Farní zpravodaj
leden 2014
6. ledna—slavnost Tří králů
uvnitř tohoto vydání: 2
Duchovní slůvko
3
Nový salesián koadjutor v Teplicích
4
Libkovice – poslední likvidace kostela?
6
Ze života Dona Boska
7
Katolická církev 4
8
Zprávy ze SSŠT
10
Pozvání k návštěvě Volkachu
10
TŘI KRÁLOVÉ - KAŠPAR, MELICHAR A BALTAZAR
11
Socialní nauka katolické církve, pokračování č. 14
12
Akce farnosti
Duchovní slůvko Slovo úvodem roku Podle zavedených tradic a zvyklostí na konci a na začátku nového roku si přejeme navzájem, aby nový rok byl pro nás šťastný. Ale je důležité, jakou stupnici hodnot máme. Dá se předpokládat, že chceme být osvobozeni od trápení, těžkostí, starostí, nemocí, nechceme platit vysoké daně a přejeme si mít dostatek peněz. Neměli bychom zapomínat nejen na naši zem, ale i myslet globálně na celý svět. Také bychom neměli zapomínat na konečný cíl. To znamená přes všechny starosti dokázat milovat Boha, který ve své nezměrné lásce nás nikdy neopouští. Julien Green ve svém Deníku, který je považován za jeho vrcholné dílo, ujišťuje: „Každá vteřina je plná Boha. Tedy plná věčnosti.“ I my máme možnost každou vteřinu, ale i celé dny svého života, naplňovat věčností. Biskup a mučedník Romero rád citoval a zpíval salvadorskou lidovou píseň, kde se zpívá: „Život je věčný v pěti minutách. Každý okamžik našeho života má nesmírnou cenu.“ Alessandro Pronzato k tomu dodává: „ Přítomný okamžik nás spojuje s věčností, pokud zachytíme jeho hodnotu a využijeme možnosti, které nabízí. Vykonat i nepatrné dobro, abychom se nebáli náročnějšího dobra.“ Na Nový rok nesmíme opomenout oslavu Matky Boží, Panny Marie. Liturgie slavnosti nám připomíná její pravou velikost: „Panna Maria však to všechno uchovávala v srdci a rozvažovala o tom.“ To je zcela v rozporu s tím hlučným a lehkomyslným pitím na konci a začátkem nového roku. Španělský exegeta Mateos poznamenává: „Neplodný život zrodil pseudoslavnost, která je hrůzou z prázdnoty nebo únikem od reality. Je třeba vše ohlušit, abychom zapomněli na prázdnotu existence.“ Maria střeží drahocenný poklad. To byl náročný úkol, který splnila. S její pomocí i každý z nás má možnost splnit svoje životní poslání, a to i tehdy, když je to náročné. Ona nám bude pomáhat po celý rok, budeme-li o to stát. P. František Pospíšil SDB strana 2
Farní zpravodaj Teplice
Nový salesián koadjutor v Teplicích Dnem 1. ledna 2014 se teplická salesiánská komunita rozrostla o nového člena. Přišel k nám od salesiánů z Prahy, aby v Teplicích pomohl zaplnit místo po odcházejícím řediteli salesiánského střediska Otci Ing. Ladislavu Nádvorníkovi SDB. Stává se také členem našeho teplického farního společenství. Kdo je Ing. Miroslav Palíšek? - Mnozí naši mladí již měli možnost seznámit se s ním při nedávném výletu po Litoměřicku, jak jsme o něm psali v prosincovém čísle Farního zpravodaje. Zkusme se s novým salesiánem v teplické komunitě seznámit i my. 1) Stáváte se novým členem salesiánské komunity v Teplicích. Mohl byste se naším farníkům aspoň stručně představit? Jmenuji se Miroslav Palíšek, jsem salesián-koadjutor, což je něco podobného jako v jiných řádech řeholní bratr, fráter apod. Jediný rozdíl oproti ostatním obyvatelům fary tedy je, že vám neodsloužím mši a nevyzpovídám vás. Ale rozhodnutí žít a pracovat v řeholní komunitě je stejné. Je mi 43 let, salesiánem jsem od roku 1996. 2) Máte v Teplicích působit jako koadjutor. Nikoho takového jsme zatím v Teplicích mezi salesiány neměli. Znáte již své konkrétní povinnosti pro působení v Teplicích? Z bývalého působiště jsem si "přivezl" práci při vydávání časopisu Salesiánský magazín - mám na starosti sazbu a grafickou úpravu. Dále zde budu plnit funkci ekonoma komunity, tedy hospodářsko-provozní věci na faře. Další úvazek bych měl mít taky ve farnosti, už jsem se zúčastnil své první akce s partičkou Kukujů. A malý "šolich" taky ve středisku mládeže. Prostě jak řekl Žanek Blaha, nudit se tady nebudu. 3) Jste vysokoškolák, inženýr. Co jste dělal před svým působením u salesiánů? Hned po skončení školy jsem nastoupil civilní službu u salesiánů v Plzni, čistě jen jako civilák. Teprve tam jsem se rozhodl jít k salesiánům a už jsem tak zůstal. Takže praxi v původním oboru moc nemám, zato jsem se naučil mnoha jiným věcem. leden 2014
strana 3
4) Teplice jste již navštívil. Jak se Vám naše město líbí a jak se k nám těšíte? Od dětství jsem vyrůstal v pohraničí na Tachovsku, takže mám rád tento typ krajiny i typické sudetské obce. Z Prahy jsem si taky zvykl na průmyslový ráz velkoměsta. Mile mě překvapilo, že Teplice jsou z velké části pěkné město plné zeleně a kulturních událostí. Taky se moc těším, až tady vyrazím na hory z Prahy to bylo mnohem dál. 5) Stanovil jste si pro své působení v Teplicích nějaké konkrétní cíle? Chtěl bych jednak dělat dobře svou práci, ale taky vytvářet svým životem něco, čemu můžeme říkat pohodová atmosféra, nebo třeba Boží království. Vím, že všechno nepůjde samo od sebe a počítám i s těžkostmi, ale věřím, že půjdou překonat. Proto vám velice děkuji za pomoc a podporu. Děkuji Vám za rozhovor. Vítám Vás jménem všech farníků v Teplicích a přeji Vám co nejpříjemnější pobyt u nás a jenom plné uspokojení z Vaší práce jak mezi námi farníky, tak především z práce mezi naší mládeží. A protože máte bohaté zkušenosti z redakční práce v Salesiánském magazínu, věřím, že se stanete také stálým a platným členem našeho redakčního kolektivu. jš
Libkovice – poslední likvidace kostela? Že k likvidaci kostelů nedocházelo jen za komunistické totality, ale i po převratu v roce 1989, toho je smutným svědectvím kostel sv. Michaela archanděla v Libkovicích v okrese Most. V letech 1992- 2002 byla srovnána se zemí celá obec Libkovice a nakonec zůstal stát jen tamní kostel, o jehož záchranu bojovala řada občanských iniciativ. To všechno se událo kvůli plánované těžbě hnědého uhlí v prostoru obce. K těžbě však nikdy nedošlo, protože se měnily plány a těžba se jevila jako nerentabilní. Obec i kostel tak zmizely zbytečně z povrchu země. První zmínka o obci pochází z roku 1186 a ta se brzo dostala pod panství oseckého kláštera. Původní kostel v Libkovicích stál už ve 14. století a byl zasvěcen sv. Mikuláši. Farní kostel se později stal filiálním a patřil k farnosti Mariánské Radčice. Ta byla spravována oseckými cisterciáky. Libkovický kostel byl v 19. století zbořen a v letech 1893 – 95 dal tehdejší osecký opat Meinrad Siegl postavit kostel nový a ten byl zasvěcen sv. Michaelu archandělu. Stavba byla provedena v pseudorenesančním slohu a kostel patřil dále pod farnost Mariánské Radčice. Tak tomu bylo až do doby totality, kdy byl kostel vyvlastněn (viz katalog litoměřické diecéze 1997) v souvislosti s chystanou těžbou uhlí v oblasti. strana 4
Farní zpravodaj Teplice
Tolik k historii. Nové dějiny se prudce rozběhly po roce 1990. Na základě těžebních plánů vydal ONV Most již roku 1987 rozhodnutí o likvidaci obce a několik měsíců po revoluci vydaly úřady demoliční výměr. Roku 1991 se začalo s bouráním prvních domů. Roku 1992 se do toho vložila občanská ekologická hnutí Duha a Greenpeace vedená Janem Piňosem a organizovala blokádu proti bourání domů. Chtěli zachránit hlavně symbol a dominantu obce - kostel - a podařilo se jim na čas zastavit demolice. Ty však pak pokračovaly a 1993 zbylo jen několik domů. V roce 1994 se doly zprivatizovaly, vznikla Mostecká uhelná společnost (MUS) a vláda se vymlouvala, že nemůže zasáhnout. Došlo ke stržení střechy kostela a demolice pokračovaly. Z řady kulturních protestních akcí vyplynul cíl z Libkovic učinit varovný symbol a z kostela kulturně informační centrum. Roku 1995 si ekologické hnutí pronajalo kostel a podnikalo v něm různé kulturní akce. Podařilo se od majitelů dolů MUS získat příslib o zachování kostela a získat finance na jeho opravu. Dostal pak novou střechu a proběhly částečné opravy. Vše bylo na dobré cestě, jenže v roce 1997 ekologové kostel vrátili, protože na jeho využívání neměli dost sil ani prostředků. Tak skončilo všechno úsilí o zachování kostela a „uhlobaroni“ mohli přistoupit i k likvidaci kostela. V červenci 2002 doly kostel zbouraly, takže dnes již nikdo nepozná, že uprostřed bývalé obce stál a kolik bylo kolem jeho zachování bojů.
nk
leden 2014
strana 5
Ze života Dona Boska Don Bosko zažíval za svého života různé zajímavé příhody. Jedna souvisí s neznámým psem, který dostal jméno Šedivák. Don Bosko vypráví: Množící se násilnosti a léčky mi radily, abych nevycházel sám z domu. Mezi oratoří a městem byl široký pás luk a keřových porostů. Jednoho pozdního večera jsem se vracel domů sám. Měl jsem strach, protože se vedle mne objevil znenadání velký pes, který mi naháněl hrůzu. Neprojevoval se nijak nepřátelsky. Naopak. Lísal se ke mně, jako bych byl jeho pánem. Hned jsme si porozuměli. Doprovodil mě až do oratoře. Podobná příhoda se opakovala ještě mnohokrát. Dali jsme mu jméno Šedivák. Prokázal mi vzácné služby. O některých se zmíním. Jednoho deštivého a mlhavého večera jsem se vracel sám z města. Bylo to koncem listopadu 1854. Naráz jsem si všimnul, že za mnou jdou dva muži. Když jsem přidal do kroku, přidali i oni. Když jsem zpomalil, rovněž se přizpůsobili. Chtěl jsem se vrátit, ale bylo již pozdě. Naráz ke mně přiskočili a hodili mi na hlavu plášť. Pokoušel jsem se z něj vymotat a volat o pomoc, ale nepodařilo se mi jedno ani druhé. V tom se objevil Šedivák. Vztekle zavrčel a vrhl se na tvář jednoho útočníka a pak hned na druhého. Okřikni tu mrchu, začal volat. Učiním tak jedině pod podmínkou, že mě necháte na pokoji. Necháme. Zavolej na psa, teď už prosili. Šedivák se zatím vrhal se zlověstným štěkotem na oba prchající útočníky. Pak se vrátil a šel se mnou až domů. Objevoval se pokaždé, když jsem byl nucen jít potmě z města a doprovázel mě. Hoši z oratoře ho viděli mnohokrát na našem dvoře. Jednou ho chtěli vyhnat kamením, ale Josef Buzzetti je napomenul: „Neopovažujte se mu ublížit.“ Don Bosko hochy ujistil: „Nebojte se ho. Je to můj Šedivák. Nikdy mu nebraňte chodit za mnou.“ Pes obešel stůl a postavil se vedle mne. Nabídl jsem mu polévku, chléb, příkrm, ale nikdy si nic nevzal. Rád se mne lehce dotýkal hlavou, jako by mi chtěl dát dobrou noc. Pak odcházel ven do tmy. Michal Rua viděl Šediváka dvakrát. Potvrdil, že jednoho večera Don Bosko potřeboval nutně vyřídit nějaké záležitosti. Když chtěl vyjít z domu, na prahu stál Šedivák. Pokoušel se ho obejít nebo přelézt, ale pes ho vždy chytil a táhl zpět. Matka Markéta pochopila, proč ho nechce pustit. „Když nechceš poslechnout mne, poslechni aspoň psa a nikam nechoď!“ pokárala syna. Druhého dne se dozvěděl, že jej v zatáčce vyhlížel neznámý muž s pistolí v ruce. Don Bosko se několikrát pokoušel zjistit, komu pes patří. Nikdy se mu to nepodařilo. Ještě v roce 1872 se vracela řeč na tajemného psa. Baronka Fassatiová se jej tázala, co si o psu myslí. Don Bosko ji s úsměvem odpověděl: „Bylo by směšné tvrdit, že to byl Anděl strážný. Rovněž se nedá říct, že to byl obyčejný zatoulaný pes.“ Z knihy Don Bosko. strana 6
Farní zpravodaj Teplice
Katolická církev 4. Církev hlásá. Hlásání evangelia – radostné zvěsti je prvotním úkolem, který křesťané obdrželi od Ježíše Krista. Podle příkladu sv. Pavla se církev snaží využívat všechny dostupné prostředky, které jí doba a prostředí nabízí, aby oslovila ty, kterým je nabídka spásy od Boha určena – tedy všechny lidi. Křesťané proto nejen využívají veřejné sdělovací prostředky, ale zakládají i své vlastní, stejně tak, jako provozují křesťansky orientované nakladatelství a vydavatelství. Obrovské možnosti se nabízejí na internetu a proto i tento nástroj křesťané využívají. Své webové stránky mají jednotlivá biskupství, řády, farnosti či různé náboženské organizace a tak v našem výčtu nabízíme alespoň část internetové nabídky. Tištěná media: Katolický týdeník IN – časopis pro dívky Tarsicius –časopis pro ministranty Nezbeda a Duha – časopis pro děti Rozhlas: Česká sekce Vatikánského rozhlasu Radio Proglas Redakce náboženského vysílání Českého rozhlasu Televize: TV NOE Tvůrčí skupina náboženských pořadů České televize Internetové portály: www.církev.cz - www.signaly.cz – www.vira.cz – www.pastorace.cz atd. Odborné časopisy: Studia theologie, Teologické texty, Salve, Revue církevního práva. Nakladatelství: Karmelitánské nakladatelství, Portál, Paulinky, Vyšehrad, Krystal OP, Matice cyrilometodějská, Refugium Velehrad – Roma.
leden 2014
strana 7
ZPRÁVY ZE SALESIÁNSKÉHO STŘEDISKA ŠTĚPÁNA TROCHTY www.teplice.sdb.cz/stredisko-mladeze
Získali jsme cenu Gypsy spirit 2013 ! Letošní ceny Gypsy spirit jsou rozdány. Mezi vítězi je i naše Salesiánské středisko Štěpána Trochty v Teplicích. Odborná porota, ve které zasedl mezi jinými Michael Kocáb a Kálmán Mizsei, ocenila jeho dlouhodobý přínos pro zlepšování životních podmínek a začleňování Romů v České republice. Slavnostní vyhlášení cen moderované Leljou Abbasovou se uskutečnilo dne 10. prosince 2013 v Pražské křižovatce u příležitosti Mezinárodního dne lidských práv. Projekt Gypsy Spirit po tříleté přestávce opět ocenil organizace a osobnosti v šesti kategoriích. Salesiánské středisko si odneslo ocenění za příklad dobré dlouhodobé praxe v oblasti integrace Romů. „Středisko i jeho ředitele, Ladislava Nádvorníka, znám již dlouho,“ vysvětluje Hana Uhríková, koordinátorka teplického občanského sdružení Nová Ves, která naše středisko na tuto cenu nominovala. „P. Nádvorník po 15 letech končí jako ředitel a odchází pracovat pro Romy v Ostravě. V Teplicích zanechává dvě funkční střediska s celotýdenním programem a tým spolupracovníků, který bude pokračovat v jeho cestě. Za ocenění jsem moc ráda. Vyjadřuje i náš velký dík za jeho práci.“ Cenu předával Kálmán Mizsei, ředitel Romské agendy, který se podílí na koordinaci programů nadace Open Society souvisejících s Romy. „Mám moc velkou radost, v tak velké konkurenci jsem to opravdu nečekal,“ svěřuje se se svými pocity Ladislav Nádvorník. „Cena je pro nás odměnou za patnáctiletou mravenčí práci. Děkuji všem našim zaměstnanců, kteří měli odvahu jít do nejistoty této práce.“ Ze zkušeností si je jistý, že dlouhodobá práce opravdu přináší plody. „Dnes pracujeme již s druhou generací romských obyvatel. Děti, které naše středisko kdysi navštěvovaly, k nám dnes vodí své děti. Mají už zkušenost, že s námi budou jejich děti v bezpečném a dobrém prostředí,“ vysvětluje svoje přesvědčení L. Nádvorník. Salesiánské středisko v Teplicích se od roku 1999 snaží podporovat pozitivní strana 8
Farní zpravodaj Teplice
rozvoj dětí, a to již od předškolního věku. Zvláštní pozornost věnuje dětem, které si těžko hledají své místo ve většinové společnosti. Často se jedná o romské děti. Místo potulování po ulicích mohou trávit volný čas ve volnočasových a nízkoprahových klubech v Trnovanech a Proseticích. Můžou si tu napsat úkoly do školy, vybít si energii v tělocvičně, vyzkoušet si v dramatickém kroužku různé reálné životní situace a zažít mnoho legrace při jiných kroužcích i akcích. „Jde nám ale hlavně o to, aby se tu mladí lidé stávali dobrými lidmi a poctivými občany,“ doplňuje poslání střediska L. Nádvorník, „a aby je společnost vnímala pozitivně. Ale zároveň aby i oni sami prožívali svůj život jako dobrý.“ Skutečná pomoc dětem není možná bez spolupráce s celou rodinou. O ni se středisko snaží skrze sociálně-aktivizační služby pro rodiny s dětmi. V jejich rámci podporuje rodiče při výchově, pomáhá jim vyřizovat dokumenty, doprovází je do různých institucí, snaží se ulehčovat komunikaci se školou a nabízí další činnosti potřebné pro to, aby dítě mělo v rodině bezpečné a podnětné prostředí. Kromě salesiánského střediska si letošní ceny Gypsy spirit odneslo také občanské sdružení Romodrom za úspěch při rušení romských ghett, město Kadaň za rychlé zavedení podpůrných programů pro sociálně slabé ve vyloučené čtvrti Prunéřov nebo romský spisovatel a publicista Emil Cina (in memoriam). Za dlouholetou publikační činnost věnovanou lidským právům, migrantům a Romům získal první místo novinář František Kostlán ze sdružení Romea. V kategorii Čin roku byla oceněna Irena Drevňáková, čtyřiadvacetiletá matka tří malých dcer, která zachránila pět lidí z havarovaného auta v rybníku. Gypsy spirit realizuje Nadace Michaela Kocába a Otevřená společnost, o. p. s. Letošní ročník se konal pod záštitou Veřejného ochránce práv, JUDr. Pavla Varvařovského, a Dagmar Havlové. Podporu vyjádřila také komisařka OSN pro lidská práva, Navanethem Pillay: „S velkým potěšením vítám iniciativu Gypsy spirit. Tyto příklady nám dávají naději, že společně můžeme zajistit plnohodnotný přístup Romů v Evropě k jejich nezpochybnitelným právům.“ Více informací o projektu Gypsy spirit 2013 je možné najít na www.gypsyspirit.eu. Záznam z předávání cen odvysílá Česká televize v neděli 29. prosince 2013 ve 13:00 na ČT2. Slovo redakce: Zpráva o tomto úspěchu Salesiánského střediska Štěpána Trochty se v našem okolí rozšířila rychlostí blesku. Jsme přesvědčeni, že toto ocenění je tou nejkrásnější tečkou za patnáctiletým působením Otce Ing. Ladislava Nádvorníka SDB, ředitele tohoto střediska, za jeho působením u nás na Teplicku. Jménem redakce FZT i jménem všech farníků jemu i všem ostatním pracovníkům střediska opravdu a ze srdce gratulujeme a přejeme jím všem ještě mnoho takových úspěchů. – Redakce FZT leden 2014
strana 9
Pozvání k návštěvě Volkachu Mnohaletý koordinátor partnerských setkávání z farnosti Volkach ve SRN pan Franz Halbritter předal ze zdravotních důvodů tuto fukci v květnu roku 2013 panu Ing. Romanu Wagnerovi, který do Teplic pravidelně přijíždí. Pan Ing. Roman Wagner bude tedy již v roce 2014 organizátorem setkání ve Volkachu. Jeho jménem a z jeho pověření jste všichni k pobytu ve Volkachu zváni. Pro rok 2014 byl vybrán termín 15. - 18. května. Je zde zde změna oproti předešlým rokům. Podrobnosti sdělím osobně. Každý, kdo má zájem a bude se moci zúčastnit, bude vítán. Je však nutné přihlásit se nejpozději do 15. února 2014. Most mezi oběma farnostmi je vlastně už vybudován. Partnerská farnost pro zdejší farnost udělala mnohé, ať už přímo či přes určitou organizaci. Za vše jim paří poděkování. V naší farnosti patří dík každému, kdo má jakýkoliv podíl na udržování tohoto mostu i každému, kdo se chce přidat..... Michaela Hrebíčková, č. mobilu 605 333 084
TŘI KRÁLOVÉ - KAŠPAR, MELICHAR A BALTAZAR z knihy "Velká kniha V. Schauber, M. Schindler
o
svatých",
vydal(o):
nakladatelství
Doron
Mnoho dětí na světě zná příběh o Kašparovi, Melicharovi a Baltazarovi. Podle legendy to byli králové z Východu, v Bibli jsou však nazýváni mudrci, protože byli velmi učení. Vyznali se v mnohých vědách i uměních i astronomii. Před dvěma tisíci lety tito tři mudrci poznali, možná právě podle hvězd, že na západ od jejich království se má brzy narodit nový a mocný král. Mudrci se mu chtěli poklonit a přinést mu dary. Naložili proto největší drahocennosti své doby–zlato, kadidlo a myrhu a vydali se na cestu. Ve dne pražilo horké slunce, karavana proto putovala i v noci a mudrci hledali cestu podle postavení hvězd na noční obloze. Nová hvězda, která oznamovala narození velkého krále, zazářila náhle velmi jasně nad velikým městem Jeruzalémem, jako by je vedla. Tři mudrci se zaradovali, vstoupili do města a spatřili jeho nádherné paláce. Domnívali se, že právě v nich by mohli narozeného krále najít. Hvězda však nezůstala stát a vedla je dál. Opustili tedy Jeruzalém a v něm i zlého krále Heroda. Ten byl jejich příchodem velmi znepokojen, a jakmile zaslechl, že hledají nového krále, začal okamžitě přemýšlet o tom, jak se ho zbavit. Mudrci mezitím putovali dál za hvězdou, k městu Betlému. Ale i Betlém zanechali za sebou, zastavila se a zářila nad místem, kde Josef s Marií našli útočiště a kde teď společně opatrovali narozeného Ježíše. Kašpar, Melichar a Baltazar byli u cíle. Vešli dovnitř, do obyčejné stáje, padli na zem a klaněli se maličkému dítěti v jeslích, protože věřili, že bude velikým králem. Předložili mu své vzácné dary a velmi se radovali. Plni této radosti se pak vraceli do svých domovů, Chystali se vyprávět o novém králi, který se právě narodil a kterému se přišli poklonit. Králi Herodovi však zprávu nepodali. Ve snu se jim totiž zjevil anděl a dal jim pokyn, aby se do své země vrátili jinou cestou. strana 10
Farní zpravodaj Teplice
SOCIÁLNÍ NAUKA KATOLICKÉ CÍRKVE (pokračování č. 14) Blížilo se stoleté výročí vydání první sociální encykliky katolické církve, kterou v roce 1891 vydal papež Lev XIII. Při tom sociální problémy ve světě nemizí, ale naopak – stále narůstají. Jan Pavel II. pocházející ze sociálně velmi problematických poměrů průmyslové části Polska, člověk velmi citlivý na tuto problematiku, opět burcuje celý svět a vydává během deseti let již třetí sociální encykliku nazvanou CENTESIMUS ANNUS (Sté výročí), encykliku o dělnické sociální otázce. Rozpad reálného socialismu v Evropě je událostí, která nemá ve světových dějinách obdoby. Rozpadla se „říše zla“, která mohla pomocí atomových zbraní zničit celý svět a plánovala „bleskovou válku“, pomocí níž chtěla za nasazení atomových zbraní a desetitisíců tanků „převálcovat Evropu“ a zahájit tak boj za úplné ovládnutí světa. Filozof a teolog Eugen Biser ze SRN říká o politických změnách ve středovýchodní Evropě: „Byla to revoluce bez strategie, bez vůdců a bez krveprolití. Historikové se ocitli před problémem: buď musí přiznat, že pro to nemají příčinné vysvětlení, nebo uvažovat o nadpřirozeném zásahu.“ Když papež Jan Pavel II. v encyklice Centesimus annus hodnotí události roku 1989, říká, že „boj, který vedl ke změnám roku 1989 by nebyl myslitelný bez bezmezné důvěry v Boha, Pána dějin“ (CA, 25). Poprvé v dějinách se uskutečnila revoluce nenásilným způsobem, jen zbraněmi spravedlnosti a pravdy (na rozdíl od marxismu, který věří jen v teror a násilí). Dnes – podle encykliky Centesimus annus – stojí svět opět na křižovatce. Má před sebou dva problémy: problém mravnosti a problém chudoby. Z nich vyplývá problém třetí: nespravedlivé rozdělení práce a jejích výsledků. Církev pokrok uznává, ale zároveň zdůrazňuje, že se nepodařilo stejnou měrou uskutečnit pokrok v oblasti morální. Už před dvěma sty lety řekl německý spisovatel Novalis: „Než lidé pomocí vědy udělají jeden krok dopředu k ovládnutí přírody, měli by předtím udělat tři kroky vpřed v oblasti morální.“ Je narušena základní buňka společnosti, rodina. Společnost ovládaná konzumismem vytěsňuje ze svého života skutečné hodnoty i otázky po smyslu bytí. Vzniká duchovní prázdnota, která přináší dezorientaci a nevázanost. Druhý problém se týká rozdělení světa na chudé a bohaté. Jana Pavla II. se hluboce dotýká, že lidé mohou tento skandál trpět, že nejsou připraveni k radikálním obětem a že nenutí své vlády k rozhodným opatřením proti chudobě. Lidská důstojnost, blahobyt a mír by neměly být výsadou menšiny, protože jsou určeny všem. Tyto problémy rozhodnou o budoucnosti světa. Jan Pavel II. v encyklice Centesimus annus zavázal církev, aby byla nalezla na tyto otázky uspokojivou odpověď. Poprvé v dějinách sociálních encyklik uvádí také pozitivní prvky svobodného tržního hospodářství: sociálně odpovědné vlastnictví, soukromé podnikání založené na věcných znalostech, mravní odpovědnost, odpovědnou práci opírající se o vědu, techniku a umění, trh a výkonem podmíněný zisk. Papež „uznává listopad 2013
strana 11
kladnou úlohu trhu, podniku, soukromého vlastnictví a z něho plynoucí odpovědnosti za výrobní prostředky a úlohu svobodných tvůrčích sil člověka v oblasti hospodářství“ (CA,42). Trh může správně fungovat jen v určitém mravním prostředí, kde vládne spravedlnost a poctivost a kde existuje základní konsensus v chápání dobra a zla. Takto pojímané hospodářství se nazývá sociální tržní hospodářství. Jeho průkopníky byli po druhé světové válce Alfred Müller-Armack a Ludwig Erhard, později ministr hospodářství SRN a tvůrce německého „hospodářského zázraku“. Jaká hlavní poučení z toho vyplývají pro nás? 1) lavními problémy současného světa jsou problémy mravnosti a problémy chudoby. 2) Hlavním společenským problémem je narušení rodiny jako základní buňky společnosti. 3) Povinností církve a každého křesťana je dbát o lidskou důstojnost a blahobyt pro všechny.
4) Křesťan se může podílet jen na trhu, který funguje jen v mravním prostředí, kde vládne spravedlnost a poctivost a kde existuje základní konsensus v chápání dobra a zla.
Akce farnosti v listopadu 4. 1. 15:00 Fatimský apoštolát, kostel sv. Jana Křtitele Teplice 6. 1. 16:30 Mše svatá kostel sv. Jana Křtitele Teplice 6.–11. 1. Alianční týden modliteb. 6. 1. 18:00 děkanství, káže Daniela Kli mešová – farářka Církve československé husické 8. 1. 9:00 Setkání pletařek, děkanství 9. 1. 19:00 Ekumenické setkání žen, děkanství 10. 1. 18:00 Modlitba Taizé v rámci aliančního týdne, modlitebna evangeli cké církve 11. 1. 16:30 Romská mše svatá, kostel sv. Jana Křtitele Teplice 17.– 19. 1. Víkendovka pro Kukuje 18. 1. 15:00 Večeřadlo, děkanský kostel, mše svatá v 16:30 – P. Stříž 22. 1. 9:00 Setkání seniorů, děkanství 26. 1. 9:30 Oslava Dona Boska v Trnovanech. Mše svaté 8:00 Modlany, 9:00 sv. Jan Křtitel Teplice a 10:30 sv. Alžběta Šanov jsou zrušeny. 31. 1. Zájezd na oslavu Dona Boska do Prahy Kobylis. redakční rada: P. Jan Blaha SDB, RNDr. Norbert Krutský, MUDr. Jan Ševčík, Ing. Ivo Barabáš st., Ing. Michal Kocourek vychází 1x měsíčně, náklady jsou hrazeny z kostelních sbírek telefon: 417 531 041, e-mail:
[email protected], www.teplice.sdb.cz/farnost č. účtu 315055313/0300
