno   

23.1.2016 – meditační ústraní s Jo Potter JDPSN (Německo) 20.2.2016 - jednodenní meditační ústraní 12.3.2016 - jednodenní meditační ústraní

Vrážné  červen – červenec – 3týdenní ústraní a víkend sanghy  září - meditační ústraní s Ji Kwangem ZM (Německo)

Liberec  25.-28.2.2016 - meditační ústraní s Mu Chak JDPSN (Německo)  každý měsíc 1-denní ústraní bez učitele (2.4, 7.5, 4.6, 2.7, 6.8.2016)  každý měsíc Úvod do zenové praxe

Kladno  30.3.2016 přednáška o zenu (Sluneční čajovna)

28

Leden 2016 číslo 4. Katz! Občasník české zenové školy Kwan Um

Recommend Documents